Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav české literatury a literární vědy
Diplomová práce
Absurdní drama v
české
literatuře
60. let
20. století
Iva (Český
Janečková
jazyk a literatura)
Praha 2006
Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Pavel Janoušek, CSc.
Prohlašuj i,
že
j sem diplomovou práci vypracovala
a použila jsem jen
pramenů
samostatně
uvedených v seznamu literatury.
V Praze dne 15. dubna 2006
Děkuji
doc.
livost a cenné
PhDr.
Pavlu Janouškovi, CSc.
připomínky
při
za laskavost,
vedení této práce.
trpě
Obsah: Hra na druhou aneb
Třikrát
proti smyslu . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Malé scény pro velkého diváka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Absurdní drama - naléhavé vyj ádření reality ............ 9 Tři
osobnosti - 3 linie absurdity šedesátých let . . . . . . . . . . . . 12 Přímá
a
nepřímá
Shoda v
neshodě
konfrontace absurdity . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 ...................................... "
Absurdita z normality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . , '"
.. "
15 21
Princip zmnožování a pohyb v kruhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Tragikomika
příběhu
Vyskočilova
snová fantazie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Svět
.................................. "
naruby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "
Řád
v chaosu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . , . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "
25
28
28
Pomocný život aneb ztráta identity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
Dvojitá partie šachisty Huga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Absurdní realita totalitního Večírek
jako místo
světa
formálně
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
neformální . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
Organizovaná intimita sterilního života . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Centrální
úřad
Pseudočinnosti
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 ....................................... "
54
Protekce, korupce, oportunismus a kontrola . . . . . . . . . . . . . 55 Hrdinové? Loutky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "
62
Aktivní hrdina nebo pasivní komentátor? . . . . . . . . . . . . . . . . 65
3
Všeobecná hluchota. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 67 Jazyk jako hra i nástroj moci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
Tak
nějak
na rovinu si pošprechtit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
Rozumím - Mám na to docela hutput zexdohyt! . . . . . . . . . . . . 80 Ivan
Vyskočil
závěretn.
chytá jazyk za slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81
.. . ........................................... 85
Li teratura ............................................ 91 Prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 Li teratura
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
4
Třikrát
Hra na druhou aneb
Všechny velké ctnosti mají absurdní tváří
Kolik
má
absurdní
hra? by
k mnohovýznamnosti
pojmu
hra.
rovinou
textu,
drama
absurdního
partnerem
podivného
tvář,
Albert Camus.
řekl
Mnohovrstevnost
vytváří,
absurdní
proti smyslu
mohla
součástí
se
úměrou čtenář
se
reality,
nové
hry
spoluhráčem
který
přímou
být
Propracovává-li
stává
dění,
obrazu,
pravidly
s
absurdními, nikoli však nesmyslnými. Podle
varianty absurdní dramatiky 60. Havel,
Ivan světy
liší
Havlovi
zahraničních
hráči
absurdního
autorů
nonstop
světa
postupy
jako jej ich kolegové ve
Milana
příběhy,
osudy,
Uhdeho?
nebo
Hovoří
tu spolu hrdinové
slovy?
O co
běží,
co
Jsou jejich
Vyskočilových
od
české
Uplatňuj
světové
skutečně, těchto
Co
čeští
í
takové,
světy
di vadla?
herců?
jen o hravé
jev
autoři
let minulého století - Václav
a Milan Uhde?
Vyskočil
jako
tu o
klíčoví
jakých osobitých pravidel hraj í
V
je
čem
se
podstatou
autoři
literatuře?
obdobné Jedná se
neodůvodněné
počínání?
nebo si pouze pohrávají se hrách ve
hře?
Jak funguj e
pseudorealita života 60. let 20. století? A
jak
je
možné,
mnohovrstevný a
novou
poci t, odněkud
tváří
že
spolu
obraz podivného absurdity
s
světa,
vnímá
že všechny ty Hugy,
každým
divák
parťáky,
zná ...
5
novým
pohledem
na
s každým dalším
příběhem
silněji
plíživý
stále Sanory,
úřady
alej stra
Malé scény pro velkého diváka Šedesátá české
léta
20.
století
literatury po 2.
literatury se spolu s prosazovala a
nešťastná
naléhavými
intimní láska
lyrika
přestávaly
problémy
nedávné minulosti
osobní
byli
poměrů
míře.
být tabu. a
průběhu
a cesty
V poezii se erotika
věcnost,
Pro prozaiky se staly morálky,
společenské
jej ich hrdinové
živými,
šedesátých let diferencovaly,
oproti
pochybuj ícími válečné.
tvory, bylo možno zaznamenat i další vlnu prózy se v
Směry
různily.
epická
i
dobou
Cenzura sice trvala až
však ve snesitelné uvolňováním
šťastnou
nazývána
válce.
světové
působila
do roku 1967,
bývají
v próze se
Žánry šířila
hravost, satira, fantastika, reflexivnost i drsná věcnost. Pro
drama
byly
v
šedesátých
letech
malé
příznačné
l
scény.
Podle Jana Grossmana 2 se v 50. letech velké divadlo rozešlo se Velmi
současností.
považovaly
za
formuje
všeobsáhlé
podružné soukromé
to
k obecnostem,
řešit
Divák
omezenost
navázat
na
došlo
obnově
1
k
Holý,
J.:
podněty
a
dohnat,
vyj adřovacích
Léta
šedesátá.
In:
byl
vyššímu,
něčemu
předešlého
se
čím
let
člověk
ale
tvorem
smysl života. Divadlo se však
konkrétní. Na konci 50. let se proto opusti t
50.
realismu
nejdůležitější,
vztahy.
individualizovaným a musel obracelo
koncepce
období, co
se
začala
obnov i t
Česká
potřeba
přerušený
Po
moderního
literatura
člověk
prosazovat
zameškalo.
prostředků
byl
než
vývoj,
roce
1956
jevištního
od počátků
k
dnešku.
Praha, Lidové noviny 1998. 2
Grossman,
J.:
Svět malého
divadla.
spisovatel 1991, s. 286-308.
6
In:
Analýzy.
Praha,
Československý
v
umění
předchozí
likvidovaných.
době
Mizela
univerzálního divadla a univerzálního diváka. Léta
šedesátá
k evropské teoretiků
doby
znamenala Díky
komunitě.
dramaturgů
a
tabuizovaných
Tennessee Harold
a seznamování Divadlo,
Thorton
který
s
příslušnosti
překladatelů,
nebo
vydavatelů,
divadla díla do té
jako
autorů,
Wilder,
Ionesco
vědomí
českého
pronikala do
Eugene se
iniciativě
západních
Williams,
Pinter,
intenzivní
představa
3
byl
například
Friedrich
Samuel
Durrenmatt,
Beckett.
Vydávání
dosud neznámou tvorbou podporoval spolupracoval s
rovněž
Přeložené
texty
byly
rozmnoženinách
agentury
Dilia,
v edici Divadlo nakladatelství Orbis nebo v
"pětkách"
her
publikovány
překladateli.
časopis
Odeon. 4
nakladatelství
Kunderovi myšlení
se o
knižně,
Díky
divadelníci
čeští
divadle,
v
zejména
Janu
Grossmanovi
seznamovali s
Ludvíku
různými
s
divadelní
a
teorií
způsoby
Bertolda
Brechta. Velká
divadla
režiséra
reprezentovalo
Otomara
a
Krejči
Národní brněnská
Sokolovským, Hynštem, Hajdou a Kalochem. psychologicky lidské velkého
osudy
prohloubené a
problémy,
politického
vnitřní opozičnost a
3
Pdmerl,
J.:
zpodobování
Divadlo
činohra
divadla.
v
divadlo činohra
života,
Společná
osobností
s
režiséry
kladl
Krejča
Brně
s
oběma
koncepci divadlům
kritičnost k uspořádání společnosti.
v
době
politického
"tání".
In:
na
individuální
rozvíj ela
byla
důraz
Česká
5
divadelní
kultura 1945-1989. Praha, Divadelní ústav 1995, s. 49-62. 4
Hořínek,
Z.:
Šedesátá
léta.
Praha, Divadelní ústav 1995, s. 5
Hořínek,
Z.:
Šedesátá
In:
Česká
divadelní
kultura
1945-1989.
Česká
divadelní
kultura
1945-1989.
64-73.
léta.
In:
Praha, Divadelní ústav 1995, s. 64-73.
7
Vedle
velkých
Vznikala
scén
nikoli
potřeby
hrát.
z
hlásila
způsob
skutečnosti,
tvorby
vyprávění,
výpůj čky
z
primárně
výtvarné,
montáže a
náznaky,
oblastí
žánrů,
a
z
malá.
vnitřní
argumentace,
položení otázky, látkami a
pro
určeny
mimické,
divadla ale
Malé scény pracovaly s
nebyly
o propojení
i
povinnosti,
či
odhalení konkrétní
často
divadlo.
slovu
možnosti
ofenzivnost myšlení.
písničky,
ke
Divadelnost znamenala názor,
bezprostřední
které
se
žánry,
divadlo.
hudební
prózy,
pantomimu nebo
které v
Šlo
černé
daném okamžiku
shrnují nejvíc zkušeností, podle Grossmana 6 nejcitlivěji souzní s
mentalitou
sdělnost.
a
metaforickým
portálového
jeho
metody
prostředkem
už
omezení a
hlediště
Tyto
sahali
Autoři
kombinacím,
z
senzibilitou
k
zkratkám,
byla
proto
sugesci
největší
prostorovým
náznaku, Herec
rozbití
nastupoval
deziluzivními
přerušována
experimentem,
ale
Nerozhodovalo,
záměru.
mají
časově
prostoru.
formálním
vyjádření
a
pružným
k
jevištního
hra
nebyly
člověka,
přirozeným
zda byl postup
použit, rozhodovala intenzita, síla, která ho
někdy
nosi telem nového nebyli
obsahu
profesionální
a
nového
sdělení.
divadelníci,
a
Základem
7
triky.
učinila
divadel
amatérská
právě
neoficiálnost byla zdroj em osobitého
estetična.
Místo divadla
získával divák dojem hry na divadlo,
představení
si aplikoval,
konfrontoval se svou zkušeností. Takovou Divadlo Studio 6
malou
Na Y.
Grossman,
scénou
J. :
Svět
se
velkého
diváka
bylo
například
Brno,
Semafor
nebo
liberecké
Večerní
Zábradlí, Umění
pro
tu
malého
podle
Grossmana
stávalo
diagnózou,
divadla.
In:
Analýzy.
Praha,
Československý
divadla.
In:
Analýzy.
Praha,
Československý
spisovatel 1991, s. 286-308. 7
Grossman,
J. :
Svět
malého
spisovatel 1991, s. 286-308.
8
řešilo
problematiku
demonstrovalo formy
byly
stran
a
tím,
tak,
aby
pohybu.
v
zintenzivnění
vidět
byla
jevištěm
dialogu mezi
řešení.
nutnost
schopnost
Klíčová
obnažovalo,
analyzovalo,
vyprovokovalo měly
analytické,
ji
že
realitu
z
aktivizace hledištěm,
a
Malé mnoha
diváka,
představení
dostávalo smysl teprve v kontaktu s publikem. Byla to jevištní tvorba
ve
stavu
zrodu.
zrodu,
procesu
vznikání
dalšího
vývoje
vychází
scénami
šedesátých autorů,
výrazných
V jejich textech, spatřujeme
Právě
z
myšlenky
textu
a
nepřeberných
tvorba
let
dramatiků okrajově
Václava
francouzský
světového
dramatik
Groteskní
nadsázkou,
hrou
i tragédie. autorů
s
Není
převratů,
výrazem Na
tématem
let i aneb
je
se,
paradoxy divadlo
divadla,
Uhdeho.
reality
a
jeho
zároveň předj
absurdní, přesahuje
Král
příznačnými
svými
uj ímá
groteska
do
rysy
poslání
ímá
však
ireálna,
Ubu
komedie postupy
aby
mohlo
Absurdno je plodem hluboko zasahujících
zhroucení
aktuálnost
čtyřicátých
vrací
dalších
Milana
vyjádření
Jarry
divadlo
lépe uchopit realitu.
se
a
malými
S
absurdního dramatu bývá považován
Alfred
to
absurdního
hodnot.
Havla
jeho
specifickou podobu žánru absurdního dramatu.
předchůdce
(1896) .
možností
osobnosti
i
stavu
i v dramatech I. Klímy a J. Topola,
Absurdní drama - naléhavé Za
ve
Vyskočila.
Ivana spojeny
jsou
divadla
ideologií
Jarryho
látky
a
systémů
upozornil
na
etických sklonku
Josef Kainar. Jeho variace na Krále Ubu Dršťky
nebudou,
uzurpátorství,
1947-1948),
zneužití
9
jejímž
prostředky
(Ubu
hlavním verbální
demagogie 8
a
tvrdosti
absurdní
českou
objevují už
v
degenerované
dramatiku.
dříve,
ve
v expresionistické
20.
Její
demokracii,
rysy
letech 20.
postupy
století u
Krkavci
grotesce
a
předjímá
se
však
Jana Bartoše
nebo
Pelikánu
tendence
světové
(1920)
obrovském (1923) Jako
absurdní
literatury století.
drama
je v
uplatňovaná
Dramatikové
absurdity -
charakterizována dramatické
nazírali
2.
tvorbě
život
a
svět
poloviny v
kategoriích
groteskního zpracování metafyzické úzkosti,
pramenila
existenciální
z
nejistoty,
20.
která
absence
z
hierarchizovaných hodnot. Teorii tohoto žánru se
věnoval
kritik a teoretik Martin Esslin. Becketta,
Eugena
Ionesca,
Absurdní
drama
podle
postupů,
jako
jsou
mimové,
akrobati,
nesmysly
nebo
Arthura
abstraktní žerty
snová
a
narozený anglický
Zkoumal zejména díla Samuela
vychází
něj
Maďarsku
v
Adamova z
literatura
Geneta.
dramatických
efekty,
ztřeštěné
fantastická
Jeana
tradičních
scénické
klaunů,
a
cirkusoví
scény, s
slovní
alegorickými
složkami. Český
literární
absurdity a
existenciální,
případkovou.
znamená
absurditě
Hoffmann,
Praha, 9
absurdně,
existuje B.:
moment
České
absurdita
(většina
žít
životem beze smyslu,
absurdity
8
žít
údělu
drama
rozlišuje
několik
druhů
(relativní)
koordinovanou
Existenciální
absurditu lidského tu
Sus 9
teoretik Oleg
vyjadřuje
totální
her Beckettových), existovat k
smrti.
naděje
vztažnosti.
a
Život
víry.
je
v
této
U koordinované
Absurdita
je
a di vadlo ve druhé polovině 20.
nějakým
století.
Blug 1996, s. 15-19.
Sus, O.: Teorie absurdna a absurdní komika. Divadlo 12, 1963, s. 1-9.
10
způsobem
k
usouvztažněna
souřadnici
zlidštěného
Případková,
svými
vněj
a
do
ale
o
také
všestranný
nejblíže
staví na Tento
ke
protiklad
polský
je
nerozumné,
dramatiků
60.
své
má
specificky
i
ve
let,
i
absurdity. typy
a prolínají se spojené.
kterou
produkoval
Slawomir Mrozek má koordinované,
smysluplné -
charakteristický
slov
nimi
satirik
absurdity
absurdních místo
spojováním
s
dramatika,
malých
světem
hranice mezi
vyhraněnou,
kategorii
rozumné -
napětí
bývá
nesmyslným
komiky
absurdní
zřejmě
charakterizována
jejich prvky se prolínají
typy
přiřazena
je
k vyj ádření pocitu životní
"Socialistická" například
je
proj evy,
hravě
kategorizaci
případné
i
(nonsens)
bij ícími
se
absurdit se stírají,
neabsurdního,
kde existuje jistá smyslnost.
světa,
očí
nemíří
přirozeně
oblasti
absurdita
vyznačuje
představ,
Nejde
jevová
šími,
alogismů,
k
pro
která
nesmyslné.
tvorbu
českých
Václava Havla a Milana Uhdeho, hravém
absurdní
Ivana
světě
Vyskočila.
Jako groteskní aréna hodnot
po
2.
světové
je
světovými
válce.
autory
Specifický
tzv.
Hořínek
průběhu
způsobu děje
Hořínek,
dovádění
věcí
ad absurdum.
je východiskem normální situace, druhý typ vrhá
která je nemotivovanou,
nevysvětlitelnou
10
tedy
získává
o komedii 10 hovoří o dvou způsobech
"zabsurdňuje",
absurdní situace, a
Knize
"zabsurdňování",
U prvního v
v
však
rozměr
krize
Československu.
také zobrazení absurdity v socialistickém Zdeněk
zobrazována
daností.
Funguje
II
člověka
reálně
přímo
do
neodůvodněnou
naprosto
Z.: Kniha o komedii. Praha, Scéna 1992.
která se
samozřejmě
a
navzdory své reálné nemožnosti.
dobře
vysvětlení
racionální
Tři
Snaha o její
pozdější
vede ke znásobení absurdity.
osobnosti - 3 linie absurdity šedesátých let
osobnostmi
Klíčovými
jak už bylo
výše,
řečeno
absurdní dramatiky 60.
české
Václav Havel,
Ivan
let byli, a Milan
Vyskočil
Uhde. Všichni
jsou
tři
rozhlasovými
nejen
dramatiky,
autory
Ivan
her
divadelních,
Vyskočil
pohybující se mnohdy na hranici žánru, pražské
Redutě
-appealy,
v
1958
roce
také
osobnost
představuje
jeho dramatická tvorba
se prolíná s prózou. V spoluzaložil
ale
realizoval své textDivadlo
Na
Zábradlí.
Podílel se spolu s Milošem Macourkem, Pavlem Koptou a Václavem Havlem na
několika
v
začaly (Vždyť
šedesátých
přece
1967).
původních
létat
V roce
letech
je
1963
představeních
vycházet
snadné,
se
1963;
Vyskočil
uveden jeho Poslední den
divadla,
jeho texty a
časopisecky
Kosti,
vrátil
do
(1964), Blbá hra
1965;
knižně
Malé
Reduty,
(1965) nebo
kde
hry, byl
Meziřeči
(1966) . Dvorním autorem Divadla Přišel
sem v
roce
1960,
Na
Zábradlí
kdy už
se
za
měl
stal Václav Havel.
sebou práci
v divadle ABC a publikaci prvních teoretických Divadlo.
Jeho
Zahradní
premiéru v roce 1963, soustředění
o
tři
Brno, Vávra.
kde V
byl té
v
Vyrozumění
roky
Milan Uhde úzce
slavnost
době
už
v
režii
spisů
v
Otomara
revue Krej
či
v roce 1965 a Ztížená možnost
později.
spolupracoval roce
měla
kulisáka
1964 byly
především
uveden známy
12
jeho jeho
s
divadlem
Večerní
nonstop-nonsens sbírky
básní
Král Lidé
z
(1962),
přízemí
povídková sbírka Hrách na
rozhlasová
Komedie
s
s
Divadlem
X,
brněnským
uvedeni jeho
Svědkové
jsou
Ačkoli
spojováni
s
sebou
pojmem
sice
Přímá
tři
a
ale
šedesátých
letech
cesty
jejich
společně,
říci,
však
lidských
o
vidění
a podstat. Výsledkem
Václava
r~zné
této
demonstrace
jehož
umělá
vztahu volné,
jednotlivostí je
Důležité
nemají
používá postup tzv.
Hořínek,
a
být
nýbrž
systém~,
"světy
podobenství, Jako taková
Milana
jako
Uhdeho.
jevů,
a
je
analyzovat, žánrové
"konvence
o
je
mecha-
nepotřebuje upřímnosti".
model, realitě
k
analogie. zobrazení
nejen
scénky,
odhalují své myšlenky, motivy,
a
parabolický
realita
ale
demonstraci
institucí
hyperbolizované
demonstrace. Modelová dramatika
upřímností
před
obraz nebo výsek
přímý
Havla
nectností,
společenských
mikrosvět,
ve
máme
dění
tři
také
že spolu se
se tématu jako modelu,
dramata
Prostředkem
společenské
Č.
v
literárního
která neusiluj í
zmocňují
uvnitř
divadelní
1965
charakterizuje cíl soudobé modelové tvorby ne
zesměšnění
deformací
II
roce
konfrontace absurdity
i
Zdeněk Hořínek 11
o
Uhde
Dalo by se
českého
také
Výběrčí.
divadlo
směry.
v
charakterizována také jako hry "modelové". označována
nismŮ.
a
pak
nebo
linie absurdity.
r~zné
nepřímá
skutečnosti,
jako
Havel
zároveň
podobné,
byli
později
absurdní
jinými
Absurdní dramata,
jsou
a o rok
Spolupracoval
(1963) .
rozhlase
výraznými osobnostmi
naruby",
bývaj í
v
Vyskočil,
tvorby se ubíraj í třemi
Lotem
(1964)
sněhu
Nej de celků
registrovat.
nýbrž
modelové
zdání pravdivosti, Osoby s
záměry.
naprostou
Nejednají za
Z.: Podíl modelu na uměleckém povýšení satiry. Divadlo, 1966,
2, s. 1-5.
13
sebe,
ale
za ideu,
instituci,
systém.
Podle
modelová
Hořínka
dramatika povýšila pouhé satirické zobrazení odvahou domýšlet události
a
situace
o pouhou
situační
kompoziční
pro
do
nejkrajnějších
komiku.
Modelová
dramatika
kázeň
a strukturální
důsledků.
a
řád,
Nejde
tu
přinesla
výrazně
české
už
smysl drama
intelektualizovala. jsou témata a
Ačkoli
české
absurdní
absurdi ty se Oleg
Sus
rozlišuje
nejblíže má tvorba Existuje
tu
neabsurdního, moment,
Jak už
kdy
vždy
subjekt
prostředkem
zásadním
k
vztažnosti
vyjádření
kapitole,
absurdity,
z
nichž
koordinované.
absurdity
zlidštěného
s
střetává
autorům
pojetím
předchozí
absurditě
souřadnici
k
v
pojetí
autorů
klíčovým
zobrazením,
řečeno
typ
moment
přiřazení
se
bylo
trojí
českých
třem
společné,
dramatiky
liší.
principy
některé
objektem.
k
oblasti
světa.
Podle
Je to
Suse
je
absurdity paradox. Existuje zde
však podstatný rozdíl mezi typem paradoxní a absurdní komedie. Co
je
paradoxní,
nemusí
být
protikladu tvorbu
Friedricha
Durrenmattovy
představuj
jsou
hry
vyjádřením
život.
svět.
Mrožek
Konfrontace
absurdum sahá
nad
u
symbolizace,
něj
kritiku
Podstatné
nepřímou.
Tvorba
je,
Paradoxní
Milana
situace, obyčej
v níž e,
výhradně
přítomen.
j ednotli vin,
jde
Uhdeho
14
o je
komedie
se nachází
cestou
zrcadlit nepřímou,
Metoda domýšlení ad
dobových
právě
Mrožkovy
nechce
není pointy. Absurditu ale
do
Slawomira Mrožka.
absurdity.
hry
zda
staví
paradox,
děje
alegorizace,
absurdum.
a
Sus
koordinovaný
mravy a
uvnitř
exprese, není dobrozdání, ne
í
přepisem
nelíčí
se
srovnávací model není
je
absurdní.
