a Pamětníka za předpokládaných korun, kde žádáme o 45 % ní dotaci ze SFŽP ČR, dokončení kanalizačních

roèník XXXIII

hlumecké listy

èasopis chlumeckého regionu

1

2003

Povodeò v Chlumci n. C.

Øízení svìtelné køiovatky

Jednání o dokonèení dálnice D 11

Soutì

Chlumec nad Cidlinou dne 30.1.2003

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Slovo starosty Vážený a milý čtenáři, nutno konstatovat, možná s trochou lítosti, že jsme zase podle Juliánského kalendáře o jeden rok starší. Prostě je to tak, protože čas se, jak známo, zastavit žádnými světu dostupnými prostředky nedá, i když bychom si to v naprosté většině přáli. A jaký ten rok 2003 asi bude? Přejme si hlavně, aby uběhl bez vážných světových otřesů, protože ty jsou pak následně provázeny horšími politickými a ekonomickými situacemi, které se negativně dotknou každého z nás. A pokud bude možné, aL je naše malé město oázou dobrých mezilidských vztahů a shromaždištěm dobrých a hodných lidí. Aby se však toto velké přání alespoň z většiny naplnilo, musíme začít každý u sebe. Tak aL nám to vyjde. V minulém čísle Chlumeckých listů jsem slíbil, že se budu opět věnovat informacím, které vyplývají z možností městského finančního rozpočtu. Tedy informacím o přímých investicích a o režii městského úřadu a samosprávné jednotky Město Chlumec nad Cidlinou. V rozpočtovém provizoriu se tedy nutně objevují investiční akce, které byly zahájeny v minulém roce, na kterých se tedy musí pokračovat. Největší současnou akcí je výstavba víceúčelové sportovní haly, kterou budujeme již na vlastním pozemku Města, který nám byl darován Českou obcí sokolskou, a která bude stát téměř 19 000 000 korun. V minulém roce se nám však podařilo na tuto sportovní stavbu, kterou budou využívat v dopoledních hodinách i školy, získat státní dotaci 6 000 000 korun díky poslanecké iniciativě paní Zdeňky Horníkové (ODS). Nyní se s Vámi chci podělit o velkou radost, protože díky poslanecké iniciativě paní Horníkové a také díky předsedovi poslaneckého rozpočtového výboru pana Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) jsme na dokončení sportovní haly získali letos dalších 6 000 000 korun! Tím se nám značně uvolní napnutý městský rozpočet a můžeme si dovolit investovat do dalších nutných akcí. Takovou akcí je plynofikace Lu2

čic a Pamětníka za předpokládaných 6 500 000 korun, kde žádáme o 45 % ní dotaci ze SFŽP ČR, dokončení kanalizačních sítí v Chlumci nad Cidlinou na levém břehu Cidliny a v Kladrubech za 17 500 000 korun, kde jsme získali také 45 % ní dotaci a o zbývajících 55 % se spolu investorsky dělíme s VaK Hradec Králové a.s., kde jsme po Hradci Králové druhým největším akcionářem. Město má stále z minulosti velké dluhy v zanedbané silniční infrastruktuře, a proto je nutno pokračovat v rekonstrukci městských komunikací a chodníků. Na zastupitelstvo je soustavně vyvíjen tlak formou různých petic, které mají společný následující text: „právě tato komunikace, v níž bydlím já, musí být budována prioritně.“ Je velmi těžké určit pořadí takových oprav, ale mandát k tomu mají právě a pouze členové zastupitelstva a já věřím, že rozhodnou správně. Na základě výběrových řízení bude známa i finanční náročnost těchto akcí. Město získalo dotaci na výstavbu dalších 26 bytů v ulici Nádražní ve výši 10 400 000 korun a stavba tohoto domu se konečně rozeběhne již nyní v lednu. Tento dům je také poslední, který na zbývajícím prostranství ještě bude stát. Ještě letos však požádám o státní dotaci na dalších 40 bytů, které bychom situovali v případě získání dotace na pozemky U Starého hradu, které jsme získali vykoupením od Okresního úřadu. Také je od loňského roku požádáno o dotaci na dalších 10 bytů speciálního určení, tedy o 7 000 000 korun na DPS (dům s pečovatelskou službou). Město musí také konečně dohodnout s dalšími vlastníky pozemků v lokalitě Vrchlického na způsobu zainvestování inženýrských sítí, aby se z obyčejného pole stal stavební pozemek. Existuje již zástavbová studie, která naznačuje, že tato investice vůbec nebude levná, ale je nutné spustit masivnější výstavbu rodinných domů. Nemalé peníze jsou opět určeny na změny v územním plánování obce, které jsou soustavně vyvolávány žádostmi potenciálních stavebníků. Jednou z takových lokalit je mimo jiné

i oblast mezi novým domovem důchodců a vodárnou a především ulice Palackého. Město se snaží zatím marně vykoupit po levé straně směrem na Olešnici ještě tři domky, aby mohlo být přikročeno k demolici zchátralých domů, které se totiž opírají společnými stěnami o sebe, a které jsou největší ostudou Chlumce. Teprve pak zde následně Město může prodat velmi lukrativní parcely, když před tím dojde k posunu uliční čáry tak, aby k domovu důchodců a k DPS mohl konečně vést pohodlný chodník pro starší občany. Ani letos nelze příliš umenšit investice na opravy městského bytového fondu. Mezi novým zastupitelstvem však sílí přesvědčení o nutnosti masivnější privatizace městských bytů. Následné věty budou pro některé z Vás znít asi nepopulárním tónem, ale stávající nájmy v bytech jsou tak nízké, že nepokryjí ani zdaleka náklady na prostou stavební údržbu. Není možné dále trpně a nespravedlivě rozdělovat peníze všech daňových poplatníků ve prospěch lidí bydlících v městských bytech na úkor těch, kteří si soustavnými úsporami ze své práce i svých předků postavili vlastní bydlení. Když takovému člověku v rodinném domku přestane fungovat bojler nebo se oloupe barva z oken, prostě si všechno zaplatí sám, často na úkor dovolené nebo jiných požitků. Chápu hořký pocit těch, kteří namítnou, kde vzít při nízkém měsíčním příjmu na podstatně vyšší nájemné, ale každý si musí v této tvrdé době zase uvědomit, že sociální politika má své meze a po zdraví je bydlení tou nejpotřebnější metou, která je předpokladem spokojeného života. Věřím, že s touto pro někoho nepříjemnou pravdou většina z Vás souhlasí. Velkou pozornost upírám mimo jiné k budoucnosti vojenské posádky. Spor o multisklad pro NATO není u konce. Nejvyšší velení naší armády bylo pravděpodobně jistou zájmovou skupinou oklamáno dost nehorázným způsobem. Lokalita Dašice je totiž velmi nevýhodná z důvodu, že koryto řeky Loučná je dimenzováno pouze na „dvacetiletou vodu“. Jen blázen by stavěl několikamiliardovou investici tam, kde hrozí zatopení „stoletou vodou“. Pan ministr tyto informace má prostřednictvím kompetentního orgáChlumecké listy


nu „Povodí Labe“ ode mne. V průběhu měsíce ledna budu s panem ministrem, jeho náměstky a ředitelem Státních hmotných rezerv velmi intenzivně jednat o budoucnosti vojenské posádky v Chlumci, doufám jen, že s maximálně dobrým dosažitelným efektem. Takto mi to alespoň pan ministr obrany osobně slíbil. Tyto Chlumecké listy se Vám dostávají do rukou tehdy, kdy již proběhne nesmírně důležité jednání o osudu dostavby dálnice D 11, tedy dne 10. ledna 2003 v Říhově domě. Jsou pozváni všichni poslanci a senátoři zvolení za Královéhradecký a Pardubický kraj, hejtmani tří zainteresovaných krajů a starostové a primátoři

dotčených obcí. Mým spoluorganizátorem je pan náměstek ministra dopravy Šimonovského Ing. Kubínek. Především ti legislativci, kteří upřednostní jiné schůzky před touto klíčovou, jejímž smyslem je ustavit Výbor pro urychlené přijetí lepších zákonů a donutit kompetentní orgány k urychlení výstavby dálničních sítí, by měli vrátit mandát, protože zklamou zásadně své voliče. Pokud totiž půjde všechno jako dosud, hrozí dostavbě dálnice D11 i několikaletý odklad z důvodu nekalé iniciativy ekologických bláznů, ale také z důvodu nevyčerpání výhodného úvěru z Evropské banky, který je limitován pouze do roku 2004. Dnes, tedy 2. ledna, kdy píši tyto řádky, jsem

POZDRAV A PŘÁNÍ VŠEM Uplynul rok, sotva jsme se stačili ohlédnout, ale za ten rok se mnoho odehrálo. Byly volby do poslanecké sněmovny, lidé ukázali, jak málo věří našim politickým stranám a příliš mnoho z nich proto k volbám nešlo, nebo volili jako za trest. Byly volby v městech a obcích, pardubický primátor se znovu ujal svého úřadu a všechny obce si zvolily své zastupitelstvo. Puklo srdce zvonu Zikmund a na naši zemi přišla pohroma, zničující záplavy. Živelné pohromy však postihly i jiné země, jiné kraje, jako by se Bůh hněval, že jsme tak nesnášenliví, hrabiví a že neznáme pokoru. Jak už to však v naší zemi bývá, po povodních, které zanechaly tisíce lidí bez domova, se ukázalo, kolik je v našich lidech dobrého. Těšilo mě, každého muselo těšit, že i ty nejmenší obce v našich krajích prokázaly porozumění, soucit i obětavost. Ani dnes lidé nezapomínají na ty, kdo o tolik přišli a kdo ani o svátcích vánočních nemají domov. Pardubický kraj si pod moudrým vedením povětšině vede moudře, a našel si své důstojné místo mezi našimi kraji, vedle kraje Hradeckého, se kterým žije ve smíru. Stále mne však trápí těžký život starých lidí, nesnáze se kterými se setkávají lidé na vsi, kam jezdí autobus jen zřídka a kde ne každý si může dovolit auto. Ještě to chvíli potrvá, než se u nás bude žít stejně jako v zemích 1 / 2003

Evropské unie. Jsme však na jejím prahu a já vím, že po nelehkých začátcích u nás bude líp. V roce, který uplynul, proběhlo vrcholné zasedání NATO v Praze. Proběhlo důstojně a my se radovali z toho, že do aliance vstoupí i stát nám nejbližší, Slovensko. Na samém sklonku roku pak došlo k historické události, spolu s dalšími spřátelenými zeměmi jsme uzavřeli vstupní dohody s Evropskou unií. Skončeno a podepsáno a já doufám, že naši lidé v referendu jasně vyjádří svoji vůli stát se součástí demokratické Evropy. Říká se, že nás Evropa ke kde čemu nutí. Byla jsem po uplynulé roky v senátním Výboru pro evropskou integraci a musím říci, že skoro vše, co jsme museli do našich zákonů zapracovat, bylo k našemu prospěchu, přinutili nás přijmout pravidla hry, čestné hry, pravidla, která leckde chyběla. Vzpomínám-li na uplynulý rok, těší mne nejvíc, jak o sebe dbají malé obce, jak jsou hrdé na svůj znak, jak pomohly při povodních. Těší mne, jak se Pardubice zdobí slávou nejen ve sportu ale i v kultuře, jak krásné je dnes divadlo. Moje nejhezčí vzpomínka je Rekviem, které zaznělo na dokonale ozvučeném stadionu ve výročí strašlivého teroristického útoku na Manhattan. Znělo nádherně, dokonale provedené, krásné. Lidí na Rekviem přišlo mnoho, a tak dokázali, všichni, publi-

ve velkém napětí, jak tato schůzka dopadne. Věřte mi, že někdy mám trpký pocit, že za dálnici bojujeme jenom my z Chlumce a okolí. Vážení občané, pochopitelně jsem zdaleka nevyčerpal všechny informace, které Vám chci poskytnout, a tak se k nim vrátím v následujícím čísle našeho časopisu. Užijte si v rámci možností zimních radovánek, žáci a studenti aL dobře zabodují v poločase školního roku, aby nedej Bože přišel ke slovu tátův řemen nebo maminčina vařečka. Nashledanou a ještě jednou přeji všem dobrý a úspěšný rok 2003. Ing. Miroslav Uchytil starosta města

kum i účinkující, kolik je v tomto kraji osvícených lidí. Přichází další rok, snad bude klidnější. Přeji všem, aby je nepotkala křivda a nepravost, aby jim sloužilo zdraví, aby se všude dodržovala pravidla čestné hry, která tolik potřebujeme, aby bylo víc poctivosti a ušlechtilosti, abychom byli více hrdí na zem, ve které žijeme a aby v této zemi bylo dobře. Srdce zvonu Zikmund už zase bije. J. Moserová

Vážení Chlumečtí, Uplynul rok, a já vás navštívila jen málokrát, a to mne mrzí. Myslím však na vás velmi často a trápí mne, jak vás trápí a rdousí zničující provoz, který Vaše město rozpolcuje ve dví. Věřte, že dělám, co mohu a kde mohu, v dohodě s panem starostou, aby konečně Chlumec žil lépe, všichni si to zasloužíte. Kdykoli jsem v předvánočním čase přes Chlumec jela (a bylo to mnohokrát), obdivovala jsem hezkou vánoční výzdobu náměstí a vždy jsem si pomyslela, o co by to všechno bylo hezčí, kdyby ten nekonečný proud vozidel proudil jinudy, a o co byste vy všichni byli spokojenější. Přeji Vám, abyste se nebáli budoucnosti, aby Vám sloužilo zdraví, aby v zemích koruny české bylo lépe, aby nad zájmy jednotlivců a skupin zvítězil zájem celého státu a všech jeho občanů. Přeji Vám to ze srdce, přeji to nám všem. J. Moserová 3


POVODEŇ V CHLUMCI NAD CIDLINOU dne 4. ledna 2003

4

Těžko asi někdo ze starousedlíků pamatuje, aby do našeho města přišla novoroční velká voda. Dle sdělení zástupců Povodí Labe se jednalo na dol-

lévat z koryta. Jen díky obětavé práci našich hasičů, kteří již druhou noc nespali z důvodu zásahu na E 67 a dalších desítek dobrovolníků, se nám po-

ním toku Cidliny až o padesátiletou vodu, protože její průtok byl nebývale umocněn i regulovanou Bystřicí. Již o den dříve Cidlina dosáhla na měrném místě u jezu prvního povodňového stupně. Co řeka umí, dokázala až druhý den, kdy již ráno byla svolána povodňová komise, v souladu s dosažením druhého povodňového stupně. Třetí povodňový stupeň, tedy stav ohrožení byl dosažen v 10.00 hodin. V ten okamžik se také prudce zvedla hladina Bystřice a začala mohutným proudem vody zaplavovat zahrádky v ulici Na Hatích. Záměr hradit zde asi 200 metrovou hráz z pískových pytlů vzal rychle za své, když přelivná hrana natékající vody byla během hodiny vyšší než 30 centimetrů. Dotazy na pracovníky Povodí Labe, co máme dále očekávat, vedly k opakovaným odpovědím, že na horním toku Cidliny a Bystřice již voda opadává. Mezitím se však naplnilo celé inundační území nad Chlumcem (záplavové kapsy - velké plochy luk a lužních lesíků), které podle výpočtů Povodí Labe pojmou až 3.500.000 kubických metrů zadržené vody. To je objem menší přehrady. Co řeka umí, to nám bylo dokázáno v odpoledních hodinách, kdy se Cidlina na pravém břehu u jezu začala vy-

dařilo včas vytvořit několik set metrů dlouhou hráz ze tří vrstev pytlů s pískem, kterou jsme vytvářeli samozřejmě i v ulici Sovova. Stavitelé hrází se přitom brodili po kolena v ledové vodě. Také v Lučicích byly budovány u několika nemovitostí hráze z pytlů s pískem. Celkem bylo použito 1.200 pytlů,

Část našich hasičů již průběžně odčerpávala vodu ze sklepů mnoha rodinných domů. Další pohromou bylo zatopení celého areálu Domu dětí a mládeže. Vedoucí sportovních kroužků s námi již předem evakuovali celý interiér, aby nedošlo k jeho znehodnocení. Vysoko pod vodou byly budovy fotbalového stadionu, strojovna a ubytovací zařízení koupaliště. Voda v Lučicích si přes náves našla nové koryto a proud vody, valící se přes komunikaci, vymlel až metrové jámy na nezpevněné cestě. Po setmění, když se zdálo, že výše hladiny kulminuje a stagnuje, začal spojený tok Cidliny a Bystřice pronikat za vybudovanou pytlovou hrází před říčním prahem rychle do areálu Bohemiastavu a začal ohrožovat řadové domy v ulici Na Lukách. Bylo proto použito těžkých mechanismů pana Miroslava Černého a pod vedením pana Eduarda Haspry vyhloubeno odtokové koryto pod říčním prahem zpět do Cidliny. Toto opatření bylo realizováno, jak se říká, za vteřinu dvanáct. Přetlakovaná městská kanalizace bohužel transformovala říční vodu na-

dvě stovky z toho jsme přivezli i s pískovačkou z Technických služeb Magistrátu Hradce Králové, velkou část pytlů ze zbylého počtu zapůjčila OSEVA UNI a.s. Choceň, filiálka Chlumec nad Cidlinou a další firmy a jednotlivci.

příklad do prostoru pod nemocnicí, kde vyvěrala a tvořila se další zbytečnou zaplavenou oblast. Hasiči nasadili veškerou techniku i lidský potenciál na odčerpávání vody ze sklepů během nočních hodin. Chlumecké listy


Druhý den ráno hasiči pokračovali odčerpáváním vody ze sklepů v Lučicích i v Chlumci. My jsme se snažili bilancovat škody na městském majetku. Ihned se podařilo sehnat vysoušeče do objektu DDM od chlumecké firmy Perena a hasiči a vedoucí sportovních kroužků se u vysoušení prostoru střídali obětavě i v noci po několik dní. V pondělí se podařilo za snížený denní poplatek zapůjčit deset kondenzačních vysoušečů a rozmístit je do postižených objektů. Ve středu se uskutečnilo jednání mezi představiteli Města, VaK HK, Povodí Labe a zástupců Královéhradeckého kraje s cílem navrhnout okamžitá řešení do budoucnosti, která by zabránila potenciálnímu nebezpečí povodní do budoucna. VaK neodkladně zpracuje projekt na realizaci uzávěry kanalizací vedoucích do řeky Cidliny a je naším záměrem toto opatření letos realizovat. Povodí Labe zpracovává podklady k projektu na vybudování protipovodňových valů na pravém břehu Cidliny, které by chránily jižní zástavbu města. Toto opatření ale pravděpodobně bude moci být realizováno pouze na

Představa, že bychom mohli chránit vysokým valem fotbalový stadion a koupaliště až k soutoku je úplně li-

„padesátiletou vodu“, protože nelze vyloučit, že vyšší hrází bychom zásadně porušili odtokové poměry obou řek na soutoku a ohrozili tak obyvatele Kladrub (upozornění ředitele Povodí Labe). V nejbližším období svépomocí začneme budovat jílový val mezi novým tréninkovým fotbalovým hřištěm a zahrádkami Na Hatích.

a napouštění koupaliště z Bystřice. Že je tato oblast v pásmu inundace, stejně jako jižní zástavba města, to nikoho nezajímalo. Dnes s tímto problémem asi těžko něco naděláme, nebo budeme několik let investovat všechny volné finance města do protipovodňových opatření a nic jiného se ve městě nevybuduje. Povodí Labe striktně oznámilo, že na protipovodňové

1 / 2003

chá, protože vzdutí vodstev na soutoku obou řek by stejně zpětně koupaliště a stadion zalilo. A opět by došlo pravděpodobně k ohrožení obyvatel Kladrub. Prostě řečeno, fotbalový stadion i koupaliště byly v minulosti postaveny na velmi nevhodném místě, protože se pravděpodobně bralo v úvahu pouze snadné zavlažování trávníku

hráze peníze neposkytuje, je možné problematicky žádat Krajský úřad a Ministerstvo zemědělství ČR o částečnou

foto Ant. Fibigr

dotaci nebo půjčku, což samozřejmě uděláme. Při jednání s řediteli Povodí Labe jsem na své naivní návrhy o opatřeních typu rozšíření podtokového průřezu mostu na Kladruby dostal odpovět, že by tato investice stála téměř sto milionů korun (zbourat most, změnit nájezdy komunikace, postavit dlouhý most, prohloubit koryto řeky). Další můj návrh byl zřejmě také naivní a spočíval v tom, že by se využila sypaná hráz železnice a silnice E 67, postavilo hradlo na Bystřici a reguloval by se tak odtok Bystřice (vlastně obnovit občas v průběhu povodní Velkochlumecký rybník, na němž se kdysi podílel i slavný Jan Jakub. Bylo mi odborně sděleno, že toto by narazilo na nesouhlasná stanoviska majitelů pozemků, na naprostý nesouhlas Českých drah, protože by sypaný železniční násep mohl být vysokou vodou podemlet a roztržen. Ostatně se tak stalo v osmnáctém století, kdy hráz Velkochlumeckého rybníka při velké povodni povolila a došlo k tragickým následkům až u obce Žehuň. Proto nebyl Velkochlumecký rybník již obnoven. Co se tedy dá dnes vlastně dělat? Po zpracování odborných studií VaK HK a Povodí Labe se bude zastupitelstvo města zabývat návrhy, které ze studií vyplynou, jednoznačně budeme požadovat vyčištění koryta obou řek v inkriminovaném úseku, kde do5


