ABSOLUTNÍ DŮVODY PRO ZAMÍTNUTÍ ZÁPISU

Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu

METODICKÉ POKYNY TÝKAJÍCÍ SE PRŮZKUMU PROVÁDĚNÉHO ÚŘADEM PRO HARMONIZACI NA VNITŘNÍM TRHU (OCHRANNÉ ZNÁMKY A PRŮMYSLOVÉ VZORY) V OBLASTI OCHRANNÝCH ZNÁMEK SPOLEČENSTVÍ Část B PRŮZKUM ODDÍL 4 ABSOLUTNÍ DŮVODY PRO ZAMÍTNUTÍ ZÁPISU

Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0

Strana 1 DATE 02/01/2014


Obsah 1

Obecné zásady .......................................................................................... 4 1.1

Zdůvodněná námitka.................................................................................. 4

1.2

Komunikace s přihlašovatelem ................................................................. 4

1.3

Evropská kritéria ........................................................................................ 5

1.4

Irelevantní kritéria....................................................................................... 6 1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.4.4

2

Výraz se nepoužívá ........................................................................................ 6 Potřeba ponechat výraz k volnému užívání ................................................... 6 Faktický monopol ............................................................................................ 6 Dvojí význam .................................................................................................. 6

1.5

Rozsah námitek k výrobkům a službám ................................................... 7

1.6

Časová lhůta ............................................................................................... 8

1.7

Prohlášení o vzdání se výlučného práva (disclaimer) ............................. 8

1.8

Vztah mezi jednotlivými důvody pro zamítnutí zápisu............................. 8

Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu (článek 7 nařízení o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMR“)) ........................... 9 2.1

Grafické ztvárnění (čl. 7 odst. 1 písm. a) CTMR) ...................................... 9 2.1.1 2.1.2

Obecné poznámky.......................................................................................... 9 Příklady zamítnutých nebo přijatých přihlášek ochranných známek podle čl. 7 odst. 1 písm. a) ..................................................................................... 10 2.1.2.1 2.1.2.2 2.1.2.3 2.1.2.4 2.1.2.5 2.1.2.6

2.1.3

2.2

Pachové / čichové ochranné známky ........................................................ 10 Chuťové ochranné známky ....................................................................... 10 Zvukové ochranné známky........................................................................ 10 Ochranné známky s pohyblivými prvky ..................................................... 11 Kombinace dvou nebo více barev bez tvaru a bez obrysu „v jakékoli podobě“ ..................................................................................................... 11 Nejednoznačné a protiřečící si popisy, jež nejsou v souladu s povahou označení .................................................................................................... 12

Vztah k ostatním ustanovením CTMR .......................................................... 12

Rozlišovací způsobilost (čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR) ........................... 12 2.1.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4

Obecné poznámky........................................................................................ 12 Slovní prvky .................................................................................................. 13 Názvy knih .................................................................................................... 15 Barvy............................................................................................................. 15 2.2.4.1 2.2.4.2

2.2.5

Samostatně stojící písmena ......................................................................... 17 2.2.5.1 2.2.5.2

2.2.6 2.2.7 2.2.8 2.2.9 2.2.10 2.2.11 2.2.12

Samotné barvy .......................................................................................... 15 Kombinace barev ...................................................................................... 16 Obecné úvahy ........................................................................................... 17 Příklady ..................................................................................................... 18

Slogany: posouzení rozlišovací způsobilosti ................................................ 19 Jednoduché obrazové prvky......................................................................... 21 Obvyklé obrazové prvky ............................................................................... 23 Typografické znaky....................................................................................... 23 Piktogramy .................................................................................................... 24 Běžné etikety / etikety postrádající rozlišovací způsobilost .......................... 25 Trojrozměrné ochranné známky ................................................................... 26 2.2.12.1 Úvodní poznámka ..................................................................................... 26


VERSION 1.0


Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu 2.2.12.2 Tvary, které nijak nesouvisejí se samotnými výrobky nebo službami ........ 27 2.2.12.3 Tvar samotných výrobků nebo tvary související s výrobky nebo službami .................................................................................................... 27 2.2.12.4 Tvar obalu ................................................................................................. 29

2.2.13 Ochranné známky tvořené vzorem .............................................................. 31 2.2.14 Poziční ochranné známky ............................................................................ 34

2.3

Popisný charakter (čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR)................................................................................ 35 2.3.1

Obecné poznámky........................................................................................ 35 2.3.1.1 2.3.1.2 2.3.1.3

2.2.2

Slovní ochranné známky .............................................................................. 39 2.3.2.1 2.3.2.2 2.3.2.3 2.3.2.4 2.3.2.5 2.3.2.6 2.3.2.7 2.3.2.8 2.3.2.9 2.3.2.10

2.3.3 2.4.3

Úvodní poznámka ..................................................................................... 54 Stylizované slovní prvky ............................................................................ 55 Slovní prvky v kombinaci s jinými obrazovými prvky ................................. 57

Obvyklá označení (čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR)) .............................................................................. 62 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4

2.5

Jedno slovo ............................................................................................... 39 Slovní kombinace ...................................................................................... 39 Nesprávně napsané výrazy a vynechávky ................................................ 41 Zkratky a akronymy ................................................................................... 42 Slogany ..................................................................................................... 43 Zeměpisné názvy ...................................................................................... 43 Výrazy, které popisují předmět, jenž je náplní výrobků nebo služeb ......... 46 Samostatně stojící písmena a číslice ........................................................ 48 Názvy barev .............................................................................................. 51 Názvy rostlinných odrůd ............................................................................ 51

Obrazové ochranné známky......................................................................... 53 Mez obrazového charakteru ......................................................................... 54 2.3.4.1 2.3.4.2 2.3.4.3

2.4

Co se myslí popisným charakterem .......................................................... 35 Referenční báze ........................................................................................ 36 Vlastnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR ..................................... 37

Obecné poznámky........................................................................................ 62 Odkdy je určitý výraz považován za obvyklý ................................................ 62 Posuzování obvyklých výrazů ...................................................................... 63 Použitelnost čl. 7 odst. 1 písm. d) CTMR ve vztahu k názvům rostlinných odrůd ............................................................................................................. 63

Tvary se v zásadě technickou funkci, podstatnou estetickou hodnotou nebo tvary plynoucí z povahy výrobků (čl. 7 odst. 1 písm. e)) .................................................................................................... 64 2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.5.4

Obecné poznámky........................................................................................ 64 Tvar, který vyplývá z povahy výrobků .......................................................... 65 Tvar výrobků, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku .......... 66 Tvar, který výrobkům dává podstatnou hodnotu .......................................... 69


VERSION 1.0



1

Obecné zásady

1.1

Zdůvodněná námitka

Pokud průzkumový referent zjistí, že existuje absolutní důvod pro zamítnutí zápisu, musí vznést zdůvodněnou námitku, přičemž vyjmenuje všechny jednotlivé důvody pro zamítnutí zápisu a jednotlivě ke každému z nich předloží jasné a zřetelně odlišené argumenty. Nemělo by se jednat o nesystematické (tzv. průběžné) námitky. Jinak řečeno, u každého důvodu pro zamítnutí zápisu je třeba uvést jeho vlastní argumenty. Mnohdy se některé důvody překrývají, např. rozlišovací způsobilost a popisný charakter. I v takových případech musí být ke každému důvodu pro zamítnutí zápisu uvedena samostatná argumentace. Pokud se například zjistí, že sémantický význam slovní ochranné známky je nevyhovující jak podle čl. 7 odst. 1 písm. b), tak i písm. c) nařízení o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMR“), ve vyrozumění o důvodech pro zamítnutí by měl být každému z těchto důvodů věnován samostatný odstavec. V takovém případě je třeba jasně uvést, zda se nedostatečná rozlišovací způsobilost dotčené známky zdůvodňuje stejnými argumenty jako její popisný charakter, nebo zda zdůvodnění vychází z jiných argumentů. K zamítnutí zápisu určité známky jako ochranné známky Společenství stačí, když některý z důvodů uvedených v článku 7 existuje jen v části Evropské unie. Doporučuje se však, aby průzkumoví referenti v této fázi uvedli všechny použitelné důvody pro zamítnutí. Občas se stane, že argumenty předložené přihlašovatelem nebo omezení (částečné vzetí zpět) seznamu výrobků a služeb vedou k uplatnění jiných důvodů pro zamítnutí zápisu. Průzkumovým referentům připomínáme, že pokud by zamítnutí přihlášené ochranné známky Společenství (dále jenom „CTM“) bylo nutné založit na nových důvodech pro zamítnutí zápisu nebo o nové argumenty, účastníkovi musí být dána možnost se k nim vyjádřit.

1.2

Komunikace s přihlašovatelem

Během průzkumové fáze řízení by se měl průzkumový referent snažit komunikovat s přihlašovatelem. Ve všech fázích řízení by měl důkladně zvážit připomínky předložené přihlašovatelem. Stejně tak by měl z vlastního podnětu posoudit nové skutečnosti nebo argumenty hovořící ve prospěch schválení zápisu známky. Žádost je totiž možno zamítnout pouze tehdy, pokud je průzkumový referent v době přijímání rozhodnutí přesvědčen o oprávněnosti dané námitky. Pokud přihlašovatel nepředložil žádné výhrady a průzkumový referent neshledal z vlastního podnětu žádný důvod ke změně svého stanoviska, přihláška se zamítne prostřednictvím vyrozumění, jež bude zahrnovat původní výměr s výhradami, sdělí přihlašovateli, že přihláška se tímto zamítá, a poučí jej, že má možnost podat odvolání. Není správné uvést v konečném rozhodnutí pouze skutečnost, že přihláška se zamítá „z důvodů předložených v námitce“. Pokud přihlašovatel napadne důvody předložené v prvotním vyrozumění, v zamítnutí by mělo být nejprve uvedeno původní zdůvodnění a pak se zabývat argumenty přihlašovatele. Musí-li průzkumový referent zamítnutí podpořit novými skutečnostmi Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



nebo argumenty, přihlašovatel musí mít možnost se k nim ještě před přijetím konečného rozhodnutí vyjádřit. Pokud se přihlašovatel pokusí odstranit námitku tím, že omezí seznam výrobků a služeb, může tímto omezením vzniknout nový důvod pro zamítnutí zápisu, například vedle popisného charakteru ještě klamavost. V takovém případě je třeba vydat další výměr s námitkami, aby měl přihlašovatel možnost vyjádřit se ke všem důvodům příslušným zamítnutí zápisu. Omezí-li přihlašovatel specifikaci výrobků nebo služeb podmínkou, že ochrana se má vztahovat pouze na výrobky nebo služby, které nemají konkrétní vlastnost, průzkumový referent by ji neměl přijmout (viz rozsudek ze dne 12.02.2004, C-363/99, Postkantoor, bod 114). Pokud se například specifikace ochranné známky „Divadlo“ vztahuje na „knihy, kromě knih o divadle“, průzkumový referent by ji neměl přijmout. Naproti tomu pozitivně formulovaná omezení, například „knihy o chemii“, jsou zpravidla přijatelná. Co se týče důkazu získané rozlišovací způsobilosti (čl. 7 odst. 3), přihlašovatel má právo uplatnit nárok, že jeho známka získala rozlišovací způsobilost používáním, a předložit náležitý důkaz o užívání. Důkaz o užívání musí zaslat v období od obdržení výměru s námitkami do konečného rozhodnutí průzkumového referenta. V souvislosti s tím může přihlašovatel po obdržení výměru s námitkami podat žádost o prodloužení lhůty podle pravidla 71 CTMR. Pokud chce průzkumový referent přijmout známku na základě čl. 7 odst. 3, neměl by zasílat vyrozumění o zamítnutí. Pokud i po předložení důkazu o používání průzkumový referent konstatuje, že přihláška CTM je podle čl. 7 odst. 1 nadále nevyhovující, neboť důkaz o používání nebyl přesvědčivý, přihlašovatel musí být ve vyrozumění o zamítnutí poučen o tom, že má možnost podat odvolání k odvolacím senátům. Mělo by v něm být rovněž zdůvodněno, proč známka podle některého z důvodů uvedených v čl. 7 nevyhovuje, a samostatně vysvětleno, proč přihlašovatel se svým nárokem na získanou rozlišovací způsobilost neuspěl.

1.3

Evropská kritéria

Čl. 7 odst. 1 CTMR je součástí evropského právního předpisu a je třeba jej vykládat jako společnou evropskou normu. Bylo by chybné používat odlišná kritéria rozlišovací způsobilosti podle národní tradice té které země nebo posuzovat rozdílně (tj. shovívavěji nebo přísněji) rozpor s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy v závislosti na tom, o jakou zemi se jedná. Přesto čl. 7 odst. 2 CTMR vylučuje ze zápisu do rejstříku přihlášku, u které existuje důvod k zamítnutí jen v části Evropské unie. To znamená, že k zamítnutí zápisu stačí, aby ochranná známka byla popisná nebo postrádala rozlišovací způsobilost v některém z úředních jazyků EU. Co se týče jiných jazyků, zápis se zamítne, pokud ochranná známka nevyhovuje podle čl. 7 odst. 1 v jazyce, jemuž rozumí významná část příslušné veřejnosti alespoň v části Evropské unie (viz níže oddíl 2.3.1.2 Referenční báze a rozsudek ze dne 13.09.2012, T-72/11, Espetec, body 35 a 36). Nevychází-li námitka ze sémantického významu slova, důvod pro zamítnutí zápisu se obvykle týká celé Evropské unie. Vnímání označení ze strany příslušná veřejnosti, obchodní praxe nebo uvedené užívání výrobků a služeb však nemusí být ve všech částech Evropské unie stejné.


VERSION 1.0



1.4

Irelevantní kritéria

Přihlašovatelé často přicházejí s argumenty, jež už soudy prohlásily za irelevantní. Takové argumenty je třeba odmítnout a uvést odpovídající citace z příslušných rozsudků.

1.4.1

Výraz se nepoužívá

Skutečnost, že nelze zjistit popisné užití přihlašovaného výrazu, je irelevantní. Průzkum čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR se musí provádět formou prognózy (na základě předpokladu, že známka se bude používat pro výrobky nebo služby uvedené v přihlášce). Z čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR jasně vyplývá, že stačí, pokud známka „může sloužit“ k označení vlastností výrobků nebo služeb (viz rozsudek ze dne 23.10.2003, C-191/01, Doublemint, bod 33).

1.4.2

Potřeba ponechat výraz k volnému užívání

Často se lze setkat s tvrzením, že ostatní hospodářské subjekty přihlašovaný výraz nepotřebují, že mohou použít konkrétnější označení nebo že mají k popisu dotčené vlastnosti výrobků k dispozici synonyma. Všechny uvedené argumenty je třeba odmítnou jako irelevantní. Přestože čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR o je veden veřejným zájmem, aby se popisné výrazy nezapisovaly jako ochranné známky, a byly tak volně k dispozici všem konkurentům, úřad nemusí prokazovat současnou nebo budoucí potřebu či zájem třetích stran používat přihlašovaný popisný výraz (neexistence konkretes Freihaltebedürfnis, viz rozsudek ze dne 04.05.1999, C-108/97, Chiemsee, bod 35; rozsudek ze dne 12.02.2004, C-363/99, Postkantoor, bod 61). Zda existují synonyma nebo jiné ještě běžnější způsoby vyjádření popisného významu, je tudíž irelevantní (viz rozsudek ze dne 12.02.2004, C-265/00, Biomild, bod 42).

1.4.3

Faktický monopol

Skutečnost, že přihlašovatel je jedinou osobou, která nabízí výrobky nebo služby, ve vztahu k nimž je známka popisná, není z hlediska čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR podstatná. V tomto případě je však pravděpodobnější, že přihlašovatel uspěje s nárokem na získanou rozlišovací způsobilost.

1.4.4

Dvojí význam

Častý argument, že přihlašované výrazy mají více významů, z nichž jeden není ve vztahu k daným výrobkům nebo službám popisný, je třeba odmítnout. K zamítnutí podle čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR stačí, aby alespoň jeden z možných významů výrazu byl ve vztahu k příslušným výrobkům a službám popisný (viz rozsudek ze dne 23.10.2003, C-191/01, Doublemint, bod 32; potvrzeno rozsudkem ze dne 12.02.2004, C-363/99, Postkantoor, bod 97).


VERSION 1.0



Vzhledem k tomu, že průzkum se musí zaměřit na výrobky/služby, na které se vztahuje přihláška, jsou argumenty, jež se týkají dalších možných významů slova nebo slov (pokud nesouvisejí s dotčenými výrobky/službami) tvořících přihlašovanou ochrannou známku, irelevantní. Stejně tak je-li přihlašovaná ochranná známka složenou slovní ochrannou známkou, je pro účely průzkumu důležitý význam, pakliže existuje, jenž se váže k danému označení jakožto celku, nikoli možné významy jeho jednotlivých prvků posuzované odděleně (viz rozsudek ze dne 08.06.2005, T-315/03, Rockbass, bod 56).

1.5

Rozsah námitek k výrobkům a službám

Téměř všechny absolutní důvody pro zamítnutí zápisu, a zejména ty nejzávažnější, jako je nedostatečná rozlišovací způsobilost, popisný charakter, druhové označení a klamavost, musí být posuzovány s ohledem na výrobky a služby uvedené v přihlášce. Pokud průzkumový referent vznese námitku, musí výslovně uvést, který důvod (nebo důvody) pro zamítnutí zápisu se u předmětné známky použije a kterých výrobků nebo služeb uvedených v přihlášce se týká. Postačuje, když se určitý důvod pro zamítnutí zápisu vztahuje na jednu homogenní kategorii výrobků a/nebo služeb. Za homogenní kategorii se považuje skupina výrobků a/nebo služeb, které mezi sebou mají dostatečně přímou a konkrétní vazbu (rozsudek ze dne 02.04.2009, T-118/06, ULTIMATE FIGHTING CHAMPIONSHIP, bod 28). Pokud se pro určitou kategorii nebo skupinu výrobků či služeb uvede stejný důvod nebo důvody k zamítnutí zápisu, lze pro všechny dotčené výrobky a/nebo služby použít pouze souhrnné zdůvodnění (rozsudek ze dne 15.02.2007, C-239/05, Kitchen company, bod 38). Pokud jde o popisný charakter, námitka se vztahuje nejen na ty výrobky nebo služby, ve vztahu k nimž je výraz nebo výrazy tvořící přihlašovanou ochrannou známku, přímo popisný, ale také na širokou kategorii, která zahrnuje (alespoň potenciálně) identifikovatelnou subkategorii nebo konkrétní výrobky či služby, ve vztahu k nimž je přihlašovaná známka přímo popisná. Pokud přihlašovatel nepoužije vhodné omezení, vztahuje se námitka o popisném charakteru nutně na příslušnou širokou kategorii jako takovou. Například ochrannou známku EUROHEALTH je třeba zamítnout pro pojišťovnictví jako takové, nikoliv jen pro zdravotní pojištění (viz rozsudek ze dne 07.062001, T-359/99, Eurohealth, bod 33). Námitka se vztahuje také na výrobky a služby, jež mají přímou vazbu k výrobkům a službám, jichž se týká popisný význam. Pokud se popisný význam navíc ještě vztahuje na činnost zahrnující použití některých výrobků nebo služeb, jež jsou ve specifikaci uvedeny samostatně, pak se námitka týká všech dotčených výrobků nebo služeb (viz rozsudek ze dne 20.032002, T-355/00, Tele Aid jako ochranná známka pro více výrobků nebo služeb, které souvisejí s nabízením pomoci řidičům na dálku nebo se při ní používají). Do požadavku na zápis je možno zahrnou výrobky a služby jakožto tzv. pomocné výrobky nebo služby, tedy výrobky a služby, jež mají být upotřebeny spolu se základními výrobky nebo službami nebo je mají podporovat. Obvykle to bývají obal, do něhož jsou výrobky zabaleny, nebo uživatelské příručky, jež jsou pro ně určeny, reklama nebo náhradní díly. Pomocné výrobky jsou pak už z podstaty určeny k tomu, aby se používaly a prodávaly společně se základním výrobkem (např. vozidla a uživatelské příručky). Pokud je tudíž CTM ve vztahu k hlavním výrobkům považována za popisnou, je logické, že je popisná také ve vztahu k pomocným výrobkům, jež s nimi tak úzce souvisí.


VERSION 1.0



1.6

Časová lhůta

Námitky je třeba vznést co nejdříve a co nejúplněji. Ve výjimečných případech, pokud byla ochranná známka jednoznačně přijata omylem nebo pokud se podle nové judikatury stejné závěry vztahují na dříve přijatou ochrannou známku (rozsudek ze dne 08.07.2004, T-289/02, Telepharmay Solutions), však úřad z moci úřední obnoví průzkumné řízení. V případě přihlášek ochranné známky Společenství (dále jen „CTM“) je tento krok možné učinit kdykoli před zápisem, tedy dokonce i po zveřejnění. V případě mezinárodních zápisů s vyznačením Evropské unie lze tento krok provést do té doby, dokud nezačne běžet lhůta pro podání námitek (šest měsíců po obnoveném zveřejnění, pravidlo 112 odst. 5 prováděcího nařízení o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMIR“) pod podmínkou, že by úřad zrušil jakékoliv dříve zaslané prozatímní prohlášení o stavu. Úřad může rovněž obnovit průzkumné řízení v důsledku vyjádření třetí strany (článek 40 CTMR).

1.7

Prohlášení o vzdání se výlučného práva (disclaimer)

Ustanovení čl. 37 odst. 2 CTMR umožňuje, aby průzkumový referent jako podmínku pro zápis požadoval prohlášení, že se přihlašovatel vzdává výlučného práva ve vtahu k prvku, který postrádá rozlišovací způsobilost. V praxi nebudou průzkumoví referenti toto ustanovení uplatňovat všeobecně. Pokud dospějí k závěru, že určitá známka není ani pouze popisná, ani nepostrádá rozlišovací způsobilost, obvykle bude přijata bez prohlášení o vzdání se výlučného práva (disclaimer). Prohlášení o vzdání se výlučného práva (disclaimer) zpravidla nepomůže odstranit námitku o existenci absolutních důvodů pro zamítnutí. Pokud je ochranná známka tvořena kombinací prvků, z nichž každý sám o sobě jasně postrádá rozlišovací schopnost, není zapotřebí prohlášení o vzdání se výlučného práva (disclaimer) ve vztahu k těmto jednotlivým prvkům. Má-li například časopis ochrannou známku „Alicante Local and International News“, není zapotřebí vzdát se výlučných práv k jejím jednotlivým prvkům prohlášením. Pokud přihlašovatel svým prohlášením neodstraní důvod k zamítnutí zápisu nebo nesouhlasí se stanoveným požadavkem, pak je nutné přihlášku v požadovaném rozsahu zamítnout. Pokud se přihlašovatel v přihlášce prohlášením vzdá výlučného práva (disclaimer) na prvek postrádající rozlišovací způsobilost, pak by toto prohlášení mělo platit, i když je průzkumový referent nepovažuje za nutné. Prohlášení o vzdání se výlučného práva (disclaimer) na prvky s rozlišovací způsobilostí musí průzkumový referent odmítnout, poněvadž by pak ochranná známka neměla jasně vymezený rozsah ochrany.

1.8

Vztah mezi jednotlivými důvody pro zamítnutí zápisu

Námitka a každé následné zamítnutí musí obsahovat všechny podstatné důvody pro zamítnutí zápisu. Každý důvod pro zamítnutí by měl být zdůvodněn samostatně. Zejména proto, aby se předešlo nejasnostem, zda se zamítnutí zakládá na čl. 7 odst. 1 písm. b), nebo na čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR, nebo na obou uvedených písmenech odst. 1 tohoto článku, měl by být každému z těchto důvodů pro zamítnutí zápisu věnován samostatný oddíl. Pokud přihlašovatel upraví seznam výrobků a služeb tak, že vznikne nový důvod pro zamítnutí zápisu, měl by mu být tento důvod sdělen. Tato situace může například nastat, když přihlašovatel omezí seznam výrobků a služeb Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



uvedených v přihlášce tak, že se známka stane klamavou. Pokud je vzneseno více důvodů pro zamítnutí zápisu, musí přihlašovatel odstranit všechny, protože zamítnutí se může zakládat na jednom jediném důvodu k zamítnutí (rozsudek ze dne 19.09.2002, C-104/00 P, Companyline, bod 28). V následujících bodech těchto metodických pokynů se budeme v abecedním pořadí věnovat všem jednotlivým pododdílům čl. 7 odst. 1 CTMR. Začneme písmenem a) a skončíme písmenem k). Pak bude následovat bod o získané rozlišovací způsobilosti podle čl. 7 odst. 3 nařízení o ochranné známce Společenství a závěrečný oddíl o kolektivních ochranných známkách.

2

Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu (článek 7 nařízení o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMR“))

2.1

Grafické ztvárnění (čl. 7 odst. 1 písm. a) CTMR)

2.1.1

Obecné poznámky

Tento oddíl se zabývá povinností úřadu OHIM zamítnout označení, jež nesplňují požadavky uvedené v článku 4 CTMR. Podle článku 4 CTMR může být ochrannou známkou Společenství jakékoliv označení schopné grafického ztvárnění, zejména slova, včetně vlastních jmen, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku a jeho obal, pokud je způsobilé rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků. Článek 4 CTMR tudíž stanovuje dva požadavky: označení musí být a) schopné grafického ztvárnění a b) způsobilé rozlišit výrobky a služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků. Účelem požadavku na grafické ztvárnění je takový popis známky, aby mohl být přesně určen předmět ochrany, kterou zapsaná ochranná známka poskytuje svému vlastníkovi. Z judikatury jasně vyplývá, že grafické ztvárnění ve smyslu článku 2 směrnice o ochranné známce Společenství, jenž odpovídá článku 4 CTMR musí umožnit, aby označení bylo ztvárněno vizuálně, zejména prostřednictvím zobrazení, čar nebo znaků, a toto ztvárnění musí být jasné, přesné, samo o sobě úplné, snadno dostupné, srozumitelné, trvalé a objektivní (rozsudek ze dne 12.12.2002, C-273/00, Sieckmann, body 46–55, a rozsudek ze dne 06.05.2003, Libertel, C-104/01, body 28 a 29). Jinými slovy, podle čl. 7 odst. 1 písm. a) CTMR je vyloučen zápis označení, které není možno graficky ztvárnit, jako ochranné známky Společenství. Soudní dvůr dále zdůrazňuje, že označení musí být vždy vnímáno jednoznačně a stejným způsobem, aby ochranná známka byla zárukou označení původu. Cílem ztvárnění je zvláště vyloučit jakýkoliv subjektivní prvek v procesu identifikace a vnímání označení. Prostředky grafického ztvárnění tudíž musí být jednoznačné a objektivní. Pokud označení již ze své podstaty není graficky ztvárnitelné, může být postačující popis, ovšem za předpokladu, že je jasný, přesný, sám o sobě úplný, snadno dostupný, srozumitelný, trvalý a objektivní. Ochranné zvukové známky lze tudíž zapsat na základě popisu, zatímco pachy být zapsány nemohou (viz níže).


