Základní škola Polešovice
Absolventská práce žáka 9. ročníku
Školní rok 2014/2015
Darja Šoustková
Základní škola Polešovice Absolventská práce žáka 9. ročníku
Co prozradí objektiv
Žák: Darja Šoustková Vedoucí práce: Mgr. Eva Andrýsková Školní rok: 2014/2015
Čestné prohlášení
„Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracovala sama pod vedením konzultanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.“
……………………………………… podpis
Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 2 Já a můj fotoaparát a to, co mě nejvíc baví .................................................................................. 4 Dějiny fotografie a fotoaparátů .................................................................................................... 6 Profesionální fotografie .............................................................................................................. 10 Nejznámější fotografie ................................................................................................................ 14 Technika ...................................................................................................................................... 19 Základní parametry fotografování .............................................................................................. 20 Čas: .......................................................................................................................................... 20 Clona: ...................................................................................................................................... 22 Clona F16 ................................................................................................................................ 22 ISO: .......................................................................................................................................... 23 Sportovní fotografie .................................................................................................................... 25 Krajinářská fotografie .................................................................................................................. 27 Fotografování portrétů ............................................................................................................... 30 Černobílá fotografie .................................................................................................................... 34 Módní fotografie ......................................................................................................................... 35 Svatební fotografie...................................................................................................................... 36 Dokumentární fotografie ............................................................................................................ 38 Fotografování zvířat .................................................................................................................... 39 Závěr............................................................................................................................................ 41 Seznam použitých materiálů: ...................................................................................................... 42 Seznam publikací:.................................................................................................................... 42 Internetové stránky:................................................................................................................ 42
1
Úvod Téma mé absolventské práce zní: Co prozradí objektiv. Toto téma se týká fotografie a fotografování. Vybrala jsme si ho z toho důvodu, že mě zajímá a chtěla bych se fotografování věnovat i nadále. První lidé, kteří se zajímali o fotografii, se snažili zachytit momenty, které se nebudou opakovat. Já si osobně také myslím, že jediná možnost, jak zastavit na chvíli čas, je něco vyfotografovat. Člověk se pak může na ten okamžik dívat další sekundy, minuty, hodiny, ale i roky. Mezitím v životě mu třeba roste jeho dítě jako z vody, ale přitom ho má na zdi jako malé batole, které se směje s jedním zoubkem v puse. To je na tom úžasné a to mě na tom fascinuje. Tak doufám, že se mi nikdo divit nebude, že jsem zvolila právě toto téma pro mou absolventskou práci. K fotografování jsem se dostala asi před 2 lety a to díky příteli mé sestry. On totiž fotí. To on mě všechno učí. A skvěle. Nejprve jsem si půjčovala jeho fotoaparát a pak jsem dostala svůj fotoaparát za vysvědčení. V této práci budu popisovat vše od vzniku fotografie až po styly fotografie. Budu se snažit objasnit i některé věci jak sobě, tak ostatním. Chtěla bych se rovněž zmínit o osobních zkušenostech s fotografováním. Samozřejmě bych chtěla do této práce zařadit i praktickou stránku v podobě samotných fotografií. Rozhodně mám v této oblasti velké mezery, a tak doufám, že si je touto cestou aspoň trochu vyplním.
2
Introduction I would like to speak about photos. My work is called „What can a lens reveal? “ The topic is about taking photos and about photographs themselves. I decided for this topic, because taking photos is my hobby and I would like to pursue this activity in the future. The first people who were interested in photography tried to catch moments which were unique. In my opinion the way how to stop time at least for a moment is to take a photograph. Then you can watch the particular moment for seconds, minutes, hours or years. Meanwhile, maybe your child has grown up, yet in the picture on the wall it is still like a toddler who laughs with one tooth in his mouth. That's amazing and that’s what fascinates me about it. So I hope nobody will be surprised that I chose this topic for my graduate work. My interest in taking photos started when my sister found a boyfriend. He is keen on photography. He taught me everything. And superbly. First I borrowed his camera and then I got my own camera as a reward for my school report. I have taken photos for about two years. In this paper I will describe everything from the beginnings of photography to its various styles. I will try to explain some things to myself and to others. I would like to mention also my own experience with taking photos. I would like to include the practical aspect with photographs. Certainly I’m not an expert and have still much to learn, but I hope this work will help me fill the gaps in my knowledge at least a little.
