ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE

ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE (ADEL) Ochrana křehkých a nekompetentních seniorů v Evropě

VÝZKUMNÁ ZPRÁVA: ČESKÁ REPUBLIKA verze v českém jazyce

VÝZKUMNÁ INSTITUCE: ÚSTAV SOCIÁLNÍHO LÉKAŘSTVÍ A ZDRAVOTNÍ POLITIKY LÉKAŘSKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO OLOMOUC, ČR ŘEŠITELÉ PROJEKTU: Kateřina IVANOVÁ a kol.

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE SEZNAM ŘEŠITELŮ PODLE ABECEDY: Hlavní řešitel: doc. PhDr. Kateřina IVANOVÁ, Ph.D. Spoluřešitelé: BELLOVÁ Jana, Ing. – anglický překlad BUŽGOVÁ Radka, Mgr., Ph.D. – podklady k zdravotně sociální péči o seniory JURÍČKOVÁ Lubica, PhDr. – výzkum opatrovnictví KLIMENT Pavel, PhDr., Ph.D. – výzkum opatrovnictví LUŽNÝ Jan, MUDr. et. Mgr. – podklady k zdravotní péči o seniory s psychiatrickou poruchou POLÁŠEK Vladimír, Ing. – demografická analýza SMÉKALOVÁ Lucie, PhDr., Ph.D. – koordinace a kompilace výzkumné zprávy, interpretace demografické části a editor výzkumné zprávy SVOBODA Jan – grafika a design ŠPATENKOVÁ Naděžda, PhDr. et. Mgr., Ph.D. – expertní analýza VANČURA Pavel, Mgr. – podklady k sociální péči

Výkonný redaktor: prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D. Odpovědný redaktor: Mgr. Jana Kreiselová Vydavatel: Univerzita Palackého v Olomouci, Křížkovského 8, 771 47 Olomouc, www.upol.cz/vup Editor: PhDr. Lucie Smékalová, Ph.D. Booklet: doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D. Technický redaktor: Jan Svoboda Návrh a grafické zpracování bookletu: Jan Svoboda Olomouc 2009 1. vydání – česká verze ISBN 978-80-244-2452-1

© Kateřina Ivanová a kol., 2009 2

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE

OBSAH 0

ÚVOD ..........................................................................................................

5

I.

DATA TÝKAJÍCÍ SE OPATROVNICTVÍ A ZPŮSOBU OCHRANY ............ 1. Počet opatrovníků (aspekt č. 1) ........................................................... 2. Počet opatrovaných osob (aspekt č. 2 )................................................ 3. Počet nových opatrovníků za rok (aspekt č. 3) .................................... 4. Délka trvání opatrovnictví (aspekt č. 4)................................................. 5. Důvody k opatrovnictví (aspekt č. 5)..................................................... 6. Náklady na opatrovnictví (aspekt č. 6).................................................. 7. Zplnomocnění, plná moc zástupce (aspekt č. 7).................................. 8. Zmocnitelé (aspekt č. 8)........................................................................ 9. Právní zástupci (aspekt č. 9).................................................................

7 8 9 11 11 11 15 15 15 15

II.

DEMOGRAFICKÁ A SOCIO-STRUKTURÁLNÍ SITUACE V ZEMI (VÝVOJ DO SOUČASNOSTI)...................................................................... 17 A)

DEMOGRAFICKÁ SITUACE............................................................... 1. Věk (aspekt č. 10).........................................................................

17 17

B)

MOŽNOSTI SOUŽITÍ / RODINA / DOMÁCNOST................................ 1. Rodinný stav (aspekt č. 11)............................................................ 2. Rozvodovost (aspekt č. 12)............................................................ 3. Struktura domácnosti (aspekt č. 13)............................................... 4. Struktura rodiny (aspekt č. 14).......................................................

28 29 32 33 39

C)

EPIDEMIOLOGICKÁ DATA / ZDRAVÍ ............................................... 1. Lidé potřebující péči (aspekt č. 15)................................................ 2. Osoby se středním a závažným stupněm demence - (aspekt č. 16) ............................................................................................. 3. Osoby s mentálním a fyzickým postižením, závislé osoby (aspekt č.17)...............................................................................................

41 42 45

ORGANIZACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB............................................... 1. Typy služeb pro slabé a nekompetentní osoby (aspekt č. 18)....... 2. Financování služeb (aspekt č. 19).................................................. 3. Modifikace služeb (aspekt č. 20).................................................... 4. Změny v organizaci a financování služeb (aspekt č. 21)................ 5. Změny v počtu organizací poskytujících sociální služby (aspekt č.22)...............................................................................................

49 49 50 52 52

D)

46

52 3

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE

E)

SOCIÁLNÍ DÁVKY............................................................................... 1. Typy sociálních dávek pro slabé a nekompetentní osoby (aspekt č. 23).............................................................................................. 2. Kritéria pro distribuci sociálních dávek (aspekt č. 24).................... 3. Vyplácení sociálních dávek (aspekt č. 25).....................................

53

BUDOUCÍ VYHLÍDKY – OFICIÁLNÍ POPULAČNÍ PŘEDPOVĚDI............. 1. Populační předpověď (aspekt č. 26)..................................................... 2. Předpověď struktury domácnosti (aspekt č. 27)................................... 3. Předpověď rodinných struktur (aspekt č. 28)........................................

57 58 64 68

PŘÍLOHY............................................................................................................. 1. Tabulky v excelu a jejich seznam................................................................. 2. Použité informační zdroje ............................................................................

69 69 87

III

53 54 56

4

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE

0

ÚVOD Česká republika je vnitrozemským státem. Svou rozlohou je mezi 27 státy

Evropské unie na 15. místě, počtem obyvatel na 12. místě a hustotou zalidnění na 8. místě. Od 1. 1. 2000 je rozdělena do 14 krajů – vyšších územních samosprávných celků, vč. hl. m. Prahy jako samostatného kraje a 76 okresů. Základními územními samosprávnými celky jsou obce (6 249). Největší hustota zalidnění je v Praze, kde žije 2 350 obyvatel na 1 km2 22 měst má více jak 50 tis. obyvatel a 131 měst je s více jak 10 tisíci obyvatel. Česká republika je nazývána „srdcem Evropy“, protože jejím územím probíhá rozvodí tří moří - Severního, Baltského a Černého a také rozhraní dvou horských soustav odlišného geologického stáří. Počet obyvatel se od roku 1995 do roku 2002 postupně snižoval vlivem záporného přirozeného přírůstku. Počet narozených dětí v tomto období byl trvale velmi nízký, historické minimum dětí (89 471) se narodilo v roce 1999. V roce 2005 se po 10 letech opět narodilo přes 100 tisíc dětí vlivem silných populačních ročníků žen ve věku nejvyšší plodnosti. Index stáří se bude nadále zhoršovat v důsledku nadprůměrně početných ročníků ze 40. let 20. století. Přes zvyšující se podíl osob starších 65 let, u kterých vzrůstá riziko úmrtí, se intenzita úmrtnosti postupně snižovala. Přispělo k tomu mimo jiné zkvalitnění lékařské péče, zlepšení životního prostředí i nové trendy ve stylu života, především ve stravování. Nejmarkantněji to dokazuje pokles podílu úmrtí na nemoci oběhové soustavy, zejména na akutní infarkt myokardu. 1 Česká populace stárne nejen početně, tj. ve vztahu k mladé generaci (index stáří), ale také se prodlužuje délka života. Jev se nazývá „stárnutí seniorů“. S vyšším věkem seniorů narůstá multimorbidita, včetně demence. Nemocní senioři jsou ve zvýšené míře ohroženi zneužíváním, zanedbáváním péče, nedůstojným jednáním, týráním, kriminální činností (sociální patologií vůči seniorům). To je činí rizikovou 1

Srov. ČSÚ-Obyvatelstvo: Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide

5

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE skupinou, kam řadíme seniory křehké (frail), zranitelné (vulnerable) závislé (dependent), úplně závislé (totally dependent), nekompetentní (incompetent). Jeví se jako zásadní sledovat dodržování lidských práv u těchto osob, zejména pak u osob nekompetentních – zbavených způsobilosti k právním úkonům. Kraje ČR

6

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE I.

DATA TÝKAJÍCÍ SE OPATROVNICTVÍ A ZPŮSOBU OCHRANY

V rámci výzkumu národního systému opatrovnictví v České republice tým odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci prostudoval v roce 2009 na 5 okresních soudech Olomouckého kraje (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk) celkem 152 uzavřených spisů žijících osob. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že v roce 2008 okresní soudy v Olomouckém kraji vynesly rozsudek o zbavení nebo omezení ve způsobilosti k právním úkonům u 152 osob (z toho bylo 80 mužů a 72 žen) a současně byl těmto osobám pravomocně stanoven opatrovník ve formě soukromého opatrovníka nebo veřejného opatrovníka. Navrhovatelem na zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům byli v naprosté většině rodinní příslušníci (119). Pro věkovou kohortu od 15 – 39 let je nejčastějším důvodem zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům mentální retardace (58 případů ze 74). Důvody vedoucí ke zbavení či omezení ve způsobilosti k právním úkonům pro věkovou kohortu 40 – 59 let jsou různé, a to mentální retardace (8 případů z 27), organické duševní poruchy demence (8 případů z 27), onemocnění s psychotickými příznaky (7 případů z 27) a poruchy vyvolané užíváním psychoaktivních látek (4 z 27 případů). Pro věkovou kohortu nad 60 let jsou nejčastějším důvodem zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům organické duševní poruchy, nejčastěji demence u Alzheimerovy choroby (31 případů z 37). Výzkum v roce 2009 prokázal, že funkci soukromého opatrovníka vykonávají v naprosté většině ženy (89) ve věku 40-59 let. Veřejným opatrovníkem se nejčastěji stává obec. Délka trvání opatrovnictví je stanovena na dobu neurčitou, dotčené osoby mohou podat návrh na zbavení opatrovnictví, o němž opět rozhoduje místně příslušný soud. Náklady na opatrovnictví se omezují pouze na náklady, plynoucí ze soudního řízení směřující ke zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům. V rámci soudního řízení stát honoruje činnost soudního znalce z oboru psychiatrie, v některých případech právního zástupce, který jedince v rámci soudního řízení zastupuje (částka obvykle nepřekročí hranici 6 000 Kč). Výkon opatrovnictví je v České republice považován za čestnou funkci, která není finančně honorována. V další fázi výzkumu národního systému opatrovnictví v České republice plánuje tým odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci provést analýzu jednotlivých případů v Olomouckém kraji v letech 2006 a 2007 a také vybrat místně příslušné okresní soudy tak, aby z výzkumu mohli vysoudit data o opatrovnictví v rámci celé v České republiky – záměrem je prostudovat cca 1 200 spisů za účelem komplexního zmapování problematiky opatrovnictví v České republice. Podrobnějí informace související s opatrovnictvím jsou uvedeny v následujích kapitolách textu.

7

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE I. 1. Počet opatrovníků (hlavní aspekt č. 1) Statisticky se data k opatrovnictví v České republice sledují od roku 1995, je to dáno zákonem o rodině, ale až od roku 2000 se sleduje podrobněji institut zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům. Pro obeznámení se se spisovou agendou o opatrovnictví v České republice zvolil tým odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci cestu studia spisů na jedné územní jednotce, kterou je Olomoucký kraj. Byly jim dány v prvním kroku k dispozici uzavřené spisy za rok 2008. Uzavřeným spisem je spis týkající se žijící osoby, ať už na straně opatrované osoby či na straně opatrovníka, kdy nejpozději v roce 2008 byl vynesen rozsudek o zbavení nebo omezení ve způsobilosti k právním úkonům a současně byl této osobě v roce 2008 pravomocně stanoven opatrovník, a to ve formě fyzické osoby či veřejného opatrování. K 31. 12. 2008 měl Olomoucký kraj 642 137 obyvatel, což představuje přibližně 6 % obyvatel České republiky. Celková rozloha Olomouckého kraje činí 5 267 km2, což tvoří 6,7 % rozlohy České republiky. V Olomouckém kraji se nachází 398 obcí, z nichž 30 má přiznaný statut města. Olomoucký kraj je tvořen územím 5 okresů, konkrétně se jedná o okres Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk a v každém okresu se nachází příslušný okresní soud. K 31. 12. 2008 na území okresu Jeseník žilo 41 404 osob, v okrese Olomouc 231 339 osob, v okrese Prostějov 110 159 osob, v okrese Přerov 134 722 osob a v okrese Šumperk 124 513 osob. V rámci výzkumu systému opatrovnictví v České republice tým odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci zjišťoval tyto údaje: a) na straně opatrované osoby: rok narození, pohlaví, vzdělání, příp. profesi, osobu navrhovatele, důvody zbavení či omezení ve způsobilosti k právním úkonům, náklady na opatrovnictví, jakož i participaci opatrované osoby na soudním rozhodnutí (vyslechnutí jedince v rámci soudního řízení a písemné informování tohoto jedince o vynesení rozsudku v jeho věci), b) na straně opatrovníka: zda se jedná o fyzickou osobu nebo veřejného opatrovníka. U fyzické osoby dále zjišťovali, zda existuje příbuzenská vazba mezi opatrovanou osobou a opatrovníkem, pohlaví i věk opatrovníka. U veřejného opatrovníka sledovali typ organizace vystupující v roli opatrovníka. Opatrovníkem v rámci právního systému v České republice může být soukromý opatrovník (fyzická osoba) nebo veřejný opatrovník, kdy veřejným opatrovníkem je obvykle správní jednotka, na jejímž území jedinec pobývá, event. organizace, ve které se tento jedinec nachází (od této praxe se postupně upouští, jelikož zájmy opatrovaného se často kříží nebo jsou v potenciálním konfliktu se zájmy organizace, kde právě pobývá). V tab. 1 je uvedena struktura opatrovníků v Olomouckém kraji v roce 2008 právě s ohledem na typ opatrovníka.

8

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab. 1 – Typ opatrovníků v rámci opatrovnictví v ČR v roce 2008 Okresní soudy v Olomouckém kraji Okresní soud v Jeseníku Okresní soud v Olomouci Okresní soud v Prostějově Okresní soud v Přerově Okresní soud v Šumperku Celkem

Veřejný opatrovník

Soukromý opatrovník 8 39 19 23 30 119

4 11 2 7 9 33

Z tab. 1 je zřejmé, že počet soukromých opatrovníků je v převisu vůči opatrovníkům veřejným. Soukromým opatrovníkem se stávají v naprosté většině případů členové jádrové rodiny (matka, otec, syn, dcera), viz tab. 2. Tab. 2 – Struktura opatrovníků s ohledem na příbuzenskou vazbu v Olomouckém kraji v roce 2008 Rodiče (matka, otec)

Okresní soudy v Olomouckém kraji

Okresní Jeseníku Okresní Olomouci Okresní Prostějově Okresní Přerově Okresní Šumperku Celkem

Sourozenci (bratr, sestra)

Děti (dcera, syn)

Manžel, manželka, druh, družka

Ostatní (babička, vnučka, sestřenice, švagr 1 1

soud

v

5

0

1

soud

v

13

1

15

6

4

soud

v

7

3

4

1

4

soud

v

14

1

2

3

3

soud

v

13

4

6

5

2

52

9

28

16

14

Veřejným opatrovníkem se nejčastěji stává obec. Tým odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci v rámci pilotního šetření zaznamenal případy, kdy se veřejným opatrovníkem stal domov pro seniory a ústav sociální péče (jedná se o poskytovatele sociálních služeb v České republice). I. 2. Počet opatrovaných osob (aspekt č. 2 ) Počet opatrovaných osob uvádí tab. 3, kde jsou uvedeny všechny osoby žijící na území České republiky (od dětí až po dospělé a jsou zde zahrnuti i cizinci s trvalým pobytem), které byly v letech 2000 až 2008 zbaveny nebo omezeny způsobilosti k právním úkonům. 9

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab. 3 – Soudní rozhodnutí v řízeních o zbavení a omezení právní způsobilosti v letech 2000 – 2008 Typ rozhodnutí 2000 Rozhodnutí o zbavení 1034 způsobilosti k právním úkonům (úplné) Rozhodnutí o omezení 203 způsobilosti k právním úkonům (částečné)

2001 1234

2002 1314

2003 1312

2004 1508

2005 1594

2006 1475

2007 2139

2008 2186

220

254

281

314

312

362

472

628

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti České republiky Jak ukazuje tab. 3, v České republice bylo od roku 2000 do roku 2008 zbaveno ve způsobilosti k právním úkonům 13 796 osob a omezeno ve způsobilosti k právním úkonům 3 046 osob. Statistika opatrovnické agendy v ČR nezahrnuje podrobnější roztřídění osob zbavených nebo omezených ve způsobilosti k právním úkonům podle pohlaví, věku, vzdělání a diagnózy. Rovněž se statisticky nesleduje, kolik osob zbavených nebo omezených ve způsobilosti k právním úkonům má ustanoveno za opatrovníka fyzickou osobu nebo veřejného opatrovníka. Tyto údaje lze dohledat na místně příslušných okresních soudech, a to konkrétně na opatrovnických odděleních, kde je vedena spisová agenda těchto jednotlivých případů. Vytvořit si přesný a komplexní obraz o opatrovnictví v České republice v letech 2000 až 2008 by znamenalo studium 16 842 spisů, proto se tým odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci rozhodl postupovat cestou reprezentativního výběru těchto spisů, ze kterého budou usuzovat na dílčí charakteristiky týkající se opatrovnictví v České republice. Počet nových případů uzavřených v průběhu roku 2008 v Olomouckém kraji znázorňuje tab. 4. Tab. 4 – Počet nových případů uzavřených v Olomouckém kraji v roce 2008 Počet nových případů uzavřených v r. 2008 Okresní soud v Jeseníku 12 Okresní soud v 50 Olomouci Okresní soud v 21 Prostějově Okresní soud v Přerově 30 Okresní soud v 39 Šumperku Celkem 152 Okresní soudy v Olomouckém kraji

Muži

Ženy

6 22

6 28

12

9

20 20

10 19

80

72

Podle občanského zákoníku může být jedinec úplně zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo může být soudem omezen ve své způsobilosti k právním 10

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE úkonům. Rozsah omezení je součástí rozsudku a obvykle se jedná o stanovení horní hranice disponování s finančními prostředky nebo movitým či nemovitým majetkem ve vymezeném časovém období. V českém soudnictví lze častěji sledovat praxi plného zbavení způsobilosti k právním úkonům tak, jak dokumentují data v níže uvedené tab. 5. Tab. 5 – Počet osob zbavených a omezených ve způsobilosti k právním úkonům v Olomouckém kraji v roce 2008 Okresní soudy v Olomouckém kraji Okresní soud v Jeseníku Okresní soud v Olomouci Okresní soud v Prostějově Okresní soud v Přerově Okresní soud v Šumperku Celkem

Osoby zbaveny Osoby omezeny způsobilosti k právním způsobilosti k právním úkonům v roce 2008 úkonům v roce 2008 11 1 43 7 21 0 24 6 30 9 129 23

I. 3. Počet nových opatrovníků za rok (aspekt č. 3) Počet nově ustanovených opatrovníků nelze uvést, a to z důvodu nedostupnosti přesných údajů. Ministerstvo spravedlnosti České republiky eviduje absolutní počet rozhodnutí o ustanovení opatrovníka, tj. včetně ustanovených opatrovníků dětem a osobám neznámého pobytu, proto lze jenom odhadnout přibližný počet rozhodnutí o ustanovení opatrovníka podle počtu rozhodnutí o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům. I. 4. Délka trvání opatrovnictví (aspekt č. 4) Délka trvání opatrovnictví je stanovena na dobu neurčitou, dotčené osoby mohou podat návrh na navrácení způsobilosti k právním úkonům, o němž opět rozhoduje místně příslušný soud. I. 5. Důvody k opatrovnictví (aspekt č. 5) Těžištěm pilotní studie byla deskripce důvodů, které vedly ke zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům s přihlédnutím na dosažený věk opatrované osoby. Konkrétní důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům v 5 okresech Olomouckého kraje v roce 2008 jsou uvedeny v tab. 6 – 10. Důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům v okrese Jeseník v roce 2008 jsou uvedeny v tab. 6.

