Milí mladí přátelé, po čtyři roky jste za pomoci vody, ohně, země i vzduchu pilně a dychtivě objevovali nejrozmanitější kulturní památky v Českých Budějovicích i blízkém okolí. Víte toho uţ hodně a moţná jste se o své záţitky podělili i s celou rodinou nebo s kamarády. Naše letošní soutěţ vám pomůţe připravit se tak trochu i na roli průvodce po historických památkách města. Ten musí památky svého města nejenom dobře znát, ale musí o jejich osudu také hodně přemýšlet. Soutěţ má tentokrát dvě samostatné části, tvůrčí a vědomostní. Zúčastnit se tedy můţete nejen soutěţe jako celku, ale také podle vašeho výběru, pouze tvůrčí nebo jen vědomostní části soutěţe. Přejeme vám hodně zdaru a těšíme se na vaše soutěţní práce!
A) T v ů r č í č á s t PAMÁTKY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Představte si, ţe máte na krásy památek Českých Budějovic nalákat někoho z opravdu velké dálky. Je to váš neznámý kamarád například z rovníkové Afriky, který vůbec nic neví o Budějovicích, moţná ví něco málo o České republice nebo má částečné informace o Evropě. Pokuste se mu město České Budějovice představit.
1.
Vyberte tři památky, které jsou na první pohled pro České Budějovice typické. Můţete připojit také jejich vyobrazení – kresbu, malbu nebo fotografii.
2. Proč jste vybrali právě tyto památky? Co je na nich pozoruhodného? Jejich vzhled? Jejich příběh? Neznáte o nich nějakou pověst nebo písničku?
3.
Co mají vybrané památky společného? Pochází ze stejné doby? Jsou ze stejného materiálu? Podílela se na nich podobná řemesla?
4. Jsou vybrané památky jedinečné jenom pro město České Budějovice nebo se s nimi můţeme setkat i jinde v České republice? Nebo dokonce jinde v Evropě? 5. Slouží vybrané památky dodnes svému původnímu účelu? Pokud se jejich vyuţití změnilo, tak proč? 6. Dovedli byste si České Budějovice představit bez vámi vybraných památek? Jak to zde asi vypadalo předtím, neţ je naši předkové vytvořili? A jak by to vypadalo, pokud by ty nejzajímavější památky z Budějovic zmizely?
BÁJNÉ POČÁTKY MĚSTA
7. Výtvarný úkol Vyberte si libovolnou českobudějovickou pověst a zkuste ji ztvárnit jako komiks, koláţ, fotomontáţ apod.
B) V ě d o m o s t n í č á s t
19. STOLETÍ … Úžasné změny ve městě Během 19. století prošly České Budějovice, podobně jako většina jiných velkých měst, velkou proměnou. Doba kolem roku 1800 a kolem roku 1900 se jevila jako zcela odlišné světy. Města se vymanila ze sevření hradeb, rozrostla se do šířky i do výšky, obyvatelstvo proměnilo svou společenskou skladbu a začalo si naléhavě uvědomovat svůj mateřský jazyk, přibylo moţností vzdělání a zábavy. Devatenácté století přineslo do ţivota města převratný technický pokrok, vyrůstaly továrny, se světem nás spojily koleje, telegrafní dráty a novinové zpravodajství.
1.
STAVEBNÍ VÝVOJ, ARCHITEKTURA
V 19. století se Budějovice rozrostly, tak ţe se počet domů zvýšil z 680 na 1 926. U domů vznikaly nástavby pater a přístavby dvorních traktů. Architekturu ovládl klasicismus, zpočátku ještě ovlivněný barokními prvky, později obohacen prvky novorenesančními a u církevních staveb novogotickými a novorománskými. Po roce 1825 se město zbavovalo hradebního opevnění a výstavba směřovala do předměstí.
1.1
Pokuste se zjistit, jaké zde v Českých Budějovicích dříve byly brány do vnitřního města, které byly součástí opevnění.
Nově vzniklé ulice navázaly na středověké město a byly obklopeny převáţně přízemními domky, ale od roku 1842 město bylo nuceno více šetřit místem, a tak bylo nařízeno stavět patrové domy a umístit je vedle sebe. Později se stavěly i domy o dvou patrech a koncem 19. století uţ domy třípatrové. Uvnitř domovních bloků se nacházela zeleň. V devadesátých letech se severovýchodně od centra utvořilo velké náměstí. 1.2
Po kom je náměstí, kde je nyní parková úprava, pojmenované a kdo to byl?