3
Já a můj fotoaparát a to, co mě nejvíc baví Můj fotoaparát je Canon 600 D novější verze. Tato digitální zrcadlovka je nástupcem Canonu 550 D. Je tam ale pár rozdílů. Takový rozdíl viditelný na první pohled je vyklápěcí displej, což je podle mě výhoda. Když mi fotoaparát přišel, tak jsem v balení měla samozřejmě nabíječku se šňůrou do zástrčky. Pak kabely do televize a do počítače. Dále balení obsahovalo řemen na zavěšení fotoaparátů. Rovněž jsem si objednala kartu 16 GB. Tato kapacita mi zatím stačí a nepotřebuji větší. Poté jsem z krabice vybalila brašnu. Mám ji na tělo mé digitální zrcadlovky a na objektiv. Jelikož jsem začátečník, tak jsem se spokojil s objektivem 18-55 mm, který jsem měla v setu. Zatím mi dostačuje, ale do budoucna určitě budu chtít přikoupit makroobjektiv. Ten je na přiblížení detailů. Například květin. A pak objektiv Sigma 18-250 mm. Možná si někdo myslí, že fotografování je nuda a nedá se u toho nic zažít. Kdo si to však myslí, tak se plete. Když si vezmete válečnou fotografii, tak mi řekněte, jestli je to v pořádku a nuda. Skrývat se před tím, aby vás nikdo nezastřelil, a přitom fotografovat vojáky, jak bojují za ostatní lidi, kteří sedí doma. Já sama s fotografováním teprve začínám. Mou největší zálibou je fotografování portrétů, krajiny, sportu. U fotografování portrétů mě baví práce s lidmi. Při fotografování dětí beru jako výzvu to, že musím být člověk pořád ve střehu. Nevíte, v jaké chvíli se dítě zasměje nebo začne plakat. Tak vznikají skvělé momentové fotky. Při fotografování krajiny mě zaujal ten klid. Když slyším třeba jen šumět potok a cvrlikat ptáky. Většinou když se potřebuji uklidnit, tak vezmu fotoaparát a jdu fotit. Můžu tak jen myslet na fotky a netrápí mě nic jiného. Kolikrát si věci srovnám v hlavě a vrátím se uklidněná. Záleží u mě i na tom, jakou mám náladu. Pokud nemám vůbec žádnou náladu nebo naopak tu špatnou, tak fotím normální fotografie. Listy, květiny atd. Pokud mám dobrou náladu, mám chuť experimentovat a napadají mě občas i dobré nápady. Při sportu nejraději fotografuji motocross. Ten sport miluju a vím, kde a co mám čekat. Chodívám fotit k nám do Boršic na trať. Tam se mi fotí dobře a vím, kde můžu a nemůžu stát. Vím, kde jezdec vyskočí vysoko, a poznám, kde jezdec nevyskočí vůbec. Nebráním se ale i focení jiných sportů. 4
Mým největším snem je jet se podívat do Afriky nebo do Asie a poznat tam aspoň něco, co tamní obyvatelé zažívají každý den. Láká mě to. Určitě bych tam chtěla fotografovat dokumentární fotografii, ale to vše je jen sen. Jen doufám, že se mi jednou splní.
5
Dějiny fotografie a fotoaparátů Samotná fotografie začala vznikat ještě před polovinou 19. století. Nejdříve s jejím výzkumem začal Joseph Nicéphore Niepce. Chtěl hlavně zdokonalit litografii. Pak přišel na řadu Jacques Mandé Daguerre. Společně s Niepcem se zapsali do dějin, protože vynalezli temnou komoru. To vše se odehrálo 14. prosince 1829. Poté přišel na scénu Angličan Henry William Fox Talbot. Ten se podepsal pod kalotypii. Na přelomu 19. a 20. století se u nás do dějin fotografie zapsal Rudolf BrunerDvořák. V tu dobu totiž byly vynalezeny příruční fotoaparáty. Rudolf Bruner- Dvořák byl ve své době považován za nejlepšího foto-kronikáře. V těchto letech působila spousta úspěšných fotografů jak u nás, tak i v cizině. Začínala první světová válka a zajímavé je, že už tehdy fotografové věděli, že ji nemají fotografovat. Proto z té doby, kdy byla válka, se mnoho fotografií nedochovalo. Zato se začaly vydávat týdeníky, jako je třeba Český svět založený roku 1905. Po roce 1918 dochází k velkému rozvoji fotožurnalistiky. Nejvíce tomu dopomohl technický rozvoj a první přístroj na kinofilm. V té době byl nejznámějším fotografem Karel Plicka. Pracoval pro nakladatelství Melantrich. Po roce 1939 začaly smutné chvíle okupace. V té době fotili zejména Karel Hájek a Ladislav Sitenský. Fotografů bylo samozřejmě více, ale tito se řadí mezi nejznámější. Fotografové tehdy fotili hlavně památky, folklor, krajinu a sport. Po nástupu komunistů se změnilo snad všechno. Začala se měnit fotožurnalistika. Díky fotografu Karlu Hájkovi si Češi mohli všimnout i zahraničních fotografií. Měl totiž velmi moc známostí ve světě, a tak se mu podařilo získat nepoškozené a kvalitní fotografie pro český trh. V roce 1959 Češi vyhráli v celosvětové soutěži World Press Photo 1. místo. Byl to pro ně velký úspěch. Litografie je grafická technika, při které se kreslí a maluje na kámen buď křídou, nebo tuší. Temná komora je místnost, ve které je červené světlo a vyvolávají se tam fotografie. Kalotypie znamená kopírování obrázku z papírového negativu na papír.
