A, příspěvková organizace. Školní vzdělávací program. Malá škola s velkým srdcem

Základní umělecká škola, Ostrava – Zábřeh, Sologubova 9/A, příspěvková organizace

Školní vzdělávací program „Malá škola s velkým srdcem“

Školní vzdělávací program: Základní umělecká škola, Ostrava – Zábřeh, Sologubova 9/A, příspěvková organizace

2

3



motivační název:

„Malá škola s velkým srdcem“


Obsah 1. Identifikační údaje .................................................................................................................. 6 2. Charakteristika školy .............................................................................................................. 8 2.1. Počet oborů, velikost ...................................................................................................... 8 2.2. Historie, současnost ......................................................................................................... 8 2.3. Charakteristika pedagogického sboru ............................................................................. 9 2.4. Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce ........................................... 9 2.5. Vybavení školy a její podmínky ..................................................................................... 9 3. Zaměření školy a její vize ................................................................................................... 11 3.1. Zaměření školy .............................................................................................................. 11 3.2. Vize školy ...................................................................................................................... 11 4. Výchovné a vzdělávací strategie .......................................................................................... 12 5. Vzdělávací obsah uměleckých oborů ................................................................................... 13 5.1 HUDEBNÍ OBOR .......................................................................................................... 13 5.1.1. Přípravné studium I. stupně .................................................................................... 13 5.1.2. Přípravné studium II. stupně ................................................................................... 13 5.1.3. Studijní zaměření - Hra na klavír ............................................................................ 14 5.1.4. Studijní zaměření - Hra na Elektronické klávesové nástroje (EKN) ..................... 21 5.1.5. Studijní zaměření - Hra na klasickou kytaru .......................................................... 27 5.1.6. Studijní zaměření - Hra na basovou kytaru ............................................................ 35 5.1.7. Studijní zaměření - Hra na housle ........................................................................... 40 5.1.8. Studijní zaměření - Hra na violoncello ................................................................... 46 5.1.9. Studijní zaměření - Hra na zobcovou flétnu .......................................................... 51 5.1.10. Studijní zaměření - Hra na příčnou flétnu ............................................................ 57 5.1.11. Studijní zaměření - Hra na klarinet ....................................................................... 62 5.1.12. Studijní zaměření - Hra na saxofon ...................................................................... 67 5.1.13. Studijní zaměření – Sólový zpěv .......................................................................... 72 5.1.14. Studijní zaměření - Hra na bicí nástroje ............................................................... 78 5.1.15. Vyučovací předmět - Hudební nauka a Hudební hrátky ....................................... 83 5.1.16. Vyučovací předmět - Skupinová tvorba ............................................................... 86 5.2 VÝTVARNÝ OBOR ...................................................................................................... 88 5.2.1. Studijní zaměření - Výtvarná tvorba ....................................................................... 88 5.3 TANEČNÍ OBOR........................................................................................................... 96 5.3.1. Studijní zaměření - Současný tanec ........................................................................ 96

4

5


6. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ..................................... 107 7. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných.............................................................................. 108 8. Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy ....................................................................... 109


1. Identifikační údaje Název organizace:


Motivační název:

„Malá škola s velkým srdcem“.

Sídlo:

Sologubova 9/A, č.p. 3039 700 30 Ostrava- Zábřeh

Právní forma:

331- příspěvková organizace

Činnosti dle CZ - NACE:

855200 - umělecké vzdělávání

IČ:

637 319 83

IZO:

108 025 187

Identifikátor PO:

600 004 384

Zřizovatel školy:

Moravskoslezský kraj právní forma: kraj, IČ 70 890 692 adresa: ul. 28. října 117, 702 18 Ostrava, tel.: 595 622 222 webové stránky: www.kr-moravskoslezsky.cz email: [email protected]

Ředitel(ka) školy:

Jeanetta Poláková Faiglová

Statutární zástupce ředitele školy:

Renáta Orlitová

Kontakty:

tel., fax, záznamník: 596 749 239 email: [email protected] webové stránky: www.zus-sologubova.cz

ID datové schránky:

8qefwv7

6

7


Další místa poskytovaného vzdělávání:

Chrjukinova 12, 700 30 Ostrava – Zábřeh

(dle rejstříku škol

Horymírova 100, 700 30 Ostrava – Zábřeh

a školských zařízení)

V Zálomu 1, 700 30 Ostrava – Zábřeh B. Dvorského 1, 700 30 Ostrava – Bělský Les

Výuka probíhá na:

Horymírova 100, 700 30 Ostrava – Zábřeh B. Dvorského 1, 700 30 Ostrava – Bělský Les

Kapacita:

670 žáků, cílová kapacita: 543 žáků

Založení školy:

01. 09. 1992

Datum zápisu do sítě škol: 01. 01. 2005 Rada rodičů:

byla založena v říjnu 2008

Platnost dokumentu od:

01. 09. 2012


2. Charakteristika školy 2.1. Počet oborů, velikost V naší základní umělecké škole se vyučuje ve třech oborech - hudebním, tanečním, výtvarném. Základní umělecká škola poskytuje základy pro vzdělání ve vyučovaných uměleckých oborech a připravuje i pro studium na středních školách uměleckého zaměření, konzervatořích a odborně připravuje i ke studiu na vysokých a pedagogických školách. Jednotlivé obory mají v posledních pěti letech tuto průměrnou kapacitu: hudební – 280 žáků taneční - 55 žáků výtvarný – 75 žáků

2.2. Historie, současnost Naše základní umělecká škola byla založena v září roku 1992 odloučením od ZUŠ Ostrava Hrabůvka s původním záměrem vybudovat uměleckou školu zaměřenou na dechový orchestr. Škola proto především významně preferovala hudební obor - dechové oddělení. Ke změně zaměření a koncepce začalo docházet postupně od roku 2000. Došlo k tomu nejen jmenováním nové ředitelky školy, ale i ekonomickými podmínkami a změnou zřizovatele ke dni 1. dubna 2001, kdy se škola stala příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje. Ve škole došlo k postupnému rozšiřování vyučovaných předmětů v hudebním oboru, připravili jsme podmínky pro vyučování tanečního oboru přímo v budově školy, začali budovat materiálně technické zázemí i pro obor výtvarný. V současné době školu navštěvuje okolo 400 žáků všech tří oborů, které vzdělává kvalifikovaný tým pedagogických zaměstnanců. V současné době se škola výrazně profiluje mezioborovou spoluprací. Zároveň připravuje netradiční programy a projekty. Mezi nejvýraznější aktivity, kterými se můžeme pochlubit, patří dlouhodobá spolupráce s dětmi s handicapem. Tyto se snažíme především v tanečním oboru zapojit do dlouhodobých projektů naší školy. Zároveň jsme připraveni přijímat tyto žáky ke studiu na naší ZUŠ.

8

9


2.3. Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor se skládá z pedagogů: tanečního oboru výtvarného oboru hudebního oboru Ve škole působí kvalifikovaní pedagogové s dlouholetou praxí se zkušenostmi s prací s dětmi. Dbáme na další vzdělávání a prohlubování kvalifikace, abychom mohli používat nejmodernější metody a formy práce se žáky.

2.4. Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce Akce a spolupráce: pravidelná spolupráce s úřadem obvodu Ostrava - Jih dlouhodobá spolupráce a projekty se ZŠ Těšínská (spolupráce s handicapovanými dětmi) spolupráce s občanským sdružením Modrý motýlek každoroční spolupráce s MŠ a ZŠ obvodu Ostrava - Jih spolupráce s TV Noe spolupráce s Domem umění – animace, výukové programy pravidelná spolupráce s Domovy seniorů

2.5. Vybavení školy a její podmínky Škola se nachází v bezprostředním sousedství ZŠ Chrjukinova, v jednom z původních pavilónů ZŠ. Objekt tvoří budova, skládající se ze dvou pater, postavená v letech 1962-1963 v původním vzhledu. Je velice dobře dostupná - nedaleko náměstí SNP - tj. centra obvodu Ostrava - Jih. Dojezd je možný městskou hromadnou dopravou a to buď autobusy, které stojí na náměstí SNP, nebo tramvají. Zastávky jsou vzdáleny 3-5 minut pěší chůze. Další možností je dojezd osobním automobilem přímo před budovu školy. Za posledních pět let byla škola významně obnovena nejen materiálně a technicky, ale významnou změnou prošel i interiér školy. Učebny byly vybaveny novými hudebními nástroji (saxofony, elektronické klávesové nástroje, PC včetně programů, klavíry, koncertní


křídlo na hudebním sále, housle, kytary apod.). Taneční obor disponuje dvěma tanečními sály vybavenými audiovizuální technikou, speciálními koberci, cvičebními pomůckami - míče, kruhy, kostky, apod. Ve výtvarném oboru došlo k modernizaci učeben novým předepsaným nábytkem, PC vybavené softwarem pro modernizaci výuky a další metodické pomůcky. Škola má vlastní sbírku hudebních nástrojů, které může žákům na určitou dobu pronajmout, než si pořídí vlastní.

10

11


3. Zaměření školy a její vize 3.1. Zaměření školy propojení všech oborů (hudebního, tanečního, výtvarného) – pomocí grantových projektů akce a projekty na míru – výchovné a vzdělávací pořady materiálně technické vybavení pro nové formy a metody práce – obnova inventáře a nové vybavení experimentální pořady – programy s úzkou specifikací, pořady s rodiči žáků prezentace školy na veřejnosti – využívání médií, webových stránek, dotazníková šetření spolupráce s handicapovanými dětmi – pokračování spolupráce s žáky ZŠ Těšínská, nadačními fondy, apod.

3.2. Vize školy Školu, kterou si vyberete: pro její vysokou profesionalitu pro humanitní a nadstandartně osobní přístup protože vás osloví její zaměření BUDE ŠKOLOU, KTERÁ ŽIJE PRO VÁS!


4. Výchovné a vzdělávací strategie realizujeme mezioborové projekty a vzájemně o nich diskutujeme jdeme žákovi osobním příkladem udržujeme vzájemnou komunikaci – škola -> učitel -> žák -> rodiče využíváme metod a postupů, které zajišťují všestranný umělecký rozvoj žáka a kultivaci jeho osobnosti společně formulujeme znaky kvality umožňujeme žákům realizovat jejich vlastní nápady vhodnými metodickými postupy a stanovením splnitelných cílů, probouzíme u žáka chuť do práce a maximalizujeme jeho šance prožít úspěch

12

13


5. Vzdělávací obsah uměleckých oborů 5.1 HUDEBNÍ OBOR 5.1.1. Přípravné studium I. stupně Žák je přijímán do přípravného studia přijímací komisí na základě prokázání studijních předpokladů. Přípravné studium je určeno pro žáky ve věku 5–7 let. Mladší děti jsou zařazeny do vyučovacího předmětu Hudební hrátky. Žák musí být psychicky a fyzicky schopen studovat základní uměleckou školu, musí mít taktéž vhodné materiální vybavení pro výuku. Na začátku studia škola nabízí možnost pronájmu některých hudebních nástrojů na omezenou dobu. Žáky je možno zařazovat do dvou až čtyřčlenných skupin. Učební plány jsou zpracovány samostatně u jednotlivých studijních zaměření.

5.1.2. Přípravné studium II. stupně Žák je přijímán do přípravného studia přijímací komisí, na základě prokázání studijních předpokladů. Přípravné studium může studovat žák od 14-ti let, který ještě nenavštěvoval ZUŠ. V rámci přípravného studia absolvují žáci individuální výuku v rozsahu 1 hodiny týdně. Učební plány jsou zpracovány samostatně u jednotlivých studijních zaměření.

14


5.1.3. Studijní zaměření - Hra na klavír Charakteristika studijního zaměření Klavír je nástroj, jehož historie sahá hluboko do období baroka. Prošel vývojem od clavichordu přes

clavicembalo,

až

po

dnešní

nástroje

romantického typu. Klavír, jako polyfonní nástroj, poskytuje

žákovi

možnost

komplexního

hudebního vyjádření bez potřeby doprovodu. Na klavír je možné hrát jak sólově, tak v různých komorních seskupeních. Naše klavírní oddělení nabízí široké spektrum možností

hudebního

vyjádření.

Výuka

je

zaměřena na rozvíjení technických a výrazových schopností žáků, které pak mohou využít v sólové, čtyřruční a komorní hře, improvizaci, doprovodu písní, ve hře z listu a neméně v korepetici žáků z jiných oborů. Veškerá výuka probíhá pod vedením kvalifikovaných pedagogů. Studium I. stupně trvá 7 let, následuje studium II. stupně, který trvá 4 roky. Oba tyto stupně jsou uzavřeny veřejným absolventským vystoupením nebo závěrečnou absolventskou zkouškou. Během studia se žáci seznámí s prvky různých stylových období, kde si osvojí základy hudby klasické, lidové i populární. Žáci mají možnost vystupovat na veřejných třídních předehrávkách, školních koncertech, festivalech ZUŠ, podle svých možností spolupracovat s ostatními obory, případně se připravovat na různé regionální, celostátní nebo i mezinárodní soutěže. Od 4. ročníku žáci navštěvují vyučovací předmět - Skupinovou tvorbu, jejíž součástí je například seminář o hudbě, doprovod, muzikoterapie nebo komorní zpěv. Záleží na tom, který z těchto předmětů si žák zvolí. V průběhu studia na naší ZUŠ připravujeme naše nejlepší žáky na vyšší typy škol uměleckého a pedagogického zaměření. V každém žákovi se snažíme rozvíjet jeho přirozené schopnosti a vlohy, ke každému žákovi přistupujeme individuálně a přizpůsobujeme se jeho možnostem a zájmům.

15


Učební plán pro I. stupeň vyučovacího předmětu Hra na klavír ročník předmět

Přípravné studium 1.

2.

Hudební hrátky**

1

1

Hra na klavír

1

1

Hudební nauka

I. stupeň 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*

* Skupinová tvorba – probíhá formou činností (muzikoterapie, orchestr, korepetice, souborová hra, komorní hra), dle schopností žáka a doporučení učitele je možné žáka zařadit do Skupinové tvorby již před čtvrtým ročníkem. ** Školní výstupy viz kapitola 5.1.15. Vyučovací předmět Hudební nauka a Hudební hrátky, str.83

Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na klavír Přípravné studium 1. / I. stupeň Žák: vytleská jednoduchý rytmus zahraje píseň v rozsahu tří - pěti tónů přenáší ruku přes celou klaviaturu zahraje slabě (p) a silně (f) umí spojit minimálně dva tóny

Přípravné studium 2. / I. stupeň Žák: přečte noty c1 – c2 dokáže pojmenovat všechny tóny hudební abecedy na klaviatuře zahraje píseň ve staccatu nebo portamentu předvede cvičení zaměřené na technický problém (malíček, palec) vystoupí veřejně hraje zpaměti


1. ročník / I. stupeň: Žák: obecně popíše nástroj, na který hraje dokáže uvolnit hrací aparát a správně sedí u klavíru ukáže a pojmenuje na klaviatuře všechny noty hudební abecedy ovládá základní technické prvky klavírní hry – portamento, legato, staccato rozeznává základní hodnoty not a pomlk – celá, půlová, půlová s tečkou, čtvrťová, osminová hraje oběma rukama v pětiprstové poloze používá základní dynamická znaménka – p, mf, f, crescendo, decrescendo zahraje jednoduchou skladbu ve čtyřruční hře s učitelem umí zahrát jednoduchou melodii podle sluchu čte jednoduchý notový zápis – houslový klíč veřejně vystoupí

2. ročník / I. stupeň: Žák: reaguje na poznámky učitele k postavení ruky a uvolnění těla při hře zahraje určené stupnice s akordy čte notový zápis v obou klíčích v rámci notové osnovy předvede hru zpaměti vybraných skladeb rozliší náladu a základní charakter skladby – výrazové prostředky (tempo, dynamika) k charakteru skladby pozná dur a moll tóninu hraje čtyřručně s pedagogem nebo se spolužákem hraje v rychlejších tempech

3. ročník / I. stupeň: Žák: zahraje s dynamickým rozlišením melodii s doprovodem hraje tonický kvintakord a jeho obraty používá při doprovodu jednoduchých písní zákl. harmonické funkce-T,D,S dokáže zahrát skladby alespoň dvou hudebních stylů nebo žánrů studuje skladby složitějších melodických a rytmických útvarů (3/8, 6/8 takt) provede jednoduchá technická cvičení na základní úrovni

16

17


pracuje na vyrovnanosti zvuku dle jeho schopností užívá pedál k barevnosti klavírního zvuku samostatně veřejně vystoupí předvede studovanou skladbu zpaměti

4. ročník / I. stupeň: Žák: hraje skladby polyfoní nebo klasické využívá výrazové prostředky např. agogiku, synkopický pedál, dynamiku, melodické ozdoby popíše lepší a horší interpretaci skladby porovná výrazově odlišnou náladu skladeb, melodii a doprovod využívá při hře jednodušší melodické ozdoby zahraje jednodušší čtyřruční skladby se spolužákem nebo učitelem zahraje předložené skladby na úrovni 1. ročníku – hra z listu spoluvytváří doprovod jednoduchých lidových písní pomocí kytarových značek

5. ročník / I. stupeň: Žák: zdokonalí přiměřenou technickou zběhlost dle svých možností užívá správné pianistické návyky použije frázování podle notového zápisu interpretuje skladby různých stylových období hraje v rychlejších tempech rozebere s pedagogem vybrané skladby hraje s podkladem CD

6. ročník / I. stupeň: Žák: zahraje i obsahově náročnější formy skladeb pracuje se zvukem nástroje - navrhuje vlastní dynamiku interpretuje skladby různých stylových období v rámci svých možností přirozeně pracuje s výrazovými prostředky – dynamika, agogika, pedál využívá nabytých dovedností


používá synkopický pedál naslouchá partnerovi při souhře v rámci čtyřruční hry podílí se s pedagogem na výběru skladeb

7. ročník / I. stupeň: Žák: udrží technická cvičení v tempech propojuje získané technické a výrazové dovednosti při interpretaci objasní rozlišnosti a stylovost různých období vlastní hrou i poslechem využívá základní harmonické funkce k doprovodu melodie nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu využívá tempová rozlišení, dynamická označení, agogiku a pedalizaci ukončí studium 1. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením

Učební plán pro II. stupeň vyučovacího předmětu Hra na klavír ročník předmět Hra na klavír

Přípravné studium

II. stupeň

1.