šlo k velkým náplavám a požádáme, jak již je uvedeno, Ministerstvo zemědělství a Krajský úřad o dotační tituly na částečné krytí protipovodňových opatření. O tomto postupu budeme dále naše obyvatele informovat i v dalších číslech Chlumeckých listů. Ještě jednou chci poděkovat celému týmu našich hasičů, které bychom, kdyby to bylo možné, měli z vděčnosti pozlatit. Poděkování patří neméně všem dalším desítkám dobrovolníků, kteří přišli nezištně pomoci bližnímu svému, desítkám rodin z ohrožených

domů, kteří vytvořili společně jednolitý tým, který se úspěšně ubránil útoku vodního živlu. Děkuji členům povodňové komise za dobře odvedenou práci. Ihned po povodni velký mráz „zasklil“ obrovské inundační plochy nad městem k všeobecné radosti dětí a dospělých, kteří si nebývale zabruslili. Ale nám nezbývá než doufat, že se postupně zadržená voda přes vysokou hranici spodní vody vsákne do podloží, ledové kry se rozpustí pozvolna, protože snad v nejbližším čase žádné

Poděkování Ve dnech 3. až 5. ledna 2003 postihla nejníže položené části města opět povodeň. Byla o kus horší než v březnu 1999. Zato o kus větší práci odvedli členové jednotky sboru dobrovolných hasičů. Pomáhali stavět hráze z pytlů s pískem, rozváželi je na nejvíc ohrožená místa, čerpali vodu ze sklepů, zkrátka byli ze soboty na neděli až do rána všude, kde to právě bylo potřeba. To i přesto, že den předtím likvidovali havárii kamionu také dlouho do noci. A tak jménem všech postižených i svým posílám toto poděkování a vzkaz, že jsme rádi, že Vás máme a že jste tak dobrá parta. Současně si dovoluji poděkovat všem - jednotlivcům i podnikům - kteří se na záchranných pracích podíleli. Nebyli to jen lidé z ohrožených ulic. Jsem rád, že lidská solidarita se opět projevila. Ing. Čeněk Kodejška, tajemník MěÚ

vydatné dešLové srážky nepřijdou. Ale zima dosud zdaleka není u konce. V závěru této informace chci vyslovit přání, aby se nám podobné neblahé události co nejvíce vyhýbaly, ale při proklamované změně světového klimatu musíme skutečně provést protipovodňová opatření a nespolehnout se, že další pohroma přijde zase až za desítky let. Byla by to od nás všech velká hloupost. Ing. Miroslav Uchytil starosta a předseda městské povodňové komise

Poděkování za pomoc Východní část Chlumce n. C. byla 4. ledna t. r. postižena povodní. Mezi zatopenými domy byl i náš, v ulici Na Hatích. Na odstraňování následků povodní bychom rozhodně se svými silami nestačili. Ale obětavě a ochotně nám v zaplavených obytných místnostech pomáhali nejen hasiči, ale také někteří občané především z ulice Na Hatích, a to pan Vojtěch Forejt se svým synem, pan Miroslav Halberštát se svojí manželkou Janou, paní Eliška Drtinová, pan Hartman a pan Vošoust ze Zámostí. Všem touto cestou ze srdce děkujeme. Poděkování patří také Městu Chlumec n. C. za zapůjčení vysoušeče. Dagmar a Rudolf Netušilovi, Na Hatích 8

ŘÍZENÍ KŘIŽOVATKY ULIC Pražská - Kozelkova - Klicperova - Palackého v Chlumci nad Cidlinou V prosinci roku 2002 byla dokončena instalace světelného signalizačního zařízení na křižovatce ulic Pražská - Kozelkova - Klicperova - Palackého firmou ELTODO dopravní systémy s.r.o. Cílem tohoto projektu bylo zvýšení bezpečnosti provozu, tedy zvýšení bezpečnosti zde přecházejících chodců a optimalizace čekacích dob vozidel přijíždějících do křižovatky z vedlejších směrů. Křižovatka je ovládána programem s dynamickým řízením (tzn. ovládána pomocí vozidlových indukčních smyček a chodeckých tlačítek). Vozidlová indukční smyčka je uložena a zalita v příslušném jízdním pruhu. Pracuje na základě změny magnetických podmínek, které jsou vyvolány projíždějícím vozidlem. Tyto změny pak registruje řadič (řídící jednotka), což je zařízení ovládající celý provoz světelně ří6

zené křižovatky. Funkce těchto smyček mohou být but prodlužovací (prodlužují jednotlivé fáze řízení v případě jejich obsazení vozidlem) nebo nárokovací (v případě jejich obsazení vozidlem vyvolají v řadiči poptávku po určité fázi dané projektantem). Indukční smyčky s funkcí nárokovací jsou umístěny ve vzdálenosti cca 1m za stopčárou, proto je důležité najíždět vozidlem až ke stopčáře, jinak nedojde k zaregistrování nároku na uvolněné příslušného vedlejšího směru v řadiči a tím umožnění průjezdu vozidel křižovatkou. Základní způsob řízení je rozdělen do deseti možných fází, ve kterých mají volno jednotlivé směry a chodecké přechody (viz obrázek 1). Možnosti přechodů mezi jednotlivými fázemi jsou dány soustavou logických podmínek, které navrhuje projektant. Chlumecké listy


Obrázek 1

Hlavní fáze programu je taková, ve které mají volno pouze vozidla v hlavním směru (na obrázku 1 je to F1). Směr VC, VD je pro dopravu od Hradce Králové do Prahy. Skupiny VA, VF jsou pro směr opačný. Označení PA, PB, PD, PE přísluší jednotlivým chodeckým přechodům. Pro orientaci označení PE je pro směr od Kolína, PB od Nového Bydžova, PA, PD jsou přechody přes hlavní silnici. Minimální délka této hlavní fáze je 60 s a délka maximální 70 s. Tyto hodnoty platí pro provoz v dopravních špičkách. Mimo tyto špičky bude hodnota minima 40 s a maxima 50 s. Prodloužení hlavní fáze na její maximum je závislé na obsazenosti indukční smyčky vozidlem. Následně na základě poptávky od jednotlivých chodeckých tlačítek nebo obsazenosti indukčních smyček ve vedlejších směrech (s funkcí nárokovací) přechází program do

požadovaných fází. Dojde-li k případu, že nebude vyvolána poptávka od žádného chodeckého tlačítka a zároveň nebude stát žádné vozidlo na vedlejších směrech (resp. indukční smyčce) a hodnota hlavní fáze dosáhne jejího maxima zůstane program v této hlavní fázi. V této fázi pak bude program do okamžiku, než bude stisknuto libovolné tlačítko nebo nedojde k obsazení indukční smyčky motorovým vozidlem. Maximální čekací doby pro vozidla z vedlejších směrů a pro všechny chodce je tedy odvislá od délky této fáze. Pro vozidla z vedlejších směrů a chodce na ramenech přes hlavní silnici by měla být max. 105 s. Pro chodce na vedlejších ramenech bude tato hodnota dosahovat 110 s (hodnoty pro provoz v dopravních špičkách). Uvedené hodnoty se na první pohled můžou zdát dosti velké, ale je nutné si uvědomit obrovskou intenzitu tranzitní dopravy přes město, je vhodné ji tedy co nejméně zastavovat. Rok od roku se navíc tato intenzita zvyšuje (oproti minulému roku nárůst o 5 %). Největší zdržení automobilové dopravy na hlavní silnici pro oba směry bude v případě obsazení obou nárokovacích detektorů na vedlejších ramenech křižovatky a poptávce chodců na všech přechodech pro chodce, doba po kterou bude doprava v hlavním směru mít signál „Stůj“ bude 42 s. Na obrázku 2 je zřetelně vidět časový průběh signálů z jednotlivých směrů. V ranní a odpolední špičce může docházet ke kongesci („dopravní zácpa“) v hlavním směru, je nutno si však uvědomit, že instalací tohoto zařízení se zkrátily čekací doby vozidel z vedlejších směrů, které, především v dopravních špičkách, byly neúměrně dlouhé a průjezd vozidel problematický. Na prvním místě se však zvýšila bezpečnost všech účastníků silničního provozu, z nich pak chodců a především přecházejících dětí. Obrázek 2

Zpracovala firma ELTODO s.r.o. dopravní systémy, která realizovala světelnou křižovatku. 1 / 2003

7


POZVÁNKA na jednání o dostavbě D 11, které se koná v Chlumci nad Cidlinou v Říhově domě dne 10. ledna 2003 od 10.00 hod. Cíl jednání: 1. - maximálně přesná aktuální informace o neutěšené situaci při procesním řízení stavby 1104 Libice - ChýšL - neblahé rozhodnutí soudu v neprospěch krajského úřadu na základě žaloby ekologických sdružení - žaloba proti vyloučení ekologických sdružení z územního řízení stavby - proč nezávislý soud řeší žaloby proti státu ve věci obecně prospěšné stavby s prodlevou delší než půl roku a nikdo nic neurguje? - jaký postup zvolí při chaotickém rušení okresních úřadů v rámci II. fáze reformy územní veřejné správy Krajský úřad SčK, když s největší pravděpodobností bude vyžádáno opět další nové územní rozhodnutí a řízení proti odvolání k němu (jasný zdržovací záměr ekologických aktivistů - již potřetí!!!)? - o kolik měsíců nebo roků se zdrží proces vydání stavebních povolení, která budou zcela jistě ekologickými teroristy opět napadána? - kdy tedy dojde opravdu na základě „nemocné legislativy“, která nahrává jednoznačně spekulantům s pozemky a podivným ekologickým aktivitám, k výstavbě dálnice D 11, jako naprosto nejdůležitější stavby v NUTZ II ? 2. Iniciování vzniku Výboru pro urychlené přijetí speciálních zákonů usnadňujících dostavbu infrastrukturních sítí v ČR (dálniční a železniční sítě, vojenské strategické plochy, produktovody…) Výbor by měl být složen ze zvolených legislativců (poslanci a senátoři) a z vrcholových komunálních politiků, aby mohl disponovat pravomocí k rozdělení úkolů pracovníkům dotčených ministerstev. Prvotní cíl: - zvýhodnit zájmy státu nad zájmy jednotlivců nebo cílových skupin v případě budování potřebných veřejně prospěšných staveb, jak je zcela běžné již dlouhodobě ve vyspělých evropských státech. - zamezení spekulace s dotčenými pozemky k veřejně prospěšným stavbám blokací ve prospěch státu na katastrálních úřadech. - významně omezit odvolací lhůty, ale i důvody cílových skupin škodících účelově zájmům státu. 8

- kontrolovat nebo stanovit lhůty přípravy a průběhu soudních jednání ve sporech týkajících se veřejných staveb. - Výbor by se měl operativně scházet periodicky 1 x za měsíc a kontrolovat úkoly, které nadělí svým jednotlivým členům a kompetentním zainteresovaným složkám. V opačném případě je vše výše navrhované úplně bezpředmětné! Jistou inspiraci by mohla být iniciativa poslanců z Plzeňska, která způsobila přijetí alespoň speciálního zákona pro obchvat Plzně. Iniciativa tohoto Výboru by však přinesla celostátní prospěch pro urychlené budování neexistující nebo zdevastované infrastruktury v České republice. V neposlední řadě by kladný výsledek činnosti Výboru byl obrovským zviditelněním našich poslanců a senátorů před celým národem. 3. Rozdělovník pozvánky Ministr dopravy a spojů ČR a jeho náměstek Poslanci a senátoři zvolení za Královéhradecký a Pardubický kraj Hejtmani a jejich zástupci v gesci za dopravu a regionální rozvoj za Královéhradecký, Pardubický a Středočeský kraj Generální ředitel ŘSD ČR a odborní pracovníci Starostové a primátoři zainteresovaných obcí Pozn.: termín schůzky byl vybrán panem náměstkem ministra dopravy a spojů ČR Ing. Kubínkem, s ohledem na časové možnosti odborných pracovníků MDS ČR a s ohledem na to, že není možné již v žádném případě oddalovat zásadní rozhodnutí, související s kocourkovskou opakovanou situací ohledně dostavby dálnice D 11. Svoji naprosto nutnou účast prosím potvrtte na sekretariátu starosty města Chlumce nad Cidlinou na telefon číslo 495 484 515, na fax číslo 495 485 904 nebo na e-mail: [email protected] Potvrzení účasti: do 8. 1. 2003 V Chlumci nad Cidlinou Dne 17. 12. 2002 Za organizační jednotku Ing. Miroslav Uchytil starosta Města Chlumec nad Cidlinou Chlumecké listy


ZÁPIS z jednání o dokončení dálnice D 11, konaného dne 10. 1. 2003 od 10. hod. v Říhově domě v Chlumci nad Cidlinou Přítomni: dle prezenční listiny Jednání zahájil starosta Chlumce nad Cidlinou Ing. Uchytil. Upozornil účastníky jednání na velkou účast občanů Chlumce a okolí, z níž vyplývá, že lidi tento problém trápí a osud dálnice jim není lhostejný. Dovolil si na dnešní jednání pozvat i zástupce za Středočeský a Pardubický kraj, kterých se téma dostavby dálnice D 11 rovněž týká. Nechápe nepřítomnost více jak poloviny pozvaných poslanců a senátorů přesto, že pozvánku všichni dostali v dostatečném předstihu. O to víc si váží těch, kteří tu dnes jsou. Nejdříve by rád řekl, že sám už rozeslal na 300 disket s německými zákony, které se zabývají urychlením dostavby infrastuktury. Už před čtyřmi lety byla v Chlumci n.C. založena komise pro dostavbu dálnice D 11, což mohou potvrdit zde přítomní zástupci hygieny a policie, kteří se zasedání této komise zúčastňovali. Město má k dispozici různé výpočty a statistiky o znečišLování ovzduší a o počtech aut projíždějících městem a výsledky jsou alarmující. Např. na Plzeňsku skupina poslanců a senátorů iniciovala speciální zákon a šlo to. To je na úvod vše, starosta předává slovo náměstkovi ministra dopravy Ing. Jiřímu Kubínkovi. Ing. Kubínek je na ministerstvu 5 měsíců a pochopil, že se v žádném případě nejedná jenom o dálnici D 11, ale legislativní problém je společný pro všechny dálnice, silnice a ostatní komunikace v republice. Stát nemá dobrou legislativu pro přípravu výstavby jakýchkoliv komunikací. Zástupci ministerstva byli na návštěvě v Německu, kde dostali rovněž kopie zákonů a další podklady, navštívili i Polsko, kde byli rychlejší a tam už se první materiál v této věci schválil. 1 / 2003

Na ministerstvu vznikla pracovní skupina, která v této věci bude jednat a Ing. Kubínek žádá, stejně jako pan starosta, o velkou pomoc senátory a poslance. Je jasné, že se musí sejít rovněž ministr financí s ministrem dopravy a ministrem pro místní rozvoj. Jedním z témat jejich jednání budou výkupy pozemků, protože ministerstvo financí vydalo vyhlášku, podle které ŘSD může majitelům pozemků nutných pro výkup nabízet mnohem menší cenu za výkup pozemků než loni (jedná se až o poloviční částku). Dostavba dálnice D 11 není důležitá jen pro Chlumec n.C., ale např. i pro Kolín, kde vzniká průmyslová zóna. Podmínkou jejího vzniku je i napojení na stávající silniční síL. Pokud by toto nebylo zajištěno, tak tam hrozí velké sankce (až 1,5 mil. Kč denně), ale bez legislativní úpravy se zatím nedá pokračovat. Ing. Petr Laušman (generální ředitel ŘSD) pro všechny přítomné shrnul dosavadní vývoj. Okresní úřad Nymburk loni vyloučil samostatným rozhodnutím tři ekologická sdružení z územního řízení stavby. Ta se odvolala ke Krajskému úřadu Středočeského kraje, který potvrdil rozhodnutí OkÚ. Sdružení tedy podala žalobu a městský soud v Praze žalobu uznal a zrušil rozhodnutí okresního i krajského úřadu. Nyní je situace taková, že již vydané územní rozhodnutí je platné a pravomocné. Jsme však znovu na začátku územního řízení. Musí dojít k tomu, že ekologická sdružení budou vyzvána k podání námitek a připomínek, ty musí být vypořádány a poté bude vydáno nové územní rozhodnutí, popř. bude doplněno stávající územní rozhodnutí a proti tomu se mohou opět odvolat a případné odvolání bude řešit druhoinstanční orgán. Nechce radit krajskému úřadu, ale on sám by přivítal, kdyby kraj na sebe vzal

pravomoc okresu a mohl učinit co nejrychleji ty první kroky. Dle odhadu to znamená asi 6 měsíců, kratší lhůta není možná. Pokud by tento postup byl přijat a zvolilo se rychlé řešení, tak těch 6 měsíců nic moc neznamená, protože ŘSD mezitím bude pokračovat ve výkupu pozemků. Pokud se ale celá záležitost bude řešit zdlouhavě, tak situace bude čím dál tím složitější. Žádá tedy zástupce Středočeského kraje o výše nastíněný postup. Tam, kde cena pozemků klesá např. na polovinu, tam bude velký problém při jednání s majiteli. Další problém se týká části Osičky - Hradec Králové, kde majitelka pozemku prodala 67 zainteresovaným občanům se zaměřením na životní prostředí jednotlivé díly po 1,- Kč a ve smlouvách má přímo zakotveno věcné břemeno, že spoluvlastníci musí mít zajištěno předkupní právo. Je to obrovský problém a i když se bude postupovat velmi rychle a velmi dobře, tak vyvlastnění může trvat desetiletí. Středočeský kraj - Ing. Petr Janda (vedoucí odboru dopravy Krajského úřadu Středočeského kraje) Jeho předřečníci zmínili vydání rozsudku soudu. Legislativci na tom dále pracují a budou se snažit obhájit své stanovisko neboL si myslí, že jsou v právu. Podporují výstavbu, budou se snažit nezdržovat další vývoj a to, co navrhoval Ing. Laušman, tak bere na vědomí s tím, že se budou snažit podle toho postupovat. Co se týče speciálního zákona, který byl přijat v souvislosti s výstavbou dálnice kolem Plzně, tak si myslí, že to není řešení. Sám může říci, že lidé pracují na odboru dopravy proto, aby doprava byla dobře zajištěna a aby se jezdilo bezpečně, ale to, co se děje nyní, to je anarchismus, ekologická hnutí prakticky na všech stavbách podávají žaloby většinou z procesních důvodů. Je 9


to nekonečný běh a tudy skutečně cesta nevede. Ing. Derner (zástupce hejtmana Královéhradeckého kraje) se ptá, jaký dopad má současný stav na předpokládaný obchvat Chlumce? Ing. Laušman vysvětlil termín „obchvat“ Chlumce. Je to jedna z částí úseku „F“ - úsek od křižovatky Levín po křižovatku ChýšL. Celá stavba 1104 od Libice až

po křižovatku ChýšL se týká výše zmiňovaného územního rozhodnutí. Stavba 1105 (ChýšL - Hradec Králové) má vlastní územní rozhodnutí. Proti tomuto územnímu rozhodnutí je rovněž podána žaloba. Senátor Petr Fejfar vítá informaci, že na ministerstvu dopravy se tvoří komise zabývající se legislativou. Chtěl by ale trochu bránit Senát i Parlament ČR. Jedná se o složitou problematiku a on sám nemá příslušný aparát, který by mohl všechno nastudovat. Osobně hlasoval proti schválení zákona ve věci dálnice kolem Plzně, protože si myslí, že se celá věc má řešit jednotně pro celou republiku. Co se týče výkupu pozemků, tak o této problematice něco ví (dědická řízení, náhrady, spoluvlastnické vztahy atd.) Mgr. Zdeňka Horníková (poslankyně Parlamentu ČR za Královéhradecký kraj) děkuje starostovi za iniciativu. 10

Je jasné, že se některým poslancům nemusí líbit, když je starosta vyzve, aby vrátili mandát. Dokonce si myslí, že je to jeho povinnost, protože se tento problém netýká jenom lidí Chlumce, ale i ostatních vzhledem k tomu, že jde většinou o stavby ve veřejném zájmu. Iniciativa ale nestačí, chce to nějaký závěr. Plzeňský zákon, dle ní, také není řešení. Ing. Kubínek zmínil, že dostali několik disket a přizná se, že

ministrům, aby v této věci dále společně jednali (ministerstvo financí, dopravy a místního rozvoje). Poslanci mají možnost interpelací vůči ministrům.

ona, stejně jako pan senátor Fejfar, nemá aparát na to, aby zákon připravila do naší legislativy. Poslanci musí zákon přizpůsobit naší legislativě, musí se vztahovat ke stavebnímu zákonu, jehož novela se nyní připravuje (samostatný podvýbor v poslanecké sněmovně k tomu byl určen). Právě ta novela by se nechala využít k zapracování této problematiky. Vítá iniciativu náměstka ministra dopravy a může slíbit za sebe a snad i za kolegy, že se tímto budou vážně zaobírat. Vždy existovaly tři okruhy, které měly vyřešit výstavbu dálnice - finance (o těch se nyní vůbec nemluví, protože jsou zajištěny a tudíž nejsou důležité), legislativa (jde o to, aby občanská sdružení nemohla den před koncem lhůty zablokovat řízení, je třeba to vyřešit zákonem) a komunikace mezi hejtmany a kompetentními osobami za Středočeský a Královéhradecký kraj. Jeden z bodů, který by měl vzejít z dnešního jednání, by se měl týkat výzvy třem

do stavebního zákona, ale jako nejprůchodnější tet vidí Ing. Laušmanem nastíněný půlroční harmonogram a tlak všech zúčastněných na to, aby se tato doba dodržela.