11

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab.6 – Důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům v okrese Jeseník v roce 2008 Věkové Počet Důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům skupiny případů v okrese Jeseník v roce 2008 10 středně těžká mentální retardace (2), těžká mentální retardace 18-39 (3), hluboká mentální retardace (2), paranoidní schizofrenie (1), trvalé poruchy s bludy (1), organicky podmíněná porucha osobnosti a chování vyvolaná onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku (1) 0 40-59 0 60-64 1 demence u Alzheimerovy choroby (1) 65-69 1 paranoidní schizofrenie chronická (1) 70-74 0 75-79 0 80-84 0 85+ Nejčastějším důvodem zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům v okrese Jeseník u osob ve věku 18-39 let byla v roce 2008 mentální retardace (10 případů z 12). Důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům v okrese Olomouc v roce 2008 jsou uvedeny v tab. 7. Tab. 7 – Důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům v okrese Olomouc v roce 2008 Věkové Počet Důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním skupiny případů úkonům v okrese Olomouc v roce 2008 20 lehká mentální retardace (5), středně těžká mentální 18-39 retardace (3), těžká mentální retardace (8), schizofrenie (4) 8 poruchy vyvolané požíváním alkoholu (1), katatonní 40-59 schizofrenie (1), lehká mentální retardace (1), vaskulární demence (2), demence u Alzheimerovy choroby (1), demence u chorob klasifikovaných jinde (2) 2 středně těžká mentální retardace (1), poruchy vyvolané 60-64 požíváním alkoholu (1) 2 demence u Alzheimerovy choroby (1), poruchy vyvolané 65-69 požíváním alkoholu (1) 6 demence u Alzheimerovy choroby (4), bipolární afektivní 70-74 porucha s periodickou depresivní poruchou (1), vaskulární demence (1) 5 demence u Alzheimerovy choroby (3), vaskulární demence (2) 75-79 3 demence u Alzheimerovy choroby (3) 80-84 4 demence u Alzheimerovy choroby (4) 85+ 12

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE V okrese Olomouc, podobně jako v okrese Jeseník, byla v roce 2008 nejčastějším důvodem zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům u osob ve věku 18-39 let mentální retardace (20 případů z 50), u osob nad 65 let to byla demence u Alzheimerovy choroby (15 případů z 50). Důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům v okrese Prostějov v roce 2008 jsou uvedeny v tab. 8. Tab. 8 – Důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům v okrese Prostějov v roce 2008 Věkové Počet Důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním skupiny případů úkonům v okrese Prostějov v roce 2008 8 lehká mentální retardace (2), středně těžká mentální 18-39 retardace (2), těžká mentální retardace (3), poruchy vyvolané užíváním několika psychoaktivních látek (1) 6 lehká mentální retardace (1), středně těžká mentální 40-59 retardace (2), paranoidní schizofrenie (1), simplexní schizofrenie (1), nespecifikovaná schizofrenie (1) 1 demence u Alzheimerovy choroby (1) 60-64 1 alkoholová demence (1) 65-69 0 70-74 1 nespecifikovaná schizofrenie (1) 75-79 1 vaskulární demence (1) 80-84 3 demence u Alzheimerovy choroby (1), paranoidní schizofrenie 85+ (2) V okrese Prostějov, podobně jako v okrese Jeseník a Olomouc, byla v roce 2008 nejčastějším důvodem zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům u osob ve věku 18-39 let mentální retardace (8 případů z 21). Důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům v okrese Přerov v roce 2008 jsou uvedeny v tab. 9.

13

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab. 9 – Důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům v okrese Přerov v roce 2008 Věkové Počet Důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním skupiny případů úkonům v okrese Přerov v roce 2008 19 lehká mentální retardace (6), středně těžká mentální 18-39 retardace (6), těžká mentální retardace (2), hluboká mentální retardace (1), paranoidní schizofrenie (2), nespecifikovaná schizofrenie (1), trvalé poruchy s bludy (1) 5 lehká mentální retardace (3), alkoholová závislost (1), 40-59 nespecifikovaná schizofrenie (1) 0 60-64 2 paranoidní schizofrenie (1), hluboká mentální retardace (1) 65-69 0 70-74 2 demence u Alzheimerovy choroby (1), nespecifikovaná 75-79 demence (1) 1 demence u Alzheimerovy choroby (1) 80-84 1 demence u Alzheimerovy choroby (1) 85+ V okrese Přerov, podobně jako v okrese Jeseník, Olomouc a Prostějov, byla v roce 2008 nejčastějším důvodem zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům u osob ve věku 18-39 let mentální retardace (19 případů z 30), u osob nad 75 let to byla demence u Alzheimerovy choroby (3 případy z 30). Důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům v okrese Šumperk v roce 2008 jsou uvedeny v tab. 10. Tab. 10 – Důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům v okrese Šumperk v roce 2008 Věkové Počet Důvody zbavení a omezení způsobilosti k právním skupiny případů úkonům v okrese Šumperk v roce 2008 17 lehká mentální retardace (1), středně těžká mentální 18-39 retardace (6), těžká mentální retardace (5), hluboká mentální retardace (1), paranoidní schizofrenie (1), reziduální schizofrenie (2), organicky podmíněná porucha osobnosti (1) 8 vaskulární demence (1), demence u Alzheimerovy choroby 40-59 (2), alkoholová závislost (2), paranoidní schizofrenie (1), schizoafektivní porucha (1), těžká mentální retardace (1) 2 nespecifikovaná schizofrenie (2) 60-64 1 Demence u Alzheimerovy choroby (1) 65-69 4 demence u Alzheimerovy choroby (2), demence u chorob 70-74 klasifikovaných jinde (1), nespecifikovaná schizofrenie (1) 4 demence u Alzheimerovy choroby (4) 75-79 2 demence u Alzheimerovy choroby (2) 80-84 1 demence u Alzheimerovy choroby (1) 85+ 14

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE V okrese Šumperk, podobně jako v okrese Jeseník, Olomouc, Přerov a Prostějov, byla v roce 2008 nejčastějším důvodem zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům u osob ve věku 18-39 let mentální retardace (17 případů z 39), u osob nad 65 let to byla demence u Alzheimerovy choroby (9 případů z 39). I. 6. Náklady na opatrovnictví (aspekt č. 6) Náklady na opatrovnictví se omezují pouze na náklady, plynoucí ze soudního řízení směřující ke zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům. Výkon opatrovnictví je v ČR považován za čestnou funkci, která není finančně honorována ani podporována (pokud odhlédneme od situace, kdy opatrovník nebo osoba opatrovníka se kryje s osobou poskytující nebo zprostředkující sociální služby opatrované osobě). V rámci soudního řízení stát honoruje činnost soudního znalce z oboru psychiatrie, v některých případech právního zástupce, který jedince v rámci soudního řízení zastupuje – tito jsou honorování řádově v tisíci korunách, částka obvykle nepřekročí hranici 6 000 Kč. I. 7. Zastoupení na základě plné moci (zplnomocnění) (aspekt č. 7) Zastoupení vzniká na základě zákona nebo rozhodnutí státního orgánu (zákonné zastoupení) anebo na základě dohody o plné moci. Osoba se může nechat zastoupit jinou osobou, a to v rozsahu, které si ujednají, případně obecně, tzv. generální plná moc. Dohoda o plné moci je dvoustranný právní úkon, potvrzující zastoupení. Zákon zásadně nevyžaduje specifickou formu. Zplnomocnění je možné považovat za alternativu ke zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, v praxi se nevyužívá často. Nelze uvést počet dohod o plné moci, protože neexistuje registrace, a to ani dohod o plné moci, potvrzených notářem. I. 8. Zmocnitelé (aspekt č. 8) Dohoda o plné moci vzniká dohodou zmocnitele a zmocněncě o zastupování v určitém rozsahu nebo generálně. Zmocnitel jedná v rozsahu zastoupení, a to jménem a na účet zastoupeného. Počet zmocnitelů není dostupný, a to s odkazem na důvody uvedené v bodě I.7. I. 9. Právní zástupci (aspekt č. 9) Právní zástupce jako specifický nástroj ochrany osob s duševním postižením v českém právním řádu neexistuje. Případné právní zastoupení vzniká na základě dohody o plné moci mezi zmocněncem, osobou trpící duševním postižením a zmocnitelem, právním zástupcem. Z hlediska zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, se osoba v jednání před soudem může nechat zastoupit právníkem, advokátem, notářem nebo patentovým zástupcem, anebo tzv. obecným 15

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE zmocněncem, který nemusí být nutně právníkem. Zastoupení právníkem se vyžaduje při některých procesních úkonech, např. při podání dovolání k Nejvyššímu soudu, ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu. Počet právních zástupců není dostupný, a to s odkazem na důvody uvedené v bodě I.7.

16

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE II.

DEMOGRAFICKÁ A SOCIO-STRUKTURÁLNÍ SITUACE V ZEMI (VÝVOJ DO SOUČASNOSTI) II. A) DEMOGRAFICKÁ SITUACE

Demografická situace v ČR se po pádu politického režimu v roce 1989 transformovala z tzv. socialistického modelu reprodukčního chování, který byl typický vysokou a časnou sňatečností a na ní navazující porodností, ale také zhoršováním zdravotního stavu obyvatelstva s rostoucí úmrtností. V současné době však tato demografická situace značně kontrastuje s předchozím vývojem, neboť dochází k oslabení sociální a reprodukční funkce rodiny, klesá sňatečnost, vzrůstá rozvodovost, snižuje se i plodnost a porodnost. Na druhé straně se vlivem technického rozvoje a pokroku medicíny projevují pozitivní vlivy v oblasti úmrtnosti, tzn., že dochází k výraznému zlepšení podmínek a přežívání novorozenců, k celkovému snižování úmrtnosti, jehož důsledkem je prodlužování lidského života. Vzhledem k tomu, že počet zemřelých převyšuje počet narozených, má ČR jednu z nejnižších porodností v rámci Evropy, ale i celého světa. Klesající počet obyvatel je jen z části nahrazován imigranty z ostatních zemí (převážně ze zemí bývalého východního bloku) a to v rámci statistických údajů jsou do celkového počtu obyvatel zahrnuti nově od roku 2001 i cizinci s povolením k pobytu na základě víza nad 90 dnů a osoby, jimž byl udělen azyl. Současná demografická situace v ČR může být vymezena jako přechodná mezi tzv. socialistickým a skandinávským modelem. Věková struktura populace je charakteristická populačním stárnutím vlivem nízké porodnosti a stárnutím obyvatelstva s poklesem úmrtnosti. V současnosti jsou nejčastější příčinnou úmrtnosti nemoci oběhové soustvy a nádorová onemocnění. Největší komplikaci v demografickém vývoji tedy představuje stárnoucí a výrazně nepravidelná věková struktura obyvatelstva, která bude mít v budoucnu významný dopad na populační vývoj a na růst ekonomické závislosti obyvatel. Potřebné informace o demografickém vývoji jsou evidovány Českým statistickým úřadem. Za jeho nejvýznamější statistický ukazatel je považováno Sčítání lidu, domů a bytů, které bylo naposledy uskutečněno v roce 2001 a další se připravuje na rok 2011.2 II. A) 1. Věk (aspekt č. 10) Věková struktura obyvatelstva je vymezena vzhledem k zadaným věkovým skupinám (0-17, 18-39, 40-59, 60-64, 65-69, 70-74, 75 – 79, 80-84, 85+), jejich pohlaví a stupněm urbanizace v regionu. 2

Srov. Zdravotnická ročenka. Praha : ÚZIS, 2003, s. 13-18. ISBN 80-7280-401-4.

17

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Věková struktura obyvatelstva pro příslušné věkové skupiny reflektuje demografický vývoj v pětiletém ročním intervalu (tj. za roky 1991, 1995, 2000, 2005, 2008) přičemž rok 1991 je rokem, kdy bylo provedeno sčítání lidů, bytů a domů po sametové revoluci (17.11.1989) a rok 2008 je nejzazším aktuálním datem pro statistické výpočty. Souhrnné údaje o věkové struktuře obyvatelstva a jeho pohlaví sumarizuje tabulka (Tab. II_A_10) v příloze, která uvádí tzv. střední stav, to je k 1.7. příslušných roků. Použití tohoto data je vhodné proto, že případné propočty na 1000 obyvatel se počítají k tomuto stavu. V ČR bylo k 1.7.2008 evidováno celkem 10 429 692 obyvatel, z toho 5 113 332 mužů a 5 316 360 žen. Nejčetnější skupina obyvatel se nachází ve věkovém rozmezí 18 – 39 a 40 – 59 let pro obě pohlaví. Zatímco mladí lidé ve věku 0 – 17 let jsou vůči věkové kategorii 18 – 39 let v četností menšině až o dvojnásobek. Demografický vývoj podle počtu obyvatel v letech 1980 - 2008 blíže znázorňuje graf (Graf II_A_10.1). Z toho podíl osob 65+ a 80+ na obyvatelstvu celkem je patrný z dalšího grafu (Graf II_A_10.2) Graf II_A_10.1 Počet obyvatel 1980 – 2008 Počet obyvatel 1980 - 2008 10 500 000 10 450 000 10 400 000 10 350 000 10 300 000 10 250 000 10 200 000 10 150 000 10 100 000 10 050 000 1980

1985

1990

1995

2000

2005

Z grafu je patrný nárůst počtu obyvatel do roku 1990 a pak následuje prudký pokles obyvatelstva v roce 1991. Situace se vysvětluje historickým milníkem, kdy rokem 1989 končí sociálistický model společnosti. Další úbytek obyvatelstva je dán 18

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE rokem 1993, kdy vzniká samostatná ČR vlivem politického a územního rozdělení ČSFR na 2 samostatné státy, Českou Republiku a Slovenskou republiku. Od roku 2002 zaznamenává demografický vývoj ČR značného přírůstku. Nárůst počtu obyvatel se vysvětluje migrací, kdy do ČR přicházejí imigranti, kteří se přihlašují k pobytu. Tato situace není však jednoznačná co do vztahu mezi přistěhovalými a vystěhovalými, mezi kterými existuje nepoměr. Vysvětlení nabízí skutečnost, že vystěhovalí lidé se již neodhlašují. Pokud se zaměříme na demografický vývoj počtu obyvatel podle pohlaví, pak zjišťujeme, že pro sledované roky (1991, 1995, 2000, 2005, 2008) bylo vždy více žen než mužů, nejmarkantnější rozdíl je u seniorské věkové kategorie a to se vzrůstajícím poměrem mezi kategoriemi. V kategorii (60 – 64, 65 – 69, 70 – 74) je nárůst mezi muži a ženami již značný ve prospěch žen, v kategorii (75 – 79, 80 – 84) se jedná až o dvojnásobek a ve věkové kategorii 85+ zaznamenáváme až trojnásobek. Percentuální podíly osob uvádí graf (Graf II_A_10.2)

Graf II_A_10.2 Podíl osob 65+ a 80+ na obyvatelstvu celkem

Podíl os ob 65+ a 80+ na obyvatels tvu celk em 15,0 13,0 11,0 9,0 %

65+ 80+

7,0 5,0 3,0 1,0 1980

1985

1990

1995

2000

2005

Graf znázorňuje, že podíl osob 65+ byl 13,3% (v roce 1980), 11,9% (v roce 1985), 12,6% (v roce 1990), 13,3% (v roce 1995), 13,9% (v roce 2000), 14,2% (v roce 2005) a 14,9% (v roce 2008). Poznamenáváme, že podíl osob 65+ je nejvyšší od roku 1945. 19

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE V komparaci s podílem osob 80+ získáváme hodnoty: 1,9% (pro rok 1980), 2,2% (pro rok 1985), 2,5% (pro rok 1990), 2,7% (pro rok 1995), 2,4% (pro rok 2000), 3,1% (pro rok 2005) a 3,5% (pro rok 2008). Z grafu vyvozujeme vzrůstají podíl jak 65+, tak 80+ letých občanů na obyvatelstvu celkem, přičemž početnější stále zůstává seniorská skupina 65+. Zaznamenaný podíl osob rozlišujeme ještě podle pohlaví, viz grafy (Graf II_A_10.3, Graf II_A_10.4)

Graf II_A_10.3 Podíl osob 65+ na obyvatelstvu celkem podle pohlaví Podíl os ob 65+ na obyvatels tvu celk em podle pohlaví 18,0

16,0

%

14,0 muži

12,0

ženy

10,0

8,0

6,0 1980

1985

1990

1995

2000

2005

Graf porovnává podíl žen a mužů ve věku 65+ na obyvatelstvu celkem v percentuálním vyjádření. Lze spatřit, že v roce 1980 se na obyvatelstvu podílelo 10,6% mužů a 15,8% žen, v roce 1985 se podíl snížil na 9,2% mužů a 14,3% žen, v roce 1990 byl podíl 9,7% mužů a 15,3% žen, v roce 1995 překročil podíl mužů 10% (10,4%) a u žen byl podíl 16%, rok 2000 ukazuje 11% podíl mužů a 16,6% podíl žen, v roce 2005 byl podíl mužů 11,4% a žen 16,9%, v roce 2008 byl již podíl vyšší u mužů 12,1% a u žen 17,6%. Obě křivky (muži i ženy) vykazují stejný demografický průběh (nárůst i úbytek obyvatel), ale s odlišným percentuálním zastoupení.

20

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf II_A_4 Podíl osob 80+ na obyvatelstvu celkem podle pohlaví Podíl os ob 80+ na obyvatels tvu celk em podle pohlaví 5,0

4,0

3,0

%

muži ženy 2,0

1,0

0,0 1980

1985

1990

1995

2000

2005

Graf porovnává podíl žen a mužů ve věku 80+ na obyvatelstvu celkem v percentuálním vyjádření. Pro jednotlivé roky se jedná o tato data: v roce 1980 se na obyvatelstvu podílelo 1,1% mužů a 2,6% žen, v roce 1985 to byl 1,3% podíl mužů a 3% podíl žen, v roce 1990 zaznamenáváme 1,5% podíl mužů 3,4% podíl žen, rok 1995 ukazuje podíl 1,6% mužů a 3,7% podíl žen, v roce 2000 to byl podíl 1,5% u mužů a 3,3% u žen, rok 2005 vykazuje nárust podílu a to 2% u mužů a 4,3% u žen, tento narustájící směr se projevuje i u roku 2008, kde je podíl 2,2% u mužů a 4,7% u žen. Rovněž i zde jsou obě křivky (muži a ženy) relativně souměrné, ženy však mají vyšší progresi v procentuálním zastoupení. Specifičtější informace představuje index stáří podle pohlaví pro počet osob 65+ a 80+. Index stáří je poměr osob v poproduktivním věku k počtu dětí v předproduktivním věku, viz grafy (Graf II_A_10.5, Graf II_A_10.6).

21

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf II_A_10.5 Index stáří podle pohlaví (Počet osob 65+ / 0-14 v %) Index s tář í podle pohlaví (počet os ob 65+ / 0-14 v %) 140,0

120,0

100,0

80,0 muži ženy 60,0

40,0

20,0

0,0 1980

1985

1990

1995

2000

2005

Sloupcový graf prezentuje počet osob nad 65 let vůči obyvatelům ve věkové kategorii 0 –14 let v percentuálním rozložení. Přičemž hodnoty do 100% znamenají, že je více dětí (0 -14 let) než starších osob (65+) a hodnoty nad 100% se interpretují jako větší počet starších osob (65+) než dětí (0-14 let). V roce 1980 bylo na 100 dětí 42,9% mužů a 71,3% žen starších 65+ let. V roce 1985 lze spatřit poměr 37,4% mužů a 64,9% žen, rok 1990 ukazuje 43,6% mužů a 75,9% žen, v roce 1995 se poměr značně zvyšuje na 53,7% mužů a 92,2% žen. Přelomovým rokem se stal rok 2000, kdy se počet obyvatel vzhledem k věku invertoval a ČR vykazuje více starších osob 65+ než dětí! Je patrné, že vzhledem k pohlaví se tato skutečnost týká pouze žen, které přesahují 100% mezní hranici. Konkrétně to znamená, že v roce 2000 bylo na 100 dětí 64,2% mužů a 108% žen. V roce 2005 graf ukazuje 73,9% mužů a 121,4% žen a v roce 2008 dochází k dalšímu navýšení poměru, 81,5% mužů a 130,1% žen na 100 dětí.

22

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf II_A_10.6 Index stáří podle pohlaví (Počet osob 80+ / 0-14 v %) Index s tář í podle pohlaví (počet os ob 80+ / 0-14 v %) 40,0 35,0 30,0 25,0 muži

20,0

ženy

15,0 10,0 5,0 0,0 1980

1985

1990

1995

2000

2005

Sloupcový graf prezentuje počet osob nad 80 let vůči obyvatelům ve věkové kategorii 0 –14 let v percentuálním rozložení. V roce 1980 bylo na 100 dětí 4,6% mužů a 12,2% žen starších 80+ let. V roce 1985 lze spatřit poměr 5,2% mužů a 13,5% žen, rok 1990 ukazuje 6,8% mužů a 17,1% žen, v roce 1995 se poměr zvyšuje na 8,5% mužů a 21,1% žen. Od roku 2000 se podíl starších osob 80+ nadále zvyšuje, vzhledem k pohlaví ve prospěch žen. Konkrétně v roce 2000 bylo na 100 dětí 8,8% mužů a 21,6% žen. V roce 2005 graf ukazuje 12,7% mužů a 30,6% žen a v roce 2008 dochází k dalšímu navýšení poměru, 14,8% mužů a 34,6% žen na 100 dětí. Regionální stupeň urbanizace je v ČR obtížné určit, neboť pro vymezení města a venkova existují 2 statistické definice. První definice považuje za venkov všechny obce s velikostí do 2000 obyvatel a dále obce s velikostí do 3000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel/km2, pokud nejsou sídlem správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo vyššího územního celku. Druhá definice považuje za venkov všechny obce s velikostí do 20 000 obyvatel. Tato druhá definice byla uměle vytvořená pro projekt ADEL podle španělské zprávy zdůvodu srovnání. Z tohoto důvodu uvádíme 2 varianty osídlení obyvatel v ČR. První varianta poukazuje na venkov jako na obce do 2000 obyvatel, druhá varianta znázorňuje venkov jako obce do 20 000 obyvatel. Obě varianty však uvádějí podíl hlavního města Prahy, měst a venkova na obyvatelstvu celkem a zároveň se soustředí na rozlišení podílu osob ve věku 65+ 23

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE a 80+ v těchto sídelních útvarech. Tato empirická data se vztahují pouze k rokům 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007 a 2008, neboť do roku 2001 nejsou data k dispozici v takové struktuře, aby šla přepočítat. Rovněž v ČR docházelo v rámci urbanizace k proměnám, jedná se o tzv. spojování a nespojování měst (proto uvádíme 2 varianty osídlení). Například v komparaci podílu hlavního města Prahy, měst a venkova na obyvatelstvu celkem 1. varianty (do 2 000 obyvatel) a 2. varianty (do 20 000 obyvatel) lze spatřit inverzi podílu obyvatelstva mezi městem a venkovem, viz graf (Graf II_A_10.7 – varianta 1) a graf (Graf II_A_10.7 – varianta 2). Srovnání podílu osob ve věku 65+ a 80+ v těchto sídelních útvarech u 1. a 2. varianty lze posoudit z grafu (Graf II_A_10.8 – varinata 1, Graf II_A_10.8 – varianta 2) a graf (Graf II_A_10.9 – varianta 1, Graf II_A_10.9 – varianta2). Graf II_A_10.7_region varianta 1 Podíl Prahy, ostatních měst a venkova na obyvatelstvu celkem (1. varianta)

Podíl Pr ahy, os tatních m ěs t a venk ova na obyvatels tvu celk em

11,5 % 29,3 % Praha ostatní města venkov

59,2 %

Graf zpřehledňuje podíl osídlení obyvatelstvem v hlavním městě Praha (11,5%), v ostatních městech (59,2%) a na venkově (29,3%). Podle této varianty by v ČR žilo nejvíce obyvatel ve městech (narozdíl od druhé varianty).