Durrenmatta
koordinované
durrenmattovského typu moderní
ještě
faktů,
světa
domýšlení
koordinaci Durrenmattem
není
dotváří
reálna přímou,
ad či
ovlivněna,
jako
stejně přítomen
u
autora
německého
je
Uhdeův
hry, zatímco Havel ho staví
uvnitř
srovnávací dramatu.
vně
V tomto smyslu se Uhdeovy hry blíží spíše satirám, durrenmatovským, spíše linii
Havel
jeho
absurdita
je
však
"venku".
Ze
a
do
sama pro sebe
reálný
světa
svět
příchozího
se
výpovědí
S tématem, jeho forma,
Jozefa Kána
vědomí
struktury vědomé
obsahu
můžeme
u nich však Stěžejní
zpracováním
nejde o
se
badatele na
vyptává Filipa. hry.
uvnitř
techniky: porušení
tragičnem příběhu
objevuje ustálené
a
komičnem
v
tradičním
se
stavby a s
ním
smyslu.
má být v absurdním dramatu postižena v celém svém čemuž
dávají
rovněž
naplňuje
autoři
napomáhá i kompozice.
absurdní
v tom vidí Esslin odlišnost
Téměř
mezi
vyšetřovatel,
dychtivě
přítomen
a
hranic mezi
polyfonním charakteru,
nichž
vraždu
kontrastu
nesmyslnosti existence se odráží i v pro-
charakteru,
smazávání
Skutečnost
u
do
přichází
vyřešit
související likvidace dramatického
Novému
s absurdními
hry, má v absurdním dramatu korespondovat
dramatické
rozplývavost dramatu,
náleží
neshodě
Shoda v
měnách
postavena
"reálného"
světa
Srovnávací model absurdity je tedy
i
modelem
představuje mikrosvět
světem vědce
komediím
Mrožkově.
I Zámek Ivana Klímy (1965) pravidly,
srovnávacím
vnějším
model
např.
dramatikové
i
novou
formu,
Ionesca od Sartra a Camuse,
pozorovat prvky absurdity,
nový
obsah
starou formu.
českého
absurdního dramatu se
liší formálním
podobných témat.
v žádném z příběhy
textů
klasicky
nedochází k dějové.
15
nějaké
zásadní události,
V roce 1961 vznikl spoluautorstvím Ivana Havla
volně
řazený
sled
Celek
tématu,
byl
jednotu aktovek tří
všech lidské
částí.
zvenku
podle
vlastní
účasti.
předvádění,
dramatickým
tvořilo
Výsledkem
komentářem
důsledné
mechanicky
předepsaných,
reaguje
Autostop byl typem hry,
demonstraci,
člověka
schémat
naučených
ve na
bez
stroj, podněty
projevení důraz
kde je kladen
několika
která v
ústředního
promítnutí tématu do
proměna
byla
které
zpředmětnění,
Byla to satira,
Šlo o tři variace na stej né téma -
parodie na adaptabilitu. přizpůsobivost.
aktovek Autostop.
tří
a Václava
Vyskočila
podobách
na
ilustruje
podobu téhož jevu. I. Vyskočil 12 uvádí, že jde o scénický útvar skládající a k
se
divákům,
názorně
z
"demonstrací"
se
a
k
směřující
k
scénických
žádající
jejich
otevřenosti
nikoli
příběhy
přímého
dokumentovat
a
apelující,
obracející
vyprávění,
z
zpřítomňovat
o divadlo
příběhy,
jednak
si
příkladů,
obsahy
a
které maj í
účast
jejich
Jde
diváků,
představivosti
Samotné demonstrace mají být
diváků.
života,
ale
co bylo v Autostopu výsledkem procesu,
o
příběhy
životě.
To,
bylo dovedeno do konce
v Zahradní slavnosti.
Tam už je
další vývoj
výsledkem je domyšlení
situace,
s diváky
hovoru.
aktivní
názorům
ze
hovoru
člověk-stroj
předpokladem
celé
proměny
pro do
konce - ztráta lidské identity. Na Autostopu se Havel s
Vyskočilem
jejich další tvorby se pak ale jim
nadále
podstatně
12
byla
témata,
lišit. Havel
Vyskočil,
I.
-
Havel,
začaly
koncepce
zůstal
v.:
autorsky podíleli, ubírat jinam. textů
se
cesty
Společná
však
začala
autorem zachovávajícím klasickou
Autostop.
Orbis 1963.
16
In:
Humorem
i
satirou.
Praha,
formu
dramatu,
jeho
hry
j sou
tematicky
sevřeněj
ší,
koncepce
systematičtější.
dále
Vyskočil
se
formálně
dále
začíná
osciluje
útvary.
prohlubuj e
mezi
pohybovat
názorné
možnostech
si",
s jazykem,
na
tvorba
povídkovými textu,
redutovských
jeho text-
vyprávění,
charakterizují
divadlo
rezignuj ící
intimní
těsný,
stavů,
uvažování
kontakt prožitků,
o
příčinách,
je
stále
(Malý
tvorby
spolupráce
více
absurdních
motivuje,
podstatnější,
koresponduj e příběhů,
textu
na
základě
autora
"hráčů"
i
roli má v jeho hrách práce - hra -
dění
Alenáš,
kterou chápe ve smyslu
proces
Klíčovou
která mnohdy
pojmu "hra"
situací
vzniku
rysy
" chudé"
tvorby je hra,
rovnocenné
jazykem
Svět
vliv
lidských
uskutečňovat
(čtenáře).
mladších
proces
nadsázku,
Vyskočilovy
improvizace,
s
jeho
příběhů.
Podstatou
diváka
žánru,
(čtenářem),
krátkými
Podobné
zaměřené
zkratku,
divákem
na mluvenost, monology,
zpředmětnění
koncentraci,
na
Nedi vadlo,
výpravu,
s publikem,
prózou,
komentář.
Vyskočilovo
jevištní
"hrát
zaměřených
s
hranici
Je zde patrný
předvádění,
ší
pozděj
na
zkazů
a
především
vývoj a variantnost. -appealů,
na
dramatem
důraz
Klade
spolupráci
1990).
I
posunuje,
vrcholí
vytváří.
pak
v
mnohovýznamnost
textech samotného
s mnohovrstevností absurdních jeho
fungování,
tragika,
by se dala nazírat jako manipulace,
Hra
textů.
absurdita
krutá hra vyšší
moci s lidskými osudy. Václav Havel směru
j e j eho
dialogické scénické
i
zachovává tvorba
bližší
monologické
poznámky.
koncepci dramatu,
klasickou
Uhdeův
Milanu
pasáže text
17
a
Uhdemu. u
obou
Král-Vávra
v
Obj evuj í autorů
tomto se
zde
střízlivé
doplňuje
jedna
hudební mezihra a s myšlenkami hry
písní,
devět
koncepce
mechanizace techniku.
postav
jsou
v Zahradní se
svou
životní Jeho
ze
které
V souvislosti
Zahradní slavnost
repliky
tahem,
odvodil
tématem šachové
dopřáván
"šach",
které
Havla
odpovídá
jeho
her
a
rozvinul
partie
propracovává
stále
vítězným
ve
další
"matem",
s
Repliky je
tím,
jak
políčka
své
hierarchii.
společenské
rozsáhlejší,
svou
Pludkovi
"mat".
na
je
je Havlova
vyjádření
prostor k
jak postupuje
jsou
u
úřadu
tématem
autor
výrazy
hrou
šachovnice,
a
koncipována jako hra v šach.
zakončovány
slavnosti
závěrečným
s
(1963)
taktickou
prostředí
Ústředním
hry.
člověka,
í
ozvláštňuj
korespondují.
textově
Tematizovanému sterilnímu i strohá
které hru
monologem,
končí
který však dává Hugo
sám
sobě.
Monologická forma Uhdeova kterou
hrdina
mechaničnost
nad
Výběrčího
situací
podporuje
dění
má.
vystihuje absolutní moc,
Stereotyp,
opakování
automatičnost,
replik,
jejich
rychlý
sled. Opakované, v
Havlově
klást
Ztížené
také
nelogicky
se
postavy.
mísí
kousky
dialogy,
znázorňuje
několik
Postavy
prolínaj í
někdy
Repliky výpovědí
em,
Vzniká
soustředění
diváka
je
dění
na
jeho vnímání komplikovanosti, Přes
gradaci
hry
a
nutné
nepřehledný
na
se
18
Puzuk začnou
otázky
střídaj
se
střídají
okamžiků
í,
mluvčí.
a odcházejí,
sledovat,
scéna
najednou.
kdo
je
kdo,
jakoby naj ednou ve více a tak
zmatečnosti
opakování,
robot
zrychluj í,
stav, scéně
i
Tytéž
několik
místností, děj
klade
přicházejí
postavy
se hlavní hrdina Huml obj evuj e
situacích.
hře.
dotazy
soustředění.
možnosti
ostatní
prolínají se i
se
absurdní
překotné
ztížená záměrně
situace a
zrychlování
možnost
prohlubuje vztahů
tempa
ve
řeči
a
se
stupňující
mechanicky
tam,
kde
úvodním
začala
i tato
končí
nepřehlednost
dotazem
situace
Humlové
"Tak
co?" .
Ivan spíš
se pohybuje na pomezí žánru.
Vyskočil
krátkými
Souvisejí
prózami
s texty
než
tzv.
za
účastníkem
hledání
a možnosti
příčiny
Klade
příběhu.
variant, autor domýšlí
mohly
ubírat.
Vychází
charakteristická
hravost,
demontování,
dekonstrukce
rekonstrukce.
Hravé
s analýzami
z
různé
fiktivní
reálných deformovaných
je
a
znova
například
praktická
poznámky,
některé
přednášky,
zapojován
školení
Mnohovrstevnost oddíly a pododdíly,
chování textů
je
j ednotli vé
v
veden chápat.
bezpočtem
Je
dovídá se, bývají
vysvětlivek
upozorněn,
že
"co by se stalo,
vysvětlením,
a
čarou,
návodů,
existuje
19
se
prolínají
jak
provázej í
Příběhy
Čtenář
tvorby,
( divák) provádí
aby si
dělal
koncipovány
jako
situacích. členěním
na
odlišeny graficky,
komentáři.
mnoho
kdyby .. . ".
zpřesněním:
následná
jejich
j sou
části
typem písma, bývají poznámkami pod
předmětem,
jednotlivých
podpořena
něj
jeho
je vyzýván, jsou
často
pro
s
příběhů.
vyprávění
není
kterými se
Je
a
procesu
situací,
cvičení části
do
mají
a cesty,
systémů.
úvahy o okolnostech vzniku
aktivním
relativnost,
fantazie
komentáře,
znova
na
zacházení
světy
Vyskočil
Podstatný
improvizace.
předmětu
textů,
proces sám, nikoli
příběhy
směry
hravé
očí.
čtenáře
důraz
Vyskočilovy
několik
do
očí
otázek.
tu
příběhy.
předváděním
důležitý
se
hranými
činit
ale
odpovědí,
situace.
dění,
z
tvorby
procesu. Je tu
jednoznačných
ale
děj,
tvůrčího
s
diváka/čtenáře
moment
klíčový
jsou
text-appelů
živým setkáním autora a považuje
dramatem,
Jeho texty jsou
je
Čtenář
možné
variant
je
situaci situací,
Samotné názvy kapitol
Tohle
se
neznělá,
jmenuje MALÉ
kde hláska
há
slově
ve
hry je
takže se tento název vyslovuje a taky znamená MALÉRY,
což napsal za vydatné Vyskočil.
HRY,
účasti
pana Jana Schmida z Liberce Ivan
13
Kosti jsou zase prózou pojatou jako dopis redaktorce, součástí
jsou jednotlivá
I texty,
které jsou
objevují se zde na
samém
různé
začátku
u
role a charakter, v
vyprávění.
vsuvky
vysvětlivky.
postav
výčtu
Cestě
či
- d va'd-ene'h o. 14 a pre
hře
V Blbé jej ich
vysvětlena
se
Vyprávění
Všechno
dialogu s ním.
jsou epizovány, je už
sociální
do Úbic jsou mezi replikami popsány
interpretací,
a
(čtenářem),
spíše dramaty,
formálně
myšlenkové pochody postav. předváděním
jehož
kombinuj e
Jde o
kontaktu
ke
názorným
vyprávěného
interpretací
směřuje
s
publikem
s
metahru, hru o
důslednou
hře,
hru se hrou. Zaj ímavá jsou
je
opatřeny
čarou.
Někdy
proti
této
v poznámce
Vyskočilova
i
důmyslnými
jde
pod
odbočkami,
však
formální čarou,
význam
není
čarou
pouze okomentována:
13
Vyskočíl,
14
Hořínek,
textu,
nepodstatné
informace uvedena
textu.
komentáři,
hierarchizaci.
Někdy
důležitá
hierarchizace
v
Jeho
texty
poznámkami pod
důležitost
sdělovaného
Podstatné
je
uvedeno
základním
toku
textu.
vůbec,
je v poznámce pod
I.: Malé hry. Praha, Mladá fronta 1967. Z.:
Ivan
VyskoČíl.
In:
1996.
20
Nedí vadlo.
Praha,
Český
spísova tel
" ... A tak j sem to dotáh ... 13
13
Tady spolužák Pinel uvedl, kam až to dotáhl. ,,15
V souvislosti s i
formální postupy tvorby, se
příběh
akcentován
moment
kterými
končí
přítomnosti,
už
v myšlenkách, vrací,
o
o
čem
tom
Vyskočil
ukončuje.
Formální členitá.
koncepce Havlovy
jasněji,
i
Vyskočilova
by se dalo dále
vypráví.
Tak
přeskakuje
kde je
Upozorňuje,
je
"přiznává"
Uhdeovy
v
nebo
Je
zde
kapitola a kapitola
člověk
přeskakuje
textu.
Odbíhá,
zcela
náhle
zase se myšlenku
a kde konec.
záměrně
celky
Jedna
vyprávět
jako
i
začátek
proto
cesty,
e na nové možnosti.
improvizace.
doplňuje,
vysvětluje,
Vyskočil
komentuje vlastní myšlenky,
Upozorňuj
ubírá.
úvahou o tom,
následující
i
na proces tvorby
důrazem
rozmělněná,
nesourodá,
působí
sevřeněji,
daleko
tvorba má v porovnání s nimi více vrstev
formálně.
Absurdita z normality "Smysl jevu je jevy,
tedy
s
určován
lidským
ztrácí lidský kontext, nějaký
smysl
a
co
ho
vztahem, který
kontextem. to, z
co by jeho
člověk
Absurdním mělo
svazuje s jinými se
stává
to,
mít z hlediska
hlediska
nemá.
co
člověka
Předpokladem
absurdity je tedy vždycky nějaké kritérium smysluplnosti.,,16 V absurdním dramatu vniká absurdita fabuli. Vzniká situace, absurdita
se
rodí
která sama o
vystupňováním
přímo
sobě
velmi
do fabule a
nabývá na konkrétní
tvoří
intenzitě,
reality,
15
Vyskočil,
16
Havel. V.: Anatomie gagu. In: Protokoly. Praha, Mladá fronta 1966.
I.: Blb. In: Kosti.
Praha, Mladá fronta 1993, s. 56.
21
a
současné
je
skutečnost
legalizována,
postava pro ni napětí
Na první pohled nesmyslná,
obyčejné.
na
protikladů,
považujeme
za
a logický opravňuj
není
rovinu.
jedné
na
který
zdůvodňuj
totožná
e
představuj
který
e
přirozeně
druhé
do našeho
iracionalitou,
s
normalizuje,
racionální
nepřirozenost
zařazuje
a
jev,
straně
tuto
a
Absurdita
straně
nepřirozený,
systém,
e,
reálnou
vytváří
se
zkonvenčňuje
nepřijatelná
zhmotňuje,
života.
s libovolnou
Absurdita
chimérickou
fantazií, vzniká nadsázkou. Čeští
autoři
absurdního
podle
dramatu.
do sebe
myšlení které
plodí
technologickou
vrženost absurdní
uzavřené
absurdní
osobitou
systém
do
absurdity,,17
systémy,
s
vycházejí
postaveny z
na
reálného
Ty
formu
alternativu ruší.
v nichž absurdní
absurdními
zákonitosti,
jako jazyk jsou i absurdní situace u Havla,
Uhdeho
vztahů.
představují
absurdní konání.
podmiňují
Stejně
a
Havel
normality
"zabsurdňování
předvádí
Hořínka
Z.
jsou
reálném
prostředí,
pouze
zveličeny,
základě.
Čeští
reálných
situací,
nadsazeny
a
Vyskočila
dramatikové reálných
domyšleny
do
absurdního konce.
Princip zmnožování a pohyb v kruhu Jak již bylo ad
absurdum,
řečeno
tvorby
zmnožování, který Intenzifikace, relativitu
17
výše, jedním ze absurdního
uplatňoval
postupné
absurdity,
na
způsobů
světa,
je
přivádění
i
situací
princip
tzv.
E. Ionesco.
přibývání,
bytostnou
narůstání
zakořeněnost
Hořínek, Z.: Kniha o komedii. Praha, Scéna 1992.
22
poukazuje
na
absurdity
v
Jde
normalitě.
i slov,
o i
argumentů
hromadění,
kvantitativní
živého i
předmětů,
narůstání
můžeme
ve svém Pelikánu obrovském před
zraky
Jistou
formu
s každým dalším dalšího
a
vymanil,
naopak
Milanu Uhdemu svědkové,
svědectví
nýbrž další a další, zde
růst
i
vyjadřují
z
tvořená
se
řadových
do
totožných
zrychlenému tempu
po
řeči
absurdit se
často
závěru
absurdního hlouběji.
stále noví a noví řešení
případu,
Zmnožování
zločiny.
Kvanti tati vní
koncepce
her,
hromadění
děj
se nevyvíjí
mnohovrstevnou
To
mechanického,
j sou
objevuje
vede
se
nejen
je
většinou
s
na neděj
začátku
tématy
zautomatizovaného
23
tam,
ke
a
Děj
vytváří
vymezen na
rozuzlení
stereotypu,
začaly
motivované
jasně
vyložen
chybí
chování.
koloběhu,
ale pozvolna zde
které
kde
v
Nevěří
Není
ové,
v kruhu,
součástí
končí
někam,
obrazu.
který
souvisí
situaci.
odněkud
strukturu
problém, hry
výchozí
děním
stává se
bez konce. Absurdní hry
zintenzivňují
zápletka.
z
jdoucích.
pojí s tzv.
k
vyřešen,
se
postav, ale evokuje také stereotypnost,
směřuje
konflikt,
1967)
Viertermann)
jejich
k rozuzlení zápletky, ale
jednání,
Havla,
(Drittermann,
sobě
nespěje
nebo
u
stále
nepřináší
formální
replik,
se
vynořují
však
i
a bezvýchodnost situace.
mechaničnost
Hromadění
aby zabředá
postav
číslic
i
se
pelikána.
obřího
(Malé hry,
totožné, opakující se jména
promítá
opakování
1964)
(Svědkové,
jejich
něj
postupně
své cesty propadá do
účelu
toho,
do
českých.
holub tu
pozorovat
Otto Zábel
místo
Prvky tohoto
20. století Jan Bartoš
rozměrů
cíle a
vysvětlením
akcí
růst
autorů
u
Obyčejný
můžeme
Vyskočilův
nedorozumění
postavení
(1923).
intenzifikace
a Uhde ho .
Vyskočila
i
polovině
nabývá hrozivých
úředníků
mrtvého.
pozorovat
Tento postup použil už v první
nebo
hromadění
konci i
sama
odlidštění,
ubírající
se
kruhem nazna6uje i -nonsens".
Tady
podtitul se
navzdory
neudálo nic nového, proměnou
Žádnou se
mluví,
dění.
Uhdeova
jej ichž
stálému
světy, měla
reforma
Vyrozumění,
Tak je tomu ve
systémy,
být
"nonstop-
debatování
dospělo
všechno nakonec
neprocházejí
Krále-Vávry -
změnách
o
opět
na
za6átek. reformě
o jejichž
dokonce
Zahradní
cílem
veškerého
slavnosti,
Králi-
-Vávrovi i v textech Ivana Vysko6ila. dění
Pohyb v kruhu je charakteristický jak pro pro
reformy,
které
6innost
se
maj í
pravidla,
nové
předělává,
zahajova6skou
má
být
vyhlášky,
výsledek
systém
je
ale
Likvida6ní
(Zahradní
slavnost,
dokonalejším
Zavádějí
1965)
(Vyrozumění,
systému.
nahrazen
postupně
zdánlivě
se
naprosto
tak
prováděny
jsou
místech
zdokonalení
ke
se
ptydepe
chorukor
jazykem
oficiálních
vést
střetává
jazyk
1964),
Na
privátní.
dění
veřejné,
se
nová
zdokonaluje, se
situací
Uhdeho,
podniká
totožný
výchozí. Výběr6í,
postava
nej různěj ší složitého
kroky
Huml
k
se
ve
Ztížené kruhu
vztahu
manželkou.
s
skute6nosti
však
namlouvá vztahů,
s
k
Výběr6í
poplatků,
oběma
osobního
Huml se v
manévrů
je však to,
života,
milenka
zdánlivě přistupuje
situace
Výsledkem
úředních
soustředění
možnosti
Huml
svého.
že
na
II. a vše za6íná nanovo.
milenkou,
totéž,
M.
dosáhl
vybírání
svého
vztahu
aby
hry
absurdních pravidel
zaklepe
o ukon6ení
jeden ze
tomu,
všech
neplatičů
v za6arovaném
ženám
stejnomenné
propo6ítávání,
a postupu podle dveře
ze
se
závěru
na za6átku.
24
(1968) manželka
ho
řeší stejně
nijak
pohybuje ho
žádá
žádá
o
ukon6ení
oba
vztahy,
pasivně,
neřeší,
oběma
nekon6í
hry ocitá zase tam,
ve
ani
kde byl
I
Zámek
(1965)
mechanismu, Zámek
v
němž
světem
je
a badatelé, však
Ivana Klímy
hluboce
a poslání.
pro
sice už
kteří
přesvědčeni
Jozef
funguje
člověk
sám
Kán
zde
zobrazuj e
sebe,
stejně
konci
svých
není
příběhu
vyřešena.
na kloub,
vyšetřování
však
nikdy
Franze Kafky,
Oznámení netypické
zločinu
své
vyřešený,
vliv
zřetelný
jméno hlavního
K.
svědkové
vraždy
vyšetřování
přijít
Milana Uhdeho na
policejním
"rozuzlení"
i
se
dokola.
(Vyrozumění)
systémem,
za
je
zeměměřiče
i
zde,
"prošetřuje",
název hry,
dovolávaj í
Ani
pokouší
případ
a
zde
není situace na
se
situaci
přichází
že
neodhalí.
příběhu
o tom motivy,
marně
jeho
několikrát
Gross stejně
se
1964) .
komisařství,
opakuje
U Klímova
schopnostech
zločinům
Ke
Hába
uzavřené
že je postava synem
Spravedlnosti (Svědkové,
za
chybí.
svědčí
hrdiny i fakt,
Vyšetřující
jsou
nepřišli,
spíš,
vraždě.
provádí výslechy,
prohlásí však
vysvětlení
Úbic,
se
tím
vědci
jsou
mimořádných
ví tán,
kého
součástka.
obyvateli
léta na nic nového o
společens
bezmocná
jako v ostatních absurdních dramatech,
případu
je
viník
opakovaně,
jako
jeho
v okamžiku, kdy na zámku dochází k dochází
koloběh
se
kterému
poslušně
se
snaží splnit
snaží
vyhovět,
svůj
jeho
úkol,
snaha
přesto zmařena
jako se svého práva - vypravení vlaku do Úbic (Cesta do 1967) -
nedovolaj í
ani cestuj ící hromadící se v
čekárně
vlakového nádraží.