Dominantami předměstí se stávaly objekty škol. 1.3
Najděte na předměstí alespoň tři školy existující dodnes. Uveďte, kde se nacházejí a o jaké školy se dnes jedná. Obrázky ti pomohou ve Tvém pátrání.
Na vodárenské věţi na pravém břehu Vltavy poblíţ Litvínovického mostu byla osazena nová válcová nádrţ o objemu 250m3 a věţ získala stávající stavební podobu o půdorysu 8,5m x 8,5m a výši 44m. 1.4 V jakém roce se to uskutečnilo? Stavěly a přestavovaly se i domy ve vnitřním městě.
Plán uliční kašničky
1.5
Dokážete v současné době najít v centru města Českých Budějovic Palác Včelu na nám. Přemysla Otakara II.? Na jaké světové straně náměstí se nachází?
1.6
Jaká dvě zajímavá plastická vyobrazení si na tomto objektu můžete prohlédnout a kde? Pokuste se jedno překreslit nebo vyfotit.
Zásadně byla přestavěna koncem 19. století s fasádou v pozdně klasicistním stylu původně renesanční rychta. 1.7
Dokážete tento objekt najít, kde se nachází? Co symbolizuje vyobrazení na fresce?
2.
PODOBA MĚSTA V 19. STOLETÍ
Porovnáme-li Hillebrandtův plán Českých Budějovic z roku 1783 s Pfeffermanovým plánem z doby kolem roku 1900, vidíme zřetelně, jakým vývojem město za 100 let prošlo.
Zmizely hradby, které bránily technickému pokroku, město se přelilo do nově vzniklých předměstí. Podobu města zachytili autoři vedut, kteří kreslili či malovali České Budějovice v celkových pohledech z různých stran, nejčastěji však od západu přes řeku Vltavu. Jejich díla představují město, obehnané hradbami a jeţící se hradebními věţemi, jehoţ siluetu určují dominanty Černé věţe, katedrály, radnice, špitálního kostelíka a zrušených klášterů dominikánů a kapucínů. Ve vnitřním městě zobrazovali vedutisté hlavně náměstí. Vně hradeb jim stála za zobrazení například vodárna, Lannova loděnice nebo Staroměstský hřbitov. V padesátých letech 19. století uţ nastupuje fotografie. První stálý budějovický fotograf J. G. Richter nasnímal roku 1867 zdejší Praţskou bránu před zbořením, a zahájil tak vědomou dokumentaci mizejících Budějovic. Na snímcích se objevují i prchavé okamţiky budějovických dějin: slavnosti ostrostřelců na náměstí, povodeň z roku 1888 nebo návštěva císaře Františka Josefa I. roku 1895, která je zachycená sérií fotografií Johanna Rundensteinera. Na sklonku 19. století existovalo v Českých Budějovicích uţ šest stálých fotoateliérů a fotografie se postupně stávala běţnou součástí ţivota. Těsně před rokem 1900 došla značného rozšíření a obliby také další novinka – obrázkové pohlednice.
2.1 Vyzpovídejte své rodiče a prarodiče, zda nevlastní rodinnou portrétní fotografii z doby počátku 20. století. Napište, čím vás zaujala a jestli jste na ní identifikovali své předky. 2.2 Čím se lišily staré pohlednice do roku 1905 od dnešních?
3.
DOPRAVA
Převratnou novinkou se stala koněspřeţka. Trať byla vybudovaná v letech 1825-1832 pod vedením technika Františka Antonína Gerstnera a později Matyáše Schönerera. Jednalo se o nejstarší ţeleznici na evropském kontinentě. 3.1
S jakým městem propojila koněspřežná železnice Budějovice?
3.2
Přes jaký park v Českých Budějovicích koněspřežka vedla? A kde se tento park nachází?