6
Joseph Nicéphore Niepce
Jacques Mandé Daguerre
William Fox Talbot
7
Rudolf Bruner Dvořák
Karel Plicka
Karel Hájek
8
Ladislav Sitenský
9
Profesionální fotografie Fotografem nemusí být jen ten, kdo vystuduje fotografii, ale může jím být ten, který má přirozený talent, chuť fotografovat a dobré nápady. Nebo to může být člověk, který má chuť fotografovat, ale jeho fotky nejsou dobré. Prostě někdo jako já. Českou a hodně známou fotografkou je Alena Dvořáková. Narodila se v roce 1970 v Humpolci. Vystudovala střední školu zdravotní a za pár let ukončila studium fotografie na FAMU. Tato fotografka se nejvíce věnuje dokumentární a portrétní fotografii.
10
Dalším významným českým fotografem je Viktor Fischer. Narodil se v roce 1967 v Praze. Vystudoval střední školu průmyslovou stavební a pak působil jako stavbyvedoucí a noční hlídač. Nakonec nastoupil na fotografii na FAMU jako Alena Dvořáková. Spolu s ní cestuje po různých zemích světa a dělají pak společné výstavy. Dokonce třikrát vyhráli Czech Press Photo.
11
Velmi známým fotografem je Jan Saudek. Jan se narodil v roce 1935 v Praze. Věnuje se hlavně ateliérové fotografii. Má typické znaky, podle kterých lze jeho tvorbu poznat. Svůj počátek kariéry věnoval focení dětí a otcovství. Teď je jeho velkou zálibou fotografovat ženy. Dostal také cenu Řád čestné legie a pak Cenu Higašikawa.
12
Být fotografem je myslím docela náročná práce. Zvláště když pracujete sám a jak se říká “Stojíte na vlastní noze.“ Pokud fotograf fotografuje portréty venku, je závislý hlavně na počasí. Pokud mu počasí nepřeje, má to zlé. Skoro každý fotograf má svůj vlastní ateliér. Občas je tam sám a někdy má na pomoc další lidi. U některých fotografů si vás při focení stylují (upravují) sami a jinam už musíte přijít připraveni. Myslím si, že tato práce by mě neskutečně bavila, ale další otázkou je, jestli by mé fotografie stály za to. Teď to tak zatím nevypadá.
13
Nejznámější fotografie Všechny fotografie jsou hodnoceny podle celosvětového žebříčku a podle odborníků, ale zároveň se v této kapitole budu snažit napsat i to, jaké fotografie se mně osobně líbí více a proč. Na úvod bych k tomuto tématu chtěla říct, že mě osobně fascinují fotografie, ze kterých jsou cítit emoce. Jednou bych chtěla jet třeba do Guineje do Afriky a poznat tamější život. Tyto fotografie, co jsou uvedeny níže, nejsou v bůhvíjaké kvalitě, ale jde na nich hlavně o zachycení okamžiků, které se už nikdy nemusí opakovat, a proto jsem je zde uvedla
. Foto č.1-Fronta na jídlo během Velké hospodářské krize u Červeného kříže. Mně se fotografie líbí hlavně proto, že na ní jde vidět, že život není jen růžový. Občas nás potká chvíle, kdy nám není do smíchu, a to se podle mě fotografovi podařilo zachytit skvěle .
Foto č. 2-Osvobození koncentračního tábora Buchenwald
14
Foto č. 3 - Moře klobouků v New Yorku
Foto č. 4 - Polibek námořníka a zdravotní sestry po oznámení, že skončila 2. světová válka- je to neskutečné, jak se dva neznámí lidé, kteří stojí jen vedle sebe a dozví se skvělou zprávu, dokáží svým způsobem radovat. Tato fotografie je na prvních místech v žebříčku. A myslím si, že oprávněně.
15
Foto č. 5 - Američtí vojáci nalezli v jeskyni na japonském ostrově Saipan živé dítě- u této fotky jde vidět, že vojáci jsou taky jenom lidé. Třeba zrovna ten, co držel plačící dítě ve svých rukou, měl doma takové tři a nemohl být s nimi. Fotografovi se na fotografii podařilo zachytit neskutečné emoce.
Foto č. 6 -Letadlo nad Manhattanem
16
Foto č. 7 -Vylodění americké armády na Omaha Beach v Normandii
Foto č. 8 -Stavění mrakodrapu Empire State Buildings- konečně nějaký fotograf vyfotografoval i lidi, kteří si to oddřeli po svém. Chodili domů ztrhaní a ostatní lidé by neměli ani potuchy, kolik práce a úsilí je to stálo.