Tragikomika
příběhu
Absurdní drama nelze pojmout do kategorie komedie a tragédie, protože
spojuje
dramatika slovních
čerpá
smích také z
nesmyslů.
s
hrůzou.
žertů
Pocit
Jak
klaunů
směšnosti
25
a
již
bylo
šašků,
vyvolává
řečeno,
tato
ztřeštěných
scén,
něco,
s
čím
se
divák
ztotožnit.
nemůže
pohnutek účinkuj
jednání,
ících.
právě
to také byli
věci
nazývali
klauni byli
podstatě
v
postav jsou hyperbolizovány, v
kořeny
reálném
spoj ena
spíše
Situace,
ve
základu.
hrůzou.
s
kterých
se
systému,
který postavy
mrazivou,
tragickou i
přítomna
také
u Ivana
tvořivou
i prvek téma
komiky
úředníků
realitě,
v
předmluvě
lidé po jim
ničí,
případná
textů
ocitají,
života
a
proto
texty je
Prožluklosti
(Kosti)
zakotveno
představy
tváři
Protokolům
přij ížděj
čtenáře
napsal:
Vyrozumění
úředníků
ících do
jistě
spojení
'hry'
člověka člověku
a člověka světu.
In:
například
v
hrozivé
ukazujících kanceláří
na
Jan Grossman
že se smáli a
když
zároveň
ta nejlepší situace:
'hlubším významem'
pro opravdový dialog,
předpoklady
Předmluva.
s
je
proniká
jsem nej raděj i,
"Byl
říkali,
vyvolá.
Ta
uplatňuje
jeho
v
na
Uhde ho .
mašinérie
výrazně
Jakkoli
smích a mráz,
J.:
zrůdná
smyslu.
šéfů
a
socialismu.
však
mráz po zádech. To je, myslím,
Grossman,
Havla
slova
nebo
her
směšnost
pravém
evokace
jednání
do extrému domyšlenou
v
Vyskočil
nejvýhodnějšími
18
je
představuje
jazykem,
a
ale vše má
v
úsměv
k
hrdinové
Situace
ad absurdum,
případ
je
realitu
s
představení
běhal
neboť
hru
klobouků
lešeníčkách
To
Vyskočila.
Vyskočilova
másla zpod
Proto
kdo obj evovali pravdu,
jmény.
dováděny
počínání
skutečnosti
jak známo ve
oni,
pravými
nepochopitelnost záhadná
a
nevysvětlitelná
Šaškové a
často
smutní,
brání
Ztotožnění
jsou
který otvírá
,,18
Havel,
fronta 1966, s. 13.
26
V.:
Protokoly.
Praha,
Mladá
Vyskočilova
Havel
Vyskočil,
prvků
specifických vztahů,
snová fantazie i
postrádaj ícího
neúprosně
domýšleno
alarmuj ící hrozby. podílí
i
do Na
také
tom i v
naplněn
kabiny,
rozpřáhl
obloukem
letěl
nohama,
víru v
bývá
hřejivá
se
přece
mu
zdá,
to dojem
hravost noční
konci
že
se
dolů.
motivy,
můrou,
řítí
do
ale
Svědčí
svého
bludiště
nicoty,
snadné:
paže
a
odrazil
se.
začal
nabírat výšku.
za
otevřené
Velikánským
V pádu zamával rukama, párkrát
vyrovnal let a
je
chladné
s
úžasem a touhou, stoupl si na práh zširoka
vše
a jeho možnosti.
který na
oběť
a
se však stej nou
Vyskočila
příběh
Druma,
kdy
momentě,
Ivana
spolutvůrce
Jeho sny nejsou vždycky
naději,
pochopí, že létat je
.. , Tak,
ze
příbězích
hodnoty
Výsledkem
fantazie,
osud Leopolda
života,
svých
jako
morální
konce.
tvorbě
snová
jazykem i kompozicí. představují
ve
člověk
nefungující komunikace, světa
o
vycházejí
života v socialismu. Deformace mezilidských
mašinérie
měrou
Uhde
zastřihal
chvíli už jen
tmavý bod mizel v tom nekonečném modru ... 19
Jako
"hru
i Josef
ve
Topol.
snu" Jde
označil
o
svého
mnohovrstevný
narozdíl od povznášej ících hravých noční
a
můrou
Vyskočil,
snů
o majetnické existenci bez
autentičnosti
19
Slavíka
I.:
obraz, Ivana
k
(1967)
večeři
který
je
Vyskočila
nezávislosti,
však spíše
svobody
lidského prožitku.
Vždyť přece
létat je snadné.
s. 122.
27
Praha, Mladá
fronta
1964,
svět
naruby
Podle Esslina světa,
se
a
účel
Neexistuje svět,
na
světa,
vlastního odtržen
tam,
jej,
změnit
svého
ztracen,
všechno
udušené.
O
lidské
jako
fakt.
racionálních záměrně
j sou
není
možné
forem
odmítány.
metafyzického
či
je
podstatu Člověk
kořene,
se
je je
zbytečné,
nesmyslné,
existence
Zatímco v
poznat
dorozumět.
se nelze
počínání
jeho
význam,
kde není možné poznat pravou
kde
náboženského
absurditě
znázorněna
procesy
V takovém světě
já. od
dostatečnost
tu
osamělosti
svůj
jednotící princip,
racionální
Lidé trpí pocitem podstatu
svůj
který ztratil
cíl.
nazírání
divadlo absurdity obraz rozpadajícího
předvádí
nediskutuje,
je
klasickém dramatu existuje
že smysl a pravidla lidského jednání lze odvodit,
předpoklad,
absurdní drama neklade v expozici racionální problémy, nevede, jak
už
bylo
strachu
a
k
řečeno,
zoufalství
jednoznačnému
neproniknutelnou temnotou, nikdy nepochopí, návod
k
vyrovnat se se
že svou
že mu nikdo
jednání.
nemůže
Absurdní
světem,
v
že
je
výrazem obklopen
povahu a poslání
dát jednou pro vždy platný
žije.
úzkosti,
zj istil,
skutečnou
drama
němž
stavem mysli,
skutečností,
který
člověka,
Je
řešení.
zobrazuje
úsilí
člověka
Zabývá se psychologickou sny ,
vnitřními
konflikty
autora. Řád v chaosu
Postavy dostávají reality. mluví
absurdních se Věci
zdánlivě
skutečností.
dramat
do
situací,
se
dějí
z
se
pohybují
které
nesmyslně,
cesty,
snová
v
odporují naopak,
či
běžnému
světě,
chápání
napřeskáčku,
fantazie
Vše je manipulováno lidmi
nezvyklém
se
silami,
prolíná
se
kterým není
možné porozumět. Čtenář nahlíží do světa zvláštního chaosu.
28
lidé
Je však
absurdních
svět
textů
bez pravidel? Nikoli,
světem
Hugo Pludek, Otto Zábel, cestující do Úbic, se
zde
náhodně.
nepohybují
logiku,
svůj
náhody,
je
systém, naopak
absurdních
svůj
Jeho
řád.
kterými
se
svět
žádné
Nepřipouští
bezmyšlenkovitě
do
konečné,
z
Rozčiluj
Úbic.
přestože
zastávka,
do
své
přizpůsobují
se,
že
všichni
nenapadne,
hořekujících
skutečně
měli
í
že
které
chování
trpělivě
dokonalé
až
čekají,
adaptabilitě
a získávají
nad
až
kde
do
byli
Likvidace
proces
Totéž
přesně
co
prožívá,
Vyskočilově
přijímá,
se
likviduje,
resp.
tato
považuje
Lidé
základnu
čekárně
Díky
do
své
systému jsou
skutečnosti
však
pasivně
(Malé
a plynule,
samozřejmě
není
to
však
registruje hry,
na
1967)
skutečnost
je
první za
pohled
normální.
29
se
nevysvětlený
a
ani
Na
Hugo
první
ve
pohled
legalizována,
je
vytváří
nesmyslná Hugo
není
podstatné.
přijímá
se a normalizuje - postava pro ni
Okolí
je
situaci.
vypraven.
blíže
naprosto
nepřijatelná
zkonvenčňuje
rovinu.
taj emný,
děje
Návštěvě
nesmyslná,
vysazeni,
zničeni.
v Zahradní slavnosti jasné,
ve
Nikoho
Úbic.
pronikají
kontrolu,
Úbic.
šablonám,
spoj
zdánlivě
situací
systémem pohlceni a
jejich
do
z vlaku na
osvědčeným
bude
Cestě
vysazeni
Nespokojení cestující si vybudují v nádražní a
V
jsou
se dožadují
potřebují
dojet
nad
kteří
jízdenky
konečná,
se
hry
skutečnost.
byli
soubor
systém je brán jako
Úbic se čekárna vlakové stanice plní lidmi, spoj ení
dílem
zde
Pravidla
bez ohledu na
přijímána
není
Nikdo
řídí.
odchylky.
vnitřní
svou
Existuje
nesmyslností tohoto systému nepozastavuje, danost.
má
fungování
spolehlivé.
přesné,
pravidel,
svět
Absurdní
Uhdeův Výběrčí
ani
reálnou
pravidla
ztrácí
svůj
ale diář
s poznámkami o tom,
kam se má dostavit,
neví,
kam jde,
přesto
jde a dojde na místo, kde ho všichni znají a vítají. Stejně
v
mechanicky
Havlově
reaguje
na
pokyn
i Josef Kán v
Vyrozumění
"shora"
Klímově
hodnotu
Největší
tu
má
postava
Zámku.
Systém nerespektuje žádné morální zásady, člověka.
hlavní
nerozhodují zájmy
systém,
který
je
naprosto
dokonalý, funguje bez poruch.
Pomocný život aneb ztráta identity Hlavními
tématy
nevyhnutelnost vzájemného
absurdního
světového
smrti,
spojení
lidské akti vi ty,
bezúčelnost
mezi
lidmi,
světě
postavení jednotlivce ve
dramatu
nefungující
bezduchých
je
nedostatek komunikace,
konformistů,
duševní
prázdnota. Autoři
her
se
zabývají
zglaj chšal továním a se a
vědeckých
zevně
a
odehrává ve Tématem deformace lidských
se
světem
obj evů.
technických
velkých
dějů
sféře
vztahů,
společenských
Absurdní
k všedním epizodickým
drama
příhodám.
tím,
co
přestaveb
směřuj
Vše,
e
od
co se
privátní, má obecný dosah.
absurdních života
zbanalizováním,
standardizací moderní civilizace,
pojí
paradoxně
uniformovaností,
dramat
člověka
českých
žij ícího ve
mechanizace
člověka,
autorů světě
je
především
totality,
nefungující
rozklad
komunikace,
absence morálních hodnot a ztráta vlastní identity. Ivan
Vyskočil
Je to podle z kterých jim
něj
něco
vlastnit
v Kostech (1965) definuje tzv. "pomocný život". "zařízení
bude a
něco,
co
místo vlastního života
pro vykuky, pro ty,
kteří
to
jim
není
( ... )
někam
dotáhnou
vlastní.
Žijí
A co se stane s
30
co se vyznají, ( ... )
Umožňuje
pomocný
život
jejich vlastním
do almary na
že
ho
mají.
( ... J
Někteří
někde
vůbec nevěděli
Jiní,
zapomněli,
už
pečlivější
schová! Ti
( ... J Ti
ramínko.
svlékli
o tom, že
někam
ten se
životem? No,
pečli věj ší,
méně
pečliví,
kteří
vědí
nevědí,
ani
převlékli.
že ho
ho možná uloží tom,
kde
někteří
A
o
ho
dokonce
mají odložený vlastní život a že žijí pomocný,
a nevědí.
,,20
Pomocný život, nová, odlišná, cizí identita se stane výnosným povoláním
ženicha
z
povídky
i Pincla z povídky Blb pomocné životy proto, ze
kterých
obvini t. označit
je
Je
v
života
nevěstám
(Kosti) žijí
formálními viníky byrokratickém
formulářů
své
skutků,
světě
za tyto skutky
někoho
příslušných
vytváří
strom
Tito "pomocní lidé"
absurdním
učinit
ho a zanést do
Pomocný ženich
(Kosti).
aby se stali
nutno
potřeba
Zelený
někoho
odpovědným,
a lejster.
iluzi svatby,
aniž by si je
pak doopravdy vzal. Pincl funguje jako "kontrastní osoba", úředníků,
Pinclovy
jejichž totální
a produktivní Příběhy
autorů.
všech
o
než
blbosti
absenci
stal
identity
a
skutky
jeví
identity
ztráty sebe sama, jeho vrchol v
jako
nalezneme
podobě
Vyskočila
nic,
přišel
že
prožluklostí
Vyskočil,
pozadí
inteligentní
do
o své
samou.
zpředmětnění,
I.: Kosti.
u
všech
tří
tělo,
Vyskočil
zvěcnění
obavě,
že pod ním
fyzickou identitu, domýšlí člověka.
Praha, Mladá fronta 1993, s. 14.
31
důsledněji,
Rada Oster v Prožluklosti
odmítá smýt ze sebe žluklé máslo v
až
na
vlastní "neidentifikace"
rozveden u Havla a
detailně
vůbec
se
hloupých
domyšlení tohoto procesu do
je tomu v hrách Milana Uhde ho .
nezbyde
20
ne zvratné
ztrátě,
důsledků,
(Kosti)
se
myšlenky
pomůcka
činy.
Proces
je popsán a
projevy,
jako
téma
že
ztráty
Člověk
se
ztrátou svého já, prostoupením sebe sama předmětem,
žilo,
stavem, stává
nějakým
stavem samotným (Takové torzo, to by si teprv
věcí,
Prožluklost,
Vždyť
létat je snadné, Monolog muže
přece
nad cizí lebkou) . Člověk
se
v absurdním odlidštěném světě ztrácí skutečný kontakt
sebou samým.
vzniklé
Pracuje
jako stroj,
dokonale
které
vyhodnocuje
a
situace,
šablon
chování.
ztotožní
se
s
schopen
Je
jakýmkoli
měnit
ten
by byl
přece
ostatně
překážkou.
létat je snadné)
podle
řeší
s
postoj e, člověkem,
jakýmkoli
Nikdy nezastává žádný názor, Albert
Vyskočilův
Uruk
snadno
u takových názor,
a
mohl
někoho,
vzí t
lidí
prý
nemůže
nebezpečné,
to je
se
kdo
vyloučit,
v
systému,
do
společnosti,
tzv. "se Ztráta
v
se
v
z názoru vznikají vždycky
různice
,,21
Absurdní hrdinové
případě
dostat
chtěj
se í,
21
"zařadit"
nemohou touží
dostat
"být
do do
někým",
udělat".
identity
první
je
chvíli
nepřizpůsobit někoho
ale
nějaký
budou
také
tématem Stínohry
(Malé
jsou tu nuceni ztotožnit se s chováním vlastních jim
že
mít
opačném
které
řekl,
vyzná,
jak se to zrovna hodí. Snaží se
že
vědí,
tom
že
a neklid v souboru a to si nemůže dovoli t.
se projevují tak,
(Vždyť
příležitost
dostává od svého spolužáka
stát se režisérem Velkého divadla. Spolužák Albertovi "by
na
naučených
své
okamžitě
stanoviskem,
dokáže se stát imitací kohokoli.
se adaptuj e
cizího,
Vyskočil,
I.:
se
proti
vůbec
zároveň
neuvažují.
však
Vždyť přece
mysli,
vlastně
ale
32
jiné
Adaptují
stínů.
Lidé To je
možnosti
se
na
než
chování
na jednání sebe samých. Na
létat je snadné.
s. 96-97.
o
hry).
Praha, Mladá
fronta
1964,
vlastní
ztrátě
příběhů,
absurdních Také
postavy
zrcadla
se
v
v absurdních hledá,
ač
ale
tajnému
nepoznává,
někým
bludiště
jiným,
Člověk
naopak (Malé
v
zrcadle
vlastní identity vede
ztrácí.
hry).
on k
(Malé
ztrátou
ostatních
se
něm
Motiv
objevuje
sám
sebe
zkoumá,
se
stane
osudným
aby zjistil,
tvář
v odraze
tvář
komu a
Nedůvěra
podezření,
po
já
vlastní
je.
staly
"vyměnily".
Zrcadlo
sám -
řadě
hry)
vlastního
v
Ten
dívá se na ni proto,
člověk
hrdinové
identitu si
se
často.
textech
jako
stejně
vlivem systému, podílejí sami.
souvislosti
nalézá,
Tajnému
se
Zrcadlového
labyrintu
návštěvě
kdo
identity
patří,
nevědomost
která motivuj í
kroky
jeho dalšího života.
v
Úplné,
reálné
odstranění
Uhdeově
dramatu
Svědkové.
individuality, člověka
jej ich
osobnosti
Zde je podstatné
Svědkové
snadná
"postradatelnost"
í
hodnotu.
Jména
je
často,
vyskytují nejmenuj í.
Hlavní
správě
(Výběrčí,
V absurdním může
být
Výběrčí,
zapamatoval
světě
tak
a
jej ich
řada
Niemanda lidskou
který má 1966),
kdy se tak
přímo
zaplatit množství
není
podstatná.
To
kterému jeho zákazník nestojí jeho jméno,
ačkoli
ho s
chutí
svého obsáhlého monologu.
nejde o
kdokoli,
že jsou
následovat
Keinmanna
případě,
v
člověka,
větě
říci,
Hrdinové
Keinmanni se v absurdních hrách
identita
oslovuje v každé druhé
bude
úředníků,
a bývají nikým i
aby si
dalo by se
úředníků
Ani
ani za to,
jmény.
podpořena
zmizení
těchto
Niemani a
dokazuje svým monologem
kterou
jej ichž
řadových
jak postavení Niemandi,
poplatků
po
čísly,
dalších.
naznačuj
jakékoli
jsou likvidováni jeden po druhém,
se jmenují Drittermann, Viertermann,
čísel
popření
obj evuj e se tu naopak myšlenka nahraditelnosti
v systému.
tedy pouhými
probíhá
vražda
člověka,
nebo
33
jde o jednotku systému,
někdo
jiný.
Huml
(Ztížená
možnost
soustředěni,
lidské
nitro.
Náplni
individualitu. identity, něj
na
Huml
práce
však
naučené
sám však
svůj
je
prázdná
v
chováni
zájmu
s manželkou,
oznámila
nevyřídila
zaangažovaná . ..
nejmenšim neni. jedná
ač
tedy i
řešeni
Má
bezohledně
Huml,
který
jako empatický
celé
věci
pověřuje
totéž,
manželce:
"Ty
to
bys
do
jen
přece
jeho
tedy
rozchod ní
s
celé
vztahu
tak
biologické,
bez
toho
,,22
identity,
specifikace,
nikdy však podle
jeho rozchod s milenkou milence.
aby
Nejsi
sama?
vlastni
bez
za ohleduplné.
klidného
milenku,
žádá
na
lidskou
zkoumat bytost
v
a
trojúhelnik,
aby sama oznámila
Zároveň
ani
jako znalec lidské duše,
člověk,
odbornik
fráze o lidském citu a jeho vlivu
schopen
své
označuje
se prezentuj e
manželku,
emoci
milostný
lhostejně,
Bez
je
psycholog,
vědec,
odvolává se stále na "hlas srdce",
život,
a taktni
je jeho
sám
nejedná, pronáši
vyřešit
a
1968)
dokonce
zda
se
té
jedná
nejpřirozenějši
o
muže
ženu,
či
je
Lid
obojiho
pohlavi (Král-Vávra). Jakákoli
konkrétni
individualita, primárnim
dalši čisel
jakékoli
postojem
jednotlivci,
ale
jmen
čisla
se,
večeři
hřbitově,
22
Havel,
Josefa který
v.:
Ti
jsou
pokud
je
nikoli
chápáni
vůbec
už
vylučuje
se
kolektivně,
vzácnost,
Jej ich
obecně.
potřeba,
děj
jako
pomoci
e
připominajici.
Topola si
specifikum
globálně,
Vlastni identitu nemaji ani k
odlišnost,
povaha,
lidské
lidi.
jaksi
"rozlišováni" či
lidská
sami
členové
(1967).
Otec,
vytvořili
Ztížená možnost soustředění.
s. 297.
34
na
rodiny v dramatu Slavik Matka
a
vlastni
In: Hry.
Dcera
žiji
zahradě,
Praha,
na
mimo
Torst 1999,
Nemaj í
čas.
naplňuj
ící
identitu,
jej ich
nemaj í
život
jeto,
Situace je v tomto dramatu Slavíka k ale
podstatným
vlastnictví
Pro
vlastnit.
Situace "mít
však
Slavíka
"Mí t
pocitů.
konfrontace se
hosta
nakonec
večeři".
večeři",
primární
je
lepší
jejich
vyústí
k
k
"mít hosta na
podstatou
hosta
Slavíka
zároveň
tu
skutečností
motivována jazykem. "Mít
znamená
význam než
života
mí t něco
v doslovný
význam
I Slavík
pozbývá
večeři".
Absurdita veškerého konání je tu
brána jako
zúčastněnými
přítomna
je
zásadní
"maj í
silně
je
"mít" .
identity, autenticity všemi
rodinu
rodinu
že
opět
principem
slovesa
gramofon".
spojení
pro
večeři"
jména.
v
samozřejmá,
Topolově
hře
není
reality.
světem
Dvojitá partie šachisty Huga Dokonalá
adaptabilita
osobnosti a sobě
se
ztrátou identity.
stává
i
šachista
postupnou
končí
postav
Cizím svému okolí,
Hugo
Pludek
destrukcí rodině,
Zahradní
ze
sám
slavnosti
Václava Havla. Ta byla uvedena Divadlem Na zábradlí v prosinci 1963, už
Hugo
dříve
slavnost čili
-
Pludek však svou životní šachovou partii rozehrál jako Hugo Houk v povídce Ivana
vznikla
z
Vyskočilovy
Zahradní
jeviště
Návštěva
povídky pro
Tato "kapitola pod
návštěva.
Vyskočila.
čarou"
je
součástí
souboru
Malé hry (1967) Zahradní pracují
slavnost a
právě
s
(Zahradní
Likvidačního
úřadu,
díky níž se
témata. Oba texty oportunismu,
ztráty identity a nefungující komunikace.
Hugo Pludek
světa.
společná
problémem lidské bezzásadovosti,
destrukce osobnosti,
Hugova
mají
Návštěva
slavnost)
nejmocnější
odchází na instituce
zahradní
řídící
Osvojuje si specifickou frazeologii krok za krokem,
slavnost
veškerý život likvidátorů,
tah za tahem propracovává až na
35
vedoucí
místo
partie
vrcholí
úřadu.
nejvyššího získáním
Jeho
funkce
kariéra,
nejvyššího
jeho
šachová
šéfa,
hlavního
rovněž
cesta za
zahajovače.