1.

2.

3.

4.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*

* Skupinová tvorba – probíhá formou činností (muzikoterapie, orchestr, korepetice, souborová hra, komorní hra).

Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na klavír Přípravné studium II. stupně Žák: seznamuje se s nástrojem a charakteristikou tónu čte notový zápis v houslovém i basovém klíči hraje jednoduché skladby oběma rukama využívá základní dynamiku hraje se základním pedálem zahraje lidové písně s doprovodem podle kytarových značek

18

19


veřejně vystoupí

1. ročník / II. stupeň Žák: si vybírá skladby na základě doposud získaných znalosti a dovednosti k vyjádření svých představ zvládá hru v rychlejších tempech dle individuálních schopností připravuje podněty k diskuzi o probíraném učivu podle svého hudebního vkusu se učí samostatnému studiu a pohotovosti podílí se na výběru skladeb volbou z různých žánrů a stylů hraje z listu dle svých schopností předvede přednesové skladby se zaměřením na detaily uplatňuje své znalosti ve skupinové tvorbě

2. ročník / II. stupeň Žák: zahraje skladby kultivovaným tónem popíše fráze, hraje v tempech delší pasáže hraje zpaměti vybrané skladby se seznamuje s nahrávkami významných interpretů využívá při nácviku skladeb poslech nahrávek interpretace odpovídá charakteru skladby

3. ročník / II. stupeň Žák: uplatňuje svou představu a vybírá skladby podle svého zájmu popíše různé styly a žánry hraje technicky náročnější skladby diskutuje o kulturním a hudebním dění ve svém okolí a dle svých možností se do něj zapojuje dále propojuje a uplatňuje své znalosti ve skupinové tvorbě

4. ročník / II. stupeň Žák: si prohlubuje své znalosti o rozsáhlé klavírní literatuře


interpretuje skladby na základě svých posluchačských zkušeností a hudebních vědomostí formuluje základy a dovednostmi pro svou budoucí hudební seberealizaci je schopen formulovat své názory na interpretaci žák ukončí studium II. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením

20

21


5.1.4. Studijní zaměření - Hra na Elektronické klávesové nástroje (EKN) Charakteristika studijního zaměření Elektronické klávesové nástroje (dále EKN) rozšiřují spektrum akustických klávesových nástrojů. Tyto nástroje v nedávném hudebním vývoji velice významně zasáhly i do soudobé „vážné“ hudby, avšak hlavní využití EKN v současné době je v populární hudbě, jazzu nebo studiové práci. Můžeme je vidět v souborech nejrůznějšího žánru. Pojmem EKN se označují klávesové hudební nástroje,

jejichž

zvuk

je

vytvářen

elektronicky. Hra na EKN rozšířuje jak dovednosti a znalosti lidi hudebních profesí, tak i řadu profesí jiných (zvukaři, učitelé v mateřských a základních školách, sbormistři apod.). V průběhu přípravného studia se žáci hravým způsobem seznamují s hrou na EKN, ověřují se žákovy schopnosti a dovednosti pro studium nástroje, rozvíjí se intonační představivost, rytmické předpoklady, hudební cítění a paměť, vytvářejí se elementární návyky bez použití notové předlohy. V 1. - 7. ročníku I. stupně předmětu se učí žáci zvládnout technické a výrazové prostředky, seznamují se různou hudební literaturou svého předmětu. Důležitá je příprava k souhře, dle individuálních možností se žáci zapojují do kolektivní hry. Ve studiu 1. – 4. ročníku II. stupně se klade důraz na praktickou hru v souborech a komorních seskupeních. Po skončení studia se mohou uplatnit jako hráči na klávesové nástroje v kapelách a hudebních souborech. EKN mají velké technické možnosti výběru rejstříků, jak nástrojových, tak i rytmických a tím dávají prostor pro uplatnění tvůrčí činnosti a fantazii každého žáka. S žáky uskutečňujeme pro městskou část Ostrava – Jih vystoupení na vernisážích a jiných veřejných akcích, spolupracujeme se sociálním odborem městské části Ostrava – Jih, pro který pořádáme koncerty pro domovy seniorů, speciální školy a MŠ.


Učební plán pro I. stupeň vyučovacího předmětu Hra na EKN ročník předmět


2.

Hudební hrátky**

1

1

Hra na EKN

1

1

Hudební nauka

I. stupeň 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy studijního zaměření - Hra na EKN Přípravné studium 1. / I. stupeň Žák: vytleská jednoduchý rytmus zahraje jednoduchou melodii v rozsahu 3 – 5 tónů spojí minimálně dva tóny

Přípravné studium 2. / I. stupeň Žák: zopakuje elementární rytmus zahraje jednoduchou melodii v rozsahu 5 tónů pojmenuje všechny tóny hudební abecedy na klaviatuře levou rukou doprovází dudáckou kvintou spustí doprovodnou jednotku

1. ročník / I. stupeň Žák: má osvojené správné návyky (postavení ruky, sezení u nástroje)

22

23


používá základní funkce nástroje (zapnutí doprovodné jednotky, synchronizační start, intro, ending) zahraje jednoduchou lidovou píseň zpaměti hraje základní harmonické funkce T, D pojmenuje všechny tóny hudební abecedy na klaviatuře

2. ročník / I. stupeň Žák: podle notového zápisu zahraje noty v houslovém klíči v rozsahu c1 - c2 hraje stupnice přes 1 oktávu hraje akordy daných stupnic v obratech hraje základní harmonické funkce T, S, D rozliší základní typy úhozů (legato, staccato, portamento)

3. ročník / I. stupeň Žák: hraje stupnice přes 2 oktávy hraje skladby ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu hraje základní harmonické značky X, Xm rozliší náladu skladby a vyjádří ji elementárními výrazovými prostředky (tempo, dynamika úhozu p, f) hraje legato, staccato, portamento použije při hře pedál

4. ročník / I. stupeň Žák: hraje stupnice protipohybem využívá pokročilejších funkcí nástroje v automatickém režimu (intro, fill-in, ending, fade out) zná základní rozdělení zvukových bank hraje ve 2/4, 3/4, 4/4, 3/8 a ke každému z nich umí přiřadit vhodný doprovod hraje skladby různých stylů, jednoduché polyfonní skladby hraje v různých dynamických úrovních se zapojuje do hry v souborech či seskupeních


pozná chybu sluchem

5. ročník / I. stupeň Žák: hraje molové stupnice s obraty akordů pozná metrum skladby využívá melodické ozdoby (příraz, trylek) použije kytarové značky X7, Xm7 popíše základní práci s MIDI soubory při hře polyfónních skladeb používá agogiku

6. ročník / I. stupeň Žák: využívá pokročilejších funkcí nástroje (multipady, modulační kolečko) zvládá hru z listu dle svých schopností vyjádří vlastní názor při poslechu skladeb různých stylů a žánrů zahraje skladby dvou stylových období, nebo žánrů hraje podle kytarových značek

7. ročník / I. stupeň Žák: hraje zvolené skladby technicky i výrazově správně vybere správné rejstříky (barvy tónů, rytmické doprovody dle žánru a typu skladby) využívá MIDI soubory propojuje veškeré získané dovednosti i vědomosti při interpretaci skladeb i ve vlastní tvorbě ukončí studium I. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením

24

25


Učební plán pro II. stupeň vyučovacího předmětu Hra na EKN ročník předmět Hra na EKN


II. stupeň

1.

1.

2.

3.

4.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na EKN Přípravné studium II. stupně Žák: nastaví barvu tónu a styl doprovodu na nástroji při hře použije rozšířené možnosti doprovodné jednotky (intro, fill-in, ending) přečte a zahraje noty v notovém zápisu v rozsahu c1 – c2 zahraje skladbu v rozsahu jedné oktávy s použitím automatického doprovodu při hře použije pedál

1. – 2. ročník: Žák: využívá základní technické a výrazové prvky klavírní hry (legáto, staccato, portamento, dynamika - p,f) aktivně poslouchá skladby klasické hudební literatury i populární hudby, dle svých možností vyjádří svůj názor na znějící hudbu hraje náročnější skladby různých stylových období a žánrů používá základní melodické ozdoby (trylek, obal) vysvětlí rozdíl mezi MIDI a audio formátem zapojuje se do hry v souborech či seskupeních přečte a zahraje noty v notovém zápise


3. – 4. ročník: Žák: projevuje samostatnost při výběru skladeb k interpretaci při studiu skladeb z not i z paměti pracuje samostatně s technickými i výrazovými prvky (dynamika, agogika, výběr zvukových a rytmických bank) použije samostatně pedál zná skladby světových i českých autorů zná technické možnosti svého nástroje, je obeznámen s pokročilejšími funkcemi a dokáže je při hře využít hraje s jiným nástrojem, dokáže doprovodit melodický nástroj nebo zpěv, aktivně se účastní komorní nebo souborové hry dokáže vyjádřit prostřednictvím získaných znalostí a dovedností své představy hraje z listu dle svých možností ukončí studium II. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením

26

27


5.1.5. Studijní zaměření - Hra na klasickou kytaru Charakteristika studijního zaměření Kytara patří mezi nejoblíbenější hudební nástroje. Její repertoár zahrnuje skladby renesanční a barokní. Zlatým věkem byl romantismus a dnes je repertoár doplňován o skladby současné a populární. Kytara v sobě spojuje přednosti nástroje melodického, ale taky harmonického. Výuka v naší ZUŠ začíná hrou lidových písní, pokračuje skladbami klasického repertoáru a dle individuálních schopností a preferencí žáka přechází ke skladbám různých žánrů. Nedílnou součástí výuky je taktéž výuka akordů. Žáci jsou vedeni nejen hrou klasického repertoáru, ale výuku je možno rozšířit hrou modernějších hudebních stylů jako je folk, country, rock, blues – skladeb, jenž je možno následně interpretovat jak na kytaru klasickou, tak elektrickou, případně poloakustickou. Kytara tak pro svůj zcela jistě bohatý a komplexní záběr nachází uplatnění jak v koncertních sálech, orchestrech, komorních souborech, hudebních skupinách, ale také u táborových ohňů či v domácím prostředí. Aby mohl žák úspěšně zahájit studium kytary na naší škole, je důležité rozlišit (rozeznat) podle věku dítěte a jeho fyzické vyspělosti, na jaký vhodný nástroj (velikost) po poradě s učitelem by měla výuka kytary začínat. Součástí domácího cvičení a výbavy kytaristů je taktéž požadovaná podnožka pod levou nohu a samozřejmě pult na noty.

Učební plán pro I. stupeň vyučovacího předmětu Hra na klasickou kytaru ročník předmět

Hudební hrátky** Hra na klasickou kytaru Hudební nauka Skupinová tvorba*


2.

1

1

1

1

I. stupeň 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1



Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na klasickou kytaru Přípravné studium 1. – 2. / I. stupeň Žák: popíše jednotlivé části nástroje zná správné držení nástroje a posed předvede postavení obou rukou zná základní terminologii označení prstů levé a pravé ruky zahraje na hmatníku od 1 pražce po 3. pražec zvládá hru jednohlasu s dopadem v pravé ruce

1. ročník / I. stupeň Žák: zná správné držení nástroje, jeho části, posed zahraje na hmatníku v 1. poloze ( 1. až 4. pražec) zvládá vedle jednohlasu i hru palcem na prázdných strunách využívá základní dynamické rozlišení p,f zahraje jednooktávovou stupnici v 1. poloze zahraje zpaměti jednoduchou melodii nebo lidovou píseň

2. ročník / I. stupeň Žák: uplatní úhozové způsoby s dopadem a bez dopadu - p i m a zahraje dvojhlas - široký s dopadem, úzký bez dopadu zahraje typové durové stupnice (C, G, D, A) předvede skladbičky s dynamickým rozlišením (cresc.decresc,mf)

28

29


zahraje chromatické posuvky do V. polohy, avšak s využitím diatonických tónu (křížek, odrážka, bé) prezentuje zpaměti dvojhlasou jednoduchou skladbu nebo lidovou píseň s využitím doprovodných prázdných strun

3. ročník / I. stupeň Žák: využívá a prohlubuje návyky a dovednosti získané v předešlých ročnících ovládá správné držení těla a nástroje, postavení rukou používá a volí různé způsoby techniky prstokladů pravé ruky dle přirozených vlastností (střídaní prstů, rozložené akordy, dopad a bez dopad) zahraje typové durové stupnice E, H, FIS, CIS a základní durové akordy C, G, D – bez použití barrée uplatňuje více dynamické rozlišení pro vytvoření nálady skladby dbá při hře na sluchovou kultivovanost tónu mimo jiné i soustředěným poslechem předváděné skladby kantorem interpretuje již jednoduchou skladbu zpaměti veřejně vystupuje uplatňuje se v souhře s jiným nástrojem

4. ročník / I. stupeň Žák: zdokonalí techniku levé i pravé ruky na hmatníku do V. polohy formou legátové hry – jak legáta odtaženého tak úderného ve vhodných jednoduchých skladbách hraje typové stupnice dur ve složitějších rytmických variacích (andante, allegretto, allegro) vystihne při hře náladu skladby (smutná, veselá, taneční) zpětnou vazbou např. poslechem kantora rozliší dynamické odstínění u hmatníku a kobylky zahraje další durové akordy A, E bez použití barrée uplatňuje své nabyté poznatky a zkušenosti ze sólové hry v malém komorním seskupení společně s kantorem nebo jinými žáky a to v jednoduchých skladbách zaměřených jak na vážnou, tak i současnou hudbu čte notaci ke hře jednoduché dvojhlasé písně z listu


5. ročník / I. stupeň Žák: zahraje do IV. polohy všechny durové akordy včetně malého barrée provede všechny úhozové varianty pravé ruky a to s dopadem, bez dopadu, střídavým úhozem prstů i m a dohromady s palcem, taktéž - pi, pm, im, pa, ma, ia, pim, pia, ima, pma zvládá hru souzvuků prsty - p i m a v drobných skladbách již zahraje přirozené flažolety hraje s různým tónovým zabarvením především vzhledem k obsahu a náladě skladby a jejich částí naladí si již nástroj s pomocí elektronické ladičky respektuje již v lehčích skladbách hru v různých tempech od larga, lenta, grave, adagio, andante, andante allegretto, moderato interpretuje durové stupnice přes dvě oktávy v rozsahu C, G, D všemi způsoby úhozu (mi, ami, amim)

6. ročník / I. stupeň Žák: rozliší skladby z různých stylových období (např. romantismus, baroko, současná populární hudba) zahraje part, jenž odpovídá jeho technickým a výrazovým schopnostem zdokonalí hru legáta vzestupného a sestupného při výměnách poloh (jedná se o hru od I. polohy - do VII. polohy) pohybuje se při hře durových stupnic přes 2 oktávy v rozsahu A, E, H rozloží durové akordy správným prstokladem pravé ruky p, i, m využívá při hře hru vibrata v levé ruce provede ve své hře různé možnosti prstové techniky jako je staccato, portamento a to především hrou pravé ruky vystihne náladu skladby s využitím hlubších dynamických odstínů pomocí techniky etud a výrazovosti hry vystihne jednotlivé hudební slohy

30

31


7. ročník / I. stupeň Žák: zahraje již všechny durové stupnice přes 2 oktávy včetně durových akordů s použitím kombinace pravé ruky různými způsoby hraje přes 2 oktávy mollové stupnice v rozsahu a moll, e moll, h moll, včetně akordů využívá malého barrée v jednotlivých akordech jak durových, tak mollových interpretuje skladby různých stylových období a žánrů na hmatníku do IX. polohy a při přednesu v nich rozlišuje důležité technické a výrazové prvky používá všech získaných dovedností k orientaci v notovém zápise při hře v polohách a využívá je ve formě etud ke kvalitnímu provedení náročnějších přednesových skladeb zvládá hru složitějších rytmů (tečkovaný rytmus, synkopy) doprovází podle kytarových značek k jednoduché písni v základní harmonické kadenci naladí si kytaru své nabyté zkušeností prezentuje ve veřejném interpretaci vystoupení ukončí studium 1. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením


Učební plán pro II. stupeň vyučovacího předmětu Hra na klasickou kytaru ročník


II. stupeň

předmět

1.