VERSION 1.0



2.1.2

Příklady zamítnutých nebo přijatých přihlášek ochranných známek podle čl. 7 odst. 1 písm. a)

Níže uvedený soupis příkladů není úplný. 2.1.2.1 Pachové / čichové ochranné známky V současnosti neexistuje žádná uspokojivá možnost grafického ztvárnění pachů. Co se týče chemického vzorce, jen málo lidí by jeho prostřednictvím identifikovalo dotčenou vůni. Navíc by uložení vzorku vůně nepředstavovalo grafické ztvárnění ve smyslu čl. 4 CTMR, protože vzorek vůně není dostatečně stálý a trvanlivý. Jinými slovy, ani chemický vzorec ani písemný popis ani uložení vzorku vůně ani kombinace těchto prvků nesplňují požadavek na grafické ztvárnění čichové ochranné známky (viz rozsudek ze dne 12.02.2002, C-273/00, Sieckmann, body 69–73). V současnosti neexistuje žádná obecně přijímaná mezinárodní klasifikace pachů, jež by podobně jako mezinárodní kódy barev nebo notový zápis umožnila objektivně a přesně identifikovat čichové označení přiřazením názvu nebo přesného kódu specifických pro každý pach (rozsudek ze dne 27.10.2005, T-305/04, Odeur de fraise mûre, bod 34). Jak vyplývá z rozsudku Sieckmann, popis sice nemůže být grafickým ztvárněním čichových označení, která mohou být předmětem velkého počtu popisů, nicméně nelze vyloučit, že čichové označení může být případně předmětem ztvárnění vyhovujícího všem požadavkům článku 4 CTMR, jak jej vykládá judikatura (rozsudek ze dne 27.10.2005, T-305/04, Odeur de fraise mûre, bod 28). Ve výše citovaném případu ani grafické ztvárnění (červené jahody) ani slovní popis (vůně zralých jahod) podle soudu nevyhověly stanoveným požadavkům. Různé odrůdy jahod nemají stejnou vůni a popis „vůně zralých jahod“ lze vztáhnout na více odrůd, a tudíž na více typických vůní. Podle soudu tento popis není ani jednoznačný, ani přesný a neumožňuje vyloučit subjektivní prvek v procesu identifikace a vnímání přihlašovaného označení. Podobně vyobrazení jahody ztvárňuje pouze ovoce, které vydává vůni, jež je údajně totožná s dotčeným čichovým označením, a nikoliv přihlašovanou vůni, netvoří tudíž grafické ztvárnění čichového označení. 2.1.2.2 Chuťové ochranné známky Argumenty, jež byly uvedeny výše v oddíle 2.1.2.1, lze podobným způsobem uplatnit také na chuťové známky (viz rozhodnutí ze dne 04.08.2003, R 120/2001-2, The taste of artificial strawberry flavour).

2.1.2.3 Zvukové ochranné známky Pokud zvukovou ochrannou známku tvoří hudba, úřad přijme jako grafické ztvárnění přihlašovaného zvuku pouze tradiční notový zápis (v souladu s kritérii stanovenými rozsudkem ze dne 27.11.2003, C-283/01, Shield Mark). Tvoří-li zvukovou ochrannou známku nehudební zvuk, grafické ztvárnění ve formě oscilogramu nebo sonogramu bude přijatelné tehdy, pokud k němu bude přiložen odpovídající zvukový soubor předložený prostřednictvím elektronického podání (viz rozhodnutí prezidenta EX053 ze dne 10.10.2005).


VERSION 1.0



2.1.2.4 Ochranné známky s pohyblivými prvky Ochranné známky s pohyblivými prvky rovněž musí splňovat požadavky na grafické ztvárnění. V rozhodnutí ze dne 23.09.2010, R 443/2010-2, RED LIQUID FLOWING IN SEQUENCE OF STILLS (MOVEMENT MARK), druhý odvolací senát uvedl, že pokud je označení vymezeno grafickým ztvárněním i textovým popisem, pak aby toto ztvárnění bylo mimo jiné jasné, přesné, srozumitelné a objektivní, musí se popis shodovat s tím, co je zobrazeno v grafickém ztvárnění. Stanovisko průzkumového referenta bylo v této věci takové, že statické obrázky grafického ztvárnění spolu s popisem neukazují jasně pohyb, protože není zejména dostatečně zřejmé, jak se tento pohyb odvíjí mezi jednotlivými statickými obrázky.

Podle druhého odvolacího senátu jsou však grafické ztvárnění a slovní popis označení v tomto ohledu plně slučitelné a dokonale se doplňují. Přihlašovatel předložil dostatečný počet statických obrázků zřetelně představujících průběh pohybu spolu s přesným a podrobným slovním popisem děje, takže kolem koncepce této ochranné známky s pohyblivými prvky nezůstaly žádné nejasnosti. Podle kritérií stanovených druhým odvolacím senátem může být zápis ochranné známky s pohyblivými prvky podle čl. 7 odst. 1 písm. a) CTMR zamítnut pouze tehdy, pokud „přiměřeně pozorný člověk musí vynaložit mimořádně velké intelektuální úsilí, aby v daném případě pochopil, co je ochranná známka s pohyblivými prvky“. Nestanovila se žádná omezení, takže počet statických obrázků, pokud splňují formální požadavky, závisí na dotčeném pohybu. Co se týče popisu známky, ten musí být obsahově přesný a přizpůsobený průběhu a složitosti pohybu, aby řádně a výstižně popisoval dané označení. 2.1.2.5 Kombinace dvou nebo více barev bez tvaru a bez obrysu „v jakékoli podobě“ Kombinace dvou nebo více barev bez tvaru a bez obrysu „v jakékoli podobě“ nesplňuje požadavek rozsudků ve věci Sieckman a Libertel na jasnost a stálost grafického ztvárnění, což je podmínkou pro to, aby určité označení mohlo plnit úlohu ochranné známky (viz také rozhodnutí ze dne 27.07.2004, R 730/2001-4, YELLOW/BLUE/RED). Prosté postavení dvou nebo více barev vedle sebe bez tvaru či obrysu nebo zmínka o dvou nebo více barvách „ve všech představitelných formách“, nevykazuje znaky Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



přesnosti a stálosti požadované článkem 4 CTMR (rozsudek ze dne 24.06.2004, , Colours blue and yellow, C-49/02, bod 34). Takováto ztvárnění by kromě toho umožňovala četné různorodé kombinace, které by neumožnily spotřebiteli pojmout a zapamatovat si určitou kombinaci, aby pak mohl s jistotou opakovat nákupní zkušenost, a ani by neumožnily příslušným orgánům a hospodářským subjektům rozpoznat rozsah chráněných práv majitele ochranné známky. Proto grafické ztvárnění tvořené dvěma či více barvami, které jsou popsány abstraktním způsobem a bez obrysu, musí obsahovat systematické uspořádání, které přiřazuje dotčené barvy předem určeným a stálým způsobem (rozsudek ze dne 14.06.2012, T-293/10, Colour per se, bod 50). 2.1.2.6 Nejednoznačné a protiřečící si popisy, jež nejsou v souladu s povahou označení Nejednoznačný a protiřečící si popis je nepřijatelný Kromě toho popis musí být v souladu s povahou označení. V rozsudku ze dne 14.06.2012, T-293/10, SEVEN SQUARES OF DIFFERENT, Tribunál uvedl, že popis ochranné známky („šest ploch geometricky uspořádaných do tří dvojic souběžných ploch, přičemž každá dvojice je kolmo ke dvěma ostatním dvojicím a i) jakékoli dvě sousedící plochy mají odlišnou barvu, a ii) každá plocha má mřížovitou strukturu tvořenou černým ohraničením, jež plochu rozděluje na devět dílů.“) je hodně nesrozumitelný:

Označení takto definované není barevná ochranná známka per se, ale trojrozměrná ochranná známka nebo obrazová ochranná známka odpovídající vzhledu povrchu konkrétního předmětu s konkrétním tvarem: krychli, jež má na povrchu čtverce v určitém barevném uspořádání. I kdyby byl uvedený popis jasný a dobře srozumitelný, což nebyl, stejně by byl v rozporu se skutečnou povahou označení (body 64 a 66).

2.1.3

Vztah k ostatním ustanovením CTMR

Pokud známka nevyhovuje podle čl. 7 odst. 1 písm. a) CTMR, není nutné zkoumat ještě zbývající možné důvody pro zamítnutí zápisu, jež jsou uvedeny například v čl. 7 odst. 1 písm. b) nebo c) CTMR. Podle čl. 7 odst. 3 CTMR nelze absolutní důvod pro zamítnutí zápisu uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. a) CTMR odstranit získanou rozlišovací způsobilostí, jež vznikla používáním dané známky.

2.2

Rozlišovací způsobilost (čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR)

2.1.1

Obecné poznámky

Podle ustálené judikatury rozlišovací způsobilost ochranné známky ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR znamená, že dané označení umožňuje identifikovat výrobek nebo služby, pro něž je zápis požadován, jako výrobek pocházející od určitého Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



podniku, a tedy odlišit tento výrobek od výrobků jiných podniků (rozsudek ze dne 29.04.2001, C-468/01 P až C-472/01 P, bod 32; rozsudek ze dne 21.10.2004, C64/02 P, bod 42; rozsudek ze dne 08.05.2008, C-304/06 P, bod 66; a Audi v OHIM, bod 33). Z ustálené judikatury vyplývá, že tato rozlišovací způsobilost musí být posuzována jednak vzhledem k výrobkům nebo službám, pro které je zápis požadován, a jednak vzhledem k vnímání daného označení příslušné veřejností (rozsudek ze dne 29.04.2001, C-468/01 P až C-472/01 P, bod 33; rozsudek ze dne 08.05.2008, C-304/06 P, bod 67; a Audi v OHIM, bod 34), (rozsudek ze dne 14/06/2012, T-293/10, Colour per se, rozsudek ze dne 12.07.2012, C-311/11 P, Wir machen das Besondere einfach, bod 23). Ačkoliv se obecně uznává, že minimální úroveň rozlišovací způsobilosti je postačující, musí se přihlédnout rovněž k tomu, že má-li ochranná známka mít rozlišovací způsobilost jakožto ochranná známka Společenství, musí mít tuto způsobilost v celé Evropské unii. Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že slovní ochranná známka, která je popisem vlastností výrobků nebo služeb ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR, postrádá z tohoto důvodu nezbytně rozlišovací způsobilost ve vztahu ke stejným výrobkům nebo službám ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR (viz rozsudek ze dne 12.07.2007, T190/05, TWIST & POUR, bod 39). Podobně pokud by daný výraz nebyl ve vztahu k dotčeným výrobkům a službám jasně popisný, a námitka podle čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR by se tudíž nemohla uplatnit, stále by nevyhovoval podle čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR z důvodu, že by byl vnímán příslušnou veřejností jako výraz pouze informující o vlastnostech daných výrobků a/nebo služeb, a nikoliv jako označení původu. Tak tomu bylo v případě výrazu „medi“, jenž podle soudu pouze informuje příslušnou veřejnost o lékařském nebo léčebném účelu výrobků nebo všeobecně ukazuje na jejich souvislost s oblasti lékařství (rozsudek ze dne 12.07.2012, T-470/09, Medi, bod 22). Námitka podle čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR by se uplatnila také tehdy, pokud lze použitou slovní konstrukci, jež nemusí být z gramatického hlediska správná, považovat za běžnou v jazyce reklamy a v dotčené obchodní souvislosti. Tak tomu bylo v případě kombinace výrazů ECO PRO složené z popisného prvku ECO následovaného pochvalným prvkem PRO, kterou by příslušná veřejnost vnímala jako sdělení, že označené výrobky jsou určeny pro „ekologické odborníky“ nebo že jsou „ekologicky prospěšné“ (rozsudek ze dne 25.04.2013, T-415/12, ECO PRO, body 29–32).

2.2.2

Slovní prvky

Pokud se určitá slova používají tak často, že ztratí schopnost rozlišovat výrobky a služby, postrádají rozlišovací způsobilost a ani ji nemohou propůjčit složenému označení. Následující výrazy, ať samostatně nebo v kombinaci s jinými prvky nezpůsobilými k zápisu, jsou ve smyslu tohoto ustanovení nevyhovující. Výrazy, jež pouze označují určitou kladnou nebo žádoucí vlastnost či funkci výrobků a služeb, je třeba zamítnout, ať už přihlašovatel žádá o zápis takového výrazu samotného nebo v kombinaci s popisnými výrazy: •

ECO jakožto výraz s významem „ekologický“ (rozsudek ze dne 24. dubna 2012, věc T-328/11, EcoPerfect, bod 25; a rozsudek ze dne 15.01.2013, T-625/11, ecoDoor, bod 21),


VERSION 1.0



•

MEDI jakožto výraz s významem „lékařský“ (rozsudek ze dne 12.07.2012, T470/09, medi),

•

MULTI jakožto výraz s významem „mnoho, hodně, více než jeden“ (rozhodnutí ze dne 21.07.1999, R 99/1999-1 – MULTI 2 ‘n 1; rozhodnutí ze dne 17.11.2005, R 904/2004-2 – MULTI),

•

MINI jakožto výraz s významem „miniaturní“ nebo „velmi malý“ (rozhodnutí ze dne 17.12.1999, R 62/1999-2 – MINIRISC),

•

Premium/PREMIUM jakožto výraz s významem „nejvyšší kvalita“ (rozsudek ze dne 22.05.2012, T-60/11, body 46–49, 56 a 58; a rozsudek ze dne 17.01.2013, T-582/11 a T-583/11, PREMIUM L, PREMIUM XL, bod 26),

•

PLUS jakožto výraz s významem „mající něco navíc, mimořádný, vynikající kvality, prvotřídní svého druhu“ (rozhodnutí ze dne 15.12.1999, R 329/1999-1 – PLATINUM PLUS),

•

ULTRA 1 jakožto výraz s významem „extrémně“ (rozhodnutí ze dne 9.12.2002, R 333/2002-1 – ULTRAFLEX),

•

UNIVERSAL jakožto označení výrobků, jež mají všeobecné nebo univerzální použití (rozsudek ze dne 2.05.2012, věc T-435/11, UniversalPHOLED, body 22 a 28).

Koncovky domén nejvyššího řádu, například.com, pouze udávají, kde lze na internetu najít určitou informaci, a nemohou tudíž popisnou nebo jiným způsobem nevyhovující ochrannou známku učinit způsobilou k zápisu. Proto www.books.com je pro tištěné materiály stejně nevyhovující označením jako samotný výraz „books (knihy)“. Tuto skutečnost potvrdil Tribunál rozsudkem ze dne 21.11.2012, T-338/11, „photos.com“, bod 22, v němž prohlašuje, že prvek „.com“ je technický a druhový prvek, jenž musí být uveden v normální struktuře adresy komerční internetové stránky. Kromě toho může také poukazovat na to, že výrobky a služby uvedené v přihlášce ochranné známky, lze získat či si je prohlížet on-line nebo mají vztah k internetu. Proto musí být dotčený prvek také považován za prvek, jenž postrádá rozlišovací způsobilost ve vztahu k výrobkům nebo službám uvedeným v přihlášce. Zkratky právní formy obchodní společnosti, např. Ltd., GmbH, nemohou označení dodat rozlišovací způsobilost. Podobně nelze zapsat výrazy, jež sdělují, že dané výrobky a služby jsou poskytovány skupinou lidí, například „společnost, lidé“ (pro organizace), „spolek“. Například pro kuchyně nelze zapsat označení „kuchyňská společnost“. Neplatí to však, pokud označení jako celek neodkazuje abstraktním způsobem na výrobky a služby, nýbrž evokuje konkrétní, identifikovatelný subjekt. Příklady: Označení „Královská společnost proti týrání zvířat“ nebo „Mezinárodní sdružení ochranných známek“ lze zapsat. Příjmení fyzických osob mají rozlišovací způsobilost bez ohledu na to, nakolik jsou rozšířená, což platí i pro nejběžnější příjmení jako Smith nebo García. Viz rozsudek ze

1

pozměněno dne 23. června 2010


VERSION 1.0



dne 16.09.2004, C-404/02, Nichols, body 26 a 30. Totéž platí i pro jména známých osob včetně hlav států.

2.2.3

Názvy knih

Ochranné známky, jež jsou tvořeny pouze názvem známého příběhu nebo knihy, nemohou mít rozlišovací způsobilost podle čl. 7 odst. 1 písm. b) ve vztahu k výrobkům nebo službám, u nichž by daný příběh mohl být jejich obsahem. Je tomu tak proto, že určité příběhy (nebo jejich názvy) se už dávno ustálily, a staly se tak všeobecně známými, že „pronikly do slovní zásoby“ a nejsou schopny přijmout jiný význam, než význam z daného příběhu. Například „Petr Pan“, „Popelka“ nebo „Illias“ mohou být bez problémů ochrannými známkami barev, oděvů nebo tužek s rozlišovací způsobilostí. Nejsou však schopny poskytovat rozlišovací způsobilost ve vztahu ke knihám nebo filmům, protože spotřebitelé si jednoduše budou myslet, že tyto výrobky předkládají příběhy o Petru Panovi nebo pohádku o Popelce, neboť ty jsou jediným významem dotčených výrazů. Námitky by měly být vzneseny pouze tehdy, pokud je dotčený název tak známý, že bude opravdu známý příslušným spotřebitelům, a pokud daná ochranná známka bude ve vztahu k uvedeným výrobkům nebo službám chápána na prvním místě jako označení známého příběhu nebo názvu knihy. Že bude výsledkem zjištění, že dané označení postrádá rozlišovací způsobilost, je pravděpodobnější tehdy, pokud lze dokázat, že daný příběh byl již velmi mnohokrát vydán a/nebo existuje mnoho jeho televizních, divadelních či filmových zpracování, které vidělo široké publikum. V závislosti na povaze dotčené ochranné známky lze vznést námitky ve vztahu k tištěným materiálům, filmům, nahrávkám, představením a pořadům (nejedná se o úplný seznam).

2.2.4

Barvy

Tento oddíl pojednává o samotných barvách nebo samotných kombinacích barev („barva per se“). Jsou-li přihlašovány samotné barvy nebo samotné kombinace barev, je odpovídajícím kritériem pro průzkum skutečnost, zda mají rozlišovací způsobilost buď ve vztahu k výrobkům či jejich obalům, nebo při používání v souvislosti s poskytováním služeb. Nemá-li ochranná známka v žádném z těchto případů rozlišovací způsobilost, je to dostatečným důvodem pro zamítnutí jejího zápisu. Co se týče kombinace barev, průzkum rozlišovací způsobilosti by měl být založen na předpokladu, že kombinace barev se objeví na výrobcích či jejich obalech nebo v reklamních či propagačních materiálech ke službám tak, jak je uvedeno v přihlášce. 2.2.4.1 Samotné barvy Jak potvrdil Soudní dvůr, spotřebitelé obvykle nevyvozují původ zboží z jeho barvy nebo z barvy jeho obalu v případě, že neexistuje žádný grafický nebo textový prvek, protože barva sama není podle současných obchodních zvyklostí v zásadě užívána jako prostředek identifikace (rozsudek ze dne 06.05.2003, C-104/01, Libertel). Samotná barva obvykle nemá nutně schopnost rozlišit zboží určitého podniku (bod 65). Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



U samotných barev lze proto připustit rozlišovací způsobilost ve vztahu k výrobkům a službám jen za výjimečných okolností. Aby bylo možno takové výjimečné okolnosti uznat, přihlašovatel musí prokázat, že ochranná známka je vztahu k daným konkrétním výrobkům naprosto neobvyklá nebo zarážející. Takové případy budou velmi vzácné, například černá barva jako označení pro mléko. Pro zamítnutí není nutný výskyt některého z faktorů uvedených níže v oddíle 2.2.4.2, ale bude-li zjištěn, měl by se využít jako další argument na podporu zamítnutí. Pokud se ukáže, že se daná barva v příslušném odvětví běžně používá a/nebo slouží k dekorativnímu či funkčnímu účelu, musí být zamítnuta. Veřejný zájem je podle Soudního dvora překážkou pro monopolizaci určité barvy bez ohledu na to, zda příslušná oblast zájmu náleží do velmi specifického segmentu trhu (rozsudek ze dne 13.09.2010, T-97/08, Shade of orange, body 44–47).

2.2.4.2 Kombinace barev Pokud je přihlašována kombinace samotných barev, předložené grafické ztvárnění musí tyto barvy prostorově vymezit, aby se určil dosah přihlašovaného práva (zásada co vidíš, to dostaneš). Grafické ztvárnění by mělo jasně ukázat poměr a polohu jednotlivých barev, jejich systematické uspořádání, které přiřazuje dotčené barvy předem určeným a stálým způsobem (rozsudek ze dne 24.06.2004, C-49/02, Blue and yellow, bod 33; a rozsudek ze dne 14.06.2012, T-293/10, Colour per se, bod 50). Například ochranná známka tvořená úzkým žlutým proužkem nad červeným pruhem není totéž jako ochranná známka tvořená stejně velkou červenou a žlutou plochou, přičemž červená barva je nalevo. Neurčitý požadavek, především pokud jde o dvě barvy „ve všech myslitelných kombinacích“ nebo „v libovolném poměru“, není přípustný a byla by proti němu vznesena námitka podle čl. 7 odst. 1 písm. a) CTMR (rozhodnutí ze dne 27.07.2004, R 730/2001-4, GELB/BLAU/ROT, bod 34). Toto grafické ztvárnění musí být rozdílné od indikace toho, jak by se kombinace barev použila na výrobku, což není požadováno, protože podstatný je předmět zápisu, nikoli jeho upotřebení nebo možný způsob upotřebení na výrobku. V případě kombinace barev může být zamítnutí založeno jen na konkrétních faktech nebo argumentech. Pokud se žádné konkrétní argumenty pro zamítnutí nenajdou, ochranná známka musí být přijata. Pokud je některá z obou barev u daného výrobku běžná nebo je jeho přirozenou barvou, tj. pokud se k obvyklé nebo přirozené barvě výrobku přidá další barva, uplatní se stejná námitka jako v případě jediné barvy. Příklady: obvyklou barvou rukojeti zahradnických nástrojů je šedá, přirozenou barvou pracích tablet je bílá. Bílou prací tabletu s červenou vrstvou je třeba ve skutečnosti posuzovat jako případ, jenž zahrnuje doplnění další barvy. Kombinace dvou barev by nicméně měla být zamítnuta za těchto podmínek: •

v mnoha případech bez ohledu na počet dotčených barev bývá barva dekorativním prvkem výrobků nebo splňuje požadavek spotřebitele (například barvy automobilů nebo triček),

•

barva může být podstatou výrobku (např. u barevných tónů),

•

barva může být funkční z technického hlediska (například červená barva hasicích přístrojů, různé barvy elektrických kabelů),


VERSION 1.0



•

barva může být rovněž obvyklá nebo druhová (například opět červená u hasicích přístrojů nebo žlutá u poštovních služeb),

•

barva může symbolizovat určitou vlastnost výrobků, například chuť (žlutá jako symbol chuti citrónů, růžová jako symbol chuti jahod),

•

určitou barevnou kombinaci je také třeba zamítnout, pokud se s ní již lze na trhu setkat, zejména používá-li ji více různých konkurentů (prokázali jsme například, že kombinaci červené a žluté barvy používá více podniků na pivních plechovkách nebo plechovkách nealkoholických nápojů).

Ve všech těchto případech by měly být vůči ochranné známce vzneseny námitky, ovšem po pečlivém analýze dotčených výrobků a služeb a situace na trhu. Kritéria pro posuzování rozlišovací způsobilosti ochranných známek pro služby tvořených barvami by měla být stejná jako kritéria, jež se používají pro posuzování ochranných známek pro výrobky tvořených barvami (jak připomenul Tribunál ve svém rozsudku ze dne 12.11.2010, T-404/09, GREY-RED). V tomto případě se podle úřadu přihlašovaná kombinace barev pro příslušného spotřebitele nijak znatelně nelišila od barev používaných pro dotčené služby. Tribunál dospěl k závěru, že přihlašovaná kombinace barev se velmi blíží kombinaci “bílé a červené barvy”, jež se používá na závorách železničních přejezdů a na dopravních značkách souvisejících se železniční dopravou, a že samotné označení by příslušná veřejnost vnímala jako funkční nebo dekorativní prvek, a nikoliv jako označení obchodního původu služeb. Čím vyšší počet barev je v dané kombinaci zastoupen, tím je pravděpodobně nižší její rozlišovací způsobilost, protože je obtížné si zapamatovat velký počet různých barev a jejich pořadí. Co se týče názvů barev, viz oddíl 2.3.2.9.