Pro Huga Houka kariérou. a
aby
"někým
aby
na
svou
šachisté,
pro
Hugo
vítězně,
oba
ně
zásadní,
Houk i
Hugo
končí
proces
jejich
vlastní
osobnosti,
matem.
absolutního
chybí -
však už Hugo
dosud
Pludek,
ztráty
o
které
sama.
totiž
proces
Oba svou
zároveň
vrcholí
destrukce
otevření
nejpodstatnější,
jméno své zásadní konexe.
končí
jim šlo,
tahem
Po
obálku
protekci.
zdánlivě
sice
Posledním
sebe
získává
neznámou,
přizpůsobení,
obálky Hugo Houk získává to kariéře
Houk nakonec
dosáhnou postavení,
hra
vyhledáváním
které mu mají dopomoci k tomu,
udělal".
se
konexí,
sbíráním
vlivných osob,
byl,
s kontaktem
partii
ji
Uskutečňuje
navštěvováním
je šachovou partií
(Návštěva)
poslední
co mu k závratné
Že je jí on sám,
si
neuvědomuje:
říká
Hugo Houk? Hugo Houk?
si, a to jméno mu
připadá
jaksi
povědomé, velice povědomé, podstatné. 23
Také Pludek vyhledá sám sebe jako postavení Oběma
zásadně
jsou
někoho,
jejich
totální
identitu
vlastní
dokonce
23
adaptabilitou
natolik, ani
jeho
Vyskočil,
jeho
prospět.
jména
povědomá,
odkud sami sebe znají a kdo jsou, ale oba na svou
kdo mu má v
že
se
vlastní
I.: Návštěva.
na
okolní
svět
nepoznávají. rodiče,
které
oba cestě
přemýšlejí,
za
ztrácejí
Pludka přichází
úspěchem
vlastní
nepoznávají navštívit.
In: Malé hry. Praha, Mladá fronta 1967,
s. 121.
36
rodiči
Nepoznává se ani Hugo sám a se svými
se o svém vlastním
baví:
příchodu
( ... )
(ozve se zvonek) PLUDEK: Hugo je tady! ( ... )
HUGO:
Tak
váš
Hugo
Zahajovačskou
i
PLUDEK:
A
má
nejdřív,
HUGO:
Likvidační
jen
úřad,
ale
službu?
recht!
úřady
Oba
by
se
měly
co
zlikvidova t
protože oba jsou přežitkem minulosti! Nebo ne? chápej te
Notak
nějak
tak
nelikviduje
všichni
v
této
hledáme své stanovisko -
bouřlivé
nezvonil
době
teprve
někdo?
PLUDEK: Ne! (ozve se zvonek) Hugo je tady!24
Oba texty, maj í,
jak
Vyskočilova
už
oportunismus, Havel
ztrátu
zachovává
pohybuje
na
přiblížení
autorova
příběhy
časovém
24
žánru
jako
stej né
Zásadně
koncepci prózy
tvůrčího
a
téma se
pod
kariérismus,
však
dramatu, dramatu,
procesu
"poznámku
textů
klasicky
nedochází děj
ové.
úseku jednoho dne.
Havel,
1966, s.
identity.
Havlova Zahradní slavnost,
formou.
Vyskočil
V.:
Zahradní
k Vše
nějaké
se
zásadní
odehrává
Sám
svůj
která
s
velmi
Motiv šachu se objevuje v
slavnost.
In:
62.
37
Protokoly.
Praha,
na
text tímto Ani
události, ve
se
klade
důraz
čtenáři. čarou",
liší
v souboru Malé hry koresponduje i graficky.
v jednom z o
výše,
klasickou
hranici
charakterizuje označením
řečeno
bylo
i
Návštěva
nejde krátkém
Návštěvě
Mladá
fronta
i v Zahradní slavnosti ve
kterém Houk a
zaměni telnými
Život,
a v
několikrát
Pludek
žij í,
je
rovinách.
několika
šachovnicí,
a manipulovatelnými figurkami.
kde
jsou
sice
se
vyznačují
analyzovat,
vynikající adaptovat
situaci
řeší.
"poučený
zaměstnanec,
nechtěl
Hugo
projevit
a
jeho
úspěch
zároveň
figurkami,
schopností
se
na
Houk
ni
však
který neprojevoval
podniknout
podniku
danou kroků
(tahů)
jako
představován
dříve,
nic
dokud
by
zajištěn,
stoprocentně
nebyl
situaci
sám sebe a který se
životě
v
hráči,
zkušenými
kombinací
například
je
lidé
hlavní
Obě
25)
dokonale
a
j sou
(" Pludková: Hugo!
to je vlastně taková velká šachovnice."
postavy
Svět,
zasichrován".26
hrdinové
Oba
systematicky, a další
hrají
podle
kroky,
přibližuj
mat
smyslu
v
" . .. Proto
se
jako
í
se
sami
této
svému
sobě.
Havla
hraje
postavena,
pro
ten
silou
je
jazyk, s
Naléhavost,
absurdní dialogy,
různého
Vyskočil
narušuje
Havel,
nejde
o
významů,
25
Havel,
tu
jejich V. :
domyšlení
Zahradní
ad
slavnost.
rozhodující
na
něm
kontextu,
pouze
o
absurdum.
hra
stupňují
parodování.
situací
více
nadsázku, Reálný
je
svébytnou
apel hry
pravděpodobnost
iracionalitu,
závěru
objevuje:
přímo
jej íž
logikou autor dokonale pracuje.
Ačkoli
v
slova tah ve
kdovíjaký
fráze,
zasazování do
další
... "
roli
tu
tahu,
výraz
textu
svůj
udělal
podstatnější
hybnou
vítěznému
v
Opatrně,
uskutečňují
Přenesený
životní tah, kterým by se naráz
U
schématu
souvislosti
přípravu
partii.
životní
osvědčeného
však oba dávaj í krok
svou
než
posunutí
základ
mají
In:
Hry.
Praha,
Lidové
noviny
1992,
Malé
hry.
Praha,
Mladá
fronta
1967,
s. 12. 26
Vyskočil,
I. :
Návštěva.
In:
s. 110.
38
autorů
u obou Zvláště
i
situace,
ve
kterých
života
slavnost
je
zaměstnanců
Zahradní
obohacena
o
vedlejší
tvoří
slavnost celek než
píše
především
slavnosti,
absurdita v této
absurdita
vzniká
Werich 28
v soudobém divadlem,
protože klišé
významu
slov
a
hrozivě
klasické
a
světa
hře
není totožná s iracionalitou,
rodí
studii
se
Uvedení
klimatu
pravdivou
politických vyslovování Uhde
vlastně
pracují,
hole
Uniformovanost,
témata,
nejsou
základě.
realistickým
zamlžování
polopravd
texty
Československu
v
realitu.
frází,
reality
ostatní
Rovněž
divadlo
je
Zahradní
vystupňováním
obyčejné.
absurdní
zrcadlí
a
formě
skutečného
se
kterými
absurdní,
nýbrž
reálná.
Povrchní prosadit,
jako místo zábava, "někam
se
Grossman,
Československý 28
a
Vyskočil
Večírek
a ukázat
že
společenském
užívání
27
své
své
a
současné
řekl,
Pludků,
úřadu.
absurdního dramatu jsou postaveny na reálném
českého
Havel
rodiny
ve
nadsázkou,
konkrétní,
díky
Zahradní
Návštěva.
Grossman 27
Jan
postavy
Likvidačního
služby a
Absurdní realita totalitního
Jan
nacházejí.
Československu.
socialistickém
v
Zahajovačské
uzavřenější
velmi
postavy
v Zahradní slavnosti se objevují narážky na specifické
reality
Jak
se
v
J. :
účelná
se
neformální
formálně
vstřícnost,
dostat",
potřebném
Uvedení
potřeba
potkat
světle,
Zahradní
zviditelnit se,
"správné,
uplatnit
slavnosti.
In:
vlivné
vhodný
Analýzy.
spisovatel 1991, s. 308-326.
Hoznauer, M.: Václav Havel. Praha,
39
Komenium 1991, s. 8.
lidi"
pomocný
Praha,
život ...
Existuje
snad
příhodnější
akce
slavnosti,
setkání
absurdních
k
než
tomuto
účelu
podnikový
večírek?
abiturientů
postav,
Právě
večírky,
druhým
bývají
které
prostředím,
místo,
příhodnější
je
domovem
živnou
pro
půdou
jejich konání. večírků
"Takových A mají
nemalou
podnikové
v
Nezřídka
kariérismus
to
přátelského
chování
vše
zištné pod
nalezneme
neformálních i
setkáních o
podřízených,
pracovní život že
v
tomto
děje
vše,
klišé
překrývá
neosobním
a proto se
na
v
všechno.
čím
Přetvářka,
postavy žijí.
a pózy charakterizuj í
jej ich
(ne) hodnoty.
postav.
Motiv
objevuje
často.
způsob
Oficiální
této
organizované
hrdinů
Dalo by se
návštěvách
oficiality,
j sou
zábavy
a
říci,
večírcích
společenská zosobňuj
paralelou
se
se
neexistuje,
myšlení postav,
večírky
tzv.
při
nadřízených
soukromí
světě
zahradních slavnostech,
podnikových
zábavě
s životem soukromým. uniformním
a
absurdních
životě
zájmů,
spontánního,
zde j de,
Právě
organizované
a
vlastních
večírcích
světě.
projevují
Oportunismus,
upřímnosti,
na
roka.
do
nich
,,29
sledování
maskou
slavnostech nej en v absurdním
při
se
prasíly . ..
zaměstnanecké
vypočítavost,
několik
každém podniku
důležitost.
i
přetvářku,
bývá
proto
í
životů
v
hrách
Organizovaná intimita sterilního života Chlad,
cizota,
opravdového zájmu o působí zároveň
29
děj iště
však
Vyskočíl,
nehostinnost, člověka,
absurdních
prostředí
I.:
Tajný
nedostatek
dramat.
prázdná,
tajný.
In:
Jsou
čehokoli
to
anonymní, Malé
s. 125.
40
nedostatek
neutrálnost,
hry.
osobního,
místa pustá,
Praha,
Mladá
tak
plná
lidí,
místa
čpící
fronta
1967,
lhostejností.
jde
Většinou
o
Nedostatkem intimity se však lze
stěží
vytváří člověk
nazvat domovy.
i
vyznačují
Prázdnota
nádraží,
mohl snadno splést s
V Zahradní
je
slavnosti
o stmelování skutečně
běh
vztahů,
absence
nějaký
hezký,
rovinu
hlavy
lidsky
ad
( "PLZÁK:
jak
i o násilné
se
osobní
mezi
prostě
to
život.
vyhnanou
snahu
se,
se v první
vytvořili
by
sám
Neboj te
( ... )
než abyste
uvolnili,
dohromady,
důvěrnosti
kterou by si
je
absurdum
teplý lidský vztahy a dali
prol uftova t. ,,30) například
organizován
nalézáme
nejde o nic jinýho,
vopravdu
které
úřadem.
úřadu,
kolektivu
čekárny.
soukromé byty,
domácnost bez rodinného tepla, domácnost,
Organizován
nějak
instituce,
za tím
fázi
sebou tak
dalo
sbližování
tak
takový
nějak
tam
u
lidí.
na vás
Plzák
nutí k intimnímu vztahu Tajemníka a Tajemnici:
... Nelezte mi na
oči,
dokud se lidsky nesblížíte!
Chuligáni !31
Ti se pak na jeho jim
dovoluje
příkaz
jejich
sbližují, ovšem jen do té míry,
úřednická
strohost
a
jak
formálnost:
"TAJEMNÍK: Už jsme se sblížili - říkali jsme si různá fakta ze svého
soukromí
tahal
30
kolegyni
Havel,
-
házeli po likvidační
sobě
šiškami
tajemnici
za
lechtali vlasy
se
-
já
kolegyně
v.:
Zahradní slavnost.
In:
v.:
Zahradní slavnost.
In: Protokoly. Praha, Mladá fronta 1966,
Protokoly. Praha, Mladá fronta 1966,
s. 28. 31
s.
Havel, 36.
41
likvidační
tajemnice
mě
dokonce několikrát tykli! Prostředí
a sterilní,
absurdního že
výraz
zas
natolik
"intimita"
se
až
vulgárními.
(Zahradní
je
světa
Soukromý život v
zahajování
nakonec
jsme
si
,,32
nadsazeným. stávají
kousala ... a
je
podstatě
už
jde
chladné
sobě
výrazem
sám
o
neexistuje,
Likvidačnímu
slavnost)
odlidštěné,
úřadu
především
jeho náznaky i
Komisi o
pro
kolektivní
blaho: PLZÁK: Jak se bavíte? Nevázne hovor? Zahradní slavnost patří všem !33
Vehementně
je propagována lidovost:
PLZÁK: Četli jste mou brožuru "Za lidový charakter zahradních slavností,
našimi
pořádaných
úřady"?
( ... )
PLZÁK:
Ve
svý knize
slavnost
by
jsem rozvinul měla
tézi,
především
být
že každá
zahradní
platformou
zdravé,
lidové a přitom ukázněné zábavy všech úředníků. 34
Důstojný
průběh
slavnosti
dadaistickým žertováním",
32
Havel,
nemá
"narušován
být
parket nemá být
otevřen
nějakým
"nezávazným
v.:
Zahradní slavnost.
In:
Protokoly.
Praha, Mladá fronta
V.:
Zahradní slavnost.
In:
Protokoly.
Praha, Mladá fronta 1966,
V.:
Zahradní slavnost.
In:
Protokoly.
Praha, Mladá fronta
1966,
s. 40. 33
Havel,
s. 29. 34
Havel,
s. 30.
42
1966,
Zahajovač
intelektuálštinám". familiérní, lidový,
( ... )
Plzák chce být
především
lidský,
bodrý:
To víte -
najel jsem na
abych to tady trochu rozhýbal.
nějak
tak
to
Ten lidovej
nezvolil - je mi prostě tak nějak dán.
prostě
lidsky,
tón j sem si ovšem
35
Objevuje se tu další specifický znak z dob komunismu - tykání členy
mezi
Strany.
Plzák
všem
poučuje
nabídne Hugovi. Otec Pludek
... jedině
vrstvy
střední
okázale
tyká
Huga o
procházejí
a
tykání
třídním
záhy
postavení:
dějinami
nedotčeny,
protože žádné jiné vrstvy se nesnaží zaujmout jejich postavení a
vrstvy
střední
si
tudíž
nemají
kým
s
co
vyměňovat,
a zůstávají tak jedinou skutečně trvalou dějinnou silou. 36
Centrální
úřad
Obecnost,
jedna univerzální hrdinů.
absurdních i praktické to
již
U Havla,
nařízení,
35
Havel,
vyplývá
Uhdeho
a instituce
Viditelné
bezpečnostní
přímo
řízeny
společná
či
z
či
názvu
"shora",
nikoli,
jsou
přicházej
í
Zahradní
slavnost.
In:
Hry.
ať
centrálně.
tajemné
úřady
vyhlášky,
vyrozumění,
jsou udíleny pokyny, to vše nejlépe
V.:
to vše je,
řízeno
všechny
příběhy
šéfové
úřady,
skryté
i
energetické systémy,
Vyskočila
i
moc prostupuje
písemně.
Praha,
Lidové
noviny 1992,
Praha,
Lidové noviny 1992,
s. 15. 36
Havel,
V.
Zahradní
slavnost.
In:
s. l l .
43
Hry.
Jozef Kán
(Zámek,
1965)
je
a dostane pokyn dostavit nezná ani místo své určené
dojde, na I
mimo
nepátrá,
se
se
vše
do
Jednotlivá
"centrálně"
automaticky,
Na
přece
Člověk
místech nutná. učiněno
zadost
místa a
však nutné "mít
pravidel
nikdo
po
aktérech
Kdybyste
snad
je
a
původu
a daná. Nikoho
účelnosti
-
součástky vytvářejí
úkolech za
Partě,
je
i
v
tam
"centrálního
řízen
V
těchto
aby
na
centrálně
byla
přísluší
se
řízených
proto,
obsazena
všechny kolonky. a to
(Kosti),
případech
zpravidla vyskytuje
něčeho",
chladicí
ve válce v povídce
střelba
člověka
předpisům,
činnosti
Prožluklosti
snadné).
přítomnost
je
lidé
mašinérii
obří
účelem
centrálně
celého
situace a
j sou soukolím vlastní
řízena
se
jejích
samozřejmá
úředníků
pověřený
Ukázal na knoflík na nechte
v
vyplněny
vědomí
vysvětluje
"Osta tní
a automaticky
zaběhnutých
dál
dílčích
létat
zda je
a
než
hlavě
centrálně
nabízí otázka,
jako Hugo Houk
podle
dílčí
dál
dělníci
na
(Vždyť
předepsaná
a
zničeni.
másel
alespoň
bezpečně
příčinách,
do té doby,
zapojení" pracují
bylo
přesto
děje
kolečka,
zapadají
samoúčelnosti
Zí tra
Stej ně
její existence se bere jako
sebe
systém
zámku.
moci,
ani nenapadne uvažovat o systému.
a
že "byl vybrán"
místo se dostaví.
centrální
k
do
návštěvy,
instituce
s respektem
s tím,
srozuměn
aby
všechna
tom všem je
Při
člověku.
Tak to
mladík Wolframovi (Zítra):
pouzdře.
na
nás.
zapomněl
Manipulujeme
stisknout
s
knoflík,
tím
centrálně.
no,
na
tom
nezáleží." "Nezáleží? Ale pak tady nemusím "Ne? A kdo bude mí t vítězství?
Od
toho
jste
vědomí
tady.
vůbec
nepří
To
44
být?"
tele,
zbraně
kdo bude mí t
vědomí
zatím samy nesvedou.
A pak.
Je to takový zvyk.
dobře!
Nashledanou!
Situaci
nepřítel
se chce trefit.
Mějte
se
,,37
uvedené
Wolframovi,
I
výzva
předcházela
ukázce
v
úředníku
určené
aby se následuj ící den dostavil na
místo.
Byl poslán bojovat do války. Ani Wolfram, ani jeho žena Ida se absurditě
nepodivovali
pravděpodobně
Šlo o mezní životní situaci, šlo život,
úředníka
nestihne v
úřadě
i
Idu
však
uzávěrku
vybrat zimní dovolenou. svému
úředníka
úřadu.
nejvíce
a bude
si
zajímalo,
šablony
svého
uvažuj e,
Wolfram válčení
Extrémní, absurdní je posun jeho hodnot. nad smrtí,
Manželka
době.
jednání v
které
že
muset na
zřejmě
nad náhlostí
Bez obav se do války dostavuje, vítá možnost pracovní
Wolframův
i o
Ad absurdum je zde domyšlena oddanost
Nepozastavuje se nad válkou,
běžné
příkazu.
takového náhlého a významného
Ida
jaké jídlo a
oblečení,
si oproti
přispat
postupuje
manželova
případě
příkazu.
podle
odj ezdu
co ke
čtení
obvyklé
kamkoli Wolframovi
s sebou zabalí. Pokud
absurdních
v
hrách
představitel
veškeré moci,
jsou
na
zvyklí
přicházej
řídí
í
od
a
zda
(Parta)
se
po
Kdo
je
zeptá.
šéfa
něj,
tato
na
může
existuje
jedna
osoba
jako
být známa,
ale i
nemusí.
Lidé
nejvyšším
nepozastavuj í
osoba
skutečně
neustálých vlastně
postu,
na
to,
se však nad tím, existuj e.
odvoláváních
šéf? Jeho dotaz
že
kdo systém
Pochybuj ící
parťáků
na
pokyny
Mladej
osobu
šéfa
je kolegy považován za
vrchol drzosti:
37
Vyskočil,
I.:
Zí tra.
In:
Vždyť přece
fronta 1964, s. 95.
45
léta t
je
snadné.
Praha,
Mladá
vážně
MLADEJ: Já se vás ale DĚDĚK:
ptám, kdo je to ten váš šéf.
Tak ty se ptáš vážně, jo? Tady se podívej, vidíš?
PARŤÁK:
Pořádně.
MLADEJ: Co mám DĚDEK:
vidět?
Ty ho nevidíš?
( ... )
MLADEJ:
nejsem malej. Vidím tebe a
přece
co dál?
dědka,
( ... )
DĚDĚK:
Nevidí šéfa ... A já sem to čekal. Dyť von mladej dneska
na
šéfa
skoro nepromluvil ... To
Začíná
znám.
to remcáním,
je marný,
pokračuje
parťáku.
to štiftama a
Já
končí
tím, že se hodí špína na projektanty a nevidí se šéf.
Lidé narážejí na systém absurdních, úředních
nařízení,
pravidel a Velmi
která
výstižný pracovní
kromě
"choulení
je
a
sběrny
se"
popracovávání
účelnosti
jaksi
dalších
samoúčelných
nesmyslných
je sice
úředníků
v
"popracované
Prožluklosti
vtrháváním
před
papíry".
(Kosti)
rozčilených
je šéfů
Lejstra jsou popracována, poté odvezena jako
starý
nepotřebný
avšak nutné
zbytečné,
papír.
k tomu,
Jejich aby mohl
hrdina projeví náznak snahy dopátrat se podstaty tohoto postupu.
"papírově".
Vysvětlení
se mu dostane
opět
jen
Je totiž dokonale odzbrojen absurdní logikou
jazyka:
38
38
zničen.
Vyskočilův
a
zničena
termín
Vyskočilův
náplní
"popracovávat" papíry.
být papír
řadu
motivují
to
skutečností.
Hlavní
do
zbytečných,
to
Uhde, M.: Parta. In: Desítka her. Brno, Atlantis 1995, s. 109.
46
Zapisovač
Proč
a
vlastně
vy jste
důmyslně
Moment, prosím, abych se trochu orientoval.
řekl:
přece
Zapisovač:
Aha.
řekl:
pečlivě
že,
a
pečliví,
ne?
dokonce i školy!
měli
Ano,
Zapisovač:
vypracovávali i proto,
že jsme lidé pracovití,
z nás
Vždyť někteří
proto, aby byly vypracované, ne?
A my jsme to tak
důležité,
a to je
a popisy tak pra cně
vypracovávali?
Erstl: No,
Hunt
formuláře
všechny ty
jistě.
Ale jestli jsem vám
dobře
rozuměl,
tak to všechno šlo do starého papíru, ne? řekl:
Erstl přece
nesmíme
samozřejmě,
No,
jen
zničit.
tak
dát do starého papíru,
aby z
potřebný
papír.
vyrobili nový, Zapisovač
jste
ty
řekl:
formuláře
proč
jste
je
a
proč
starého papíru,
Ano,
něho
jistě.
popisy,
rovnou
pracného popracování jste
přece
Ale
které
do
nepotřebný
áno,
Nepotřebný
jste je tak
nedali
ano
já
papír
jaksi
radši
nechápu,
vzápětí
vyplňovali
starého papíru
nedělali
musíme
v papírnách pro nás
stejně
pracně
přece
papír
něco
proč
šly
do
a ukládali,
a
místo
toho
jiného?
( ... )
To dá rozum, že nepopracované papíry jsme papíru
dát
nepotřebný
jsou
ještě
nemohli, papír, stále
popracovat ,
a
protože
papír.
nepotřebné
to je jasné, ne? Zapisovač:
starého
nepopracované
potřebný
aby byly
do
Ano.