Dokážete vypátrat, nejsevernější objekt související s provozem koněspřežky v Českých Budějovicích. Dnes tvoří součást této národní kulturní památky. Víte k čemu původně sloužil? Poradíme všem, ţe se nachází na Husově třídě. 3.3
Byla zahájena přeprava parní lokomotivou, která z dopravy vytlačila koňskou sílu. Roku 1870 byl ukončen provoz koněspřeţky z Českých Budějovic do Kerschbaumu, v prosinci roku 1872 skončila přeprava koněspřeţkou úplně. Velký význam měla i vodní doprava, k voroplavbě se vyuţívala řeka Malše i Vltava. Na Vltavě pluly nákladní lodě aţ do hlavního města. Na levém břehu Vltavy za Dlouhým mostem probíhala výroba nákladních lodí. K největšímu rozkvětu loděnice došlo za Adalberta (Vojtěcha) Lanny, který ji koupil v roce 1832 a přeměnil ve vlastní podnik. Největší produkce dosáhla loděnice v letech 1851-1862, kdy bylo ročně postaveno více neţ 300 lodí. Plavba s nákladem do Prahy trvala obvykle do dvou dnů, někdy se při niţším stavu vody protáhla aţ na čtyři dny. Adalbert (Vojtěch) Lanna, který po smrti otce převzal rodinnou firmu, byl český loďmistr, stavitel lodí, ale i silnic a ţelezniční tratě a průmyslník. Kromě zmíněné loděnice měl pilu u Lítvínovic na řece Vltavě a později parketárnu. Zasáhl také do dějin koněspřeţky. Po roce 1832 organizoval provoz na celé koňce. S rozvojem ţeleznice po roce 1862 poklesl zájem o lodní přepravu. 3.4 Popište, nakreslete nebo vyfoťte budovu Lannovy loděnice, která byla postavena v 1. polovině 19. století. Kolik zde najdete širokých vjezdů zaklenutých segmentovým obloukem? 3.5 Jaké objekty se v areálu loděnice nacházejí?
4.
PRŮMYSL
S rozvojem dopravy v Českých Budějovicích úzce souvisel rozvoj průmyslu. V první polovině 19. století ještě sice převaţovala řemeslná výroba (řezníci, pekaři, obuvníci, krejčí, truhláři, mlynáři apod.), ale budoucnost patřila průmyslovým podnikům. Téměř všechny významné průmyslové podniky měli v rukou němečtí podnikatelé, výjimkou byla tabáková továrna, která byla státní. Čeští podnikatelé zakládali většinou menší akciové společnosti. Mezi nejvýznamnější podniky patřily Hardtmuthova továrna, Pollakova sirkárna, tabáková továrna, pivovary, cukrovar a další. Jedním z nejdůleţitějších průmyslových podniků v Českých Budějovicích byla v 19. století Hardtmuthova továrna na výrobu porcelánu, kachlových kamen a kameniny, později pouze na výrobu tuţek. Tovární areál si dodnes zachoval svůj původní charakter a právem se tak řadí k nejvýznamnějším technickým památkám města.
Majitelé továrny si nechali v roce 1912 v její bezprostřední blízkosti vybudovat reprezentativní sídlo, tzv. Hardtmuthovu vilu.
Hardtmuthova vila na pohlednici z roku 1918 (pohled od východu)
Hardtmuthova vila současný stav
4.1
V jakém roce zahájila Hardtmuthova továrna v Českých Budějovicích výrobu?
4.2
Z jakého rakouského města přeložili do Českých Budějovic bratři Hardtmuthové výrobu a z jakého důvodu?
4.3 Existuje v Českých Budějovicích firma na výrobu tužek dodnes? Pokud ano, pod jakým názvem?
4.4
Jaké využití má dnes novobarokní vila, kde žil továrník Franz Hardtmuth?
V zahradě vily se nachází malý pomníček s portrétním medailonem Franze Hardtmutha. Byl zřízený na paměť jeho 50. narozenin. 4.5
Pomníček najděte a zjistěte přesné datum narození F. Hardtmutha.
V blízkosti koněspřeţní ţeleznice a v sousedství schwarzenberského skladu dřeva byl v r. 1848 zahájen provoz sirkárny. Podnik zaloţil vídeňský podnikatel Alfred Pollak, který měl zásluhu na tom, ţe se na krabičkách začaly objevovat barevné zápalkové nálepky. V roce 1860 továrna vyrobila 25 milionů krabiček sirek, a co do počtu zaměstnanců byla druhou nejvýznamnější firmou po Hardtmuthově továrně. Roku 1898 ale firma, vlivem poklesu odbytu, výrobu sirek ukončila. Na tradici sirkařství v Českých Budějovicích navázala firma Roth a od roku 1908 akciová společnost Česká sirkárna, která na zápalkové nálepky pouţívala vlastenecké a budějovické motivy. 4.6
V současné době se sirky v Českých Budějovicích již nevyrábějí. Zkuste ale navrhnout svou vlastní zápalkovou nálepku s motivem Českých Budějovic. V roce 1872 byl v Českých Budějovicích zaloţen státní podnik na zpracování tabáku. Výroba se rychle rozrůstala a v roce 1876 byla přesunuta do nového továrního areálu na rohu dnešní Průmyslové a Novohradské ulice. Kolem roku 1890 zaměstnávala tabáková továrna jiţ přes 1300 osob, coţ představovalo podstatnou část dělnictva ve městě. Co do počtu zaměstnanců se tak továrna stala největším podnikem ve městě.