Doc. MUDr. Moserová, Dr. Sc. říká, že jí kolegyně mluví z duše. Není možné na každý kus dálnice dělat extra zákon, je zapotřebí systémové řešení. Může nám být vzorem např. i Německo. Bylo by dobré to zapracovat

Poslanec Evžen Snítilý říká, že o tom, že je třeba legislativní změna, není třeba diskutovat. Asi před rokem ministr Gregr předkládal novelu zákona o průmysl. zónách, sněmovna zákon odmítla. Dalo se tam najít pár paragrafů, které by zmírnily tuto kauzu. Náměstek ministra dopravy zmínil, že se na ministerstvu připravuje svazek zákonů, který dle jeho názoru není v plánu Legislativní rady. Ptá se, zda už je znám věcný záměr těchto zákonů. Pokud ano, tak nabízí, pokusit se tuto myšlenku tlumočit p. Rychetskému (šéf legislativní rady státu) tak, aby se dopředu připravila půda pro další jednání. To by byla první konkrétní pomoc. O tom, jak zákon bude vypadat Chlumecké listy


v parlamentu, je předčasné hovořit. Problém to je velmi tíživý a tzv. plzeňský zákon je legislativní paskvil. Umí si představit, jaké spory v balíku zákonů budou (vyvlastnění, náhrada atd). Vždycky se ale dá najít kompromis. Poslanec Ing. Hanuš upozorňuje, že je třeba dnes říci, že pokud dojde někdy za 6 měsíců k předložení této záležitosti, tak Parlament ČR se s tím vypořádá někdy na podzim, pokud to dobře pochopil. Visí to nyní na ministerstvu dopravy, aby záležitost byla co nejdříve předložena do sněmovny a potom do senátu.

Ing. Kubínek říká, že Ing. Hanuš má svým způsobem pravdu, ale někde se začít musí. Snaží se nalézt cestu, Chlumci to nyní samozřejmě nepomáhá, ale jak už řekl, týká se to i dalších staveb nejen silničních, ale i železničních. Ing. Laušman uvedl, že 12 měsíců trvá řešení speciálního zákona, něco na způsob toho německého - takový zákon nevyřeší zahájení stavby 1104, to je dlouhodobá záležitost. Tady jde o pár drobných změn v legislativě, které by řešily majetkové věci a daly by se dát dohromady. Zaslechl tady, že plzeňský zákon je špatný - že by vůbec nepomohl, to se nedá říct. Zkrátil lhůty a deklaroval, že stavba je veřejným zájmem, a to je velmi důležité. Byl by rád, kdyby byl takový zákon pro všechny a zbytečný určitě nebyl. Ing. Uchytil Slyšíme tady, že legislativa se bude 1 / 2003

tvořit (několik let) a mezitím se Chlumec udusí, hrozí mu totální kolaps už v r. 2004. Neustále jsme si mysleli, že by se mohlo prioritně postavit 6 km dálnice u Chlumce. Tehdy jsem na ŘSD narazil na názor, že to není možné. Možné to je - byl by vybudován jenom dvoupruh, aby byla vytěsněna nákladní auta z města. Ptá se, zda by územní rozhodnutí nemohlo být rozděleno na víc částí přesto, že bylo vydáno jedno na celou stavbu. Nespoléhá na dokonalou legislativu, protože bychom se nemuseli dočkat. Oddělit těch 6 km - to by bylo řešení. Včera proběhlo např. územní řízení na stavbu výrob-

ního areálu pro Nirostu a došlo k tomu, že jsou zde lidé, kteří nedali souhlas k tomu, aby se v Chlumci mohla postavit veřejně prospěšná stavba. Žádá všechny přítomné o jednání ve věci prioritní výstavby toho 6 km úseku. Ing. Laušman možná nemluvil jasně, ale územní rozhodnutí je pravomocné a platí, příprava včetně výkupu pozemků probíhá dál. Územní rozhodnutí nebude pravomocné až v okamžiku, kdy ekologická sdružení dostanou dokumentaci k uplatnění námitek, uplatní je, krajský úřad s tím seznámí všechny účastníky řízení, s námitkami se vypořádá a vydá nové územní rozhodnutí. To potom nahradí to současné, bude muset 15 dní viset, sdružení mohou podat odvolání, s tím budou seznámeni všichni účastníci řízení a po kompletaci bude odesláno na ministerstvo pro místní rozvoj, které rozhodne. Výkupy budou zatím stále pokračovat. To, co navrhuje pan sta-

rosta, je několikanásobně delší než to, co on to popisuje. Není asi ani možné vydávat nové rozhodnutí v případě, kdy stávající platí. Paní senátorce Moserové je to všechno jasné, doufá, že se podaří dodržet minimální časový harmonogram, ale přesto se ptá, zda by nemohl být upřednostněn úsek zmiňovaný starostou. Ing. Laušman odpovídá, že to, co zmiňuje starosta, že před lety byl přijat tzv. obchvat Chlumce, tak to platí, ŘSD to připravuje jako prioritu, je

foto Ant. Fibigr

tam vykoupeno a nasmlouváno cca 60 % pozemků a on osobně věří, že tam, kde jsou připraveny smlouvy z loňska, to lidé podepíší. Tehdy i tet tvrdí, že ŘSD bude stavět všude tam, kde to bude možné. Pokud bude dříve připravena stavba 1105, tak se bude stavět tam. Obě stavby mají zajištěno financování, není tedy problém začít s jednou či druhou stavbou. Upřednostňují zmiňovaný úsek, ale budou stavět tam, kde to bude dřív možné. O slovo se přihlásil občan Chlumce n.C. p. Daneš. Diví se, že je nyní nutné se zabývat zákony. Územní rozhodnutí je, co stavební povolení? To není. Když by se začalo stavět u Chlumce, tak potom by na to mohly navázat další úseky. Občany nezajímá legislativa, ale to, kdy se začne stavět. Sám bydlí na hlavním tahu, takže ví, co to obnáší, a když to nepůjde, tak lidi zatarasí silnici auty. 11


Ing. Laušman to naprosto chápe, ale na ŘSD není nikdo, kdo by neměl zájem, aby se tady začalo stavět. K dotazu p. Daneše - až když je územní rozhodnutí pravomocné, tak se mohou nasmlouvat všechny nutné pozemky a po doplnění dalších dokladů se může žádat o stavební povolení (které má několik částí). Prvním krokem je pravomocné územní rozhodnutí. Ing. Kubínek nedostal pozvánku na veřejné shromáždění, ale na seriózní jednání. Na to reaguje starosta s tím, že všechny pozvánky má na svědomí on. Sám má husí kůži z toho, co tady dnes slyší. On hovořil o speciálních zákonech, které platí v dalších zemích a je v nich např. zakotveno i to, že po určení směru dálnice je na katastrech plomba, tzn., že je zamezeno spekulacím s pozemky, což u nás není a spekulování vesele bují. Pokud se ale vše podaří vyřešit během těch 6 měsíců, tak potom přijde další krok - stavební řízení a ekologové se opět dostanou do hry. Z toho vyplývá, že my nebudeme stavět dřív než za rok a on doufá, že to tady lidé vydrží. Žádá ale občany, aby neobviňovali přítomné, protože ti nám chtějí pomoci. Poslankyně Ing. Páralová omlouvá svého kolegu Ing. Patočku (nemoc), který se na minulé schůzi poslanec-

ké sněmovny přihlásil s interpelací na ministra dopravy, ale už se nedostal ke slovu. Je připraven udělat vše pro to, aby se začalo stavět. Ona sama je z Pardubického kraje, takže je to taky tlačí a budou se snažit pomoci. Mohli by pro začátek interpelovat proti vyhlášce MF ohledně cen vykupovaných pozemků, vyhláška se dá změnit velmi rychle, ale potřebovali by k tomu podklady. Byla se podívat v Plzni a přesto, že je to „prasečina“, tak se skřípěním zubů pro ten zákon zvedla ruku, protože se tehdy nedalo nic dělat. Myslí si, že tady možná také bude nutné výstavbu prohlásit za stavbu ve veřejném zájmu. Jinak je skutečností, že než vláda připraví zákon, tak to trvá minimálně rok, a poslanecká iniciativa je rychlejší. Potřebovala by ale rozbor paragrafů, aby bylo jasné, kde jsou chyby. Pokud budou mít znění změn paragrafů k dispozici, tak není problém, aby to během týdne bylo schváleno. Ing. Derner vítá, že po 13 letech se na ministerstvu dopravy objevili lidé, kteří hodlají problémy řešit. Co se týče Chlumce, tak i generální změna legislativy může být konečným řešením. Zdůrazňuje, že cokoliv se dotkne v této věci kraje, tak bude řešeno rychle a kvalifikovaně a dále se z čistě odborného hlediska podívají na problematiku „obchvatu Chlumce“, zda by se to přece jen nedalo urychlit.

Závěrem Ing. Kubínek říká, že bude o celém jednání informovat ministra, svolají schůzku s dalšími zainteresovanými a budou jednat tak, aby se všechny potřebné lhůty zkrátily na minimum. Pan Jelínek (starosta Olešnice) se ptá, zda byli dnes k jednání přizváni ekologičtí aktivisté, pokud ano, tak aL vystoupí, a řeknou, oč jim jde. Ing. Uchytil odpovídá, že je nezval, ale pokud tady jejich zástupce je, nechL vystoupí. Sám se s nimi několikrát setkal a jejich politika je následující - zpomalit výstavbu co to jde, protože, jak starosta pevně věří, tak zastavit úplně ji nedokáží. Na závěr chce znovu poděkovat všem, kteří přijeli. Sdělovací prostředky bude informovat o tom, kdo přijel a kdo ne. Vyzývá ty, kteří bez omluv nepřijeli, aby poslaneckou sněmovnu opustili, protože je zřejmě problémy obcí nezajímají. Vkládá naději do Ing. Kubínka a věří, že i za pomoci Královéhradecké iniciativy se podaří něco ve prospěch Chlumce udělat. Doc.MUDr.Moserová,Dr.Sc. si dovolí, jako nejstarší člen parlamentu, vzít závěrečné slovo, poděkovat panu starostovi za pozvání a ubezpečit ho o dobré vůli pomoci občanům Chlumce. Zapsala: Jana Tučková

Seznam pozvaných a zúčastněných na jednání ze dne 10. 1. 2003 v Chlumci n. C. Senátoři: Doc. MUDr. Karel Barták - zúčastnil se zástupce - Mgr. Vedlich Mgr. Jiří Brýdl - omluven pro pracovní - zaneprázdnění Bohumil Čada - omluven pro pracovní - zaneprázdnění MVDr. Jiří Liška - omluven pro pracovní - zaneprázdnění Doc. MUDr. Jaroslava Moserová Dr. Sc. - přítomna Doc. JUDr. Petr Pithart - omluven pro pracovní - zaneprázdnění Petr Fejfar - přítomen Ing. Václava Domšová - nepřítomna - bez omluvy 12

Poslanci: Vlastimil Dlab Ing. Jiří Hanuš Mgr. Zdeňka Horníková Ing. Miloslav Kučera Ing. Hana Orgoníková Ing. Jiří Patočka Ing. Jiří Rusnok Evžen Snítilý JUDr. Cyril Svoboda Ing. Iva Šedivá PaedDr. Jitka Gruntová Ing. Josef Mandík Mgr. Radko Martínek

- přítomen - přítomen - přítomna - nepřítomen bez omluvy - nepřítomna bez omluvy - nepřítomen pro nemoc - nepřítomen bez omluvy - přítomen - omluven, zastupoval - Ing. Hanuš - přítomna - omluvena (služební cesta) - omluven pro nemoc - omluven pro pracovní - zaneprázdnění Chlumecké listy


Vladimír Mlynář

Mgr. Václav Nájemník Ing. Veronika Nedvědová Ing. Alena Páralová Doc. Ing. Miloš Titz CSc. Ing. Miroslav Váňa JUDr. Miloslav Výborný -

omluven pro pracovní zaneprázdnění omluven pro nemoc nepřítomna bez omluvy přítomna přítomen (pozdější příchod) omluven pro nemoc nepřítomen bez omluvy

Starostové obcí, zástupci měst a krajů: Bláhová Ladislava - Magistrát města Hradec Králové, Janouch Miroslav - OÚ Lišice, Klouček Bohumil - OÚ Mlékosrby, Jelínek Pavel - OÚ Olešnice, Veselý Miloš - OÚ Chudeřice, Svoboda Vl. - OÚ Káranice, p. Dvořáček - OÚ Lovčice,

Ministr obrany ČR Ing. Jaroslav Tvrdík Chlumec nad Cidlinou 17. 1. 2003

Vážený pane ministře, Dovoluji si Vás opět oslovit ve věci areálu rušené posádky v Chlumci nad Cidlinou. Již uplynuly dva měsíce od doby, kdy jste mi osobně slíbil jednání o využitelnosti posádky v Chlumci n.C., na kterém přednese svoji kvalifikovanou představu Vám i mně pan předseda Státních hmotných rezerv Ing. Dušan Štrauch. Chápu Vaše pracovní zaneprázdnění a z toho pravděpodobně vyplývající odklad jednání. Čas, ale bohužel, zastavit nejde a termín opuštění posádky AČR se blíží. S tím stoupá i nervozita zaměstnanců posádky, kteří mě opakovaně atakují dotazy o své budoucnosti. Dne 16. 1. 2003 jsem absolvoval jednání u Velitele logistiky AČR pana brig. gen. Ing. Miloše Doubka ve Staré Boleslavi za přítomnosti zástupce Vašeho náměstka pro vyzbrojování gen. Ing. Jiřího Martínka a velitele posádky Chlumec nad Cidlinou pplk. Ing. Ivo Pelouška. Zde jsem byl seznámen s definitivním rozhodnutím o vybudování multiskladu v Dašicích. Dovolím si Vám v příloze poslat kopii vodohospodářské mapy území Dašic, kde má být realizován pilotní projekt multiskladu pro potřeby NATO. Tento dokument jsem získal od Povodí Labe Hradec Králové prostřednictvím kvalifikovaného vedoucího odboru, zabývajícího se též zátopovými oblastmi, Ing. Kladiva. Dle jeho komentáře je řeka Loučná, protékající Dašicemi, svým korytem dimenzována pouze na „dvacetiletou vodu“ a dle vrstevnic z mapy jednoznačně vyplývá, že jakákoliv „vyšší voda“ nekontrolovaně zalije oblast Dašic stejně tak jako území dnešní dašické posádky. Domnívám se, že tato mapa nepotřebuje další komentář. Je pravděpodobné, že při prvotních přípravách Vašeho pilotního projektu „multisklad Dašice“ žádná z odborných firem, které Vám mapovaly vhodnost umístění multiskladu, Povodí Labe nekontaktovala. Laicky si dovolím připomenout, že žádné protipovodňové hráze zde ne1 / 2003

p. Pavlíček - OÚ Obědovice, p. Macák - Město Jaroměř, Kučera Mir. - OÚ Písek, p. Novák a Pánek - OÚ Nové Město, Ing. Bakajza - Magistrát města Pardubice, Orel Bohumil - MěÚ Nový Bydžov, Janda Petr - odbor dopravy KÚ Středočeského kraje, Ing. Derner - zástupce hejtmana Královéhradeckého kraje, Ing. Všetečka - Královéhradecký kraj, p. Věříš a Jerie - OÚ Klamoš, p. Macena - Pardubický kraj, Ing. Ďurčanský - starosta města Poděbrady, p. Štěpán OÚ Převýšov a starosta Vlkova pod Oškobrhem Ředitelství silnic a dálnic, hygiena, PČR, Povodí Labe: Ing. Laušman - generální ředitel ŘSD, npor. bc. Blažek a mjr. Šitina - Policie ČR, pí Plachá a Horalíková - OHS HK a za KDI PČR pánové Bohatý a Nejzchleb

pomohou, posádka je totiž umístěna kolmo na řeku, takže by došlo k zaplavení Dašic zvýšenými odtokovými poměry. Těžko se dá věřit, že AČR zůstává na platformě, která v budoucnu znamená nejistý osud miliardových investic technologií i obrovského množství uskladněného zásobovacího materiálu. Domnívám se svým selským rozumem, že komisaři NATO, kteří budou seznámeni s takovým záměrem, projekt multiskladu Dašice neodsouhlasí. Pane ministře, já v žádném případě nejsem Vaším protivníkem. Naopak si velice vážím Vašich dosavadních úspěchů v náročné práci ministra obrany ČR a obdivuji Vás. Málo lidí dokáže pracovat s takovým nasazením, jako Vy. Právě proto Vás ještě žádám o zamyšlení, zda by budoucí multisklad nebylo přece jen vhodnější vybudovat v Chlumci nad Cidlinou, kde je předpoklad polovičních investic proti Dašicím z důvodu dokonale vybavené infrastruktury, dostatečného prostoru v majetku státu a dobrého zázemí s proškolenými pracovními silami. Tento názor sdílí celý východočeský region. Dovoluji si Vám také kvalifikovaně připomenout, že areál posádky v Chlumci n. C. je tak rozlehlý, že i v případě zachování části skladů PHM není potenciální umístění multiskladu v rozporu s žádnými českými ani evropskými bezpečnostními normami. V případě Vašeho opakovaného zamítavého stanoviska o umístění pilotního projektu multiskladu Vás žádám o zvážení mého následujícího návrhu. Pokoušel jsem se totiž navázat osobní kontakt s panem Ing. Štrauchem, ale postupně bohužel nabývám dojmu, že se mi pan předseda vyhýbá. Sílí ve mně pocit, že nemůže plně dostát slibu, který Vám dal, že v Chlumci n. C. zachová, po převodu celého areálu posádky na státní rezervy, většinu pracovních sil. ČEPRO, jako budoucí potenciální nájemce areálu, Chlumec, jako aktivní sklad nepotřebuje a nechce a s největší pravděpodobností by se tak tento areál stal „mrtvým“, pasivním skladem, tedy odborně skladem PHM k dlouhodobému uložení pohonných hmot bez distribuce. Předpoklad zaměstnanosti v takovém prostoru - 370 ha průmyslových ploch - je maximálně 10 až 15 pracovníků. Tedy 220 dosavadních zaměstnanců bude bez 13


práce a v našem malém městě vzroste nezaměstnanost na úroveň Mostecka. Proto Vás velmi žádám o zvážení možnosti, že by se celý areál urychleně převedl do majetku Města Chlumec n. C., stejně jako v desítkách obdobných případů v lokalitách opouštěných posádek, a my, jako zastupitelé, tak budeme mít víc než rok příprav na to, abychom masivní propagací zajistili využití obrovských ploch pro komerční, výrobní a logistické účely a postarali se tak o zaměstnanost formou přilákání nových investorů do města. Velitelem posádky a sdělovacím prostředky jsem totiž byl informován o připravovaném novém zákonu, který nahradí současný zákon č. 217/2000 Sb. a bude umožňovat bezplatný převod majetku AČR na obce a města bez dalších omezujících podmínek. Vážený pane ministře, čas, jak sem již dříve uvedl, neúprosně ubývá v náš neprospěch, proto Vás ještě jednou žádám o uskutečnění schůzky s Vámi a panem předsedou Státních hmotných rezerv Ing. Štrauchem, abychom si na rovinu vyjasnili stanoviska a návrhy obsažené v tomto dopise. Teprve potom mohu ze zákona o obcích svolat zasedání zastupitelstva, na kterém mohou zastupitelé společně rozhodnout o možném využití areálu Městem Chlume n.C. Pro urychlení celého záměru a najití nejlepšího řešení stávající situace tento dopis zasílám ještě Vašemu panu ná-

městkovi pro vyzbrojování Pavlu Severovi, Vaší paní náměstkyni pro personální personalistiku Ing. Jaroslavě Přibylové a Vašemu náměstkovi pro reformu ozbrojených sil Ing. Janu Váňovi stejně tak, jako panu předsedovi Státních hmotných rezerv ČR Ing. Dušanu Štrauchovi a hejtmanovi Královéhradeckého kraje Ing. Pavlu Bradíkovi, protože dle mých informací důležitá jednání povedete již 24. 1. 2003. S přáním všeho dobrého Vám i Vašim nejbližším spolupracovníkům Ing. Miroslav Uchytil starosta města Příloha: vrstevnicový mapový podklad území Dašic Na vědomí: Pavel Severa - náměstek ministra obrany ČR pro vyzbrojování Ing. Jaroslava Přibylová - náměstkyně ministra obrany ČR pro personalistiku Ing. Jan Váňa - náměstek ministra obrany ČR pro reformu Ing. Dušan Štrauch - předseda Státních hmotných rezerv ČR Ing. Pavel Bradík - hejtman Královéhradeckého kraje