17
Foto č. 9 -Dobytí Stalingradu- myslím, že fotka byla vyfocena v pravou chvíli. Fotograf stál v pravou chvíli na pravém místě, což je velmi důležité.
Foto č. 10-Vztyčení vlajky v Okinawě
Foto č. 11-První výbuch atomové bomby. Toto je zajímavá fotografie hlavně pro Čechy. Budovu na obrázku postavil Čech Jan Letlz. Jediná budova přežila výbuch bomby v Hirošimě. 18
Technika Slovem technika ve fotografii myslím zařízení, kterým fotografujeme nebo je používáme k fotografování. Můžou to být digitální fotoaparáty nebo jiné. Ale určitě bychom se shodli, že digitální fotoaparáty jsou pro focení nejlepší. Digitální fotoaparáty dělíme na digitální zrcadlovky, kompakty s výměnnými objektivy a digitální kompakty. Digitální zrcadlovky jsou pro fotografování ta nejlepší volba. Můžeme si zvolit, jakou značku chceme a jakýkoliv druh podle potřeby a podle toho, k čemu ho budeme využívat. Mezi nejznámější značky patří Canon, Nikon, Olympus,Pentax a Sony. Můžeme si samozřejmě vybrat z více druhů, ale tyto jsou nejrozšířenější. Dané značky mají také svoje druhy. Například u Canonu to je 100 D, 1100 D, 600 D atd. Ke každému samotnému tělu si můžeme vybrat jakýkoliv objektiv, který je k tomu určen. Máme mnoho druhů objektivů. Například objektiv s pevným ohniskem, zoom objektiv, základní, širokoúhlý, teleobjektiv, makro objektiv, rybí oko. Pak máme ještě zrcadlový objektiv, který neobsahuje clonu. K digitálním fotoaparátům si můžeme dokoupit blesk. U běžné digitální zrcadlovky je vestavěný blesk, ale ten v mnoha případech nestačí, a tak si pokročilejší fotografové kupují tzv. systémové blesky, makro blesky a kruhové blesky nebo podvodní blesky. Při focení nám mnohokrát pomáhá stativ. Je pro fotografy velmi důležitý. Na stativ připevníme fotoaparát a používáme ho tehdy, když nechceme, abychom pohnuli s fotoaparátem. Stativy se dělí podle hmotnosti, velikosti, nosnosti, ale také podle toho, na co je chceme použít. Většinou pro stativy platí, že pokud je pevnější a masivnější stativ, tak jsou lepší fotky, protože nemáme šanci pohnout s fotoaparátem. K focení jsou zapotřebí i další věci: deštníky, UV filtry, paměťové karty, baterie (je dobré mít aspoň jednu náhradní, protože když se fotí v zimě, tak se baterie rychleji vybíjí).
19
Základní parametry fotografování Při fotografování je fotograf vždy limitován především množstvím světla. Zvláště pokud je ho málo, musí dělat kompromisy. O co přesně jde? Ve fotografii máme 3 základní veličiny, které spolu úzce souvisí: 1. doba expozice (čas) 2. clona 3. citlivost (filmu či snímače – tzv. ISO)
a všechny závisí právě na množství světla. A v čem jsou tedy kompromisy? Není to nijak složité. Každá veličina má své „optimální hodnoty“, ale většinou nemáme dostatek světla na to, abychom je mohli nastavit. Projdeme je jednu po druhé:
Čas: Pokud pomineme různé umělecké fotografie, je většinou naším cílem ostrá fotografie. Aby tomu tak bylo, musí být čas tak krátký, aby se fotografovaný objekt nestihl pohnout. Jinak bude na naší fotografii rozmazaný. Dá se tedy říci, že optimální čas je ten nejkratší, protože pak bude i rychlý pohyb ostrý. Čím delší čas tedy nastavíme, tím více riskujeme, že fotografovaný objekt bude rozmazaný. Problém: Máme-li málo světla, jsme nuceni použít delší časy- pro noční fotografie i desítky sekund. Kompromis: Na fotografovi je, aby odhadl, jaký čas si může dovolit použít. Jinak řečeno, šnek se nám nerozmaže ani při delším čase, zato rychlá motorka vyžaduje krátký čas, má-li být na fotografii ostrá.
