A. T E C H N I C K Á Z P R Á V A

Aktualizace plánu společných zařízení v k. ú. Topolná

A. TECHNICKÁ ZPRÁVA

1

ÚVODNÍ ČÁST ____________________________________________________________________ 6

1.1 Podklady pro zpracování plánu společných zařízení ________________________ 7 1.1.1 Podklady katastru nemovitostí 7 1.1.2 Dostupné projektové dokumentace zpracované v zájmovém území 8 1.1.3 Právní předpisy a metodické návody 8 1.1.4 Územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace 9 1.1.5 Ostatní podklady 9 1.2 Účel a přehled navrhovaných opatření ____________________________________ 9 1.3 Zásady zpracování plánu společných zařízení _____________________________ 10 1.4 Zohlednění podmínek stanovených správními úřady _______________________ 10 1.5 Stanoviska podniků, fyzických a právnických osob ________________________ 12 2

OPATŘENÍ SLOUŽÍCÍ KE ZPŘÍSTUPNĚNÍ POZEMKŮ _______________________________ 21

2.1 Zásady návrhu dopravního systému _____________________________________ 21 2.2 Kategorizace cestní sítě _______________________________________________ 22 2.2.1 Členění z hlediska významu 22 2.2.2 Členění z hlediska kategorie 22 2.3 Základní parametry prostorového uspořádání ____________________________ 22 2.4 Objekty a zařízení dotčené návrhem cestní sítě ___________________________ 25 2.5 Přehled cestní sítě ____________________________________________________ 26 2.5.1 Současný stav cestní sítě 26 2.5.2 Stávající objekty a zařízení 27 2.5.3 Navržená cestní síť, objekty a zařízení 30 3

PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ NA OCHRANU ZPF _____________________________________ 55

3.1 Opatření proti vodní erozi _____________________________________________ 56 3.1.1 Zásahy organizačního charakteru 58 3.1.2 Agrotechnická opatření 59 3.1.3 Biotechnická opatření 60 3.1.4 Přehled navržených opatření v k. ú Topolná 61 3.2 Opatření proti větrné erozi ____________________________________________ 68 3.2.1 Zásahy organizačního charakteru 68 3.2.2 Agrotechnická opatření 68 3.2.3 Biotechnická opatření 68 3.3 Ostatní opatření k ochraně půdy ________________________________________ 69 3.4 Posouzení účinnosti navržených opatření ________________________________ 69 4

VODOHOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ _________________________________________________ 72

4.1 Opatření ke zlepšení vodních poměrů ___________________________________ 72 4.2 Opatření k odvádění povrchových vod ___________________________________ 72 4.3 Analýza základních hydrologických charakteristik ________________________ 86 GEODIS BRNO. spol. s r.o.

1


4.3.1 Stanovení hydrotechnických výpočtů pro navržené příkopy 87 4.4 Opatření k ochraně před povodněmi ____________________________________ 94 4.5 Opatření k ochraně povrchových a podzemních vod _______________________ 97 4.6 Opatření k ochraně vodních zdrojů _____________________________________ 98 4.7 Opatření u stávajících vodních děl na vodních tocích ______________________ 98 4.8 Opatření u stávajících melioračních staveb (závlahy a odvodnění) ___________ 98 4.9 Pásma hygienické ochrany _____________________________________________ 99 5

OPATŘENÍ K OCHRANĚ A TVORBĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ______________________ 101

5.1 Pojetí ekologické stability ekosystémů __________________________________ 101 5.2 Tvorba územních systémů ekologické stability ___________________________ 101 5.3 Podklady pro zpracování _____________________________________________ 101 5.4 Popis přírodních podmínek ___________________________________________ 102 5.4.1 Biogeografická diferenciace 102 5.4.2 Biogeografický region 102 5.4.3 Biochory 104 5.4.4 Skupiny typu geobiocénu (STG) 108 5.5 Ochrana přírody a krajiny ____________________________________________ 111 5.6 Popis aktuálního stavu krajiny ________________________________________ 111 5.7 Územní systém ekologické stability _____________________________________ 112 5.7.1 Postavení území z hlediska širších vztahů ÚSES 112 5.7.2 Koncepce návrhu lokálního systému ekologické stability krajiny 113 5.8 Plán místního systému ekologické stability na území dotčeném KPÚ ________ 114 5.9 Opatření k zajištění funkce ÚSES ______________________________________ 121 5.9.1 Obecné zásady projekční přípravy a realizace ÚSES 121 5.9.2 Opatření k zajištění funkce ÚSES 122 6

SOUPIS ZMĚN DRUHU POZEMKŮ ________________________________________________ 123

7

PŘEHLED O VÝMĚŘE POZEMKŮ POTŘEBNÉ PRO SPOLEČNÁ ZAŘÍZENÍ __________ 125

8

POSOUZENÍ NÁVRHU ZMĚN OPROTI PLATNÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI _ ________________________________________________________________________________ 126

9

POSOUZENÍ NÁVAZNOSTI NA SOUSEDNÍ KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ __________________ 138

10 PŘEDPOKLÁDANÉ NÁKLADY NA REALIZACI PRVKŮ SPOLEČNÝCH ZAČÍZENÍ ____ 139 11 ZÁVĚR _________________________________________________________________________ 146

GEODIS BRNO. spol. s r.o.

2


B.DOKLADY O PROJEDNÁNÍ PLÁNU SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ − Zápisy z jednání se sborem zástupců a dotčenými orgány státní správy od odevzdání plánu společných zařízení C.DOKLADY O PŘEDLOŽENÍ PSZ DOTČENÝM SPRÁVNÍM ORGÁNŮM

− Vyjádření dotčených orgánů státní správy k PSZ

D.OSTATNÍ PŘÍLOHY − Zápisy z dalších jednání od odevzdání plánu společných zařízení


3

Aktualizace plánu společných zařízení v k. ú. Topolná SEZNAM TABULEK Tab. 1) Přehled mapových podkladů............................................................................................................................... 7 Tab. 2) Seznam dotázaných orgánů státní zprávy ......................................................................................................... 10 Tab. 3) Seznam dotázaných orgánů, správců sítí dopravní a technické infrastruktury ................................................. 12 Tab. 4) Návrhové kategorie polních cest....................................................................................................................... 22 Tab. 5) Poloměry směrových oblouků ........................................................................................................................... 24 Tab. 6) Přehled stávající cestní sítě .............................................................................................................................. 27 Tab. 7) Přehled mostů v k.ú Topolná ............................................................................................................................ 28 Tab. 8) Přehled stávajících propustků v obvodu KPÚ Topolná .................................................................................... 29 Tab. 9) Minimální světlosti propustků ........................................................................................................................... 31 Tab. 10) Přehled nově navržených propustků v obvodu KPÚ Topolná ........................................................................ 31 Tab. 11) Přehled cestní sítě - hlavní cesty.................................................................................................................... 40 Tab. 12) Přehled cestní sítě - vedlejší cesty ................................................................................................................. 43 Tab. 13) Přehled cestní sítě - doplňkové cesty ............................................................................................................. 53 Tab. 14) Hodnoty K-faktoru stanovené na základě kódu HPJ ...................................................................................... 56 Tab. 15) Osevní postupy................................................................................................................................................ 57 Tab. 16) Stanovení hodnoty přípustné míry eroze [t.ha-1.rok-1] .................................................................................... 57 Tab. 17) Tavní směsi vhodné pro stanoviště s dostatkem vláhy a živin ......................................................................... 59 Tab. 18) Tavní směsi vhodné na stanoviště sušší, s nižší zásobou živin ........................................................................ 59 Tab. 19) Tavní směsi vhodné na stanoviště ve vyšších polohách s drsnějšími klimatickými podmínkami ................... 59 Tab. 20) Základní parametry vodní nádrže a zhodnocení technicko ekonomických ukazatelů ..................................... 63 Tab. 21) Přehled navržených protierozních opatření.................................................................................................... 65 Tab. 22) Porovnání smyvů u jednotlivých linii před a po návrhu ................................................................................. 69 Tab. 23) Přehled vodohospodářských prvků v k.ú.Topolná .......................................................................................... 77 Tab. 24) Hodnoty návrhových průtoků pro jednotlivé příkopy a průlehy ..................................................................... 87 Tab. 25) Dimenzování příkopu PRI20........................................................................................................................... 88 Tab. 26) Dimenzování příkopu PRI22........................................................................................................................... 89 Tab. 27) Dimenzování příkopu PRI24........................................................................................................................... 89 Tab. 28) Dimenzování příkopu PRI25........................................................................................................................... 90 Tab. 29) Dimenzování příkopu PRI33........................................................................................................................... 90 Tab. 30) Dimenzování příkopu PRI26........................................................................................................................... 91 Tab. 31) Dimenzování příkopu PRI27........................................................................................................................... 91 Tab. 32) Dimenzování příkopu PRI28........................................................................................................................... 92 Tab. 33) Dimenzování průlehu PRU5 ........................................................................................................................... 93 Tab. 34) Dimenzování průlehu PRU3 ........................................................................................................................... 93 Tab. 35) Dřeviny pro ÚSES mokré řady ..................................................................................................................... 110 Tab. 36) Dřeviny pro ÚSES normální řady................................................................................................................. 110 Tab. 37) Přehled prvků územního systému ekologické stability .................................................................................. 115 Tab. 38) Výměra druhu pozemku dle stavu platné mapy KN ...................................................................................... 123 Tab. 39) Výměra druhu pozemků po návrhu PSZ ....................................................................................................... 124 Tab. 40) Porovnání výměr DP dle KN a po návrhu PSZ ............................................................................................ 124 Tab. 41) Souhrnná bilance výměr pozemků PSZ ......................................................................................................... 125 Tab. 42) Výměra prvků PSZ rozdělena podle LV, na které přechází .......................................................................... 125 Tab. 43) Vztah prvků PSZ k ÚPD ............................................................................................................................... 127 Tab. 44) Celkové náklady na prvky PSZ ..................................................................................................................... 139 Tab. 45) Předpokládané náklady - cesty hlavní ......................................................................................................... 140 Tab. 46) Předpokládané náklady - cesty vedlejší ....................................................................................................... 141 Tab. 47) Předpokládané náklady - opatření protierozní ochrany .............................................................................. 142 Tab. 48) Předpokládané náklady - vodohospodářská opatření ................................................................................. 143 Tab. 49) Předpokládané náklady - ÚSES ................................................................................................................... 144 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1) Přehledná situace řešeného území ...................................................................................................................... 6 Obr. 2) Mapa erozní ohroženosti v k.ú. Topolná........................................................................................................... 58 Obr. 3) Zamokřená lokalita Kopanina .......................................................................................................................... 73 Obr. 4) Průběh řeky Buravy v k. ú.Topolné................................................................................................................... 75 Obr. 5) Záplavové území řeky Moravy .......................................................................................................................... 94 Obr. 6) Hladiny průtoku Q100 řeky Moravy ................................................................................................................... 96 Obr. 7) Odvodňované pozemky v k.ú Topolná............................................................................................................... 99 Obr. 8) Biochory v k. ú. Topolná ................................................................................................................................. 105 Obr. 9) Přehledná situace vyšších ÚSES v okolí k.ú. Topolná ................................................................................... 113


4

Aktualizace plánu společných zařízení v k. ú. Topolná SEZNAM GRAFŮ Graf. 1) Vyhodnocení účinnosti navrhovaných protierozních opatření ........................................................................ 70 Graf. 2) Vyhodnocení účinnosti navrhovaných protierozních opatření - pokračování ................................................. 71 Graf. 3) Vyhodnocení účinnosti navrhovaných protierozních opatření - pokračování ................................................. 71


5


1

ÚVODNÍ ČÁST

Návrh plánu společných zařízení představuje soubor opatření, které mají zabezpečit naplnění jednoho z hlavních cílů komplexních pozemkových úprav stanovených v § 2 zákona č.139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech o tom, že pozemkovými úpravami se vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření, zajištění podmínek pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodního hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Návrh plánu společných zařízení vychází z Územně plánovací dokumentace (dále jen ÚPD), úzce navazuje na výsledky průzkumů a na analýzu současného stavu, která poskytuje základní údaje o řešeném území. Dále se při návrhu přihlíží a zohledňují připomínky zástupců obce a orgánů státní správy. Jednotlivé prvky jsou navržené tak, aby byly polyfunkční, tj., aby současně plnily více funkcí najednou např. protierozní a vodohospodářskou, protierozní a ekologickou. Ve své konečné podobě vytváří tyto elementy kostru, jak liniového tak i plošného charakteru, do které se budou prostorově a funkčně umisťovat nově navržené pozemky jednotlivých vlastníků. Návrh společných zařízení tyto prvky (parcely) prostorově jednoznačně vymezuje a vyčísluje jejich nárok na plochu. Je-li nutno pro společná zařízení vyčlenit nezbytnou výměru půdního fondu, použijí se (podle § 9 odst. 14 zákona o pozemkových úpravách) nejprve pozemky ve vlastnictví státu a potom ve vlastnictví obce. Pokud nelze pro společná zařízení použít jen pozemky ve vlastnictví státu, popřípadě obce, podílejí se na vyčlenění potřebné výměry půdního fondu ostatní vlastníci pozemků poměrnou částí podle celkové výměry jejich směňovaných pozemků. V tomto případě se nároky vlastníků vstupujících do pozemkových úprav úměrně snižují. Společná zařízení realizovaná podle návrhu pozemkové úpravy (jakož i pozemky) vlastní obec, v jejímž obvodu se nacházejí, nevyplývá-li z rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav (zákon č. 139/2002 Sb. §12 odst. 4) jiná skutečnost. Popis funkce, konstrukce a účelu jednotlivých prvků společných zařízení jsou popsány v jednotlivých částech technické zprávy: kap. 2 Opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků; kap. 3 Protierozní opatření na ochranu ZPF; kap. 4 Vodohospodářská opatření; kap. 5 Opatření k ochraně a tvorbě ŽP. Obr. 1)

Přehledná situace řešeného území


6


1.1 Podklady pro zpracování plánu společných zařízení 1.1.1 Podklady katastru nemovitostí − základní mapy ČR, měřítko 1 : 10 000, stav k roku 2002, 3. přepracované vydání − státní mapy odvozené, měřítko 1 : 5 000, stav k roku: 1989, 1994, 2002, 2003 − barevná ortofotomapa, digitální forma, 2002, GEODIS Brno, spol. s r.o., Lazaretní 11a, 615 00 Brno − mapy zjednodušené evidence – digitální podklad (souvislý rastr ve formátu *.CIT) – ČÚZK − mapy katastru nemovitostí – digitální podklad (neaktualizovaný vektor KN, rastry mapových listů ve formátu *.CIT) – ČÚZK − BPEJ – mapová část (digitální zpracování – VÚMOP Praha, 2002), po rebonitaci Tab. 1)

Přehled mapových podkladů

Druh mapy

Číslo mapy

Základní mapa

25-33-08 25-33-09 25-33-13

Měřítko

1 : 10 000

25-33-14 Státní mapa odvozená

Napajedla 1-6 Napajedla 1-7 Napajedla 1-8

1 : 5 000

Napajedla 2-6 Napajedla 2-7 Napajedla 2-8 Napajedla 3-6 Napajedla 3-7 Napajedla 3-8 Mapa katastru nemovitostí

Napajedla 1-6/3 Napajedla 1-7/1 Napajedla 1-7/3

1 : 2000

Napajedla 1-8/1 Napajedla 2-6/3 Napajedla 2-6/4 Napajedla 2-7/1 Napajedla 2-7/2 Napajedla 2-7/3


7


Napajedla 2-7/4 Napajedla 2-8/1 Napajedla 2-8/2 Napajedla 2-8/3 Napajedla 2-8/4 Napajedla 3-7/2 Napajedla 3-7/3 Napajedla 3-7/4 Napajedla 3-8/2

Mapa pozemkového katastru

rastr – Topolná .cit

1 : 2880

Mapa BPEJ

Viz stát.mapa odvozená

1 : 5 000

1.1.2 Dostupné projektové dokumentace zpracované v zájmovém území [1]

Studie odtokových poměrů vodního toku Burava v k.ú.Topolná a Komárov, Terra projekt, říjen 2000

[2]

Vodohospodářské posouzení pro komplexní pozemkové úpravy – katastrální území v povodí Pohořelického potoka a Búravy, Terra projekt, duben 2009.

[3]

Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje, Hydroprojekt cz, a.s., srpen 2007

[4]

Vyhodnocení potřebnosti protipovodňové hráze navržené územním plánem obce Topolná, Agroprojekt PSO, září 2009

[5]

Úprava vodního toku 3346 Burava – dokumentace pro stavební povolení, KV projektstav, spol.s r.o.

[6]

Plán společných zařízení k.ú.Komárov u Napajedel – Kaninga s.r.o., 2010

1.1.3 Právní předpisy a metodické návody − Zákon 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 299/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů − Vyhláška č. 122/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav − Zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem v platném znění − Zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí v platném znění − Zákon č. 200/1994 Sb. o zeměměřičství v platném znění − Vyhláška ČÚZK č.26/2007 Sb. o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem v platném znění, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. a zákon č. 344/1992 Sb. v platném znění − Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů GEODIS BRNO. spol. s r.o.

8


− Vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných, půdně ekologických jednotek a postup při jejich aktualizaci − Zákon č. 218/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny − Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny − Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) − Metodický návod pro PÚ a související informace, VÚMOP Praha, odd. PÚ Brno, 2000 − Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav – zpracovatelé Ing.Miroslav Dumbrovský,CSc, Ing.Jaromír Mezera, Ing.Luděk Střítecký – 2004 − Doporučený systém protierozní ochrany v procesu komplexních pozemkových úprav – metodika, Miroslav Dumbrovský a kol., Praha 1995 − Protierozní ochrana zemědělské půdy – technické doporučení, Tilia Písek, Hydroprojekt Praha 1997Ochrana zemědělské půdy před erozí, Doc.Ing. M. Janeček, DrSc. a kolektiv, ISV Praha 2002 − Ochrana zemědělské půdy před erozí – metodika, Janeček a kol., VÚMOP Praha 2007 − Norma ČSN 73 6109 Projektování polních cest − Norma ČSN 73 6101 Projektování silnici a dálnic − Norma ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích − Norma ČSN 73 6201 – Projektování mostních objektů −

1.1.4 Územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace − Územní plán obce Topolná zpracovatel ing.arch.V. Dujka

–

pořizovatel

Krajský

úřad

Zlínského

kraje,

1.1.5 Ostatní podklady − Podklady k ochraně vody - všeobecná ustanovení vyplývající z obecných předpisů a právních norem (Vodní zákon, Zákon o ochraně přírody a krajiny apod.), v zájmovém území se nenachází žádné významné, či chráněné vodní prvky − Plán společných zařízení – katastrální území Březolupy, PÚP Uherský Brod, Arvita P, září 2008 − Plán společných zařízení - katastrální území Komárov, V.O.P.Rataje, prosinec 2009

1.2 Účel a přehled navrhovaných opatření Plán společných zařízení je tvořen ze čtyř základních složek, které jsou sladěny v jeden celek. Jedná se o složky pro: − zpomalení nebo potlačení degradačního procesu na zemědělské půdě, především minimalizace škod způsobovaných vodní a větrnou erozí, ochrana a zúrodnění půdního fondu včetně optimálního prostorového a funkčního uspořádání pozemků − zlepšení vodního režimu včetně kvality povrchových a podzemních vod, řešení vodohospodářských poměrů a protipovodňové ochrany − řešení zemědělského dopravního systému, tj. zpřístupnění pozemkových tratí i jednotlivých pozemků a zvýšení prostupnosti krajiny − zajištění ekologické rovnováhy přírodního prostředí, tj. řešení ÚSES na úrovni plánu, řešení tvorby a ochrany krajinného rázu, podpory biodiverzity krajiny, obnova kulturních hodnot území GEODIS BRNO. spol. s r.o.

9


1.3 Zásady zpracování plánu společných zařízení Zpracování plánu společných zařízení se řídí Vyhláškou č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, s promítnutím změn dle Vyhlášky č. 122/2007 Sb. Návrh vychází z vyhodnocení připomínek orgánů státní správy a dotčených organizací. Navazuje na terénní pochůzky, zaměření současného stavu, stanovení a vytýčení obvodu řešeného území. Dále vychází z rozboru současného stavu, tj. poměrů ekologických, dopravních, erozních, vodohospodářských. Zohledňuje jiné záměry, studie nebo projekty zpracované v daném území. Koncepce plánu společných zařízení byla postupně projednávána se sborem zástupců. Jednotlivé požadavky a připomínky členů sboru a podmínky uložené správními úřady na doplnění navržených prvků společných zařízení byly posouzeny, zohledněny a zapracovány do konečného návrhu plánu společných zařízení.

1.4 Zohlednění podmínek stanovených správními úřady V rámci přípravných prací komplexní pozemkové úpravy v k.ú. Topolná, byly obeslány dotčené orgány státní správy dle § 6 odst. 6 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, s žádostí o vyjádření k pozemkové úpravě a k stanovení svých zájmů. S touto žádostí byly obeslány také správci sítí technické a dopravní infrastruktury, kteří by mohli mít v k.ú. Topolná své zájmy. Tab. 2)

Seznam dotázaných orgánů státní zprávy NÁZEV ORGANIZACE

ADRESA

PSČ

OBEC, MĚSTO

1.

Katastrální úřad pro Zlínkský kraj, Katastrální pracoviště Uh. Hradiště

Protzkarova 33

686 01

Uherské Hradiště

2.

Obecní úřad Bílovice, stavební úřad

Bílovice č.p. 70

687 12

Bílovice

3.

Obec Topolná

Topolná

687 11

Topolná

4.

Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství

Tř. Tomáše Bati 21

761 90

Zlín

5.

Městský úřad UH, odbor životního prostředí

Svatováclavská 568

686 01

Uherské Hradiště

6.

Městský úřad UH, odbor dopravy

Revoluční 1023

686 01

Uherské Hradiště

7.

Městský úřad UH, odbor architektury, územního plánování a regionálního rozvoje

Masarykovo nám. 19

686 01

Uherské Hradiště

Kopie vyjádření byly doloženy v dokumentu „Vyhodnocení podkladů a analýzy současného stavu“, který byl předán na PÚ Uherské Hradiště v září 2009. 1.

Katastrální úřad Zlínského kraje, katastrální pracoviště Uh. Hradiště

Stanovuje následující podmínky: a) Zástupce příslušného katastrálního pracoviště (dále jen KP) bude zván na jednání a kontrolní dny týkající se katastru nemovitostí při provádění KPÚ. b)Podklady pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků KPÚ (dále jen podklady) budou vyhotoveny v souladu s platnými předpisy a návody pro činnost katastrálních úřadů v rozsahu uvedeném v § 66 katastrální vyhlášky.


10


c) Mapa dřívější pozemkové evidence ve formě souvislého rastru katastrálního území v S-JTSK, předaná KP, bude dotransformována postupem podle Návodu pro obnovu katastrálního operátu a převod č.j. ČÚZK 6530/2007-22 ze dne 20.12.2007, ve znění dodatku č. 1 č.j. ČÚZK 338/2008-22 ze dne 25.1.2008 (dále jen návod). d)KÚ požaduje provedení revize bodů polohového bodového pole v rámci celého katastrálního území včetně vyhotovení hlášení závad a změn na bodech základního polohového pole a bodech podrobného polohového pole dle návodu. e) KÚ požaduje provedení doplnění podrobného polohového bodového pole v obvodu pozemkové úpravy a po dohodě s KP i mimo toto území. Husota podrobného polohového bodového pole bude volena s přihlédnutím k technickým možnostem měření pro účely správy katastru. f) KÚ požaduje předložení návrhu doplnění podrobného polohového bodového pole k vyjádření KP před osazením měřických značek. g) Budou dodrženy všechny ustanovení vyplývající z dokumentu Společný metodický pokyn Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 21.9.2007 č.j. ČÚZK 5141/2007-22 a Ministerstva zemědělství-Ústředního pozemkového úřadu ze dne 21.9.2007 č.j. 35630/0717170 ve znění Dodatku č. 1 č.j. ČÚZK 509/2008-22 a č.j. 3248/2008 – 13110 ze dne 25.1.2008 2.

Obecní úřad Bílovice, stavební úřad

Ke komplexní pozemkové úpravě nemá připomínky 3. Obec Topolná Dosud bez vyjádření 4.

Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství

Upozorňuje na evropsky významnou lokalitu Kněžpolský les, kterou je nezbytné do návrhu KPÚ zapracovat a plně její existenci respektovat. Požaduje předložení konkrétního návrhu komplexní pozemkové úpravy. 5.

Městský úřad UH, odbor životního prostředí

- Vodoprávní úřad požaduje zapracovat prvky protierozní ochrany na zemědělských, erozně ohrožených pozemcích, zejména v povodí toku Burava. Dále upozorňují na ochranné pásmo vodního zdroje Kněžpole, které se nachází západně od silnice Bílovice – Napajedla. - Orgán ochrany přírody a krajiny požaduje zapracovat plochy ÚSES a zapracovat do návrhu registrovaný významný krajinný prvek – Mokřad Pod Padělkama. Sděluje jaké skladebné prvky do dotčeného území zasahují.


11


- Orgán ochrany zemědělského půdního fondu požaduje řešit protierozní ochranu na zemědělsky erozně ohrožených pozemcích. - Orgán státní správy lesů z hlediska zájmů chráněných zákonem o lesích nemá připomínek. 6.

Městský úřad UH, odbor dopravy

Souhlasí s komplexními pozemkovými úpravami za předpokladu, že bude zachován přístup k pozemkům po stávajících polních cestách. Pokud si situace vyžádá zřízení nových polních cest, nutno návrh trasy projednat na odboru dopravy MěÚ Uh. Hradiště. Dále sděluje kompetence orgánů státní správy k vyjádření. 7.

Městský úřad UH, odbor architektury, územního plánování a regionálního rozvoje

Dosud bez vyjádření

1.5 Stanoviska podniků, fyzických a právnických osob Tab. 3)

Seznam dotázaných orgánů, správců sítí dopravní a technické infrastruktury

NÁZEV ORGANIZACE

ADRESA

PSČ

OBEC

1 2 3 4

Štefánikova 167 Nerudova 1 Trávník 12 Dělnická 12 čp 213

760 30 772 58 760 01 170 04

Zlín Olomouc Zlín Praha 7

Ječná 29a

621 00 Brno

5

Agentura ochrany přírody a krajiny, středisko Zlín ČD - Telematika, as ČD, as, železniční stanice Zlín-střed Čepro, as Česká geologická služba - Geofond, detašované pracoviště Brno

6

České radiokomunikace, as, úsek správy majetku

7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

EON Česká republika, as Hasičský záchranný sbor Zl Kraje, úz Odbor UH Jihomoravská plynárenská, as Jihomoravské vodov a kanal, stpodnik - v likvidaci Krajská hygienická stanice Zl Kraje, úzprac UH Lesy ČR, Lesní správa Buchlovice Lesy ČR, Lesní správa Luhačovice Lesy ČR, Správa toků - oblast povodí Moravy MERO ČR, as Ministerstvo ŽP, odbor výkonu státní správy VIII Národní památkový ústav Obvodní báňský úřad - ZO FOS OHGN Odborové sdružení železničářů ZO Plemenářské služby as Plynoprojekt, as Policie ČR, správa Jihomoravského kraje, OIKT Povodí Moravy sp - závod Střední Morava Ředitelství silnic a dálnic ČR, správa Zlín Ředitelství silnic Zl Kraje, po, oddmajetk spr UH Slovácké vodárny a kanalizace, as Telefonica O2 Czech Republic as Telefonica O2 Czech Republic as, provozní oblast Brno TOPAGRA, spol s ro Ústav archeologické památkové péče Brno Vojenská ubytovací a stavební správa Brno, PO BOX 553 VÚMOP, vvi, pracoviště Brno Zemědělská vodohosp Správa, územní prac UH Zeměměřický a katastrální inspektorát ZVHS, oblast povodí Moravy a Dyje, pracoviště UH ZVHS, oblast povodí Moravy a Dyje, pracoviště Zlín


U Nákladového nádraží 3144 Lidická 36 Boženy Němcové 834 Plynárenská 499/1 Soběšická 820/156 Františkánská 144 Buchlovice 289 Uherskobrodská 81 U Skláren 781 Veltruská 748 tř Kosmonautů 10 nám Svobody 72/8 Veleslavínova 1598/18 Nezamyslova 4283/22 U Farmy 275 Plynárenská 499/1 Kounicova 24 Moravní nábřeží 766 Fügnerovo nábřeží 76 Jarošov 514 Za Olšávkou 290 Olšanská 5/55 Jana Babáka 2733/11 Topolná 164 Kaloudova 30 Svatoplukova 84 Lidická 25/27 Nádražní 27 Moravské nám 1/1 Nádražní 27 Školní 3362

130 31 Praha 3 659 44 686 01 657 02 638 01 686 01 687 08 763 26 755 18 278 01 772 00 602 00 728 03 615 00 765 02 657 02 611 32 686 11 760 01 686 11 686 36 130 34 662 90 687 11 614 00 602 00 602 00 686 01 602 00 686 01 760 01

Brno Uherské Hradiště Brno Brno - sever Lesná Uherské Hradiště Buchlovice Luhačovice Vsetín Kralupy nad Vltavou Olomouc Brno Ostrava 1 Brno 15 Otrokovice - Kvítkovice Brno Brno Uherské Hradiště Zlín Uherské Hradiště Uherské Hradiště Praha 3 Brno-Královo Pole Topolná Brno Brno Brno Uherské Hradiště Brno Uherské Hradiště Zlín

12


Kopie vyjádření byly doloženy v dokumentu „Vyhodnocení podkladů a analýzy současného stavu“, který byl předán na PÚ Uherské Hradiště v září 2009. 8.

Agentura ochrany přírody a krajiny

Dosud bez vyjádření. 9.

ČD – Telematika, a.s

Sděluje, že nedojde ke styku s telekomunikačními vedeními, ktrá jsou chráněna ochranným pásmem dle § 102 zák. č. 127/2005 Sb., O elektronických komunikacích. 10.

ČD, a.s., železniční stanice Zlín – střed

Sděluje, že v k.ú. Topolná nemá žádné zájmy a nestanovuje žádné podmínky. 11.

Čepro, a.s.

Ke komplexní pozemkové úpravě nemá připomínky. Žádné dálkové zařízení ani nadzemní objekty ČEPRO, a.s. se na území nenachází. 12.

Česká geologická služba – Geofond, detašované pracoviště Brno

Sdělují, že v zájmovém území nejsou evidovány žádné zvláštní podmínky geologické stavby (poddolovaná území, sesuvy, výhradní ložiska nerostných surovin ani území s předpokládanými výskyty ložisek tj. prognózy). 13.

České radiokomunikace, a.s., úsek správy majetku

Dosud bez vyjádření 14.

E. ON Česká republika, a.s.


Hasičský záchranný sbor Zl. Kraje, úz. odbor UH

Ke komplexní pozemkové úpravě nemá připomínek . Žádná zařízení podléhající správě HZS Zlínského kraje se nenachází. 16.

Jihomoravská plynárenská, a.s.

Informuje o existenci zařízení katodové ochrany plynovodů, VTL a STL RS, VTL, STL a NTL plynovody ve správě Jihomoravské plynárenské, a.s. Stanovisko odboru OSS VTL: GEODIS BRNO. spol. s r.o.

13


Sděluje, že dotčenou oblastní procházejí vysokotlaké (dále jen VTL) plynovody DN 100 a DN 300, PN40. Požaduje dodržení těchto podmínek: - při realizaci a dalších pracech na KPÚ dodržet bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 100 je 15 m na obě strany od plynovodu a DN 300 je 40 m na obě strany od plynovodu. Ochranné pásmo VTL plynovodů je 4 m na obě strany od plynovodu - výstavbu uzavřených objektů provádět mimo bezpečností pásma VTL plynovodů - sklady hořlavin, čerpací stanice PHM apod. musí být mimo bezpečnostvní pásmo VTL - běžná zemědělská činnost bez omezení - stromy a keře nutno vysazovat 4 m od osy VTL plynovodu na každou stranu - oplocení pozemku, stavbu parkoviště apod. umístit 4 m od plynovodu - styk zařízení se stavbou jiných inženýrských sítí řešit dle normy - před zahájením činností na pozemcích nutné zařízení vytyčit - projekty pro konkrétní stavební záměry nutno konzultovat a odsouhlasit v JMP Sděluje, že se v Topolné nachází na oplocené parcele v plechovém kiosku vysokotlaká regulační stanice zemního plynu, které se rovněž nachází v řešeném území. Je proto nutné dodržovat následující podmínky: - v bezpečnostním pásmu VTL RS a v jeho blízkosti omezit činnost pouze na nejnutnější dobu (pohyb osob, stavební mechanizace atd). - stavební činností a mechanizací při stavbě nepoškodit stávající oplocení RS a nenarušit jeho statiku. - po celou dobu stavby umožnit pracovníkům JMP, a.s. bezproblémový a bezpečný přístup k VTL RS - zahájení prací nahlásit regionálnímu centru JMP, a.s. v Uherském Hradišti Stanovisko OOSS – RS – ELEKTRO – A. Janoušek Sděluje, že v dotčeném území se nenachází žádné el. zař. Ve správě JMP, a.s. související s provozem regulačních stanic plynu. Stanovisko OOSS-PKO: GEODIS BRNO. spol. s r.o.

14


Sdělují , že se u vodního toku nachází zařízení protikorozní ochrany VTL plynovodů v majetku JMP Net, s.r.o.. Jedná se o stanici katodické chrany (SKAO) Topolná. Ochranné pásmo v zemi uložených kabelů je 1 m na každou stranu od krajního kabelu. V tomto pásmu je nutné zemní práce provádět pouze ručně a s největší opatrností. Anodové uzemnění se skládá ze cca 130 m dlouhé roury DN 200, uložené 2 m v zemi. Kolem anodového uzemnění se nachází oblast zvýšeného vlivu interferenčních proudů. Tuto oblast je možno určit korozním průzkumem. Kolem anodového uzemnění požadují zachovat volně přístupný manipulační prostor minimálně 10 m všemi směry od půdorysu anodového uzemnění. Dále požadují při realizaci uvedené stavby dodržovat podmínky pro provádění stavební činnosti v ochranném pásmu plynárenského zařízení. 17.

Jihomoravské vodovody a kanalizace, st. podnik – v likvidaci

Oznamují ,že žádné pozemky ani rozvodné sítě nevlastní. 18.

Krajská hygienická stanice Zl. Kraje, úz. prac. UH

Oznamuje, že ke komplexní pozemkové úpravě nemá připomínky. Požaduje předložit vypracovaný návrh KPÚ Topolná. 19.

Lesy ČR, Lesní správa Buchlovice

Sdělují, že mají ve správě pozemky západně od silnice Bílovice – Napajedla. Oznamují, že na těchto pozemcíh se nenachází zařízení v jejich správě, na které by bylo třeba dbát zřetel. K návrhu komplexních pozemkových úprav nemají připomínek. 20.

Lesy ČR, Lesní správa Luhačovice

Nemají připomínky ke komplexní pozemkové úpravě a ani zde navlastní žádná zařízení. 21.

Lesy ČR, správa toků – oblast povodí Moravy


MERO ČR a.s.

Sděluje, že v dotčeném území nevlastní pozemkové parcely, ani zde na pozemcích jiných vlastníků nemá situována žádná zařízení. 23.

Ministerstvo ŽP, odbor výkonu státní správy VIII

V dotčeném území nebylo geol.pracemi ověřeno žádné výhradní ložisko, na které se vztahují zásady ochrany dle horního zákona. Nemáme k předloženému požadavku dalších připomínek. GEODIS BRNO. spol. s r.o.

15


Upozorňujeme, že návrh PSZ musí být posouzen z hlediska dopadů na ZPF a následně opatřeny souhlasným stanoviskem přílišného orgánu ZPF. 24.

Národní památkový ústav

Oznamuje, že se nemovité kulturní památky nacházejí v intravilánu obce, který není dotčen komplexními pozemkovými úpravami. Na dotčeném území se nenachází žádné nemovité kulturní památky, památkově chráněná území ani jejich případná památková ochranná pásma. Upozorňuje, že dotčené území lze považovat za území s archeologickými nálezy. Povinností investora je již v době přípravy oznámit stavební záměr Archeologickému ústavu AV ČR v Brně a umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického průzkumu, o jehož podmínkých bude v dostatečném předstihu uzavřena dohoda mezi stavebníkem a oprávněnou organizací. 25.

Obvodní báńský úřad – ZO FOS OHGN

Oznamuje, že z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství se v řešeném území nenachází dobývací prostor ani chráněné ložiskové území. 26.

Odborové sdružení železničářů ZO


Plemenářské služby a.s.

Sdělují, že jsou pouze uživateli části zemědělských pozemků v dotčeném území. Vlastní zařízení v zájmovém území nevlastní. 28.

Plynoprojekt a.s.


Policie ČR, správa Jihomoravského kraje, OIKT

Krajské ředistelství Policie Jihomoravského kraje, nemá k výše uvedeným věcem připomínky. Nevlastní žádný nemovitý majetek. Neeviduje v těchto lokalitých žádné podzemní optické a sdělovací sitě ve správě KŘP JmK. 30.

Povodí Moravy s.p. – závod Střední Morava

Správce povodí sděluje, že záměr není v rozporu se Směrným vodohospodářským plánem a se zájmy hájenými zákonem o vodách. S realizací záměru souhlasí. Správce vodního toku Březnice souhlasí se záměrem za předpokladu následujících podmínek: GEODIS BRNO. spol. s r.o.

16


- pracovníci provozního střediska Uherské Hradiště budou přítomni v terénu při vytýčení a označení hranic parcel koryta vodního toku a parcel sousedících - budou zvaní na výrobní výbory a seznamováni s projektovými pracemi, které se vztahují k vodnímu toku, nebo mohou ovlivňovat jeho ochranu a údržbu - požaduje respektovat manipulační a ochranné pásmo podél obou břehů vodního toku, kam po dohodě se zaměstnanci provozu bude vhodné navrhnout přístupové účelové komunikace v rámci plánu společných zařízení. 31.

Řediteství silnic a dálnic ČR, správa Zlín


Ředitelství silnic Zl. Kraje, p.o., odd.majtk.spr.UH

Jako pověřený majetkový správce silnic II. A III. třídy Zlínského kraje oznamuje, že v k.ú. Topolná se nachází liniová stavba silnice č. III/49724. Upozorňují, že 15 m od osy vozovky je silniční ochranné pásmo. V případě, že budou komplexní pozemkové úpravy zasahovat do silničního ochranného pásma, , nebo budou mít jiný vliv na silnici, požaduje předložit projektovou dokumentaci k vyjádření. Dále sdělují, že v roce 2007 byl v k.ú. Topolná vyhotoven geometrický plán č. 506-81/2007. 33.

Slovácké vodárny a kanalizace a.s.

Sdělují, že mají v majetku a provozování vodovod. Podklady v digitální podobě jsou k dispozici v datovém skladu ve Zlíně, jehož správcem je firma GEOVAP, s.r.o., nám Práce 2512, Zlín. 34.

Telefonica O2 Czech Republic a.s.

Stanovuje tyto podmínky: - V blízkosti tras zařízení PVSEK a NVSEK požadují postupovat v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb. O elektronických komunikacích v platném znění a závaznými technickými směrnicemi pro výstavbu SEK. - Vynucené překládky vedení a zařízení SEK vyvolané cizími stavebníky nelze realizovat bez předchozího projednání u společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. - V blízkosti vedení a zařízení SEK respektovat ochranná pásma podzemního vedení sítě elektronických komunikací (dále PVSEK) a nadzemního vedení sítě elektonických komunikací (dále NVSEK) tak, aby nedošlo k poškození nebo zamezení přístupu k vedení.


17


- Před započetím zemních prací zajistí vyznačení trasy PVSEK na terénu podle obdržené polohopisné dokumentace. S vyznačenou trasou PVSEK prokazatelně seznámí pracovníky, kteří budou stavební práce provádět. - V případě provádění prací v objektu je povinen provést průzkum technické infrastruktury – vnějších i vnitřních vedení sítě elektronických komunikací na omítce i pod ní - Upozornit pracovníky, kteří budou prováídět zemní práce na staveništi, aby v případě potřeby zjistili hloubkové uložení PVSEK příčnými sondami. - Při zjištění zásadního rozporu mezi údaji v projektové dokumentaci a skutečností zastaví práce a věc oznámí zaměstnanci společnosti Telefónica O2 Czech Repubic, a.s., pověřeného ochranou sítě. - Při provádění zemních prací v blízkosti PVSEK postupovat tak, aby nedošlo ke změně hloubky uložení nebo prostorového uspořádání komunikační sítě. Odkryté vedení je povinen zabezpečit proti poškození, odcizní a prověšení. - V místech kde úložný kabel vystupuje ze země do budovy, rozváděče, na sloup apod. je povinost vykonávat zemní práce opatrně kvůli ubývajícímu krytí nad PVSEK. Výkopové práce provádět v takové vzdálenosti, aby nedošlo k narušení jejich stability. - Pokud dojde k odkrytí PVSEK, je povinost vyzvat POS ke kontrole vedení před zakrytím. Až po kontrole se provede zához. - Pomocná zařízení (patníky, kontrolní měřící objekty, nadložní lana apod.), které jsou součástí vedení není možnost využívat k jiným účelům. Nesmí být dotčena ani přemístěna. - Trasu PVSEK mimo vozovku nepřejíždět vozidly do doby, než bude vedení zabezpečeno proti mechanickému poškození. - Na trase PVSEK (včetně ochranného pásma neměnit nivelitu terénu, nevysazovat trvalé porosty neměnit rozsah a konstrukci zpevněných ploch (např. komunikací, parkovišť, vjezdů aj.). - Manipulační a skladové plochy zřizovat v takové vzdálenosti od NVSEK, aby se při výkonu prací v těchto prostorách nemohly osoby ani mechanizace přiblížit k vedení na vzdálenost menší než 1m. - V průběhu stavby i nad rámec těchto podmínek se obrátit na POS v případě, že dojde ke střetu stavby se SEK.


18


- Oznámit zjištěné, nebo způsobené poškození, či odcizení SEK Poruchové službě společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s., na telefonní číslo 800 184 084. 35.

Telefonica O2 Czech Republic a.s. – provozní oblast Brno


TOPAGRA spol. s r.o.


Ústav archeologické památkové péče Brno

Požaduje, aby v rámci řízení byla uplatněna povinnost stavebníků, již od přípravy stavebního či jiného záměru, při jehož realizaci má dojít k zemním pracím, oznámit tento záměr Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu, nebo jiné oprávněné instituci provedení záchranného archeologického výzkumu v podmínkých zákona č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči v platném znění. 38.

Vojenská ubytovací a stavební správa Brno

VUSS Brno neeviduje v této lokalitě žádné zájmy. 39.