Reklama

14

Chlumecké listy


VÝZVA K VYTVOŘENÍ MÍSTNÍHO PARTNERSTVÍ V členských zemích Evropské unie je rozvoj venkovských oblastí spolufinancován z programu LEADER. Zaměřuje se na rozvíjení místní ekonomiky, na ochranu přírodního a kulturního dědictví, na zlepšení kvality života ve vesnicích a malých městech. Své projekty mohou realizovat obce, firmy, jednotliví živnostníci, nestátní neziskové organizace a další organizace, které v daném území působí. Jedná o finančně málo náročné projekty (řádově statisíce až miliony Kč), které jsou však v daném území nové, inovativní a které dohromady vytvářejí tématicky jednotnou rozvojovou strategii (plán) regionu. Zájemci o financování se dohodnou, zda jejich rozvojový plán se zaměří například na podporu podnikání, které bude sloužit rozvoji venkovské turistiky, anebo na ochranu a zhodnocení přírodních a kulturních památek regionu či na podporu obchodování s místními výrobky. Program je velmi decentralizovaný: na základě místního partnerství vznikne tzv. místní akční skupina (řídící výbor), která připraví rozvojovou strategii. Zájemci v ní uplatní své projekty. Celostátně pak soutěží rozvojové strategie o přidělení finančních prostředků. Vláda vybere např. 5 - 15 strategií (a tedy i venkovských oblastí). V ČR se dosud program LEADER uplatnit nemůže. Ale kdyby se ČR stala členem EU v roce 2004, pak by se regiony, které se včas připravily a mají kvalitní rozvojovou strategii vzniklou na základě místního partnerství, mohly od roku 2005 ucházet o plné financování svých projektů. Jde tedy zatím o příležitost, která je nejistá, avšak lákavá: oblast Chlumecka a Novobydžovska by se rovněž mohla stát jedním z prvních venkovských regionů v ČR, které využijí prostředky EU se samostatným rozdělováním a řízením pomoci. Iniciátorem vzniku místního partnerství a přípravy projektů typu LEADER je obec Nepolisy, zastupující svazek obcí Cidlina, za spolupráce s agenturou Tima Liberec. Obec Nepolisy tímto vyzývá zájemce, aby se přihlásili k místnímu 1 / 2003

partnerství za účelem vzniku místní akční skupiny, kvalitní rozvojové strategie a případného financování z prostředků programu LEADER. Místní partnerství bude volným sdružením (bez právní formy) zástupců právnických osob, bez jakýchkoli povinností a závazků. Zájemci budou splňovat dva předpoklady: 1. jsou to právnické osoby (podniky, družstva, obce, neziskové organizace, příp. další, nikoliv však státní podniky a instituce) anebo živnostníci, kteří působí na území venkovských mikroregionů Cidlina a Novobydžovsko, včetně měst Chlumec nad Cidlinou a Nový Bydžov. 2. pro období 2003 - 2006 (přednostně však až po roce 2004) mají předběžný záměr, který je v podmínkách regionu nový a týká se rozvoje zemědělského i nezemědělského podnikání (nejlépe spojeného s tvorbou pracovních míst), zvyšování konkurenceschopnosti místních výrobků a služeb, ochrany a tvorby životního prostředí, obnovy a využívání kulturních památek a dalších objektů, rozšiřování prodeje vlastní produkce mimo region, posilování občanské společnosti neziskovými aktivitami v místních komunitách a zvyšování kvalifikace obyvatel venkova; přitom záměry, které se týkají uplatnění žen a lidí do 25 let, jsou zvláště vítány. Nyní se organizuje první kolo výzvy. Zájemci se mohou přihlásit do 15. února. Písemná přihláška musí obsahovat a) přesný název subjektu a plný kontakt (adresa, telefon, e-mail, kontaktní osoba), b) několikařádkový popis dosavadní hlavní činnosti, c) předběžný popis záměru, který by se mohl uplatnit v rozvojovém plánu pro LEADER (max. 1/2 strany), zejména obsah

záměru a jeho přínosy pro žadatele, zákazníky, obec apod. Písemnou přihlášku zasílejte na adresu: Obecní úřad Nepolisy, Jana Bitnerová, 503 63 Nepolisy, telef. číslo 495 497 017, mob. 737 269 504 e-mail: nepolisy @volny.cz. Další informace je možné získat na těchto adresách: www.tima-liberec.cz (Tima Liberec, Erbenova 2, 460 08 Liberec 8, dr. Oldřich Čepelka, ing. Michaela Hetfleišová, tel. 485 152 791) Další postup předpokládáme: - 28. 2. 2003 uzávěrka prvního kola přihlášek k místnímu partnerství LEADER - do 15. 3. 2003 vyhodnocení přihlášek a rozvojových záměrů a druhá výzva pro zájemce - do 1. 4. 2003 první setkání účastníků partnerství (seznámení s možnostmi programu LEADER, dohoda o dalším postupu, výzva k přípravě projektů, návrhy na složení místní akční skupiny - MASK, návrh na jednotné tématické zaměření rozvojové strategie) - do 1. 5. druhé setkání místního partnerství (volba místní akční skupiny, vytyčení zaměření rozvojové strategie, výzva k přípravě předprojektových fiší) - do 15. 7. zpracování a projednání první verze rozvojové strategie - do 15. 11. zpracování definitivní verze rozvojové strategie a jejích dílčích projektů - do 15. 12. 2003 oznámení MMR nebo MZe ČR o připravenosti regionu realizovat místní program typu LEADER v souladu s pravidly Evropské komise - v průběhu roku 2004 počítáme s nutností dopracovat projekty podle prováděcích předpisů, které vydá česká strana, aby byly financovatelné z Evropského zemědělského záručního a orientačního fondu

Nová tísňová linka 112 V nouzi se mohou občané dovolat pomoci hasičů, lékařů i policistů na nové tísňové lince 112. Přitom dále platí známé linky: 150 - hasiči, 155 - záchranná služba a 158 - policie ČR. redakce

15


Zasedání zastupitelstva a rady města VZHLED MĚSTA ! Zastupitelstvo projednalo návrh opravy věžních hodin a odsouhlasilo na tuto opravu částku 15 000,- 20 000,- Kč s tím, že způsob úhrady bude stanoven až poté, co odbor správy majetku a investic zjistí vlastníka. Zastupitelstvo rovněž vzalo na vědomí podnět občana, který se týkal celkového vzhledu věžních hodin (nutnost nátěru hodinových ručiček a ciferníku) a uložilo místostarostovi ve spolupráci s Technickými službami a BH, odborem správy majetku a investic a finančním odborem připravit do příštího zasedání zastupitelstva podklady o případném způsobu provedení a finančním krytí nátěrů hodin tak, aby tato akce mohla být provedena. ! Zastupitelé vzali na vědomí informace starosty o průběhu výstavby kanalizace v Kladrubech a v Zapči s tím, že rozhodli nepřispívat občanům na úhradu jednotlivých kanalizačních přípojek vzhledem k tomu, že Město Chlumec n. Cidlinou hradí 27 % nákladů na hlavní kanalizační řad. ! Byl schválen závazek Města ve výši cca 1 300 000,- Kč na odkoupení chodníku podél silnice II/327, který je podmínkou vybudování chodníku v rámci výstavby dálničního přivaděče.

VYHLÁŠKY ! Zastupitelstvem byl schválen návrh vyhlášky č. 6/2002 - změna vyhláš-

ky č. 4/2002 o nakládání s komunálním a stavebním odpadem. ! Rada na svém 3. zasedání schválila Řád veřejného pohřebiště (hřbitovní řád).

!

BYTOVÁ VÝSTAVBA ! Zastupitelstvo schválilo záměr výstavby dalších bytových jednotek na území města a uložilo starostovi požádat Státní fond rozvoje bydlení o dotaci na tuto výstavbu.

!

FINANCE MĚSTA

!

! Zastupitelé při svém prosincovém zasedání schválili rovněž návrh rozpočtového provizoria na rok 2003. ! Zároveň byl schválen záměr uzavření úvěrové smlouvy na částku do 5 650 000,- Kč s tím, že v případě získání neplánovaných finančních prostředků navíc a jejich zapojení do rozpočtu budou takto ušetřené prostředky použity přednostně ke snížení částky nově přijímaného úvěru.

!

RŮZNÉ ! Rada na svém 1. zasedání pověřila dle § 97 zákona č. 301/2000 Sb. výkonem funkce oddávajícího starostu města Ing. Miroslava Uchytila, místostarostu Ing. arch. Jiřího Bučinu a dále členy rady a zastupitelstva MVDr. Vladislavu Konášovou, PaedDr. Arnošta Vítka, Eduarda Haspru a Ing. Jiřího Vopálku. ! Zastupitelé projednali a poté schválili záměr bezúplatného převodu vojenského bytového fondu bez právních závad na území města do

!

!

majetku Města Chlumec nad Cidlinou na základě případné nabídky Ministerstva obrany ČR. Byl zvolen nový osadní výbor Pamětník ve složení Radek Vacherlohn - předseda, Jana Koníčková a Dobroslav Tesařík - členové. Místostarostovi ve spolupráci s investiční komisí bylo uloženo předložit na příští zasedání zastupitelstva návrh preferování výstavby pochůzných komunikací ve městě včetně finanční náročnosti. Zastupitelstvo uložilo odboru správy majetku a investic bezodkladně prošetřit ve spolupráci s Ing.arch. Bučinou a Ing.arch. Zimou znění smluv a záruční lhůty týkající se opravy fasády a nátěrů oken základní školy a nátěrů fasády domu čp. 320 v Riegrově ulici. Výsledek šetření předložit na nejbližším zasedání zastupitelstva. Na závěr jednání zastupitelstvo jmenovalo za členy Rady školy paní Danielu Luskovou, Ing. Miroslava Uchytila, MUDr. Miroslava Loudu a Ing. Pavla Školníka. Rada schválila pronájem nebytových prostor ve zdravotním středisku v Jungmannově ulici pro umístění nápojového automatu. V souvislosti se zdravotním střediskem byl schválen i nákup nového mechanického vozíku za 7 500,- Kč, který bude místo stávajícího sloužit pro převoz nemobilních pacientů v městském zdravotním středisku. Jana Tučková

Poskytování sociálních dávek od 1. 1. 2003 Upozorňujeme, že dochází v roce 2003 ke změnám kompetencí v poskytování dávek sociální péče. Dávky sociální péče, které vyplácí do 31. 12. 2002 Okresní úřad v Hradci Králové, jsou od 1. 1. 2003 převáděny na obecní úřady obcí s rozšířenou působností - tj. pro Chlumec n. C. Magistrát Města Hradce Králové. 16

Sídlo budou mít v bývalé budově okresního úřadu. Žadatelé o dávku sociální péče budou tedy od 1. 1. 2003 žádat o tyto dávky na stejném místě jako dosud. Jedná se hlavně o tyto dávky: příspěvek na výživu dítěte, peněžité a věcné dávky pro občany, kteří se vrací z výkonu trestu, příspěvek na

provoz motorového vozidla (na benzín), dále vydávání průkazek na mimořádné výhody a poskytování bezúročných půjček. Podrobnosti Vám může sdělit sociální odd. Městského úřadu v Chlumci nad Cidlinou. Vlasta Havlínová sociální oddělení Chlumecké listy


Výkon přenesené působnosti v podmínkách MěÚ Chlumec nad Cidlinou od 1. 1. 2003 Městský úřad v Chlumci nad Cidlinou vykonává přenesenou působnost podle § 61, odst. 1 písm. b) zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, v rozsahu svěřeném zvláštními zákony ve správním obvodu určeném Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. Konkrétně se jedná o území obcí Chlumec nad Cidlinou Chudeřice Kosice Lovčice Písek Káranice Kosičky Nové Město Převýšov Klamoš Lišice Olešnice Stará Voda Z uvedeného výčtu vyplývá, že přenesenou působnost v rozsahu pověřeného obecního úřadu pro obce Babice, Mlékosrby a Nepolisy vykonává pověřený obecní úřad Nový Bydžov. Občané těchto 3 obcí se musí s výjimkou záležitostí z oblasti stavebního zákona a záležitostí matričních obracet na Městský úřad v Novém Bydžově. Pro výkon přenesené působnosti pouze v oblasti zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon, v platném znění, platí dříve stanovený správní obvod, který zahrnuje konkrétní území obcí Chlumec nad Cidlinou Babice Klamoš Lišice Nepolisy Písek Chudeřice Kosice Lovčice Nové Město Převýšov Káranice Kosičky Mlékosrby Olešnice Stará Voda

Ostatní záležitosti z odboru výstavby a životního prostředí, které nespadají pod působnost stavebního zákona, musí občané obcí Babice, Mlékosrby a Nepolisy vyřizovat v Novém Bydžově. Pro výkon přenesené působnosti pouze v oblasti zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, v platném znění, platí dříve stanovený správní obvod, stanovený přílohou k prováděcí Vyhlášce Ministerstva vnitra číslo 207/2001 Sb., který zahrnuje konkrétní území obcí Chlumec nad Cidlinou Babice Káranice Kosičky Nepolisy Písek Barchov Klamoš Lišice Nové Město Převýšov Chudeřice Kosice Lovčice Olešnice Stará Voda Občané Barchova vyřizují pouze a jenom matriční záležitosti na MěÚ v Chlumci nad Cidlinou, všechny ostatní záležitosti vyřizují v Novém Bydžově. Žádosti o občanské průkazy a cestovní pasy vyřizuje MěÚ Chlumec nad Cidlinou jako dosud. Takto stanovené správní obvody platí do odvolání. V Chlumci n. C. 2. 1. 2003 V Chlumci n. C. 2. 1. 2003

Ing. Čeněk Kodejška tajemník MěÚ

Upozornění pro zájmové organizace Tímto upozorňujeme všechny zájmové organizace, že se blíží termín, kdy je možno žádat o finanční příspěvky z rozpočtu města. Tímto termínem je datum 14. 2. 2003. Do této doby můžete své žádosti předkládat na Městský úřad Chlumec nad Cidlinou k rukám I. Fölklové (zapisovatelce komise pro zájmovou činnost a sport), případně své žádosti předejte na sekretariát Městského úřadu Chlumec nad Cidlinou. Na pozdější žádosti nebude brán zřetel.

Vzor žádosti o poskytnutí finančního příspěvku z rozpočtu Města Chlumec nad Cidlinou Údaje o žadateli: - název organizace, adresa sídla - IČO, DIČ

- bankovní spojení - telefon, fax, e-mail - statutární zástupce - osoba pověřená projednáním žádosti Přílohy: - doklad o právní subjektivitě - údaje o předkládaném projektu, jeho cíl, způsob - realizace, případně návaznost na jiné projekty - v případě žádosti o příspěvek na činnost (člen- ská základna, z toho mládež, rozpočet) - celkové náklady na projekt (příspěvek žadatele, - výše požadovaného finančního příspěvku - z rozpočtu města, jiné zdroje) Datum, razítko a podpis žadatele IF

Upozornění všem zájemcům o koupi nebo pronájem majetku Města Chlumec nad Cidlinou Veškeré nabídky prodeje či pronájmu nemovitého nebo movitého majetku Města Chlumec nad Cidlinou jsou vyvěšeny, v souladu se zákonem 128/2000 Sb., v platném znění, po dobu minimálně 15 dnů. Sledujte, prosím, v pravidelných intervalech úřední desku v průchodu městského úřadu.

1 / 2003

17


Nabídka prodeje bytové jednotky Město Chlumec nad Cidlinou nabízí k prodeji v souladu se schváleným záměrem 2. zastupitelstva města ze dne 11. 12. 2002 byt č. 5 v Zapečské ulici, čp. 50/II.

46/1 čp. 5 0/II ZAPEČS KÁ

Jedná se o byt ve 2. NP podlaží o rozloze 71 m2 - kuchyně (24,3 m2), předsíň (6,4 m2), koupelna (4,4 m2), WC (1,3 m2) a pokoj (34,6 m2). K bytu náleží podíl 71/553 na společných částech budovy a podíl 71/553 na stavební parcele 46/1 v k. ú. Chlumec n. Cidl. Uvolněný byt je nabízen k odprodeji do osobního vlastnictví formou obálkové metody s minimální nabídkovou cenou 220.000,- Kč. Nabídky na koupi bytu přijímá podatelna MěÚ Chlumec n. C., Klicperovo nám. 64/I., 503 51 Chlumec n. C. do 10. 2. 2003 do 12.00 hodin. Nabídka musí obsahovat tyto údaje: 1. Výši nabídnuté kupní ceny v Kč za byt. Nabídnutá cena nesmí být nižší než 220.000,- Kč. 2. Prohlášení, že jste schopen uhradit celou kupní cenu v hotovosti před podpisem kupní smlouvy.

ZÁMOSTECKÁ

Bližší informace k bytu poskytne oddělení bytového hospodářství - paní Lusková. Podrobnější postup pro nabídku obálkovou metodou poskytne odbor správy majetku - Ing. Uchytilová.

Nabídka pronájmu nebytových prostor Město Chlumec nad Cidlinou nabízí k pronájmu v souladu se schváleným usnesením 4. rady města ze dne 13. 1. 2003 část nebytových prostor budovy obecního úřadu v Pamětníku.

"

LEV

ÍN A#

CHÁROVN

Jedná se o část nebytových prostor v budově čp. 62 na stavební parcele 200 v k. ú. Pamětník. Bližší informace poskytne odbor správy majetku - Ing. Uchytilová. Nabídky zájemců o pronájem, které by měly obsahovat záměr využití nebytových prostor a cenu pronájmu, přijímá podatelna MěÚ Chlumec n. C., Klicperovo nám. 64/I., 503 51 Chlumec n. C. do 28. 2. 2003.

18

200

Chlumecké listy

POLICIE ČR

Z POLICEJNÍCH ZÁZNAMŮ $ Dne 18. 7. 2002 byl zadržen 27letý muž z Liberce. Od měsíce října 2001 padělal nejméně 579 kusů bankovek platné české měny nominální hodnoty 1 000,- Kč, které udával jako pravé tím, že je používal v maloobchodní síti a prodejcům způsobil škodu ve výši nejméně 500 000,- Kč. Výskyt některých padělaných bankovek byl zjištěn i v KB Chlumec n. C. $ Dne 24. 9. 2002 byl obviněn ze spáchání trestného činu podvodu dle § 250/1 tr. zákona 27letý muž z Běrunic, který na základě leasingové smlouvy, kterou uzavřel na základě zfalšovaného potvrzení o výši příjmu, zakoupil v prodejně v Chlumci n. Cidl. motorovou pilu v hodnotě 7 990,- Kč a aniž by splácel leasing, tak motorovou pilu pro-

dal a peníze si ponechal pro vlastní potřebu. $ Dne 2. 12. 2002 v 11.00 hod. došlo v Chlumci n. C. na silnici č. 11 k dopravní nehodě malého motocyklu zn. Babeta a osobního auta zn. Fiat Punto, při které řidička motocyklu bez udání změny směru jízdy se chtěla na silnici otočit a po střetu s osobním autem, jehož řidič motocyklistku hodlal předjet, utrpěla těžké zranění a byla převezena do nemocnice Nový Bydžov. $ V noční době dne 3. 12. 2002 se dosud nezjištěný pachatel vloupal do benzinového čerpadla v obci Lovčice a odcizil zde cigarety různých značek v hodnotě 35 000,- Kč a poškozením zařízení benzinového čerpadla způsobil škodu ve výši 20 000,- Kč.

$ 33letý a 29letý muži z Nového Bydžova byli dne 4. 12. 2002 obviněni ze spáchání trestného činu krádeže vloupáním, neboL v noční době dne 1. 2. 2002 násilím vnikli do objektu firmy ZEM a.s. v Lužci n. C. a z trezoru odcizili finanční hotovost v částce 107 000,- Kč, dále z kancelářského stolu mobilní telefon a další finanční hotovost v částce 6 800,- Kč. Oba muži jsou stíháni vazebně, jelikož se dopustili i další trestné činnosti. $ Dne 14. 12. 2002 byl hlídkou OOP Chlumec n. Cidl. kontrolován řidič osobního auta a dechovou zkouškou bylo zjištěno, že před jízdou požil alkoholické nápoje. Z tohoto důvodu se 19letý řidič podrobil lékařskému vyšetření a odběru krve na zkoušku alkoholu. O věci dále rozhodl správní orgán Okr. úřadu Hradec Králové. npor. Zima

Změna ordinačních hodin Lékařské služby první pomoci nemocnice Nový Bydžov od 1. ledna 2003

- všední den - víkendy, svátky

16.00 h - 22.00 h 8.00 h - 22.00 h

V době od 22.00 h do 7.00 h budou pacienti s akutním onemocněním ošetřeni na jednotlivých odděleních nemocnice v Novém Bydžově (chirurgii, interně, dětském). Rychlá lékařská pomoc bude zajišfována v plném rozsahu jako doposud (telefon 155 nebo nové 112).

Životní moudra % Sebevědomá žena nechce být lepší než muži kolem ní - chce být lepší než ženy kolem ní. % Abych si uvědomil, že bez tebe nedokážu být, musím občas bez tebe být. % Soudila o něm, že neplane, že jenom čadí. Proto pohořel. % Chceš-li klid a pohodlí, nežeň se s krasavicí a netrvej na své pravdě. % Nejeden muž se vychloubá se svou ženou před svými známými, netuše, jak dobře jsou oni s kvalitou jeho ženy seznámeni. 1 / 2003

% Nejspolehlivější způsob, jak dosáhnout toho, aby tě už nezvali na oběd je, abys - byv pozván na oběd - zůstal i na večeři. LV

Reklama

19

O ČEM SE MLUVÍ

Kruhový objezd upravil složitou dopravní situaci při vjezdu do města

Výstavba bytových domů u nádraží foto Ant. Fibigr

Klicperovo náměstí jako z pohádky Zahájení adventu se stalo v našem městě tradicí. Tuto krásnou akci pořádalo občanské sdružení „Město v zahradách“ a Město Chlumec nad Cidlinou letos již potřetí. V předvečer první adventní neděle čekalo na občany Chlumce, kteří se tentokrát sešli před budovou Majorátu, opět několik milých překvapení. Úderem 17. hodiny se rozzářila světla a světýlka po celém Klicperově náměstí, které vypadalo skutečně pohádkově. Toto vkusné vánoční osvětlení by nám mohla závidět i jiná, mnohem větší města. Slova chvály jsme mohli slyšet i od návštěvníků našeho města.

Dechové nástroje se zvuky vánočních koled i hlásky malých zpěváků a zpěvaček z pěveckého sboru ZUŠ nám připomněly, že Vánoce už na sebe nenechají dlouho čekat. Děti přišel po roce navštívit Mikuláš s čerty, kteří rozdávali sladkosti, na zahřátí byl pro všechny připraven čaj. Husův sbor poté zcela zaplnili občané, kteří se přišli zaposlouchat do líbezných tónů hudby. Protagonisty vánočního koncertu se tentokrát stali učitelé zdejší ZUŠ - Jan Molinger, Jaroslava Pěchočová a Jana Šimáková. Za to jim patří náš velký dík. Všichni posluchači jistě odcházeli z koncertu pohlazeni na duši.

