www.svse.cz
ZNOJEMSKÉ zdarma
Na SVŠE Znojmo jsou studenti spokojeni
Sami se přesvědčte Od začátku se snažíme, aby Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo byla školou studijně kvalitní, ale také aby výuka probíhala v příjemném prostředí a v atmosféře vstřícnosti. Chceme být školou s přátelským, ale náročným přístupem ke studentům. Pro výuku vytváříme potřebné materiální podmínky – mám tím na mysli budovu školy i vybavení učeben, studentský klub Harvart, ubytování na kolejích, studovny a knihovnu. Nerozdáváme diplomy ani tituly. Od studentů totiž očekáváme hlavně práci a systematické studium. Největší odměnou jsou pro nás jejich úspěchy při přijímacích řízeních na navazující magisterské studium na veřejnoprávních vysokých školách a úspěchy v profesní praxi. Vyvíjíme soustavnou snahu o navázání zahraničních kontaktů, zejména s nejbližšími sousedními zeměmi EU (Slovensko, Rakousko), ale také třeba s Čínou. Cílem je zajistit studentům zahraniční praxe i výměnné studijní pobyty. Velmi oceňujeme, že se nám tuto snahu podařilo naplnit. Nedokázali bychom to však bez pomoci lidí, kterým není lhostejný profesní i osobnostní růst našich studentů. Získali jsme významné přímluvce a pomocníky. Poděkování v této souvislosti patří panu Johannu N. Schneiderovi, majiteli mezinárodního koncernu AMMANN, panu Tomáši Kopicovi, generálnímu manažerovi Ammannu Shanghaj, generálnímu řediteli společnosti KOSIT a. s. Košice, panu Adelmo Benassimu a paní Ing. Janě Končekové. Vážíme si upřímně jejich pomoci a věříme, že naši studenti i v budoucnu plně využijí možností, které se jim ve formě získaných zkušeností nabízejí. O tom, že je náš přístup pozitivně vnímán i samotnými studenty, svědčí rovněž výsledky dotazníkového šetření, které bylo realizováno na jaře 2008 u všech studentů školy, tedy jak v prezenční formě studia, tak také v kombinované. Z výsledků mimo jiné plyne, že: • kvalita výuky a odborná úroveň vyučujících jsou vnímány více než 90 % studentů kladně, • podobně pozitivně hodnotí více než ¾ studentů dostupnost studijních materiálů, • s budovou školy projevilo spokojenost více než 90 % studentů, • s technickým vybavením učeben a poslucháren je spokojeno 85 %, • a zejména je potěšitelné, že atmosféra školy působí na více než 90 % studentů příjemně.
AKADEMICKÉ LISTY čtvrtletník SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ VE ZNOJMĚ
Až třetina studentů bude mít šanci vyjet do zahraničí
Záležet bude na studijních výsledcích
SVŠE si uvědomuje, že možnost vycestovat v rámci studia do zahraničí je pro velkou část studentů velmi důležitá, a to jak z důvodů jazykových, tak z důvodu získání zkušeností v praxi zahraničních podniků. Proto se vedení školy rozhodlo nabízet vybraným studentům možnost absolvovat jednu souvislou třítýdenní praxi v zahraničí (buď na konci druhého ročníku nebo v polovině třetího ročníku bakalářského studia) Zahraniční stáže jsou hrazeny z prostředků školy, tzn. student má zdarma dopravu a ubytování, ve vybraných případech může být studentům navíc poskytováno stravné a kapesné. V současné době škola zřídila pro financování zahraničních praxí peněžní fond. Navíc v listopadu minulého roku jsme požádali o členství v rámci projektu celoživotního vzdělávání, kde se ucházíme o rozšířený ERASMUS University Charter. Díky němu by studenti mohli participovat na výměnných stážích v kooperaci se zúčastněnými zahraničními vysokými školami a výrazně by se rozšířili i možnosti pracovních stáží našich studentů v dalších evropských firmách, které by navíc byly hrazeny z velké části z evropských fondů. Již v letošním akademickém roce vybraní studenti SVŠE poprvé vycestovali na zahraniční stáže. Nejatraktivnější destinací pro studenty byla Čína. Do Shanghaje odletěli dva a rozhovor s prvním z nich, Jardou Hvězdou, přinášíme na str. 3. Kromě Číny si studenti mohli vybírat ještě stáže v podnicích v Rakousku a na Slovensku. Pro příští roky plánuje SVŠE rozšířit počet míst zahraničních stáží do takové míry, aby až třetina všech studentů prezenční formy studia měla možnost zúčastnit se zahraničních praxí. Zahraniční praxe bude možné realizovat zejména díky těmto partnerům: - společnosti AMMANN, která má, kromě sídla ve švýcarském Langenthalu, svoje pobočky ve střední i západní Evropě a v mimoevropských destinacích. Velmi nás těší možnost užší spolupráce s koncernem AMMANN, která bude projednána při nejbližší návštěvě generálního mažera Ing. Kopice na naší škole. Pro AL Tomáš Kopic řekl: „Ammann se snaží dlouhodobě spolupracovat s vysokými školami
Z OBSAHU:
Rozhovor se starostou Znojma
Ing. Petrem Nezvedou o spolupráci města a SVŠE. str. 2
Jak Jarda Hvězda putoval na Východ Trochu neuspořádané zápisky o studijní stáži v Šanghaji. str. 3
Bedlivě sleduji pokroky znojemské vysoké školy Rozhovor s trenérem plavecké reprezentace ČR Jiřím Kyněrou. str. 2
Rozhovor s režisérem Janem Hřebejkem a spisovatelem Michalem Vieweghem. str. P/1
III. ples SVŠE Znojmo pátek 6. února 2009, hotel Dukla HRAJÍ:
Plesem provází Tomáš Matonoha. • více v příloze AL na str. P/2 Historické centrum Shanghaje
v zemích, kde působí. V České republice jsme tak vedle dlouhodobé spolupráce s technickou univerzitou v Brně nastartovali spolupráci se znojemskou SVŠE. Jsme rádi, že jsme nalezli partnera se stejnou filosofií a kulturou jako máme my. Díky naší shanghajské pobočce se naskýtá možnost porovnání evropského a asijského prostředí ve všech firemních i obecných aspektech. Věřím, že po skvělém letošním startu prvních dvou stáží, kdy studenti dělají škole výbornou reklamu, se nám tuto spolupráci povede rozvinout a rozšířit do dalších zemí v rámci naší skupiny“. - Městu Znojmu, které nám prostřednictvím svého úřadu bude pomáhat při navazování kontaktů a spolupráce s firmami ve svých partnerských městech, aby se studenti SVŠE mohli zúčastnit praxí v těchto destinacích. - spolupracujícím zahraničním vysokým školám (v současné době SVŠE již kooperuje, resp. navazuje spolupráci s univerzitami v Rakous-
ku, Rusku, Itálii, Maďarsku a na Slovensku). Jak již bylo výše uvedeno, tak se jedná o možnost zahraničních praxí pro vybrané studenty SVŠE. Obecně platí, že ti studenti, kteří mají dobré znalosti a dobrý přístup ke studiu, budou upřednostňováni ve výběru. Škola stanovila tyto podmínky pro účast studentů na stážích: - nezbytnou podmínkou je výborná znalost příslušného cizího jazyka, tzn. katedra cizích jazyků posuzuje u každého zájemce jeho jazykové schopnosti - po kladném stanovisku katedry cizích jazyků vedení školy sestaví „pořadník“ studentů, a to na základě studijního prospěchu za celou dobu studia, mimoškolní aktivity a dalších kritérií). - studenti si dle stanoveného pořadí přednostně vybírají, v kterém zahraničním podniku mají zájem o praxi – tzn. nejšikovnější studenti mají první právo výběru zahraniční praxe.
Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek:
SVŠE Znojmo mě příjemně překvapila Pane hejtmane, přirozené centrum univerzitního a vysokoškolského života je pro Jihomoravský kraj samozřejmě v Brně. Ovšem před čtyřmi lety vznikla ve Znojmě Soukromá vysoká škola ekonomická a také tady se začal rozvíjet akademický
I. čtvrtletí 2009 Číslo 2
život. Jaký je váš postoj k vysokému školství v kraji? „Já samozřejmě podporuji, aby se nejen město Brno, ale Jihomoravský kraj vůbec stal centrem vědy, výzkumu a vysokého školství v ČR. Ono to především bude stát na Brnu, to je sa-
Můžete se o tom přesvědčit sami. Rádi vás mezi sebou přivítáme. Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. Rektor SVŠE Znojmo
Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek navštívil znojemskou vysokou školu ještě jako předseda poslaneckého klubu. Jeho beseda se studenty byla bezprostřední a přínosná pro obě strany.
mozřejmé a nezastírejme si, že to tak není. Je ale dobře, že už není jediným městem, kde dnes na jižní Moravě funguje vysoké školství. Znojmo je toho dobrým příkladem. Já jsem byl před časem při návštěvě znojemské soukromé vysoké školy velmi příjemně překvapen atmosférou i podmínkami, které tu jsou pro studenty vytvářeny. Jsme regionem, který je zárukou, že mladí budou na svá studentská léta velmi rádi vzpomínat. Což samozřejmě platí ve velké míře i o Znojmě. Studenti tady navážou osobní kontakty a to jsou věci, které se určitě i v budoucnu zúročí. Budou to lidé, kteří se sem budou vracet, budou šířit dobré jméno jižní Moravy a konkrétně města Znojma a Znojemska. A to jsou záležitosti, které budou mít – ač se to nezdá - v budoucnu samozřejmě také důležitý efekt.“
Anketa Proč jste si ke studiu vybrali právě SVŠE Znojmo? Jana VÁŇOVÁ studentka III. ročníku, obor Účetnictví a finanční řízení podniku „Chtěla jsem vždycky studovat ekonomický obor a zároveň jsem moc stála o to zůstat ve Znojmě. Obojí se mi splnilo. SVŠE je určitě škola náročná. U mě nebyla problémem matematika, jako u některých kolegů, ale zabrat mi dala makro a mikroekonomie. Ovšem přístup pedagogů je tu hodně osobní, vše záleží na domluvě a věci se řeší bez stresu. I na kulturní a sportovní akce, které se tu v hojné míře organizují, chodím často a ráda. Všichni se vzájemně známe, je to příjemné. – A budoucnost? Možná spojení manažerské práce a účetnictví, které mě moc zajímá.“ Josef ILL student II. ročníku, obor Marketing a management „Vyhovuje mi obor, který můžu studovat, zejména marketIng. Na této škole nevím, co ve vztahu student – pedagog znamená neosobní přístup. Vyhovuje mi i řada možností, které se nabízejí ve škole v oblasti kultury i sportu. A zvlášť oceňuji možnost setkat se i s politiky, např. v Harvartu neformální setkání s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou nebo besedu s Jiřím Paroubkem. Škola se nám snaží zajistit co nejvíce informací a dává možnost udělat si vlastní názor. Chtěl bych pokračovat dál v magisterském studiu. Nejraději zase ve Znojmě.“
DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ úterý 17. února 2009 čtvrtek 23. dubna 2009 Začátek vždy v 9:00, 10:00 a 11:00 hodin.
2/
ZNOJEMSKÉ AKADEMICKÉ LISTY - www.svse.cz
Starosta města Znojma Ing. Petr Nezveda:
Město a vysoká škola stojí o vzájemnou spolupráci Na úvod dovolte, pane starosto, abychom mohli trochu nahlédnout do vašeho soukromí. Studium na vysoké škole je určitě období, na které člověk s nostalgií vzpomíná. Platí to i u vás?
Já jsem studoval v Brně, Fakultu elektrotechnickou VUT, obor mikroelektronika. Nejraději vzpomínám na to, když jsem byl na praxi a dělal diplomku v Tesle Rožnov. Samozřejmě i na zábavu, ale neměli jsme takovou dobrou partu jaká byla na znojemském gymplu. Kdybyste si mohl znovu vybrat profesní zaměření, měnil byste? To nevím. Já jsem dokončil studia v roce 1990, to znamená těsně po revoluci a tím 89. rokem se strašně moc věcí změnilo, samozřejmě i můj pohled na svět. Takže bych přemýšlel a nevím, jestli bych si vybral to stejné. Nejen kvůli uplatnění, ale i vzhledem k možnostem, které současná společnost nabízí. Jednou z takových možností je i fakt, že ve Znojmě vznikla, funguje a dobře si vede vysoká škola. Pro
Znojmo je to jistě prestižní záležitost. Město je navíc partner školy. Co si pod tím lze představit? My jsme navázali na to, co začalo předchozí vedení radnice ve spolupráci s vysokou školou, která tehdy vznikala. Hodně v tom určitě udělal dnešní místostarosta Pavel Balík. Co se týče onoho hlavního partnerství, to obnáší samozřejmě jak materiální podporu, tak jistou neformální morální podporu. A nevím, která je v té které chvíli prioritní. Myslím však, že obojí je důležité. V tom prvním případě město poskytuje peníze a pronajímá, myslím si, za velmi výhodných podmínek prostory v budově na Loucké ulici v bývalé základní škole. A kromě toho se snažíme komunikovat a spolupracovat s vedením školy. Taková spolupráce by mohla a měla být oboustranně výhodná… S vedením SVŠE Znojmo jsem se před nedávnem dohodli, že se budeme každý měsíc pravidelně setkávat. Jde o to, abychom se informovali o aktuálních potřebách školy a o aktuálních možnostech spolupráce. A to hlavně o té méně formální spolupráci, než je právě finanční příspěvek z rozpočtu. Myslím si, že škola má pro nás velký potenciál v mnoha ohledech. V prvé řadě – vždycky je dobře, aby ve městě byla vysoká škola, protože se tam koncentrují chytří mladí lidé, vzdělaní, je velká šance, že zde potom zůstanou. Že se začne měnit ten trend, který fungoval celá dlouhá desetiletí, že mladí lidé odešli po studiu na střední škole ve Znojmě na vysokou školu a pak už se v mnoha případech nevrátili. Určitě má existence vysoké školy také velký vliv na postupné zvyšování vzdělanosti obyvatelstva, neboť Znojmo pa-
tří mezi regiony s nejméně vzdělaným obyvatelstvem. Vysoká škola rozšiřuje i možnosti zahraničních stáží, které chce svým studentům nabízet. Město Znojmo má řadu partnerských měst ve státech Evropské unie. Bylo by možné spolupracovat i v tomto ohledu? Určitě by bylo možné navázat spolupráci. Ale není to otázka krátkodobá, každý krok ve spolupráci s partnerskými městy vždycky stojí značné úsilí a bohužel i moc času. Ale je to určitě zajímavý námět. Vedení SVŠE Znojmo bude usilovat v nejbližší době o akreditaci magisterského stupně studia. Bude mít podporu města? Zcela jistě. Co nevidět budeme v orgánech města rozhodovat o garanci co se týče například prostor a další podpory ze strany města v tomto případě. Z vašich předcházejících slov je, pane starosto, zřejmé, že byste velmi rád ve Znojmě uvítal další mladé lidi, další studenty vysoké školy. Co jim můžete slíbit? Znojmo je krásné město, je to perla jižní Moravy i České republiky do značné míry neobjevená. Je tady krásné prostředí, myslím si, že je tady ještě ve srovnání s jinými lokalitami poměrný klid. Je zde krásné okolí. Z centra města jste za pět minut v přírodě, v Národním parku Podyjí, takže i pro sport i využití volného času je to nádhera. Faktem je, že málokde třeba v Brně, v Praze a v dalších univerzitních městech - se můžete jít učit do přírody, aniž by člověk musel jet někam autem nebo vlakem. Znojmo vás uvítá velmi srdečně a vlídně. Děkujeme za rozhovor.