24

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf II_A_10.7 – varianta 2 Podíl Prahy, ostatních měst a venkova na obyvatelstvu celkem (2. varianta)

Podíl Prahy, dalších měst a venkova na obyvatelstvu celkem 11,5%

Praha ostatní města venkov

32,7%

55,8%

Tento graf vykresluje podíl osídlení obyvatelstva v tomto rozmezí. V hlavním městě Praha žije 11,5% obyvatelstva, v ostatních městech jde o 32,7% obyvatelstva a na venkově máme osídlení 55,8% obyvatel na obyvatelstvu celkem. Podle této varianty sídlí nejvíce obyvatel na venkově. Graf II_A_10.8 – varinata 1 Podíl osob ve věku 65+ (1. varianta) Podíl obyvatels tva ve věk u 65+ % 16,5 16,0 15,5 15,0

Praha ostatní města

14,5

venkov

14,0 13,5 13,0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

25

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Pro 1. variantu lze uvést podíl osob ve věku 65+ v rozlišení na sídelní útvary hlavního města Prahy, ostatních měst a venkova v letech 2001 – 2008. V roce 2001 žilo na území hlavního města Prahy 16,1% obyvatel nad 65 let z celkového počtu obyvatel Prahy, v ostatních městech to bylo 13,2% z celkového počtu obyvatel měst a na venkově 14,3% z celkového počtu obyvatel venkova. Znatelnější demografický vývoj se projevil až v roce 2005, kdy v hlavní městě Praha sídlilo 15,6% obyvatel, v ostatních městech 14% a na venkově 14,1% obyvatel. V tomto roce se stalo, že osídlení měst a venkova obyvatelstvem bylo téměř rovnocenné. Do roku 2005 žilo na venkově vždy více obyvatel než ve městě a od tohoto roku se demografický vývoj osídlení otočil a ve městech žije více obyvatel než na venkově. V roce 2008 sídlí v hlavním městě Praha 15,8% obyvatel, v ostatních městech 14,9% a na venkově 14,4% obyvatel 65+. Graf II_A_10.8 – varianta 2 Podíl osob ve věku 65+ (2. varianta) Podíl os ob ve věk u 65+ na obyvatels tvu celk em % 16,5

16,0

15,5

15,0

Praha ostatní města venkov

14,5

14,0

13,5

13,0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pro 2. variantu máme k dispozici tato data. V roce 2001 sídlilo v hlavním městě Praha 16,1% obyvatel nad 65 let z celkového počtu obyvatel Prahy, v ostatních městech 13,4% obyvatel z celkového počtu obyvatel měst a na venkově 13,7% obyvatel z celkového počtu obyvatel venkova. V roce 2005 žilo v Praze 15,6%, v ostatních městech 14,2% a na venkově 13,9% obyvatel 65+. Také pro tuto variantu platí inverzní poměr obyvatel žijících ve městech a na venkově, ve prospěch města. V roce 2008 tento vývoj pokračoval v tomto procentuálním zastoupení 15,8% ve městě Praha, 15,3% v ostatních městech a na venkově 14,4% osídlení. 26

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE V komparaci obou variant se demografický vývoj nijak radikálně neliší, lze vysledovat totožné demogarfické tendence. Graf II_A_10.9 – varianta 1 Podíl osob ve věku 80+ (1. varianta) Podíl obyvatels tva ve věk u 80+ % 4,7

4,2

3,7 Praha ostatní města venkov 3,2

2,7

2,2 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Z grafu je možné vyčíst, že v roce 2001 sídlilo v hlavním městě Praha 3,3% obyvatel nad 80 let z celkového počtu obyvatel Prahy, v ostatních městech 2,3% obyvatel z celkového počtu obyvatel měst a na venkově 2,7% obyvatel z celkového počtu obyvatel venkova. V roce 2005 žilo v hlavním městě Praha 4% obyvatelstva, v ostatních městech 3% a na venkově 3,1%. Od roku 2005 se počet obyvatel na venkově přibližuje počtu obyvatel ve městech až do roku 2008, kdy jejich četnost je rovnocenná, konkrétně žije na venkově i ve městech 3,4% a v hlavním městě Praha 4,2%.

27

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf II_A_10.9 – varianta2 Podíl osob ve věku 80+ (2. varianta) Podíl os ob ve věk u 80+ na obyvatels tvu celk em % 4,4 4,2 4,0 3,8 3,6 Praha

3,4

ostatní města 3,2

venkov

3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Druhá varianta pro podíl osob ve věku 80+ na obyvatelstvu celkem vykazuje tato empirická data. V roce 2001 žilo v hlavním městě Praha 3,3% obyvatel z celkového počtu obyvatel Prahy, v ostatních městech 2,4% obyvatel z celkového počtu obyvatel měst a na venkově 2,5% obyvatel z celkového počtu obyvatel venkova. Pro rok 2005 platí opět inverze podílu osob mezi městem a venkovem ve prospěch města, konkrétně sídlilo v hlavním městě Praha 4%, v ostatních městech 3,1% a na venkově 3%. V roce 2008 tento demografický vývoj pokračuje, v hlavním městě Praha žilo 4,2%, v ostatních městech 3,5% a na venkově 3,3% obyvatel 80+. V komparaci obou variant se demografický vývoj nijak radikálně neliší, lze vysledovat totožné demogarfické tendence Pro úplnost ještě dodáváme, že v ČR je problematické i další územní rozdělení podle francouzské klasifikace NUC a to následovně: NUC 1 vymezuje celou ČR, NUC 2 regiony soustředěnosti (tj. kraje spojeny podle územní výhodnosti), NUC 3 jednotlivé kraje (celkem 14), přičemž se kraje dělí na okresy, které nemají územní řízení, ale mají např. Okresní soudy. II. B) MOŽNOSTI SOUŽITÍ / RODINA / DOMÁCNOST Oblast soužití se vztahuje k instituci rodiny a domácnosti, kterou analyzujeme prostřednictvím rodinného stavu, rozvodovosti, struktury domácnosti a struktury rodiny. Opět vycházíme z časové posloupnosti pětiletého ročním intervalu (tj. za 28

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE roky 1991, 1995, 2000, 2005, 2008) k nimž zmíněné aspekty vážeme. Výjimku tvoří pouze data, která nebyla možná získat jinak, než při sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001. Vývoj rodinného stavu v ČR lze pro svou dramatičnost označit jako tzv. druhý demografický přechod. Jedná se o výrazný pokles sňatečnosti, který je zčásti nahrazen vytvářením nesezdaných soužití. Charakteristickým prvkem je odkládání sňatků do vyššího věku a rostoucí rozvodovost. Změny v prvosňatečnosti souvisejí se změnou životního stylu a hodnotových orientací populace (tj. rostoucími možnostmi v oblasti vzdělání, cestování, pracovní kariéry apod.). Problémem pro vznik formálního a neformálního soužití je také nepříznivá situace na trhu s byty.3 Údaje o struktuře domácnosti a struktuře rodiny se vztahují pouze k rokům 1991 a 2001, kdy bylo provedeno zmíněné sčítání lidů domů a bytů. Zároveň konstatujeme, že zjišťované statistické kategorie v rámci sčítání lidu, domů a bytů jsou specificky nastavené pro české prostředí a jeho podmínky. V této souvislosti je terminologie zadání metodického pokynu odlišná od české statistické terminologie, např. ČR rozlišuje rodiny úplné a neúplné se závislými dětmi nebo bez závislých dětí, dále rodiny vícečlenné nerodinné a jednotlivce (statistika totiž nepozná kohabitaci). Dále se struktura rodiny vztahuje na dané věkové skupiny (15 – 19, 20 – 39, 40 – 60 , 70+) z požadovaných (18 – 39, 40 – 69, 70+). U struktury domácností dokážeme vygenerovat nejen domácnosti podle počtu členů, ale i podle věku. Zajímavé informace lze získat i ze struktury domácnosti jednotlivců, které máme k dispozice pro nejzazší statisticky dostupný rok 2001. Ovšem požadované věkové skupiny (18 – 39, 40 – 69, 70+) pro aspekt domácností neuvádíme, z důvodu chybějících dat. Navíc by toto věkové rozlišení bylo statisticky zavádějící, jak u struktury domácnosti (až na strukturu domácnosti jednotlivců), tak u struktury rodiny (vzhledem k pojmu závislé děti). Veškeré statistické údaje týkající se demografie nám poskytl zaměstnanec Českého statistického úřadu pan Ing. Vladimír Polášek, který nám umožnil získat nejen data tzv. oficiální, ale i data doplňující, neboť pan Ing. Polášek je nejen odborníkem na demografii, ale také zapáleným zájemcem o demografii. Je potřeba zmínit jeho sdílené nadšení, protože nám pomohlo zorientovat se v sesbíraných datech také z hlediska sociálně historického kontextu. Rovněž pro nás vytvořil potřebné tabulky a grafy. II. B) 1. Rodinný stav (aspekt č. 11) Rodinný stav v ČR evidujeme v kategoriích svobodní, ženatí/vdané, rozvedení a ovdovělí, viz tabulka v příloze (Tab. II_B_11). Údaje v tabulce jsou k 31.12. příslušných roků, což je datum, ke kterému se bilance podle rodinného stavu uvádějí. 3

Srov. Zdravotnická ročenka. Praha : ÚZIS, 2003, s. 15. ISBN 80-7280-401-4.

29

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Z tabulky je patrný rostoucí trend svobodných obyvatel. Například ve věkové kategorii 18 – 39 let bylo evidováno 1 137 028 svobodných (rok 1991), 1 674 071 (rok 2000) a 2 080 831 (rok 2008). Těmto údajům logicky kontrastuje počet ženatých a vdaných ve stejné věkové kategorii, konkrétně: 2 026 721 (rok 1991), 1 582 181 (rok 2000) a 1 278 771 (rok 2008). Percentuální vyjádření jednotlivých kategorií v příslušných rocích a to pro věk 15+, 65+ a 80+ vykazují grafy (graf II_B_11.1,2,3) Graf II_B_11.1 Struktura obyvatelstva ve věku 15+ podle rodinného stavu Str uk tur a obyvatels tva ve věk u 15+ podle r odinného s tavu 100%

80%

ovdovělí,é

60%

rozvedení,é ženatí, vdané svobodní,é

40%

20%

0% 1980

1985

1990

1995

2000

2005

Graf znázorňuje v roce 1980 následující rozložení rodinného stavu obyvatelstva ve věku 15+: 18,4% svobodných, 66% sezdaných, 5,1% rozvedených a 10,5% ovdovělých. V roce 1991: 20,6% svobodných, 62,3% sezdaných, 7,2% rozvedených a 10% ovdovělých. Pro rok 2000: 25,3% svobodných, 56,5% sezdaných, 9,4% rozvedených a 8,9% ovdovělých. Poslední aktuální rok 2008 ukazuje: 29,2% svobodných, 51% sezdaných, 11,4% rozvedených, 8,4% ovdovělých. Opět vidíme rostoucí trend svobodných obyvatel z 20% roku 1991 až na 29% v roce 2008. Zároveň plíživě stoupá procento rozvodovosti ze 7% (rok 1991) na 11% (rok 2008). Z uvedených statistických ukazatelů lze dedukovat odklad nebo rozpad instituce rodiny. 30

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf II_B_11.2 Struktura obyvatelstva ve věku 65+ podle rodinného stavu Str uk tur a obyvatels tva ve věk u 65+ podle r odinného s tavu 100% 90% 80% ovdovělí,é

70%

rozvedení,é 60%

ženatí, vdané svobodní,é

50% 40% 30% 20% 10% 0% 1980

1985

1990

1995

2000

2005

U 65+ letých občanů se vývoj rodinného stavu proměnil následovně: pro rok 1980: 5,6% svobodných, 46% sezdaných, 3,8% rozvedených a 44,6% ovdovělých. Rok 1991: 4,1% svobodných, 46,1% sezdaných, 5,1% rozvedených a 44,7% ovdovělých. Pro rok 2000 čteme následující hodnoty: 3,1% svobodných, 51,1% sezdaných, 6,1% rozvedených a 39,7% ovdovělých. V roce 2008 bylo 2,7% svobodných, 58,2 sezdaných, 7,9% rozvedených, 36,6% ovdovělých. U seniorů 65+ lze spatřit pokles ovdovělých od roku 1991 do roku 2008 až o 8%, jež přičítáme kvalitnější zdravotní péči. U této věkové skupiny se však pozvolna zvyšuje procento rozvodovosti z 5% (rok 1991) téměř na 8% (rok 2008).

31

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf II_B_11.3 Struktura obyvatelstva ve věku 80+ podle rodinného stavu Str uk tur a obyvatels tva ve věk u 80+ podle r odinného s tavu 100%

80% ovdovělí,é rozvedení,é 60%

ženatí, vdané svobodní,é

40%

20%

0% 1980

1985

1990

1995

2000

2005

U 80+ letých občanů se vývoj rodinného stavu proměnil následovně. Pro rok 1981: 7% svobodných, 18,5% sezdaných, 2,4% rozvedených a 72% ovdovělých. Rok 1991: 4,8% svobodných, 21,1% sezdaných, 3% rozvedených a 71,1% ovdovělých. Pro rok 2000 čteme následující hodnoty: 3,7% svobodných, 27% sezdaných, 3,6% rozvedených a 65,7% ovdovělých. V roce 2008 bylo 2,6% svobodných, 29,5 sezdaných, 5,2% rozvedených, 62,7% ovdovělých. Z grafu je zřejmé, že nejvyšší četnosti dosahuje kategorie ovdovělí, neboť v tomto věku dochází k přirozenému úbytku. Zajímavé je, že i v tomto věku dochází k větší intenzitě rozvodovosti.

II. B) 2. Rozvodovost (aspekt č. 12) Rozvodovost jako opozitum sňatečnosti je uváděna za jedotlivé věkové skupiny obyvatelstva s rozlišením pohlaví v předchozí tabulce vymezující rodinný stav, viz tabulka v příloze (Tab. II_B_11) a rovněž předchozí grafy (graf II_B_11.1,2,3) Konstatujeme, že rozvodovost vykazuje dlouhodobě vzestupný trend. Rostoucí rozvodovost je zřetelnější také vůči klesající intenzitě sňatečnosti. Sumarizujeme-li získané údaje, lze komparovat rozvodovost dle časové posloupnosti a věkových skupin se zaměřením na věkové mezníky 15+, 65+ a 80+. 32

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE V roce 1980 dosáhla rozvodovost hodnoty 5,1% (u 15+), 3,8% (u 65+) hodnoty pro 80+ leté nejsou k dispozici. Rok 1991 ukazuje 7,2% rozvedených (u 15+), 5,1% (u 65+) a 3% (u 80+). Nové tisíciletí, rok 2000 zaznamenává 9,4% rozvedených (u 15+), 6,1% (u 65+) a 3,6% (u 80+). V roce 2008 bylo 11,4% rozvedených (u 15+), 7,9% (u 65+) a 5,2% (u 80+). K rozvodovosti můžeme také doložit data, která se týkají struktury rozvedených, kteří se rozvedli přímo v příslušném roce (tj. 1992, 1995, 2000, 2005, 2008). Za rok 1991 nejsou údaje podle věku k dispozici. Bližší údaje jsou v zaznamenány v příloze tabulce (Tab. II_B_12). V roce 1992 se z celkového počtu 28572 rozvodů za tento rok rozvedlo ve věkové kategorii 18 – 39 let 19268 mužů a 21755 žen, ve věkové kategorii 65 – 69 let 148 mužů a 78 žen a ve skupině 85+ žádný muž a žádná žena. V roce 2008 se rozvedlo z celkového počtu 31300 párů 15385 mužů a 18919 žen ve věkovém intervalu 18 – 39 let, 260 mužů a 116 žen ve věkové kategorii 65 – 69 let, 7 mužů a 1 žena věkové skupině od 85+ let. Ze statistických dat vyplývá, že v produktivní skupině 18 – 39 let existuje značný podíl rozvedených žen vůči rozvedeným mužů. Kdežto ve věkových intervalech 40 – 59, 60 – 64, 65 – 69, 70 – 74 let je tomu právě naopak, poměr rozvedených mužů vůči rozvedeným ženám je až o 50% vyšší. To znamená, že se vyskytuje co do rozlišení pohlaví více rozvedených žen ve věkovém období od 18 – 39 let a více rozvedených mužů od 40 – 74 let. V dalších věkových kategoriích (75 – 79, 80 – 84 a 85+) také převyšuje četnost rozvedených mužů vůči rozvedeným ženám, ale tento poměr není již tak markantní. Rozdíly v rozvodovosti jsou patrné také z hlediska regionů. Vysoká úroveň rozvodovosti se objevuje tradičně v Karlovarském a Ústeckém kraji, naopak nejnižší úroveň vykazují kraje Vysočina, Zlínský, Jihomoravský, což pravděpodobně souvisí s vyšší religiozitou těchto oblastí. II. B) 3. Struktura domácnosti (aspekt č. 13) Struktura domácnosti je v ČR statisticky diferencovaná na 3 druhy domácnosti: bytové, hospodařící a cenzové. Bytová domácnost zahrnuje osoby bydlící v jednom bytě. Hospodařící domácnost charakterizují osoby mající společné hospodářství. Cenzová domácnost se nejvíce blíží rodině, protože je odvozená z příbuzenských vztahů a hospodaření. Veškeré dostupné údaje je možné statisticky vysledovat jen ze sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001. Informace, které máme k dispozici se týkají struktury bytových domácností podle počtu osob (1, 2, 3, 4, 5 a více osob), typy domácností podle rodinného vztahu (rodiny úplné, neúplné, vícečlenné nerodinné a jednotlivci), dále se zaměřujeme na domácnosti jednotlivců vzhledem k věku, pohlaví a rodinného vztahu. 33

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Připomínáme, že požadované věkové skupiny (18 – 39, 40 – 69, 70+) pro aspekt domácností neuvádíme, z důvodu chybějících dat (kromě struktury domácnosti jednotlivců). Navíc by toto věkové rozlišení bylo statisticky zavádějící, protože bereme-li v úvahu věkového rozložení členů rodiny, pak hranice zadávaných intervalů by poukazovala pouze na některé rodinné členy a zkreslovalo by to jejich počet v rodině. Konkrétní data struktury domácnosti poskytují tabulky v příloze (Tab. II_B_13, Tab. II_B_14.1, Tab. II_B_14.2). Tab. II_B_13 vypovídá o složení domácnosti podle počtu členů za rok 1991 a 2001, přičemž data v roce 1991 jsou zaokrouhlena na stovky a podíly na celku podle počtu členů jsou z nich vypočteny. To znamená, že uvedená data nejsou absolutně přesná, ale liší si vůči reálným datům maximálně v jednotkách a desítkách. V roce 1991 existovalo 3 705 700 bytových domácností, v roce 2001 jejich počet mírně vzrostl na 3 827 678. Z toho jednotlivé podíly počtu členů na bytových domácnostech jsou pro 1 – 3 členy se vzrůstající tendencí a pro 4 – 5+ členů s klesající tendencí. Oba směry mobility dat (vzrůstající i klesající) se pohybují v rozmezí přibližně od 40ti tisíc do sta tisíc bytových domácností, například: v roce 1991 existovalo 841 194 jednočlenných domácností, kdežto v roce 2001 jich bylo 957 757. V roce 1991 bylo zaznamenáno 389 099 domácností s 5+ členy a v roce 2001 klesl jejich četnost na 330 749 domácností. Přehlednější a percentuální rozdíly vykresluje graf (Graf II_B_13.1) Graf II_B_13.1 Struktura bytových domácností podle počtu osob Str uk tur a bytů podle počtu os ob % 100 13,3

80 23,6

10,5

22,3

8,6

19,5

19,4

60

18,5

5+ 4

18,5

3 2

40 24,7

26,0

27,4

1

20 19,9

22,7

25,0

1980

1991

2001

0

34

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf prezentuje 19,9% jednočlenných domácností v roce 1980, 22,7% jednočlenných domácností v roce 1991 a 25% jednočlenných domácností v roce 2001. U jednočlenných, dvoučlenných a tříčlenných domácností se jejich poměr vzhledem k rokům (1980, 1991 a 2001) zvyšuje. U čtyřčlenných, pěti a vícečlenných domácností naopak jejich počet klesá. Zatímco v roce 1980 existovalo 13,3% pěti a vícečlenných domácností, v roce 1991 jich bylo 10,5% a rok 2001 vykazoval až 8,6% těchto domácností. Z tabulky II_B_14.1 Cenzové domácnosti podle počtu členů a druhů domácnosti (viz příloha) je možné vyčíst druhy domácností vzhledem ke struktuře rodiny (tj. úplnné a neúplné rodiny, vícečlenné nerodinné vztahy a jednotlivce). Například v roce 1991 se vyskytovalo v ČR 4 051 583 cenzovních domácností, z nichž bylo 2 947 278 domácností rodinných úplných, 434 385 domácností rodinných neúplných a 14 658 domácností vícečlenných nerodinných a také 1 089 647 domácností jednotlivců, percentuální data znázorňuje graf (graf II_B_13.2). K těmto vymezeným druhům cenzovních domácností máme k dispozici ještě údaje o počtu jejich členů ke každé kategorii. Pro přehlednější orientaci uvádíme zde pouze absolutní čísla vůči počtům osob žijících v cenzovních domácnostech za oba roky (1991, 2001). Úhrn cenzovních domácností byl 4 051 583 (pro rok 1991), 4 270 717 (pro rok 2001). Z toho jednočlenných: 1 089 647 (pro rok 1991) a 1 276 176 (pro rok 2001), dvoučlenných: 1 125 547 (pro rok 1991) a 1 251 359 (pro rok 2001), tříčlenných: 752 271 (pro rok 1991) a 823 865 (pro rok 2001), čtyřčlenných: 827 182 (pro rok 1991) a 733 095 (pro rok 2001), 5+ členných: 256 936 (pro rok 1991) a 186 222 (pro rok 2001). Pro doplnění byl v roce 1991 úhrn faktického manželství 94 934 (tj. 2,34% z úhrnu cenzovních domácností) a v roce 2001 úhrn faktického manželství se zvýšil na 125 269 (tj. 2,93% z úhrnu cenzovních domácností).