Tato, dle ohlasů našich občanů, velmi zdařilá akce by se nemohla obejít bez sponzorů, kterým tímto děkujeme. Jsou to - Generali PojišLovna a. s., VAK Hradec Králové, Dřevotvar, pan Miloslav Malý a Město Chlumec nad Cidlinou. Rovněž děkujeme panu Miloši Panchartkovi za kvalitní ozvučení prostranství, kde tato slavnost probíhala. Těší nás, že jsme se na našem krásně nasvíceném náměstí sešli v tak hojném počtu a zároveň se těšíme, že se budeme setkávat i na dalších akcích pořádaných občanským sdružením „Město v zahradách“. Josef Komárek předseda OS „Město v zahradách“

Důstojné loučení s rokem v Klamoši Obec Klamoš má bohatou kulturní minulost. Po celé minulé století mělo vynikající úroveň zejména ochotnické divadlo. Divadelní soubor často vítězil v okresních soutěžích, byl účastníkem i soutěží krajských. Byl tu však i velmi dobrý soubor hudební, čtyřicetičlenný smíšený pěvecký sbor, několik let tu vycházel měsíčník Klamošský zpravodaj... Opravdovou raritou je však filmová kronika Klamoše, zachycující významné události ze života obce, kterou již půl století zpracovává místní rodák dr. Zdeněk Petrovický z Hradce Králové. Stalo se dobrou tradicí, že své filmy představuje veřejnosti vždy v době vánočních svátků. A právě to 20

letošní uvedení filmů překonalo všechna předcházející. V sobotu 28. prosince naplnilo téměř 150 občanů sál místního hostince, aby zhlédli nejnovější příspěvky do filmové kroniky obce, ale i filmy starší i ty nejstarší z 50. a 60. let. Setkání zahájil nově zvolený starosta obce, sedmadvacetiletý Bohumil Věříš, který neskrývavě projevil radost ze zájmu spoluobčanů o první snímky Česká vesnice na rozcestí, Ze školy do školy, Osmdesátníci, Naše hospůdky i grotesku Klobouk uvedl bývalý řídící učitel Karel Přibyl. Připomněl 100. výročí existence místní školní budovy, vzpomněl na zlatý věk ochotnického divadla, kdy bylo nacvičeno v jediném

roce až sedm divadelních her, zavzpomínal na herecké, režisérské, muzikantské osobnosti... Za doprovodu harmoniky si o přestávkách účastníci velice rádi zazpívali své nejoblíbenější písničky včetně těch, které zaznívaly v operetkách hraných v Klamoši. Závěrečná píseň Sláva nám, my jsme Klamošáci zněla sálem jako opravdová hymna. Zpívali snad všichni, spontánně, jakoby chtěli vyjádřit poděkování nově zvolenému zastupitelstvu za uspořádání krásné akce a hlavně dr. Zdeňku Petrovickému za jeho záviděníhodný, neocenitelný dar rodné vesnici, kterým dnes již desítky dílů filmové kroniky bezesporu jsou. Karel Přibyl Chlumecké listy

O ČEM SE MLUVÍ

Světelná křižovatka v našem městě v provozu Ve čtvrtek 9. ledna 2003 ve 13.00 h byla slavnostně uvedena starostou města ing. Miroslavem Uchytilem do zkušebního provozu na dobu 30 dnů komplikovaná světelná křižovatka, která má hodnotu přes 3 mil. korun a je majetkem našeho města. Vzhledem k nepříznivému mrazivému počasí byly některé práce, hlavně nátěry na vozovce, provedeny provizorně, ale na jaře budou mít všechny nátěry novou, kvalitní podobu. Celá stavba je pozitivem pro Chlumec, hlavně z hlediska bezpečnosti silničního provozu, i když se předpokládá větší zahuštění dopravy ve směru Praha - Hradec Králové. Jak říká starosta města: „Tato světelná křižovatka

je tu především pro nás, Chlumečáky, kteří jsme nuceni pohybovat se v hustém a nebezpečném silničním provozu. V žádném případě si ji už nenecháme vypnout. Je tu skutečně pro nás!“ Velký význam pro zpomalení rychlosti projíždějících vozidel má radar, který je umístěn asi 150 m od křižovatky pod zámeckou branou směrem od Prahy a který upozorňuje blikáním všechny řidiče, kteří překročili povolenou rychlost. „Většina aut povolenou rychlost při průjezdu Chlumcem značně překračuje. Měli jsme možnost tento jev sledovat s Policií ČR právě při zahájení provozu této křižovatky“, pokračuje ing. Uchytil. Neméně důležitou funkci mají i bílá světla na přecho-

dech, která zvýrazní chodce ve večerních hodinách. Bezpečnější se stane i přechod u Majorátu, který využívají zejména děti navštěvující ZUŠ. „Světelná křižovatka v Chlumci společně s oběma kruhovými objezdy je považována Dopravním inspektorátem v Hradci Králové Policie ČR za malý zázrak. Jsme rádi, že se nám podařilo všechny tyto stavby realizovat v poměrně krátké době, a to hlavně díky iniciativě nás samotných. Ještě jednou děkuji poslankyni za ODS Zdeňce Horníkové a panu ministru Jiřímu Rusnokovi (ČSSD), kteří nás v našich snahách podporovali,“ říká starosta města. Mgr. Milena Komárková

Stavba dálnice opět oddálena Ztratili jsme půl roku a možná ztratíme celý rok Na pátek 10. ledna 2003 svolal starosta města ing. Miroslav Uchytil do Říhova domu jednání o výstavbě dálnice D 11. „Hlavní důvod této schůzky spatřuji v tom, že kontrolní dny dostavby dálnice D 11 začínaly nabírat útlumových obrátek. Bohužel musím konstatovat, že dálnice dostatečně nezajímá ani odpovědné zástupce obou metropolí, jak Pardubic tak Hradce Králové, ani oba hejtmany příslušných krajů, kteří, dle mého názoru, dostatečně nevyužívají svých obrovských pravomocí. S touto stavbou velmi úzce souvisí i rozvoj celých regionů.“ Všichni dobře víme, že nejdříve dostavbu dálnice zablokovaly škrty ve státním rozpočtu, potom ekologičtí aktivisté a nyní je největším problémem výkup pozemků. Ministerstvo financí totiž vydalo novou cenovou vyhlášku pro výkupy pozemků ve prospěch státu. Jedná se o velmi nízkou cenu daného pozemku (kolem 20,- Kč za m2). Tato vyhláška jistě způsobí další protahování dostavby dálnice a nahrává snahám ekologických aktivistů. „Tento krok se zdál všech účastníkům schůzky v Říhově domě naprosto nepochopitelný. Zúčastnění poslanci se 1 / 2003

pokusí tuto cenovou vyhlášku změnit, protože je nesmyslná,“ zdůrazňuje ing. Uchytil. Z celého jednání vyzařuje spíše pesimismus, protože se nepodaří rozdělit 26 km úsek dálnice na několik fází, aby se 6 km úsek u Chlumce dělal zvlášL. Starosta našeho města se nehodlá s touto nedobrou situací smířit a jednal dále se zástupcem hejtmana Královéhradeckého kraje Vladimírem Dernerem ohledně obchvatu Chlumce s využitím dálnice. Jak dále sdělil Miroslav Uchytil, velmi těžce nese i to, že těsně před volbami poslanci a senátoři za Královéhradecký a Pardubický kraj slibovali svoji pomoc při jednáních ohledně dostavby dálnice D 11 a nyní se řada z nich bez omluvy nedostavila k tomuto jednání. „Domnívám se, že pokud někdo neplní předvolební sliby, měl by mít čest v těle a vrátit svůj mandát,“ pokračuje starosta Chlumce. Naše město má ale i své vnitřní problémy ohledně dostavby dálnice D 11. Od Benziny směrem na Levín má být vybudován dálniční přivaděč. V uplynulých dnech bylo jednáno s vlastníky pozemků v této lokalitě ohledně jejich prodeje, a to i v sou-

vislosti s výstavbou nového závodu Nirosta (včetně nového chodníku). Někteří naši spoluobčané svým nesouhlasem s prodejem blokují nejen výstavbu dálnice, ale i rozvoj našeho města. „Za tímto podlým a amorálním jednáním stojí představitelé místních ekologických aktivistů Sedláci od Chlumce, kteří předstírají ochranu životního prostředí, a tím se snaží „pomoci“ nám všem. Zvažuji zveřejnění jejich jmen,“ říká rozhodně ing. Uchytil. „Domnívám se, že by si už jednou pro vždy měli občané Chlumce vztahy s těmito lidmi nekompromisním způsobem vyřešit!“ Starostu našeho města rovněž velmi mrzí, že jako veřejně činná osoba nemůže aktivně organizovat zablokování silnice E 67 Praha - Hradec Králové - Wroclav. Mohl by na něj být uvalen trestný čin obecného ohrožení (blokace mezinárodní silnice) a v souvislosti s tím by mohl být zbaven i funkce starosty. „Vím, že na to řada mých odpůrců čeká. Proto žádám Vás, občany našeho města, udělejme společnými silami vše pro dostavbu dálnice D 11 a tím pro záchranu našeho krásného města!“ Mgr. Milena Komárková 21

Z VAŠICH DOPISŮ

Přiznáme se, že přes stálé výzvy nám nepřichází příliš mnoho dopisů, aL kritických či pochvalných. Ale ujišLujeme Vás, že se každým zabýváme a v případě nutnosti jej předáme vedení města k zajištění nápravy. Jeden z posledních anonymů Vám otiskneme v celém znění, a to proto, že i slušnou formou se dá upozornit, snad ani ne kritizovat, určitý nedostatek. Jenom nás mrzí, proč se pisatel nebo, podle rukopisu, pisatelka nepodepsala. Obavy nejsou dneska již na místě. Děkujeme za připomínku a můžeme již nyní, kdy připravujeme první číslo Chlumeckých listů v roce 2003, konstatovat, že závada byla rychle odstraněna. redakce

„Tak se nám v našem městě zastavil čas.“ To je jistě napováženou. Někdo by to uvítal, jiný by z toho byl nešLastný. Každý podle momentální osobní situace. Avšak, soudě podle Karla Čapka ve hře Věc Makropulos, by nás to všechny unavilo a omrzelo. Jistě by to v dnešní uspěchané době mělo svůj klad, ale na delší dobu bychom to asi nevítali. Celkový rozvoj společnosti, techniky, kultury, vědy i osobních vztahů lidí nelze zastavit. Ale neobávejme se, to jenom stroj věžních hodin na kostele sv. Voršily se unavil a opotřeboval. Nepomáhá ani ochota našeho občana, který dobrovolně a nezištně denně šlapal početné schody na věž, aby je udržoval v chodu. Není divu, že od roku 1914, kdy byly hodiny instalovány, je dlouhá doba a stárnutí se promítne nejen u lidí, ale také u techniky. Soudě podle zájmu občanů, kteří na zastavení hodin reagují, je znát, že jim to vadí. Hodiny jsou jedna z dominant města, kterou postrádáme, až když nefunguje. Co nyní, najdou se prostředky a ochota opravit tento časoměr, nebo necháme tento náš „orloj“ v klidu a nefunkčnosti? ToL otázka nejen pro občany, ale i pro radní. občan města P.S. Všimněte si, jak kostel s věžními hodinami vévodí na fotografii v Chlumeckých listech č. 11. 22

5 let od úmrtí občana Chlumce n. C. Mgr. Karla Honce 14. listopadu jsme si připomněli 5 let od tragické události předčasného úmrtí významného chlumeckého občana, komunálního politika a podnikatele, promovaného matematika Mgr. Karla Honce. Chtěl bych jen v krátkosti připomenout jeho život, neboL z malicherných a prapodivných důvodů mi před pěti lety nebylo umožněno v Chlumeckých listech uveřejnit jeho objednaný nekrolog, tak jak se mi to povedlo v Týdeníku pro Hradec Králové a okolí Východočeský večerník a částečně dvakrát v Hradeckých novinách - Denících Bohemia. Karel Honc pocházel z Hranic u Aše, vystudoval v Praze, kde se poznal se svojí pozdější manželkou psycholožkou Mgr. Milenou Honcovou. Krátký čas bydlel v Hradci Králové a později se natrvalo usadil v Chlum-

ci nad Cidlinou. Pracoval ve výpočetním středisku ČSAD. Po revoluci 1989 byl od samého počátku mluvčím chlumeckého Občanského fora, prvním místopředsedou ještě existujícího MěNV. Po prvních svobodných komunálních volbách 1990 byl zvolen za koalici OF a ČSS a stal se neuvolněným zástupcem starosty. Byl schopným a avantgardním podnikatelem, pracoval ve dvou softwarových firmách a publikoval v tisku. Odešel v něm čestný politik, poctivý a obětavý podnikatel, vtipný a vzdělaný intelektuál, všestranně nadaný člověk, galantní manžel a vzorný otec tří dětí. Od jeho tolerance a schopnosti naslouchat bychom se měli všichni učit. Čest jeho světlé památce! Radim Jiří Štěchovský

Vážená rado Chlumeckých listů,

ze bude chybět třeboňský kapr. Obávala jsem se, že budou mít povodně na českou vánoční pochoutku vliv. Veterináři i hygienici však potvrdili, že od povodní až do vánočního prodeje je dostatek času, aby se v sádkách kapři dokonale pročistili. Mne však přesto nenapadlo nic jiného než otázka, proč bych nemohla obstarat kapra z Rybářství v Chlumci nad Cidlinou, vždyL nedaleko odtud pocházím a telefonickým hovorem s panem Václavem Pojarem jsem obdržela informaci, kde si mohu tyto kapry v Praze koupit. To všechno se stalo a já mohu prohlásit, že to byli kapři prvotřídní kvality a prvotřídní chuti. Chtěla bych proto poděkovat pracovníkům a.s. Rybářství v Chlumci nad Cidlinou za jejich obětavou práci, obdivovala jsem ji před rokem coby divák při výlovu rybníka Koclířov v jižních Čechách, kdy jsem sledovala práci jihočeských rybářů. Proto také kromě štěstí přeji všem pevné zdraví. O příštích Vánocích se opět těším na kapry z Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a.s. a vím, že nebudu zklamána. Jarka Čermáková

dovolte mi nejdříve, abych Vám poslala novoroční pozdrav z Prahy a popřála Vám i Chlumeckým listům hodně úspěchů v novém roce 2003 a současně ve svém příspěvku poděkovala a.s. Rybářství Chlumec nad Cidlinou. S novoročním pozdravem Jarka Čermáková

Kdopak by se kapra bál Už od začátku prosince loňského roku a možná i dříve se začalo diskutovat o tom, zdali se o Vánocích máme obávat konzumace kaprů z oblasti postižených povodněmi. Psalo se o tom v novinách, mluvilo se v rádiích i v televizi. Srpnové záplavy zasáhly hlavně rybáře z jižních Čech a já si nedovedla představit, že na vánočním stole v Pra-

Chlumecké listy

Reklama

1 / 2003

23

KULTURA V CHLUMCI

KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou http://kina.365dni.cz

tel. č. 495 485 129

ÚNOR 2003 1. února sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

103 minut

POSLEDNÍ LOUPEŽ

Americký širokoúhlý thriller. Co je v životě nejkrásnější? Láska. Láska ke zlatu! Špičkový lupič Gene Hackman má dokonalý plán. Režie: David Mamet Hrají: Gene Hackman, Danny de Vito, Rebecca Pidgeon ad.

Vstupné: 52,- a 55,- Kč

5. února středa 17.30 hod. 20.00 hod.

98 minut

8. února sobota 17.30 hod. 20.00 hod. 80 minut

Širokoúhlý film Francie/USA, akční thriller. Akční hvězda Jet Li bojuje proti přesile pařížského podsvětí. Režie: Chris Nahon Hrají: Jet Li, Bridget Fonda, Lawrence Ashley ad. Mládeži od 12-ti let přístupný

BRAK

Širokoúhlý film USA/Francie - erotický thriller s Antoniem Banderasem a Angelinou Jolie. Režie: Michael Christofer Hrají: A. Banderas, A. Jolie, Thomas Jane, Allison Mackie ad.



110 minut

22. února sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

Mládeži od 15-ti let přístupný

FORMULE !

Širokoúhlý film Kanady/USA, akční drama z prostředí automobilových závodů. Na okruhu i v lásce může zvítězit jen jeden! Sylvester Stalone za volantem závodního speciálu. Režie: Renny Harlin 117 minut Hrají: S. Stalone, Burt Reynolds ad. Vstupné: 50,- a 53,- Kč Mládeži přístupný

80 minut

Širokoúhlý americký film, krimi drama. Pro každého syna je otec hrdinou. Režie: Sam Mendes Hrají: Tom Hanks, Paul Newman, Jude Law ad.

17.30 hod. 20.00 hod.

108 minut


CUCÁK

Americký komediální film. Šestnáctiletý student se zamiluje do své půvabné nevlastní matky, ale je sveden její nejlepší přítelkyní. Režie: Gary Winick Hrají: Aaron Stanford, Sigourney Weaver, John Ritter ad.


26. února středa


ROAD TO PERDITION


Český tragikomický film. Režie: Karel Spěváček Hrají: Vladimír Škultéty, Hana Holišová, Jiří Korn, Bára Štěpánová, Miroslav Moravec ad.



112 minut

SEDMÝ HŘÍCH


POLIBEK DRAKA


15. února sobota 17.30 hod. 20.00 hod.


HOLKA NA ROZTRHÁNÍ

Americká širokoúhlá romantická komedie. I blesk chodí dvakrát do stejného místa. Režie: Andy Tennant Hrají: Reese Witherspoon, Josh Lucas, Patrick Dempsey, Mary Kay Place ad.


Mládeži přístupný

Změna programu vyhrazena! 24

Chlumecké listy

KULTURA V CHLUMCI

CENTRUM KULTURY - ŘÍHŮV DŮM tel. č. 495 485 853

1. 2. sobota

ÚNOR 2003

DĚTSKÝ MAŠKARNÍ KARNEVAL

mobil č. 604 915 583

Pro rodiče a odbornou veřejnost od 16 hodin. Vstupné: 20 Kč

Zábavný program pro děti s diskotékou a soutěží o nejlepší masku. Začátek ve 14 hodin. Jednotné vstupné 20 Kč.

21. 2. pátek

Cvičení se Zuzkou Hladikovou - od 17.30 hodin.

7. 2. pátek

Cvičení se Zuzkou Hladikovou - od 17.30 hodin.

28. 2. pátek

Cvičení se Zuzkou Hladikovou - od 17.30 hodin

14. 2. pátek

Cvičení se Zuzkou Hladikovou - od 17.30 hodin

Připravujeme: VLADIMÍR MIŠÍK - 14. března od 18 hodin

19. 2. středa

Prof. PhDr. ZDENĚK MATĚJČEK, CSc. „Co nás chrání proti zlému osudu“ Přednáška pro ZŠ od 10. hodin

Předprodej vstupenek v prodejně Textil Klicperovo náměstí - 604 915 583, 495 485 853.

TUBLATANKA v Chlumci nad Cidlinou 20 let na české a slovenské populární scéně munální odpad. Kluci z Komunálu (jak se jim říká) si pro Vás připraví program na uvítání slovenských bratří. Nechcete-li si nechat ujít tuto velkolepou podívanou, máte možnost si již tet kupovat vstupenky v předprodeji knihkupectví Globus v Chlumci nad Cidlinou a v Novém Bydžově. Vstupenky v předprodeji budou cenově zvýhodněny a kapacitně omezeny. Takže neváhejte a vzhůru za kulturou.

Slovenská rocková legenda slaví v tomto roce své 20. narozeniny a vyráží na jubilejní turné po české republice. Jedním z míst, kde se tato slovenská kapela zastaví, bude 22. února i Chlumec nad Cidlinou. Kytarista a zpěvák Tublatanky Martin „MaLo“ Ďurinda vzkazuje svým příznivcům, že na tomto výročním koncertu uslyší průřez dvacetileté kariéry 1 / 2003

této slovenské legendy včetně největších hitů jako např. Šlabikár, Dněs mám rande zo svoim mestom, Schody do těba, Pravda víLazí nebo Žeravé znamenie osudu. A uvidí velkou světelnou show. Jediným a speciálním hostem tohoto koncertu bude chlumecká skupina Ko25

KULTURA V CHLUMCI

Chlumečáci a koncert: ANO nebo NE?