VÚMOP, v.v.i., pracoviště Brno


Zemědělská vodohos.správa, územní prac. UH

Sděluje, že se v zájmovém území nacházejí tyto spravované zařízení: - Soustava ovodňovacích melioračních kanálů nacházející se za obcí Topolná v lokalitách Svárovec, Klučeniny, Neradovy, Návdanky a Padělky u Topolné - Čerpací stanice odvodňovací u potoka Burava, která přečerpává vody z výše uvedené soustavy odvodňovacích kanálů. Dále upozorňuje na výskyt vodních toků Burava a Burovcový potok, které jsou ve správě pracoviště Zlín. Požadují zachovat ochranné pásma drobných vodních toků dle zákona o vodách.


19


41.

Zeměměřický a katastrální inspektorát

V předpokládaném obvodu KPÚ nejsou pozemky, které je třeba řešit v pozemkových úpravách se souhlasem ZKI a nenachází se zde ani žádná zařízení ve správě ZKI. Dále jmenuje předpisy, kterými je nutno se řídit v řízení o komplexních pozemkových úpravách. 42.

ZVHS, oblast povodí Moravy a Dyje, pracoviště UH

Sděluje, že v zájmovém území se nachází soustava odvodňovacích melioračních kanálů a to za obcí Topolná v lokalitách Svárovec, Klučeniny, Neradovy, Návdanky a Padělky u Topolné. Tyto meliorační kanály jsou ve správě ZVHS, oblast povodí Moravy a Dyje. Dále je to čerpací stanice odvodňovací u potoka Burava, která přečerpává vody z výše uvedené soustavy odvodňovacích kanálů. 43.

ZVHS, oblast povodí Moravy a Dyje, pracoviště Zlín

Dosud bez vyjádření Při návrhu prvků plánu společných zařízení bude přihlédnuto k připomínkám dotčených orgánů státní správy a správců sítí dopravní a technické infrastruktury.


20


2

OPATŘENÍ SLOUŽÍCÍ KE ZPŘÍSTUPNĚNÍ POZEMKŮ

Polní cesty jsou směrově nerozdělené komunikace jejichž návrh je povinnou a důležitou součástí plánu společných zařízení. Hlavním účelem polních cest je zpřístupnění tratí i jednotlivých vlastnických pozemků (možnost uplatnění vlastnických práv), odklonění zemědělské dopravy z hlavních komunikací I., II a III. tříd a intravilánu obce, propojení důležitých bodů a míst ve volné krajině ve formě turistických cest, cyklotras či cyklostezek a v neposlední řadě vzájemné propojení se sousedními obcemi. Kromě této základní funkce spolu s vegetačním doprovodem dotvářejí krajinný ráz, zvyšují biodiverzitu (druhovou pestrost) území, ohraničují trvalým a výrazným způsobem ohraničují pozemky a katastrální hranice. Další neméně důležitá je i funkce protierozní a částečně i vodohospodářská, kdy systém vhodně navržených cest spolu s příkopy, průlehy nebo protierozními mezemi tvoří trvalou překážku zpomalující povrchový odtok a tím přispívají ke snížení odnosu uvolněných půdních částic. Odvodňovacími prvky je pak tato povrchově odtékající voda bezpečně svedena do místních vodotečí, nádrží nebo poldrů.

2.1 Zásady návrhu dopravního systému Účelem návrhu cestní sítě v rámci společných zařízení komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) je především umožnit přístup jednotlivých vlastníků na nově navržené parcely pomocí nových cest, zefektivnit zemědělskou výrobu, umožnit propojení sousedních obcí a zároveň odklonit přepravu mimo zastavěnou část obce, celkově zprůchodnit krajinu a spolu s prvky ÚSES navrátit do krajiny zeleň. Návrh cestní sítě v k. ú. Topolná vychází ze stávajícího stavu cestní sítě, předpokládaného návrhu nového uspořádání pozemků, návrhu protierozních opatření, požadavků územního systému ekologické stability (ÚSES), podrobného zaměření polohopisu a výškopisu, vyhodnocení podkladů a analýzy současného stavu. Dále se přihlíželo ke tvaru území, konfiguraci terénu, současnému způsobu zemědělského využití území a respektovaly se stávající dopravní poměry. Návrh sítě polních cest respektuje kritéria dopravní, geotechnická, technická, ekologická, půdoochranná, vodohospodářská, estetická a ekonomická a splňuje zejména: − kritéria vlastního provozu: umožnění přístupu na pozemky, umožnění propojení zemědělských farem vzájemně mezi sebou, vyloučení nebo omezení potřeby průjezdu zastavěnou částí obce, omezení potřeby využívání silnic I, II a III. tříd k účelové dopravě, zvýšení prostupnosti krajiny a prostupnosti zemědělského území, zajištění návaznosti na stávající silniční síť a síť místních komunikací v obci, umožnění přístupu k vodohospodářským stavbám a vodním tokům − kritéria vnějších vztahů: respektuje krajinotvorné funkce cest v území (krajinný ráz), vytváří důležitý krajinotvorný polyfunkční prvek s funkcí ekologickou, půdoochrannou, vodohospodářskou a estetickou, využití polních cest jako základního liniového tvaru vhodného pro stanovení nové hranice pozemku nebo nové hranice katastrálního území, začlenění do systému protierozní ochrany půdy, vodohospodářských opatření na ochranu vodního režimu v území a do systému ochrany vod proti znečištění.


21


Koncepce navržené cestní sítě byla předložena ke konzultaci a připomínkování sboru zástupců, zástupcům organizace hospodařící na k. ú. Topolná a místním „znalcům“ území. Jednotlivé požadavky a podněty byly zapracovány a zohledněny v konečném návrhu.

2.2 Kategorizace cestní sítě Polní cesty určuje norma ČSN 73 6109 Projektování polních cest; dělí se podle významu a návrhové kategorie.

2.2.1 Členění z hlediska významu Hlavní polní cesty - soustřeďují dopravu z polních cest vedlejších, jsou napojeny na místní komunikace. Mohou plnit i funkci protierozního prvku. Hlavní polní cesty se doporučuje navrhovat jako jednopruhové s výhybnami, výjimečně jako dvoupruhové, rozšířené v obloucích, zpevněné, s podélným a příčným odvodněním a s celoroční sjízdností. Vedlejší polní cesty - zajišťují dopravu z přilehlých pozemků a jsou napojeny na polní cesty hlavní, v ojedinělých případech i na místní komunikace a státní silnice. Mohou plnit i funkci protierozního prvku. Vedlejší polní cesty jsou převážně jednopruhové, nezpevněné, zatravněné. Jsou doplněny o výhybny a o rozšíření v obloucích. Doplňkové polní cesty - zajišťují sezónní komunikační propojení v rámci propojení půdních celků jednoho vlastníka nebo tvoří hranice mezi vlastnickými pozemky. Jsou jedno pruhové, nezpevněné, případně zatravněné. Výhybny ani obratiště se na nich neuvažují.

2.2.2 Členění z hlediska kategorie Návrhové kategorie se rozlišují podle uspořádání v příčném profilu a podle návrhové rychlosti, závislé od terénních podmínek. Charakterizují se zlomkem obsahujícím v čitateli písmenný znak označující polní cestu (P) a volnou šířku š polní cesty v m a ve jmenovateli návrhovou rychlost v km/h. Navržené polní cesty mají v celé délce znaky jedné kategorie. Tab. 4)

Návrhové kategorie polních cest

Hlavní dvoupruhové P 7,0/50 P 6,5/50 P 6,0/40

jednopruhové P 5,0/30 P 4,5/30 P 4,0/30

Vedlejší jednopruhové P 4,5/30 P 4,0/30 P 3,5/30

Doplňkové jednopruhové P 3,5/30 P 3,0/30

2.3 Základní parametry prostorového uspořádání Návrhové prvky polních cest uvedené v této části vychází z ČSN 73 6109 Projektování polních cest. Při návrhu trasy bylo dbáno plynulého prostorového vzhledu a vzájemného souladu směrových a výškových složek, a to především z hlediska bezpečnosti provozu. Volba návrhových prvků vycházela ze skutečných místních podmínek, a to zejména z charakteru území. Trasa cest byla navržena tak, aby zajistila stejnoměrnou, plynulou a bezproblémovou jízdu danou návrhovou rychlostí a aby v celé délce trasy byla zajištěna délka rozhledu pro zastavení. Začlenění polní cesty do krajiny bylo řešeno návrhem krajinářských úprav.


22


Připojení polních cest na pozemní komunikaci se nepovažuje za křižovatku ve smyslu ČSN 73 6102 (Projektování křižovatek na silničních komunikací), ale považuje se za sjezd podle ČSN 73 6101 (Projektování silnic a dálnic). Sjezdy zabezpečují nájezd všech používaných vozidel a strojů a popřípadě jejich současné míjení. Nejmenší šířka sjezdu je 4 m, obvykle však 6 m až 8 m. Zpevnění vozovky sjezdu ze silnice je navrženo neprašné, zpravidla asfaltové, jakož i část polní cesty v minimální délce 20 m. Zaoblení hran u vjezdů a křižovatek je navrženo se zaoblením hrany vozovky kružnicovým obloukem. Optimální oblouk v ose polní cesty je o poloměru 12,5 m. Většina sjezdů na polní cesty byla navržena s propustky, sjezdy bez propustků byly navrženy zejména tam, kde není podélné odvodnění. Odvodnění zabraňuje poškozování tělesa polní cesty (zejména podloží vozovky a ochranná vrstva, dále povrch vozovky a krajnice), škodlivému působení povrchových a podzemních vod a dociluje zvýšení únosnosti zemin v podloží. Uspořádání odvodňovacích prvků musí být navrženo na základě hydrotechnického výpočtu pro návrhové průtokové množství podle ČSN 73 6101 (Projektování silnic a dálnic). Odvodňovací prvky polních cest jsou navrhovány na průtok srážkových vod, základem je neredukovaná intenzita 15 minutového deště s periodicitou 2 roky. Průtoky lze stanovit zpravidla použitím metody čísel odtokových křivek CN, nebo intenzitních vzorců dle ČSN 73 6101 (Projektování silnic a dálnic). Odvodnění se rozděluje na podélné a příčné. Mezi podélné odvodňovací prvky patří příkopy a rigoly, k příčnému odvodnění slouží např. svodné žlábky či příčné trativody. Příkopy slouží k podélnému odvodnění polní cesty a k odvedení povrchově odtékající vody z okolních pozemků. Příkopy se stálým průtokem je nutno zaústit do recipientu. Rigoly se navrhují místo příkopů tam, kde se z úsporných důvodů nehloubí výkopy pro příkop, nebo tam, kde pro příkop není dostatek místa. V běžných případech se rigoly navrhují za hranou koruny polní cesty. Svodné žlábky se navrhují zejména na polních cestách nezpevněných nebo částečně zpevněných s větším podélným sklonem. Voda stékající po koruně se svodným žlábkem svádí do podélného odvodnění nebo na terén. Svodnice se zřizují dřevěné, kamenné, ocelové nebo betonové. K odvodnění podloží se navrhují podélné nebo příčné trativody, odvodnění pláně zemního tělesa polní cesty se navrhuje pomocí příčného sklonu zemní pláně a ochranné vrstvy vozovky obvykle ze štěrkodrti nebo štěrkopísku. Příčný sklon povrchu koruny polních cest je navržen pro rychlé odvedení srážkové vody z vozovky a krajnic. U dvoupruhových se navrhuje příčný sklon střechovitý nebo jednostranný. Jednostranný příčný sklon je možno navrhovat s ohledem na odvodnění vozovky a minimální zábor pozemků. Závisí na druhu povrchu cesty. Nejmenší dovolené hodnoty jsou 2,5% pro zpevněné cesty a 4,06,0% pro povrchy nezpevněné (zemní a zatravněné). Podélný sklon neboli výškové vedení trasy bylo voleno přiměřeně k charakteru dopravy a významu cesty, jakož i k povaze území. Trasy cest byly navrženy tak, aby výškově splývaly harmonicky s terénním reliéfem a přitom měly výškové a směrové poměry odpovídající důležitosti a návrhové kategorii cest. Podle možností se navrhly delší úseky, menší podélné sklony a větší poloměry výškových oblouků. Návrh nivelety (rozvinutý nárys trasy do svislé roviny, určuje výškový průběh trasy a skládá se z přímek a výškových oblouků) je ve vzájemné spojitosti se směrovým vedením trasy. Minimální podélný sklon nivelety vyplývá z požadavku dokonalého odvodnění vozovky. Na vozovkách zpevněných byl proto stanoven minimální podélný sklon nivelety 0,3 %. Na vozovkách nezpevněných je doporučen minimální podélný sklon nivelety 2,0 %; výsledný sklon zároveň nesmí klesnout pod 4,0 %. Maximální hodnoty podélného sklonu nivelety v přímé jsou u hlavních zpevněných cest 12% a u cest nezpevněných (zemních) 15 %. GEODIS BRNO. spol. s r.o.

23


Rozhledové poměry se posuzují u všech sjezdů dle ČSN 73 6101 (Projektování silnic a dálnic) a ČSN 73 6102 (Projektování křižovatek na silničních komunikacích). Plocha rozhledového trojúhelníku je tvořena osami jízdních pruhů délky rozhledu pro zastavení pro obě komunikace (s přihlédnutím k návrhové rychlosti a k podélným sklonům) a spojnicí koncových bodů těchto úseček. Návrhová rychlost na silnici III/49724 je v = 90 km/hod v extravilánu, na hlavních zpevněných polních cestách v = 30 km/hod a na nezpevněných vedlejších polních cestách v = 30 km/hod. Zajištění dostatečného rozhledu je dosaženo odstraněním překážek v rozhledových trojúhelnících. Plocha rozhledového trojúhelníku musí být v rozhledu prosta všech překážek, a to 0,9 m nad úrovní hran obou silničních těles Délka rozhledu potřebná pro zastavení vozidla před nízkou překážkou (0,1 m) na jízdním pásu musí být zajištěna v celé délce na všech polních cestách. Délka rozhledu pro zastavení na hlavních zpevněných polních cestách je 20 m, u vedlejších polních cest 15 m. Předepsaná délka rozhledu pro zastavení má být u polních cest ve všech případech zachována i při jízdě směrovým obloukem. Směrový oblouk byl využit pro polní cesty v případech, kdy to vyžadovala bezpečnost a plynulost jízdy vozidel, estetické požadavky, nebo terénní podmínky. Při navrhování trasy byly navrženy větší poloměry směrových oblouků než jsou nejmenší a uplatněna zásada, že čím delší jsou strany směrového polygonu trasy a čím menší úhel svírají, tím větší poloměr oblouku je potřebné navrhnout. Mezi kružnicovými oblouky byla navržena mezipřímá potřebná pro vložení vzestupnice, případně přechodnice, zpravidla o délce větší než 15 m u protisměrných oblouků a o délce větší než 20 m u stejnosměrných oblouků. V obtížných terénních podmínkách, kde by návrh směrového oblouku s větším poloměrem měl za následek podstatné zvětšení zemních prací, nebo výstavbu nákladných objektů, byl zmenšen doporučený poloměr snížením návrhové rychlosti až na 50 % tato podmínka byla využita v případě vzájemného napojení hlavních a vedlejších cest a také v případě napojení hlavních a vedlejších cest na silnice I. a II. tříd. S ohledem na zemědělské stroje je nejmenší poloměr polní cesty v ose cesty 12,5 m. Rozšíření ve směrovém oblouku bylo navrženo na zpevněných polních cestách u oblouků o poloměru R < 200 m o šířku, a to podle vztahu: v ∆š = R − R 2 − c 2 + n kde: 10 R ∆š

je rozšíření jízdního pásu v m; R poloměr rozšiřovaného směrového oblouku v m; c rozvor náprav vozidla v m; vn návrhová rychlost v km/h. Minimální délka úseku rozšiřování před a za obloukem je 10 m. Hodnoty rozšíření jízdního pásu ve směrovém oblouku (pro rozvor náprav vozidla c = 5 m) vypočítané podle předchozího vztahu jsou uvedeny v Tab.5)

Tab. 5) RYCHLOST V KM/H 30

Poloměry směrových oblouků poloměr oblouku 22 24

12,5

15

16

18

20

-

-

-

1,42

1,31

1,22

20

-

1,37

1,3

1,18

1,08

15

1,52

1,25

1,18

1,06

0,97

RYCHLOST V KM/H 30

50 0,67

60 0,6

70 0,54

20

0,53

0,47

15

0,46

0,4


26

28

30

40

1,14

1,07

1,02

0,97

0,79

1

0,93

0,88

0,83

0,78

0,63

0,9

0,83

0,78

0,73

0,69

0,55

80 0,49

poloměr oblouku 90 100 120 0,46 0,43 0,4

140 0,38

160 0,34

180 0,32

200 0,29

0,42

0,38

0,35

0,33

0,3

0,29

0,26

0,24

0,22

0,36

0,32

0,3

0,28

0,26

0,24

0,22

0,2

0,18 24


Výhybny se zřizují u jednopruhových polních cest na základě budoucí provozní potřeby. Navrhují se v místech s delším rozhledem na další průběh polní cesty a umisťují se obvykle na pravé straně ve směru jízdy na pole, popř. podle místních podmínek. Výhybnou se na délku 20 m rozšíří úsek vozovky minimálně o 2 m, v odůvodněných případech na šířku dvoupruhové polní cesty. Přechod ze šířky jednopruhové cesty na šířku dvoupruhové cesty ve výhybně se provede náběhy 1 : 3, což odpovídá přibližně délce 6 m. Lomy na okrajích vozovky se doporučuje zaoblit obloukem o poloměru 30 až 40 m. Doporučená vzdálenost výhyben je 400 m a je vhodné dodržet viditelnosti z jedné výhybny na druhou. Při návrhu výhyben je vhodné využívat křižovatek polních cest, sjezdů na pole a jiných rozšířených míst v trase polní cesty. Konstrukce vozovky polních cest se provádí v závislosti na dopravním významu a s přihlédnutím k dopravnímu zatížení polní cesty, přitom se postupuje přiměřeně podle příslušných předpisů a norem (ČSN 73 6114 – Vozovky pozemních komunikací. Základní ustanovení pro navrhování). Výběr vhodného základního konstrukčního typu vozovky umožňuje Katalog vozovek polních cest vydaný Ministerstvem zemědělství v roce 1998. Charakteristiky konstrukčních vrstev jsou zahrnuty v typizovaných konstrukcích vozovek. Navržené zpevnění a povrchy (konstrukce vozovky) lze po schválení plánu společných zařízení a podle potřeby změnit formou odsouhlasení sborem zástupců. Při následné tvorbě dokumentace pro stavební povolení může dojít ke změnám, popř. upřesněním.

2.4 Objekty a zařízení dotčené návrhem cestní sítě Hospodářské sjezdy slouží k vjezdu a výjezdu zemědělských mechanismů z pozemní komunikace na polní cestu a naopak, a dále z polní cesty na přilehlé pozemky a naopak. Vozovka sjezdu musí být zpevněná (zpravidla asfaltem) a jakož i navazující část polní cesty v minimální délce 20 m. Nejmenší šířka sjezdu je 4 m, obvykle však 6 m až 8 m. Zaoblení hran u vjezdů a křižovatek je navrženo se zaoblením hrany vozovky kružnicovým obloukem. Optimální oblouk v ose polní cesty je o poloměru 12,5 m. Většina sjezdů na polní cesty byla navržena s propustky, sjezdy bez propustku byly navrženy zejména tam, kde není podélné odvodnění. Mosty na polních cestách jsou navrhovány přiměřeně podle ČSN 73 6201. Bezpečnost dopravy na mostech se zajišťuje návrhem záchytných bezpečnostních zařízení, která jsou navržena v případě, že jde o most se svislou čelní stěnou s výškou římsy vyšší než 1 m nade dnem překračované překážky. Propustky jsou stavební objekty v tělese nebo pod tělesem polní cesty s libovolným tvarem průřezu a kolmou světlostí otvoru do 2,00 m sloužící k převedení průtoku povrchových vod. Návrh dimenze propustků u polních cest byl volen v závislosti na doporučení z normy ČSN 73 6109. V prováděcí dokumentaci pro stavební povolení je nutné doložit optimální světlosti na základě přesných hydrotechnických výpočtů. Brody se navrhují na polních cestách k překonání malých vodních toků. Při navrhování brodu musí být zajištěna bezpečnost přejezdu vozidel, zejména s ohledem na zachování funkčnosti jejich brzdového systému. Přehled objektů a zařízení nacházející se v k. ú. Topolná obsahuje kap. 2.5 Přehled cestní sítě.


25


2.5 Přehled cestní sítě 2.5.1 Současný stav cestní sítě Silniční doprava Z hlediska silničních dopravních vztahů je obec Topolná napojena na hlavní silniční síť prostřednictvím silnice III/49724 Napajedla – Topolná – Bílovice. Vozovka silnice má šířku 6-7 m, je trasovaná ve směru sever –jih a její trasa je stabilizovaná. Hustota cestní sítě Hlavní kostrou cestní sítě je silnice III/49724, která prochází katastrem ve směru sever – jih. Na tuto cestu jsou napojené místní komunikace. Ve východní části katastru, která je rozmístěná na svahu orientovaném na západ, se jedná o původní silnici vedoucí kolem kostela až na východní okraj zástavby. S ní paralelně východním směrem vedou dvě cesty s několika napojeními. V západní části obce, která leží v rovinném údolí řeky Moravy, je vybudovaná cesta k fotbalovému hřišti, cesta k firmě Vectra a dvě kratší zaslepené úseky. Vozovky jsou většinou nové a jejich trasy stabilizované. Účelové komunikace jsou zastoupeny kostrou nezpevněných polních a lesních cest šířky do 2,50 m. Na základě terénního průzkumu lze konstatovat, že tato síť je stabilizovaná. V rámci „návrhu plánu společných zařízení“ muže vyvstat problém z hlediska přístupnosti na jednotlivé pozemky a v takovém případě zřejmě budou tyto cesty nedostačující a bude nutné je doplnit a rozšířit. Stávající cestní síť je charakterizovaná jak zpevněnými tak i nezpevněnými komunikacemi. Obec Topolná má svou polohou na východním okraji údolí řeky Moravy dobré podmínky pro cykloturistickou dopravu. Na katastru obce nejsou samostatné cyklistické stezky. Cyklisté využívají především silnici III/49724, místní a účelové komunikace. Obcí prochází dálková cykloturistická trasa č. 47 vedoucí od Kroměříže do Hodonína, trasa č. 5055 vedoucí od Zlína přes Březolupy do Topolné a trasa označená jak C vedoucí z obce kolem rekreační nádrže, dále souběžně s Buravou a vyúsťuje do katastru Kněžpole. Obcí neprochází žádná pěší turistická trasa a pěší provoz se odehrává na chodnících, místních a účelových komunikacích. Doprava dálniční, železniční, letecká ani vodní na katastru obce své zájmy nemají. Stav komunikací Silniční síť - na katastrálním území Topolná se nachází komunikace III. třídy č. 49724, která je ve vlastnictví Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK). Trasa této silnice je stabilizovaná a v blízké budoucnosti se neuvažuje s její rekonstrukcí. Parcela silnice byla stanovena místním šetřením s pracovníky ŘSZK. Místní komunikace jsou v řešeném území zastoupeny zpevněnými cestami šířky 2 až 3 m. Slouží zemědělské dopravě k zpřístupnění zařízení a zemědělsky využitelné půdě. Účelové komunikace jsou v řešeném území zastoupeny převážně nezpevněnými polními a lesními cestami šířky do 2,50 m. K areálu telekomunikačního zařízení kolem rekreační nádrže vede živičná vozovka šířky 4,5 m. Slouží převážně zemědělské dopravě a jsou využívané i pro turistický a cykloturistický ruch. GEODIS BRNO. spol. s r.o.

26


Hustota polních cest v zájmovém území je dostatečná pro současný velkoplošný systém hospodaření. Tento systém ale nemusí vyhovovat vlastnickému uspořádání, z čehož vyplývá nutnost doplnit popřípadě rozšířit systém polních cest. V současné době jsou cesty nezpevněné, a proto je vhodné uvažovat o případném zpevnění či rekonstrukci častěji využívaných dopravních napojení. V rámci KPÚ se zpracovávaný plán společných zařízení zabývá touto problematikou podrobněji.

Tab. 6)

Přehled stávající cestní sítě

Prvek

Popis

Místní komunikace stávající silnice Napajedla - Topolná Bílovice. Parcela cesty byla šetřena v terénu silnice s vlastníkem Ředitelství silnici Zlínského III/49724 kraje. Je vyšetřena včetně silničních příkopů a stávajících sjezdů. stávající místní komunikace trasovaná při severozápadní katastrální hranici. V rámci návrhu PSZ byla cesta parcelována podle zaměření skutečného stavu. Součástí její MK1 parcely je i stávající mez. Cesta je vyústěná na silnici III/49724 pomocí stávajícího napojení, na druhé straně vyúsťuje do katastru Napajedla. stávající asfaltová cesta, která zpřístupňuje areál zemědělského družstva. V rámci MK2 návrhu PSZ byla cesta samostatně parcelována. stávající asfaltová cesta u západní hranice intravilánu. Cesta byla v rámci návrhu PSZ MK3 samostatně parcelována. stávající chodník, který je trasovaný souběžně se silnicí III/49724 směrem k areálu MK4 bývalého koupaliště. stávající asfaltová cesta u západní hranice intravilánu. Cesta byla v rámci návrhu PSZ MK5 samostatně parcelována. Celkem

LV

Druh

Využití

Délka

Výměra

[-]

[-]

[-]

[m]

[m2]

ŘSZK

14

16

1 645

21 110

10001

14

17

430

7 111

10001

14

17

83

717

10001

14

17

31

162

10001

14

17

70

219

10001

14

17

37

259

a silnice

29 578

2.5.2 Stávající objekty a zařízení Hospodářské sjezdy - zpřístupnění pozemků pomocí samostatných sjezdů bylo zjištěno na silnici III/49724 v lokalitě Nivky. Tyto sjezdy (celkem 8) jsou na žádost správce silnice zahrnuty do parcely komunikace III/49724. V rámci návrhu PSZ nejsou tyto sjezdy využity - pozemky v PSZ budou zpřístupňovány z navržené cestní sítě, která využívá stávajících napojení (viz dále). Na této silnici (jižně od obce) bylo nutné posunout stávající sjezd N3 cca o 11 m a to z důvodu rozšíření cesty na kategorii P5,0/30 a rozšíření v obloucích podle požadavků normy ČSN 73 6109 Projektování polních cest (původní trasování nebylo možné z důvodu obytného domu, který by neumožňoval dodržet požadované rozšíření v oblouku). Na silnici III/4975 jsou situované dva stávající sjezdy N19 a N20. Sjezd N19 bude nutno (včetně stávajícího propustku P30) zrekonstruovat kvůli rozšíření napojení cesty VC25 dle požadavků GEODIS BRNO. spol. s r.o.

27


normy ČSN 73 6109. Stávající sjezd N20 byl v rámci návrhu PSZ přesunut cca o 78 m a to z důvodu nového trasovaná cesty VC26 (oba sjezdy zasahují již do k. ú. Komárov u Napajedel). U připojení (sjezdy) účelových komunikací na silnici je stavba sjezdu součástí probíhajícího pozemku silnice; stavba sjezdu bude ve vlastnictví vlastníka připojované účelové komunikace. Mosty – celkem se v k.ú Topolná nachází 8 stávajících mostů s označením M1-M8.

Tab. 7) Prvek M1 M2

M3 M4 M5 M6 M7

M8

Přehled mostů v k.ú Topolná Popis Mosty stávající most - křížení silnice III/49724 a Burovcového potoka. Ponechat původní stav. stávající most - křížení silnice III/49724 s vodním tokem Burava. Doporučujeme ŘSZK zkapacitnění mostu, aby nedocházelo k přelévání Buravy na silnici a nedocházelo tak ke snížení bezpečnosti silničního provozu. Průtoky na Buravě budou závislé na vybudovaných protipovodňových opatřeních v k.ú.Komárov a k.ú. Topolná. stávající most při západní hranici intravilánu - křížení příkopu PRI9 a cyklotrasy HC2. Ponechat původní stav. stávající most u vysílačů - křížení vodního toku Burava (PRI16) a stávající cesty HC2, která vede do areálu vysílačů. Nutná rekonstrukce z důvodu nového návrhu nivelety cesty HC2. stávající most na hlavním odvodňovacím zařízení (PRI2) mezi lokalitami Padělky a Návdavky. Ponechat původní stav. stávající most - křížení vodního toku Buravy a cesty VC22 v blízkosti střelnice. V případě realizace cesty VC22 navrhnutá rekonstrukce z důvodu rozšíření cesty na kategorii 4,0/30. stávající most, který zajišťuje křížení vodního toku Burava a silnice III/4975. Most se nachází v katastru obce Komárov, tedy mimo obvod pozemkové úpravy obce Topolná. Ponechat původní stav. stávající most, který zajišťuje křížení Hraničního potoka a silnice III/4975. Most se nachází v katastru obce Komárov, tedy mimo obvod pozemkové úpravy obce Topolná. Ponechat původní stav.

Stávající propustky – celkem bylo v rámci PSZ řešeno 21 stávajících propustků. Část z nich je zanesena a neplní svoji vodohospodářskou funkci. Některé byly navrženy na rekonstrukci, a to v případě realizace zpevněných cest, kdy během návrhu cestní sítě došlo k rozšíření stávajících cest. Doporučujeme u všech stávajících propustků provádět pravidelnou údržbu a kontrolu jejich průtočných profilů. Zvýšenou pozornost propustků je třeba věnovat hlavně po výskytu přívalových srážek nebo v období jarního tání sněhu. Při realizaci hlavních cest bude vždy provedena rekonstrukce propustku (včetně vtokové a výtokové části).


28


Tab. 8)

Přehled stávajících propustků v obvodu KPÚ Topolná

Označení

Popis

Průměr

Stav

[-]

[-]

[mm]

[-]

Propustky P1

stávající propustek na cestním příkopu silnice III/49724. V případě realizace zpevnění v délce 20m cesty VC48 nutno rozšířit.

500

stávající

P2

stávající propustek na cestním příkopu silnice III/49724. Jelikož cesta nebyla do plánu společných zařízení navrhována, byl tento propustek zrušen.

500

stávající

P4


500

stávající

P11


500

stávající

P13

stávající propustek na vodním toku Burava (PRI16). V případě realizace cesty HC4 bude nutno jej rozšířit z důvodu rozšíření cesty na kategorii P3,0/30.

-

stávající

P15

stávající propustek, který zajišťuje zaústění příkopu PRI17 do betonové jímky u čerpací stanice. V rámci návrhu PSZ bude příkop PRI17 posunut z důvodu navržené ochranné hráze OH3. Propustek P15 bude zrušen, protože přesunutý příkop PRI7 bude zaústěný přímo do betonové jímky.

1200

stávající

P16

stávající propustek v místě zaústění příkopu PRI5 do PRI8. V rámci PSZ je navrženo jeho rozšíření z důvodu nové parcelace cest VC3 a VC6.

800

stávající

P17


800

stávající

P18

stávající propustek na příkopu PRI8, který v současné době umožňuje zpřístupnění lokality Podíl z cesty VC3. Jelikož je lokalita Podíl zpřístupněna z cesty VC13, je možné tento propustek zrušit.

800

stávající

P19


800

stávající

P20


800

stávající

P21

stávající propustek z odlehčovací komory OK1K do příkopu PRI8. Ponechat původní stav.

1200

stávající

P22

stávající propustek pod cestou HC2. Ponechat původní stav.

800

stávající

P23

stávající propustek pod cestou HC14. Při realizaci cesty HC14 bude nutné jeho rozšíření a to z důvodu rozšíření cesty na kategorii P4,0/30.

1000

stávající

P24

stávající propustek pod cestou HC5. Při realizaci cesty bude nutné jeho rozšíření a to z důvodu rozšíření cesty.

1000

stávající


29

Aktualizace plánu společných zařízení v k. ú. Topolná Označení

Popis

Průměr

Stav

[-]

[-]

[mm]

[-]

Propustky P25

stávající propustek pod cestou HC5, přes který bude cestní příkop PRI20 zaústěn do Burovcového potoka. V případě realizace příkopu PRI20 nutno propustek rekonstruovat.

600

stávající

P26

stávající propustek na příkopu PRI17, který bude nutné rozšířit v rámci realizace cesty HC5, která byla rozšířena na kategorii P5,0/30

1000

stávající

P27

stávající propustek na příkopu PRI17, který umožňuje zpřístupnění část lokality Nadmezná. Ponechat původní stav.

800

stávající

P27a

stávající propustek u pod cestou HC5. V případě realizace cesty HC5 a příkopu PRI24 nutno provést jeho rekonstrukci a to z důvodu rozšíření cesty HC5 na kategorii P5,0/30.

400

stávající

P28

stávající propustek pod cestou VC50, který bude nutno rozšířit z důvodu rozšíření této cesty.

600

stávající

P30

stávající propustek u mostu M7, který umožňuje zaústění příkopu do vodního toku Burava v katastrálním území Komárov. v případě realizace cesty VC25 nutno rozšířit.

300

stávající

Brody se v řešeném území nevyskytují.

2.5.3 Navržená cestní síť, objekty a zařízení Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, současný stav cestní sítě je vyhovující pro velkoplošný způsob hospodaření. Proto je nutné uvažovat o rozšíření a doplnění cestní sítě tak, aby vyhovovala novému vlastnickému uspořádání a zároveň tak, aby jednotlivé cesty v kombinaci s jinými prvky jako jsou průlehy nebo příkopy sloužily i jako prvky protierozní ochrany, popř. prvky dotvářející krajinný ráz. Pro návrh nových zpevněných cest byl rozhodující požadavek členů sboru zástupců. Návrh jednotlivých cesty byl konzultován a odsouhlasen sborem zástupců, vlastníkem silnice III/49724 a odborem dopravy (Uherské Hradiště a Zlín) – viz. zápisy v části B. DOKLADY O PROJEDNÁNÍ PLÁNU SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ. Jejich podrobný popis je v dalších kapitolách. Hospodářské sjezdy – samostatné sjezdy jako prvky zpřístupňující jednotlivé pozemky nebyly v rámci PSZ využívány ani navrhovány. Každý pozemek je zpřístupněn z cestní sítě účelových cest. Stávající napojení, na které navazuje cestní síť, budou provedeny dle požadavku normy ČSN 73 6109, tedy vozovka sjezdu a navazující část polní cesty v délce 20 m bude provedena v bezprašné úpravě. Sjezdy, na které nenavazuje cestní síť nejsou do PSZ převzaty. Jedná se převážně o sjezdy na silnici III/49724 v lokalitě Nivky. Zrušením možných výjezdů na frekventovanou silnici dojde k žádoucímu sníženému pohybu zemědělské techniky po této komunikaci. Zároveň systém zbývajících sjezdů a polních cest umožní rychlejší přesun techniky mimo silnici. Nově nebylo nutné navrhnout nové sjezdy ze silnic, pouze došlo k posunutí sjezdů stávajících N3 a N20 viz předchozí kapitola. GEODIS BRNO. spol. s r.o.

30


Mosty – nově nebyly navrženy. Propustky – celkem bylo nově navrženo 30 nových propustků s označením P31-P48 a P50-P61. Zajišťují křížení nově navržených příkopů s cestami. Jejich průměry byl stanoveny jako orientační podle doporučení normy ČSN 73 6109, kdy průměr je odvozený z délky navrhovaného propustku (viz. tabulka níže).

Tab. 9)

Minimální světlosti propustků Délka propustku [m] 4,0-6,0 6,0-10,0 10,0-20,0 nad 20,0

Sklon [%] nad 2 do 2

Minimální světlost [mm] 400 600 600 800

V prováděcí dokumentaci pro stavební povolení je nutné doložit optimální světlosti propustků na základě přesných hydrotechnických výpočtu.

Tab. 10)

Přehled nově navržených propustků v obvodu KPÚ Topolná

Označení [-]

Popis

Průměr

Stav

[-]

[mm]

[-]

Propustky P31

nově navržený propustek pod cestou HC1, přes který je zaústěný příkop PRI1 do příkopu PRI2.

600

návrh

P32

nově navržený propustek, umožňuje zpřístupnění vlastnických pozemků z cesty VC11 za příkopem PRI11a.

400

návrh

P33

nově navržený propustek pod cestou HC5, přes který je zaústěný příkop PRI21 do Burovcového potoka před mostem M1.

600

návrh

P34

nově navržený propustek pod cestou VC27, který umožňuje její křížení s navrženým průlehem PRU5.

600

návrh

P35

nově navržený propustek, který umožňuje křížení cestního příkopu PRI24 a cesty HC5.

600

návrh

P36

nově navržený propustek na příkopu PRI24, který umožňuje napojení cesty VC50 na cestu HC5.

600

návrh

P37

nově navržený propustek na příkopu PRI22a, který umožňuje napojení cesty HC5 na cestu HC7.

600

návrh

P38

nově navržený propustek, který umožní zaústění cestního příkopu PRI30 (podél cesty HC11) do cestního příkopu PRI29a podél cesty HC10a.

600

návrh

P39

nově navržený propustek pod cestou HC11, který umožní zaústění cestního příkopu PRI30 do navrženého biocentra Pláňavy.

600

návrh

P40


600

návrh

P41

nově navržený propustek na příkopu PRI29a, který umožňuje napojení cesty VC40 na cestu HC10a.

600

návrh


31

Aktualizace plánu společných zařízení v k. ú. Topolná Označení

Popis

Průměr

Stav

[-]

[-]

[mm]

[-]

P42

nově navržený propustek na příkopu PRI29b, který umožňuje napojení cesty DC6 na cestu HC10b.

600

návrh

P43

nově navržený propustek, který umožňuje křížení příkopu PRI29b pod cestou HC10b.

600

návrh

P44

nově navržený propustek, který umožňuje křížení příkopu PRI29b pod cestou HC10b.

600

návrh

P45


600

návrh

P46

nově navržený propustek pod cestou VC47, který umožňuje křížení s navrženou protierozní mezí PM2.

600

návrh

P47


600

návrh

P48

nově navržený propustek pod cestou HC13, který umožňuje zaústění cestního příkopu PRI33 do obecní kanalizace přes stávající horskou vpusť HV5.

600

návrh

P50

nově navržený propustek na příkopu PRI20, který umožní napojení cest VC31 a VC34 na HC6.

800

návrh

P51

nově navržený propustek pod cestou HC6, který umožňuje zaústění cestního příkopu PRI29a do příkopu PRI20.

800

návrh

P52

nově navržený propustek na příkopu PRI21, který umožňuje zpřístupnění areálu Topagry

600

návrh

P53

nově navržený propustek na příkopu PRI1, který umožňuje napojení cesty DC7 na cestu HC1.

600

návrh

P54


600

návrh

P55

nově navržený propustek na příkopu PRI29b, který umožňuje napojení cesty DC14 na cestu HC10b.

600

návrh

P56


600

návrh

800

návrh

600

návrh

600

návrh

600

návrh

600

návrh

Propustky

P57 P58 P59 P60 P61

nově navržený propustek na příkopu PRI2, který umožňuje zpřístupnění pozemků za tímto příkopem nově navržený propustek na příkopu PRI23, který umožňuje zpřístupnění pozemků za tímto příkopem. nově navržený propustek na příkopu PRI23, který umožňuje zpřístupnění pozemků za tímto příkopem. nově navržený propustek na příkopu PRI22, který umožňuje zpřístupnění pozemků za tímto příkopem. nově navržený propustek na příkopu PRI24, který umožňuje zpřístupnění dvou pozemků za příkopem

Brody – nebyly navrženy.


32


2.5.3.1 Hlavní polní cesty Polní cesty jsou pozemní komunikace se zařazením účelová komunikace dle §2 odst. (2) zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. Při jejich realizacích se bude postupovat v souladu s touto kategorii. Celkem bylo v rámci pozemkové úpravy v k.ú. Topolná řešeno 14 hlavních zpevněných polních cest (stávajících i nově navržených) s celkovou délkou 10,8 km a záborem 10,76 ha. Jejich hlavním úkolem je odklonit zemědělskou techniku z intravilánu a ze státních silnic a zajistit tak základní dopravní obslužnost extravilánu. Jsou navržené jako jednopruhové zpevněné, většinou kategorie P 5,0/30, tj. šířka koruny 5,00 z toho šířka vozovky 4,00 a šířka krajnic 2 x 0,50 m; a návrhová rychlost 30 km/hod. Lokálně může dojít k tomu, že bude nutné pokácet náletové stromy a porosty z důvodu rozšíření cest stávajících cest na kategorie dle normy ČSN 736109. Systém navržených hlavních polních cest na východ od silnice III/49724 (HC5, HC6, HC7, HC9, HC10, HC11, HC12) tvoří základní páteřní síť, která umožní vyloučení zemědělské techniky z intravilánu obce i ze silnice III/49724. Současně zajistí snadnější zpřístupnění krajiny a umožní návaznost na sousední katastry. Ostatní cesty jako HC1, HC2, HC13 a HC14 zajišťují zpřístupnění ostatních části katastru a umožňují návaznost na okolní území. U všech hlavních cest je navržen živičný povrch. Při křížení a souběhu s inženýrskými sítěmi je nutné dodržet příslušné ČSN a podmínky stanovené jednotlivými správci sítí, které jsou součástí tohoto dokumentu viz část D. OSTATNÍ PŘÍLOHY. Křížení s jednotlivými inženýrskými sítěmi jsou zakresleny v grafické příloze „Plán společných zařízení se zákresem IS“. Výhybny jsou umisťovány podle potřeby, přičemž maximální doporučená vzdálenost je 400 m. Provedení včetně parametrů vychází z normy ČSN 73 6109 Projektování polních cest a podrobně jsou popsány v kap. 2.3 Základní parametry prostorového uspořádání. Rozšíření ve směrových obloucích se také řídí normou ČSN 73 6109 Projektování polních cest a podrobně jsou popsány v kap. 2.3 Základní parametry prostorového uspořádání. Pro jednotlivé hlavní cesty byly parametry na rozšíření v obloucích uvažovány pro rozvor náprav c= 6 m. Podélný sklon navrhované cestní sítě vycházel z požadavku ČSN 73 6109. V místech kde nebylo možné dodržet min. podélný sklon 0,3% z důvodu neúměrně vysokých zemních prací a potažmo vysokých nákladů na vybudování cesty, byl zvýšen příčný sklon cest na hodnotu 3,5%. Cestní příkopy byly navrhovány podle normy ČSN 73 6109. Byl zvolen trojúhelníkový profil se sklonem vnitřního svahu (od koruny cesty) 1 : 2 a sklonem protilehlého svahu 1 : 1,25. Dno příkopu bylo umístění 0,2 m pod úroveň přilehlé pláně cesty. Pro nově navržené polní cesty je uvedeno vzorové řešení: − − − − −

Asfaltový beton střednězrnný tl. 40mm obalované kamenivo středně zrnné tl. 80mm drcené kamenivo, tl. 180mm, fr.32-63mm drcené kamenivo, tl. 200mm, fr.0-63mm upravená zemní pláň


33


Vzorový řez tímto zpevněním je patrný v grafické příloze č. 8

Hlavní polní cesta HC1 Stávající panelová polní cesta navržena na zpevnění asfaltovým povrchem, která je napojena v obci na silnici III/49724 pomocí stávajícího sjezdu N3 na druhé straně je vyústěna do katastru Bílovic. V rámci návrhu plánu společných zařízení byl sjezd N3 posunut cca o 11 m, a to z důvodu jeho rozšíření podle požadavků normy ČSN 73 6109 Projektování polních cest (původní trasování nebylo možné z důvodu obytného domu, který by neumožňoval dodržet požadované rozšíření v oblouku). Díky této změně bude nutné v rámci výstavby cesty HC1 posunout a zrekonstruovat stávající zaústění silničního příkopu (HV6) do kanalizace. Podélné uspořádání cesty je navrženo tak, aby nedocházelo ke stékání srážkových vod na silnici III/49724 (viz. podélný řez cestou) a nedocházelo tak k jejímu znečištění. Cesta HC1 je od napojení na silnici trasovaná tak, aby v co nevětší míře kopírovala stávající trasu panelové cesty. Mezi km 0,203 – 0,300 je cesta navržena mimo stávající panelovou cestu a to z toho důvodu, že byla posunuta co nejblíže k obvodu pozemkové úpravy. Stávající panelová cesta byla zahrnuta do parcely nově navržené cesty HC1 a po realizaci cesty HC1 v nové trase bude tato část panelové cesty zrušena a pozemek pod ní zrekultivován. Příčné uspořádání cesty bylo navrženo s ohledem na místní poměry. Lokalita Padělky se svažuje od silnice III/49724 směrem k melioračnímu kanálu PRI2. Voda ze svahu přirozeně stéká do stávajícího hlavního melioračního zařízení (PRI2) a překážku jí tvoří cesta HC1, podél které se vytváří zamokřená místa. Pro zabránění vzniku zamokření svahovými vodami byla cesta HC1 zvýšena o cca 20 cm a příčné uspořádání cesty bylo doplněno o navržené trativody (ve vzdálenosti à 30 m), které budou vyústěné do příkopu PRI2 a budou tak umožňovat převádění vody pod cestou HC1. Trativod bude předsazený před těleso cesty o 0,3 m ze strany svahu a bude obsypaný kamenným pohozem frakce 63/125. Podrobněji bude trativod řešen v dalším stupni projektové dokumentace. Odvodnění cesty HC1 bude řešeno pomocí navrženého cestního příkopu PRI1 v km 0,0000 – 0,31974, který bude zaústěn do hlavního melioračního zařízení - PRI2 přes nově navržený propustek P31. V km 0,31974 – 0,99838 bude odvodnění řešeno příčným sklonem do příkopu PRI2. Cesta byla doplněna o výhybny. Bude docházet ke křížení s obecním kanalizačním potrubím, křížení (přesně zaměřený) a souběhu (poskytnuto ve formě orientačního zákresu) podzemním kabelem ve správě Telefónica O2 Česká Republika.