20
Čas 1/125
21
Clona: Zde je to s optimální hodnotou asi nejsložitější. Žádná universální totiž není. Obvykle se uvádí, že objektiv nejlépe kreslí při cloně rovné dvojnásobku světelnosti objektivu. Z jiného pohledu, čím větší clonové číslo použijeme, tím větší hloubky ostrosti dosáhneme (hloubka ostrosti je vzdálenost, ve které budou fotografované objekty ostré). Problém: Máme-li málo světla, jsme nuceni použít nižší clonové číslo, s tím se nám značně zkracuje hloubka ostrosti. (Např. po vyfocení hostů u svatebního stolu budeme mít ostré jen první hosty a zbytek bude rozmazaný) Kompromis: Fotograf použije nižší clonové číslo a malou hloubku ostrosti kompenzuje kompozicí.
Clona F8
Clona F16 22
ISO: Zde je to naopak zcela jasné, čím nižší ISO nastavíme, tím kvalitnější fotku dostaneme. Se stoupajícím ISO výrazně roste šum, a tedy klesá kvalita fotek. Zde asi nejvíce záleží na kvalitě fotoaparátu. Některé zrcadlovky fotí v dnešní době velmi slušně i při ISO 1600, ale většina levnějších foťáků končí s použitelností na ISO 400. Problém: Čím méně máme světla, tím vyšší ISO musíme nastavit.
Kompromis: Fotograf by měl vědět, jaké je maximální použitelné ISO u jeho přístroje. Tohle by neměl překračovat. Raději prodlouží čas nebo sníží clonové číslo.
Foceno 20. prosince. ISO 3200
Foceno 20. prosince. ISO 200 23
Fotograf vždy volí, co je pro něj priorita – čas (např. sport), clona (např.portét), kresba-kvalita (např.krajina), vyfotit (např. dokumentární foto). Platí totiž, že když nastavíme kratší čas, musíme nastavit menší clonové číslo. Pokud zvedneme ISO, můžeme nastavit kratší čas nebo vyšší clonové číslo, ale roste nám šum.
24
Sportovní fotografie Pro sportovní fotografii musí mít člověk zapálení a nemůžete fotit sport, který vás nebaví a pro který nemáte slabost. Já mezi ty mé oblíbené sporty řadím i motocross. Je to těžký sport a hodně mě baví. Takže jsem i vždy ráda, když při něm můžu stát za fotoaparátem. Většinou jde při tomto sportu o rychlost a o to, jak dobře člověk zná trať, na které jede. Když neví, kde je jaký skok a kde má co čekat, tak pak je bezradný. Hodně jde i to, kde fotograf právě v ten okamžik stojí. Nejlépe se fotí jezdci, když jedou z kopce, nebo skáčou. Dobře je zachytíme i tehdy, když jedou do kopce. Tak jde zachytit i obličeje některých jezdců. Při tomto fotografování je dobré si nastavit krátký čas 1/500 s, nebo-li 1/1000s. Většinou pak zachytíme jezdce i kolo závodníka. ISO si musíme nejméně nastavit 400. Když člověk fotografuje kolektivní sporty, tak je důležité být co nejblíže. Když třeba fotografuje volejbal, tak je dobré fotografovat u sítě. To fotograf zachytí výskoky a výrazy hráčů. Kdyby stál opodál, tak třeba neuvidí, co se děje. I tady je důležité, aby fotograf znal pravidla. Když je zná, tak může vytušit, co bude následovat a vyčkat tak na správný moment. ISO si klidně můžeme nastavit 400 a nemusíme se bránit ani 800 a více. Samozřejmě se řídíme tím, kolik je světla v hale. Měli bychom použít čas 1/500s. Halové sporty kvůli nedostatku světla fotografuje s bleskem. Je lepší systémový, ale může nám postačit i vestavěný. Při florbalu, fusbalu atd. je hodně zajímavé místo u branky. Při atletice je důležité být co nejblíže sportovců. Je dobré mít přístup na atletický ovál. Pokud nemáme přístup blíže tak je dobré fotografovat teleobjektivem. Při fotografování jednotlivých disciplín musíme znát jejich průběh a místo. Když disciplína skončí nebo závodník doběhne do cíle, tak je skvělá příležitost na emotivní fotografie. Radost, smích, pláč, únava, to všechno je součástí sportu. Venku na stadionu je dobré si nastavit čas 1/500 s a ISO 400. Při večerním osvětlení i více.