Redakční rada se tímto omlouvá čtenářům za špatné údaje uvedené v č. 12/2002 v nabídce tanečních kurzů na rok 2003. Původní špatný údaj:

Opravený správný údaj:

Mnozí z nás jsme měli v posledních letech řadu příležitostí vyslechnout umění našich dětí, žáků chlumecké základní umělecké školy. Mnoho z účinkujících malých muzikantů se také zúčastnilo okresních či krajských hudebních soutěží - a vždy s úspěchem! Odkud se berou ty četné diplomy za přední místa v soutěžích? Jistěže na tom mají lví podíl pedagogové hudební školy, a to nejen velmi kvalitním způsobem výuky, ale také osobním příkladem. Většina z chlumecké veřejnosti pravděpodobně ani netuší, že učitelé jejich dětí v době, kdy právě neučí, provozují hudební kumšt na vysoké úrovni nejen u nás, ale i za velkou louží. Že zaujímají v uznávaných hudebních tělesech vedoucí místa a že mají vesměs vysokoškolské vzdělání jak hudební tak pedagogické a jsou muzikanty tělem i duší. Pro malé adepty hudby je to vskutku velká příležitost k „zapálení pochodně“ a následování svých učitelů. V letošním roce, 20. února, mají učitelé základní umělecké školy v úmyslu uspořádat veřejný koncert, na němž pro změnu vystoupí oni a předvedou dětem, jejich rodičům i dalším přátelům hudby něco ze svého umění. Na koncertě zazní flétna, hoboj, klarinet, trubka, trombón, kytara, xylofon, zpěv, klavír a snad i něco málo komorní hudby, tedy více nástrojů pohromadě. Jak na to zareagují Chlumečáci? Udělají si čas anebo raději zůstanou doma? Jsou schopni najít v sobě chuL a zájem o kousek kultury, která je za hranicemi televizoru či rozhlasu? Dostane se kantorům zdejší školy uznání, že hrát jen tak má ještě dnes smysl? Že hudba provozovaná live má v sobě skutečně cosi, co jakákoliv technika nepřenese, a že se tím pádem opravdu vyplatí si odepřít jedny zprávy na ČT 2 anebo pokračování amerického dvousetdílného seriálu na Nově? Jaroslava Pěchočová

Začátek kurzu 31. 8. 2002

Termín bude upřesněn

Příjem přihlášek do 30. 4. 2002

Příjem přihlášek do 30. 4. 2003

Kurzovné: 800,- Kč

Kurzovné: 1 000,- Kč

Vstupné pro veřejnost: na prodlouženou 30,- Kč na věneček 40,- Kč

na prodlouženou 40,- Kč na věneček 50,- Kč

Nabídku uvádíme znovu se správnými údaji. Děkujeme za pochopení.

Reklama

učitelé a učitelky, magistři a magistry, profesoři i profesorky Základní umělecké školy v Chlumci nad Cidlinou si Vás dovolují pozvat na

veřejný koncert který se koná ve čtvrtek 20. února 2003 v 18.30 v sále ZUŠ vstupné dobrovolné

26

Únorové pranostiky ! V únoru prudký severníček hojné úrody bývá poslíček. ! Je-li únor mírný, rok bude bídný. ! Jak dlouho skřivan před Hromnicemi (2. 2.) vrzá, tak dlouho po nich zmrzá. ! Na Hromnice - li voda běží, po Hromnici ještě sněží. ! Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen! ! Svatý Petr (22. 2.) vládne mrazem. ! Do Petra není tepla. LV Chlumecké listy

KULTURA V CHLUMCI

Divadelní soubor Klicpera Vás zve na

DIVADELNÍ PLES Dne 14. února s námi dotančete až do nebes, protančete střevíce v sokolovně od 20.00 hod., na pódiu bratři Kolaříci jako hudební doprovod, ochotníci v kostýmech divadelních budou tančit, když přijdete ve společenském obleku bude stačit, budete-li však taktéž v masce a kostýmu, budeme ještě raději! Takže 14. na dvacátou hodinu! Předprodej místenek v papírnictví u paní Netíkové. Vstupné 90,- Kč.

„VĚNEČEK“ Znalost společenského tance a bezvadného společenského vystupování by dnes mělo být součástí všeobecného vzdělání. To platí po celém civilizovaném světě, a proto by si tuto společenskou etiketu měl již od mládí osvojit každý z nás. A právě proto jsou pravidelně jednou za rok pořádány kurzy tance a společenské výchovy. Ten „chlumecký“

pořádala Tělovýchovná organizace Sokol pod vedením tanečních mistrů Květy a Josefa Prouzových. Absolventi kurzu se postupně naučili zvládnout nejenom světový taneční program, některé „žhavé“ novinky, ale také základy pravidel společenského styku. „Ve všech hodinách a zejména při všech prodloužených usilujeme o to, aby se děti nenudily, naučily se tančit a chovat, ale také se při různých soutěžích a hrách dobře bavily,“ říkají Prouzovi. A tak se v podvečer 7. prosince v přeplněné sokolovně rozezněly tóny španělského tance, které doprovodily více než čtyřicet párů ke slavnostnímu nástupu na závěrečný „věneček“. Po úvodním slovu starosty pana ing. Uchytila se pod vedením tanečních mistrů roztančil celý sál rytmem valčíku úvodního předtančení. A potom po

celý večer až do ranních hodin byl taneční parket stále plný, a tak si všichni absolventi kurzu i přítomní hosté dobře zatančili a prožili příjemný večer, na který budou jistě dlouho vzpomínat. AF

foto Ant. Fibigr 1 / 2003

27

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA A. POČÁTEK A ČINNOST V OBDOBÍ AŽ DO 1. SVĚTOVÉ VÁLKY Tím, že se město Chlumec nad Cidlinou stalo 23. listopadu 1792 rodným městem Václava Klimenta Klicpery, budoucího slavného dramatika a básníka, uznávaného patriarchy české veselohry doby obrozenecké, můžeme kořeny chlumeckého divadla hledat už na samém počátku 19. století, tedy přesněji ve studentských letech Václavových, kdy spolu se starším bratrem Františkem vždy o „vakacích“ hrával v Chlumci divadlo. Bohužel jen tradicí se nám dochovalo, že hrával česky v tak zvaném Ressoursu. Ono místo památkáři označili pamětní deskou tohoto znění: „V tomto domě hráli chlumečtí studenti s Václavem Klimentem Klicperou od r. 1811 divadlo pro lid.“ Na zámku Karlova Koruna pro tehdejší panstvo ovšem německy. Usuzujeme, že to byly převážně hry přeložené J. N. Štěpánkem z němčiny, neboL českých her bylo stále velmi málo. Uvažme, že český jazyk básnický a beletristický byl doposud v plenkách, neohebný, výrazově chudý, zatímco německý byl na vrcholu svého literárního tvoření. Na překlady německých nebo jiných klasických děl jsme ještě neměli. Proto se hledaly k překladu práce snadnější, lehčí, jazykově přístupnější a tím samozřejmě i méně hodnotnější. Jistě se dobře pracovalo těm překladatelům, kteří nepřekládali doslovně, že překlad zpracovávali po svém, jazykově i slohově přístupné, neboL zároveň věděli, že ochotníci nebyli sami jazykově vyspělí, že by jim složitá věc dělala potíže, odváděla by je od jevištní práce i obecenstvu by se nelíbila. Zato hry přetlumočené mluvou lidu, prostou, nehledanou, živou, by jejich práci usnadnily a samozřejmě by ji radostně přijali i diváci. A konečně žádný tehdejší autor, který neprošel sám jevištní praxí, nenapíše hru stylově i obsahově tak zajímavou a působivou, jako autor - herec. A jak se později potvrdilo, toto plně platilo o V. K. Klicperovi. Jinak o repertoáru a rovněž o spoluhercích se žádné písemné doklady neuchovaly. Jen se tradovalo, že Klic28

pera právě pro svou hřmotnou, statnou postavu, byl nejpřijatelnějším interpretem pro ztělesnění Honzy Kolohnáta z Přelouče ve stejnojmenné hře. Ukažme si ještě, jaké vládly poměry v tom r. 1811, v němž mladý devatenáctiletý Klicpera v Chlumci režíroval a hrál divadlo.

Václav Kliment Klicpera Byl to rok velmi chmurný a neblahý. Nesmírné válečné výdaje za války turecké za Josefa II. a hlavně za války napoleonské otřásly do základu rakouským státním hospodářstvím. Daně byly stále vyšší a vyšší, kupní síla peněz klesala a drahota stoupala. A když k tomu přistoupil i neblahý finanční patent (měnová reforma), kdy lidé za 5 zl. ve stávajících bankovkách dostali 1 zl. v nových „šajnech“, zavládla v chudých vrstvách bída a hlad. Ale na druhé straně, a to je nutno podtrhnout, že tato bezpříkladná trudná doba neotřásla vědomím a svědomím, snahou, úsilím a nadšením chlumeckých divadelníků Je tedy víc jak jisté, že z obou bratří Klicperů hlavně Václav, který si již v Praze vydobyl ostruhy nejen jako výtečný herec, ale i jako výborný režisér a začínající dramatický spisovatel, se stal hlavou těchto studentských představení. Bohaté divadelní zkuše-

nosti z pražského působení mu dobře pomáhaly při výběru vhodné hry, která by odpovídala schopnostem a nadání chlumeckých ochotníků. Musíme si uvědomit, že tehdy ne všichni byli gramotní. Svou erudicí nedosahovali výše Klicperovy, ale on si jich vážil a obdivoval se jim. Cenil u nich ochotu a píli, jakož i snahu být nějak prospěšný. Sám o nich napsal toto: Dojemné mi až, kterak poctiví tito lidé vedle své celodenní práce večer při svitu blikajícího kahance a louče, těžko cvičí svou paměS. Někteří dokonce písma neznalí, předčítati si dávají své úlohy od mnohých a po nich je opakujíce. Ale nadšení tvoří divy a ctím tyto lidi, kteří místo nedělních pitek a karbanu už dopoledne do divadla přicházejí a sami rukama vlastníma snášejí, čeho třeba k představení. Z tohoto období máme jen stručné zmínky, svědčící o tom, že se divadlo v Chlumci skutečně hrálo. Tak např. Jan Vondráček ve svých Dějinách českého divadle píše: Při těchto studentských divadelních pokusech nesmíme zapomenout ani na Václava Klicperu, jednoho z nejhorlivějších studentů ochotníků v létech 1813 - 1819. Vypravuje se o něm, že o prázdninách hrával v Poděbradech s přítelem Františkem Turimským, v Nymburce s bratry Dlabačovými, že také na Mělníce, v Novém Bydžově holdoval divadlu a rozumí se, že nezahálel ani v rodném Chlumci. Ovšem spolehlivých dokladů o tom nemáme. Nebo jiná zmínka: V Chlumci nad Cidlinou žádal magistrát, aby místním akademikům bylo dovoleno o prázdninách hrát divadlo ve prospěch chudých. Při tom se Chlumečtí dovolávali, že v Novém Bydžově bylo studentům dovoleno o prázdninách hrát. Gubernium však nejenže zamítlo žádost Chlumeckých, ale nařídilo krajskému hejtmanovi Mekelovi, aby věc v Bydžově vyšetřil a hry tamním studentům zakázal. Nelze si odpustit poznámku. Nebylo zajisté radostné hrát divadlo za Chlumecké listy

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA

takovéhoto nepříznivého stavu. Cenzura byla velmi přísná. Bylo zakázáno uvádět na jeviště hry, i když byly již vytištěny a knižní cenzurou schváleny. Výslovně se uvádělo, že divadelní hry, i když mají být vydány tiskem, nejsou tím úředně oprávněny k veřejnému provádění na jevišti. Proto se muselo znovu a zvlášL o ně žádat pro divadelní produkci. Byl vydán i předpis o extemporování, podle něhož měla policie přímo dohlížet na herce a trestat je, jestliže by recitovali škrtnutá místa nebo si dovolovali vlastní poznámky nebo jen posunkem naznačili, co nevyslovili. Ostrá cenzura a libovůle úřadů však nikterak neoslabily ochotníkům jejich vytrvalost, houževnatost i trpělivost, ba naopak zvýšily jejich nesmírnou lásku k divadelnímu kumštu. Jako zajímavý doklad o jsoucnosti chlumeckého divadla může posloužit velmi známá veselá historka, která se v Chlumci udála. Připomeňme si ji stručným obsahem. Chlumecká děvčata po několika zkouškách odmítla se studenty hrát

česky, poněvadž pokládala češtinu za řeč příliš sprostou. Nepříjemnou situaci pohotově rozřešil režisér, v tomto případu V. K. Klicpera, tím, že napsal za jedinou noc podle cizího vzoru divadelní hru Rohovín Čtverrohý, jednu z nejbujnějších frašek, bez ženských rolí. Po povolení krajským úřadem i guberniem hru studenti úspěšně sehráli. I když nemůžeme tvrdit, že je ve všem tato známá událost, kterou nezkráceně uveřejnil v r. 1874 Klicperův syn Ivan v životopisu svého otce, zcela pravdivá, přece je jenom v jádru neklamným dokladem o fungujícím divadle v našem městě. A tím je také samozřejmě možno usoudit, že u kolébky chlumeckého divadla stál jako jeho zakladatel sám náš slavný rodák V. K. Klicpera, jemuž nemůžeme zároveň upřít osobní zásluhu o to, že do chlumecké půdy zasil zdravé zrno dramatického umění, které přetrvalo věky. Poslední léta druhého desetiletí 19. věku projevovala patrné známky zesílení českého národního vědomí.

Přispěly k tomu bezesporu dva důležité nálezy. V r. 1817 nalezl Václav Hanka ve Dvoře Králové staročeský rukopis, obsahující básně, které oslavují statečnost dávných předků a vypravují o hrdinských činech a r. 1819 nalezen byl na Zelené Hoře „Libušin soud“ nad rozvaděnými bratry Chrudošem a ŠLáhlavem. Z těchto starých rukopisů, ve skutečnosti prokázaných podvrhů, se současníci dovídali o pradávné české vzdělanosti, o českém umění básnickém a o životě Čechů v minulých dobách. To všechno posilovalo české národní vědomí, živilo vlastenecké nadšení a šířilo slávu Čechů. Tyto rukopisné nálezy měly velký buditelský význam a ukazovaly, že český jazyk a česká starobylá literatura žijí, že se rozvíjí a mohutní, i když je to v prostředí nepřátelském, politicky absolutistickém, ve státě policejním, jenž přísně dbal, aby se nikde v tisku a zvláště pak na divadle nešířily myšlenky vládě nebezpečné a nepřátelské. A. Lauterbach

Reklama

1 / 2003

29

LIDÉ KOLEM NÁS

V květnu roku 1998 jsme otevřeli rubriku Kdo je kdo v Chlumci n. C. Jejím prostřednictvím jsme čtenáře pravidelně seznamovali s žijícími i nežijícími rodáky i přistěhovalými spoluobčany, kteří se zasloužili o město nebo vykonali něco pozoruhodného, co je důvodem, aby se o nich vědělo. Za čtyři roky se tak nastřádala obsáhlá sbírka životopisů zajímavých osobností. Chtěli jsme tuto rubriku uplynulým rokem uzavřít, neboS repertoár zasloužilých Chlumečanů, jak jistě každý uzná, není nevyčerpatelný. Čtenářský ohlas

nás však přiměl k zamyšlení. I když si každé město zakládá na svém vnějším vzhledu, historicky cenných stavbách, výstavných budovách, pohledně upraveném náměstí s dobře zásobenými obchody, čistých ulicích, zkrášlených květinami a zelení, zahradách a lesích v okolí, jeho největší hodnotou jsou zajisté lidé, kteří je naplňují každodenním životem. Rozhodli jsme se proto nadále obracet objektiv naší pozornosti k lidem kolem nás, všímat si, jak žijí, co dělají a v čem vynikají nad jiné k užitku nikoli jen svému.

Dobrá. Kým začneme novou stránku našich životopisných reportáží? Čí podobizna bude v naší nově otvírané galerii osobností umístěna jako první? Bez dohadování jsme se shodli, že přednost náleží muži, který se sice naší nabídce bránil v obavě, aby nebyl podezírán, že si článek o sobě objednal z pozice svých pravomocí kvůli osobní reklamě, který však objektivně vzato má za sebou úctyhodný kus veřejně prospěšné práce. Odmítali jsme proto souhlasit s jeho zdráháním. Jeho zásluhy o rozvoj města si přece nikdo nevymyslel a nespadly mu do klína samy od sebe pouhým usednutím do křesla starosty města. Skutečnost, že byl v nedávných volbách podruhé zvolen s velkou převahou hlasů do čela Městského úřadu, svědčí objektivně o tom, že občané bez ohledu na organizační příslušnost či názorový příklon k té nebo oné politické straně oceňují jeho houževnatou obětavost, optimistický elán a důraz, s jakým spravuje záležitosti města a razí cestu jeho rozvoji v lítých půtkách a zápasech s úřady a ministerstvy, ale i s omezeností, sobeckostí, neochotou, leností a nevraživostí i nezájmem a lhostejností, které se čas od času jako překážky vynořují v řadách občanské veřejnosti. Vydobyl si poctivě zasloužený nárok být jmenován první v řadě význačných lidí kolem nás.

chávané třídní nenávisti se při tak zvaném rozkulačování zacházelo s postiženými hrubě a bezohledně jako s nějakými kriminálníky. Jejich majetek vzešlý z poctivé dřiny mno-

Ing. Miroslav UCHYTIL Narodil se 15. května 1958 v Novém Městě na Moravě. Uchytilovi byla zemědělská rodina hospodařící po řadu generací ve Lhotce u Žtáru nad Sázavou, kde historie tohoto rodu sahá více než šest set let zpátky do minulosti. Po únorovém komunistickém puči v roce 1948 do jejich života zasáhly osudové změny. Otcův bratr Miroslav se rozhodl emigrovat. Skryt pod uhlím na železničním vagonu, odjel ilegálně přes hranice do západního Německa, odkud se později dostal do Austrálie. Starost o hospodářství spočinula na bedrech starých rodičů a zbylého syna Františka. V rámci násilné kolektivizace byli však Uchytilovi s potupnou nálepkou kulaků násilně vystěhováni ze své usedlosti do Staré Báně u Žehuňského rybníka. Pamětníci těchto událostí potvrdí, že v atmosféře uměle rozdmy30

ha pokolení byl v procesu združstevňování vesnice nejenom zespolečenšLován, ale i pleněn, ničen a rozkrádán. Nic nepomohlo, že otec za války působil jako zástupce ruského velitele partyzánského oddílu a že ho po osvobození za bojové zásluhy sám generál Svoboda vyznamenal válečným vyznamenáním. Navzdory všem odbojářským dobrozdáním a svědectvím mu partajní mocipáni zakázali pobyt v rodné obci a nakonec na něj, stejně jako na jeho otce, ušili obžalobu z údajné protistátní činnosti. Oba byli zatčeni a uvězněni (jako by nestačilo, že je okradli o všechen majetek). Miroslavův otec byl odsouzen na dvanáct měsíců těžkého žaláře. Trest si odpykal při životu nebezpečné těžbě uranu v Jáchymově. Po propuštění si našel práci na zemědělském statku u Městce Králové. Ve vesnici Vrbice se poznal s dívkou, s níž ho záhy spojilo manželství. Jako dědictví v té době získal velký činžovní dům v Novém Městě na Moravě, jenže i tam pro něj platil zákaz pobytu. Novomanželka s děckem pod srdcem se odhodlala odstěhovat se tam zatím sama, aby dům byl obydlen někým z rodiny, jinak hrozilo nebezpečí, že ho místní úřady zrekvírují pro své účely. Tak se stalo Nové Město na Moravě rodištěm syna, který byl pokřtěn jménem Miroslav, po svém strýci z Austrálie. Zděděný dům se nicméně nepodařilo zachránit. Úřady jej zabavily pro ubytování sovětských specialistů. V důsledku toho nastalo opět vynucené stěhování mladé maminky i s chlapečkem do domku babičky a dědečka v obci Vrbice. Chlumecké listy