Hlavní polní cesta HC2 Stávající asfaltová cesta trasovaná ze západní části obce směrem k vysílačům RKS. V rámci návrhu PSZ byl do parcely cesty zahrnut i stávající levostranný příkop (km 0,77234 – 1,00758). Cesta je oboustranně lemována vzrostlými stromy, které tvoří významný krajinný prvek v této části katastru. Od km 1,000 v blízkosti mostu M4 se niveleta cesty zvyšuje tak, aby bylo provedeno pozvolné napojení na nově navrženou ochrannou hráz OH2 (její návrh je popsán v kapitole 4.4 Opatření k GEODIS BRNO. spol. s r.o.

34


ochraně před povodněmi). Niveleta cesty HC2 je zvýšena i v místech mostu M4. Z tohoto důvodu bude nutné provést rekonstrukci mostu M4. Cena rekonstrukce mostu nebyla stanovena, neboť není znám její přesný rozsah, bude upřesněno v dalším stupni projektové dokumentace. Povrch vozovky bude odvodňován do stávajícího stromořadí pomocí příčného sklonu a stávajícího příkopu podél cesty PRI36, který je trasován v km 0,69229 - 1,09041. Bude docházet ke křížení s podzemním vedením VTL, které je ve vlastnictví firmy RWE, kanalizačním potrubím (provozuje obec Topolná) v blízkosti intravilánu a nadzemním vedením VN (E-ON Česká republika).

Navržené cesty HC3 a HC4 budou trasovány v korunách navržených hrází OH2 a OH3. Návrh cest vycházel z požadavků sboru zástupců a byl konzultován a odsouhlasen správci vodních toků – Povodí Moravy a Zemědělská vodohospodářská správa – viz. zápisy v části B. DOKLADY O PROJEDNÁNÍ PLÁNU SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ. Jelikož cesta nebude zpřístupňovat zemědělské pozemky nelze ji považovat (podle vyjádření Pozemkového úřadu UH) za prvek plánu společných zařízení. Parametry cest nejsou tedy uvedeny v tabulkové části. V budoucnu budou obě využívaná jako cyklostezky a komunikace k údržbě koryta vodního toku Buravy. Oba správci toků s tímto návrhem souhlasili.

Hlavní polní cesta HC5 Stávající cesta navržená na zpevnění asfaltovým povrchem, která je napojena na silnici III/49724 pomocí stávajícího sjezdu N5. Při napojení na tuto silnici byla navržená horská vpusť HV7, která zabrání natékání srážkových vod na silnici III/49724 a její znečištění. Od silnice pokračuje severovýchodním směrem podél areálu bývalého koupaliště, stávajících vinohradů a sadu, kříží Burovcový potok a pokračuje jihovýchodním směrem, kde se na horizontu napojuje na cestu HC7. Do parcely cesty jsou zahrnuty i stávající stromy podél plotu u bývalého koupaliště a místy i pozůstatky plotu, dále je do parcely cesty zahrnutý vjezd do areálu Topagry. Možnost napojení cesty na silnici III/49724 byla konzultována a odsouhlasena zástupcem vlastníka a správce silnice ŘSZK panem Nenálem. Požadují předložení projektové dokumentace pro stavební povolení k odsouhlasení – zápis je součástí tohoto dokumentu viz. B. DOKLADY O PROJEDNÁNÍ PLÁNU SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ. Cesta bude v úseku km 0,000-0,300, km cca 0,524 – 0,677 a km 0,920 – 1,500 odvodněna pomocí nově navržených příkopů PRI21, resp. PRI20 a PRI24. Příkopy budou zaústěny do Burovcového potoka u mostu M1 propustkem P33 v případě PRI21, propustkem P25 v případě PRI20 a propustkem P27a v případě PRI24. V km 0,306 – 0,920 bude cesta odvodněna příčným sklonem do Burovcového potoka. Příkopy PRI20 a PRI24 budou současně plnit i funkci protierozní a odvodňovat přilehlé pozemky v části lokality Nadmezná a Osičná. Jelikož došlo k rozšíření cesty na kategorii P 5,0/30 bude nutno rekonstruovat i stávající propustky. Možnost zaústění příkopů do Burovcového potoka a rozšíření propustků byla konzultována a odsouhlasena vlastníkem toku ZVHS Zlín, který požaduje předložení projektové dokumentace pro stavební povolení k odsouhlasení.


35


Bude docházet ke křížení potrubím STL ve správě RWE, podzemním vedením ve správě Telefónica O2 Česká Republika, vodovodem a kanalizací a souběhu přípojky NN, ve správě RWE.

Hlavní polní cesta HC6 Stávající cesta navržená na zpevnění asfaltovým povrchem, která je napojena na cestu HC5 v blízkosti biocentra LBC Burovy. Pokračuje severovýchodním směrem k lokalitě Bukovina, kde se napojuje na cestu HC10a. U napojení na HC5 bude nutné provést prořezávku stávajícího porostu kvůli dodržení rozhledů. Cesta bude odvodněna nově navrženým příkopem PRI20 (ten je dál trasován podél cesty HC5), který bude zaústěn do Burovcového potoka přes stávající propustek P25. Ten bude nutno zrekonstruovat a rozšířit z důvodu rozšíření cesty HC5 na kategorii P 5,0/30. Navržený příkop PRI20 a zasakovací pás ZP1 budou současně sloužit jako prvky protierozní ochrany. Zasakovací pás ZP1 bude sloužit k zachycení splavenin a zabrání tak zanášení příkopu PRI20. Nebude docházet ke křížení s inženýrskými sítěmi.

Hlavní polní cesta HC7 Stávající cesta navržená na zpevnění asfaltovým povrchem, která je napojena na obecní cestu MK2. Cesta je trasovaná podél areálu zemědělského družstva, dále směřuje jihovýchodním směrem podél navrženého zastavitelného území obce, na jehož konci se stáčí na východ až k cestám HC5 a HC9. Cesta bude odvodněná pomocí dvou příkopů, PRI22a a PRI23. Příkop PRI23 bude zaústěný do obecní kanalizace přes stávající horskou vpusť HV1, kterou bude nutné zrekonstruovat. Příkop PRI22a, který současně slouží jako prvek protierozní a protipovodňové ochrany, bude svádět zachycenou vodu z přilehlých pozemků. Je zaústěný do Burovcového potoka přes nově navržený příkop PRI22b. Ten je trasovaný podél areálu Topagry. Možnost zaústění byla konzultována a odsouhlasena správcem vodního toku viz. zápis v části D. OSTATNÍ PŘÍLOHY tohoto dokumentu. Bude docházet ke křížení s kanalizací, vodovodem (správce obce Topolná) a nadzemním vedením VN ve správě E-ON Česká republika.

Hlavní polní cesta HC8 Stávající travnatá cesta navržená na zpevnění asfaltovým povrchem kategorie P 4,0/30, bez krajnic. Je trasovaná od cesty HC7 jihovýchodním směrem a napojuje se na obecní cestu v intravilánu označenou jako MK3. U tohoto napojení není dodrženo potřebné rozšíření u pravého oblouku, a to z důvodu nedostatečných prostorových poměrů – stávající zahrada před domem, po které je veden obvod pozemkové úpravy. Do parcely cesty byl zahrnut i stávající sloup elektrického vedení.


36


Pro odvodnění vozovky cesty byl navržen cestní příkop PRI34, který bude současně plnit funkci i protierozní a protipovodňovou, kdy bude odvádět vodu z přilehlých pozemků. Příkop bude zaústěný do obecní kanalizace přes stávající horskou vpusť HV2, kterou navrhujeme zrekonstruovat. Bude docházet ke křížení s obecní kanalizací.

Hlavní polní cesta HC9 Stávající travnatá cesta navržená na zpevnění asfaltovým povrchem. Je napojena na cestu HC7 a pokračuje východním směrem pod vedením VVN k cestě HC10b. Částečně je trasovaná v místech stávající cesty, od km 0,280 je však cesta vedena kolmo přímo k cestě HC10b a nestáčí se na severovýchod jako stávající cesta. Povrch vozovky bude odvodněn navrženým příkopem PRI25, který bude odvodňovat i přilehlé pozemky a zabrání natékání vody do intravilánu. Bude zaústěný do příkopu PRI22a. Bude docházet ke křížení s nadzemním vedením VVN ve správě E-ON Česká republika.

Hlavní polní cesta HC10a Stávající nezpevněná cesta navržená na zpevnění asfaltovým povrchem. Je trasovaná od cesty HC6 mezi lokalitami Bukovina a Nadmezná ve východní části katastru. V blízkosti lokality Strašov se napojuje na cestu HC10b. Spolu s cestou HC10b tvoří páteřní komunikaci této části katastru, na kterou se napojují další významné zpevněné polní cesty (HC11, HC9 aj.). Bude odvodněna navrženým příkopem PRI29a, který bude zaústěn do nově navrženého příkopu PRI29b. Podél cesty je navržen interakční prvek. Bude docházet ke křížení s nadzemním vedením VVN ve správě E-ON Česká republika.

Hlavní polní cesta HC10b Stávající nezpevněná cesta navržená na zpevnění asfaltovým povrchem. Je napojena na cestu HC10a a pokračuje k lokalitě Horní díly v jihovýchodní části katastru. Spolu s cestou HC10a tvoří páteřní komunikaci této části katastru, na kterou se napojují další významné zpevněné polní cesty (HC9, HC12 aj.). Bude odvodněna navrženým příkopem PRI29b, který bude zaústěn do nově navrženého příkopu PRI28. Podél cesty je navržen interakční prvek. Bude docházet ke křížení s nadzemním vedením VVN ve správě E-ON Česká republika a podzemním kabelem ve správě Telefónica O2 Česká Republika.

Hlavní polní cesta HC11 Stávající nezpevněná cesta navržená na zpevnění živičným povrchem, která je napojena na cestu HC10a. Od dní pokračuje severovýchodním a východním směrem částečně podél navrženého biokoridoru až do katastru Březolupy, kde se napojuje na cestu PC34. Jelikož cesta PC34 je GEODIS BRNO. spol. s r.o.

37


navržena jako doplňková kategorie P 3,0/30 bylo sboru navrženo, že i cesta HC11 bude provedena jako doplňková. Nakonec byla cesta HC11 ponechána jako zpevněná s kategorii P 4,0/30 (tzn. 3 m asfalt+2x0,5m krajnice) a se zpracovatelem KPÚ Březolupy bylo dohodnuto, že cesta PC34, bude provedena jako zpevněna stejné kategorie jako HC11. Cesta bude odvodněna pomocí nově navrženého příkopu PRI30, který je částečně zaústěn do příkopu PRI29a a navrženého biocentra LBC4 - Pláňavy. Bude docházet ke křížení s nadzemním vedením VVN ve správě E-ON Česká republika.

Hlavní polní cesta HC12 Stávající nezpevněná cesta navržena na zpevnění asfaltovým povrchem, která je trasovaná v lokalitě Horní díly, kde navazuje na cestu HC10b a vyúsťuje na cestu PC1a v katastru Březolupy. Navrhovaná kategorie a příčné uspořádání vycházely z parametrů cesty PC1a. Jelikož nebyla zpracována situace ani podélný profil cesty PC1a, nebylo možné přesné výškové napojení cesty HC12 na PC1a. Cesta HC12 tak bude výškově i směrově napojena na stávající terén v místě obvodu KPÚ. Cesta bude součástí cyklotrasy č. 5055 vedoucí od Zlína přes Topolnou do Březolup. Cesta bude odvodněna pomocí nově navrženého cestního příkopu PRI32, který bude zaústěn do cestního příkopu podél cesty PC1a. Bude docházet ke křížení s nadzemním vedením VVN ve správě E-ON Česká republika a podzemním kabelem ve správě Telefónica O2 Česká Republika.

Hlavní polní cesta HC13 Stávající částečně panelová cesta navržena na zpevnění asfaltovým povrchem, která je napojena na silnici III/49724 pomocí stávajícího hospodářského sjezdu N4. Od tohoto napojení je trasovaná jihovýchodně a cca po 215 m se stáčí jižním směrem a vyúsťuje na katastrální hranici s k. ú. Bílovice. Podle informací pana starosty z Bílovic se do budoucna uvažuje s vybudováním komunikace ze strany Bílovic. Z tohoto důvodu byla cesta HC13 protažena až na hranici k. ú. Cesta bude zajišťovat zpřístupnění nově navrhovaného hřbitova a propojení s bílovickým katastrem. Příčné uspořádání cesty je navrženo tak, aby nedocházelo ke stékání srážkových vod na silnici III/49724 a nedocházelo tak její znečištění. Voda z cesty HC13 bude příčným sklonem svedena do zasakovacího prostoru IP28 v blízkosti stávajícího pomníku. Od km 0,05580 – 0,55786 bude cesta odvodněna pomocí nově navrženého cestního příkopu PRI33, který bude zaústěn do obecní kanalizace přes stávající horskou vpusť HV5, kterou bude nutno posunou a zrekonstruovat, neboť došlo k rozšíření cesty. Příkop PRI33 bude současně odvádět vodu z přilehlých pozemků. Do parcely cesty jsou zahrnuté i stávající sloupy. Bude docházet ke křížení s potrubím plynovým NTL ve správě RWE, souběhu i křížení s obecní kanalizací.


38


Hlavní polní cesta HC14 Stávající částečně zpevněná cesta navržena na zpevnění asfaltovým povrchem, která je napojena na cestu HC5 v blízkosti areálu zemědělského družstva. Na druhé straně se cesta napojovala na silnici III/49724 pomocí stávající hospodářského sjezdu. V rámci návrhu PSZ nebyl tento sjezd využit z důvodu nevhodných rozhledových poměrů a snížení počtu napojení v tomto nepřehledném úseku silnice a cesta HC14 bude v tomto směru slepá. Cesta bude zpřístupňovat zejména kulturní středisko Búrovce. Je navržena kategorie P 3,0/30 bez krajnic a bez příkopu. Bude docházet ke křížení a souběhu s podzemním vedením NN ve správě EON Česká republika a plynovým potrubím STL ve správě RWE. Jelikož dochází k souběhu se stávajícím potrubím STL,bylo toto potrubí zahrnuto do parcely cesty, včetně jeho ochranného pásma.

2.5.3.2 Vedlejší polní cesty Celkem bylo v rámci pozemkové úpravy v k. ú. Topolná řešeno 48 vedlejších nezpevněných polních cest (stávajících i navržených) o délce cca 25 km a záborem půdy 15,2 ha. V grafické části jsou označeny jako VC1 – VC51 (některé cesty byly nakonec vynechány, číslování však bylo ponecháno). Tyto cesty doplňují kostru hlavních polních cest tak, aby byla zajištěna základní dopravní dostupnost jednotlivých bloků orné půdy a jednotlivých vlastnických parcel. Jsou navržené jako jednopruhové, zatravněné, kategorie P 4,0/30. Zpevnění vedlejších polních cest není provedeno ve stejném rozsahu jako u cest hlavních. U vedlejších cest se považuje za dostačující zpevnění pojezdem. Podle potřeby lze tyto cesty místně proštěrkovat.

2.5.3.3 Doplňkové polní cesty V rámci pozemkové úpravy v k.ú. Topolná bylo řešeno 16 doplňkových nezpevněných polních cest (stávajících i navržených) o délce cca 2 km a záborem půdy 1,1 ha. Tyto cesty byly navrhovány tak, aby doplňovaly kostru hlavních a vedlejších polních cest, a aby zajišťovaly zpřístupnění jednotlivých tratí. Jsou navržené jako jednopruhové, zatravněné, kategorie P 3,0/30. U doplňkových cest se považuje za dostačující zpevnění pojezdem.

2.5.3.4 Lesní cesty Nově nebyly navrhovány žádné lesní cesty. Pří návrhu nové polní cestní sítě bylo respektováno napojení jak stávajících tak i nově navržených polních komunikací na cesty lesní.

Přehled jednotlivých cest a jejich parametrů je uveden v Tab.11), Tab.12) a Tab.13). Cesty v západní části katastru leží v zóně zátopy řeky Moravy Q100. Zpřístupnění některých pozemků je realizováno pomocí věcných břemen chůze a jízdy v parametrech doplňkových cest (viz. grafická část a návrh nového uspořádání pozemků). GEODIS BRNO. spol. s r.o.

39


Tab. 11)

Přehled cestní sítě - hlavní cesty

Prvek

Popis

LV [-]

Druh Využití [-]

[-]

Kategorie cesty *

Délka

Výměra

Stav

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]

stávající

navržená

Objekty

Hlavní polní cesty HC1

stávající panelová cesta v lokalitě Padělky 10001 navržená na zpevnění asfaltovým povrchem

14

17

5,0/30

998

9 864

stávající

HV6, N3

P31, P53 rekonstrukceN3, HV6

HC2

stávající asfaltová cesta rekonstrukci, je trasovaná okraje obce k vysílačům.

14

17

5,0/30

1 151

10 107

stávající

M3, M4, P22

rekonstrukce M4, P22

HC3

nově navržena asfaltová cesta, která bude trasovaná v koruně nově navržené ochranné hráze OH2 až k čerpací stanici. Je napojena na 10001 HC2 před mostem M2. Součástí parcely hráze OH3. Bude sloužit zároveň jako cyklotrasa.

14

26

-

-

-

návrh

HC4

nově navržena asfaltová cesta, která bude trasovaná v koruně nově navržené ochranné 10001 hráze OH1. Je napojena na HC2 před mostem M2 a bude sloužit jako cyklotrasa.

14

26

-

-

-

návrh

P13

rekonstrukce P13

HC5

stávající nezpevněná cesta navržená na zpevnění. Je napojena na silnici III/49724 10001 pomocí stávajícího sjezdu. Částečně je trasovaná podél Burovcového potoka.

14

17

5,0/30

1 507

14 298

stávající

N5, P24, P25, P26, P27a

HV7,P33, P35, P36, P37, P52 rekonstrukce N5, P24, P25, P26, P27a

HC6

stávající nezpevněná cesta navržená na zpevnění. Je napojena na HC5 a zpřístupňuje 10001 lokality Osičná a Bukovina, kde se napojuje na HC10.

14

17

5,0/30

785

7 799

stávající


navržena na od západního 10001

P50, P51

40

Aktualizace plánu společných zařízení v k. ú. Topolná Prvek

Popis

LV [-]

Druh Využití [-]

[-]

Kategorie cesty *

Délka

Výměra

Stav

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]

Objekty stávající

navržená

Hlavní polní cesty

HC7

nově navržená asfaltová cesta trasovaná podél severovýchodní hranice intravilánu. Je napojena na obecní cestu v blízkosti areálu 10001 zemědělského družstva, kde není napojení navrženo na odbočení doprava - do areálu družstva je navržen sjezd dříve přímo z cesty.

14

17

5,0/30

875

11 621

návrh

HV1

P58, P59, P60, P37 rekonstrukce HV1

HC8

stávající nezpevněná cesta navržená na zpevnění asfaltem. Je trasovaná podél 10001 východního okraje intravilánu a navazuje na cestu HC5. Byla navržena bez krajnic.

14

17

4,0/30

173

1 620

stávající

HV2

rekonstrukce HV2

HC9

nově navržená nezpevněná cesta navržena na zpevnění asfaltovým povrchem. Je napojena 10001 na HC7 a HC10. Část cesty je trasovaná v místech stávající cesty.

14

17

5,0/30

468

4 863

návrh

HC10a

stávající nezpevněná cesta navržena na zpevnění živičným povrchem. Je trasovaná v 10001 severovýchodní a východní části katastru.

14

17

5,0/30

1 170

12 267

stávající

P38, P41

HC10b

stávající nezpevněná cesta navržena na zpevnění živičným povrchem. Je trasovaná v 10001 severovýchodní a východní části katastru.

14

17

5,0/31

849

8 156

stávající

P42 ,P43, P44, P55

HC11

stávající nezpevněná cesta navržená na zpevnění živičným povrchem. Je napojena na 10001 HC10 a vyúsťuje na cestu PC34 v katastru Březolupy.

14

17

4,0/30

1 519

13 818

stávající

P39, P40, P54


41


Popis

LV [-]

Druh Využití [-]

[-]

Kategorie cesty *

Délka

Výměra

Stav

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]


navržená

Hlavní polní cesty

HC12

stávající nezpevněná cesta navržená na zpevnění živičným povrchem. Je napojena na 10001 HC10 a vyúsťuje na cestu PC1a v katastru Březolupy.

14

17

5,0/30

476

4 826

stávající

HC13

stávající panelová cesta napojena na silnici III/49724 pomocí stávajícího hospodářského 10001 sjezdu. V rámci návrhu PSZ byla cesta prodloužena až do katastru Bílovice.

14

17

5,0/30

558

6 780

stávající

N4, HV5

P47, P48, P56 rekonstrukce N4, HV5

HC14

Stávající cesta navržená na zpevnění asfaltovým povrchem. Je napojena na HC5 a zpřístupňuje areál Bůrovce. Byla navržena bez 10001 krajnic . Cesta je slepá - stávající napojení na silnici je zrušeno.

14

17

3,0/30

269

1 483

stávající

P23

rekonstrukce P23

P45

Celkem 10 799 107 502 Pozn. Pokud je podél cesty navržen příkop bylo dohodnuto s PÚ Uherské Hradiště, že jeho výměra bude zahrnuta do parcely cesty s druhem pozemku ostatní plocha a využitím ostatní komunikace. * [š/rychlost]


42


Tab. 12)

Přehled cestní sítě - vedlejší cesty

Prvek

Popis

LV

Druh

Využití

Kategorie cesty

Délka

Výměra

Stav

[-]

[-]

[-]

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]

stávající

M5

Objekty navržené

Vedlejší polní cesty

VC1

nově navržená travnatá cesta zpřístupňující vlastnické pozemky v části lokality Návdavky, je napojená na 10001 cestu HC1 přes stávající most M5 a na druhém konci vyúsťuje na VC4.

14

17

4,0/30

562

2 891

navržená

VC2

nově navržená travnatá cesta zpřístupňující vlastnické pozemky v části lokality Pláňavské, je trasovaná podél navrženého biokoridoru a stávajícího melioračního 10001 kanálu PRI2, propojuje cesty VC1a VC3. Souběžně s touto cestou je trasovaný kabel ve správě Telefónica O2.

14

17

4,0/30

1 049

5 609

navržená

VC3

nově navržená travnatá cesta zpřístupňující vlastnické pozemky v lokalitách Svárovce a Neradovy, je trasovaná podél stávajícího hlavního melioračního 10001 zařízení (v grafice PRI8). Bude docházet ke křížení s kabelem ve správě Telefónika O2, obecní kanalizací a potrubím VTL ve správě Jihomoravské plynárenské.

14

17

4,0/30

1 396

7 355

navržená

VC4

nově navržená travnatá cesta zpřístupňující vlastnické pozemky v lokalitě Neradovy, je trasovaná podél 10001 stávajícího melioračního zařízení (v grafice PRI3), napojuje se na VC1 a VC3.

14

17

4,0/30

885

4 449

navržená

VC5

nově navržená travnatá cesta zpřístupňující vlastnické pozemky v lokalitách Kučoviny a Svárovec, je trasovaná podél stávajícího melioračního zařízení (v grafice PRI4), napojuje se na VC3 (v parcele cesty 10001 trubka – nejsou dodrženy min. oblouky). Bude docházet ke křížení s potrubím VTL ve správě Jihomoravské plynárenské u napojení s VC3.

14

17

4,0/30

587

3 180

navržená


P16, P17, P19, P20

rekonstrukce P16, P17, P19, P20

43


Popis

LV

Druh

Využití

Kategorie cesty

Délka

Výměra

Stav

[-]

[-]

[-]

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]


navržené


VC6

nově navržená travnatá cesta zpřístupňující vlastnické pozemky v lokalitě Svárovec, je trasovaná podél 10001 stávajícího melioračního zařízení (v grafice PRI5), napojuje se na VC3.

14

17

4,0/30

590

3 099

navržená

VC8

nově navržená travnatá cesta zpřístupňující vlastnické pozemky v severozápadní části katastru, je napojena na cestu HC2 u mostu M4, pokračuje kolem hráze řeky Buravy a dále podél plotu areálu vysílačů. Bude docházet ke křížení s nadzemním vedením VN ve 10001 správě E.on ČR, do parcely cesty byl zahrnut i stávající sloup elektrického vedení, který pro navrhovanou kategorii cestní sítě netvoří překážku a tudíž není nutní jeho přeložka.

14

17

4,0/30

945

6 054

navržená

VC9

stávající nezpevněná travnatá cesta trasovaná podél stávajícího příkopu PRI13 u západní hranice katastru, na jedné straně se napojuje na VC11 na druhé vyúsťuje do katastru Spytihněv. Bude docházet ke křížení s nadzemním vedením VN ve správě E.on ČR, 10001 do parcely cesty byl zahrnut i stávající sloup elektrického vedení, který pro navrhovanou kategorii cestní sítě netvoří překážku a tudíž není nutní jeho přeložka. Součástí parcely je i interakční prvke IP 17B.

14

17

4,0/30

718

5 289

stávající

VC10

nově navržená travnatá slepá cesta trasovaná podél katastrální hranice u Napajedel, která je napojena na cestu VC9. Bude docházet ke křížení s nadzemním 10001 vedením VN ve správě E.on ČR a s podzemním kabelem ve správě Telefónica O2.

14

17

4,0/30

444

1 919

navržená


44


Popis

LV

Druh

Využití

Kategorie cesty

Délka

Výměra

Stav

[-]

[-]

[-]

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]


navržené


VC11

nově navržená travnatá cesta, která zpřístupňuje vlastnické pozemky v lokalitě Zápověď, částečně je trasovaná podél stávajícího příkopu PRI11. Pro zpřístupnění parcely za stávajícím příkopem PRI11a, bude nutné vybudovat nový propustek. Během 10001 zpracování PSZ bylo zjištěno, že na příkopu PRI11 bude vybudován odběrný objekt, který bude zavodňovat Kněžpolský les. Cesta umožní dostupnost tohoto objektu.

14

17

4,0/30

1 505

7 799

navržená

VC12

nově navržená nezpevněná travnatá cesta, která zpřístupňuje vlastnické pozemky v blízkosti 10001 štěrkoviště, je napojena na cestu HC2.

14

17

4,0/30

290

2 191

navržená

VC13

nově navržená nezpevněná travnatá cesta, která zpřístupňuje vlastnické pozemky v lokalitě Podíl, je napojena na HC2, se kterou je částečně rovnoběžná. Pozemky nebylo možné zpřístupnit přímo z cesty HC2 z 10001 důvodu vzrostlých stromů, které tvoří oboustrannou alej cesty HC2. Bude docházet ke křížení s potrubím VTL ve správě Jihomoravské plynárenské a souběhu s kabelem ve správě Telefónica O2.

14

17

4,0/30

863

4 380

navržená


P32

45


VC14

Popis

LV

Druh

Využití

Kategorie cesty

Délka

Výměra

Stav

[-]

[-]

[-]

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]

4,0/30

935

5 598

navržená

Vedlejší polní cesty nově navržená nezpevněná travnatá cesta, která zpřístupňuje vlastnické pozemky v lokalitách Horní louky a Dolní trávník. Je napojená na HC2 u mostu M3, pokračuje v trase stávající cesty po cca 280 směřuje na západ ke štěrkovišti na cestu VC15. V blízkosti napojení na HC2 se nachází tři sloupy elektrického vedení, které nedovolují rozšíření v oblouku podle 10001 14 17 požadavku normy ČSN 736109. Vzdálenost mezi stoupy resp.šířka sjezdu je 9 m což podle normy ČSN 73 6109 je dostačující. Nebylo nutno navrhovat jejich přeložení. Ostatní sloupy v parcele cesty netvoří překážku pro zvolenou kategorii. Dále bude docházet ke křížení s potrubím VTL ve správě Jihomoravské plynárenské.


navržené

P2, N6

rekonstrukce P2, N6

VC15

nově navržená nezpevněná travnatá cesta, která zpřístupňuje vlastnické pozemky v lokalitě Zhlaviny. 10001 Je napojená na VC14 a trasovaná podél štěrkoviště.

14

17

4,0/30

173

1 566

navržená

VC16

Krátká cesta vycházející ze silnice III/49724 původně trasována v místech navržené hráze OH4, nakonec 10001 však zrušena a ponechána jen krátká část zpřístupňující trafostanici.

14

17

4,0/30

50

461

stávající

VC17

nově navržená krátká travnatá cesta, která zpřístupňuje vlastnické pozemky v lokalitě Nivky. Cesta je napojena na silnici III/49724 pomocí stávajícího hospodářského sjezdu N16. Podélné 10001 uspořádání cesty je navrženo tak, aby nedocházelo ke stékání srážkových vod na silnici III/49724 a nedocházelo tak její znečištění.

14

17

4,0/30

61

536

navržená P11, N16


rekonstrukce P11, N16

46


VC18

Popis

LV

Druh

Využití

Kategorie cesty

Délka

Výměra

Stav

[-]

[-]

[-]

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]

4,0/30

265

1 557

navržená

Vedlejší polní cesty nově navržená travnatá cesta, která je napojena na VC17 v blízkosti napojení na silnici III/49724 (N16). Cesta byla navržena z důvodu zajištění přístupu vlastnických pozemků v lokalitě Nivky. V současné době jsou tyto pozemky zpřístupněny pomocí několika samostatných sjezdů. Jelikož se jedná o velice 10001 14 17 nepřehledný úsek silnice III/49724 bylo navrženo zrušení těchto sjezdů a zajištění přístupnosti pomocí této cesty. Řešení je sice náročnější z hlediska záboru pozemků, ale jednoznačně bezpečnější. Bude docházet ke křížení s potrubím VTL ve správě Jihomoravské plynárenské.

VC19

stávající nezpevněná cesta, která je napojena na silnici III/49724 pomocí stávajícího hospodářského sjezdu. Zpřístupňuje pozemky u Burovcového potoka. 10001 Podélné uspořádání cesty je navrženo tak, aby nedocházelo ke stékání srážkových vod na silnici III/49724 a nedocházelo tak její znečištění.

14

17

4,0/30

122

703

stávající

VC21

nově navržená nezpevněná travnatá, která zpřístupňuje vlastnické pozemky v severní části katastru a je napojena na VC22. Přoi odbočení doprava 10001 je z prostorových důvodu poloměr oblouku pouze 8 m. Bude docházet ke křížení s potrubím VTL ve správě Jihomoravské plynárenské.

14

17

4,0/30

660

4 004

navržená

VC22a

stávající nezpevněná travnatá cesta, která je napojena na polní cestu VC22b v blíkozostí katstrální hranise s Napajedly v blízkosti střelnice, pokračuje 10001 směrem k lokalitě Osičná, kde se napojuje na VC23. Cesta je trasovaná mezi stávajícími mezemi.

14

17

4,0/30

339

2 083

stávající



navržené

P4, N8

rekonstrukce P4, N8

47


Popis

LV

Druh

Využití

Kategorie cesty

Délka

Výměra

Stav

[-]

[-]

[-]

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]

stávající

M6

Objekty navržené

Vedlejší polní cesty VC22b

stávající nezpevněná travnatá cesta, která tvoří spojnici polní cesty VC22a a polní cesty v katastrálním území Napajedla v blízkosti střelnice.

1104

14

17

4,0/30

58

461

stávající

VC23

nově navržená nezpevněná travnatá cesta, která zajišťuje zpřístupnění vlastnických parcel v lokalitě 10001 Osičná, je napojena na VC31. Bude docházet ke křížení s potrubím VTL ve správě Jihomoravské plynárenské.

14

17

4,0/30

775

4 602

navržená

VC24

nově navržená nezpevněná travnatá cesta, která zajišťuje zpřístupnění vlastnických parcel, je napojena 10001 na VC31 a VC22.

14

17

4,0/30

228

1 300

navržená

VC25

nově navržená krátká travnatá cesta, která je napojena na silnici III/4975 pomocí stávajícího hospodářského sjezdu, který se nachází mimo obvod pozemkové úpravy. Stávající sjezd se nachází v blízkosti nového mostu a proto bude muset být posunutý cca o 10 m doprava, tak aby bylo možné dodržet požadované rozšíření v oblouku dle normy ČSN 73 6109. Díky tomuto posunu bude nutné rekonstruovat stávající propustek (který se nachází mimo obvod pozemkové úpravy na katastru obce Komárov). V obci Komárov probíhají komplexní pozemkové úpravy a na ing. Očenáškovu byl vznesen požadavek, aby pozemek mezi obvodem a asflatem u mostu byl ponechán na obec Topolnou (aby bylo možné v případě realizace cesty VC25 stavět na obecních pozemcích). Ing. Otčenášková slíbila tento požadavek zapracovat.

14

17

4,0/30

50

648


1194

navržená P30, N19

rekonstrukce P30, N19

48


VC26

VC27

VC29

Popis

LV

Druh

Využití

Kategorie cesty

Délka

Výměra

Stav

[-]

[-]

[-]

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]

4,0/30

839

6 232

navržená

4,0/30

922

8 965

navržená

4,0/30

386

2 515

navržená

Vedlejší polní cesty nově navržená travnatá cesta, která je napojena na silnici III/4975 pomocí nově navrženého sjezdu. Posunutí napojení je způsobeno změnou trasování cesty u mostu M8 a to z důvodu navržených protierozních a protipovodňových opatření. Od sjezdu je trasovaná směrem k lokalitě Kopanina, podél stávající meze až k lesu Bukovina. Stejně jako i cesty 10001 14 17 VC25 i u cesty VC26 byl na ing. Očenáškovou vznesen požadavek, aby byl pozemek mezi obvodem a asfaltem silnice ponechán na obec Topolnou (aby bylo možné v případě realizace cesty VC26 stavět na obecních pozemcích). Ing. Otčenášková slíbila tento požadavek zapracovat. nově navržená nezpevněná cesta trasovaná podél lesního komplexu Bukovina. Je napojena na cestu 10001 14 17 VC26 a VC34. nově navržená cesta, která zpřístupňuje vlastnické pozemky v lokalitě Kopanina. Pokud by došlo k její realizaci bude současně fungovat jako prvek 10001 14 17 protierozní ochrany, protože dělí svažitý pozemek. Je napojena na VC26.

VC30

nově navržená cesta, která zpřístupňuje vlastnické 10001 pozemky v lokalitě Kopanina. Je napojena na VC26.

14

17

4,0/30

331

2 070

navržená

VC31

stávající nezpevněná travnatá cesta, která je trasovaná v lokalitě Osičná, je napojena na cestu HC6 10001 a zpřístupňuje vlastnické pozemky.

14

17

4,0/30

586

3 045

stávající

VC32

nově navržená nezpevněná travnatá cesta, která je trasovaná v lokalitě Osičná, je napojena na cestu VC31 10001 a zpřístupňuje vlastnické pozemky.

14

17

4,0/30

153

832

navržená



navržené

P34

49


Popis

LV

Druh

Využití

Kategorie cesty

Délka

Výměra

Stav

[-]

[-]

[-]

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]


navržené


VC33

nově navržená nezpevněná travnatá cesta, která je trasovaná v lokalitě Osičná, je napojena na cestu VC32 10001 a zpřístupňuje vlastnické pozemky. Bude docházet ke křížení s nadzemním vedením VVN ve správě E.on ČR.

14

17

4,0/30

238

1 554

navržená

14

17

4,0/30

327

1 645

stávající

14

17

4,0/30

151

864

navržená

VC36

nově navržená nezpevněná cesta, která je napojena na VC37 a je trasovaná rovnoběžně s HC6. Nebylo možné pozemky v lokalitě Osičná zpřístupnit přímo z 10001 HC6 z důvodu navrženého cestního příkopu PRI20 a zasakovacího pásu ZP1

14

17

4,0/30

546

3 290

navržená

VC37

nově navržená nezpevněná cesta, která se napojuje na cestu HC6, je trasovaná podél stávajícího oplocení a 10001 na horizontu lokality Osičná se stáčí směrem k silnici III/49724. Zpřístupňuje vlastnické pozemky.

14

17

4,0/30

747

3 926

navržená

VC38

nově navržená nezpevněná cesta, která je napojena na HC5 a trasovaná podél Burovcového potoka, 10001 zpřístupňuje vlastnické pozemky v části lokality Búrov.

14

17

4,0/30

194

1 003

navržená

VC39

nově navržená nezpevněná slepá cesta, která se napojuje na HC5 u vodojemu a zpřístupňuje vlastnické pozemky v části lokality Búrov. Bude 10001 docházet ke křížení s nadzemním vedením VN ve správě E.on ČR.

14

17

4,0/30

389

2 347

navržená

VC34

VC35

stávající nezpevněná cesta, která je napojena na HC10 a vyúsťuje do lesního komplexu Bukovina. Bude 10001 docházet ke křížení s nadzemním vedením VVN ve správě E.on ČR. nově navržená nezpevněná cesta napojena na cestu HC6, která zajišťuje zpřístupnění části lokality 10001 Nadmezná


50


Popis

LV

Druh

Využití

Kategorie cesty

Délka

Výměra

Stav

[-]

[-]

[-]

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]


navržené


VC40

nově navržená nezpevněná cesta, která se napojuje na HC10a a zpřístupňuje vlastnické pozemky v části 10001 lokality Nadmezná. Bude docházet ke křížení s nadzemním vedením VVN ve správě E.on ČR.

14

17

4,0/30

341

1 853

navržená

VC41

nově navržená travnatá cesta, která je napojena na cestu HC11 a zpřístupňuje vlastnické parcely v lokalitě Dvorské. Na druhé straně je zaústěna do lesního 10001 komplexu Bukovina. Současně plní funkci protierozního prvku.

14

17

4,0/30

595

4 370

navržená

VC42

nově navržená travnatá cesta, která je napojena na cestu VC41 a zpřístupňuje vlastnické parcely v lokalitě 10001 Bukovina. Současně plní funkci protierozního prvku.

14

17

4,0/30

336

2 014

navržená

14

17

4,0/30

450

2 869

navržená

14

17

4,0/30

468

2 822

stávající

14

17

4,0/30

440

1 917

navržená

14

17

4,0/30

359

1 821

navržená

VC43

VC44

VC45

VC46

nově navržená travnatá cesta, která je napojena na cestu HC11 a zpřístupňuje vlastnické parcely v lokalitě 10001 Krajčovské a je zaústěna do lesního komplexu Bukovina. stávající nezpevněná cesta, která zpřístupňuje pozemky v lokalitě Strašov, je napojena na cestu 10001 HC10b. nově navržená nezpevněná cesta, která zpřístupňuje vlastnické parcely mezi lokalitami Strašov a Horní díly. 10001 Je trasovaná od HC10b až k regionálnímu koridoru RK1595. nově navržená nezpevněná cesta, která zpřístupňuje vlastnické parcely v lokalitě Horní díly. Propojuje HC12 a VC45. Kromě zajištění přístupu na pozemky 10001 plní i funkci protierozní. Bude docházet ke křížení s kabelem ve správě Telefónica O2.


P41

P40

51


Popis

LV

Druh

Využití

Kategorie cesty

Délka

Výměra

Stav

[-]

[-]

[-]

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]


navržené


VC47

nově navržená nezpevněná cesta, která je napojena na cestu HC12, pokračuje přes lokality Horní díly a Hraničky až k cestě HC13. U těchto napojení bude nutné pokácet stromy, aby bylo možné provést tato napojení podle požadavků normy ČSN 73 6109 Projektování polních cest. Zajišťuje zpřístupnění 10001 vlastnických pozemků. Do parcely cesty je zahrnutý sloup elektrického vedení, který netvoří pro zvolenou kategorii cesty překážku. Bude docházet ke křížení s nadzemním vedením VN a VVN ve správě E.on ČR, a dále s vodovodním potrubím ve správě Slováckých vodovodů a kanalizací a.s.

14

17

4,0/30

1 379

8 669

navržená

VC48

stávající nezpevněná cesta, která je napojena na silnici III/49724 pomocí stávajícího hospodářského sjezdu N1. Aby bylo možné dodržet požadované parametry u rozšíření v oblouku podle normy ČSN 73 10001 6109 bude nutné stávající křížek přesunout. Na druhé straně je cesta napojena na HC13. Bude docházet ke křížení s kabelem ve správě Telefónica O2.