( ... )
47
přímo
papíru
formuláře
a
do starého
patří čisté
Proto jsme je museli a
patřily
jenom papíry nejdřív
do starého papíru,
Úřadovali
Hunt zazpíval: by
ne!
Ale,
a
to
života
opakuj i,
nikdy,
v
Nepřekonatelná
socialismu.
i Uhdeho.
Vyskočila
charakterizovány,
pečlivě
funkce,
podléhají ani
tak
které
evidenčně-osobních,
zveřejňovat
nikdy
jsme
vysokému
používat,
j e j im
stupni k
sám prostupuje
název,
osobních, schválení,
řadou
utajení,
tomu
jsou
přiřazen
materiálů
projít
pokud
obří
jej í
dokumenty
škála
musejí
síla
člověk
Všechny
roztříděny,
Existuje
číslo.
inventurami,
A jak
39
mašinérie, na jejímž fungování se podílí texty Havla,
to je pravda.
a všemocná byrokracie je specifickou a výraznou
Všudypřítomná
reali tou
důležité,
je
nebyli byrokratičtí!
hodně,
jsme
nelze
nejsou
je
předložena
speciální povolení. Tak
jako v
řízen
evidován, k
třeba
běžným
nemohly
být
a
ukázky
schvalován ke
úkonům,
provedeny
jazyka ptydepe
kroky
povolení z
textů
tohoto
také
k
je i
v
lidský
absurdních hrách
život.
další.
nového
Učitel
1965)
má za úkol
tomu,
aby
jazyka.
Povolení
je
bez nichž by zcela logicky
krokům,
(Vyrozumění,
však
potřebuje
společnosti,
totalitní
v
jazyk
rámci
Všechna
úředního vyučovat,
výuky
povolení
použil
a
stupně
utajení jsou natolik propojená a závislá na dalších absurdních pravidlech, cesta
Existuje
39
To
ven.
vyrozumění
zda
že
je
v
způsobují
je
novém
případ
úředním
jazyce
Vyskočil,
I. :
správně
ptydepe,
Kosti.
In:
s. 117-118.
48
kterého
nevede
Ten
dostává
jemuž
nerozumí.
jehož úkolem je dohlížet,
používáno.
Prožluklost.
z
Grosse.
ředitele
zvláštní metodik ptydomet, ptydepe
kruh,
začarovaný
Ke
každému
Praha,
Mladá
překladu
fronta
je
1993,
povolení ptydometa,
potřeba
osobně
evidenčních
materiálů,
dalších
povolení...
k tomu,
že
a
nemůže
hry
Gross
to se však vydává jen na
dosáhnout
nemůže
tak rozkaz splnit.
uvědomují
i
sami
třeba
k jejichž získání je
Systém byrokratických překladu
Ředitel
se
vede
vyrozumění,
Bezvýchodnost situace si v
úředníci.
zase
tak
nařízení
svého
základě
octne
závěru
v
pasti
systému, který sám vymyslel:
BALÁŠ:
Helčo!
Můžu
vydat
je
závěry,
v rozporu se závěry
se
nechceš
vyda t
ty
za tra cené
materiály?
evidenční
HELENA:
nikomu
Proč
nemůžu
jedině,
až
obsaženými
dovědět,
budu ve
protože
v ptydepe a já, jak víš, nesmím
vědět,
zda
vyrozuměních,
vyrozumění
nejsou a
tyto
j sou psána
překládat.
BALÁŠ: Proč jim to tedy nepřekládá Mašát? Překládám
MAŠÁT:
jen na Kuncovo povolení.
BALÁŠ: Tak musí Kunc dát povolení! KUNC:
Nemůžu,
BALÁŠ:
když nikdo nemá materiály od Heleny!
Slyšíš
to,
Helčo?
Musíš
přeci
jen
vydávat
ty
vydávat
ty
materiály! HELENA:
Vždyť
nesmím
překládat!
BALÁŠ: Proč jim to tedy nepřekládá Mašát? Překládám
MAŠÁT:
jen na Kuncovo povolení.
BALÁŠ: Tak musí Kunc dát povolení! KUNC:
Nemůžu,
BALÁŠ:
když nikdo nemá materiály od Heleny!
Slyšíš
to,
Helčo?
Musíš
přeci
jen
materiály! HELENA:
Vždyť
BALÁŠ:
To
nesmím
by mě
překládat!
zajímalo,
kdo
vymyslel!
49
si
tenhle
začarovaný
kruh
VŠICHNI (sborově): Ty, kolego řediteli!4o
V
Zahradní
slavnosti
který
úřadu,
Zahajovačskou
vše
podléhá
nakonec
je
nahrazen
likviduje dva cenné, názor
j eden,
původní,
názory Podle
ne
Havla
postupně
jednostranný,
všechno,
se
izoluje
myšlení
se
prakticky
hodnotou
ustrne-li a
princip
ale
zato
Ta
že je spojí
bezcenný.
Ve
své
se zdá tento výsledný názor výš než oba
sdělovací
skutečnosti
"dialektické syntézy".
jednostranné názory tím,
byť
struktuře
dialektické
všemocnou
stejně
službou. Václav Havel ve své stati O dialektické
metafysice 41 vysvětluj e princip tzv.
v
Likvidačnímu
všemocnému
od
je však hluboko pod nimi.
to
obrátí
se
na ve
a
je
odrodí
opak.
svůj
uzavírá
skutečnosti,
zastavuje
schématu,
se
Abstraktní
sám do
nahrazeno
se
sebe,
narcisistním
sebe zbožněním. Místo aby se potvrzoval tím, že slouží potvrzova t kterou
tím,
uvádějí
že
do chodu,
A to je princip
podle
změně,
žádná
věci
lidé maj í
i
světa
dodržují
Zaměstnanci
postupuj í
realita
šablon,
forma
slouží
často
i
realitě,
jemu.
striktně
nej sou
své místo a
pravidla
číslo,
tvůrci.
daná
institucí,
žádnému
kompromisu,
ani
ostatně
zbraní,
dramatiků.
přístupni
je
zákeřnou
sami jeho
nevědomky,
našich absurdních
reformy
Je
má se princip
přesné
nenapadá.
Všechny
instrukce k tomu,
kde, kdy a jak se mají pohybovat:
Nalézá te
se
u hlavního vchodu Bl3.
univerzální vstupenku, která vás 40 41
Můžete
opravňuje
si
zde
zakoupi t
k volnému pohybu po
Havel, v.: Vyrozumění. In: Hry. Praha, Lidové noviny 1992, s. 90. Havel,
V. :
fronta 1966, s.
o
dialektické
metafysice.
67-77.
50
In:
Protokoly.
Praha,
Mladá
celém
areálu
zahrady
a
návštěvě
k
všech
takřka
akcí,
pořádaných v rámci zahradní slavnosti Likvidačního úřadu.
(
42
... )
Opatříte-li zatančit,
a
a dvanáctou, Předtím
si
na
to
a
organizačního
povolení Velkém
pak mezi
parketu
tři
čtvrtě
je totiž Velký parket a
sekci, mezitím komisi
A
mezi
na
jednu
vyhrazen
likvidátorů
z
můžete
výboru, půl
dvanáctou
půl
a
si
likvidačně
druhou.
metodické
delimitační
lidu a potom
subkomisi. 43
o všem jsou vedeny záznamy: HUGO: Je tu kolega Kalabis? TAJEMNÍK:
Kalabis
Václav, narozený
Josef,
narozený
2.
18.června
ledna
Kalabis
1940,
Kalabis
nebo
1891
František, narozený 4.srpna 1919?44
Nařízení
jsou
na druhé
nepřirozená,
straně
tu však existuje
logický systém, který tato pravidla legalizuje. Občané
správa,
(Výběrčí,
musejí
několika
42
Havel,
desítek
1966), podléhající centrálnímu
proniknout poplatků.
do
série
pravidel
úřadu
na
Hlavní
zaplacení
V systému je možno uplatnit slevy,
v. : Zahradní
slavnost.
In:
Hry.
Praha,
Lidové
noviny
v. : Zahradní
slavnost.
In:
Hry.
Praha,
Lidové
noviny 1992,
v. : Zahradní
slavnost.
In:
Hry.
Praha,
Lidové
noviny 1992,
1992,
s. 13. 43
Havel,
s. 14. 44
Havel,
s. 13.
51
kterých
však
poplatků.
nelze
Výběrčí
dosáhnout
bez že
vysvětluje,
další
zaplacení není
se
radno
série
poplatkům
vyhnout:
.. . jedny vodným
si
takhle
stočným.
a
ušetřili,
Ale
zas
to
vodpisný, dostali vodpoj i t
plyn,
udělali
to
vydali
nemluvě
a vodvodným,
kluka,
pučovali
děsnou
stravným,
votočným,
vo
aby
dostali chybu,
slevu
na
protože
co
přívodným
výživným,
a
dyž
potom
žádali
vo
takový vopravný, že jsme jim museli
napařený
eště
aby to všecko zapla tili s
zůstali
dl užný
za vodpojný a zdržný ... 45
I ve
se
Vyrozumění
setkáváme s typickou podobou života
opět
na socialistickém
úřadě
osobu
sekretářka
představuje
úřadě,
na
od ní dozvídá,
nový
poslední,
kdo
si
může
za
soukromého,
a
45
ní
v
který
ředitele
Pro
ještě
neví.
ptá,
zda
za
je
nutné aniž
si
nereaguje,
by
době
rozlišovat se
může
dojít
pracovního koupit
nerozpakuje se dotaz
že
nad
plnit
nařízení
ji
zaj ímá,
pochůzky.
se
housky ...
několikrát
od
svého Když
zopakovat,
Uhde, M.: Výběrčí. In: Desítka her. Brno, Atlantis 1995, s. 85.
52
-
adekvátností
rozhovoru
mléko,
bude
je ten
rozhovor
pracovní
pozastavovala
zásadního
více
Ten
zásadní
zvyklá
osobní
vyřídit
řídí,
tato
o tom,
Daleko
dění
ředitel.
sám
Sekretářka
znepokoj uj ící.
pracovní
uprostřed
situace,
ředitel
úřadě,
na
o
přehled
nadřízený
Hana ho však informuj e
situaci
Nepovažuje
šéfa
Má dokonalý
a adaptovat se mechanicky na jakákoli nová
nepovažuj e zda
o
že
jazyk.
úřední
informace novinkou,
příkazy
Hana.
je informována lépe než její
se teprve zaveden
dohnanou ad absurdum. Nepostradatelnou
dokud
jí
nevyhoví.
nadřízený
a institucí
i
jejich
profesionalitě,
díky
běh
úřadu
schopnostem,
a
který
kolegovi Na
např.
je
šéfem.
ostatní
ředitel
Projevuje
na
Ti
ni
postavena se
volá na
vtrhávají
poj ízdných
lešeních,
z
výšky.
i
na
skutečnosti
v
a
co
zmeškat, se
i
po
tak
jakým
jejich
"Pane I
"Haničko".
je
pro
oslovování
í
děj
kdyby
v měl
hovory
vedoucí posílá svou
své
pracovníky
stále
I
na
úředníci
nařízení
zvýšenou které
je
kanceláři
jídelně
to kdy
sekretářku,
v
hlavách
která by instituci
se dnes bude
něco
věnována
za
žádnou
velká cenu
jednání. Vedou
nejpropečenější
aby se zeptala,
53
se
ale
nejzávažnější
byla
ímaj í
ve
aktivitu,
je
nelze
(které
přij
každé
pracovní
Stravování
přerušit
tom,
změny
v tak vypjaté situaci,
zásadním
ve
podstatné
řadoví
závodní
o
na
podřízených
na
naopak
dost
obědu.
k
v Prožluklosti
šéfů
ukazují.
nevykazují
bude
Oběd
důležité
mezi
tradičním
svých
tak
mají
nej sou),
je zaj ímá,
pozornost.
shlížej í
a bez zájmu.
nejenže
daleko více slavit
a
úřadech
zákonitě
nastat,
neschopnému
detailech,
je
kontrolu
Podřízení
změnami
samozřejmostí měla
něčí
komunikace
zdrobnělým
úřadě
na
šéfům pokorně
se
Ačkoli
je
další síly - Blba dodá
Ad absurdum je dohnáno i vysoké postavení
másla, která
však
charakteristické.
zdrobnělinami
patřičné
Pokud
Hana oslovuj e šéfa
ženy
podřízené
(Kosti).
je
místech se ocitají lidé
blbosti
rovněž
vzáj emné oslovování.
řediteli",
dokonalé
zaměstnanců
přijetím
své
své
úřadů
a zdání inteligence.
základě
a
sekretářkou
o
známostem.
zamaskuje se
kontrastem
sebevědomí
reálném
díky
pracovníci
mluví
chování
důležitých
ale
neschopnost evidentní, (Kosti) ,
stále
podřízení
dokonalým diletantismem. Na ne
Vedoucí
husa,
zda mu kolega
věnuje
svou
informace
mezi
podřízených
v
z
mlékárně.
v
absurdních
reálné
nikoli
textech
situaci
vyšších
nadsazeny,
jej ich
ale
na
věci
díky
úřadech
základ
světě
byrokratickém
zákulisní
zásadní
míst,
poměry
Situace a
v
předávají
si
odděleními,
jednotlivými
dovídá
ředitel
Sekretářky
stravenku.
se
klepům
jsou sice
však
odpovídá
socialistického
Československa. Pseudočinnosti
V
absurdním
speciálních
postupů,
v
Havlovi které
stej ně
Zbytky
chlazení
likvidátoři
systematicky
samozřejmostí
pracovníků,
másel
kontakty,
však
jednak
vyhráno.
Na
nepodceňuje
že
nej výše
Kdo věci
a
která
rozumí,
opravě
že
nebo
potrubí, systém
zahajovači
zahajují.
plnění
není
s
hovory
odbornost
podmíněna
žádným
jsou
hlavní rozumí,
jednak je
však
kdo mluví
používá odborné termíny, má
postavená místa
se
může
dostat
kdokoli,
se však odbornost ani na místech nejnižších.
54
í
naprostou
vysoká
Důležité
věci
vytvářej
podpořena
přizpůsobivost,
vypadá,
"centrálního
úředníků,
se
schopnostmi.
Speciální
(Bráškové)
postavy
paradoxně
nových
pokorných
je
Vyzdvihuje
množstvím
chladicí
mechanické
který
absolutní
dojem profesionality. aby vypadal,
či
hlavách
přesné,
používají.
k
zavedeno,
na
systémem
nářadí,
Ludva
uží vaj í
likvidují
slangem,
vzděláním
speciálním
tak,
jídla se
jej ich
která
postů,
Ladík a
(pseudo) profesionali ty,
pseudoprofesním
oprav,
pseudočinností.
nebylo
zabezpečuje
Nesmyslné úkony a
stavebních
nové metody k realizaci
nikdy
domě
propracovaným
pracovních
Výběrčí,
jako
úředníci.
s
rozmanitých
uží vaj í
Partě
v
doj em
zejména
pracovníků,
absurdních
zapoj ení"
setkáváme
technických,
důmyslných
dělníci
se
světě
Jsou
vytvářeny
dokonce
další
místa
například
"blba II
náplní
práce
je
(Kosti).
důležitými
s
nepostradatelná
nej zodpovědněj ší úkol,
... Já jsem to kapánek udělám,
všechno, co já
je
považován
Takovou
přehnal.
Já bych mohl
že
o
bych
tom
automaticky
zaručeně
je
chytrosti
naděla
mluvil.
blbost.
ještě
pracovníky
totálního součástí
idiota,
mašinérie,
Oni si totiž zvykli na to, že spolehlivě
a
obrátili
by v
to pravý
pitomost .. . Oni
říkám
a
oni
opak,
a
toho mohl
ze všeho!
co
Protože
brali,
já.
já bych
úplně
pi tomostí
čemkoli.
O
Oni
t
dělám Vždyť
já mám autoritu!
zneuží t.
Jeho pracovní
ostatními za
je
se odvíjejí všechna rozhodnutí:
to berou jako blbosti jen proto, že to Rozumíš?
s
nej důleži těj ší
je
činnosti
protože od jeho
blbostí
nová,
Takovým místem
sebevědomí.
svou
ačkoli
má,
pseudopozice,
úkoly.
dodávaj ícího
kontrastovat Blb
pracovní
řeknu,
já
to
by
tím
Tím,
by
je
ve
tomu
své dali
korunu !46
Insti tuce
blba
zřetelně
princip potvrzoval tím,
demonstruj e
že slouží
fakt,
realitě,
že
místo
aby
potvrzuje se
se
tím,
že realita slouží jemu.
Protekce, korupce, oportunismus a kontrola
Typickou úředníků.
cesta k
46
Bez
nadsazenou potřebného
úspěchu
Vyskočil,
uzavřena.
realitou
je
i
moc
razítka
či
schváleného
S tím souvisí i
v
rukou
řadových
povolení
protekce a
korupce,
I.: Blb. In: Kosti. Praha, Mladá fronta 1964, s. 57.
55
je
rovněž
která je v absurdních textech přijme
úplatek od domácnosti,
kterou
.. . To bych vopravdu nemoh vzít. pane Albrecht ... Ale první,
kterejm
jedna,
dvě,
nepraštili,
tři,
čtyři,
co
přišel
víte že se
pšt,
s
no,
to dá
váma?
moc
rád
zkasírovat:
teda.
Děkuju
zařídil. (Počítá
to
jsem
ale
to
jó,
Výběrčí
tematizována.
Děkuju
zdoříle,
zařídit,
bankovky, ste
nejste
potichu)
přes
se
kapsu
Skleničku
(Nahlas)
něčeho
vostřejšího byste tam neměla, paní Albrechtová?47
Hugo Houk si na systému protekce založil celou svou kariéru. Demonstruje sám sebe jako konexe-homo,
a
Na
zprostředkovanost.
prostřednictvím
návštěv
základě
jako živoucí kalkulaci sítě
vlivných osob získává,
konexí,
které
si systematicky
buduje kariéru. Být
"dobře
"dotáhnout". o
přízeň
nahoře"
zapsán Také
"shora".
Tajný
byl
jeho
nepoznal,
tajný
Neví,
jistotu podlézá všem: nadřízený.
musí
kdo
(Malé
je
"Choval
každý,
jeho
Aby
nadřízených
že on o svých
hry,
to
nikdo
1967)
ví.
se a
snaží
tak
jeho
Aby snad
pro
jako by to
tak, z
někam
chce
nadřízený,
se ke každému
šikovně.
Ale
kdo
chování
někdo
z jeho
chování nepoznal, že je jeho nadřízený. ,,48 Rovněž
nádraží, si
cestující ve
svérázným
próze
47 48
kterém
do
čekaj
způsobem
najdeme
Úbic í
na
buduje
podrobně
se
svůj
i
zavděčit
snaží
neexistuj ící
Kloheň
vypracovaný
z
Jam
návod,
zaměstnancům
spoj.
Kariéru
(Kosti). jak
V této
to
někam
Uhde, M.: Výběrčí. In: Desítka her. Brno, Atlantis 1995, s. 87. Vyskočil,
I.:
Tajný
tajný.
In:
Malé
s. 145.
56
hry.
Praha,
Mladá
fronta
1967,
dotáhnout.
založí
Kloheň
svou
kariéru na
které sám vykope, vytahuje coby hrdina Hrdinové
absurdních
Jsou neutrální, na tu stranu,
dramat
nezastávaj í
jejíž postoj
nejvýhodnější.
Jak
už
kopání
zraněné
žádné názory,
řečeno,
v
přikláněj
potlačena,
Lid
je
předepsanou
obojího
zadané úkoly.
Uhdeově
Králi-Vávrovi
pohlaví
charakterizována
LID
je
jako
předepsané
projevuje
rezignovaný,
mechanicky
rozměrů,
přerušovaný
spánek
plní
POHLAVÍ
procí tne
a
spustí
jeho instituce a
svět,
a pravidla,
korupce a
pracuje
se
zde
reálném
základě.
instituce a
například
některou
unavený
skandovaný
zaměstnanci,
papírování
s
oportunismus
obrovskou V
systému
komunistické všeho bez
včetně
povolení
j sou vyhnány ad absurdum,
nadsázkou, úřadů
strany,
lze
její
lidského nemůžete
vše
však
spatřovat
stojí
na
narážku
na
všudypřítomnou
myšlení.
Na
bavit o tom,
kontrolu
slavnosti co
jste
49
... )
Uhde, M.: Král-Vávra.
In: Desítka her. Brno, Atlantis 1995, s. 14.
57
se
zažili
v práci:
(
že
49
Byrokratický
všech
činnost,
Ten
činností:
OBOJÍHO
potlesk.
jej ich identita je
Jde o stereotyp a rezignaci takových
z mechanických
se vždy
že se tu jedná o Lid oboj ího pohlaví.
mechanicky vykonává emoce.
í
v ten okamžik
j sou lidé natolik neutrální a bez názoru, natolik
oportunismem.
záměr
je pro jejich
bylo
Z jam,
lidi.
ztělesněným
jsou
jam:
TAJEMNICE:
Anebo
praxe pá tého přednosta
oddělení,
pátého
přesný
vysvědčením před
text a
které
zaznamenal
a
vyprávět
bude
-
oddělení
TAJEMNICE: A na kterém se jste
žertovných historek z likvida ční
vyprávění
můžete
podílet i vy, odevzdal-li
vyprávění,
svého
úsekáře,
souhlasem
opatřený
nejpozději
lékařským měsíce
dva
datem zahradní slavnosti na sekretariátu humoru a na
ideově regulační komisi. 5o
Kontrola se ale, jako všechny absurdní něco
zcela
oceňuj
e
přirozeného.
se
každý
ší.
Tak
a
potupněj
v
kancelářích
dokonce dobro.
klíčovém
je
štěrbinách
způsob,
ve
jako
mě
má
Havel,
sebepřízemnější
kontrolou
s
Tento
zohledňující
hovoří třeba
dění
nápad
se
lidské
obecně
jako o technickém prvku, myslet už
při
stavbě:
kterou
štěrbina,
tě
pozoruje náš
štěrbinou?
byl
jeho
uvni tř,
nebylo
kancelář,
komůrka
V.:
- od
Zahradní
by
víš.
to
štěrbiny
slavnost.
k
In:
s. 14.
58
výhodné,
Takhle
je totiž obklopena
pozorovací otvor, a on jen
nepravidelně
50
byl
zaměstnanců,
tu necháte samotného?
Kdyby
-
by
(Vyrozumění).
opatření
ve zdi se
sledovat jen jednu pět
sledování
pozorovatel -
Proč
HELENA:
byť
zdi
HELENA: Nejsi sám, ve zdi je úřední
o
například
zlepšováku, na který je
GROSS: To
GROSS:
jde
tomu
štěrbinou
prezentuje O
nový
Pokud
bere jako
skutečnosti,
přechází
jich
mohl
obhlédne
kancelářemi,
-
by
ka ždá
samozřejmě
štěrbině.
Hry.
Praha,
Lidové
noviny 1992,
Zaj ímavý nápad -
GROSS:
HELENA: Viď? přišla jsem na to já! Šlo mi o to, aby když zrovna
nikdo
prdelkova t
na
není
v
chodbě.