LIDÉ KOLEM NÁS

„Na Vrbici mám krásné vzpomínky. Nezapomenutelné. Ve škole nás učil pan řídící Vít Tretiník. Výborný člověk s obrovskou chutí do života a činorodé práce. S jakým nadšením se věnoval vyučování! Za ubohých pár korun. S přibývajícími lety a životními zkušenostmi ho obdivuji čím dál víc a jsem mu nevýslovně vděčný za vše, co nám, žákům vesnické malotřídky, dokázal dát pro život. Jak si uměl zorganizovat vyučování s žáky rozdílných školních ročníků tak, aby všichni byli zaměstnáni a nikdo se nenudil. Kolik dobrovolného, zaníceného úsilí, kolik přemýšlivosti a důkladnosti vkládal do své školní i mimoškolní výchovné práce. Již tehdy využíval magnetofonu a sluchátek rozvedených ve školních lavicích. Chodil s námi na přírodovědné a vlastivědné vycházky do přírody, vyráželi jsme s ním na výlety

s nocováním pod stany. Chodil s námi na hřiště, o jehož vybudování se zasloužil, a pobíhal tam s námi, plný radosti z pohybu, jako jeden z nás. Dokázal si získat naše dětské duše, protože se uměl do nich vžít. Všichni jsme ho zbožňovali. Bez nadsázky lze říct, že by mohl být vzorem všech dnešních učitelů. Nemohu zapomenout ani na našeho velebného pána, faráře Antonína Týfu. Troufám si říct, že mi byl v době těch našich politických trampot a svízelů něčím jako druhý otec. Vždycky připraven utěšit, povzbudit, pomoci. Rodiče pracovali v živočišné výrobě, neměli na mě mnoho času. Pan farář nám klukům z celé vesnice věnoval beze zbytku každou svou volnou chvilku. Dovedl si nás získat. Politické a ideologickovýchovné instance asi neměly moc velkou radost z toho, že celá vesnice chodí na náboženství. Díky panu farářovi. Nejenže uměl poutavě vyprávět příběhy z Bible a promlouvat nám působivě do duše, abychom dodržovali desatero božích přikázání, i když některá, jako „nepožádáš manželky bližního svého“, nám tenkrát ještě nešla na rozum, ale dost na tom, že jsme si pod jeho nabádavým vlivem umiňovali nelhat, nekrást a neříkat sprostá slova. Leckomu z nás jeho vlídná mravokárná naučení uvízla v hlavě na celý život. Rozuměl však také našim zálibám a zájmům. Sehnal promítačku a faru kvůli nám proměnil v kino, kde se promítaly všelijaké dobrodružné filmy pro mládež. Například všechny díly Vinnetoua a další filmy, kde dobro vítězí nad zlem. Pan farář dokázal, a to mu nikdo nemůže 1 / 2003

upřít, ideálním způsobem podchytit a spojit všechno, co bylo pro nás kluky zajímavé, přitažlivé, v jeden mohutný, působivý proud zušlechLujícího vlivu na naše formující se a vyzrávající dušičky.“ Chlapec Miroslav byl zvídavá povaha (což mu zřejmě zůstalo). Zajímala ho spousta věcí. Nestačilo mu jen dřepnout si na židli a sledovat děj filmového příběhu promítaného na pověšené prostěradlo. Chtěl všemu přijít na kloub. Jak se ti indiáni udrží na koni v trysku bez sedel a bez třmenů? Na jakém principu fungovala Old Shatterhandova opakovačka? Jak se střílí z koltu? Jak se nabíjejí patrony do winchestrovky a kolik se jich do ní vejde? Na jakou dálku se dá střílet z luku a s jakou přesností? Sypal ze sebe otázky jednu za druhou a pan farář, moudrý a sečtělý muž, s nekonečnou trpělivostí a zřejmým potěšením odpovídal, vysvětloval, ukazoval, předváděl nebo i nakreslil na kusu papíru, jak je co uzpůsobeno a čím se vyznačuje. Věděl skoro všechno, a co zůstalo nezodpovězeno, to si zvídavý tazatel podle jeho návodu našel v knížkách. Mirek byl vášnivým čtenářem. Hltal nejenom verneovky a foglarovky, ale i historické romány Aloise Jiráska, i když se mu někdy zdály zdlouhavé, Kaplického, Kratochvíla... Postupně přišel na chuL i knihám Karla Čapka, Vladislava Vančury. Samozřejmě že znal Babičku Boženy Němcové i Karafiátovy Broučky. Na vesnici se navzdory všem deformacím, které přinášela socialistická přestavba zemědělství i celospolečenské poměry, zachovávaly některé dávné lidové tradice. Pořádaly se zabíjačky s bohatými výslužkami, dodržovaly se vánoční zvyky, chodilo se na půlnoční, tříkráloví koledníci vyzpěvovali u každého stavení, provozovaly se masopustní veselice s maškarním průvodem... Mirek Uchytili dělal v kostele panu faráři i ministranta (což býval v kádrových spisech posudkový šrám, v Mirkově případě nikoli jediný). Rodiče vyšli vstříc jeho hudebnímu nadání a pořídili mu harmonium. Místní regenschori pan Vojtěch Trojan chodil k nim domů a učil ho na ně hrát. Učení je vždycky tak trochu mučení. „Přiznám se, že ze začátku mě to vůbec nebavilo, když se s nesnesitelnou pravidelností každou středu ozývalo zaLukání na dveře a vstupoval pan Trojan se slovy: Tak jsem tu. Je Mírek připraven? Stávalo se, že jsem nebyl moc připraven a někdy dokonce vůbec. Pan Trojan mě dobrácky káral a byly chvíle, kdy k slovům připojil i náznak pohlavku. Jednou se stalo, že jsem zase pro nával všelijakých klukovských zástojů moc necvičil, takže jsem s nechutí očekával středeční příchod pana regenschoriho. Když jsem v půl jedné přišel ze školy, začal jsem filmovat, že mám horečku a že mě bolí v krku a kdesi cosi. Maminka mě hned uložila do postele a zatopila v piliňáku. Já jsem zatím nenápadně našteloval teploměr, že ukazoval 42 stupňů, takže jsem musel zase rychle tři stupně sklepat, a pak jsem se tři hodiny odevzdaně potil pod duchnou v přetopené světnici. Všecko jsem byl ochoten vytrpět, hlavně když nebudu muset hrát. Jen vydržet! A už se ozvalo zaLukání. Tak jsem tu, slyším hlas pana Trojana. Je Mírek připraven? Jo, pane Trojan, odpovídá maminka, dneska to asi nepůjde, Mirek je nemocnej. - A to já se na něj pudu podívat. - Ani tam nechotte, pane Trojan, von má nejspíš chřipku, je zalezlej pod duchnou a zrovna se potí. - Tak to jo, tak to jo, bere 31

LIDÉ KOLEM NÁS

maminčino sdělení na vědomí pan Trojan a dodává: Tak to já přijdu zejtra!!! Zmocnil se mě pocit hlubokého zklamání. Potil jsem se nadarmo, učení mučení se odkládalo jen o den. Pana Trojana nic neodradilo. Bral jenom deset korun za hodinu, ale byl zvyklý - chřipka nechřipka - odvádět poctivou práci. Jak mi s přibývajícími lety přibylo i rozumu, přišel jsem harmoniu i učebním lekcím pana Trojana na chuL. Stejně jako on jsem chodíval hrát do kostela na varhany. Sousedky nábožně poslouchaly a maminka byla dojatá. Zásluhou pana faráře i pana Trojana mám od dětství, jak se říká, kladný vztah ke kostelu i k hudbě...“ Ve škole patřil Mirek k nejlepším žákům. Po ukončení devítiletky se přihlásil na slaboproudou průmyslovku v Kutné Hoře, ale kádrové materiály tomu nepřály. Nebyl přijat. S přimhouřením něčího oka se dostal na gymnázium do Nymburka. Nastala mu tuhá řehole. Ve čtvrt na pět ráno odcházel z domova na autobus, ve čtyři odpoledne se vracel. Tak to šlo každý den, v létě jako v zimě. „Proto se tet nemohu smířit s tím, že v Chlumci momentálně nemáme pro mládež z města a nejbližšího okolí jedinou střední školu, jediný učňák. Jedním z mých cílů je dosáhnout, aby takové školy tady v budoucnu byly. Aby naše mládež nemusela zbytečně utloukat čas v nádražních čekárnách jako já. Máme vyhlédnutou parcelu v ulici Komenského a nedám si pokoj, dokud tam nebude stát krásná střední škola.“ Řekl bych, že pan starosta je dobrým žákem svého někdejšího nadšeneckého učitele Tretiníka. Má hlavu plnou plánů, a jak jsme ho doposud poznali, nedopřeje si klidu, dokud nebudou splněny. Chce, aby v Chlumci kromě modernizovaného kina bylo i dobře vybavené divadlo a zachován odkaz V. K. Klicpery. Počítá s rozšířením kapacity školní jídelny. Již se realizuje výstavba sportovní haly s velkou hrací plochou pro házenou, sálovou kopanou, floorbal. Někdo namítne, že tyhle sporty se u nás nehrají. Momentálně třeba ne, ale musíme - tak jako Zikmund Kozelka - myslet na budoucnost. Všechny sporty se budou pěstovat, když bude kde. Když se něco buduje, tak s výhledem do budoucnosti. Vracíme se v rozhovoru do doby jeho gymnaziálních studií. Tehdy ještě nevěděl, co chce po maturitě dělat, jakou životní dráhu si má zvolit. Však ani dnes není mnoho studentů, kteří to vědí a jdou pevně za vytčeným cílem. Bavila ho chemie, a tak si nakonec zvolil Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích. Přijali ho, ale morálně nebyl ještě na vysokoškolské studium náležitě připraven. Zanedbával studijní povinnosti, nechodil na přednášky. Velké město se spoustou lákadel ho odvádělo od studia. Divadlo, kino, posezení v restauraci, sport... Je toho spousta, co se nabízí mladému muži na prahu plnokrevného života. Rodiče si někdy ani neuvědomují, jakým svodům je jejich studující ratolest vystavena a jak těžké je jim odolat. Profesoři u zkoušek ovšem nemívají pro úlety mládí příliš velké pochopení. Neměli je ani v Miroslavově případě. Hladina prospěchu klesala a student po čtyřech semestrech uznal, že nemá dost pevné odhodlání studium zdárně dokončit. Dal vysoké škole sbohem a nastoupil vojenskou základní službu. K útvaru, kde se ocitl v kolektivu nováčků o dva roky mladších, za ním přišly i kádrové materiály: pochá32

zí z kulacké rodiny, náboženské založení, záporný vztah k socialistickému zřízení. Samá negativa. Političtí pracovníci i velitelé na něj pohlíželi jako na černou ovci jednotky vyžadující přísný dohled a mimořádnou politickovýchovnou péči. Třebaže měl maturitu a dva roky vysoké školy, byl postižen diskriminačním zákazem povyšování, takže nikdy neměl naději ani na prýmek svobodníka. Když mu jeden z méně uvědomělých důstojníků, který se k němu choval přátelsky, dal nahlédnout do osobních spisů, pochopil, že s posudky, které na něj přišly, ho na vojně žádné štěstí nečeká. Našel tu však pár dobrých kamarádů. Dali dohromady country kapelu, s kterou se dostali i ven z kasáren mezi lidi, takže vojna, zvlášL později, když sloužil v Bílině, se dala nakonec přežít. „Po vojně jsem nastoupil do zaměstnání jako učitel na Základní škole v Poříčanech. Divil jsem se, že mě přijali, ale nedostatek učitelů donutil kádrováky k povolnosti. Učil jsem matematiku, chemii a fyziku, ale i tělocvik. Učit děti, to byla ta nejkrásnější práce, jakou jsem dělal. Když se na vás z lavic upírají ty čisté, důvěřivé oči, plné zájmu a úcty, kterou se vám v nich podařilo probudit, uvědomujete si důležitost, vznešenost a zodpovědnost vyučovacího procesu, té setby duševní úrody, která má zdárně vzklíčit. Učil jsem ve škole rád, i když jsem neměl speciální pedagogické vzdělání, ale přidělené obory jsem bezpečně ovládal. Snažil jsem se napodobovat svého učitele z Vrbice. Se svými žáky jsem si rozuměl, a když mi na konci roku nosili vděčně květiny a děkovali, věděl jsem, že mě mají rádi. Po dvou letech jsem ale školu opustil, když mi byla nabídnuta práce ve Výzkumném ústavu vývoje a racionalizace. Zlákalo mě pracovat ve výzkumu nátěrových systémů pro kolejová vozidla, v oboru užité chemie, kterou jsem dva roky studoval. Navíc bylo podmínkou přijetí dokončit studium. Zmoudřel jsem již dosavadními životními zkušenostmi natolik, abych postřehl, že se mi naskýtá životní šance.“ Vysokou školu chemicko-technologickou studoval dálkově s obrovským nasazením a výtečnými výsledky. Patřil k nejlepším posluchačům splňujícím podmínky udělení červeného diplomu. Získal akademický titul, spoustu nových odborných vědomostí, vysokou kvalifikaci. A ještě něco získal již jako posluchač 2. ročníku. Při trampování, s Osadou náhodného setkání, kterou založil, poznal Ivonu Hlídkovou z Chlumce, štíhlou brunetku sportovního založení, která mu padla do oka stejně jako on jí. Zrodila se láska, která vyvrcholila a naplnila se šLastným manželstvím. Život dostal obrátky. Mirek Uchytil nejprve nějakou dobu pracoval v Nymburce, než se přestěhoval do Chlumce, kde získal zaměstnání jako technolog v Kovoplastu. V letech 1986 a 1988 se domácnost mladých manželů rozrostla o dvě zdravé krásné děti, holčičku Barboru a chlapce Filipa. Jednou z prvních společných starostí manželů Uchytilových bylo pochopitelně pořídit si slušný byt. V Zimově ulici naproti zadnímu traktu Desty si koupili nevelký starý dům, který ovšem ani zdaleka nesplňoval jejich představy. Vyžadoval rozsáhlou přestavbu, bez nejmenší záruky, že by se navzdory velkým výdajům dosáhlo uspokojivého výsledku. A tak se nakonec po poradě s pantátou Jardou Hlídkem, kterého všichni v Chlumci znají jako člověka, který Chlumecké listy

LIDÉ KOLEM NÁS

se kromě své elektrikařiny vyzná snad ve všech řemeslech a který byl ochoten pomoci, koupený dům zbourali a svorně se jako rodina pustili do novostavby. Za tři roky si postavili novou, hezkou vilku, radost pohledět. „Když člověk něčeho dosáhne vlastní prací,“ potvrzuje Ing. Uchytil svou zkušenost, „i když se přitom nadře jako nádeník, má z toho dvojnásobnou radost a dovede si toho vážit. Já jsem

měl navíc to štěstí, že jsem vyženil báječného tchána s těma pověstnýma českýma zlatýma rukama.“ Zajímám se, jak se od chemické technologie dostal ke komunální politice. To bylo tak. Před devíti lety (jak ten čas letí), v nadšení ze sametové revoluce, která ho definitivně zbavila zátěže negativních kádrových posudků, vstoupil do místní organizace KDU. Stal se předsedou. Dík této okolnosti se dostal v komunálních volbách na radnici do funkce místostarosty. Upřímně řečeno, nebyl to žádný med. Při trvajícím plném pracovním úvazku v Kovoplastu odpoledne den co den docházet na Městský úřad a do pozdních večerních hodin se zabývat administrativními povinnostmi. Získal ovšem cenné zkušenosti, které mu přišly vhod, když byl pak zvolen starostou města. Je to jistě životní úspěch. Být postaven do čela šestitisícového města má už svou cenu. Je to bezpochyby výrazem veřejného uznání individuálních schopností a předpokladů. Zároveň však muže v tomto postavení vystavuje perným zkouškám psychické i fyzické odolnosti. Hlava mu praská starostmi. Neúnosný autoprovoz. Výstavba obchvatu. ZajišLování pracovních míst pro obyvatele výstavbou nových podniků. Rozvoj města vyžadující finanční prostředky i pracovní kapacity, což opět vyžaduje složitá jednání na úřadech v Hradci i v Praze. Dohadování s ekology, kteří se téměř zásadně brání jakékoli výstavbě... Je toho spousta. Vyvstávající problémy člověku trhají nervy a ukrádají spánek. Starosta sice požívá úcty a vážnosti a disponuje pravomocí rozhodnout to či ono, zároveň ovšem s převzetím odpovědnosti za zdar nebo nezdar akce. Má přitom čím dál méně času na rodinu a na své osobní záliby (vodáctví, tramping, běžecké lyžování s opakovanou účastí na Jizerské padesátce, kytara aj.). 1 / 2003

Když jde ráno do práce, děti ještě spí, a když se vrací domů, zase už spí, takže není čas s nimi ani kloudně pohovořit. Aspoň že s manželkou se vídá chvilkami během dne na radnici. Obtíže bují jako plevel. Městské příjmy se nemění, ale výdaje rostou, takže zbývá čím dál méně prostředků na investice. Starostovi, pokud chce splnit, co si předsevzal, nezbývá než hledat další možnosti, navazovat kontakty, vyjednávat, shánět, přemlouvat, žádat, prosit všude, kde se dá, od okresu až po poslaneckou sněmovnu. Pokud by to nedělal, město by zmrtvělo. Za minulé období se takto podařilo získat 67 milionů mimo rozpočet. Má přirozeně radost z dosažených úspěchů a vysoce přitom oceňuje práci a zásluhy svých spolupracovníků. „Mám štěstí,“ říká, „na schopné a pracovité lidi kolem sebe. Bez nich bych nic nedokázal,“ dodává skromně. Radnice se starostou v čele překonává drtivý účinek tří úderů shora: nesmyslné reformy veřejné správy, neustálého odkládání výstavby dálnice D 11 a nejistého osudu vojenské posádky. Má však velké plány: prosadit nové zaměstnanecké příležitosti, vybudovat smíšenou obchodní a průmyslovou zónu, rozšířit kapacity školství, kultury, rozvinout bytovou výstavbu, vytvořit tím vším podmínky pro vzrůst počtu obyvatel a pronikavé zlepšení majetkové situace města. Ing. Uchytil nevypadá na to, že by se ve svém neúnavném, obětavém úsilí o rozvoj města dal odradit překážkami všeho druhu včetně nepochopení nebo škodolibé nevraživosti. Nemůže vyloučit, že se mu leccos nepodaří tak, jak by si přál, ale o jeho dobré vůli a houževnaté snaze nemusí nikdo pochybovat. Držme mu palce. Znamená to vlastně držet je sobě. Karel Richter

Reklama

33

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

NETRADIČNÍ VÁNOČNÍ DÁREK aneb

JAK JSME ZHLÉDLI CYRANA Každý z Vás určitě ví, kdo je Cyrano. My jsme to sice věděli také, ale v předvánočním týdnu jsme dostali, sice ještě ne pod stromeček, malý dárek. Bylo to představení divadla Na Fidlovačce v Praze. A byl to zážitek skutečně nevídaný. Všichni herci podali znamenité výkony, ale v hlavní roli skutečně zazářil Tomáš Töpfer. Velmi zajímavé bylo i výtvarné zpracování scény, kostýmy i netradiční využití prostoru pro divadelní hru i mimo jeviště. Všichni aktéři předvedli, že divadlo hrát umí a že jsou to skuteční profesionálové. Divadlo Na Fidlovačce je nově a netradičně zařízeno. Moc se nám tu líbilo. Pokud bychom měli možnost vidět v tomto divadle nějaké jiné představení, určitě bez váhání pojedeme. Stojí to za to! Tereza Matějů a Pavla Vaníčková, 8. A

Výstava byla moc pěkná. Každý, kdo ji zhlédl, se určitě začal o něco více těšit na blížící se vánoční prázdniny a hlavně na Štědrý den. Petra Hlubučková 8. A

Vánoce už jsou sice za námi, ale děti na ně stále vzpomínají. Vždy{ Vánoce jsou hlavně svátky dětí.

Vánoční výstava v ZŠ Slavnostní zahájení celé výstavy se uskutečnilo v pondělí 16. 12. a zúčastnil se ho také starosta našeho města pan ing. M. Uchytil a s ním také další zástupci města. Uvítaly je slavnostní famfáry, které na pozouny zahráli p. uč. Novotný a p. uč. Novák. Koledy zazpívala žákyně 7.B Dana Zborníková a píseň „Vánoce, Vánoce“ zase třída 3.C. Všichni naši hosté dostali na památku malý vyrobený dárek a byli pozváni na vánoční pohoštění připravené našimi šikovnými žáky. V naší škole je také každoročně vyhlášena soutěž ve vánoční výzdobě tříd. Tu vyhrála opět třída 9. A, které přišli pan starosta a hosté pogratulovat.

34

Chlumecké listy

Z MATEŘSKÉ ŠKOLY

Víte, co se změnilo? Ani se tomu nechce věřit, ale polovina školního roku je za námi. Děti zvládly plavecký výcvik, chodily do přírody, několikrát navštívily babičky a dědečky v domově důchodců a ti nám oplatili návštěvu před Vánocemi. Největší potěšení samozřejmě přinesl adventní měsíc. Práce s dětmi bude pokračovat i nadále - a přesto od 1. 1. 2003 došlo k zásadním změnám. Možná, že jste slyšeli, že po zrušení okresních úřadů přešly mateřské školy do právní subjektivity. Co to znamená? Je z nás příspěvková organizace, naším zřizovatelem je obec, která finančně zabezpečuje provoz školy. Ostatní kompetence přešly na ředitelku školy. A pro veřejnost změna nejdůležitější! Naše škola má i nový název. Většina z Vás ho běžně používala a nyní se stal oficiálním: Mateřská škola U Zámku. AL se Vaše děti u nás cítí jako na zámku - zkrátka „pohádkově“! kolektiv MŠ U Zámku

Trochu humoru „Mám pro vás dvě zprávy,“ říká obhájce svému klientovi. „Tak napřed tu špatnou. Přišly výsledky krevního testu a vaše krev se v DNA přesně shoduje s krví nalezenou na místě zločinu.“ „Ale ne!“ zvolá klient. „A jaká je ta dobrá zpráva?“ „Máte velice nízkou hladinu cholesterolu!“ „To jsou léta, co jsem vás neviděla, paní Bagrová. Ale slyšela jsem, že máte velmi chytré děti. Kolik už je jim let?“ „Politologovi je sedm a internistce je šest.“

Z reklamního letáku francouzské firmy: Náš nový pleLový krém činí ženy tak přitažlivé, že jsme nuceni přidávat ke každému balení návod na sebeobranu. Když se v Kanadě dělaly zásahy v dalekých lesích, střídaly se party dřevorubců po půl roce. Po návratu jedné ze skupin vznesl novinář dotaz na jednoho dřevorubce: „Co jste udělal jako první, když jste se vrátil domů?“ „Pomiloval jsem svou ženu“, odpověděl bez váhání dřevorubec. „To snad nebudeme komentovat,“ říká novinář. „A co jste dělal hned potom?“ „Ihned potom jsem si sundal ruksak.“

Povídají si dvě známé: „Změnil se tvůj manžel v manželství?“ „Podstatně, za svobodna mi povídal jen o svém srdci a tet mluví jen o svém žlučníku.“ Optimista je muž, který se ožení se svou sekretářkou a myslí si, že ji bude ještě někdy diktovat. 1 / 2003

LV 35

AKCE PRO DĚTI

DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE, Chlumec n. C. & 495 485 357

ul. 9. května

NABÍDKA AKCÍ NA MĚSÍC ÚNOR 2003 31. 1. (pátek)

POLOLETNÍ PRÁZDNINY Bruslení v Novém Bydžově Sraz:

v 8.15 hodin před sokolovnou v Chlumci n. C. Návrat: ve 13.30 hodin k pekárně Poplatek: 50,- Kč (vstupné + jízdné) S sebou: brusle, teplé oblečení, svačinu a pití, průkazku na slevu jízdného Přihlásit se můžete do 29. 1. (středa) přímo v DDM nebo během úředních hodin.

1. 2. - 8. 2.

