Acronis True Image 9.0

Acronis True Image 9.0 Uživatelská příručka

www.acronis.com

Copyright © Acronis, Inc., 2000–2005. Veškerá práva vyhrazena. Linux je zapsaná ochranná známka Linuse Torvaldse. OS/2 je zapsaná ochranná známka společnosti IBM. Windows a MS-DOS jsou zapsané ochranná známky společnosti Microsoft. Všechny ostatní zmíněné ochranné známky a autorská práva jsou vlastnictvím svých příslušných vlastníků. Distribuce podstatným způsobem změněných verzí tohoto dokumentu je bez výslovného dovolení vlastníka autorských práv zakázána. Distribuce tohoto díla nebo odvozených děl ve formě jakékoli standardní (papírové) knihy pro obchodní účely je zakázáno, pokud není předem získáno povolení od vlastníka autorských práv. DOKUMENTACE JE POSKYTOVÁNA «TAK, JAK JE» A VEŠKERÉ VÝSLOVNÉ NEBO VYPLÝVAJÍCÍ PODMÍNKY, VYJÁDŘENÍ A ZÁRUKY VČETNĚ VŠECH IMPLICITNÍCH ZÁRUK PRODEJNOSTI, VHODNOSTI PRO KONKRÉTNÍ ÚČEL NEBO NENARUŠENÍ CIZÍCH PRÁV, JSOU VYLOUČENY S VÝJIMKOU ROZSAHU, V NĚMŽ JSOU TAKOVÁTO ODMÍTNUTÍ ZÁRUK POVAŽOVÁNA ZA PRÁVNĚ NEÚČINNÁ.

2

Copyright © Acronis, Inc., 2000–2005

Licenční smlouva s koncovým uživatelem

LICENČNÍ SMLOUVA S KONCOVÝM UŽIVATELEM JEJICH AKCEPTOVÁNÍM POTVRZUJETE (JAKO PRVNÍ KUPUJÍCÍ) SVŮJ SOUHLAS S LICENČNÍMI PODMÍNKAMI. POKUD NECHCETE AKCEPTOVAT POUŽÍVÁNÍ PRODUKTU ZA TĚCHTO PODMÍNEK, MŮŽETE ODSTOUPIT KLEPNUTÍM NA "Neakceptuji..." A NEINSTALOVAT SOFTWARE. Software Acronis True Image je Copyright © Acronis, Inc., 2000–2005. Všechna práva vyhrazena. PRVNÍ KUPUJÍCÍ získává LICENCI pro používání software pouze za dodržení následujících omezení a pravidel. 1.

Licence je udělena pouze prvnímu kupujícímu a není dále přenosná bez předchozího písemného schválení společností Acronis.

2.

První kupující může Software používat pouze na jednom počítači, který má ve vlastnictví nebo pronájmu. Není možno používat Software na více než jednom počítači (i pokud je všechny máte ve vlastnictví nebo pronájmu) bez předchozího písemného schválení společností Acronis.

3.

První kupující nesmí provádět žádnou z následujících činností a nesmí povolit jejich provádění ani třetím osobám:

A.

Poskytovat nebo povolit použití Software třetím stranám v rozporu s licenčním ujednáním.

B.

Poskytovat použití Software jako službu, v servisní organizaci, síti, sdílení nebo ve víceuživatelském provozu uživatelům, kteří nejsou individuálně licencováni společností Acronis.

C.

Provádět změny nebo kopie jakéhokoliv druhu u tohoto Software (kromě výslovně povolených výše).

D.

Usilovat o dekompilaci nebo zpětné inženýrství Software jakýmkoliv způsobem.

E.

Udělovat sublicence, pronájem nebo jakákoliv práva k tomuto Software jiným uživatelům.

F.

Vytvářet kopie nebo verbální či mediální překlady uživatelské příručky.

G.

Přenášet software prostřednictvím telekomunikačních sítí.

Acronis má právo ukončit tuto licenční smlouvu, pokud došlo k porušení jejich podmínek prvním kupujícím. Při ukončení této smlouvy z jakýchkoliv důvodů musí být veškeré kopie Software okamžitě vráceny společnosti Acronis, a první kupující bude odpovědný za jakékoliv škody vzniklé společnosti Acronis porušením těchto podmínek. VEŠKERÁ RIZIKA VEŠKERÁ RIZIKA POUŽÍVÁNÍ PRODUKTU CO SE TÝČE KVALITY A VÝKONU NESETE VY JAKO KUPUJÍCÍ. ACRONIS NEZARUČUJE, ŽE SOFTWARE NEBO JEHO FUNKCE BUDOU SPLŇOVAT POŽADAVKY NA NĚ KLADENÉ, A ŽE FUNKČNOST SOFTWARE BUDE PLYNULÁ A NEBUDE VYKAZOVAT ŽÁDNÉ CHYBY. ACRONIS DÁLE NEZARUČUJE, ŽE BUDOU OPRAVENY JAKÉKOLIV CHYBY VE FUNKČNOSTI SOFTWARE. VYLOUČENÍ ODPOVĚDNOSTI ZA NÁSLEDNÉ ŠKODY - SPOLEČNOST ACRONIS ANI JEJÍ PRODEJCI V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NENESOU ODPOVĚDNOST ZA JAKÉKOLIV ŠKODY, (VČETNĚ A BEZ OMEZENÍ, ŠKODY ZE ZTRÁT ZISKU, Z PŘERUŠENÍ PODNIKÁNÍ, ZE ZTRÁT PODNIKATELSKÝCH INFORMACÍ NEBO JAKÉKOLIV DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ ZTRÁTY) ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM NEBO NEMOŽNOSTÍ UŽÍVAT SOFTWARE A TO I V PŘÍPADĚ, ŽE BYLA SPOLEČNOSTI ACRONIS AVIZOVÁNA MOŽNOST VZNIKU TAKOVÝCHTO ZTRÁT.


3

Obsah

Obsah KAPITOLA 1. ÚVOD...............................................................................................................6 1.1 Co je Acronis True Image?....................................................................................... 6 1.2 Co je nového v aplikaci Acronis True Image 9.0?........................................................ 6 1.3 Jaký je rozdíl mezi zálohami a diskovými obrazy disků/diskových oddílů?....................... 6 1.4 Co je to přírůstková nebo rozdílová záloha? ............................................................... 7 1.5 Podmínky používání softwaru ................................................................................... 8 KAPITOLA 2. INSTALACE A PROVOZ ....................................................................................9 2.1 Systémové požadavky ............................................................................................. 9 2.2 Acronis True Image ................................................................................................ 9 2.3 Spuštění aplikace Acronis True Image ....................................................................... 9 2.4 Odstranění programu ............................................................................................ 10 KAPITOLA 3. OBECNÉ INFORMACE O PROGRAMU............................................................ 11 3.1 Hlavní okno programu........................................................................................... 11 3.2 Acronis Secure Zone ............................................................................................. 13 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4

Tvorba Acronis Secure Zone...............................................................................................14 Změna velikosti Acronis Secure Zone...................................................................................15 Vymazání záloh z Acronis Secure Zone ................................................................................16 Odstranění Acronis Secure Zone .........................................................................................16

4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.3.5

Rozdělení záloh................................................................................................................23 Úroveň komprese .............................................................................................................24 Ochrana zálohy ................................................................................................................24 Pre/post příkazy ...............................................................................................................24 Další nastavení.................................................................................................................24

3.3 Acronis Startup Recovery Manager ......................................................................... 17 KAPITOLA 4. TVORBA ZÁLOH............................................................................................ 18 4.1 Zálohování souborů a složek .................................................................................. 18 4.2 Zálohování disků a diskových oddílů........................................................................ 20 4.3 Nastavení voleb zálohování .................................................................................... 22

KAPITOLA 5. OBNOVENÍ ZÁLOHOVANÝCH DAT ................................................................ 25 5.1 Obnovení ve Windows nebo zavádění z CD? ............................................................ 25 5.2 Obnovení souborů a složek .................................................................................... 25 5.3 Obnovení disků a diskových oddílů z diskových obrazů.............................................. 27

5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5 5.3.6 5.3.7 5.3.8 5.3.9 5.3.10 5.3.11 5.3.12

Spuštění Průvodce obnovou dat ........................................................................................27 Výběr zálohy ..................................................................................................................27 Kontrola integrity dat záložního souboru.............................................................................28 Výběr disku/diskového oddílu pro obnovení.........................................................................28 Výběr cílového disku/diskového oddílu ...............................................................................28 Změna typu obnoveného diskového oddílu .........................................................................29 Změna systému souborů obnoveného diskového oddílu ........................................................29 Změna velikosti a umístění obnoveného diskového oddílu .....................................................30 Přiřazení písmena obnovenému diskovému oddílu................................................................30 Kontrola systému souborů diskového oddílu po obnovení...................................................30 Obnovení více diskových oddílů najednou.........................................................................31 Skript pro obnovení a jeho spuštění.................................................................................31

KAPITOLA 6. PŘIPOJENÍ DISKOVÉHO OBRAZU JAKO VIRTUÁLNÍHO DISKU................... 32 6.1 Připojení diskového obrazu .................................................................................... 32 6.2 Odpojení diskového obrazu.................................................................................... 34 KAPITOLA 7. PŘENOS SYSTÉMU NA NOVÝ DISK .............................................................. 35 7.1 Všeobecné informace ............................................................................................ 35 4


Obsah

7.2 7.3 7.3.1 7.3.2 7.3.3 7.3.4 7.3.5 7.3.6 7.3.7 7.3.8 7.3.9 7.3.10 7.3.11

7.4

7.4.1

Zabezpečení......................................................................................................... 36 Provedení přenosů ................................................................................................ 36

Výběr režimu klonování .....................................................................................................36 Volba zdrojového disku .....................................................................................................37 Volba cílového disku .........................................................................................................37 Cílový disk rozdělený na oddíly ...........................................................................................38 Rozvržení diskových oddílů na starém a novém disku.............................................................38 Data na starém disku........................................................................................................39 Odstranění dat ze starého disku .........................................................................................39 Volba metody přesunu diskových oddílů...............................................................................40 Rozdělení starého disku na oddíly .......................................................................................41 Rozvržení diskových oddílů na starém a novém disku............................................................41 Skript klonování ..............................................................................................................42

Klonování s ručním rozdělením na diskové oddíly...................................................... 43

Rozvržení diskových oddílů na starém a novém disku.............................................................43

KAPITOLA 8. PŘIDÁNÍ NOVÉHO PEVNÉHO DISKU ........................................................... 45 8.1 Výběr pevného disku............................................................................................. 45 8.2 Tvorba nových diskových oddílů ............................................................................. 45 8.3 Skript přidání disku ............................................................................................... 46 KAPITOLA 9. NAPLÁNOVANÉ ÚLOHY ................................................................................ 47 9.1 Tvorba naplánovaných úloh ................................................................................... 47 9.1.1 9.1.2 9.1.3 9.1.4

Nastavení denního spouštění..............................................................................................49 Nastavení týdenního spouštění ...........................................................................................49 Nastavení měsíčního spouštění ...........................................................................................50 Nastavení jednorázového spuštění ......................................................................................51

A.2.1 A.2.2 A.2.3 A.2.4 A.2.5 A.2.6

FAT16 ............................................................................................................................59 FAT32 ............................................................................................................................59 NTFS ..............................................................................................................................59 Linux Ext2.......................................................................................................................60 Linux Ext3.......................................................................................................................60 Linux ReiserFS .................................................................................................................60

9.2 Správa naplánovaných úloh ................................................................................... 51 KAPITOLA 10. DALŠÍ OPERACE......................................................................................... 53 10.1 Kontrola záloh ...................................................................................................... 53 10.2 Tvorba zaváděcích médií ....................................................................................... 53 10.3 Zobrazení protokolových souborů ........................................................................... 54 10.4 Správa obnovení systému ...................................................................................... 55 Technická podpora........................................................................................................... 57 DODATEK A. DISKOVÉ ODDÍLY A SYSTÉMY SOUBORŮ..................................................... 58 A.1 Oddíly pevných disků ............................................................................................ 58 A.2 Systémy souborů .................................................................................................. 58

DODATEK B. NASTAVENÍ PEVNÉHO DISKU A SYSTÉMU BIOS .......................................... 61 B.1 Instalace pevných disků do počítače ....................................................................... 61 B.1.1 B.1.2 B.1.3 B.2.1 B.2.2 B.2.3 B.2.4 B.2.5

Instalace pevného disku, obecné pokyny .............................................................................61 Zásuvky na základní desce, IDE kabel, napájecí kabel............................................................62 Režimy instalace, přepínače ...............................................................................................62 Nastavení počítače ...........................................................................................................64 Standardní nabídka nastavení CMOS ...................................................................................64 Zaváděcí sekvence, nabídka pokročilého nastavení CMOS.......................................................66 AwardBIOS......................................................................................................................67 Chyby inicializace pevného disku ........................................................................................71


5

Úvod

Kapitola 1. Úvod 1.1

Co je Acronis True Image? Acronis True Image řeší problémy se zálohováním a zajišťuje bezpečnost veškerých informací na PC. Pomocí této aplikace můžete zálohovat vybrané soubory a složky, ale i celé disky a diskové oddíly. Pokud dojde k havárii, která zablokuje přístup k informacím nebo ovlivní činnost systému, nebo pokud náhodně odstraníte potřebné soubory, budete moci snadno obnovit systém a ztracená data. Jedinečná technologie vyvinutá společností Acronis a zahrnutá v aplikaci Acronis True Image umožňuje tvorbu přesných záloh sektor po sektoru včetně operačních systémů, aplikací a konfiguračních souborů, aktualizací softwaru, osobních nastavení a všech dat. Zálohy můžete ukládat na téměř libovolná zařízení pro ukládání na PC: na lokální pevné disky, síťové disky nebo na různých jednotkách vyměnitelných médií s rozhraním IDE, SCSI, FireWire (IEEE-1394), USB (1.0, 1.1 nebo 2.0) a PC card (dříve zvané PCMCIA) a také CD-R/RW, DVD-RW, DVD+R/RW, magnetooptických disků, jednotek Iomega Zip a Jaz. Pokud se chystáte instalovat nový pevný disk, Acronis True Image pomůže přenést informace ze starého disku včetně operačních systémů, aplikací, dokumentů a osobních nastavení během několika minut. Díky průvodcům a uživatelsky přívětivému rozhraní ve stylu Windows XP bude vaše práce ještě pohodlnější. Stačí odpovědět na pár jednoduchých otázek a nechat aplikaci Acronis True Image, aby se postaral o všechno ostatní! Když nastane problém, během krátké doby dojde k nápravě a budete moci opět pracovat.

1.2

Co je nového v aplikaci Acronis True Image 9.0? Acronis True Image 9.0 obsahuje mnoho nových funkcí: • Zálohování souborů a složek pomocí filtrů • Rozdílové zálohování • Uživatelské výchozí nastavení zálohování • Nástroj Správa obnovení systému • Vylepšené rozhraní a vyšší výkon

1.3

Jaký je rozdíl mezi zálohami a diskovými obrazy disků/diskových oddílů? Záloha je soubor obsahující kopie dat vybraných souborů/složek nebo kopii všech informací uložených na vybraném disku/diskovém oddílu. Pokud zálohujete soubory a složky, zkomprimují a uloží se jen jejich data spolu se stromovou strukturou složek.

6


Úvod

Zálohování disků a diskových oddílů se provádí jinak: Acronis True Image uloží sektor po sektoru snímek disku, který obsahuje operační systém, registry, ovladače, aplikace a datové soubory a také systémové oblasti skryté před uživatelem. Tento postup se nazývá 'tvorba diskového obrazu' a výsledná záloha se většinou nazývá obraz disku/diskového oddílu. Acronis True Image ukládá jen ty části pevného disku, které obsahují data (u podporovaných systémů souborů). Neobsahuje však data z odkládacího souboru (win386.swp pod Windows 98/Me a pagefile.sys pod Windows NT/2000/XP), ani ze souboru hiberfil.sys (soubor, který uchovává obsah paměti RAM, když přejde počítač do spánku). Tím se zmenšuje velikost diskových obrazů a zrychluje jejich vytváření a obnovení dat z nich. Obraz diskového oddílu obsahuje všechny soubory a adresáře bez ohledu na jejich atributy (včetně skrytých a systémových souborů), zaváděcí záznam, FAT (tabulku rozmístění souborů) a kořenový adresář. Obraz disku obsahuje obrazy všech diskových oddílů a také stopu nula s hlavním zaváděcím záznamem (MBR).

Implicitně mají všechny zálohy aplikace Acronis True Image příponu “.tib”. Zálohy s proměnnou velikostí lze rozdělit do několika souborů, ze kterých se dohromady složí původní záloha. Samostatnou zálohu lze rovněž rozdělit kvůli vypálení na vyměnitelné médium.