14

17

4,0/30

227

1 729

stávající

P1, N1

rekonstrukce P1, N1

VC50

stávající nezpevněná cesta, která se napojuje na cestu 10001 HC5 a zpřístupňuje bažantnici v lokalitě Nadmezná.

14

17

4,0/30

289

1 765

stávající

P28

P36 rekonstrukce P28

VC51

nově navržená nezpevněná cesta trasovaná v patě nově navrhované hráze OH2, která bude sloužit ke zpřístupnění vlastnických parcel a čerpací stanice. Je 10001 napojena na cestu HC2. Bude docházet ke křížení a souběhu s kabelem ve správě Telefónica O2.

14

17

4,0/30

718

5 828

návrh

24 960

151 679

Celkem * [š/rychlost]


P45, P46, P47

52


Tab. 13)

Přehled cestní sítě - doplňkové cesty

Prvek

Popis

LV [-]

Druh Využití [-]

[-]

Kategorie cesty *

Délka

Výměra

Stav

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]


navržené

Doplňkové polní cesty DC1

stávající travnatá cesta, která je v blízkosti sjezdu N8 10001 napojena na cestu VC19.

14

17

3,0/15

50

339

stávající

DC2

nově navržená travnatá cesta, která se napojuje na VC14 a umožňuje zpřístupnění drobné držby v lokalitě Padělky k Napajedlům. Z hlediska zajištění bezpečnosti provozu na silnici III/49724 nebylo možné zpřístupnění této 10001 lokality přímo ze silnice. Při její realizaci bude nutné vykácet několik ovocných stromů u stávající meze, tak aby byl umožněn průjezd. Bude docházet ke křížení s nadzemním vedením VN ve správě E.on ČR.

14

17

3,0/15

411

2 552

navržená

10001

14

17

3,0/15

84

390

navržená

10001

14

17

3,0/15

168

1 583

navržená

10001

14

17

2,0/15

152

488

stávající

10001

14

17

3,0/15

304

1 314

navržená

P42

nově navržená travnatá cesta, která se napojuje na HC1. 10001 Zpřístupňuje vlastnické pozemky v lokalitě Padělky.

14

17

3,0/15

798

4 342

navržená

P53

DC3

DC4

DC5

DC6

DC7

nově navržená travnatá cesta, která se napojuje na VC50 a umožňuje zpřístupnění vlastnických parcel v lokalitě Nadmezná. Při její realizaci bude nutné vykácet náletové stromy, tak aby byl umožněn průjezd. nově navržená travnatá cesta, která se napojuje na VC50 a umožňuje zpřístupnění vlastnických parcel v lokalitě Nadmezná. Při její realizaci bude nutné vykácet náletové stromy, tak aby byl umožněn průjezd. Do parcely cesty byla zahrnuta stávající studna. stávající travnatá pěšina, která se napojuje na obecní cestu MK3 a zpřístupňuje drobnou držbu. Parcela cesty byla stanovena na základě zaměření skutečného stavu (nejsou zde dodrženy parametry cesty dle požadavku normy ČSN 73 6109 projektování polních cest). Bude docházet ke křížení s nadzemním vedením VN ve správě E.on ČR. nově navržena travnatá cesty, která se napojuje na HC10b a zpřístupňuje vlastnické pozemky v části lokality Nadmezná. Bude docházet ke křížení s nadzemním vedením VVN ve správě E.on ČR.


53


Popis

LV [-]

Druh Využití [-]

[-]

Kategorie cesty *

Délka

Výměra

Stav

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]


navržené

Doplňkové polní cesty DC8

Krátká odbočka z cesty VC50 zpřístupňující pozemek mezi 10001 cestou HC5 a Burovcovým potokem.

14

17

3,0/15

15

68

navržená

DC9

nově navržená travnatá cesta napojená na cestu VC1 a 10001 zpřístupňující vlastnické pozemky v lokalitě Návdanky.

14

17

3,0/15

290

1 522

navržená

DC10

nově navržená travnatá cesta napojená na cestu VC3 a 10001 zpřístupňující vlastnické pozemky v lokalitě Návdanky.

14

17

3,0/15

864

4 411

navržená

DC11

nově navržená travnatá cesta napojená na cestu VC51 a 10001 zpřístupňující vlastnické pozemky v lokalitě Podíl.

14

17

3,0/15

432

2 261

navržená

DC12

nově navržená travnatá cesta napojená na cestu DC21 a 10001 zpřístupňující vlastnické pozemky v lokalitě Horní louky.

14

17

3,0/15

236

1 040

navržená

DC13

nově navržená travnatá cesta napojená na cestu HC11 a zpřístupňující vlastnické pozemky při biocentru LBC4 10001 Plánávy. Součástí parcely i zdejší mez.

14

17

3,0/15

109

922

navržená

P54

DC14

nově navržená travnatá cesta napojená na cestu HC10b a 10001 zpřístupňující vlastnické pozemky v lokalitě Strašov.

14

17

3,0/15

242

1 131

navržená

P55

DC15

nově navržená travnatá cesta napojená na cestu DC15 a 10001 zpřístupňující vlastnické pozemky v lokalitě Horní díly.

14

17

3,0/15

269

2 517

navržená

DC16

nově navržená travnatá cesta napojená na cestu HC13 a 10001 zpřístupňující vlastnické pozemky v lokalitě Dolní díly.

14

17

3,0/15

204

992

navržená

Celkem


1 967

P56

11 008

54


3

PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ NA OCHRANU ZPF

Řešení protierozní ochrany je chápáno jako návrh komplexních prostorových a funkčních opatření pro zlepšení podmínek využití území, pro zvýšení retenční schopnosti území a schopnosti území zadržet přívalové srážky, a tím snížit vodní erozi v území a zároveň omezit účinky povrchového odtoku a transportu splavenin. Při posouzení míry ohroženosti pozemků je třeba vycházet nejen ze stavu obhospodařování půdy na jednotlivých pozemcích, ale i z posouzení většího územního celku (týkající se zejména reliéfu terénu), kam vyšetřované pozemky patří, tzn. celého povodí, příp. dílčího povodí. Vychází se z univerzální rovnice Wischmeier –Smith, která byla formulována na území USA za účelem zjištění dlouhodobé průměrné ztráty půdy vodní erozí na jednotlivých pozemcích. Pozemkem se v této souvislosti myslí plocha vymezená hydrologicky relevantními prvky (rozvodí, příkopy, vodní toky...) s nepřerušenou dráhou povrchového odtoku. Vypočítaná ztráta se porovnává s hodnotami přípustné ztráty. Toto srovnání dokáže upozornit na ty pozemky, u nichž dochází z dlouhodobého hlediska k větší ztrátě půdy, než se dokáže na daném místě vytvořit přirozenými půdotvornými procesy, tedy ke ztrátě větší, než je přípustná. Rovnice má tvar: G = R . K . L . S . C . P kde: G – ztráta zeminy [t/ha*rok-1], R – faktor erozní účinnosti deště [-], K – faktor náchylnosti půdy k erozi [-], L – faktor délky svahu [-], S – faktor sklonu svahu [-], C – faktor ochranného vlivu vegetace [-], P – faktor vlivu protierozních opatření [-] Dosazením odpovídajících hodnot faktorů šetřeného pozemku do univerzální rovnice se určí dlouhodobá průměrná ztráta půdy vodní erozí z tohoto pozemku při uvažovaném způsobu jeho využívání. Porovnává se s přípustnou ztrátou půdy dle metodiky, toto porovnání slouží jako výchozí podklad pro návrh druhu protierozního opatření. Pro území našeho státu byly jednotlivé faktory rovnice upraveny a transportovány do jednotek SI. R – faktor erozní účinnosti deště je obecně podle Wischmeiera, W. H. a Smithe, D. D. (1978) stanoven jako součin celkové kinetické energie deště a jeho maximální třicetiminutové intenzity. Pro získání reprezentativních údajů o maximálních ročních hodnotách faktoru R pro jednotlivá místa je třeba zpracovat úplné údaje, nejlépe za období alespoň 50 let. Faktor erozní účinnosti deště „R“ pro dané území byl zvolen 22,5 - průměr ze dvou nejbližších stanic Kroměříž a Zlín. K – faktor erodovatelnosti půdy zahrnuje vlastnosti půdy ovlivňují infiltrační schopnost půdy a odolnost půdních agregátů proti rozrušujícímu účinku dopadajících kapek deště a transportu povrchově odtékající vodou. Faktor erodovatelnosti půdy resp. náchylnosti půdy k erozi je v univerzální rovnici definován jako odnos půdy ze standardního pozemku o délce 22,13 m (na svahu o sklonu 9 %), který je udržován jako kypřený černý úhor kultivací ve směru sklonu. Obecně se podle Wischmeiera, W. H. a Smithe, D. D. faktor K vyčísluje rovnicí či nomogramem. Pro posuzované území byly použity hodnoty K stanovené podle čísla BPEJ (druhá a třetí číslice v pětimístném kódu). Z hlediska morfologických a pedologických se v ní uplatňují 3 faktory – K, L, S. Faktor K je odvozen od HPJ (druhá a třetí číslice v kódu BPEJ) a pohybuje se v středu udávaného rozpětí.


55


Tab. 14) BPEJ K - faktor

Hodnoty K-faktoru stanovené na základě kódu HPJ 30810 0,49

31000 0,53

31110 0,52

31410 0,59

32011 0,28

32411 0,38

34177 0,33

35800 0,42

35900 0,35

LS – topografický faktor vyjadřuje vliv délky a sklonu svahu a představuje poměr ztráty půdy na jednotku plochy svahu ke ztrátě půdy na jednotkovém pozemku o délce 22,13 m se sklonem 9 %. Faktor se používá z praktických důvodů pro svoji jednoduchost, stanoví se výpočtem pomocí rovnice nebo odečtením z grafu. Faktor délky a sklonu svahu „L“, „S“ byl stanoven na podkladě zaměření skutečného stavu. Byly počítány homogenní úseky (sklon, HPJ) každé odtokové linie. C – hodnoty faktoru vegetačního krytu a agrotechniky pro hlavní plodiny představující poměr smyvu na pozemku s pěstovanými plodinami ke ztrátě půdy na kypřeném černém úhoru. Stanovení tohoto faktoru je velmi složité a přesně ho lze stanovit jen experimentálně. Výpočet hodnoty ochranného vlivu vegetačního pokryvu (faktoru C) byl proveden podle terénní pochůzky (zjištěné pěstované kultury v řešeném území). P – faktor ochranných protierozních opatření je poměr ztráty půdy při použití protierozních opatření, např. obdělávání po vrstevnicích, obdělávání v pruzích nebo terasování, ku ztrátě půdy při přímém obdělávání po spádnici.

3.1 Opatření proti vodní erozi Při terénních průzkumech byla pozornost zaměřena na projevy erozních procesů. Eroze půdy má velký podíl na přetváření (devastaci) krajiny a životního prostředí, představuje ztrátu zeminy, živin v půdě, degradaci půdy fyzikální (struktura, textura) i biologickou (tlumení mikrobiologického života) apod. S problémem eroze půdy úzce souvisí znečišťování povrchových vod, komunikací a sídel, zanášení vodních toků a nádrží. Bylo zjištěno, že se jedná o území, které je ohroženo vodní erozí způsobenou odtékající vodou při přívalových srážkách. Překročení přípustného smyvu bylo zjištěno u odtokových linií převážně ve východní části území (nad silnicí III/49724 - lokality Dolní díly, Horní díly, Búrov, Nadmezná, Osičná, Kopanina), které se vyznačuje dlouhými nepřerušenými svahy. Dochází tak k odnosu půdy z vyšších míst do údolních poloh, resp. k vyplavování jemných částic a transportu do nižších poloh svahu. Jako hlavní prvky protierozní ochrany budou navrženy prvky biotechnického charakteru, které budou doplněny o doporučené změny v hospodaření, které omezí erozní smyv, sníží účinky povrchového odtoku a vyplavování látek z půdního profilu a současně zvýší retenční kapacitu území a úpravu vodního režimu v půdách. Eroze je ve své podstatě jev přirozený, ale zásahy člověka do krajiny, zejména pravidelným obděláváním půdy, se začala zrychlovat a ohrožovat podstatu dalších lidských aktivit a děl. Proto bylo nutno stanovit tzv. přípustnou mez eroze danou intenzitou eroze. Při stanovení meze eroze se vychází z rovnováhy mezi tvorbou půdy a intenzitou eroze (ztráty) půdy tak, aby byla zachována její určitá hloubka. Hloubku půdního profilu určuje páté číslo v kódu BPEJ. Podle metodiky “Ochrana zemědělské půdy před erozí“ (Janeček, M. a kol. 2007) se doporučuje v podmínkách naší republiky uvažovat přípustnou mez eroze: GEODIS BRNO. spol. s r.o.

56

Aktualizace plánu společných zařízení v k. ú. Topolná − − −

1 t.ha-1.rok-1 4 t.ha-1.rok-1 10 t.ha-1.rok-1

u mělkých půd do 30 cm u středně hlubokých půd od 30 do 60 cm u hlubokých půd od 60 do 120 cm

Výpočet erozní ohroženosti byl prováděn na základě rozdělení území do dílčích povodí (pomocí rozvodnic) a v nich stanovené odtokové linie. Pro každou odtokovou linii byl počítán a posuzován erozní smyv samostatně. Faktor erozní účinnosti deště „R“ byl pro dané území 22,5. Faktor náchylnosti půdy k erozi „K“ byl stanoven dle HPJ - druhé a třetí číslo v kódu BPEJ (viz Tab.14)). Faktor délky a sklonu svahu „L“, „S“ byl stanoven na podkladě map SMO 1 : 5 000. Byly počítány homogenní úseky (sklon, HPJ) každé odtokové linie. Pro jednotlivé lokality (odtokové linie) byl vypočten poměrný „C“ faktor. Hodnota poměrného „C“ faktoru 0,378 (obilovina zařazená v osevním postupu po obilovinách) byla snížena vlivem návrhu agrotechnických opatření. Hodnota faktoru „C“ pro 0,426 kukuřici se v řešeném území po návrhu PSZ nevyskytovala.

Tab. 15)

Osevní postupy

Osevní postup I:

zařazení v osevním postupu

C pozn.*)

1.pšenice obilovina po jetelovinách do zorané půdy 2.ječmen obilovina po obilovinách do zorané půdy 3.kukuřice kukuřice po obilovinách (sláma předplodiny sklizena) do zorané půdy 4.řepka řepka uvažována jako obilovina po kukuřici do zorané půdy 5.jetel, vojtěška Pozn.*) průměrná hodnota faktoru C za 1.-5. pěstební období Osevní postup III:

zařazení v osevním postupu

0,32 0,426 0,67 0,456 0,02

C

1.pšenice 2.ječmen obilovina po obilovinách do zorané půdy 3.řepka řepka uvažována jako obilovina po obilovinách do zorané půdy Pozn.*) průměrná hodnota faktoru C za 1.-5. pěstební období

0,426 0,426 0,426

prům. C

0,378

prům. C 0,426

Faktor vlivu protierozních opatření „P“ byl uvažován 1. Výpočet erozního smyvu byl proveden pro každou zakreslenou odtokovou linii a tabelární výsledky jsou doloženy v této zprávě viz. 3.4 Posouzení účinnosti navržených opatření. Posouzení míry erozní ohroženosti bylo provedeno na základě stanovení přípustného smyvu. Podle pátého čísla v kódu BPEJ ( viz. Tab. 17)). Vzhledem k částečnému ohrožení sídel, a sítě hydrolinií, u kterých hrozí zanášení, byl přípustný smyv snížen na 4 t.ha-1.rok-1. Po porovnání vypočteného a přípustného smyvu byla stanovena erozně ohrožená území, která jsou znázorněna na Obr. 2).

Tab. 16)

Stanovení hodnoty přípustné míry eroze [t.ha-1.rok-1]

BPEJ

30810

30850

31000

31010

31110

31410

32011

32051

přípustná ztráta

10

10

10

10

10

10

4

4

BPEJ

32411

32411

32441

32444

32451

34177

35800

35900

přípustná ztráta

4

4

4

4

4

4

10

10


57


Obr. 2)

Mapa erozní ohroženosti v k.ú. Topolná

V rámci návrhu „Plánu společných zařízení“ byly navrženy potřebná opatření na snížení účinků dopadajících a odtékajících srážkových vod. Jejich popis je uveden v následujících kapitolách.

3.1.1 Zásahy organizačního charakteru Řadí se k nejjednodušším protierozním opatřením. Vycházejí především ze znalostí příčin erozních jevů a zákonitostí jejich rozvoje a vyúsťují v obecné protierozní zásady jako např. včasný termín výsevu plodin, výsev víceletých pícnin do krycí plodiny, posun podmínky do období s nižším výskytem přívalových dešťů atd. Mezi základní druhy organizačních opatření patří: − tvar a velikost pozemku - většinou se navrhují nové pozemky v rámci stávajících ucelených bloků zemědělské půdy. To proto, že dojde k reorganizaci cestní sítě; vytvoří se nový systém protierozní ochrany, ekologické stability atd. O každém takto vymezeném bloku se předpokládá, že bude dopravně přístupný, erozně chráněný a ekologicky únosný, tím dochází k ovlivnění především „LS“ faktoru. − deliminace kultur - se chápe jako prostorová a funkční optimalizace pozemku sloužící k pěstování jednotlivých kultur. Představuje členění kultur v rámci organizace půdního fondu. Jedná se především o ochranné zatravnění, které se aplikuje na orné půdě větších sklonů a je nejlepší ochranou jak pro plošné zatravnění, tak pro vegetační zpevnění liniových prvků. Vegetační kryt ovlivňuje rychlost pohybu vody v údolnici. Kořenový systém v závislosti na své hustotě a kvalitě zpevňuje půdu a redukuje odnos půdních částic. Ochranný účinek trav proti vodní erozi spočívá především v útlumu kinetické energie, ve snížení rychlosti a množství povrchově stékající vody projevujících se ve snížení její vymílací a transportní schopnosti a také v mechanickém zpevnění půdy kořenovým systémem. Protierozní účinnost travního porostu nastává v době úplného zapojení porostu a vytvoření kompaktní kořenové soustavy. Poměrně dobrou účinnost má GEODIS BRNO. spol. s r.o.

58


travní porost přibližně 2-3 měsíce po výsevu. Některé příklady travních směsí s vysokým protierozním účinkem, které doporučují VÍTEK a HRABĚ (1983), jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tab. 17)

Tavní směsi vhodné pro stanoviště s dostatkem vláhy a živin Druh Lipnice luční Kostřava červená výběžkatá Kostřava červená trsnatá Jílek trvalý

Tab. 18)

kg osiva /100 m2 0,4 0,4 0,23-0,30 0,3

Tavní směsi vhodné na stanoviště sušší, s nižší zásobou živin Druh Kostřava luční Kostřava červená výběžkatá Kostřava červená trsnatá Jílek trvalý Lipnice luční

Tab. 19)

% 40 25 15 20

% 20 35 15 15 15

kg osiva /100 m2 0,24-0,40 0,53 0,23-0,30 0,23 0,15

Tavní směsi vhodné na stanoviště ve vyšších polohách s drsnějšími podmínkami Druh Kostřava červená výběžkatá Kostřava červená trsnatá Jílek trvalý Lipnice luční

% 40 35 10 15

klimatickými

kg osiva /100 m2 0,6 0,53-0,7 0,15 0,15

Účinnost opatření se projeví snížením „C“ faktoru − protierozní rozmisťování plodin - je třeba chápat jako využití přirozené ochrany plodin proti erozi při tradičním způsobu pěstování vybraných plodin na svažitých pozemcích. Doporučuje se vyloučit pěstování erozně nebezpečných plodin (kukuřice, cukrovka) na pozemcích o skonu větším než 12°. Pozemky se svahem nad 12° se zatravňují. Vliv tohoto opatření se odrazí ve snížení součinu faktorů „C“ a „S“. − protierozní směr výsadby ve speciálních kulturách – sady a vinice jsou charakteristické rovnými řadami výsadeb. Směr řad výsadby podstatně ovlivní agrotechnické zásahy v mezičasí a tím erozní ohroženosti. Toto opatření sníží povrchový odtok, zvýší zasakování srážkové vody do půdy a sníží erozi. Dojde ke snížení hodnoty faktoru účinnosti protierozních opatření "P".

3.1.2 Agrotechnická opatření Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, zvýšení její protierozní odolnosti a k vytvoření ochrany jejího povrchu především v době výskytu přívalových srážek, kdy zejména širokořádkové plodiny (kukuřice, brambory, cukrová řepa) svým vzrůstem a zapojením nedostatečně kryjí půdu. Do skupiny agrotechnických opatření agrotechnického charakteru se řadí opatření navazující na opatření organizační. Zahrnují: − výsev do ochranné plodiny, mulče, strniště, posklizňových zbytků - technologie výsevu do těchto plodin je často spojena s omezeným zpracováním půdy. K protierozní ochraně se využívá rostlinného materiálu v různých formách, který je ponechán na povrchu půdy nebo je částečně zapraven a zabraňuje tak volnému povrchovému odtoku. Protierozní agrotechnika se projeví ve snížení hodnoty faktoru C. GEODIS BRNO. spol. s r.o.

59


− hrázkování a důlkování povrchu půdy v meziřadí - důlkováním se zadržuje srážková voda na povrchu půdy a prodlužuje se doba její infiltrace do půdního profilu. Hrázky a důlky se vytvářejí speciálním důlkovačem. Účinnost opatření se projeví ve snížení hodnoty faktoru „P“.

3.1.3 Biotechnická opatření Při řešení protierozní ochrany v určitém povodí nejsou samostatně použitá agrotechnická a organizační opatření schopna ve většině případů podstatně omezit povrchový odtok. Proto je nezbytné rozdělit svažité, plošně značně rozsáhlé pozemky s neúměrnou délkou svahu protierozními opatřeními (zejména liniového charakteru) a spolu s realizací nových svodných prvků (upravené a zatravněné dráhy soustředěného povrchového odtoku) vytvořit v povodí odpovídající síť nových hydrolinií. Biotechnické liniové prvky protierozní ochrany je možno chápat jako trvalou překážku napomáhající zejména rozptýlení povrchového odtoku a jsou navrhovány tak, aby svou lokalizací determinovaly způsob hospodaření jakéhokoli zemědělského subjektu. Vedle základní funkce protierozní - mají spolu s doprovodnou dřevinnou zelení na nich rostoucí velký význam i z hlediska krajinně estetického a ekologického. Systém liniových protierozních prvků v kombinaci se zelení může fungovat v krajině i jako nezbytná součást lokálních biokoridorů a tvořit tak základ územních systémů ekologické stability krajiny. Mezi biotechnická opatření řadíme: − protierozní meze – tvoří trvalou překážku soustředěnému odtoku, mohou být doplněné o zasakovací pás a odváděcí prvek. Navržený systém protierozních mezí včetně navržené zeleně s protierozní funkcí může fungovat v krajině i jako nezbytná součást lokálních biokoridorů - územních systémů ekologické stability. Jeho účinnost se projeví ve snížení hodnoty L faktoru, V případě situování různých plodin do pásů vymezených těmito liniovými prvky dojde ke snížení hodnoty faktoru C. − zasakovací pás - zasakovací pásy, spolu se zatravněnými údolnicemi, jsou účinné liniové prvky protierozní ochrany, které jsou investičně málo náročné. Zasakovací pásy - travní, křovinné, popř. lesní - se navrhují buď na svažitých pozemcích podél vrstevnic, kde se střídají s plodinami nedostatečně chránícími půdu před erozí, nebo se budují podél nádrží nebo vodotečí k zabránění vnikání erozních smyvů. Záchytná účinnost pásu je závislá na charakteru vegetačního krytu, půdě, vlhkosti půdy, sklonu svahu, šířce pásu a intenzitě přívalového deště. Účinnost těchto pásů je možné zvýšit spojením s dalšími technickými protierozními opatřeními, jako jsou zejména průlehy, záchytné příkopy. Pás by neměl být užší než 20 m a šířka chráněného pásu po spádnici nesmí překračovat přípustnou šířku. − protierozní průlehy - průlehování pozemků je jedno z nejvhodnějších a nejdůležitějších podpůrných opatření na orné půdě, zejména použité v kombinaci s agronomickými a organizačními protierozními opatřeními. Průleh je mělký, široký příkop s mírným sklonem svahů založený s malým, příp. až nulovým podélným sklonem, kde se povrchově stékající voda zachycuje nebo je neškodně odváděna. Budují se jako záchytné nebo svodné. Dimenzování průlehů je na základě hydrotechnických výpočtů. Účinnost se projeví ve snížení hodnoty faktoru L.


60


3.1.4 Přehled navržených opatření v k. ú Topolná Návrh prvků protierozní a protipovodňové ochrany vycházel z místních podmínek, terénních pochůzek, analýzy současného stavu a byl konzultován a upravován se sborem zástupců. V rámci jednání se sborem zástupců byly některé prvky PSZ zrušeny (viz. zápisy z jednání). Jak je patrné z Obr. 2), nejvíce je erozí ohrožena celá východní část katastru, která se vyznačuje dlouhými svahy vyúsťujícími v některých případech do intravilánu. V lokalitě Dolní díly byla navržena protierozní mez (PM2), která bude sloužit jako překážka povrchově stékající vodě. Doporučujeme tento prvek ozelenit, aby mohl současně plnit funkci i krajinotvornou. Kromě tohoto prvku byla v této lokalitě navržená agrotechnická opatření jako je výsev do ochranné plodiny, mulčování nebo ponechávání posklizňových zbytků. V lokalitě Horní díly byla navržena změna druhu pozemku z orné na TTP (v grafické příloze PEO1), a to z důvodu nepříznivých sklonitostních poměrů. Během jednání se sborem zástupců bylo potvrzeno, že se jedná o problematickou lokalitu a uživatelé těchto pozemků tuto lokalitu již dříve zatravnili. V lokalitě Horní čtvrtě (název lokality byl převzat z knížky TOPOLNÁ - MINULOST A SOUČASNOST SLOVÁCKÉ OBCE) se vyznačuje trychtýřovitým tvarem, který je vyústěný do obce. Dochází ke smývání ornice a zanášení místní komunikace v obci. Proto byly rámci návrhu PSZ na hranici intravilánu navrženy tři příkopy (PRI26 , PRI27 a PRI28), které budou plnit funkci protierozní a vodohospodářskou. Jejich návrh vycházel z územně plánovací dokumentace a jejich hlavní funkce je ochrana intravilánu před extravilánovými vodami. Tyto příkopy budou zaústěny přes lapače splavenin (HV2 a HV4) do jednotné kanalizace obce Topolná. Součástí tohoto řešení je navržené zatravnění (PEO2 - změna druhu pozemku na TTP) a navržené agrotechnické opatření. Původně byl v lokalitě Nadmezná navržen systém průlehů, které budou sloužit jako prvky protierozní a protipovodňové ochrany. Průlehy PRU1, PRU2 a PRU4 rozdělí dlouhý svah a vytvoří tak překážku povrchově stékající vody, která bude sváděna do navrženého svodného průlehu PRU3. Ten je zaústěny do stávajícího vodního toku Burovcový potok. Součástí těchto biotechnických opatření jsou i opatření organizačního (deliminace kultur – PEO3) a agrotechnického charakteru na části lokality Nadmezná. Na jednání sboru zástupců dne 13. 10. 2009 bylo navrženo sborem zrušení průlehů. Důvodem je rozbití honu a vznik tvarů neobdělatelných zemědělskou technikou používanou uživatelem. Po diskuzi bylo nakonec dohodnuto, že průlehy PRU1, 2, 4 zůstanou jako doporučené a pouze průleh PRU3 bude vymezen parcelou. Toto biotechnické opatření bude doplněno o zatravnění PEO3 (změna druhu pozemku z orné na TTP) a agrotechnické opatření (vyloučení pěstování erozně nebezpečných plodin) na celé lokalitě Nadmezná. Lokalita Búrov se nachází při severovýchodní hranici intravilánu v blízkosti areálu zemědělského podniku Topagra. Jelikož se jedná o svažitou lokalitu vyúsťující do intravilánu, bylo nutné navrhnout prvky, které budou plnit funkci jak protierozní tak i vodohospodářskou. Terénní pochůzkou bylo zjištěno, že voda se do obce dostává po stávající vyježděné polní cestě. V rámci návrhu PSZ byla tato cesta zrušena (ta část, která se nachází v extravilánu). Nově byla navržena zpevněná cesta HC7 s příkopy PRI22a a PRI23. Příkop PRI22a bude zaústěný do Burovcového potoka přes nově navržený příkop PRI22b, který je trasovaný podél východní části areálu Topagry. GEODIS BRNO. spol. s r.o.

61


Příkop PRI23 bude zaústěn do kanalizační sítě přes stávající lapač splavenin HV1, který navrhujeme zrekonstruovat. Parcela příkopu PRI23 byla stanovena tak, aby nezasahovala do ochranného pásma stávajícího vodovodního potrubí (tento požadavek byl stanoven správcem vodovodu). Na celé lokalitě Búrov byla navržena agrotechnická opatření. V jižní části lokality Osičná byl navržen zasakovací pás (ZP1), který bude sloužit jako prvek zachycující splaveniny ze svahu a zabrání tak zanášení cestního příkopu podél cesty HC6. Část lokality je navržena na zatravnění (PEO5) a z velké části je zde navrženo agrotechnické opatření. Severní část lokality Kopanina (mezi Hraničním potokem - v grafice PRI37 - a navrženou cestou VC27) se vyznačuje lokálním zamokřením. Část lokality Kopanina je charakterizována protáhlou miskovitou údolnicí, která přechází do rovinatého terénu. V nejnižším místě údolnice se při výskytu jarního tání a přívalových dešťů vytvoří dráha soustředěného odtoku, která ústí do stávajícího interakčního prvku. Odtud se voda plošným odtokem dostává do rovinaté části lokality, kde se vytvoří zamokřená plocha. V tomto místě dochází k akumulaci vody, zanesení splaveninami a znemožnění průjezdu na pozemky a do lesního komplexu Bukovina po stávající cestě u mostu M8. V rámci PSZ byl navržen průleh PRU5 v místech dráhy soustředěného odtoku, který bude zaústěný do Hraničního potoka (PRI37), který tvoří hranici mezi katastry Topolná a Komárov. Zaústění bude provedeno po toku a bude opevněno. Správce vodního toku (ZVHS Zlín) požaduje předložit k odsouhlasení dokumentaci pro stavební povolení. Průleh PRU5 bude součástí navrženého biokoridoru LBK1-B. Cesta VC27 pro zpřístupnění zemědělských a lesních pozemků je trasovaná od cesty VC26 k lesnímu komplexu Bukovina a dále podél něj. Tato trasa byla konzultována a odsouhlasena pracovníkem Lesů ČR, přímo na místě. Nad průlehem je navržena protierozní mez PM1, která bude tvořit překážku povrchově stékající vodě. Plošně je v této lokalitě navrženo agrotechnické opatření. Podle požadavku zpracovatele KPÚ v Komárově (a dohodě mezi Pozemkovými úřady Uherské Hradiště a Zlín) byla do plánu společných zařízení dodatečně zapracována nádrž – suchý poldr na Hraničním potoce. Poldr bude sloužit především pro zachycení splavenin z vyšších poloh a v době jarního tání a přívalových dešťů umožní snížení kulminačního průtoku a zachycení části povodňové vlny. Tím také přispěje ke zlepšení vodního stavu na toku Burava. Množstvy vypouštěné z nádrže bylo stanoveno na hodnotu Q=4,10 m3*s-1 na základě těchto předpokladů: − Kapacita koryta Buravy pod zaústěním Hraničního potoka byla stanovena podle [2] na Q=13 m3*s-1 − Odtok z nově navrženého poldru 1, který je součástí PSZ v Komárově byl stanoven dle [6] na Q=8,1 m3*s-1 − Odtok z navrženého průlehu PRU5 (který je do Hraničního potoka zaústěn pod navrhovanou nádrží N1) byl stanoven na Q=0,79 m3*s-1 Stavby zahrnuje zemní hráz s výpustným a přelivným objektem. Při výšce hráze 6,00 m ( koruna hráze je na kótě 210,50 m n.m.) vznikne retenční prostor o objemu 71 630 m3. Prostor v nádrží bude vymezen hladinou ovladatelného retenčního prostoru Mro 209,50 m n. m. a hladinou neovladatelného retenčního prostoru Mrn 210,00 m n.m. Objemy, které tyto hladiny vymezují jsou uvedené v Tab. 20)


62


Objemový ukazatel, vyjadřující podíl objemu celkového retenčního prostoru po hladinu retenčního neovladatelného prostoru (210,20 m n.m.) a objemu zemní hráze je η = 4,92. Tuto hodnotu lze v daných geomorfologických podmínkách považovat za přijatelnou. Součástí navrhované nádrže jsou i krajinářské úpravy, jako je ozelenění, které přispějí k začlenění nádrže do okolní krajiny.

Tab. 20)

Základní parametry vodní nádrže a zhodnocení technicko ekonomických ukazatelů

Číslo

Ukazatel

Rozměr

Hodnota

1

Kóta koruny hráze

m n.m.

210,5

2

Hladina ovladatelného retenčního prostoru - Mro

m n.m.

209,5

3

Hladina neovladatelného retenčního prostoru - Mrn

m n.m.

210

4

Objem vody při Mro

m3

48050

5

Objem při Mrn

m3

58380

6

Plocha zátopy při Mro

ha

1,91

7

Plocha zátopy při Mrn

ha

2,34

8

Objem hráze

m3

11860

9

Objemový ukazatel

-

4,9

10

Náklady na vybudování poldru

mil Kč

14,25

Pozn.: Do rozpočtu není zahrnuta příjezdová cesta k zemní hrázi, ani rekultivace zemníku, neboť jeho přesné vymezení bude provedeno na základě inženýrsko-geologického průzkumu, který bude doplněn v dalším stupni projektové dokumentace. V této stupni projektové dokumentace lze jen těžko odhadnou využití místních zemin pro stavbu hráze. Je možné, že zeminu bude nutné dovážet, což se promítne i do ceny realizace. Objem betonu pro sdružený objekt je odhadnut. Situování hráze je podmíněno konfigurací terénu a inženýrskými sítěmi (jak stávajícími tak plánovanými). Podle platné ÚPD byl v této lokalitě vyčleněn koridor pro vedení VVN220 a 400kV, který omezuje lokalizaci a parametry hráze. Dle vyjádření správce sítě ČEPS, a.s. ze dne 5. 3. 2010 (viz. D. OSTANÍ PŘÍLOHY) lze v tomto koridoru lokalizovat hráz maximálně do výšky 6 m. Stabilita konstrukce zemní hráze se posuzuje podle ČSN P 75 0290 dle mezních stavů pro filtrační stabilitu, vznik trhlin, přetvoření a stabilitu polohy. Tyto geotechnické výpočty pro navrhovanou nádrž budou součástí dalšího stupně projektové dokumentace, neboť Pozemkový úřad nepožadoval provedení předběžného inženýrsko geologického průzkumu, ze kterých tyto výpočtu vycházejí (viz zápis ze dne 10. 12. 2009). S ohledem na návrh poldru bylo nutné zkapacitnit koryto Hraničního potoka v úseku od hráze nádrže N1 až po zaústění do toku Burava. Návrh koryta vycházel ze stávajícího tvaru toku, s přihlédnutím k vypouštěnému množství vody z nádrže a kapacity mostu M8. Koryto bylo v úseku od zaústění do Buravy až po most M8 navrženo lichoběžníkového profilu se klony svahů 1 : 2, a hloubkou h = 1,20 m, od mostu výše až po hráz bude provedeno opět jako lichoběžník se klony svahů 1 : 1,5 a hloubkou h = 1 m. Šířka ve dně je v celém úseku b=1 m. S ohledem na stávající průběh koryta toku pod nádrží navrhujeme jeho lokalizaci do k.ú.Komárov, kde bude součástí regionální koridoru. V zátopě bude parcela potoka částečně na k.ú.Komárov a částečně v k. ú. Topolná, tak jak je tomu v současné době. Pozemek vodního toku bude ve vlastnictví správce, tj. ZVHS Zlín. GEODIS BRNO. spol. s r.o.

63


Kapacita mostu M8 na silnici III/4975 byla orientačně určena jako 6,23 m3*s-1. Přičemž bylo uvažováno se zařazením mostního objektu do kategorie 3., hodnota stoletého průtoku byla uvažována Q100 = 4,90 m3*s-1 (součet průtoku z nádrže N1 a průlehu PRU5) a minimální volná výška nad navrhovanou hladinou Q100 0,5 m. Na základě dohody mezi pozemkovými úřady Zlín a Uherské Hradiště nedojde k rozšíření obvodu pozemkové úpravy k. ú. Topolná do Komárova z důvodu souběžného zpracování KPÚ v Komárově. Parcela pod hrází bude ve vlastnictví obce Topolná (v obou katastrech), zátopa poldru bude ponechána (v obou katastrech) na vlastníky podle návrhu KPÚ a parcela Hraničního potoka ve vlastnictví ZVHS Zlín. Návrh nádrže N1 je zpracován samostatně v příloze Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby – Ochranná nádrž. V ostatních lokalitách (Krejčovské, Dvorské, Bukovina, Strašov) ve východní části katastru byla navržena opatření organizačního (PEO4 – PEO9) a agrotechnického charakteru viz. grafické přílohy a tabulková část.


64


Tab. 21)

Přehled navržených protierozních opatření

Prvek

LV

Popis

Druh Využití

[-]

Šířka

Délka

Výměra

Stav

[-]

[-]

[m]

[m]

[m2]

[-]

Objekty

Prvky protierozní ochrany ZP1

zatravněný pás podél cestního příkopu u cesty HC6. Bude jako prvek zachycující splaveniny ze svahu a zabrání tak zanášení cestního příkopu.

10001

7

-

20

550

11 035

návrh

PM1

nově navržena protierozní mez v lokalitě Kopanina. Její návrh vycházel ze skutečného stavu, kdy část meze v terénu již existuje. Mez bude plnit funkci protierozní a to tak, že bude tvořit trvalou překážku povrchově stékající vodě. Doporučujeme osadit ji dřevinnou zelení, aby mohla plnit funkci i krajinotvornou. Bude docházet ke křížení s nadzemním vedením VVN ve správě E.on ČR.

10001

14

19

10

243

2 379

návrh

PM2

nově navržena protierozní mez mezi lokalitami Dolní díly a Hraničky. Mez bude plnit funkci protierozní a to tak, že bude tvořit trvalou překážku povrchově stékající vodě. Podélné uspořádání meze je provedeno tak, aby mez chránila intravilán obce. Voda je svedena ke stávajícímu interakčnímu prvku - mezi, která se nachází v katastru Bílovic. V budoucnu bude nutno tyto vody z meze svést do vodoteče. Doporučujeme osadit mez dřevinnou zelení, aby mohla plnit funkci i kajinotvornou. Bude docházet ke křížení s nadzemním vedením VN ve správě E.on ČR. Díky nesouhlasu vlastníka nebyla prvku vyčleněna parcela a v PSZ je proto vymezena jen rámcově.

-

-

-

-

-

-

návrh

P46

PRU1

nově navržený průleh v lokalitě Nadmezná, který bude svádět vodu z přilehlých pozemků do průlehu PRU3. Jelikož sbor nesouhlasil s navrženým průlehem, z důvodu rozbití honu a vzniku tvarů neobdělatelných zemědělskou technikou používanou uživatelem, zůstává tento prvek pouze jako doporučený a v rámci PSZ mu nebyla vyčleněna parcela.

-

-

-

-

-

-

návrh

-

PRU2

nově navržený průleh v lokalitě Nadmezná, který bude svádět vodu z přilehlých pozemků do průlehu PRU3. Jelikož sbor nesouhlasil s navrženým průlejem, z důvodu rozbití honu a vznik tvarů neobdělatelných zemědělskou technikou používanou uživatelem, zůstává tento prvek pouze jako doporučený a v rámci PSZ mu nebyla vyčleněna parcela.

-

-

-

-

-

-

návrh

-


65


LV

Popis

Druh Využití

[-]

Šířka

Délka

Výměra

Stav

Objekty

[-]

[-]

[m]

[m]

[m2]

[-]

10001

14

19

10

139

1 420

návrh

-

-

-

-

-

-

-

-

10001

14

19

7

475

2 632

návrh

P34

LV

7

-

-

-

40 075

návrh

LV

7

-

-

-

21 138

návrh

Prvky protierozní ochrany PRU3

nově navržený průleh v lokalitě Nadmezná, který bude svádět vodu z přilehlých pozemků. Je zaústěný do koryta vodního toku Burovcový potok.

PRU4

nově navržený průleh v lokalitě Nadmezná, který bude svádět vodu z přilehlých pozemků do průlehu PRU3. Jelikož sbor nesouhlasil s navrženým průlejem, z důvodu rozbití honu avznik tvarů neobdělatelných zemědělskou technikou použivanou uživatelem, zůstává tento prvek pouze jako doporučení a v rámci PSZ mu nebyla vyčleněna parcela.

PRU5

PEO1

PEO2

nově navržený průleh, který bude odvodňovat lokalitu Kopanina, je zaústěný do Hraničního potoka, které tvoří hranici mezi katastry Topolné a Komárová. Zaústění bude provedeno po směru toku a bude opevněno. Dokumentaci pro stavební povolení je nutné předložit k odsouhlasení vlastníkovi toku. Navržený průleh bude součástí navrženého biokoridoru LBK1-B. Bude docházet ke křížení a souběhu s nadzemním vedením VVN ve správě E.on ČR. navržené zatravnění (změna druhu pozemku) ve východní části lokality Horní díly pod cestou VC46. Návrh vycházel mimo jiné i ze skutečného stavu v terénu. navržené zatravnění (změna druhu pozemku) nad intravilánem obce mezi cestami HC9 a příkopem PRI26. Díky nesouhlasu vlastníka se změnou druhu pozemku je zatravnění jedním pozemkem přerušeno.

PEO3

navržené zatravnění (změna druhu pozemku) části lokality Nadmezná

LV

7

-

-

-

99 542

návrh

PEO4

navržené zatravnění (změna druhu pozemku) části lokality Krajčovské. Návrh vycházel mimo jiné i ze skutečného stavu v terénu. Díky nesouhlasu vlastníka se změnou druhu pozemku je zatravnění v pásu jeho pozemků přerušeno.

LV

7

-

-

-

48 837

návrh

PEO5

navržené zatravnění (změna druhu pozemku) části lokality Osičná

LV

7

-

-

-

15 264

návrh

PEO6

navržené zatravnění (změna druhu pozemku) pod nádrží N1. Zatravnění rozděleno biokoridorem LBK1-A.

LV

7

-

-

-

7 864

návrh


66


LV

Popis

Druh Využití

[-]

Šířka

Délka

Výměra

Stav

[-]

[-]

[m]

[m]

[m2]

[-]

Objekty

Prvky protierozní ochrany PEO7

navržené zatravnění (změna druhu pozemku) v části lokality Kopanina mezi cestou VC29 a stávající mezí.