25
26
Krajinářská fotografie Možná si většina z vás řekne, co je na krajinářské fotografii tak těžké, když nám nikam neuteče, když se to dá takto říct, ale právě naopak. Krajinu je těžké vyfotografovat. Musíme umět pracovat se světlem, prostorem, hloubkou ostrosti, a to je důležité. Pokud máme hezký pohled na krajinu, ale špatně si zvolíme světlo, tak nám to k ničemu není. Můžeme ji samozřejmě upravit, ale já nerada upravuji. Krajina má vždy jinou barvu, takže nemůžeme říct, že máme používat tehdy a tehdy takové ISO atd. Nejde to. Krajinu můžeme fotografovat na jaře, v létě, na podzim a klidně i v zimě. Krajina na jaře se přímo hemží barvami. Když ji chceme fotografovat, tak najdeme hlavně zelenou barvu. Pokud jsme v listnatém lese, tak vidíme stovky odstínů zelené, ale i žluté. Můžeme i využít čerstvě zoraného pole spolu s kombinací čerstvě zelenající se trávy s kapkami vody, co tam zůstaly po rose. Při úpravách na počítači si musíme dát pozor na studenou zelenou nebo nepřirozenou barvu. Pak výsledná fotografie totiž nevypadá hezky. Pokud fotografujeme v létě, tak najdeme tisíce barev, které nemáme třeba možnost už nikdy vidět. V létě nám červená přebíjí zelenou, sytě modrá žlutou. Pokud třeba chceme fotografovat pole plné máku nebo žloutnoucího obilí, tak bychom to měli nechat na co největší ploše. Aby fotografie nebyla jen tak smutná, tak ji můžeme dotvořit tím, že vyfotíme lán máku a za tím vztyčující se věž kostela nedaleké vesnice nebo kapličku. Možností je spousta. V létě si ale musíme dát pozor, abychom barvy nepřekombinovali. Pak by výsledek nevypadal hezky. Když se rozhodneme fotit krajinu na podzim, tak je dobré vystihnout den, týden, kdy je listí nejbarevnější. To pak celou tu fotografii zdokonaluje. Nemusíme ale fotografovat jenom žloutnoucí a padající listí. Můžeme využít i barevných plodů. Na výběr máme z jeřabin, šípků, ale i z jablek a hrušek. Každý plod má jinou barvu a je zajímavé sledovat, jak se během podzimu mění. Zvláště když máme jabloň na zahradě, tak máme skvělou příležitost toho využít a na fotografiích zachytit celý roční cyklus.
27
26. října 2014
20. prosince 2014
29. prosince 2014
18. dubna 2015
10. května 2015 28
Snažíme se fotografovat s malou citlivostí. Se clonou pracujeme tak, jak chceme mít ostré pozadí za naším motivem. Zima je kouzelná, ale i těžká na vyfocení. Pokud chceme fotografovat sníh a za ním je tmavé pozadí, musíme si dát pozor na to, aby sníh nebyl přesvětlený a pozadí nebylo příliš tmavé. V zimě je brzy tma, a tak chodíváme většinou krajinu fotit v dopoledních nebo odpoledních hodinách. Myslím tím skoro po obědě. Pokud nám svítí sluníčko, můžeme využít toho, že na sněhu budou třeba vidět dlouhé stíny stromů. To dodává krajině lepší efekt. U sněhu je skoro nutné volit mírnou podexpozici, čímž předejdete tomu, aby fotografie byla moc přepálená.
29
Fotografování portrétů Když se fotografuje portrét, tak by měl být člověk ve středu snímku, tzn. aby na jedné straně nebylo více prostoru než na té druhé. Pokud chceme mít dokonalou fotografii, tak zaostřujeme na oči, nos a obočí. Při portrétu není špatné mít trošku rozostřené uši. Pokud ale chceme mít celou hlavu ostrou, musíme si hodně naclonit. Můžeme klidně i f 11, klidně i f 16, teda pokud nám to objektiv dovolí. Při fotografování je nutné mít dobré světlo. Pokud ho nemáme, tak je zbytečné fotografovat. Museli bychom to dohánět ve Photoshopu. A to pak není ono. Nejlepší je fotit tehdy, kdy je teplé a měkké světlo. Měkké světlo nám vytváří jemné přechody mezi světlem a stínem, pak nevznikají velké kontrasty. Tyto podmínky jsou třeba po západu slunce, při východu slunce, ale i během dne. To je ideální, když je pod mrakem, ale prosvítají trochu paprsky. Při fotografování portrétu je dobré fotografovat z té strany, odkud přichází světlo nebo z boku, ale musíme dát pozor, ať si neděláme stíny. Ideální místo na fotografování je cesta vysypaná štěrkem, písečná pláž, tráva. Ale u trávy si musíme dát pozor, na to, aby za tím nebylo zelené listí. To pak dodává tváři nezdravou barvu a musíme to upravovat. Tráva a listí nám na pleť působí špatně a dodává jí žlutou a až hnědo-zelenou barvu. Je to těžké. Pokud nemáme měkké světlo, můžeme využít toho, že si focenou osobu postavíme do protisvětla a to jim na tváři dodá měkké světlo. Takže nebudeme mít velké stíny. Ale na druhou stranu musíme počítat s tím, že se nám například obloha za námi více nasvítí. Takže místo krásné modré bude lesklá modrá. Možné je i to, že bude celá bílá. Pokud fotografujeme v ateliéru, tak máme výhodu. Osobu si můžeme dosvítit jakýmkoliv způsobem. Můžeme využít i toho, že máme v ateliéru okno a postavíme ji k oknu. Budeme pak mít na obličeji měkké světlo. Pokud osobě svítí příliš do očí, můžeme použít záclonu nebo lehký závěs, ale musíme dávat pozor, ať osoba není příliš tmavá. V ateliéru máme dost světla, což už jsem zmínila, tak si ISO můžeme nastavit klidně na 100. Čas tedy na 1/125s a clonu klidně na 7. Záleží na tom, co chceme mít ostré a kolik toho chceme mít ostrého. Ještě bych chtěla zmínit to, že při úpravě světla se často používají odrazové desky nebo deštníky. Když fotografujeme osobu, které se dívá jiným směrem než do objektivu, tak necháváme větší prostor, aby se ukázalo, na co se osoba dívá.