1.4

Co je to přírůstková nebo rozdílová záloha? Acronis True Image umí vytvářet přírůstkové a rozdílové zálohy. Soubor přírůstkové zálohy obsahuje jen data, která se změnila od posledního vytvoření úplné nebo přírůstkové zálohy. Je tedy menší a její tvorba zabere méně času. Protože však neobsahuje všechny informace o disku (diskovém oddílu), jsou k obnovení třeba předchozí přírůstkové zálohy a původní úplný obraz. Sada přírůstkových záloh umožňuje obnovení disku do libovolného ze stavů uložených v těchto zálohách. Pokud jednou vytvoříte úplnou zálohu a poté budete každý den v měsíci vytvářet přírůstkové zálohy, dosáhnete stejného výsledku jako kdybyste vytvářeli každý den úplné zálohy. Potřebný čas a prostor na disku (či vyměnitelném médiu) se asi desetkrát zmenší. Na rozdíl od přírůstkového zálohování, které při každém zálohování vytvoří v řetězci nový soubor, vytvoří rozdílové zálohování jen jeden soubor obsahující změny oproti původní úplné záloze. Obecně se rozdílová záloha obnoví rychleji než přírůstková, protože program nemusí procházet dlouhým řetězem předchozích záloh. Tuto možnost zvažte, pokud nechcete data zálohovat často nebo ukládáte mnoho stavů dat, avšak máte málo času nebo místa na disku, abyste vytvářeli úplné zálohy.. Přírůstková nebo rozdílová záloha vytvořená po defragmentaci disku může být výrazně větší než obvykle. Je to z toho důvodu, že program pro defragmentaci mění umístění souborů na disku a přírůstkové diskové obrazy tyto změny odrážejí.


7

Úvod

1.5

Podmínky používání softwaru Podmínky používání aplikace Acronis True Image jsou uvedeny v kapitole «Licenční smlouva» (v této příručce strana 3). Jedinečné sériové číslo je potvrzením legálního zakoupení a používání aplikace Acronis True Image v systému. Podle současných zákonů je «Licenční ujednání» považováno za smlouvu mezi vámi a společností Acronis Inc. Smlouva je právní dokument a její porušení může mít za následek soudní žalobu. Nelegální používání anebo distribuce tohoto software bude soudně stíhána.

8


Instalace a provoz

Kapitola 2. Instalace a provoz 2.1

Systémové požadavky Acronis True Image vyžaduje následující hardware: • • • •

2.2

Procesor Pentium nebo lepší 64 MB RAM Disketová mechanika nebo mechanika CD-RW pro tvorbu zaváděcích médií Myš (doporučeno)

Acronis True Image Jak instalovat aplikaci Acronis True Image: 1. Vložte instalační CD do své CD jednotky. 2. Postupujte podle pokynů instalačního programu. 3. Zobrazí se výzva ke zvolení typu instalace Typická, Volitelná či Plná. Po stisknutí tlačítka Volitelná můžete vypnout instalaci Programu pro tvorbu zaváděcích médií – nástroje pro tvorbu záchranných zaváděcích médií (viz 10.2 “Tvorba zaváděcích médií”). Tento nástroj nepotřebujete v případě, že jste zakoupili produkt v balení, které obsahuje zaváděcí CD. Záchranný disk však budete moci vytvořit jen bezprostředně po instalaci (viz níže). Po instalaci programu pro tvorbu zaváděcích médií je však budete moci vytvářet kdykoliv v hlavním okně programu. 4. Po výběru možností instalace a zkopírování souborů aplikace Acronis True Image na pevný disk budete vyzváni k vytvoření zaváděcí diskety nebo média CDR/W. Zatímco diskové obrazy vytváří aplikace Acronis True Image v prostředí Windows, proces obnovení budete možná muset spouštět ze zaváděcího média. Proto důrazně doporučujeme, abyste si je vytvořili. Po dokončení instalace aplikace Acronis True Image je nutné restartovat počítač. Po instalaci vytvoří Acronis True Image ve Správci zařízení nové zařízení (Ovládací panely → Systém → Hardware → Správce zařízení → Acronis Devices → Acronis TrueImage Backup Archive Explorer). Toto zařízení nevypínejte ani neodstraňujte, protože je potřebné k připojení obrazů jako virtuálních disků (viz Kapitola 6 “Připojení diskového obrazu jako virtuálního disku”).

Acronis True Image podporuje také (msiexec.exe) se všemi jeho příkazy.

2.3

instalační

od

společnosti

Microsoft

Spuštění aplikace Acronis True Image V normálním režimu můžete ve Windows spustit aplikaci Acronis True Image výběrem položky Acronis→ True Image, z nabídky Start → Programy. Tím se objeví na obrazovce okno programu.


9

Instalace a provoz

Pokud se operační systém z nějakého důvodu nezavede, můžete spustit správce Acronis Startup Recovery Manager. Ten však musí být před použitím aktivován; viz 3.3 “Acronis Startup Recovery Manager” chcete-li se o této funkci dozvědět více. Chcete-li tento program spustit, stiskněte během zavádění PC klávesu F11, jakmile se zobrazí příslušná výzva. Acronis True Image se spustí v samostatném režimu a umožní obnovení dříve vytvořených obrazů. Pokud jsou data na disku zcela znehodnocena a nemůžete zavést systém (nebo pokud nemáte aktivovanou aplikaci Acronis Startup Recovery Manager), je nutné využít zaváděcích médií dodaných s krabicovou verzí nebo vytvořených během instalační procedury či pomocí Nástroje pro tvorbu zaváděcích záchranných médií. Tím se automaticky zavede Acronis True Image, což uživateli umožní obnovit poškozené diskové oddíly.

2.4

Odstranění programu Odstranění aplikace Acronis True Image z PC provedete výběrem položky Acronis → True Image→ Uninstall Acronis True Image z nabídky Programy. Zobrazí se dialog pro potvrzení odstranění programu. Klepnutím na tlačítko Ano jej potvrdíte a zcela odstraníte aplikaci Acronis True Image. Potom bude možná nutné počítač restartovat a tím tento úkon dokončit.

10


Obecné informace o programu

Kapitola 3. Obecné informace o programu 3.1

Hlavní okno programu Hlavní okno programu obsahuje nabídku, panel nástrojů, boční panel, panel Aktivní úlohy a pracovní plochu. Pracovní plocha obsahuje ikony operací, boční panel nabízí panely Nástroje a Nápověda.

Hlavní okno programu

Většina ovládacích prvků je v různých oblastech okna zastoupena dvakrát nebo třikrát, což vám nabízí více způsobů výběru. Potřebnou operaci můžete spustit například klepnutím na její ikonu v hlavní oblasti nebo výběrem stejné ikonu z nabídky Operace nebo Nástroje. Hlavní okno obsahuje ikony operací rozdělené do dvou skupin. Skupina Úlohy obsahuje následující operace: •

Zálohovat – vytvoří soubor zálohy

•

Obnovit – obnoví pomocí dříve vytvořené zálohy disk, diskový oddíl, soubor nebo složku

•

Klonovat disk – přenese OS, aplikace a data ze starého disku na nový

•

Přidat nový disk – přidá nový disk pro uložení dat, zatímco OS a aplikace ponechá na starém disku.

Skupina Nástroje obsahuje následující položky: •

Připojit diskový obraz – připojí obraz disku/diskového oddílu jako virtuální disk

•

Odpojit diskový obraz – odpojí připojenou virtuální diskovou jednotku


11


•

Kontrolovat zálohu – spustí kontrolu integrity zálohy

•

Správa Obnovy systému – umožňuje zapínat/vypínat nástroj Obnova systému v Microsoft Windows a nastaví jeho možnosti přímo z aplikace Acronis True Image

•

Zobrazit protokol – zobrazí okno Prohlížeč protokolových souborů

•

Správa Acronis Secure Zone – používá se k tvorbě, odstranění a změně velikosti zvláštního skrytého oddílu pro ukládání záloh (Acronis Secure Zone)

•

Aktivace správce Acronis Startup Recovery Manager – aktivuje správce obnovení zavádění

Nabídky programu Pruh nabídek programu obsahuje nabídky Operace, Zobrazit, Nástroje a Nápověda. Nabídka Operace obsahuje seznam dostupných operací včetně plánování. Nabídka Zobrazit obsahuje položky pro nastavení vzhledu okna programu: •

Panely nástrojů – obsahuje příkazy pro ovládání ikon panelů nástrojů

•

Panel obvyklých úloh – zobrazí/skryje boční panel

•

Stavový řádek – zobrazí/skryje stavový řádek

•

Aktivní úlohy – zobrazí/skryje panel Aktivní úlohy v dolní části hlavní oblasti.

Nabídka Nástroje obsahuje následující položky: •

Správa Acronis Secure Zone – používá se k tvorbě, odstranění a změně velikosti zvláštního skrytého oddílu pro ukládání záloh (Acronis Secure Zone)

•

Aktivace správce Acronis Startup Recovery Manager – aktivuje správce obnovení zavádění

•

Kontrola zálohy – spustí kontrolu integrity zálohy

•

Správa Obnovy systému – umožňuje zapínat/vypínat nástroj Obnova systému v Microsoft Windows a nastaví jeho možnosti přímo z aplikace Acronis True Image

•

Vytvořit zaváděcí média – spustí proceduru vytvoření zaváděcích médií

•

Zobrazit protokolový soubor – zobrazí okno Prohlížeč protokolových souborů

•

Možnosti – zobrazí dialog pro úpravu výchozího nastavení zálohování a vzhledu textu (písma).

Nabídka Nápověda se používá ke zobrazení nápovědy a získání informací o aplikaci Acronis True Image.

Panel Aktivní úlohy Panel Aktivní úlohy zobrazuje naplánované a právě probíhající úlohy. Obsahuje vlastní panel nástrojů. Tento panel nástrojů lze upravit klepnutím pravým tlačítkem a výběrem požadovaných voleb. 12



Stavový řádek Ve spodní části hlavního okna se nachází stavový řádek rozdělený do dvou částí. Levá část stručně popisuje vybranou operaci; pravá část indikuje postup operace s obrazem a její výsledky. Poklepáním na řádek postupu operace se zobrazí okno postupu operace. Pokud poklepete na výsledky operace, zobrazí se okno protokolových souborů.

Ikona v oznamovací oblasti hlavního panelu Během tvorby zálohy se v oznamovací oblasti hlavního panelu zobrazuje speciální ikona. Pokud nad ikonu umístíte ukazatel myši, zobrazí se bublinová nápověda s uvedením postupu operace. Zobrazení této ikony není závislé na tom, zda je otevřeno hlavní okno programu. Je zobrazena i při práci na pozadí nebo při spouštění plánovaných úloh.

Informace o discích a diskových oddílech Zobrazení disků a způsob reprezentace dat ve všech typech zobrazení, která se zobrazují v různých průvodcích, může uživatel měnit. Na pravé straně jsou tři ikony: Uspořádat ikony podle, Zvolte podrobnosti a i (Zobrazí vlastnosti zvolené položky), přičemž poslední uvedená se nachází rovněž v místní nabídce, kterou se zobrazí po klepnutí pravým tlačítkem na objekt.. Chcete-li setřídit položky podle určitého sloupce, klepněte na jeho záhlaví (dalším klepnutím se přepne třídění do opačného pořadí) nebo na tlačítko Uspořádat ikony podle a zvolte si příslušný sloupec ze seznamu. Chcete-li si vybrat sloupce, které se mají zobrazovat, klepněte pravým tlačítkem myši na řádku záhlaví, nebo levým tlačítkem na tlačítko Zvolte podrobnosti. Potom zaškrtněte sloupce, které chcete zobrazovat. Pokud klepnete na tlačítko i (Zobrazit vlastnosti vybrané položky), zobrazí se okno vlastností vybraného diskového oddílu nebo disku. Toto okno má dva panely. Levý panel obsahuje stromové zobrazení vlastností, zatímco pravý podrobně popisuje vybranou vlastnost. Informace o disku zahrnují fyzické parametry (typ připojení, typ zařízení, velikost apod.); informace o diskovém oddílu zahrnují fyzické parametry (sektory, umístění atd.)a logické parametry (systém souborů, volné místo, přiřazené písmeno atd.). Šířku sloupců můžete změnit přetažením za jejich hranice myší.

3.2

Acronis Secure Zone Acronis Secure Zone je zvláštní skrytý diskový oddíl, kam se ukládají zálohy. Běžné aplikace do něj z důvodu bezpečnosti souborů záloh nemají přístup. Pokud secure zone vytvoříte, bude uvedena v seznamu se všemi diskovými oddíly, které jsou dostupné pro vytváření a obnovení diskového obrazu. Acronis Secure Zone je určena především k použití s aplikací Acronis Startup Recovery Manager (viz níže). Pro tvorbu záloh je dostupná vždy, když je na ní pro danou zálohu dost místa. Pokud na ní není dost místa, starší zálohy budou odstraněny, aby se místo vytvořilo.


13


To znamená, že data lze automaticky zálohovat pomocí plánování (viz Kapitola 9), aniž byste museli řešit přeplnění secure zone. Acronis Secure Zone může být při tvorbě přírůstkových záloh neustále plná. K tomu dojde, protože program nemůže odstranit první (úplnou) zálohu, neboť ta může být potřeba k obnovení. Měli byste tudíž pravidelně kontrolovat volné místo v secure zone, když se vytvářejí přírůstkové zálohy a v případě nutnosti ji zvětšovat nebo opakovaně vytvářet základní zálohu.

Acronis Secure Zone může být umístěna na libovolném lokálním disku. Vytváří se na úkor nepřiděleného diskového prostoru, pokud je k dispozici, nebo na úkor volného místa na diskovém oddílu. Na PC může být pouze jedna secure zone. Chcete-li vytvořit secure zone na jiném disku, musíte stávající secure zone nejprve odstranit. Když z nabídky vyberete položku Správa Acronis Secure Zone, vyhledá program secure zone na všech lokálních diskových jednotkách. Pokud je secure zone nalezena, průvodce nabídne její odstranění nebo změnu její velikosti. Pokud žádná neexistuje, budete vyzváni k jejímu vytvoření. 3.2.1

Tvorba Acronis Secure Zone Pokud je instalováno více disků, vyberte si ten, na kterém chcete Acronis Secure Zone vytvořit. Pak si vyberte si diskové oddíly, jejichž místo bude pro vytvoření secure zone použito.

Vyberte diskové oddíly, z nichž se Acronis Secure Zone přidělí místo

V následujícím okně určete pomocí posuvníku velikost secure zone. Poté budete vyzvání k aktivování správce Acronis Recovery Manager, čímž umožníte spuštění aplikace Acronis True Image během zavádění po stisku klávesy F11. Tuto funkci můžete také aktivovat později z hlavního okna programu. Poté se zobrazí skript pro vytvoření secure zone obsahující seznam operací, které se mají na diskových oddílech (discích) provést. 14



Po klepnutí na tlačítko Pokračovat začne Acronis True Image vytvářet secure zone. Postup operací bude zobrazován ve zvláštním okně. Pokud je to nutné, můžete vytváření secure zone zastavit klepnutím na tlačítko Storno. Skript však bude přerušen teprve po dokončení aktuálně prováděné operace. Vytváření Acronis Secure Zone může trvat několik minut, nebo i déle. Vyčkejte prosím, dokud není dokončena celá procedura. 3.2.2

Změna velikosti Acronis Secure Zone Až průvodce zobrazí výzvu, vyberte možnost Správa Acronis Secure Zone. Pak si vyberte, zda chcete secure zone zvětšit nebo zmenšit. Zvětšení může uživatel potřebovat pro účely zajištění více místa pro diskový obraz. Opačný případ může nastane tehdy, když je na některém diskovém oddílu málo místa. Potom si vyberete diskový oddíl, jehož volné místo bude použito ke zvětšení Acronis Secure Zone nebo který získá volné místo po zmenšení secure zone. V následujícím okně určete pomocí posuvníku novou velikost secure zone.

Nastavte novou velikost Acronis Secure Zone.

Poté se zobrazí skript pro změnu velikosti secure zone obsahující stručně popsaný seznam operací, které se mají na diskových oddílech (discích) provést. Po klepnutí na tlačítko Pokračovat začne Acronis True Image měnit velikost secure zone. Postup operací bude zobrazován ve zvláštním okně. Pokud je to nutné, můžete proces zastavit klepnutím na tlačítko Storno. Skript však bude přerušen teprve po dokončení aktuálně prováděné operace. Změna velikosti secure zone může trvat několik minut, nebo i déle. Vyčkejte prosím, dokud není dokončena celá procedura.