4.7
Co vše patřilo mezi výrobky tabákové továrny? Nezapomeňte uvést i jednu specialitu.
Pivovarnictví má v Českých Budějovicích dlouholetou tradici. V 19. století existovaly ve městě dva významné pivovary. Jeden na Lineckém předměstí, později, koncem 19. století, byl zaloţen konkurenční český pivovar na Praţském předměstí. 4.8
Jak se jmenoval pivovar na Lineckém předměstí a jak se nazývá dnes?
4.9
Jak se jmenoval pivovar na Pražském předměstí a jak se nazývá dnes?
Pivovar na Lineckém předměstí
Pivovar na Pražském předměstí
5.
KAŽDODENNÍ ŽIVOT
České Budějovice se v průběhu 19. století značně proměnily. Obyvatelstvo se rozrostlo téměř sedminásobně, zatímco na jeho počátku zde bylo kolem 6 000 obyvatel, v roce 1900 podle sčítání obyvatel ve vnitřním městě ţilo 39 328 osob. Významným mezníkem v demografickém vývoji Českých Budějovic byl rok 1848, kdy došlo ke zrušení poddanství. Následoval příliv venkovského obyvatelstva do města, to znamenalo posílení českého ţivlu. V letech 1846 – 1850 se počet obyvatel zvýšil z 8730 na 10 592 osob. V důsledku hospodářského rozvoje, doloţeného existencí 37 velkých továren na území města k roku 1905, došlo k prudkému nárůstu obyvatel. Roku 1869: 17 413 osob, roku 1910: 44 538 osob. Přibývalo dělnických rodin, město se stále více počešťovalo, aţ kolem roku 1890 došlo k početnímu vyrovnání mezi Čechy a Němci. Po polovině 19. století, zvláště pak od sedmdesátých let, byla zdůrazňována národnostní a jazyková hranice, na jejíchţ obou stranách vzrůstalo napětí. Národnostní konflikt, vrcholící kolem přelomu 19. a 20. století, přinesl v důsledku prospěch české straně. Během relativně krátké doby ze skromných počátků, se zde pevně zakotvil český průmysl, školství, spolkový i politický ţivot. 5.1
Vyjmenujte alespoň 2 významné osobnosti, které se zasloužily o rozvoj Českých Budějovic v 19. století a jímž byl vybudován ve městě pomník. Který z těchto českobudějovických rodáků se osobně zúčastnil slavnostnímu odhalení své busty na rodném domě?
5.2
Vyfotografujte libovolný pomník význačné osobnosti, umístěný v centru v Českých Budějovicích, představte několika větami tuto osobnost a zjistěte příběh pomníku.
Ve 20. století se často přihodilo, ţe pomníky byly odstraňovány a po letech opět vráceny na původní nebo jiné místo. V Českých Budějovicích působil významný vlastenec a národní buditel. Šlo o českobudějovického biskupa, který byl i spisovatelem. Ţil v létech 1798 – 1883 a zaslouţil se o rozvoj českého školství. V roce 1868 zde zaloţil první české gymnázium, které první tři roky z vlastních zdrojů financoval. Spoluzakládal téţ českou dívčí obecnou školu (Dívčí klášterní škola u Sv. Josefa, zal. 1871), Českou obecnou školu chlapeckou (1873) a Ústav pro hluchoněmé (1871). 5.3
Jak se tento český vlastenec jmenoval, kde přesně se nachází jeho pomník, odhalený v roce 1926 a kdo je jeho autorem?