1.

2.

3.

4.

Hra na klasickou kytaru

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na klasickou kytaru Přípravné studium II. stupně správně drží nástroj popíše kytaru dokáže určovat jména strun a notace zvládá postavení a značení prstů levé a pravé ruky uplatňuje základní způsoby tvoření tónu tj. úhoz dopadem a bez dopadu ovládá rytmickou hru na prázdných strunách dělení hodnot zvládá v pravé ruce souhru palce s prsty v levé základní postavení prstů v 1. poloze nástroje a jejich notaci zvládá hru jednohlasých melodií jak na melodických tak basových strunách v rozsahu 1. polohy i s využitím prázdných strun zahraje melodický dvojhlas a snadné prstové formy dvojhlasů zahraje jednohlasou durovou stupnici a dvojhlasou jednoduchou skladbu nebo lidovou píseň s využitím prázdných strun v dynamickém rozlišení (p, mf, f)

1. ročník/ II. stupeň Žák: předvede durové stupnice včetně provedení malého barrée přes dvě oktávy

32

33


plynule vyměňuje polohy s využitím prázdných strun, natažením prstu do sousední vyšší polohy - neslyšným skluzem některého prstu do vyšší či nižší polohy nebo pomocí glissando - slyšitelný skluz některého prstu do poloh využívá v interpretovaných skladbách jednoduché melodické ozdoby v provedení nátrylu, přírazu, mordentu dokáže i na podnět svého učitele a s ohledem na rychlejší tempa ve stupnicích, skladbách, etudách si již zvolit optimální prstoklad pro danou situaci, který ani při vyšším tempu hry nenaruší plynulost pohybů levé ruky ve hře jednodušších skladeb již zařazuje hru arpeggia provede hru pětihlasých a šestihlasých akordů bez použití velkého barrée

2. ročník/ II. stupeň Žák: vyměňuje akordy, jež mají nejvíce společných prstokladů s ohledem na kvalitu nástroje a svého vnímání vyjádří prožitek při interpretaci skladby vystihuje náladu skladby a melodii na jedn. strunách – jasná, pronikavá, lahodná, jemná, uhlazená, zvukově, či zastřená, melancholičtější, zpěvná, zvučná tónově použije hmatník do XII. polohy rozliší vyrovnanost své hry, ruku v ruce se sluchovou kontrolu interpretovaných skladeb

3. ročník/ II. stupeň Žák: zahraje stupnice v rozsahu 3 oktáv s proměnlivým prstokladem levé ruky tedy i využitím prázdných strun, interpretuje je až na výjimky typem neboli tzv. výměnou poloh hraje v polohách a orientuje se po celém hmatníku kytary užívá ve své hře již umělé flažolety a sice v provedení pravé ruky, jenž závisejí na prstokladu levé ruky zapojí s ohledem na interpretovanou skladbu poklep jenž je speciálním druhem úhozu pravé ruky jehož tónovou výšku rozeznává podle místa, kde je proveden a kterým prstem, zda-li palcem nebo prsty pravé ruky ukáže v pravé ruce hru rasguada a to buď děleného prsty a, m, i nebo rovného prsty a, m


při hře zařadí speciální druh úhozu zv. pizzicato – otevřené hraje kadenci v různých figuracích pravé ruky a přizpůsobuje hru jednotlivých skladeb svému prožitku interpretuje skladby jak v souhře s učitelem, tak se spolužáky

4. ročník/ II. stupeň Žák: ovládá celou škálu úhozů staccatem – vícehlasé, palcem pravé ruky, střídavý úhoz prstů pravé ruky s nadzvedávání prstů levé ruky zvládne úměrně ve skladbě legato nejen jednohlasné melodické, ale i vícehlasé, vázání dvou až šesti tónu, dále údernou techniku legato vzestupné a odtažnou technikou sestupné i pomocí glissanda rozvíjí hudební paměť nácvikem skladeb a dbá na jejich přesnou reprodukci na základě rozboru a pochopení autorova záměru v hrané skladbě samostatně rozezná různé styly a útvary a je schopen vyjádřit a zdůvodnit vlastní náhled na interpretaci skladeb vyhledá z různých zdrojů noty a aktivně je využije spolu se samostatným nastudováním vybrané skladby, hraje z listu dle svých možností použije základní dynamické změny p-f a vystihne terasovitou a progresivní dynamiku udrží rovnováhu mezi technickou a výrazovou složkou hry melodickými ozdobami je schopen veřejně vystupovat, jak samostatně, tak v komorním či souborovém seskupení ukončí studium 2. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením

34

35


5.1.6. Studijní zaměření - Hra na basovou kytaru Charakteristika studijního zaměření Studijní zaměření hra na basovou kytaru dává žákovi možnost, naučit se využívat hudbu jako prostředek uměleckého vyžití, komunikace, relaxace, odpočinku a aktivní zábavy. Žákovi je umožněno osvojit si hru na čtyřstrunnou basovou kytaru z not a akordických značek prstovou

technikou,

získat

dovednosti

potřebné

k úspěšné souhře ve skupině s dalšími nástroji, osvojit si znalosti

potřebné

pro

tvorbu/improvizaci

doprovodu

(basové linky) běžných populárních skladeb, získat základní znalosti hudebních forem a znalosti praktické harmonie. Vše v rámci populární hudby i dalších žánrů. Při výuce je brán ohled na individuální možnosti a schopnosti žáka.

Učební plán pro I. stupeň vyučovacího předmětu Hra na basovou kytaru I. stupeň

ročník předmět

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Hra na basovou kytaru

1

1

1

1

1

1

1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*

*Skupinová tvorba – probíhá formou činností (muzikoterapie, orchestr, korepetice, souborová hra, komorní hra), dle schopností žáka a doporučení učitele je možné žáka zařadit do Skupinové tvorby již před čtvrtým ročníkem.

Školní výstupy studijního zaměření - Hra na basovou kytaru 1. ročník / I. stupeň Žák: pojmenuje základní části nástroje správně drží nástroj zahraje durovou nebo molovou stupnici přes 1 oktávu pozná výrazně rozladěný nástroj popíše ladění nástroje (notaci na prázdných strunách)


naladí nástroj pomocí ladičky zná možnosti základního prstokladu při hře využívá hru na prázdných strunách sluchem rozpozná rychlou neklidnou a pomalou klidnou hudbu hraje základní tóny akordů dle akordických značek zahraje basový part jednoduché lidové písně zpaměti

2. ročník / I. stupeň Žák: hraje durovou stupnici koordinuje levou a pravou ruku zná posuvný prstoklad durové stupnice používá střídavý úhoz (i, m) dle instrukcí učitele sluchem rozpozná veselou durovou a smutnou mollovou hudbu používá při hře ze značek také tercii a kvintu daného akordu s pomocí učitele hraje basový part jednoduché folkové nebo jiné umělé písně ovládá základní notaci na hmatníku do II. polohy

3. ročník / I. stupeň Žák: využívá základní návyky a dovednosti (správné držení těla a nástroje, postavení rukou) používá osvojené základní technické prvky hry zahraje durový a mollový kvintakord naladí nástroj sluchem připravuje prsty pravé ruky před úhozem hraje kontrastně, tiše – hlasitě, pomalu – rychle, smutně – vesele hraje s jiným nástrojem

4. ročník / I. stupeň Žák: interpretuje skladby různých stylových období zvládá hru s dynamickými změnami se zapojuje do skupinové tvorby s pomocí učitele zahraje basové party skladeb v různých taktových uspořádáních

36

37


vytvoří basovou linku běžné populární, folkové či lidové písně se orientuje na hmatníku do V. polohy

5. ročník / I. stupeň Žák: hraje na hmatníku do VII. polohy zahraje stupnici a akordy přes 2 oktávy zvládá hru z listu i zpaměti dle svých možností a schopností využívá při hře technické prvky

6. ročník / I. stupeň Žák: samostatně zahraje skladbu dle akordických značek interpretuje přiměřeně obtížné skladby s využitím výrazových prostředků ovládá hru z listu a hru zpaměti se uplatňuje se při hře v komorních (souborových) uskupeních

7. ročník / I. stupeň Žák: se samostatně, dle svých schopností a možností, připraví na vystoupení ovládá základní nástrojovou techniku (prstovou techniku střední obtížnosti) hraje s tónovou kulturou a umí si naladit nástroj hraje dle individuálních schopností plynule ve vyšších polohách a v základních tóninách interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů doprovází podle notace i akordických značek vytváří vlastní doprovod podle svých individuálních schopností ukončí studium I. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením


Učební plán pro II. stupeň vyučovacího předmětu Hra na basovou kytaru ročník


předmět Hra na basovou kytaru

II. stupeň

1.

1.

2.

3.

4.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na basovou kytaru Přípravné studium II. stupně Žák: umí zapojit nástroj do komba umí naladit nástroj hraje v základní poloze při hře využívá prázdných strun popíše ladění nástroje (notaci na prázdných strunách) pozná a zahraje notu osminovou, čtvrťovou, půlovou, půlovou s tečkou, notu celou a k nim příslušné pomlky doprovodí zpaměti nebo z not jednoduchou skladbu v základní poloze

1. ročník / II. stupeň Žák: samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu a vloží do ní vlastní projev využívá ve hře technické prvky (slap, hra prsty, trsátkem) se uplatňuje při hře v souborových uskupeních

2. ročník / II. stupeň Žák: dbá na intonační čistotu a tónovou kulturu zvládá dle svých schopností rytmickou přesnost hry vyhledá přiměřeně obtížné skladby z dostupných pramenů a dokáže je samostatně zpracovat a případně upravit

38

39


dokáže využívat zvukovou pestrost nastavení nástroje a aparatury

3. ročník / II. stupeň Žák: se uplatňuje při hře v souborových uskupeních dále samostatně rozvíjí své dosavadní hudební schopnosti se samostatně připravuje na vystoupení se orientuje v nastavení aparatury a dokáže si připravit nastavení barvy tónu

4. ročník / II. stupeň Žák: dokáže ocenit kvalitu hudebního díla sám vyhledá zajímavá témata pro svůj nástroj z dostupných pramenů zvládá dle svých schopností hru ve vyšších polohách využívá ve hře nově získané znalosti dále samostatně rozvíjí své dosavadní hudební schopnosti ukončí studium II. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením


5.1.7. Studijní zaměření - Hra na housle Charakteristika studijního zaměření motto – „Hra na housle je v podstatě krásná a ušlechtilá činnost, je emotivní výpovědí nitra každého jedince.“ Vypracovat se k tomuto poznání znamená: zajistit žákovi kvalitní nástroj odpovídající zvukové a velikostní normě interakce žák – učitel – rodič posiluje hudební vývoj dítěte, urychluje jeho muzikantský projev vycházet z fyziologických předpokladů a dispozic k nástroji, hudebních předpokladů i volních vlastností žáka V průběhu přípravného studia I. stupně se žáci hravým způsobem seznamují s houslovou hrou, ověřují se žákovy schopnosti a dovednosti pro studium nástroje, rozvíjí se intonační představivost, rytmické předpoklady, hudební cítění a paměť. Vytvářejí se elementární návyky bez použití notové předlohy. V 1. – 7. ročníku prvního stupně předmětu se učí žáci zvládnout technické a výrazové prostředky, seznamují se postupně s různou hudební literaturou svého předmětu. Důležitá je průprava k souhře, dle individuálních možností se žáci zapojují do kolektivní hry v co nejmladším věku. Ve studiu 1. – 4. ročníku druhého stupně se klade důraz na praktickou hru v souborech a komorních seskupeních. Hra na housle klade velké nároky na hudební, fyziologické i intelektuální dispozice žáka. Obohacuje jeho vnímání a rozvíjí nejen estetické cítění, ale i morálně volní vlastnosti. S žáky uskutečňujeme pro městskou část Ostrava – Jih vystoupení na vernisážích a jiných veřejných akcích.

40

41


Učební plán pro I. stupeň vyučovacího předmětu Hra na housle Přípravné studium

ročník předmět

1.

2.

Hudební hrátky**

1

1

Hra na housle

1

1

Hudební nauka

I. stupeň 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy studijního zaměření - Hra na housle Přípravné studium 1. / I. stupeň Žák: pojmenuje části nástroje dokáže pojmenovat názvy strun správně stojí při hře dokáže uchopit housle hraje pizzicato

Přípravné studium 2. / I. stupeň Žák: dokáže uchopit housle a smyčec správně stojí hraje pizzicato hraje celým smyčcem staví prsty na struny zahraje jednoduchou melodii


1. ročník / I. stupeň Žák: správně drží nástroj zvládá tvorbu tónu zná základní prstoklad dur a moll hraje základní smyk détaché a legato fixuje hru v základní poloze hraje pizzicato hraje jednoduchou píseň zpaměti zvládá hru na dvou strunách s přechodem přes struny

2. ročník / I. stupeň Žák: hraje základní smyky (détaché, legato) kombinuje prstoklad dur a moll využívá přechody na vedlejší struny hraje podle notového zápisu zvládá přechod z vyšší na nižší strunu s použitím čtvrtého prstu

3. ročník / I. stupeň Žák: využívá při hře základní návyky a dovednosti (koordinace pravé a levé ruky) hraje kombinované smyky (détaché, legato, martelle) při hře využívá základní technické prvky hry (dělení smyčce a smýkací místo) přečte jednoduchý notový zápis (nota celá, půlová, čtvrťová, osminová) dle nálady skladby používá základní výrazové prvky – p, mf, f, staccato, legáto apod. použije chromatický postup prvního, druhého a třetího prstu se zapojuje do souhry s dalším nástrojem

4. ročník / I. stupeň Žák: použije smyky: détaché, legato, martelle, staccato a jejich kombinace zahraje jednoduché dvojhmaty v základní poloze hraje ve třetí poloze

42

43


dokáže číst noty v notovém zápisu ve třetí poloze umí melodické ozdoby (příraz, nátryl) zahraje chromatické postupy prvního, druhého, třetího a čtvrtého prstu

5. ročník / I. stupeň Žák: hraje v první a třetí poloze umí tyto polohy spojovat pomocí výměn zvládá základní smyčcovou techniku použije novou techniku hry – vibrato

6. ročník / I. stupeň Žák: dle svých individuálních schopností využívá vibrato má větší intonační jistotu při hře v polohách (první, třetí a pátá poloha) a ve výměnách zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu hraje melodické ozdoby (trylek, obal) samostatně nastuduje skladbu dle svých schopností

7. ročník / I. stupeň Žák: použije dynamiku a obtížnější smyky hraje v první až páté poloze a v plynulých výměnách využívá všechny části smyčce použije jednoduché dvojhmatové techniky a vibrato se prezentuje ve skupinové tvorbě při hře používá dynamiku a agogiku pozná začátek a konec fráze při hře respektuje stylové období ukončí studium I. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením


Učební plán pro II. stupeň vyučovacího předmětu Hra na housle ročník


předmět Hra na housle

II. stupeň

1.

1.

2.

3.