15


3.2.3

Vymazání záloh z Acronis Secure Zone Zálohy uložené v Acronis Secure Zone se v případě potřeby mažou automaticky. Acronis True Image používá k čištění Acronis Secure Zone následující schéma: • Pokud není v Acronis Secure Zone dostatek místa k vytvoření zálohy, smaže Acronis True Image nejstarší úplnou zálohu a všechny následné přírůstkové zálohy. • Pokud existuje pouze jedna úplná záloha (s následnými přírůstkovými zálohami) a provádí se úplné zálohování, pak je tato jediná úplná záloha (s následnými přírůstkovými zálohami) odstraněna. • V ostatních případech (na disku je jen jedná úplná záloha a vytváří se přírůstková záloha) se zobrazí chybové hlášení o nedostatku místa. V takovém případě bude nutné buďto nechat vytvořit úplnou zálohu, nebo zvětšit velikost Acronis. Množství zbývajícího volného místa v Acronis Secure Zone můžete vždy zkontrolovat na druhé stránce průvodce Správa Acronis Secure Zone.

3.2.4

Odstranění Acronis Secure Zone Až průvodce zobrazí výzvu, vyberte možnost Odstranit Acronis Secure Zone. Dále si zvolte diskové oddíly, k nimž chcete přidat místo, které bude odstraněním Acronis Secure Zone uvolněno.

V následujícím okně se zobrazí skript odstranění, který obsahuje seznam operací, které se s diskovými oddíly (disky) provedou, se stručným popisem. Po klepnutí na tlačítko Pokračovat začne Acronis True Image secure zone odstraňovat. Postup operací bude zobrazován v otevřeném okně. Pokud je to nutné, můžete proces zastavit klepnutím na tlačítko Storno. Skript však bude přerušen teprve po dokončení aktuálně prováděné operace. 16



Odstraňování secure zone může trvat několik minut, nebo i déle. Vyčkejte prosím, dokud není dokončena celá procedura. Odstranění Acronis Secure Zone automaticky vypne správce Acronis Startup Recovery Manager, pokud je aktivní a smaže všechny zálohy uložené v secure zone.

3.3

Acronis Startup Recovery Manager Acronis True Image umožňuje spuštění správce Acronis Startup Recovery Manager i bez načtení operačního systému. Tato vlastnost je užitečná, pokud se Windows z nějakého důvodu nespustí. Tak můžete spustit aplikaci Acronis True Image samostatně a obnovit poškozené diskové oddíly. Chcete-li použít Acronis Startup Recovery Manager (musí být předem aktivován), zapněte svůj počítač a když se zobrazí zpráva "Stiskem klávesy F11 spustíte Acronis Startup Recovery Manager", stiskněte klávesu F11. Tím se spustí samostatná verze programu Acronis True Image, která se jen mírně odlišuje od úplné verze. Informace o obnovování poškozených diskových oddílů naleznete v kapitole 5. Buďte obezřetní! Písmena přiřazená diskům v samostatné verzi aplikace Acronis True Image se mohou někdy lišit od označení, které používá Windows.

Chcete-li program aktivovat, klepněte na Aktivovat Acronis Startup Recovery Manager. Správce Acronis Startup Recovery Manager nelze aktivovat, pokud na pevném disku není Acronis Secure Zone. Pokud jste ještě secure zone nevytvořili, budete k tomu vyzvání (viz část 3.2.1 výše) a teprve poté se Acronis Startup Recovery Manager aktivuje. Jinak se Acronis Startup Recovery Manager aktivuje ihned. Když je Acronis Startup Recovery Manager aktivován, přepíše hlavní zaváděcí záznam (Master Boot Record - MBR) svým vlastním zaváděcím kódem. Pokud máte instalované jakékoli správce zavádění (boot managery) jiných výrobců, budete je muset po aktivaci správce Startup Recovery Manager reaktivovat. V případě zavaděčů Linuxu (například LiLo a GRUB) byste mohli zvážit jejich instalaci do zaváděcího záznamu kořenového (nebo zaváděcího) diskového oddílu Linuxu místo MBR ještě před aktivací správce Acronis Startup Recovery Manager.


17

Tvorba záloh

Kapitola 4. Tvorba záloh Pokud budete chtít obnovit ztracená data nebo vrátit systém do předchozího stavu, měli byste nejprve vytvořit záložní soubor dat nebo celého systému. Pokud nechcete obnovovat operační systém spolu se všemi nastaveními a aplikacemi, ale chcete zabezpečit jen určitá data (například aktuální projekt), zvolte zálohu souborů/složek. Tím zmenšíte velikost zálohy, čímž ušetříte místo na disku nebo snížíte počet potřebných vyměnitelných médií. Naproti tomu pokud vytvoříte zálohu celého systémového disku (metodou diskového obrazu), přijdete o více místa na disku, ale budete moci obnovit celý systém během několika minut i v případě četných poškození dat nebo poruchy hardwaru. Zpracování diskových obrazů je také mnohem rychlejší než kopírování souborů a může značně urychlit proces zálohy při zálohování velkých objemů dat..

4.1

Zálohování souborů a složek 1. Průvodce tvorbou zálohy zobrazte klepnutím na ikonu operace zálohování v hlavním okně programu. 2. Klepněte na tlačítko Další. 3. Zapněte volbu Zálohovat soubory a poté klepněte na tlačítko Další. 4. Z panelu stromového zobrazení vyberte soubory a složky, které se mají zálohovat. Lze vybrat nahodilou množinu souborů, složek, diskových oddílů, disků nebo i počítačů.

Pokud vyberete diskový oddíl, disk nebo počítač a provedete zálohu všech jeho souborů včetně systémových a skrytých souborů, nebude úplné obnovení tohoto disku (diskového oddílu, počítače) možné. Obnovený operační možná nebude možná schopen zavádění. Doporučuje se tedy vybrat jen soubory a složky obsahující uživatelská data. Chcete-li 18


Tvorba záloh

zálohovat disk nebo diskový oddíl, použijte zálohu pomocí diskového obrazu.

5. Klepněte na tlačítko Další. 6. Nastavte filtry tak, aby se určité typy souborů nezálohovaly. Implicitně se zazálohují skryté a systémové soubory a složky. Tuto podmínku lze odstranit a zkopírovat tak všechny soubory ve vybrané oblasti. Můžete také použít vlastní filtry určené pomocí běžných náhradních znaků (masek) systému Windows. Pokud například chcete vyloučit všechny soubory s příponou .exe, přidejte masku *.exe. Maska My???.exe vynechá všechny soubory s příponou .exe, jejichž název se skládá z pěti znaků a začíná "my". 7. Klepněte na tlačítko Další. 8. Vyberte název a umístění souboru zálohy. Pokud chcete vytvořit přírůstkovou zálohu (viz 1.4 “Co je to přírůstková nebo rozdílová záloha?”), vyberte poslední úplnou nebo přírůstkovou zálohu. Pokud chcete vytvořit rozdílovou zálohu, vyberte úplnou zálohu, která bude sloužit jako základ. Čím 'dále' od původních složek zálohu uložíte, v tím větším bezpečí bude v případě poškození dat. Pokud například uložíte zálohu na jiný pevný disk, zabráníte poškození dat disku. Data uložená na síťový disk nebo vyměnitelné médium se zachovají i v případě, že se poškodí všechny pevné disky. K uložení záloh lze rovněž použít Acronis Secure Zone (podrobnosti najdete v kapitole 3.2 Acronis Secure Zone). Chcete-li vypalovat diskové obrazy na disky DVD, budete potřebovat software schopný pracovat se záznamem DVD UDF, například: Roxio DirectCD, Ahead InCD apod.

7. Klepněte na tlačítko Další. 8. Zvolte, zda chcete vytvořit úplnou, přírůstkovou nebo rozdílovou zálohu. Pokud jste vybrané soubory/složky ještě nezálohovali nebo je úplná záloha na připojení přírůstkových změn příliš stará, zvolte úplnou zálohu. Jinak se doporučuje tvorba přírůstkové nebo rozdílové zálohy (viz 1.4 Co je to přírůstková nebo rozdílová záloha?). 9. Klepněte na tlačítko Další. 10. Zvolte možnosti zálohy (to znamená dělení zálohy, úroveň komprese, ochrana pomocí hesla, příkazy před/po zálohování, kontrola integrity dat zálohy). Lze použít volby Použít výchozí volby nebo Nastavit volby ručně. Pokud zvolíte druhou možnost, použije se nastavení jen na aktuální zálohu. Nebo můžete v aktuálním dialogu upravit výchozí volby. Poté se tato nastavení uloží jako výchozí. Viz část 4.3 “Nastavení voleb zálohování”, kde naleznete více informací . 11. Klepněte na tlačítko Další. 12. Přidejte k záloze komentář. Tím můžete zabránit obnovení nesprávných souborů. Komentáře však nejsou povinné. Velikost a datum vytvoření souboru zálohy se do popisu přidají automaticky, takže je nemusíte vyplňovat. 13. Klepněte na tlačítko Další.


19

Tvorba záloh

14. V posledním kroku se zobrazí skript zálohovací úlohy. Do této chvíle jste se mohli stiskem tlačítka Zpět vrátit a provést změny vytvářené úlohy. Úlohu spustíte klepnutím na tlačítko Pokračovat. Úloha se zobrazí v hlavním okně v panelu Aktivní úlohy. Průběh úlohy se zobrazí ve zvláštním okně. Tuto proceduru můžete zastavit klepnutím na tlačítko Storno. Okno postupu můžete také zavřít klepnutím na tlačítko Skrýt. Vytváření zálohy bude pokračovat, ale budete moci spustit jinou operaci nebo zavřít hlavní okno programu. Pokud jej zavřete, program bude pokračovat v práci na pozadí a automaticky se zavře, jakmile bude záloha hotová. Pokud připravíte nějaké další operace zálohování, budou zařazeny do fronty za aktuální operaci.

Můžete také nastavit prioritu procesu zálohování. Chcete-li to udělat, klepněte ve správci úloh na ikonu procesu a vyberte ze zobrazené nabídky volbu priority Nízká, Normální či Vysoká. Pokud se zálohu chystáte vypálit na několik vyměnitelných médií, nezapomeňte je číslovat, protože během obnovy je budete muset vkládat ve správném pořadí.

15. Po skončení úlohy můžete zobrazit protokolový soubor. Chcete-li protokolový soubor zobrazit, klepněte v panelu nástrojů na tlačítko Zobrazit protokolový soubor operací.

4.2

Zálohování disků a diskových oddílů 1. Spusťte Průvodce tvorbou zálohy klepnutím na ikonu operace zálohování v hlavním okně programu. 2. Klepněte na tlačítko Další. 3. Zapněte volbu Zálohovat disky a poté klepněte na tlačítko Další. 4. Vyberte disky nebo diskové oddíly, které chcete zálohovat. Lze vybrat nahodilou množinu disků a diskových oddílů.

20


Tvorba záloh

5. Klepněte na tlačítko Další. 6. Vyberte název a umístění souboru zálohy. Pokud chcete vytvořit přírůstkovou zálohu (viz 1.4 “Co je to přírůstková nebo rozdílová záloha?”), vyberte poslední úplnou nebo přírůstkovou zálohu. Pokud chcete vytvořit rozdílovou zálohu, vyberte úplnou zálohu, která bude sloužit jako základ. Čím 'dále' od původního diskového oddílu zálohu uložíte, v tím větším bezpečí bude v případě poškození dat. Pokud například uložíte zálohu na jiný pevný disk, zabráníte poškození dat disku. Data uložená na síťový disk nebo vyměnitelné médium se zachovají i v případě, že se poškodí všechny pevné disky. K uložení záloh lze rovněž použít Acronis Secure Zone (podrobnosti naleznete v kapitole 3.2 Acronis Secure Zone). Chcete-li vypalovat diskové obrazy na disky DVD, budete potřebovat software pro DVD UDF záznam, například: Roxio DirectCD, Ahead InCD apod.

7. Klepněte na tlačítko Další. 8. Určete, zda chcete vytvořit úplnou nebo přírůstkovou zálohu. Pokud jste vybrané disky/diskové oddíly ještě nezálohovali nebo je úplná záloha na připojení přírůstkových změn příliš stará, zvolte úplnou zálohu. Jinak je doporučena tvorba přírůstkové nebo rozdílové zálohy (viz 1.4 Co je to přírůstková nebo rozdílová záloha?). 9. Klepněte na tlačítko Další. 10. Zvolte možnosti zálohy (to znamená dělení zálohy, úroveň komprese, ochrana pomocí hesla, příkazy před/po zálohování, kontrola integrity dat zálohy). Lze použít volby Použít výchozí volby nebo Nastavit volby ručně. Pokud zvolíte druhou možnost, použije se nastavení jen na aktuální zálohu. Nebo můžete v aktuálním dialogu upravit výchozí volby. Poté se nastavení uloží jako výchozí. Více informací naleznete v části 4.3 “Nastavení voleb zálohování”. 11. Klepněte na tlačítko Další. Copyright © Acronis, Inc., 2000–2005

21

Tvorba záloh

12. Přidejte k záloze komentář. Tím můžete zabránit obnovení nesprávných disků/diskových oddílů. Poznámky však používat nemusíte. Velikost a datum vytvoření souboru zálohy se do popisu přidají automaticky, takže je nemusíte vyplňovat. 13. Klepněte na tlačítko Další. 14. V posledním kroku se zobrazí skript zálohovací úlohy. Do této chvíle jste se mohli stiskem tlačítka Zpět vrátit a provést změny vytvářené úlohy. Úlohu spustíte klepnutím na tlačítko Pokračovat. 15. Úloha se zobrazí v hlavním okně v panelu Aktivní úlohy. Průběh úlohy se zobrazí ve zvláštním okně. Tuto proceduru můžete zastavit klepnutím na tlačítko Storno. Okno postupu můžete také zavřít klepnutím na tlačítko Skrýt. Vytváření zálohy bude pokračovat, ale budete moci spustit jinou operaci nebo zavřít hlavní okno programu. Pokud jej zavřete, program bude pokračovat v práci na pozadí a automaticky se zavře, jakmile bude záloha hotová. Pokud připravíte nějaké další operace zálohování, budou zařazeny do fronty za aktuální operaci. Můžete také nastavit prioritu procesu zálohování. Chcete-li to udělat, klepněte ve správci úloh na ikonu procesu a vyberte ze zobrazené nabídky volbu priority Nízká, Normální či Vysoká. Pokud se zálohu chystáte vypálit na několik vyměnitelných médií, nezapomeňte je číslovat, protože během obnovy je budete muset vkládat ve správném pořadí.

16. Po skončení úlohy můžete zobrazit protokolový soubor. Chcete-li protokolový soubor zobrazit, klepněte v panelu nástrojů na tlačítko Zobrazit protokolový soubor operací.

4.3

Nastavení voleb zálohování Chcete-li zobrazit nebo upravit výchozí volby záloh, z nabídky vyberte položky Nástroje → Možnosti → Volby zálohování. Dočasné volby zálohy lze nastavit také při tvorbě zálohovací úlohy, ale v tom případě se volby neuloží a použijí se jen na aktuální zálohovací úlohu.

22


Tvorba záloh

4.3.1

Rozdělení záloh Zálohy s proměnnou velikostí lze rozdělit do několika souborů, ze kterých se dohromady složí původní archiv. Samostatnou zálohu lze rovněž rozdělit kvůli vypálení na vyměnitelné médium. Výchozí nastavení – Automaticky. Při použití této volby se bude Acronis True Image chovat následovně. Při záloze na pevný disk: Pokud je na vybraném disku dost místa a jeho systém souborů umožňuje vytvořit zálohu určené velikosti, tak se tato záloha vytvoří. Pokud je na disku dostatek místa pro uložení, ale jeho systém souborů nepodporuje určenou velikost, rozdělí Acronis True Image diskový obraz automaticky do více souborů. Systémy souborů FAT16 a FAT32 mají velikost souborů omezenou na 4 GB. Přitom však existují pevné disky s kapacitou až 160 GB. Proto může při zálohování celého disku soubor zálohy snadno překročit omezení.

Pokud není dostatek místa, program uživatele varuje a vyčká na jeho rozhodnutí. Můžete zkusit uvolnit další místo a pokračovat nebo se vrátit zpět a vybrat jiný disk. Při zálohování na diskety, CD-R/RW, DVD-RW nebo DVD+R/RW: Acronis True Image zobrazí výzvu k vložení nového disku, když je předchozí disk plný. Nebo můžete zvolit volbu Pevná velikost a zadat požadovanou velikost souboru nebo ji vybrat z rozbalovacího seznamu. Záloha se poté rozdělí do více souborů zadané velikosti. To se hodí při zálohování na pevný disk, pokud plánujete pozdější vypálení těchto záloh na CD-R/RW, DVD-R/RW nebo DVD+R/RW. Vytváření obrazů přímo na CD-R/RW, DVD-R/RW, nebo DVD+R/RW může trvat výrazně déle, než když by se vytvářel na pevný disk.