Jedním z příznačných rysů 2. pol. 19. století byl pestrý spolkový a veřejný ţivot, v Budějovicích navíc ţivený i národnostním konfliktem. Přitom před rokem 1848 lze za jediný skutečně fungující spolek označit sbor městských ostrostřelců, jehoţ posláním kromě střeleckých cvičení a soutěţí bývala účast na slavnostech a vzájemná podpora sociálně slabších členů. V revolučním roce 1848 vznikl první český národně osvětový a politický
spolek Slovanská lípa. Po jeho ustavení v Praze 30. 4. 1848 vznikla na jaře 1848 pobočka i v Českých Budějovicích. Slovanská lípa hájila myšlenky ústavnosti a slovanské vzájemnosti, a zaloţila také jednu z prvních veřejných knihoven ve městě. Teprve období po vydání Říjnového diplomu (1860) císařem Františkem Josefem I. zaznamenalo obrovský rozmach spolkového ţivota, související s utvářením moderní občanské společnosti a nové struktury politického systému. Značný počet místních spolků a korporací přetrval do zániku samostatného státu 15. 3. 1939. 5.4
Popište slavnostní ostrostřeleckou uniformu. V jakém starším filmu jste ji mohli vidět a kdo hrál hlavní roli?
5.5
Čím byly zajímavé terče ostrostřelců?
5.6
Která část Českých Budějovic získala název podle činnosti ostrostřelců?
5.7
Vyjmenujte alespoň 3 spolky, působící v této době v Českých Budějovicích a charakterizujte jejich činnost. Město bylo národnostně smíšené, určete, které z nich byly české a které německé.
První zmínka o kočovných hercích v Českých Budějovicích spadá do roku 1735. Biblické hry a starověkou klasiku uváděli piaristé. Téma městského divadla bylo předmětem úvah českobudějovických měšťanů od 18. století. Od roku 1773 se pravidelně pouţívala provizorní divadelní budova v ulici Dr. Stejskala, konaly se zde bály, maškarní plesy, vojenské zábavy. Představení se konala výhradně v němčině. Pro nevyhovující podmínky se přistoupilo ke stavbě nové budovy, jejíţ provoz slavnostně zahájilo 26. 12. 1819 představení veselohry Der Fähnrich (Praporčík) od berlínského dramatika F. L. Schrödera, které hrálo místní ochotnické divadlo. Německé městské divadlo v Českých Budějovicích nemělo v 19. století ani na počátku 20. století vlastní herecký soubor. Provoz byl zajišťován hosty a pronajímán německým a později i českým divadelním společnostem. 5.8 Který významný český dramatik vystoupil naposledy na jevišti ve vlastní hře dne 22.4.1856 městského divadla? Jak se hra jmenovala? Jak ke konci 19. století narůstal národnostní konflikt, začali se místní Češi cítit od divadla odstrčeni, neboť městská správa upřednostňovala hry německých společností. Proto vzniklo roku 1895 české divadlo na Praţském předměstí v sále hostince Alţíru, jeţ mělo velkou návštěvnost, ale kolísavou uměleckou úroveň a potýkalo se také s bezpečnostními a hygienickými nedostatky. 5.9
Kde přesně stojí bývalý hostinec Alžír?
Nejdůleţitějším chrámem v 19. století zůstávala katedrála sv. Mikuláše, starobylostí vynikaly klášterní kostel Obětování Panny Marie a staroměstský kostel sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele. K nim přibyl gymnaziální kostel sv. Václava na Praţském předměstí (1870), kostel sv. Rodiny vedle sirotčince (1888) a v posledním roce století ještě kostel Panny Marie Růţencové. Začaly se sbírat peníze na novou katedrálu, která se měla tyčit na Senováţném náměstí blízko dnešní hlavní pošty. Nemalý význam pro ţivot ve městě měly také církevní řády a kongregace. Ve zrušeném dominikánském klášteře působili piaristé, později je vystřídali redemptoristé. Sestry boromejky se staraly o pacienty v místní nemocnici a zřídily sirotčinec. Školské sestry de Notre Dame obohatily školské vzdělávání, roku 1887 zde byla zaloţena Kongregace sester Nejsvětější Svátosti a o rok později muţská kongregace petrinů. 5.10 Věděli byste, v blízkosti jaké budovy se kostel sv. Rodiny nachází nyní? Na nároží jakých ulic? A k jakému účelu donedávna sloužil? Během druhé poloviny 19. století ztrácelo město ryze katolický ráz. Vedle ţidovské komunity zde přibývalo evangelíků a příslušníků dalších vyznání. 5.11 V jaké ulici se v Českých Budějovicích nacházela židovská synagoga, která patřila k umělecky nejhodnotnějším synagogám ve střední Evropě? Prohlédněte si model synagogy, který je k vidění ve vestibulu přes ulici sídlící energetické společnosti. 5.12 Kdy byla synagoga postavena a jaké měla rozměry? 5.13 Co se nachází na místě synagogy dnes?