4.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na housle Přípravné studium II. stupně Žák: pojmenuje části nástroje správně stojí dokáže uchopit housle a smyčec hraje pizzicato hraje celým smyčcem kombinuje hru celým smyčcem a jeho polovinami hraje základní smyky détaché a legato zná základní prstoklad hraje na dvou strunách s přechodem přes struny zvládá tvorbu tónu zahraje jednoduchou píseň zpaměti hraje s doprovodem jiného nástroje

1. a 2. ročník / II. stupeň Žák: využívá dovednosti získané v průběhu studia prvního stupně využívá při hře náročnější technickou zručnost pravé a levé ruky čte notový zápis ve vyšších polohách při hře použije dynamické a agogické změny, pracuje s barvou a kvalitou tónu při hře respektuje stylové období

44

45


3. a 4. ročník / II. stupeň Žák: je schopen hudebně vyjádřit své vlastní představy o hrané skladbě si vytváří vlastní názor na interpretaci různých skladeb a svůj názor prezentuje používá samostatně dle svých schopností smykové a výrazové způsoby při nácviku skladeb předvede skladbu náročnějšího charakteru hraje v komorních, orchestrálních a souborových seskupeních školy, dle svého výběru, zodpovědně spolupracuje na vytvoření společného výsledku – zvuk, výraz, způsob interpretace samostatně studuje nové skladby a samostatně pracuje s barvou a tónovou kvalitou a řeší problematiku nástrojové techniky ukončí studium II. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením


5.1.8. Studijní zaměření - Hra na violoncello Charakteristika studijního zaměření Violoncello patří do skupiny nástrojů strunných smyčcových. Nástroje se vyrábějí v různých velikostech, proto se s hraním na tento nástroj může začít již v raném věku. Violoncello se uplatňuje jako nástroj sólový s doprovodem klavíru (nebo jiného hudebního nástroje) i bez něj, v kombinaci s různými nástroji v komorní a orchestrální hře. Toto vše je možno využít v profesionální i amatérské praxi.

Učební plán pro I. stupeň vyučovacího předmětu Hra na violoncello ročník předmět

Hudební hrátky** Hra na violoncello


2.

1

1

1

1

Hudební nauka

I. stupeň 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy studijního zaměření - Hra na violoncello Přípravné studium 1. / I. stupeň Žák: předvede základní držení nástroje a smyčce pojmenuje a ukáže části nástroje a smyčce zná názvy strun hraje pizzicatto

46

47


Přípravné studium 2. / I. stupeň Žák: zvládá základní držení nástroje a smyčce hraje arco na prázdé struně zahraje jednoduchou píseň na jedné struně pizzicatto

1. ročník / I. stupeň Žák: využívá při hře základní návyky a dovednosti – správné držení těla, nástroje a smyčce ovládá základní prstoklad hraje pizzicato i arco zahraje jednoduchou skladbu zpaměti

2. ročník / I. stupeň Žák: používá základní prstoklad na více strunách hraje legato zvládá přechody na vedlejší struny hraje podle notového zápisu

3. ročník / I. stupeň Žák: umí základní prstoklady vnímá náladu skladby a je schopen ji pomocí základní hud. prvků vyjádřit zahraje z not jednoduché notové útvary je schopen souhry s dalším nástrojem používá všechny části smyčce (horní polovina, dolní polovina, střed smyčce)

4. ročník / I. stupeň Žák: využívá při hře základní dynamiku hraje ve 4. poloze umí staccato


hraje jednoduché dvojhlasy samostatně ladí nástroj a zvládá péči o nástroj

5. ročník / I. stupeň Žák: zdokonaluje vibráto rozvíjí vlastní hudební představy použije plynulou výměnu 1. a 4. polohy hraje ve 2. a 3. poloze se uplatní v souhře s ostatními žáky

6. ročník / I. stupeň Žák: samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu umí plynulé výměny poloh 1., 2., 3., 4. tvoří kvalitní tón hraje z listu dle svých možností umí vibráto se orientuje v notovém zápise hrané skladby

7. ročník / I. stupeň Žák: použije dynamiku a obtížnější smyky hraje ve vyšších polohách a zvládá základní dvojhmaty pod vedením učitele vnímá a rozlišuje různé výrazové prostředky hudby různých slohových období a žánrů dle svých schopností naladí nástroj se uplatňuje v různých komorních souborech ukončí studium I. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením

48

49


Učební plán pro II. stupeň vyučovacího předmětu Hra na violoncello ročník


II. stupeň

předmět

1.

1.

2.

3.

4.

Hra na violoncello

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na violoncello Přípravné studium II. stupně Žák: využívá při hře základní návyky a dovednosti – správné držení těla, nástroje a smyčce ovládá základní prstoklad hraje pizzicato i arco

1. ročník / II. stupeň Žák: hraje v palcové poloze se zapojuje do souborů různého obsazení a žánrového zaměření

2. ročník / II. stupeň Žák: si vytváří vlastní názor na interpretaci různých skladeb a svůj názor prezentuje hraje obtížnější smyky – spiccato, sautillé samostatně pracuje s kvalitou a barvou tónu

3. ročník / II. stupeň Žák: vyhledá skladby dle svého vlastního výběru využívá svých získaných zkušeností, vědomostí i dovedností k samostatnému studiu nových skladeb


4. ročník / II. stupeň Žák: řeší problematiku nástrojové techniky zvládá péči o nástroj uplatňuje všechny doposud získané dovednosti v celém rozsahu nástroje ukončí studium II. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením

50

51


5.1.9. Studijní zaměření - Hra na zobcovou flétnu Charakteristika studijního zaměření Zobcová flétna se řadí mezi dřevěné dechové nástroje, patří k nejstarším nástrojům vůbec, její původ sahá až do pravěku. Později byla nalezena vyobrazení několika druhů zobcových fléten, které pocházejí ze středověku. Našla uplatnění v gotice, renesanci i baroku, koncem baroka však byla vytlačena flétnou příčnou, pro její větší dynamické možnosti. Od počátku 20. století však zobcová flétna u nás prožívá svou renesanci, přesto, že hlavně zásluhou pánů Žilky a Daniela byla zpočátku propagována jako nástroj pro děti, přípravný, sloužící k léčbě astmatu u dětí apod. Možnosti zobcové flétny jsou však daleko rozsáhlejší, využívá se jí k interpretaci dobové hudby, ale také skladeb soudobých autorů, kde se využívá moderních technik, jako jsou fruláto, sputáto, zpívání do flétny a jiné. Na naší škole se žáci mají možnost seznámit se všemi druhy zobcových fléten, s původním i soudobým materiálem a to jak ve hře sólové tak komorní. Žáci se učí zvládat správné nasazení tónu, dechovou a prstovou techniku, artikulaci. Úroveň výuky zobcových fléten na základních uměleckých školách neustále stoupá, o čemž svědčí to, že zobcová flétna se vyučuje jako hlavní obor na mnoha konzervatořích v České republice a ne jenom v zahraničí, jako tomu bylo dříve.


Učební plán pro I. stupeň vyučovacího předmětu Hra na zobcovou flétnu ročník předmět

Hudební hrátky** Hra na zobcovou flétnu


2.

1

1

1

1

Hudební nauka

I. stupeň 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na zobcovou flétnu Přípravné studium 1. / I. stupeň Žák: popíše stavbu zobcové flétny zná zásady péče o zobcovou flétnu nasadí tón na slabiku tý vytleská jednoduchý rytmus

Přípravné studium 2. / I. stupeň Žák: se nadechuje ústy hraje tóny levé ruky – h1, a1 a g1 zahraje jednoduchou skladbu, říkadlo nebo píseň v rozsahu těchto tónů pozná a zahraje notu čtvrťovou a celou

52

53


1. ročník / I. stupeň Žák: sestaví a pojmenuje části nástroje hraje tóny v rozsahu jedné oktávy zahraje lidovou píseň nebo drobnou skladbu v tomto rozsahu pozná a zahraje notu čtvrťovou, půlovou a celou

2. ročník / I. stupeň Žák: zná základní druhy artikulace - legato, non legato zopakuje krátký hudební motiv dle svých možností zahraje jednoduchou skladbu s druhým nástrojem hraje v rozsahu c1 až g2 mimo všech posuvek pozná a zahraje notu osminovou až celou

3. ročník / I. stupeň Žák: při hře správně stojí a drží nástroj zvládá základní technické prvky hry na nástroj - nasazení a ukončení tónu, prstová technika, dbá o kvalitu tónu využívá zvládnutého rozsahu nástroje podle svých schopností hraje zpaměti jednoduchou skladbu - např. lid. píseň, renesanční tanec, skladbičku moderního období, zvládne pomalou větu barokní sonáty vnímá náladu skladby a snaží se ji vyjádřit výrazovými prostředky podle sluchu hraje úryvky a motivy od různých tónů se dle schopností uplatňuje v souhře s dalším nástrojem, nebo v souboru skupinové tvorby

4. ročník / I. stupeň Žák: zahraje kvalitním tónem čtyřtaktovou frázi artikuluje - staccato, tenuto, legato, portamento hraje v rozsahu nástroje od c1 - h2 zvládá dur stupnice do 2 křížků a 2 béček


ovládá základní moderní techniky a melodické ozdoby se zapojuje do hry ve skupinové tvorbě veřejně vystoupí

5. ročník / I. stupeň Žák: hraje v rozsahu nástroje c1 - c3 a jeho zvukových možností transponuje jednoduché melodie hraje s doprovodem jiného nástroj skladby různých stylových období určených tomuto nástroji používá základní moderní techniky (např. dle Flautoškoly) využívá své znalosti ve hře v skupinové tvorbě

6. ročník / I. stupeň Žák: hraje v rozsahu 2 oktáv střídá sopránový a altový nástroj hraje v barokních skladbách základní melodické ozdoby ovládá prstovou techniku samostatně nastuduje zadanou skladbu a zvládne kultivovaný projev na vystoupení

7. ročník / I. stupeň Žák: hraje v rozsahu 2 oktáv a vybrané tóny 3. oktávy používá dynamiku, tempová označení, frázování interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů - dle svých možností zcela samostatně nastuduje zadanou skladbu se uplatňuje ve skupinové tvorbě střídá sopránový, altový a tenorový nástroj ukončí studium I. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením

54

55


Učební plán pro II. stupeň vyučovacího předmětu Hra na zobcovou flétnu ročník


II. stupeň

předmět

1.

1.

2.

3.

4.

Hra na zobcovou flétnu

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na zobcovou flétnu Přípravné studium II. stupně Žák: popíše stavbu zobcové příčné flétny a zná zásady péče o zobcovou flétnu hraje v rozsahu c1 až f2 zahraje snadné přednesové skladby v tomto rozsahu s doprovodem pozná a zahraje notu osminovou, čtvrťovou, půlovou, půlovou s tečkou a celou a k nim příslušné pomlky artikuluje legato, non legato, staccato veřejně vystoupí (koncert, předehrávka, komisionální zkouška)

1. ročník / II. stupeň Žák: respektuje styl skladeb různých období a původní repertoár uplatňuje se nadále ve skupinové tvorbě různého obsazení a kombinací, podílí se na co nejlepším zvuku a výrazu interpretovaných skladeb

2. ročník / II. stupeň Žák: využívá technické zběhlosti, nátiskových schopností, intonační a rytmickou jistotu, hudební cítění při studiu náročnějších skladeb (sólových i komorních), sluchovou sebekontrolu, umí naladit nástroj, orientuje se v notovém zápisu se podílí na práci ve skupinové tvorbě


3. ročník / II. stupeň Žák: charakterizuje historický vývoj nástroje a částečně se orientuje v repertoáru nástroje projevuje svůj zájem o kulturní dění a hudební život ve svém okolí realizuje plynulé přecházení mezi nástroji různého ladění se podílí na výběru repertoáru

4. ročník / II. stupeň Žák: samostatně studuje nové skladby rozezná uměleckou kvalitu díla a kriticky zhodnotí vlastní i slyšenou interpretaci používá vědomosti a dovednosti z oblasti hudby v kulturním životě ukončí studium II. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením.

56

57


5.1.10. Studijní zaměření - Hra na příčnou flétnu Charakteristika studijního zaměření Příčná

flétna

dechový

je

dřevěný

nástroj

(ačkoli se dnes příčné flétny vyrábějí téměř výhradně z kovu, její stavba a zvukové vlastnosti ji stále řadí k dřevěným dechovým nástrojům). Je tradičně zastoupena ve všech symfonických, dechových i komorních orchestrech, velké využití má i v komorní hudbě, používá se také v jazzu. Dechové

nástroje

obecně

mají

příznivý vliv

na dýchací cesty a jsou lékaři doporučovány dětem s častými bronchitidami nebo astmatem. Na naší ZUŠ je možné studovat flétnu od 9 let, pokud je dítě fyzicky vyspělé, může s výukou začít dříve, to ale závisí na posouzení učitele. Naší prioritou je vést žáka k lásce k hudbě a seznámit

jej

s

hudebními

styly

od

renesance

až

po

hudbu

20. století. Žáci se mohou zapojit do různých komorních seskupení nebo do tanečního orchestru. Součástí vyučování je také veřejné vystupování jak na půdě školy, tak i na jiných akcích v rámci města. Nejlepší žáci mají možnost účastnit se soutěží. V naší škole je možnost zapůjčení flétny na omezenou dobu. V rámci studia se žáci seznámí s hrou na pikolu.

Učební plán pro I. stupeň vyučovacího předmětu Hra na příčnou flétnu ročník předmět

Hudební hrátky** Hra na příčnou flétnu Hudební nauka Skupinová tvorba*


2.

1

1

1

1

I. stupeň 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1



Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na příčnou flétnu Přípravné studium 1. / I. stupně Žák: popíše stavbu flétny zná zásady péče o příčnou flétnu vytleská jednoduchý rytmus

Přípravné studium 2. / I. stupně Žák: vytvoří tón na hlavici zopakuje elementární rytmus na hlavici zahraje tón h1 spojí dva tóny h1 na jeden nádech

1. ročník / I. stupeň Žák: vytvoří tón na hlavici správně drží nástroj zná základní hygienické návyky v péči o příčnou flétnu zopakuje elementární rytmus a zahraje jej na hlavici pozná a zahraje tóny h1, a1 a g1

2. ročník / I. stupeň Žák: dbá na správné dovednosti (postoj, postavení rukou, držení nástroje, dýchání, funkce jazyka) sestaví a pojmenuje nástroj vytvoří tón a hraje v rozsahu e1 až d2 zahraje jednoduchou skladbu zpaměti v daném rozsahu pozná a zahraje notu čtvrťovou, půlovou a celou

58

59


3. ročník / I. stupeň Žák: pozná základní druhy artikulace - staccato, legato, non legato zopakuje krátký hudební motiv dle svých možností se veřejně prezentuje s doprovodem jiného nástroje rozlišuje základní druhy dynamiky forte, piano vnímá náladu skladby a dokáže ji vyjádřit dosud poznanými prostředky hraje v rozsahu c1 až f2 pozná a zahraje notu osminovou až celou

4. ročník / I. stupeň Žák: vystihne náladu skladby pomocí dosud poznaných výrazových prostředků dle svých schopností dbá na sytost a znělost tónu, prstovou techniku transponuje krátký motiv hraje ve 3. oktávě

5. ročník / I. stupeň Žák: samostatně přistupuje k nácviku skladeb rozvíjí intonační schopnosti v sólové i skupinové hře zdokonaluje kulturu tónu, dechovou kapacitu, rozsah pomocí tónových cvičení dle svých schopností hraje zpaměti používá základní melodické ozdoby

6. ročník / I. stupeň Žák: zahraje přiměřeně obtížnou skladbu z listu hraje stupnice a akordy v přiměřeném tempu zahraje chromatickou stupnici interpretuje skladby různých stylových období


7. ročník / I. stupeň Žák: užívá získané technické a výrazové dovednosti s důrazem na kvalitu tónu, dynamiku a agogiku hraje skladby různého charakteru a stylu na základě svých schopností samostatně přistupuje k nácviku různých hudebních celků, čerpá z nabytých dovedností a uplatňuje je v komorních seskupeních ukončí studium I. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením

Učební plán pro II. stupeň vyučovacího předmětu Hra na příčnou flétnu ročník předmět Hra na příčnou flétnu


II. stupeň

1.

1.

2.

3.