35

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf II_B_13.2 Typy domácností vzhledem k rodinné struktuře Typy domácností 1,000 24,2

26,9

29,9

0,800 8,4

Jednotlivců

10,7 13,5

0,600

Vícečlenné nerodinné Neúplné rodiny

0,400 66,0

62,0 54,6

Úplné rodiny

0,200 0,000 1981

1991

2001

Graf znázorňuje domácnosti rodinné úplné, které dosahovaly 66% (v roce 1981), 62% (v roce 1991) a 54,6% (v roce 2001), dále domácnosti rodinné neúplnné, jichž bylo 8,4% (v roce 1981), 10,7% (v roce 1991) a 13,5% (v roce 2001). Vícečlenné nerodinné se pohybují od 0,4 do 2% a značného podílu dosahují i domácnosti jednotlivců od 24,2% (pro rok 1981) přes 26,9% (pro rok 1991) až po 29,9% (pro rok 2001). Tabulka II_B_14.2 Cenzové domácnosti rodinné podle druhu domácnosti, pohlaví a věku (viz příloha) umožňuje vysledovat u věkových skupin (15 – 19, 20 – 39, 40 – 69, 70+) u obou pohlaví (žena, muž) absolutní četnosti jedotlivých druhů rodinných domácností (tj. rodiny úplnné a neúplné) vzhledem k existenci dětí. V roce 1991 byl evidován 2947278 úhrn rodinných domácností, z toho 2512893 úplných rodin a 434 385 neúplných rodin. Pro věkovou kategorii 20 – 39 let to znamená, že v ní žilo 901 059 mužů (88 248 bez dětí a 812 811 s dětmi) v úplné rodině vzhledem k celkovému počtu 921 266 rodinných domácností pro toto věkové období a 1 057 179 žen (87 816 bez dětí a 969 363 s dětmi) v úplnné rodině vzhledem k celkovému počtu 1 195 012 rodinných domácností pro toto věkové období. V roce 2001 uvádíme rovněž základní údaje, neboť jednotlivé kategorie a jejich kombinace jsou patrné ze zmíněné tabulky. Úhrn rodinných domácností byl 2 910 013, z toho 2 333 592 úplných rodin a 576 421 neúplnných rodin. V úplných rodinách jsme zaznamenali ve věkové kategorii 15 – 19let 3 396 žen a 685 mužů, v kategorii 20 – 39 let 809045 žen a 660616 mužů. U neúplných rodin se projevil ve věkové skupině 15 – 19 let počet 5 832 žen a 742 mužů, ve věkové skupině 20 – 39 let 1 013 931 žen a 677 851 mužů. V komparaci se seniory 70+ byla situace následující: v roce 1991 žilo v úplných rodinách 184 939 mužů a 102 090 žen, v roce 2001 to bylo 246 861 36

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE mužů a 154 034 žen. V neúplných rodinách žilo 9 095 mužů a 44 912 žen (pro rok 1991) a 8 718 mužů a 47 865 žen (pro rok 2001). Zajímavé informace lze získat i ze struktury domácnosti jednotlivců, které máme k dispozice pro nejzazší statisticky dostupný rok 2001. Zaměřujeme se na domácnosti jednotlivců vzhledem k věku, pohlaví a rodinného vztahu, viz grafy (Graf II_B_13.3, 4, 5). Grafy poukazuje na ty věkové skupiny, které se publikují u Českého statistického úřadu ČR. To znamená, že jiné věkové rozložení není k dispozici. Údaje platí pouze pro rok 2001, kdy se statistickým úřadem začaly evidovat vlivem nastavených parametrů pro sčítání lidu, domů a bytů. Graf II_B_13.3 Domácnosti jednotlivců podle věku v roce 2001 Dom ácnos ti jednotlivců podle věk u v r oce 2001 100%

80%

43,7 65+

60%

55-64 45-54 16,4

40%

25-34 14,2

20%

35-44

-24

9,1 11,8

0%

4,8

Z grafu lze vyčíst skutečnost, že čím je věk osob vyšší, tím se zvyšuje i počet osob žijících v domácnosti samostatnostně (tedy jako jednotlivci). Výjimku tvoří interval 35 – 44 letých osob, u nichž předpokládáme produktivní věk a tedy i rodinné soužití. Lidé do 24 let žijí v domácnosti jako jednotlivci pouze ze 4,8%, v období 25 – 34 let jde již o 11,8% a nejvíce jednotlivců žije ve věku 55 – 64 let (16,4%) a výrazně vysokou hodnotu vykazují rovněž lidé nad 65 let (43,7%). Lze vyvodit, že téměř polovina osob žijících jako jednotlivec v domácnosti přísluší k sociální skupině seniorů, tedy ve věku 65+. 37

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf II_B_13.4 Domácnosti jednotlivců podle pohlaví v roce 2001

Dom ácnos ti jednotlivců podle pohlaví v r oce 2001

41,1% muži ženy 58,9%

Koláčový graf názorně představuje domácnosti jednotlivců bydlících samostatně v bytě. Z celkového počtu 972 696 domácnosti jednotlivců je 573 210 žen (tj. 59%) a 399 486 mužů (tj. 41%). Zaměříme-li se na věkové rozlišení a pohlaví, pak můžeme konstatovat, že ve věkovém období od 20 – 39 let bydlí samostatně v domácnosti 134 543 mužů (tj. 33,6%) a 65 654 žen (tj. 11,4%). Ve věkovém intervalu 40 – 69 let jde o 197 957 mužů (tj. 49,5%) a 238 323 (tj. 41,5%) žen. Ve věkovém období 70+ let bydlí samostatně 63 664 (15,9%) mužů a 266 087 (tj. 46,4%) žen. GRAF II_B_13.5 Domácnosti jednotlivců podle rodinného stavu v roce 2001

Domácnosti jednotlivců podle rodinného stavu v roce 2001

24,7% svobodní, svobodné

42,3%

ženatí, vdané rozvedení, rozvedené ovdovělí, ovdovělé 8,8%

24,3%

38

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tento koláčový graf vykazuje domácnosti jednotlivců podle rodinného stavu. To znamená, že z celkového počtu domácnosti jednotlivců připadá na svobodné jednotlivce 25%, na sezdané 9%, na rozvedené 24% a na ovdovělé 42%. Určení zadaných parametrů struktury domácnosti co do regionu nemáme k dispozici. II. B) 4. Struktura rodiny (aspekt č. 14) Struktura rodiny se vztahuje na dané věkové skupiny (15 – 19, 20 – 39, 40 – 60 , 70+) z požadovaných (18 – 39, 40 – 69, 70+) vzhledem k sezdaným párům (se závislými dětmi a bez závislých dětí) a k samoživitelům. Tyto věkové skupiny neuvádíme u rodin se závislými dětmi, neboť požadované údaje nejsou k dispozici. Další argument je ten, že by toto věkové rozlišení bylo rovněž zavádějící vzhledem k tzv. závislým dětem. Za závislé dítě je v ČR považován obyvatel, který je ekonomicky závislý na rodičích. Maximální hranice závislosti je vymezena věkem 26 let. Při sčítání lidu, bytů a domů se proto statisticky uvádějí kategorie závislé a zplozené dítě. Dále statistika nepozná kohabitaci, protože by údaje neodpovídaly realitě, jelikož sčítání lidu, bytu a domů se vztahuje k trvalému bydlišti (příklad: obyvatel může mít trvalé bydliště u rodičů, ale žije s partnerem jinde). Z tohoto důvodu je obyvatel žijící sám považován vždy za samoživitele. Rovněž je ve statistice uveden vždy pouze vztah k majiteli bytu. Potřebné údaje uvádějí v příloze tabulky (Tab. II_B_14.1 a Tab. II_B_14.2). Z tabulky (Tab. II_B_14.1) lze získat údaje o osobách žijících osamoceně prostřednictvím pojmu domácnosti jednotlivců. Jejich počet byl 1 089 647 (pro rok 1991) a 1 276 176 (pro rok 2001). Podrobnější informace komentoval graf II_B_13.4 Domácnosti jednotlivců podle pohlaví v roce 2001. Zopakujeme tedy, že se jedná o 134 543 mužů (tj. 33,6%) a 65 654 žen (tj. 11,4%) ve věkovém období od 20 – 39 let; o 197 957 mužů (tj. 49,5%) a 238 323 (tj. 41,5%) žen ve věkovém intervalu 40 – 69 let; o 63 664 (15,9%) mužů a 266 087 (tj. 46,4%) žen ve věkovém období 70+ let. Rovněž připomínáme, že žijící sám je vždy v podmínkách ČR považován za samoživitele. Nesezdané páry celkem a páry s dětmi celkem patří do kategorie tzv. kohabitace, o které jsme se zmiňovali výše. Tyto údaje nemáme k dispozici, protože se nezjišťují. Sezdané páry celkem a s dětmi jsou součástí přehledné tabulky v příloze (Tab. II_B_14.2), v níž rozlišujeme rodiny úplné a neúplné s dětmi a bez dětí ve věkových kategoriích (15 – 19, 20 – 39, 40 – 60 , 70+). V roce 1991 existovalo 2 947 278 rodin (z toho 2 512 893 úplnných a 434 385 neúplných rodin), z nich 1 297 327 bez dětí a 1 649 951 s dětmi. Pro jednotlvé věkové kategorie to vypadá následovně: věkové období 20 – 39 let vykazuje 96 504 39

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE mužů v rodině bez dětí a 824 762 mužů v rodině s dětmi, 91 475 žen v rodině bez dětí a 1 103 537 žen s dětmi. Věková skupina 40 – 69 let 871 200 mužů v rodině bez dětí a 594 077 mužů v rodině s dětmi, 1 011 814 žen v rodině bez dětí, 492 586 řen s dětmi. Věková skupina 70+ let 189 717 mužů v rodině bez dětí, 4 317 mužů v rodině s dětmi, 139 610 žen v rodině bez dětí, 7 392 žen v rodině s dětmi. V roce 2001 existovalo 2 910 013 rodin (z toho 2 333 592 úplných a 576 421 neúplných), z nich 1 475 838 bez dětí a 1 434 175 s dětmi. Jednotlivé věkové kategorie se opět uvedeny v příloze v tabulce (Tab.II_B_14.2). Teprve pro rok 2001 lze vykázat tzv. faktická manželství až na věkovou kategorii 20 – 39 let. Ještě lze rozlišit rodiny s tzv. závislými dětmi, viz grafy (Graf II_B_14.1,2). Graf II B 14.1 Rodiny podle počtu závislých dětí v roce 2001 Rodiny podle počtu závislých dětí v roce 2001 100%

4,3

3,3

17,8 22,1

80%

60%

3+ děti

20,3 38,5

2 děti 1 dítě bez dětí

40% 53,3

20%

40,4

0% úplné rodiny

neúplné rodiny

Graf vyjadřuje v procentech počet závislých dětí na rodičích. Jedná se o ekonomickou závislost, která je v ČR možná do 26 let v případě, že osoba studuje. V ČR máme 53,3% úplných rodin bez závislých dětí a 40,4% neúplných rodin bez závislých dětí. Jedno závislé dítě má 20,3% úplných rodin a 38,5% neúplných rodin. Dvě děti jsou závislé ve 22,1% úplných rodin a ve 17,8% neúplných rodin. Následující graf porovnává stejnou situaci, ale ve věkovém rozmezí 40 – 45let, kdy by ještě tereticky s ohledem na věk rodičů měli být děti v domácnosti, tedy být závislými dětmi.

40

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf II B 14.2 Rodiny s osobou v čele domácnosti ve věku 40-45 roků podle počtu závislých dětí v roce 2001 Rodiny s osobou v čele domácnosti ve věku 40-45 roků podle počtu závislých dětí v roce 2001 100%

2,1

4,3

80%

32,3

25,2

60%

3+ děti 2 děti 36,4

48,1

40%

1 dítě bez dětí

20% 24,7

22,4

úplné rodiny

neúplné rodiny

0%

Tento graf znázorňuje přibližně stejné poměry závislých a nezávislých dětí vzhledem k úplným a neúplným rodinám, například nezávislých dětí bylo v úplných rodinách 24,7% a v neúplných rodinách 22,4%. Jedno závislé dítě se nacházelo u 36,4% úplných rodin a 48,1% neúplných rodin. Dvě závislé děti u 32,3% úplných rodin a 25,2% neúplných rodin, Opět nemáme k dispozici data pro region. II. C) EPIDEMIOLOGICKÁ DATA / ZDRAVÍ Epidemilogická data se týkají lidí, kteří potřebují péči, dále osob s demencí (jejím středním a závažným stupněm) a také osob s psychickými poruchami (zvláště se jedná o mentálně postižené a lidi závislé na psychoaktivních látkách) a rovněž fyzicky postižených obyvatel. Tato obast výzkumného šetření je v ČR obtížně identifikovatelná vzhledem ke specifickým podmínkám českých prostředí a statistického šetření. Údaje se začínají komplexně evidovat od roku 2000, kdy dochází k sumarizaci údajů, které měly čas se projevit vlivem transformace zdravotní a sociální politiky. Například se v ČR objevují nové typy zdravotního a sociálního zařízení a služeb, k nimž lze data vztahovat. Z těch důvodů nemáme k dispozici časové řady, ale pouze data k dostupnému roku. Empirická data jsou získána z renomovaných institucí jako Český statistický úřad, Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky a příslušných 41

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE ministerstev, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí a univerzitní odborníci zabývající se touto problematikou. II. C) 1. Lidé potřebující péči (aspekt č. 15) Lidé, kteří potřebují péči jsou charakterizováni (u těch parametrů, kde to jde) vzhledem k zadaným věkovým skupinám (60 – 64, 65 – 69, 70 – 74, 75 – 79, 80 – 84, 85+) v rozlišení podle pohlaví, ve vztahu k místu pobytu a konkrétního regionu. Definici lidí, kteří potřebují péči poskytuje zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Jsou to osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Osoby, jejichž nepříznivý zdravotní stav je podle poznatků lékařské vědy delší než 1 rok a omezuje jejich duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a tento stav má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. Tabulka v příloze (Tab. II_C_15.1) poskytuje odhadovaný počet osob potřebujících péči podle věku v absolutních i procentuálních vyjádřeních. Například v roce 2007 potřebovalo péči 8% (tj. 14 212) osob ve věkové kategorii 65 – 69 let. V komparaci vybraných věkových kategoriích zjišťujeme přímou úměru nárůstu osob potřebujících péči vzhledem k věku, u věkové kategorie 75 – 79 let 11% (tj. 36 029) osob, u věkové kategorie 85 – 89 let již se jedná o 28% (tj. 27 041) osob.4 Přehledné údaje poskytuje graf (Graf II_C_15.1) Graf II_C_15.1 Odhadovaný počet osob potřebujících péči podle věku

500000 450000 400000 350000 300000

poč et os ob abs .

250000 200000

poč et os ob potřebujíc íc h péč i abs

150000 100000 50000 0 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89

4

Srov. ČSÚ, dále VOHRALIKOVÁ, RABUŠIC, 2004.

90+

42

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf srovnává absolutní počet osob obyvatelstva ve vybraných věkových kategoriích vůči absolutnímu počtu osob potřebujících péči. Zatímco ve věkové kategorii 80 – 84 let potřebuje péči 1/6 osob, v kategorii 85 – 89 již péči potřebuje 1/3 osob a u věkové skupiny 90+ let je to celá polovina osob z celkového počtu osob pro příslušnou kategorii. Tabulka v příloze (Tab. II_C_15.2) poukazuje na osoby potřebující péči podle pohlaví u vybrané věkové skupiny seniorů 65+ v roce 2001. Muži, kteří byli závislí tvořili 22%, ženy 27%. Celkový počet závislých mužů a žen na populaci se pohyboval okolo 25%.5 Zaměříme-li se na místo pobytu lidí potřebující péči, pak vycházíme z tzv. institucionální péče, do které zahrnujeme zařízení zdravotnické péče a zařízení sociální péče. Asistované pobyty a pobyty doma nejsou sledovány. Musíme podotknout, že institucionální péči lze rozlišit na intramurální, semimurální a extramurální. V kontextu zdravotnických zařízení patří pod intramurální zařízení nemocnice a odborné léčebné ústavy, pod semimurální zařízení například stacionáře a k extramurálním zařízením ambulance. V kontextu sociálních zařízení spadají pod intramurální zařízení ústavy sociální péče, k semimurálním zařízením se řadí zařízení sociálních služeb a k extramulárním zařízením patří sociální služby poskytované ve vlastním sociálním prostředí klienta.6 Například tabulka v příloze (tab. II_C_15.3) prezentuje počty a podíly seniorů žijících v ústavních zařízení. Takovou klasickou formou ústavní péče v ČR jsou domovy pro seniory.7 V roce 2001 (dle dat ze sčítání lidu, domu a bytů) žilo v ústavních zařízeních ve věkové kategorii 60 – 74 let 4469 mužů (tj. 0,8%), 5 978 (tj. 0,8%) žen, ve věkové kategorii 75+ let 2,7% mužů a 5,1% žen a ve věkové kategorii 80+ let 1,3% mužů a 2,2% žen. Z tabulky je rovněž patrný celkový počet osob žijících v ústavních zařízeních vzhledem k celkovému počtu obyvatel v příslušné věkové kategorii. Další tabulka v příloze (Tab. II_C_15.4) se zaměřuje na počty klientů v zařízeních sociálních služeb. V roce 2007 obývalo v domovech pro seniory v celoročním a týdenním pobytu 39 665 seniorů a v domovech pro osoby se zdravotním postižením 15 925 osob. Největší četnosti v ostatních druzích zařízení dosáhl týdenní stacionář, ve kterém žilo v rámci denního pobytu 2 563 občanů, viz graf (Graf II_C_15.2)

5

Srov. ZAVÁZALOVÁ, 2001. Srov. MERHAUTOVÁ, I., MISCONIOVÁ, B. Zdravotní a sociální péče v České republice. Bulletin Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Praha : OS ZSP ČR, ročník 2002, č.11. [cit. 12.8. 2009] Dostupné na WWW: http://osz.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/11_2002/pece.html 7 Srov. VOHRALIKOVÁ, RABUŠIC, 2004. 6

43

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf II_C_15.2 Počty klientů v zařízeních sociálních služeb

P obyty v z aříz eníc h v % 0,17 0,98 6,12

c entra denníc h s luž eb

0,00

týdenní s tac ionáře 26,57 denní s tac ionáře domovy pro s eniory

66,17

domovy pro os oby s e z dravotním pos tiž ením domovy s e z vláš tním rež imem

Graf znázorňuje percentuální rozložení počtu klientů v zařízeních sociálních služeb. Největší zastoupení mají domovy pro seniory a to až 66,17% klientů, následují domovy pro osoby se zdravotním postižením s 26,57% klientů a významná je také skupina 6,12% klientů v domovech se zvláštním režimem, ostatní zařízení mají nepatrné percentuální zastoupení, tudíž nejsou často využívána. Ve zdravotnických zařízeních, konkrétně počet hospitalizovaných na lůžkách následné a ošetřovatelské péče, lze vyčíst z tabulky v příloze (Tab. II_C_15.5), že v roce 2008 bylo 87 089 hospitalizovaných osob na 14 479 lůžek. Následná a ošetřovatelská péče se začala v ČR evidovat až od roku 2008. Regionální paradigma vykresluje problematiku počtu klientů sociálních služeb v rámci krajů. Nejpočetnější klientela v zařízení centra denních služeb je patrná pro rok 2007 v Olomouckém kraji (233 osob), naopak využití denních stacionářů je největší v Moravskoslezském kraji. Týdenní stacionáře vykazují nejvyšší četnost ve Středočeském kraji. V Ústeckém kraji žilo 2 036 osob v domovech pro osoby se zdravotním postižením a Moravskoslezský kraj dosahuje největší četnosti klientů v domovech s pečovatelskou službou. U domovů se zvláštním režimem převládá počet osob v Jihomoravském kraji, viz tabulka v příloze (Tab. II_C_15.6). Zřizovateli těchto služeb jsou hlavně kraj, obce, církev a jiní, stát se této úlohy nezúčastňuje až na vyjímečné případy (za celou ČR zřizuje stát pouze 5 zařízení z celkových 1 071 zařízení). 44