2.2.5

Samostatně stojící písmena 2

2.2.5.1 Obecné úvahy V rozsudku ze dne 09.09.2010, C-265/09 P, α, Soudní dvůr rozhodl, že pokud jsou ochranné známky tvořeny samostatně stojícím písmenem ztvárněným standardním znakem bez grafické změny, schopnost dotčeného označení rozlišit různé výrobky nebo služby se musí posoudit v rámci konkrétního přezkumu zaměřeného na tyto výrobky či služby (bod 39). Soudní dvůr připomenul, že podle článku 4 CTMR patří písmena do oněch kategorií označení, jež mohou tvořit ochrannou známku Společenství, pokud jsou způsobilá rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků (bod 28), a zdůraznil, že pro zápis určitého označení jako ochranné známky není vyžadována určitá úroveň jazykové či umělecké kreativity nebo představivosti na straně přihlašovatele. Soudní dvůr uznal, že je třeba vzít v úvahu obtíže spojené s prokázáním rozlišovací způsobilosti některých kategorií ochranných známek na základě jejich specifické 2

Tento oddíl se zabývá samostatně stojícími písmeny podle čl. 7. odst. 1 písm. b). Pokud jde o samostatně stojící písmena podle čl. 7 odst. 1 písm. c), viz bod 2.3.2.8


VERSION 1.0



povahy a že prokázání rozlišovací způsobilosti ochranné známky tvořené samostatně stojícím písmenem může být obtížnější, než je tomu u jiných slovních ochranných známek (bod 39), a upřesnil, že tyto okolnosti neodůvodňují stanovení zvláštních kritérií, která by nahrazovala kritérium rozlišovací způsobilosti, jak je vykládáno v judikatuře, nebo se od něj odchylovala (body 33–39). Co se týče důkazního břemene, Soudní dvůr upřesnil, že při zkoumání absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu úřad podle čl. 76 odst. 1 CTMR musí z úřední moci zkoumat podstatné skutečnosti, které jej mohou vést k uplatnění námitky podle čl. 7 odst. 1 CTMR, a že tento požadavek nelze relativizovat ani zvrátit rozhodnutí v neprospěch přihlašovatele CTM (body 55–58). Proto je povinností úřadu objasnit zdůvodněnými argumenty, proč určitá ochranná známka tvořená samostatně stojícím písmenem ztvárněným standardním znakem postrádá jakoukoliv rozlišovací způsobilost. Aby se tedy posoudilo, zda konkrétní samostatně stojící písmeno ztvárněné standardními znaky může ve vztahu k dotčeným výrobkům nebo službám fungovat jako ochranná známka, musí se provést důkladné přezkoumání konkrétních faktických okolností dané věci. Z toho, že je nezbytné provést faktické posouzení, vyplývá, že není možné se spoléhat na domněnky (jako například, že spotřebitelé obecně nejsou zvyklí vnímat samostatně stojící písmena jako ochranné známky). Při průzkumu ochranných známek tvořených samostatně stojícím písmenem je v důsledku toho nutné vyvarovat se obecných, věcně nepodložených argumentů týkajících se dostupnosti označení vzhledem k omezenému počtu písmen. Úřad je povinen zdůvodnit na základě faktického posouzení, proč by přihlašovaná známka byla nevyhovující. Z toho je tedy zřejmé, že průzkum ochranných známek tvořených samostatně stojícím písmenem by měl být proveden důkladně a důsledně a že každý případ vyžaduje pečlivé přezkoumání, zda lze dané písmeno považovat za inherentně způsobilé rozlišit dotčené výrobky a/nebo služby od výrobků nebo služeb jiných podniků. 2.2.5.2 Příklady Například v technických odvětvích vyrábějících počítače, stroje, automobily a přístroje existuje vyšší pravděpodobnost, že samostatně stojící písmena budou spíše než jako označení původu vnímána jako technické, modelové nebo katalogové referenční údaje. Že tomu tak v konkrétním případě je, by však mělo vyplynout z faktického posouzení. Ochranná známka tvořená samostatně stojícím písmenem ztvárněným standardními znaky může být vzhledem k výsledkům předchozího průzkumu nevyhovující podle čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR z důvodu, že postrádá vnitřní rozlišovací způsobilost ve vztahu k dotčeným výrobkům a/nebo službám nebo jejich části. To by platilo například o ochranné známce pro ovocné šťávy tvořené písmenem C, protože tímto písmenem se běžně označuje vitamin C. Příslušná veřejnost by ji nevnímala jako označení rozlišující obchodní původ dotčených výrobků. Dalšími příklady nedostatku rozlišovací způsobilosti by byly ochranné známky tvořené samostatně stojícím písmenem pro dětské kostky (děti se často pomocí písmen na těchto kostkách učí skládat slova), jež by však nepopisovala výrobek samotný, nebo


VERSION 1.0



samostatně stojící písmena přihlášená pro loterijní služby, tedy odvětví, v němž se často písmeny označují jednotlivá osudí. Ačkoliv v obou výše uvedených případech nemají písmena přímý popisný vztah k dotčeným výrobkům a službám, ochranná známka tvořená samostatně stojícím písmenem by postrádala rozlišovací způsobilost, protože spotřebitelé jsou zvyklí na to, že samostatně stojící písmena v souvislosti s dětskými kostkami nebo loterií nebývají označením obchodní původu, ale mívají buď funkční, nebo užitkový význam. Pokud na druhé straně nelze prokázat, že dané samostatně stojící písmeno postrádá ve vztahu dotčeným výrobkům a/nebo službám rozlišovací způsobilost, pak by je měl průzkumový referent přijmout i přesto, že je ztvárněno standardními znaky nebo zcela běžným způsobem.

Písmeno bylo například přijato jako ochranná známka ve vztahu ke třídě 39 „doprava; balení a skladování zboží; organizování cest“ a ke třídě 43 „služby zajišťující stravování a nápoje; dočasné ubytování“ (viz rozhodnutí ze dne 30.09.2010, R 1008/2010-2, body 12–21). Další příklady viz níže v oddílu 2.3.2.8.

2.2.6

Slogany: posouzení rozlišovací způsobilosti

Soudní dvůr rozhodl, že při posuzování rozlišovací způsobilosti sloganů se nemají používat přísnější kritéria než při posuzování ostatních druhů označení (rozsudek ze dne 12.07.2012, C-311/11 P, WIR MACHEN DAS BESONDERE EINFACH, a citovaná judikatura). Reklamní slogany jsou nevyhovující podle čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR, pokud je příslušná veřejnost vnímá pouze jako reklamní heslo. Pokud je však kromě jejich reklamní funkce příslušná veřejnost vnímá jako označení obchodního původu dotčených výrobků nebo služeb, považují se za způsobilé rozlišování. Soudní dvůr stanovil, že při posuzování rozlišovací způsobilosti sloganu, by se měla používat následující kritéria (rozsudek ze dne 21.01.2010, C-398/08 P, VORSPRUNG DURCH TECHNIK, bod 47 a rozsudek ze dne 13.04.2011, T-523/09, WIR MACHEN DAS BESONDERE EINFACH, bod 37). Pokud není reklamní slogan vnímán pouze jako reklamní sdělení vychvalující vlastnosti dotčených výrobků nebo služeb, je pravděpodobné, že bude mít rozlišovací způsobilost tehdy, když: • • • • •

má více významů a/nebo je slovní hříčkou a/nebo přináší prvky pojmového napětí či překvapení, a díky tomu působí vynalézavě, překvapivě či neobvykle, a/nebo je určitým způsobem originální či chytlavý a/nebo vyvolává u příslušné veřejnosti poznávací proces nebo vyžaduje určité úsilí při jeho interpretaci.


VERSION 1.0



Kromě výše uvedených kritérií mohou k rozlišovací způsobilosti sloganu přispět tyto vlastnosti: • •

neobvyklé syntaktické skladby použití jazykových a stylistických prostředků, jako jsou například aliterace, metafora, rým, paradox atd.

Použití nekonvenčních gramatických tvarů je však třeba důkladně posoudit, protože reklamní slogany se kvůli stručnosti a údernosti často píší zjednodušenou formou (viz mimo jiné rozsudek ze dne 24.01.2008, T-88/06, SAFETY 1ST, bod 40). To znamená, že vynechání gramatických prvků, jako jsou určité členy nebo zájmena (THE, IT atd.), spojky (OR, AND atd.) nebo předložky (OF, FOR atd.) nemusí samo o sobě stačit k tomu, aby měl slogan rozlišovací způsobilost. U sloganu „SAFETY 1ST“ byl soud toho názoru, že psaní tvaru 1ST místo FIRST není natolik nekonvenční, aby ochranná známka získala jeho použitím rozlišovací způsobilost. Je také pravděpodobné, že slogan s nejasným či záhadným významem nebo slogan, jenž vyžaduje na straně příslušného spotřebitele vynaložení nemalého mentálního úsilí, bude mít rozlišovací způsobilost, neboť pro spotřebitele pak nemívá jasnou a přímou vazbu na přihlašované výrobky a služby. Skutečnost, že příslušná veřejnost je tvořena specialisty a stupeň pozornosti příslušné specializované veřejnosti je vyšší než stupeň pozornosti průměrného spotřebitele, nemůže mít určující vliv na právní kritéria použitá k posouzení rozlišovací způsobilosti označení. Jak konstatoval Soudní dvůr, „nevyplývá z toho nezbytně, že nižší rozlišovací způsobilost označení je dostatečná, je-li příslušná veřejnost specializovaná“ (rozsudek ze dne 12.12.2012, C-311/11 P, WIR MACHEN DAS BESONDERE EINFACH, bod 48). Následující příklady ukazují různé účely, k nimž mohou slogany sloužit, a argumenty, na nichž lze založit námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR. CTM

Hlavní funkce

Věc č.

CTM č. 5 904 438 MORE THAN JUST A CARD třída 36 (bankovní služby, služby spojené s kreditními a debetními kartami)

Vyjádření o službách spotřebitelům

R 1608/2007-4

Námitka podle čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR Slogan pouze tlumočí informace o přihlašovaných výrobcích a službách. Jedná se o styl vyjadřování, jejž by anglický mluvčí použil při popisu bankovní karty, která není úplně běžná. Slogan sděluje, že karta má určité žádoucí vlastnosti, jež nejsou zřejmé na první pohled. Tím, že slogan neuvádí, o jaké vlastnosti se jedná, tedy, že označení nepopisuje konkrétní službu nebo vlastnost „karty“, ochranná známka nezískává rozlišovací způsobilost. CTM

Hlavní funkce

Věc č.

CTM č. 7 394 414 WE PUT YOU FIRST AND KEEP YOU AHEAD třída 40

Vyjádření o službách spotřebitelům

-

Námitka podle čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR Ochranná známka je reklamním pochvalným sdělením, jež zdůrazňuje pozitivní stránky služeb, zejména že pomáhají získat nejlepší pozici v podnikání a udržet ji v budoucnosti.


VERSION 1.0



CTM

Hlavní funkce

Věc č.

CTM č. 6 173 249 SAVE OUR EARTH NOW třídy 3, 17, 18, 20, 22, 24, 25 a 28

Hodnotový výrok nebo politické heslo

R 1198/2008-4

Námitka podle čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR Označení je prostou a přímou výzvou, abychom jednali a přispěli k dobrému stavu naší planety upřednostňováním výrobků šetrných k životnímu prostředí. Navzdory tvrzení přihlašovatele, že slovo „now“ (teď) je originálním prvkem sloganu, protože nikdo nebude věřit, že nákupem dotčených výrobků doslova teď hned zachrání planetu, se v případě tohoto slova jedná emocionálně podbarvený výraz, jenž se v marketingu běžně používá k pobídnutí spotřebitelů, aby utráceli, aby si bez otálení pořídili to, co chtějí; je to výzva k jednání. Příslušný spotřebitel toto označení okamžitě identifikuje a bude je vnímat jako pochvalné vyjádření, že dané výrobky představují ekologicky šetrnou variantu k jiným výrobkům téhož druhu, a nikoli jako označení obchodního původu. CTM

Hlavní funkce

Věc č.

CTM č. 4 885 323 DRINK WATER, NOT SUGAR třídy 32 a 33

Inspirační nebo motivační výrok

R 718/2007-2

Námitka podle čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR Ochranná známka je naprosto běžný slogan, jenž pouze sděluje, že spotřebitel bude místo slazeného nápoje pít čistou vodu. Ochranná známka nemá žádný druhotný nebo skrytý význam, žádné ozvláštňující prvky a její sdělení spotřebiteli je přímé, polopatické a jednoznačné. Z těchto důvodů není pravděpodobné, že by byla vnímána jako označení obchodního původu. Je evidentní, že ochranná známka obsahuje pouze dobrou radu, totiž že ze zdravotního hlediska je lepší pít neslazenou vodu. Co jiného by lépe zafungovalo jako reklama na takové výrobky než slogan jako DRINK WATER, NOT SUGAR (pijte vodu a ne cukr)? Spotřebitelé s touto výzvou budou souhlasit, ale ochrannou známku výrobku v ní vidět nebudou.

Několik příkladů přijatých sloganů: •

DEFINING TOMORROW, TODAY, rozhodnutí ze dne 07.02.2012, R 1264/2011-2, CTM č. 9 694 431, pro výrobky a služby v třídách 9, 10, 16, 35, 41, 44 a 45,

•

SITEINSIGHTS, rozhodnutí odvolacího senátu ze dne 08.11.2011, R 879/20112, OZS č. 9 284 597, pro výrobky a služby v třídách 9 a 42,

•

THE PHYSICIAN DRIVEN IMAGING SOLUTION, IR č. W 01 096 100, pro výrobky a služby v třídách 9, 16 a 42,

•

UNMASKING THE SOCIAL NETWORK OF FRAUD, OZS č. 10 477 941, pro výrobky a služby v třídách 9, 36 a 45.

Slogan je nevyhovující podle čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR, pokud přímo sděluje informace o druhu, jakosti, účelu nebo jiných vlastnostech výrobků nebo služeb (viz níže oddíl 2.3.2.5).

2.2.7

Jednoduché obrazové prvky

Základní geometrické prostředky jako kružnice, čáry, trojúhelníky nebo pravidelné pětiúhelníky nejsou schopny předávat sdělení, jež by bylo pro spotřebitele zapamatovatelné, a proto je nebudou vnímat jako ochrannou známku. Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



Podle výkladu Soudního dvora velice jednoduché označení tvořené základním geometrickým obrazcem, jako je kružnice, čára nebo pětiúhelník, není schopné spotřebitelům předávat zapamatovatelné sdělení, a proto je nebudou považovat za ochrannou známku (viz T-304/05, bod 22).

Příklady zamítnutých ochranných známek Označení

Odůvodnění

Výrobky a služby:

třída 33

třídy 9, 14,16, 18, 21, 24, 25, 28, 35–39 a 41–45

Označení je tvořeno pouze pravidelným pětiúhelníkem, tedy jednoduchým geometrickým obrazcem. Pokud by se tento geometrický tvar stal označením, spotřebitelé by ho spíše než jako označení původu vnímali jako funkční nebo estetický prvek.

Věc

Rozsudek ze dne 12. 09.2007, T-304/05, Pětiúhelník

Označení bude vnímáno jako velmi jednoduchý geometrický tvar, v podstatě jako rovnoběžník. Aby rovnoběžník plnil identifikační funkci ochranné známky, měl by obsahovat prvky, jimiž Rozsudek ze dne 13. se bude odlišovat od ostatních typů 04.2011, věc T-159/10, rovnoběžníků. Označení se vyznačuje dvěma Rovnoběžník vlastnostmi: mírným sklonem doprava a tím, že jeho základna je nepatrně zaoblená a protažená směrem doleva. Běžný spotřebitel by nevnímal tyto nepatrné detaily.

Označení neobsahuje žádné prvky, jež by si Rozsudek ze dne 29. pozorná příslušná veřejnost snadno okamžitě 09.2009, věc T-139/08, třídy 14,18, zapamatovala. Bez ohledu na to, zda se toto Označení představující 25 označení vztahuje k výrobkům v třídě 14 nebo 18 polovinu úsměvu a 25, je bude vnímat pouze jako dekorativní prvek emotikonu

třída 9

třída 3, 18, 24, 43, 44

Označení je tvořeno elementárním rovnostranným trojúhelníkem. Převrácený tvar a červený obrys trojúhelníku nepropůjčují označení rozlišovací způsobilost. Celkový dojem z tohoto označení je, že se jedná o jednoduchý geometrický tvar, jenž zjevně není schopen zprostředkovat sdělení ochranné známky.

Mezinárodní zápis č. W01 091 415

Označení je tvořeno pouze jednoduchým geometrickým obrazcem zelené barvy. Tato Rozsudek ze dne konkrétní barva se běžně široce využívá 09.12.2010, věc Tv reklamě a marketingu výrobků a služeb, protože 282/09, Zelený čtverec upoutá pozornost, aniž by něco konkrétního sdělovala.

Příklady přijatých ochranných známek Označení

Výrobky a služby:

Odůvodnění

Označení je tvořeno motivem složeným z překrývajících se trojúhelníkovitých prvků. třída 35, 41 Celkový dojem, jejž toto označení zanechává, je mnohem komplexnější než v případě elementárního geometrického tvaru.

Věc

OZS č. 10 948 222


VERSION 1.0



2.2.8

Obvyklé obrazové prvky

Toto ztvárnění vinného listu nemá ve vztahu k vínu rozlišovací způsobilost.

Podobně toto znázornění krávy jako symbolu mléčných výrobků nemá rozlišovací způsobilost.

CTM č. 11 345 998 pro třídy 29 (mléko a mléčné výrobky atd.) a 35. Výše uvedené označení bylo zamítnuto, protože znázornění krávy se běžně používá ve vztahu k mléku a mléčným výrobkům. Skutečnost, že dotčená ochranná známka je tvořena „leteckým“ pohledem na krávu, k dodání rozlišovací způsobilosti tomuto označení není dostačující, protože menší změny obvyklých označení danému označení nedodají rozlišovací způsobilost. Totéž zdůvodnění by bylo použitelné také na související výrobky, jako je například „mléčná čokoláda“.

2.2.9

Typografické znaky

Typografické znaky, jako je například tečka, čárka, středník, uvozovky nebo vykřičník, nebude veřejnost považovat za označení původu. Spotřebitelé je budou vnímat jako znaky, jež mají upoutat jejich pozornost, ale nikoliv jako označení původu. Podobné zdůvodnění platí pro symboly běžných měn, jako jsou například znaky €, £, $; v závislosti na dotčených výrobcích tyto znaky pouze informují spotřebitele o tom, že za konkrétní výrobek nebo službu se platí danou měnou.


VERSION 1.0



Vůči následujícím ochranným známkám byly vzneseny námitky: Označení

Výrobky a služby:

Odůvodnění

Věc

Tribunál potvrdil zjištění odvolacího senátu, že přihlašovaná ochranná známka postrádá nezbytnou míru rozlišovací způsobilosti. Je tvořena pouze interpunkčním znaménkem bez dalších zvláštních rysů, jichž by si spotřebitelé třídy 14, 18 okamžitě všimli, a jedná se o obvyklé označení, a 25 jež se často používá v obchodní oblasti nebo v reklamě. Vzhledem k častému používání tohoto označení bude příslušný spotřebitel vykřičník vnímat jako pouhý pochvalný reklamní prostředek nebo prvek k upoutání pozornosti (viz rozsudek ze dne 30.09.2009, T-75/08, „!“

CTM č. 5 332 184

Přihlašované označení bylo zamítnuto, protože v případě výrobků, jež byly uvedeny v přihlášce (potraviny a nápoje), jsou procenta důležitá především ve vztahu k ceně. Symbol pro procenta například jasně naznačuje příznivý poměr poměru nákladů a přínosů, protože běžná cena byla o určitou procentuální hodnotu snížena. třídy 29, 30, Taková značka se symbolem pro procenta v červeném kruhu se také často používá ve 31 a 32 akcemi, výprodejem spojitosti s výprodeji, skladových zásob nebo levnými neznačkovými výrobky. Spotřebitel bude toto označení považovat pouze za piktogram sdělující, že přihlašované výrobky se prodávají za sníženou cenu (viz rozhodnutí ze dne 16.10.2008, R 998/2008-1, Prozentzeichen).

CTM č. 5649256

2.2.10 Piktogramy Piktogramy jsou základní a nezkrášlená označení a symboly, jež je možno vykládat tak, že mají ve vztahu k dotčeným výrobkům a službám pouze informační nebo instrukční hodnotu. Příkladem mohou být označení, která informují o způsobu užití (například obrázek telefonu ve vztahu ke službě na rozvoz pizzy) nebo nesou univerzálně srozumitelné sdělení (například nůž a vidlička ve vztahu ke stravovacím zařízením). Běžné piktogramy, například bílé písmeno P v modrém poli jako symbol pro parkoviště (toto označení by nevyhovovalo také podle čl. 7 odst. 1 písm. d)) nebo znak pro zmrzlinu sdělující, že nedaleko se prodává zmrzlina, nemají rozlišovací způsobilost ve vztahu k výrobkům nebo službám, v souvislosti s nimiž se používají.


VERSION 1.0



Označení

OZS č. 9 894 528 pro výrobky ve třídě 9

Odůvodnění

Věc

Vzhledem k druhu výrobků a služeb přihlašovaných v třídách 9, 35, 36, 38 a 42 (například bankomaty, bankovní služby) bude veřejnost chápat toto označení jako praktický symbol nebo směrovou šipku udávající, kde se má magnetická karta zasunout do přístroje. prvky Spojení trojúhelníků s ostatními přihlašované ochranné známky znamená, že dotčená veřejnost je bude vnímat jako směrové šipky. Spotřebitelé vídají tento druh praktických informací každý den na všech možných místech, například v bankách, supermarketech, na nádražích, na letištích, na parkovištích, v telefonních budkách atd. (body 37–42).

Rozsudek ze dne 2. 07.2009, T-414/07, Ruka držící lístek se třemi trojúhelníky

Výše uvedené označení bylo zamítnuto, protože je identické se základním prvkem mezinárodního výstražného symbolu známého jako „symbol vysokého napětí“ nebo značka „pozor, nebezpečí zásahu elektrickým proudem“. Tento prvek byl oficiálně definován jako standardní symbol Rozhodnutí ze dne 21. vysokého napětí normou ISO 3864, přičemž 09.2009, R 2124/20115 – Znak blesku přihlašovaný znak se nachází uvnitř trojúhelníku, jenž sděluje, že se jedná o výstražný symbol. Vzhledem k tomu, že toto označení se v podstatě kryje se standardním mezinárodním symbolem pro nebezpečí úrazu vysokým napětím, bylo zamítnuto podle čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR.

2.2.11 Běžné etikety / etikety postrádající rozlišovací způsobilost Obrazový prvek, který tvoří označení, může být také složen z tvarů, vzorů nebo obrazců, jež příslušná veřejnost bude vnímat jako etikety postrádající rozlišovací způsobilost. Také v tomto případě důvod pro zamítnutí spočívá v tom, že takovéto obrazové prvky nejsou schopny zanechat ve spotřebitelově mysli dojem, protože jsou příliš jednoduché nebo se ve spojení s přihlašovanými výrobky a/nebo službami běžně používají. Viz následující příklady. Označení

Odůvodnění

Věc

Přihlašovaná ochranná známka „zcela postrádá rozlišovací způsobilost“ a byla zamítnuta podle Rozhodnutí ze dne 22. čl. 7 odst. 1 písm. b), protože je obyčejná a TMC č. 4373403 přihlášená běžná, takže si ji lze spojovat s lepicími etiketami. 05.2006, R 1146/20052 jako trojrozměrná ochranná Označení do velké míry vypovídá o povaze zboží známka pro výrobky ve třídě a jen velmi málo, pakliže vůbec, o totožnosti 16 (lepicí etikety, lepicí výrobce (bod 11). etikety pro ruční etiketovací přístroje a etikety (kromě textilních)).


VERSION 1.0



Označení

Odůvodnění

Věc

Tato ochranná známka byla zamítnuta, protože její základní tvar v kombinaci pouze s jasným odstínem žluté barvy nemůže příslušné odborné i laické veřejnosti sloužit k rozlišení přihlašovaných výrobků jako výrobků konkrétního podniku. Žlutá barva zde může být vnímána jako dekorativní prvek výrobků nebo také jako prostředek Rozhodnutí ze dne 15. k upoutání pozornosti, jenž však nenese žádnou 01.2013, R 444/2012-2 konkrétní informaci nebo sdělení o obchodním – Znak ve formě žluté TMC č. 9 715 319 původu výrobků. Kromě toho se jasný odstín žluté etikety pro výrobky ve třídách 6, 7, barvy, jak je obecně známo, používá u celé řady 8, 9 a 20 výrobků k funkčním účelům, mimo jiné ke zvýšení viditelnosti daného předmětu, ke zvýraznění nebo jako výstraha. Z těchto důvodů příslušní spotřebitelé v této barvě nerozpoznají ochrannou známku, ale budou ji vnímat v její výstražné nebo dekorativní funkci.

Stejně tak byly zamítnuty následující ochranné známky.

TMC č. 11 177 912 pro třídy 29, 30 a 31

TMC č. 11 171 279 pro třídy 29, 30 a 31

TMC č. 10 776 599 přihlašované mimo jiné pro výrobky ve třídách 32 a 33

V předchozích třech případech jsou barva i tvar etiket úplně běžné. Stejné zdůvodnění platí pro stylizované ztvárnění ovoce v posledním z uvedených případů. Kromě toho dotčený obrazový prvek znázorňuje nebo alespoň silně připomíná složky některých přihlašovaných výrobků, například ovocných šťáv.

2.2.12 Trojrozměrné ochranné známky 2.2.12.1 Úvodní poznámka Při upřesňování způsobilosti ochranné známky rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR nijak nerozlišuje mezi různými kategoriemi ochranných známek (viz rozsudek ze dne 05.03.2003, T-149/01, Ovoid tablet, bod 44). Při uplatňování této jednotné právní normy na jednotlivé ochranné známky a různé kategorie ochranných známek se musí rozlišování opírat o vnímání spotřebitelů a situaci na trhu. Pro označení tvořená tvarem samotných výrobků se nepoužijí přísnější kritéria než pro ostatní ochranné známky, ale může být obtížnější rozhodnout o jejich rozlišovací způsobilosti, neboť příslušná veřejnost nemusí takové ochranné známky vnímat stejně jako slovní nebo obrazové ochranné známky (viz rozsudek ze dne 08.04.2002, C136/02 P, Maglite, bod 30).


VERSION 1.0



Trojrozměrné ochranné známky lze rozdělit do tří kategorií: • • •

tvary, které nijak nesouvisejí se samotnými výrobky nebo službami tvary, jež jsou tvořeny tvarem samotných výrobků nebo jejich části tvar obalu nebo přepravek.