I. čtvrtletí 2009
Na třílůžkovém pokoji zaplatí student 100 Kč měsíčně Na dvoulůžáku si připlatí jen o málo Od letošního akademického roku připravilo vedení Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo pro mimoznojemské studenty příjemné překvapení. Většinou totiž platí studenti nejvíc peněz za ubytování. Mimořádná finanční nabídka pro
Jaké jsou tedy ceny bydlení na vysokoškolské koleji ve Znojmě v ulici Na Kolbišti? Studenti prezenční formy, kteří jsou ubytováni na vysokoškolské koleji (cca 10 minut od budovy školy) platí: • 100 Kč měsíčně za ubytování ve třílůžkových pokojích (po odečtení ubytovacího stipendia) • 450 Kč měsíčně za ubytování ve dvoulůžkových pokojích (po odečtení ubytovacího stipendia) Tuto cenu bude škola garantovat studentům po celou dobu bakalářského studia.
ubytování na moderní a nové vysokoškolské koleji tenhle předpoklad staví zcela na hlavu. Potvrzuje to i student druhého ročníku studijního oboru marketing a management Jan Raabe: „Jsem z Trutnova a SVŠE byla jediná škola, kam jsem poslal přihlášku. Vyhovoval mi totiž obor, který nabízela a který jsem chtěl studovat. Přijímací řízení jsem zvládl a musím říct, že studium naplnilo mé představy. Výuka je příjemná, není odtažitá, známe se navzájem a také přednášející k nám přistupují jako k individualitám. Navíc je velmi bohatý také mimoškolní život, každý si může vybrat, pokud má zájem. A bydlení na kolejích? Je pěkné, nově zrekonstruované, kousek od školy. Ceny navíc velmi přijatelné. To se studentovi vždycky hodí. Líbí se mi i město Znojmo a jeho atmosféra.“
Jak lze i v dnešní době k takové sumě dojít? Běžná cena třílůžkového pokoje činí 1 400 Kč (včetně připojení na internet). Mimoznojemští studenti obdrží příspěvek: a. od vysoké školy - 650 Kč b. od státu (ubytovací stipendium) - 650 Kč Konečná cena 100 Kč Běžná cena dvoulůžkového pokoje činí 1 750 Kč (včetně připojení na internet). Mimoznojemští studenti obdrží příspěvek: a. od vysoké školy - 650 Kč b. od státu (ubytovací stipendium) - 650 Kč Konečná cena 450 Kč Studenti, kteří budou bydlet v jednolůžkových pokojích a v soukromí, mají nárok na ubytovací stipendium (650 Kč), ale již neobdrží příspěvek od vysoké školy.
Prorektor Ing. Pavel Štohl:
Vybudovat prestižní vysokou školu je náš cíl
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo si za dobu své existence vybudovala image školy, která je zároveň náročná a zároveň si zakládá na své přívětivé tváři, kterou nastavuje studentům. To jsou pozitiva, jež oceňují bývalí i současní studenti. Náročnost je zárukou úspěchu absolventů při přijímacích zkouškách na magisterský typ studia a samozřejmě i úspěchu v praxi. Rodinná atmosféra ve škole zase pomáhá překonat bariéry mezi studenty a pedagogy, vychází vstříc všem, kteří se potýkají s nějakým problémem. A že drobné starosti se mohou vyskytnout, je jasné. I vyučující, jejichž kmenovými školami jsou např. Vysoká škola ekonomická Praha nebo Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, oceňují přístup vedení SVŠE ke studentům. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo je mladá škola. Dospět jí v mnoha ohledech pomáhá prorektor pro studijní a pedagogickou činnost Ing. Pavel Štohl. O čem vlastně přemýšlí člověk, který si vzal na svá bedra velkou odpovědnost? Pane prorektore, spíte dobře? A je znojemská vysoká škola vaším realizovaným snem? Vybudování prestižní vysoké školy ve Znojmě je opravdu mým cílem, který se postupně snažíme s kolegy realizovat. Chtěli bychom, aby se naše vysoká škola stala vyhledávanou vzdělávací institucí, kam se budou hlásit nejšikovnější studenti z celé republiky. A pokud se jedná o to, zda dobře spím, tak našt ěstí ano. Starosti s budováním školy jsou sice poměrně značné, ale jsou kompenzovány dosaženými výsledky školy a navíc si pravidelným kontaktem s našimi studenty „prodlužuji“ krásný vysokoškolský život. Říká se, že splněné sny někdy přinášejí rozčarování. To určitě není váš případ. Jsem zatím velmi spokojen s tím, jak se nám za necelé čtyři roky povedlo školu vybudovat. Škola má téměř 700 studentů a jejich znalosti jsou opravdu dobré. Takže o rozčarování určitě nemůže být vůbec řeč. Ale na druhou stranu si samozřejmě uvědomuji, že je před námi ještě spousta práce. Jako jeden z hlavních úkolů vidím například to, abychom přesvědčili studenty i ze vzdálenějších regionů, že i když jsme
mladá soukromá škola, tak úroveň výuky je zde velmi dobrá a nemusí mít obavy na naší škole studovat. SVŠE se v žádném případě nesnaží jen šlapat na paty soukromým i veřejným vysokým školám. Hledá si svoje cesty a snaží se nabízet i nadstandardní servis. Máte pravdu, zaměřujeme se na konkrétní pomoc konkrétním lidem při zvládání požadovaných znalostí. Vůbec to neznamená, že jsme benevolentní, to by valná většina našich prvních absolventů neuspěla při zkouškách na vyšší typ studia. Jsme nároční, ale nebráníme se v žádném případě tomu, abychom pomohli studentovi v nesnázích osvojit si učivo. Domlouváme se na mimořádných konzultacích, doučování apod. To je, myslím, velké plus. Jste školou soukromou, to znamená, že studenti platí školné. Není to občas bariéra, která jim brání přihlásit se na SVŠE? Samozřejmě se na soukromé vysoké škola hradí školné – u nás činí 16 000 Kč za semestr. Stát nám finančně nepřispívá na provoz žádnou částkou, škola musí všechno platit ze svých prostředků. Vezměme tohle mínus ale z trochu ji-
Slavnostní zahájení soutěže MÁ DÁTI - DAL v aule SVŠE na Loucké ulici ve Znojmě.
ného pohledu: pro studenty z našeho regionu je nutnost platit školné „kompenzována“ úsporou peněz, které by jinak při studiu mimo své bydliště zaplatili za dopravu, ubytování, jídlo mimo rodinu. Pro studenty ze vzdálenějších oblastí jsme vytvořili podmínky, nad kterými nelze jen mávnout rukou. Ubytování na moderních kolejích za 100 Kč, respektive 450 Kč (viz samostatný článek) – to je přece velká pomoc. Školné lze navíc od nového akademického roku hradit v měsíčních splátkách. Myslím, že tato možnost bude pro mnohé uchazeče výhodná. Navíc je třeba vzít v úvahu, že SVŠE velmi výrazně podporuje vynikající studenty. Předně jsme zvýšili částku prospěchovým stipendií až na 10 000 Kč ročně. Nabízíme navíc také zdarma zahraniční stáže v Evropě i mimo Evropu. Například třítýdenní stáž v Číně, o které se mohou čtenáři více dozvědět ze samostatné reportáže, přijde školu na 40 000 Kč. Při rozhovorech se studenty jsme často slyšeli postesknutí – rádi by pokračovali v magisterském stupni
studia právě ve Znojmě. To je další krok, na kterém intenzivně pracujeme. Zatím magisterské studium nemůžeme nabídnout, ale věříme, že brzo se situace změní. Žádost o akreditaci byla právě na Ministerstvo školství podána. Její udělení bude pro nás završením dlouhodobého úsilí, podpořeného, jak říkáte, také velkým zájmem studentů. Důraz na bohatý mimoškolní život je všude patrný. Avšak hledáte i nové talenty v jednom z vašich hlavních studijních oborů – v účetnictví. Důkazem je soutěž Má dáti – dal. Ano, letos pořádáme už třetí ročník soutěže nejlepších studentů tohoto oboru na středních školách z celé republiky. Činíme tak ve spolupráci s Obchodní akademií Znojmo a s Institutem svazu účetních Praha, který je odborným garantem. Upřímně řečeno, není to pro nás jen nezištná záležitost. Někteří úspěšní absolventi z minulých ročníků studují teď na SVŠE. Těm, kteří splní určitá kritéria, totiž nabízíme možnost nastoupit k nám bez přijímacího řízení.