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE U regionálního rozložení zdravotnických zařízení, konkrétně jednotlivé druhy zařízení ošetřovatelské následné péče k 31.12.2008 lze z tabulky v příloze (Tab.II_C_15.7) zaregistrovat počet lůžek v nemocnicích, léčebnách pro dlouhodobě nemocné, hospiců a ostatních odborných léčebných ústavů v rámci krajů a celé ČR. Celkový počet lůžek je vysoký ve Středočeském kraji (915), Jihomoravském (904), Ústeckém (843), v Praze (838). Léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou připraveny svou lůžkovou kapacitou zejména v Moravskoslezském kraji (1 044), v Praze (1 009) a Středočeském kraji (884). Hospice jsou v ČR v malém početním zastoupení, celkem 366, z toho v Jihomoravském kraji jich je 65 a Středočeském kraji 45. II. C) 2. Osoby se středním a závažným stupněm demence (aspekt č. 16) U osob se středním a závažným stupněm demence jsme schopni vygenerovat data ve věkových skupinách (65 – 69, 70 – 74, 75 – 79, 80+) s rozlišením na pohlaví mužů a žen. Místa pobytu těchto osob nebyly předmětem statistického ověřování v ČR, proto nemohu být uvedena. Za to existují ve statistikách údaje od roku 2000 o počtu hospitalizací na vybranou diagnózu v různých typech zařízení, počet prvních vyšetření pro určitou diagnózu, počet nově zjištěných onemocnění a počet zemřelých a propuštěných z psychiatrických zařízení, tolik k možnostem statistických údajů za ČR. Demence je podle mezinárodní klasifikace nemocí (MKN jejíž 2. aktualizované vydání v rámci 10 revize vyšlo v roce 2004 s názvem Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů) označena číslem F00 – F03 a definuje se jako syndrom způsobený chorobou mozku‚ obvykle chronické nebo progresivní povahy‚ kde dochází k porušení mnoha vyšších nervových kortikálních funkcí‚ k nimž patří paměť‚ myšlení‚ orientace‚ chápání‚ počítání‚ schopnost učení‚ jazyk a úsudek. Je součástí skupiny organických duševních poruch. V tabulce v příloze (Tab. II_C_16.) je možné vidět počet propuštěných a zemřelých v psychiatrických lůžkových zařízeních v rámci organických duševních poruch s vymezením věkových skupin a pohlaví, viz graf (Graf II_C_16)

45

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Gaf II_C_16 Počet propuštěných a zemřelých v psychiatrických lůžkových zařízeních 6000 5000 4000 3000 muž i

2000

ž eny

1000

c elkem

0 65 – 69

70 -74

75 - 79

80+

c elkem

věk

Graf srovnává nejen věkové skupiny dementních občanu v rozlišení na muže a ženy, ale uvádí i jejich celkový počet, abychom měli představu o jejich podílu vůči celku. Lze vysledovat, že ve věkové skupině 65 – 69 let vůči věkové skupině 80+ je u mužů až dvojnásobný nárůst dementních občanů a u žen až šestinásobný nárůst. Absolutní počty ukazují ve věkové skupině 65 – 69 let 297 dementních mužů a 231 dementních žen. V kategorii 75 – 79 let se počty dementních osob zvyšují na 452 u mužů a 794 u žen. Ve věkové skupině 80+ letých dosahuje tato diagnóza hodnoty 676 mužů a 1 493 žen. Tyto skutečnosti lze doplnit ještě o expertní odhady, kdy se pro ČR celkem odhaduje 100 – 125 tisíc obyvatel s diagnózou demence. Počet dementních osob se zvyšuje, ročně přibývá až 25 tisíc dementních osob. Vzhledem k věku lze rozlišit: 5 – 8% pro 65 let věkové kohorty, 10% u 70 letých, 15% u 75 letých, 20% ve věku 80 let věkové kohorty a 25 – 30% u 85 letých. Zjišťuje se, že diagnóza je často stanovena pozdě, po 3 – 5 letech od prvních projevů demence. II. C) 3. Osoby s mentálním a fyzickým postižením, závislé osoby (aspekt č.17) Osoby s mentálním a fyzickým postižením a osoby závislé na psychoaktivních látkách kategorizujeme pro věková období (0 – 14, 15 – 29, 30 – 44, 45 – 59, 60 – 74, 75+) v rozlišení na pohlaví. Tabulka v příloze (Tab. II_C_17.1) uvádí věkovou strukturu zdravotně postižených osob podle pohlaví. Výhodou je, že máme k dispozici i celkové počty pro jednotlivé věkové skupiny, čímž můžeme určit podíl postižených osob v populaci. 46

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE V roce 2006 bylo ve věkové kategorii 15 – 29 let 2,79% postižených osob v rámci ČR, z toho 2,48% žen a 3,07% mužů vůči této věkové kategorii. Věková skupina 60 – 74 let dosahovala na celkové populaci 19,37%, z toho 16,26% žen a 23,17% mužů. Věková skupina 75+ letých dosáhla až 41,88% vůči celkové populaci, z toho u žen 42,32% a u mužů 40,02%, viz graf (Graf II_C_17.1). Graf II_C_17.1 Věková struktura zdravotně postižených osob podle pohlaví 300 000 250 000 200 000

O dhad poč tu pos tiž enýc h v populac i muž i

150 000

O dhad poč tu pos tiž enýc h v populac i ž eny

100 000

O dhad poč tu pos tiž enýc h v populac i c elkem

50 000 0 0-14

15-29

30-44

45-59

60-74

75+

Graf ukazuje, že počet zdravotně postižených občanů se s věkem zvyšuje. Přičemž ve věkové kategorii 75+ let je počet postižených žen téměř dvojnásobně vyšší než počet mužů. Nutno poznamenat také, že ženy se dožívají délšího věku nežli muži. Zaměříme-li se na typy zdravotního postižení, můžeme rozlišit postižení tělesné (fyzické), smyslové (zrakové, sluchové), mentální (tzn. mentální retardace), duševní (jsou dle mezinárodní klasifikace všechny diagnózy od F00 – F99) a vnitřní ve vymezených věkových skupinách podle pohlaví, viz tabulka v příloze (Tab. II_C_17.2) 8 Pro terminologickou přesnost charakterizujeme ještě vazby mezi duševními poruchami podle mezinárodní kalsifikace nemocí. Velkou skupinu duševních poruch, ke kterým se váží i poruchy chování vymezuje tato klasifikace pod označením F00 – F99. Pod tuto skupinu spadá další seskupení poruch, například organické duševní poruchy (mezi které patří demence F00 – F03), mentální retardace (F70 – F79), poruchy způsobené užíváním psychoaktivních látek (mezi které patří alkohol F10 a ostatní psychoaktivní látky F11 – F19).

8

ČSÚ, 2007

47

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Ze zmíněné tabulky (Tab. II_C_17.2) lze interpretovat, že v ČR existuje 550 407 fyzicky postižených osob, z toho 311 979 žen a 238 428 mužů. Nejpočetnější zastoupení fyzického postižení vykazuje věkové období 75+ letých občanů. Počet mentálně retardovaných v ČR je 106 699 osob, z toho 58 675 mužů a 48 024 žen. Je zajímavé, že nejvyšší počet mentálně retardovaných je u mužů ve věkové skupině 15 – 29 let, kdežto u žen ve věkové skupině 75+ let! V přepočtu do celkového počtu mentálně retardovaných za ČR opět vykazuje nejvyšších hodnot věková skupina 15 – 29 letých! V přepočtu na procenta dosahuje věková skupina 0 – 14 let 13,2% mentálně retardovaných osob, věková skupina 15 – 19 let je to 12,2% a ve věku 20+ až 74,6% osob. Průměrný věk pacientů, kteří jsou pro tuto diagnózu hospitalizovaní je 33,8 let. Pacienti užívající psychoaktivní látky (alkohol, drogy) jsou evidovaní na ambulantních pracovištích, přesné počty uvádí tabulka v příloze (Tab. II_C_17.3) 9. V roce 2007 v celkovém počtu závislých uživatelů převyšovali muži až o polovinu ženy. Pro jednotlivá věková období je situace následující: Nejvíce uživatelů alkoholu lze nalézt ve věkové skupině 40 – 64 jak pro muže (8 898 osob), tak ženy (4 371 osob). Nejvíce uživatelů ilegálních drog dosahuje věková skupina 20 – 39 letých, opět jak muži (7 085 osob), tak ženy (2 915 osob), viz graf (Graf II_C_17.2). Gaf II_C_17.2 Pacienti užívající psychoaktivní látky evidovaní na ambulantních pracovištích zajišťujícíh péči o alkoholiky a toxikomany 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

A lkohol Ilegální drogy

M 15-19

Ž

M

Ž

M

20-39

40-64 věk

Ž

M

Ž

M

Ž

65+ C E LK E M

Graf prezentuje, že u mužů a žen ve věkové kategorii 40 – 64 let a 65+ let klesá počet závislostí na alkoholu i ilegálních drogách. Přičemž počet mužů požívající alkohol je šestkrát větší než u mužů užívající drogy, počet žen požívající 9

Srov. Psychiatrická péče. ÚZIS, 2007

48

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE alkohol je čtyřikrát vyšší než u žen užívajících alkohol ve věkové kategorii 40 – 64 let. Ve věkové skupině 65+ let je počet uživatelů drog mezi muži a ženami srovnatelný, u alkoholu muži převyšují ženy až o polovinu. II. D) ORGANIZACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR se organizace sociálních služeb odvíjí od kodifikovaného sociálního systému, který je implementován do veřejného a společenského života. Konkrétně se jedná o zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Představuje rovněž podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách. Od 1.8.2009 nabývá účinnosti novela zákona o sociálních službách, tj. zákon 206/2009 Sb., který mimo jiné zvyšuje měsíční příspěvek na péči pro osoby s nejtěžším postižením, zmírňuje podmínky pro vznik nároku na příspěvek na péči pro chronicky nemocné děti do 18 let a mění způsob výplaty příspěvku na péči pro dospělé. Bližší specifikace organizace sociálních služeb jsou uvedeny v následujícím textu. II. D) 1. Typy služeb pro slabé a nekompetentní osoby (aspekt č. 18) Typy služeb pro slabé a nekompetentní osoby jsou dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách rozděleny podle druhu a formy sociální služby. K základním druhům sociálních služeb náleží sociální poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence. Formy poskytování sociálních služeb jsou klasifikovány jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Přičemž pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování (např. denní stacionáře). Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. Pro poskytování sociálních služeb se zřizují tato zařízení sociálních služeb: centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rahabilitačních služeb, pracoviště rané péče. 49

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Kombinací zařízení sociálních služeb lze zřizovat mezigenerační a integrovaná centra. Slabé a nekompetentní osoby využívají tato zařízení sociálních služeb v různé míře podle stupně omezení nebo postižení. II. D) 2. Financování služeb (aspekt č. 19) Financování sociálních služeb se odvíjí od tzv. úhradů nákladů za sociální služby. Sociální služby se tedy poskytují osobám buď bez úhrady nákladů, nebo za částečnou nebo plnou úhradu nákladů. Úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb hradí osoba ve výši sjednaní ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby. Poskytovatel sociální služby se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s manželem (manželkou), rodiči nebo dětmi osoby, které je sociální služba poskytována, pokud tato osoba nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů. Příjmem osoby se pro účely úhrady rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním minimu, s vyjímkou příspěvku. K financování sociálních služeb poskytovaných za úhradu slouží klientovi příspěvek na péči. Bez úhrady se klientovi poskytují uvedené sociální služby: sociální poradenství, raná péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, krizová pomoc, služby následné péče, sociálně akviziční služby pro rodiny s dětmi, sociálně akviziční služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, terénní programy, sociální rehabilitace, sociální služby v kontaktních centrech a nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež, služby sociálně terapeutických dílen. K sociálním službám poskytovaným za úhradu náleží pobytové služby v těchto zařízeních: týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněná bydlení, zdravotnická zařízení ústavní péče, centra sociálně rehabilitačních služeb. Klient hradí úhradu za ubytování, stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu. Maximální výši úhrady za ubytování a stravu stanoví prováděcí předpis. Po úhradě za ubytování a stravu musí osobě zůstat alespoň 15% jejího příjmu. K financování sociálních služeb poskytovaných za úhradu slouží klientovi příspěvek na péči, o kterém rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě splnění uvedených podmínek nároku na příspěvek na péči: Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Nárok na příspěvek má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Novelou zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách má tento nárok osoba, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo jiná fyzická osoba uvedená v § 83 nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů 50

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE sociálních služeb podle § 85 odst. 1, anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu; nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou její podle zvláštního právního předpisu poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu. Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku. Stanovení výše příspěvku na péči je určeno podle stupně závislosti. Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc: -

2 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), 8 000 kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), 11 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).

Od 1.8.2009 dochází k některým změnám ve financování, např. výše příspěvku pro stupeň závislosti IV (úplná závislost) činí 12 000,-Kč. Změna se týká asi 25 000 osob a znamená náklady ve výši přibližně 300 milionů korun ročně. Osobě starší 18 let, která má nárok na příspěvek ve stupni I (lehká závislost) ve výši 2 000 Kč se vyplácí část tohoto příspěvku ve výši 1 000 Kč způsobem uvedeným v § 18 zákona o sociálních službách a 1 000 Kč formou poukázky nebo formou elektronického platebního prostředku určeného k úhradě za sociální služby poskytnuté této osobě poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1. Pro toto opatření existují četné vyjímky. Toto opatření se také nevztahuje na poskytování pobytových sociálních služeb podle § 48 až 52 zákona o sociálních službách. Od 1.8.2009 se rovněž snižuje počet úkonů, které zakládají nárok na přiznání příspěvku na péči pro děti do 18 let. To proto, aby na dávku dosáhly především chronicky nemocné děti, například diabetem, fenylketonurií, celiakií či s nádorovým onemocněním apod.. Nárok na příspěvek na péči v I. stupni tak nově vznikne asi 4 000 dětem a maximálně 1 000 dětí do 18 let by mohlo nově dostávat příspěvek na péči ve stupni II, místo stávajícího stupně I. Podle novely zákona o sociálních službách budou moci obecní úřady obcí s rozšířenou působností od 1. srpna 2009 také efektivněji kontrolovat využívání příspěvku na péči. Právní předpis totiž přesně specifikuje okolnosti, které se při poskytování dávky musí kontrolovat. Současně budou mít pracovníci obecních úřadů k dispozici přesný výčet činností (z výsledku posouzení lékařskou posudkovou službou), v kterých příjemce dávky vyžaduje pomoc či podporu. Kontrola se tak bude moci zaměřit na to, zda se příspěvek využívá za účelem zajištění péče a současně na to, zda je péče správně zaměřena. Financování sociálních služeb lze zajistit i formou dotace ze státního rozpočtu, které poskytuje ministerstvo prostřednictvím rozpočtu kraje na zajištění poskytování sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru. Dotace se poskytují k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním 51

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE sociálních služeb v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. Na poskytnutí dotace není právní nárok, vyhodnocuje se na základě žádosti. Existuje i možnost financovat sociální služby prostřednictvím Strukturálních fondů Evropského společenství a dalších programů Evropského společenství v rámci podmínek vymezených odstavcem 3 § 104 zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách. II. D) 3. Modifikace služeb (aspekt č. 20) Modifikace sociálních služeb je dána v rámci rozsahu základních druhů a forem sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, který umožňuje poskytování sociálních služeb pro prakticky všechny věkové skupiny klientů a pro různé typy postižení. Nevýhodou systému sociání péče v České republice je značný podíl klientů umístěných v pobytových zařízeních sociálních služeb. Pro další vývoj se jeví jako naprosto nezbytné podporovat rozvoj ambulantních a komunitních zařízení sociální péče. Značné rozdíly v dostupnosti a struktuře zařízení jsou rovněž mezi jednotlivými regiony a mezi městskými aglomeracemi a venkovskými oblastmi. II. D) 4. Změny v organizaci a financování služeb (aspekt č. 21) Významnou změnu v organizaci a financování služeb sociální péče přinesl zákon č. 108/2006 Sb., který vstoupil v platnost dne 1.1.2007. Zákon komplexně řeší nabídku sociálních služeb a nově zavádí jejich financování prostřednictvím poskytování příspěvku na péči. Tato úprava umožňuje klientovi autonomní rozhodování o druhu čerpaných služeb a jeho rozhodnutí o preferenci pobytových, ambulantních nebo terénních sociálních služeb. Výraznou změnou je rovněž vyřešení problematiky poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, kterou předchozí právní norma dostatečně neřešila (tzv. sociální hospitalizace). Další změny jsou uplatňovány v rámci novely tohoto zákona, viz kapitola financování služeb. II. D) 5. Změny v počtu organizací poskytujících sociální služby (aspekt č.22) K nejvýraznější změně v počtu organizací poskytujích sociální služby dochází u zařízení abulantních a zařízení terénní péče. Poměrně stabilní je počet pobytových zařízení sociální péče, mění se však částečně jejich struktura a rozsah nabízených služeb. V roce 2005 bylo v ČR registrováno 1 110 a v roce 2006 1 214 zařízení sociální péče. Významnější změnou v této oblasti je trend poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních sociální péče definovaných § 52 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. 52

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Paragraf 52 příslušného zákona uvádí: Ve zdravotnických zařízeních ústavní péče se poskytují pobytové sociální služby osobám, které už nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb anebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Tato služba je poskytována na principu vícezdrojového financování (příspěvek klienta, příspěvek na péči, platby zdravotní pojišťovny, příspěvek příslušného obecního úřadu). II. E) SOCIÁLNÍ DÁVKY V ČR jsou sociální dávky organizovány podle typu na: dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením, dávky státní sociální podpory, dávky pomoci v hmnotné nouzi a příspěvek na péči pro osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Jejich distribuce vychází z konkrétních zákonných podmínek a způsob vyplácení je převážně v hotovosti. II. E) 1. Typy sociálních dávek pro slabé a nekompetentní osoby (aspekt č. 23) Pro slabé a nekompetentní osoby existuje celá škála sociálních dávek, jejichž výčet sdružujeme do těchto základních typů: dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením, dávky státní sociální podpory, dávky pomoci v hmnotné nouzi a příspěvek na péči pro osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením jsou: jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, příspěvek na úpravu bytu, příspěvek na zakoupení motorového vozidla, příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla, příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla, příspěvek na provoz motorového vozidla, příspěvek na individuální dopravu, příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu, příspěvek na úhradu za užívání garáže, příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům. Vedle těchto dávek sociální péče se poskytují rovněž: mimořádné výhody (průkazy TP, ZTP a ZTP/P), bezúročné půjčky. 53

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Podmínky, za kterých se poskytují dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením, jsou upraveny ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Dávky státní sociální podpory jsou: a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení. b) ostatní dávky: rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné. Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu. Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Dávky stanovené zákonem o pomoci v hmotné nouzi jsou: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc. Dávky o pomoci v hmotné nouzi existují dnem 1. ledna 2007, kdy nabyl účinnosti zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Systém pomoci v hmotné nouzi je určen osobám s nedostatečnými příjmy. Zákon stanoví situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. Jde o situace, kdy osoba (společně posuzované osoby) nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb a současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit. Příspěvek na péči: Příspěvek na péči je definován zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který nabyl účinnosti dnem 1.1.2007. Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Nárok na příspěvek má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku. O příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. II. E) 2. Kritéria pro distribuci sociálních dávek (aspekt č. 24) Kritéria pro distribuci sociálních dávek jsou stručně uvedeny pod následujícími jednotlivými typy sociálních dávek.

54

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Dávky sociální péče se zdravotním postižením jsou poskytovány: -

osobám s trvalým pobytem na území ČR, osobám, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropských společenství (tj. migrujícím pracovníkům členských států EU a jejich rodinným příslušníkům), občanům členského státu EU a jejich rodinným příslušníkům, kteří jsou hlášeni na území ČR déle než tři měsíce, dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením rozhoduje a vyplácí, od 1.1.2008, obecní úřad obce s rozšířenou působností

Dávky státní sociální podpory: Dávky státní sociální podpory zohledňují jak příjmovou, tak i sociání situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina tedy může pobírat více dávek SSP souběžně. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo ze samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti včetně obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. „čisté“ příjmy. tj. příjmy po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu, případně výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení podle zákona o daních z příjmů. Žádosti o poskytování dávek SSP vyřizují kontaktní místa příslušných úřadů práce dle místa trvalého pobytu osoby, která uplatňuje svůj nárok na dávky. V hlavním městě Praze vykonávají SSP úřady městských částí. Odvolacím místem proti rozhodnutí příslušných úřadů jsou krajské úřady, v Praze Magistrát hlavního města Prahy. Dávky pomoci v hmotné nouzi: O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady. Mimořádnou okamžitou pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením poskytují obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Okruh příjmů, které se berou v úvahu při posuzování nároku na dávku a její výši, je stanoven v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Nicméně zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví určité odchylky: -

-

tzv. čisté příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů a ze mzdových nároků vyplácených úřadem práce se započítávají ve výši 70%, příjmy z dávky nemocenského pojištění, z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se započítávají ve výši 80%, ostatní příjmy uvedené v zákoně o životním a existenčním minimu se započítávají ze 100% (příspěvek na živobytí se nezapočítává). 55

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Příspěvek na péči: Výše příspěvku na péči je závislá na zařazení klienta do příslušného stupně (stupeň I – IV). Výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc: - 2000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), - 4000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), - 8000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závoslost), - 11 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). Od 1.8.2009 se částka zvyšuje na12 000,- Kč. Osobě starší 18 let, která má nárok na příspěvek ve stupni I (lehká závislost) ve výši 2 000 Kč se vyplácí část tohoto příspěvku ve výši 1 000 Kč způsobem uvedeným v § 18 zákona o sociálních službách a 1 000 Kč formou poukázky nebo formou elektronického platebního prostředku určeného k úhradě za sociální služby poskytnuté této osobě poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1. Pro toto opatření existují četné vyjímky. Toto opatření se také nevztahuje na poskytování pobytových sociálních služeb podle § 48 až 52 zákona o sociálních službách. Částky příspěvku vláda zvyšuje nařízením v pravidelném termínu od 1. ledna, a to podle růstu indexu spotřebitelských cen sociální péče ve stanoveném rozhodném období za podminky, že tento růst dosáhne od počátku rozhodného období alespoň 5%. II. E) 3. Vyplácení sociálních dávek (aspekt č. 25) V současné době jsou sociální dávky vypláceny v hotovosti. U některých typů dávek, které jsou v kompetenci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, sílí snaha o vyplácení alespoň části dávek formou poukázek apod., a to zejména u sociálně nepřízpusobivých skupin obyvatel, u kterých dochází k jejich zneužívání (týká se zejména dávek pomoci v hmotné nouzi). Od 1.8.2009 platí novela zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedním z opatření je změna výplaty příspěvku na péči ve stupni I (lehká závislost). 50% částky je nově vypláceno formou poukázek na péči. Pro toto opatření existují v zákoně četné vyjímky.