23

Tvorba záloh

4.3.2

Úroveň komprese Výchozí nastavení – Normální. Pokud zvolíte možnost Žádná, zkopírují se data zcela bez komprese, což může výrazně zvýšit velikost souboru zálohy. Pokud však zvolíte Maximální kompresi, bude se záloha vytvářet déle. Optimální úroveň komprese dat závisí na typu zálohovaných souborů. Pokud záloha obsahuje komprimované soubory, například .jpg, .pdf nebo .mp3, tak se velikost zálohy příliš nezmenší i při použití maximální komprese. Obecně se však doporučuje použití Normální úrovně komprese. Při tvorbě zálohy na vyměnitelná média můžete použít Maximální úroveň komprese a snížit tak potřebný počet prázdných disků.

4.3.3

Ochrana zálohy Výchozí nastavení – bez hesla. Zálohu lze chránit heslem. Chcete-li zabránit tomu, aby mohl zálohu obnovit někdo jiný, zadejte do příslušných textových polí heslo a jeho potvrzení. Heslo musí obsahovat nejméně osm symbolů a musí obsahovat jak písmena (nejlépe velká i malá), tak číslice, aby bylo obtížnější jej uhodnout. Pokud se pokusíte obnovit data ze zálohy chráněné heslem, zobrazí Acronis True Image ve zvláštním okně výzvu k zadání hesla a umožní přístup pouze oprávněným uživatelům.

4.3.4

Pre/post příkazy Lze také nastavit automatické spouštění příkazů či dávkových souborů před a po zálohování. Můžete například spustit/zastavit určité procesy Windows. Do příslušných polí zadejte příkazy či názvy dávkových souborů nebo vyberte dávkové soubory pomocí tlačítka pro procházení umístěného vpravo.

4.3.5

Další nastavení 1. Kontrola zálohy Výchozí nastavení – vypnuto. Lze zapnout kontrolu integrity dat zálohy. Ověření se provede ihned po vytvoření zálohy.

24


Obnovení zálohovaných dat

Kapitola 5. Obnovení zálohovaných dat 5.1

Obnovení ve Windows nebo zavádění z CD? Jak již bylo zmíněno výše (viz 2.3 “Spuštění aplikace Acronis True Image"), lze Acronis True Image spustit více způsoby. Při obnovení dat je doporučeno začít spuštěním aplikace Acronis True Image pod OS Windows, protože tak nabízí více funkcí. Ze zaváděcího CD nebo pomocí správce Startup Recovery Manager (viz 3.3 “Acronis Startup Recovery Manager”) zavádějte systém jen když se systém Windows nespustí. Zaváděcí CD, ze kterého jste spustili program, nezabraňuje použití dalších CD se zálohami. Acronis True Image se načte zcela do paměti RAM, takže zaváděcí CD můžete odstranit a vložit disk se zálohou. Buďte obezřetní! Písmena přiřazená diskům v samostatné verzi aplikace Acronis True Image se mohou někdy lišit od označení, které používá Windows.

5.2

Obnovení souborů a složek Soubory a složky lze obnovovat dvěma různými metodami. Zde je návod, jak ze zálohy obnovit soubory/složky. Požadované soubory/složky lze obnovit také z obrazu disku/diskového oddílu (viz Kapitola 6 “Připojení diskového obrazu jako virtuálního disku”). 1. Průvodce obnovením dat zobrazte klepnutím na ikonu operace obnovy v hlavním okně programu. 2. Klepněte na tlačítko Další. 3. Vyberte zálohu, kterou chcete obnovit. Pokud je tato záloha umístěna v Acronis Secure Zone, vyberte si ji a v následujícím kroku vyberte zálohu.


25


Pokud chcete obnovit zálohu z vyměnitelných médií, například CD, vložte nejprve poslední CD a poté postupujte podle instrukcí průvodce obnovením dat.

Pokud jste k záloze přidali komentář, zobrazí se vpravo od stromové struktury jednotek. Pokud je záloha chráněna heslem, Acronis True Image se na něj zeptá. Tlačítko Další bude neaktivní, dokud nezadáte správné heslo. 4. Klepněte na tlačítko Další. 5. Chcete-li obnovit soubory z přírůstkové zálohy, nabídne Acronis True Image výběr z několika přírůstkových záloh podle data/času vytvoření. Můžete tedy soubory/složky obnovit do počátečního stavu, který se často nazývá "bod obnovení". Chcete-li obnovit data z přírůstkové zálohy, je nutné, abyste měli soubory všech předchozích přírůstkových záloh a původní úplnou zálohu. Pokud nějáká z následných záloh chybí, není obnovení možné.

6. Klepněte na tlačítko Další. 7. Před obnovením zálohy může Acronis True Image zkontrolovat její integritu. Tato volba je v aplikaci Acronis True Image implicitně vypnuta. Pokud lze předpokládat, že soubor zálohy je poškozený, zapněte volbu Ano. 8. Klepněte na tlačítko Další. 9. Vyberte soubory a složky, které chcete obnovit. Můžete zvolit, zda se má obnovit celá záloha nebo projít její obsah a vybrat požadované složky nebo soubory.

10. Klepněte na tlačítko Další. 11. Vyberte složku v počítači, kam chcete vybrané obnovené složky/soubory umístit. Data lze obnovit do původního umístění nebo vybrat jinou složku. 12. Klepněte na tlačítko Další. 26



13. V posledním kroku se zobrazí skript obnovy. Do této chvíle jste se mohli stiskem tlačítka Zpět vrátit a provést změny vytvářené úlohy. Úlohu spustíte klepnutím na tlačítko Pokračovat. 14. Úloha se zobrazí v hlavním okně v panelu Aktivní úlohy. Průběh úlohy se zobrazí ve zvláštním okně. Tuto proceduru můžete zastavit klepnutím na tlačítko Storno. Pamatujte si prosím, že zrušený postup může způsobit změny v cílové složce.

5.3

Obnovení disků a diskových oddílů z diskových obrazů Chcete-li obnovit diskový oddíl (disk) z obrazu, musí mít Acronis True Image přidělený výhradní přístup k cílovému diskovému oddílu (disku). To znamená, že k němu v tomto okamžiku nesmí přistupovat žádné jiné aplikace. Pokud se zobrazí zpráva oznamující, že diskový oddíl (disk) nebylo možno zablokovat, zavřete aplikace, které používají tento diskový oddíl (disk) a operaci znovu spusťte. Pokud nemůžete určit, které aplikace diskový oddíl (disk) používají, zavřete je všechny.

5.3.1

Spuštění Průvodce obnovou dat 1. Průvodce obnovou dat zobrazte klepnutím na ikonu operace obnovy v hlavním okně programu. 2. Klepněte na tlačítko Další.

5.3.2

Výběr zálohy 1. Vyberte zálohu, kterou chcete obnovit. Pokud je tato záloha umístěna v Acronis Secure Zone, vyberte si ji a v následujícím kroku vyberte zálohu.

Pokud chcete obnovit zálohu z vyměnitelných médií, například CD, vložte nejprve poslední CD a poté postupujte podle instrukcí v Průvodci obnovou dat.


27


Pokud jste k záloze přidali komentář, zobrazí se vpravo od stromové struktury jednotek. Pokud je záloha chráněná heslem, Acronis True Image se na něj zeptá. Rozložení diskových oddílů ani tlačítko Další nebudou aktivní, dokud nezadáte správné heslo. 2. Klepněte na tlačítko Další. 3. Chcete-li obnovit disk/diskový oddíl z přírůstkové zálohy, nabídne Acronis True Image výběr z několika přírůstkových záloh podle data/času vytvoření. Můžete tedy disk/diskový oddíl obnovit do počátečního stavu, který se často nazývá "bod obnovení". Chcete-li obnovit data z přírůstkové zálohy, je nutné, abyste měli soubory všech předchozích přírůstkových záloh a původní úplnou zálohu. Pokud nějaká z následujících záloh chybí, není obnovení možné.

4. Klepněte na tlačítko Další.

5.3.3

Kontrola integrity dat záložního souboru 1. Před obnovením zálohy může Acronis True Image zkontrolovat její integritu. Tato volba je v aplikaci Acronis True Image implicitně vypnuta. Pokud lze předpokládat, že soubor zálohy je poškozený, zapněte volbu Ano. 2. Klepněte na tlačítko Další.

5.3.4

Výběr disku/diskového oddílu pro obnovení 1. Vybraný soubor zálohy může obsahovat obrazy několika diskových oddílů nebo i disků. Vyberte disk/diskový oddíl, který se má obnovit.


5.3.5

Výběr cílového disku/diskového oddílu 1. Vyberte cílový disk nebo diskový oddíl, do kterého se má obnovit vybraný diskový obraz. Data lze obnovit do původního umístění, na jiný disk/diskový oddíl nebo do

28



nealokovaného prostoru. Cílový diskový oddíl musí být nejméně stejně velký jako velikost nekomprimovaných dat z diskového obrazu. Všechna data uložená na diskovém oddílu, na nějž se provádí obnovení, budou nahrazena daty z diskového obrazu, buďte tedy obezřetní a dávejte pozor na nezálohovaná data, která byste mohl potřebovat.


5.3.6

Změna typu obnoveného diskového oddílu 1. Když obnovujete diskový oddíl, můžete změnit jeho typ, avšak ve většině případů to není potřeba. K vysvětlení, proč byste to mohli potřebovat, si představte, že operační systém i data byly uloženy na tomtéž primárním diskovém oddílu na poškozeném disku. Pokud obnovujete systémový diskový oddíl na nový (nebo stejný) disk a chcete z něj načíst operační systém, zapněte volbu Aktivní. Pokud obnovujete systémový diskový oddíl na jiný pevný disk, který obsahuje oddíly a OS, budete pravděpodobně potřebovat jen data.. V tomto případě můžete diskový oddíl obnovit jako Logický a tak můžete přistupovat pouze k datům. Implicitně se zvolí původní typ diskového oddílu. Když zvolíte Aktivní pro diskový oddíl bez instalovaného operačního systému, může se stát, že počítač se nebude moci spustit.


5.3.7

Změna systému souborů obnoveného diskového oddílu 1. I když je to třeba jen zřídka, můžete během obnovení změnit systém souborů. V aplikaci Acronis True Image lze převádět mezi těmito systémy souborů: FAT 16 ↔ FAT 32, Ext2 ↔ Ext3. U diskových oddílů s jinými nativními systémy souborů není tato volba dostupná. Představte si, že se chystáte obnovit diskový oddíl ze starého disku FAT16 o nízké kapacitě na novější disk. FAT16 by nebyl efektivní a může být dokonce nemožné nastavit jej na vysokokapacitním pevném disku. Je to z toho důvodu, že FAT16 podporuje diskové oddíly až do velikosti 4 GB, takže nebudete moci obnovit 4 GB FAT16 diskový oddíl na disk, který překračuje tento limit, beze změny systému souborů. Zde má tedy změna systému souborů z FAT16 na FAT32 smysl. Nezapomeňte však, že ne všechny operační systémy systém souborů FAT32 podporují. MSDOS, Windows 95 a Windows NT 3.x, 4.x FAT32 nepodporují a nebudou provozuschopné poté, když obnovíte diskový oddíl a změníte jeho systém souborů. Ty by měly být normálně obnoveny pouze na diskový oddíl FAT16. Přehled operačních systémů je v Dodatku A.



29


5.3.8

Změna velikosti a umístění obnoveného diskového oddílu 1. Změnit velikost a umístění diskového oddílu můžete jeho přetažením nebo přetažením jeho hranic myší nebo zadáním odpovídajících hodnot do příslušných políček.

Někdy může nastat potřeba změnit velikost a umístění diskového oddílu, aby se přerozdělilo místo na disku mezi existujícími diskovými oddíly. V takovém případě budete muset nejprve zmenšit diskový oddíl, který budete obnovovat. Tyto změny mohou být užitečné při kopírování pevného disku na nový vysokokapacitní disk pomocí diskového obrazu a jeho obnovení na nový disk s většími diskovými oddíly. Tento způsob klonování se používá v případě, že k PC nelze připojit druhý pevný disk (více informací o klonování naleznete v části 7.1).


5.3.9

Přiřazení písmena obnovenému diskovému oddílu 1. Ve Windows NT SP6/2000/XP přiřadí Acronis True Image obnovenému diskovému oddílu nevyužité písmeno. Požadované písmeno můžete vybrat z rozbalovacího seznamu. Pokud přepínač nastavíte na hodnotu Ne, nebude obnovenému diskovému oddílu přiřazeno žádné písmeno, což jej skryje pro operační systém. Pod Windows 9x/Me se tento krok vynechává, protože písmena se přiřazují automaticky. Neměli byste přiřazovat písmena diskovým oddílům, které nejsou pro Windows přístupné, jako například diskovým oddílům s jinými systémy souborů než FAT a NTFS. 2. Klepněte na tlačítko Další.

5.3.10 Kontrola systému souborů diskového oddílu po obnovení 1. Po obnovení disku/diskového oddílu z diskového obrazu může Acronis True Image zkontrolovat integritu systému souborů. Tato volba je v aplikaci Acronis True Image 30



implicitně vypnuta. Chcete-li kontrolu provést, zkontrolovat systém souborů po obnovení.

zapněte

volbu

Ano, chci

Tato volba je dostupná jen při obnovení dat pod Windows NT SP6/2000/XP a systémy souborů FAT16/32 a NTFS.


5.3.11 Obnovení více diskových oddílů najednou 1. Během jedné relace můžete obnovit několik diskových oddílů nebo disků, jeden po druhém, a to nejprve vybráním jednoho disku a nastavením jeho parametrů a pak zopakováním těchto kroků pro každý diskový oddíl nebo disk, který se má obnovit. Chcete-li obnovit další disk (diskový oddíl), zapněte volbu Ano, chci obnovit další diskový oddíl nebo disk. Poté se vrátíte do okna pro výběr diskového oddílu (5.3.4) a bude nutné zopakovat výše uvedené kroky. Jinak nechejte tuto volbu vypnutou a klepněte na tlačítko Další. 2. Klepněte na tlačítko Další.

5.3.12 Skript pro obnovení a jeho spuštění 1. V posledním kroku se zobrazí skript obnovy. Do této chvíle jste se mohli stiskem tlačítka Zpět vrátit a provést změny vytvářené úlohy. Pokud klepnete na tlačítko Storno, nebudou na disku (discích) provedeny žádné změny. Úlohu spustíte klepnutím na tlačítko Pokračovat. 2. Úloha se zobrazí v hlavním okně v panelu Aktivní úlohy. Průběh úlohy se zobrazí ve zvláštním okně. Tuto proceduru můžete zastavit klepnutím na tlačítko Storno. Je však nadmíru potřebné poznamenat, že cílový diskový oddíl bude odstraněn, a místo na disku, které zabíral, bude uvolněno – což je tentýž výsledek, který dostanete, pokud nebude obnovení úspěšné. Chcete-li obnovit “ztracený” diskový oddíl, budete ji muset znovu obnovit z diskového obrazu.


31

Připojení diskového obrazu jako virtuálního disku

Kapitola 6. Připojení diskového obrazu jako virtuálního disku Chcete-li jednotlivé soubory procházet a obnovovat, může Acronis True Image připojit obrazy diskových oddílů jako virtuální disky, abyste k nim mohli přistupovat jako k fyzickým diskům. To znamená, že: • • •

V seznamu diskových jednotek se objeví nový disk s vlastním písmenem Pomocí Průzkumníku Windows a ostatních správců souborů můžete zobrazit obsah diskového obrazu, jako kdyby byl na fyzickém disku nebo diskovém oddílu Potřebné soubory a složky budete moci zkopírovat z virtuálního disku na disk skutečný.

Připojená virtuální jednotka bude pouze ke čtení a nebudete moci na něm nic měnit. Pamatujte si prosím, že zálohy i obrazy disků/diskových oddílů mají výchozí příponu “.tib”, ale připojit lze jen diskové obrazy. Pokud se pokusíte připojit archiv obsahující zálohu souborů/složek, nezdaří se to. Aktuální verze aplikace Acronis True Image může připojovat diskové obrazy jen v případě, že všechny svazky jsou v jednom adresáři. Pokud se záloha nachází na více discích CD-R(W) a chcete tento diskový obraz připojit, měli byste všechny svazky zkopírovat na pevný disk nebo síťový disk.