Soutěž si získala velmi dobré jméno, vloni přijelo na 170 účastníků. Vítězové si odvezli notebook, fotoaparát, DVD přehrávač. Pro vás osobně ale může být tato soutěž i jakousi prověrkou toho, co se žáci středních škol naučili z učebnic, které jsou vaším dílem. To je pravda. Jsem autorem učebnic Účetnictví pro střední školy a veřejnost. Jste jako vždycky příliš skromný. Dodám tedy, že ve sborníku z Pedagogické konference Vysoké školy ekonomické Praha ze závěru loňského roku byly zveřejněny i výsledky ankety mezi vyučujícími středních škol. Odpovídali na otázku, jakou odbornou literaturu používají ve výuce účetnictví… … je to tak. Když už mě k tomu nutíte, musím říci, že ze 115 dotázaných učitelů více než 80 % uvedlo, že moje publikace používá ve výuce jako hlavní učebnice a jsou s nimi spokojeni. (Pozn. autora: učebnice P. Štohla jsou ve sborníku VŠE Praha prezentovány jako velmi dobré až výborné, srozumitelné, přehledné, které jsou každoročně aktualizované). Možná si někteří letošní maturanti po přečtení tohoto rozhovoru řeknou, že by třeba nebylo od věci dozvědět se o Soukromé vysoké škole ekonomické Znojmo ještě něco víc. Dostanou tu možnost? Zcela jistě. Přesvědčit se o tom, jak to na naší škole funguje, nasát její atmosféru, projít se učebnami, prohlédnout si koleje, ale také pohovořit s vyučujícími – to všechno bude možné v průběhu dnů otevřených dveří, které chystáme na 17. února a 23. dubna. Zveme všechny, které zaujala třeba jen část z toho, co tu bylo řečeno. Rádi je budeme informovat osobně, vzájemná lidská setkání skutečně preferujeme. Anonymita u nás nemá místo.
I. čtvrtletí 2009
Jak Jarda Hvězda putoval na Východ
Trochu neuspořádané zápisky o studijní stáži v Šanghaji
Osoby: h Jaroslav Hvězda, student III. ročníku Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo, obor Účetnictví a finanční řízení podniku h Tomáš Kopic, ředitel pobočky švýcarské firmy Ammann v Šanghaji h Gabriela Kopicová, manželka Tomáše Kopici, která během stáže přijala do svého domu, v němž se stará o své dvě malé děti, také Jaroslava Hvězdu Místo: Šanghaj, Čína Čas: Od 1. do 19. prosince 2008 Děj: h Letěl jsem z Vídně do Amsterodamu a pak do Šanghaje. Takhle daleko jsem nikdy nebyl, těch skoro jedenáct hodin v letadle bylo dlouhých a s mou větší postavou to nebylo zrovna jednoduché. Na letišti na mě čekal řidič firmy s cedulkou. Neuměl moc anglicky, takže jsme se hůř domluvili. Zavezl mě do firmy a tam jsem se seznámil s Tomášem Kopicem. Byl velmi příjemný a vstřícný. Stejně jako jeho žena Gabriela. Bylo to fajn, strávil jsem celý čas u nich v rodině, bydlel jsem u nich v domku. h Tomáš Kopic závod přímo řídí, je tam už asi rok a půl. V Šanghaji má švýcarská firma Ammann takový menší montážní závod a vyrábí tam obalovny asfaltu. Provoz firmy Ammann má na čtyři desítky zaměstnanců. Montují obalovny asfaltu, jak jsem už řekl. Díly, Pozn.: AMMANN GROUP Ammann je švýcarská rodinná společnost s dlouholetou a úspěšnou tradicí. Byla založena již v roce 1869 a dnes je vedoucím dodavatelem strojů, systémů a služeb pro stavební průmysl. Působí v Evropě a na vybraných trzích v Asii, Austrálii a Severní Americe. Zaměstnává více než 2 800 lidí.
konkrétně ty nejkomplikovanější části, přivážejí z Evropy, něco nakupují od dodavatelů v Asii a menší části si vyrábějí sami. Měl jsem možnost si prohlédnout, jak vše funguje nejen v závodě. Ale i jak to vypadá v Šanghaji ve městě. Rozhodně je to zajímavé místo.
h Co jsem dělal já, jak jsem se uplatnil? Samozřejmě jsem pozoroval provoz a práci kolem sebe. Přitom jsem si stačil posbírat materiály pro bakalářskou práci. Původně měl být tématem dlouhodobý majetek. Ale dohodli jsme se na změně – pokusil bych se srovnat, jak to funguje v čínské pobočce Amannu a jak v pobočce, která je u nás v České republice v Ústí nad Metují. Takže musím navštívit i tento závod a pokusit se získat tam potřebná fakta. A pak už bych se do toho měl pustit. S plným nasazením. h O své profesní budoucnosti nemám ještě úplně vyhraněnou představu. Chtěl bych rozhodně pokračovat v magisterském studiu. Uvidíme, jak to všechno dopadne. Ukončit teď bakalářské studium na SVŠE, to je primární cíl. h Kdybych se měl znovu rozhodovat – jet či nejet – neváhal bych. Ono rozhodně velmi záleží na tom, jak vás při absolvování stáže v podniku přijmou. Jak se vám otevřou, jak s vámi jednají, jak vám vycházejí vstříc, jaké informace jsou vám ochotni a schopni dát. Tomáš Kopic byl v tomto smyslu velmi vstřícný, mohl jsem si cokoli ofotit, vyfotit, kohokoli se na cokoli zeptat. Já jsem hlavně spolupracoval s finančním ředitelem, od něho jsem se snažil vytěžit co nejvíce informací, o nichž jsem si myslel, že je budu potřebovat. Byl to Číňan, jako většina z asi patnácti administrativních zaměstnanců. Mezi pracovníky jsou taky asi čtyři Němci a Tomáš jako šéf. Komunikují mezi sebou v angličtině, takže nebyl problém se s nimi domluvit. S dělníky už by to šlo hůř. Ti mluví jen čínsky, s těmi bych se nedomluvil.
ZNOJEMSKÉ AKADEMICKÉ LISTY - www.svse.cz toho, abychom riskovali nějaké zdravotní problémy. Doma u Kopiců vařila většinou jejich čínská hospodyně. Byla to často rýže a k tomu zelenina a troška kuřecího masa, lehké jídlo, ale fajn. Tlustého Číňana jsem nikde nepotkal, abych řekl pravdu. Snad jen ti mladší jsou trošku naducanější, asi už se na nich podepisuje MacDonald. h Jaký je v Číně systém školství? – Do toho se mi nepodařilo proniknout a ani jsem se zvlášť nesnažil. Pozoroval jsem jen, jak to chodí u Kopiců. Tříletá Julie chodila do mezinárodní školky s angličtinou a se základy čínštiny a v kuchyni visel diplom „student týdne“. Jeden večer probírali rodiče její hodnocení ze školky, je to jistě jiný systém než u nás. h Vánoce jsem už prožil v kruhu rodiny. h Přínos? Jestli to nějaký byl? Ale určitě! Když pominu jazykové i odborné záležitosti, možnost podívat se do Číny byla super... Vidět všechno na vlastní oči. I když Šanghaj není v žádném případě typická Čína
/3
h Stáž kdekoli bych spolužákům doporučil. Podívat se někam je jedině dobře, přivezete si spoustu zajímavých informací o zemi, lidech, ale i nové znalosti z oboru. O tom, jak to funguje v mezinárodní firmě, jak je všechno organizované. h Chtěl bych velmi poděkovat vedení školy za možnost podívat se do světa. A taky chci poděkovat manželům Kopicovým za to, že na tři týdny oželeli své soukromí, poskytli mi střechu nad hlavou. Tomášovi děkuji i za čas, který mi věnoval ve firmě. Budu se snažit, abych své nové znalosti opravdu zúročil.
První státní závěrečné zkoušky …. a dobrá zpráva pro nové studenty Jak je obecně známo, vysokoškolské studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou a obhajobou bakalářské práce. V červnu loňského roku se první státní závěrečné zkoušky konaly i na SVŠE Znojmo.
zvládat přípravu na jednotlivé předměty, naráží na problém týkající se samotné šíře látky. S tím se vypořádávají lépe ti, kteří jsou schopni prokázat určitý nadhled umožňující v širších okruzích presentovat významnější poznatky a souvislosti, se schopností potlačit méně významné jednotlivosti spíše informačního či doplňujícího charakteru. U státních zkoušek se často stává, že student zahlcený nastudovanými poznatky se ve zkušebním okruhu „ztratí“. Nicméně průběh potěšil nejen domácí pedagogy, ale příznivé hodnocení bylo slyšet i z úst zástupců jiných škol. Všeobecná shoda panovala v tom, že úroveň prvních státních závěrečných zkoušek byla plně srovnatelná s obdobnými zkouškami na veřejnoprávních vysokých školách.