56

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE III.

BUDOUCÍ VYHLÍDKY – OFICIÁLNÍ POPULAČNÍ PŘEDPOVĚDI

Populáční předpověď pro ČR v dalších letech se vztahuje k jejímu pravděpodobnému demografickému vývoji. Vzhledem k tomu, že nebyly zadány konkrétní věkové parametry, uvádíme pro každou oblast předpovědí ty roky, které máme k dispozici. Jednotlivé oblasti zahrnují projekci složení obyvatelstva, předpověď struktury domácnosti a stuktury rodin podle tzv. střední varianty. Empirická data jsou většinou získávana z údajů Českého statistického úřadu (časopis Demografie, webová stránka Demogarfie, interní databáze úřadu) a z Katedry demografie a geodemogarfie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Populační vývoj ČR prochází významnými změnami, které se promítají do většiny sfér veřejného života (sociální, ekonomické, politické apod.), proto je zapotřebí mít k dsipozici demografické prognózy a projekce. Pro ČR existuje několik populačních prognóz, my však vycházíme z relevantních údajů zmíněných informačních zdrojů (tj. Český statistický úřad, Katedra demografie a demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze), které jsou založeny na kohortněkomponentní metodě. Všechny prognózy vychází z předpokládaného vývoje parametrů úmrtnosti, plodnosti a migarce. Úmrtnostní poměry jsou v současnosti relativně stabilní, jejím nejlépe vypovídajícím ukazatelem je střední délka života, která v budoucnu nadále poroste a v roce 2050 bude dosahovat 7% růst (resp. 6 let), tj. 78,9 let pro muže a 84,5 let pro ženy. Největší podíl na přírůstku střední délky života se předpokládá u osob starších 60 let. U vývoje plodnosti je počítáno se zvyšováním její intenzity přibližně do roku 2030, po tomto roce je očekávána její stabilizace. Nejsložitější prognózování se týká komponenty migrace, která souvisí s legislativními a ekonomickými změnami (pracovní migrace, legislativní optaření upravující vstup a pobyt cizinců apod.). Počítá s tzv. konstatním 20tis. migračním saldem. 10 K některým empirickým datům, zvláště u prognózování počtu obyvatel, vykazujeme jejich tři varianty: nízkou, střední a vysokou. Varianty tak lépe vykazují intenzitu předpovědi pravděpodobnostního vývoje. Názvy variant odrážejí rozdíly v předpokládaném vývoji jednotlivých složek populačního vývoje: v nízké variantě bylo zakomponováno nejmenší očekávané zvýšení úrovně plodnosti, nejméně výrazné zlepšení úmrtnosti a nejnižší zisk zahraniční migrací, pro vysokou variantu to platilo obráceně. Nízká a vysoká varianta ukazuje pomyslné hranice, které by budoucí vývoj neměl překročit. Střední varianta je považována a prezentována jako nejpravděpodobnější, proto další údaje jsou již interpretovány vždy pro tuto střední variantu. 10

Srov. MALEČKOVÁ, R., MAZOUCH, P., SIVKOVÁ, O. aj. Aktuální populační prognózy České republiky – srovnání vstupních předpokladů. Demografie, 2009, roč. 51, č. 2, s. 77 – 86. ISSN 0011-8265.

57

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE III. 1. Populační předpověď (aspekt č. 26) Populační předpověď vymezujeme vzhledem k dostupným informacím, které reflektují převážně 5ti leté roční intervaly (od roku 2010 – 2066), pro některé statisticky vypočítané údaje máme k dispozici pouze vybrané roky z intervalu 2010 – 2066. Jelikož musíme pro prognózu vycházet z nějakých dat, vykazujeme i některé dostupné roky předchozí, aby mohl být demografický vývoj prognózován. Populační předpověď máme vymezenou pro 5ti leté roční intervaly (pro roky 2002, 2005 – 2050) za hlavní věkové kategorie (0 – 14, 15 – 64, 65+ a 85+) a za dílčí věkové kategorie (0 – 4, 5 – 9, 10 – 14, 15 – 19, 20 – 24, 25 – 29, 30 – 34, 35 – 39, 40 – 44, 45 – 49, 50 – 54, 55 – 59, 60 – 64, 65 – 69. 70 – 74, 75 – 79, 80 – 84, 85 – 89, 90+), viz tabulka v příloze (Tab. III_26). Z tabulky lze interpretovat absolutní i percentuální hodnoty, například v roce 2015 bude 1 426 352 (tj. 13,8%) obyvatel ve věku 0 – 14 let, 7 011 496 (68,1%) obyvatel ve věku 15 – 64, 1 864 146 (18,1%) obyvatel ve věku 65+ a 173 809 (1,7%) obyvatel ve věku 85+. Pro rok 2030 vychází následující percentuální rozložení: 12,6% (0-14 letých), 64,5% (15 – 64 letých), 22,8% (65+ letých) a 2,7% (85+ letých). V roce 2050 se podíl obyvatel distribuje na 12,4% (0 – 14 letých), 56,3% (15 – 64 letých), 31,3% (65+ letých) a 5,3% (85+). Z tabulky také vyčteme, že populační předpověď pro ČR z hlediska celkového počtu obyvatel počítá do roku 2025 s konstantním nebo nepatrně rostoucím počtem obyvatel a od tohoto roku dále pak s jeho postupným úbytkem. Konkrétně v roce 2010 bude 10,2 milionu obyvatel a v roce 2050 již 9,4 milionu obyvatel, viz graf (Graf III_26.1). “V horizontu prognózy, tj. v roce 2050 by měly být již necelé dvě pětiny všech obyvatel České republiky starší 59 let, což v absolutním vyjádření představuje více jak 3,6 milionu osob. Nárůst podílu této složky obyvatelstva přitom nebude již zejména na úkor složky dětské, ale půjde roku v ruce rovněž s poklesem podílu produktivní složky obyvatelstva.”11 Z hlediska hlavních věkových skupin si parametry úmrtnostních poměrů zachovají téměř stabilní úroveň, parametry plodnosti vykazují variační rozpětí kvůli vnějším činitelům jako jsou propopulační opatření, kompenzační vlny, ale i střídavé procházení silných a slabých populačních ročníků napříč všemi hlavními věkovými kategoriemi. Souhrnně lze konstatovat, že počet osob ve věkové kategorii 0 – 19 let by roku 2050 měl pravděpodobně klesnout o 12 – 30%. Vývoj počtu obyvatel ve věkové kategorii 20 – 64 let, tedy produktivní složky obyvatelstva, má nepatrný růst a poté relativně plynulý pokles až o čtvrtinu současného stavu. Ve věkové kategorii 65+ let, v poproduktivní složce obyvatelstva, lze předvídat nárust obyvatelstva do

11

SVOBODOVÁ, K. Dostupnost institucionální péče o seniory z reg. pohledu. Dostupné na WWW: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=569

58

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE roku 2050 až na dvojnásobek (ze současných 1,5 milionu na 3,0 milionu), viz graf (Graf III_26.2 a Graf III_26.3). Změny v počtu obyvatelstva podle hlavních věkových kategorií se projevují v ralativním zastoupení jednotlivých složek na celkovém počtu obyvatelstva. U předproduktivní složky obyvatelstva dojde k mírnému poklesu v rozmezí 2 – 4%. Produktivní složka obyvatelstva zaznamená výraznější pokles, ze současného 2/3 podílu na celkovém počtu obyvatelstva až na více jak polovinu. U poproduktivního obyvatelstva dojde naopak k výraznému nárustu, a to z necelých 15% až na přibližně 30%, což bude mít logicky vliv na starobní důchody, dostupnost míst v zařízeních sociálních služeb a požadavky na specifickou zdravotní péči. Pro ČR je prokazatelně zjevné zvyšování intenzity demogarfického stárnutí obyvatelstva. Hlavní příčinou je spolu s poklesem porodnosti trvalý pokles specifických měr úmrtnosti vedoucí k prodlužování naděje dožití a tím k častějšímu dožívání se vyššího a vysokého věku. Česká populace bude tedy stárnout poměrně rychlým tempem, otázkou však zůstává, v jaké intenzitě se toto demografické stárnutí projeví. Přehledně znázorňuje vývoj věkové struktury obyvatelstva tzv. věková pyramida. Její tvar se bude na základě prognostických údajů vyhlazovat (tj. bude ubývat jejich zářezů), například do roku 2050 u nejstarších věků zmizí zářez způsobený jednak hospodářskou krizí z 30. let minulého století či naopak zvýšené počty silných poválečných ročníků. Mezi seniory se naopak posunou silné ročníky ze sedmdesátých let, do důchodu budou vstupovat v roce 2050 relativně silné generace let osmdesátých, za kterými bude však znatelný propad porodnosti z 90. let minulého století (viz graf III_26.4). V ČR došlo v posledních letech k demografickému stárnutí “zdola” věkové pyramidy, tzn., že ubýval počet mladších osob v populaci a počet starších osob přibýval pouze nepatrně. V současnosti se stabilizoval počet dětí, ale dramaticky začíná narůstat počet seniorů, jde o demografiocké stárnutí “shora” věkové pyramidy. Tato závislost je patrná z indexu stáří, který tyto dvě složky dává do vzájemného poměru. V současné době připadá na sto osob do dvaceti let 71 seniorů a v roce 2050 to bude na sto osob 150 – 190 seniorů. Přehled věkových pyramid (také nazvaných jako stromy života) pro roky 2020, 2030, 2050, 2066 uvádí grafy (Graf III_26.5 – 8). Rostoucí počet obyvatel ve vyšším a vysokém věku bude znamenat silné ekonomické zatížení obyvatelstva. Zatímco v současné době na sto obyvatel ve věku 20 – 64 let připadá 55 závislých osob (0 – 19 a 65+ let), tak v roce 2050 by tento poměr měl činit téměř 1:1, přičemž vzestup tohoto indexu bude výrazný v letech 2010 – 2023 a 2040 – 2050. Ekonomický dopad závislosti však bude částečně eliminován zvyšováním důchodového věku.12

Srov. ŠÍDLO, L., TESÁRKOVÁ, K. Aktuální populační prognózy české republiky – porovnání výsledků. Demografie, 2009, roč. 51, č. 2, s. 87 – 98. ISSN 0011-8265 12

59

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf III_26.1 Očekávaný vývoj počtu obyvatel do roku 206613

Očekávaný vývoj počtu obyvatel do roku 2066 rozlišuje 3 prognostické varianty. Nejpravděpodobnější střední varianta poukazuje na demografický vývoj v rozmezí intervalu od 10,5 milionu obyvatel do 11,0 milionu obyvatel. Ostatní 2 varianty (nízká a vysoká) ukazuje pomyslné hranice, které by budoucí vývoj neměl překročit. Při nízké variantě se populační vývoj pohybuje od 10,5 milionu obyvatel až k 9,0 milionum. Vysoká varianta startuje také na úrovni 10,5 milionu obyvatel, ale prognózuje jeho vývoj až k hranici blížící se 12,5 milionu obyvatel. Graf III_26.2 Budoucí vývoj počtu osob ve věku 0-14 let , ČR, 2002-2050

13

Srov. Očekávaný vývoj počtu obyvatel do roku 2006. Zdroj ČSÚ. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ocekavany_vyvoj_poctu_obyvatel_do_roku_2066

60

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Podle střední varianty projekce Českého statistického úřadu bude počet dětí ve věku 0-14 let plynule klesat do roku 2010, mezi lety 2010 a 2015 dojde k mírnému nárůstu, po roce 2015 se však opět počet těchto osob začne snižovat. Z 1 589 766 osob ve věku 0 – 14 let v roce 2002 dojde do roku 2050 k poklesu na 1 173 004, tj. o 416 762. V percentuelním zastoupení dojde mezi lety 2002 a 2050 k poklesu podílu dětí ve věku 0-14 let z 15,6 % na 12,4 %. 14 Graf III_26.3 Budoucí vývoj počtu osob ve věku nad 65 let, ČR, 2002-2050

Graf znázorňuje opačný trend vůči předchozímu grafu. Ve vývoji budoucího počtu osob starších 65 let bude docházet k tomu, že mezi lety 2002 a 2050 bude počet osob plynule narůstat, přičemž dojde k více než zdvojnásobení tohoto počtu. Z 1 417 962 osob v roce 2002 dojde k nárůstu na 2 956 079 osob v roce 2050, tj. o 1 538 117 osob. Co se týče percentuelního zastoupení hlavních věkových skupin v populaci, dojde mezi lety 2002 a 2050 u osob starších 65 let k velmi výraznému nárůstu z 13,9 % na celých 31,3%. 15

SVOBODOVÁ, K. Dostupnost institucionální péče o seniory z reg. pohledu. Dostupné na WWW: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=569 15 SVOBODOVÁ, K. Dostupnost institucionální péče o seniory z reg. pohledu. Dostupné na WWW: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=569 14

61

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf III_26.4 Reálná a předpokládaná věková struktura obyvatelstva České republiky v letech 2006 a 2050

“Z grafu znázorňujícího reálnou věkovou strukturu obyvatelstva České republiky v roce 2006 ve srovnání s věkovou strukturou prognózovanou Českým statistickým úřadem pro rok 2050 je patrná rapidní změna, jež zasáhne celou populaci ČR. Zatímco, jak už bylo uvedeno, skupina obyvatel ve věku 60 a více let bude početně narůstat, počet obyvatel České republiky jako celku by se měl do roku 2050 o více než 8 % snížit, z hodnoty 10 266 646 osob v roce 2006 na předpokládaných 9 438 334 osob.“16 Grafy III_26.5 – 8). Věková struktura obyvatelstva pro roky 2020, 2030, 2050, 206617 Tyto grafy slouží pro názorné optické porovnání změn stromů života, proto jsou řazeny na jedné stránce. Lze spatřit tendenci zhlazování stromu života, neboli ubývání zářezů v důsledku narůstajícího počtu seniorů.

SVOBODOVÁ, K. Dostupnost institucionální péče o seniory z reg. pohledu. Dostupné na WWW: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=569 17 Srov. Stromy života do roku 2066. Zdroj ČSÚ. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/stromy_zivota_do_roku_2066 16

62

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE

63

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE III. 2. Předpověď struktury domácnosti (aspekt č. 27) Předpověď struktury domácností vypracoval Milan Kučera a Dagmar Bartoňová z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze do roku 2030 v návaznosti na předchozí demografickou prognózu. Na základě metody koeficientů hlav domácností byla vypočtena prognóza censových domácností. Prognóza domácností vycházela z předpokládaného věkového složení obyvatelstva ČR, promítal se do ní uvažovaný další pokles úrovně úmrtnosti starších lidí, ale především změny úrovně plodnosti v rámci nového a postupně se stabilizujícího demografického chování. „Prognóza byla vypočtena na období vždy po pěti letech. Základní varianta, jejíž hlavní výsledky za pět typů censových domácností jsou uvedeny v tabulkách v příloze (Tab. III_27.1 a Tab. III_27.2) v návaznosti na výsledky sčítání 1980 – 2001, vycházela z následujících hlavních předpokladů: •

bude se udržovat nízká úroveň sňatečnosti, především v mladším věku do 23-25 let;

•

častější vytváření přiznávaného nesezdaného soužití nebude vyrovnávat deficit legitimních manželství;

•

udrží se nízká úroveň sňatečnosti rozvedených a ovdovělých;

•

intenzita rozvodovosti zůstane zhruba stejná;

•

jen mírně vzroste úroveň plodnosti vdaných žen s častějším rozením ve věku kolem 30 let i později, intenzita plodnosti nevdaných žen zůstane zhruba na dnešní úrovni;

•

další pomalý pokles úrovně úmrtnosti ve vyšším věku k prodlužování soužití manželských nebo partnerských dvojic;

•

méně časté i pozdější uzavírání sňatků způsobí, že ekonomicky nezávislé děti budou žít déle (někdy i trvale) společně s rodiči;

•

námi očekávané změny sociální situace, a také trvající dlouhodobá nezaměstnanost, povedou k tomu, že starší jednotlivci s nízkými důchody budou častěji než v současnosti žít v rámci rodin svých dětí;

•

zvýšená imigrace z blízkého kulturního prostředí (včetně podobného demo-grafického chování) struktury domácností nezmění.

povede

V prognóze se předpokládalo také to, že počty osob žijících v zařízeních dlouhodobého pobytu (hlavně domovy důchodců) nevzrostou nad 1 % a že výrazně vyšší počty starších jednotlivců a také bezdětných dvojic budou žít v penzionech a především v domech s pečovatelskou službou: jimi užívané jednotlivé obytné místnosti se přitom považují za byty zvláštního způsobu užívání.

64

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Výsledky prognózy patrné z tabulky v příloze (Tab. III_27.1 Censové domácnosti podle výsledků sčítání 1980-2001 a prognóza do roku 2030 základní varianta, v tisících) je nutné přijímat především jako ukazatele vývojového trendu struktury domácností. V rámci přijatých předpokladů bude při stagnaci počtu obyvatelů přibývat censových domácností zhruba do roku 2020 a poté dojde k mírnému poklesu. Bude to způsobeno hlavně dlouhodobým úbytkem počtu úplných rodinných domácností se závislými dětmi (malý vzestup do roku 2010 je opožděný projev reprodukční aktivity ročníků demografické vlny 70. let). Naproti tomu bude i při poklesu intenzity manželského (partnerského) soužití starších početně silnějších generací neustále přibývat úplných rodinných domácností bez závislých dětí (tj. bez dětí vůbec, pomaleji těch jen s nezávislými dětmi), které se stanou častějším způsobem života i ve věku nad 75-80 let. Někdy kolem roku 2010 dosáhne vrcholu počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi, poté se začne snižovat úměrně tomu, jak bude "vysychat" zdroj jejich vytváření ze stále nižších počtů úplných rodin se závislými dětmi. Poměrně rychle se bude podle našeho očekávání zvyšovat počet ostatních vícečlenných domácností, tj. neúplných rodinných domácností bez závislých dětí a ostatních typu prarodič s nezávislým vnukem, dva sourozenci, partnerské svazky gayů aj., částečně z tlaků vzniklé sociální situace. Počet domácností jednotlivců by se měl podle našich výpočtů zvýšit během třiceti let téměř o 400 tisíc na více než 1,6 miliónu, a to hlavně vlivem rostoucích počtů osob ve vyšším věku, přes určitou už naznačenou redukci. Tabulka v příloze (Tab. III_27.2 Desetileté rozdíly v počtech censových domácností) reaguje na výsledky sčítání lidu, domu a bytů v roce 2001 o domácnostech a na některé metodické změny, které "naznačily" dlouhodobé následky změn demografického chování již v období před jeho stabilizací. Také proto jsou očekávané změny počtů jednotlivých typů domácností v období 2001-2010 menší. V dalších dvou desetiletích se projeví zvláště důsledek situace, že podstatně nižší počty potenciálních rodičů (ročníky 1996 a další) budou mít již ve druhé generaci nižší počty dětí. Sekundárně se budou snižovat také počty neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Dále porostou počty ostatních vícečlenných censových domácností. Udrží se však i při uvažované "sociální" redukci vysoké přírůstky domácností jednotlivců. Diferencovaný vývoj počtu censových domácností jednotlivých druhů je nejlépe zřejmý ve strukturálních údajích, viz graf (Graf III_27).