4.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na příčnou flétnu Přípravné studium II. stupně Žák: popíše stavbu příčné flétny a zná zásady péče o příčnou flétnu hraje v rozsahu d1 až a2 pozná a zahraje notu osminovou, čtvrťovou, půlovou, půlovou s tečkou a celou a k nim příslušné pomlky artikuluje legato, non legato, staccato veřejně vystoupí (koncert, předehrávka, komisionální zkouška)

1. ročník / II. stupeň Žák: rozvíjí získané dovednosti, znalosti, technické a výrazové schopnosti 1. stupně studia flétny a rozšiřuje je o nové prvky a poznatky

60

61


věnuje hlouběji pozornost stylovosti skladeb různých období, původnímu repertoáru a tvůrcům zvoleného nástroje se nadále uplatňuje v souborové hře různého obsazení a kombinací, podílí se na co nejlepším zvuku a výrazu interpretovaných skladeb

2. ročník / II. stupeň Žák: upevňuje nové poznatky a prvky předchozího ročníku využívá další zvukové a rozsahové možnosti nástroje, svoji technickou zběhlost, nátiskovou schopnost, intonační a rytmickou jistotu, hudební cítění při studiu náročnějších skladeb (sólových i komorních), sluchovou sebekontrolu pečuje o nástroj

3. ročník / II. stupeň Žák: si vytvoří vlastní repertoár si hranou skladbu zařadí do příslušného slohového období se orientuje v historickém vývoji nástroje a částečně v repertoáru nástroje dokáže projevit svůj zájem o kulturní dění a hudební život ve svém okolí

4. ročník / II. stupeň Žák: uplatňuje všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje samostatně studuje nové skladby a samostatně pracuje s barvou a tónovou kvalitou a řeší problematiku nástrojové techniky rozezná uměleckou kvalitu a kriticky zhodnotí vlastní i slyšenou interpretaci se uplatňuje v souborové hře, kde využívá svých hráčských dovedností, smysl pro zodpovědnou spolupráci a podílení se na co nejlepším provedení skladby a zvuku souboru používá vědomosti a dovednosti z oblasti hudby v kulturním a osobním životě ukončí studium II. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením


5.1.11. Studijní zaměření - Hra na klarinet Charakteristika studijního zaměření Při vyučování hry na klarinet musí učitel vycházet z toho, že klarinet je nástroj velmi širokého uplatnění, který má své místo v symfonické, komorní, lidové, dechové, taneční a jazzové hudbě a samozřejmě také jako sólový nástroj. Pro přijetí žáka ke hře na klarinet je potřebné hudební nadání, tělesná vyspělost, způsobilé rty, motorická funkčnost obou rukou, zdravé dýchací orgány a zuby. Základním rysem vyučování hry na klarinet je vést žáka k tvořivé interpretaci hudebních skladeb a vychovávat z něj dobrého aktivního hráče, schopného pokračovat v samostatné tvořivé práci, v některém (podle svého vkusu zvoleném) souboru. U mimořádně talentovaných žáků je úlohou učitele rozvíjet talent a připravovat takové žáky pro další studium na odborné hudební škole.

Učební plán pro I. stupeň vyučovacího předmětu Hra na klarinet I. stupeň

ročník předmět

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Hra na klarinet

1

1

1

1

1

1

1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy studijního zaměření - Hra na klarinet 1. ročník / I. stupeň Žák: sestrojí klarinet a zná hygienické návyky při hře na klarinet

62

63


dle svých fysiologických schopností správně stojí a drží nástroj v rámci svých motorických schopností má správně položenou levou i pravou ruku na klarinetu zahraje podle not drobné skladby v rytmizaci: celá, půlová, čtvrťová nota v rozsahu jedné oktávy se orientuje v krátkém notovém zápisu pozná p, f zahraje jednoduchou melodii podle sluchu zahraje jednoduchou skladbu, nebo píseň s doprovodem jiného hudebního nástroje

2. ročník / I. stupeň Žák: zná hru détaché, staccato, legato vnímá náladu skladby a tuto náladu vyjádři a interpretuje jí elementárními výrazovými prostředky zahraje jednoduchou melodii nebo píseň podle sluchu se uplatňuje podle svých schopností a dovedností v souhře s dalším hudebním nástrojem veřejně vystoupí

3. ročník / I. stupeň Žák: kontroluje dle svých schopností intonaci a kvalitu tónu zná hru portamento na klarinet hraje v rozsahu min. dvou oktáv, v rytmizaci celých, půlových, čtvrťových, osminových not a pomlk zná dynamickou škálu, včetně zesílení, zeslabení pozná nejčastější tempová označení orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a jejich notovém zápisu zahraje zpaměti jednoduchou skladbu interpretuje elementárními výrazovými prostředky náladu skladby se uplatňuje dle svých schopností a dovedností v souhře s dalšími hudebními nástroji a veřejně se podílí na různých hudebních vystoupeních


4. ročník / I. stupeň Žák: hraje v pomalém až středně rychlém tempu šestnáctinové noty zná běžně používaná tempová a dynamická označení a umí je dle svých možností použít zahraje jednoduché melodické ozdoby vystihne náladu skladby nastuduje jednoduchou skladbu nebo technické cvičení se uplatňuje v kolektivní hře např. v duu, triu, kvartetu.

5. ročník / I. stupeň Žák: hraje v celém rozsahu klarinetu hraje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností zná pojem transpozice hraje v komorním, souborovém nebo orchestrálním seskupení a uplatňuje se na veřejném hudebním vystoupení

6. ročník / I. stupeň Žák: zná zvukové efekty tónu ve hře na klarinet (frulato, vibrato, glis.) hraje šestnáctinové noty v rychlejším tempu transponuje část skladby o oktávu výše nebo níže samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu hraje v komorním, souborovém nebo orchestrálním seskupení, vystihne doprovodný a melodický hlas

7. ročník / I. stupeň Žák: využívá při hře všechny získané technické i výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a kvalitu tónu zahraje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností

64

65


ovládá elementární transpozici úměrně svým schopnostem, zajímá se o improvizaci. hraje v komorním souboru, nebo orchestrálních uskupeních, reaguje na gesta a pokyny dirigenta nebo vedoucího souborové a komorní hry ukončí studium I. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením

Učební plán pro II. stupeň vyučovacího předmětu Hra na klarinet ročník předmět Hra na klarinet


II. stupeň

1.

1.

2.

3.

4.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na klarinet Přípravné studium II. stupně Žák: žák kontroluje sestrojení nástroje, dbá hygien. návyků a postoj dodržuje brániční dýchání a základní technické prvky hry.(nátisk, tón, prstoklad) žák používá hmaty levé i pravé ruky využívá základní artikulaci non legato - legato zahraje melodii z jednoduchého notového zápisu v rámci svého rozsahu

1. ročník / II. stupeň Žák: uplatňuje získané návyky – péče o nástroj, postoj, dýchání a ladění interpretuje všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje se orientuje v notovém zápise a samostatně řeší problematiku nástrojové techniky se zapojuje do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření, zodpovědně spolupracuje na vytváření jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb


2. ročník / II. stupeň Žák: uplatňuje všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje se orientuje v notovém zápise a umí samostatně řešit problematiku nástrojové techniky včetně základní péče o hudební nástroj, dýchání, frázování, výrazu při nácviku a interpretace skladeb, pracuje s barvou a kvalitou tónu

3. ročník / II. stupeň Žák: interpretuje všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb podle vlastního výběru

4. ročník / II. stupeň Žák: se orientuje v notovém zápise a samostatně řeší problematiku nástrojové techniky vytváří názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a dokáže jej zformulovat se zapojuje do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření, zodpovědně spolupracuje na vytváření jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb, využívá svých improvizačních schopností ukončí studium II. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením

66

67


5.1.12. Studijní zaměření - Hra na saxofon Charakteristika studijního zaměření Při vyučování hry na saxofon musí učitel vycházet z toho, že saxofon je nástroj velmi širokého uplatnění, který má své místo v mnoha směrech hudby, především v taneční a jazzové hudbě a samozřejmě také jako sólový nástroj. Pro přijetí žáka ke hře na saxofon je potřebné hudební nadání, tělesná vyspělost, způsobilé rty, motorická funkčnost obou rukou, zdravé dýchací orgány a zuby. Základním rysem vyučování hry na saxofon je vést žáka k tvořivé interpretaci hudebních skladeb a vychovávat z něj dobrého aktivního hráče, schopného pokračovat v samostatné tvořivé práci v některém (podle svého vkusu zvoleném) souboru. U mimořádně talentovaných žáků je úlohou učitele rozvíjet talent a připravovat takové žáky pro další studium na odborné hudební škole.

Učební plán pro I. stupeň vyučovacího předmětu Hra na saxofon I. stupeň

ročník předmět

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Hra na saxofon

1

1

1

1

1

1

1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy studijního zaměření - Hra na saxofon 1. ročník / I. stupeň Žák: sestrojí saxofon, zná hygienické návyky při hře na nástroj


dle svých fysiologických schopností správně stojí a drží nástroj v rámci svých motorických schopností má správně položenou levou i pravou ruku na saxofonu zahraje podle not drobné skladby v rytmizaci: celá, půlová, čtvrťová nota v rozsahu jedné oktávy se orientuje v krátkém notovém zápisu pozná p, f zahraje jednoduchou melodii podle sluchu zahraje jednoduchou skladbu, nebo píseň s doprovodem jiného hudebního nástroje

2. ročník / I. stupeň Žák: zná hru détaché, staccato, legato vnímá náladu skladby a tuto náladu vyjádří a interpretuje ji elementárními výrazovými prostředky zahraje jednoduchou melodii nebo píseň podle sluchu se uplatňuje podle svých schopností a dovedností v souhře s dalším hudebním nástrojem

3. ročník / I. stupeň Žák: kontroluje dle svých schopností intonaci a kvalitu tónu zná hru portamento na nástroji hraje v rozsahu min. dvou oktáv, v rytmizaci celých, půlových, čtvrťových, osminových not a pomlk zná dynamickou škálu, včetně zesílení, zeslabení pozná nejčastější tempová označení orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a jejich notovém zápisu zahraje zpaměti jednoduchou skladbu interpretuje elementárními výrazovými prostředky náladu skladby se uplatňuje dle svých schopností a dovedností v souhře s dalšími hudebními nástroji a veřejně se podílí na různých hudebních vystoupeních veřejně vystoupí

68

69


4. ročník / I. stupeň Žák: hraje v pomalém až středně rychlém tempu šestnáctinové noty zná běžně používaná tempová a dynamická označení a umí je dle svých možností použít zahraje jednoduché melodické ozdoby vystihne náladu skladby nastuduje jednoduchou skladbu nebo technické cvičení se uplatňuje v kolektivní hře např. v duu, triu, kvartetu.

5. ročník / I. stupeň Žák: stále zdokonaluje kvalitu tónu a dovednosti předchozích ročníků hraje v celém rozsahu saxofonu zvládne přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností zná pojem transpozice hraje v komorním souboru nebo orchestrálním seskupení

6. ročník / I. stupeň Žák: zná zvukové efekty tónu ve hře na saxofon (frulato, vibrato, glis.) zvládne zahrát šestnáctinové noty v rychlejším tempu transponuje část skladby o oktávu výše nebo níže nastuduje samostatně přiměřeně obtížnou skladbu hraje v komorním, souborovém nebo orchestrálním seskupení, dokáže rozeznat doprovodný a melodický hlas

7. ročník / I. stupeň Žák: využívá při hře všechny získané technické i výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a kvalitu tónu hraje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností


ovládá elementární transpozici úměrně svým schopnostem hraje v komorním souboru nebo orchestrálních uskupeních, reaguje na gesta a pokyny dirigenta nebo vedoucího souboru a komorní hry ukončí studium I. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením

Učební plán pro II. stupeň vyučovacího předmětu Hra na saxofon ročník


předmět Hra na saxofon

II. stupeň

1.

1.

2.

3.

4.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na saxofon Přípravné studium II. stupně Žák: žák kontroluje sestrojení nástroje, dbá hygien. návyků, dodržuje brániční dýchání a základní tech. prvky hry.(nátisk, tón, prstoklad) žák používá hmaty levé i pravé ruky využívá základní artikulaci non legato- legato zahraje melodii z jednoduchého notového zápisu v rámci svého rozsahu

1. ročník / II. Stupeň Žák: uplatňuje získané návyky – péče o nástroj, postoj, dýchání a ladění interpretuje všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje se orientuje v notovém zápise a samostatně řeší problematiku nástrojové techniky se zapojuje do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření, zodpovědně spolupracuje na vytváření jejich společného zvuku, výrazu a způsobu

70

71


interpretace skladeb

2. ročník / II. Stupeň Žák: interpretuje všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje se orientuje v notovém zápisu a umí samostatně řešit problematiku nástrojové techniky, včetně základní péče o hudební nástroj, dýchání, frázování, výrazu při nácviku a interpretace skladeb, samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu se zapojuje do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření, zodpovědně spolupracuje na vytváření jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb, zajímá se o improvizační hru

3. ročník / II. Stupeň Žák: interpretuje všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb podle vlastního výběru se zapojuje do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření, zodpovědně spolupracuje na vytváření jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb prohlubuje své improvizační schopnosti

4. ročník / II. Stupeň Žák: zhodnotí všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje popíše interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů využívá svých improvizačních schopností ukončí studium II. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením

72


5.1.13. Studijní zaměření – Sólový zpěv Charakteristika studijního zaměření Zpěv je od nepaměti nejpřirozenějším hudebním projevem člověka. Zpěvnost národa je měřítkem jeho hudebnosti, bohatství lidových písní je dokladem i základem

jeho

Kultivovaný nejvýraznějším

hudební

pěvecký

kultury.

projev

je

a nejúčinnějším

hudebním vyjadřovacím prostředkem. Udržovat a rozvíjet pěvecké tradice. Prostřednictvím

hlasové

a

pěvecké

výchovy poskytovat nadaným zájemcům základy hudebního vzdělání je úlohou pěveckých oddělení ZUŠ. Pěvecký hlasový výcvik I. stupně zachovává charakter dětského hlasu – jeho lehkost a přirozenost. Žák by měl ovládat hlas ve všech polohách svého hlasového rozsahu (veškeré problémy vyplývající z mutace a jiných hlasových problémů je třeba řešit individuálně, zásadně v úzké spolupráci s foniatrem). Repertoár je sestaven tak, aby žák poznal sólové, komorní a sborové písně autorů různých stylových období. Pěvecká výchova a zpěv pro II. stupeň v zásadě navazuje na učební látku pěveckého hlasového výcviku I. stupně. Žáci, kteří absolvovali pěvecký hlasový výcvik na I. stupni, pokračují v probírání studijní látky přiměřené dosaženému stupni jejich hudebního a pěveckého vývoje. Získané zkušenosti by měly být dostatečným základem pro úspěšné studium na uměleckých školách vyššího typu, pedagogických školách, samostatné zájmové umělecké činnosti v souborech, nebo jiné spoluúčasti na kulturním životě.

73


Učební plán pro I. stupeň vyučovacího předmětu Sólový zpěv ročník předmět


2.

Hudební hrátky**

1

1

Sólový zpěv

1

1

Hudební nauka

I. stupeň 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy vyučovacího předmětu Sólový zpěv Přípravné studium 1. / I. stupně Žák: rozpozná hluboké a vysoké tóny sluchem zazpívá melodii v rozmezí tří tónů vytleská jednoduchý rytmus

Přípravné studium 2. / I. stupně Žák: zazpívá řadu tónů zazpívá jednoduchou lidovou či dětskou píseň v rozmezí tercie nebo kvinty zná zásady hlasové hygieny

1. ročník / I. stupeň Žák: je schopen správného pěveckého postoje zná základy správného pěveckého dýchání dokáže správně artikulovat spolupracuje s hudebním doprovodem


zazpívá jednoduchou píseň v rozsahu pěti tónů

2. ročník / I. stupeň Žák: správně uvolňuje bradu (spodní čelist) opřeně a měkce nasazuje tón zazpívá ve střední hlasové poloze pět až šest znělých tónů

3. ročník / I. stupeň Žák: rozšiřuje svůj hlasový rozsah zazpívá lidovou i umělou píseň různého tempa a obsahu využívá, dle svých možností dynamiku při přednesu písní se veřejně prezentuje

4. ročník / I. stupeň Žák: dodržuje pěvecký postoj správně pěvecky dýchá rozšiřuje svůj hlasový rozsah oběma směry - vědomé propojování hlavové a hrudní resonance zvukově vyrovnává vokály dle svých možností přirozeně a kultivovaně zpívá chápe obsah textu v dané písni

5. ročník / I. stupeň Žák: správně stojí a správně pracuje s dechem chápe dle svých možností hudební zápis zazpívá zněle v celém hlasovém rozsahu – dle svých možností (mutační změny) zpívá dle svých možností v dvojhlase

74

75


6. ročník / I. stupeň Žák: zvládá správné a přirozené držení těla při zpěvu zvládá práci s dechem chápe kultivovaný pěvecký projev s využitím dynamikya a agogiky, dle svých možností ovládá plynulé rozvíjení kantilény s prodlužováním a zdokonalováním dechových frází se dokáže uplatnit v dvojhlase, příp. vícehlase dodržuje zásady hlasové hygieny

7. ročník / I. stupeň Žák: správně stojí a ovládá dechovou techniku jako předpoklad plynulého vedení kantilény zpívá skladby s použitím dynamiky a agogiky rozlišuje v pěveckém projevu různé hudební žánry se uplatní v elementárním vícehlase ukončí studium I. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením

Učební plán pro II. stupeň vyučovacího předmětu Sólový zpěv ročník předmět Sólový zpěv


II. stupeň

1.

1.

2.

3.