6.1

Připojení diskového obrazu 1. Průvodce prohlížečem záloh spustíte klepnutím na ikonu operace Připojit diskový obraz v hlavním okně programu. 2. Klepněte na tlačítko Další. 3. Ze stromové struktury disků vyberte zálohu. Pokud je tato záloha umístěna v Acronis Secure Zone, vyberte si ji a v následujícím kroku vyberte zálohu.

32



Pokud jste k záloze přidali komentář, zobrazí se vpravo od stromové struktury jednotek. Pokud je záloha chráněná heslem, Acronis True Image se na něj zeptá. Rozložení diskových oddílů ani tlačítko Další nebudou aktivní, dokud nezadáte správné heslo. 4. Klepněte na tlačítko Další. 5. Chcete-li připojit přírůstkový diskový obraz, nabídne Acronis True Image výběr z několika následných přírůstkových záloh podle data/času vytvoření. Stav diskového oddílu můžete zkoumat do určitého momentu. Chcete-li připojit přírůstkový diskový obraz, je nutné, abyste měli všechny přírůstkové diskové obrazy i původní úplný diskový obraz. Pokud některý z následných diskových obrazů chybí, je připojení nemožné.

6. Klepněte na tlačítko Další. 7. Vyberte diskový oddíl, který chcete připojit jako virtuální disk. (Všimněte si, že nelze připojit celý disk.) Z rozbalovacího seznamu Písmeno disku si můžete zvolit písmeno, které má být přiřazeno připojenému disku. Pokud nechcete k virtuální jednotce přiřadit písmeno, vyberte Nepřipojovat.


33


8. Poté uvidíte skript obsahující samostatnou operaci. Klepnutím na tlačítko Pokračovat připojíte vybraný diskový oddíl jako virtuální disk. 9. Po připojení diskového oddílu program spustí Průzkumníka Windows se zobrazením obsahu. Nyní již můžete jednoduše zkopírovat libovolný soubor nebo složku z virtuálního disku na skutečný disk. Lze připojit více diskových oddílů. Pokud chcete připojit další diskový oddíl, opakujte tento postup.

6.2

Odpojení diskového obrazu Doporučujeme, abyste poté, co okopírujete všechny potřebné soubory a adresáře, virtuální disk odpojili. Virtuální disk však zmizí po vypnutí vašeho počítače. Chcete-li virtuální disk odpojit, klepněte na Odpojit diskový obraz a vyberte požadovaný disk. Disk lze v Průzkumníku Windows odpojit také klepnutím pravým tlačítkem na jeho ikonu a výběrem položky Odpojit.

34


Přenos systému na nový disk

Kapitola 7. Přenos systému na nový disk 7.1

Všeobecné informace Mnozí uživatelé PC dříve nebo později zjistí, že jejich pevný disk je příliš malý. Pokud jen nemáte místo pro svá další data, můžete přidat další disk jen pro uložení dat, jak je popsáno v následující kapitole. Může se však stát, že zjistíte, že na vašem pevném disku není dost místa pro operační systém a instalované aplikace, což vám znemožňuje aktualizaci vašeho software. V takovém případě musíte svůj systém přenést na pevný disk o vyšší kapacitě. Chcete-li to udělat, musíte nejdříve disk instalovat do počítače. I když je tato operace relativně jednoduchá, nezkušeným uživatelům nedoporučujeme, aby to prováděli sami; měli byste si to nechat udělat profesionálem. Pokud to přesto chcete udělat sami, podívejte se do Dodatku B. Pokud počítač nemá volné oddělení pro další pevný disk, můžete jej dočasně instalovat místo své jednotky CD-ROM. Pokud ani to není možné, můžete naklonovat pevný disk vytvořením jeho diskový obraz a jeho obnovením na nový pevný disk s většími diskovými oddíly.

K dispozici jsou dva režimy přenosu: automatický a ruční. V automatickém režimu stačí k přenosu veškerých dat včetně diskových oddílů, adresářů a souborů na nový disk (včetně jeho úpravy na zaváděcí, pokud byl zaváděcí i původní disk), aby uživatel provedl pouze několik jednoduchých úkonů. Mezi disky bude pouze jediný rozdíl – diskové oddíly na novém disku budou větší. Všechno ostatní včetně instalovaných operačních systémů, dat, pojmenování disku, nastavení, software a všeho ostatního na disku zůstane stejné. Samozřejmě, v automatickém režimu je to jediný možný výsledek. Program může pouze vytvořit kopii uspořádání původního disku na nový disk. Chcete-li dosáhnout jiného výsledku, budete muset odpovědět na další otázky týkající se parametrů klonování.

Ruční režim poskytuje uživateli více možností při přenosu dat. 1. Můžete si zvolit metodu přenosu dat a diskového oddílu: • tak, jak je • prostor na novém disku je poměrným způsobem rozdělen mezi diskové oddíly starého disku • prostor na novém disku je rozdělen ručně 2. Můžete si také moci zvolit operace, které se mají provést se starým diskem: • ponechat na starém disku diskové oddíly (a data!) • odstranit veškeré informace ze starého disku • vytvořit na starém disku nové diskové oddíly (a odstranit všechny původně uložené informace) Copyright © Acronis, Inc., 2000–2005

35


Na obrazovkách programu jsou poškozené diskové oddíly označeny červeným kroužkem s bílým křížkem v levém horním rohu. Před zahájením klonování musíte provést kontrolu těchto disků na výskyt chyb pomocí příslušného nástroje operačního systému.

7.2

Zabezpečení Prosím uvědomte si následující skutečnost: pokud během přenášení dat omylem stisknete RESET nebo dojde k výpadku napájení, procedura bude neúplná a budete muset pevný disk znovu rozdělit na diskové oddíly a ty zformátovat, nebo jej znovu naklonovat. Žádná data se neztratí, protože původní disk se jen čte (nemění se diskové oddíly ani jejich velikost) dokud není přenos dat úplný. Nedoporučujeme však, abyste odstraňovali data ze starého disku, dokud si nejste jisti, že jsou správně přenesena na nový disk, počítač z něj nastartuje a všechny aplikace fungují.

7.3 7.3.1

Provedení přenosů Výběr režimu klonování Ihned po uvítacím okně uvidíte okno Mód klonování.

Výběr režimu klonování

Ve většině případů doporučujeme automatický režim. Ruční režim může být užitečný, pokud potřebujete změnit rozvržení diskových oddílů. Pokud program nejde dva disky, jeden rozdělený na diskové oddíly a druhý nerozdělený, automaticky rozpozná jako zdrojový disk ten disk, který je rozdělen na diskové oddíly, a nerozdělený disk jako disk cílový, takže následující dva kroky budou přeskočeny. 36



7.3.2

Volba zdrojového disku Pokud program nalezne několik disků rozdělených na diskové oddíly, dotáže se uživatele, který je zdrojový disk (tj. starý disk s daty).

Zdrojový a cílový disk můžete určit pomocí informací uvedených v tomto okně (číslo disku, kapacita, jmenovka, informace o diskových oddílech a systému souborů). 7.3.3

Volba cílového disku Poté, co máte určený zdrojový disk, musíte vybrat místo určení, kam se informace z disku zkopírují.


37


Zdrojový disk vybraný v předchozím kroku bude šedivý a není jej možno vybrat. Pokud existuje nějaký disk, který neobsahuje žádný diskový oddíl, program jej automaticky rozpozná jako cílový a tento krok přeskočí.

7.3.4

Cílový disk rozdělený na oddíly V tomto okamžiku program kontroluje, zda je cílový disk prázdný. Pokud není, zobrazí se okno Neprázdný cílový pevný disk, které upozorňuje, že cílový disk obsahuje oddíly, ve kterých jsou možná data.

Můžete pokračovat, jakmile jsou odstraněny existující diskové oddíly

V tomto okně si musíte vybrat ze dvou možností: • Smazat diskové oddíly na cílovém pevném disku – všechny stávající diskové oddíly budou během klonování odstraněny a na nich obsažená data budou zničena. • Ne, nechci smazat diskové oddíly – nebude odstraněn žádný stávající diskový oddíl, čímž se ukončí operace klonování. Tuto operaci lze jen zrušit, vrátit se a vybrat jiný disk. Chcete-li pokračovat, vyberte si první možnost a klepněte na tlačítko Další. Uvědomte si, že v tomto okamžiku se neprovádějí žádné skutečné změny ani ničení dat! V tomto okamžiku program pouze vytváří skript klonování. Veškeré změny se uskuteční teprve tehdy, když klepnete na tlačítko Pokračovat po vytvoření skriptu.

7.3.5

Rozvržení diskových oddílů na starém a novém disku Pokud jste si na začátku zvolili automatický režim, program se Vás už na nic nebude dotazovat. Zobrazí se okno, které graficky (jako obdélníky) ilustruje informace o rozvržení zdrojového disku (diskových oddílech a nepřiděleném místě) a cílového disku.

38



Spolu s číslem disku jsou zobrazeny některé další informace: kapacita disku, jmenovka, informace o diskových oddílech a systému souborů Různé typy diskových oddílů (primární, logický) a nepřidělené místo jsou vyznačeny různými barvami. V následujícím okně se zobrazí skript klonování. 7.3.6

Data na starém disku Pokud jste si zvolili ruční režim, dotáže se Vás program, co chcete udělat se starým diskem: • Vytvořit nové rozložení diskových oddílů – Všechny stávající diskové oddíly a data v nich obsažená budou odstraněna (ale budou také klonována na nový disk, takže o ně nepřijdete) • Uchovat data – ponechá data a diskové oddíly na starém disku nedotčena • Zničit data – odstraní ze starého disku diskové oddíly (i data!)

Pokud se chystáte svůj starý disk prodat nebo se jej zbavit, doporučujeme, abyste se ujistili, že data na něm uložená byla zničena. Pokud se chystáte si starý disk ponechat pro ukládání dat, můžete na něm vytvořit nové rozložení diskových oddílů. V tomto případě bude hned po dokončení klonování disk připraven. Chcete-li se ochránit před nepředvídanými důsledky, bude lepší, když ponecháte data na starém diku nedotčená, protože je budete moci vymazat později. 7.3.7

Odstranění dat ze starého disku Pokud jste si v předchozím kroku zvolili odstranění dat na starém disku, musíte si nyní zvolit metodu destrukce: • Rychlá – jednoprůchodová likvidace dat • Normální – garantovaná víceprůchodová likvidace


39


Druhá z metod potřebuje více času, ale zajistí nemožnost pozdější obnovy dat, a to i s pomocí speciálního vybavení. První metoda je méně bezpečná, ale pro většinu případ; je přesto vhodná. 7.3.8

Volba metody přesunu diskových oddílů Acronis True Image nabízí následující metody přenosu dat: • Tak, jak je • Proporcionální – prostor na novém disku bude rozdělen poměrným způsobem mezi klonované diskové oddíly • Manuální – uživatel sám zadá novu velikost a další parametry

40



Pokud zvolíte přenos informací tak, jak jsou (volba "Zachování"), bude pro každý starý diskový oddíl vytvořen nový o stejném typu a velikosti, se stejným systémem souborů a jmenovkou. Nepoužité místo na disku zůstane nepřiděleno. Později budete moci nepřidělené místo využít k vytvoření nových diskových oddílů, nebo pomocí speciálních nástrojů, jako je například Acronis Partition Expert, ke zvětšení stávajících diskových oddílů. Pravidlem je, že přenosy se "Zachováním" jsou nevýhodné, protože ponechávají na novém disku mnoho nepřiděleného místa. Pokud data přenášíte proporcionálně, bude každý diskový oddíl zvětšen podle vzájemného poměru kapacity starého a nového disku. Pomocí metody "Zachování" Acronis True Image také přenáší nepodporované nebo poškozené systémy souborů. Diskové oddíly FAT16 jsou zvětšovány méně než jiné, protože mají velikost omezenou na 4 GB. V závislosti na zvolené kombinaci budete pokračovat buď oknem rozdělení starého disku na diskové oddíly, nebo oknem rozložení diskových oddílů (viz dále). 7.3.9

Rozdělení starého disku na oddíly Pokud jste si v jednom z předchozích oken vybrali možnost Vytvořit nové rozložení diskových oddílů, nyní nastal čas rozdělit starý disk znovu na diskové oddíly. Během tohoto kroku se zobrazí aktuální uspořádání diskových oddílů na disku. Zpočátku disk obsahuje pouze nepřidělené místo. To se změní, když vytvoříte nové diskové oddíly. Když dokončíte potřebné kroky, přidáte nový diskový oddíl. Chcete-li vytvořit další, prostě tyto kroky zopakujte. Pokud uděláte chybu, klepnutím na tlačítko Zpět ji napravíte. Když jste vytvořili potřebné diskové oddíly, vypněte volbu Vytvořit nové diskové oddíly v nealokovaném prostoru a klepněte na tlačítko Další.

7.3.10

Rozvržení diskových oddílů na starém a novém disku V následujícím okně se zobrazí obdélníky označující zdrojový pevný disk včetně jeho diskových oddílů a nepřiděleného místa, a také uspořádání nového disku.


41


Kromě čísla pevného disku uvidíte také kapacitu disku, jmenovku a informace o diskových oddílech a systému souborů. Různé typy diskových oddílů, tedy primární a logické diskové oddíly a nepřidělené místo, jsou vyznačeny různými barvami. Pokud jste si v předchozích oknech zvolili ruční vytvoření diskových oddílů, bude rozložení diskových oddílů vypadat jinak. Tato metoda vytváření diskových oddílů je popsána níže.

7.3.11

Skript klonování V následujícím okně se zobrazí skript klonování disku obsahující seznam operací, které se s disky mají provést, spolu s jejich stručným popisem.

42



Klonování disku, který obsahuje aktuálně aktivní operační systém, vyžaduje restart systému. V tomto případě budete po stisku tlačítka Pokračovat vyzváni k potvrzení restartu systému. Zrušení restartu systému zruší celý postup. Klonování disku bez systému nebo disku obsahujícího OS, který není právě aktivní, se obejde bez restartu systému. Když klepnete na tlačítko Pokračovat, zahájí Acronis True Image klonování starého disku na nový, přičemž postup operace zobrazuje ve speciálním okně. Tento postup můžete zastavit klepnutím na tlačítko Storno. V takovém případě budete muset nový disk znovu rozdělit na diskové oddíly a ty zformátovat, nebo zopakovat proceduru klonování. Po dokončení operace se zobrazí zpráva o jejích výsledcích.

7.4 7.4.1

Klonování s ručním rozdělením na diskové oddíly Rozvržení diskových oddílů na starém a novém disku Metoda ručního přenosu umožňuje změnit velikost diskových oddílů na novém disku. Program implicitně změní jejich velikost proporcionálně. V následujícím okně se zobrazí obdélníky označující zdrojový pevný disk včetně jeho diskových oddílů a nepřiděleného místa, a také uspořádání nového disku. Kromě čísla pevného disku uvidíte také kapacitu disku, jmenovku a informace o diskových oddílech a systému souborů. Různé typy diskových oddílů, tedy primární a logické diskové oddíly a nepřidělené místo, jsou vyznačeny různými barvami.


43


Chcete-li změnit velikost kteréhokoli diskového oddílu, zapněte volbu Provést úpravu rozložení. Pokud jste spokojeni se zobrazeným rozložením diskových oddílů, vypněte tuto volbu (pokud je zapnuta). Klepnutím na tlačítko Další postoupíte do okna skriptu klonování. Buďte obezřetní! Klepnutí na tlačítko Zpět v tomto okně způsobí zrušení všech změn velikost a umístění, které jste provedli, takže je budete muset specifikovat znovu.

Nejprve si vyberte diskový oddíl, jehož velikost chcete změnit. Podtrhne se červeně. V následujícím kroku změňte jeho velikost a přesuňte ho. Můžete to udělat buď zadáním číselných hodnot do políček Volné místo před, Velikost diskového oddílu, Volné místo za nebo přetažením hranic diskového oddílu nebo samotného diskového oddílu myší. Pokud se ukazatel myši změní ve dvojici svislých čárek se šipkami doleva a doprava, ukazuje na hranici diskového oddílu a jeho přetažením můžete zvětšit nebo zmenšit velikost oddílu. Pokud se ukazatel myši změní ve čtyři šipky, ukazuje na diskový oddíl, takže jej můžete přesouvat doleva či doprava (pokud je vedle něj nepřidělené místo). Když zadáte nové umístění a velikost diskového oddílu, klepněte na tlačítko Další. Budete přesunuti o dva kroky zpět na rozvržení diskových oddílů. Možná budete muset provést některé další změny velikosti a umístění, než docílíte rozvržení, které potřebujete.