30
31
32
33
Černobílá fotografie Při černobílé fotografii se samozřejmě fotí barevně a převádí se to do černobílé kombinace až v počítači. Při fotografování černobílé fotografie fotografujeme v RAW. Možná je to otázka, ale Jpg má k dispozici jen 256 odstínů šedé. Kdežto RAW má až 4096 odstínů šedi. Při fotografování tohoto druhu se vlastně musíme naučit něco nového. Dívat se na svět trochu z jiného pohledu. Občas si lidé myslí, že stačí při fotografování udělat barevnou fotku, ale to se mýlí. Já se přiznám, že na začátku, když jsem se pokoušela o první hezké fotografie, jsem mnohokrát vyfotila barevnou fotku a pak jsem ji jen přebarvila v počítači na černobílo a bylo to. Až teď si ale uvědomuji, že to není lehké. Nasvítit to tak, že všechno vynikne. Stíny budou přímé a takové, jaké mají být.
34
Módní fotografie Asi nevíte, co si pod tímto tématem představit. Jedná se vlastně o fotografický žánr, který nám poskytuje informace o oblečení a jiných módních doplňcích. Můžou to být i reklamy. Tento druh fotografie se začal rozvíjet už roku 1856, kdy vydal knihu Adolphe Braun. V knize bychom mohli najít 288 fotografií. Byla na nich Virginie Oldoiniová. Byla to hraběnka a šlechtična ze soudního dvora Napoleona III. Na fotografiích měla na sobě různé soudní šaty a právě tyto fotky se považují za úplně první módní fotografii. Většinou se tento druh fotografie fotí v ateliérech. Protože tak se upoutává pozornost na dané oblečení a ne na modelku nebo modela.
35
Svatební fotografie Fotografování svatby může být velmi zajímavé. Fotit můžeme začít již den dopředu a to na rozlučce nevěsty, ženicha nebo u samotných příprav. Je hezké fotografovat i to, jak se svatebčané chystají na obřad. Třeba u nevěsty, jak se maluje, obléká, češe. To vše je důležité, jak pro ni, tak i pro ženicha. Jde o vytváření vzpomínek, které možná v tu chvíli díky emocím nejsou s to vnímat. U ženicha můžeme fotografovat, jak chystá prstýnky a netrpělivě čeká na svou vyvolenou. Pak už začíná většinou příjezd nevěsty. Tehdy je třeba zachytit první pohled ženicha na svou budoucí manželku. Při fotografování svatby nemůžou chybět fotografie prvního polibku, výměna prstýnků, novomanželského slibu, prvního společného jídla a prvního tance. To vše je pro svatební pár důležité. Pokud svatbu fotografujeme v místnosti, tak se nastavuje ISO 400 (je možno i méně i více), protože je dostatečné osvětlení, ale i tak se občas fotografuje s bleskem. Čas, clonu i použití blesku musíme volit vždy podle aktuální situace a je na fotografovi, aby velmi rychle zvolil jak správné místo na focení, tak i správné nastavení svého fotoaparátu. Pokud fotografujeme svatbu v kostele, tak je na nás, jak si věříme, protože v kostele je většinou špatné osvětlení, a proto používáme nejlépe systémový blesk. Pokud jej nemáme, tak nám musí vystačit vestavěný, ale ten je nedostačující. Čím dál častěji se objevují svatby v ateliérech. To ulehčuje fotografům práci. Mají dostatek světla, a když ne, tak si můžou dosvítit pomocí lamp. Při společném fotografování je třeba pořizovat více fotografií. Pokud se totiž fotografuje více osob, tak existuje riziko, že by jedna osoba mrkla. Nesmíme zapomenout na samostatné fotografie ženicha a nevěsty.