2.2.12.2 Tvary, které nijak nesouvisejí se samotnými výrobky nebo službami Tvary, které nijak nesouvisejí se samotnými výrobky nebo službami (například maskot společnosti Michelin), obvykle mají rozlišovací způsobilost. 2.2.12.3 Tvar samotných výrobků nebo tvary související s výrobky nebo službami Judikatura týkající se trojrozměrných známek tvořených znázorněním tvaru samotného výrobku je rozhodující rovněž pro obrazové známky tvořené dvourozměrným ztvárněním výrobku nebo jeho částí (viz rozsudek ze dne 14.09.2009, T-152/07, Representation of a watch) Pro tvar, jenž odpovídá tvaru obalu přihlašovaných výrobků, by měl být průzkum proveden v těchto třech krocích: Krok 1: Analýza podle čl. 7 odst. 1 písm. e) CTMR Průzkumový referent by měl v zásadě nejprve zkoumat, zda se na dané označení nevztahuje některý z důvodu pro zamítnutí zápisu podle čl. 7. odst. 1 písm. e) CTMR, neboť tyto důvody nelze odstranit získanou rozlišovací způsobilostí. Pokud jde o první krok, viz oddíl 2.5 níže, Tvary s výlučně technickou funkcí, podstatnou estetickou hodnotou nebo tvary plynoucí z povahy výrobků. Krok 2: Identifikace prvků trojrozměrné ochranné známky V druhém kroku by měl průzkumový referent zjistit, jestli ztvárnění trojrozměrné ochranné známky neobsahuje další prvky, například slova nebo etikety, jež by mohly ochranné známce poskytnout rozlišovací způsobilost. Obecně platí, že každý prvek, jenž má sám o sobě rozlišovací způsobilost, ji přenese na trojrozměrnou ochrannou známku, pokud bude při normálním užívání dobře patrný. Typickým příkladem jsou slovní nebo obrazové prvky nebo jejich kombinace umístěné na vnější části tvaru, jež jsou zřetelně vidět, jako například etikety na lahvích. Proto lze jako trojrozměrnou ochrannou známku zapsat dokonce i běžný tvar výrobku, na němž se nachází slovní známka s rozlišovací způsobilostí. Prvky postrádající rozlišovací způsobilost nebo popisné prvky však běžnému tvaru nepropůjčí rozlišovací způsobilost (rozsudek ze dne 18.01.201T-317/12, Shape of a vibrator, body 34–36). Krok 3: Kritéria rozlišovací způsobilosti samotného tvaru Nakonec je třeba přezkoumat rozlišovací způsobilost tvaru samého. Základní průzkum spočívá v prověření, zda se přihlašovaný tvar natolik výrazně odlišuje od Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



elementárních, běžných nebo očekávaných tvarů, že spotřebitel bude schopen rozpoznat příslušné výrobky výhradně na základě jejich varu a bude schopen si je na základě tohoto tvaru opět koupit, pokud s nimi bude mít kladnou zkušenost. Dobrým příkladem je mražená zelenina ve tvaru krokodýla. Při posuzování rozlišovací způsobilosti trojrozměrných ochranných známek tvořených výlučně tvarem samotných výrobků jsou určující tato kritéria: •

Pokud se v daném případě jedná o základní tvar (viz rozsudek ze dne 19.09. 2001, T-30/00, TABS-SQUARE / RED / WHITE) nebo kombinaci základních tvarů (viz rozhodnutí ze dne 13.04.2000, R 263/1999-3), postrádá rozlišovací způsobilost.

•

Aby měl tvar rozlišovací způsobilost, musí se podstatným způsobem odlišovat od tvaru, jejž spotřebitel očekává, a od normy nebo od zvyklostí daného odvětví. Čím více se přihlašovaný tvar podobá tvaru, který dotčený výrobek nejspíše bude mít, tím větší je pravděpodobnost, že postrádá rozlišovací způsobilost (viz rozsudek ze dne 08.04.2002, C-136/02 P, Maglite, bod 31).

•

Nestačí, aby daný tvar byl pouhou variantou běžného tvaru nebo variantou určitého množství tvarů, pokud v dané oblasti existuje velká rozmanitost designů (viz rozsudek ze dne 08.04.2002, C-136/02 P, Maglite, bod 32; a rozsudek ze dne 07.02.2002, T-88/00, Maglite, bod 37).

•

Funkční tvary nebo prvky na trojrozměrné ochranné známce bude spotřebitel vnímat právě z tohoto hlediska. U pracích tablet mají například sražené hrany zabránit poškození prádla a barevné vrstvy znázorňují přítomnost různých aktivních složek.

Veřejnost je sice zvyklá identifikovat trojrozměrnou ochrannou známku jako označení původu, ale nemusí tomu tak být v případě, kdy je trojrozměrné označení nerozlišitelné od samotného výrobku. Posouzení rozlišovací způsobilosti trojrozměrné ochranné známky tvořené designem výrobků samotného proto nemůže vést k jiným výsledkům než posouzení rozlišovací způsobilosti obrazové ochranné známky tvořené věrným znázorněním výrobku samotného (rozsudek ze dne 19.09.2001, T-30/00, TABSSQUARE / RED / WHITE , bod 49). Dále následují příklady přihlášených tvarů výrobků a jejich analýza. Označení

Odůvodnění

Věc

Obrazové ochranné známky obsahující grafické ztvárnění realistické reprodukce samotných výrobků nemají ve vztahu k těmto výrobkům rozlišovací způsobilost. Vyobrazení tablety pro „prací prostředky nebo prostředky na mytí nádoby ve formě tablety“ bylo zamítnuto. Tento tvar, jmenovitě čtverhranná tableta, je základní tvar a Rozsudek ze dne 19. 09.001, T-30/00, u výrobku určeného k použití v pračkách nebo myčkách nádobí je samozřejmý. Je TABS-SQUARE / RED / WHITE’ nepravděpodobné, že by spotřebitel mírně zaoblené hrany tablety vnímal jako rozlišovací znak dotčeného tvaru (rozsudek ze dne 19.09.2001, T-30/00, , TABS-SQUARE / RED / WHITE’ body 44 a 53). Tento přístup byl potvrzen v několika rozsudcích, mimo jiné v rozsudku ze dne 04.10.2007, C-144/06 P,. TABS.


VERSION 1.0



Označení

Odůvodnění

Věc

Tento tvar byl zamítnut, protože se jedná pouze o variantu běžného tvaru tohoto druhu výrobků, tj. kapesních svítilen (bod 31).

Rozsudek ze dne 08.04.2002, C136/02 P, Maglite

Tento tvar byl zamítnut, protože se podstatným způsobem neodlišuje od normy nebo zvyklostí daného odvětví. I když výrobky v tomto odvětví obvykle mívají protáhlý tvar, na trhu se vyskytují i jiné tvary, kulovité nebo zaoblené (bod 29). Přidáním drobného popisného prvku „fun factory“ celkový tvar nezískává rozlišovací způsobilost (bod 36).

Rozsudek ze dne 18. 01.2013, T-137/12, Shape of a vibrator

Soudní dvůr potvrdil zamítnutí tohoto trojrozměrného označení z důvodu, že se dostatečně neliší od tvarů a barev běžně používaných při výrobě cukrovinek a čokolád. Kombinace s obrazovými prvky nevyžaduje uplatnění kritéria pro dvojrozměrné ochranné známkyPokud není ze ztvárnění ochranné známky, které Rozsudek ze dne je posuzováno se zřetelem k seznamu výrobků a 06.09.2012, C-96/11 P, služeb, jasné, co přihlašovaný tvar znázorňuje, Milk mice vyvstává zde základní potíž: neví-li se, co daný tvar představuje, nelze určit, zda bude mít rozlišovací způsobilost, ani zda se jedná o běžný nebo funkční tvar. Přihlašovatele je třeba požádat, aby objasnil povahu daného tvaru (přihlašovatel je povinen spolupracovat a poskytovat pravdivé údaje). Ať tak či onak, pokud jsou tyto tvary tvořeny základními tvary nebo úplně běžnými prvky, měly by být zamítnuty. Tato trojrozměrná známka tvořená rukojetí a přihlášená pro výrobky v třídě 8 (ruční nástroje používané v zemědělství, zahradnictví a lesnictví včetně zahradnických nůžek, nůžek na větve, křovinořezů, strojků na stříhání [ručních]), byla zamítnuta.

Rozsudek ze dne 16. 09.2009, T-391/07, Hand grip

Analogická kritéria se mutatis mutandis použijí pro tvary vztahující se ke službám, například symbol pračky pro praní. 2.2.12.4 Tvar obalu Stejná kritéria platí pro tvar lahví nebo obalů výrobků. Přihlašovaný tvar se musí podstatně lišit od kombinace základních nebo běžných prvků a musí být nápadný. Co se týče nádob, zde je třeba mít na zřeteli funkční charakter daného prvku. Jelikož v oblasti nádob a lahví se může obchodní užití u různých druhů výrobků lišit, doporučuje se zvolit dostatečně širokou kategorii dotčených výrobků a prozkoumat, jaké tvary se na trhu používají (tzn., pokud se má posoudit rozlišovací způsobilost nádoby na mléko, je třeba za tímto účelem udělat celkový průzkum nádob na nápoje, stanovisko generálního advokáta ve věci C-173/04, Standbeutel).


VERSION 1.0



Označení

Odůvodnění

Věc

Přihlášený tvar byl zamítnut na základě stanoviska, že zajíček se zlatým obalem je Rozsudek ze dne 24. běžným jevem na trhu a odpovídá zvyklostem 05.2012, C-98/11 P, v dotyčném odvětví. Analýza jednotlivých prvků, a Shape of a bunny to tvaru zajíčka, zlaté fólie, ve které je zabalen, a made of chocolate with červené stužky s rolničkou, dospěla k závěru, že a red ribbon’ tyto prvky jednotlivě i společně postrádají rozlišovací způsobilost (body 44–47). Zápis výše uvedené ochranné známky představované tvarem obalu bonbonů z krouceného papíru (a tedy nikoliv samotného výrobku) byl zamítnut, protože se jedná o „běžný a tradiční tvar obalu bonbonů a na trhu se nachází velké množství bonbonů takto zabalených“ (bod 56). Je tomu tak i co se týče barvy předmětného obalu, tedy „světle hnědé (karamelové)“. Tato barva není sama o sobě nijak neobvyklá a bývá nezřídka užívána i pro obaly bonbonů (bod 56). Průměrný spotřebitel proto nebude vnímat tento obal sám o sobě jako označení původu, ale jako obal bonbonu.

Rozsudek ze dne 10. 11.2004, T-409/02, Sweet wrapper

Zamítnutí zápisu přihlašovaného tvaru bylo potvrzeno Tribunálem. Protáhlé hrdlo a zploštělá střední část se neodchylují od běžného tvaru láhve obsahující výrobky, pro které je známka přihlašována, a sice potravinářské výrobky včetně šťáv, chuťových přísad a mléčných výrobků. Kromě toho ani délka hrdla a jeho průměr, ani poměr mezi šířkou a tloušťkou láhve se totiž od ostatních nijak neodlišují (bod 50). Navíc, i kdyby boční výdutě láhve mohly být považovány za neobvyklý rys, samo o sobě to nestačí k tomu, aby tato skutečnost natolik ovlivnila celkový dojem vyvolaný přihlašovaným tvarem, že by se tato ochranná známka podstatným způsobem odlišovala od normy nebo od zvyklostí daného odvětví (bod 53).

Rozsudek ze dne 15. 03.2006, T-129/04, Shape of a plastic bottle

Následující tvary byly přijaty.

Rozhodnutí odvolacího senátu ze dne 04.08.1999, R 139/1999-1, Granini Bottle


VERSION 1.0



Rozsudek ze dne 24.12.2004, T-393/02, Shape of a white and transparent bottle Výše uvedenou nádobu Tribunál považoval za neobvyklou a způsobilou odlišit výrobky uvedené v přihlášce, a to čisticí látky a plastové nádoby na tekuté výrobky, od výrobků, které mají jiný obchodní původ (bod 47). Soud vyzdvihl tři zvláštnosti této nádoby. Zaprvé, předmětná nádoba je výjimečně hranatá a úhly, hrany a povrchy ji připomínají krystal. Zadruhé, nádoba působí dojmem jediného předmětu, jelikož zátka nádoby je integrována do celkového vzhledu. Konečně, nádoba je obzvláště plochá, což jí dodává zvláštní a neobvyklý vzhled (bod 40).

2.2.13 Ochranné známky tvořené vzorem Obrazovou ochrannou známku lze považovat za známku tvořenou vzorem, pokud se skládá z řady prvků, které se pravidelně opakují. Ochranné známky tvořené vzorem mohou být zapsány pro jakékoliv výrobky nebo služby. V praxi však bývají nejčastěji přihlašovány pro výrobky, jako jsou papír, látky a textilie, oděvy, výrobky z kůže, šperky, tapety, nábytek, dlaždice a obkládačky, pneumatiky, stavební materiály atd., tedy pro výrobky, jež se obyčejně vyznačují vzory. V těchto případech daný vzor obvykle kopíruje povrchový vzhled výrobků. V této souvislosti je třeba poznamenat, že vzory sice mohou být vyobrazeny ve formě obdélníkových/čtvercových etiket, nicméně měly by se posuzovat tak, jako by pokrývaly celý povrch výrobků, které jsou uvedeny v přihlášce. Musí se rovněž vzít v úvahu, že pokud je ochranná známka tvořená vzorem přihlašována pro výrobky, jako jsou nápoje nebo obecně kapaliny, tedy pro výrobky, jež se obyčejně distribuují a prodávají v nádobách, posouzení vzoru by se mělo provést tak, jako by pokrýval zevnější povrch nádoby/obalu. Z uvedeného plyne, že při posuzování rozlišovací způsobilosti vzorů by průzkumový referent zpravidla měl použít stejná kritéria, jež jsou použitelná pro trojrozměrné ochranné známky tvořené vzhledem samotného výrobku (viz rozsudek ze dne 19.09.2012, T-329/10, Black, grey, beige and dark red coloured checked pattern). Co se týče služeb, průzkumoví referenti by měli mít na zřeteli, že ochranné známky tvořené vzorem se budou v praxi používat na hlavičkovém papíru, v písemném styku, na fakturách, webových stránkách, v reklamě, na vývěsních štítech atd. V zásadě platí, že pokud je určitý vzor běžný, tradiční a/nebo typický, postrádá rozlišovací způsobilost. Dále vzory, jež jsou tvořeny elementárními nebo jednoduchými motivy, obvykle postrádají rozlišovací způsobilost. Důvod pro zamítnutí zápisu v tomto případě spočívá v tom, že takové vzory nenesou žádné „sdělení“, díky němuž by si spotřebitelé označení mohli lehce zapamatovat. Paradoxně totéž platí o vzorech Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



tvořených příliš komplexními motivy. V těchto případech celková komplexnost motivu neumožní zapamatovat si zvláštní podrobnosti tohoto motivu (rozsudek ze dne 9.10.2002, T-36/01, Texture of glass surface, bod 28). Cílová veřejnost by v mnoha případech vzory vnímala jako pouhé dekorativní prvky. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu, že průměrný spotřebitel obvykle nemá tendenci přistupovat k věcem analyticky. Ochranná známka tudíž musí umožnit průměrnému spotřebiteli předmětných výrobků nebo služeb, jenž je přiměřeně dobře informovaný, přiměřeně vnímavý a obezřetný, odlišit dotčený výrobek od výrobků jiných podniků, aniž by musel provádět analytické nebo srovnávací zkoumání a věnovat tomu zvláštní pozornost (rozsudek Soudního dvora ze dne 12.02.2004, C-218/01, Perwoll bottle, bod 53; a rozsudek ze dne 12.01.2006, C-173/04, Stand-up pouches, bod 29). Skutečnost, že vzor může mít také jiné funkce a/nebo účel, je dalším argumentem vedoucím k závěru, že postrádá rozlišovací způsobilost. Naproti tomu pokud je určitý vzor fantazijní, neobvyklý a/nebo nahodilý, odlišuje se od normy či zvyklostí daného odvětví nebo obecněji je snadno zapamatovatelný pro cílové spotřebitele, obvykle zasluhuje ochranu jako CTM.. Jak už bylo uvedeno, rozlišovací způsobilost ochranné známky tvořené vzorem se musí obvykle posuzovat ve vztahu k výrobkům. Nicméně považuje-li se určitá známka tvořená vzorem za nezpůsobilou rozlišovat výrobky, pro něž je přihlašována, je třeba ji považovat také za nezpůsobilou rozlišovat služby, jež jsou úzce spojeny s těmito výrobky. Například prošívaný vzor, jenž postrádá rozlišovací způsobilost pro oděvy a kožené výrobky, je třeba také považovat za nezpůsobilý rozlišovat maloobchodní prodej těchto výrobků (viz analogie v rozhodnutí ze dne 29.07.2010, R 868/2009-4, Device of a pocket). Totéž platí pro látkové vzory ve vztahu ke službám jako je. Dále uvádíme neúplný přehled příkladů známek tvořených vzory. Označení

Odůvodnění

Věc

Kritéria pro trojrozměrné ochranné známky tvořené vzhledem výrobku samého jsou použitelná také na obrazové ochranné známky tvořené vzhledem samotného výrobku. Známka Rozsudek ze dne tvořená jednoduchým a běžným dekorativním 19.09.2012, T-326/10, vzorem se obecně považuje za označení Light grey, dark grey, postrádající prvek, jenž by mohl upoutat beige, dark red and pozornost spotřebitele, a nedostatečně označit brown coloured původ výrobků nebo služeb. V případě této checked pattern, body ochranné známky tvořené vzorem se jednalo o 47 a 48 textilní vzor, a vzhledem k tomu, že byla CTM č. 8 423 841 přihlášena pro třídy 18, 24 a 25, byla tudíž přihlášená jako obrazová považována za známku tvořenou vzhledem známka ve třídách 18, 24 a výrobku samého. 25


VERSION 1.0



Označení

Odůvodnění

Věc

Rozsudek ze dne 19.09.2012, T-329/10, I v tomto případě, podobně jako u předchozí věci, Black, grey, beige and Tribunál potvrdil zamítnutí zápisu této známky. dark red coloured checked pattern CTM č. 8 423 501 přihlášená jako obrazová známka ve třídách 18, 24 a 25

CTM č. 5 066 535 přihlášená jako obrazová známka ve třídě 12 (pneumatiky)

Pokud je známka tvořena stylizovaným ztvárněním výrobků nebo služeb, příslušný spotřebitel v něm bude na první pohled vidět pouhé ztvárnění konkrétní části celého výrobku. V případě této ochranné známky přihlašované pro pneumatiky by příslušný spotřebitel dané označení vnímal jen jako ztvárnění drážek pneumatiky, nikoliv jako označení původu. Daný vzor je zcela běžný a nemůže plnit funkci označení původu.

Zápis této ochranné známky byl zamítnut pro třídy 18 a 25. Byla přijata pro třídu 16. Přihlašovatel sice označení popisuje jako „řady stylizovaných písmen V“, ale příslušná veřejnost by je pravděpodobně vnímala jako klikatě prošívané řádky nebo jako soustavu kosočtvercových geometrických prvků. Tento vzor je každopádně CTM č. 9 526 261 přihlášená jako obrazová velmi jednoduchý a zcela běžný, a postrádá tudíž známka (Řady stylizovaných rozlišovací způsobilost. písmen V) pro výrobky ve třídách 16, 18 a 25

CTM č. 9 589 219, přihlášená jako obrazová známka ve třídě 9

-

Zápis tohoto označení přihlašovaného pro „destičky s mnoha jamkami, které mohou být používány při chemických nebo biologických analýzách využívajících elektrochemiluminiscenci, Rozhodnutí ze dne určené pro použití ve vědeckém, laboratorním 09.10.2012, nebo lékařském výzkumu“ bylo zamítnuto, protože neplní funkci označení původu. R 412/2012-2, Device V přihlášce byla tato známka popsána jako of four identically sized circles ztvárnění vzoru patrného na spodku výrobků a průzkumový referent správně konstatoval, že toto označení postrádá jakékoliv nápadné prvky, a spotřebitel v něm tudíž nebude schopen vnímat nic jiného než pouhou dekoraci výrobků.


-

VERSION 1.0



Označení

Odůvodnění

Věc

Zápis této ochranné známky byl zamítnut, protože vyšívané vzory na kapsách jsou v odvětví módních výrobků zcela běžné a tento konkrétní Rozsudek ze dne vzor se nevyznačuje žádnými pozoruhodnými 28.09.2010, T-388/09, nebo neobvyklými rysy, jež by mu dodávaly body 19–27 minimální rozlišovací způsobilost, aby jej spotřebitel nevnímal jen jako pouhý dekorativní CTM č. 6 900 898 přihlašovaná pro výrobky ve prvek. třídách 18 a 25

CTM č. 3 183 068 přihlášená jako obrazová známka pro výrobky ve třídách 19 a 21

CTM č. 10 144 848 přihlášená jako obrazová ochranná známka pro výrobky ve třídách 3. 5, 6, 10, 11, 12, 16, 18, 20 a 21

Zápis této známky, která se měla vztahovat na povrchy skleněných desek, byl zamítnut podle čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR. Zamítnutí bylo zdůvodnění tím, že příslušní spotřebitelé nejsou zvyklí chápat vzory povrchové úpravy skleněných desek jako označení obchodního původu a že daný vzor je rozpoznatelný jako funkční složka způsobující neprůhlednost skla. Kromě toho složitost a bizarnost vzoru samy o sobě neposkytují ozdobné a dekorativní povaze konečné úpravy rozlišovací způsobilost a neumožňují si zapamatovat jednotlivé podrobnosti motivu nebo jej vnímat bez současného vnímání inherentních vlastností výrobku.

Rozsudek ze dne 09.10.2002, T-36/01, Povrch skleněné desky, body 26–28

Zápis této známky byl zamítnut, protože je tvořena velmi jednoduchými prvky a jako celek představuje základní a zcela běžné označení. Pro výrobky uvedené v přihlášce, jako jsou například čisticí ubrousky a antiseptické ubrousky, může přihlašované označení znázorňovat jejich vzhled, neboť použitý textilní materiál může mít takovouto Rozhodnutí ze dne strukturu. Na označení se pouze opakují identické 14.11.2012, čtverce, které nezobrazují žádný prvek ani R 2600/2011-1, Device nevykazují žádnou nápadnou variaci, zejména co of a black and white se týče bizarnosti nebo kombinace složek, a nic pattern jej tudíž neodlišuje od obvyklého ztvárnění jiného pravidelného vzoru tvořeného rozdílným počtem čtverců. Ani tvar žádného z jednotlivých čtverců ani způsob jejich kombinace nevykazují žádné na první pohled patrné rysy, jež by mohly upoutat pozornost průměrného spotřebitele a způsobit, že by toto označení vnímal jako distinktivní.

2.2.14 Poziční ochranné známky Přihláškami pozičních ochranných známek se přihlašovatelé snaží účinně chránit označení tvořená prvky (obrazovými, barvou nebo kombinací barev atd.), jež jsou umístěny na konkrétní části výrobku a jejichž velikost je v určitém konkrétním poměru k velikosti výrobku. Předložené ztvárnění takovéto známky musí být doplněno popisem přesné povahy dotčeného ochranného práva. Faktory, které je třeba vzít v úvahu při posuzování trojrozměrné ochranné známky, se vztahují také na poziční ochranné známky. Průzkumový referent musí zejména posoudit, zda bude příslušný spotřebitel schopen identifikovat označení, které je nezávislé na obvyklém vzhledu samotných výrobků. Další důležitou věcí, kterou je třeba u pozičních ochranných známek zvážit, je, zda je pravděpodobné, že příslušný


VERSION 1.0



spotřebitel bude chápat, že umístění známky na výrobcích souvisí s tím, že se jedná o ochrannou známku. Je důležité si uvědomit, že i když připustíme, že příslušná veřejnost si na výrobku všimne různých estetických podrobností, nijak z toho ještě neplyne, že je bude vnímat jako ochrannou známku. V určitých souvislostech a vzhledem k normám a zvyklostem konkrétních obchodních odvětví může poziční ochranná známka zřetelně působit jako nezávislý znak odlišitelný od samotného výrobku, a tudíž schopný předávat sdělení ochranné známky. Dále uvádíme příklady posuzování pozičních ochranných známek. Označení

Odůvodnění

Věc

V této věci Tribunál podpořil námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. b) CTM. V popisu známky bylo uvedeno: „Ochranná známka je tvořena Rozsudek ze dne rozmístěním kruhovitých a obdélníkových polí na 14.09.2009, T-152/07, ciferníku“. Soud se přiklonil k závěru, že známka Representation of a není nezávislá na vzhledu nebo designu výrobku watch a není od nich ani odlišitelná a že rozmístění prvků na ciferníku se podstatným způsobem neodlišuje od jiných designů na trhu. V této věci týkající se oranžového zbarvení špičky ponožky se Tribunál přiklonil k závěru, že neexistují žádné konkrétní důkazy, že zbarvení Rozsudek ze dne této části výrobku bude vnímáno jako ochranná 15.06.2010, T-547/08, známka. Naopak dovodil, že daný znak bude Orange colouring of vnímán jako dekorativní prvek, jenž se nijak the toe of a sock neodchyluje od norem a zvyklostí příslušného tržního odvětví. Námitka podle čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR tudíž zůstala platná.

2.3

Popisný charakter (čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR)

2.3.1

Obecné poznámky

2.3.1.1 Co se myslí popisným charakterem Označení musí být zamítnuto jako popisné, pokud má význam, jejž příslušná veřejnost okamžitě pochopí jako informaci o výrobcích a službách, pro něž je podávána přihláška. K tomu dochází, pokud označení mimo jiné sděluje informace o množství, jakosti, vlastnostech, účelu, druhu a/nebo velikosti výrobků nebo služeb. Vztah mezi výrazem a výrobky nebo službami musí být dostatečně přímý a určitý (rozsudek ze dne 27.07.2004, T-311/02, Limo, bod 30; rozsudek ze dne 30.11.2004, T-173/03, Nurseryroom, bod 20) a také konkrétní, přímý a srozumitelný bez hlubšího přemýšlení (rozsudek ze dne 26.10.2000, T-354/99, Trustedlink, bod 35). Je-li určitá známka popisná, pak také postrádá rozlišovací způsobilost. Čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMR“) se nevztahuje na výrazy, které pouze evokují určité vlastnosti výrobků nebo jsou Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



vzhledem k nim náznakové. Někdy se to také označuje jako neurčitý nebo nepřímý odkaz na výrobky (rozsudek ze dne 31.01.2001, T-135/99, Cine Action, bod 29). Veřejný zájem vyjádřený prostřednictvím čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR spočívá v tom, že by neměla existovat výhradní práva na čistě popisné výrazy, jež by mohli chtíti užívat také jiné hospodářské subjekty. Nicméně není nezbytné, aby průzkumový referent prokázal, že přihlašovatel nebo jeho konkurenti už daný výraz používají v popisném významu. Je proto zcela nepodstatné, jakého množství konkurentů by se to týkalo. Je-li tudíž určité slovo ve svém běžném a zřejmém významu popisné, nelze tento důvod pro zamítnutí zápisu odstranit tím, že se prokáže, že přihlašovatel je jediný, kdo vyrábí nebo je schopen vyrábět předmětné výrobky. 2.3.1.2 Referenční báze Referenční bází se rozumí obvyklé chápání daného slova příslušnou veřejností. Lze je potvrdit slovníkovými hesly, příklady popisného použití výrazu na webových stránkách nebo může jasně vyplývat z toho, jak je daný výraz obvykle chápán. Průzkumový referent nemusí prokazovat, že k danému slovu existuje slovníkové heslo, aby mohl zamítnout zápis určitého označení. Slovníky, zejména v případě sousloví, neuvádějí všechny možné kombinace. Rozhodující je běžný a zřejmý význam. Dále se mají považovat za popisné výrazy, jež slouží jako speciální terminologie k označení jednotlivých příslušných vlastností výrobků a služeb. V takových případech není nutné prokázat, že je význam daného výrazu bezprostředně zřejmý příslušným spotřebitelům, pro něž jsou výrobky a služby určeny. Postačuje, že daný výraz je určen k popisu výrobků nebo služeb uvedených v přihlášce či vlastností těchto výrobků nebo služeb nebo že by jej část příslušné veřejnosti mohla takto chápat (viz rozsudek ze dne 17.09.2008, T-226/07, PRANAHAUS, bod 36). Ve vztahu k referenční bázi platí tyto zásady týkající se jazykového i slovníkového užití: •

Pokud je označení v některém z úředních jazyků Evropské unie popisné, pak musí být zápis označení zamítnut bez ohledu na velikost nebo počet obyvatel příslušné země.