4.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy vyučovacího předmětu Sólový zpěv Přípravné studium II. stupně Žák: při zpěvu správně stojí


čistě intonuje v rámci svého pěveckého rozsahu zná základy správného pěveckého dýchání a dokáže jej popsat správně artikuluje veřejně vystoupí (koncert, předehrávka, komisionální zkouška)

1. ročník / II. stupeň Žák: uvědoměle pracuje s dovednostmi a vědomostmi získanými na I. stupni studia ZUŠ (vč. vědomostí z hudební teorie – zejm. dobrá orientace v notovém zápisu) zvládá brániční dýchání a dechovou oporu umí tvořit tóny nenásilně, měkkým nasazením jeho základním výrazovým prostředkem je kantilénový zpěv předvede vyrovnanou barevnost hlasu v celém jeho rozsahu používá k udržování a rozvíjení hlasové kondice osvědčená hlasová technická cvičení ke kultivovanému hlasovému projevu uplatňuje celou škálu výrazových prostředků - artikulaci, dynamiku, agogiku zná zásady hlasové hygieny

2. ročník / II. stupeň Žák: chápe jako základ pro kultivované technické i výrazové užití hlasu brániční dýchání a dechovou oporu tvoří tóny nenásilně, měkkým nasazením s představou výstavby a vedení hudební fráze udržuje a rozvíjí osvědčenými způsoby hlasovou kondici

3. ročník / II. stupeň Žák: při zpěvu používá brániční dýchání a dechovou oporu uplatní vyrovnanou barevnost hlasu v celém rozsahu zná a používá k udržování a rozvíjení hlasové kondice osvědčená hlasová technická cvičení používá hlavovou i hrudní rezonanci předvede v dobré tónové kvalitě jak zpěv zpaměti, tak zpěv z notové předlohy

76

77


4. ročník / II. stupeň Žák: dovednosti získané v předmětu Sólový zpěv umí použít i ve skupinových disciplinách, zejména pak při vícehlasém zpěvu přistupuje ke studiu i výběru repertoáru samostatně spolupracuje s korepetitorem ke kultivovanému hlasovému projevu využívá celou škálou výrazových prostředků - artikulaci, dynamiku, agogiku dokáže zhodnotit výkon svůj i svého spolužáka se profiluje podle svého zájmu ukončí studium II. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným vystoupením


5.1.14. Studijní zaměření - Hra na bicí nástroje Charakteristika studijního zaměření Výuka na bicí nástroje se těší stále větší oblibě. Bicí nástroje jsou značně univerzální a nachází uplatnění v mnoha žánrech a formách hudby. Na

naší

škole

připravujeme

žáky,

jak na sólovou hru, tak na hru v hudebním seskupení. Nabízíme individuální výuku na bicí soupravu, malý buben, perkuse, tympány, melodické bicí nástroje jako je xylofon, vibrafon, což vám umožní širší pohled na oblast bicích nástrojů nebo si vybrat přímo své zaměření. Studium je zaměřeno k pochopení elementárního rytmu, upevnění technického základu, řešení základních standardních situací, různé hudební styly, souhru, muzikálnost a individualitu. Hra na bicí nástroje se může stát vaším koníčkem i vaší kariérou.

Učební plán pro I. stupeň vyučovacího předmětu Hra na bicí nástroje ročník předmět

Hudební hrátky** Hra na bicí nástroje


2.

1

1

1

1

Hudební nauka Skupinová tvorba*

I. stupeň 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1


Školní výstupy studijního zaměření - Hra na bicí nástroje Přípravné studium 1. / I. stupeň žák podle sluchu zopakuje jednoduchý rytmus na malý buben nebo perkusní nástroje

78

79


vyjmenuje části bicí soupravy zahraje jednoduché a střídavé údery na malý buben v pomalém tempu rytmizuje jednoduché melodie

Přípravné studium 2. / I. stupeň žák zahraje jednoduché a střídavé údery na malý buben v pomalém tempu zahraje jednoduchý doprovod na bicí soupravu vyjmenuje části bicí soupravy a základní perkusní nástroje (djembe, conga, bonga, tamburína, zvon) rytmizuje jednoduché melodie

1. ročník / I. stupeň Žák: správně drží paličky a sedí za malým bubnem či bicí soupravou ovládá základní pedálovou a úderovou techniku na bicí soupravě dle svých možností se orientuje v jednoduchém notovém zápisu pro malý buben a bicí soupravu zahraje jednoduchý doprovod na bicí soupravu

2. ročník / I. stupeň Žák: zahraje jednoduchý doprovod na perkuse čte v jednoduchém notovém zápisu na bicí soupravu a malý buben zahraje na melodické nástroje jednoduchou melodii zahraje základní doprovodné rytmy s jednoduchými výplněmi na bicí soupravu

3. ročník / I. stupeň Žák: využívá při souhře i sólové hře základní návyky a dovednosti používá základní techniku hry na perkuse a melodické nástroje vnímá náladu skladby a dovede ji vyjádřit jednoduchým způsobem na bicí nástroje ovládá základní rytmické doprovody a hraje s ostatními nástroji

4. ročník / I. stupeň Žák: hraje střídavé údery s akcenty v přiměřené obtížnosti


ovládá techniku střídavých a dvojitých úderů ve středních tempech zvládá hru vířivých úderů zahraje jednoduchý příraz

5. ročník / I. stupeň Žák: umí základní rockové doprovody přiměřené obtížnosti na bicí soupravu podle svých schopností koordinuje všechny čtyři končetiny umí základní typy úderů a doprovodných rytmů na bicí soupravě reprodukuje na bicí soupravu jednoduché rytmické úseky na základě sluchové analýzy

6. ročník / I. stupeň Žák: se orientuje ve struktuře hudební skladby zvládá jednoduchý a dvojitý příraz zvládá středně pokročilá koordinační cvičení hraje přiměřeně obtížné skladby na bicí soupravu nebo melodické bicí nástroje

7. ročník / I. stupeň Žák: ovládá základní techniky hry na malý buben, bicí soupravu, perkuse, melodické nástroje a využívá ji při hře doprovodů i sólově se orientuje v polyrytmické struktuře samostatně pracuje s poslechem hudebních nahrávek zvládá při hře na bicí soupravě rytmické doprovody v základním tvaru i v jednoduchých variacích zahraje z listu skladbu přiměřené obtížnosti zná obecnou historii bicích nástrojů sestaví a naladí bicí soupravu ukončí studium I. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným výstupem

80

81


Učební plán pro II. stupeň vyučovacího předmětu Hra na bicí nástroje ročník předmět Sólový zpěv


II. stupeň

1.

1.

2.

3.

4.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Skupinová tvorba*


Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na bicí nástroje Přípravné studium II. stupně žák zahraje jednoduché a střídavé údery zahraje osminové a šestnáctinové doprovody v základním tvaru pojmenuje části bicí soupravy a základní perkusní nástroje zahraje jednoduché breaky v kombinaci s doprovodem se orientuje v základech notace bicí soupravy a malého bubnu

1. ročník / II. stupeň Žák: ovládá techniku střídavých úderů s akcenty kombinuje střídavé a vířivé údery zahraje doprovod na bicí soupravu a jednoduché výplně v jednoduchých variacích zahraje základní rukoklady na tympány

2. ročník / II. stupeň Žák: kombinuje střídavé, dvojité údery a vířivé údery podle svých schopností koordinuje všechny čtyři končetiny umí základní typy úderů a doprovodných rytmů na perkusívní a melodické nástroje se orientuje v aranži dané skladby


3. ročník / II. stupeň Žák: používá střídavé údery s akcenty na bicí soupravě umí základní doprovody: jazz, latin, rock v základním tvaru, dovede zdokonalovat své dovednosti systematickým cvičením použije jednoduchý a dvojitý příraz zvládá náročnější doprovody na bicí soupravu

4. ročník / II. stupeň Žák: uplatní různé techniky hry na malý buben, bicí soupravu, perkusívní nebo melodické nástroje se profiluje podle svého zájmu a preferencí, využívá své zkušenosti v neprofesionální umělecké praxi je schopen souhry s dalšími bicími a jinými nástroji, soubory různých žánrů a spolupracuje na společném výsledku zahraje jednoduchou improvizaci, a fill in na bicí soupravu zná obecnou historii a současnost bicích nástrojů, ovládá hru z listu a dokáže číst part bicích nástrojů podle svého zájmu realizuje své zkušenosti v souboru, sólově nebo při hře s nahrávkou nastuduje složitější skladbu pro daný nástroj a má představu o její interpretaci ukončí studium II. stupně závěrečným absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou nebo komisí posouzeným veřejným výstupem

82

83


5.1.15. Vyučovací předmět - Hudební nauka a Hudební hrátky Obsah vzdělávací oblasti recepce a reflexe hudby je naplňován osnovami vyučovacího předmětu Hudební nauka, případně Hudební hrátky. Hudební nauka je určena všem žákům 1. – 5- ročníku hudebního oboru. Hudební hrátky jsou určeny pro žáky přípravného studia. Realizovány jsou jednou týdně v rozsahu jedné vyučovací hodiny. Žáci se v hudební nauce učí notovému zápisu hudby a základním teoretickým poznatkům o hudbě. Nabývají také vědomosti z dějin hudby a nalézají uplatnění poznatků ve vlastní hře na nástroj, pojetí interpretace atp. V hodinách se hraje a tvoří na Orffovy hudební nástroje – zvonkohra, triangl, ozvučná dřívka, tamburínka, drhlo, kokiriko, činely, rumba koule, atd., ale i drumbeny a boomwhackery. Při praktických hudebních činnostech i různých prožitkových aktivitách je rozvíjena obecná hudebnost a také utvářen jejich vztah k hudebnímu umění.

Školní výstupy vyučovacího předmětu Hudební hrátky 1. ročník přípravného studia Žák: rytmizuje slova a říkadla zopakuje hrou na tělo jednoduchý rytmický útvar reaguje na změny tempa - pohybem

2. ročník přípravného studia Žák: popíše notový zápis (notová osnova, houslový klíč a nota) sluchem stoupající a klesající melodii zazpívá v kolektivu jednoduchou lidovou nebo umělou píseň používá Orffovy nástroje k doprovodu písně


Školní výstupy vyučovacího předmětu Hudební nauka 1. ročník Žák: rozlišuje výšku, délku a sílu tónu napodobí jednoduchý hudební útvar – rytmicky a intonačně rozlišuje stoupající a klesající melodii zapíše houslový klíč a hodnoty not a pomlk (celá, půlová, čtvrťová, osminová) do notové osnovy

2. ročník Žák: zná notu a pomlku šestnáctinovou rozliší nástroje dechové, smyčcové, bicí a klávesové vyjmenuje základní intervaly definuje stavbu durových stupnic a vyjmenuje akord rozpozná hudební písňovou formu – A, B

3. ročník Žák: sluchově rozpozná transpozici jednoduché skladby zná tempové rozdíly hudby a agogiku v hudbě zaznamená jednoduchou hudební myšlenku vyjmenuje nejvýznamnější české hudební skladatele zazpívá českou státní hymnu společně s doprovodem za pomoci pedagoga vybere základní funkce k doprovodu písně rozpozná hudební formu A B A

4. ročník Žák: zná základní hudební pojmy, označení a názvosloví rozpozná a rozdělí hudební nástroje do skupin, pojmenuje hudební uskupení a určí zpěvní hlasy

84

85


charakterizuje stavbu stupnic pozná intervaly zná hudební formu Rondo vyjmenuje významné světové skladatele

5. ročník Žák: zná stavbu MSF (malé sonátové formy) určí základní specifika jednotlivých hudebních období, jejich návaznost a vyjmenuje významné světové skladatele je schopen aktivního poslechu a dokáže vlastními slovy popsat vyslechnuté skladby, náladu, tónorod využívá teoretické vědomosti a prakticky je provede, využití tohoto spojení zhodnotí transponuje krátký hudební útvar, motiv


5.1.16. Vyučovací předmět - Skupinová tvorba Skupinovou tvorbu hudebního oboru navštěvují všichni žáci hudebního oboru od 4. ročníku I. stupně (dle posouzení učitele i dříve) do 4. ročníku II. stupně. Výuka obsahuje 1 hodinu týdně. Žáci mohou v rámci skupinové tvorby navštěvovat všechna komorní, orchestrální a sborová seskupení, vyučující se na škole - např. flétnový soubor, komorní zpěv, orchestr apod. Ve studijním zaměření skupinová tvorba je prioritou spolupráce mezi obory a vzájemná sounáležitost mezi žáky.

Školní výstupy vyučovacího předmětu Skupinová tvorba Žáci do 4. ročníku / I.stupeň Žák: se začleňuje do hrajícího kolektivu hraje nebo zpívá jednoduché skladby

4. – 5. ročník / I. stupeň Žák: se začleňuje do hrajícího kolektivu hraje nebo zpívá jednoduché skladby zahraje nebo zazpívá svůj part

6. – 7. ročník / I. stupeň Žák: hraje ve vícehlasé úpravě v pomalém tempu se sluchovou kontrolou zahraje rytmicky a harmonicky složitější útvary při nezdaru naváže a pokračuje ve hře či zpěvu

1. – 2. ročník / I. stupeň Žák: pracuje se znalostmi teoretickými i praktickými, které nabyl v předchozím studiu vyhledává nové skladby podle vlastního výběru a zájmu veřejně vystupuje

86

87


3. – 4. ročník / I. stupeň Žák: pracuje s melodií, frází, rytmem, dynamikou a agogikou skladby se samostatně realizuje při přípravě a provedení zadaných skladeb


5.2 VÝTVARNÝ OBOR 5.2.1. Studijní zaměření - Výtvarná tvorba Charakteristika studijního zaměření Do výtvarného oboru jsou přijímány děti ve věku od 5 let, které mají zájem aktivně tvořit. Způsob výuky směřuje k originálnímu a samostatnému řešení výtvarného a námětového problému. Žáci si vyzkouší práci různými technikami. V plošné tvorbě při kresbě (tužkou, tuší, uhlem, suchými pastely, olejovými pastely apod.), v malbě (akvarelovými, temperovými a akrylovými barvami) a v grafických technikách (linoryt, suchá jehla, tisk z koláže). V prostorové tvorbě pracujeme s keramickou hlínou, se sádrou, drátem, textilem, nebo papírem. Žáci se naučí kombinovat nejrůznější techniky, seznámí se s netradičními materiály a rozvíjí své kreativní myšlení. Pracují nad tématickými celky, při kterých se cíleně dovídají informace z dějin umění. Výuka probíhá jednou týdně ve třech vyučovacích hodinách. Studenti se zájmem o studium na uměleckých a pedagogických školách jsou připravováni k talentovým zkouškám.

Učební plán pro přípravné studium předmět / ročník

1. ročník

2. ročník

Základy výtvarné tvorby

3

3

Přípravné studium v trvání jednoho nebo dvou let je určeno žákům od pěti let v délce tří vyučovacích hodin týdně. Žák se v přípravném studiu učí základní výtvarné techniky: malbou (temperou, vodovými barvami, kolorování barevnými tušemi) kresbou (suchým pastelem, uhlem, tužkou, dřívkem a tuší) grafikou (monotyp, tisk z koláže, odrývání voskové vrstvy) modelováním (keramika)

88

89


1. ročník / I. stupeň Žák: pojmenuje základní pomůcky a materiály rozlišuje základní kresebné prostředky: tužka, uhel, pastelky, voskový pastel jednoduchou situaci zobrazí libovolnou technikou označí, co se mu líbí nebo nelíbí na konkrétním výtvarném problému

2. ročník / I. stupeň Žák: rozezná rozdíl mezi malbou a kresbou, plošným a prostorovým vyjádřením ukáže správné uchopení základních nástrojů a materiálů (tužka, štětec, uhel, rudka) pokryje malbou celou plochu papíru

Učební plán pro I. stupeň předmět / ročník

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

6. ročník

7. ročník

Výtvarná tvorba

3

3

3

3

3

3

3

Obsah vzdělávací oblasti recepce a reflexe výtvarného umění je naplňován průběžně po celou dobu studia, může být organizována i jinou formou výuky, jako například návštěvy galerií, galerijních animací, ateliérů, besedy s umělci. Na všech stupních studia jde o hledání inspirací. K osvojení studijní látky dochází vrstvením zkušeností, dlouhodobě získávaných v experimentaci a tvorbě, nikoli řazením znalostí. Výuka proto nepostupuje od nejjednodušších otázek k nejsložitějším, ale přiměřeně věku se dotýká celé výtvarné problematiky.