Zkoušky z mikroekonomie a makroekonomie konané v průběhu studia budou uznávány u státnic
h Šanghaj je obrovské město, přes dvacet miliónů lidí. Je to prostě světové velkoměsto střižené podle evropského stylu. Já jsem Znojmák, takže to byl úplně jiný svět. Je to civilizované město, ze kterého chtějí Číňané udělat jedno ze světových center. Jak říkal Tomáš, ještě před necelými dvěma lety se mohli lidé v centru procházet úzkými uličkami s atmosférou starých časů. Ty ale rychle mizí a ustupují moderní a supermoderní výstavbě. Dědictví předků je v tomto smyslu moc netrápí. Pokud se chcete pokochat starou čínskou architekturou, je tu k vidění v podstatě jen staré město, které je vlastně určeno pro turisty. Tam se setkáte se stavbami s pagodami, stupňovitými střechami, prostě s typickými starými východními budovami. h Sám jsem zpočátku nevěděl, jak všechno funguje. Tomáš mi jeden den ukázal všechno, až po finální produkt, který montují. Jde o stroje, které dělají povrch komunikací, po kterém se jezdí. O tento produkt je v této části světa samozřejmě zájem. Vyrábějí dvě až tři soupravy měsíčně. Zejména pro Asii, Rusko, Austrálii.
h Pokud jde o moji angličtinu, ze začátku jsem se musel trošku rozpovídat, ale pak to bylo super takhle si „pokecat“. Byl jsem často s šestadvacetiletým kolegou z Německa, bral mě sebou ven, na večeře, občas jsme se setkávali s jeho kamarády. Popovídali jsme si anglicky, bylo to moc fajn. A pak jsem si vlastně vyzkoušel i tu obchodní angličtinu při rozhovorech s finančním ředitelem. Začátek byl krušnější, ale člověk se do toho dostane a je dobré vyzkoušet si používaní různých odborných výrazů a formulace myšlenek. Bylo to velmi zajímavé a užitečné. Vyjet někam na delší čas znamená určitě zlepšit se v komunikaci v cizím jazyce opravdu hodně. h Večer jsme chodili po jedné z hlavních ulic plné restaurací s nabídkou různých světových kuchyní. Chutnala mi třeba indická. Potkávali jsme tam Andyho kamarády, Australany, Afričany, Indonésany, prostě lidi z celého světa. Německá menšina je tam údajně největší, žije tam na dvacet tisíc příslušníků této národnosti. Andy žije v Šanghaji už rok a půl, takže věděl, kam mě zavést, do kterých restauračních podniků se dá zajít bez
Na základě rozhodnutí vedení školy byli o účast ve zkušebních komisích požádáni i významní odborníci a pedagogové jiných vysokých škol (VŠE Praha, UTB ve Zlíně, MZLU v Brně, MU v Brně). Zástupci těchto škol rovněž vykonávali u obou studijních oborů funkci předsedy. Před státní zkouškou panovala tradičně nervozita u studentů, ale je nutno zdůraznit, že do jisté míry se vyskytla i u pedagogů SVŠE. Důvody byly prosté. Státní zkouška byla obsáhlá a skládala se ze
Průběh zkoušek vyhodnocovalo velmi zodpovědně vedení školy i akademická rada a po diskusi se dospěli ke shodě v dílčí úpravě. Jejím cílem je vytvořit u SZZ ještě větší prostor pro presentaci vlastních znalostí a přístupů studentů. Posílí se prostor pro presentaci a obhajobu bakalářské práce. Naopak státní zkouška z ekonomie se časově předsouvá již do průběhu studia. Zkoušky z mikroekonomie a makroekonomie, které tvoří obecný základ studia v 1. ročníku, budou povýšeny na státní zkoušku. Jedná se o pra-
Prorektoři (zleva) Kamil Fuchs a Pavel Štohl poblahopřáli bezprostředně po státních závěrečných zkouškách prvním absolventům.
tří částí – obhajoby bakalářské práce, obecné části tvořené předměty mikroekonomie a makroekonomie a odborné části tvořené předměty oborově profilujícími. Tím představuji novou situaci, ve které se studenti ocitají. Obecně platí, že mnozí z těch, kteří jsou schopni
xi, kterou uplatňuje řada škol, kde rovněž SZZ z ekonomie probíhají v časovém předstihu obhajob bakalářských prací. Prof. PhDr. Kamil Fuchs, CSc. prorektor SVŠE Znojmo
4/
ZNOJEMSKÉ AKADEMICKÉ LISTY - www.svse.cz
Kdo stojí za katedrou Pro studenty není zdaleka důležité jen to, jaký obor nebo předmět zrovna studují. Kvalitu výuky samozřejmě v rozhodující míře ovlivňuje pedagogický sbor. SVŠE Znojmo už od svého vzniku právě tento fakt akcentuje a vybírá pro své studenty ty nejlepší pedagogy. Patří mezi ně také děkanka Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity Brno prof. Iva Živělová, prof. Jindřich Klůfa z Vysoké školy ekonomické Praha a prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Prof. Ing. Iva Živělová, CSc. Paní profesorko, čemu vyučujete na SVŠE Znojmo? Ve Znojmě učím podnikovou ekonomiku a finance podniku. Snažím se tuto problematiku vykládat spíš z toho praktického hlediska, abych je nezahlcovala jen suchou teorií, ale přiblížila jim praxi a život. Jak hodnotíte studenty ve Znojmě? Vy máte samozřejmě srovnání s frekventanty své mateřské univerzity v Brně. Musím říct, že se mi tady velice líbí. Studenti se mi jeví jako aktivní, se zájmem o studium. Ve srovnání s těmi brněnskými opravdu chodí na přednášky, chodí do výuky, prostě zdá se, že se tolik nerozptylují jako jejich kolegové v Brně. Ono je to možná dáno tím, že škola není tak anonymní. Myslím, že ono rodinnější prostředí, o kterém se tu nejen mluví, má v této škole rozhodně na výuku pozitivní vliv. Co byste vzkázala těm, kteří se v těchto měsících budou rozhodovat o svém dalším studiu, budou zvažovat obory a vybírat školy? Rozhodně bych řekla, že pokud jim vyhovuje některý z oborů, které nabízí SVŠE a jsou na vážkách mezi znojemskou školou a některou větší třeba i veřejnou školou, nemusí mít ze Znojma obavy. Nemusí se bát toho, že by šlo o nějakou regionální školu. Skutečně si myslím, že svojí úrovní je srovnatelná i s veřejnými univerzitami.
Prof. RNDr. Jindřich Klůfa, CSc.
S nabídkou vyučovat na SVŠE ve Znojmě přišel můj kolega z VŠE. Nabídku jsem přijal na základě jeho doporučení.
Pedagogické činnosti se věnuji 34 let. Absolvoval jsem MFF UK v Praze, můj obor je pravděpodobnost a matematická statistika. Původně jsem učil statistiku na VŠZ v Praze (nyní ČZU), nyní učím matematiku na VŠE v Praze. Proč jste přijal nabídku vyučovat na SVŠE Znojmo?
- to jsou paradoxy
Studenti jsou všude stejní. Pokud jde o znalosti matematiky, látka na sebe navazuje, takže dost závisí na úrovni znalostí ze střední školy. V tomto smyslu jsou asi lépe vybaveni studenti VŠE, ale je to individuální. Obavy z matematiky kolují mezi potenciálními studenty SVŠE Znojmo velmi často. Jsou opodstatněné? Matematika na SVŠE ve Znojmě není zdaleka ten nejdůležitější předmět, od studentů se neočekává „matematické myšlení“. Jde o to zvládnout základní postupy, které jsou mechanické a které se může v zásadě naučit každý student. Myslím, že obavy potenciálních studentů jsou neopodstatněné.
Na SVŠE Znojmo přednáší předměty Daně a Mzdová propedeutika, autor úspěšných odborných publikací, dlouholetý zkušební komisař ISÚ Praha. Víme o Vás, že jste pro SVŠE Znojmo „vytvořil“ nový studijní obor „Mzdové účetnictví, daně a personalistika“, který nelze studovat na žádné jiné vysoké škole v ČR. Zkuste prosím čtenářům tento obor stručně představit? Obor „Mzdové účetnictví, daně a personalistika“ patří mezi ekonomické obory, po nichž je v praxi evidentní společenská poptávka. Na SVŠE ve Znojmě studenti mají možnost získat v tomto oboru teoretické poznatky z oblasti mezd a platů, úspěšně se orientovat v daňové problematice. Nedílnou součástí programu studia je i personalistika a další předměty společné i pro ostatní obory studia. Obor je určen zejména pro zájemce o výkon funkcí mzdových účetních a personalistů v podnikatelském sektoru s využitím znalostí i v sektoru veřejném. Perspektivu oboru lze spatřovat i v situaci na trhu, kde narůstá poptávka po účetních a zejména mzdových účetních. Náročnost této profese si vyžaduje i perfektní odbornou přípravu. V tomto směru má SVŠE konkurenční výhodu, neboť poptávka po tomto oboru i v obdobích krizového vývoje ekonomiky bude narůstat. Na SVŠE Znojmo nejen vyučujete, ale také jste byl u státních závěrečných zkoušek. Můžete prosím zhodnotit znalosti studentů znojemské vysoké školy?