LV

7

-

-

-

24 096

návrh

PEO8

navržené zatravnění (změna druhu pozemku) v části lokality Kopanina mezi cestou VC29, VC26 a silnicí III/4975.

LV

7

-

-

-

52 911

návrh

PEO9

navržené zatravnění (změna druhu pozemku) v části lokality Kopanina v blízkosti nádrže N1. Prvek je rozdělen na dvě části biokoridorem LBK 1-A

LV

7

-

-

-

7 865

návrh

1 407

327 193

Celkem


67


3.2 Opatření proti větrné erozi Vzhledem k povaze území převládají směry větru z jihozápadního a jihovýchodního kvadrantu. Intenzitu procesu ovlivňují: − klimatické faktory – jako jsou výskyt, směr a rychlost vyskytujícího se proudění, atmosférické srážky, teplota a vlhkost vzduchu − půdní a geologické faktory – geologická skladby území, velikost a tvar půdních částic, vlhkost půdy, půdní struktura − vegetační faktory – vegetační kryt, posklizňové zbytky − geomorfologické faktory – tvar a rozmístění místních svahů, výskyt rovin a závětrných lokalit − antropogenní faktory – délka a orientace pozemků, způsob hospodaření, způsob a výskyt závlah Na pozemcích byla navrhnutá agrotechnická opatření, kdy správná agrotechnika je schopna zpomalit erozní proces efektivněji než jiná opatření – větrolamy, vytváření závětrných míst a podobně. Proto je potřeba apelovat na zemědělce, kteří hospodaří v řešeném území, aby skutečně odpovědně pracovali s půdou a obnaženou ji nevystavovali větrné erozi nad rámec nezbytné míry. Na základě erozního ohrožení lze navrhnout tyto úpravy. Agrotechnická doporučení se budou týkat zejména pěstování plodin na ohrožených pozemcích a doplnění ploch trvalých travních porostů. Výsadby dřevin podél cest, zatravnění pasů podél cest, výsadby rozptýlených dřevin do zatravněných pozemků. V lokalitách, kde by mohlo v budoucnu k erozním projevům vlivem větru dojít, jsou možné kromě prvků stávající zeleně navrhnout např. opatření agrotechnického typu, jako je setí plodin do posklizňových zbytků, minimalizování kypření povrchů půdy apod.

3.2.1 Zásahy organizačního charakteru Stejně jako u vodní eroze i tato opatření patří k nejjednodušším a nejméně nákladným, které při správné aplikaci poskytuje v případě větrné eroze vysoký účinek. Zahrnují doporučení týkající se protierozního uspořádání pozemků, kdy se obdélníkové pozemky umisťují delší stranou kolmo na převládající směr větru. Dále je to protierozní rozmisťování plodin, kdy se využívá přirozené odolnosti plodin vůči erozi, jako jsou travní porosty, pícniny, ozimé obiloviny. V neposlední řadě pásové střídání plodin (střídání pásů plodin odolných s pásy plodin odolných méně) a protierozní směr výsevu (kolmo na převládající směr větru).

3.2.2 Agrotechnická opatření Týkají se úpravy a způsobu zpracování půdy. Půdu je nutné udržovat ve strukturním stavu a dostatečnou vlhkostí. Dále je to výsev do ochranné plodiny, kdy půda ohrožená větrnou erozí by neměla zůstávat nechráněna. Toho lze docílit pomocí ponechání posklizňových zbytků a pěstování ochranných meziplodin. Tato opatření jsou časově i finančně náročnější než opatření organizační (speciální mechanizace, aplikace herbicidů, náklady na meziplodiny), avšak dotváří celkový systém protierozní ochrany.

3.2.3 Biotechnická opatření Je to typ opatření jehož hlavním úkolem je snížení rychlosti větru a jeho škodlivého účinku a to pomocí překážky – větrolamy. Konkrétně se jedná o výsadbu dřevin převážně podél cest, příkopů GEODIS BRNO. spol. s r.o.

68


nebo protierozních mezí, výsadbu rozptýlených dřevin. Tyto prvky jsou blíže specifikované v kap. 5 Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Podle vyjádření sboru zástupců se v řešeném území větrná eroze nevyskytuje a opatření navržená a popsaná v rámci ochrany ZPF v předešlých kapitolách (navržená organizační a agrotechnická opatření na orné půdě, prvky liniového charakteru – meze, průlehy, interakční prvky, prvky ÚSES) budou dostatečná.

3.3 Ostatní opatření k ochraně půdy Další navrhovaná nebo doporučovaná opatření jsou např. rekultivace, kultivace, zabezpečení svahů před sesuvy nebo asanační opatření na kontaminovaných půdách. V rámci návrhu plánu společných zařízení nejsou navrhovaná žádná z výše vyjmenovaných opatření, neboť se území nevyznačuje těmito druhy poškození.

3.4 Posouzení účinnosti navržených opatření Posouzení účinnosti navržených opatření vychází ze stanovení míry erozního ohrožení za stávajícího stavu a stavu po návrhu. V zájmovém území byly vytipovány odtokové linie reprezentující plošný odtok srážkových vod. Celkem jich bylo 56. Stávající stav - popis postupu výpočtu je patrný z kapitoly 3.1 Opatření proti vodní erozi. Pro každou odtokovou linii byl počítán a posuzován erozní smyv samostatně. Na základě porovnání přípustného a vypočítaného smyvu byla stanovená erozně ohrožená území a navržená příslušná opatření. Stav po návrhu - dalším krokem bylo u linii s překročeným přípustným smyvem provedení výpočtu erozního ohrožení v návaznosti na zjištěné skutečnosti a návrh jednotlivých prvků společných zařízení. Navrhovaná protierozní opatření byly koncipovány tak, aby v každém případě bylo dosaženo snížení hodnoty potenciální eroze pod přípustnou mez. Toho bylo dosaženo rozdělením odtokových linií protierozními prvky, vyloučením pěstování erozně nebezpečných plodin z osevního postupu nebo trvalým zatravněním. Míra efektivnosti navržených opatření je patrná z Tab. 22), Graf. 1), Graf. 2) a Graf. 3), kdy je patrné snížení erozního účinku na postižených lokalitách. Vhodným návrhem prvků protierozní a protipovodňové ochrany v rámci PSZ došlo ke snížení eroze u všech odtokových linii.

Tab. 22)

Porovnání smyvů u jednotlivých linii před a po návrhu -1

-1

-1

-1

-1

-1

Smyv [t*ha *rok ] Smyv [t*ha *rok ] Smyv [t*ha *rok ] č. linie č. linie č. linie před po přípustný před po přípustný před po přípustný 1 0,35 0,33 10 17b 28,51 0,2 4 39 20,04 3,79 4 2a 0,26 0,25 10 18 20,73 4,75 10 40 15,39 9,94 10 2b 15,4 2,45 10 19a 15,05 3,76 4 41a 0,14 0,14 10 3 24,63 0,32 10 20 19,05 3,99 4 41b 6,41 1,18 10 4 25,85 8,36 10 21 18,46 4,77 4 42 10,03 3,82 4 5a 28,52 9,67 10 22a 23,32 4,24 10 43a 14,73 2,21 10 GEODIS BRNO. spol. s r.o.

69

Aktualizace plánu společných zařízení v k. ú. Topolná -1

č. linie 5b 6a 6b 7a 7b 8a 8b 9 10a 10b 11a 11b 11c 12 13 14 15 16a 16b 16c 17a

-1

-1

-1

-1

-1

Smyv [t*ha *rok ] Smyv [t*ha *rok ] Smyv [t*ha *rok ] č. linie č. linie před po přípustný před po přípustný před po přípustný 28,52 0,19 10 22b 23,32 6,08 4 43b 14,73 3,44 4 26,69 11,3 10 23a 14,33 6,99 10 44 5,85 4,22 10 26,69 0,21 10 23b 14,33 4,92 10 45a 17,43 4,96 10 17,31 3,36 10 24 9,14 3,39 4 45b 4,28 1,35 10 17,31 8,18 10 25 18,8 4,1 4 46a 1,78 1,96 10 15,39 5,07 4 26 13,93 3,1 4 46b 1,78 0,82 10 15,39 0,18 10 27 0,73 0,5 4 47 0,53 0,43 10 14,81 3,41 4 28a 16,82 3,91 4 48 0,49 0,44 4 26,61 9,76 10 28b 0,52 0,43 4 49 2,32 2,32 4 26,61 5,64 10 29a 20,46 3,12 10 50a 16,19 0,53 4 24,57 5,27 10 29b 20,46 5,07 10 50b 16,19 2,66 4 24,57 4,48 10 30 9,93 3,8 4 50c 16,19 2,53 10 24,57 2,99 10 31 3,8 3,8 44 51a 28,62 3,57 10 19,34 5,38 10 32a 16,82 3,16 4 51b 28,62 4,33 10 13,84 2,84 10 32b 16,82 3,16 4 52 12,58 3,64 4 14,99 4,24 10 33 14,09 3,83 4 53 2,97 2,97 10 9,4 2,24 10 34 9,65 0,13 4 54a 18,71 3,99 10 34,69 2,59 10 35 11,05 0,16 4 54b 18,71 3,91 4 0,06 0,26 10 36 9,66 9,66 10 55a 3,74 3,74 4 0,06 0,19 4 37 14,66 3,96 4 55b 4,12 4,12 10 28,51 0,22 10 38a 18,99 5 4 55c 9,61 3,07 4 38b 18,99 3,7 4 56 10,06 2,66 4

Graf. 1)

Vyhodnocení účinnosti navrhovaných protierozních opatření

Linie 1-20 12

Smyv (t/ha/rok)

9

6

3

20

18

19a

17b

17a

16c

16b

15

16a

14

13

12

11c

11b

11a

10b

9

10a

8b

8a

7b

7a

6b

6a

5b

4

5a

3

2b

1

2a

0

Číslo linie před návrhem


po návrhu

přípustný smyv

70


Graf. 2)

Vyhodnocení účinnosti navrhovaných protierozních opatření - pokračování

Linie 21-40

Smyv (t/ha/rok)

12

9

6

3

39

40

55c

56

38b

38a

37

36

35

34

33

32b

32a

31

30

29b

29a

28b

28a

27

26

25

24

23b

23a

22b

22a

21

0


Graf. 3)

po návrhu

přípustný smyv

Vyhodnocení účinnosti navrhovaných protierozních opatření - pokračování

Linie 41a-56

Smyv (t/ha/rok)

12

9

6

3

55b

55a

54b

54a

53

52

51b

51a

50c

50b

50a

49

48

47

46b

46a

45b

45a

44

43b

43a

42

41b

41a

0



po návrhu

přípustný smyv

71


4

VODOHOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ

Vodohospodářská opatření jsou v rámci k. ú. Topolná navržena na základě podrobných terénních průzkumů, rozboru současného stavu, konzultací se sborem zástupců a hydrotechnických výpočtů (erozní ohroženost, odtoky z povodí, návrh příčného profilu, atd.), které jsou potřebné k určení parametrů navrhovaných opatření. Všechna nově navržená opatření respektují stávající vodohospodářská opatření a snahou bylo vhodné doplnění a rozšíření těchto prvků tak, aby vytvořily komplexní a účelný systém. Ten mimo své základní funkce vodohospodářské plní současně i funkci ekologickou a ochrannou.

4.1 Opatření ke zlepšení vodních poměrů Mezi opatření sloužící ke zlepšení vodních poměrů patří navržená plošná zatravnění, zatravnění pramenišť, údolnic a občasných vodních toků. V takovémto případě projektant považuje za prvořadou funkci protierozní a protipovodňovou. Proto byly tyto prvky zařazené do kapitoly 3. Protierozní opatření pro ochranu ZPF.

4.2 Opatření k odvádění povrchových vod Během průzkumu vodohospodářských poměrů v k. ú. Topolná byla pozornost věnována následujícím skutečnostem: − − − −

stavu cestních příkopů a propustků rozsahu a charakteru zamokřených lokalit stavu a využití vodních nádrží přirozených tras odtoku vod (hustota, poloha a stav hydrologické sítě)

Silniční příkopy - během terénních pochůzek bylo zjištěno, že většina cestních příkopů je v dobrém stavu, některé (u hospodářských sjezdů ze silnice III/49724 v lokalitě Nivky) jsou však zanesené a nemohou plnit svoji vodohospodářskou funkci. Při křížení jednotlivých otevřených příkopů se stávajícími komunikacemi je použito propustků, které se jeví jako dostačující z hlediska kapacity. Doporučujeme provádět pravidelné čištění těchto prvků obzvláště v době zvýšeného výskytů jarních přívalových dešťů. Jedná se převážně o péči o trvalé travní porosty a svahů koryta, včetně jejich odstraňování kosením, popřípadě jejich dosévání, odstraňování nánosů, výmolů, překážek bránících průtočnosti, dále je to péče o břehové porosty, včetně jejich doplňování, čištění propustků, mostů, stupňů, skluzů, česlí aj. Ostatní příkopy, které se nachází v západní rovinaté části katastru a slouží k odvodnění území, jsou udržované a v rámci návrhu PSZ doporučujeme stejně jako u silničních příkopů provádět pravidelnou údržbu a čištění. Zamokřená místa se v k.ú Topolná vyskytují v západní části katastru, v nivních polohách podél vodních toků Moravy a Buravy, kde dochází ke zvyšování hladiny podzemní vody v důsledku zvýšených hladin v korytě. Z tohoto důvodu je celá západní část katastru protkaná sítí melioračních kanálu, zaústěných do hlavních odvodňovacích zařízení (HOZ) pomocí čerpací stanice. Pravidelným čerpáním dochází k udržování hladiny podzemní vody v dostatečné hloubce a je tak GEODIS BRNO. spol. s r.o.

72


umožněno obdělávání této části katastru. V rámci návrhu PSZ byly jednotlivé meliorační příkopy parcelovány a převedeny do vlastnictví ZVHS. Severní část lokality Kopanina (mezi Hraničním potokem - v grafice PRI37; a navrženou cestou VC27) se vyznačuje lokálním zamokřením. Část lokality Kopanina je charakterizována protáhlou miskovitou údolnicí, která přechází do rovinatého terénu. V nejnižším místě údolnice se při výskytu jarního tání a přívalových dešťů vytvoří dráha soustředěného odtoku, která ústí do stávajícího interakčního prvku. Odtud se voda plošným odtokem dostává do rovinaté části lokality, kde se vytvoří zamokřená plocha. V tomto místě dochází k akumulaci vody a znemožnění průjezdu na pozemky a do lesního komplexu Bukovina po stávající cestě u mostu M8. V minulosti správce Hraničního potoka (v grafice PRI37) ZVHS prováděl navážku cesty a úpravy dna, svahů toku a břehových porostů.

Obr. 3)

Zamokřená lokalita Kopanina

V rámci PSZ (po dohodě s pracovníky ZVHS a jednáních se sborem zástupců vlastníků) byl navržen průleh PRU5 v místech dráhy soustředěného odtoku, který bude zaústěný do Hraničního potoka. Voda ze svahů bude tedy koncentrována v přirozené údolnici a nebude docházet k zamokřování rovinaté části pole u silnice a mostu M8 (v k. ú. Komárov). Zaústění navrhujeme opevnit a projektovou dokumentaci pro stavební povolení předložit správci toku (ZVHS Zlín) k odsouhlasení. Koryto Hraničního potoka bude upraveno s ohledem na navrhovanou nádrž (suchý poldr) – viz kapitoly 3.1.4 Přehled navržených opatření v k. ú. Topolná a 4.4 Opatření k ochraně před povodněmi. Cesta, která zpřístupňuje lesní komplex Bukovina a byla původně trasovaná podél Hraničního potoka (v grafice PRI37), bude přeložena cca 80 m směrem k Napajedlům (ve výkresové dokumentaci označena jako VC26). Na cestu VC26 bude napojena cesta VC27, která bude GEODIS BRNO. spol. s r.o.

73


zajišťovat zpřístupnění zemědělských i lesních pozemků. Proti jejímu zamokření byl navržen příkop PRI19, který bude zaústěný do navrženého průlehu PRU5. V severozápadním okraji katastrálního území se nachází umělá vodní nádrž – štěrkoviště, vzniklá po těžbě štěrkopísku. Zátopa štěrkoviště sahá až k levé hrázi vodního toku Burava a v minulosti byl v této hrázi proveden průkop pro odlehčení vody kvůli nebezpečí vybřežení do areálu RKS. Tuto úpravu sbor požadoval zrušit a levostrannou hráz navýšit s ohledem na ochranu obce na Q100 z řeky Moravy. V rámci návrhu PSZ bylo dohodnuto (s Povodím Moravy a ZVHS) navýšení levobřežní hráze v celé její délce (v grafické části OH1, OH2, OH3, OH4) a zrušení odlehčení do štěrkoviště. Dále se doporučuje pročištění (zkapacitnění) koryta Buravy [viz. 2] cca na 18 m3/s což odpovídá průtoku Q20. Pravobřežní hráz Buravy zůstává beze změny pouze doporučujeme místně opevnit korunu hráze, vzdušný svah a patu kamenným záhozem v místech s nejnižší kapacitou toku. Takováto místa lze identifikovat až po provedených úpravách (vyčištění, zkapacitnění) v korytě toku Buravy, které jsou v gesci správce toku a tudíž nemohou být součástí plán společných zařízení. S ohledem na charakter celého povodí Buravy nelze zabezpečit kapacitu toku na Q100. Problémovou situací se jeví souběh povodní na řece Moravě, vodním toku Burava a Březnice. V tomto případě dochází ke zpětnému vzdutí na vodním toku Burava, které může dosahovat až k vodní nádrži N2 a tudíž může dojít k přelití hrází směrem k řece Moravě. Situaci zhoršuje i fakt, že most M2 není dostatečně kapacitní pro provedení ani Q20. Bylo dohodnuto, že tato skutečnost nebude v PSZ řešena a bude ponechána na vlastníkovi mostu. Na navýšené levobřežní hrázi byla podle požadavku sboru vyznačena cyklostezka (ve výkresové části označení HC3 a HC4). Jelikož se nejedná o prvky plánu společných zařízení (nebudou zpřístupňovat vlastnické pozemky) nebude možná jejich realizace v rámci KPÚ. Správci vodních toků (Povodí Moravy a ZVHS) souhlasily se situování cyklostezky na hrázích. Nádrž štěrkoviště v současné době slouží k rekreačním čelům a kromě výše vyjmenovaných úprav hráze se v rámci PSZ nenavrhovala další opatření. Dne 3. 6. 2010 bylo sborem požadováno vybudování odpadního koryta ze štěrkoviště a výpustného zařízení. V minulosti byl totiž proveden průkop z nádrže N2 do příkopu PRI10, aby došlo ke snížení vody v nádrži N2. Podle vyjádření zpracovatele a Pozemkového Úřadu je množství vody ve štěrkovišti závislé na hladině podzemní vody v okolních lokalitách a podle zjištěných výškových kót terénu by nemohlo k odtékání vody do příkopu PRI10 (za normálního stavu) docházet. Sbor uvedl, že v minulosti při povodňových stavech byla tato úprava provedena, a proto požaduje zahrnutí odpadního koryta a objektu do PSZ. Bylo tedy dohodnuto, že parcela nádrže N2 bude zasahovat až k příkopu PRI10 a podrobně budou tyto objekty řešeny až v dalším stupni projektové dokumentace, kterou si obec nechá zpracovat. Zpracovatel upozornit také na to, že aby bylo možné snížit hladinu v štěrkovišti, je hlavně nutné zajistit neustálé odčerpávání vody z lokalit Podíl, Svárovec, Neradovy, Kunoviny atd. Vybudováním odpadního koryta a objektu ke snížení hladiny nedojde. Část jižního okraje katastru obce Topolná tvoří významný vodní tok Březnice (ČHP 4-13-01-065), je ve správě Povodí Moravy, s. p. Brno, závod Střední Morava Uh. Hradiště. Tento vodní tok má referátem ŽP Okresního úřadu Uherské Hradiště pod č.j. vod.1455/95 ze dne 5,3,1996 stanoveno záplavové území, které zasahuje do jihozápadního okraje katastrálního území Topolná. V rámci návrhu PSZ byla vodnímu toku a přilehlým hrázím přiřazena parcela s druhem pozemku vodní plocha (využití vodní tok v korytě umělém). GEODIS BRNO. spol. s r.o.

74


Hlavním recipientem katastru Topolná je vodní tok Burava (ČHP 4-13-01-072), který protéká západním okrajem katastrálního území obce Topolná ve směru severovýchod – jihozápad. Burava, pravostranný přítok významného vodního toku č. 693 Březnice, je ve správě ZVHS, oblast povodí Moravy a Dyje, územní pracoviště Zlín. Potok byl v minulosti upravován - např. v roce 1968-69 byla zřízena odvodňovací čerpací stanice (ČS) na hlavním odvodňovacím zařízení (HOZ), která přečerpává vodu ze sítě melioračních kanálu a umožňuje tak využívat část orné nivy pro zemědělské účely. Mezi km 0,000 (zaústění do toku Březnice v k. ú. Jarošov) – 2,720 (místo výtoku Buravy z k. ú. Topolná) protéká Burava lužním lesem, kde se nachází jímací zařízení SVAK Uherské Hradiště. Hranice PHO II. st. jsou na hranici lužního lesa. V km 3,52 je betonový most zpevněné komunikace k vysílači. Pod mostem je levostranná hráz snížena cca o 0,30 m a vody odlehčeny do souběžného příkopu zaústěného do čerpací jímky ČS a dále pokračuje do lužního lesa. Úsek 2,720 až 4,700 je ohrazován oboustranně. V km 4,860 – 6,270 protéká Burava údolím, které se vyznačuje strmými svahy, koryto jen mírně meandruje a je stabilizováno silně vzrostlým břehovým porostem.

Obr. 4)

Průběh řeky Buravy v k. ú.Topolné

V km 4,860 (u mostu M2 na silnici III/49724) je v ÚPD navržena nádrž (suchý poldr), jehož hlavním cílem je regulace splaveninového režimu na toku Burava. Po jednáních se správcem toku (ZVHS) a sborem bylo dohodnuto, že splaveninový režim na vodním toku Burava bude řešen nově navrženou nádrží, která však bude přesunuta do k. ú. Komárov, kde je vhodnější profil pro umístění nádrže. Dále navrhujeme rekonstrukci a pravidelnou údržbu stávajícího systému přehrážek, které byly vybudovány v roce 2003. Jsou umístěny v km 5,34 – 5,95 v počtu 4 ks a jejich výška činí 0,5 m podrobněji viz [5]. Dále bylo v rámci PSZ navrženo navýšení levostranné hráze a zrušení odlehčení do štěrkoviště, aby nedocházelo k vybřežování Buravy směrem k intravilánu obce. Během zpracovávání návrhu prvků plánu společných zařízení bylo rozhodnuto o zavodňování Kněžpolského lesa, jehož vlastníkem je Město Uherské Hradiště. Na katastru obce Topolná byl


75


vybudován odběrný objekt (v blízkosti čerpací stanice u Buravy), který bude nově navrženým korytem – větev „B“ (mimo obvod KPÚ) zavodňovat Kněžpolský les. Dalším vodním tokem ve správě ZVHS, oblast povodí Moravy a Dyje, územní pracoviště Zlín, je Burovcový potok, který je levostranným přítokem Buravy. Pramení v lesním komplexu v lokalitě Nadmezná, protéká podél cesty HC5 až do areálu koupaliště jako otevřený příkop. Zde je zatrubněný v délce cca 145 m, odtrubněný (za mostem M1) se vlévá v lokalitě Nivky do Buravy. V rámci návrhu PSZ doporučujeme úpravu koryta v horní části toku (mezi propustkem P27 a P28) a jeho pravidelné čištění a údržbu. Aby nedocházelo k zamokřování lokality Rusatina vlivem vybřežení Burovcového potoka nebo Buravy, bylo nutné navýšení levobřežní hráze (v grafice OH4) podrobněji viz. 4.4. Opatření k ochraně před povodněmi. Hráz OH4 bude navýšena v délce cca 170 m od propustku P13 proti toku Burovcového potoka. Kóta nově navržené hráze byla stanovena na 185,00 m n. m, sklon svahů 1:2 a šířka v koruně 2 m. Podél východní hranice katastru Topolná protéká Pláňavský potok, který je ve správě ZVHS, oblast povodí Moravy a Dyje, územní pracoviště Uherské Hradiště. V rámci návrhu PSZ byl vodní tok samostatně parcelován (parcela místy přechází do k. ú. Březolupy) a zahrnut do navrženého regionálního koridoru RK1595. V rámci návrhu protipovodňové ochrany byly v lokalitě Horní čtvrtě navrženy příkopy (PRI26, PI27, PRI28) pro zachycení a bezpečné odvedení povrchově stékající vody. Jejich návrh byl převzat z územně plánovací dokumentace. Jejich popis a parametry jsou uvedeny níže v Tab. 23) a v kapitole 4.3.1 Stanovení hydrotechnických výpočtů pro navržené příkopy. Současně bylo navrženo agrotechnické opatření na celé lokalitě Horní čtvrtě. Příkop PRI26 – je navržen lichoběžníkového tvaru se sklony svahů 1:2 a šířkou ve dně 0,2 m, bude zaústěn do cestního příkopu PRI34, který je přes horskou vpusť HV2 zaústěn do obecní kanalizace. Nad tímto příkopem bylo navrženo zatravnění PEO2 – změna druhu pozemku z orné na TTP. Příkop PRI27 – je trasován nad plánovanou zónou zástavby v blízkosti stávající meze, která je zahrnuta do parcely tohoto příkopu. Je navržen lichoběžníkového tvaru se sklony svahů 1:2 a šířkou ve dně 0,2 m. Bude zaústěn do stávající kanalizace přes nově navrženou horskou vpusť HV4, kterou bude nutno zrekonstruovat a posunout cca o 35 m směrem k extravilánu. Příkop PRI28 – je navržen lichoběžníkového tvaru se sklony svahů 1:2 a šířkou ve dně 0,2 m a je trasovaný nad stávající zástavbou podél západní hranice vnitřního obvodu. Bude také zaústěn do obecní kanalizace přes horskou vpusť HV4. Pro odvodnění lokality Búrov budou použity příkopy PRI22a a PRI22b. Příkop PRI22a je trasovaný podél cesty HC7, kterou také odvodňuje. Je zaústěný do příkopu PRI22b, který je trasovaný podél plotu areálu Topagry a je zaústěný do Burovcového potoka. V celé lokalitě Búrov je navrženo agrotechnické opatření - vyloučení pěstování erozně nebezpečných plodin.


76


Tab. 23)

Přehled vodohospodářských prvků v k.ú.Topolná

Prvek

Popis

LV [-]

Druh Využití Šířka [-]

[-]

Délka

Výměra

Stav

[m]

[m]

[m2]

[-]


navržené

Vodohospodářské prvky PRI1

nově navržený cestní příkop trasovaný podél cesty HC1. Příkop bude zaústěn do stávajícího melioračního příkopu PRI2 přes nově navržený propustek P31. Parcela příkopu byla zahrnuta do parcely cesty HC1.

10001

14

17

-

-

-

návrh

PRI2

stávající meliorační příkop, který zajišťuje odvodnění území podél západní hranice intravilánu. V blízkosti fotbalového hřiště je do něj provedeno odlehčení dešťových vod z jednotné kanalizační sítě přes dešťový oddělovač OK1C. Je zaústěný do hlavního odvodňovacího zařízení PRI8. Do parcely příkopu je zahrnuta i část vyježděné cesty (cca 1 - 1,5m šířky), která se nacházela mezi tímto příkopem a obvodem pozemkové úpravy.

1510

11

8

6

1488

7536

stávající

M5, P20


PRI3

stávající meliorační příkop, který zajišťuje odvodnění jihozápadní části katastru a je zaústěný do hlavního odvodňovacího zařízení PRI8.

1510

11

8

3,5

871

3602

stávající

P19

rekonstrukce P19

PRI4


1510

11

8

4

594

2599

stávající

P17

rekonstrukce P17

PRI5


1510

11

8

4

596

2271

stávající

P16

rekonstrukce P16

PRI6

stávající vodní tok Březnice, který je po celé své délce ohrázovaný. Do parcely vodního toku je tato hráz zahrnuta.

103

11

7

22

937

22901

stávající


77


Prvek

Popis

LV [-]


[-]

Délka

Výměra

Stav

Objekty

[m]

[m]

[m2]

[-]

stávající

navržené

rekonstrukce P15

Vodohospodářské prvky

PRI7

stávající příkop trasovaný při jihozápadní katastrální hranici, je zaústěný do betonové jímky u čerpací stanice na příkopu PRI8. Jeho hlavní funkcí je odvodňování jihozápadní části katastru. V rámci návrhu plánu společných zařízení byl tento příkop přesunut do paty nově navrhované protipovodňové hráze OH3.

10001

11

8

8

589

4133

stávající

P15

PRI8

stávající hlavní odvodňovací zařízení, které je zaústěno do vodního toku Burava přes čerpací stanici. Tento příkop současně slouží jako hlavní recipient pro čistírnu odpadních vod. Při západní hranici intravilánu u ČOV je do něj provedeno odlehčení dešťových vod z jednotné kanalizační sítě přes dešťový oddělovač OK1K.

1510

11

8

6

1521

10587

stávající

P18, P21

PRI9

stávající meliorační kanál trasovaný podél severozápadní hranice intravilánu. U průmyslového areálu v západní části obce je provedeno odlehčení dešťových vod z jednotné kanalizační sítě přes dešťový oddělovač OK1AA. Je zaústěný do PRI8.

1510

11

8

6

598

3378

stávající

M3

PRI10

stávající meliorační příkop, který zajišťuje odvodnění lokality Podíl a je zaústěný do hlavního odvodňovacího zařízení PRI8.

1510

11

8

4

582

2533

stávající

P22

PRI11

stávající příkop trasovaný při jihozápadní katastrální hranici, je zaústěný do vodního toku Burava. Na příkop navazuje PRI11b s odběrným objektem.

10001

14

26

17

427

6974

stávající

stávající příkop při jihozápadní katastrální hranici s nově vybudovaným odběrným objektem, který PRI11b zajišťuje přes příkop v k. ú. Kněžpole zavodnění Kněžpolského lesa.

1327

14

26

-

52

1255

stávající

stávající příkop, který svádí vodu z areálu vysílačů do příkopu PRI14.

10002

14

26

4

90

329

stávající

PRI11a


P32

78


Prvek

LV

Popis

[-]


[-]

Délka

Výměra

Stav

[m]

[m]

[m2]

[-]


navržené

M2, M4, M6, M7, P13

rekonstrukce P13, M4

Vodohospodářské prvky PRI12

stávající příkop trasovaný podél katastrální hranice a cesty VC11.

severozápadní

PRI13

stávající příkop trasovaný podél katastrální hranice a cesty VC9.

severozápadní

PRI14

10001

14

26

12

775

8479

stávající

10001

14

26

14

297

3418

stávající

stávající příkop trasovaný podél vodního toku Burava mezi mostem M4 a příkopem PRI11.

10001

14

26

9

742

6179

stávající

PRI16

stávající koryto vodního toku Burava. V rámci návrhu PSZ byla zvýšena levá hráz, aby nedocházelo k odlehčení z Buravy směrem k obci. Díky tomuto navýšení hráze bude docházet k rozlivu na prvou stranu směrem k řece Moravě. Podrobněji viz kapitola 4.4 Opatření k ochraně před povodněmi.

103

11

7

11

3501

41203

stávající

PRI17

stávající vodní tok Burovcový potok, který je zaústěný do Buravy v lokalitě Nivky. Pramení v lokalitě Nadmezná a protéká areálem bývalého koupaliště, kde je v délce cca 145 m zatrubněn. V rámci návrhu PSZ byla stanovena jeho parcela a to tak, že levobřežní hráz zůstane ve vlastnictví obce Topolná. Dále byla cca 170 m nad zaústěním do Buravy tato hráz navýšena - podrobněji viz. 4.4 Opatření k ochraně před povodněmi

10001

11

7

9

1573

11898

M1, P23, rekonstrukce stávající P24, P26, P24, P26, P28 P27, P28

PRI19

nově navržený příkop, který je trasovaný podél cesty VC27 a má zabránit zamokření navržené cesty VC27 a lokality pod ní. Je vyústěný do navrženého průlehu PRU5.

10001

14

26

3,5

121

485


návrh

79


Prvek

Popis

LV [-]


[-]

Délka

Výměra

Stav

Objekty

[m]

[m]

[m2]

[-]

stávající

navržené

P25



PRI20

nově navržený cestní příkop, podél cesty HC6 a částečně i cesty HC5. Kromě odvodnění povrchu vozovky bude sloužit i jako prvek protierozní ochrany, kdy bude odvodňovat část lokality Osičná. Je zaústěný do Burovcového potoka (PRI17) přes stávající propustek P25, který navrhujeme k rekonstrukci. Pro zabránění jeho zanášení byl navržen zasakovací pás ZP1. Parcela příkopu byla zahrnuta do parcely cesty HC6.

10001

14

17

-

-

-

návrh

PRI21

nově navržený cestní příkop podél cesty HC5, který bude zaústěn do Burovcového potoka u mostu M1 přes nově navržený propustek P33. Parcela příkopu byla zahrnuta do parcely cesty HC5.

10001

14

17

-

-

-

návrh

P33, P52

nově navržený cestní příkop podél cesty HC7, který bude odvodňovat povrch vozovky této cesty a současně PRI22a území v těsné blízkosti intravilánu obce. Zabrání se tak zanášení místní komunikace v obci splaveninami. Parcela příkopu byla zahrnuta do parcely cesty HC7.

10001

14

17

-

-

-

návrh

P37, P60

nově navržený příkop, který je pokračováním příkopu PRI22a. Je trasovaný podél areálu Topagry a v lokalitě Búrov bude zaústěn do Burovcového potoka. Možnost PRI22b zaústění byla konzultována a odsouhlasena vlastníkem toku (ZVHS Zlín). Do parcely příkopu byla zahrnuta i trafostanice (TS), ke které jeve vlastnictví Topagry.

10001

14

26

7

470

7988

návrh


80


Prvek

Popis

LV [-]


[-]

Délka

Výměra

Stav

Objekty

[m]

[m]

[m2]

[-]

stávající

navržené


PRI23

nově navržený cestní příkop podél cesty HC7, který bude zaústěný přes stávající horskou vpusť HV1 do obecní jednotné kanalizace. V rámci výstavby cesty navrhujeme rekonstrukci této vpusti. Parcela příkopu byla zahrnuta do parcely cesty HC7.

10001

14

17

-

-

-

návrh

HV1

P58, P59 rekonstrukce HV1

PRI24

nově navržený cestní příkop podél cesty HC5. Kromě odvodnění povrchu vozovky bude sloužit i jako prvek protierozní ochrany, kdy bude odvodňovat část lokality Nadmezná. Je zaústěný do Burovcového potoka (PRI17). Parcela příkopu byla zahrnuta do parcely cesty HC5.

10001

14

17

-

-

-

návrh

P27a

P36,P35, rekonstrukce P27a

PRI25

nově navržený cestní příkop podél cesty HC9. Kromě odvodnění povrchu vozovky bude sloužit i jako prvek protierozní ochrany, kdy bude odvodňovat část lokality Nadmezná. Je zaústěný do příkopu PRI22. Parcela příkopu byla zahrnuta do parcely cesty HC9.

10001

14

17

-

-

-

návrh

PRI26

nově navržený příkop, který bude zabraňovat natékání extravilánových vod do intravilánu obce. Návrh tohoto prvku byl převzat z územního plánu. Příkop bude zaústěný do cestního příkopu PRI34 a dále přes horskou vpusť HV2 do obecní kanalizace. V rámci výstavby cesty navrhujeme rekonstrukci této vpusti.

10001

14

26

3

169

1434

návrh

PRI27

nově navržený příkop, který bude sloužit k zachycení a odvedení povrchově stékající vody do obecní kanalizace přes nově navrženou horskou vpusť HV4. Návrh byl převzat z územního plánu. Do parcely cesty byla zahrnuta i stávající mez.

10001

14

26

7,5

253

2607

návrh


HV4

81


Prvek

Popis

LV [-]


[-]

Délka

Výměra

Stav

[m]

[m]

[m2]

[-]


navržené

Vodohospodářské prvky nově navržený příkop, který bude sloužit k zachycení a odvedení povrchově stékající vody do obecní kanalizace přes nově navrženou horskou vpusť HV4. Návrh byl převzat z zemního plánu. Navrhujeme tento prvek ozelenit, aby mohl plnit funkci krajinného prvku.

10001

14

26

4

234

1303

návrh

HV4

nově navržený cestní příkop podél cesty HC10a. Je PRI29a zaústěný do PRI20 a PRI29b. Parcela příkopu byla zahrnuta do parcely cesty HC10a.

10001

14

17

-

-

-

návrh

P41, P51

nově navržený cestní příkop podél cesty HC10b. Je PRI29b zaústěný do příkopu PRI28. Parcela příkopu byla zahrnuta do parcely cesty HC10b.

10001

14

17

-

-

-

návrh

P42, P43, P44, P55

PRI30

nově navržený cestní příkop podél cesty HC11. Je zaústěný do příkopů PRI29a a navrženého lokálního biocentra LBC Pláňavy. Parcela příkopu byla zahrnuta do parcely cesty HC11.

10001

14

17

-

-

-

návrh

P38, P39, P40, P54

PRI31

stávající koryto Pláňavského potoka, který meandruje kolem východní katastrální hranice. Částečně je oparcelovaný v k.ú. Topolná a částečně v k.ú. Březolupy. Je součástí regionálního koridoru RK1595.

103

11

7

4

1210

5727

stávající

PRI32

nově navržený cestní příkop podél cesty HC12. Návrh příkopu i cesty HC12 vycházel z návaznosti na sousední katastr Březolupy, kde je navržena zpevněná cesta s příkopem, do kterého je PRI32 zaústěn. Parcela příkopu byla zahrnuta do parcely cesty HC12.

10001

14

17

-

-

-

návrh

PRI28


P45

82


Prvek

Popis

LV [-]


[-]

Délka

Výměra

Stav

[m]

[m]

[m2]

[-]


navržené


PRI33

nově navržený cestní příkop, podél cesty HC13, který je zaústěný přes stávající horskou vpusť HV5 do obecní kanalizace. V rámci výstavby cesty navrhujeme rekonstrukci této vpusti. Parcela příkopu byla zahrnuta do parcely cesty HC13.

10001

14

17

-

-

-

návrh

PRI34

nově na vržený cestní příkop podél cesty HC8. Je zaústěný do obecní kanalizace přes stávající horskou vpusť HV2, kterou navrhujeme na rekonstrukci. Parcela příkopu byla zahrnuta do parcely cesty HC8.

10001

14

17

-

-

-

návrh

PRI36

stávající příkop podél cesty HC2, který je zaústěný do stávajícího melioračního kanálu PRI10.

10001

14

26

3,5

397

1249

stávající

PRI37

Hraniční potok, který se nachází na katastru obce Komárov. Protéká lesním komplexem Bukovina a ústí do Buravy. Krom tohoto cípu je celý v k. ú. Komárov.

103

11

7

1,5

75

330

stávající

10001

14

26

-

-

10388

N1

nově navržená nádrž (suchý poldr) na vodním toku Hraniční potok. Návrh vycházel z požadavku zpracovatele PSZ pro k. ú. Komárov. Parcela podru se částečně nachází na katastru Komárova a částečně na katastru Topolná. Pozemkové úřady Zlín a Uherské Hradiště se dohodly o její dodatečném zapracování do PSZ Topolné. Její hlavní funkcí bude retardace splaveninového režimu na tomto potoce. Podrobný popis je uveden v kapitolách 3.1.4 Přehled navržených opatření v k.ú Topolná a 4.4. Opatření k ochraně před povodněmi. V rámci PSZ byla parcela nádrže rozdělena na parcely pro hráz (ostatní plocha) a zátopu ( les a TTP). Celková výměra parcely poldru činí 5,1 ha. Výměra v k.ú. Topolná činí 2,7 ha a výměra v k. ú. Komárova je 2,4 ha.


P47, P48, P56

HV2

rekonstrukce HV2

návrh VL

7

-

-

-

6234

1557

10

-

-

-

10029

83


Prvek

Popis

LV [-]


[-]

Délka

Výměra

Stav

[m]

[m]

[m2]

[-]


navržené


N2

stávající nádrž Štěrkoviště situované v západní části katastru v lokalitě Zhlaviny. V rámci PSZ byla z důvodu nesouhlasu několika vlastníku se směnou pozemků nádrž oparcelována na několik parcel. Byl dále navržen pozemek (zvětšena parcela obce) na provedení odpadního koryta z této nádrže, podle požadavku sboru. Dále sbor požaduje vybudování výpustného zařízení. Po dohodě s PÚ UH bylo ujednáno, že podrobně budou tato zařízení řešena v dalším stupni projektové dokumentace, kterou si obec nechá zpracovat.

10001 VL

11

10

-

-

102237

návrh

OH1

nově navržená ochranná hráz, která vznikla navýšením levobřežní hráze podél toku Burava (je trasovaná od mostu M4 až po propustek P13). Ochranná hráz je součástí protipovodňové ochrany města Uherské Hradiště a součástí bude sloužit jako prvek protipovodňové ochrany obce Topolná. V budoucnu se uvažuje s trasováním cyklotrasy v koruně hráze. Podrobněji viz. kapitola 4.4 Opatření k ochraně před povodněmi.

10001

14

26

8

944

7609

návrh

OH2

nově navržená ochranná hráz, která vznikla navýšením levobřežní hráze podél toku Burava (je trasovaná od mostu M4 až k přečerpávací stanici v trase současného příkopu). Ochranná hráz je součástí protipovodňové ochrany města Uherské Hradiště a součástí bude sloužit jako prvek protipovodňové ochrany obce Topolná. V budoucnu se uvažuje s trasováním cyklotrasy v koruně hráze. Podrobněji viz. kapitola 4.4 Opatření k ochraně před povodněmi.

10001

14

26

14

801

10404

návrh


84


Prvek

Popis

LV [-]


[-]

Délka

Výměra

Stav

[m]

[m]

[m2]

[-]


navržené


OH3

nově na vržená ochranná hráz, která byla navržena v místech stávajícího příkopu PRI7. Hráz bude, stejně jako hráze OH1 a OH2, součástí protipovodňové ochrany města Uherské Hradiště a současně bude sloužit jako prvek protipovodňové ochrany obce Topolná. Hráze je napojena na OH2 v blízkosti čerpací stanice a dále pokračuje jihovýchodním směrem podél katastrální hranice až k hrázím toku Březnice.

10001

14

26

15

665

9915

návrh

OH4

stávající levobřežní hráz podél Burovcového potoka. V rámci návrhu PSZ byla parcela této hráze v délce cca 170 m od zaústění do Buravvy) rozšířena a to z důvodu její navýšení. K navýšení bylo přistoupeno z důvodu zabránění vybřežování vod směrem k obci Topolná. Podrobněji viz kapitola 4.4 Opatření k ochraně před povodněmi.