•

Systematické lingvistické prověrky se provádějí jen v úředních jazycích Evropské unie. Pokud však existuje přesvědčivý důkaz, že daný výraz má popisný význam v jazyce, jenž není úředním jazykem Unie, a v části Evropské unie mu rozumějí, jeho zápis musí být také zamítnut.

Důkaz může vycházet ze znalostí konkrétního průzkumového referenta, z připomínek třetích stran nebo z dokumentace předložené v žádosti o zrušení a/nebo prohlášení známky za neplatnou. Zápis označení je proto třeba zamítnout také tehdy, pokud je popisné v jazyce, jenž má úřední status v některém členském státu, i když není úředním jazykem Evropské unie. Výraz HELLIM je například překladem slova „Halloumi“ označujícího druh sýra, do turečtiny. Protože turečtina je na Kypru úředním jazykem, jedná se o řeč, které rozumí a hovoří jí část obyvatelstva Kypru, a tudíž průměrný spotřebitel na Kypru může slovo HELLIM chápat jako popisný výraz pro sýry (viz rozsudek ze dne 13.06.2012, T534/10, HELLIM/HALLOUMI).


VERSION 1.0



•

Bude-li mít úřad potřebný důkaz, zamítne zápis určitého označení, jež je popisné v některém jazyce, jemuž rozumí obyvatelé v části Společenství (viz čl. 7 odst. 2 CTMR a rozsudek ze dne 13.09.2012, T-72/11, Espetec, body 35–36). Na skutečnost, že obyvatelé v části Evropské unie určitému jazyku rozumí a na význam konkrétního výrazu v daném jazyce úřad bude obvykle upozorněn připomínkou třetí strany nebo na základě návrhu na zrušení a/nebo prohlášení známky za neplatnou..

•

Platným prostředkem k prokázání popisného významu je také vyhledávání na internetu, především u nových výrazů a slangových slov, ale u nalezených důkazů by se mělo důkladně posoudit, zda je dané slovo skutečně použito popisně, protože na internetu často nebývá zcela jasný rozdíl mezi popisným užitím a užitím v ochranné známce a internet obsahuje obrovské množství nestrukturovaných a neověřených informací a výroků.

•

V námitce musí být jasně uvedeno, kterého jazyka nebo jazyků se týká, co je důvodem pro zamítnutí zápisu použitelným přinejmenším pro členské státy, v nichž je daný jazyk úředním jazykem nebo jedním z úředních jazyků, jenž vylučuje převod ochranné známky pro daný členský stát (viz pravidlo 45 odst. 4 CTMIR).

2.3.1.3 Vlastnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR Druh výrobků a služeb Tato kategorie zahrnuje samotné výrobky nebo služby, to znamená jejich typ nebo povahu. Například výraz Bank pro finanční služby nebo Universaltelefonbuch pro telefonní seznam účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby (rozsudek ze dne 14.06.2001, T-357/99 a T-358/99, Universaltelefonbuch). Jakost Tato kategorie zahrnuje pochvalné výrazy odkazující jak na prvotřídní kvalitu příslušných výrobků, tak i na inherentní vlastnost výrobků. Týká se to například výrazů jako „light“, „extra“, „fresh“ nebo „hyper light“ pro výrobky, jež mohou být mimořádně lehké (rozhodnutí ze dne 27.06.2001, R 1215/00-3 – Hyperlite). Odkazovat na jakost výrobku navíc mohou také číslice, například číslice 2000 odkazuje na objem motoru nebo číslice 75 na jeho výkon v koňských silách (nebo kW). Množství Tato kategorie zahrnuje označení množství, v němž se výrobky obvykle prodávají, například „balení šesti kusů“ pro pivo, „jeden litr“ pro nápoje nebo „100“ (gramů) pro čokoládovou tyčinku. Námitka se vztahuje pouze na ta označení množství, jež jsou v daném odvětví příslušná, tedy ne na ta, jež jsou možná hypoteticky. Například označení 99,999 pro čokoládu by bylo přijatelné. Zamýšlený účel Zamýšleným účelem může být metoda, způsob aplikace nebo funkce, již má výrobek nebo služba plnit. Příkladem je označení „Trustedlink“ pro výrobky a služby v odvětví Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



IT, jež mají zajistit bezpečné („trusted“) spojení (rozsudek ze dne 26.10.2000, T345/99, Trustedlink). Ochrannými známkami, jež byly zamítnuty na tomto základě, jsou například „Inhale“ pro léčivé přípravky, jež lze aplikovat vdechnutím (rozhodnutí ze dne 21.05.2002, R 6/00-2 – Inhale) a „Therapy“ pro masážní pomůcky (rozhodnutí ze dne 8.09.1999, R 144/99-3 – THERAPY). Tato námitka se vztahuje rovněž na doplňky a příslušenství: výraz, jenž popisoval daný druh výrobků, rovněž popisuje zamýšlený účel doplňků nebo příslušenství k těmto výrobkům. Proto označení „New Born Baby“ není vyhovujícím označením pro doplňky k panenkám a „Rockbass“ pro příslušenství k elektrickým kytarám (rozsudek ze dne 8.06.2005, T-315/03, Rockbass, (kasační opravný prostředek, C-301/05 P, byl zamítnut). Hodnota Tato kategorie zahrnuje jak (nízkou nebo vysokou) cenu, tak také hodnotu z hlediska kvality. Zahrnuty do ní tudíž nejsou jen výrazy jako „extra“ nebo „top“, ale také výrazy jako „cheap“ (levný) nebo obraty jako „ more for your money’“ (více za vaše peníze). Zahrnuje rovněž výrazy a obraty, jimiž se v běžném jazyce označují výrobky vynikající kvality. Zeměpisný původ Viz níže oddíl 2.3.2.6 Posuzování zeměpisných názvů. Doba výroby výrobků nebo poskytnutí služby Tato kategorie zahrnuje výrazy vztahující se k době, v níž jsou služby poskytovány, vyjádřené buď slovně „evening news“, „24 hours“ (večerní zprávy, 24 hodin) nebo obvyklým způsobem (24/7). Zahrnuje také dobu výroby výrobků, pokud je to u daných výrobků podstatná informace (např. pozdní sběr u vína). Číslice 1998 jako údaj o roku sklizně by byla v případě vína podstatnou informací, ale v případě čokolády nikoliv. Jiné vlastnosti Tato kategorie zahrnuje další vlastnosti výrobků nebo služeb a ukazuje, že předcházející výčet položek v čl. 7 odst. 1 písm. c) není úplný. Zápis označení jakékoliv vlastnosti výrobků a služeb musí být v zásadě podle čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR zamítnut. Není důležité, zda se jedná o vlastnosti výrobků nebo služeb, jež jsou z obchodního hlediska podstatné nebo pouze vedlejší, ani zda pro tyto vlastnosti existují synonyma (rozsudek ze dne 12.02.2004, C-363/99, Postkantoor, bod 102; a rozsudek ze dne 24.04.2012, T-328/11, EcoPerfect, bod 41). Příklady jiných vlastností • •

předmět ochrany zahrnutý mezi výrobky nebo službami uvedenými v přihlášce: (viz níže oddíl 2.3.2.7 Výrobky a služby, jež mohou zahrnovat předmět ochrany) vymezení cílového spotřebitele: „children“ (děti) nebo „ellos“ (oni) (rozsudek ze dne 27.02.2002, T-219/00, Ellos) v případě oděvů.


VERSION 1.0



2.2.2

Slovní ochranné známky

2.3.2.1 Jedno slovo Popisné výrazy jsou výrazy, které obsahují informace o vlastnostech výrobků a služeb, aby je mohl spotřebitel odlišit od podobných výrobků a služeb na základě jejich povahy (spíše než původu), a tak byl schopen učinit volbu nikoli na základě původu, nýbrž spíše na základě inherentní kvality, funkce, druhu nebo jiných vlastností výrobků a služeb. Proto popisné výrazy nemohou plnit funkci ochranné známky. Proto také se tento důvod pro zamítnutí zápisu uplatní bez ohledu na to, zda už příslušný výraz používají ostatní konkurenti popisným způsobem ve vztahu k příslušným výrobkům a službám. Určité slovo je popisné zejména tehdy, pokud má ochranná známka popisný význam buď pro širokou veřejnost (jsou-li výrobky pro ni určeny) nebo odbornou veřejnost (bez ohledu na to, zda jsou dané výrobky určeny rovněž pro širokou veřejnost): •

výraz „AIRSHOWER“ je popisný ve vztahu ke sprchovacím systémům, i když se na trhu nepoužívá (rozsudek ze dne 21.01.2009, T-307/07),

•

výraz MEDIGYM je popisný ve vztahu k tělocvičným pomůckám pro léčebné účely (rozsudek ze dne 8.01.2013, T-33/12).

Dále je ještě třeba vznést námitky vůči výrazům, které popisují žádoucí vlastnosti výrobků a služeb: • •

PRIMA (rozhodnutí ze dne 22.03.2000, R 83/1999-2) LITE (rozsudek ze dne 27.02.2002, T-79/00)

Zápis takovýchto výrazů je vyloučen téměř u všech výrobků a služeb. Pochvalné výrazy, jež třeba jen obecně popisují žádoucí vlastnosti výrobků a služeb, například že jsou levné, spolehlivé, velmi kvalitní, a jejichž zápis je vyloučen, je třeba odlišit od výrazů, jež jsou pochvalné v širším smyslu, to znamená, že mají neurčitou pozitivní konotaci nebo odkazují na osobu výrobce výrobků, aniž by konkrétním způsobem odkazovaly na samotné výrobky a služby. Nepopisné jednoslovné výrazy: •

BRAVO, neboť není jasné, kdo a komu říká BRAVO a co chválí (rozsudek ze dne 4.10.2001, C-517/99).

2.3.2.2 Slovní kombinace Obecně platí, že prostá kombinace prvků, z nichž každý je ve vztahu k vlastnostem samotných výrobků nebo služeb popisný, zůstává popisná ve vztahu k těmto vlastnostem. Z pouhého spojení popisných prvků bez neobvyklých variací, zejména syntaktických a sémantických, nemůže vzejít nic jiného než popisné označení. Pokud však taková kombinace díky své neobvyklé povaze ve vztahu k výrobkům nebo službám vyvolává dojem, který je dostatečně vzdálený od dojmu vyvolávaného pouhou kombinací významů složek, ze kterých sestává, bude považována za více než součet jeho částí (rozsudek ze dne 12.02.2004, C-265/00, Biomild, body 39 a 43). Tato upřesnění „neobvyklá povaha kombinace“, „dojem dostatečně vzdálený“ a „více než součet jeho částí“ se musí vykládat v tom smyslu, že čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR se Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



nevztahuje na kombinaci dvou popisných složek, je-li samotný způsob jejich kombinace fantazijní. Toto jsou příklady kombinací, jejichž zápis byl zamítnut: •

„Biomild“ pro jemný, organický jogurt (rozsudek ze dne 12.02.2004, C-265/00),

•

„Companyline“ pro služby v odvětví finančnictví a pojišťovnictví (rozsudek ze dne 19.09.2002, C-104/00 P),

•

„Trustedlink“ pro počítačový software pro elektronický obchod, obchodní poradenství, služby v oblasti softwarové integrace a vzdělávací služby v oblasti technologií a služeb elektronického obchodu (rozsudek ze dne 26.10.2000, věc T-345/99),

•

„Cine Comedy“ pro vysílání rozhlasových a televizních přenosů/programů, pro výrobu, projekce a půjčování filmů a pro přidělování, převod, pronájem a jiné užívání práv k filmům (rozsudek ze dne 31.01.2001, T-136/99),

•

„Teleaid“ pro elektronická zařízení pro přenos hlasu a dat, pro opravy automobilů a vozidel, pro provoz telekomunikační sítě; pro odtahové a vyprošťovací služby a pro výpočetní služby pro určování polohy vozidel (rozsudek ze dne 20.03.2002, věc T-355/00),

•

„Quickgripp“ pro ruční nářadí, svěrky a součásti a části nářadí a svěrek (usnesení ze dne 27.05.2004, T-61/03),

•

„Twist and Pour“ pro přenosné plastové zásobníky, prodávané jakožto nedílná součást tekuté barvy se zařízením na její uchovávání a aplikaci (rozsudek ze dne 12.06.2007, T-190/05),

•

„CLEARWIFI“ pro telekomunikační služby, zejména vysokorychlostního přístupu k počítačovým a komunikačním sítím (rozsudek ze dne 19.11.2009, T-399/08),

•

„STEAM GLIDE“ pro žehličky, elektrické žehličky, elektrické žehličky pro žehlení oděvů a pro části a vybavení uvedených výrobků (rozsudek ze dne 16.01.2013, T-544/11).

Kombinaci s rozlišovací způsobilostí nelze vytvořit pouhým připojením nepopisného slovního prvku k popisnému slovnímu prvku. Proto je třeba zamítnout zápis kombinace slova EURO a čistě popisného výrazu, pokud prvek EURO posiluje popisný charakter označení jako celku nebo pokud existuje postačující spojení mezi daným výrazem a dotčenými výrobky nebo službami. Takový postup je v souladu s rozsudkem ze dne 07.06.2001, T-359/99, Eurohealth. Pro stanovení toho, zda je určité označení popisné, není rozhodující bezchybné, mluvnicky správné spojení podstatných a přídavných jmen. Spíše je třeba posoudit, zda se změní význam slovní kombinace obrácením pořadí. Například kombinace „Vacations direct“ (nezpůsobilá zápisu, rozhodnutí ze dne 23.01.2001, R 33/2003) má stejný význam jako „direct vacations“, zatímco kombinace „BestPartner“ není totéž jako „PartnerBest“, a německý výraz Sportschule není totéž jako Schulsport Ani kombinace slov z různých jazyků nemusí na výsledku nic změnit, pokud příslušní spotřebitelé budou oběma výrazům rozumět bez většího úsilí. Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



2.3.2.3 Nesprávně napsané výrazy a vynechávky Nesprávný pravopis nemusí nutně změnit popisný charakter označení. V prvé řadě mohou být slova nesprávně napsána vlivem jiného jazyka nebo v důsledku rozdílného pravopisu v oblastech mimo EU, například v americké angličtině, ve slangu, nebo proto, aby vypadala modernější. Příklady zamítnutých označení: • • • • •

„Xtra“ (rozhodnutí ze dne 27.05.1998, R 20/1997-1) „Xpert“ (rozhodnutí ze dne 27.07.1999, R 0230/1998-3) „Easi-Cash“ (rozhodnutí ze dne 20.11.1998, R 96/1998-1) „Lite“ (rozsudek ze dne 27.02.2002, T-79/00) „Rely-able“ (rozsudek ze dne 30.04.2013, T-640/11).

Spotřebitelé dále bez velkého přemýšlení pochopí znak @ jako písmeno „a“ nebo znak € jako písmeno „e“. Za některé konkrétní číslice si spotřebitelé dosadí slova, například za 2 „to“ nebo za 4 „for“. Na druhou stranu, pokud je nesprávný pravopis bizarní a/nebo překvapivý nebo mění význam slova (MINUTE MAID místo „minute made“ bylo přijato: CTM č. 2 091 262), označení je přijatelné. Nesprávně napsané výrazy zpravidla propůjčují označení dostatečnou míru rozlišovací způsobilosti tehdy, když: •

jsou překvapivé, zarážející, neobvyklé, svévolné a/nebo

•

jsou schopny změnit význam slovního prvku nebo od spotřebitele vyžadují určité duševní úsilí, aby je ihned a přímo spojil s výrazem, na který mají odkazovat.

Tyto ochranné známky byly zamítnuty: Označení

Odůvodnění

Věc

Známka je tvořena pouze výrazem „ACTIV“, což je zcela očividně nesprávně napsané slovo „ACTIVE“, a slovy „MOTION“ a „SENSOR“. Jejich kombinace je naprosto srozumitelná a jasně popisná, proto byl zápis zamítnut.

rozhodnutí ze dne 06.08.2012, R 716/2012-4, ACTIVMOTION SENSOR, bod 11

Tento výraz je neexistující slovo, avšak velmi podobné španělskému přídavnému jménu „extraordinario“. Španělští a portugalští spotřebitelé budou toto označení vnímat jako Mezinárodní zápis napsané slovo znamenající s vyznačením EU č. 930 778 nesprávně „mimořádný“, „neobyčejný“, „vynikající“, „skvělý“ pro výrobky ve třídě 33 (tequilla) nebo „úžasný“ a v důsledku toho budou tomuto označení připisovat popisný význam.

Rozhodnutí ze dne 08.03.2012, R 2297/2011-5, Xtraordinario, body 11–12

ACTIVMOTION SENSOR CTM č. 10 282 614 přihlašovaná pro výrobky ve třídě 7 (čisticí stroje pro bazény a lázně, jmenovitě zametací stroje, vysavače a jejich části) XTRAORDINARIO

Naproti tomu následující ochranné známky byly přijaty:


VERSION 1.0



Označení

Odůvodnění

Věc

Toto slovo je smyšlené, nenachází se v žádném známém slovníku a nebylo prokázáno, že se jedná o běžný případ špatně napsaného slova LINQ rozhodnutí ze dne používaný v obchodních kruzích odvolávajícího CTM č. 1 419 415 pro se. Dále, závěrečné písmeno, „Q“, vzhledem 04.02.2002, R 9/2001výrobky a služby ve třídách k tomu, že předmětné slovo je krátké, bude 14, LINQ, bod 13 9 a 38 vnímáno jako zvláštní prvek, a smyšlený charakter psané podoby slova bude tudíž evidentní. Kombinace „QI“ obsažená v této slovní ochranné známce je v angličtině velmi nezvyklá, neboť za písmenem Q se obvykle píše písmeno U. Díky LIQID rozhodnutí ze dne nápadné pravopisné chybě ve slově „liquid“ si i 22.02.2008, CTM č. 5 330 832 zpočátku spěchající spotřebitel bude moci všimnout, že , LIQID, R 1769/2007-2 přihlášená pro výrobky ve slovo „LIQID“ je zvláštní. Psaná podoba navíc bod 25 třídách 3, 5 a 32 neovlivní jen vizuální dojem z označení, ale také sluchový vjem, protože přihlašované označení se bude vyslovovat jinak než slovo „liquid“.

2.3.2.4 Zkratky a akronymy Zkratky popisných výrazů jsou samy o sobě popisné, pokud se takto používají nebo by takto mohly být používány, a pokud je příslušná veřejnost, ať už široká nebo odborná, identifikuje jako totožné s plným popisným významem. Skutečnost, že je určitá zkratka odvozena z popisného výrazu, není dostatečným argumentem. Následující označení byla zamítnuta, protože jejich popisný význam pro příslušnou veřejnost bylo možno snadno prokázat: • • • •

SnTEM (rozsudek ze dne 12.01.2005, T-367/02 až T-369/02) TDI (rozsudek ze dne 03.12.2003, T-16/02 (kasační opravný prostředek C82/04 P se stal bezpředmětným)) LIMO (rozsudek ze dne 20.07.2004, T-311/02) BioID (rozsudek ze dne 05.12.2002, T-91/01 (kasační opravní prostředek C37/03 P zrušil rozsudek Tribunálu a zamítl žalobu proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu)).

Upozorňujeme, že internetové databáze jako například „AcronymFinder.com“ by se měly používat jako referenční báze s maximální opatrností. Vhodnější je používat odborné příručky nebo vědeckou literaturu, například v oblasti počítačů. Popřípadě pokud určitou zkratku na internetu používá v příslušné oblasti více subjektů, dostatečně to dokládá skutečnost jejího používání. Proti označení tvořenému akronymem, jenž samostatně není popisný, před nebo za popisnou slovní kombinací je třeba vznést námitku z důvodu popisnosti, pokud jej příslušná veřejnost vnímá pouze jako kombinaci slov doplněnou jejich zkratkou, například „Multi Markets Fund MMF“. Důvodem je, že akronym a daná kombinace slov se mají vzájemně objasňovat a upozornit na to, že mezi nimi existuje vztah (rozsudek ze dne 15.03.2012, C-90/11 a C-91/11, Natur-Aktien-Index / Multi Markets Fund, body 32 a 40). Bude tomu tak dokonce i v případě, že akronym ve slovní kombinaci nepředstavuje pouhé „příslušenství“, jako například členy, předložky nebo interpunkční znaménka, jak dokládají následující příklady:


VERSION 1.0



• •

„NAI – Der Natur-Aktien-Index“ „The Statistical Analysis Corporation – SAC“

I když výše uvedené pravidlo platí pro většinu případů, ne všechny popisné slovní kombinace doplněné zkratkou těchto slov lze jako celek považovat za popisné. Bude tomu tak tehdy, pokud příslušná veřejnost nebude daný akronym hned vnímat jako zkratku popisné slovní kombinace, ale spíše jako odlišující prvek, díky němuž označení jako celek nebude působit jako pouhý součet částí, jak dokládá tento příklad: •

„The Organic Red Tomato Soup Company – ORTS“.

2.3.2.5 Slogany Slogan je nevyhovující podle čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR, pokud přímo sděluje druh, jakost, účel nebo jiné vlastnosti výrobků nebo služeb. Kritéria stanovená judikaturou za účelem posouzení, zda je či není určitý slogan popisný, jsou stejná jako kritéria, jež se používají v případě jednoslovné slovní ochranné známky (rozsudek ze dne 06.11.2007, T-28/06, VOM URSPRUNG HER VOLLKOMMEN, bod 21). Je nemístné uplatňovat na slogany přísnější kritéria, než platí pro jiné typy označení, zvláště uváží-li se, že výrazem slogan se neodkazuje na zvláštní subkategorii označení (rozsudek ze dne 12.07.2012, C-311/11 P, WIR MACHEN DAS BESONDERE EINFACH, body 26 a 40)Příklad popisného sloganu •

Proti přihlášce sloganu FIND YOUR WAY pro výrobky ve třídě 9 (satelitní navigační systémy atd.) byla vznesena námitka podle č. 7 odst. 1 písm. c) CTMR (rozhodnutí ze dne 18.07.2007, R 1184/2006-4). Je zřejmé, že účelem sloganu FIND YOUR WAY ve vztahu k výrobkům ze třídy 9 uvedeným v přihlášce je informovat příslušné spotřebitele, že přihlašovatelovy výrobky jim pomohou určit zeměpisnou polohu, aby mohli najít cestu. Vzkaz, jenž přihlašované označení tlumočí, v sobě obsahuje přímý odkaz na to, že spotřebitelé za použití specifického výrobku najdou trasu, po které se dostanou z určitého místa na jiné místo.

•

Slogan BUILT TO RESIST by mohl mít ve vztahu k papíru, papírovým předmětům a kancelářským potřebám ve třídě 16, ke kůži, imitaci kůže, cestovním potřebám nezařazeným do jiných tříd a sedlářským výrobkům ve třídě 18 a k oděvům, obuvi a pokrývkám hlavy ve třídě 25 pouze jeden možný význam, a to, že výrobky jsou vyrobeny tak, aby dlouho vydržely, a jsou tudíž bytelné a odolné vůči opotřebování užíváním (rozsudek ze dne 16.09.2009, T-80/07, BUILT TO RESIST, body 27–28).

2.3.2.6 Zeměpisné názvy Zeměpisným názvem je každý skutečně existující název určitého místa, například země, oblasti, města, jezera nebo řeky. Tento seznam není úplný. Adjektivní tvary se od původního zeměpisného názvu neliší natolik, aby je příslušná veřejnost nechápala jinak než jako zeměpisný název (rozsudek ze dne 15.10.2003, T-295/01, OLDENBURGER, bod 39). Například slovo „německý“ se pro ni stále bude vztahovat Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



k Německu a slovo „francouzský“ k Francii. Kromě toho do této kategorie nadále spadají zastaralé zeměpisné názvy, jako například Cejlon, Bombaj a Barma, pokud se stále ještě běžně používají nebo je spotřebitelé všeobecně chápou jako určení původu. V tomto oddíle se slovy „zeměpisný název“ rozumí jakýkoliv zeměpisný údaj v přihlášce ochranné známky Společenství, zatímco termíny „zeměpisné označení“, „označení původu“ a „údaj o původu“ se zde používají pouze v souvislosti s konkrétními právními předpisy, které je chrání. Toto pravidlo se nepoužije, pokud označení se zeměpisným názvem obsahuje další prvky, jež lze samy o sobě zapsat, neboť jejich kombinace se zeměpisným názvem propůjčí takto vzniklému označení jako celku rozlišovací způsobilost. Pokud označení obsahuje jiné nepopisné prvky nebo prvky s rozlišovací způsobilostí, způsobilost této kombinace (nebo označení jako celku) k zápisu se musí posuzovat stejně jako v případech, kdy jsou popisné prvky spojeny s prvky s rozlišovací způsobilostí nebo nepopisnými prvky (viz níže oddíl 2.3.4 Mez obraznosti). Zvláštní případ chráněných zeměpisných označení Označeními původu a zeměpisnými označeními chráněnými podle konkrétních nařízení EU se zabýváme níže v oddíle o čl. 7 odst. 1 písm. j) a k). Zeměpisné názvy, na něž se nevztahují speciální právní předpisy Tak jako u jiných popisných termínů se ověřuje, zda zeměpisný název popisuje objektivní vlastnosti výrobků a služeb. Posouzení se musí provést ve vztahu k výrobkům a službám uvedeným v přihlášce a ve vztahu k jejich vnímání příslušnou veřejností. Popisný charakter zeměpisného názvu se může týkat: • • •

místa výroby výrobků, předmětu určitého výrobku (např. města nebo oblasti, jež popisuje cestovní průvodce, nebo oblasti, již kryjí noviny), místa poskytování služeb.