Pane profesore, jak dlouho se věnujete pedagogické činnosti? Jaký je váš obor?
SVŠE Znojmo má pobočku v Praze
Jsou nějaké rozdíly mezi studenty na VŠE a studenty znojemské vysoké školy?
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Znalosti studentů SVŠE Znojmo v oblasti podnikové ekonomiky, účetnictví a daní u státních bakalářských zkoušek mě velmi příjemně překvapily. V tomto směru, podle mého soudu, se jejich znalosti vyrovnaly a v mnohém převýšily znalosti studentů na některých veřejných vysokých školách. Je to především zásluhou kvalitního profesorského sboru, v němž působí významní profesoři a uznávaní odborníci z daných oborů.
I. čtvrtletí 2009
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, studijní středisko Praha. Tak zní název pobočky, kterou zřídila znojemská vysoká škola rok po svém založení v akademickém roce 2006/2007 v hlavním městě. Může se to jevit jako paradox - ve valné většině případů tomu přece bývá naopak - ale je to tak. Pobočka nabízí výhradně bakalářský studijní obor Účetnictví a finanční řízení podniku, a to kombinovanou formu studia. Adresa studijního střediska je prestižní. Nachází se přímo v centru Prahy v Hybernské
ulici, takže vynikající dopravní spojení je zaručeno. Znalosti předává studentům na dvacet vyučujících, jedním z nich je i docent Luboš Marek, který na naší škole vyučuje matematiku, statistiku a informatiku a který je zároveň vedoucím katedry statistiky na VŠE Praha.
Docent Marek hodnotí své studenty takto: „Zejména matematika v prvním ročníku je pro studenty „těžkým oříškem“. Na druhé straně je třeba říci, že na všech studentech je patrná velká snaha se i s těmito pro ně těžkými předměty zdárně vypořádat, což se mimo jiné projevuje i velkým zájmem o konzultace. Zkušenosti z prvních tří let studia ukazují, že při pečlivé domácí přípravě i tyto předměty studenti nakonec zdárně zvládnou.“ Ve třech ročnících studuje nyní na 170 lidí. Sedmatřicet studentů se chystá v letošním roce studium dokončit a získat bakalářský titul. Pobočka se tedy na červen připravuje na první státní zkoušky. Promoce se však uskuteční počátkem července v prostorách Městského divadla Znojmo a bude společná se znojemskými absolventy. Při přípravě oboru Účetnictví a finanční řízení podniku zřizovatel spolupracoval s Institutem svazu účetních, a.s. a tento studijní obor je vystavěn ve výrazné shodě se Systémem certifikace a vzdělávání účetních. Studenti mohou během standardní doby studia složit zkoušky předepsané ISÚ, a.s. a získat tak nejen bakalářský titul, ale také profesní certifikát (Certifikovaný účetní) – ostatně stejně jako studenti ve Znojmě. Tento certifikát představuje vysokou kvalifikaci odpovídající mezinárodním vzdělávacím standardům v oblasti účetnictví.
Trenér plavecké reprezentace ČR Jiří Kyněra:
Bedlivě sleduji pokroky znojemské vysoké školy Jiří Kyněra, trenér reprezentačního týmu plavání České republiky, už dovedl k titulům mistrů Evropy i účasti na světových šampionátech a olympijských hrách řadu mladých lidí především ze Znojma. Je totiž rodilý Znojmák a jeho vztah ke Znojmu i k mladým lidem předznamenal před lety samozřejmě i jeho podporu úsilí založit ve městě vysokou školu. Jak jste vnímal snahu založit ve Znojmě vysokou školu?
Je dobře, že byla ve Znojmě založena SVŠE, kde mají možnost studovat nejen Znojmáci. Je to jedna z možností i pro některé sportovce, kteří se u nás připravují a trénují tu.V příštím roce této možnosti spojit vzdělání a sport využije i jedna naše plavkyně, která v současné době reprezentuje Slovensko. Snahu o založení vysoké školy ve Znojmě jsem vnímal velmi intenzivně, protože mě při zakládání oslovil osobně Ing. Pavel Štohl. Podařilo se nám najít spřízněnou osobu v podobě současné děkanky prof. Stávkové z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a ta výrazně pomohla při organizaci a spuštění školy.
Zajímáte se i nadále o to, jak škola funguje? Přehled o zázemí a nabídce této školy mám, protože sleduji její činnost, pokroky, které jsou nesporné. Všem studentům i jejich pedagogům přeji hodně nadšení, pohody a úspěchu v práci a ve studiu. A jaké úkoly stojí aktuálně před trenérem naší plavecké reprezentace? Především mě čeká příprava reprezentantů na letošní mistrovství světa v Římě. Předcházet tomu bude několik zahraničních soustředění a mezinárodních závodů, konstatuje Jiří Kyněra.
Člen akademické rady SVŠE Znojmo Ing. Pavel Vajčner, generální ředitel Znovínu Znojmo:
Vysoká škola zvyšuje renomé Znojma Začátek roku je pro mnohé obdobím bilancování. Jaký byl pro vás uplynulý rok? Rok 2008 byl pro vinaře úspěšný. Byla velmi dobrá úroda a z ročníku očekáváme velmi aromatická bílá vína jako Sauvignon, Tramín, Pálavu. Co se týče prodeje vína, byl rok velmi úspěšný. Stoupající spotřeba vína a zaměření na odrůdová bílá vína, spojená s turistickým programem přináší ovoce. Znovín je jedním z hlavních nositelů turismu na Znojemsku. K nejvýznamnějším cílům patří Šobes a Křížový sklep v Příměticích. Proč?
Jde o dlouhodobou soustavnou cílenou propagaci viniční tratě Šobes. Její mimořádná poloha v Národním parku Podyjí podložená kvalitou je podmínkou. Křížový sklep je jako křížový opravdu unikátní stavba. Navíc v tomto sklepě se vínům opravdu daří.
Také bývalý premonstrátský klášter Louka ve Znojmě je dnes spojován právě se Znovínem. Co tu nabízíte, respektive co chystáte nového? V Louckém klášteře ve Znojmě – v jeho přízemních dvou patrech máme zajímavou nabídku turistických atraktivit ve spojení s vínem. Ať už jde o vinařsko-bednářské muzeum, také obrazovou galerii, která dnes čítá přes 400 děl současných českých malířů a dalších umělců. Je zde návštěvnické centrum, prodejna, Terroir salonek, je zde uloženo přes 0,5 mil. lahví vína. Prostory jsou vhodné pro konference, svatby, školení, ochutnávky vín. Nově je instalováno muzeum Klementa Maria Hofbauera. Pane řediteli, jste členem akademické rady SVŠE Znojmo a Znovín je jejím partnerem. Jak hodnotíte působení vysoké školy na Znojemsku?
Hodnotím je pozitivně. Škola zvyšuje renomé Znojma, zájem akademiků o Znojmo, vychovává inteligenci se vztahem ke Znojmu. To je velmi důležité i pro budoucnost města. Navíc škola je ve Znojmě vidět a v povědomí jeho obyvatel je již pevně ukotvena. Díky za to, přeji hodně dalších úspěchů.
Ing. Vajčner s účastníky mezinárodní Vědecké konference Nové trendy - nové nápady 2008.