10001

14

26

6

614

4510

návrh

21 185

321 724

Celkem Pozn. Výměry cestních příkopu jsou zahrnuty ve výměrách hlavních cest


85


4.3 Analýza základních hydrologických charakteristik Pro návrh jednotlivých vodohospodářských prvků bylo nutné stanovit množství vody, tvar a hloubku koryta. Pro stanovení množství vody z povodí bude použita metoda čísel odtokových křivek (curve number - CN), pro její vhodnost použití v podmínkách České republiky. Metoda CN je využitelná pro samostatný svah i povodí s údolnicí, maximální plocha povodí se uvádí 10 km2. Metoda umožňuje výpočet: − objemu přímého odtoku pro zadanou výšku deště − doby dobíhání a doby koncentrace kulminačního průtoku pro zadanou výšku deště − zohlednit vliv změny charakteristik povodí na hodnoty výše uvedených charakteristik hydrogramu maximálního odtoku. Povrchový odtok je způsoben dešťovými srážkami nebo táním sněhu. Největší ohrožení z hlediska eroze přinášejí srážky na jaře, kdy je orná půda nedostatečně chráněna málo vzrostlou vegetací, a přívalové srážky v letních měsících. Přívalová srážka se vyznačuje krátkou dobou trvání a vysokou intenzitou. Metoda CN – křivek vychází z předpokladu, že poměr objemu odtoku k úhrnu přívalové srážky se rovná poměru objemu vody zadržené při odtoku k potencionálnímu odtoku, který může být zadržen. Odtok zpravidla začíná až po určité akumulaci srážek, tedy po určité počáteční ztrátě, která je součtem intercepce, infiltrace a povrchové akumulace, jež byla odhadnuta na základě experimentálních měření na 20 % potenciální retence. Čím větší CN, tím je pravděpodobnější, že se přímý odtok týká odtoku povrchového Čísla odtokových křivek - CN zohledňují hydrologické vlastnosti půd (rozdělených do 4 skupin : A, B, C, D na základě minimálních rychlostí infiltrace vody bez pokryvu po dlouhodobém sycení) a dále využití půdy, vegetačního pokryvu, způsobu obdělávání a uplatnění protierozních opatření. Metoda výpočtu CN křivek bude použita v modifikaci hydrologického modelu DesQ (Hrádek 1998). Programy systému DesQ jsou odvozeny pro povodí, jejichž geometrickou konfiguraci lze schematizovat jednou odtokovou plochou – samostatný svah nebo dvěma odtokovými plochami – modelové povodí, tj. z povodí ve tvaru „otevřené knihy“, jehož svahy tvoří elementární odtokové plochy s průsečíkem v údolnici. Tato povodí, vyskytující se u drobných vodních toků, mají specifický charakter, vyznačují se malou rozvinutostí hydrografické sítě, často je výrazně vyvinut jeden tok, příp. ani údolnice není zřetelně rozvinutá. Tato skutečnost, spolu se způsobem využívání pozemků a jejich obhospodařováním, se projevuje při tvorbě procesu maximálního odtoku z povodí, který tvoří převážně odtok svahový. Svah je uvažován propustný, pokryv svahu, geologické a půdní poměry odpovídají přírodnímu povodí. Průměrné charakteristiky těchto poměrů se odvozují váženým průměrem dle plošného zastoupení půdních druhů, způsobu využívání pozemků v povodí apod.


86


4.3.1 Stanovení hydrotechnických výpočtů pro navržené příkopy V rámci PSZ bylo nově navrženo celkem 18 nových příkopů. Ve většině případů se jedná o cestní příkopy, jejichž tvar a parametry vycházely z požadavku a doporučení ČSN 73 6109 Projektování polních cest. Blíže jsou popsány v kapitole 2.5.3 Navržená cestní síť, objekty a zařízení. Výjimku tvoří cestní příkopy PRI20, PRI22a, PRI24, PRI25 a PRI33, kdy tyto příkopy budou odvodňovat i okolní pozemky. Bylo tedy nutné určit množství povrchově stékající vody, aby bylo možné nadimenzovat a stanovit navrhované parametry zmíněných příkopů. K tomuto účelu byl použit model DesQ popsaný v předchozí kapitole. Stanovené byly tyto hodnoty: − − − −

povodí a jeho charakteristiky – velikost, průměrný sklon, délka a sklon údolnice průměrná hodnota CN, na základě hydrologických skupin půd a využití půdy maximální průtoky pro jednotlivé prvky – model DESQ parametry koryt příkopů

Výstupem z modelu DESQ jsou jednotlivé průtoky Qn. Volba doby opakování N byla volena v závislosti na stupni ochrany níže položených pozemků. Hodnota N = 50 a byla zvolena tam, kde se nejedná o přímou ochranu intravilánu, ale jiných prvků, např. komunikací (PRU3). Vyšší hodnota N = 100 se použila v případě ochrany intravilánu obce, který byl přímo ohrožen. Hodnota 1-denního maximálního srážkového úhrnu (H1dH) byla doplněna modelem DESQ, který obsahuje databázi srážkoměrných stanic. Hodnota H1dH pochází z nejbližší srážkoměrné stanice Napajedla a činí pro N = 50 - H1dH 76,00 mm; pro N = 100 - H1dH 84,50 mm. Všechny výpočty průtoků se prováděly s ohledem na návrh prvků PSZ, což se promítlo do hodnoty CN křivky v modelu DESQ, která se snížila, neboť jednotlivá opatření větší či menší mírou přispívají ke snížení vzniku povrchového odtoku. Dále byly v rámci PSZ navrženy příkopy, které slouží jak prvky protierozní ochrany a bylo nutné stanovit jejich parametry - příkop PRI22b, PRI26, PRI27, PRI28, průleh PRU3 a PRU5. Jejich návrh byl stanoven analogický s návrhem příkopů, popsaný výše. Tab. 24) Prvek

Hodnoty návrhových průtoků pro jednotlivé příkopy a průlehy N

[-]

Průtok QN 3

Prvek

N

[-] [m /s] [-] [-] PRI20 100 1,45 PRI27 100 PRI22 100 1,95 PRI28 100 PRI24 100 0,38 PRI33 100 PRI25 100 0,71 PRU5 100 PRI26 100 0,22 PRU3 50 Hodnoty uvedené v Tab. 24) odpovídají průtoku, který přitéká ze svahu nad navrženým příkopem. Hodnota u PRI22 představuje průtok pro oba příkopy PRI22a a PRI22b. Výstupy z programu DesQ pro jednotlivé příkopy a průlehy jsou uloženy u zpracovatele.

Průtok QN [m3/s] 0,5 0,25 1,15 0,79 1,87

Jak je patrné z tabulek níže uvedených, hloubka příkopů je navržena s výškovou rezervou. Díky tomu lze těchto příkopech očekávat vyšší průtoky potažmo vyšší rychlosti než u průtoku návrhového. Z tohoto důvodu bude nutné na některých úsecích počítat s opevněním dna i svahů – podrobněji bude řešeno v dalším stupni projektové dokumentace.


87


Příkop PRI20 - nově navržený cestní příkop, podél cesty HC6. Kromě odvodnění povrchu vozovky bude sloužit i jako prvek protierozní ochrany, kdy bude odvodňovat část lokality Osičná. Je zaústěný do Burovcového potoka (PRI17) přes stávající propustek P25. Tab. 25)

Dimenzování příkopu PRI20

Označení

Základní údaje

Jednotky 3

Qn =

1,45

1,45

1,45

1,45

1,45

1,45

1,45

svah 1:m1

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

svah 1:m2 b= n= h= I=

1,25 0,200 0,033 0,50 0,075

1,25 0,200 0,033 0,51 0,075

1,25 0,20 0,033 0,60 0,075

1,25 0,20 0,033 0,75 0,075

1,25 0,20 0,033 0,80 0,075

S= O= R= C= v=

0,51 2,12 0,24 20,54 2,76

0,52 2,16 0,24 20,54 2,76

0,71 2,50 0,28 21,42 3,10

1,25 1,25 0,20 0,20 0,033 0,033 0,70 0,65 0,075 0,075 Výpočty 0,94 0,82 2,89 2,69 0,33 0,30 22,40 21,83 3,52 3,27

1,06 3,08 0,34 22,58 3,61

1,20 3,27 0,37 23,11 3,85

m/s

QVYP =

1,41

1,44

2,20

2,68

3,83

4,62

m /s

3,31

m /s

m m

2

m m m

3

Jak je patrné z Tab. 25), bezpečně bude průtok převeden při hloubce 0,60 m, kdy vypočítaný průtok QVYP je roven nebo větší než Qn (tedy průtok návrhový). Celková navrhovaná hloubka příkopu je 0,70 m, která vychází z normy ČSN 736109 Projektování polních cest, kdy dno příkopu musí být umístěné nejméně 0,2 m pod úrovni přilehlé pláně polní cesty, což odpovídá 0,7 m pro složení vozovky 0,5 m (viz. Vzorový příčný řez cestou). Ostatní parametry jsou uvedeny v Tab. 23) Přehled vodohospodářských prvků v k. ú. Topolná v kapitole 4.2 Opatření k odvádění povrchových vod.

Příkop PRI22a,b je nově navržený příkop, který bude odvodňovat území v těsné blízkosti intravilánu obce a zabrání tak zanášení místní komunikace v obci splaveninami. Částečně bude trasován podél cesty HC7 – ve výkrese se jedná o PRI22 - jejíž povrch bude odvodňovat, dále kolem areálu Topagry a v lokalitě Búrov bude zaústěn do Burovcového potoka – ve výkresové části PI22b. Návrhový průtok pro příkop PRI22a i b byl brán jako součet průtoků, který vznikne na svahu nad příkopy PRI22a a b (v Tab. 24) PRI22) navýšený o průtok z příkopu PRI25, který je do něj zaústěn.


88


Tab. 26)


Označení

Základní údaje

Jednotky 3

Qn =

2,66

2,66

2,66

2,66

2,66

2,66

2,66

svah 1:m1

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00


2,00 0,500 0,033 0,60 0,016

2,00 0,50 0,033 0,65 0,016

2,00 0,500 0,033 0,74 0,016

2,00 0,50 0,033 0,75 0,016

2,00 0,50 0,033 0,85 0,016

2,00 0,50 0,033 0,95 0,016

S= O= R= C= v=

1,02 3,18 0,32 22,21 1,59

1,17 3,41 0,34 22,58 1,67

1,47 3,81 0,39 23,45 1,85

1,50 3,85 0,39 23,45 1,85

2,00 0,50 0,033 0,80 0,016 Výpočty 1,68 4,08 0,41 23,77 1,93

1,87 4,30 0,43 24,08 2,00

2,28 4,75 0,48 24,81 2,17

m/s

QVYP =

1,62

1,95

2,72

2,78

3,24

3,74

4,95

m /s

m /s

m m

2

m m m

3

Jak je patrné z Tab. 26), bezpečně bude průtok převeden při hloubce 0,74 m, kdy vypočítaný průtok QVYP je roven nebo větší než Qn (tedy průtok návrhový). Celková navrhovaná hloubka příkopu je 0,95 m (včetně převýšení koryta nad maximální navrhovanou hladinou). Ostatní parametry jsou uvedeny v Tab. 23) Přehled vodohospodářských prvků v k.ú.Topolná v kapitole 4.2 Opatření k odvádění povrchových vod. Příkop PRI24 je nově navržený příkop podél cesty HC5, který bude odvodňovat i okolní pozemky. Tab. 27)


Označení

Základní údaje

Jednotky 3

Qn =

0,38

0,38

0,38

0,38

0,38

0,38

0,38

svah 1:m1

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00


1,25 0,200 0,033 0,30 0,045

1,25 0,20 0,033 0,35 0,045

1,25 0,20 0,033 0,40 0,045

1,25 0,20 0,033 0,50 0,045

1,25 0,20 0,033 0,55 0,045

1,25 0,20 0,033 0,70 0,045

S= O= R= C= v=

0,21 1,35 0,16 18,39 1,56

0,27 1,54 0,18 18,99 1,71

0,34 1,73 0,20 19,54 1,85

1,25 0,20 0,033 0,45 0,045 Výpočty 0,42 1,93 0,22 20,06 2,00

0,51 2,12 0,24 20,54 2,13

0,60 2,31 0,26 20,99 2,27

0,94 2,89 0,33 22,40 2,73

m/s

QVYP =

0,33

0,46

0,63

0,84

1,09

1,36

2,57

m /s

m /s

m m

2

m m m

3



89


Příkop PRI25 je nově navržený příkop podél cesty HC9, který bude odvodňovat i okolní pozemky a je zaústěný do příkopu PRI22a. Tab. 28)


Označení

Základní údaje

Jednotky 3

Qn =

0,71

0,71

0,71

0,71

0,71

0,71

0,71

svah 1:m1

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00


1,25 0,200 0,033 0,46 0,029

1,25 0,20 0,033 0,48 0,029

1,25 0,20 0,033 0,55 0,029

1,25 0,20 0,033 0,65 0,029

1,25 0,20 0,033 0,70 0,029

1,25 0,20 0,033 0,75 0,029

S= O= R= C= v=

0,44 1,96 0,22 20,06 1,60

0,47 2,04 0,23 20,30 1,66

0,60 2,31 0,26 20,99 1,82

1,25 0,20 0,033 0,60 0,029 Výpočty 0,71 2,50 0,28 21,42 1,93

0,82 2,69 0,30 21,83 2,04

0,94 2,89 0,33 22,40 2,19

1,06 3,08 0,34 22,58 2,24

m/s

QVYP =

0,70

0,78

1,09

1,37

1,67

2,06

2,37

m /s

m /s

m m

2

m m m

3


Příkop PRI33 je nově navržený příkop podél cesty HC13, který bude odvodňovat i okolní pozemky. Tab. 29)


Označení

Základní údaje

Jednotky 3

Qn =

1,15

1,15

1,15

1,15

1,15

1,15

1,15

svah 1:m1

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00


2,00 0,200 0,033 0,45 0,051

2,00 0,20 0,033 0,50 0,051

2,00 0,20 0,033 0,55 0,051

2,00 0,20 0,033 0,65 0,051

2,00 0,20 0,033 0,70 0,051

2,00 0,20 0,033 0,75 0,051

S= O= R= C= v=

0,50 2,21 0,23 20,30 2,20

0,60 2,44 0,25 20,77 2,35

0,72 2,66 0,27 21,21 2,49

2,00 0,20 0,033 0,60 0,051 Výpočty 0,84 2,88 0,29 21,63 2,63

0,98 3,11 0,32 22,21 2,84

1,12 3,33 0,34 22,58 2,97

1,28 3,55 0,36 22,94 3,11

m/s

QVYP =

1,10

1,41

1,79

2,21

2,78

3,33

3,98

m /s

m /s

m m

2

m m m

3

Jak je patrné z Tab. 29), bezpečně bude průtok převeden při hloubce 0,50 m, kdy vypočítaný průtok QVYP je roven nebo větší než Qn (tedy průtok návrhový). Celková navrhovaná hloubka příkopu je 0,70 m, která vychází z normy ČSN 736109 Projektování polních cest, kdy dno příkopu musí být GEODIS BRNO. spol. s r.o.

90


umístěné nejméně 0,2 m pod úrovni přilehlé pláně polní cesty, což odpovídá 0,7 m pro složení vozovky 0,5 m (viz. Vzorový příčný řez cestou). Ostatní parametry jsou uvedeny v Tab. 23) Přehled vodohospodářských prvků v k. ú. Topolná v kapitole 4.2 Opatření k odvádění povrchových vod. Příkop PRI26 je nově navržený příkop, který bude zabraňovat natékání extravilánových vod do intravilánu obce. Tab. 30)


Označení

Základní údaje

Jednotky 3

Qn =

0,22

0,22

0,22

0,22

0,22

0,22

0,22

svah 1:m1

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00


2,00 0,200 0,033 0,20 0,076

2,00 0,20 0,033 0,25 0,076

2,00 0,20 0,033 0,30 0,076

2,00 0,20 0,033 0,40 0,076

2,00 0,20 0,033 0,45 0,076

2,00 0,20 0,033 0,50 0,076

S= O= R= C= v=

0,12 1,09 0,11 16,61 1,52

0,18 1,32 0,14 17,73 1,83

0,24 1,54 0,16 18,39 2,03

2,00 0,20 0,033 0,35 0,076 Výpočty 0,32 1,77 0,18 18,99 2,22

0,40 1,99 0,20 19,54 2,41

0,50 2,21 0,23 20,30 2,68

0,60 2,44 0,25 20,77 2,86

m/s

QVYP =

0,18

0,33

0,49

0,71

0,96

1,34

1,72

m /s

m /s

m m

2

m m m

3

Jak je patrné z Tab. 30), bezpečně bude průtok převeden při hloubce 0,25 m, kdy vypočítaný průtok QVYP je roven nebo větší než Qn (tedy průtok návrhový). Celková navrhovaná hloubka příkopu je 0,50 m (včetně převýšení koryta nad maximální navrhovanou hladinou). Ostatní parametry jsou uvedeny v Tab. 23) Přehled vodohospodářských prvků v k. ú. Topolná v kapitole 4.2 Opatření k odvádění povrchových vod.

Příkop PRI27 je nově navržený příkop, který bude zabraňovat natékání extravilánových vod do intravilánu obce. Tab. 31)


Označení

Základní údaje

Jednotky 3

Qn =

0,50

0,50

0,50

0,50

0,50

0,50

0,50

svah 1:m1

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00


2,00 0,200 0,033 0,30 0,047

2,00 0,20 0,033 0,35 0,047

2,00 0,20 0,033 0,40 0,047

2,00 0,20 0,033 0,50 0,047

2,00 0,20 0,033 0,55 0,047

2,00 0,20 0,033 0,60 0,047

S= O= R= C= v=

0,24 1,54 0,16 18,39 1,59

0,32 1,77 0,18 18,99 1,75

0,40 1,99 0,20 19,54 1,89

2,00 0,20 0,033 0,45 0,047 Výpočty 0,50 2,21 0,23 20,30 2,11

0,60 2,44 0,25 20,77 2,25

0,72 2,66 0,27 21,21 2,39

0,84 2,88 0,29 21,63 2,53

m/s

QVYP =

0,38

0,56

0,76

1,06

1,35

1,72

2,13

m /s


m /s

m m

2

m m m

3

91


Jak je patrné z Tab. 31), bezpečně bude průtok převeden při hloubce 0,35 m, kdy vypočítaný průtok QVYP je roven nebo větší než Qn (tedy průtok návrhový). Celková navrhovaná hloubka příkopu je 0,50 m (včetně převýšení koryta nad maximální navrhovanou hladinou). Ostatní parametry jsou uvedeny v Tab. 23) Přehled vodohospodářských prvků v k. ú. Topolná v kapitole 4.2 Opatření k odvádění povrchových vod.

Příkop PRI28 je nově navržený příkop, který bude zabraňovat natékání extravilánových vod do intravilánu obce. Tab. 32)


Označení

Základní údaje

Jednotky 3

Qn =

0,25

0,25

0,25

0,25

0,25

0,25

0,25

svah 1:m1

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00

2,00


2,00 0,200 0,033 0,20 0,047

2,00 0,20 0,033 0,25 0,047

2,00 0,20 0,033 0,30 0,047

2,00 0,20 0,033 0,40 0,047

2,00 0,20 0,033 0,45 0,047

2,00 0,20 0,033 0,50 0,047

S= O= R= C= v=

0,12 1,09 0,11 16,61 1,19

0,18 1,32 0,14 17,73 1,44

0,24 1,54 0,16 18,39 1,59

2,00 0,20 0,033 0,35 0,047 Výpočty 0,32 1,77 0,18 18,99 1,75

0,40 1,99 0,20 19,54 1,89

0,50 2,21 0,23 20,30 2,11

0,60 2,44 0,25 20,77 2,25

m/s

QVYP =

0,14

0,26

0,38

0,56

0,76

1,06

1,35

m /s

m /s

m m

2

m m m

3

Jak je patrné z Tab. 32), bezpečně bude průtok převeden při hloubce 0,25 m, kdy vypočítaný průtok QVYP je roven nebo větší než Qn (tedy průtok návrhový). Celková navrhovaná hloubka příkopu je 0,50 m (včetně převýšení koryta nad maximální navrhovanou hladinou). Ostatní parametry jsou uvedeny v Tab. 23) Přehled vodohospodářských prvků v k. ú. Topolná v kapitole 4.2 Opatření k odvádění povrchových vod. Průleh PRU5 je nově navržený průleh, který bude odvodňovat lokalitu Kopanina a bude zaústěný do Hraničního potoka.


92


Tab. 33)

Dimenzování průlehu PRU5

Označení

Základní údaje

Jednotky 3

Qn =

0,79

0,79

0,79

0,79

0,79

0,79

0,79

svah 1:m1

5,00

5,00

5,00

5,00

5,00

5,00

5,00


5,00 0,200 0,033 0,27 0,064

5,00 0,20 0,033 0,29 0,064

5,00 0,20 0,033 0,35 0,064

5,00 0,20 0,033 0,45 0,064

5,00 0,20 0,033 0,50 0,064

5,00 0,20 0,033 0,55 0,064

S= O= R= C= v=

0,42 2,95 0,14 17,73 1,68

0,48 3,16 0,15 18,07 1,77

0,68 3,77 0,18 18,99 2,04

5,00 0,20 0,033 0,40 0,064 Výpočty 0,88 4,28 0,21 19,81 2,30

1,10 4,79 0,23 20,30 2,46

1,35 5,30 0,25 20,77 2,63

1,62 5,81 0,28 21,42 2,87

m/s

QVYP =

0,71

0,85

1,39

2,02

2,71

3,55

4,65

m /s

m /s

m m

2

m m m

3

Jak je patrné z Tab. 33) bezpečně bude průtok převeden při hloubce 0,29 m, kdy vypočítaný průtok QVYP je roven nebo větší než Qn (tedy průtok návrhový). Celková navrhovaná hloubka průlehu je 0,50 m (včetně převýšení koryta nad maximální navrhovanou hladinou). Ostatní parametry jsou uvedeny v Tab. 21) Přehled parametrů navržených protierozních opatření. Průleh PRU3 je nově navržený průleh, který bude odvodňovat lokalitu Kopanina a bude zaústěný do Hraničního potoka. Tab. 34)

Dimenzování průlehu PRU3

Označení

Základní údaje

Jednotky 3

Qn =

1,87

1,87

1,87

1,87

1,87

1,87

1,87

svah 1:m1

5,00

5,00

5,00

5,00

5,00

5,00

5,00


5,00 0,200 0,033 0,40 0,050

5,00 0,20 0,033 0,41 0,050

5,00 0,20 0,033 0,40 0,050

5,00 0,20 0,033 0,50 0,050

5,00 0,20 0,033 0,55 0,050

5,00 0,20 0,033 0,60 0,050

S= O= R= C= v=

0,88 4,28 0,21 19,81 2,03

0,92 4,38 0,21 19,81 2,03

0,88 4,28 0,21 19,81 2,03

5,00 0,20 0,033 0,45 0,050 Výpočty 1,10 4,79 0,23 20,30 2,18

1,35 5,30 0,25 20,77 2,33

1,62 5,81 0,28 21,42 2,54

1,92 6,32 0,30 21,83 2,68

m/s

QVYP =

1,79

1,87

1,79

2,40

3,15

4,11

5,15

m /s

m /s

m m

2

m m m

3

Jak je patrné z Tab. 34) bezpečně bude průtok převeden při hloubce 0,41 m, kdy vypočítaný průtok QVYP je roven nebo větší než Qn (tedy průtok návrhový). Celková navrhovaná hloubka průlehu je 0,60 m (včetně převýšení koryta nad maximální navrhovanou hladinou). Ostatní parametry jsou uvedeny v Tab. 21) Přehled parametrů navržených protierozních opatření.


93


4.4 Opatření k ochraně před povodněmi Zátopová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Západní část katastrálního území obce Topolná se nachází v záplavovém území Q100 vodního toku Morava v řkm 131,650-178,530, stanoveném rozhodnutím KÚZK pod č. j.: KUZK 7110/2005 ŽPZE-RH ze dne 15. 8. 2005.

Obr. 5)

Záplavové území řeky Moravy

Západní část katastrálního území (v rozsahu záplav z roku 1997) je součástí přirozeného inundačního území (přirozený suchý poldr) řeky Moravy. Tato inundace je ze strany intravilánu obce vymezena navrženou protipovodňovou hrází (viz. ÚPD). Tato hráz je jedním z prvků celé soustavy ochranných opatření na toku Moravy a slouží k ochraně měst na tomto toku [4]. Účelem hráze je sice ochrana obce Topolná, která byla povodní v r.1997 zasažena. Není to však lokální opatření proti této extrémní povodni ani stoleté povodni v toku Morava. Stoletá povodeň podle současných údajů obec výrazně neohrožuje. Poldr (řízena inundace) bude napouštěn pod Napajedly do levobřežní inundace v lokalitě Pahrbek a jeho záchytný objem bude cca V = 5,5 mil.m3 na ploše cca 900 ha. Při variantním navýšení hráze Moravy a Březnice do úrovně cca 182,00 m n. m. by se objem zvýšil až na 15 mil.m3 na ploše cca 1200 ha. V rámci tohoto poldru má být místní zástavba v prostoru poldru dle potřeby chráněna ohrázováním zemní hrází nebo místně i ochrannou železobetonovou zdí.


94


Po jednáních se správcem toku (Povodím Moravy a ZVHS) bylo dohodnuto, že v návrhu PSZ bude toto inundační území zmenšeno z důvodu posunutí hráze. Nově bude hráz (ve výkresové částí OH1 a OH2) přesunuta do míst již existující levobřežní hráze podél Buravy, která bude navýšena a dále bude vybudovaná nová ochranná hráz (v grafice OH3) spojující Buravu (levý Břeh) s Březnicí (pravý břeh). Uvedené řešení (podle vyjádření správce toku Moravy) - zvýšení levostranné hráze Buravy - je s ohledem na vlastnictví pozemků jediným možným řešením v dané lokalitě s ohledem na soukromé vlastnictví pozemků v bezprostřední blízkosti obce. Proto se jeví toto řešení jako jediné přijatelné i za cenu zmenšení rozlivové plochy. Doporučujeme proto rozšířit 2. nebo 3. etapu protipovodňové ochrany města Uherské hradiště o výstavbu hrází v Topolné. Důvody, které vedly k návrhu této varianty [4]: − Využití již stávajících hrází, které budou navýšeny. Toto bude míst za následek snížení kubatur hutněných násypů. − Snížení nároků na zábor půdy. − Omezení problémů se zpětným vzdutím HOZ v obci. − Značné omezení problémů s odtoky z povodí nad původně uvažovanou hrází. Nebude docházet k jejich zadržování v jižní části obce, podmáčení této lokality a následnému čerpání do Buravy. − Ochránění průmyslové lokality v západní části obce. − Omezení průsaků v prostoru za hrází při zvýšených stavech před touto hrází. Odsunutím dojde k prodloužení průsakové dráhy cca 6,5krát. − Snadnější realizovatelnosti. Nedochází k problémům s umístěním v intravilánu, k problémům při křížení s kanalizací apod. − Hráz nebude působit nevhodně z pohledu architektonického. Nebude součástí intravilánu obce, jak bylo v předpokladu ÚP. Bylo dohodnuto se správci vodních toků (Povodí Moravy a ZVHS) a pozemkovým úřadem Uherské Hradiště, že v rámci návrhu PSZ budou pro tyto hráze (OH1, OH2 a OH3) stanovené parcely, a to za těchto předpokladů: sklon svahů 1 : 2, výška hráze = Q100 (hladina řeky Moravy) + 0,5 m, šířka v koruně 4 m. Správce řeky Moravy navíc stanovil požadavek, že hráz bude umožňovat pojezd techniky nad 25 tun. V budoucnu se uvažuje s trasováním cyklostezky (kategorie P 3,0/30 bez krajnic a příkopu) v koruně hráze (požadavek sboru). Jelikož se nejedná o prvek plánu společných zařízení (nezpřístupňuje vlastnické pozemky) - nelze ji realizovat v rámci PSZ. U stávající čerpací stanice bude ohrázování řešeno jiným způsobem (např. opěrnou zídkou) než v ostatních částech. A to proto, že mezi stávajícím korytem Buravy a budovy čerpací stanice, není dostatek prostoru pro realizování hráze parametrů vyjmenovaných výše (bylo nutné ponechat kolem budovy čerpací stanice příjezdový prostor). Se správci řeky Moravy a Buravy bylo dohodnuto, že podrobněji bude řešeno v dalším stupni projektové dokumentace. Hladina řeky Moravy při průtoku Q100 byla poskytnuta (formou podélných a příčných řezů) zpracovateli studie [4]. Na základě těchto kót byl stanoven zábor pozemků nutný pro výstavbu hrází. Jelikož se hladina řeky Moravy snižuje v závislosti na skonu koryta a okolního terénu, jsou i výšky hrází proměnlivé (viz. obrázek níže). Tyto kóty byly odsouhlaseny správcem řeky Moravy (viz. část D. OSTATNÍ PŘÍLOHY).


95


Obr. 6)

Hladiny průtoku Q100 řeky Moravy

Dále bylo zjištěno, že by mohlo docházet k vybřežení vodního toku Burava mezi propustkem P13 a zaústěním Burovcového potoka na levou stranu, tedy směrem k obci. Kapacita koryta nutná pro převedení průtoků z Burovcového potoka a Buravy byla stanovena na Q=10,01 m3/s (tento průtok je dán součtem kapacitního průtoku pod mostem M2 a zatrubněné části Burovcového potoka). Bylo zjištěno, že nejméně kapacitní je právě úsek mezi P13 a zaústěním Burovcového potoka, který převede průtok 5,60 m3/s. Zkapacitnění na Q = 18m3/s [2] lze dosáhnout úpravou sklonitostních poměrů – odtěžením nánosů v korytě toku mezi mosty M4 a M2 a dále navýšením části hráze OH1 (cca 90 m za propustkem P13 směrem k mostu M4) na kótu 185,00 m n. m. a navýšením hráze OH4 taktéž na kótu 185,00 m n. m. v délce cca 170 m od P13. Hráz OH4 bude provedena ve sklonu 1 : 2 a šířkou v koruně 2 m. Jelikož dojde k rozšíření stávajících hrází, bude nutné provést přeložku sloupů elektrického vedení, které jsou umístěné podlé hráze OH2 resp. OH3. Dne 11. 1. 2010 byla na pracovišti E.ON ČR v Otrokovicích s panem Buriánkem konzultována a odsouhlasena přeložka těchto sloupů do obecní parcely navržené cesty VC51, resp. parcely hráze (v případě OH3). Současně byly stanoveny podmínky přeložky, které jsou součástí zápisu v části D. OSTATNÍ PŘÍLOHY. Bude docházet ke křížení hráze OH2 s podzemním vedením Telefónica O2 Česká Republika. Dne 11. 1.2 010 byla na pracovišti firmy Telefónica O2 Česká Republika v Kroměříži s panem Hanskutem konzultováno křížení s těmito kabely a současně byly stanoveny podmínky správce, které jsou součástí zápisu v části D. OSTATNÍ PŘÍLOHY. Dále bude docházet k souběhu hrází OH1 a OH4 se stávajícím podzemním vedením PKO a anodovým kabelem ve správě RWE. Správce sítě požaduje provést přeložku kabelu PKO, a to ve vzdálenosti 2 m od paty nevržené hráze. Přeložka kabelu bude provedena do parcely soukromého vlastníka (nebude tedy ležet na obecním pozemku). Správce sítě v takovémto případě požaduje


96


zajištění budoucích smluv na břemeno. Další podmínky jsou uvedeny v části D. OSTATNÍ PŘÍLOHY tohoto dokumentu. Hráz OH4 kříží stávající vedení VTL, které je ve správě RWE. Správce sítě s tímto navýšením souhlasí a požaduje dodržení podmínek stanovených ve vyjádření, které je součásti tohoto dokumentu viz. D.OSTATNÍ PŘÍLOHY a dále předložení dokumentace pro stavební povolení k odsouhlasení. Veškeré přeložky, shybky a chráničky budou financovány v rámci výstavby navrhovaných hrází. Součástí tohoto protipovodňového opatření (navýšení levostranné hráze) bylo i: − zrušení dvou stávajících odlehčení z Buravy směrem k obci. První je u mostu M4 (zrušen bude i příkop, který v minulosti sváděl vodu do betonové jímky u čerpací stanice a umožňoval tak odlehčení. Podle správce ZVHS není do něj zaústěné odvodnění a tedy pominul jeho účel) a druhý u štěrkoviště. − místní opevnění koruny, svahů a paty pravostranné hráze kamenným záhozem − přeložka příkopu PRI7, který je trasovaný v místech navrhované hráze OH3. Nutnost jeho přeložení byla konzultována se správcem toku ZVHS. Jelikož je pomocí tohoto příkopu odvodňována část lokality Svárovec, byla dohodnuta přeložka tohoto příkopu. Podrobné technické řešení navrhovaných hrází i navržených cest v koruně hrází bude předmětem dalšího stupně projektové dokumentace, způsob realizace bude zvážen dle možností správců toků a budovaných protipovodňových opatření. V rámci návrhu PSZ v katastru Topolná byla navržena nádrž N1, jejíž hlavní funkce bude regulace splaveninového režimu na Hraničním potoce. Současně bude vytvořen retenční prostor, který umožní zachycení části povodňové vlny v době přívalových dešťů a jarního tání sněhu a umožní tak snížení kulminačního průtoku. Její podrobný popis je uveden v kapitole 3.1.4 Přehled navržených opatření v k.ú Topolná. Vodní tok Březnice má referátem životního prostředí Okresního úřadu Uh. Hradiště pod č.j.1455/95 ze dne 5 .3. 1996 stanoveno záplavové území.

4.5 Opatření k ochraně povrchových a podzemních vod Kvalita povrchových a podzemních vod je v řešeném území ohrožována především zemědělskou výrobou a splaškovou vodou. Zemědělská výroba se na znečištění vod podílí smyvem a průsakem statkových a průmyslových hnojiv, agrochemikálií a jílových částic z polí. Je tedy více než vhodné zamezit odtokům povrchových vod nesoucím znečišťující látky z polí do sběrných hydroliníí. Znečištění nejsou rozsáhlého významu, jedná se o stejné znečištění jako v okolních katastrech se stejným množstvím zemědělské výroby. Vyloučit vypouštění odpadních vod do vodotečí výstavbou oddílné kanalizace. Mezi opatření sloužící k ochraně povrchových a podzemních vod patří navržená plošná zatravnění, zatravnění pramenišť, údolnic a občasných vodních toků. Jsou popsány v kapitole týkající se ochrany ZPF.


97


4.6 Opatření k ochraně vodních zdrojů V řešeném území se nachází významné zdroje podzemních vod. Jsou jimi nízké terasy řeky Moravy, jejíž štěrkopísčité usazeniny jsou vhodným prostředím pro vytváření zvodněných horizontů. Štěrkopísčité vrstvy jsou překryty souvrstvím hlín, takže se místy vytváří napjatá hladina podzemních vod podobná hladině artézských vod. Zásoby podzemních vod jsou doplňovány sezónně – největší úrovně dosahují v květnu až červenci. Průměrný specifický odtok je nižší než 1 l s-1.km-2. Stejně jako u ochrany povrchových a podzemních vod je základním opatřením k ochraně vodních zdrojů navržené plošné zatravnění, zatravnění pramenišť, údolnic a občasných vodních toků a jsou popsány v kapitole týkající se ochrany ZPF.

4.7 Opatření u stávajících vodních děl na vodních tocích V severozápadním okraji katastrálního území se nachází umělá vodní nádrž – štěrkoviště vzniklá po těžbě štěrkopísku. Zátopa štěrkoviště sahá až k levé hrázi vodního toku Burava a v minulosti byl v této hrázi proveden průkop pro odlehčení vody kvůli nebezpečí vybředení do areálu RKS. Toto odlehčení z Buravy bylo v rámci návrhu PSZ zrušeno. Po jednáních s Povodím Moravy, ZVHS a vodoprávním úřadem bylo dohodnuto navýšení levostranné hráze řeky Buravy (podrobněji viz. 4.4 Opatření k ochraně před povodněmi).

4.8 Opatření u stávajících melioračních staveb (závlahy a odvodnění) Během terénních pochůzek a z jednání bylo zjištěno, že se v řešeném území vyskytují odvodňovací zařízení ve správě ZVHS pracoviště Uherské Hradiště. Jedná se síť otevřených melioračních kanálů v lokalitách Podíl, Svárovec, Neradovy, Kučovaniny, Návdavky a Padělky. Dále je ve správě ZVHS UH čerpací stanice odvodňovací u potoka Burava, která přečerpává vody z výše uvedené soustavy odvodňovacích kanálů a umožňuje tak zemědělské využití západní části katastru obce Topolná. Stav těchto příkopů je uspokojivý, jak bylo patrné v terénu jsou udržované a plní svojí funkci. Přibližně 36% území je odvodňované sporadickou drenáží, která je ve vlastnictví jednotlivých majitelů pozemků. Orientačně jsou odvodňované pozemky (včetně roku pořízení) zobrazeny na obrázku níže.


98


Obr. 7)

Odvodňované pozemky v k.ú Topolná

4.9 Pásma hygienické ochrany Zdroje vody určené pro hromadné zásobování obyvatelstva vodou musí být chráněny ochrannými pásmy, přičemž se jedná o ochranu vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti. Jímací zařízení území Kněžpole, které se nachází severně od obce Kněžpole, má odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství ONV Uh. Hradiště, pod č.j. Vod 2007/89 ze dne 27.12.1989 vyhlášena pásma hygienické ochrany 1. stupně, 2. stupně vnitřní a 2. stupně vnější. Jihozápadním okrajem katastru Topolná prochází hranice pásma hygienické ochrany 2. stupně vnitřní, západní část katastrálního území obce Topolná se nachází v pásmu hygienické ochrany 2. stupně vnější. Západní část katastrálního území obce Topolná se nachází v území chráněné oblasti přirozené akumulace voda (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy, vyhlášené Nařízením vlády č. 85/1981 Sb. Jedná se o území, které svými přírodními podmínkami tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod a má charakter chráněné vodohospodářské oblasti. Hranice CHOPAV je zde vedena podél silnice III/49724. Zákonná ochrana vod a vodohospodářských děl vyplývá ze zákona o vodách č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V tomto smyslu se v zájmovém území nachází následující vodohospodářské objekty:

−

− ochranné pásmo vodního toku – významný vodní tok Březnice - 8 m od břehové čáry − ochranné pásmo kanalizační sítě a vodovodních řadů do průměru 500 mm včetně – OP 1,5 m od vnějšího obvodu potrubí − ochranné pásmo kanalizační sítě a vodovodních řadů nad průměr 500 mm – OP 2,5 m od vnějšího obvodu potrubí − PHO vodojemu - totožné s oplocením pozemku vodojemu

Dále se v katastru Topolné vyskytují zařízení a stavby, u kterých je zákonem stanovené ochranné pásmo: − ochranné pásmo silnice II. a III. třídy – 15 m od osy komunikace GEODIS BRNO. spol. s r.o.

99


− ochranné pásmo elektrických vedení pro napětí nad 35 kV-110 kV včetně: 15 m od krajního vodiče na obě strany, − ochranné pásmo elektrických vedení pro napětí nad 1 kV-35 kV včetně: 10 m od krajního vodiče na obě strany, − ochranné pásmo pro NTL, STL a přípojky v zastavěném území obce – 1 m − ochranné pásmo pro ostatní plynovody a přípojky – 4 m − ochranné pásmo podzemních kabelů telekomunikačních vedení – 1,5 m na každou stranu od osy kabelu − ochranné pásmo lesa pro stavby trvalého charakteru 50 m od kraje lesních pozemků


100


5

OPATŘENÍ K OCHRANĚ A TVORBĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Ze zákona č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech vyplývá, že neopomenutelnou součástí plánu společných zařízení jsou opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, jako návrh místního územního systému ekologické stability.

5.1 Pojetí ekologické stability ekosystémů "Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce", takto charakterizuje ekologickou stabilitu zákon o životním prostředí č. 17/92 Sb., § 5. Ke společenstvům s nejnižší ekologickou stabilitou patří polní kultury, stabilnější jsou travní porosty, především ty s převažující složkou přirozeně rostoucích druhů. K nejstabilnějším patří přírodní a přirozené lesy. Ekologickou stabilitu zvyšují i takové systémy, jejichž vznik a uchování je závislé na lidské činnosti (rybníky, louky a pastviny s převahou přirozeně rostoucích druhů, staré vysokokmenné sady, liniová společenstva mezí a kamenic). Ekologicky stabilní harmonická krajina je i esteticky působivá, krásná a zdravá.

5.2 Tvorba územních systémů ekologické stability Cílem navrhování územních systémů ekologické stability krajiny je zabezpečit alespoň minimum takových území, kde ekologické systémy existují podle odvěkých zákonů přírody a kde nacházejí domov rozmanité druhy rostlin a živočichů jako přirozená součást krajiny. Nejsou-li přirozená společenstva rostlin a živočichů negativně narušována vnějšími zásahy, vyznačují se vysokou ekologickou stabilitou. Tato společenstva pak mají příznivý stabilizující účinek i na okolní zemědělské pozemky, lesní monokultury a území sídel. Koncepce územního systému ekologické stability krajiny vychází z předpokladu, že k uchování vysoké a trvalé produktivity a ekologické stability je zapotřebí izolovat od sebe jednotlivé ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících prvků. Základní význam pro územní zabezpečení ekologické stability krajiny mají ekologicky významné segmenty krajiny, což jsou ty části krajiny, které jsou tvořeny, nebo v nich převažují ekosystémy s relativně vyšší ekologickou stabilitou. Vyznačují se trvalostí biodiverzity a ekologickými podmínkami umožňujícími existenci druhů přirozeného genofondu krajiny.

5.3 Podklady pro zpracování Při zpracování plánu místního systému ekologické stability (MÚSES) byly jako podklady použity následující materiály : − Obec Topolná – územní plán obce, Ing. Arch. Vladimír Dujka, Zlín, Kamenná 3858, 2009 − Výsledky vlastního terénního průzkumu − Fotodokumentace − Mapy BPEJ GEODIS BRNO. spol. s r.o.

101


− − − − − − − − − −

Ortofotomapy Archivní materiály Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Biogeografické členění ČR, Culek M. a kol, Enigma, Praha., 1996 Geobiocenologie II., Buček A, Lacina J., MZLU Brno, 2000 Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, Český ústav ochrany přírody, 1995 Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Neuhäslová Z. a kol.: Academia, Praha 1998 Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje – analytická část, Arvita P spol. s r.o., 2003 Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Nadregionální a regionální ÚSES Zlínského kraje, Arvita P spol. s r.o., 2002 Oblastní generel ÚSES okresu Uherské Hradiště (TERRA projekt, Uh. Hradiště, 1998)

5.4 Popis přírodních podmínek Popis základních přírodních podmínek je uveden v textu „Rozbor současného stavu“, který tvoří součást etapy KPÚ „Přípravné práce“.