Posuzování zeměpisných názvů Prvním krokem, který je při posuzování zeměpisného názvu třeba udělat, je zjistit, zda jej takto chápe příslušná veřejnost. Takové chápání se určí normativním způsobem, za základ se vezme přiměřeně dobře informovaný spotřebitel s dostatečným obecným přehledem bez odborného vzdělání v geografii. Druhým krokem, který je při posuzování zeměpisného názvu třeba udělat, je zjistit, zda přihlašovaný zeměpisný název označuje místo, jež si příslušná kategorie osob v současnosti spojuje s výrobky nebo službami uvedenými v přihlášce nebo si jej s ním logicky bude spojovat v budoucnosti (rozsudek ze dne 04.05.1999, C-108/97 a C109/97, Chiemsee, bod 31). Jinými slovy zeměpisný název nesmí být chápan jen jako sugestivní a fantazijní název. Například severní pól a Mont Blanc jsou sice obecně známé zeměpisné názvy, ale ve vztahu ke zmrzlině nebo sportovním automobilům by nebyly chápány jako možné místo výroby, nýbrž jen jako sugestivní a fantazijní název.


VERSION 1.0



Pokud jde o logické budoucí asociace, je třeba posoudit, do jaké míry je mezi příslušnou veřejností znám daný zeměpisný název, vlastnosti místa, které jsou termínem označeny a kategorie výrobků a služeb (rozsudek ze dne 04.05.1999, C108/97 a C-109/97, Chiemsee, body 32 a 37). Je třeba podotknout, že zamítnutí zápisu podle čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR nestačí zdůvodnit tím, že se na místě označovaném přihlašovaným zeměpisným názvem mohou teoreticky vyrábět příslušné výrobky nebo poskytovat příslušné služby (rozsudek ze dne 08.07.2009, T-226/2008). Posouzení, zda určitý zeměpisný název, jenž se v současnosti nepoužívá k označení zeměpisného původu výrobku, má logické předpoklady být takto používán v budoucnosti, je třeba provést na základě současného vnímání spotřebitelů a také na základě objektivních kritérií. Musí se při něm zejména přihlédnout k významu zeměpisného původu výrobků samotných a k tomu, zda je obchodní zvyklostí používat zeměpisné názvy k označení původu výrobků nebo jimi odkazovat na určitá kvalitativní a objektivní kritéria výrobků. Čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR se nevztahuje jen na zeměpisné názvy, jež už získaly určitou pověst nebo u nichž je úřad schopen prokázat potřebu ponechat je k volnému užívání konkurentům. Proto samotná skutečnost, že daný zeměpisný název používá pouze jediný výrobce, nepostačuje k odstranění námitky, ale je důležitým argumentem, k němuž je třeba přihlédnout při posuzování získané rozlišovací způsobilosti. Zápis přinejmenším některých zeměpisných názvů však může být zamítnut pouze na základě toho, že jsou všeobecně uznávané a pověstné pro vysokou kvalitu výrobků nebo služeb. V takovém případě není nezbytné důkladně posoudit tento vztah (rozsudek ze dne 15.12.2011, T-377/09, Passionately Swiss, body 43–45). Zeměpisné názvy: fantazijní nebo popisné Zda bude existující zeměpisný název pro příslušné výrobky a služby chápán jako informace o místě výroby nebo spíše jako fantazijní název také do značné míry závisí na povaze výrobků. Řádný průzkum prakticky vzato spočívá v ověření, zda odkaz na zeměpisný původ je pro příslušné výrobky součástí obchodní praxe nebo tradice. Doporučuje se zkonzultovat tuto věc s osobou usazenou v příslušném členském státě. U zemědělských produktů nebo nápojů (minerálka, pivo) obvykle zeměpisné názvy odkazují na místo výroby. Nemusí tomu tak nicméně být ve všech členských státech a může to záviset na velikosti zeměpisné lokality nebo oblasti (rozsudek ze dne 15.10.2003, T-259/01, OLDENBURGER). Pokud jde o textilní výrobky a výrobky pro péči o tělo, na některých místech může existovat tradice jejich výroby, zatímco pro jiná místa může být takový název fantazijní. V těchto případech je užitečné zjistit, zda se na daném místě v současnosti uvedené výrobky vyrábějí a zda je tato skutečnost známa příslušné veřejnosti na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni. Je důležité nezaměňovat tuto podmínku s pověstí vlastního zeměpisného označení. Kladná odpověď ještě nemusí nutně znamenat, že mezi zeměpisným názvem a dotčenými výrobky nebo službami existuje spojení (rozsudek ze dne 15.10.2008, T-230/06, Port Louis, body 28–35). Rozšířenou praxí je nazývat názvy módních měst (žvýkačky „Hollywood“) nebo módních čtvrtí či obchodních bulvárů (balená voda „Champs Élysées“, rajčata Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



„Manhattan“, osvětlovací přístroje „Denver“ nebo textilní výrobky „Port Louis“) výrobky a služby, u nichž neexistuje žádná souvislost s tím, čím je dané místo známé. Tyto názvy budou spotřebitelé vnímat jako fantazijní a jejich zápis nebude zamítnut. Naproti tomu „Milano“ jako označení pro oděvy je třeba zamítnout. Pokud jde o služby, zeměpisný název bude v mnoha případech vnímán jako místo poskytování služeb (je třeba zamítnout zápis: Munich pro finanční služby, Zürich pro pojišťovnictví, Islas Canarias pro turistické služby). Pokud jde o hotely a restaurace, zeměpisný název by se mohl vztahovat na druh kuchyně, na místo původu majitele restaurace, čtvrť nebo ulici, na níž se hotel nachází, nebo nemusí mít ve vztahu k těmto službám vůbec žádný význam („Hotel Bali“ v Benidormu ve Španělsku). 2.3.2.7 Výrazy, které popisují předmět, jenž je náplní výrobků nebo služeb Pokud je určité označení tvořeno výlučně slovem, jež popisuje, co může být předmětem nebo obsahem dotčených výrobků nebo služeb, je třeba proti němu vznést námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR. Obecně známé výrazy, u nichž je pravděpodobné, že si je příslušná veřejnost spojí s určitou konkrétní věcí, výrobkem nebo činností, jsou schopné popisovat jejich předmět. Základní otázkou je, zda přihlašované označení může být ve vztahu k výrobkům nebo službám uvedeným v přihlášce obchodně použito tak, že je příslušná veřejnost bude vnímat jako popis předmětu dotčených výrobků nebo služeb, a mělo by tudíž být ponecháno ostatním hospodářským subjektům k volnému užívání. Například natolik známé jméno jako Vivaldi si spotřebitelé hned spojí se slavným hudebním skladatelem a stejně tak výraz lyže si ihned spojí s lyžováním. Přestože učebnicovým příkladem kategorie výrobků, jejichž náplní je určitý předmět nebo obsah, je třída 16 (knihy), námitku probíranou v tomto oddíle lze vnést i vůči jiným výrobkům a službám, například nosičům dat, diskům DVD, optickým kompaktním diskům CD-ROM nebo vydavatelským službám. V tomto oddíle jsou výrazy „předmět“ a „obsah“ vzájemně zaměnitelné. Viz také oddíl 2.2.3 Názvy knih Jména slavných osobností (zejména hudebníků nebo hudebních skladatelů) mohou označovat kategorii výrobků tehdy, pokud je může veřejnost v důsledku velmi rozšířeného používání, časovému odstupu, roku smrti nebo popularizaci, uznání, mnoha interpretům nebo hudební výchově chápat jako druhové názvy. Bylo by tomu tak například v případě Vivaldiho, jehož hudbu hrají orchestry po celém světě, a označení „Vivaldi“ tak nebude chápáno jako ukazatel původu hudby. Námitky na základě výše uvedených skutečností: •

se budou vztahovat pouze na výrobky (například knihy) nebo služby (například vzdělávání), jejichž náplní je předmět jiných věcí, výrobků a/nebo činností (například kniha o historii nebo vzdělávací kurz zaměřený na historii),

•

pokud je označení tvořeno výlučně slovem identifikujícím daný předmět (například „AUTOMOBILY“ nebo „HISTORIE“), a

•

budou vzneseny individuálně po posouzení více faktorů (viz níže).


VERSION 1.0



Výrobky a služby, jejichž náplní může být určitý předmět Výrobky a služby, jejichž součástí nebo náplní může být předmět, na nějž by se mohla vztahovat námitka, jsou převážně následující: třída 9:

•

○

Magnetické nosiče dat, počítačový software, záznamové disky, elektronické publikace (s možností stažení).

Námitka se může vztahovat na označení STATISTICAL ANALYSIS pro počítačový software označení ROCK MUSIC pro disky CD.

— — Třída 16:

•

○

Námitka se může vztahovat na označení HISTORY pro knihy označení PARIS pro cestovní průvodce označení CAR pro časopisy označení ANIMALS pro fotografie.

— — — — •

Tištěné materiály, fotografie a vyučovací pomůcky, pokud zahrnují tištěné materiály.

Třída 28: Stolní hry. o

Námitka se může vztahovat na: -

•

označení Memory (usnesení ze dne 14.03.2011, C-369/10)

Třída 35: ○

Námitka se může vztahovat na —

— — •

Třída 38: ○

Třída 41: ○

označení ELECTRONICA pro organizaci obchodních veletrhů týkajících se elektra (rozsudek ze dne 05.12.2000, T-32/00, Electronica, body 42–44) označení LIVE CONCERT pro propagační a reklamní činnost označení CLOTHING pro maloobchodní služby. Telekomunikační služby.

Námitka se může vztahovat na — —

•

organizace obchodních veletrhů, propagační činnost, reklama, maloobchodní služby.

označení NEWS pro telekomunikační služby označení MATH pro poskytování on-line fór Vzdělávání, školení, zábava, elektronické publikace (bez možnosti stažení).

Námitka se může vztahovat na


VERSION 1.0



— — —

označení GERMAN pro jazykové kurzy označení HISTORY pro vzdělávání označení COMEDY pro televizní programy a pořady

Uvedený přehled Niceských tříd není úplný, i když se bude vztahovat na většinu případů. Námitky z důvodu popisného předmětu by proto měly být v prvé řadě vzneseny v souvislosti s výše uvedenými výrobky a službami. Průzkumový referent by měl posoudit, nakolik je pravděpodobné, že zkoumané označení bude vnímáno jako ukazatel původu. V tomto ohledu způsob, jakým je daný výraz napsán, může vést k jeho odlišnému chápání. Ve vztahu například ke knihám nebo televizním pořadům bude varianta „PENGUIN“ vnímána s větší pravděpodobností jako ukazatel původu než varianta „PENGUINS“ nebo „THE PENGUIN“, jež budou vnímány spíše jako popisné názvy. Pokud je přihlašované označení popisným výrazem pro určitou konkrétní vlastnost výrobků nebo služeb, specifikace výrobků nebo služeb vylučující onu konkrétní vlastnost popisovanou přihlášeným označením, nevyhne se vznesení námitky z důvodu předmětu. Je to dáno tím, že je nepřijatelné, aby přihlašovatel specifikaci výrobků nebo služeb vymezil podmínkou, že zahrnuty jsou jen ty výrobky nebo služby, jež nemají určitou konkrétní vlastnost (viz rozsudek ze dne 12.20.2004, C-363/99, Postkantoor, body 114–116). Tyto smyšlené příklady ilustrují specifikace výrobků nebo služeb, jež se nevyhnou vznesení námitky. • • •

COMEDY pro „televizní vysílání kromě komediálních pořadů“ PENGUINS (v plurálu!) pro „knihy kromě knih o tučňácích“ TECHNOLOGY pro „výuku kromě kurzů o počítačích a technologiích “.

Kladné specifikace výrobků nebo služeb stanovené tak, aby přihlašované označení nemohlo popisovat žádný předmět nebo obsah, se liší od výše uvedených příkladů. Například vůči těmto smyšleným příkladům by nemohla být vznesena námitka, alespoň co se týče popisného charakteru ve vztahu k předmětu. • • •

COMEDY pro „televizní vysílání zpráv z oblasti hospodářství, politiky a technologií“ PENGUIN pro „komiksy na náměty z divokého západu, středověku a starověkého Říma“ TECHNOLOGY pro „výuku tvůrčího psaní románů a povídek“.

2.3.2.8 Samostatně stojící písmena a číslice Samostatně stojící písmena 3 Obecné úvahy Soudní dvůr upřesnil, že při zkoumání absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu úřad podle čl. 76 odst. 1 CTMR musí z vlastního podnětu zkoumat příslušné skutečnosti, které jej mohou vést k uplatnění námitky podle čl. 7 odst. 1 CTMR, a že tento požadavek nelze relativizovat ani zvrátit v neprospěch přihlašovatele CTM (body 55– 3

Tento oddíl se zabývá samostatně stojícími písmeny podle čl. 7. odst. 1 písm. c). Pokud jde o samostatně stojící písmena podle čl. 7 odst. 1 písm. b), viz bod 2.2.5. Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



58). Proto je povinností úřadu objasnit zdůvodněnými argumenty, proč je určitá ochranná známka tvořená samostatně stojícím písmenem ztvárněným standardním znakem popisná. Proto je při průzkumu ochranných známek tvořených samostatně stojícím písmenem nutné se vyvarovat obecných, věcně nepodložených argumentů jako těch, jež se týkají dostupnosti označení vzhledem k omezenému počtu písmen. Podobně by nebylo vhodné založit námitku na spekulativní úvaze o různých významech, jež by určité označení mohlo mít. Úřad je povinen zdůvodnit na základě faktického posouzení, proč by přihlašovaná známka byla nevyhovující. Z toho je tedy zřejmé, že průzkum ochranných známek tvořených samostatně stojícím písmenem by měl být proveden důkladně a důsledně a že každý případ vyžaduje pečlivé přezkoumání.

Příklady Některá konkrétní písmena, jež o dotčených výrobcích nebo službách sdělují dostatečně přesné informace, mohou mít například v technických odvětvích zahrnujících počítače, stroje, motory, automobily a nástroje, popisnou konotaci. Také písmeno „E“ bylo shledáno popisným ve vztahu k „větrným elektrárnám a jejich částem, generátorům, rotorovým listům pro větrné elektrárny, rotorům pro větrné elektrárny“ ve třídě 7, k „řídicím spínačům pro větrné elektrárny, frekvenčním transformátorům, nástrojům pro měření, signalizaci a kontrolu (inspekci)“ ve třídě 9 a k „věžím pro větrné elektrárny“ ve třídě 19, neboť může být vnímán jako odkaz na energii nebo elektřinu (rozsudek ze dne 21.05.2008, T-329/06, E, body 24–31, a rozhodnutí ze dne 08.09.2006, R 394/2006-1, body 22–26). Oprávněnou námitku by také bylo možno vznést ve vztahu k výrobkům a/nebo službám určeným pro širší veřejnost. Například písmena S, M nebo L by byla ve vztahu k oděvům nevyhovující, neboť popisují konkrétní velikost oděvů, a to jako zkratky slov „Small“, „Medium“ a „Large“. Pokud na druhou stranu nelze prokázat, že samostatně stojící písmeno je ve vztahu k dotčeným výrobkům nebo službám popisné, a pokud se na přihlašovanou ochrannou známku nevztahuje námitka podle jiného ustanovení čl. 7 odst. 1 CTMR, pak by měla být přihláška schválena. Viz další příklady výše v oddílu 2.2.5.2. Číslice V rozsudku ze dne 10.03.2011, C-51/10, „1000“, Soudní dvůr rozhodl, že označení tvořená výlučně číslicemi bez grafické změny mohou být zapsána jako ochranné známky (body 29–30). Soud odkázal jako na analogii na svůj předchozí rozsudek ze dne 09.09.2010, C265/09 P, „α“ týkající se samostatně stojících písmen (bod 31) a zdůraznil, že průzkum ochranných známek tvořených číslicemi je třeba provést konkrétně ve vztahu k dotčeným výrobkům nebo službám (bod 32). Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



Číslice tudíž může být zapsána jako ochranná známka Společenství jedině tehdy, pokud je způsobilá rozlišit výrobky a služby uvedené v přihlášce k zápisu (bod 32) a není ve vztahu k těmto výrobkům a službám pouze popisná nebo jinak nezpůsobilá rozlišování. Odvolací senát například potvrdil zamítnutí zápisu ochranné známky „15“ přihlašované ve třídě 25 pro „oděvy, obuv a pokrývky hlavy“ z důvodu, že číslice 15 má na tyto výrobky přímou a určitou vazbu, neboť obsahuje evidentní a přímou informaci o jejich velikosti. Senát potvrdil rovněž zamítnutí zápisu tohoto označení pro „pivo“ ve třídě 32, protože praktická zkušenost s uváděním příslušných výrobků na trh, o niž se opíral průzkumový referent, ukázala, že na trhu Evropské unie existuje několik velice silných piv s obsahem alkoholu 15 % obj. (rozhodnutí ze dne 12.05.2009, R 72/2009, body 15– 22). Tribunál potvrdil zamítnutí zápisu číslice „1000“ přihlášené pro „plakáty, poutače, brožury, periodika, včetně periodik obsahujících křížovky a rébusy, tiskoviny, denní tisk“ ve třídě 16, protože dospěl k závěru, že označení „1000“ odkazuje na množství a příslušná veřejnost je bude bezprostředně a bez dalšího přemýšlení vnímat jako popis vlastností dotčených výrobků, zejména množství stran, jakož i děl, informací a kompilovaných her, či hierarchické uspořádání obsažených odkazů (bod 26). Soud také konstatoval, že se v brožurách, periodikách a časopisech publikují žebříčky a kompilace, a pokud jde o uvedení obsahu, jsou upřednostňovány zaokrouhlené číslice (bod 27). Tento rozsudek byl potvrzen Soudním dvorem ve výše uvedeném rozsudku ve věci C-51/10 P, „1000“. Stejným zdůvodněním Tribunál potvrdil zamítnutí zápisu označení „100“, „300“, „222“, „333“ a „555“ přihlašovaných pro výše uvedené výrobky ve třídě 16 (rozsudek ze dne 19.11.2009, T-425/07 a T-426/07, „100“ a „300“, a rozsudkem ze dne 19.11.2009, spojené věci T-200/07, T-201/07 a T-202/07, „222“, „333“, „555“. Je známou skutečností, že číslice se ve vztahu k dotčeným výrobkům a službám často používají ke sdělení důležitých informací. Například v následujících smyšlených příkladech by byla vznesena námitka z důvodu, že přihlašované označení je popisné, neboť odkazuje na: •

datum výroby zboží nebo poskytnutí služeb, pokud je tento faktor ve vztahu k dotčeným výrobkům nebo službám podstatný. Například číslice „1996“ nebo „2000“ by jako ochranné známky pro víno byly nevyhovující, protože stáří vína je podstatným údajem při rozhodování o koupi,

•

velikost: 1600 ve vztahu k autům, 185/65 ve vztahu k pneumatikám,

•

množství: 200 ve vztahu k cigaretám,

•

telefonní čísla: 0800 nebo 0500 ve Spojeném království, 800 v Itálii, 902 ve Španělsku atd.,

•

dobu poskytování služeb: 8–10, 24/7,

•

výkon výrobků: 115 (koní) ve vztahu k motorům nebo autům,

•

rychlost: 486, 586, 686, 266, 333, 500, 550 ve vztahu k počítačům,


VERSION 1.0



•

obsah alkoholu: 8,5 % ve vztahu k ležáku, 13 % ve vztahu k vínu.

Pokud na druhou stranu číslice podle všeho nemá ve vztahu k výrobkům nebo službám žádný možný význam, je přijatelná, tj. „77“ pro finanční služby nebo „333“ pro „oděvy, zejména džíny“.

2.3.2.9 Názvy barev Vůči označení tvořenému výlučně názvem barvy se musí vznést námitka podle čl. 7 odst. 1 CTMR tehdy, pokud jsou v přihlášce uvedeny jakékoliv výrobky, ve vztahu k nimž daná barva může být veřejností rozumně vnímána jako popis jedné z jejich vlastností. Například název barvy „MODRÁ“ ve vztahu k sýrům popisuje konkrétní druh sýra, barva ZELENÁ konkrétní druh čaje. Název barvy HNĚDÁ popisuje ve vztahu k cukru barvu a druh cukru. Toto pravidlo se vztahuje hlavně na běžné barvy, například základní barvy nebo STŘÍBRNOU a ZLATOU. Pokud výrobky uvedené v přihlášce obsahují pigmenty, například barvy, inkoust, barviva, kosmetika atd., může název barvy popisovat skutečnou barvu výrobků, a vůči označením tvořeným výlučně barvou je třeba vznést námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR. V tomto případě by názvy barev příslušná veřejnost nevnímala jako ochranné známky, nýbrž pouze jako popis základní vlastnosti výrobků. Obecně by se měly použít dále uvedené metodické pokyny. •

Pokud je barva charakteristickým znakem výrobků a je důležitá pro rozhodnutí spotřebitele, například u oděvů nebo automobilů; názvy barev jako například EMERALD (smaragdová) nebo APRICOT (meruňková) sice mají také alternativní význam, ale je vnímána silná konotace na určité barvy, a proto je vůči nim třeba vznést námitku.

•

Slova jako SAPPHIRE (safírový) nebo FLAMINGO (plameňák) nemají dostatečně silnou konotaci na barvy, která by zastínila jejich význam bez barev, a proto by se vůči nim obecně neměla vznášet námitka, pokud není pravděpodobné, že budou ve vztahu k výrobkům nebo službám uvedeným v přihlášce vnímány jako označení barvy.

Barvy v kombinaci s dalšími slovy lze zapsat tehdy, pokud má dané označení jako celek rozlišovací způsobilost: ICE COFFEE (ledová káva), VANILLA ICE (vanilková zmrzlina) a MISTY BLUE (mlhavá modř). Popisné kombinace, například DEEP BLUE (sytá modř), by se neměly přijímat. Slovníková slova, jež jsou popisná, ale nesrozumitelná, a je nepravděpodobné, že je někdo jiný použije, mohou být přijata: LUNA (v alchymii je spojována se stříbrem) a CARNELIAN (v angličtině alternativní název pro karneol, oranžovo-červený polodrahokam, jenž je méně známý). 2.3.2.10 Názvy rostlinných odrůd Názvy rostlinných odrůd popisují kultivary nebo poddruhy živých rostlin či zemědělské osivo. Příslušná veřejnost je samotné nebude vnímat jako ochranné známky. Tento oddíl se týká pouze názvů rostlinných odrůd, jež jsou používány v oblasti obchodu, ale současně nejsou zapsány Odrůdovým úřadem Společenství (CPVO) podle nařízení č. 2100/94. Jak postupovat v případě CTM, která je tvořena názvem


VERSION 1.0



rostlinné odrůdy zapsaným v rejstříku, je popsáno v jiném oddíle těchto metodických pokynů v souvislosti s čl. 7 odst. 1 písm. f) CTMR. Kritéria pro posuzování popisného charakteru ochranných známek rostlin se nijak neliší od kritérií pro jiné kategorie ochranných známek. Ustanovení právních předpisů o ochranné známce se vztahují na rostliny stejně jako na jiné kategorie výrobků. Z toho vyplývá, že pokud název rostlinné odrůdy nezískal rozlišovací způsobilost podle podmínek stanovených čl. 7 odst. 3 CTMR, musí se jeho zápis zamítnout podle č. 7 odst. 1 písm. c) CTMR. Pokud přihlašovaná CTM obsahuje názvy pro živé rostliny, zemědělské osivo, čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo rovnocenné výrazy, průzkumový referent bude muset ověřit prostřednictvím vyhledávání na internetu, zda se výraz tvořící přihlašovanou známku neshoduje s názvem konkrétní rostlinné odrůdy, jenž se již v obchodě používá. Pokud vyhledávání ukáže, že dotčený výraz je již v obchodě v EU nebo v jiné oblasti používán, pak musí průzkumový referent vznést námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR, že dotčený výraz popisuje povahu dotčených výrobků. Pokud dostupné důkazy prokazují, že dotčený výraz se již používá v takové míře, že se stal v obchodě v EU zcela běžným, pak by podle okolností případu bylo na místě vznést námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. c) i písm. d) CTMR. Pátý odvolací senát například v rozhodnutí ze dne 01.03.2012, R 1095/2011-5 SHARBATI potvrdil zamítnutí zápisu ochranné známky SHARBATI přihlášené pro rýži, mouku, přípravky vyrobené z obilnin, chléb, pečivo a cukrovinky ve třídě 30, protože je ve vztahu k nim popisná: sharbati je odrůda rýže a také pšenice, podle níž je v Indii nazván jistý druh mouky. Přestože většina předložených důkazů pocházela z Indie, část z nich svědčila o vývozu na komoditní trhy. Proto již skutečnost, že určitý výraz je v Indii názvem pro odrůdu rýže, výrazně naznačovala, že daný výrobek bude v Evropské unii rozšířen. Odvolací senát však dospěl k závěru, že neexistují dostatečné důkazy o tom, že výraz SHARBATI se stal v Evropské unii druhovým označením. I když bylo prokázáno, že rýže Sharbati a pšenice Sharbati byly hospodářským subjektům v Evropské unii nabízeny, skutečně se do Evropské unie dovážejí a tento výrobek nemá žádný jiný přesný název, nebyly k dispozici dostatečné důkazy, že v době podání přihlášky CTM byly příslušné výrobky známy v rozsahu podle čl. 7 odst. 1 písm. d) CTMR. Námitku je třeba vznést také tehdy, pokud je přihlašovaná ochranná známka pouze zanedbatelnou variací (tj. vyznačuje se nedůležitými rozdíly, jež nemění vizuální a sluchové vnímání daného označení) názvu rostlinné odrůdy používaného v obchodě, a tudíž spotřebitele vede k domněnce, že mají co do činění s popisným nebo druhovým názvem rostlinné odrůdy. Co se tohoto týče, další příklad lze nalézt v rozhodnutí ze dne 03.02.2009, R 1743/2007-1, VESUVIA. Odvolací senát byl toho názoru, že důkaz ze Spojených států a Kanady postačuje k vyvození závěru, že název odrůdy růží „Vesuvius“ se může v Evropské unii stát popisným označením ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR a že přihlašovaná ochranná známka „VESUVIA“ je mu hodně blízká. Senát své zamítnutí zdůvodnil tím, že o růžích se obvykle hovoří v ženském rodě.


VERSION 1.0



Na závěr je důležité připomenout, že námitka by měla být vznesena nejen vůči přihlašovaným ochranným známkám, jež jsou identické s názvem rostlinné odrůdy (nebo jsou jen jeho zanedbatelnou variací), který se již používá v obchodě, ale také vůči každému výrobku a/nebo službě, jež mohou mít přímou vazbu k dotčenému názvu rostlinné odrůdy (například vývoz – dovoz dotčené rostlinné odrůdy).