44


Přidání nového pevného disku

Kapitola 8. Přidání nového pevného disku Pokud nemáte dost místa pro svá data (například rodinné fotografie a videonahrávky), můžete buď nahradit starý disk novým s vyšší kapacitou (přenos dat na nový disk je popsán v předchozí kapitole), nebo můžete prostě jen přidat nový disk pro ukládání dat a systém ponechat na starém disku. Pokud je v počítači místo pro další disk, je jednodušší přidat další disk než ho klonovat. Chcete-li to udělat, musíte nejdříve disk instalovat do počítače. I když je tato operace relativně jednoduchá, nezkušeným uživatelům nedoporučujeme, aby to prováděli sami; měli byste si to nechat udělat profesionálem. Pokud to přesto chcete udělat sami, nejprve si udělejte čas na prostudování pasáže Dodatek B.

8.1

Výběr pevného disku Vyberte si disk, který jste do počítače přidali.

Pokud program detekuje nový disk sám, může toto okno přeskočit. V takovém případě budete ihned pokračovat tvorbou nového diskového oddílu.

Pokud jsou na novém disku nějaké diskové oddíly, musí být nejprve odstraněny. Zvolte si možnost Smazat diskové oddíly na cílovém pevném disku a pokračujte klepnutím na tlačítko Další.

8.2

Tvorba nových diskových oddílů Dále uvidíte aktuální rozložení diskových oddílů. Na počátku bude všechen diskový prostor nepřidělený. To se změní poté, co vytvoříte nové diskové oddíly.


45

Přidání nového pevného disku

Chcete-li vytvořit diskový oddíl, zapněte volbu Vytvořit nový diskový oddíl ve volném prostoru a klepnutím na tlačítko Další se provedou kroky požadované průvodcem vytváření diskového oddílu. Pokud uděláte při rozdělování na diskové oddíly chybu, můžete klepnutím na tlačítko Zpět proces změnit. Zobrazí se výzva k určení umístění a velikosti nového diskového oddílu. Můžete to udělat buď zadáním číselných hodnot do políček Volné místo před, Velikost diskového oddílu, Volné místo za nebo přetažením hranic diskového oddílu nebo samotného diskového oddílu myší. Pokud se ukazatel myši změní ve dvojici svislých čárek se šipkami doleva a doprava, ukazuje na hranici diskového oddílu a jeho přetažením můžete zvětšit nebo zmenšit velikost oddílu. Pokud se ukazatel myši změní ve čtyři šipky, ukazuje na diskový oddíl, takže jej můžete přesouvat doleva či doprava (pokud je vedle něj nepřidělené místo). Po zadání umístění a velikosti nového diskového oddílu můžete zadat jeho název (jmenovku). Nakonec se vrátíte do obrazovky rozložení diskových oddílů. Zkontrolujte výsledné rozložení diskových oddílů a začněte vytvářet další oddíl nebo pokračujte vypnutím volby Vytvořit nový diskový oddíl ve volném prostoru a klepnutím na tlačítko Další.

8.3

Skript přidání disku Výsledný skript přidání disku obsahuje seznam operací, které se mají na disku provést.

Poté, co klepnete na tlačítko Pokračovat, zahájí Acronis True Image vytváření a formátování nových diskových oddílů, přičemž postup je zobrazován ve zvláštním okně. Tento postup můžete zastavit klepnutím na tlačítko Storno. V takovém případě budete muset znovu rozdělit nový disk na diskové oddíly a naformátovat je, nebo zopakovat proceduru přidání disku. 46


Naplánované úlohy

Kapitola 9. Naplánované úlohy Acronis True Image umožňuje plánování opakujících se úloh zálohování. Naplánováním pravidelné zálohy dat se zbavíte nutnosti provádět zálohování ručně, přitom však budou data v bezpečí. Můžete vytvořit i více nezávisle naplánovaných úloh. Tak lze například zálohovat aktuální projekt denně a aplikace týdně. Všechny naplánované úlohy se zobrazují v hlavním okně v oblasti Aktivní úlohy. Naplánované úlohy lze spouštět, zastavovat, upravovat, odstraňovat a přejmenovávat.

9.1

Tvorba naplánovaných úloh 1. Průvodce přidáním nové úlohy spustíte klepnutím na ikonu v panelu nástrojů Aktivní úlohy nebo z hlavní nabídky vyberte položku Operace → Nastavená úloha. 2. Klepněte na tlačítko Další. 3. Úlohu zálohování nastavte běžným způsobem (viz Kapitola 4 “Tvorba záloh”). Pokud chcete vytvořit zálohu na síťovém disku, je nutné zadat uživatelské jméno a heslo pro síťový přístup. 4. Nastavení pravidelného spouštění.

• •

Nespouštět automaticky – úloha se uloží, ale nespustí se automaticky. Později ji můžete spustit klepnutím na tlačítko spuštění v panelu Aktivní úlohy Denně – úloha se bude spouštět jednou za den nebo jednou za několik dní


47


• • • • • • •

Týdně – úloha se spustí jednou týdně nebo jednou za několik týdnů ve vybraný den Měsíčně – úloha se spustí jednou měsíčně ve vybraný den Pouze jednou – úloha se spustí jen jednou v určený den a čas Při spuštění počítače – úloha bude spuštěna při spuštění operačního systému Při přihlášení – úloha se spustí při každém přihlášení aktuálního uživatele k OS Při vypnutí počítače – úloha bude spuštěna před každým vypnutím nebo restartem počítače Při odhlášení – úloha se spustí kdykoliv, když se aktuální uživatel odhlásí z OS.

V závislosti na operačním systému mohou být některé volby nedostupné.

5. Klepněte na tlačítko Další. 6. Určete čas spuštění a ostatní parametry plánování podle nastaveného opakování (viz 9.1.1 - 9.1.4). 7. Klepněte na tlačítko Další. 8. Pod Windows NT SP6/2000/XP je nutné zadat jméno uživatele, který vlastní spouštěnou úlohu, jinak nebude plánované spouštění k dispozici.

Do horního pole zadejte uživatelské jméno. Do políček níže zadejte dvakrát heslo. Pod Windows 98/Me se toto okno nezobrazí. 9. V posledním kroku se zobrazí nastavení úlohy. Do této chvíle jste se mohli stiskem tlačítka Zpět vrátit a provést změny vytvářené úlohy. Pokud klepnete na tlačítko Storno, všechna nastavení se ztratí. Klepnutím na tlačítko Dokončit úlohu uložte.

48



10. V hlavním okně se v panelu Aktivní úlohy zobrazí plánování úlohy a výchozí název. Zobrazí se výzva k přejmenování úlohy. Pokud to nechcete provést, stiskněte klávesu Enter nebo Esc. 9.1.1

Nastavení denního spouštění Pokud vyberete denní spouštění, nastavte Čas spuštění a dny, ve kterých chcete úlohu spouštět: • Každý den • Pracovní dny • Každý х den – jednou za několik dnů (zadejte interval).

Může se stát, že v době naplánovaného spuštění úlohy bude počítač vypnut. V takovém případě se úloha nespustí. Takovou úlohu lze spustit při příštím spuštění PC zapnutím volby v poli Čas spuštění. 9.1.2

Nastavení týdenního spouštění Pokud vyberete týdenní spouštění, nastavte Čas spuštění, nastavte opakování spouštění v poli Každý x týden (každý týden, každé 2 týdny, atd.) a vyberte dny, ve kterých se má úloha spouštět.


49


Může se stát, že v době naplánovaného spuštění úlohy bude počítač vypnut. V takovém případě se úloha nespustí. Takovou úlohu lze spustit při příštím spuštění PC zapnutím volby pod poli Čas spuštění. 9.1.3

Nastavení měsíčního spouštění Pokud vyberete měsíční spouštění, nastavte Čas spuštění a dny, ve kterých chcete úlohu spouštět:

50

•

Den – v určitý den v měsíci (datum)

•

– v určitý den v týdnu (například druhé úterý nebo čtvrtý pátek); hodnoty si vyberte z roletových seznamů.



Může se stát, že v době naplánovaného spuštění úlohy bude počítač vypnut. V tom případě se úloha nespustí. Takovou úlohu lze spustit při příštím spuštění PC zapnutím volby pod poli Čas spuštění. 9.1.4

Nastavení jednorázového spuštění Pokud vyberete jednorázové spuštění, nastavte Čas spuštění a datum, kdy chcete úlohu spustit:

Může se stát, že v době naplánovaného spuštění úlohy bude počítač vypnut. V tom případě se úloha nespustí. Takovou úlohu lze spustit při příštím spuštění PC zapnutím volby pod poli Čas spuštění.

9.2

Správa naplánovaných úloh Stav, Plánování, Naposledy spuštěno a Poslední výsledek se zobrazí v panelu Aktivní úlohy v hlavním okně. Chcete-li zobrazit další detaily úlohy, klepněte pravým tlačítkem na její název. Existují dva způsoby změny parametrů úlohy. Položka Editovat uživateli umožňuje změnit veškeré parametry úlohy. To se provádí stejným způsobem jako tvorba úlohy, nastaví se však dříve vybrané volby, takže zadáte jen změny. Chcete-li upravit úlohu, vyberte ji a poté klepněte na Upravit zvolenou úlohu v panelu nástrojů Aktivní úlohy. Pokud chcete změnit jen opakování nebo čas spuštění, klepněte na Naplánovat zvolenou úlohu v panelu nástrojů Aktivní úlohy. Potom musíte provést pouze plánovací kroky, přičemž nastavení zálohy ponecháváte beze změny. Chcete-li úlohu smazat, vyberte ji a klepněte na Smazat zvolenou úlohu v panelu nástrojů Aktivní úlohy.


51


Chcete-li úlohu přejmenovat, vyberte ji a klepněte na Přejmenovat zvolenou úlohu v panelu nástrojů Aktivní úlohy, zadejte nový název a stiskněte klávesu Enter.

52


Další operace

Kapitola 10. Další operace 10.1

Kontrola záloh Chcete-li se ujistit, že zálohy nejsou poškozeny, můžete zkontrolovat jejich integritu. To můžete provést tak, že si zvolíte položku Kontrola zálohy ve skupině Nástroje (pokud není rozbalená, rozbalte ji klepnutím), nebo že klepnete na ikonu Kontrola zálohy v panelu nástrojů. Zobrazí se první dialog průvodce. Pokračujte klepnutím na tlačítko Další. Dále se zobrazí úplný seznam připojených zařízení pro ukládání dat včetně pevných disků a ostatních jednotek. V panelu stromové struktury vyberte soubor zálohy, který chcete zkontrolovat. Jeho název se zobrazí v poli Název souboru a tlačítko Další se aktivuje.

Pokračujte klepnutím na tlačítko Pokračovat. Její postup se bude zobrazovat v novém okně. Kontrolu můžete zrušit klepnutím na tlačítko Storno. Po dokončení kontroly se zobrazí okno výsledků.

10.2

Tvorba zaváděcích médií V některých případech může být Acronis True Image spuštěn pouze ze speciální zaváděcí diskety nebo CD disku. Takový případ může nastat, když se váš počítač normálně nespustí. Zaváděcí média lze vytvořit při instalaci aplikace Acronis True Image nebo později (pokud jste nezrušili instalaci Nástroje pro tvorbu zaváděcích záchranných médií).


53

Další operace

Budete k tomu potřebovat prázdný disk CD-R/RW, několik naformátovaných disket (průvodce tvorbou zaváděcích médií určí přesný počet) nebo jakékoli jiné médium, z něhož může počítač zavést systém, například Zip disk. V panelu nástrojů nebo bočním panelu klepněte na Tvorba zaváděcích médií nebo vyberte položku Tvorba zaváděcích médií z nabídky Nástroje. Nástroj pro tvorbu zaváděcích záchranných médií lze bez spuštění aplikace Acronis True Image spustit výběrem položek Programy à Acronis à True Image à Program pro vytváření zaváděcích médií z nabídky Start. Zobrazí se tím průvodce vytvářením zaváděcích médií, který se Vás dotáže, zda si přejete plnou nebo bezpečnou verzi zavaděče. Bezpečná verze neobsahuje ovladače pro USB, PC card (dříve zvané PCMCIA) ani SCSI a je užitečná pouze v případech, kdy úplná verze nefunguje. Po vytvoření zaváděcího disku jej označte a uschovejte na bezpečném místě.

10.3

Zobrazení protokolových souborů Acronis True Image umožňuje uživatelům zobrazit pracovní protokolové soubory. Ty mohou poskytnout informace o výsledcích naplánovaných úloh při tvorbě diskového obrazu včetně důvodů případného selhání. Protokolové soubory se vytvářejí jen pro operace vytváření diskových obrazů nebo diskových oddílů. Chcete-li vyvolat okno protokolového souboru, klepněte na Zobrazit protokolový soubor v panelu nástrojů nebo nabídce Nástroje. Okno prohlížení protokolových souborů obsahuje dva panely: levý panel zobrazuje seznam protokolových souborů, zatímco v pravém se zobrazuje obsah vybraného protokolového souboru.

Levý panel může obsahovat až 50 protokolových souborů. Pokud jich je více, můžete jejich seznamem procházet pomocí tlačítek Více a Méně se šipkou doleva a doprava. 54


Další operace

Chcete-li protokolový soubor odstranit, vyberte jej a klepněte na tlačítko Smazat. Pokud kterýkoli krok skončil chybou, bude příslušný protokolový soubor označen symbolem červeného kroužku s bílým křížkem uvnitř kroužku. Pravá část okna zobrazuje seznam kroků, které jsou obsaženy ve vybraném protokolovém souboru. Parametry seznamu můžete nastavit tak, aby se zobrazovala pouze zprávy určitého typu, pouze určité sloupce, nebo si zvolit pořadí třídění. Chcete-li zprávy setřídit podle některého sloupce, klepněte na záhlaví tohoto sloupce (opětovným klepnutím změníte pořadí třídění), nebo na tlačítko Uspořádat ikony podle (druhé tlačítko zprava) a vyberte si požadovaný sloupec. Chcete-li si vybrat sloupce, které se mají zobrazovat, klepněte pravým tlačítkem myši na řádku záhlaví, nebo levým tlačítkem na tlačítko Zvolte podrobnosti. Tři tlačítka nalevo od výše zmíněný dvou řídí filtry zpráv: bílý křížek v červeném kroužku filtruje chybová hlášení, značka s vykřičníkem na žlutém trojúhelníku filtruje výstrahy a písmeno “i” v modré kruhové bublině filtruje informativní zprávy. Rovněž můžete změnit šířku sloupců, a to přetažením jejich okrajů myší.

10.4

Správa obnovení systému Nástroj Obnova systému Microsoft Windows se používá k vrácení špatných změn systému bez ztráty naposledy změněných nebo vytvořených uživatelských dat. Chcete-li spustit nástroj Obnova systému nebo se o něm dozvědět více, vyberte položky Start à Programy à Příslušenství à Systémové nástroje à Obnova systému. Obnovení systému lze zapnout/vypnout a nastavit její možnosti přímo v aplikaci Acronis True Image. 1. Průvodce správou obnovení systému lze spustit výběrem položky Správa obnovy systému z nabídky nebo skupiny Nástroje nebo klepnutím na ikonu Správa obnovy systému v panelu nástrojů. 2. Klepněte na tlačítko Další. 3. Nyní lze Obnovu systému zapnout/vypnout na všech jednotkách. Chcete-li možnosti Obnovy systému nastavit jednotlivě, vyberte položku Vlastní a proveďte požadované změny. Všimněte si, že Obnovu systému není možné na systémovém diskovém oddílu vypnout a na ostatních diskových oddílech ponechat zapnutou.

4. Klepněte na tlačítko Další. 5. V programu se zobrazí seznam nastavených změn. Doposud jste se mohli klepnutím na tlačítko Zpět vrátit a zvolit jiná nastavení. Pokud klepnete na tlačítko Storno, všechna nastavení budou ztracena. Po klepnutí na tlačítko Pokračovat se změny použijí.


55

Další operace

Pokud Obnovu systému na libovolné jednotce nebo diskovém oddílu vypnete, všechny předchozí body obnovení tohoto diskového oddílu se odstraní. Než budete pokračovat, zkontrolujte prosím, zda tyto body obnovení nepotřebujete.