I
kanclu, v
návštěvníci
nemuseli
maličkostech
takových
se musí
myslet na člověka! Zatím čau!51
Člověk
nikdy
a nehodnotí
neví,
s
kým
"tajný",
nějaký
hovoří,
zrovna jímž
tajného poznává sám v jeho
vlastního
všechny
včetně
sobě.
chování.
Veškerou aby
ho
nesleduje
kdokoli.
Hrdina
je ostražitý natolik, je mu celé okolí
Podezřelé
sebe obelstil,
být
může
povídky Tajný, tajný (Malé hry, 1967)
zda
energii
nepoznán,
zůstal
včetně
tomu,
věnuje
že
aby
aby okolí
nepoznalo, že ví, kdo jsou oni, že ví, kým je on sám:
"Nikdo chování každý,
něm
na
každého a
nepozoroval,
ale
připadalo
všech a
to mohl být ... Luštil,
každý
k jakým
že
něco
každý
ostražitě
sledoval
podezřelé...
Skutečně
běžné
chování,
on
mu
co znamená
co skrývá a
souvislostem poukazuje,
zřejmé,
Bylo
nic
co v
něco
skrývá,
sobě
tají
tají. něco
a
prozrazuje. ,,52
Vše
je
kontrolováno
i
v
království
v porovnání s ostatními absurdními v
života
v
systém
je
Výrazný 51 52
Havel,
socialistickém zde
rozdíl
v.:
Vyskočil,
je
v
Vyrozumění.
I.:
Tajný
tom,
než že
ve moc
světě
je
paralelou
nejjasnější
Československu.
reálnější
Prvky
režimu,
Havla
a
In:
Malé
s. 153.
59
hry.
soustředěna
Praha,
Mladá
jeho
Vyskočila.
In: Hry. Praha, Lidové noviny 1992, s. tajný.
je
asi nejvíce zakotvené
světy
Totalita zde prezentovaná je
realitě.
To
Krále-Vávry.
v
rukou
63-64.
fronta
1967,
konkrétních osob, moci si
Za
realitu
na
je
soudobé
nepřijatelně
smýšlející
pouhým vzhledem. je
rodiny,
se
dá
považovat
V království
autorem,
společnosti
slavnosti moment,
škodu
ze
uvězněním.
dění.
král
přesvědčení
svému
např.
i
"patent"
existuje kniha
množství
Král
Vávra
Názor hlavy státu je ten pravý, jediný správný.
umění.
V
či
Královi poddaní jsou
úřad.
proti
totality
veškeré
jichž
příruček,
jednají
ztrátou místa
typickou
Krále-Vávry
o
že
vědomi,
před
strachu
ostatních textech bývá nástrojem
blíže nespecifikovaný
většinou
mnohdy
zatímco v
i
když má k
člověku
Až
příbuzný.
poškodit
kariéru
komický
je
v
Zahradní
kdy Hugovi Pludkovi škodí jeho bratr Petr už že
Nestačí,
jeho
schovává
mohl
fyzická rodina
Pludkům
přijít
se
Petr
přítomnost.
na
ve
půdě,
významná
neproj evuj e,
veřej ně
Petra, špaj zu
návštěva.
ovci
černou
či
na
vždy,
sklepě
Petr totiž vypadá
jako buržoazní intelektuál. PLUDKOVÁ: Petře, nešel bys na pár minut do sklepa? (Petr odchází) Každou chvilku
přijdě
Kalabis,
aby se tady potkal s Petrem! vypadá
jako
zapotřebí,
(
buržoazní
to by tak
ještě
Všichni o Petrovi
intelektuál
a
scházelo, říkají,
nemáš
přece
abys kvůli němu přišel do maléru!53
... )
PLUDKOVÁ: Petře, do špaj zu! Kalabis je tady!54
53
Havel, v.: Zahradní slavnost. In: Hry. Praha, Lidové noviny 1992,
s. 7. 54
Havel, V.: Zahradní slavnost. In: Hry. Praha, Lidové noviny 1992,
s. 11.
60
že
Za prvek odkazuj ící roli
tisku
lidí
životě
lze považovat
realitě
(Král-Vávra).
Tak
jako
zde
je
role
pravdy
hledače
novináře.
A
komunistické propagandy,
i
idealistického
stejně
svěřena
tak,
v
(telefonuje)
srdečném
a
novináři,
rukou
Šéfredaktorovy noviny maj í
mladého
podávat
scéně:
Redakce? Napište,
přátelském
reálném
jako byl tisk nástrojem
zkreslené informace o vývoji na politické
KUKULÍN:
do
klíčovou
v
skandály a nepravosti politické scény odhalují
světě
i
v
k
silně
že rozhovor probíhá
ovzduší ve znamení naprosté shody
ve všech projednávaných otázkách.
(
... )
ŠÉFREDAKTOR:
... A
abychom v ČERVÍČEK
vy
si
myslíte,
že
máme
časopis
na
to,
Máme jim je dávat,
co?
tiskli svoje názory?
něm
rozpolcen
Vy jste asi nikdy neslyšel o Anglii, co? ČERVÍČEK
Tam Máme
mlčí.
právě
na takové
střílet
články
čekaji.
do vlastního hnízda a
dělat
nepříteli
radost,
co? Už tomu rozumíte? ČERVÍČEK:
Trochu.
ŠÉFREDAKTOR: Nezáleží na tom, jaká fakta vidíme, ale odkud je vidíme.
Pak
bude
jasné,
že
některá
prostě
neuvidíme.
poschovávají se nám za to, co vidíme. 55
55
Uhde, M.: Král-Vávra.
In: Desítka her. Brno, Atlantis 1995, s. 14.
61
Hrdinové? Loutky.
Sterilní vztahy
je
mezi
v
absurdním Postavy
lidmi.
všeobecné,
většinou
prostředí,
v
uniformní,
nijací,
žijí, s
nebývají k
směřují
němž
nejen
světě
ale
také
charakterizovány,
jsou
cíli.
jako
prostředí,
bezkoncepčnímu
jsou
absencí
i
lidé
Stejně
neutrální,
povahově
autenticity
lidského
prožitku.
Dají se snadno "zasadit" do systému. Nejsou to charaktery, loutky. systému.
Jsou vůle.
vlastní
Je hodnocen ničím
světě
kladně
e,
systému
podmínky
dokonalou O svém konat,
je
se
ostatními
na
lidmi
je
nejcennější
a
kým,
řídí
a
silami
na svém
přesně
rychle
lidé
ten,
který se mu
adaptuje,
proč,
splní
ho.
dostavil
na
kam a na
návštěvu
vyzván,
někdy
přizpůsobí,
jako
stroj,
Houk
vyskytne situace,
často
ani
někam
neví
kam,
(Návštěva)
Jozef Kán
poslán,
pokynu, (Zámek)
je
ale
má
je
pro Grosse
aniž
62
aby by
srozuměn
(Vyrozumění)
kdy
povolán.
vyzván,
jde,
nad
pokynem se
že "byl vybrán" a dostane pokyn dostavit se do zámku, Vyrozumění
na
co mají
aniž by se pozastavovali
uposlechne
dojde.
který
Člověk,
konají pouze to,
vyrozuměn,
dokonce
Hugo
návštěvu,
pracuje
nepřemýšlejí,
kam jít mají,
písemně
člověk,
to,
schopnosti a jedná podle šablony.
V absurdních hrách se
se tam tedy.
bez
místě
zaměnitelný.
nahraditelný,
kombinační
jdou tam,
Neví
plně
nepřemýšlí,
počínání
hrdina
poli
podobající se stroji.
člověk
jen tehdy, plní-li
je
se
paměť
proč.
hracím
a
Ideální jednotkou bezchybného systému je
který o
tím,
manipulováni
nevybočuj
dané
pohybující
Lidskost znamená vadu systému.
V absurdním
co má.
figurky
Představují
ale
se
věděl
s tím, dostaví
je pokynem ad
příkazu
svému
absurdum,
v nesrozumitelném příkaz
jazyce.
se
čemukoli
zařazen,
( ... )
jeho
člověku,
osobnímu
je
snaží
je
minimální
dáno
emocím, Člověk
prostor.
má
aby fungoval":
lidé,
nějaké
nemají-li
úřadování,
a
vyhraněné
nepřipadá
porušena jejich akurátnost,
činností
Vše
závěrům,
myšlenkám,
ponechán
osobní - zájmy, a to snad
a
škatulkování.
přesnost,
uniformita,
a stanoveno,
úřad
usilovně
Gross
se
Přesto
napsán
je
splnit.
Cení
"být
neboť
nerozumí,
to v
v úvahu,
téměř
jsou
mimoslužební neboť
tím už byla
biologicky vybaveni pro
zaměstnání.
jakémkoli
tedy
.. Tím,
že svou
podstatně
realizují fungování aparátu, realizují také
fungování sebe sama. 56
Výjimečnost,
v
běžném
běh
odlišnost,
v plynulém
dialogu
vyvolávají
dojem
má
individuality. naopak
pozornost. 56
Vyskočil,
Jeho I.:
si
důležitém
je
pracovním
však
vlastnosti, chování Tajný
má
tajný
je
líný,
Případ.
fronta 1967, s. 125.
63
problému
možnost
strojem
paradoxně
čilí
obstarat
a
Hany
nákupy, skutečně
stejně
jako
obědu.
(Ztížená
není
Marie
desky,
zkoumat
paradoxně
působí
jako poruchy rušící
mohly
gramofonové
Puzuk
čehokoli
sekretářek
o tom, co bude k
Robot
lidské
aby
zadrhnuté
robotem
Ten
nepřirozeně,
to,
o
zaměstnanců
Skutečným
1968).
o
redundance
prosby
Opakované
1965)
(Vyrozumění,
poznámky
nápadně,
"fungování"
přístroje.
nadbytek,
ze In:
soustředění,
zvláštnosti
lidské
dokonalým,
přejímá
unavený, všech Malé
hry.
vyžaduje
postav
rysy
Praha,
Mladá
nej lidštěj ší, systému lidské však
je
Puzuk
jeve
velmi
poruchový, Odhalit
porozumění.
schopen
značnou
vyžaduje
jako
poznatky pouze
Z hlediska
člověkem.
zvláštnosti
Stejně
není.
systému totiž
jediným
hře
lidské
ostatní
registruje,
péči,
něhu,
individuality
postavy
absurdního
hlubšího poznání
se
nedobírá. Absenci
prožitku
i v situacích, v situacích,
které
kde
postav
u
se
v
svědky
dopouštějí.
často
hrdinové jejich a
Velmi
si
berou
odříkávání
by tam nebyl, o žije zcela Hrdinové
Je
se
není
člověku
neustálá změny,
nic
změna,
které
by
vycházely z nitra
Postavy
jsou
zločinů
samy
hovoří,
V celkové jen
sterilitě
frází
hromadění
bez
přijímána
je
emocí
žádným
vývojem,
ocitají
člověka,
v
absence
zároveň
po
statičtí,
autenticity.
absolutního,
změna
ovšem!
souvislosti jde o
změny
se
,,57
Díky
mění:
"v
člověk
je
Nejde
zráním,
dění
jdoucích
sobě
se se chování postav
věčného,
v
jsou
různých
úplná
znějící
děly
jako
způsobem.
trvalého,
se
mezní,
nad mrtvým se tu rozmlouvá tak,
patrná
hrdě
slova.
vždycky
přizpůsobit
dokonalé schopnosti
těchto
nebo se
vraždy
všedním"
nich
í.
za
se sice mluví, na zámku se však
vraždě
u
považuj í
světě
formulí.
přímo
spíše
pozorovat
možné
předpokládaj
velká
však
neprocházejí
neprožívají, situacích.
to
"běžným,
je
se však o citech a pohnutích
situace
Zámku,
Klímově
ci tu
vraždy,
úst
naučených
Nestandardní i v
do
je
světa
reálném
se proj evy
bez náznaku emocí
dramat
však které
o by
chování podle šablony,
o adaptabilitu na nastalou situaci.
57
Havel,
v.:
Zahradní
slavnost.
In:
s. 42.
64
Hry.
Praha,
Lidové
noviny
1992,
Absenci
autenticity,
pronášením
patetických
frází
lze pozorovat v Blbé
domů
paradoxně
vytouženém
při
(1965)
hře
suplovaného
prožitku
skutečného
Ivana
návratu
hrdiny
Vyskočila.
Zde je
v úvodních poznámkách u jmen postav
detailně
popsán
jejich charakter, postavení, sociální role: OSKAR VÁVRA, předseda družstva, nejbohatší družstevník široko daleko v kraji, manžel, bratr, otec, švagr, milenec atd. SOŇA VÁVROVÁ,
Oskarova choť, neurotička, žena v předposledním
rozpuku, matka, švagrová, milenka atd. 58
Aktivní hrdina nebo pasivní komentátor? Hrdinové-loutky existuj í absurdnímu systému, názoru,
v
stávaj í
bez jakékoli
Postavy
se
domněnky.
systému neexistuje v mysli zařadí.
absurdní
bývají
jeho
světě,
přizpůsobuj
se
bez údivu,
součástí,
Myšlenka na odpor,
bez
vzepření
se
ten se zkrátka jen
člověka-stroje,
oportunismu,
ztělesněním
í
což
by
se
tedy dalo nazvat jejich jistou pseudoaktivitou. Hugo
Pludek
mu
jedno,
o
jaké
statický,
vnitřně
vyslovuje "na jednu pouze
58
59
1964,
prochází.
Vyskočíl,
Český
tvoří
věc
Jeho
podle
Uhlířové 59
Evy
Uhlířová,
s.
E.:
jde.
zaměstnání
vnější,
nikoli
dynamický pohyb hry.
tři
svým
spoluúčast
je
byť
Hugova Hugo
vnitřní.
Jen komentuje,
názory", hodnotí drama tím,
že jím
oportunistická,
I.: Křtíny v Hbřbvích anebo Blbá kra.
spísovatel 1996, s.
č.l,
konkrétní
je však jen aktivitou
spoluúčast
-
slavnost)
aktivní postavou je, má zájem na své budoucnosti,
způsobem
je
(Zahradní
je
In: Nedívadlo.
to
Praha,
67.
K autorské metodě Havlovy Zahradní
46-51.
65
slavností.
Dívadlo,
akti vi ta
jdoucí
bojující proti
ruku v ruce
absurditě
s
adaptabilitou,
systému.
Na rozdíl od loutek bez názoru Uhdeovi Učitel
lidé
svůj
názor
například
fyziky
zemskou poloosu.
na
(Pludek, maj í,
věc
přiznává,
Houk,
že ví,
ke
jméno by se dalo
chápat
kdo
pochybnosti,
má
o
věcech
o odpor jsou však
Velmi
kritice
příznačné
v
všeobecně věřil.
Červíčka,
"hlodá
který
Červíčkovo
pro
někoho,
červ".
realitě
taj í. neřídí
jako by jí
označení
kom
e
systému.
jako v totalitní
nadřízeného
absurdní logikou ČERVÍČEK:
stejně
jako
však
vyučuj
postava aktivního idealisty
ostatní přesvědčit
Baláš)
že Král-Vávra
propagovanou lež a pro jistotu se chová tak,
se pokouší
Gross, ho
vědomě
Ze strachu z postihu však
Objevuje se zde i
nikoli akti vi ta
Snahy
umlčeny,
zde
Šéfredaktora:
se omlouvám,
osměluj i,
že se
ale
vždyť
to
Vy píšete -
velmi
se
bylo ... jaksi ... není-liž pravda, trochu jinak. ŠÉFREDAKTOR: Copak se vám nelíbí, mladíku? ČERVÍČEK:
To přece bylo úplně jinak. citát:
omlouvám účastníci
besedy
ŠÉFREDAKTOR:
Z
několik
Taky
že
neutuchajícího hodnotných
nadšení
závazků.
vyhlásili,
Konec citátu.
mladíku.
A
nevyhlásili, tak vyhlásí, až se to tady dočtou.
Nástin aktivity, spatřovat
lze
obj asni t odpor
60
zločin.
proti
situace,
i
konfrontaci absurdity s reálnou ve
V další
systému.
zrůdnost
zbytečných Uhdeově
Hrdina
systému.
si
již
zřetelně
Mladej
j de
skutečností (Svědkové)
o individuální
uvědomuj
(Parta,
jestli
6o
svědků
pokusech hře
vyhlásili
e
1969)
absurditu kritizuje
Uhde, M.: Král-Vávra. In: Desítka her. Brno, Atlantis 1995, s. 18.
66
nekalé praktiky a pochybuj e
ale
"centrálního
smyslu,
že
k
odporu tedy
generaci. k
jej ímž
mechanickému
kritizuje
jej íž
Hořínka 61
autor -
projekt
obecný
party.
záj em má
Není
reprezentující novou,
podobenství,
prostředku
skupiny,
nekalým praktikám party
Z.
se
věci,
prohřešky
proti
člověk
řešení
systému,
společné
Podle
mnohoznačnému
při
celkovém
o
vlastní pracovní
řadách
sebezávažnější
Mladej,
právě
i
zapoj ení" ,
ospravedlnit
v
zločiny
ale
k
musel
Mladej
se
mladou
Parta
k
nikoli alegorie,
jednoznačnosti
dostane
zmůže
lepší,
tíhne
uchýlit
beze
nepřesvědčivému
od
parťáků
inj ekci,
po jejíž aplikaci se stane k celé situaci dokonale konformním. jsou
Ačkoli
jeho
snahy
postava Mladýho zde Josef Kán na
které
(Zámek) byl
vyrozumění.
však
se bez vlastního
poslán,
zde
i
vykazuje.
vyšetřování,
jeho
prohlášen za
je
však
Julie v
místě,
ocitá na
pokynu,
je Kán hrdinou pasivním.
Aktivitu
se
však
objevuje
zasáhnout
bezvýsledná,
do
absurdního
případ
je
bez
uzavřený.
Klímově
systémem pohlceni,
přičinění
motiv
Aktivní hrdiny bojující proti i Petr a
se
Snaží
snaha
Uhdeova
potlačeny,
hrdinu aktivního.
představuje
V tomto smyslu
později
vysvětlení
nekompromisně
absurditě
systému
Myriam
(1968).
Cukrárně
Petr platí
za
svou
představují
loni
akti vi tu
jsou
životem
a Julie je systémem donucena ke spolupráci.
Všeobecná hluchota
61
Č.
Hořínek,
z.: Milan Uhde od ironie ke katarzi.
2, s. 152-158.
67
Svět a divadlo
7,
1996,
Deformované rovněž
vztahy
klíčovým
rozlišovat
deformaci
podmiňují
komunikace.
tématem absurdních her.
kvality
vede
k
naprosté
Naprostá
Ta
je
neschopnost
neschopnosti
poslouchat
a slyšet. 62 Komunikace komunikací
úřadech
na
bez
výsledku.
vyhlášek,
nařízení,
s významem
se
svého
předpisů,
Pokyny,
si
zakládají Ta
vyrozumění.
bývají
pravidlům
absurdním
Instituce
názvu
i nesrozumitelná.
díky
nejen
vyhlášky,
na množství
však
v
nesmyslná,
příkazy
stává
rozporu
ale
často
existují nejen na
pracovišti, ale i v soukromí. Lidé jsou jimi manipulováni, náznaku odporu jsou
příkazů
slepě,
hluše poslušni.
V souvislosti s mechanickým jednáním podle s absencí
vlastního nikoli
samostatně, zároveň,
postoje
žádnými
diskusemi
nevysloví žádný názor, ale
hlavně
působí,
proto,
smyslu
Návštěva
(Malé
hluchoněmou
do pokoje. o všem,
62
slova, hry,
V.:
fronta 1966, s.
O
je
jeden
postavy po
hovoří
druhém,
mluví
které ve
nejsou.
že
Nejen není o
vlastně
proto,
nikdo
diskutovat,
čem
ale nenaslouchají si, místy
Motiv
hluchoty,
objevuje Dochází
ve tu
k
a
to
hluchoty
Vyskočilově
absurdní
povídce
komunikaci
která Hugo Houka " .. . při ví tala a uvedla
říkala,
protože
Havel,
se
1967).
služkou,
Paní
názoru,
šablony,
se vášnivých diskusí,
hovoří,
jako by byli hluší.
v pravém
s
a tudíž
že lidé
naučené
Jejich repliky na sebe navazují,
Účastní
ale oni nekomunikuj í. skutečnosti
a
dialogicky _ Mluví
nemluví však spolu.
bez
že
před
hluchoněmá
dialektické
služkou mohou ( ... )
metafysice.
67-77.
68
In:
ale
klidně
o
Protokoly.
tom,
mluvit
že
Praha,
je
Mladá
hl uchoněmá,
neví.
proslavila
jedinou
monolog z
však
Návštěvy se též
,,63
ve
věcí
-
monologem o
skutečnosti
nikdy
nevyslovila ani slovo.
něj
tentokrát telefonické, se má Hugo spolehnout
účastní
mateřské
nikdo
která se
lásce.
neslyšel,
nefungující
Na
ztroskotává i při
herečka,
Slavný herečka
komunikaci,
pomoc, na kterou
případná
hledání své hlavní konexe:
( ... ) číslo,
A tady v té obálce máte telefonní zavolat,
kdybyste náhodou
něco
na které
potřeboval.
můžete
( ... )A i
kdybyste
na to číslo zavolal, tak se vám tam stejně nikdo neozve.
64
( ... )
Jakmile obálku právo na
Robot
něj
zkoumání pozornost a ci tlivě otázky
63
vola t.
Puzuk
zvláštnosti
otevřete,
(Ztížená
k
se
něj
u
reagovat.
Vyskočil,
I. :
možnost
dala
co
mu
Puzuk
nevhodně
Návštěva.
Vzhledem
předpokládat
lidé
však
má
soustředění)
individuality.
tomu,
nečekaně,
pozbývá platnosti, a vy nemáte
65
lidské
by
číslo
dělá
předmětu
k
zvláštní
říkají,
pravý
zkoumat
umění
opak,
svého
vnímavost, naslouchat střílí
své
a zcela bez souvislosti:
In:
Malé
hry.
Praha,
Mladá
fronta
1967,
s. 119. 64
Grossman,
J. :
Uvedení
Zahradní
Československý spisovatel 1991, s. 64
Vyskočil,
slavnosti.
In:
Analýzy.
Praha,
308-326.
I. :
Návštěva.
In:
Malé
hry.
Praha,
Mladá
fronta
1967,
I. :
Návštěva.
In:
Malé
hry.
Praha,
Mladá
fronta
1967,
s. 116. 65
Vyskočil,
s. 117.
69
je
Který
váš
ročně
Kolikrát
oblíbený větráte
tunel?
Máte
náměstí?
Kde
přišel
jste to neposlal dál? Kdy jste
rád
hudební
jste
zakopal
nástroje?
čem
o nárok? V
Proč
psa?
je jádro?
Jakpak je dnes u nás doma? Čuráte veřejně, nebo občas?66
v
Zvláště
Havlových
rozlišovat důleži tý
v tu
mezi
vracejí k
je
hovor,
výrazná
Postavy
debatu,
vědeckou
nepodstatnými ,
neschopnost
situacemi.
komunikačními
profesní
chvíli
hrách
rušivými
zcela
dotazy,
a
lidí
přeruší
soukromými,
poté
se
znovu
tématu:
původnímu
GROSS: Ptydepe? Co to je? HANA:
Nový
úřední
jazyk,
který
teď
úřadě
zavádějí.
nový jazyk? Jak to,
že o tom
v našem
Mohu si dojít pro mléko? GROSS:
U nás se zavádí
nějaký
nic nevím? HANA:
Asi vám to zapomněli říct. Mohu si dojít pro mléko?67
Emocionálně
hovoru bývá
dvě
nejsou tyto stále
stej ný,
roviny komunikace rozlišeny,
neutrální,
nikdo
tato
tón
vyrušení
za
vyrušení nepovažuje. Označení
ptydepe evokuje
"vyrozumění"
Gross, přesnost,
je
pro
pokyn,
který
absurdní.
rovněž
srozumitelnost.