2.3.3

Obrazové ochranné známky

Označení ztvárněná jinými písmy než latinkou, řeckou abecedou nebo cyrilicí se z formálního hlediska považují za obrazové ochranné známky. To však neznamená, že se při uplatňování čl. 7 odst. 1 písm. c) nemusí přihlížet k sémantickému obsahu těchto označení. Pokud je obrazová ochranná známka tvořena základním přirozeným tvarem, jenž se významně neliší od věrného zpodobení, jež slouží k označení druhu nebo zamýšleného účelu výrobků nebo služeb, je třeba vůči ní vznést námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMR“) z důvodu její popisnosti ve vztahu k vlastnosti dotčených výrobků nebo služeb. Označení

Věc Rozsudek ze dne 08.07.2010, T-385/08, Representation of a dog (vyobrazení psa)

Rozsudek ze dne 08.07.2010, T-386/08, Representation of a horse (vyobrazení koně)

V těchto věcech Tribunál dospěl k závěru, že pro výrobky ve třídách 18 a 31 znázornění psa případně koně slouží k označení druhu zvířete, pro nějž jsou výrobky určeny. V první věci soud konstatoval, že přihlašované výrobky ve třídě 18 jsou určeny speciálně pro psy, například psí vodítka, psí obojky a další doplňky pro psy včetně tašek. V oblasti doplňků pro zvířata je běžnou praxí používat věrná nebo stylizovaná, ale přesto realistická znázornění zvířat jako označení pro dotyčný druh zvířete. Proto ve vztahu k výrobkům ve třídě 18 bude příslušná veřejnost bezprostředně a bez dalšího přemýšlení vnímat, že dotčený obraz sděluje, že příslušné výrobky jsou pro psy. Zobrazení psa tudíž označuje základní vlastnosti dotčených výrobků. Přihlašované označení proto je popisné (body 25–28). Totéž platí pro výrobky ve třídě 31. Protože krmiva pro domácí zvířata zahrnují krmivo pro psy, přihlašovaná ochranná známka je popisným označením dotčených výrobků, což příslušná veřejnost ihned pochopí (bod 29). V druhé věci soud dospěl k závěru, že pro oděvy, kloboučnické zboží a pásky ve třídě 25 je zobrazení koně popisné ve vztahu k druhu nebo zamýšlenému účelu výrobků, a sice že jsou speciálně navrženy nebo vhodné pro jezdectví na koni. Protože příslušná veřejnost si koně přímo spojí s jezdectvím, soud konstatoval, že existuje bezprostřední a konkrétní vztah mezi zobrazením koně a dotčenými výrobky (body 35–38). Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



Kupříkladu následující označení bylo považováno za natolik dostatečně stylizované, že se významně odlišuje od věrného zobrazení sloužícího k označení druhu nebo zamýšleného účelu výrobků nebo služeb, a bylo tudíž zapsáno. Označení

2.4.3

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 844

třídy 1, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 26, 28, 31, 41, 42

Mez obrazového charakteru

2.3.4.1 Úvodní poznámka Na výrazy nebo označení, které nejsou způsobilé rozlišování, jsou popisné nebo druhové se nemusí vztahovat zamítnutí podle čl. 7 odst. 1 písm. b), c) nebo d) CTMR, pokud se zkombinují s jinými prvky, jež označení jako celku dodají rozlišovací způsobilost. Jinými slovy zamítnutí zápisu podle čl. 7 odst. 1 písm. b), c) nebo d) se nemusí vztahovat na označení tvořená prvkem postrádajícím rozlišovací způsobilost, popisným nebo druhovým prvkem zkombinovanými s jinými prvky, které označení jako celek posunou nad práh minimální rozlišovací způsobilosti. V praxi to znamená, že jednou z hlavních otázek, na kterou průzkumoví referenti musejí ve své každodenní práci najít odpověď, je, zda je v ochranné známce obrazový prvek natolik určující, že ochranná známka dosáhne alespoň minimální rozlišovací způsobilost potřebnou pro zápis. Obrazové prvky mohou označení tvořenému popisným slovním prvkem a/nebo slovním prvkem postrádajícím rozlišovací způsobilost dodat rozlišovací způsobilost, a tak z něj učinit ochrannou známku Společenství způsobilou k zápisu. Průzkumový referent tudíž musí zvážit otázku, zda stylizace nebo obrazový prvek označení postačují k tomu, aby dané označení mohlo plnit funkci ochranné známky. Pro účely tohoto dokumentu výraz „obrazový prvek“ označuje jakýkoliv grafický prvek/stylizaci, jež se vyskytují v daném označení, například typ písma, velikost písma, barvy a umístění/uspořádání slov/písmen. Zahrnuje také geometrické tvary, etikety, vzory a symboly a také každou kombinaci těchto prvků. Zpravidla platí, že pokud se k popisnému slovnímu prvku a/nebo slovnímu prvku postrádajícímu rozlišovací způsobilost doplní obrazový prvek, jež sám má rozlišovací způsobilost, pak je taková ochranná známka způsobilá k zápisu tehdy, pokud je obrazový prvek díky své velikosti a umístění v označení jasně identifikovatelný. Označení

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 11 418 605

třída 24

Vůči tomuto označení byla vznesena námitka, protože typ písma postrádá rozlišovací způsobilost, neboť


VERSION 1.0



se podstatným způsobem neodlišuje od běžně používaných typů písma používaných v obchodě a červený znak nad písmenem i je sotva patrný.

I pokud obrazový prvek splňuje uvedené předpoklady, je přihlašované označení jako celek nezbytné posoudit ve vztahu k výrobkům a službám uvedeným v přihlášce. Je třeba mít na zřeteli, že když je slovní prvek popisný nebo postrádá rozlišovací způsobilost, pak je zvláště třeba prověřit, zda obrazový prvek: •

je nápadný a/nebo překvapivý a/nebo nečekaný a/nebo neobvyklý a/nebo nahodilý,

•

je schopný způsobit, že si spotřebitel označení bezprostředně a trvale zapamatuje, neboť odvede jeho pozornost od popisného sdělení nebo sdělení postrádajícího rozlišovací způsobilost předávaného slovním prvkem,

•

je takového rázu, že pochopení nebo odhadnutí významu slovního prvku vyžaduje ze strany příslušné veřejnosti výkladové úsilí. Označení

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 11 595 601

pro výrobky ve třídě 3 (označení se zkoumá)

Vůči této přihlašované ochranné známce byla vznesena námitka, že je ve vztahu k výrobkům ve třídě 3, pro něž je přihlašována, jasně popisná (a postrádá rozlišovací způsobilost). Obrazový vzhled písmene L v tomto případě ustupuje popisnému obsahu výrazu, i když písmeno L v této obrazové podobě by samo o sobě bylo způsobilé k zápisu pro stejné výrobky a služby jako ochranná známka.

Konečně skutečnost, že určité označení obsahuje obrazové prvky, nijak nezabrání tomu, aby nebylo klamavé nebo v rozporu s veřejným pořádkem nebo nevyhovující z některé jiného důvodu pro zamítnutí zápisu, jež stanovuje čl. 7 odst. 1 písm. h), i), j) a k) CTMR.

2.3.4.2 Stylizované slovní prvky Zpravidla platí, že popisné slovní prvky nebo slovní prvky postrádající rozlišovací způsobilost vyvedené základním nebo běžným typem písma bez kresebných variant, jako je například tučné písmo nebo kurzíva, nebo s nimi, nejsou způsobilé k zápisu. Čím je určitý typ písma čitelnější a/nebo běžnější, tím nižší je jeho rozlišovací způsobilost. Stejná úvaha platí pro typy ručně psaného písma. Snadno čitelné a/nebo běžné typy ručně psaného písma obvykle postrádají rozlišovací způsobilost. Jinými slovy, má-li označení mít rozlišovací způsobilost, stylizace typu písma musí být takové povahy, že od spotřebitelů vyžaduje určité duševní úsilí, aby pochopili význam slovního prvku ve vztahu k výrobkům a službám uvedeným v přihlášce.


VERSION 1.0



•

Běžný typ písma a kurzíva Označení

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 4 651 683

mino jiné výrobky ve třídách 1, 7 a 22

Zápis tohoto označení byl zamítnut. Část „flám“ je napsána obyčejným řezem písma a část „plus“ běžnou kurzívou. Jelikož žádné z těchto provedení není nijak nápadné nebo mimořádné, příslušná veřejnost nebude vizuální prvky považovat za něco, co označení propůjčuje funkci označení původu (rozhodnutí ze dne 07.05.2008, R 655/2007-1 – Fámulus, bod 16).

•

Zvláštní typy písma Označení

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 5 456 207

třídy 12, 25 a 28

Výraz „Superleggera“ znamená v češtině „nadmíru lehká“. Zamítnutí zápisu této ochranné známky potvrdil Tribunál (viz rozsudek ze dne 19.05.2010, T-464/08, Superleggera, body 33–34). Tribunál konstatoval, že i přesto, že použitý font není úplně obyčejný, faktem zůstává, že tento styl nezanechá v příslušné veřejnosti bezprostřední a trvalý dojem a neodliší výrobky přihlašovatele od výrobků jiných dodavatelů na trhu. Je to dáno tím, že takovýto vzhled ručně psaných písmen je v obchodní oblasti obvyklý. Proto spotřebitelé a v tomto případě příslušná veřejnost budou tento styl vnímat jako běžný. Co se týče přihlašovatelova argumentu, že velké písmeno „S“ na začátku slova mění to, jak výraz „Superleggera“ bude vnímán, Tribunál konstatuje, že použití velkého písmene nepovede k tomu, že daný výraz nebude veřejností vnímán jako informace o dotčených výrobcích.

•

Barva

Pouhým doplněním barvy nebo kombinace barev, jež jsou základní a/nebo se na trhu běžně používají, se slovní prvek, jenž je popisný a/nebo postrádá rozlišující způsobilost, nestane způsobilým k zápisu. Viz následující příklad ochranné známky, jejíž zápis byl zamítnut i po přidání barvy. Označení

•

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 7 147 689

výrobky a služby ve třídách 9 a 38

Typ písma, velikost písma nebo uspořádání slov a/nebo písmen

Způsob uspořádání slovních prvků může určitému označení dodat rozlišovací způsobilost tehdy, pokud je toto uspořádání schopno ovlivnit spotřebitelovo vnímání významu slovních prvků. Jinými slovy toto uspořádání musí být takové povahy, že spotřebitel bude muset vyvinout určité duševní úsilí, aby pochopil vztah mezi slovními prvky a výrobky a službami uvedenými v přihlášce. Zpravidla platí, že svislé uspořádání slovních prvků, obrácené uspořádání slovních prvků nebo jejich uspořádání do jednoho, dvou či více řádků není schopno propůjčit označení minimální rozlišovací způsobilost nezbytnou pro zápis.


VERSION 1.0



Označení

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 8 294 233

pro výrobky ve třídě 3

Zápis této ochranné známka pro kosmetiku, přípravky pro péči o tělo a o krásu byl zamítnut, protože typ písma je zcela všední a uspořádání dvou slov nad sebe nelze považovat za neobvyklé. Skutečnost, že písmeno „b“ je větší než ostatní písmena ve slově beauty, je téměř přehlédnutelná. Tyto skutečnosti samy nejsou schopny propůjčit přihlášenému označení rozlišovací způsobilost (rozsudek ze dne 11.07.2012, T-559/10, Natural beauty, bod 26).

Následující známka se považuje za přijatelnou. Označení

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 2795771

výrobky a služby ve třídách 9 a 38

Akronym „DVB“ je zkratkou slov „Digital Video Broadcasting“, výrazu popisujícího určitou technologii vysílání. „Pokud spotřebitel předem nezná význam akronymu DVB, musí vyvinou určité duševní úsilí a pak ještě zapojit interpretační schopnosti, aby odhalil význam uvedeného označení. Písmena, jimiž je označení tvořeno, nejsou samostatně identifikovatelná, neboť takto stylizovány v označení mohou být trojice DV3, D13, DVB nebo dokonce LV3 či LVB. Typ písma se navíc podstatným způsobem neodlišuje od běžných typů písma. Díky tomu, že má alespoň minimální rozlišovací způsobilost, je toto označení schopno plnit funkci ochranné známky (rozhodnutí ze dne 09.10.2008, R 1641/2007-2, body 23–25).

2.3.4.3 Slovní prvky v kombinaci s jinými obrazovými prvky Slovní prvky kombinované se zcela obyčejnými tvary nebo designy Mezi základní tvary a obrazce patří body, čáry, části čar, úsečky, kružnice a mnohoúhelníky, jako jsou trojúhelníky, čtverce, obdélníky, rovnoběžníky, pětiúhelníky, šestiúhelníky atd. Je třeba mít také na zřeteli, že některé tvary, obrazce a designy i přesto, že nejsou geometrickyé, jsou natolik jednoduché/všední, že nedodají označení rozlišovací způsobilost. Není pravděpodobné, že by byly přijatelné popisné slovní prvky nebo slovní prvky postrádající rozlišovací způsobilost v kombinaci se základními/jednoduchými/běžnými tvary/obrazci/designy, lhostejno zda geometrickými nebo jinými. To má zejména tyto důvody: •

když se spotřebitelé podívají na ochrannou známku, slovní prvek je obecně tím prvkem, který s největší pravděpodobností identifikují a nejsnáze si jej zapamatují,

•

takové tvary/obrazce spotřebiteli nepředávají žádné „sdělení“, a tudíž nejsou schopny odvést jeho pozornost od popisného/rozlišovací způsobilost postrádajícího významu slovního prvku.


VERSION 1.0



Použití základní a/nebo na trhu běžně používané barvy nepropůjčí ochranné známce dostatečnou míru rozlišovací způsobilosti. Následující známka se považuje za nevyhovující. Označení

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 6 039 119

pro výrobky ve třídě 24

Na druhou stranu komplexní tvary, obrazce a designy mohou označení dodat rozlišovací způsobilost. Zpravidla platí, že čím jsou tvary/obrazce/designy komplexnější, tím větší májí rozlišovací způsobilost. Nicméně než bude možné konstatovat dostatečnou míru rozlišovací způsobilosti, je třeba zvážit ještě další faktory, například: •

tvar/obrazec/design by neměl být tvořen takovou kombinací základních/jednoduchých/běžných tvarů/obrazců/designů, ať už geometrických nebo jiných, která postrádá rozlišovací způsobilost. V takových případech je také nezbytné náležitě posoudit „vizuální dopad“ obrazového prvku ve vztahu k slovnímu prvku,

•

tvar/obrazec/design by neměl být tvořen běžnou etiketou/etiketou postrádající rozlišovací způsobilost,

•

tvar/obrazec/design by neměl být v obchodě běžně používán ve vztahu k výrobkům a službám uvedeným v přihlášce,

•

tvar/obrazec/design by neměl být vzorem, jenž si příslušná veřejnost nemůže snadno zapamatovat,

•

tvar/obrazec/design by neměl mít výlučně dekorativní/funkční vlastnosti,

•

tvar/obrazec/design by neměl být tvořen dvojrozměrným popisným/rozlišovací způsobilost postrádajícím ztvárněním výrobků nebo služeb (či jejich částí) ani by neměl umocňovat popisné nebo propagační sdělení slovního prvku,

•

tvar/obrazec/design by neměl být tvořen dvourozměrným ztvárněním nádoby/obalu přihlašovaných výrobků, jež postrádá rozlišovací způsobilost,

•

tvar/obrazec/design by neměl být tvořen rozlišovací způsobilost postrádajícím ztvárněním vnějšího vzhledu/siluety výrobků nebo jejích částí,

•

tvar/obrazec/design by neměl být dvourozměrným, rozlišovací způsobilost postrádajícím ztvárněním místa/prostoru/oblasti/lokality, kde se výrobky/služby prodávají/poskytují/distribuují/vystavují.

Tyto „vlastnosti“ se mohou překrývat a mohly by se také vyskytovat na určitém označení současně. Dále uvádíme některé příklady obrazových prvků patřících do některých ze jmenovaných kategorií. Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



Obrazové prvky tvořené popisným / rozlišovací způsobilost postrádajícím ztvárněním výrobků nebo služeb či jejich částí V některých případech jsou obrazové prvky tvořeny ztvárněním výrobků nebo služeb uvedených v přihlášce (či jejich částí). Vyobrazení se v zásadě považuje za popisné a/nebo postrádající rozlišovací způsobilost tehdy, když: •

je „věrným„ nebo „realistickým“ ztvárněním výrobků a služeb,

•

je tvořeno symbolickým/stylizovaným, ale stále realistickým ztvárněním výrobků a služeb.

V obou případech platí, že ztvárnění výrobků/služeb, jež se podstatným způsobem neliší od ztvárnění, které se v obchodě běžně používají, je nevyhovující.

Obrazové prvky, jež se v obchodě ve vztahu k daným výrobkům nebo službám běžně používají Zpravidla platí, že obrazové prvky, jež se v obchodě běžně používají ve vztahu k výrobkům a/nebo službám uvedeným v přihlášce, označení jako celku nedodávají rozlišovací způsobilost. Viz následující ochranné známky. Označení

TM č.

Výrobky a služby

Mezinárodní zápis s vyznačením EU č. 1 116 291

výrobky a služby ve třídách 29, 30, 31 a 43

Německý slogan „Einfach Gut!“ na této ochranné známce v češtině znamená „Prostě dobrý! / To nemá chybu!“ Červené srdce je tvar, jenž se na trhu ve vztahu k výrobkům a službám běžně používá, zejména ve vztahu k potravinám typu čokolády a sladkostí, zejména však při zvláštních příležitostech, jako je například svátek sv. Valentýna. Zápis této ochranné známky byl proto zamítnut. Označení

Věc Rozsudek ze dne 15.09.2005, C-37/03 P, BioID

Zápis této známky byl zamítnut pro výrobky a služby ve třídách 9, 38 a 42 týkající se správy hesel a bezpečnostních funkcí pro počítačový software a telekomunikační služby. Příslušná veřejnost pochopí, že označení ve svém celku znamená „biometrická identifikace“, čímž je nerozeznatelné od výrobků a služeb, jichž se přihláška k zápisu týká, nemá tedy povahu, která může zaručit koncovému uživateli totožnost původu výrobku nebo služby označených ochrannou známkou z pohledu příslušné veřejnosti (bod 70). Dále neexistence jakéhokoliv zvláštního rozlišovacího prvku, běžný typ písma „Arial“, jakož i písmena odlišné tloušťky neumožňují, aby přihlašovaná ochranná známka sloužila jako označení původu (bod 71).


VERSION 1.0



Obrazové prvky tvořené vzory Zpravidla platí, že vzory nedodávají rozlišovací způsobilost označením, která jsou tvořena popisnými nebo rozlišovací způsobilost postrádajícími slovními prvky tehdy, pokud je příslušná veřejnost vnímá jako pouze dekorativní prvky. A skutečně, v takovémto případě vzory nenesou žádné „sdělení“, díky němuž by si spotřebitelé označení mohli lehce zapamatovat. Kombinace obrazových prvků, které postrádají rozlišovací způsobilost a/nebo jsou naprosto běžné Zpravidla platí, že kombinace naprosto běžných obrazových prvků (ať už geometricky pravidelných nebo jiných) označením tvořeným slovními prvky nedodá rozlišovací způsobilost tehdy, pokud nejsou schopny odpoutat pozornost spotřebitele od popisného nebo rozlišovací způsobilost postrádajícího sdělení slovních prvků. V takových případech je nezbytné náležitě posoudit „vizuální dopad“ obrazového prvku ve vztahu k slovnímu prvku. Viz například následující zamítnuté ochranné známky. Označení

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 11 439 932

pro služby ve třídách 39 a 41 (včetně služeb pro autokluby) vzata zpět

V tomto případě samotná „vlnovka“ nepostačuje k tomu, aby dodala ochranné známce rozlišovací způsobilost. A skutečně, neupoutá zrak, není výrazná ani neutkví v paměti a nemá ani dominantní postavení vůči ostatním slovním a obrazovým prvkům. Navíc cákanec (stejně jako ostatní obrazové prvky, tj. typy písma, barvy a etiketa) nejsou schopny odvést pozornost spotřebitele od jasně popisného / rozlišovací způsobilost postrádajícího sdělení sloganu „SUPERCAR EXPERIENCE“.

Podobné zdůvodnění platí, mutatis mutandis, pro obrazový prvek následujícího označení. Označení

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 11 387 941

třídy 9, 35 a 41


VERSION 1.0



Naproti tomu následující ochranné známky byly považovány za přijatelné. Označení

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 10 894 996

výrobky a služby ve třídách 12, 35 a 36 (zapsáno)

CTM č. 10 834 299

výrobky a služby ve třídách 9, 38 a 42 (zapsáno)

V obou případech některé z obrazových prvků (znak před slovem „Specialized“ a pětice obdélníků uspořádaných do oblouku napravo od slova „ECO“) mají autonomní vizuální dopad se stejnou mírou vlivu na celkový dojem z označení jako slovní prvek, a jsou tudíž schopné upoutat pozornost spotřebitele.

Slovní prvky v kombinaci s běžnými / rozlišovací způsobilost postrádajícími etiketami V některých případech jsou popisné a/nebo rozlišovací způsobilost postrádající slovní prvky zkombinovány se znaky, jež sice nejsou jednoduchými geometrickými tvary, ale jsou tvořeny běžnými / rozlišovací způsobilost postrádajícími etiketami. Tyto etikety samy nejsou schopny utkvět spotřebiteli v paměti, neboť jsou příliš jednoduché a/nebo se v obchodě běžně používají ve vztahu k výrobkům/službám uvedeným v přihlášce. Viz následující příklad. Označení

Označení

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 116 434

třída 32 (zamítnuto)

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 1 166 164

služby ve třídách 35, 37 a 42

Co se týče toho, jak příslušná veřejnost vnímá tvar a barvu cenovky, barevné cenovky se v obchodě používají pro všechny druhy výrobků a služeb. Proto skutečnost, že cenovka na výše uvedené ochranné známce upoutá pozornost veřejnosti, nebude mít vliv na význam dominantních slovních prvků. Navíc použitý tvar má tendenci v očích příslušná veřejnosti posilovat propagační charakter slovních prvků (rozsudek ze dne 03.07.2003, T-122/01, Best Buy, body 33–37).

Rovněž v těchto případech doplnění „obvyklých“ barev (nebo jejich kombinace) označení nedodává rozlišovací způsobilost. Ještě více to platí v případě, pokud přihlašovaná barva nemá jen dekorativní funkci.


VERSION 1.0



Viz příklad další ochranné známky. Označení

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 10 849 263

třídy 35, 36, 38, 41, 42, 43, 44 a 45 (zamítnuto)

Skutečnost, že se tento typ etikety běžně používá na výrobcích (jako např. lihoviny, nugát atd.), sama o sobě nestačí k tomu, aby uvedená etiketa propůjčila dotčenému označení dostatečnou rozlišovací způsobilost ve vztahu ke službám.

2.4

Obvyklá označení (čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR))

2.4.1

Obecné poznámky Čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMR“) vylučuje zápis označení, která jsou tvořena výlučně slovy nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých a zavedených obchodních zvyklostech. V této souvislosti to, co je na označení obvyklé, nemusí odkazovat jen na znaky a vlastnosti samotných výrobků a služeb. Tento důvod pro zamítnutí se vztahuje rovněž na slova, jež původně neměla žádný význam nebo měla jiný význam. Vztahuje se také na jisté zkratky, jež pronikly do hovorového jazyka nebo profesní hantýrky, a staly se tak v obchodě obvyklými.

Zamítnutí zápisu na základě čl. 7 odst. 1 písm. d) CTMR se týká také obrazových prvků, jež se staly často používaným, nebo dokonce standardním označením výrobků a služeb, jako například „P“ na modrém pozadí jako označení parkoviště nebo Aeskulapova hůl jako označení lékáren. V oblasti vinných a alkoholických nápojů zahrnuje tzv. tradiční označení, jež sice nejsou zeměpisnými názvy, ale označují charakter konkrétních druhů výrobků, byť jen v určitých zeměpisných oblastech.

2.4.2

Odkdy je určitý výraz považován za obvyklý

Čl. 7 odst. 1 písm. d) CTMR se do značné míry překrývá s čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) CTMR, a proto se jen zřídka stane, že by záleželo jen na tomto ustanovení. Důvodem je, že rozlišovací způsobilost nebo popisný charakter ochranné známky se musí posuzovat jak s ohledem na datum podání přihlášky, tak s ohledem na datum rozhodnutí, a proto otázka, zda určitý výraz nebo obrazový prvek byl popisný nebo postrádal rozlišovací způsobilost již řadu let před daným datem, nebo kdy byl daný výraz vytvořen, bude ve většině případů nepodstatná. V některých případech se přihlašované označení stane obvyklým až po zápisu. Změny významu určitého označení, jež povedou k tomu, že označení se po zápisu stane Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



obvyklým, nepovedou k prohlášení označení za neplatné ex tunc (od samotného počátku) podle čl. 52 odst. 1 písm. a) CTMR, ale mohou vést ke zrušení práv k tomuto označení podle čl. 51 odst. 1 písm. b) CTMR ex nunc (od nynějška). Například zápis CTM „STIMULATION“ byl zrušen a/nebo prohlášen za neplatný z důvodu, že se tento výraz stal obvyklým označením ve vztahu k energetickým nápojům.

2.4.3

Posuzování obvyklých výrazů

Tribunál zastává stanovisko, že čl. 7 odst. 1 písm. d) CTMR není použitelný v případě, kdy je užití označení na trhu omezeno na jediný hospodářský subjekt (jiný než přihlašovatel CTM, rozsudek ze dne 07.06.2011, T-507/08, 16PF). Jinými slovy, určitý znak se nebude považovat za obvyklý pouze z důvodu, že přihlašovatel nebyl prvním hospodářským subjektem, který je používá jako ochrannou známku. Má-li průzkumový referent prokázat, že se jedná o označení obvyklé, musí předložit důkazy (jež budou mít obecně původ na internetu), že příslušný spotřebitel se s tímto označením setkává mimo kontext ochranných známek, a v důsledku toho ve vztahu k výrobkům a službám uvedeným v přihlášce v něm rozpozná jeho obvyklý význam. Čl. 7 odst. 1 písm. d) CTMR se nepoužije tehdy, pokud je ochranná známka tvořena běžnějším pochvalným výrazem, jenž nemá žádnou konkrétní obvyklou vazbu na dotčené výrobky a služby (viz rozsudek ze dne 04.10.2001, C-517/99, Bravo, body 27 a 31). Tribunál rozhodl, že výraz „5 HTP“ je obvyklým označením pro účinnou látku 5hydroxytryptofan, jež se používá v léčivých přípravcích pro zlepšení nálady (rozsudek ze dne 09.03.2011, T-190/09, „5 HTP“). Soud potvrdil námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. d) CTMR, podle níž se příslušná veřejnost s tímto označením setkávala natolik běžně, že by je v oblasti léčivých přípravků vnímala jako obvyklé označení tohoto konkrétního druhu léčiva. V souvislosti s tím soud rozhodl, že je nepodstatné, zda veřejnost ví, čeho je dané označení zkratkou. Absence popisného významu z pohledu spotřebitele tudíž nemusí být účinným argumentem vůči námitce vznesené podle čl. 7 odst. 1 písm. d) CTMR.