56


Další operace

Technická podpora Uživatelé legálně zakoupených kopií aplikace Acronis True Image mají nárok na bezplatnou technickou podporu od společnosti Acronis. Pokud máte problémy s instalací nebo používáním software, který nedovedete vyřešit za pomoci této příručky a souboru readme.txt, pošlete prosím e-mail na náš tým technické podpory. Dříve, než tak učiníte, musíte však mít svou kopii programu registrovanou na stránce http://www.acronis.com/registration/ nebo prostřednictvím pošty. Při kontaktu s technickou podporou prostřednictvím elektronické pošty je nutné poskytnout číslo aplikace Acronis True Image, které jste obdrželi spolu s programem. Toto číslo se skládá z pěti skupin po pěti znacích, přičemž jednotlivé skupiny jsou odděleny pomlčkou; je tedy tvořeno celkem 25 písmeny a číslicemi. Bližší informace získáte na adrese http://www.acronis.com/support/ E-mailová adresa technické podpory je: [email protected].


57

Dodatek A Diskové oddíly a systémy souborů

Dodatek A. Diskové oddíly a systémy souborů A.1

Oddíly pevných disků Mechanismus, který umožňuje instalovat na jeden počítač několik operačních systémů nebo rozdělit jednu jednotku fyzického disku na více jednotek “logických” disků se nazývá rozdělení na diskové oddíly (partitioning). Rozdělení na diskové oddíly se provádí pomocí speciálních aplikací. V MS-DOSu a Windows jsou to FDISK a Disk Administrator. Programy pro rozdělování na diskové oddíly provádějí tyto úkony: • vytvoří primární diskový oddíl • vytvoří rozšířený diskový oddíl, který může být rozdělen na několik logických disků • nastaví aktivní diskový oddíl (týká se pouze jediného primárního diskového oddílu) Informace o diskových oddílech na pevném disku jsou uloženy ve speciální oblasti disku – v prvním sektoru cylindru 0, hlavička 0, který se nazývá tabulka diskových oddílů (partition table). Tento sektor se nazývá hlavní zaváděcí záznam (master boot record) neboli MBR. Fyzický pevný disk může obsahovat až 4 diskové oddíly. Toto omezení je vynuceno tabulkou diskových oddílů, která je vhodná pouze pro 4 řetězce. To však neznamená, že na svém počítači můžete mít jen 4 operační systémy! Existují aplikace zvané správci disku (diskové manažery), které ve skutečnosti podporují daleko více operačních systémů na discích. Například Acronis OS Selector uživatelům umožňuje instalovat více než 100 operačních systémů!

A.2

Systémy souborů Operační systém uživateli umožňuje pracovat s daty tím, že podporuje některý typ systému souborů na diskových oddílech. Všechny systémy souborů jsou tvořeny strukturami, které jsou potřebné k ukládání dat a práci s nimi. Mezi tyto struktury obvykle patří zaváděcí sektory operačního systému, adresáře a soubory. Systémy souborů zajišťují následující základní funkce: • sledují obsazené a volné místo na disku (a případné vadné sektory) • podporují názvy souborů a adresářů • sledují fyzické umístění souborů na discích Různé operační systémy používají různé systémy souborů. Některé operační systémy jsou schopny pracovat pouze s jedním systémem souborů, kdežto jiné jich mohou používat několik. Zde uvádíme některé z nejčastěji používaných systémů souborů.

58



A.2.1

FAT16 Systém souborů FAT16 je často používán v operačních systémech DOS (DR-DOS, MS-DOS, PC-DOS, PTS-DOS a ostatních), Windows 95/98/Me, a Windows NT/2000/XP a je podporován většinou ostatních systémů. Hlavním rysem FAT16 jsou tabulky rozmístění souborů (file allocation table -FAT) a clustery. FAT je jádrem tohoto systému souborů. Kvůli zvýšení bezpečnosti dat je možné mít na jednom disku několik kopií FAT tabulky (obvykle jsou dvě). Cluster je nejmenší jednotka pro uložení dat v systému souborů FAT16. Jeden cluster obsahuje pevný počet sektorů. FAT ukládá informace o tom, které clustery jsou volné, které jsou vadné, a také definuje, ve kterých clusterech jsou uloženy soubory. Systém souborů FAT16 má velikostní limit 2GB, což je umožněno maximálně 65,507 clustery o velikosti 32Kb. (Windows NT/2000/XP podporuje diskové oddíly až do velikosti 4 GB s clustery až o velikosti 64 Kb). Většinou se nejmenší možná velikost clusterů používá k součtu clusterů v rozmezí 65507. Čím větší je diskový oddíl, tím větší jsou clustery. Obvykle platí, že čím větší je velikost clusteru, tím více místa na disku se vyplýtvá. I jediný bajt dat musí obsadit celý jeden cluster, ať už má velikost 32 kb nebo 64 kb.

Systém souborů FAT16 má - tak jako mnohé jiné systémy souborů - kořenový adresář. Na rozdíl od jiných systémů souborů je však jeho kořenový adresář uložen na speciálním místě a proto má omezenou velikost (standardním formátováním se vytvoří kořenový adresář o 512 položkách). Zpočátku měl systém FAT16 omezení týkající se názvů souborů. Mohly být dlouhé pouze osm znaků, pak následovala tečka a tři znaky extenze názvu. Podpora dlouhých názvů ve Windows 95 a Windows NT však toto omezení překonala. Dlouhé názvy souborů podporuje rovněž operační systém OS/2, ale dělá to jiným způsobem. A.2.2

FAT32 Systém souborů FAT32 byl zaveden ve Windows 95 OSR2. Podporován je také ve Windows 98/Me/2000/XP. FAT32 je rozvinutá verze FAT16. Hlavními odlišnostmi od FAT16 jsou 28bitová čísla clusterů a pružnější kořenový adresář, jehož velikost již není omezena. Důvodem, proč se objevil systém FAT32, byly především potřeba zajištění podpory pro velké pevné disky (o kapacitě přes 8 GB) a nemožnost implementace žádného složitějšího systému souborů do MS-DOSu, který stále zůstává základem operačních systémů Windows 95/98/Me. Maximální velikost disku FAT32 činí 2 terabajty (1 terabajt neboli TB se rovná 1024 gigabajtům neboli GB).

A.2.3

NTFS NTFS je hlavní systém souborů pro Windows NT/2000/XP. Jeho struktura není veřejná, proto není plně podporován v žádném jiném operačním systému. Hlavní strukturou NTFS je MFT (hlavní tabulka souborů - master file table). NTFS si ukládá kopii kritických částí MFT, aby snížil možnost poškození a ztráty dat. Všechny ostatní


59


datové struktury NTFS jsou speciální soubory. NTFS znamená Systém souborů NT (NT File System). NTFS tak jako FAT používá k ukládání souborů clustery, ale velikost clusteru nezávisí na velikost diskového oddílu. NTFS je 64bitový systém souborů. Pro ukládání názvů souborů používá znaky Unicode. Je to rovněž žurnálující systém souborů (odolný proti haváriím), který podporuje kompresi a šifrování. Kvůli zrychlení vyhledávání souborů jsou soubory v adresářích indexovány. A.2.4

Linux Ext2 Ext2 je jedním z hlavních systémů souborů pro operační systém Linux. Ext2 je 32bitový systém. Jeho maximální velikost je 16 TB. Hlavní datovou strukturou, která popisuje soubor, je zde i–node. Místo pro uložení tabulky všech i-node musí být alokováno předem (během formátování).

A.2.5

Linux Ext3 Ext3, který byl oficiálně uveden s verzí 7.2 operačního systému Linux, je žurnálující systém souborů Red Hat Linux. Je dopředně i zpětně kompatibilní s Linux ext2. Má několik režimů žurnálování a je charakterizován širokou kompatibilitou s 32bitovými i 64bitovými architekturami.

A.2.6

Linux ReiserFS ReiserFS byl do Linuxu oficiálně uveden v roce 2001. ReiserFS překonává mnohé nevýhody systému Ext2. Je to 64bitový žurnálující systém souborů, který dynamicky alokuje prostor pro datové substruktury.

60


Dodatek B Nastavení pevného disku a systému BIOS

Dodatek B. Nastavení pevného disku a systému BIOS Tento dodatek uživateli obsahuje další informace o organizaci pevného disku, o tom, jak jsou na disku informace uloženy, jak se mají disky instalovat do počítače a zapojovat do základní desky, o konfigurování disků v systému BIOS, o diskových oddílech (partitions), o systémech souborů a o tom, jak na sebe navzájem působí disky a operační systémy.

B.1 B.1.1

Instalace pevných disků do počítače Instalace pevného disku, obecné pokyny Chcete-li instalovat nový pevný disk IDE, musíte provést následující úkony (budeme předpokládat, že před započetím práce jste svůj počítač VYPNULI!): 1. Správnou instalací přepínačů na desce jeho řadiče nový pevný disk nakonfigurujte jako podřízený (slave). Disky na sobě většinou mají obrázek, který ukazuje správné nastavení přepínačů. 2. Otevřete kryt počítače a nový pevný disk zasuňte do 3,5’’ slotu nebo pomocí speciálních držáků do 5.25’’ slotu. Upevněte pevný disk pomocí šroubů. 3. Do pevného disku zasuňte napájecí kabel (se čtyřmi vodiči: dvěma černými, žlutým a červeným; tento kabel lze zasunout pouze jedním způsobem). 4. Datový kabel o 40 nebo 80 žilách zasuňte do zásuvek na pevném disku a na základní desce (pravidla pro zapojení jsou popsána dále). Disk má na konektoru nebo poblíž něho označení, které označuje Vývod 1. Kabel má jeden červený vodič na té straně, která je určena pro Vývod 1. Přesvědčete se, že kabel je do konektoru správně umístěn. Mnohé kabely jsou také “klíčované”, aby je bylo možné zasunout pouze jedním způsobem. 5. Zapněte počítač a vstupte do nastavení systému BIOS stiskem kláves, které jsou uvedeny na monitoru během zavádění počítače. 6. Nainstalovaný pevný disk nastavte určením typu, cylindrů, hlav, sektorů a režimu (nebo přenosového režimu; tyto parametry bývají napsané na obalu pevného disku nebo lze disk konfigurovat automaticky pomocí systému BIOS, který nabízí autodetekci IDE disků. 7. Nastavte zaváděcí sekvenci (boot sequence) na A:, C:, CD-ROM nebo nějakou jinou podle toho, kde se nachází kopie aplikace Acronis True Image. Pokud máte zaváděcí disketu, nastavte takovou volbu, kde je první disketa; pokud je na CD, zvolte zaváděcí sekvenci začínající CD-ROM. 8. Ukončete BIOS a uložte provedené změny. Acronis True Image se po restartu automaticky spustí. 9. V aplikaci Acronis True Image nastavte pevné disky odpovídáním otázek průvodce. 10. Po skončení práce počítač vypněte, nastavte přepínače na disku do polohy master – řídicí, pokud chcete, aby byl disk zaváděcí (nebo je nechte v pozici slave – podřízený, pokud se disk instaluje jako další zařízení pro uložení dat).


61


B.1.2

Zásuvky na základní desce, IDE kabel, napájecí kabel Na základní desce jsou dvě zásuvky, k nimž mohou být připojovány pevné disky: primární IDE a sekundární IDE. Pevné disky s rozhraním IDE (Integrated Drive Electronics) se k základní desce připojují pomocí 40vodičového nebo 80vodičového plochého kabelu s označením: jeden z vodičů kabelu je červený. Ke každé ze zásuvek lze připojit dva pevné IDE disky, tj. v počítači mohou být instalovány až 4 pevné disky tohoto typu. (Na každém IDE kabelu jsou tři konektory: 2 pro pevné disky a 1 pro zásuvku na základní desce.) Jak již bylo řečeno, zástrčky IDE kabelu jsou obvykle provedeny tak, aby je bylo možné připojit do zásuvek pouze jedním způsobem. V zástrčce kabelu je obvykle jeden z otvorů pro vývody plný a jeden z vývodů proti vyplněnému otvoru je ze zásuvky na základní desce odstraněn, takže není možné kabel zapojit nesprávně. V jiných případech je na zástrčce na kabelu výstupek a v zásuvce pevného disku a základní desky zářez. To rovněž zajišťuje, že existuje pouze jeden způsob, jak připojit pevný disk i základní desku. V minulosti tato konstrukce zástrček neexistovala, takže existovalo empirické pravidlo: IDE kabel se připojuje k zásuvce pevného disku tak, aby byl označený vodič nejblíže napájecímu kabelu, tj. označený vodič je připojen k vývodu č. 1 zásuvky. Podobné pravidlo se používalo pro připojení kabelů k základní desce. Nesprávné připojení kabelu ani k pevnému disku, ani k základní desce, nutně nevede k poškození elektroniky disku nebo základní desky. Pevný disk nebude systémem BIOS detekován ani inicializován. Existují některé modely pevných disků, zejména starší, u kterých může nesprávné zapojení poškodit elektroniku disku. Nebudeme popisovat všechny typy pevných disků. V současné době jsou nejrozšířenější disky s rozhraním IDE a SCSI. Na rozdíl od pevných disků IDE může být ve vašem počítači instalováno až šest nebo až 14 SCSI pevných disků. Pro jejich připojení však potřebujete speciální SCSI řadič (nazývaný host adapter). Pevné disky SCSI se obvykle nepoužívají v osobních počítačích (pracovních stanicích), ale většinou se vyskytují v serverech.

Kromě IDE kabelu musí být k pevným diskům připojen 4vodičový napájecí kabel. Připojení tohoto kabelu je možné pouze jedním způsobem. B.1.3

Režimy instalace, přepínače 1. Pevný disk může být do počítač instalován jako master (řídicí) nebo jako slave (podřízený). Způsob instalace pevného disku je definován polohou speciálních konektorů zvaných přepínače (anglicky jumpery) na pevném disku. Přepínače (jumpery) jsou umístěny na vývodech pevného disku nebo na speciální zásuvce, která zajišťuje propojení pevného disku a základní desky. Na disku obvykle bývá nálepka, která vysvětluje označení a nastavení. Typické označení bývá DS, SP, CS a PK. Každá poloha přepínače odpovídá jednomu režimu instalace pevného disku:

62



• DS – master - řídicí/výchozí nastavení z výroby • SP – slave - podřízený (nebo bez přepínače) • CS – volba master/slave kabelem: účel pevného disku je určen jeho fyzickou polohou vzhledem k základní desce • PK – poloha zaparkování přepínače: poloha, do níž může uživatel přepínač umístit, pokud není potřebná v existující konfiguraci. Pevný disk s přepínačem v poloze master je systémem BIOS považován za zaváděcí. Přepínače na pevných discích, které jsou připojeny ke stejnému kabelu, mohou být v poloze volby master/slave kabelem. V tomto příkladě bude BIOS považovat za «řídicí - master» ten disk, který je připojen k IDE kabelu blíže k základní desce. Označení pevných disků bohužel nebylo nikdy standardizováno. Často se stává, že označení na pevném disku se liší od toho, které je popsáno výše. Navíc u starších typů pevných disků může být jejich účel definován dvěma přepínači namísto jednoho. Před instalací svého pevného disku do počítače byste si měli označení pečlivě prostudovat.

K tomu, aby pevný disk fungoval, jej nestačí jen fyzicky připojit k základní desce a správně nastavit přepínače – pevné disky musí být správně konfigurovány v systému BIOS základní desky.


63


BIOS Když zapnete počítač, často uvidíte předtím, než se zobrazí úvodní obrazovka operačního systému, několik krátkých textových zpráv. Tyto zprávy pocházejí z programu POST (power-on self test), který patří do systému BIOS a je prováděn procesorem. BIOS neboli základní vstupně/výstupní systém (basic input/output system), je program, který je uložen v čipu trvalé paměti (ROM nebo flash BIOS) na základní desce vašeho počítače a je jeho klíčovým prvkem. Verze systému BIOS, kterou používáte, «zná» všechny zvláštnosti všech součástí základní desky: procesoru, paměti, integrované zařízení. Verze systému BIOS jsou poskytovány výrobci základních desek. Hlavní funkce systému BIOS jsou: • POST kontrola procesoru, paměti a vstupních/výstupních zařízení • počáteční konfigurace všech softwarově konfigurovatelných součástí základní desky • inicializace zaváděcího procesu operačního systému (OS) Ke komponentů počítače, které potřebují počáteční konfiguraci, patří subsystém vnější paměti, který řídí jednotky pevných disků, disketové jednotky, jednotky CDROM, DVD a jiná zařízení. B.2.1

Nastavení počítače BIOS má vestavěný program pro nastavení počáteční konfigurace počítače. Chcete-li do něj vstoupit, musíte během POST sekvence, která se spouští okamžitě po zapnutí vašeho počítače, stisknout určitou kombinaci kláves (Del, F1, CTRL+ALT+ESC, CTRL+ESC nebo nějakou jinou v závislosti na systému BIOS). Během testování při spouštění počítače je obvykle na monitoru zobrazena informace s potřebnou kombinací kláves (například Press DEL to enter Setup.). Stisknutí této kombinace kláves (klávesy) zobrazí nabídku programu pro nastavení, který je součástí systému BIOS. Tato nabídka se může lišit vzhledem a skupinami položek a jejich názvů - záleží na výrobci systému BIOS. Nejznámějšími výrobci systémů BIOS pro základní desky PC jsou Award/Phoenix a AMI. Navíc zatímco položky v nabídce standardního nastavení jsou většinou v různých systémech BIOS stejné, položky rozšířeného nastavení silně závisí na počítači a verzi systému BIOS. Níže popisujeme obecné principy počáteční konfigurace pevného disku, a pak uvádíme konfiguraci (příklad) v systému AwardBIOS. Velcí výrobci PC, například Dell či Hewlett-Packard, vyrábějí základní desky sami, a vyvíjejí své vlastní verze systému BIOS. Pokyny pro správnou konfiguraci systému BIOS byste měli vždy nahlédnout do dokumentace, kterou jste dostali se svým počítačem.