Školní výstupy I. stupně vyučovacího předmětu Výtvarná tvorba 1. ročník / I. stupeň Žák: vyjmenuje základní barvy používá základní kresebné nástroje (tužka, tuš, pastelky, fixy) dodržuje bezpečnostní návyky při práci uplatňuje základy technik prostorové tvorby jako je modelace přidáváním a odebíráním hmoty


vlastními slovy popíše reprodukci uměleckého díla

2. ročník / I. stupeň Žák: namíchá barvy doplňkové rozezná teplé a studené barvy používá základní kresebné a malířské nástroje (tužka, tuš, pastelky, pastel, štětec) rozliší základní výtvarné techniky: kresby – tužka, uhel, pastelky, voskový pastel; malby - vodové a temperové barvy, suchý pastel experimentuje s těmito vyjadřovacími prostředky kresby a materiálem ve vztahu k námětu, zážitek stojí nad výslednou podobou díla objevuje vlastnosti různých materiálů a ověřené poznatky využívá ve své tvorbě vytváří prostorovou kompozici pomocí modelace kašírováním popíše co je námětem jeskynních maleb

3. ročník / I. stupeň Žák: používá a popíše základní kresebné, malířské a grafické nástroje rozlišuje základní výtvarné techniky: grafiky – tisk z výšky, z hloubky; modelování, objektová tvorba, práce s různými materiály v trojrozměrném prostoru uplatňuje různé způsoby malby: štětcová malba, tupování práce se špachtlí, houbou atd. používá vyjadřovací prostředky plošné tvorby, jako je bod, linie, barva, plocha kombinuje základní barvy a mícháním je ztmavuje a zesvětluje vytvoří reliéf: vyjádření námětu s možností využití textury (vlastnost keramického materiálu fixovat otisky) krátce popíše své dílo, záměr vyjmenuje obory výtvarného umění (architektura, sochařství, malířství, užité umění)

90

91


4. ročník / I. stupeň Žák: využívá různé druhy linie: odlehčená, s přítlakem v obrysové kresbě uplatňuje kolorování kresby používá vyjadřovací prostředky prostorové tvorby (jako je tvar, objem, prostor, světlo, povrch) a plošné tvorby (jako je bod, linie, barva, plocha, kompozice, prostor, světlo, textura) ovládá práci s keramickou hlínou: sestavování z plátů, reliéf, modelování samostatně volí a používá nástroje k modelování vymodeluje lidskou hlavu ve zmenšené podobě využívá grafické techniky linorytu, kde pomocí zvoleného způsobu odrývání dosáhne určitého rytmu linie obhájí si svou práci

5. ročník / I. stupeň Žák: používá výtvarné techniky jako akvarel, tempera, suchý pastel, gioconda; grafika – tisk z výšky, z hloubky; modelování, objektová tvorba, prostorové konstruování, práce s různými materiály v trojrozměrném prostoru vystihne tvar odrážející realitu pomocí linie, šrafury, barvy popisuje a vysvětluje své pracovní postupy vyslechne výtvarné názory druhých a respektuje je používá techniky prostorové tvorby, jako je modelace přidáváním a odebíráním hmoty, vrstvením, kupením, prořezáváním, krčením, spojováním atd. vyjmenuje posloupnost slohů ve středověku dokáže říci svůj názor na umělecké dílo

6. ročník / I. stupeň Žák: využívá zkušeností u netradičních materiálů: drát, papír, sádra, polystyren atd. používá různou skladbu materiálů a postupů kresebných, malířských, grafických technik, hledá nová řešení, nové postupy v souladu s námětem předem promýšlí jeho vizuální zpracování na ploše obrazu


rozlišuje vyjadřovací prostředky prostorové tvorby, jako je tvar, objem, prostor, světlo, struktury povrchu, objevuje vlastnosti a zákonitosti různých materiálů a aplikovat je ve své vlastní tvorbě obohacuje se o netradiční způsoby práce s barvou (stříkání, lití) – vyjádření gestem či pohybem (rovněž možnost využití netradičních nástrojů) pozná typické představitele uměleckých směrů nebo období

7. ročník / I. stupeň Žák: v zadaném tématu hledá vlastní pojetí a originálním způsobem ho výtvarně zpracovává záměrně experimentuje – hledá neobvyklá řešení zpracovává poznatky z historie výtvarné kultury a umí těchto poznatků využít ve své tvorbě pozná a je schopen zařadit jednotlivá období a slohy, zná hlavní rysy a představitele aktivně navštěvuje výstavy, kde se seznamuje s výtvarným uměním i současným charakterizuje svoje oblíbené období z dějin umění při tvorbě objektu, plastiky uplatňuje mnohopohledovost: sochu modeluje, konstruuje s vědomím a úsilím o zpracování motivu, jež bude vizuálně funkční ze všech úhlů pohledu žák absolvent prezentuje vlastní dílo na veřejnosti (ústně, písemně, výstavou či jinou formou)

Učební plán pro II. stupeň předmět / ročník

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

Výtvarná tvorba

2,5

2,5

2,5

2,5

Výtvarné umění

0,5

0,5

0,5

0,5

Obsah vzdělávací oblasti recepce a reflexe výtvarného umění je naplňován průběžně po celou dobu studia, může být organizována i jinou formou výuky, jako například návštěvami galerií, galerijních animací, ateliérů, besedy s umělci, tak aby byla splněna celková hodinová dotace.

92

93


Školní výstupy II. stupně vyučovacího předmětu Výtvarná tvorba 1. ročník / II. stupeň Žák: vymodeluje tvar podle předlohy, vystihne její proporce a strukturu při výtvarné realizaci experimentuje s různými materiály a postupy, kombinuje různé výtvarné techniky při řešení výtvarných problémů volí téma i adekvátní vyjadřovací prostředky tvorby při výtvarné tvorbě prezentuje individuální a originální řešení výtvarného problému (navrhuje, kombinuje a organizuje jednotlivé kroky, argumentuje, pojmenuje a objasňuje daný problém – je komunikativní) tvůrčím expresivním způsobem vyjadřuje své emoce a pocity parafrázuje umělecké dílo, umí rozlišit obsah a formu

2. ročník / II. stupeň Žák: stylizuje na základě reality; subjektivně převádí do výtvarné zkratky abstraktním způsobem, výtvarným barevným symbolem, stylizací při výtvarné tvorbě tvořivě, výtvarně přemýšlí nad skladbou díla, kompozičním uspořádáním, světlem, barvou, linií, výrazem, plasticitou, modelaci objemu v souvztažnosti s obsahem díla chápe a přijímá stanoviska druhých a poučí se z nich při řešení společné výtvarné práce obhajuje vlastní názor, ale zároveň se přizpůsobí ostatním

3. ročník / II. stupeň Žák: samostatně hledá a čerpá podněty pro vlastní výtvarnou tvorbu z vnějšího světa lidí, přírody, kultury a z vnitřního světa vlastní osobnosti pracuje se symboly a vizuálními znaky do výtvarné práce vnáší svůj osobitý a samostatný přístup


4. ročník / II. stupeň Žák: samostatně připraví a realizuje vlastní projekt uplatňuje konstruktivní i výrazové kompoziční vztahy sám navrhuje řešení pomocí různých klasických a moderních technologií vhodně volí instalaci a formu adjustace své výtvarné práce ve 4. ročníku ukončuje studium absolventskou prací

Školní výstupy II. stupně vyučovacího předmětu Výtvarné umění

Žákům jsou zde prezentovány všechny etapy dějin umění v základních rysech, které jsou dále prohlubovány povinnou samostatnou teoretickou činností žáka.

1. ročník / II. stupeň Žák: se orientuje v dějinách výtvarné kultury (uvědomuje si posloupnost a návaznost jednotlivých uměleckých slohů a směrů v časové linii) sám si udělá názor na umělecký sloh, směr, dílo a vyjádří ho

2. ročník / II. stupeň Žák: pracuje s literárními prameny, kde vyhledává nezbytné informace, z nichž vybírá hlavní aspekty historického uměleckého vývoje, které využívá i ve své tvorbě zajímá se o současné výtvarné dění, které vnímá v širších souvislostech, využívá podněty k výtvarné tvorbě v různých oblastech kultury (hudba, tanec, film, literatura, divadlo)

3. ročník / II. stupeň Žák: rozpozná a zařadí umělecké dílo (autora) do odpovídajícího období obohacuje se o svět výtvarné kultury 20. století (body art, objekty, land-art, instalace, akční umění) a současné výtvarné tendence

94

95


4. ročník / II. stupeň Žák: využívá mezioborových souvislostí k výběru rozmanitých podnětů pro vlastní výtvarnou činnost (oblast vědy a techniky apod.) konfrontuje svou práci s uměleckými díly minulosti i současnosti prezentuje své práce (výstavy, přehlídky), pro své dílo volí vhodnou formu adjustace a prezentace


5.3 TANEČNÍ OBOR 5.3.1. Studijní zaměření - Současný tanec Charakteristika studijního zaměření Taneční obor ZUŠ funguje od roku 1997. Hlavním zaměřením našeho oddělení je scénický tanec. V přípravném studiu TO se děti (od 5 ti let) učí ovládat

správné

držení

těla,

koordinaci,

prostorové a hudební cítění. Poznávají a začínají ovládat jednotlivé části těla. Snažíme se děti vést k samostatnému

i

kolektivnímu

tanečnímu

projevu. Výuka většinou probíhá formou hry. Dále pak studium pokračuje sedmi ročníky I. stupně. V 1. a 2. ročníku se vyučuje taneční průprava, která rozvíjí schopnosti a dovednosti získané v přípravném studiu, je zaměřená na jeho zdokonalení. Žáci se učí důkladnější orientaci

v prostoru,

cítění

prostorové

kompozice

během

choreografie

- zdokonalují své pohybové schopnosti - pevnost a důslednost správného tanečního postavení, ale také ohebnost, pružnost a ladnost pohybu, také se učí vnímat hudební předlohy – tempo, styl, dynamiku a přizpůsobují k ní svůj pohyb. Součástí taneční průpravy je korepetice – klavírní, či jiný hudební doprovod (např. bonga). Od třetího ročníku děti nahlédnou do tanečních technik, které jsou zaměřeny na techniky tance – klasická taneční technika, techniky lidového tance, techniky současného a moderního tance. Všechny tyto techniky mají daný metodický postup, který je již osvědčený a přináší žákům dostatek prostředků k dokonalejšímu tanečnímu projevu. Hodiny se přizpůsobují ke stáří a k dispozicím žáků v daném ročníku. Hodiny moderního tance se přizpůsobují k aprobaci pedagoga (je možno nabídnout také prvky břišních tanců, street dance, r´n´b, rock´n rollu…) a fyzických možností žáků. Všechny tyto techniky prohlubují pohyblivost, pružnost, pohybovou koordinaci, rovnováhu a tanečnost. Prvky a složitost hodiny se zvyšuje s věkem a šikovností dětí. Ve všech tanečních skupinách vyučujeme taneční praxi. Ta je zaměřena na stavbu a zdokonalování choreografií, které jsou předváděny na vystoupeních tanečního oboru. Taneční průprava prohlubuje smysl pro čistotu pohybu, kázeň (osobní i taneční) a vytrvalost.

96

97


Podporuje práci v kolektivu i samostatné zapojení do stavby vazeb choreografie. V taneční průpravě se využívá práce s rekvizitou a partnerský tanec. Taneční průprava je zaměřena na jevištní projev. Na II. stupni vyučujeme taneční techniky, jako na stupni prvním – přibývá lidový tanec cizí. Hodiny jsou zaměřeny k dokonalejšímu zvládnutí taneční techniky a klademe důraz na jevištní projev. Pokud situace a nasazení žáka dovolí je mu nabídnuta práce v tanečním souboru, kde se věnujeme vybrané skupině talentovaných žáků, kteří se zúčastňovat vystoupení a soutěží v širším okruhu - veřejné akce, soutěže, plesy atd., což pro ně znamená větší nasazení jak fyzické, psychické, tak časové. Proto se těchto hodin neúčastní všichni studenti tanečního oboru. Na hodinách práce v souboru se soustředíme na jednotlivé choreografie a jejich dokonalé ztvárnění. Žákům to umožňuje nadále se zlepšovat v jevištním projevu. Taneční oddělení také od roku 2004 spolupracuje s handicapovanými dětmi v projektu „Tančím pro Tebe“. Všechny děti mají možnost prezentovat svou práci na různých akcích pro veřejnost, školy, na tanečních soutěžích, které pravidelně navštěvujeme. Nejstarší ročníky jsou často žádány jako předtančení na plesech. Výuka tanečního oboru probíhá na dvou tanečních sálech, které jsou vybaveny baletizolem, zrcadly, tanečními bradly, klavírem a hudebními přehrávači, také je k dispozici dvd přehrávač, gymnastický koberec, gymnastické balony, švihadla a spousta pomůcek. Žáci

k výuce

potřebují

jen

oblečení

vhodné

k tančení

– slečnám se líbí a hodí trikoty se sukýnkami, ale stejnou službu udělají tepláky a tričko, taneční obuv, kterou Vám pomůžeme zajistit, případně ji můžete nahradit protiskluzovými ponožkami a svačinu s dostatečnou zásobou tekutin.

Charakteristika výuky dětí se speciálními potřebami Profilace tanečního oboru je rozšířena o práci s dětmi se speciálními potřebami, především s mentální retardací různého stupně. Nyní se jedná pouze o integrovanou skupinu ze speciální školy Slezská Ostrava, kterou je možno zavést také na naší škole v případě většího počtu zájemců. Poskytujeme odborný přístup garantovaný tanečnicí se speciálním pedagogickým vzděláním, dlouholetou praxí a výzkumem probíhajícím ve škole.


Taneční a hudebně - pohybové činnosti v hodinách ovlivňují tyto psychické a fyzické stránky jedince: 1.

rozvíjejí růst vlastní identity, vytvářejí přesnější představy o těle, umožní poznat a potvrdit vlastní JÁ

2.

zdokonalují sociální dovednosti, rozvíjejí kontakt, důvěru, citlivost, spolupráci s ostatními

3.

vytvářejí příležitosti pro expresivní zapojení těla a probouzejí při tom zdroje a rezervy emocí a imaginace

4.

zlepšují funkční a dynamické schopnosti – např. nervosvalové dovednosti při koordinaci chůze

5.

navozují pocit úspěchu

Hudebně–pohybové činnosti v integrovaných hodinách jsou zaměřené na: rozvoj uchovaných schopností zlepšení narušených funkcí Děti prostřednictvím hudby a tance získávají širší estetické znalosti, rozvíjí se jejich schopnosti v jemné i hrubé motorice, řečové schopnosti, koncentrace, zvětšuje se tolerance k zátěžovým situacím, vyrovnává se svalová disbalance, zlepšuje se orientace v prostoru, pohybová paměť, zvuková paměť. Práce v integrovaných skupinách zprostředkovává potřebné zkušenosti a zážitky na vytváření prostoru pro formování, dozrávání a pozitivní změnu.

98

99


Učební plán pro I. stupeň studijního zaměření Současný tanec ročník předmět Taneční průprava


I. stupeň

1.

2.

1.

2.

2

2

1

1

Taneční techniky Taneční praxe

1

1

Práce v souboru *

3.

4.

5.

6.

7.

2

2

2

3

3

0,5

0,5

1

1

1

0,5 - 2

* do předmětu práce v souboru je možnost žáky zařadit pouze na základě posouzení učitele od prvního ročníku.