Pokyn
Vyskočil
66
dál
jde
v
problematice
ve
hře
Poslední
den
takto
zůstává
nefungující
(1964).
Havel, v.: Ztížená možnost soustředění. Havel, V.: Vyrozumění. In: Hry.
Praha,
70
jazyce označený
Lidé
In: Hry.
skryt.
komunikace se
zde
Praha,
s. 311. 67
v
Gross však obdrží lístek ve
zcela nesrozumitelném jazyce, jeho obsah mu Ještě
dostane
Torst 1999, s. 107.
Ivan
dovídají Torst 1999,
o vyhlášce, lidské
všechno
před
podstatné.
postupně
dětství.
ostatní
málo
několik
Navzájem
o se
kterých ale
mezi sebou žádný kontakt.
Do
pro
význam,
ící
zásadní
s dotazem,
zda
si
mechanicky
opakuje,
zareaguj e.
někdo
vztahy-nevztahy,
dá
někdo
je
to
jediná se
I
že
se
každý
snaží
co
nejlépe
sebe pozornost v omezeném
jsou zticha,
obdivu,
nemohou
ale
ani
spolu nemohou souhlasit, hluché.
Je
jasné,
že
prezentovat
čase,
kterou
komunikace.
sám
nevoli,
ani si odporovat, řeč
bezmyšlenkovitý,
zbraň,
Jazykem, se lidé v řídí
odcizení,
ostatní,
hovoří
významy
a
sebe,
Ačkoli
obrátit
přestala
prostředek
Řeč
konflikt. j sou k
sobě
plati t
dávno
prostředkem
totiž před
styku,
naprogramovaný, nástrojem
systému. Je to
společenském
ani
Postavy
stává
se
na
prostředek
kterou jsou lidé ovládáni.
nefunkční
čekárně
logikou
o
mechanický.
fungovat ve
umožňujícím
moci,
Jde
občas
je patrná absence
když
vydáním absurdním vyhlášky. Je totiž pouze nikoli
žena
nemohou dojít ani uznání,
vyvolat
lidská
mít
několikrát
ale neposlouchají. Reagují na dotazy, ale neodpovídají. se
na
a jednají bez autenticity.
hovoří
odříkávají,
o svém
vstupuj e
na
za
nenavazují
absolutní zde
sedí
které maj í
dotaz
zde
lidé
domnívají,
promluva,
izolovanost postav.
ale
Nevyprávějí,
ící
vyprávějí
monologů,
Tento
si
prezentovat
Účinkuj
opakovaně
kávu.
jakéhokoli prožitku, postavy
snaha
se
platnost
aby
neposlouchají,
těchto
Demonstruj e
ruší
to,
publikum a
před
zážitky,
Odříkávají
účinkuj
na
absurdní
Začíná
předstupují
zapůsobí.
hodin
dnem
tom nej lepším světě.
ostatními v
stolem,
následujícím
počínaje
Zbývá
řeči.
sdělili
se
která
jsou manipulováni i
vlakového nádraží
jazyka,
dávali
komunikací
je
aniž do
by
(Cesta do Úbic).
přemýšleli
souvislosti
71
hromadící
s
nad
reálnou
jeho
Slepě
se
dalšími
skutečností.
Proto
je nenapadne,
všechny své život,
síly,
Ten
jí
však
cíli
své cesty,
obětují
kterému
dávno jsou.
v Úbic pochopí,
že v
Slečna,
svůj
na
čas, věc
která celou
s
důstojnost, konečnou
že
i
on
obětí
je
svůj
stanicí
přednostovi.
dává vinu za utrpení cestujících
dokazuje,
soustředí
který
absurdní
logiky
zvrácené komunikace:
CESTUJÍCÍ:
.. . Jak ti v čekárně se dřou a pachtí.
podlézají, přízně!
pánům
aby se
donášejí,
Jak jsou jim ty ženy po
doufají, že s nimi budou mít tam jednou dostanou!
Pan
od dráhy vlichotili do
vůli
děti!
... Ale
proč?!
může
Protože
děti,
A skrze ty
přednosta
vlak! My tam s nima proklouznem!
Posluhují,
všechno!
že se
Vypraví
To je strašné svinstvo,
pane! PŘEDNOSTA:
Že jo? Já
říkám!
to taky
Oni!
Tohleto je jejich hra.
jsou
jejich
představy,
A kdo za
ničemu
je nenutíme.
může?
Oni.
Že to takhle jde a půjde,
jejich myšlení,
ne naše.
my, blahorodí, my je tady nedržíme, my je k k
to
to
Protože
tomu nemáme,
To oni tak vydírají, nebo spíš rádi
by vydírali, kdyby mohli, nás. Ne my je. ( ... )
Čekárna je jejich systém,
čekárna je jejich hra.
68
Jazyk jako hra i nástroj moci
68
Vyskočil,
I.:
Cesta
do
Úbic.
In:
1996, s. 338.
72
Nedivadlo.
Praha,
Český
spisovatel
V absurdních hrách hraj e
neplní svou dorozumívací funkci, nedorozumění.
tomu,
co
se
Dialogy
Dochází
nedávají
klišé,
o nesouvislé
i dialogy
hybnou
motivy,
není silou
Milana
jazykem
často
jazyka,
protiřečí.
vyprázdněná
fráze,
vybroušené
textu,
situace a
popisována, motivuj e
tvůrčí
Uhdeho
repliky,
ale
jednání postav,
jsou
o karikaturu
složenou
dění,
i
v
pocházejí z
stávají
jím
prostředí.
tvořena.
vytváří
jazykové
Jazyk
je
j e j eho
příběh,
fráze.
zásadami,
tvrzení,
projevů.
Fráze
ovlivňují
nadsázka,
rovině
reálných
z
normálních
slogany,
přísloví,
je
Není to
základě.
hru i nástroj moci.
funguje
však
království
jazyk
ale
prostředkem
k charakteristice postav nebo
argumentace
idiomy,
zde
znehodnocení
jsou
o
Ten
stává se
postaveny na reálném
autorů
prostředek
tématem. Znamená U
Nejde
jazyk.
žvanění.
českých
však pouze
dokonce
příznačné
nonsens.
jako témata,
Stejně
Situace
jevišti
smysl,
jazykový
naopak,
radikálnímu
k
na
děje
roli
klíčovou
se
zdejší
jde
Figurují ve
zde
Vávrově
život
jako
zákony: ( ... )
Kde jste byl, když my jsem bojovali a razili zásady? .. Přál bych
vám být
Metla
vyhání
půl
hodiny v mé
děti
z
pekla
kůži,
a
o
když
jsme razili
půlnoci
přišel
zásadu
telegram
Přeorientovat se okamžitě na zásadu Děti jsou květy života.
( ... )
69
Uhde, M.: Král-Vávra.
In: Desítka her. Brno, Atlantis 1995, s. 23.
73
69
Aplikujte na to zásadu Dávat přednost lepšímu před horším.
Uhdeho
opakování
časté
opakování
celých
Jazykem
je
pasáží
pak
v dramatu které situace
uzavírá
začíná.
I
V
stereotypu tempo
Výběrčí)
,
uplatňuj
mísení replik a používá
hojně
obj evuj í
stylistických
se
v
v
kruhu.
replik
nesrozumitelné
kterým hra
souvislosti
se
je
štěkání,
kruh
Začarovaný
celé také
zdůrazněním
e mechanické opakování a
zrychlené
mluvčích.
také
se
obratů,
v
řeči,
překotnosti,
sled
"Vražda!",
výkřik
Králi-Vávrovi
pohybu
Překotný
několikrát.
závěrečný
výrazně
řeči,
Uhde
ještě
tempa
hektičnosti,
až
vystupňován
opakuje
princip
doj em
mechaničnosti.
Svědkové
se
podporuje
navozen
zautomatizování,
zrychlování
replik,
7D
zde
pseudoprofesní neologismy
četné
které
slang
pramení
v
(Parta,
zasazené
do
reálném
základu
mladým
přidržím
profesního slangu: ( ... )
PARŤÁK:
bandlou
tak
dědku,
hele,
já
votuď
to
s
a ty nasadíš štingl, jasný?71
( ... )
MLADEJ: Se DĚDEK:
sem
zdá, že je to tady vedený glancnama.
mně
Glancnama? No těbůh, mladej, v
posledně
horkej práce.
jak
josefský strhla
žehlička.
Glancny,
to
si dáš.
čtyry
to
je
Na
glancnách
supráky a rajbl byl holt
stará
poctivá
72
In: Desítka her. Brno, Atlantis 1995, s. 24.
70
Uhde, M.: Král-Vávra.
71
Uhde, M.: Parta.
72
Uhde, M.: Parta. In: Desítka her. Brno, Atlantis 1995, s. 100.
In: Desítka her. Brno, Atlantis 1995, s. 107.
74
Také
ve
Výběrčí
Jak se
e agresi vi ta
stupňuj
agresivita Vnitřní
stejnomenné
jeho
tykat,
směřuje,
nezúčastněnost
používá profesního
hře
počínání,
a
lidí, u nichž vybírá, podporuje i si jejich jména. však zkomolí,
na konci hry pak
je
krále Lávru vrbu
v
mění
ztraceného
hodnotu událostí.
Název další
"partaj"
a s ním model
Podle Havla
"j e
již zcela jiné,
Havlíčkova
Červíčka
jsou
žurnalisté
Červíček
Niemand, zmíněno
v
Drittemann,
Viertemann
předchozích
kapitolách,
podtrhuj í
číslovky
Uhdeovy hry
Parta
společenského
normální možnosti
denotační
soustřeďuje
se
autorem
téměř
určenými
73
74
Havel,
dění
na
přesouvá
ze
Uhlířová,
postav
matematicky sféře
Palackého 2002, s.
Pozornost
slovo
přesně
vztah
promluv
je
narušením
zpochybňuje
záměrně čtenáře
74
(diváka)
a
se
Důraz
dialog
je
rytmizován významovými zvraty
promluv.
Dálkový výslech. E. :
Havel
na
slovo
systému.
jazyka a posuny v oblasti denotace.
vztahů
především
v.:
jazyka.
koloběh
připomíná
nej důleži těj ší dovedností,
komunikace
starou
muzikanta
nosičem dramatického pohybu".D Podle Aleny Uhlířové postulátů
bez
z
Vrbu,
řadové
jazyk
e
jmény postav.
kolíčku
Ke inmann ,
lidí,
těchto
se
Starého
jak už bylo
charakterizují,
vykřikuj
pokaždé jméno
zemské poloosy Krále-Vávru,
basového
Jména
Kolíček.
nahraditelnost
řadovost,
jeho neschopnost zapamatovat
práce
ředitele
ve
vulgarizuje.
původním.
Uhdeova
personifikuje
a jeho a
také
k níž
ženě,
se
je mnohokrát oslovuje,
Výběrčí
jediné známky podobnosti s Výrazná
projev
jeho
Výberčího
začíná
slangu.
Modelové
Praha, Melantrich 1989, s. hry
Václava
17.
75
Havla.
167.
Olomouc,
Univerzita
Stej ně jako u Uhdeho, hesel,
prázdných
i
v hrách Havlových se obj evuj e
formulí,
postavou Zahradní slavnosti. ale hlavním aktérem hry, posunuje
Není
fráze
lidé nepouží vaj í
fráze,
nýbrž
slavnost je vizí
světa,
v
sdělení,
působením
fráze
Hra
postavena
na
replik,
nejde
neodkazují
však
Stejně
domýšlení
významů,
repliky
o
v
přirozený
na
Zahradní
lidský
slova
ale
jen
smysl.
navazováním
tradičním
pravém
skutečnosti,
výroků,
chápání
přenesení.
na
významů
nenavazovaly, opakování
byrokracie
je
Některé
skutečnost,
jazyk ztratil hodnotu lidského
vytrácí
dialog
jejich
Stereotypní
jazykem.
němž
se
zápletku,
smyslu.
Slova
k dalším
slovům
jako v jednání postav, ani zde není místo pro
doslovném chápání na
komplikuje
hlavní člověka,
fráze používá lidi. 75
dialozích,
k významové
a frázím.
konce,
konání
prostředkem
osnuje a
je
vyrábí a prosazuje novou, vlastní
příběh,
je
Fráze
frazeologismů.
řada
Absurdita je postavena na
jejich chápání domyšleném až ad
absurdum.
navazují ukazuj e
Nelze
pouze
někdy
neživost
charakterizována frazeologismy jsou
a
říci,
že
do by
"příliš".
strnulost
systému,
hyperbolizovaným
úředním
jsou
vytvářeny
obměňovány,
nové:
Žabinec bez
brčka
neusmažíš
( ... ) Nebo si myslíš, že je možné
střílet káňata a mít přitom v Berouně maštal ...
Grossmann,
75
Československý
76
Havel,
J.:
Uvedení
Zahradní
slavnosti.
76
In:
Analýzy.
Praha,
spisovatel 1991, s. 308-326.
V.:
Zahradní
slavnost.
In:
s. 11.
76
Hry.
Praha,
Lidové
noviny 1992,
Fráze a idiomy jsou používány vedle normálních
čímž
stupňuje:
se jejich absurdita
Dobrý den.
sdělení,
Obrok je obrok a hrách je hrách.
tu kolega
Je
Kalabis?77
způsobem
Jazykem, postavy,
stej ně
i
naučených člověk
číslo,
charakterizovány
písmeno.
Vše
musí
nutná
před
Malým
vzhledem
k
parketem poměrně
věc
přiřazeno
přesného
do
nepřípustné:
frontu, která stojí už od
TAJEMNÍK: Musíte ovšem respektovat odpoledne
každá
j e j im
zapadat
schématu, jehož odchylky jsou
jazyka,
vyhlášky,
začleněny,
evidovány,
Tajemník
úředního
podobou
odříkávali
jako by
jednotlivé
zosobňují.
které
vystupňovanou
přesně
případně
jsou
postoj e,
formulích,
j sou
úřednického
jako
mluví
a Tajemnice v
mluvy
a
C
která
velkému
je
bohužel
o
zábavu
zájmu
s rozmarnými rekvizitami a omezeným prostorovým možnostem
Malého parketu C. TAJEMNICE: řadě
HUGO:
Čím
ukázněněji
se
zařadíte,
tím
dříve
budete na
-
Promiňte,
parket A.
zřejmě
ale Malý parket C je
Proč
nepřesunout
tedy
menší než Velký
zábavu
s
rozmarnými
rekvizitami na Velký parket A a tanec sekcí na Malý Parket C?
Nač
strkat
nos
do
dříví,
když
i
konipas
zpívá
sám?
Šach! TAJEMNICE: Na první pohled to má logiku -
77
Havel,
V.:
Zahradní
slavnost.
In:
s. 13.
77
Hry.
Praha,
Lidové
noviny 1992,
TAJEMNÍK: Bohužel pouze formální TAJEMNICE: A vlastní obsah návrhu některých
Tak
nějak
Výrazně
základních principů.
jazyková
(Zahradní slavnost) bodře
a
lidově
Používá stále stej ná
výraz
působí
že
s
replice,
který
bude
tak
nějak
nerozuměli
vyjadřování
Plzákovo vyjadřováním
k
tomu,
že
užívat stále
dojmem.
téměř
( ... ) tak
Plzák
začnou
důvěrnější
je
mluvit a
o nichž
jehož
a lidsky:
technikou se
s
na
nějak
Plzákově
v
bodře
umění
se
"Vycpávkový"
tvrzení,
kontrastuje zpočátku
Posléze nabídne tykání Hugovi,
oba
češtinou.
v každé
působit
má
Mís í
rovinu
si
v rukou profíka."
silně
úředníků,
ostatním tyká.
( ... )
nějak
pošprechtit ( .. . )být tak
pohovořit
téma.
obraty,
přímočarost
zároveň
doplňovat
slova a
objevuje
zmírnit
nějak
jakékoli
přemýšlivým
se
sousedství ho Plzák užije,
"To bychom si tak
že je schopen na
Plzáka
Ferdy
knižní výrazy s obecnou
"vycpávková"
zřejmě
má
kýmkoli
chytrým,
nějak",
"tak
charakteristika
Snaží se dokázat,
hovorové výrazy s odbornými,
domnívá,
78
na rovinu si pošprechtit
působí
fundovaně,
dokonce o neznalosti
svědčí
ještě
hovorovější
s
také
formálním jediný,
kdo
a to je impulsem
familiérněji,
začínají
výrazy:
PLZÁK: Hele, kocoure, co kdybychom si spolu tak nějak od plic
popovídali?
78
Havel,
v.:
Zahradní
slavnost.
In:
s. 14.
78
Hry.
Praha,
Lidové
noviny 1992,
( ... )
HUGO:
No
jasně!
Vždyť
si
tady celej
fajn, kdybych si s tebou mohl tak
večer
říká
jak by bylo
na rovinu pošprechtit!
nějak
Tak co váš starej?
Místo
do
té
doby
automaticky
Likvidační
úřad
"Likviďák,
Zahajovárna".
typu:
plic, poplkat
Zahajovačská
a
"popovídat
si
.
Sl . . .
užívaných
K
služba
upřímnosti
člověk
jako
" I ve fázi
s
používají se
slangového
vyzývají
člověkem,
zdůvěrnění
výrazů
formálních
frázemi
popovídat
si
od
však stále používají
fráze:
HUGO: Tak, a ted' se tu bav tak
nějak
beze
mě
-
PLZÁK: Chápu tě!Je bouřlivá doba - všechno je v pohybuHUGO:
si -
Odpočiň
PLZÁK: Všechno se
překotně
vyvíjí -
HUGO: Uklidni se PLZÁK: CO je dnes nové, bude zítra staré HUGO: Uvolni se PLZÁK: Hledáme nové cesty HUGO:
Udělej
si pohodlí -
PLZÁK: Otevíráme okna -
Na
rozdíl
podtrhuje
od
Plzáka
uniformitu
hovoří
úředníci
byrokratického
vždy
systému
spisovně,
a
což
úřednického
jazyka:
ŘEDITEL:
Nechci se
přít,
ale kde byl ten sborník projednán?
79
TAJEMNICE: Na letošním ŘEDITEL:
likvidačním
aktivu.
A kde byl pak odsouhlasen?
TAJEMNICE: Na
loňské
likvidační
konferenci.
ŘEDITEL: A unesporněn?79
Vznikají
i
(komplexní
specifické
kolektivy
zahajovačů),
složené
slovesa
"unesporni t".
neologismy z
jednoho
"klempit"
"kolklempy"
např.
a
klempíře
v ukázce
nebo
osmi
uvedené
Kontrastní je mísení jazyka psaného a mluveného
(A jak tam budeme vorganizováni?) .
Rozumím - Mám na to docela hutput zexdohyt!
Jazyk a komunikace je hlavním tématem Grosse je zaveden
ředitele
ptydepe.
Jedná
systémem.
se
Jeho
ptydepe má
v
zde
učí
a
vytvořený
jazyk
být
s
absolutní
nedorozumění.
Jazyk
a podslovy sdělení,
s
důmyslnou
která mají
týkaj í
velmi
konkrétního
sdělení,
Na
existuj e
úřadě
pseudoprofesionali ty
probíhaj í
ptydepe,
jazykového kódu.
Úředníci
je
Jedná
se
tvořen
o
nebo
slovy
jednoznačná
i mimojazykové souvislosti,
mluvčího
se
tak jeho praktickému
systemizován,
morfologií.
vyjádřit
přesnost
středisko,
tohoto nového
je
propracovaným
školicí
jazyka
ovzduší
V instituci
jazyk nazvaný
úřední
hluboko
jak historickému vývoji ptydepe,
užívání.
se
středisko
výuka
má
jakékoli
příznačném
přednášky
odborný
smyslem
vyloučit
překladatelské
kde
o
nově
Vyrozumění.
konkrétní
které
jazykové
situace: 79
Havel,
v.:
Zahradní
slavnost.
In:
s. 27.
80
Hry.
Praha,
Lidové
noviny 1992,
PERINA:
( ... ) "Baf" se užívá v úředník
když chce jeden
úředníka.
jiného úředníka,
vyjádřit
který je
obecně
předstírané
řekne
skryt,
"baf"
-
ohrožení ohrožení neočekává,
není skryt a ohrožení sám
řečeno
předstírané
Vyjadřuje-li
který
úředník,
praxi -
úřední
"gedynrelom".
"Osonfterte" se používá ve zcela jiné situaci, pokud druhý úředník
ohrožení očekává. BD
Jazyk ptydepe se na jiných ale
fungovat ve
začal
větší
vlastnosti
přirozeného
nepřesnosti
a
používáním
úřadech
jazyka,
Ptydepe
přej
al
emocionální Jazyk
je
se
nakonec
Tam,
dobře.
automaticky
míře,
mnohoznačnosti.
znečisťoval.
osvědčuje
kde
některé
přídechy,
údajně
častým
nahrazen
novým,
dokonalejším jazykem chorukor.
Ivan
Vyskočil
V práci
s
Vyskočil.
a
jazykem dochází
Klíčem
spoluúčast
jeho
díla.
určeny
k
adresáta, Vyskočil
nej těsněj šího často
chytá jazyk za slovo
jeho s
k
textům
čímž
vychází
kontaktu s i
ze všech
z
autorů
hra,
koresponduje
divákem
předčítání,
je
tří
i
improvizace, (čtenářem).
názornému
nej dál
proces
tvorby
jazyková
rovina
vyprávění,
Jeho
předvádění,
texty
80
Havel,
v.:
Vyrozumění.
výzvy ke
spolupráci v
podobě
In: Hry. Praha, Lidové noviny 1992, s.
81
co jsou
a proto je
jejich výrazným znakem mluvenost. Objevují se oslovení v textech prozaických,
Ivan
čtenáře cvičení.
70.
Obecně
řeč
je
a Uhdeho,
Vyskočila,
u
hlavně
prostředkem
silou,
ničivou
která
Upozorňuje
na
poukazuje.
Vyskočilův
metafor, naopak tvůrcem
logiky a
nesoulad
které
jazyka,
idiomu. těchto
a
realitou,
ovládá
svět
do
řeč
nezvyklých
úředníků,
pocity
původního
významu
zpředmětnění
se
k personifikaci přece
základě
chladu.
k
u
předmětů.
létat
významu
je
chlazení
obvyklému
objevuje
často,
je
snadné), ze
tomu jehož
kterého
hlavě
způsob
proč
dochází
příběh
"v (
čekárně?
Proč
se
hodně
se
by se v čekárně měli lidé držet?"
82
s
ním
tu
také
držadlem odvíjí
slovo
lidí drží za držadlo?"
... )
s
Motiv
"Aby se lidé drželi." čekárně
a
života
žluknou.
existuj e takové držadlo?"