B.2.2

Standardní nabídka nastavení CMOS Parametry v nabídky standardního nastavení CMOS obvykle definuje geometrii pevného disku. Pro každý pevný disk instalovaný ve vašem počítači jsou k dispozici následující parametry (a hodnoty):

64



Parametr Typ (Type)

Hodnota

Účel Typ 0 nebo Not Installed (neinstalován) se používá tehdy, když není instalován žádný pevný disk (pro jeho odinstalování). Typ 47 je vyhrazen pro parametry definované uživatelem nebo pro parametry detekované programem autodetekce IDE.

1-47, Not Installed, Auto

Hodnota Auto umožňuje automatickou detekci parametrů IDE disků během zaváděcí sekvence. Cylinder (Cyl)

1-65535

Počet cylindrů na pevném disku. Pro IDE disky se uvádí logický počet cylindrů.

Hlavičky (Heads - Hd)

1-16

Počet hlaviček na pevném disku. Pro IDE disky se uvádí logický počet hlaviček.

Sektory (Sectors - Sec)

1-63

Počet sektorů na stopu na pevném disku. Pro IDE disky se uvádí logický počet sektorů.

Velikost (Size) / MB Kapacita (Capacity)

Kapacita disku v megabajtech. Vypočítává se podle následujícího vztahu:

Režim / Mode (Metoda překladu Translation Method)

Metoda překladu adres sektorů.

Velikost=(Cyl x Hla x Sek x 512) / 1024 / 1024.

Normal/ LBA/ Large/Auto

K výkladu hlavních funkcí aplikace Acronis True Image byl jako jeden z příkladů použit pevný disk QuantumTM FireballTM TM1700A. Jeho parametry mají následující hodnoty: Parametr

Hodnota

Typ (Type)

Auto

Cylinder (Cyl)

827

Hlavičky (Heads - Hd)

64

Sektory (Sectors - Sec)

63

Režim

Auto

CHS

1707 MB

Maximum LBA Capacity

1707 MB

V nastavení (setup) systému BIOS můžete nastavit parametr Type na User Type HDD (uživatelsky definovaný typ). V tomto případě musíte také zadat hodnotu parametru režimu překladu, která může být Auto/Normal/LBA/Large.


65


Režim překladu určuje, jak jsou překládány adresy sektorů. Tento parametr se objevil, protože v některých verzích systému BIOS existovalo omezení na maximální adresní kapacitu disků, které bylo 504 MB (1024 cylindrů x 16 hlaviček x 63 sektorů x 512 bajtů). Existují dva způsoby, jak toto omezení obejít: (1) přepnout z fyzických adres sektorů na logické (LBA), (2) použít matematické vztahy pro zmenšení počtu adresovaných sektorů (cylindrů) a zvětšení počtu hlaviček; tato metoda se nazývá velký disk (Large Disk, Large). Nejjednodušší rozhodnutí je nastavit hodnotu tohoto parametru na Auto.

Pokud je k základní desce připojeno několik pevných disků, ale nechcete v tomto okamžiku některý z nich používat, musíte jeho typ na stavit na Neinstalovaný (Not Installed). Parametry pevných disků mohou být nastaveny ručně pomocí informací uvedených výrobcem pevného disku na jeho pouzdře, ale snazší je použít program pro automatickou detekci IDE, který je obvykle součástí systému BIOS. Tento program je někdy samostatnou položkou nabídky systému BIOS, jindy je součástí nabídky standardního nastavení CMOS. Všimněte si prosím, že v Dodatek B. «Nastavení pevného disku a systému BIOS» jsou popsány základní prvky fyzické struktury pevného disku. Vestavěné řízení pevných disků IDE maskuje fyzickou strukturu disku. Výsledkem je, že BIOS základní desky «vidí» logické cylindry, hlavičky a sektory. Nechceme zde podrobně rozebírat toto téma, ale vědět o této skutečnosti je někdy užitečné.

B.2.3

Zaváděcí sekvence, nabídka pokročilého nastavení CMOS Nabídka systému BIOS obvykle vedle standardního nastavení CMOS obsahuje položku advanced CMOS setup (pokročilé nastavení CMOS). Zde můžete nastavit zaváděcí sekvenci (boot sequence): C:; A:; CD-ROM:. Povšimněte si prosím, že nastavení zaváděcí sekvence systému se v různých verzích systému BIOS liší, například mezi AMI BIOS, AWARDBIOS a výrobci značkového hardwaru.

Před několika lety byla zaváděcí sekvence operačního systému pevně zakódována v systému BIOS. Operační systém mohl být zaveden buď z diskety (z jednotky A:), nebo z pevného disku C:. To byla sekvence, ve které se BIOS dotazoval na vnější jednotky: pokud byla jednotka A: připravena, BIOS se pokusil zavést operační systém z diskety. Pokud jednotka nebyla připravena nebo na disketě nebyla systémová oblast, BIOS se pokusil zavést operační systém z pevného disku C:. V současné době umožňuje BIOS zavádění operačních systémů nejen z disket nebo pevných disků, ale také z disků CD-ROM, DVD a z jiných zařízení. Pokud je ve vašem počítači instalováno několik pevných disků označených jako C:, D:, E:, a F:, můžete zaváděcí sekvenci nastavit tak, aby se operační systém zavedl například z disku E:. V takovém případě musíte zaváděcí sekvenci nastavit například takto: E:, CD-ROM:, A:, C:, D:. Neznamená to, že se zavádění provede z prvního disku v tomto seznamu; znamená to pouze, že první pokus o zavádění operačního systému bude proveden z tohoto disku. Na disku E: nemusí být žádný operační systém, nebo může být neaktivní. V takovém případě se BIOS automaticky dotáže další jednotky v seznamu. Během zavádění může dojít k chybám, viz B.2.5 «Chyby inicializace pevného disku». 66



BIOS čísluje disky podle pořadí, v němž jsou připojeny k IDE řadičům. (primární master, primární slave, sekundární master, sekundární slave); pak přicházejí pevné disky SCSI. Toto pořadí je narušeno, pokud změníte zaváděcí sekvenci v nastavení systému BIOS. Pokud například určíte, že se má systém zavést z pevného disku E:, číslování začne pevným diskem, který by za obvyklých podmínek byl třetí (je to obvykle sekundární master). Po instalaci pevného disku do svého počítače a jeho konfiguraci v systému BIOS byste si mohli říci, že počítač (nebo základní deska) «ví» o jeho existenci a jeho hlavních parametrech. Avšak k tomu, aby operační systém mohl s pevným diskem pracovat, to ještě nestačí. B.2.4

AwardBIOS Níže uvádíme příklad konfigurace pevných disků v systému AwardBIOS. Nabídka Main (Hlavní) systému AwardBIOS, které je zodpovědné za konfiguraci pevných disků na základních deskách pro procesory Celeron, Pentium II-III a AMDK6/K7, obvykle vypadá takto: AwardBIOS Setup Main

Advanced

Power

Boot

Exit

System Time System Date

[16:16:35] [01/10/2001]

Item Specific Help:

Legacy Diskette A Legacy Diskette B Floppy 3 Mode Support

[1.44M, 3.5in] [None] [Disabled]

<Enter> to go to submenu.

Primary Master

[Auto]

Primary Slave

[Auto]

Secondary Master

[Auto]

Secondary Slave

[Auto]

Language

[English]

Supervisor Password

[Disabled]

User Password

[Disabled]

Halt On

[All but Disk/Keyboard]

Installed Memory

[Disabled]

F1

Help ↓

Esc Exit

Select Item

-/+

Change Values

F5

Setup Defaults

←→ Select Menu Enter Select Sub-Menu F10 Save and Exit

Označení (aktivní položky) přesuňte na řádek Primary Master a stiskněte klávesu Enter, čímž vstoupíte do nabídky, která vypadá takto: AwardBIOS Setup Main Primary Master [Auto]


Item Specific Help:

67

Dodatek B Nastavení pevného disku a systému BIOS Typ (Type)

[Auto]

<Enter> to select the type of the IDE drive. [User Type HDD] allows you to set each entry on your own. Warning: Ultra DMA Mode 3/4/5 can be enabled only when BIOS detects Shielded 80-pin cable.

F1 Help ↓ Select Item -/+ Change Values F5 Setup Defaults Esc Exit ←→ Select Menu Enter Select Sub-Menu F10 Save and Exit

Označení přesuňte na hodnotu parametru Type (v tomto případě [Auto]) a stiskněte klávesu Enter, čímž se otevře seznam možných hodnot tohoto parametru; například: None Auto User Type HDD (uživ. typ pev. disku) CD-ROM LS-120 ZIP-100 MO Other ATAPI Device (Jiné ATAPI zařízení)

Pomocí kláves se šipkami nahoru a dolů si vyberte hodnotu User Type HDD a stiskem klávesy Enter přejdete na následující obrazovku: AwardBIOS Setup Main Primary Master [User Type HDD]

Item Specific Help:

Typ (Type) Translation Mode

[User Type HDD] [LBA]

<Enter> to select the type of the IDE drive.

Cylinders Head Sector CHS Capacity

[………0] [……0] […0] 0MB

[User Type HDD] allows you to set each entry on your own.

Maximum LBA Capacity

0MB

Multi Sector Transfer SMART Monitoring PIO Mode

[Maximum] [Disabled] [4]

Warning: Ultra DMA Mode 3/4/5 can be enabled only when BIOS detects Shielded 80-pin cable.

Ultra DMA Mode

[5]


Zadejte hodnoty parametrů Translation Mode (režim překladu), Cylinders (počet cylindrů), Head (počet hlaviček) a Sector (počet sektorů) (naleznete je na pouzdru 68



pevného disku), čímž počáteční konfiguraci pevného disku v systému BIOS dokončíte. Režim překladu může mít následující hodnoty: LBA Large Normal Match Partition Table Manual

Nabídky v nových verzích systému AwardBIOS mají položku Boot. Nabídka Boot, která určuje zaváděcí sekvenci, vypadá takto: AwardBIOS Setup Main

Advanced

Power

Boot

Exit

1. ATAPI CD-ROM 2. Removable Device

[None] [Legacy Floppy]

Boot Sequence:

3. IDE Hard Drive 4. Other Boot Drive

[IBM-DTLA-307020] [Disabled]

Plug & Play O/S Boot Virus Detection

[No] [Enabled]

<Enter> to select the device To select the boot sequence, use up or down Arrow.

Quick Power On Self Test Boot up Floppy Seek Full Screen Logo

[Enabled] [Enabled] [Enabled]

Press <+> to move the Device up the list, or <-> to move it down the list


Označení (aktivní položky) umístěte na pole napravo od položky „3. IDE Hard Drive“ a stiskem klávesy Enter zobrazte seznam všech pevných disků připojených k počítači a detekovaných systémem BIOS spolu s řádkem Disabled (Deaktivovat); například: Disabled Quantum FireBALL_1700A IBM DTLA-307020 Quantum FireBALL_1700A

Sekvence zařízení v levém horním rohu obrazovky znamená, že když BIOS hledá zaváděcí disk, nejprve se dotáže CD-ROM (1. ATAPI CD-ROM), ale v aktuální konfiguraci žádná CD-ROM jednotka neexistuje. Další dotaz směřuje na disketovou jednotku (2. Removable Device). Pouze pokud žádný z těchto disků neobsahuje operační systém, BIOS se dotáže pevného disku (3. IDE Hard Drive), který byl vybrán ze seznamu.


69


Pomocí kláves se šipkami nahoru a dolů si vyberte položku ze seznamu a pomocí kláves + a - zařízení posouvejte v seznamu nahoru a dolů. Tím se změní zaváděcí sekvence. Můžete například zvolit zaváděcí sekvenci, která je na obrázku níže: AwardBIOS Setup Main

Advanced

Boot

Power

Exit

1. Removable Device 2. ATAPI CD-ROM

[Legacy Floppy] [None]

Boot Sequence:

3. IDE Hard Drive 4. Other Boot Drive

[IBM-DTLA-307020] [Disabled]

Plug & Play O/S Boot Virus Detection

[No] [Enabled]

<Enter> to select the device To select the boot sequence, use up or down Arrow.

Quick Power On Self Test Boot up Floppy Seek Full Screen Logo

[Enabled] [Enabled] [Enabled]

Press <+> to move the Device up the list, or <-> to move it down the list


Po nastavení uvedených parametrů si pomocí kláves se šipkami vlevo a vpravo vyberte z nabídky požadovanou položku Exit. Na otázku, zda uložit zadané parametry, odpovězte kladně. U systému AwardBIOS pro základní desky s procesory Pentium, Pentium Pro (t.j starší než jsou uvedené výše) a AMD-K5/K6 vypadá obrazovka standardního nastavení CMOS takto: ROM PCI/ISA BIOS (2A69JA2A) STANDARD CMOS SETUP AWARD SOFTWARE, INC. Date (mm:dd:yy)

: Fri,

May

15

Time (hh:mm:ss)

: 11:

33:

53

1998

HARD DISKS Primary Master

: TYPE SIZE CYLS HEAD PRECOMP LANDZ SECTOR MODE : Auto 0 0 0 0 0 0 Auto

Primary Slave

: Auto

0

0

0

0

0

0

Auto

Secondary Master Secondary Slave

: None : None

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

Base Memory: Extended Memory:

0K 0K

Video : EGA/VG

Other Memory:

512K

Halt On: All Errors

Total Memory:

512K

Drive A : 1.44 M Drive B : None

ESC : Quit F1 : Help

70

↓→←: (Shift) F2

Select Item

PU/PD/+/- : Modify

Change Color



Parametr Type může mít hodnoty Auto, Not Installed nebo User Defined. V posledním případě musíte zadat hodnoty ostatních parametrů ručně (kromě režimu - MODE) podle informací na krytu pevného disku. Účel parametrů MODE a LANDZ je popsán v poznámce výše. Parametr PRECOMP je takzvaný parametr prekompenzace a je důležitý pouze pro starší pevné disky (MFM a RLL). IDE disky tento parametr ignorují.

Ve starších verzích systému BIOS byla zaváděcí sekvence nastavena v části BIOS FEATURES v řádku Boot Sequence, kde jste si mohli nastavit nejtypičtější zaváděcí sekvence, například C:; A:;CD-ROM: nebo CD-ROM:; C:; A:, a další. B.2.5

Chyby inicializace pevného disku Zařízení se obvykle inicializují úspěšně, ale někdy dojde k chybě. Typické chyby týkající se pevných disků se oznamují tímto chybovým hlášením: PRESS A KEY TO REBOOT (STISKEM KLÁVESY RESTARTUJETE POČÍTAČ) Toto chybové hlášení nemá přímou souvislost s chybami během inicializace pevného disku. Objeví se však například tehdy, když zaváděcí program nenalezne na pevném disku žádný operační systém, nebo když není primární diskový oddíl (partition) pevného disku nastaven jako aktivní. ZÁVADA PEVNÉHO DISKU, VLOŽTE SYSTÉMOVÝ DISK A STISKNĚTE ENTER Toto hlášení se zobrazí v případě, že zaváděcí program nenalezne žádné dostupné zaváděcí zařízení, ať je to disketa, pevný disk nebo CD-ROM. C: DRIVE ERROR C: CHYBA DISKU DOŠLO K CHYBĚ PŘI INICIALIZACI PEVNÉHO DISKU Toto hlášení se zobrazí v případě, že není možné přistupovat na disk C:. Pokud je o disku známo, že je funkční, je pravděpodobným důvodem této chyby nesprávné nastavení či připojení: • parametrů pevného disku v nastavení systému BIOS • přepínačů na řadiči (řídicí/podřízený - master/slave) • kabelů rozhraní Je rovněž možné, že zařízení je mimo provoz nebo pevný disk není formátovaný.

Acronis, Inc http://www.acronis.com [email protected]


71

Acronis True Image 9.0

Recommend Documents