Školní výstupy předmětu Taneční průprava 1. – 2. ročník přípravného studia Žák: poznává části svého těla opakuje jednoduché poskoky se pohybuje po diagonále a kruhu rozpozná rozdíl mezi napětím a uvolněním těla vnímá ostatní při tanečních a pohybových hrách rozpozná nálady hudby a snaží se o přizpůsobení pohybu k tématu

1. ročník / I. stupeň Žák: ovládá jednoduché půdorysné dráhy a celkovou orientaci v prostoru zvládá s pomocí učitele předvede základní taneční postavení, které si (s malými obtížemi) zachovává i při tanečních krocích vykoná jednoduché akrobatické prvky - převal v lehu, převal v klubíčku, svíčku kontroluje jednotlivé svalové oblasti rozvíjí pohyblivost kloubů


si zapamatuje a následně předvede jednoduché prvky a vazby

2. ročník / I. stupeň Žák: se orientuje v prostoru s nevelkou pomocí učitele uchovává taneční postoj i při tanečních krocích po zvládnutí jednoduchých tanečních kroků předvede složitější vazby - po čtyřech, opakování kroků atd. vykoná jednoduché akrobatické prvky, zdokonalí průpravu pro stoj o rukou a přemet stranou

Školní výstupy I. stupně vyučovacího předmětu Taneční techniky 3. ročník / I. stupeň Žák: zná základní pravidla klasické taneční techniky předvede základní prvky lidového tance si uvědomuje jednotlivé svalové oblasti, které v předchozích ročnících posiloval zná postup a správné chování při hodinách a respektuje ho

4. ročník / I. stupeň Žák: fixuje základy klasické taneční techniky- návaznost na třetí ročník a pokračování v prvcích a la barre a obohacuje svůj repertoár a jednoduché prvky také au millieu skáče sautés ve všech pozicích a předvádí přípravy pro složitější allegro ovládá základní prvky lidového tance a jejich vazby využívá prvky lidového tance v práci ve dvojicích provede hladké točení, které je skvělou přípravou pro další pirouettes vykoná jednoduché prvky moderního tance - pracuje na zemi využívá prvky MT v párovém tanci – tah a protitah si uchová taneční postavení při všech tanečních úkolech rozezná základní taneční a hudební styly

100

101


5. ročník / I. stupeň Žák: respektuje postupy při hodinách klasického tance- pozdravení formou poklony, cvičení a la barre, au millieu, allegro, zklidnění a rozloučení rozvíjí své znalosti z předchozích ročníků a předvádí jednoduché vazby klasických prvků a la barre, při cvičení au milieu zdokonalí lehké vazby, zná jednoduché allegro a chápe techniku při pirouettes, ovšem předvedení není ještě dokonalé si uvědomuje jednotlivé svalové oblasti, které v předchozích ročnících posiloval, tyto pak používá v jednoduchých prvcích společně i zvlášť- průprava pro izolace spojuje prvky v horizontálních polohách – zem, stoj, skok používá a rozlišuje v dřívějších ročnících probrané druhy tance

6. ročník / I. stupeň Žák: se velmi lehce orientuje v prostoru - ten je rozčleněn na 8 bodů rozlišuje prvky klasické taneční techniky, moderního a lidového tance využívá k pohybu váhu a těžiště svého těla v různých stylech tance uplatňuje a využívá prvky tance jiného druhu na hodinách klasické taneční techniky předvádí prvky při cvičení a la barre, avšak těžší vazby při cvičení au milieu zvládá pouze soustředěnější jedinec své znalosti klasické taneční techniky znázorňuje v lehkých tanečních vazbách obohacuje svůj pohybový slovník o allegro klasické taneční techniky větší důraz je kladen na různé druhy pirouettes, které žák otočí, pokud má dostatek sebekázně a soustředěnosti se lehce pohybuje ve všech horizontálních polohách

7. ročník / I. stupeň Žák: využívá všech znalostí získaných v předchozích ročnících si osvojil všechny základní prvky klasické taneční techniky, moderního a lidového, které mu nedělají problém a s lehkostí je předvede otočí různé druhy pirouettes, které jsou snadno využitelné při moderním a lidovém tanci a taneční průpravě


se lehce pohybuje ve všech horizontálních polohách, jeho pohyby jsou vázané, protože využívá váhu a těžiště svého těla

Školní výstupy I. stupně vyučovacího předmětu Taneční praxe 1. ročník / I. stupeň Žák: přizpůsobí svůj pohyb danému tématu a hudební předloze obohatí svůj pohybový slovník o složitější vazby např.: po čtyřech opakování kroků si zapamatuje jednoduchou choreografii interpretuje svou choreografii, improvizaci před ostatními a následně pak přijímá kritiku i pochvalu od ostatních studentů a pedagoga

2. ročník / I. stupeň Žák: improvizuje na téma dané učitelem svou improvizaci přizpůsobuje hudebnímu doprovodu - pracuje se základní hudební dynamikou pracuje ve dvojicích, trojích nebo volných skupinách si zapamatuje a následně předvede jednoduché vazby prvků zvládnutých během školního roku jednoduše ohodnotí výkon svůj i ostatních si zapamatuje a interpretuje danou choreografii

3. ročník / I. stupeň Žák: si uchová základní taneční postavení při všech tanečních úkolech se orientuje v prostoru s minimální pomocí učitele zdokonalí jednoduché akrobatické prvky - kotoul vpřed i vzad, průpravu pro stoj o rukou a pro přemet stranou zná postup a správné chování při hodinách a respektuje ho interpretuje choreografii, využívá hereckou akci v pohybu jednoduše ohodnotí taneční představení, choreografie jiných souborů

102

103


improvizuje na téma dané učitelem svou improvizaci přizpůsobuje hudebnímu doprovodu - rozeznává dvou a třídobý takt, pracuje s hudební dynamikou a přizpůsobuje k ní svůj pohyb

4. ročník / I. stupeň Žák: respektuje taneční členění prostoru (na 8 bodů), půdorysné dráhy a celkovou orientaci v prostoru využívá prvky tanečních technik v práci ve dvojicích vykoná akrobatické prvky - kotrmelce(do výchozích poloh), stoj o rukou a hlavě, přemet stranou si zapamatuje a následně převede složitější prvky a vazby všech částí výuky do choreografií zapojuje vlastní herecké projevy improvizuje na téma dané učitelem a při tomto využívá všech znalostí získaných ve všech předmětech jednoduše ohodnotí choreografie jiných souborů, improvizaci spolužáků a dokáže o tomto diskutovat

5. ročník / I. stupeň Žák: k tanci lehce využívá rekvizity rozpozná kvalitu souboru a choreografie podle interpretace tanečníků chápe obsah a úlohu choreografií choreografii i jednotlivé prvky popisuje svými slovy získává dostatek sebekázně, soustředění a skromnosti, kterou přenáší i do osobního života

6. ročník / I. stupeň Žák: své pohyby prožívá intenzivněji, což je znát na jeho jevištním přednesu zvládá na paměť náročné a pro diváka zajímavé vazby uplatňuje prvky těchto stylů ve svém tanečním repertoáru využívá rekvizit k tanci a případné rytmizaci


tančí ve dvojicích, trojicích a větších skupinách, kde je s dostatečnou pomocí kantora veden ke kontaktnímu tanci

7. ročník / I. stupeň Žák: projevuje dovednosti získané v tanečním oboru se velmi lehce orientuje v prostoru a vnímá ostatní tanečníky s lehkostí, ladností a nenuceností tančí ve dvojicích, trojicích a větších skupinách – kde aplikuje všechny znalosti z předchozích ročníků a tak předvádí kvalitní kontaktní tanec sám vymýšlí těžší, tanečnější vazby na danou hudební předlohu, což rozvíjí jeho fantazii a cit pro hudbu a tanec využívá rekvizit k tanci, případné rytmizaci a kontaktní improvizaci popisuje choreografie (například po tanečních soutěžích) – její obsah i interpretacitaké rozpoznává kvalitu a zvládá na toto téma diskutovat a obhájit si svůj názor

Školní výstupy I. stupně vyučovacího předmětu Práce v souboru 1. – 7. ročník / I. stupeň Žák: se zaměřuje na co nejkvalitnější individuální výkon s ohledem na spolupráci v souboru získané vědomosti uplatňuje při improvizaci a podílí se na kompozici a stavbě choreografií

Učební plán pro II. Stupeň studijního zaměření Současný tanec

II. stupeň

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

CELKEM

Taneční techniky

2

2

2

2

8

Taneční praxe

1

1

1

1

4

Práce v souboru* CELKEM

0,5 - 2

0,5 – 2 12,5 - 14

104

105


* do předmětu práce v souboru je možnost žáky zařadit pouze na základě posouzení učitele od prvního ročníku.

Školní výstupy II. stupně vyučovacího předmětu Taneční techniky 1. ročník / II. stupeň Žák: vnímá a využívá vertikálu těla a uvědomuje se jeho centrum skáče základní a malé skoky s příslušnou elevací využívá principy rotace se pohybuje s principy pádu, pracuje s podlahou

2. ročník / II. stupeň Žák: rozlišuje všechny základní pozice nohou a paží různých technik disponuje rovnováhou v rotacích o celou otáčku nebo o dvě prohlubuje znalost posouvání maxima pohybu na relevé, v plié a v prostoru předvádí základní a střední skoky s kvalitní elevací

3. ročník / II. stupeň Žák: rozlišuje pozice vycházející z klasického tance, současných technik a lidového tance využívá chodidla a dolní končetiny k elevaci ve velkých skocích točí dvojité piruety ve vertikále a jednoduché mimo ni pracuje na podlaze a využívá spirály, tahy a protitahy k přemísťování z vertikály na zem a zpět

4. ročník / II. stupeň Žák: pokračuje v rozvíjení znalostí z předešlých ročníků


Školní výstupy II. stupně vyučovacího předmětu Taneční praxe 1. ročník / II. stupeň Žák: zachází s vlastním tělem v souladu se zvýšenou fyzickou námahou

2. ročník / II. stupeň Žák: se prezentuje uvědomělým koordinovaným pohybem vnímá polycentrismus těla a na jeho základě rozvíjí svůj pohybový slovník a improvizuje

3. ročník / II. stupeň Žák: propojuje fyzickou expresi s vnitřním prožitkem propojuje fyzickou zdatnost a kondici s lehkostí uměleckého projevu prezentuje zdravé pružné tělo bez disbalancí

4. ročník / II. stupeň Žák: zvyšuje náročnost vazeb i choreografií a podílí se na jejich kompozici a tvorbě uvědoměle pracuje se svými individuálními kvalitami, rozvíjí ty, které jsou mu vlastní, a vědomě zpracovává své nedostatky chápe vliv tance na kulturní i osobní život

Školní výstupy II. stupně vyučovacího předmětu Praxe v souboru 1. - 4. ročník / II. stupeň Žák: se zaměřuje na co nejkvalitnější individuální výkon s ohledem na spolupráci v souboru získané vědomosti uplatňuje při improvizaci a podílí se na kompozici a stavbě choreografií

106

107


6. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Je upraveno §16 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon ve znění pozdějších předpisů a dále ve vyhlášce 73/2005 Sb. Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Pro žáky je navržen individuální učební plán, který zohledňuje jejich zdravotní znevýhodnění a respektuje jejich osobnost, a dává jim vzdělávací příležitost postupovat vlastním tempem. Pro tyto žáky má škola možnost bezbariérového přístupu do prvního podlaží školy, včetně speciálně upraveného WC. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je ve škole uskutečňováno na základě odborného posudku pedagogicko-psychologické poradny, nebo školského poradenského zařízení. Pokud tito žáci prokážou potřebné předpoklady nutné ke studiu vyučovaných oborů, jsou ředitelkou školy zařazeni do výuky. Škola pro tyto žáky vytvoří podmínky, s ohledem na vzdělávací možnosti, které umožní plnit vzdělávací obsahy stanovené školou.


7. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Vzdělávání mimořádně nadaných žáků má svá specifika a škola nabídne těmto žákům možnost rozvíjet své schopnosti, dovednosti a talent na základě individuálně sestavených učebních plánů, které budou respektovat potřebu větší hloubky a motivace probíraného učiva. Jedinec, který je identifikován jako „mimořádně nadaný“, by měl být schopen své nadání dále rozvíjet, soustavně na sobě pracovat a podávat tak vynikající výkony ve zvoleném uměleckém oboru. Individuální učební plán se zpracovává na návrh třídního učitele, bude zapsán v třídní knize a schválen ředitelem zpravidla na 1 rok. Tito žáci budou přijímání ke studiu na základě vyjádření a žádosti rodičů, doporučení učitele, nebo na základě odborného posudku pedagogicko-psychologické poradny a zařazeni ředitelkou školy ke zkušeným pedagogům. Tím je žákům umožněno pracovat na jejich osobitém uměleckém vývoji, podporujeme tak jejich výchovu a vzdělání, samostatnost, aktivně je zařazujeme do mimořádných projektů. U těchto žáků je možné zvýšení hodinové dotace.

108

109


8. Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy Hodnocení žáků na základní umělecké škole má svá specifická pravidla. Klasifikace není cílem vzdělávání. Na dosažené výsledky žáků není obvykle možné uplatnit měřítka, která jsou běžná při hodnocení studijních výsledků žáků na základní škole. Vyučující všech předmětů na začátku každého klasifikačního období (na začátku školního roku) prokazatelně seznámí žáky i jejich zákonné zástupce s pravidly a podmínkami klasifikace. Učitelé budou usilovat o spravedlivé posouzení dosažených výsledků každého žáka. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci průkazným způsobem tak, aby mohl doložit správnost celkové klasifikace i způsob získaných známek, sledovat výkon žáka a jeho pokrok v čase. Při hodnocení v individuální výuce budou vyučující vycházet z konkrétních možností daného žáka v návaznosti na cíle stanovené v plánu práce. Účelem zkoušení není nacházet za každou cenu mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit především to, co umí. Učitel hodnotí nejen práci v hodině, ale také přípravu na vyučování, zda má žák v pořádku pomůcky k vyučování, přezůvky, aktivitu v hodině, spolupráci, včasný příchod, veřejné vystupování a kolegialitu vůči svým kamarádům. V případě zadávání nové látky k samostatnému nastudování je nutné předem sdělit, jakou formou a v jakém rozsahu bude látka ověřována. Základním prvkem hodnocení bude čtyřstupňová klasifikační škála. K doplnění mohou učitelé použít hvězdičky, znaménka mínus, vykřičník, popřípadě slovní hodnocení jednotlivých hodin. Znaménka mínus, plus, vykřičník nebo slovní hodnocení nemají vliv na udělenou známku, slouží jen pro motivaci žáka. Žáci budou hodnoceni minimálně 1x měsíčně při pravidelné docházce v individuálních předmětech, 1x za měsíc v kolektivních předmětech při pravidelné docházce. V případě dlouhodobé nemoci žáka nebude dodržován interval hodnocení. V rámci komisionálních zkoušek budou jednotlivé ročníky I. stupně ukončeny závěrečnou postupovou zkouškou. V 7. ročníku žáci ukončí ročník absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou, výstavou nebo tanečním vystoupením. Druhý stupeň žáci ukončí absolventským koncertem, závěrečnou zkouškou, výstavou nebo tanečním vystoupením. Žáci, kteří se


aktivně podílejí na akcích školy, po zhodnocení předsedů předmětových komisí, zkoušky nedělají. Komisionální zkoušky se konají také při přeřazení mimořádně nadaného žáka do některého vyššího ročníku bez absolvování předcházejícího ročníku nebo ročníků. Hodnocení vyučovacího předmětu Skupinová tvorba vychází ze soustavného pozorování žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování. Kontrolní práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok tak, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Jednotlivé hodnotící stupně jsou shodné s hodnocením žáků.

Hodnocení žáků – během školního roku – čtyři stupně: výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný, nedostatečný Známka: výborný - 1:

připraven do hodiny, donesené učební pomůcky, aktivita v hodině, motivační známka, je kolegiální

chvalitebný - 2:

příprava do hodiny jen částečná, méně aktivní v hodině

dobrý - 3:

opakované chyby, slabá domácí příprava, nesplněné dílčí úkoly, chybějící učební pomůcky

dostatečný - 4:

nerespektování dlouhodobých úkolů, nezájem o spolupráci v hodině, špatná komunikace, nezodpovědné chování vůči spolužákům

Hodnocení žáků - vysvědčení - čtyři stupně: výborný, chvalitebný, dostatečný, nedostatečný Známka: Výborný - 1: žák ovládá požadované poznatky uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi, samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené vědomosti a dovednosti při řešení praktických i teoretických úkolů, samostatně hodnotí jevy a zákonitosti, pravidelná domácí příprava, aktivita v hodinách, docházka do určeného předmětu a nošení učebních pomůcek.

110

111


Chvalitebný - 2: žák ovládá poznatky v podstatě uceleně, přesně a úplně, samostatně nebo na základě menších podnětů učitele je schopen osvojené vědomosti a dovednosti uplatňovat, nevyskytují se podstatné chyby, dokáže hodnotit jevy a zákonitosti s částečnou pomocí učitele, pravidelná domácí příprava s některými nedostatky, nepravidelná aktivita v hodinách. Dobrý - 3: žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojených vědomostí a dovedností závažnější nedostatky, které je schopen uplatňovat s intenzivnější pomocí učitele, dokáže hodnotit jevy a zákonitosti spíše jen za pomocí učitele, slabá domácí příprava, špatná komunikace, opakovaně chybějící učební pomůcky. Dostatečný - 4: žák si požadované vědomosti a dovednosti neosvojil, má v nich závažné nedostatky, které není schopen opravit ani s pomocí učitele, nedokáže hodnotit jevy a zákonitosti ani za pomocí učitele, nerespektování dlouhodobých úkolů, nezájem o spolupráci v hodině, nepřipravuje se, neomlouvá se, nenosí učební pomůcky.

Vlastní hodnocení školy Slouží jako podklad pro výroční zprávu a řídí se platnou legislativou. Oblasti vlastního hodnocení: materiálně technické podmínky výchovně vzdělávací proces a jeho výsledky psychohygiena zaměstnanců na pracovišti komunikace s veřejností zapojení do spolupráce s ostatními subjekty prezentace školy na webu a v tisku, televizi zapojení rodičovské veřejnosti formou dotazníků a vyhodnocení hlubší mezioborová spolupráce pedagogů a žáků zaměření na další možnosti grantových projektů

A, příspěvková organizace. Školní vzdělávací program. Malá škola s velkým srdcem

Recommend Documents