65

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Graf III_27 Složení censovních domácností

Graf znázorňuje, že podíl úplných rodinných domácností se závislými dětmi klesne pod pětinu úhrnu censových domácností (během padesáti let pokles zastoupení na polovinu !), takže při současném snížení podílu neúplných rodinných domácností se závislými dětmi by v roce 2030 měla závislé děti pouze každá čtvrtá censová domácnost (v roce 1980 ještě téměř každá druhá - 43 %). Pomalu a plynule vzroste podíl úplných rodinných domácností bez závislých dětí na 30 % a podíl ostatních vícečlenných domácností se bude blížit desetině. Přes určité přibrzdění vzniku domácností jednotlivců (častější delší život nezávislých dětí v rodinách rodičů odkládáním sňatku či nesezdaného soužití nebo záměrným trvalým životem bez partnera a sociální tlaky redukující samostatné bydlení nejstarších jednotlivců) by přesáhlo jejich zastoupení v roce 2030 třetinu. Také proto by se průměrná velikost censových domácností snížila z 2,38 členů v roce 2001 na 2,21 od roku 2015. Předpokládaný vývoj počtu a složení censových domácností bude mít závažné společenské důsledky. Vzhledem k tomu, že v době sčítání lidu, domu, bytů v roce 2001 podle deklarace sčítaných osob připadalo na sto hospodařících domácností jen 101,3 censových (jinak řečeno, pouze necelých 55 tisíc censových domácností ne-hospodařilo samostatně), lze přijímat následující závěry pro domácnosti obecně: 1. Výrazně se zvyšující počty osob dožívajících se vysokého věku (v roce 2030 uvažovaných 326 tisíc osob starších 85 let) povedou k nutnosti vytvářet podmínky pro to, aby objektivně zvýšené počty chronicky nemocných (nebo 66

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE přímo bezmocných) mohly dožívat při větší finanční podpoře ze společenských zdrojů v rodinách dětí či vnuků místo aby tito lidé vytvářeli samostatně bydlící domácnosti jednotlivců s potřebou vysoce nákladné zdravotní a sociální péče. 2. Úbytky vícečlenných rodinných domácností zhruba od roku 2010 však povedou k tomu, že se bude postupně snižovat prostor pro poskytování rodinné péče (zdravotní a sociální) v rámci rodin potomků, kteří by byli schopni i ochotni ji zabezpečovat. Opatřeními ve sféře sociální péče o starší osoby neschopné samostatného života je nutné včas předcházet opakování dřívějšího "odkládání" přestárlých do domovů důchodců zřizováním vhodnějších sociálně zdravotních zařízení. 3. Růst životních nákladů (na bydlení, za energii, ale i na vlastní chod domácnosti) při nižších příjmech z důchodů povede k zesilování zájmu o "dožívání" jednotlivců i manželských dvojic v různých penziónech a domech s pečovatelskou službou. To vyvolává nutnost připravit s předstihem jejich potřebné kapacity i personál, a to co nejčastěji přímo v místech dřívějších bydlišť (tzn. většinou ve velkých obcích) k udržení sociálních kontaktů jejich obyvatelů. K tomu přispěje i vylidňování malých vesnic, kde se výrazně zhorší životní podmínky domácností starších lidí. 4. Nezpochybnitelný budoucí růst nákladů na bydlení bude i při dalším vzestupu úrovně bydlení vyžadovat výstavbu menších bytů, a to zejména v sousedství za socialismu stavěných sídlišť s převažující strukturou dvou a třípokojových bytů, které jsou méně vhodné pro bydlení "chudších" jednotlivců (a to i jako lacinější startovací byty pro začínající mladá manželství). Společnost s nízkou úrovní reprodukce a následkem toho se zhoršující se věkovou strukturou a rostoucím zastoupením samostatných domácností starších jednotlivců si vytváří méně příznivé podmínky vlastního rozvoje. Stále větší část vytvářených zdrojů bude nutné věnovat na zdravotní a sociální péči o starší osoby, a to bez zřetele k tomu, zda a v jakém rozsahu bude placena z veřejných rozpočtů či ze soukromých prostředků. Chod stárnoucí společnosti bude prostě nákladnější, bude zvyšovat riziko mezigeneračních rozporů. Ještě závažnější než hrozící růst subjektivních pocitů chudoby starších lidí bude zvyšování rozsahu osamělosti zvláště samostatně žijících jednotlivců ve vysokém věku při omezovaných sociálních kontaktech v situaci snižujících se počtů rodin potomků (respektive potomků vůbec). Prognóza předpokládaného vývoje počtu a složení domácností tak naznačuje potřebu vytvářet různé instituce občanské společnosti, které by dokázaly alespoň zmírnit negativní následky populačního stárnutí při pozitivním prodlužování lidského života.“18

18

KUČERA, M., BARTOŇOVÁ, D. Jaká bude struktura domácností v roce 2030? Dostupné na WWW: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=271

67

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Přesné vymezení domácností podle počtu osob (1, 2, 3, 4, 5 a více) nejsou statisticky prognózována. III. 3. Předpověď rodinných struktur (aspekt č. 28) Předpověď rodinných struktur se vztahuje k tzv. censovním domácnostem, které mají k rodině nejblíže. Proto odkazujeme na informace v předchozí kapitole a na tabulky v příloze (Tab. III_27.1 a Tab. III_27.2). Z tabulek lze vyčíst údaje o jednotlivci (tj. osoby žijící samostatně a samoživitelé), také rodiny úplné a neúplné a ostatní vícečlenné. Připomínáme, že údaje o nesezdaných párech nemáme, neboť statistika nezná termín kohabitace a ve statistice je vždy uveden vztah k majiteli bytu.

68

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE PŘÍLOHY

1. Tabulky v excelu a jejich seznam 

Tab. II_A_10 Demografická situace – osoby v ČR podle pohlaví



Tab. II_B_11 Sňatečnost podle pohlaví a věku



Tab. II_B_12 Rozvodovost podle věku a pohlaví



Tab. II_B_13 Složení domácností podle počtu členů



Tab. II_B_14.1 Censové domácnosti podle počtu členů a podle druhů



Tab. II_B_14.2 Censové domácnosti rodinné podle druhu domácnosti, pohlaví a věku



Tab. II_C_15.1 Odhadovaný počet osob potřebujících péči podle věku



Tab. II_C 15.2 Senioři (osoby nad 60 let věku) potřebující péči dle pohlaví v %



Tab. II_C_15.3 Počty a podíly seniorů žijících v ústavních zařízeních



Tab. II_C_15.4 Počty klientů v zařízeních sociálních služeb



Tab. II_C_15.5 Počet lůžek a počet hospitalizovaných na lůžkách následné a ošetřovatelské péče



Tab. II_C_15.6 Počet klientů v zařízeních sociálních služeb podle krajů v roce 2007



Tab. II_C_15.7 Lůžka ošetřovatelské následné péče podle druhu zařízení v roce 2008



Tab. II_C_16 Počet propuštěných a zemřelých v psychiatrických lůžkových zařízeních



Tab. II_C_17.1 Věková struktura zdravotně postižených osob podle pohlaví



Tab. II_C_17.2 Typ zdravotního postižení podle pohlaví a věku



Tab. II_C_17.3 Pacienti užívající psychoaktivní látky – evidovaní na ambulantních pracovištích zajišťujících péči o alkoholiky a toxikomany 69

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE 

Tab. III_26 Základní výsledky projekce, střední varianta 2002 – 2050



Tab. III_27.1 Censové domácnosti podle výsledků sčítání 1980 – 2001 a prognóza do roku 2030 (střední varianta, v tisících)



Tab. III_27.2 Desetileté rozdíly v počtech censovních domácností

70

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab. II_A_10 Demografická situace – osoby v ČR podle pohlaví

Pohlaví

Věk

1.7.1991

1.7.1995

1.7.2000

1.7.2005

Celkem

celkem

10 308 682

10 330 759

10 272 503

10 234 092

1.7.2008 10 429 692

Celkem

0-17

2 702 414

2 426 990

2 090 268

1 903 663

1 857 907

Celkem

18-39

3 176 672

3 268 966

3 372 279

3 375 848

3 471 836

Celkem

40-59

2 587 192

2 775 001

2 924 460

2 919 471

2 868 226

Celkem

60-64

532 631

494 104

463 643

589 891

696 185

Celkem

65-69

503 533

477 742

446 626

422 913

490 174

Celkem

70-74

282 029

419 835

407 241

386 039

363 458

Celkem

75-79

262 840

186 131

323 591

321 324

326 442

Celkem

80-84

176 502

179 105

122 595

217 340

224 584

Celkem

85+

84 869

102 885

121 800

97 603

Muži

celkem

5 003 602

5 020 163

4 999 326

4 991 439

130 880 5 113 332

Muži

0-17

1 383 016

1 243 146

1 071 546

976 779

954 104

Muži

18-39

1 615 094

1 665 056

1 720 853

1 724 769

1 786 154

Muži

40-59

1 271 578

1 367 850

1 445 429

1 449 805

1 435 001

Muži

60-64

240 629

226 102

214 423

276 392

328 281

Muži

65-69

210 855

204 306

195 570

188 193

221 182

Muži

70-74

111 232

162 939

163 633

160 135

152 860

Muži

75-79

94 292

66 774

114 858

119 679

125 432

Muži

80-84

55 664

57 071

39 532

69 650

74 472

Muži

85+

21 242

26 919

33 482

26 037

Ženy

celkem

5 305 080

5 310 596

5 273 177

5 242 653

35 846 5 316 360

Ženy

0-17

1 319 398

1 183 844

1 018 722

926 884

903 803

Ženy

18-39

1 561 578

1 603 910

1 651 426

1 651 079

1 685 682

Ženy

40-59

1 315 614

1 407 151

1 479 031

1 469 666

1 433 225

Ženy

60-64

292 002

268 002

249 220

313 499

367 904

Ženy

65-69

292 678

273 436

251 056

234 720

268 992

Ženy

70-74

170 797

256 896

243 608

225 904

210 598

Ženy

75-79

168 548

119 357

208 733

201 645

201 010

Ženy

80-84

120 838

122 034

83 063

147 690

150 112

Ženy

85+

63 627

75 966

88 318

71 566

95 034

Poznámka: V tabulce je tzv. střední stav, to je k 1.7. příslušných roků. Použití tohoto data je vhodné proto, že případné propočty na 1000 obyvatel se počítají k tomu to stavu.

71

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab. II_B_11 Sňatečnost podle pohlaví a věku Muži 0-17 svobodní /é

Ženy

31.12.1991

31.12.1995

31.12.2000

1 271 153

1 148 776

993 527

31.12.2005

31.12.2008

Celkem

31.12.1991

31.12.1995

31.12.2000

31.12.2005

31.12.2008

1 201 918

1 092 081

943 523

858 179

847 401

31.12.1991

31.12.1995

31.12.2000

31.12.2005

31.12.2008

2 240 857 1 377 601

1 937 050 1 674 071

1 763 445 1 911 952

1 741 579 2 080 831

894 178 1 181 326

437 232

555 491

706 061

823 658

899 505

2 473 071 1 137 028

699 796

822 110

968 010

905 266 1 088 294

svobodní /é

40-59

82 433

98 323

115 607

135 430

150 257

41 468

46 086

51 378

57 776

64 513

123 901

144 409

166 985

193 206

214 770

svobodní /é

60-64

10 339

9 251

9 160

12 538

16 452

8 495

6 587

6 467

8 590

10 285

18 834

15 838

15 627

21 128

26 737

svobodní /é

65-69

8 784

7 829

6 980

7 046

8 510

10 443

7 798

5 843

5 699

6 987

19 227

15 627

12 823

12 745

15 497

svobodní /é

70-74

4 587

6 289

5 496

4 956

4 747

6 992

9 003

6 524

4 867

4 623

11 579

15 292

12 020

9 823

9 370

svobodní /é

75-79

3 160

2 451

3 827

3 335

3 367

6 771

4 569

6 746

5 052

4 248

9 931

7 020

10 573

8 387

7 615

svobodní /é

80-84

1 908

1 657

1 152

2 097

1 861

6 022

4 772

2 731

4 465

3 855

7 930

6 429

3 883

6 562

5 716

svobodní /é

85+

svobodní /é

Celkem 0-17

732 2 082 892

1 090 2 097 776

1 496 2 105 255

745 2 159 707

1 009 2 261 707

3 985 1 723 326

4 135 1 730 522

3 929 1 733 202

2 391 1 770 677

2 765 1 844 182

4 717 3 806 218

5 225 3 828 298

5 425 3 838 457

3 136 3 930 384

3 774 4 105 889

1 688

436

97

34

27

3 102

669

319

178

930 551 1 054 116

824 745 1 103 622

714 136 1 110 765

597 546 1 052 434

574 511 995 315

987 726 1 081 314

868 045 1 095 999

740 306 1 046 228

704 260

40-59

10 364 1 096 170 1 024 165

984 700

12 052 2 026 721 2 078 281

3 538 1 812 471 2 184 936

766 1 582 181 2 206 764

353 1 337 852 2 098 662

205 1 278 771 1 980 015

ženatí/ vdané

60-64

201 221

186 792

182 212

224 234

260 599

175 719

164 263

163 396

204 943

242 212

376 940

351 055

345 608

429 177

502 811

ženatí/ vdané

65-69

169 981

167 922

159 866

156 994

183 646

136 198

135 595

132 323

133 232

157 796

306 179

303 517

292 189

290 226

341 442

ženatí/ vdané

70-74

92 123

127 096

131 360

126 058

122 239

61 036

89 963

96 355

95 113

95 002

153 159

217 059

227 715

221 171

217 241

ženatí/ vdané

75-79

59 941

50 258

86 047

89 663

94 674

31 263

27 285

53 226

56 665

61 503

91 204

77 543

139 273

146 328

156 177

ženatí/ vdané

80-84

31 201

33 721

28 254

45 872

50 553

13 317

13 891

12 674

22 757

26 260

44 518

47 612

40 928

68 629

76 813

ženatí/ vdané

85+

ženatí/ vdané

12 205 2 506 797

19 303 2 432 040

14 011 2 306 846

20 729 2 302 293

2 791 2 551 023

4 363 2 507 502

7 159 2 429 846

5 327 2 304 890

9 120 2 281 031

11 156 5 100 210

16 568 5 014 299

26 462 4 861 886

19 338 4 611 736

29 849 4 583 324

rozvedení/é

Celkem 0-17

8 365 2 549 187 13

0

0

0

0

40

9

0

0

2

53

9

0

0

2

rozvedení/é

18-39

83 669

95 695

107 434

107 054

100 195

113 336

124 112

136 354

144 420

137 583

197 005

219 807

243 788

251 474

237 778

rozvedení/é

40-59

128 100

159 735

199 901

246 353

268 618

154 426

188 554

231 210

274 634

297 836

282 526

348 289

431 111

520 987

566 454

18-39 svobodní /é

ženatí/ vdané

18-39 ženatí/ vdané ženatí/ vdané

72

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE rozvedení/é

60-64

15 105

15 135

17 807

31 507

43 216

24 321

23 419

25 440

41 697

55 563

39 426

38 554

43 247

73 204

98 779

rozvedení/é

65-69

10 909

11 374

11 463

15 092

21 507

21 486

21 793

21 344

23 774

32 236

32 395

33 167

32 807

38 866

53 743

rozvedení/é

70-74

5 260

7 404

7 673

9 125

9 765

11 069

18 012

18 865

18 866

19 145

16 329

25 416

26 538

27 991

28 910

rozvedení/é

75-79

3 124

2 668

4 239

5 471

5 804

7 291

6 967

14 213

15 192

15 583

10 415

9 635

18 452

20 663

21 387

rozvedení/é

80-84

1 441

1 499

1 247

2 450

2 611

4 342

4 960

4 781

9 837

10 462

5 783

6 459

6 028

12 287

13 073

rozvedení/é

85+

403

459

251

598

781

1 742

2 181

2 613

3 393

5 027

2 145

2 640

2 864

3 991

rozvedení/é

Celkem 0-17

248 024

293 969

350 015

417 650

452 497

338 053

390 007

454 820

531 813

573 437

586 077

683 976

804 835

949 463

5 808 1 025 934

4

0

0

0

0

12

2

0

0

0

16

2

0

ovdovělí/é

0

0

ovdovělí/é

18-39

1 832

1 566

1 202

1 161

1 037

11 326

9 923

8 110

6 770

5 886

13 158

11 489

9 312

7 931

6 923

ovdovělí/é

40-59

17 603

18 299

19 340

19 280

17 121

105 916

102 530

99 959

91 557

79 534

123 519

120 829

119 299

110 837

96 655

ovdovělí/é

60-64

13 369

10 948

9 677

11 813

13 804

81 690

68 432

58 057

62 667

65 276

95 059

79 380

67 734

74 480

79 080

ovdovělí/é

65-69

19 878

17 679

14 201

13 425

14 956

122 692

107 423

86 842

76 157

80 350

142 570

125 102

101 043

89 582

95 306

ovdovělí/é

70-74

17 738

22 838

20 132

18 059

16 305

104 962

141 128

121 838

103 246

91 506

122 700

163 966

141 970

121 305

107 811

ovdovělí/é

75-79

21 967

15 037

21 833

22 493

21 458

113 425

86 790

136 000

125 279

118 329

135 392

101 827

157 833

147 772

139 787

ovdovělí/é

80-84

21 452

18 061

11 473

20 188

20 170

97 937

94 168

68 267

112 148

109 391

119 389

112 229

79 740

132 336

129 561

ovdovělí/é

85+

12 056

13 545

11 563

12 026

15 029

56 184

66 402

72 874

63 227

82 243

68 240

79 947

84 437

75 253

97 272

ovdovělí/é

Celkem

125 899

117 973

109 421

118 445

119 880

694 144

676 798

651 947

641 051

632 515

820 043

794 771

761 368

759 496

752 395

Poznámka: Tyto údaje jsou k 31.12. příslušných roků, což je datum ke kterému se bilance podle rodinného stavu dělají.

73

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab. II_B_12 Rozvodovost podle věku a pohlaví Muži

Věk 1992 Celkem

1995

Ženy

2000

2005

2008

1992

1995

2000

2005

2008

28 572

31 135

29 704

31 288

31 300

28572

31135

29704

31288

1

0

0

0

0

3

4

0

0

1

18-39

19 268

20 242

17 910

16 182

15 385

21755

22916

20660

19770

18919

40-59

8 745

10 358

11 196

14 172

14 705

6543

7969

8765

11050

11728

60-64

327

277

320

608

810

167

130

165

323

479

65-69

148

151

159

188

260

78

75

70

93

116

70-74

59

79

73

73

89

19

37

32

38

39

75-79

19

22

33

42

36

7

4

10

10

15

80-84

5

5

10

21

8

0

0

2

3

2

85+

0

1

3

2

7

0

0

0

1

1

-17

31300

Poznámka: Za rok 1991 nejsou údaje podle věku k dispozici, proto je v tabulce rok 1992. Tab. II_B_13 Složení domácností podle počtu členů

SLDB 1991 Bytové domácnosti celkem

2 001

3 705 700

3 827 678

1

841 194

957 757

2

963 482

1 049 211

3

685 555

743 672

4

826 371

746 289

5+

389 099

330 749

v tom podle počtu členů:

Poznámka: Údaje jsou k dispozici pouze ze sčítání (SLDB), proto jsou jen za roky 1991 a 2001. Za domácnost je považovaná tzv. bytová domácnost. Za rok 1991 máme k dispozici jen zaokrouhlený údaj (na stovky) a podíly na celku dle počtu členů, jednotlivé údaje jsou vypočteny z těchto „pomocných“ údajů – v tabulce je 74

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE uvedeno proloženě. Znamená to, že uvedená data nejsou absolutně přesná. Reálná se v jednotkách, možná desítkách, liší. Tab. II_B_14.1 Censové domácnosti podle počtu členů a podle druhů

Druh cenzové domácnosti

CD celkem

v tom: cenzové domácnosti s počtem členů 1

2

3

4

Z úhrnu fakt. manž.

5+

SLDB 1991 Domácnosti rodinné

2 947 278

x

1 111 706

751 550

827 100

256 922

94 934

2 512 893

x

827 542

634 089

800 820

250442

94 934

bez závislých dětí celkem

1 117 025

x

827 542

224 616

57 036

7 831

45 449

se závislými dětmi celkem

1 395 868

x

x

409 473

743 784

242611

39 486

Domácnosti rodinné neúplné

434 385

x

284 164

117 461

26 280

6 480

x

180 302

x

153 866

23 531

2 534

371

x

v čele žena

137 652

x

117 615

17 810

1 943

284

x

v čele muž

42 650

x

36 251

5 721

591

87

x

254 083

x

130 298

93 930

23 746

6 109

x

223 855

x

114 629

83 504

20 630

5 092

x

30 228

x

15 669

10 426

3 116

1 017

x

Domácnosti rodinné úplné

bez závislých dětí celkem

se závislými dětmi celkem matka dětmi otec s dětmi Vícečlenné nerodinné domácnosti celkem

14 658

x

13 841

721

82

14

x

Domácnosti jednotlivců celkem

1 089 647

1 089 647

x

x

x

x

x

Úhrn cenzových domácností

4 051 583

1 089 647

1 125 547

752 271

827 182

256 936

94 934

Druh cenzové domácnosti

CD celkem

Cenzové domácnosti s počtem členů 1

2

3

4

Z úhrnu fakt. manž.

5+

SLDB - 2001 Domácnosti rodinné

2 910 013

x

1 175 192

816 873

732 075

185 873

125 269

2 333 592

x

815 625

641 286

698 084

178 597

125 269

bez závislých dětí celkem

1 242 822

x

815 625

306 045

106 936

14 216

73 850

se závislými dětmi celkem

1 090 770

x

x

335 241

591 148

164 381

51 419

Domácnosti rodinné neúplné

576 421

x

359 567

175 587

33 991

7 276

x

Domácnosti rodinné úplné

bez závislých dětí celkem

233 016

x

183 785

43 485

5 144

602

x

v čele žena

187 357

x

148 334

34 476

4 077

470

x

v čele muž

45 659

x

35 451

9 009

1 067

132

x

343 405

x

175 782

132 102

28 847

6 674

x

300 485

x

154 047

115 474

25 180

5 784

x

42 920

x

21 735

16 628

3 667

890

x x

se závislými dětmi celkem matka dětmi otec s dětmi Vícečlenné nerodinné domácnosti celkem

84 528

x

76 167

6 992

1 020

349

Domácnosti jednotlivců celkem

1 276 176

1 276 176

x

x

x

x

x

Úhrn cenzových domácností

4 270 717

1 276 176

1 251 359

823 865

733 095

186 222

125 269

Poznámka: Údaje jsou k dispozici pouze ze sčítání (SLDB), proto jsou jen za roky 1991 a 2001. Za rodinu je považovaná tzv. cenzová domácnost. 75

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab. II_B_14.2 Censové domácnosti rodinné podle druhu domácnosti, pohlaví a věku Pohlaví a věk osoby v čele cenzové domácnosti

Úplné rodiny

bez dětí

s dětmi

z úplných rodin: faktická manželství

z toho: s dětmi

Neúplné rodiny

bez dětí

s dětmi

Úhrn rodinných domácností

bez dětí

s dětmi

SLDB 1991 Muži 15 - 19

4 332

1 837

2 495

88 248

812 811

40-69

901 059 1 422 424

844 840

577 584

70+

184 939

181 992

2 947

139 2 512 893

108 1 117 025

31 1 395 868

23 524 1 057 179 1 329 966

11 462

102 090

. .

. .

. . .

713

304

409

5 045

2 141

2 904

20 207

8 256

11 951

921 266

96 504

824 762

. . .

42 853

26 360

16 493

1 465 277

871 200

594 077

9 095

7 725

1 370

194 034

189 717

4 317

10

5

5

149

113

. . . .