"A u vás v
másla,
svého
utvořeno:
"A
slov
nabývá
například
bylo
často
chápání
másel
povídky másla
Tak
slovesa,
jejich
kdy
jim
význam známého
přenesený
název
chvíli,
Vyskočila
nebo
cestami absurdní
(Kosti) mají na
nikoli o
Sám
ve
které
automatismů,
kontextů,
neočekávanými
z Pro žluklosti
například
ke
Doslovný význam slov je
daleko
skutečná,
frází,
Od doslovného chápání významu se odvíjí
spojené
(Vždyť
realitu.
mezi
která mívá
jde však o másla
negativní
likviduje
jazykem
Havla
dokonce
a
vede ho zcela
Úředníci
kolegů
jeho
rozmělňuje
zasazuje
příběhu,
jako u
nedorozumění,
doslovný význam.
přičítá
výrazů.
stejně
na
držadlo
Držadlo musí mít smysl. Nemá-li jej, musí být odstraněno.
Personifikován Albert
Kyška.
v jazyce ( ... )
při
je
i
Jeho
létaj ící
sen.
personifikování
Dostává se
dokonce
81
jméno
analogicky
promítne
práci s dalšími slovy:
čtyři
Poslední
roky
jsem
horoucně
si
přál
mít
létaj ícího sna. 82 ( ... )
"A vy sny, když spíte,
snům,
"( .. . )nám lidí lidé,
takové
"Ach tak.
když spíme,
tvorby souvisí jej ich formální vidí
autor
a
81
Vyskočil,
zdají sny?"
víš
vlastně
dřímotách,
žánrů
různorodostí.
množství
variant,
Vyskočil
"mohl bys
83
stylistická
s mísením
smyslu.
sní lidé,
Kyško," povídám už v
charakteristika
Vyskočilovy
a
specifickou koncepcí
v
jazyce,
I
možností
s tvary a významy je procesem tvorby, vrstvami
někdy
různí."
poslyš,
jazyková
také
někdy
se
mi vyprávět někdy nějakého lida?"
Bohatá
snům
tak se vám
a
především
tvorby.
nekončící
vytváří
textů,
v
Také
něm,
práce
hrou s dalšími
neologismy,
nonsensy,
I.:
Vždyť přece
létat je snadné.
Praha, Mladá
fronta
1964,
Vyskočil,
I.:
Vždyť přece
létat je snadné.
Praha, Mladá
fronta
1964,
Vyskočil,
I.:
Vždyť přece
létat je snadné.
Praha, Mladá
fronta
1964,
s. 14. 82
s.
7. 83
s. 12.
83
novotvary
se
Čunderleho
hrou s nesmyslem vrací lidské řeči smysl.
Zrušení
setkávají
platnosti
Posledního dne.
I
se
slovy
lidské tady
řeči
lidé
archaickými.
je
tématem
pronášej í
aniž by se navzájem poslouchali.
Podle
již
fráze,
Zcela
Michala
zmiňovaného
texty,
naučené
nevhodně
a
nečekaně
do
jejich promluv vstupuje paní Gamová se stále stejným dotazem, zda si jako
nedá
někdo
"mluvení".
myšlenek.
Je
kafíčko.
Je
je
Dojem
archaismů.
ztrácí význam dávno
před
Vyskočil
tím, než
mluvy
detailů
a
jazyka, vět
objevuj í a zájmen.
s
mnohými
vytváří
užívání
detailně,
postav
přesném
ukazuje se,
začala
pojmenování
že platnost
řeči
se
však
vypršela
platit absurdní vyhláška.
mísí styl mluvený a psaný, mísí stylistické roviny.
Staví na paradoxech, sémantické vytváří
důkladně,
vznešenosti
vyprávění,
logika
označovány
pseudozásadních
s množstvím vztažných
velmi
V množství
pronášení
uplatňována
souvětí
vysvětlováno
odbočkami.
automatické
důsledně
tu
se dlouhá, složitá Vše
to
Jednotlivé promluvy jsou
významy
napětí
mezi
vrší synonyma, slov,
nebo
realitou
je
jazyka
používá novotvary. naopak a
rozšiřuje,
realitou
Zužuje stále
skutečnosti.
Podle Michala Čunderleho Ivan Vyskočil "bere jazyk za slovo". 84
84
Čunderle
M.,
Roubal,
J.:
Hra
školou.
Ypsílon 2001.
84
Praha,
Nakladatelství
Studia
závěrem
...
Absurdní texty Václava Havla, Milana Uhdeho a Ivana v
Vyskočila
šedesátých letech tematizují specifické reality socialismu.
První
hry
Václava
Havla
s realitou života v lidskými, Hry
Uhde ho
těsněji.
Jeho
pokušení
(1976),
j sou už
reálnými
zachycuje
třeba
j sou
Pán
(1979) .
ničemu
tiché
autobiografičnosti.
války matka
zříká
Kvůli
svého
historický
rámec.
let
Hodina
záchraně původu,
obrany
záchranu
naléhavě
může
Portrétem
hodnot
je
je
sebe i
Jeho
znamenat alibismu, anděl
Modrý
příběh
rysy
s
dítěte
svého
se
Matčiny
vlastního otce.
po její smrti bilancuje syn, disident,
(1978)
podezřívání.
choroby.
(1981)
spj aty
Zubařovo
zde velmi
Uhde
a nikomu,
mravních
situací
sedmdesátých
udávaní,
ave
obecně
z
a
jsou
tématy
historickou
(1977)
duševní
zvrácenosti
Velice
dobový
s
s
výslechů,
věřit
pracuj í
socialismu.
příběhy
předstírání
kolaboranství,
hry
plamínků
procesy
i
spj aty,
naopak
jakkoli
Vyskočilovy,
přesahuje
rozhlasové
hrdinové nemohou
texty
totalitě
výpověď
jejich
Milana
i
za
činy
který se po letech sám
ocitá v ohrožení života. Autobiografičnost
už postava Humla
naznačuje
pozbývá
začíná
jednoznačnosti
narozdíl od
hrdinů
lidskosti, Zahradní poměrů
"reálné
běžné,
sukničkářství
Humlovo
v
(Ztížená možnost
obludného
předchozích
prvky charakteru. Je to svou obludnost
pronikat i do her Václava Havla, což
člověka-stroje,
je
zde
době
a
skutečnosti
normalizace.
absurditě".
ustupuje
s
jistou
Ten něj
některé
velmi blízké
prezentováno
Vyrozumění,
u
jeho povaha má však
zrnkem pochopení. Taková absurdita, slavnosti
lze
Havlových her pozorovat
člověk-sketa,
reálné,
soustředění).
přes
rysy. dávkou
kterou známe ze reálnému
líčení
Dobová situace je zobrazena ve své
Definitivní
85
přelom
v
Havlově
poetice
Audience
znamená
disident her
intelektuál
Audience,
zřejmá.
Vernisáž
Havlova
prvků.
K výrazné
práce s
(1975) .
jazykem.
kontrastuje s
Absurdní
Vaněk.
Autobiografičnost
(1975)
tvorba
a
nabývá
autentičnosti
Spisovná,
vyjadřováním
úředníků
svět
Protest
postavy série
(1978)
jevíce
dokumentárních, přispívá
místy až
i
střídá
než
autentických
zde velmi podstatná
knižní mluva
Vaňka
ostře
Sládka:
( ... )
A v tom skladu by to bylo přece taky dobrý, ne?
SLÁDEK:
Teplo VANĚK:
fůra
času
Bylo by to výborné (Pauza)
SALÁDEK: No - tak o co teda jde? (Pauza) VANĚK:
Pane sládku -
SLÁDEK: CO je? VANĚK:
Já jsem vám opravdu velmi
mne
udělal,
vážím
si
toho,
vděčen
protože
za vše, co jste pro vím
takový postoj dnes vzácný - vytrhl jste mi z paty, protože já
vážně
počal
ve
to místo
nejlíp,
jak
takříkajíc
je trn
nevím, co bych si bez vaší pomoci
skladu by pro mne
znamenalo
větší
úlevu, než si možná myslíte - jenomže já - nezlobte se přece nemůžu
já
SLÁDEK: VANĚK:
o
Jaký donášení? Kdo tady mluví o donášení? Nejde o mne -
princip! Já se
SLÁDEK: VANĚK:
donášet sám na sebe -
mně
přece
to uškodit z
principu
nemůže
nemůžu
Na čem? Na čem se nemůžeš podílet? Na praxi, s kterou nesouhlasím -
86
- ale jde
podílet na -
přece
nemůžeš.
tak ty
Hm.
SLÁDEK:
Teď ses teda vybarvil!
Kontrast mluvy obou opakujících
se
se
"koleg~"
"Budou
stupňuje
ve
mě
ve
frekventovan~ch
"Já
smutnej! "
"Nebuďte sklepě
shánět."
tady a pijte!" a vrcholí
neposerou!Seďte
To je výborný!
Teď ses teda ukázal! ... 85
replikách
nebo
smutný. "
nemůžeš.
Ty teda
-
nej sem
"Však oni
se
replikou:
závěrečnou
( ... ) Á, pan Vaněk, pojdte dál! Posadte se -
SLÁDEK:
Tak co, jak to jde? VANĚK:
Je to všechno na hovno _
Téma Vernisáže snad
s
"kvart~r
prázdnotu
se
i
po
b~t
letech ukázalo
ksichtem"
odrážej ícící
materiálním
naplňuje
86
nadčasové.
rodinu,
snobstvím,
Není
která duševní
stejnou
realitou
autora
"hudební
dnes, v 21. století jako v období normalizace? Largo úvahou
Desolato o
tíži
Kopřiva
je
není.
zde
I
je
on
jako
v
dá
v~le
očekává
Havel,
86
Havel, Havel,
v.: v.:
tajemnou
V.:
jako
Kopřiva
Vernisáž.
slov
Doktor
hrdiny,
filozofie
kter~m
ve
Leopold
skutečnosti
téma ztráty lidské identity. od kterého jsou
ochoten ani
prvních
interpretovat
85
role
člověkem,
jeho
Československu,
87
do
přítomno
podle
b~t
bytí" . 87
je však není
hrdinové
neovlivní, se
sám
má
lidského
postaven
je bez vlastní činy,
(1984)
her
je
návštěvu,
b~t
očekávány
velké
schopen provést.
součástí
Tak kter~
systému,
tajemné prohlášení.
podobenství m~že
Leopold
normalizační
disidentem
a
Hra
situace očekávaná
In: Hry. Praha, Lidové noviny 1991, s. 228.
Audience. In:Hry. Praha, Lidové noviny 1991, s. 230. Poznámky ke hře
"Largo desolato".
Praha, Lidové noviny 1990.
87
In:
Do
různých
stran.
návštěva
má
Příběh
však
socialistické
dosah
obecnější
reality
komplikuj í
opět
situaci
zatčením,
a
jako
stejně
autobiografie
a
ženami.
vztahy se
odkazuje
prvkům
k
obecným
k
absurditám lidského bytí. Postavy Larga Desolata nejsou ani kladné ani záporné, Havla i
"jsou
tvůrci
dobře
to
postavy
prostě
světa,
paradoxního
paradoxní,
němž
v
všechno kazí a
představou
s Grossmanovou ideálem je,
zhoršuj í ,,88.
součástky,
oběti
to všichni myslí tak trochu
a všichni mají tak trochu pravdu a
vedle,
podle
jsou všichni
přitom
Havlův
záměr
se tu shoduj e
Vyrozumění:
recepce
aby se divák po celou hru tiše -
"Mým
tajným
tzv. pod fousy -
smál, nicméně aby posléze odcházel dost otřesen."89 Významnou
hrou
v
Ivana
tvorbě
byl
Vyskočila
Haprdáns,
divadelní hra z roku 1980. Tady je už naplno rozvinuta poetika "Nedivadla".
Vyskočil
svým
beze
naplňuje
pojem
zbytku
otevřené
dramatické
možností.
Podle M.
hry,
roli,
stává se není
předmět
zkratce
tvořivé
je
příběhu,
označuje
88
už
Havel,
radostnější.
však hry.
podle
kdy
z
objevování
životě.
Hra je hlavním
moci,
Haprdáns
neboli
Hamlet
princ
Poznámky ke
předmětem
Jazyk tu hraje nadále podstatnou nástroj
tragédie
dalších
se herectví Vyskočilovi stává
jako
autora
dramatiky
improvizace,
pociťován
jako seminární
v.:
a
naplňování
skutečném
pojetím
Vychází
"hra".
Čunderleho 9o
analogií jednání ve tvorby,
alternativním
"zkrátka
méně
známá
zkrátka".
přijde
cvičení.
ale
dánský
verze
Vyskočil
jako ve
známého Haprdáns
Vyzývá tu diváky/spoluautory,
hře
"Largo desolato".
In:
Do
různých
stran.
hře
"Largo desolato".
In:
Do
různých
stran.
Praha, Lidové noviny 1990. 89
Havel,
V.:
Poznámky ke
Praha, Lidové noviny 1990. 90
Čunderle,
M.: Hra školou. Praha, Nakladatelství divadla Ypsilon 2001.
88
aby
k
Hamletovi
jako
přistoupili
k
a
současníkovi
zároveň
slibuje názorné opakování:
skutečně
"Pan Shakespeare ja tkózní. jedna, něco
Odstrašuj ící
mohl v uděla
A že
to
je
Připravili
Bujón
jsme
deset minut.
pro
á
la
on,
Co
snadno
uděla
musíme
přímo
kuchyňsky
stravitelný /Vaříme
Shakespeare.
alžbětinec
a
za
t
tím
opakování.
názorné! ( ... ) výživný
stálého
vývar
míchání
/91
o
proč
Seminární
šlehače).
názorných
několik
vysvětlení,
kuchyňské
navíc prakticky demonstruje
měchačky,
doplněno
teď
My
tak
vás
( ... )
sa tirickou,
napsat jiného? Ale my bychom s
( ... )
vás,
příběhu
(vařečky,
a
pro
Hamlet
Postavy
že
měli,
t
mrtvolári um.
době
takové
přímo
napsal tragédii.
cvičení
je
demonstrací,
k té které situaci a
právě
náčiní
skutečně komentářů
takovému vývoji
došlo.
děje
Šedesátá léta 20.
století byla pro Havla,
Vyskočila
a Uhdeho
etapou specifickou. Havel podle vlastních slov
chtěl,
aby se lidé
při
představení
smáli a zároveň jim běhal mráz po zádech. 92 Ve své stati Příběh a totalita 93 píše o děsivé všudypřítomné smrti v
"ne-dění",
totalitě.
91 92
Vyskočil,
Člověk
žijící
I.: Haprdáns.
Grossman,
J.:
"ne-života" a
"ne-příběhu",
světě,
ve
kde
"ne-času"
hodnoty
života
ztratily
Praha, Dilia 1981, s. 3.
Předmluva.
In:
Havel,
V.
Protokoly.
Praha:
Mladá
fronta 1966. 93
Havel,
V.:
Příběh
a
totalita.
In:
noviny 1990, s. 116-137.
89
Do
různých
stran.
Praha,
Lidové
smysl,
si
denně
dvojsmyslnost
uvědomuje
různých
v
klidu,
společenského
vidi telným proj evem neviditelné
který
souvislostech
je
v
jen
podstatě
války totalitního
systému
se
systémem
je
přizpůsobit
se
životem. Hrozba
manipulace v
přítomna
každé
člověka
Hranice
době.
a ztrátou vlastní
identity
svobodné
tenká.
době,
komunikace stále a možná i Ivan
větší,
hrozivěji
Vyskočil
i
člověkem
je
mezi
i
člověka
ochotou
dnes,
v
poli ticky
jsou
Ačkoli
technické
relativně
možnosti
lidské hluchoty je neustálé,
nebezpečí
reálné.
chodí
na
a Zábely sám do sebe, ví,
všechny
své
Houky,
Kloheně,
že takový je,
Sanory
že by se takovým mohl
stát ... 94 Absurdní hry neukazují nebezpečné,
které je bez
výstrahy
šokovat a skutečně
94
a
takový,
protože je
nenápadně...
jaký je.
zobyčejnělé,
Havel,
klást provokativní otázky.
mohl být takový,
Vyskočil,
svět
jaký ho zobrazují ...
I.: Kosti. Praha: Mladá fronta, 1990.
90
proniká do
Vyskočil Svět
Demaskují zlo, světa
Uhde
chtějí
by totiž
jednou
a
Literatura
Prameny
..
Havel, V.
Hry . Praha, Lidové noviny 1992.
Havel, V. : Protokoly. Praha, Mladá fronta 1966. Klíma, 1.: Zámek. Praha, Dilia 1964. Klíma, 1.: Cukrárna Miriam. Praha, Dilia 1968. Topol,
J. :
Slavík k
Československý
branou. Praha, Uhde, M. Vyskočil, Vyskočil,
Josef
In:
večeři.
Topol
a
Divadlo
za
spisovatel 1993.
: Desítka her. Brno, Atlantis 1995. I.: Malé hry. Praha, Mladá fronta 1967. I.:
Vždyť
přece
létat
je
snadné.
Praha,
Mladá
fronta 1964. Vyskočil,
1.
Kosti. Praha, Mladá fronta 1990.
Vyskočil,
1.
Cesta do Úbic. Praha, Dilia 1990.
Vyskočil,
1.
Cesta do Úbic. Vyskočila.
Vyskočil,
Křtiny
1.
v
In:
Český
Praha,
Hřbvích
Nedivadlo
Rut,
P.:
Nedivadlo Ivana
spisovatel 1996.
aneb Blbá hra.
Ivana
Vyskočila.
In: Rut,
P.:
Praha,
Český
Nedi vadlo
Ivana
spisovatel 1996. Vyskočil,
Poslední
1.
den.
Vyskočila. Vyskočil,
I.
-
Havel,
V.:
In:
Praha,
Rut, Český
Autostop.
Praha, Orbis 1963.
91
In:
P.:
spisovatel 1996. Humorem i
satirou.
Literatura
Čunderle,
M. - Roubal,
J.: Hra školou.
Praha, Nakladatelství
studia Ypsilon 2001. Esslin,
M.:
Podstata,
tradice
a
smysl
absurdního
divadla.
Praha, SPN 1966. Grossman,
Svět
J. :
malého
divadla.
Československý
In:
Analýzy.
Praha,
spisovatel 1991, s. 286-308.
Grossman, J.: Uvedení Zahradní slavnosti. In: Analýzy. Praha, Československý
spisovatel 1991, s. 308-327.
Havel, V.: Dálkový výslech. Praha, Melantrich 1989. Hoffmann,
Holý,
B.:
J.:
České
a
divadlo ve
století. Praha,
Blug 1996.
Léta
drama
šedesátá.
Česká
In:
polovině
druhé
literatura
20.
počátků
od
k dnešku. Praha, Lidové noviny 1998. Holý,
J.:
Zahradní slavnost.
Česká
In:
literatura 1945-1970.
Praha, SPN 1992, s. 286-278. Hořínek,
Z.:
Člověk
systemizovaný. In: Cesty moderního
dramatu. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1995. Hořínek,
Z. :
Hry
s
příběhy.
In:
Cesty
moderního
dramatu.
Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1995. Hořínek,
Z. : Kniha o komedii.
Hořínek,
Z. : Milan Uhde od ironie ke katarzi. 7, 1996,
Hořínek,
Z.:
Podíl
č.
Svět
a divadlo
2., s. 152-158.
modelu
Divadlo, 1996, Hořínek,
Praha, Scéna 1992.
na Č.
uměleckém
povýšení
satiry.
2, s. 1-5.
Z.: Pokus o úvod do nedivadla. Scéna 13, 1988,
č.
6,
s. 145. Hořínek,
Z.: Šedesátá léta. In: Česká divadelní kultura 194589. Praha: Divadelní ústav, 1995.
92
Kosková, H.: Na pomezí prózy a divadla. generace. Pomerl,
J. :
Divadlo divadelní
Jinočany,
v
době
In: Hledání ztracené
HaH 1996.
politického
kultura
"tání".
1945-1989.
Praha,
In:
Česká
Divadelní
ústav 1995, s. 49-62. Richterová,
S.:
Smysl
nesmyslu.
In:
Ticho
a
smích.
Praha,
Mladá fronta 1997. Rut,
P.:
Nedivadlo Ivana
Vyskočila.
Český
Praha,
spisovatel
1996. Sus,
o.:
Teorie absurdna a absurdní komika. Divadlo, 1963,
č.
12, s. 1-9. Štěrbová,
A.
Metaforické
hry
Josefa
Topola.
Olomouc,
Univerzita Palackého 2003. Štěrbová,
A.
Modelové
hry
Václava
Havla.
Olomouc,
Uni-
verzita Palackého 2002. Uhlířová,
E.
K autorské
metodě
Divadlo, 1964,
Havlovy Zahradní slavnosti.
č.1,
93
s. 46-51.
Vysoká škola: Univerzita Karlova Katedra: Katedra české literatury a literární vědy
Fakulta: Filozofická fakulta Školní rok: 2004/2005
Zadání diplomové práce
Pro: lvu Janečkovou Obor: Český jazyk a literatura
Název tématu: Absurdní drama v
české literatuře
60.let 20. století
Zásady pro vypracování:
Diplomová práce se bude
věnovat
problematice poetiky
českého
20. století. Bude vycházet z významové analýzy a interpretace Havla, jako dvou dominantních osobností, autorů, např.
nejenom
přihlédne
Milana Uhdeho, Josefa Topola
společné l:Y~y české
odlišnosti jednotlivých
dramatiků,
a to v
souvislosti této poetiky.
však i k dramatické
tvorbě
dalších
Ivana Klímy. Cílem práce je pojmenovat
rovině
tvorbě
přístupy
a
tematické, motivické i jazykové. V této
si kontext dobové
mezi projevy poetiky absurdity v dramatické součástí
Ivana Vyskočila a Václava
varianty absurdní dramatiky ale také osobité
sou:v:i~lQstL bude důl~~ité uvědomit
v próze. Nezbytnou
či
děl
absurdního dramatu 60. let
světové
dramatiky a také souvislost
a v ostatních literárních druzích, zejména
práce pak musí být
vědomí společenských
a historických
Seznam odborné literatury:
Esslin, M.: Podstata, tradice a smysl absurdního divadla. Praha: SPN, 1966 Esslin, M.: Smysl nebo nesmysl? Praha: Orbis, 1962 Grossmann,1.: Analýzy. Praha: Československý spisovatel, 1991 Zahradní slavnost. In: Česká literatura 1945 - 1970. Praha: SPN, 1992
Holý, J.: Hořínek,
Z. :
Absurdní komedie. In: Kniha o komedii. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Scéna, 1992
Hořínek,
Z.: Divadlo mezi modernou a postmodernou. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998
Just, V.: Česká divadelní kultura 1945 - 1989. Praha: Divadelní ústav, 1995 Kosková, H.:
Jinočany:
Na pomezí prózy a divadla. In: Hledání ztracené generace.
HaH,
1996 Štěrbová, A.:Metaforické hry Josefa Topola. Olomoc: Univerzita Palackého, 2003 Štěrbová, A.: Modelové hry Václava Havla. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002
'i
Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Pavel Janoušek, csc.,
íJ','
U/~l, ;;
Datum zadání diplomové práce: 28.5.2005
Termín odevzdání diplomové práce: leden 2006
,:
,.
/
PhDr. Petr Bílek, OSc. vedoucí katedry V Praze dne
,
li
/ I
, """\ ~,