36
37
Dokumentární fotografie Nejznámějším představitelem této fotografie je Američan Jacob Augustus Riis. Byl to fotograf, sociolog a novinář. Proslavil se svým dílem Jak žije druhá polovina. Je to o tom, jak chodil ve dne a v noci po opuštěných domech, ulicích, chudinských čtvrtích a vše fotil. V té době mu při focení pomohl k fotoaparátu blesk. Pořizoval fotky utahaných dětí, jak od rána do večera dřou. Udělal i fotky sedících lidí bez domova před domy. Byl to neskutečný člověk, díky kterému se pár věcí změnilo. Zrušili policejní noční útulky, pro děti bez finančních prostředků se zřídila škola a zrušila se úplně celá ulice Mulberry Bend. Tento muž lidem věnoval pár let svého života a já doufám, že se mi to taky podaří. Dokument
je vlastně
autorská
výpověď
o dané
skutečnosti,
kterou
dokumentujeme delší dobu. Dokument můžeme fotografovat i několik let. Za dokument se například považují fotografie z 2. světové války, které jsou za sebou řazeny časově.
38
Fotografování zvířat U fotografování zvířat je důležitá trpělivost. Většinou se zvířata fotografují venku, teda pokud nejde o domácí mazlíčky, a tak je důležitým kritériem pro focení zase počasí. Měkkost světla je také důležitá, ale o tom už jsem psala u portrétní fotografie. Občas je fajn, když spolupracujeme s odborníkem, který zvířata zná a ví, co u nich předpokládat. Divoká zvěř se většinou fotografuje s teleobjektivy-200 mm a většími. Většinou se nedostaneme k opicím nebo podobným zvířatům v ČR blízko. Výjimkou jsou ZOO. A tak je dobré vědět, jak fotografovat přes sklo. Můžeme využít toho, kdy jsou zvířata aktivní, což bývá dopoledne nebo před odpoledním krmením. Jak už jsem zmínila, zvířata bychom měli, teda pokud máme tu příležitost, fotografovat s teleobjektivem. To si je můžeme nádherně přiblížit. ISO si vždy nastavíme podle toho, kolik máme světla. Zvířata se fotí samotná, nemusí být vidět, na jakém stromě sedí. U zvířecí fotografie to není důležité. Čas by se měl pohybovat kolem 1/125 a kratší. Clona kolem 8 a více a je to proto, aby byla větší hloubka ostrosti. Další šance, jak vyfotografovat zvíře, je ve volné přírodě. Ale pokud nejsme odborník, tak se nám jen málokdy podaří nějaká dobrá fotografie. Je dobré vědět, jaké zvíře chceme vyfotografovat, abychom se poradili třeba s myslivcem a věděli, kde zvíře hledat. Pokud máme dobré místo, odkud dobře vidíme a máme šanci zvíře dobře zachytit, tak bychom si měli nastavit fotoaparát- ISO zase podle světla, čas si nastavíme krátký. Další perličkou na dortu je fotografování rybiček v akváriu. To nejdůležitější je vědět, že voda nám pohlcuje světlo. Fotografujeme ryby, které jsou nejblíže u skla. Nejlepší je zase ruční ostření. Vyvarujeme se tak dalším neostrým snímkům. Měli bychom fotografovat v RAW.
39
40
Závěr Jsem velmi ráda, že jsem si zvolila právě toto téma. Mým cílem bylo dozvědět se něco nového a to se mi, myslím, podařilo. Některé věci mě při fotografování dokonce i překvapily, nečekala bych, že jsou tak těžké na focení. Naučila jsem se více pracovat s mým fotoaparátem a při práci s ním využívám informací, které mi poskytují jak zkušení lidé, tak i odborné publikace a internet. Jsem rovněž ráda, že jsem se zabývala historií fotografie. Dozvěděla jsem se, jak tento obor vznikl, a po prostudování dějin fotografie vím, že si musím vážit toho, jak snadné to máme my v dnešní době. Všechny typy fotografií, kterými jsem se ve své práci zabývala, jsem se snažila, pokud to jen bylo možné, vyfotit sama.
Nezbytnou tečkou za mojí prací je poděkování. Především bych chtěla poděkovat mé rodině, která mi v mé činnosti pomáhala a podporovala mě, dále Jirkovi, který mě vše učil. Myslím však, že se mám ještě hodně co učit. Dále bych chtěla poděkovat paní učitelce Evě Andrýskové, která mi se vším pomáhala. Jsem Vám všem opravdu vděčná. Děkuji.
41
Seznam použitých materiálů: Seznam publikací: The George Eastman House Collection : Dějiny fotografie, nakl. Slovart, 2010 Miroslav Myška: Digitální Fotografie, nakl. Computer Press, 2009
Internetové stránky:
http://www.megapixel.cz/ https://www.google.cz/?gws_rd=ssl https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana https://images.google.cz/?gws_rd=ssl
42
Základní š kola Poleš ovice Poleš ovice 600 687 37 tel: 572 593 161 e-mail:
[email protected] www.zspolesovice.cz
absolventská práce žáka 9. ročníku š kolní rok 2014/2015
43