AKADEMICKÉ LISTY ▪ Čtvrtletník SVŠE Znojmo ▪ Vydává: SVŠE Znojmo ▪ Redakce: Anna Maixnerová ▪ Sazba: Zdeněk Mikeš ▪ Tisk: Ekon Jihlava
www.svse.cz
PŘÍLOHA
ZNOJEMSKÝCH AKADEMICKÝCH LISTŮ KULTURA A SPORT NA SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLE EKONOMICKÉ ZNOJMO
I. čtvrtletí 2009 Číslo 2
Vysokoškolský klub Harvart žil i v první polovině tohoto školního roku bohatým kulturním a společenským životem. Na jeho pódiu se vystřídali Jiří Schmitzer, Luboš Pospíšil s Bohoušem Zatloukalem, Vladimír Mišík s Olinem Nejezchlebou a Pavlem Skálou, Jablkoň nebo Poutníci se svým vánočním koncertem. V rámci podzimní části nabitého programu vysokoškolského klubu si do Harvartu přišlo se studenty pobesedovat i několik populárních osobností. Se dvěma z nich, spisovatelem Michalem Vieweghem a režisérem Janem Hřebejkem, jsme pro vás do druhého čísla Akademických listů připravili rozhovor.
Michal Viewegh: Nezastavějte si životní obzor učebnicemi, na světě jsou i jiný věci… Chodil jste rád do školy? Docela jo. Já jsem byl na základní škole premiant, takže mě chválili. Nemůžu říct, že na základku bych chodil nerad, opravdu jsem byl třídní premiant, ale na tom gymplu už jsem zažíval ty obvyklý stresy, oni to uměli někdy tak nějak vyhrocovat, všechny ty písemky a tak. Jakože z toho dělali záležitost života a smrti. Takže jestli jsem si někde zadělal na svý nynější žaludeční problémy, tak tam.
Co jste nemusel? Matika, fyzika, chemie, tyhlety věci. Já jsem ještě chodil na přírodovědnou větev gymnázia, což byl totální omyl v mém případě. A jak už jsem říkal, naše třídní z toho dokázala dělat záležitost obřadnou, takový téměř náboženský rituál bych to nazval, taky to byla předsedkyně strany na škole… Vy jste se tomu snažil vyhýbat, když jste později sám učil?
Já jsem se to snažil zlehčovat, vždycky jsem říkal, aby si nezastavěli životní obzor učebnicemi, že jsou i jiný věci. A to jsem se snažil říkat i svý dceři. Když přinesla čtyřku, tak jsem říkal: „hele jako dobrá zpráva to není, ale není to tragédie, z toho se nezblázníme“. A literatura, čeština, už tenkrát vás nějak táhla? Když jsem studoval? No, já když jsem se učil na základce, tak mě táhly ty slohy - ale to se furt bavíme o tom, že jsem napodoboval Šimka a Grosmana, jako Besídka ze zvláštní školy, což by se sešity ze sedmé osmé třídy dalo velmi snadno doložit. Jaký jste měl vztah k poezii? Ze začátku takovej jako nijakej, pak jsem jednou na gymnáziu v nějakým takovým citovým rozjitření – někoho jsem asi platonicky miloval nebo co - jsem v knihovně rodičů objevil knížku, výbor české milostné poezie, která se jmenovala Mým snem jsi prošla. A tahleta kniha mě dost ovlivnila, protože jsem byl úplně uhranutej, celou řadu těch veršů jsem uměl a umím do dneška zpaměti. Víte, že o vás jedni říkají, že jste „sociologický jev“ a jiní vás srovnávají s Kunderou?…
To bylo velmi lichotivé srovnání, které použil Thomas Brussig, známý německý spisovatel pro týdeník Der Speigel a to musím říct, že samozřejmě mě velmi potěšilo. Protože když renomovaný německý spisovatel vás takhle ohodnotí, to nemůže autora než potěšit. I po tom, co se panu Kunderovi nedávno dálo a děje? Ať už to bylo jakkoli, tak s kvalitou jeho knih to nemá nic společného. A vy a výtvarné umění? Jaký je tento vztah? Jsem takový laik, řekněme mírně poučený laik. Vy jste mluvil na besedě v Harvartu o těch filmech, které jste dělal a jejichž scénáře vycházejí z vašich knih. Neláká vás prostě napsat rovnou scénář? Měl jsem takovej plán, že bych někdy napsal původní scénář, kde bych nebyl svazován vlastní předlohou, že bych měl jako volnej prostor. Chtěl bych napsat romantickou komedii, třeba jako byla Láska nebeská, něco přiznaně idealizovaného, s happyendem. Mít tu ambici pobavit lidi, dodat jim pozitivní energii... Já bych chtěl vidět lidi odcházet nadšený z mýho filmu, no.
Nadšený a odpočatý? Jo. Ale to nemusí být něco jalového, nechtěl bych jít do něčeho úplně nepravděpodobného. To může být konkrétně na hraně, že je to mírná nadsázka a zároveň se tam ten divák bude poznávat, že se třeba bude moct identifikovat s těma postavama. Což jistě se nemůže v případě Daniely Steelové ztotožnit s hlavní hrdinkou, nebo v Beverly Hills. Vy jste ve Znojmě potřetí?
To víckrát. Byl jsem dokonce letos tady nedaleko v Hnanicích v Happy Staru s rodinou na dovolený na kole. A ne jednou. Podruhé jsem v Harvartu a taky jsem měl besedu v knihovně, když končila paní ředitelka Kratochvilová. To byla velmi vzdělaná a příjemná paní. No prostě Znojmo a zejména jeho okolí se mi líbí. A co vy a víno? No - tady bych mohl říct, že jsem víc než poučený laik. Víno mám rád.
Režisér Jan Hřebejk a jeho ALE v Harvartu vaší práce – vy jste přece studoval scénáristiku. Víte, on film sice má spoustu technických aspektů a já když řeknu, že jim v mnoha ohledech nerozumím, tak to není nějaká póza – ale já jen jako režisér všemu nepotřebuju úplně přesně rozumět. Ale víte, že já považuju za výhodu, že jsem studoval scénáristiku? I tam ale samozřejmě člověk má jeden semestr filmové techniky a absolvuje tyhlety věci. Jan Hřebejk prý takovéto besedy nevyhledává. Prostě se nechal někým přemluvit a až v mlze cestou do Znojma přemýšlel, komu naletěl. ALE vypadalo to, že nelitoval. Řekl hned na úvod, že všechno pojme jako příjemné večerní „pindání“ aneb co režisér může říct kromě veselých historek z natáčení. Řekl toho hodně. Promluvil poctivě o každém svém filmu – a vůbec je nešetřil. ALE Jan Hřebejk mluvil i o jiných věcech. A pak nám odpověděl na naše otázky: Jak jde dohromady vaše tvrzení, že nejste zaměřený na exaktní vědy s vaší prací? Film, to je přece - samozřejmě mimo jiné podstatné záležitosti - ve velké míře také technika. A když už mluvíme o zaměření
Ale to, že já jsem na FAMU vlastně těch pět let až sedm (počítám ty poslední dva roky, kdy jsem psal diplomku) strávil tím, že jsme se bavili o příběhu a o tom, proč to vlastně děláme - tak to byla určitá výhoda možná i třeba proti klukům na katedře hraného filmu nebo režie hraného filmu. Já aspoň se soustředím na to, abych vyprávěl ten příběh a vím: toto, technickou část má na starosti kameraman a jeho spolupracovníci. Taky v postprodukci samozřejmě vím a orientuju se v tom oboru do té míry, abych věděl, co se ještě dá, co se nedá. Protože u filmu se stanou různé věci. Ono se to možná ani nedá v naší době specializací všechno obsáhnout. Nebo to může jeden člověk zvládnout? Vpodstatě ne. Ale takhle – film, po-