2.4.4

Použitelnost čl. 7 odst. 1 písm. d) CTMR ve vztahu k názvům rostlinných odrůd

Je třeba připomenout, že při posuzování ochranných známek, jež jsou tvořeny výlučně názvem rostlinné odrůdy, který se shoduje s jejím druhovým označením, vyvstává problém druhového označení. Proto se ve výše zmiňovaném oddíle metodických pokynů píše, že pokud dostupné důkazy prokazují, že daný název rostlinné odrůdy se stal v Evropské unii obvyklým jako druhové označení dané odrůdy, pak by průzkumoví referenti měli, kromě námitky vůči přihlašované ochranné známce podle čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR z důvodu, že přihlašovaná ochranná známka je popisná, vznést také námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. d) CTMR z důvodu, že ochranná známka je tvořena výlučně výrazem, jenž se stal v příslušné obchodní oblasti v Evropské unii obecně používaným. Viz výše oddíl 2.3.2.10 Názvy rostlinných odrůd


VERSION 1.0



2.5

Tvary se v zásadě technickou funkci, podstatnou estetickou hodnotou nebo tvary plynoucí z povahy výrobků (čl. 7 odst. 1 písm. e))

2.5.1

Obecné poznámky

Čl. 7 odst. 1. písm. e) nařízení o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMR“) vylučuje zápis označení, jež je tvořeno výlučně i) tvarem, který vyplývá z povahy výrobku samého; ii) tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku nebo iii) tvarem, který dává výrobku podstatnou hodnotu. Je třeba pamatovat na to, že námitka podle čl. 7 odst. 1 písm. e) CTMR by byla neodůvodněná, pokud je přihlašované označení tvořeno tvarem kombinovaným s dalším rozlišovacím prvkem (ať už slovním nebo obrazovým), protože označení jako celek by pak nebylo tvořeno výlučně tvarem. Čl. 7 odst. 1. písm. e) CTMR však nevymezuje druhy označení, jež se musí považovat za tvary ve smyslu tohoto ustanovení. Nerozlišuje nijak mezi trojrozměrnými tvary, dvojrozměrnými tvary nebo dvojrozměrnými ztvárněními trojrozměrných tvarů. Proto je třeba zastávat stanovisko, že čl. 7 odst. 1. písm. e) CTMR se může použít na ochranné známky reprodukující tvary bez ohledu na to, kolika rozměrné je jejich ztvárnění (rozsudek ze dne 08.05.2012, T-331/10, Surface covered with black dots, bod 24). Použitelnost čl. 7 odst. 1. písm. e) CTMR tudíž není omezena na trojrozměrné tvary. V této souvislosti je třeba připomenout, že z ustálené judikatury vyplývá, že zařazením určité ochranné známky mezi „obrazové“ ochranné známky se vždy nevyloučí možnost použít důvody pro zamítnutí zápisu stanovené v čl. 7 odst. 1. písm. e) CTMR. Soudní dvůr a Tribunál rozhodly, že judikatura vyvinutá pro trojrozměrné ochranné známky tvořené vzhledem výrobku samého je rovněž platná pro „obrazové“ ochranné známky tvořené dvojrozměrným ztvárněním výrobků (rozsudek ze dne 22.06.2006, C-25/05 P, Sweet wrapper’, bod 29; rozsudek ze dne 04.10.2007, C-144/06, Tabs, bod 38). Z čl. 7 odst. 3 CTMR je jasné, že tvary, které vyplývají z povahy samotných výrobků (ať už přírodních nebo vyrobených), tvary v zásadě funkční nebo tvary, které dávají výrobkům podstatnou hodnotu, nemohou odstranit námitku podle čl. 7 odst. 1. písm. e) CTMR tím, že se prokáže, že získaly rozlišovací způsobilost. Z toho plyne, že ochrana ochranné známky je u tvaru splňujícího podmínky čl. 7 odst. 1. písm. e) CTMR vyloučena bez ohledu na to, zda by ten, který tvar na trhu ve skutečnosti měl rozlišovací způsobilost. V této souvislosti je třeba připomenout, že Soudní dvůr ve svém rozhodnutí o předběžné otázce ze dne 20.09.2007, C-371/06, BENETTON, která se týkala výkladu čl. 3 odst. 1 písm. e) třetí odrážky první směrnice Rady 89/104 (jenž je ekvivalentní čl. 7 odst. 1 písm. e) CTMR), rozhodl, že tvar výrobku, který danému výrobku dává podstatnou hodnotu, nemůže tvořit ochrannou známku ve smyslu čl. 3 odst. 3 první směrnice Rady 89/104 (jenž je ekvivalentní čl. 7 odst. 3 CTMR) ani tehdy, pokud před podáním přihlášky ochranné známky získal přitažlivost z důvodu své obecné známosti jakožto rozlišovacího označení v důsledku reklamních kampaní propagujících zvláštní vlastnosti dotčeného výrobku. Dále Soudní dvůr ve svém rozhodnutí o předběžné otázce ze dne 08.04.2003, spojené věci C-53/01, C-54/01 a C-55/01, Linde, bod 44, konstatoval, že čl. 3 odst. 1 písm. e) první směrnice Rady 89/104 je předběžnou překážkou, která může zabránit zápisu Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



označení tvořeného výlučně tvarem, a proto je-li splněno kterékoliv z kritérií uvedených v tomto ustanovení, dané označení nemůže být zapsáno jako ochranná známka. Soud rovněž konstatoval, že pokud se tato předběžná překážka zápisu odstraní, je stále nezbytné určit, zda zápis trojrozměrného tvaru výrobků nemusí být zamítnut z jednoho či více důvodů pro zamítnutí zápisů stanovených v čl. 3 odst. 1 písm. b) až d) (bod 45). Pokud průzkum označení podle čl. 7 odst. 1 písm. e) CTMR vede ke zjištění, že je splněno jedno z kritérií uvedených v tomto ustanovení, vyplývá z toho, že už není nutné se zabývat otázkou, zda dané označení získalo rozlišovací způsobilost užíváním, neboť námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. e) CTMR nelze odstranit uplatněním čl. 7 odst. 3 CTMR (rozsudek ze dne 06.10.2011, T-508/08, Representation of a loudspeaker ., bod 44). Tato skutečnost vysvětluje, proč je výhodné provést předběžný průzkum označení s ohledem na čl. 7 odst. 1 písm. e) CTMR v případě, kdy by bylo možno použít několik absolutních důvodů pro zamítnutí stanovených v uvedeném čl. 7 odst. 1 CTMR, i když neexistuje povinnost provést předem průzkum daného označení s ohledem na čl. 7 odst. 1 písm. e) CTMR. Je-li tedy přihlašované označení tvořeno tvarem, který příslušná veřejnost pravděpodobně bude vnímat jako čistě funkční a jako tvar, jenž se podstatným způsobem neodlišuje od norem dané oblasti, a důkaz, že postrádá rozlišovací způsobilost, je silnější než důkaz týkající se jeho funkčnosti, může být vhodnější vznést námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. b) CTMR (rozsudek ze dne 18.01.2013, T-137/12, Shape of a vibrator, bod 33). Pokud lze na druhou stranu všechny prvky, které tvoří daný tvar, hned jasně identifikovat a učinit závěr, že všechny podstatné (tj. nejdůležitější) znaky plní technickou funkci nebo dodávají výrobkům podstatnou hodnotu, pak by měl průzkumový referent vznést v první řadě námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) případně iii) CTMR v závislosti na případu. Proto v zájmu řádného a účinného výkonu spravedlnosti a úspornosti řízení by měla být námitka podle čl. 7 odst. 1 písm. e) CTMR v případě potřeby vznesena co nejdříve. Může se také stát, že po vznesení počáteční námitky pouze podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nebo c) CTMR přihlašovatel předloží důkazy, z nichž vyplyne, že podstatné znaky dotčeného tvaru plní technickou funkci nebo že daný tvar dává výrobkům podstatnou hodnotu. V takovém případě je třeba vznést další námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nebo iii), aby přihlašovatel mohl učinit podání v tomto směru. Tento přístup však bude možný jen v omezeném množství případů. V takové situaci se může přihlašovatel pokusit vyvrátit námitku pouze prostřednictvím argumentace, protože na důkaz získané rozlišovací způsobilosti by v souvislosti s námitkou podle čl. 7 odst. 1 písm. e) CTMR nebyl brán zřetel.

2.5.2

Tvar, který vyplývá z povahy výrobků

Podle čl. 7 odst. 1 písm. e) bod i) CTMR nelze zapsat označení, která vyplývají z povahy samotných výrobků.


VERSION 1.0



Tento důvod pro zamítnutí zápisu se použije pouze tehdy, pokud je přihlašovaná ochranná známka tvořena výlučně věrnou reprodukcí tvaru výrobků (vyráběných nebo vyskytujících se v přírodě), například níže uvedeným realistickým ztvárněním banánu pro banány.

Je třeba poznamenat, že pokud může mít daný výrobek různé tvary, námitka podle čl. 7 odst. 1 písm. e) CTMR by nepřicházela v úvahu, protože neexistuje pouze jediný přirozený tvar daných výrobků. Tento důvod pro zamítnutí zápisu by například nebylo vhodné použít na následující tvar hlavy elektrického holicího strojku, pokud přihlašovatel udal specifikaci „elektrické holicí strojky“, protože holicí strojky se nemusí nezbytně vyrábět v tomto provedení:

Nicméně se mohou stále použít jiné důvody pro zamítnutí zápisu jako v tomto, případě, kdy byla vznesena námitka podle čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) CTMR, protože dotčený tvar je ve svých podstatných znacích funkční (rozsudek ze dne 18.06.2002, C-299/99, Philips). Ve všech takových případech, kdy je přihlašovaná CTM tvořena výlučně tvarem výrobků, jenž vyplývá z jejich povahy, může být ještě vznesena námitka podle čl. 7 odst. 1 písm. c) CTMR z důvodu, že dotčený tvar je popisný ve vztahu k povaze výrobků.

2.5.3

Tvar výrobků, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku

Podle čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) CTMR nelze zapsat označení, která jsou tvořena výlučně tvarem výrobků, jenž je nezbytný pro dosažení technického výsledku. Soudní dvůr vynesl dva základní rozsudky ve věci v zásadě funkčních tvarů, jež jsou poučné pro průzkum ochranných známek tvořených výlučně funkčními tvary (rozhodnutí o předběžné otázce ze dne 18.06.2002, C-299/99, Philips, a rozhodnutí ze dne 14.09.2010, C-48/09 P, Red Lego brick) výkladem mimo jiné čl. 3 odst. 1 první směrnice Rady 89/104, jenž je ekvivalentní čl. 7 odst. 1 CTMR.


VERSION 1.0



Pokud jde o výše uvedené označení, Soudní dvůr konstatoval, že co se týče označení tvořených výlučně tvarem výrobku, který jen nezbytný pro dosažení technického výsledku, cílem čl. 3 odst. 1 písm. e) druhé odrážky je zamítnout zápis tvarů, jejichž základní vlastnosti odpovídají nějaké technické funkci, s tím následkem, že by výlučnost vlastní právům z ochranné známky bránila možnosti konkurentů nabízet výrobek mající takovou funkci nebo přinejmenším jejich svobodné volbě technického řešení, které si přejí přijmout, aby jejich výrobek byl vybaven takovou funkcí (rozhodnutí o předběžné otázce ze dne 18.06.2002, C-299/99, Philips, bod 79). Je třeba podotknout, že čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) CTMR volbou označení tvořených „výlučně“ tvarem výrobku „nezbytným“ pro dosažení technického výsledku zajišťuje, aby byl zamítnut zápis jen tvarů výrobku, které v sobě pouze zahrnují technické řešení, a jejichž zápis jako ochranné známky by tedy skutečně bránil využívání tohoto technického řešení jinými podniky (Red Lego brick, bod 48). Označení je tvořeno „výlučně“ tvarem výrobku nezbytným pro dosažení technického výsledku tehdy, jestliže všechny základní vlastnosti tvaru plní technickou funkci, přičemž přítomnost vlastností, které nejsou základní a nemají technickou funkci, není v tomto rámci podstatná (Red Lego brick, bod 51). Skutečnost, že mohou existovat alternativní tvary jiných rozměrů nebo jiného designu umožňující dosažení téhož technického výsledku nemůže sama o sobě vyloučit uplatnění tohoto ustanovení (Red Lego brick, body 53–58). Čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) se však nemůže použít, pokud tvar výrobků zahrnuje významný nefunkční prvek, jakým je ozdobný nebo fantazijní prvek, který má v daném tvaru důležitou úlohu (Red Lego brick, bod 52). Naproti tomu přítomnost jednoho či několika druhořadých arbitrárních prvků v trojrozměrném označení, jehož všechny základní prvky jsou určeny technickým řešením, které toto označení zobrazuje, nemá dopad na závěr, podle kterého je uvedené označení tvořeno výlučně tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku. Správné použití čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) předpokládá řádné určení základních vlastností dotčeného trojrozměrného označení. Výraz „základní vlastnosti“ musí být chápán jako týkající se nejdůležitějších prvků označení (Red Lego brick, body 68–69). Určení uvedených základních vlastností musí být prováděno v každém jednotlivém případě. Jakmile jsou určeny základní vlastnosti označení, je dále třeba ověřit, zda všechny tyto vlastnosti plní technickou funkci dotčených výrobků. Při posuzování přihlášky CTM podle čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) je třeba se zamyslet nad významem výrazu „technický výsledek“. Tento výraz by měl být vykládán v širokém smyslu a zahrnuje tvary, jež například: • • • •

přesně zapadají do jiného článku, poskytují největší pevnost, spotřebuje se na ně nejméně materiálu, přispívají k praktickému skladování nebo přepravě.

Hlavní argumenty ohledně tvarů, jež jsou v zásadě funkční, se týkají tvaru stavebnicové dílu ze souprav stavebnic (hračky). Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



V rámci řízení o neplatnosti druhé instance úřadu (nejprve zrušovací oddělení a potom velký senát) prohlásily CTM č. 107 029 pro níže uvedené označení za neplatnou ve vztahu k „soupravám stavebnic (hračkám)“ ve třídě 28. Označení

CTM č.

Výrobky a služby

CTM č. 107 029

třída 28 (stavebnice)

Zejména velký senát potvrdil, že každá jednotlivá vlastnost „Red Lego brick“ (červeného stavebnicového dílu Lego) plní zvláštní technické funkce, a sice i) výstupky na vrchní straně kostky: výška a průměr zajišťuje sílu spojení; počet umožňuje variabilitu možných spojení; rozmístění umožňuje tvary spojení; ii) výstupky (uvnitř kostky): síla spojení, jejich počet má zajistit lepší sílu spojení ve všech polohách; tloušťka stěny zajišťuje pružení; iii) boky: spojené s boky dalších dílů umožňují vytvoření stěny; iv) vyhloubená část na spodní straně: umožňuje zapadnutí do výstupků na vrchní straně kostky a jejich spojení; v) celkový tvar: tvar stavebnicového dílu; velikost, kterou může dítě držet v ruce (rozhodnutí ze dne 10.07.2006, R 856/2004--G, bod 54). Tribunál zamítl žalobu proti uvedenému rozhodnutí, potvrdil zjištění velkého senátu a konstatoval, že velký senát použil správně čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) CTMR (rozsudek ze dne 12.11.2008, T-270/06, Red Lego brick). Po odvolání Soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 14.09.2010, C-48/09, Red Lego brick, potvrdil rozsudek tribunálu a konstatoval: …řešení, které v sobě zahrnuje posuzovaný tvar výrobku, je pro předmětnou kategorii výrobků z technického hlediska upřednostňované. Bylo-li by trojrozměrné označení tvořené takovým tvarem zapsáno jako ochranná známka, bylo by pro konkurenty jejího majitele obtížné uvádět na trh tvary výrobku představující skutečné alternativy, a sice tvary, které by nebyly podobné, ale které by byly nicméně z funkčního hlediska pro spotřebitele zajímavé 60). A co je důležité, soud upřesnil, že základní vlastnosti tvaru musí být pro účely použití podle čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) CTMR určeny co nejobjektivněji. Soud dodal, že takové určení může být v některých případech, a zejména s ohledem na stupeň jeho obtížnosti, uskutečněno prostou analýzou vzhledu uvedeného označení, nebo může být naopak založeno na důkladnějším průzkumu, v rámci kterého jsou zohledňovány takové prvky užitečné pro posouzení, jakými jsou průzkumy, odborné posudky nebo údaje týkající se práv duševního vlastnictví dříve přiznaných v souvislosti s dotyčným výrobkem (bod 71). Dále Soudní dvůr dospěl k závěru, že: … technická funkčnost vlastností tvaru může být posuzována zejména s přihlédnutím k dokumentům týkajícím se starších patentů, které popisují funkční prvky dotyčného tvaru (bod 85). Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



Proto skutečnost, že dotčený tvar je nebo byl předmětem nároku přihlášeného patentu či patentové přihlášky, představuje jasný důkaz, že vlastnosti tvaru, jež byly v patentovém nároku identifikovány jako funkční, jsou nezbytné k dosažení technického výsledku. Věc týkající se následujícího tvaru přihlášeného pro „nože a rukojeti nožů“ poskytuje příklad, jak určit základní vlastnosti tvaru a jak posoudit, zda všechny tyto vlastnosti plní technickou funkci. Označení

Věc

Rozsudek ze dne 19.09.2012, T-164/11, Shape of knife handles

V tomto případě byl přihlašovaný tvar popsán jako: ... nepatrně zahnutá rukojeť nože, jež se vyznačuje mírným úhlem 5 až 10 stupňů mezi čepelí nože a podélnou osou perleťové rukojeti, jejíž střední část má poněkud zaoblený profil, který se směrem ke zkosenému zakončení rukojeti rozšiřuje. Do rukojeti je v pouzdru pro čepel zapuštěn šroub s rýhovanou hlavou. Soudní dvůr konstatoval, že: jak je zřejmé z patentu (na nějž se odvolal navrhovatel prohlášení neplatnosti), technickým účelem úhlu mezi čepelí nože a podélnou osou perleťové rukojeti je usnadnit řezání. Střední část je zvláště důležitá pro dlouhé řezy. Řez je díky ní přesnější a zároveň je možno vyvinout větší tlak. Konečně, šroub s rýhovanou hlavou umožňuje pouzdro otevřít a čepel bez použití jiných nástrojů vyměnit a zároveň při používání nijak nebrání v manipulaci s nožem (bod 30), a dospěl k závěru, že nejdůležitější prvky označení, jež tvoří jeho základní vlastnosti, jsou všechny výhradně funkční (bod 33).

2.5.4

Tvar, který výrobkům dává podstatnou hodnotu

Podle čl. 7 odst. 1 písm. e) bod iii) CTMR označení, která jsou tvořena výlučně tvarem, jenž dává výrobku podstatnou hodnotu, nelze zapsat nebo pokud byla zapsána, příslušné ochranné známky mohou být prohlášeny za neplatné. Přestože jeden a týž tvar může být chráněn jako průmyslový vzor i jako ochranná známka, je třeba připomenout, že čl. 7 odst. 1 písm. e) bod iii) CTMR zamítá ochranu tvarů jako ochranné známky jen v určitých specifických případech, a sice, je-li označení tvořeno výlučně tvarem, jenž dává výrobku podstatnou hodnotu. Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



Zatím jediná základní věc, která řeší tvary, jež dávají výrobkům podstatnou hodnotu, se týká následujícího trojrozměrného ztvárnění reproduktoru, na nějž se vztahovalo rozhodnutí z 10.09.2008, R 497/2005-1. Označení

Věc

Rozhodnutí ze dne 10.09.2008, R 497/2005-1

Dotčenými výrobky kromě reproduktorů byly další přístroje pro příjem, zpracování, reprodukci, regulaci nebo šíření zvukových signálů ve třídě 9 a hudební nábytek ve třídě 20. První odvolací senát v tomto rozhodnutí uvedl, že dotčený tvar reproduktoru by byl vnímán jako jakási čistá skulptura, která je protáhlá a nadčasová, a konstatoval, že tento tvar sám o sobě je pro posouzení ze strany příslušného spotřebitele rozhodujícím prvkem, protože ten v něm bude vidět podstatnou hodnotu výrobku (bod 34). Tribunál v rozsudku ze dne 06.10.2011, T-508/08, Representation of a loudspeaker, potvrdil rozhodnutí odvolacího senátu. Tento rozsudek je zatím jediným soudním rozhodnutím v judikatuře Evropské unie, jež se zabývá materií problému ornamentálních tvarů, jež dávají výrobkům podstatnou hodnotu. Soud připomenul, že bezprostřední účel zákazu zápisu tvarů, které dávají výrobku podstatnou hodnotu, je stejný jako v případě čistě funkčních tvarů, a sice zabránit tomu, aby výlučné a trvalé právo, které přiznává ochranná známka, mohlo sloužit k zachování jiných práv, na která zákonodárce chtěl uplatnit „prodloužení lhůty“ (bod 65). Pokud jde o materii věci, soud rozhodl, že design je pro výrobky, jako ty výše uvedené, prvkem, který bude velmi významný při volbě spotřebitele, třebaže spotřebitel zohlední rovněž jiné charakteristické rysy dotčených výrobků. Poté konstatoval, že tvar, pro který byl zápis požadován, svědčí o zcela zvláštním designu, jenž je základním prvkem přihlašovatelovy strategie ochranných známek a zvyšuje přitažlivost dotčeného výrobku, to znamená jeho hodnotu. Soud také podotkl, že z předložených důkazů, konkrétně z výňatků z webových stránek distributorů, z on-line prodeje dražbou či ze stejného prodeje použitých výrobků vyplývá, že v prvé řadě jsou zdůrazněny estetické vlastnosti tohoto tvaru a že je takový tvar vnímán jako jakási čistá skulptura, která je protáhlá a nadčasová pro reprodukci hudby, což z něj činí podstatný prvek jakožto argument podpory prodeje (bod 75). Soud tudíž učinil závěr, že nezávisle na ostatních vlastnostech dotčených výrobků tvar, pro který byl zápis požadován, dává dotčeným výrobkům podstatnou hodnotu. Z výše uvedeného rozsudku vyplývá, že je důležité určit, zda estetická hodnota tvaru může sama o sobě do značné míry určovat obchodní hodnotu výrobků a volbu


VERSION 1.0



spotřebitele. Pokud je hodnota, kterou výrobku dodává samotný tvar, podstatná, není podstatné, zda je celková hodnota výrobku ovlivněna také jinými faktory. V praxi se tento důvod pro zamítnutí zápisu většinou použije na výrobky, u nichž je tvar dotčeného předmětu hlavním, byť nikoliv nutně výlučným faktorem určujícím rozhodnutí ke koupi. Bude tomu tak například u uměleckých děl a u položek, jako jsou šperky, vázy a další předměty, jež se kupují především kvůli estetické hodnotě jejich tvaru. Na druhou stranu skutečnost, že určitý tvar může být příjemný nebo přitažlivý, jej ještě nevylučuje ze zápisu. Pokud by tomu tak nebylo, ochranná známka tvořená tvarem by pak byla prakticky nemyslitelná, protože v moderním obchodě neexistuje žádný průmyslově vyráběný užitkový předmět, jenž by před svým případným uvedením na trh nebyl předmětem studia, zkoumání a průmyslového navrhování (rozhodnutí ze dne 03.05.2000, R 395/1999-3, Gancino quadrato singolo, body 12 a 22–36). Například o následujícím tvaru odvolací senát rozhodl, že nedává výrobkům podstatnou hodnotu. Označení

Věc

Rozhodnutí ze dne 14.12.2010, R 486/2010-2 Shape of a chair

Odvolací senát byl toho názoru, že ačkoliv je tento tvar esteticky příjemný a vizuálně poutavý, v době podání přihlášky se podstatným způsobem neodlišoval od norem ztvárnění židlí. Dále konstatoval, že tuto židli si spotřebitelé kupují kvůli sezení a v domácnosti i na pracovištích se používá jako komfortní kancelářský nábytek. Konstatoval, že se tento případ liší od výše uvedené věci „Loudspeaker“ (reproduktor) tím, že charakteristiky jako zakřivené opěradlo, jež poskytuje oporu bedrům, opěrky pro ruce, jež zvyšují komfort sezení, a čtyři kolečka na nohách této židle jsou patrné přímo na dotčeném tvaru, na rozdíl od technických vlastností reproduktoru v rozhodnutí „Loudspeaker“. Odvolací senát měl za to, že ze skutečnosti, že uvedená židle je podle vlastníka CTM „perlou designu“, automaticky nevyplývá, že hodnota výrobku spočívá především v jeho samotném tvaru. Tato hodnota je spíše dána pevností, komfortem a ergonomičností designu, jenž se stal známým především díky léta trvajícímu marketingovému úsilí. Odvolací senát také připomněl, že vlastník CTM neargumentoval tím, že hodnota tvaru spočívá v jeho vizuální přitažlivosti, a navrhovatel prohlášení neplatnosti nepředložil důkazy, jež by prokazovaly, že prodejci propagovali dotčenou židli zejména Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část B, Průzkum FINAL

VERSION 1.0



prostřednictvím jejího estetického vzhledu (body 21–23) (je vhodné doplnit, že proti rozhodnutí odvolacího senátu byla vznesena žaloba a Tribunál tuto záležitost projednává jako věc T-161/11). Průzkum těchto ochranných známek vyžaduje individuální přístup. Ve většině takových případů bude řádné posouzení možné pouze tehdy, pokud se díky informacím a dokumentům předloženým přihlašovatelem (nebo třetí stranou) prokáže, že estetická hodnota daného tvaru samo o osobě může do značné míry určovat obchodní hodnotu výrobku a volbu spotřebitele. Právě tak tomu bylo v obou výše uvedených příkladech: v případě „reproduktoru“ teprve po důkladném posouzení důkazů předložených přihlašovatelem odvolací senát vznesl námitku z tohoto důvodu. V případě „židle“ předložil důkazy navrhovatel prohlášení neplatnosti, ale ukázaly se být nedostačujícími.


VERSION 1.0


ABSOLUTNÍ DŮVODY PRO ZAMÍTNUTÍ ZÁPISU

Recommend Documents