72 878

42 650

30 228

2 585 771

1 159 675

12 062

. . . .

36 1 426 096

4 291

172

4 119

27 815

11 634

87 816

969 363

.

.

137 833

3 659

134 174

1 195 012

91 475

16 181 1 103 537

916 965

413 001

79 585

1 504 400

1 011 814

492 586

44 912

38 946

5 966

147 002

139 610

7 392

118 1 117 025

16 1 395 868

37

26

11

171

144

celkem

134 2 512 893

. . .

94 849

1 426

. . .

174 434

100 664

.

.

361 507

137 652

223 855

2 874 400

1 254 677

27 1 619 723

Celkem domácností

2 512 893

1 117 025

1 395 868

.

.

434 385

180 302

254 083

2 947 278

1 297 327

1 649 951

20-39

nezjištěno celkem Ženy 15 - 19 20-39 40-69 70+ nezjištěno

76

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE

SLDB - 2001 Muži 15 - 19 20-39 40-69 70+ nezjištěno celkem Ženy 15 - 19

685

305

380

660 616 1 424 876 246 861 554 2 333 592

87 650

572 966

361

908 867 245 655 345 1 242 822

516 009 1 206 209 1 090 770

61 484 6 365 90

57

0

57

742

305

437

17 235

309

16 926

677 851

87 959

589 892

19 489 48 29

62 521 8 718 48

36 737 8 581 32

25 784 137 16

1 487 397 255 579 602

945 604 254 236 377

125 269

51 419

88 579

45 659

42 920

2 422 171

1 288 481

541 793 1 343 225 1 133 690

1 675

655

3 396

1 738

1 658

92 588

716 457

40-69

809 045 1 366 634

994 215

372 419

55 072

70+

154 034

153 935

99

5 159

celkem

483 2 333 592

346 1 242 822

137 1 090 770

Celkem domácností

2 333 592

1 242 822

1 090 770

20-39

nezjištěno

176

2 436

2

2 434

5 832

1 740

4 092

204 886

1 928

202 958

1 013 931

94 516

919 415

12 298

232 533

137 633

94 900

1 599 167

1 131 848

467 319

5

47 865

47 721

144

201 899

201 656

243

56

11

122

73

49

605

419

125 269

51 419

487 842

187 357

300 485

2 821 434

1 430 179

186 1 391 255

125 269

51 419

576 421

233 016

343 405

2 910 013

1 475 838

1 434 175

Poznámka: Údaje jsou k dispozici pouze ze sčítání (SLDB), proto jsou jen za roky 1991 a 2001. Za rodinu je považovaná tzv. cenzová domácnost.

77

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab. II_C_15.1 Odhadovaný počet osob potřebujících péči podle věku Odhadovaný počet osob potřebujících péči dle věku věk

počet osob

60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90+

abs.* 684 237 473 749 362 952 327 542 223 609 96 575 28 362

počet osob potřebujících péči %** abs. *** nezj. 3 14 212 8 29 036 11 36 029 16 35 777 28 27 041 80 22 689

Poznámka: Zdroj: * ČSÚ 2007, **Vohradilová, Rabušic, 2004, ***vlastní výpočty Tab. II_C 15.2 Senioři (osoby nad 60 let věku) potřebující péči dle pohlaví v % Senioři (osoby nad 60 let věku) potřebující péči dle pohlaví (v %): Stupeň závislosti

nezávislý potřebující péči (částečná, převážná, úplná bezmocnost)

muži*

ženy*

celkem*

Odhadovaný počet abs. **

78 22

73 27

75 25

1 647 770 549 256

Poznámka: Zdroj: *Zavázalová, 2001, **vlastní výpočet Tab. II_C_15.3 Počty a podíly seniorů žijících v ústavních zařízeních Počty a podíly seniorů žijících v ústavních zařízeních dle sčítání lidu 2001 60-74 muži ženy celkem

abs. 4 469 5 978 10 447

75+ % 0,8 0,8 0,8

abs. 5 164 19 537 24 701

80+ % 2,7 5,1 4,3

abs. 9 633 25 515 35 148

% 1,3 2,2 1,9

Poznámka: Zdroj: Vohradilová, Rabušic, 2004. Klasickou formou ústavní péče v ČR jsou domovy pro seniory 78

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab. II_C_15.4 Počty klientů v zařízeních sociálních služeb Druh zařízení

počet klientů k 31.12.2007 celoroční a týdenní denní pobyt pobyt

centra denních služeb týdenní stacionáře denní stacionáře domovy pro seniory domovy pro osoby se zdravotním postižením

103 585 0 39 665 15 925

656 0 2 563 0 349

domovy se zvláštním režimem

3 668

4

Poznámka: Zdroj: MPSV, 2007 Tab. II_C_15.5 Počet lůžek a počet hospitalizovaných na lůžkách následné a ošetřovatelské péče lůžka následné a ošetr. péče v nemocnici LDN hospice odborné léčebné ústavy celkem

počet lůžek

počet hospitalizovaných

6 756 7 194 366 163 14 479

nezj. nezj. nezj. nezj. 87 089

Poznámka: Zdroj: ÚZIS, Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008

79

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab. II_C_15.6 Počet klientů v zařízeních sociálních služeb podle krajů v roce 2007 Kraj

Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

centra denních služeb

Denní stacionáře

Týdenní stacionáře

Domovy pro osoby se ZP

DpS

Domovy se zvl. rež.

25 16 18 6 30 25 55 14 0 0 183 233 21 103

404 146 113 64 71 59 85 50 130 90 340 240 204 567

55 123 65 62 25 2 48 25 17 27 27 34 34 41

474 1927 661 1654 623 2036 551 789 836 778 1591 1297 1364 1638

2550 4908 2899 1513 839 4404 1235 2265 1960 2254 3967 2628 2991 5252

0 112 229 191 145 557 28 154 67 164 998 107 115 804

Poznámky: Zdroj: MPSV (ČSÚ), 2007. Domovy pro osoby se ZP = domovy pro osoby se zdravotním postižením; DpS = Domovy s pečovatelskou službou

80

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab. II_C_15.7 Lůžka ošetřovatelské následné péče podle druhu zařízení v roce 2008 Léčebny Ostatní ostatní nemocnice pro odborné Nemocnice fakultní nemocnice Území, kraj následné dlohodobě Hospice léčebné celkem nemocnice akutní péče nemocné ústavy péče Lůžka oštřovatelská - absolutně 838 54 347 437 1 009 25 Hl.m.Praha 915 531 384 884 45 Středočeský 380 300 80 415 30 Jihočeský 302 202 100 380 28 Plzeňský 219 219 453 Karlovarský 843 247 596 477 41 Ústecký 426 426 59 Liberecký 318 18 300 458 30 Královéhradecký 578 248 330 186 90 Pardubický 233 233 505 Vysočina 904 200 540 164 363 65 Jihomoravský 132 80 52 542 30 73 Olomoucký 328 123 205 419 42 Zlínský 340 340 1 044 30 Moravskoslezký 6 756 272 4 136 2 348 7 194 366 163 Česká republika Lůžka ošetřovatelská na 1 000 obyvatel ve věku 65 let a více Hl.m.Praha 4,42 0,28 1,83 2,31 5,32 0,13 Středočeský 5,39 3,13 2,26 5,21 0,26 Jihočeský 4,14 3,27 0,87 4,52 0,33 Plzeňský 3,58 2,40 1,19 4,51 0,33 Karlovarský 5,34 5,34 11,04 Ústecký 7,80 2,29 5,51 4,41 0,38 Liberecký 7,24 7,24 1,00 0,00 Královéhradecký 3,78 0,21 3,56 5,44 0,36 Pardubický 7,62 3,27 4,35 2,45 1,19 Vysočina 3,05 3,05 6,61 Jihomoravský 5,22 1,15 3,12 0,95 2,09 0,38 Olomoucký 1,40 0,85 0,55 5,73 0,32 0,77 Zlínský 3,67 1,38 2,29 4,69 0,47 Moravskoslezký 1,93 1,93 5,94 0,17 Česká republika 4,47 0,18 2,73 1,55 4,76 0,24 0,11

Celkem

1 872 1 844 825 710 672 1 361 485 806 854 738 1 332 777 789 1 414 14 479 9,88 10,86 8,99 8,43 16,38 12,59 8,25 9,57 11,26 9,66 7,68 8,21 8,83 8,04 9,57

Poznámka: Lůžka ošetrovatelské následné péče k 31.12.2008

81

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab. II_C_16 Počet propuštěných a zemřelých v psychiatrických lůžkových zařízeních Diagnóza F00 – F 09 – organické duševní poruchy pohlaví muži ženy celkem

65 – 69 297 231 528

70 -74 349 492 841

věk 75 - 79 452 794 1 246

80+ 676 1 493 2 169

celkem 1 774 3 010 4 784

Poznámka: Zdroj: Psychiatrická péče, ÚZIS 2007 Tab. II_C_17.1 Věková struktura zdravotně postižených osob podle pohlaví Věková skupina

Odhad počtu postižených v populaci

Počet obyvatel k 31.12.2006

Podíl postižených v populace

760 065 1 114 557 1 182 000 1 085 745 658 010 225 807 5 026 184

3,68% 3,07% 4,48% 11,92% 23,17% 40,02% 9,76%

719 449 1 061 115 1 130 929 1 109 901 804 576 435 035 5 261 005

2,54% 2,48% 4,27% 10,48% 16,26% 42,32% 9,98%

1 479 514 2 175 672 2 312 929 2 195 646 1 462 586 660 842 10 287 189

3,12% 2,79% 4,38% 11,19% 19,37% 41,88% 9,87%

Muži 0-14 15-29 30-44 45-59 60-74 75+ Celkem

27 941 34 271 52 984 129 465 152 443 92 624 490 452 Ženy

0-14 15-29 30-44 45-59 60-74 75+ Celkem

18 267 26 350 48 347 116 278 130 831 184 120 525 096 Celkem

0-14 15-29 30-44 45-59 60-74 75+ Celkem

46 208 60 621 101 331 245 743 283 274 276 744 1 015 548*

Poznámka: Zdroj: ČSÚ, 2007 82

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab. II_C_17.2 Typ zdravotního postižení podle pohlaví a věku Věková skupina

tělesné

0-14 15-29 30-44 45-59

9 703 14 246 22 855 63 616

60-74 75+

73 687 54 267

Celkem 238 428 0-14 15-29 30-44 45-59 60-74

6 984 11 464 20 252 64 343 79 173

75+

129 337

Celkem 311 979 0-14 15-29 30-44

16 687 25 710 43 107

45-59

127 959

60-74

152 860

75+

183 604

Celkem 550 407

Zdravotní postižení zrakové sluchové mentální duševní vnitřní Muži 4 393 1 154 7 549 3 285 13 552 3 243 2 365 14 210 6 012 10 754 4 451 1 981 9 742 10 806 18 333 6 997 6 166 12 570 17 957 65 586 102 10 785 9 361 8 682 11 411 745 8 844 14 875 5 830 9 354 66 603 277 38 713 35 902 58 675 58 986 954 Ženy 3 571 1 748 4 055 1 561 8 791 3 075 1 470 8 754 3 140 10 177 3 146 2 752 9 564 11 470 16 657 5 781 5 060 7 732 16 705 52 961 7 857 5 844 4 645 12 251 83 623 121 069 25 296 21 809 13 182 23 776 293 48 726 38 798 48 024 69 079 780 Celkem 7 964 2 902 11 604 4 846 22 343 6 318 3 835 22 964 9 152 20 931 7 597 4 733 19 306 22 276 34 990 118 12 778 11 226 20 302 34 662 547 186 18 642 15 205 13 327 23 662 368 187 672 34 140 36 684 19 012 33 130 128 571 87 439 74 700 106 699 065 734

celkem

celkem osob

četnost postižení na 1 osobu

39 636 50 830 68 168 172 892

27 941 34 271 52 984 129 465

1,419 1,483 1,287 1,335

216 671 159 773

152 443 92 624

1,421 1,725

708 658

490 452

1,445

26 710 38 080 63 841 152 582 193 393

18 267 26 350 48 347 116 278 130 831

1,462 1,445 1,32 1,312 1,478

334 469

184 120

1,817

810 386

525 096

1,543

66 346 88 910 132 009

46 208 60 621 101 331

1,436 1,467 1,303

325 474

245 743

1,324

410 064

283 274

1,448

494 242 1 519 044**

276 744 1 015 548*

1,786 1,496

Poznámka: Zdroj: ČSÚ, 2007 Tab. II_C_17.3 Pacienti užívající psychoaktivní látky – evidovaní na ambulantních pracovištích zajišťujících péči o alkoholiky a toxikomany Psychoaktivní látka Alkohol Ilegální drogy

věk 15-19 M Ž 370 122 1406 799

20-39 M 5659 7085

Ž 2582 2915

CELKEM 40-64 M 8898 1447

Ž 4371 970

65+ M 2333 478

Ž 999 503

M 17264 10 458

Ž 8078 5 226

Poznámka: Zdroj: Psychiatrická péče, ÚZIS 2007 83

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab. III_26 Základní výsledky projekce, střední varianta 2002 – 2050 Věkové složení podle pětiletých skupin, obě pohlaví Věk 2002 2005 2010 Celkem 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90+

10 203 269 450 776 501 720 637 270 665 282 773 754 906 497 723 525 699 943 634 824 759 640 795 040 722 800 514 236 413 708 404 994 322 056 179 025 65 344 32 835

10 235 973 469 762 446 143 571 243 652 125 694 560 861 345 864 764 692 275 692 441 681 047 782 660 783 564 597 363 430 137 378 768 321 788 218 810 67 431 29 747

10 283 042 484 885 469 289 445 854 574 649 663 985 711 070 874 864 876 748 703 070 699 159 681 199 761 257 740 201 548 245 376 365 304 134 223 553 116 892 27 623

2015 10 301 994 472 967 484 400 468 985 449 481 586 755 680 613 725 205 886 880 886 525 710 127 700 019 664 506 721 385 682 115 483 661 307 911 216 650 125 815 47 994

2020 10 283 929 452 054 472 500 484 090 472 614 461 999 603 653 694 917 738 045 896 767 891 921 711 512 684 218 631 306 667 915 605 634 401 110 226 373 127 129 60 172

2025 10 217 200 422 581 451 605 472 198 487 721 485 100 479 314 618 257 707 986 749 259 902 410 890 728 696 407 652 324 586 733 597 315 507 655 301 674 139 879 68 054

2030 10 102 433 400 667 422 167 451 321 475 868 500 190 502 354 494 388 631 729 719 627 757 123 901 626 871 701 665 599 609 272 527 794 506 669 388 725 193 533 82 080

2035 9 957 079 397 564 400 273 421 902 455 036 488 401 517 415 517 387 508 475 643 989 728 245 759 827 883 170 835 477 623 853 552 259 451 996 395 567 257 059 119 184

2040 9 795 118 399 802 397 173 400 025 425 668 467 657 505 675 532 425 531 436 521 670 653 659 732 122 746 398 847 854 786 073 568 598 478 760 358 439 270 173 171 511

2045 9 622 248 394 138 399 410 396 929 403 831 438 389 485 009 520 753 546 464 544 632 532 902 659 211 720 350 718 210 799 613 720 739 497 143 387 202 251 368 205 955

2050 9 438 334 380 087 393 754 399 163 400 754 416 635 455 847 500 176 534 889 559 687 555 930 540 880 649 913 694 540 679 518 735 864 635 952 407 618 280 581 216 546

Základní věkové skupiny, absolutně a jejich podíl v celé populaci v % Věk 0-14 15-64 65+

2002 1 589 766 7 195 541 1 417 962

2005 1 487 148 7 302 144 1 446 681

2010 1 400 028 7 286 202 1 596 812

2015 1 426 352 7 011 496 1 864 146

2020 1 408 644 6 786 952 2 088 333

2025 1 346 384 6 669 506 2 201 310

2030 1 274 155 6 520 205 2 308 073

2035 1 219 739 6 337 422 2 399 918

2040 1 197 000 5 964 564 2 633 554

2045 1 190 477 5 569 751 2 862 020

2050 1 173 004 5 309 251 2 956 079

84

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE 0-14 15-64 65+

15,6 70,5 13,9

Počty dětí a mládeže Věk 2002 0-2 3-5 6-15 16-19 20-24

14,5 71,3 14,1

2005

273 229 267 244 1 178 850 535 725 773 754

13,6 70,9 15,5

2010

285 974 272 997 1 057 779 522 523 694 560

13,8 68,1 18,1

2015

290 266 291 555 913 812 479 044 663 985

281 926 287 234 946 593 360 080 586 755

13,7 66,0 20,3

2020 268 315 276 872 960 576 375 495 461 999

13,2 65,3 21,5

2025 249 834 260 976 931 954 391 341 485 100

12,6 64,5 22,8

2030 239 353 243 321 884 807 382 542 500 190

12,2 63,6 24,1

2035 238 809 238 483 830 879 366 604 488 401

12,2 60,9 26,9

2040 239 961 239 529 799 730 343 448 467 657

12,4 57,9 29,7

2045 235 303 238 628 796 492 323 885 438 389

12,4 56,3 31,3

2050 226 138 231 799 794 974 320 847 416 635

Senioři, absolutně a jejich podíl v celé populaci v % Věk

2002

2005

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

65-74 75-84 85+

818 702 501 081 98 179

808 905 540 598 97 178

924 610 527 687 144 515

1 165 776 524 561 173 809

1 273 549 627 483 187 301

1 184 048 809 329 207 933

1 137 066 895 394 275 613

1 176 112 847 563 376 243

1 354 671 837 199 441 684

1 520 352 884 345 457 323

1 415 382 1 043 570 497 127

65-74 75-84 85+

8,0 4,9 1,0

7,9 5,3 0,9

9,0 5,1 1,4

11,3 5,1 1,7

12,4 6,1 1,8

11,6 7,9 2,0

11,3 8,9 2,7

11,8 8,5 3,8

13,8 8,5 4,5

15,8 9,2 4,8

15,0 11,1 5,3

Poznámka: Zdroj ČSÚ, 2002

85

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE Tab. III_27.1 Censové domácnosti podle výsledků sčítání 1980 – 2001 a prognóza do roku 2030 (střední varianta, v tisících) Censové domácnosti úplné rodinné s dětmi úplné rodinné bez dětí neúplné rodinné s dětmi ostatní vícečlenné jednotlivců Celkem Úhrn obyvatelstva z toho ve věku 75+

1980 1 476 1 081 204 176 939 3 876 10 292 463

1991 1 396 1 117 254 195 1 090 4 052 10 302 530

2001 1 091 1 243 343 318 1 276 4 271 10 230 570

2010 1 128 1 325 365 338 1 414 4 570 10 305 702

2020 1 052 1 375 353 367 1 527 4 674 10 404 889

2030 906 1 410 316 392 1 640 4 664 10 376 1 304

Poznámka: Zdroj ČSÚ Tab. III_27.2 Desetileté rozdíly v počtech censovních domácností Censové domácnosti úplné rodinné s dětmi úplné rodinné bez dětí neúplné rodinné s dětmi ostatní vícečlenné jednotlivců Celkem

1980 - 1991 1991 - 2001 tis. % tis. % -80 -5,4 -305 -21,9 36,00 3,30 126 11,30 50,00 24,60 89,00 35,20 19,00 10,60 123 62,90 151 16,10 186 17,10 176 4,50 219 5,40

2001 - 2010 tis. % 37,0 3,4 82,00 6,60 22,00 6,40 20,00 6,40 138 10,80 299 7,00

2010 - 2020 tis. % -76,0 -6,7 50,00 3,80 -12 -3,20 29,00 8,50 113 8,00 104 2,30

2020 - 2030 tis. % -146 -13,9 35,00 2,50 -37 -10,5 25,00 6,70 113 7,40 -10 -0,20

Poznámka: Zdroj ČSÚ

86

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE 2. Použité informační zdroje 

Ministerstvo spravedlnosti ČR



Ministersvo práce a sociálních věcí (MPSV)



Český statistický úřad (ČSÚ)



Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS)



ČSÚ-Obyvatelstvo: Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide



KUČERA, M., BARTOŇOVÁ, D. Jaká bude struktura domácností v roce 2030? Dostupné na WWW: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=271



MALEČKOVÁ, R., MAZOUCH, P., SIVKOVÁ, O. aj. Aktuální populační prognózy České republiky – srovnání vstupních předpokladů. Demografie, 2009, roč. 51, č. 2, s. 77 – 86. ISSN 0011-8265.



MERHAUTOVÁ, I., MISCONIOVÁ, B. Zdravotní a sociální péče v České republice. Bulletin Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Praha : OS ZSP ČR, ročník 2002, č.11. [cit. 12.8. 2009] Dostupné na WWW: http://osz.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/11_2002/pece.html



Očekávaný vývoj počtu obyvatel do roku 2006. Zdroj ČSÚ. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ocekavany_vyvoj_poctu_obyvatel_do_roku_20 66



Psychiatrická péče. ÚZIS, 2007



Stromy života do roku 2066. Zdroj ČSÚ. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/stromy_zivota_do_roku_2066



SVOBODOVÁ, K. Dostupnost institucionální péče o seniory z reg. pohledu. Dostupné na WWW: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=569



ŠÍDLO, L., TESÁRKOVÁ, K. Aktuální populační prognózy české republiky – porovnání výsledků. Demografie, 2009, roč. 51, č. 2, s. 87 – 98. ISSN 0011-8265



VOHRALIKOVÁ, L., RABUŠIC, L. Čeští senioři včera, dnes a zítra. Brno : VÚPSV, 2004. 87

ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE



ZAVÁZALOVÁ, H. et al. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2001. 97s. ISBN 80-246-0326-8.



Zdravotnická ročenka. Praha : ÚZIS, 2003. ISBN 80-7280-401-4.

88