dobně jako jiné obory, je v tom základní principu jednoduchý. Prostě existují nějaké scény, ty se snímají kamerou a spojují se dohromady. Jestli se spojují dohromady tak jako ještě před …nácti lety, kdy jsme stříhali Šakalí léta, nebo jinak… Teď už je to na stříhacím stole všechno digitální technologie, ale princip je tentýž, jo, a ty ostatní aspekty, to se člověk naučí poměrně rychle. Já od toho filmu trošku zamířím jinam. Ono to přece jen není tak dlouho, co jste studoval, ale přece jenom – je něco, co závidíte těm dnešním studentům, co vy jste neměli. Ta situace je tak diametrálně odlišná, hlavně v té možnosti volby. Abych se vyjádřil přesně – to je samozřejmě ohromné, že mladý lidi dneska mají tu možnost – teď nechci opakovat klišé - že můžou cestovat, prameny nemají žádný limit, ke všemu se dostanou. Ale to je i civilizačním pokrokem, který je oproti těm dávno minulým dobám úplně zběsilý. Ale na druhou stranu je celá řada věcí, které vyžadují prostě nějaký výkon, vyžadují soustředění. Pravěký umělec si sice svítil petrolejkou nebo nějakou loučí na ten obraz, který tvořil, ale – žil zase na jednom místě, nic ho nerozptylovalo a mohl vytvořit ohromné dílo výtvarné, hudební nebo nějaké. Ale dneska ta veškerá otevřenost a všechny tyto věci mají taky odvrácenou stránku – odvádějí vás od toho soustředění. Takže v tom vlastně těm mladým lidem nezávidím. Ale zároveň ta nemožnost odjet na celé prázdniny, jednoduše stopovat po Evropě, nás prostě pozitivně nutila k tomu ležet v nějakýchch knížkách nebo mluvit s lidmi. Ale tohle nejde ani vrátit, ani nevím, jestli by to bylo dobré. Takže já těm lidem závidím, ve
smyslu závidím, ale přeju, ohromné možnosti, které mají, ale zároveň jim je nezávidím, protože opravdu něco vytvořit - ať už jako umělec, vědec, manažer cokoli - vyžaduje obrovskou schopnost soustředění. A to bych řekl, že dneska je těžší. Pro vás je určitě důležité kamarádství… No jasně. Já jsem z takové širší rodiny, vyrůstal jsem mezi bratranci a sestřenicemi, a vlastně mám do dneška blízký kamarády z gymnázia i mezi spolupracovníky. Já kamarádství jako hodnotu mám strašně rád a myslím si, že to je výhoda, že to je důležité. Ale samozřejmě nezazlívám nikomu, když k tomu nemá dispozici, že kamarády třeba nemá, nebo že je nepotřebuje, že si třeba vystačí jen se svojí úzkou rodinou… Možná by moje žena byla ráda, kdybych neměl tolik kamarádů… Ale nesmí se to plést, já i když mám řadu kamarádů, tak pochopitelně známí převažují. Opravdu blízkých ka-
marádů je minimum, ale tím spíš takový vztah oceňuji a stavím poměrně dost vysoko. Chtěla jsem se vás zeptat na Znojmo, ale pokud jste tady poprvé, tak to padá. Ale zeptám se vás na víno, protože Znojmo a víno patří k sobě. Víno máte rád? Ano, já jsem se dokonce onehdy na Sonbergu potkal v Popicích tady s panem ředitelem Vajčnerem ze Znovínu. Ale víno je tak široká kapitola, že mi nemůžete dát krátkou otázku a zeptat se mě na víno… Ono se dá taky krátce odpovědět – ano nebo ne. O víně já krátce asi nemůžu nic říkat. Ale jsem rád, že je to jeden z těch oborů, kde se věci pohybují k lepšímu. Jeden z nejznámějších světových scénáristů Jean Claudie Carier (dělal taky s Milošem Formanem a Luisem Buñuelem) v jednom rozhovoru říkal: „Jsou věci, které se na světě i zlepšují, třeba červené víno je stále lepší“.
P/2/
PŘÍLOHA ZNOJEMSKÁCH AKADEMÍCKÝCH LISTŮ - www.svse.cz
III. ples Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo PODRUHÉ POD TAKTOVKOU NO NAME V pátek 6. února 2009 se ve všech prostorách hotelu Dukla uskuteční v pořadí třetí ples SVŠE Znojmo.
Předešlé dva plesy se staly vrcholem plesové sezóny ve Znojmě a ten letošní nebude chtít za svými předchůdci zůstat pozadu. Po loňském famózním úspěchu Richarda Krajča se skupinou Kryštof se „na místo činu“ vrací hvězdy historicky prvního vysokoškolského plesu ve Znojmě slovenští NO NAME. Ti se v duchu této průkopnické tradice stali koncem loňského roku také historicky prvním zahraničním Zlatým Slavíkem, tedy „NEJOBLÍBENĚJŠÍM SLOVENSKÝM INTERPRETEM V ČR“ Denník Znojemsko v lednu 2007 napsal:
NO NAME roztančili vysokoškolský ples ... Soukromá vysoká škola ekonomická neponechala nic náhodě a výsledek se povedl. Vysokoškolský ples byl beze zbytku vyprodán a návštěvníci se bavili až do pozdních hodin. ... „Igor, Igor!“ burácelo před desátou hodinou večerní celým hlavním sálem hotelu Dukla. Jednalo se samozřejmě o Igora Timka, na první pohled nenápadného, leč na druhý pohled charismatického a na pódiu nesmírně mrštného zpěváka skupiny No Name. „Bezejmenní pánové“ odehráli úžasný hodinu a půl trvající koncert, nechyběly skladby jako Žily, Ďakujem že si či Nie alebo áno.
I. čtvrtletí 2009
Sportovní centrum SVŠE V roce 2008 bylo zřízeno Sportovní centrum SVŠE Znojmo, jehož cílem je organizovat sportovní aktivity pro studenty a zaměstnance školy. Mezi akce organizované Sportovním centrem patří:
• bruslení v Hostan aréně • lyžařský kurz v Donovalech • sportovní den rektora SVŠE • cyklovíkend ve Chvalaticích • turnaj dvojic v míčovém pětiboji • tenisový turnaj SVŠE Znojmo • volejbalové utkání studentů proti kantorům • vánoční turnaj v badmintonu a squashi V rámci školy je možno dle zájmu studentů organizovat dlouhodobější soutěže, mimo jiné se lze také zapojit do sportovních soutěží a lig organizovaných na znojemském okrese. Pro své sportovní aktivity mohou studenti SVŠE v areálu školy využívat tělocvičnu a tenisový kurt.
„Jsem překvapená, kolik lidí přišlo a jak fajn se všichni bavili. Ples byl úžasný a už se těším na další!“, uvedla studenta SVŠE oboru Marketing a management a dodala: „Také ceny v tombole mě prekvapily, myslím, že bylo opravdu co vyhrát a těch patnáct hlavních cen bylo pohádkových“. V bohaté tombole se kromě pěti set okamžitých výher losovalo přímo o půlnoci například o mobilní telefon, jazykový kurz, víkendový pobyt v lázních či DVD přehrávač. Hlavní cenou byl notebook ...
E-mailový vzkaz Igora Timka pro všechny, kteří se na ples chystají i pro ty, kteří zatím váhají: Na Znojmo sa velmi tesime. Mame tam vela priatelov a zo Znojma si zakazdym odnesieme mnoho prijemneho. Zvlast nas tesi hrat pre studakov, ktori znamenaju buducnost daneho regionu. Pokial hrame pre nich, buducnost na znojemsku mame aj my Igor....
LETOŠNÍM PLESEM PROVÁZÍ HEREC A MODERÁTOR TOMÁŠ MATONOHA. Výherce půlnočního losování tomboly si tentokrát odnese poukaz pro dvě osoby na týdenní pobyt
v hotelu Hilton Ras Al Khaimah Beach & Spa Resort ***** ve Spojených arabských emirátech.
Studenti se s pedagogy často scházejí nejen v učebnách, ale také si spolu zasportují. Na přelomu roku se sešli s raketami v rukou a svedli bitvu o krále turnaje v badmintonu a squashi.
Doplňovačka s tajenkou o věcné ceny, které věnovala společnost Znovín Znojmo a.s. - partner SVŠE
Pokud jste detailně prostudovali druhé číslo Akademických listů, víte, kde hledat informace, jež vám pomohou vyluštit následující jednoduchou doplňovačku. V tajence najdete název vinice Znovínu Znojmo. Jde o jednu z nejstarších a nejlepších vinic v Evropě. Vyluštěnou tajenku zašlete na e-mailovou adresu
[email protected] do 16. února 2008. Správné odpovědi budou slosovány a výherci budou informováni o dalším postupu.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 1. Název vysokoškolského klubu naší školy 2. Předmět, který učí prof. Klufa 3. Asijská země, kde naši studenti absolvují stáž 4. Odměna pro studenty s dobrými výsledky 5. Obor soutěže „Má dáti - dal“, pořádané naší školou 6. Jméno kapely, která letos vystoupí na našem plese 7. Zkratka naší školy 8. Obnos, který zaplatí mimoznojemský student za ubytování na třílůžkovém pokoji na kolejích 9. Forma studia při zaměstnání 10. Příjmení rektora naší školy 11. Stupeň studia, o který se naše škola uchází na ministerstvu školství