5.4.1 Biogeografická diferenciace Z hlediska individuálního biogeografického členění České republiky náleží zájmová oblast Topolné do provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie západokarpatské a severopanonské a rozhraní bioregionů: 3.7 Zlínského bioregionu a 4.5 Dyjsko-moravského bioregionu

5.4.2 Biogeografický region Biogeografické regiony (bioregiony) byly vymezeny kolektivem odborníků s hlavním koordinátorem RNDr. Martinem Culkem v letech 1993/94, jejich aktualizace pak proběhla v r. 2001. V České republice bylo vymezeno 90 bioregionů. Bioregiony v pojetí ÚSES reprezentují jedinečné (odlišitelné) jednotky biogeografického členění krajiny na regionální úrovni. Členění vychází z potenciální bioty (nikoliv z aktuálního stavu krajiny). Základem pro vytváření bioregionů jsou geologické, půdní, klimatické, topografické, geobotanické, fytochorologické a zoochorologické mapy. V rámci bioregionu se vyskytuje identická vegetační stupňovitost. Biocenózy bioregionu jsou ovlivněny jeho polohou a mají charakteristické chorologické rysy, dané zvláštnostmi postglaciální geneze flóry a fauny. V rámci bioregionu se tak většinou již nevyskytují jiné rozdíly v potenciální biotě než rozdíly způsobené odlišným ekotopem. Bioregion je vždy vnitřně heterogenní, zahrnuje charakteristickou mozaiku nižších jednotek – biochor a skupin typů geobiocénů. Zpravidla se také vyznačuje charakteristickým georeliéfem mezoklimatem a půdami. Zájmové území leží na rozhraní bioregionu Zlínského (3.7) a bioregionu Dyjsko-moravského (4.5). Hranice Zlínského bioregionu vůči nivnímu Dyjskou - moravskému bioregionu s katénou přirozené i náhradní vegetace zaplavované nivy výrazná.


102


3.7 Zlínský bioregion Biota Bioregion leží v mezofytiku a zaujímá téměř celý fytogeografický okres 79. Zlínské vrchy (kromě východního okraje) a severozápadní výběžek fytogeografického okresu 78. Bílé Karpaty lesní. Vegetační stupně (Skalický): suprakolinní až submontánní. Potenciální vegetaci nižších částí bioregionu tvoří karpatské dubohabřiny (Carici pilosaeCarpinetum), na prudších svazích kyselých substrátů snad též ostrůvkovitě acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion). Výše přecházejí do bučin (Carici pilosae-Fagetum, respektive Luzulo-Fagetum). V nivách podél větších toků je pravděpodobně Pruno-Fraxinetum, podél menších potůčků často Carici remotae Fraxinetum. Přirozené bezlesí chybí. Přirozenou náhradní vegetaci tvoří mezofilní luční porosty svazů Arrhenatherion a Cynosurion (typické Antoxantho-Agrostietum), na vlhkých místech přecházející v Calthion (Cirsietum salisburgensis). Xerofilnější vegetační typy jsou velmi vzácné, vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati je přítomna pouze ve fragmentech. Na kyselých substrátech se objevuje fragmentálně vegetace svazu Violion caninae. Na svahových prameništích se předpokládá zastoupení méně náročných typů vegetace svazu Caricion davallianae. Křoviny náležejí svazu Prunion spinosae, v lemech je zastoupena vegetace svazu Trifolion medii. Skladba květeny je vcelku jednotvárná, tvořená běžnými druhy moravských Karpat. Mezní prvky jsou ojedinělé, výraznější exklávní prvky zcela chybějí. V lesích je hojná ostřice chlupatá (Carex pilosa), o. převislá (C. pendula) a hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis), ojediněle sem zasahují druhy hercynského háje.Bioregion je charakterizován ochuzenou faunou předhůří Karpat ve zkulturnělé krajině, s ojedinělými zbytky suchomilných společenstev. 4.5 Dyjsko-moravský bioregion Biota Bioregion se rozkládá v termofytiku ve fytogeografickém okrese 18. Jihomoravský úval (s výjimkou některých výběžků a oblastí písků na Bzenecku a Valticku). Vegetační stupně (Skalický): planární. Potenciálné převládají lužní lesy. Tvrdý luh je tvořen vegetací podsvazu Ulmenion, zejména asociacemi Ficario-Ulmetum campestris a Fraxino pannonicae-Ulmetum, které zřídka na nejvyšších místech aluvia přecházejí do typů blízkých panonskému Primulo veris-Carpinetum a snad až k teplomilným doubravám. V depresích se často objevuje Salici-Populetum ze svazu Salicion albae. Primámí bezlesí je vyvinuto na mokřadech (vnitrozemská delta, mrtvá ramena) s katénou vegetace svazu Phragmition communis, Caricion gracilis, které přecházejí ve vodě v různé typy vegetace, náležející svazům Hydrocharition, Nymphaeion albae, Potamion lucentis, Potamion pusilli a Batriachion aquatilis. V současnosti lesy a primární bezlesí pokrývají zhruba pětinu plochy. Na části bezlesí jsou vyvinuty přirozené luční porosty, náležející zejména svazům Cnidion venosi, Alopecurion pratensis, ojediněle Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris. Na nejvyšších místech nivy (hrúdy) jsou


103


ostrůvky xerofilní luční vegetace, náležející zřejmě svazu Festucion valesiacae nebo KoelerioPhleion phleoidis. Ve vlhkomilné i suchomilné flóře jsou zastoupeny četné druhy vázané na aluvia dolních toků řek, velmi často vyzařující z Panonie, kontinentálního (ponticko-jihosibiřského) charakteru, které mají zčásti charakter mezních prvků. Jsou to např. jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), bledule letní (Leucojum aestivum), pryšec bahenní (Tithymalus palustris), p. lesklý (T. lucidus), máčka plocholistá (Eryngium planum), žluťucha slatinná (Thalictrum flavum), jarva žilnatá (Cnidium dubium), šišák hrálolistý (Scutellaria hastifolla), mordovka písečná (Phelipanche arenaria), divizna knotovkovitá (Verbascum phoeniceum) a svízelka piemontská (Cruciata pedemontana). Vzácně se udržely hájové druhy, snad splavené z vyšších, především karpatských poloh, případně představující relikty předlužního období, jako kopytník evropský (Asarum europaeum), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), rozrazil horský (Veronica montana), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a sněženka předjarní (Galanthus nivalis). Fauna bioregionu je součástí severopanonské podprovincie, v jejím rámci se však liší převahou lužních typů. Význačným prvkem luhů jsou periodické záplavové a sněžní tůně, s výskytem charakteristických korýšů žábronožek, lupenonohů, vznášivek ap. Výraznou jednotkou je fauna řeky Moravy, která i přes úpravy koryta a silné znečištění vykazuje široké spektrum organismů černomořského povodí (měkkýši točenka kulovitá, kamenolep říční, zubovec dunajský, velký počet druhů ryb). Řekami se nyní šíří reintrodukovaný bobr evropský.

5.4.3 Biochory Jsou vyšší typologické jednotky členění bioregionu. Mají heterogenní ráz a vyznačují se svébytným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace skupin typů geobiocénů. Tyto vlastnosti jsou podmíněny kombinací vegetačního stupně, substrátu a reliéfu. Biochora tedy vychází z potenciálních podmínek krajinné sféry, zpravidla se však vyznačuje i svébytným zastoupením aktuálních biocenóz. Pro účely snadné identifikace typů biochor byl vytvořen čtyřmístný kód složený z jednoho znaménka, jedné číslice a dvou písmen. Číslicí je vyjádřen převažující vegetační stupeň typu biochory. Číslu vegetačního stupně je někdy předřazeno znaménko „-“ označující, že daný typ biochory leží v oblasti srážkově relativně suché. Pokud se typ biochory nachází v oblasti srážkově normální až nadnormální, není na prvním místě uvedeno žádné znaménko. Třetí složku kódu tvoří georeliéf, který je vyjádřen jedním písmenem velké abecedy. Čtvrtá složka označuje v typu biochory půdní substrát a jeho vlhkost. V zájmovém území se nachází biochory (dle Biogeografického členění České republiky II. Díl, Martin Culek a kol.): 1Lh Širší hlinité nivy 1. v.s. (v zájmovém území tvoří asi polovinu) 2BE Pahorkatiny na spraších 2. v.s. (v zájmovém území tvoří asi polovinu) 3BC Pahorkatiny s plošinami na vápnitém flyši 3. vs. (zasahuje do SV části zájmového území)


104


Obr. 8)

Biochory v k. ú. Topolná

1Lh Širší hlinité nivy 1. v.s. – kontrastně modální Typ se nachází v Panoniku na jižní Moravě, je tvořen 4 velkými segmenty, největší plochu má 3-6 km široká niva Moravy. Díky podstatně silnější fluviální dynamice Moravy jsou podél ní výrazné břehové valy a bezodtoké deprese. Zachovány jsou zbytky tůní, příkopy a náhony. Substrát je tvořen povodňovými jílovitými hlínami o mocnosti kolem 5 m v nivě Moravy (díky rozkolísaným přítokům z flyšových Karpat) a jemně písčitými hlínami o mocnosti kolem 2 m ostatních řek. Pouze na zbytcích konvexních břehů v meandrech vystupují lavice podložních štěrků a písků a dále se při povodních dotvářejí. Převažují typické fluvizemě, které směrem od vrchovin přecházejí do těžších glejových fluvizemí. Podél Moravy dominují glejové fluvizemě. V malých depresích a mrtvých ramenech vznikly typické gleje. Potenciální vegetaci tvoří především tvrdý luh podsvazu Ulmenion, a to především středoevropská asociace jilmových doubrav Querco-Ulmetum. Na málo vyvinutých půdách s větším kolísáním hladiny podzemní vody se objevují i topolové jaseniny (Fraxino-Populetum). Měkký luh (nyní velni vzácný) tvoří vrbiny s vrbou bílou (Salicetum albae). Přirozenou nelesní vegetaci tvoří zřídka porosty zaplavovaných luk blížící se svazu Cnidion venosi, častěji najdeme porosty blížící se asociaci Serratulo-Festucetum commutatae (svaz Molinion). Nejčastěji jsou na místech nivních luk porosty v různém stupni degradace, které odpovídají vegetaci svazů Alopecurion nebo Arrhenatherion. V mokřadech najdeme nejčastěji vegetaci vysokých ostřic (svaz Caricion gracilis), řidčeji rákosiny (svaz Phragmition), v tůních vegetaci svazu Potamion lucentis, Hydrocharition a Lemnion minoris. V nivách se vyskytuje submediteránní jasan úzkolistý. Z okolních vrchovin jsou do niv splavovány některé druhy středních poloh. D: 1BC-C4(30), 1BC-C5a(55), 1C5a(10) K: 1C5a-(1), 1C5b-(2), 1C7a-(2), 1C7b-(2).


105


Dnes je nejčastějším využitím niv orná půda, i když ještě před 50 lety převažovaly louky. Pole i lesy tvoří velké celky. Drobnými prvky druhotné krajinné struktury jsou břehové porosty a stromořadí podél cest. Typické byly v loukách roztroušené duby, topoly a vrby; s loukami téměř vymizely. Zbytky luk jsou nyní hlavně podél Moravy a jsou vázány na jímací území a hůře dostupné plochy. Vodní plochy jsou reprezentovány velkými štěrkovnami zaplavenými vodou. Významná je i plocha samotné řeky Moravy (šířka kolem 50 m). Řeky jsou téměř zcela regulovány, četné jsou mohutné jezy a náhony. Sídla se nacházejí se hlavně na nízkých terasách na okrajích niv. BC musí zahrnovat škálu typů lužních společenstev od vodního toku, tůní přes měkký luh až po tvrdý luh. STG: 1BC-C4

2BE Pahorkatiny na spraších 2. v.s. – kontrastně modální Plošně velmi rozlehlý typ je soustředěn do velkého počtu spíše středně velkých a velkých segmentů. Vymezen byl ve východní části Polabí, po obvodu jihomoravských úvalů a v jádře Hornomoravského úvalu. Různorodý reliéf odpovídá značnému plošnému rozšíření typu a je ovlivňován jak utvářením předkvartérního reliéfu a charakterem podloží, tak podmínkami ukládání spraší. V terénu se střídají plošiny rovné i členité, svahy, krátké a strmé i dlouhé a mírné, konkávní, konvexně-konkávní i konvexní, úpady i suchá nebo periodicky protékaná údolí, suché, ojediněle i trvale protékané strže, místy jsou úzké údolní nivy. V substrátu dominují sprašové pokryvy různé mocnosti, usazené na předkvartérním podkladě tvořeném paleogénním flyšem. Blízkost těchto starších hornin pod povrchem a vliv na pedogenetický proces je většinou signalizován ostřejšími terénními tvary. Pro tento typ je charakteristické, že tyto podložní horniny vystupují lokálně na povrch a tvoří ostrůvky odlišného prostředí. Místy se nacházejí i torza fluviálních štěrkopískových teras. V půdním pokryvu převažují černozemě různých subtypů, na něž ve vlhčích a vyšších polohách navazují hnědozem. Varianta středomoravská: Potenciální přirozenou vegetaci tvoří karpatské ostřicové dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum), na svazích jižního kvadrantu středoevropské teplomilné doubravy ze svazu Quercion petraeae (asociace Potentillo albae-Quercetum). V depresích v potočních nivách lze očekávat Pruno-Fraxinetum. Na odlesněných místech se objevují teplomilné trávníky svazu CirsioBrachypodion pinnati, na vlhkých místech svazu Calthion. D: 2BD3 K: 2BC-C4 nebo 2BC4, *3B3 Pole dominují a jsou většinou velká. Dělená jsou silnicemi, polními komunikacemi často vedenými v pravidelné síti větrolamy, vegetačními i naoranými mezemi, břehovými porosty drobných toků nebo vesměs zarostlými stržemi a úvozy. Tento typ patří k nejméně lesnatým. Lesy většinou tvoří pouze drobné fragmenty zarůstající strže, úvozy, ostřejší terénní tvary s mělkými půdami .Relativně hojné jsou lesy v potočních luzích, kde zarůstají opuštěné louky. Obhospodařované travní porosty se nacházejí především ve srážkově bohatších oblastech, jinak jsou omezeny pouze na fragmenty


106


luk v potočních.Vzácné vodní plochy tvoří hladiny malých autochtonních vodních toků a rybníčky v pramenných úsecích. Sady jsou tak jako jinde tvořeny charakteristickými plochami uvnitř a po obvodě jednotlivých sídel. Tato biochora náležící do starosídelní oblasti představovala dík svým příznivým podmínkám územní základnu starobylých organizačních jader na našem území. Náhradní typy: 2RE+3BE, -2BL+2RE, 2PB+3RE, -2PB+3RE, v 3.1 a 4.3 2PB, -2PB, 2PC Cílové ekosystémy: přirozené: HD, LO-LU, (BU-K) náhradní: MT STG: 2BD3

3BC Pahorkatiny s plošinami na vápnitém flyši 3. vs. – kontrastně modální Tento typ biochory se vyskytuje roztroušeně po obvodu Karpat. Reliéf je monotónní, převažuje členitá pahorkatina, se zbytky plošin na hřbetech. Svahy jsou často postižené sesuvy, údolí jsou široká. Geologické podloží budují flyšové sedimenty karpatských příkrovů - jíly, slíny, jílovce a pískovce překryté svahovinami, místy s příměsí spraší. Na příkrých svazích místy vystupuje písčité podloží, vyskytují se sesuvy. Půdy odrážejí vlastnosti substrátu. Převažují kambizemě a kambizemně pseudoglejové, půdy jsou ohroženy vodní i větrnou erozí. Potenciální přirozenou vegetací jsou karpatské ostřicové dubohabřiny (asociace Carici pilosaeCarpinetum), na vhodných stanovištích s jižní nebo západní expozicí i středoevropské teplomilné mochnové doubravy (Potentillo albae-Quercetum). V nejvyšších polohách se objevují již ostřicové bučiny (Carici pilosae-Fagetum). Lesní prameniště hostí zpravidla vegetaci ostřicových jasenin (Carici remotae-Fraxinetum). Charakteristická jsou přirozená náhradní společenstva teplomilných trávníků ze svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, případně s vtroušenými prameništi. Podél potoků se objevuje vegetace svazu Calthion. D: 3BD3 K: 3BC3, 3BC5a, 3CD5b - prameniště Lesy jsou převážně v malých a středních celcích, místy jsou součástí velkých celků. Místy zůstaly zachovány travní porosty. Vodní plochy jsou tvořeny především pramennými úseky malých potoků. Na oblých temenech a mírných svazích převažuje orná půda, pole jsou středně velká, oddělená komunikacemi, polními cestami, vodními toky a lesními celky. Sady byly typické zejména Bílých Karpatech, dnes je jejich plocha omezena, často leží ladem. Náhradní typy: Příbuzné typy:Kontrastní typy: Cílové ekosystémy: přirozené: BU-K, LO-PO, PR-RA


107


náhradní: MT, PR-RA STG: 3BD3

5.4.4 Skupiny typu geobiocénu (STG) Skupiny typů geobiocénů (dále STG) sdružují ekologicky podobné přírodní suchozemské ekosystémy (označované v systému A. Zlatníka 1976 českými názvy potenciální přírodní vegetace) se všemi od nich vývojově pocházejícími společenstvy, která se mohou vystřídat na ploše těchto trvalých ekologických podmínek. Jsou nazvány podle hlavních dřevin potenciálních lesních fytocenóz. Označují se třímístným kódem vyjadřujícím: vegetační stupeň (1-8) (A : trofickou řadu stanoviště – vyjadřují podmínky bioty dané obsahem živin a půdní reakcí oligotrofní – chudá a kyselá, B : mezotrofní – středně bohatá, C: nitrofilní – obohacená dusíkem, D : bazická – živinami bohatá na bazických horninách, a jejich přechody – A/B : oligo-mezotrofní, B/D : mezotrofně- bazická, B/C : mezotrofně nitrofilní, C/D : nitrofilně- bazofilní) hydrickou řadu – vystihují rozdíly ve vlhkostním režimu půd (1-suchá, 2-omezená, 3-normální, 4zamokřená, 5-mokrá a)s proudící vodou, b)se stagnující vodou, 6-rašeliništní) Charakteristika typů geobiocénů v zájmovém území Z hlediska diferenciace biocenóz podle vazby na minerální zásobenost a kyselost substrátu převládají v zájmovém území segmenty nitrofilní řady C a nitrofilně-bazofilní C/D, významně je zastoupena mezotrofně nitrofilní meziřady B/C a mezotrofně bazická meziřada B/D. Z hydrických řad výrazně převažuje normální hydrická řada 3, s častými přechody do zamokřené (4). Nejrozšířenějšími STG na řešeném území jsou typické lipové bukové doubravy a habrojilmové jaseniny nižšího stupně. Na řešeném území byly vymezeny nejčastěji tyto STG: 1BC-C4 habrojilmové jaseniny nižšího stupně 2BD3 lipové bukové doubravy 3BD3 lipové dubové bučiny Popis skupin typů geobiocénů: 1BC-C4 - habrojilmové jaseniny nižšího stupně (Ulmi – fraxineta carpini inferiora) – Ufrc inf Údolní nivy větších řek v klimaticky nejteplejší oblasti T4, v nadmořských výškách do 200 m. Zaujímají relativně nejsušší části ploché údolní nivy. Tato skupina je vázána především na okraje širokých niv a na vyvýšená místa a to na písčité hrúdy a štěrkopískové terasy. Převládajícím půdním typem jsou fluvizemě. Hlavními dřevinami jsou dub letní, jasany, topoly, jilmy. Příměs tvoří lípy, GEODIS BRNO. spol. s r.o.

108


babyky, habry, střemcha hroznovitá. V keřovém patře se nachází svída krvavá, bez černý, brslen evropský, hloh obecný, trnka obecná, kalina obecná. Druhová pestrost podrostu se projevuje nápadně v jarním aspektu a jde např. o orsej jarní, sasanky, křivatec žlutý, sněženka předjarní. V létě dominují kopřiva dvoudomá, popenec břečťanovitý, svízel přítula. V rámci širokých řičních niv jsou biocentra a biokoridory nejčastěji lokalizovány právě do segmentů habrojilmových jasenin. 2BD3 - lipové bukové doubravy (Fagi – querceta tiliae) - FQtil Plošiny a svahy v pahorkatinách a nižších částech vrchovin, zpravidla v rozmezí nadm. výšek 250 – 400 m, na jižních expozicích i výše v teplých a mírně teplých klimatických oblastech. Podloží tvoří minerálně bohaté horniny, spraše, vápnité jílovce, slínovce, pískovce, vápence, opuky, z vyvřelých hornin především čediče. Nejhojnějšími půdními typy jsou černozemě, hnědozemě, eutrofní kambizemě a pararendziny. V dřevinném patře převládá dub zimní i dub letní, vzácněji dub pýřitý. Dále se vyskytují lípy, habr obecný, javor babyka, jeřáb břek, buk lesní. Z keřů se vyskytuje dřín obecný, kalina tušalaj, klokoč zpeřený, ptačí zob obecný, brslen bradavičnatý, svída krvavá, řešetlák počistivý, hloh jednoblizný, líska obecná, trnka obecná, zimolez pýřitý. V synusii podrostu bývají dominantní trávové druhy jako je lipnice hajní, strdivky, srha mnohomanželná, válečka lesní, kostřava různolistá, ostřice chlupatá. Z bylin se pravidelně vyskytují mařínka vonná, ptačinec velkokvětý, svízel lesní, medovník meduňkolistý, prvosenka jarní aj. Ze vzácných bylin se zde roztroušeně typicky vyskytují např. okrotice, střevíčník pantoflíček, lilie zlatohlávek, vemeník dvoulistý. 3 BD 3 – lipové dubové bučiny (Querci – fageta tiliae) – Qftil Mírné až střední svahy různých expozic a široce klenuté hřbety v pahorkatinách a vrchovinách v rozmezí nadmořských výšek 300 –500m, na slunných expozicích výjimečně až 600 m. Půdotvorným substrátem jsou horniny dobře zásobené bázemi, především vápenec, čedič, opuka, vápnité pískovce, spraše a sprašové hlíny. Půdy jsou hluboké, převážně hlinité bez skeletu nebo jen mírně skeletovité. V dřevinném patře převládá buk nad dubem zimním, v některých segmentech se vyskytuje i dub letní. Pravidelnou příměs tvoří lípy, habr, jednotlivě se mohou vyskytovat i třešeň ptačí, javory, vzácně i jeřáb břek. Z keřů se pravidelně vyskytuje líska obecná.V synusii podrostu bývají dominantní trávové druhy jako např. válečka prápořitá, válečka lesní, lipnice hajní aj. Z bylin se pravidelně vyskytují mařínka vonná, ptačinec velkokvětý, kopytník evropský, jaterník podléžka kostival hlíznatý, žindava evropská aj. Ze vzácných bylin se zde roztroušeně typicky vyskytují např. okrotice, střevíčník pantoflíček, lilie zlatohlávek, kruštík tmavočervený. V plošším reliéfu převládá orná půdy. V členitějším reliéfu se zachovaly i rozlehlejší lesní porosty, časté jsou zde ovocné sady, místy postagrární lada. Návrhované druhy dřevin: Navrhované druhy dřevin budou navržena dle příslušnosti k typům geobiocénů a členěna do dvou základních kategorií (dle hydrické řady):


109


Tab. 35)

Dřeviny pro ÚSES mokré řady

Hlavní dřeviny

Doplňkové dřeviny

Acer campestre L.

javor babyka

Acer platanoides L.

javor mléč

Carpinus betulus L.

habr obecný

Fraxinus excelsior L.

jasan ztepilý

Tilia cordata MILL.

lípa malolistá

Fraxinus angustifolia VAHL.

jasan úzkolistý

Ulmus laevis PALL.

jilm vaz

Populus alba L.

topol bílý

Quercus robur L.

dub letní

Populus x canescens

topol

Populus nigra L.

topol černý

Prunus padus L.

střemcha obecná

Quercus petraea LIEBL.

dub zimní

Tilia platyphylla SCOP. Ulmus carpinifolia GLEDITSCH.

lípa velkolistá jilm ladní

Křoviny Cornus sanguinea L.

svída obecná

Ribes rubrum L.

meruzalka červená

Crataegus oxycantha L.

hloh obecný

Rubus caesius L.

ostružiník ježiník

Euonymus europaeus L.

brslen evropský

Salix purpurea L.

vrba nachová

Ligustrum vulgare L.

ptačí zob

Salix trinadra L.

vrba mandlová

Lonicera xylosteum L.

zimolez obecný

Salix viminalis L.

vrba košařská

Ribes nigrum L.

meruzalka černá

Tab. 36)

Dřeviny pro ÚSES normální řady

Hlavní dřeviny

Doplňkové dřeviny

Acer platanoides L.

javor mléč

Acer campestre L.

javor babyka


dub zimní

Acer pseudoplatanus L.

javor klen

Carpinus betulus L.

habr obecný

Fagus silvatica L.

buk obecný

Tilia cordata MILL.

lípa malolistá

Prunus avium L.

třešeň ptačí

Tilia platyphylla SCOP.

lípa velkolistá


dub zimní

Sorbus aucuparia L.

jeřáb obecný

Sorbus torminalis L.

jeřáb břek

Quercus robur L.

dub letní

Fraxinus excelsior L.

jasan ztepilý

Betula verrucosa EHRH

bříza běloková

Sorbus aria (L.) CRANZ.

jeřáb muk

Ulmus glabra HUDS.

jilm horský

Křoviny Amelanchier ovalis MED.

muchovník vejčitý

Ligustrum vulgare L.

ptačí zob

Corylus avellana L.

líska obecná

Rhamnus catharticus L.

řešetlák počistivý

Crataegus monogyna JACQ.

hloh jednosemenný

Rosa canina L.

růže šípková

Crataegus oxycantha L.

hloh obecný

Salix elaeagnos SCOP.

vrba šedivá

Prunus spinosa L.

trnka obecná

Viburnum opulus L.

kalina obecná

Cornus sanguinea L.

svída obecná

Lonicera xylosteum L.

zimolez obecný

Cornus mas L.

dřín obecný

Ribes alpinum L.

meruzalka horská

Evonymus verrucosus SCOP

brslen bradavičnatý

Salix purpurea L

vrba nachová

Přesné druhové složení a procentické zastoupení jednotlivých dřevin bude upřesněno v rámci jednotlivých prováděcích projektů územních systémů ekologické stability. GEODIS BRNO. spol. s r.o.

110


5.5 Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody a krajiny je zakotvena v zákoně 114/1992 Sb., a jeho prováděcích vyhláškách 395/1992 Sb. a 60/2008 Sb. Na k. ú. Topolné se nenachází žádné zvláště chráněné území. Pouze okrajově zasahuje do řešeného území EVL 0724120 Kněžpolský les. Jedná se o rozsáhlý komplex lužních lesů s četnými slepými rameny a tůněmi, který je stanovištěm řady mokřadních a vodních rostlin a živočichů. Dominantou vegetace v celém komplexu jsou tvrdé luhy nížinných řek s převahou jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia) a dubu letního (Quercus robur). Fragmentálně ve sníženinách zazeměných částí slepých ramen s vysokou hladinou spodní vody se vyskytují měkké luhy nížinných řek svazu Salicion albae, v menší míře se vyskytuje vodní a pobřežní vegetace ve slepých ramenech a tůních. Do PK jsou začleněny i navazující mezofilní ovsíkové louky. PK Kněžpolský les reprezentuje významnou část vegetace mokřadů tzv. Hradištského příkopu. Význam lužního komplexu z hlediska mimoprodukční funkce spočívá jednak v ovlivnění mikro- i mezoklimatu Dolnomoravského úvalu směrem k vyšší vlhkosti, dále v příznivé regulaci vodního režimu (zadržování vody) a má význam půdoochranný. Celé území slouží také jako retenční plocha při rozlivu vodních toků. Jednoznačně přispívá k biologické diverzitě území. Z hlediska biologického i krajinářského se jedná o cenný komplex biotopů, který je ovšem v některých svých částech silně poznamenán lidskou činností. Okraje PK jsou vystaveny eutrofizaci ze zemědělské činnosti a zde bylo zaznamenáno šíření ruderálů. Všechny segmenty jsou více či méně negativně ovlivněny zásahy do vodního režimu krajiny (regulace řeky Moravy a jejích přítoků). Dále se v zájmovém území uplatňuje především obecná ochrana přírody, tj. ochrana územních systémů ekologické stability, významných krajinných prvků a krajinného rázu.

5.6 Popis aktuálního stavu krajiny Zájmové území je reprezentováno typickou intenzivně využívanou agrární krajinou. Krajinná mozaika je hrubá, zastoupení krajinné zeleně nízké. Topolná je typickou zemědělskou vsí. Poloha sídla nabízí krásné panoramatické pohledy na okolní krajinu. Novodobou dominantou území je vysílač situovaný v údolní nivě. Typickým prvkem estetiky krajinného prostoru jsou dlouhé pruhové pozemky se zahradami. Celková výměra katastrálního území Topolná dle katastru nemovitostí činí 1039 ha, z toho činí: Orná půda Vinice Zahrady Ovocné sady Trvale travní porosty Zemědělská půda celkem Lesní půda Vodní plocha Zastavěné plochy GEODIS BRNO. spol. s r.o.

705 ha 7 ha 39 ha 2 ha 120 ha 873 ha 55 ha 19 ha 26 ha 111


Ostatní plochy

66 ha

V rámci kvantifikace ekologické stability byl formulován tzv. koeficient ekologické stability – KES. Výpočet koeficientu ekologické stability Kes byl proveden podle vzorce, který schematicky vyjadřuje poměr ploch ekologicky stabilních (lesní půda, louky, pastviny, zahrady, sady, vodní plochy) a nestabilních (orná půda, zastavěné plochy, ostatní plochy). Hodnoty Kes jsou obecně klasifikovány takto: Kes < 0,10 území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0,10 < Kes < 0,30 území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0,30 < Kes < 1,00 území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1,00 < Kes < 3,00 vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami Kes > 3,00

stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur

Dle aktuálního stavu využití území (evidence KN) hodnota koeficientu ekologické stability v zájmovém území dosahuje hodnoty 0,30, což představuje území nadprůměrně využívané se zřetelným narušením přírodních struktur. V každém případě se jedná o území vyžadující revitalizační opatření, zejména při minimalizaci vodní a větrné eroze. Celkově lze hodnotit vlastní území k. ú. Topolná jako ekologicky málo stabilní, zastoupení ekostabilizačních prvků ve volné krajině je nízké.

5.7 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability vytváří vzájemně propojená síť ekologicky významných segmentů krajiny s přirozeným nebo přírodě blízkým vegetačním krytem, zajišťující ekologickou rovnováhu v krajině. Z hlediska krajinné ekologie mají vliv na stav území krajinné prvky nadregionálního a regionálního významu, které propojují prvky lokálního systému. Návrh sítě ÚSES vychází z oborových generelů ÚSES zpracovaných v 90. letech a z platného územního plánu.

5.7.1 Postavení území z hlediska širších vztahů ÚSES Katastrálního území Topolná se přímo dotýkají skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. GEODIS BRNO. spol. s r.o.

112


V severní části katastrálního území prochází ve směru západ – východ upřesněná a vymezená trasa nadregionálního biokoridoru (NRBK) K 141 Buchlovské lesy - Spálený, spojující dvě biocentra regionálního významu (Prusinky a Lapač). Vzhledem k nutnosti zapracování nové trasy vedení VVN 400 kV byla původní trasa NRBK posunuta severním směrem a nově bylo vymezeno lokální biocentrum (LBC) Bukovina II. Na severovýchodním okraji katastru byla stabilizována plocha LBC Bukovina I. Na východním okraji k. ú. Topolná byla vymezena trasa chybějícího regionálního biokoridoru (RBK) RK 1595 Bílovice – K 141 spojující biocentra Pláňavy a Strašov, jenž leží částečně na k. ú. Topolná, z větší části však na k. ú. Březolupy. Na JZ od katastru Topolná leží RBC Kněžpolský les. RBC Kněžpolský les je součástí EVL Kněžpolský les.

Obr. 9)

Přehledná situace vyšších ÚSES v okolí k.ú. Topolná

5.7.2 Koncepce návrhu lokálního systému ekologické stability krajiny Při koncepci návrhu lokálního systému ekologické stability krajiny bylo vycházeno především z těchto zásad: − využití regionálního biokoridoru RK 1595, − využití nadregionálního biokoridoru NRBK K141 Buchlovské lesy - Spálený, − využití nejcennějších segmentů jinak velmi antropogenně ovlivněné krajiny, tj. kostry ekologické stability krajiny (významné krajinné prvky) jako stávající, většinou vysoce funkční biocentra,


113


− upřesnění navrhovaných biocenter a biokoridorů s využitím společenstev, která ve stávajícím systému nejsou zahrnuta, − doplnění sítě biocenter a biokoridorů návrhem sítě interakčních prvků, − to vše při důsledném respektování metodiky, zvláště vzdáleností biocenter. Minimální parametry stanovené pro lokální síť systému ekologické stability se vždy nepodařilo dodržet, především pro funkčnost stávajících biocenter, která pak byla do sítě zahrnuta v celé své rozloze, i když tím byly minimální parametry překročeny, − navázání návrhu lokálního systému řešených katastrů na již zpracovanou síť lokálního systému v sousedních katastrech

5.8 Plán místního systému ekologické stability na území dotčeném KPÚ Návrh plánu územního systému ekologické stability vychází ze širších vztahů v okolí řešeného území a z již zpracovaných dokumentací sousedících území. Návrh ÚSES vychází z platné ÚTP (územně technický podklad, § 3 zák. č. 50/1976 Sb. ve znění p. p.) Na severu katastru Topolná se táhne ve směru západ – východ vymezená trasa lesních porostů nadregionálního biokoridoru (NRBK) K 141 Buchlovské lesy – Spálený. Vzhledem k nutnosti zapracování nové trasy vedení VVN 400 kV byla původní trasa NRBK posunuta severním směrem a nově bylo definováno lokální biocentrum (LBC) Bukovina II. Na severovýchodním okraji katastru byla stabilizována plocha LBC Bukovina I. Na východním okraji katastru Topolná se nachází funkční LBC Pláňavy a Strašov, kudy prochází trasa regionálního biokoridoru (RBK) RK 1595, která je tvořena lesními porosty podél vodního toku. Po západním okraji řešeného území katastru byla v nivě potoka Burava vymezena trasa převážně nefunkčního lokálního biokoridoru (LBK) propojující v severojižním směru NRBK K 141 s RBC Kněžpolský les (jižně od řešeného území). Do trasy tohoto LBK bylo SZ od obce nově vloženo chybějící LBC Nivky. Na jižním okraji k. ú. Topolná byla v nivě říčky Březnice vymezena trasa převážně nefunkčního lokálního biokoridoru propojující ve východozápadním směru RBK RK 1595 s RBC Kněžpolský les. Nad rámec původního okresního generelu ÚSES byly vymezeny dvě nové trasy lokálních biokoridorů. V SV části se jedná o kontaktní trasu LBK (s vloženým LBC Burovy) propojující RBC Prusinky s RBK RK 1595. V JZ části katastru byl vymezen lokální biokoridor (s vloženým LBC Neradovy) propojující výše uvedený LBK vymezený v nivě říčky Březnice s RBC Kněžpolský les. Systém ekologické stability je v zájmovém území doplněn sítí interakčních prvků v podobě pásů liniové krajinné zeleně, které budou plnit mimo jiné i funkci větrolamů. V návrhu se představuje především doprovodná vegetace podél cest. Podrobný popis biocenter, biokoridorů a interakčních prvků je uveden v tabulkové části.


114


Tab. 37)

Přehled prvků územního systému ekologické stability PRVEK

OZNAČENÍ

CÍLOVÁ SPOLEČENSTVA

SOUČASNÝ STAV

LV

FUNKČNÍ TYP

PROSTOROVÉ PARAMETRY NÁVRH ŠÍŘKA

DÉLKA

STAV (OPATŘENÍ)

střet s IS

VÝM/M2

Funkční typ a biogeografický význam

druh

využití

nefunkční lokální biocentrum

7

-


14 2 7

19 -


14 2

19 -

částečně funkční lokální biocentrum

14 2

19 -

funkční lokální biocentrum

2

-

BIOCENTRA

LBC1-Nivky

lokální biocentrum

kombinovaná

LBC2-Burovy


kombinovaná

LBC3-Neradovy


kombinovaná

LBC4-Pláňavy


kombinovaná

LBC5-Strašov


kombinovaná

LBC6-BukovinaI.


lesní společenstva

LBC7-BukovinaII.



trvalý travní porost na podmáčeném stanovišti v toku Buravy, částečně orná půda, ruderalizace lesní a trvalý travní porost na podmáčeném stanovišti, součástí je i vodní tok, částečně orná půda, ruderalizace orná půda, součástí je koryto vodního toku umělé trvalý travní porost, součást vodního toku, břehové porosty lesní porost, součást vodního toku, břehové porosty

10001 VL

-

-

31 028 k realizaci

VL

-

-

28 422 k realizaci

10001 VL

-

-

29 296 k realizaci

VL

-

-

11 697 k rekonstrukci*

VL

-

-

2 215 k rekonstrukci

lesní porost

1557

-

-

65 365 zachovat


10

-

lesní porost

1557

-

-

74 934 zachovat


10

-

biocentra celkem/ m2:

RWE

Telefonica

242 957 BIOKORIDORY

NRBK K141-A

nadregionální biokoridor


lesní porost

1557

40,0

533

18 474 zachovat

NRBK K141-B



lesní porost

1557

40,0

661

28 038 zachovat

RK 1595-A

regionální biokoridor


lesní společenstvo, částečně orná půda

VL

42,0

341

13 209 k realizaci

RK 1595-B


kombinovaná


10001

45,0

490

18 120 k realizaci


VN

VN

funkční nadregionální biokoridor funkční nadregionální biokoridor

10

10

nefunkční regionální biokoridor

14 2 7

16 -

částečně funkční regionální biokoridor

14

19

115

Aktualizace plánu společných zařízení v k. ú. Topolná PRVEK

OZNAČENÍ


SOUČASNÝ STAV

LV

FUNKČNÍ TYP


RK 1595-C


kombinovaná

RK 1595-D


kombinovaná

LBK 1-A

lokální biokoridor

křovinná společenstva

součástí vodní tok s břehovým a mokřadním společenstvem součástí vodní tok s břehovým a mokřadním společenstvem lesní porost, ruderalizace

LBK 1-B



LBK 1-C


DÉLKA

STAV (OPATŘENÍ)

střet s IS

VÝM/M2


druh

využití

VL

14,0

245


funkční regionální biokoridor

7

-

10001 VL

35,0

736



2 7

-

VL

15,0

74


VVN

částečně funkční lokální biokoridor

7

-

orná půda s dřevinami, 10001 ruderalizace VL

15,0

228

4 775 k realizaci

VVN

nefunkční lokální biokoridor

14 2

19 -


orná půda s dřevinami, 10001 ruderalizace VL

15,0

203

3 175 k realizaci


14

19

LBK 1-D



lesní společenstvo, částečně orná půda, ruderalizace

14 2 6 7 10

19 -

LBK 1-E



orná půda s dřevinami, ruderalizace

LBK 1-F



LBK 2-A


LBK 2-B

10001 VL

25,0

449

9 871 k realizaci


VL

20,0

490

9 735 k realizaci


14 2 7

26 -

orná půda s dřevinami, 10001 ruderalizace

15,0

138



2

-


orná půda s dřevinami, 10001 ruderalizace

15,0

536

8 300 k realizaci


14

26



orná půda

10001 VL

15,0

484

7 302 k realizaci


2

-

LBK 2-C



VL

15,0

446

6 605 k realizaci


2 7

-

LBK 3-A


vodní a mokřadní společenstva

VL

8,0

461

3 880 k realizaci


2

-

orná půda s dřevinami, ruderalizace součástí koryto vodního toku umělé s břehovým a mokřadním společenstvem, částečně orná půda

VVN, VN

VN

116


OZNAČENÍ


SOUČASNÝ STAV

LV

FUNKČNÍ TYP


LBK 3-B



součástí koryto vodního toku umělé s břehovým a mokřadním společenstvem, částečně orná půda

LBK 3-C



orná půda součástí koryto vodního toku umělé s břehovým a mokřadním společenstvem, částečně orná půda součástí koryto vodního toku s břehovým a mokřadním společenstvem, částečně orná půda součástí koryto vodního toku umělé s břehovým a mokřadním společenstvem, částečně orná půda

DÉLKA

STAV (OPATŘENÍ)

střet s IS

VÝM/M2

druh

využití


2

-


2

-

VL

9,4

833

7 411 k realizaci

VL

15,0

122

1 831 k realizaci

10001

9,0

254

2 230 k realizaci

Telefonica


14

19

10001

10,9

509

5 402 k realizaci

Telefonica


14

19

10001

11,3

406

4 526 k realizaci


14

19

VN,Telefoni nefunkční lokální ca,RWE biokoridor

11

7


14 2 7

20 -


11

7


11

7

LBK 3-D



LBK 4-A



LBK 4-B



LBK 5


vodní a mokřadní společenstva, v místě hráze pouze zatravnění

vodní tok Burava, s břehovým a mokřadním společenstvem

10001

LBK 6-A



součástí vodní tok Burava, s břehovým a mokřadním společenstvem, částečně orná půda

10001 VL

LBK 6-B




10001

480

prvek součást jiné parcely

k realizaci

LBK 7



vodní tok Březnice, s břehovým a mokřadním společenstvem

10001

937


k realizaci

1 832

10,0

874


k realizaci

9 540 k realizaci

RWE


RWE

RWE

117


OZNAČENÍ


SOUČASNÝ STAV

LV

FUNKČNÍ TYP

ŠÍŘKA

biokoridory celkem/ m2:

IP1-A

IP1-B

IP1-C

IP1-D

IP1-E

IP1-F

IP2

IP3

IP4

IP5

IP6-A

IP6-B

IP8

liniový interakční prvek liniový interakční prvek liniový interakční prvek liniový interakční prvek liniový interakční prvek liniový interakční prvek liniový interakční prvek liniový interakční prvek liniový interakční prvek liniový interakční prvek liniový interakční prvek liniový interakční prvek liniový interakční prvek

PROSTOROVÉ PARAMETRY NÁVRH DÉLKA

12 762 INTERAKČNÍ PRVKY bylinná společenstva s dřevinami bylinná společenstva s dřevinami bylinná společenstva s dřevinami bylinná společenstva s dřevinami bylinná společenstva s dřevinami bylinná společenstva s dřevinami bylinná společenstva s dřevinami (stromořadí) bylinná společenstva s dřevinami bylinná společenstva s dřevinami bylinná společenstva s dřevinami bylinná společenstva s dřevinami bylinná společenstva s dřevinami bylinná společenstva s dřevinami (stromořadí)

STAV (OPATŘENÍ)

střet s IS

VÝM/M2


druh

využití

navržený liniový interakční prvek

2 7

-

192 793

orná půda

VL

4,0

752

3 002 k realizaci

orná půda

VL

4,0

426

1 712 k realizaci


2

-

orná půda

VL

4,0

169

698 k realizaci


2

-

orná půda

VL

4,0

461

1 833 k realizaci


2

-

orná půda

VL

4,0

119

471 k realizaci

VVN


2

-

bylinná společenstva s dřevinami

10001

4,0

448

1 792 k realizaci

VVN


2

-


10001

4,0

316

1 265 k realizaci

VVN


14

19


VL

4,0

347


VVN


14 2

27 -

orná půda

VL

4,0

507

2 018 k realizaci

VN


2

-

orná půda

VL

4,0

343

1 372 k realizaci


2

-

10001

10,0

526

3 684 k realizaci


14

19

orná půda

VL

4,0

192

745 k realizaci


2

-

bylinná společenstva s dřevinami (stromořadí)

VL

4,0

331


2

-



VVN

VVN

118


OZNAČENÍ


SOUČASNÝ STAV

LV

FUNKČNÍ TYP

plošný interakční prvek

travinobylinná společenstva s dřevinami


VL

IP10




10001 VL

liniový interakční prvek liniový interakční prvek liniový interakční prvek liniový interakční prvek

bylinná společenstva s dřevinami bylinná společenstva s dřevinami bylinná společenstva s dřevinami bylinná společenstva s dřevinami

liniový interakční prvek


liniový interakční prvek plošný interakční prvek liniový interakční prvek

bylinná společenstva s dřevinami bylinná společenstva s dřevinami

IP12-A

IP12-B

IP13-A

IP13-B

IP14

IP15

IP17-A

DÉLKA

ŠÍŘKA

IP9

IP11

PROSTOROVÉ PARAMETRY NÁVRH

STAV (OPATŘENÍ)

střet s IS

VÝM/M2


druh

využití

51,0

140


navržený plošný interakční prvek

14 7

19 -

-

-



14 7 10

19 -


2

-


7

-


VL

8,0

228


VL

5,0

154


VL

4,0

588

2 396 k realizaci

RWE


7

-


10001 VL

9,6

167


RWE


14 2

19 -

14 14 2 6

26 20 -

1 327 k realizaci

766 k rekonstrukci


VL

8,1

284



orná půda

VL

4,0

462

1 842 k realizaci


2


VL

42,0

133

5 372 zachovat

stávající plošný interakční prvek

10

travinobylinná spol. s dřevinami


VL

3,0

339



2

-

10001

-

-


14

17

2

-

2

-

IP17-B




IP18



orná půda

VL

4,0

866

3 463 k realizaci

IP19


travinobylinná spol. s dřevinami, podmáčené stanoviště

orná půda, součástí je koryto vodního toku umělé

VL

4,0

591

2 354 k realizaci


k rekonstrukci

VN


119


OZNAČENÍ


SOUČASNÝ STAV

LV

FUNKČNÍ TYP

PROSTOROVÉ PARAMETRY NÁVRH DÉLKA

ŠÍŘKA

STAV (OPATŘENÍ)

střet s IS

VÝM/M2


druh

využití


2

-

IP20




VL

4,0

588

2 352 k realizaci

IP22




VL

4,0

553

2 231 k realizaci

Telefonica


2

-

IP23-A



10001

4,0

740


RWE,Telef onica,VN


14

19

IP23-B



10001

4,0

647


RWE,VN


14

19

ostatní plocha

10001

-

-


14

17

plošný IP u silnice IP28 III/49724, navržený na zatravnění. interakční prvky celkem/ m2: PRVKY ÚSES CELKEM / m2

bylinná společenstva s dřevinami (stromořadí) bylinná společenstva s dřevinami (stromořadí) bylinná společenstva s dřevinami

239 k realizaci

83 891 519 641

120


5.9 Opatření k zajištění funkce ÚSES Navržený plán územního systému ekologické stability je pouze nutným předpokladem k realizaci nefunkčních biocenter a biokoridorů (ekologicky stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny vůči antropogenním tlakům. Nové skladebné části ÚSES je významnější realizovat: − − − − −

tam, kde je stabilita krajiny nízká, tam, kde jsou opatření nenáročná a s jistým výsledkem, tam, kde je doba sukcesního vývoje do přírodních či přírodě blízkých stádií dlouhá, tam, kde je třeba vytvořit alespoň jádrová území regionálních a vyšších ÚSES, tam, kde je možno založit přírodě blízká společenstva v rámci realizace jiných zájmů a potřeb, − tam, kde dochází k realizaci jiných záměrů snižujících ekologickou stabilitu.

Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty vod, ovzduší atd. Naznačené předpoklady zvyšující stabilitu krajiny bude tedy třeba dále rozvíjet a realizovat. Zapracováním ÚSES do územního plánu a po jeho schválení se stávají závazným podkladem a je tedy možné je postupně realizovat do funkční podoby. Prvním krokem, který je neméně důležitý, je zajištění ochrany stávajícím ekologicky významným segmentům krajiny, protože zejména na jejich základě je založen i návrh ÚSES.

5.9.1 Obecné zásady projekční přípravy a realizace ÚSES − Realizace ÚSES jako celku je velmi dlouhodobou a postupnou záležitostí. Obdobně tomu je velmi často i u jednotlivých skladebných částí. Postupná realizace chybějícího biocentra či biokoridoru po etapách často vytváří přirozený a pozvolný proces nově obnovovaných přírodních struktur a je mnohem efektivnější než pokusy o jednorázová řešení. − O postupu a charakteru prací rozhoduje v první řadě to, o jaký funkční typ skladebné části jde a jaký je cílový typ společenstva (definovaný v plánu ÚSES). Tomuto cíli se musí všechny ostatní cíle využívání území úměrně podřizovat. − Při rozhodování o rozložení a proporcích jednotlivých biotopů v biocentru a biokoridoru je nutno vytvořit dostatečné prostorové podmínky pro cílový typ společenstva. Mimoto je nutno zohlednit i fakt, že každé biocentrum a biokoridor zároveň funguje jako interakční prvek, a věnovat tedy zvýšenou pozornost ekotonovým společenstvům. Okrajový lem těchto skladebných částí často bude muset plnit i funkci ochranné zóny proti pronikání nebezpečných vlivů do jádra biocentra. − Zatímco u biocenter a biokoridorů musí být jednoznačně preferována jejich funkce přírodní, u interakčních prvků je nutno přihlížet i k jejich dalším funkcím, včetně hospodářského využití, které by mělo trvale udržovat i jejich přírodní hodnoty. − U biokoridorů i biocenter s minimálními prostorovými parametry je nutno s celou plochou počítat pro vytvoření vlastního cílového biotopu, přechodové formace okrajů (plnící funkci interakčních prvků) je třeba počítat navíc. − Všechna revitalizační opatření, mimo zakládání lesních ekosystémů, musí v první řadě využívat samovolných nebo řízených sukcesních procesů. Hlavní těžiště činností potom spočívá v jejich monitorování a podpoře.


121


− U některých typů společenstev, kde jsou nutné terénní úpravy (obnova mokřadů, vodních společenstev, apod.), je třeba dávat přednost přírodním procesům (abraze, sedimentace, apod.) před umělým vytvořením. − Ve všech funkčních součástech ÚSES je nutno dodržovat zásadu, že pro výsadby a jiné případné reintrodukce se používá pouze geograficky původních druhů, a to nejlépe přímo z místních zdrojů. Tomuto aspektu je nutno obětovat i často prodlouženou dobu realizace oproti výsadbě běžného školkařského materiálu. − Při výsadbách dřevin je nutno preferovat lesnické způsoby zakládání oproti sadovnickým, které jsou podstatně náročnější, a jejich hlavní výhoda – rychlý efekt – není většinou u ÚSES nutný. − Ekotonová společenstva lemů biocenter a biokoridorů a interakční prvky by ve své cílové podobě měla být co nejpestřejší mozaikou přírodních prvků, s bohatou druhovou skladbou, kladoucí důraz na doplňování nik organismů žijících v okolní krajině (hnízdění, úkryt, potrava, atd.) − Ochranná opatření u biocenter a biokoridorů by měla být pokud možno prostorově co nejúspornější (např. záchytný příkop proti splachům). − Odborná správa ÚSES musí být bezpodmínečně svěřena orgánu ochrany přírody, který garantuje, že ÚSES skutečně plní úkoly, pro které byl vytvořen. Jde o obdobnou problematiku jako v plánu péče o zvláště chráněná území. Zejména jde o definici cílů, základních způsobů a etap všech činností, kterých má být z hlediska ochrany přírody dosaženo. Součástí odborného dohledu je i kontrola, zda vlastník dané činnosti provádí, a to v dostatečné kvalitě. Ke kontrolní činnosti se navíc řadí i monitoring přírodního vývoje ekologicky významných segmentů krajiny (EVSK) jako podklad pro další řízení celého procesu. Vlastní práce na usměrňování vývoje dané skladebné části ÚSES jsou průběžná údržba a péče o území.

5.9.2 Opatření k zajištění funkce ÚSES Priority opatření v rámci tvorby ÚSES v zájmovém území spočívají v: − revitalizaci toku Buravy − realizaci biocenter LBC Nivky, Burovy, Neradovy, Pláňavy, Strašov − realizaci, resp. rekonstrukci interakčních prvků v katastru - výsadba doprovodné zeleně kolem cest − pěstebních zásazích do náletových porostů − udržovací péče prvků ÚSES

122


6

SOUPIS ZMĚN DRUHU POZEMKŮ

Soupis změn druhů pozemků vychází z porovnání mezi sumou výměr kultur současně evidovaných katastrem nemovitostí a sumou výměr druhů pozemků navržených komplexní pozemkovou úpravou. Změny druhů pozemků souvisí zejména s návrhem prvků společných zařízení a navrženými opatřeními spojenými s ochranou ZPF. Podle § 9 dost. 11 zákona č. 139/2002 Sb. se odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa se v řízení o pozemkových úpravách nepředepisují. Změna druhu pozemků vyplývá v první řadě z navržených druhů pozemků pro parcely společných zařízení viz. Tab. 11), Tab. 12), Tab. 13), Tab. 21) a Tab. 37). V těchto tabulkách je uveden již druh pozemků odsouhlasený vlastníky pozemků, tedy ty, jenž budou zapsány do katastru nemovitostí. Především u prvků PSZ se často jedná o druhy pozemků, jenž neodpovídají povaze prvku. Následující tabulky dokumentují změny druhů pozemků po návrhu PSZ a návrhu nového uspořádání vlastníků.

Tab. 38)

Výměra druhu pozemku dle stavu platné mapy KN

Kód

Druh pozemku

Výměra [ha]

2

Orná půda

672,8

3

Chmelnice

0,0

4

Vinice

6,7

5

Zahrada

2,5

6

Ovocný sad

1,7

7

Trvalý travní porost

61,3

10

Lesní pozemek

55,0

11

Vodní plocha

18,9

13

Zastavěná plocha nádvoří

0,3

14

Ostatní plocha

35,8

Výměra celkem

855,0

123


Tab. 39) Kód

Výměra druhu pozemků po návrhu PSZ Druh pozemku

Výměra DP prvku PSZ [ha]

Výměra DP mimo PSZ [ha]

Celkem [ha]

2

Orná půda

15,8

609,1

624,9

3

Chmelnice

0,0

0,0

0,0

4

Vinice

0,0

6,5

6,5

5

Zahrada

0,0

2,9

2,9

6

Ovocný sad

0,4

1,3

1,7

7


39,4

39,0

78,4

10

Lesní pozemek

20,2

37,1

57,3

11

Vodní plocha

22,1

0,8

22,9

13


0,0

0,1

0,1

14 Ostatní plocha 52,1 8,2 60,3 Výměra celkem 150,1 705,0 855,0 Poznámka: údaje výměry DP prvků PSZ obsahují výměry druhy pozemků i pod prvky vyššího ÚSES

Tab. 40)

Porovnání výměr DP dle KN a po návrhu PSZ Výměra podle KN [ha]

Stav po návrhu PSZ[ha]

Rozdíl [ha]

Orná půda

672,8

624,9

-47,9

Chmelnice

0,0

0,0

0,0

Vinice

6,7

6,5

-0,2

5

Zahrada

2,5

2,9

0,4

6

Ovocný sad

1,7

1,7

0,0

7


61,3

78,4

17,1

10

Lesní pozemek

55,0

57,3

2,3

11

Vodní plocha

18,9

22,9

4,0

13


0,3

0,1

-0,2

Ostatní plocha

35,8

60,3

24,5

855,0

855,0

0,0

Kód 2 3 4

14

Druh pozemku

Výměra celkem

Jak je patrné z Tab. 40) dochází k nárůstu ostatních ploch a trvalých travních a to z důvodu návrhu nové cestní sítě a prvků protierozní ochrany na úkor orné půdy.

124


7

PŘEHLED O VÝMĚŘE POZEMKŮ POTŘEBNÉ PRO SPOLEČNÁ ZAŘÍZENÍ

Bilance záboru půdy potřebné pro navržená společná zařízení v rámci řešené pozemkové úpravy v k. ú. Topolná byla stanovena na základě plánu společných zařízení a také již na končeném návrhu nového uspořádání pozemků. Výměry uvedené v tabulkách zahrnují i prvky vyššího ÚSES. Zahrnuty jsou jak prvky samostatně parcelované, tak prvky neparcelované. V Tab. 42) jsou poté uvedeny celkové výměry prvků PSZ podle vlastníků, na které přecházejí (Obec Topolná, Povodí Moravy, ZVHS, Lesy ČR, Pozemkový fond, Město Uherské Hradiště, soukromí vlastníci jako celkově).

Tab. 41)

Souhrnná bilance výměr pozemků PSZ Kategorie

Počet prvků

Výměra [ha]

Opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků (včetně MK)

83

27,87

Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí

70

51,97

Protierozní opatření pro ochranu půdního fondu

17

33,51

Vodohospodářská opatření

44

31,57

214

144,92

Celkem

Celkem prvky plánu společných zařízení zabírají výměru 144,92 ha. Tab. 42)

Výměra prvků PSZ rozdělena podle LV, na které přechází

Vlastník

Výměra [ha]

Obec Topolná

55,56

opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků (včetně MK)

27,75

opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí

8,61

protierozní opatření pro ochranu půdního fondu

1,75

vodohospodářská opatření

17,45

Povodí Moravy

7,02 vodohospodářská opatření

ZVHS

7,02 2,65

vodohospodářská opatření Lesy ČR

2,65 19,68


18,68


1,00

Město Uherské Hradiště

0,13 vodohospodářská opatření

Pozemkový fond ČR

0,13 0,03

vodohospodářská opatření soukromí vlastníci

0,03 59,85

opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků (včetně MK)

0,11


24,68

protierozní opatření pro ochranu půdního fondu

31,76


3,30

Celkem

144,92 125


8

POSOUZENÍ NÁVRHU ZMĚN OPROTI PLATNÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI

Plán společných zařízení je nutno brát jako samozřejmé upřesnění územně plánovací dokumentace (ÚPD), protože ÚPD nemůže vzhledem ke způsobu jejího zpracování postihnout všechny detaily návrhu prvků společných zařízení. Prvky plánu společných zařízení jsou navrhovány (proti ÚPD) na základě podrobného geodetického zaměření terénu (polohopis i výškopis), jsou podloženy technickými a hydrotechnickými výpočty, případně inženýrsko-geologickým průzkumem a řeší vlastnické vztahy k navrhovaným prvkům. Nakolik je plán společných zařízení pouze upřesněním a nakolik je výraznou změnou ÚPD musí posoudit orgán územního plánování podle regulativů obsažených v platném územním plánu. Plán společných zařízení se doporučuje zpracovat jako změna do ÚPD ( § 9 odst. 12 zákona č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech), aby se při realizacích předešlo případným nesrovnalostem. V současné době je platná územně plánovací dokumentace pro obec Topolná, která byla poskytnuta Oddělením územního plánování Krajského úřadu Zlínského kraje jako jeden ze závazných podkladů pro komplexní pozemkovou úpravu. V rámci návrhu PSZ bylo změněno umístění hráze jako prvku protipovodňové ochrany na řece Moravě s ohledem na požadavky správců vodních toků Morava a Burava. Dále byla nádrž pro úpravu splaveninového režimu na toku Burava přesunuta po (dohodě se správci a sborem zástupců) do katastru Komárov, kde je vhodnější profil pro umístění nádrže. Po schválení PSZ navrhujeme hráz a nádrž situovanou v ÚPD zrušit a do aktualizované ÚPD nezapracovávat.

Popis jednotlivých prvků plánu společných zařízení vzhledem k jejich vztahu k územně plánovací dokumentaci je uveden v následujících tabulkách: Pozn. V tabulce uvedený vztah k ÚPD: stávající – znamená, že prvek PSZ odpovídá ÚPD. změna – znamená, že prvek PSZ je obsažen v ÚPD, ale je prostorově změněn navržený – znamená, že prvek PSZ není obsažen v ÚPD a doplňuje ji.

126


Tab. 43) Prvek

Vztah prvků PSZ k ÚPD

Vztah k ÚPD

HC1

změna

HC2

změna

HC5

změna

HC6

návrh

HC7

návrh

HC8

HC9

Poznámka

Prvek Vztah k ÚPD

Hlavní polní cesty v rámci návrhu PSZ došlo k přesnému vymezení parcely cesty s ohledem na příslušné normy a zvolenou kategorii podle požadavků sboru HC10a zástupců a místních uživatelů. Po schválení KPÚ doporučujeme zapracovat do ÚPD. v rámci návrhu PSZ došlo k přesnému vymezení parcely cesty s ohledem na příslušné normy a zvolenou kategorii podle požadavků sboru HC10b zástupců a místních uživatelů. Po schválení KPÚ doporučujeme zapracovat do ÚPD. v rámci návrhu PSZ došlo k přesnému vymezení parcely cesty s ohledem na příslušné normy a zvolenou kategorii podle požadavků sboru HC11 zástupců a místních uživatelů. Po schválení KPÚ doporučujeme zapracovat do ÚPD. v rámci návrhu PSZ došlo k přesnému vymezení parcely cesty s ohledem na příslušné normy a zvolenou kategorii podle požadavků sboru HC12 zástupců a místních uživatelů. Po schválení KPÚ doporučujeme zapracovat do ÚPD. v rámci návrhu PSZ došlo k přesnému vymezení parcely cesty s ohledem na příslušné normy a zvolenou kategorii podle požadavků sboru HC13 zástupců a místních uživatelů. Po schválení KPÚ doporučujeme zapracovat do ÚPD.

návrh

v rámci návrhu PSZ došlo k přesnému vymezení parcely cesty s ohledem na příslušné normy a zvolenou kategorii podle požadavků sboru zástupců a místních uživatelů. Po schválení KPÚ doporučujeme zapracovat do ÚPD.

návrh



HC14

návrh

návrh

návrh

návrh

návrh

návrh

Poznámka Hlavní polní cesty v rámci návrhu PSZ došlo k přesnému vymezení parcely cesty s ohledem na příslušné normy a zvolenou kategorii podle požadavků sboru zástupců a místních uživatelů. Po schválení KPÚ doporučujeme zapracovat do ÚPD. v rámci návrhu PSZ došlo k přesnému vymezení parcely cesty s ohledem na příslušné normy a zvolenou kategorii podle požadavků sboru zástupců a místních uživatelů. Po schválení KPÚ doporučujeme zapracovat do ÚPD. v rámci návrhu PSZ došlo k přesnému vymezení parcely cesty s ohledem na příslušné normy a zvolenou kategorii podle požadavků sboru zástupců a místních uživatelů. Po schválení KPÚ doporučujeme zapracovat do ÚPD. v rámci návrhu PSZ došlo k přesnému vymezení parcely cesty s ohledem na příslušné normy a zvolenou kategorii podle požadavků sboru zástupců a místních uživatelů. Po schválení KPÚ doporučujeme zapracovat do ÚPD. v rámci návrhu PSZ došlo k přesnému vymezení parcely cesty s ohledem na příslušné normy a zvolenou kategorii podle požadavků sboru zástupců a místních uživatelů. Po schválení KPÚ doporučujeme zapracovat do ÚPD. v rámci návrhu PSZ došlo k přesnému vymezení parcely cesty s ohledem na příslušné normy a zvolenou kategorii podle požadavků sboru zástupců a místních uživatelů. Po schválení KPÚ doporučujeme zapracovat do ÚPD.

127


Prvek

Vztah k ÚPD

Poznámka

Prvek Vztah k ÚPD


VC1

VC2

VC3

VC4

VC5

VC6

návrh


návrh


návrh


návrh


návrh


návrh


Poznámka Vedlejší polní cesty

VC8

VC9

VC10

VC11

VC12

VC13

návrh


návrh


návrh


návrh


návrh


návrh


128


Vztah k ÚPD

Poznámka

Prvek Vztah k ÚPD


VC14

VC15

VC17

VC18

VC19

VC21

návrh


návrh


návrh


návrh


návrh


návrh



VC22

VC23

VC24

VC25

VC26

VC27

návrh


návrh


návrh


návrh


návrh


návrh


129


Vztah k ÚPD

Poznámka

Prvek Vztah k ÚPD


VC29

VC30

VC31

VC32

VC33

VC34

návrh


návrh


návrh


návrh


návrh


návrh



VC35

VC36

VC37

VC38

VC39

VC40

návrh


návrh


návrh


návrh


návrh


návrh


130


Prvek

Vztah k ÚPD

Poznámka

Prvek Vztah k ÚPD


VC41

VC42

VC43

VC44

VC45

návrh


návrh


návrh


návrh


návrh



VC46

VC47

VC48

VC50

VC51

návrh


návrh


návrh


návrh


návrh


131


Prvek

Vztah k ÚPD

Poznámka

Prvek

Vztah k ÚPD

Doplňkové polní cesty

DC1

DC2

DC3

DC4

DC5

DC6

návrh


návrh


návrh


návrh


návrh


návrh


Poznámka Doplňkové polní cesty

DC9

DC10

DC11

DC12

DC13

DC14

návrh


návrh


návrh


návrh


návrh


návrh


132


Vztah k ÚPD

Poznámka

Prvek

Vztah k ÚPD


DC7

DC8


návrh


návrh


PRVEK OZNAČENÍ

Poznámka


DC15

DC16

návrh


návrh


SOUČASNÝ STAV

STAV (OPATŘENÍ)


vztah ÚSES a ÚPD

FUNKČNÍ TYP

BIOCENTRA LBC1-Nivky


kombinované

trvalý travní porost na podmáčeném stanovišti v toku Buravy, částečně orná půda, ruderalizace

k realizaci


změna

LBC2-Burovy


kombinované

lesní a trvalý travní porost na podmáčeném stanovišti, součástí je i vodní tok, částečně orná půda, ruderalizace

k realizaci


změna

LBC3-Neradovy


kombinované


k realizaci


změna

LBC4-Pláňavy


kombinované

trvalý travní porost, součást vodního toku, břehové porosty

k rekonstrukci*

částečně funkční lokální biocentrum

změna

LBC5-Strašov


kombinované

lesní porost, součást vodního toku, břehové porosty

k rekonstrukci


změna

LBC6-BukovinaI.



lesní porost

zachovat


změna

LBC7-BukovinaII.



lesní porost

zachovat


stávající

BIOKORIDORY NRBK K141-A



lesní porost

zachovat

funkční nadregionální biokoridor

změna

NRBK K141-B



lesní porost

zachovat

funkční nadregionální biokoridor

změna

133


OZNAČENÍ


SOUČASNÝ STAV

STAV (OPATŘENÍ)


vztah ÚSES a ÚPD

FUNKČNÍ TYP

RK 1595-A




k realizaci

nefunkční regionální biokoridor

změna

RK 1595-B


kombinované


k realizaci


změna

RK 1595-C


kombinované

součástí vodní tok s břehovým a mokřadním společenstvem

k rekonstrukci

funkční regionální biokoridor

změna

RK 1595-D


kombinované

součástí vodní tok s břehovým a mokřadním společenstvem

k rekonstrukci


změna

LBK 1-A



lesní porost, ruderalizace

k rekonstrukci


změna

LBK 1-B




k realizaci


změna

LBK 1-C




k realizaci


změna

LBK 1-D



lesní společenstvo, částečně orná půda, ruderalizace

k realizaci


změna

LBK 1-E




k realizaci


změna

LBK 1-F




k rekonstrukci


změna

LBK 2-A




k realizaci


změna

LBK 2-B


lesní a křovinná společenstva

orná půda

k realizaci


změna

LBK 2-C



orná půda

k realizaci


změna

LBK 3-A




k realizaci


změna

LBK 3-B




k realizaci


změna

LBK 3-C



orná půda

k realizaci


změna

LBK 3-D




k realizaci


změna

134


OZNAČENÍ


SOUČASNÝ STAV

STAV (OPATŘENÍ)


vztah ÚSES a ÚPD

FUNKČNÍ TYP

LBK 4-A



součástí koryto vodního toku s břehovým a mokřadním společenstvem, částečně orná půda

k realizaci


změna

LBK 4-B




k realizaci


změna

LBK 5


vodní a mokřadní společenstva, v místě hráze pouze zatravnění


k realizaci


změna

LBK 6-A



součástí vodní tok Burava, s břehovým a mokřadním společenstvem, částečně orná půda

k realizaci


změna

LBK 6-B




k realizaci


změna

LBK 7



vodní tok Březnice, s břehovým a mokřadním společenstvem

k realizaci


změna

INTERAKČNÍ PRVKY IP1-A



orná půda

k realizaci


navržený

IP1-B



orná půda

k realizaci


navržený

IP1-C



orná půda

k realizaci


navržený

IP1-D



orná půda

k realizaci


navržený

IP1-E



orná půda

k realizaci


navržený

IP1-F




k realizaci


navržený

IP2




k realizaci


navržený

IP3




k rekonstrukci


navržený

IP4



orná půda

k realizaci


navržený

IP5



orná půda

k realizaci


navržený

135


OZNAČENÍ


SOUČASNÝ STAV

STAV (OPATŘENÍ)


vztah ÚSES a ÚPD

FUNKČNÍ TYP

IP6-A




k realizaci


navržený

IP6-B



orná půda

k realizaci


navržený

IP8




k rekonstrukci


navržený

IP9




k rekonstrukci


navržený

IP10




k rekonstrukci


navržený

IP11




k realizaci


navržený

IP12-A




k rekonstrukci


navržený

IP12-B




k realizaci


navržený

IP13-A




k rekonstrukci


navržený

IP13-B




k rekonstrukci


navržený

IP14



orná půda

k realizaci


navržený

IP15




zachovat

stávající plošný interakční prvek

navržený

IP17-A




k rekonstrukci


navržený

IP17-B




k rekonstrukci


navržený

IP18



orná půda

k realizaci


navržený

IP19




k realizaci


navržený

IP20




k realizaci


navržený

136


OZNAČENÍ


SOUČASNÝ STAV

STAV (OPATŘENÍ)


vztah ÚSES a ÚPD

k realizaci


navržený

FUNKČNÍ TYP

IP22




IP23-A




k rekonstrukci


navržený

IP23-B




k rekonstrukci


navržený

IP28

plošný IP u silnice III/49724, navržený na zatravnění.


ostatní plocha

k realizaci


navržený

* výhledově budou součástí LBC Pláňavy i drobné vodní a mokřadní plochy

137


9

POSOUZENÍ NÁVAZNOSTI NA SOUSEDNÍ KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Katastr obce Topolná sousedí s k. ú. Komárov u Napajedel, k. ú. Březolupy, k. ú. Bílovice u Uherského Hradiště, k. ú. Včelary, k. ú. Mistřice II, k. ú. Kněžpole u Uherského Hradiště, k. ú. Babice u Uherského Hradiště, k. ú. Spytihněv a k. ú. Napajedla. Komplexní pozemková úprava probíhá v k.ú. Komárov a Březolupy. Jednotlivé prvky plánu společných zařízení jsou navrženy tak, aby navazovaly na prvky plánu společných zařízení v těchto dvou sousedních katastrech viz. popis jednotlivých prvků v předchozích kapitolách. V ostatních katastrálních územích komplexní pozemková úprava neproběhla ani neprobíhá. Nově navrhované prvky PSZ jsou navrhovány tak, aby byly napojené na prvky stávající - jedná se hlavně o cestní síť a prvky ÚSES.


138


10 PŘEDPOKLÁDANÉ NÁKLADY NA REALIZACI PRVKŮ SPOLEČNÝCH ZAČÍZENÍ Plán společných zařízení zahrnuje celkem 214 prvků – stávajících i nově navržených. Na jejich realizaci (nebo rekonstrukci) byly stanoveny předběžné (orientační) finanční náklady, které činí celkem 104,1 mil. Kč Tab. 44)

Celkové náklady na prvky PSZ

Kategorie

Náklady [mil]

Opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků

58,6

Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí

7,1

Protierozní opatření pro ochranu půdního fondu

1,0

Vodohospodářská opatření

37,3

Celkem

104,0

Cena rekonstrukce u hlavních cest byla uvažována jako cena nové výstavby, jelikož není znám rozsah rekonstrukce jednotlivých cest. Do nákladů na jednotlivé cesty byly započítány i příslušné objekty (propustky, sjezdy, příkopy) související s navrženými komunikacemi. U vedlejších polních cest byly oceňovány pouze objekty cest a sjezdy na státní silnici. Cena za rekonstrukci mostu M4 není započítaná, protože není přesně znám rozsah jeho rekonstrukce. Cena přeložek sloupů elektrického vedení nebyla stanovena, neboť není znám rozsah přeložek. Bude upřesněna až po zpracování konkrétního projektu. V nákladech na prvky plánu společných zařízení jsou započítány pouze prvky ve vlastnictví obce Topolná. Odhadované náklady na založení, doplnění a rekonstrukci prvků ÚSES vycházejí z doporučených cen AOPAK ČR pro rok 2009 a zahrnují: jednoduché terénní úpravy, zatravnění, výsadbu dřevin a jednoletou následnou péči. V případě, že prvek ÚSES má multifunkční charakter (vodohospodářská plocha, protierozní opatření, cestní síť), jsou náklady na technické prvky součástí příslušné kapitoly. Do rozpočtu nádrže N1 není zahrnuta příjezdová cesta k zemní hrázi, ani rekultivace zemníku, neboť jeho přesné vymezení bude provedeno na základě inženýrsko-geologického průzkumu, který bude doplněn v dalším stupni projektové dokumentace. V této stupni projektové dokumentace lze jen těžko odhadnou využití místních zemin pro stavbu hráze. Je možné, že zeminu bude nutné dovážet, což se promítne i do ceny realizace. Objem betonu pro sdružený objekt je odhadnut. Odhady nákladů na jednotlivé prvky plánu společných zařízení jsou tedy pouze orientační a v případě vypracování DSP budou muset být aktualizovány v rozpočtu podle skutečných měrných jednotek, technického provedení a aktuálních cen v daném období.

139


Tab. 45)

Předpokládané náklady - cesty hlavní

Prvek

HC1 HC2

HC5

HC6

HC7

HC8 HC9 HC10a HC10b HC11 HC12

Popis

MJ

cena za MJ

Kategorie cesty *

Délka

Výměra

Stav

Náklady

Náklady celkem

[Kč]

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]

[tis. Kč]

[tis. Kč]

provedení zemních prací, vykopávky, urovnávky aj.

Hlavní polní cesty 1m 7 000

náklady na provedení propustků P31, P53

1 ks

60 000

náklady na rekonstrukci horské vpusti HV6

1 ks

100 000


1m

7 000


1m

7 000

náklady na provedení nebo rekonstrukci propustků - P24, P25, P26, P27a, P33, P35, P36, P37, P52

1 ks

60 000

náklady na provedení horské vpusti HV7

1 ks

100 000


1m

7 000

náklady na provedení propustku P50, P51

1 ks

60 000


1m

7 000

náklady na provedení propustků P37, P58, P59, P60

1 ks

60 000


1 ks

100 000


1m

7 000


1 ks

100 000


1m

7 000


1m

7 000

náklady na provedení propustků P38, P41

1 ks

60 000


1m

7 000

náklady na provedení propustků P42, P43, P44, P55

1 ks

60 000


1m

7 000

náklady na provedení propustků P39, 40, P54

1 ks

60 000


1m

7 000

náklady na provedení propustku P45

1 ks

60 000


5 988 5,0/30

998

9 864 stávající

120

6 208

100 5,0/30

1151

10107 stávající

5 755

5 755

7 535 5,0/30

1507

14298 stávající

540

8 175

100 5,0/30

785

7 799 stávající

3 925 120

4 045

4 385 5,0/30

877

11 620

návrh

240

4 725

100 4,0/30

173

2 161 stávající

5,0/30

468

4 863

5,0/30

1 170

12 267 stávající

5,0/30

849

8 156 stávající

4,0/30

1 519

13 818 stávající

5,0/30

476

4 826 stávající

návrh

865 100 2 340 5 850 120 4 245 240 7 595 180 2 380 60

965 2 340 5 970 4 485 7 775 2 440 140


HC13

HC14

Popis

MJ

cena za MJ

Kategorie cesty *

Délka

Výměra

Stav

Náklady

Náklady celkem

[Kč]

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]

[tis. Kč]

[tis. Kč]


Hlavní polní cesty 1m 7 000

náklady na provedení propustků P47, P48, P56

1 ks

60 000


1 ks

100 000


1m

7 000

náklady na rekonstrukci propustku P23

1 ks

60 000

2 790 5,0/30

558

6 780 stávající

180 100

3,0/30

269

1 483 stávající

1 345 120

Prvek

Předpokládané náklady - cesty vedlejší Popis

MJ

cena za MJ

Kategorie cesty *

Délka

Výměra

Stav

Náklady

Náklady celkem

[Kč]

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]

[tis. Kč]

[tis. Kč]

VC11

Vedlejší a doplňkové polní cesty náklady na rekonstrukci propustků P16, P17,P19, 1ks 60 000 4,0/30 P20 náklady na provedení propustku P32 1ks 60 000 4,0/30

VC16


1ks

60 000

náklady na zpevnění sjezdu

1bm

4 500


1ks

60 000

náklady na zpevnění sjezdu N8

1bm

4 500


1ks

60 000


1bm

4 500


1ks

60 000

VC26


1bm

VC27


1bm

VC3

VC17 VC19 VC25

1 465

57 418

Celkové náklady na hlavní polní cesty * [š/rychlost]

Tab. 46)

3 070

1 396

7 355

návrh

240

240

1 505

7 799

návrh

60

60

60

60

4,0/30

50

461 stávající

4,0/30

61

536

4,0/30

122

4,0/30

50

648

návrh

4 500

4,0/30

839

6 232

návrh

90

90

4 500

4,0/30

922

8 965

návrh

60

60

návrh

703 stávající

90 60 90 60 90 60

150 150 150

141


VC47 VC48 VC50

Popis


MJ

cena za MJ

Kategorie cesty *

Délka

Výměra

Stav

Náklady

Náklady celkem

[Kč]

[m/km*h-1]

[m]

[m2]

[-]

[tis. Kč]

[tis. Kč]

Vedlejší a doplňkové polní cesty 1ks 60 000 4,0/30

náklady na zpevnění sjezdu N1

1bm

4 500


1ks

60 000


1ks

60 000

1 379

8 669

návrh

4,0/30

227

1729 stávající

4,0/30

289

1 765 stávající

60 90 60 60

Prvek

150 60

1 230

Celkem * [š/rychlost]

Tab. 47)

60

Předpokládané náklady - opatření protierozní ochrany Popis

MJ

cena za MJ

Šířka

Délka

Výměra

Stav

Náklady

Náklady celkem

[Kč]

[m]

[m]

[m2]

[-]

[tis. Kč]

[tis. Kč]

Prvky protierozní ochrany ZP1

odplevelení a obdělání půdy, výsadba keřů do 1m výšky, šířka 5m

100 m

120 000

20

550

11 035

návrh

660

660

PM1

vybudování meze do výšky 1m zatravněné

100 m

80 000

10

243

2379

návrh

194

194

PRU3

vykopávky, uložení sypaniny do náspů, úprava pláně, zatravnění

100 m

25 000

10

139

1 420

návrh

35

35

PRU5

vykopávky, uložení sypaniny do náspů, úprava pláně, zatravnění

100 m

25 000

7

475

2 632

návrh

119

119

Celkem

1 008

142


Tab. 48) Prvek

Předpokládané náklady - vodohospodářská opatření Popis

MJ

cena za MJ

Šířka

Délka

Výměra

Stav

Náklady

Náklady celkem

[Kč]

[m]

[m]

[m2]

[-]

[tis. Kč]

[tis. Kč]

1488

7536

stávající

60

60

Vodohospodářské prvky 1 ks 60 000 6

PRI2


PRI7


1 ks

60 000

8

589

4133

stávající

60

60

PRI16 náklady na rekonstrukci propustku P13

1 ks

60 000

11

3501

41203

stávající

60

60

PRI19 náklady na vybudování příkopu - sejmutí ornice, vykopávky, urovnávky, zpevnění zatravněním

100 m

66 400

3,5

121

485

návrh

80

80

PRI22b náklady na vybudování příkopu - sejmutí ornice, vykopávky, urovnávky, zpevnění zatravněním

100 m

66 400

470

7988

návrh

312

312


100 m

66 400

169

1434

návrh

112

112

náklady na vybudování příkopu - sejmutí ornice, PRI27 vykopávky, urovnávky, zpevnění zatravněním

100 m

66 400

253

2607

návrh

náklady na provedení horské vpusti HV4

1 ks

100 000


100 m

66 400

-

-

N1

náklady na vybudování zemní hráze, sdruženého objektu a odpadního koryta aj.

7 3 7,5

168

228

60 4

234

1303

-

-

-

návrh

155

155

návrh

14 250

14 250

OH1

náklady na vybudování navýšené části hráze, úprava stávajících hrází aj.

m3

600

8

944

7609

návrh

2 479

2 479

OH2


m3

600

14

801

10404

návrh

10 441

10 441

OH3


m3

600

15

665

9915

návrh

9 037

9 037

OH4


m3

600

6

614

4510

návrh

224

224

Celkem

37 318

143


Tab. 49)

Předpokládané náklady - ÚSES

PRVEK OZNAČENÍ

2

PLOCHA m NÁKLADY/ha NÁVRH BIOCENTRA LBC1-Nivky 31 028 350 000 LBC2-Burovy 28 422 350 000 LBC3-Neradovy 29 296 280 000 LBC4-Pláňavy 11 697 150 000 LBC5-Strašov 2 215 150 000 LBC6-BukovinaI. 65 365 120 000 LBC7-BukovinaII. 74 934 120 000 biocentra náklady celkem v Kč: BIOKORIDORY NRBK K141-A 18 474 NRBK K141-B 28 038 RK 1595-A 13 209 RK 1595-B 18 120 RK 1595-C 2 729 RK 1595-D 24 463 LBK 1-A 1 119 LBK 1-B 4 775 LBK 1-C 3 175 LBK 1-D 9 871 LBK 1-E 9 735 LBK 1-F 2 058 LBK 2-A 8 300 LBK 2-B 7 302 LBK 2-C 6 605 LBK 3-A 3 880 LBK 3-B 7 411 LBK 3-C 1 831 LBK 3-D 2 230 LBK 4-A 5 402 LBK 4-B 4 526 LBK 5 50445 LBK 6-A 9 540 LBK 6-B 3572 LBK 7 22 901 biokoridory náklady celkem v Kč: INTERAKČNÍ PRVKY IP1-A 3 002 IP1-B 1 712 IP1-C 698 IP1-D 1 833 IP1-E 471 IP1-F 1 792 IP2 1 265 IP3 1 707 IP4 2 018 IP5 1 372 IP6-A 3 684 IP6-B 745 IP8 1 325 IP9 7 353 IP10 22 652 IP11 1 327 IP12-A 766 GEODIS BRNO. spol. s r.o.

NÁKLADY CELKEM 1 085 980 994 770 820 288 175 455 33 225 784 380 899 208 4 793 306

120 000 120 000 120 000 120 000 60 000 60 000 60 000 120 000 60 000 60 000 120 000 60 000 90 000 120 000 120 000 120 000 120 000 120 000 120 000 120 000 120 000 30 000 30 000 30 000 30 000

221 688 336 456 158 508 217 440 16 374 146 778 6 714 57 300 19 050 59 226 116 820 12 348 74 700 87 624 79 260 46 560 88 932 21 972 26 760 64 824 54 312 151 335 28 620 10 716 68 703 2 173 020

40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 20 000 20 000 40 000 40 000 30 000 40 000 20 000 20 000 20 000 20 000 20 000

12 008 6 848 2 792 7 332 1 884 7 168 2 530 3 414 8 072 5 488 11 052 2 980 2 650 14 706 45 304 2 654 1 532 144

Aktualizace plánu společných zařízení v k. ú. Topolná PRVEK OZNAČENÍ

2

PLOCHA m NÁKLADY/ha NÁVRH INTERAKČNÍ PRVKY IP12-B 2 396 30 000 IP13-A 1 404 20 000 IP13-B 1 945 20 000 IP14 1 842 40 000 IP15 5 372 20 000 IP17-A 1 028 20 000 IP17-B 322 20 000 IP18 3 463 40 000 IP19 2 354 40 000 IP20 2 352 40 000 IP22 2 231 40 000 IP23-A 2 955 20 000 IP23-B 2 588 20 000 IP28 239 30 000 interakční prvky náklad celkem v Kč: PRVKY ÚSES náklady na realizaci a péči celkem v Kč

NÁKLADY CELKEM 7 188 2 808 3 890 7 368 10 744 2 056 644 13 852 9 416 9 408 8 924 5 910 5 176 718 159 668

7 125 994

145


11 ZÁVĚR Navržené prvky společných zařízení by po realizaci měly plnit několik důležitých funkcí. Zabezpečí erozně ohrožené pozemky a tím budou chránit půdní fond, umožní lepší přístupnost pozemků a prostupnost krajiny, přispějí ke zvýšení ekologické rovnováhy přírodního prostředí a zároveň k ochraně krajinného rázu. Je zřejmé, že většina navržených prvků společných zařízení plní více funkcí. Prvky jsou na sebe navázány tak, aby účel jim přisouzený plnily co nejlépe a nejefektivněji – pokud možno v kombinaci s jinými prvky. Návrh společných zařízení tvoří pouze koncepci a podklad pro zpracování projektové dokumentace pro stavební pobolení, kterou nemůže nahradit. Textová zpráva byla zpracována v souladu s Vyhláškou č. 545/2002 Sb. v platném znění a vycházela z “Metodického návodu pro pozemkové úpravy a související informace” (M. Dumbrovský a kol. 2000).

V Brně, leden 2012

Zprávu vypracovali: Ing. Jan Pokorný Ing. Aleksandra Ručková Sala Mgr. Irena Pilková (Arvita spol. s r.o.) Mgr. Ondřej Goldman


146

A. T E C H N I C K Á Z P R Á V A

Recommend Documents