Zimní lyžařský tábor v Jedlové v Orlických horách

19. 2. (středa)

Surfování po internetu + počítačové hry (využití scanneru, úprava fotografií a obrázků) Začátek: ve 14.00 - 16.30 hodin Místo: areál DDM u zahradnictví Poplatek: 20,- Kč (hry na počítačích), 30,- Kč (internet) S sebou: přezůvky

Judo Konec 15. ročníku Polabské ligy V polovině prosince jsme odjeli do Kolína na závěrečné 6. kolo 15. ročníku Polabské ligy. Už před tímto posledním kolem bylo jasné, že Nový Bydžov tento ročník vyhraje a my budeme druzí s velkým náskokem před ostatními oddíly. O třetí místo bojovaly Kolín a Poděbrady. Nakonec z tohoto souboje vyšel vítězně Kolín a obsadil v tomto ročníku konečné 3. místo. Přestože jsme v tomto posledním kole Polabské ligy obsadili 2. místo, odjížděli jsme z Kolína s pocitem vítězů, protože se nám podařilo něco, co ještě žádný jiný oddíl nedokázal. Všech 17 dětí, které náš oddíl reprezentovaly, dokázaly získat medaile a nikdo neodjel s prázdnou. My trenéři jsme měli velkou radost, že i děti, kterým se v tomto sportu příliš nedaří, dokázaly, že se něco naučily a umí někoho porazit. Doufáme, že nám tyto dobré výsledky přiláká do našich řad více dětí, díky kterým bychom měli ještě větší šanci v této soutěži zvítězit. 36

Zájezd na plavání - Všestary 22. 2. (sobota) Odjezd: v 8.15 hodin od lovčické prodejny masa na náměstí Návrat: ve 12.00 hodin tamtéž Poplatek: 90,- Kč S sebou: plavky, ručník, mýdlo, kruhy nebo křidélka, svačinu a pití Uzávěrka zájezdu je 19. 2. 2003 !!! Únor - duben

Kurz textilních technik - drhání, tkaní rámu, šitá krajka Lektorka: Květa Richtrmocová Časový rozvrh: každý čtvrtek od 17.30 - 19.30 hodin Poplatek: 600,- Kč (10 lekcí po 2 hodinách) Místo: areál DDM u zahradnictví Kurz je určen dětem i dospělým. Termín zahájení bude upřesněn! Uzávěrka přihlášek je 31. 1. 2003 !!!

Přihlášky na akce si můžete vyzvednout v DDM (& 495 485 357) nebo každou středu od 9.35 do 10.00 hodin v jazyk. učebně v přízemí budovy ZŠ.

O našich úspěších či neúspěších v roce 2002 jste se mohli dozvědět z našich předešlých článků v těchto listech, a tak Vás informuji jen o těch nejdůležitějších číslech. V ro-

Kategorie mlá$ata dívky mlá$ata chlapci

mladší žáci

starší žáci

Váha 30 36 22 25 29 31 32 32 37 46 54 64 33 39 49 62 40

Umístění Halberštátová Monika 2 Andrová Gábina 1 Bečvarov Ondřej 2 KošGál Ladislav 1 Chára Martin 1 Wagner Dominik 1 Šulc Pavel 1 Kocánek Michal 3 Maryška Jiří 1 Podlesný Jakub 2 Haltuf Jan 3 Hataš Václav 1 Fölkl Luboš 1 Maňhal Luboš 3 Steklý Martin 2 Steklý Miloš 2 Fölkl Pavel 1 Jméno

Chlumecké listy

SOUTĚŽ

ce 2002 se náš oddíl zúčastnil 25ti velkých i malých soutěží po celé republice. Z 201 možných startů naše děti dokázaly vybojovat 139 medailí nebo jiných ocenění. Z tohoto počtu bylo 68 zlatých medailí. Všechna čísla jsou pro náš oddíl rekordní a jen doufáme, že se nám v roce 2003 bude také tak dařit. Petr Černohorský vedoucí kroužku

Do nového - XXXIII. ročníku Chlumeckých listů jsme pro Vás do každého čísla připravili zábavnou hru pod názvem „S NÁMI SE NESTANETE MILIONÁŘI“. Je to rodinná soutěž, ve které si může každý bez rozdílu věku ověřit svoje vědomosti a znalosti z různých oblas-

tí. Správné odpovědi na zadané otázky najdete v tomtéž čísle vždy na některé ze zadních stránek časopisu. Věříme, že se Vám naše hra zalíbí a že se na ni budete při čtení Chlumeckých listů vždy těšit. Jiří Drábek

S NÁMI SE NESTANETE MILIONÁŘI (SOUTĚŽ PRO CELOU RODINU - OVĚŘTE SI SVÉ ZNALOSTI) A

B

C

D

11. století

12. století

13. století

14. století

1547

1647

1747

1847

1701- 1703

1711 - 1713

1721 - 1723

1731 - 1733

12 ha

22 ha

32 ha

42 ha

J. Fischer

J. Zítek

J. Schulz

F. M. Kaňka

1755

1765

1775

1785

1

Kostelík sv. Trojice v Chlumci n. C. byl založen v:

2

Chlumec n. C. je městem asi od roku:

3

Chlumecký zámek byl postaven v letech:

4

Zámecký park má rozlohu:

5

Stavitelem chlumeckého zámku byl:

6

Povstání sedláků u Chlumce bylo roku:

7

Barokní kostel v Chlumci n. C. byl zasvěcen:

sv. Voršile

sv. Anežce

sv. Ludmile

sv. Kateřině

8

První úsek železniční trati v našem kraji byl zprovozněn z Chlumce n. C. do:

Hradce Králové

Trutnova

Městce Králové

Velkého Oseka a Ostroměře

9

Chlumecký rodák Jan Říha byl:

pomolog

archeolog

architekt

zoolog

10

Hlavní budova zdejší školy byla otevřena roku:

1879

1889

1899

1909

Správné odpovědi na str. 47 1 / 2003

Jiří Drábek 37

ŽIVOT V DOMOVĚ DŮCHODCŮ

DOBROVOLNICTVÍ DOBRO není samozřejmé! Je vzácné, možná nejvzácnější. Ale Vy ho v sobě máte a někteří z Vás ho navíc chtějí rozdávat. My víme o těch, kteří by ho kousek potřebovali. VÁM, kteří DOBROVOLNĚ nabízíte svou energii a svůj čas, jste plnoletí a odpovědní a dodržíte dané slovo, Vám, kteří se nebojíte seniorů a práce s nimi a pro ně, umíte naslouchat, jste zruční nebo umíte další zajímavé věci, ale hlavně CHCETE pomáhat, nabízíme možnost smysluplné činnosti v našem zařízení. MY očekáváme SNAHU a chuL pomáhat, SPOLEHLIVOST, komunikaci a účast na pravidelných setkáních a nabízíme spoustu možností jak pomáhat, šanci získat nové přátele. Nabízíme práci zadarmo, která Vás přesto obohatí i zážitky, které jinde neprožijete. A Vaší práce si budeme vážit. VY, kteří chcete hodně dávat, věřte, že můžete i hodně získat. Zavolejte, my Vás rádi přijmeme, proškolíme Vás a seznámíme s prostředím.

Nyní potřebujeme dobrovolníky pro tyto činnosti: ! doprovod k lékaři ! pro canisterapii („léčba psem“) - 1x týdně cca 2 hodiny - pes jakékoli menší rasy, čistý, zdravý, neagresivní - podmínkou: doporučení a písemné potvrzení od zvěrolékaře o vhodnosti této činnosti DÁLE PŘIJÍMÁME ZBYTKY PŘÍZÍ A LÁTEK, MOLITANU apod. PRO PRACOVNÍ TERAPII KLIENTŮ.

38

nabízíme:

PROGRAM PÉČE O DOBROVOLNÍKY SPONZOREM PROGRAMU: Penzijní fond České pojišLovny pan Libor Morávek pan Marcel ŠLastný paní Jitka Prausová Obecní úřad Lovčice 1. MOŽNOST VYUŽÍT SLUŽEB DOMOVA - pedikúra, kadeřnictví - rehabilitace - stravování v den práce za cenu 31,- Kč/oběd 2. PRAVIDELNÉ PORADY - asi jednou za 2 měsíce 3. MOŽNOST VÝLETŮ SPOLEČNĚ S KLIENTY - jako doprovod nebo host 4. VÝLET PRO DOBROVOLNÍKY - 1x ročně 5. ÚČAST NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH PRO KLIENTY - nejen jako pomoc, ale též jako host 6. ÚČAST NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH PRO PERSONÁL - např. Dětský den, Mikulášská besídka 7. SPOLEČENSKÉ SETKÁNÍ DOBROVOLNÍKŮ - 2x ročně - s občerstvením

8. PODĚKOVÁNÍ ZA PRÁCI DOBROVOLNÍKA - formou drobného dárku - ku příležitosti narozenin dobro- volníka kytičkou 9. MOŽNOST ZÍSKÁNÍ CELOSTÁTNÍHO OCENĚNÍ DOBROVOLNÍKŮ „KŘESADLO“ 10. MOŽNOST ZÍSKÁNÍ CERTIFIKÁTU DOBROVOLNÍKA A CENY „DOBROMAN ROKU“ 11. MOŽNOST ZÍSKÁNÍ PRAXE V PSYCHOSOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH 12. POJIŠTĚNÍ - Hasičská vzájemná pojišLovna

NAŠE DOBROVOLNICKÉ PROGRAMY: 1. SENIOR - jednotliví dobrovolníci, kteří pracují pravidelně 2. BABY STUDIO - předškolní ročník MŠ Poděbradova pod vedením učitelek Evy Herčíkové a Venduly Literové - společné cvičení a malování seniorů a dětí 3. RYCHLÁ ROTA - nárazové akce většího charakteru Kontakt: Daniela Lusková Koordinátor dobrovolníků Palackého 165/I 503 51 Chlumec n. C. Tel.: 495 484 521 604 240 344

SVÁTKY VÁNOČNÍ V PODZÁMČÍ Adventní program pro seniory jsme letos zahájili nákupním výletem do Globusu. Následovala kompletní výzdoba obou budov, na které se nemalou měrou podíleli dobrovolníci. Vánočně vyzdobena byla všechna okna, chodby, pokojíky i společné prostory. Mikuláš vzal na svoji obchůzku po domově tentokrát dva čerty, asi by

s jedním neunesl mikulášskou nadílku, která byla pro babičky a dědy nachystána. V předvánočním čase se konala dvě utkání v kuželkách mezi reprezentanty obou budov a nadšení bylo tak velké, že pro rok 2003 chystáme derby v kuželkách na každý měsíc. Do těchto Vánoc se vždy objednávalo cukroví pro obyvatele z pekáren, letos jsme se však rozhodli, že Chlumecké listy

ŽIVOT V DOMOVĚ DŮCHODCŮ

naši obyvatelé dostanou pravé domácí cukroví. Obě kuchyně zadělaly těsta na oblíbené cukrovinky a po několik dní se peklo,peklo a peklo. Výsledkem bylo výtečné cukroví, kterého se dostalo každému. Opět jsme byli pozváni do školky v Poděbradově ulici a pozvání jsme rádi přijali. Příjemné posezení s dětmi vehnalo mnohým babičkám i dědečkům slzy do očí. A protože se této návštěvy nemohli zúčastnit všichni, přišly děti se svojí besídkou i do domova. Malá vánoční beseda je tradiční název předvánočního posezení všech

zaměstnanců, dobrovolníků a obyvatel. Slavnostně laděné odpoledne se svíčkami, vonícím františkem, spoustou vánočního vyprávění a koled bylo uspořádáno na obou budovách zvlášL, aby o něj žádný z obyvatel nepřišel. Rozdávaly se i dárečky - pro každého byly vyrobeny malinké keramické zvonečky. Pan starosta Ing. Miroslav Uchytil přišel pohovořit s nejstaršími občany města těsně před Vánoci. Po besedě v jídelně domova ještě osobně navštívil všechny na pokojích a každému předal vánočně uvázanou květinu. Štědrovečerní večeři u svátečně

prostřených stolů požehnal laskavý pan farář Tesař s manželkou. Obyvatelé jim touto cestou velmi děkují za překrásná slova. Závěr roku patřil oslavě Silvestra a silvestrovské tombole. Nachystáno bylo 165 pěkných cen, každý druhý los byl výherní, a vyhrál opravdu úplně každý. Závěrem děkuji všem, kteří se podíleli na přípravě vánočních svátků pro obyvatele Domova důchodců V Podzámčí. Daniela Lusková Sociální pracovnice DD

KLANĚNÍ MUDRCŮ (Tři králové, - i čtvrtý král) Když spatřili hvězdu, zaradovali se velkou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou, padli na kolena a poklonili se mu. Potom otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary, zlato, kadidlo a myrhu. (Mt 2,10.11) Putovali z daleka a dali se vést Božím prstem pustými pláněmi žízně a úrodnými pásmy, kde se jim zdálo, že by bylo dobré zůstat, kde země dává bujné rostlinstvo a lákavé plody. Odpočívali málo. Prošli pouští i vodami, ubírali se po rozpálených stezkách a míjeli stinné stromy. Šli dál a dál, nechali se vést hvězdou, aby našli Pána všech Pánů, Krále Králů, Zachránce světa. Šla s nimi prastará moudrost. Nesli s sebou poklady země. Zaklepali u královského paláce, ale nenašli Toho, kterého hledali. Až konečně Zachránce světa nalezli. Uviděli matku s dítětem, bez nádhery a bez koruny. Všechno bylo úplně jiné, a přece byli u cíle. Padli na kolena. Důvěřovali Božímu prstu. Obětovali to, co měli. Složili poklady země - kadidlo, zlato a myrhu - jako symbol. Přinesli sebe sama. Bůh je pak plné radosti vedl zase domů. A ještě legenda o čtvrtém králi. Tato legenda pěkně ilustruje evangelní příběh. Tento čtvrtý král nenesl ani zlato, ani kadidlo, ani myrhu, ale nesl tři drahé kameny, které chtěl obětovat nově narozenému králi židovskému. Na své cestě čtvrtý král nejprve viděl pohozené nahé dítě, zraněné na pěti místech, na obou rukou, obou nohou a na boku. Toto dítě vzal a aby bylo zachráněno, obětoval první ze tří drahých kamenů. A pak šel dál a viděl zástup, který doprovází chudou vdovu. A ta vdova nese ke hřbitovu svého jediného syna a celá rodina zoufá, protože tento byl jediný, který je mohl uživit. Král obětuje druhý kámen, aby tuto rodinu zachránil. 1 / 2003

A jde ještě dál a setkává se v městě s lidmi, kteří jsou drženi v zajetí násilnickým vojskem a žádají výkupné, jinak je zabijí. A král obětuje třetí ze svých drahých kamenů. A jde dál a vidí lidi, kteří jsou odsouzeni na galeje, a on - protože už nic nemá - prodá sám sebe, za ně, na ty galeje. A tak se mine se svým úkolem, přinejmenším v tom jeho prvním plánu. Nedojde nikdy do Betléma. Nikdy se nepokloní dítěti, které se narodilo v jeslích. Žije v zajetí v daleké zemi a je stále sužován výčitkou, že nenaplnil svůj úkol, pro který se vydal na cestu. Po mnohých letech je propuštěn, vrací se, přichází do cizího města a vidí muže, který je veden na popravu, který si nese kříž. A pod jeho křížem náhle pochopí, že tento muž je oním tajemným králem, ke kterému byl kdysi dávno vyslán. A protože už nemá nic, vztahuje k němu své prázdné ruce. Do prázdných rukou skanou tři krůpěje krve, které se podobají třem vzácným kamenům, které kdysi nesl a které proměnil. Tato stará křesLanská legenda vypovídá také něco o smyslu putování za Kristem. Tři králové nesli symbolické dary. Podle starých výkladů - královskou důstojnost (zlato), kněžské poslání (kadidlo) a utrpení Kristovo (myrha). Čtvrtý legendární král však všecko, co nesl, proměnil a obětoval ve službě druhým lidem. Tato cesta také vede ke Kristu, a to ke Kristu ukřižovanému... Ten, který dal, přijímá - a dovršuje svoji cestu. Z různých pramenů vybral Tesař Jaroslav farář CČSH 39

O PRAVIDLECH SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ

O PRAVIDLECH SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ 5. V prodejnách Vstoupíme-li do velkého, hlučného obchodu, jako je třeba Penymarket, ale i do menšího, kde je více lidí, bylo by nesmyslné zdravit, leda když zahlédneme někoho známého. Jinak by náš pozdrav zůstal přirozeně zcela nepovšimnut. Zato v malé prodejně, kde jsou u pultu dva tři lidé, anebo dokonce nikdo, takže náš příchod vzbuzuje potěšenou pozornost ženy či muže za pultem, sluší se při vstupu pozdravit, a pokud nás v tomto zdvořilostním úkonu předstihne prodávající, pak samozřejmě zdvořile odpovědět. Čepici nebo klobouk necháme na hlavě. Jednak je není kam pověsit, jednak potřebujeme mít volné ruce pro nákupní tašku a manipulaci s nákupem. Nejsme-li před pultem sami, počkáme trpělivě a klidně, až na nás dojde řada. Od prodavačky (prodavače) se právem očekává, že se nás uctivě zeptá: „Co si přejete?“ nebo „Čím mohu sloužit?“, i když jsou i takoví, co zdvořilostí zrovna nehýří a myslí, že stačí na zákazníka kývnout bradou, aby vyklopil, co chce. Ani my bychom při zodpovídání uctivé otázky neměli být skoupí na nějaké to „prosím vás“ a „já bych prosil“ nebo „byla byste tak laskavá“. Zdvořilé slovo nikoho nic nestojí a dělá přitom divy. S prodavači a prodavačkami zásadně rozmlouvejme slušně a klidně bez nemístných projevů pánovité nadřazenosti, přezíravosti a rozmarné poroučivosti. Není ale také zapotřebí, abychom se přehnaně pokořovali a podlízavě zahrnovali prodavače cukrkandlovými, nakašírovanými zdvořilůstkami, jako například „já bych vás moc prosila, mladá paní, (což vůči ženám zralého, nebo dokonce přezrálého věku nutně vyvolává spíše opačný účinek), kdybyste byla tak strašně laskavá a mohla mi dát, jestli by to bylo možný...“ V dřívějších dobách při shánění nedostatkového zboží, například pomerančů v předvánočním čase, se takováto plazivá, podbízivá, přeuctivá zdvořilost možná osvědčovala ve snaze naklonit si ženu nebo pána za pultem do té míry, aby vyhověli zbožnému přání a sáhli pod pult nebo zašli dozadu pro zboží, které měli k mání jen pro známé. Dnes už zaplaLbůh vystačíme s normální komunikační zdvořilostí bez křečovité snahy udělat si mermomocí u prodávajícího oko, což si ovšem někteří bytostní neotesanci mylně vykládají tak, že zdvořilost je přežitek, bez kterého se obejdou. V prodejnách se naopak už opět začíná vžívat heslo „Náš zákazník, náš pán“, takže iniciátorem zdvořilosti vůči zákazníkům, ženám i mužům všech věkových kategorií, v prodejně má být zásadně a za všech okolností prodávající, bez ohledu na svůj věk a pohlaví. Takový pan Bludský ze Zbuzan, abych byl konkrétní, rozený obchodník každým coulem, je pro mne od jinošských časů dokonalým příkladem prodavačské zdvořilosti. Umí zákazníka srdečně přivítat, zeptat se, čím by mohl posloužit, snaží se rychle a spolehlivě vyhovět, poradí při výběru zboží, trpělivě počká, až si zákazník uloží nákup do tašky, dokonce mu s tím pomůže, když je třeba, prohodí pár vlídných slov, zeptá se na zdraví, popřeje hezké Vánoce, Velikonoce, Nový rok, pochválí vzhled, poděkuje, pozdraví „Na shledanou“ a ještě dodá: „Přijtte zas!“ Do prodejny, kde se s vámi takto jedná, přijdete jistě vždycky zno40

vu rádi, s vysloveným potěšením. Není naštěstí v Chlumci jediný, kdo takhle umí jednat s lidmi v krámě. Znám i vedoucího samoobsluhy, který nelenuje a prochází mezi regály ne proto, aby mračným pohledem zastrašoval a odrazoval nepoctivce číhající na příležitost strčit něco nenápadně do kapsy, ale především proto, aby pomáhal lidem zorientovat se a najít, co hledají. Ochotně, s úsměvem zodpovídá dotazy a neváhá rovnou přinést to, co zákazník marně hledal v regálech. Ochotných a zdvořilých prodavačů a prodavaček přibývá, ale jsou dosud k vidění i nezdvořilí a neochotní, kteří vystačí se strohým „Nemáme“ a tazatelům dávají najevo, že je svými dotazy obtěžují. Dokonce pohotově udělají z tazatele pitomce: „Tady je to, máte snad voči!“ nebo „Přečtěte si to. Máte to tady napsaný!“ Ani kupující se na druhé straně nechovají vždy tak, jak by se slušelo. Přehrabují se holou rukou v houskách a rohlících, někdy vybrané pečivo zkusmo pomačkají a vrátí zpátky, svévolně, bez dovolení prodávajícího personálu osahávají vystavené zboží, berou je do ruky a zkoušejí jeho kvalitu? (Prodavači přitom leckdy zapomínají na povinnou zdvořilost a vyjedou zlostně: „Nesahejte nám na to zboží, jó!“ Někteří kupující halekají na personál přes celou prodejnu, domáhají se obsloužení, místo aby počkali, až bude obsloužen člověk, který je na řadě před nimi. Prodávající zase nemá projevovat netrpělivost, nebo dokonce rozladění a zlost, když zákazník nad nabízeným zbožím váhá, rozvažuje a dává si přinášet různé velikosti nebo druhy a vyptává se na kvalitu, cenu, trvanlivost, praktičnost, vhodnost. Správný prodavač má zájem nikoli na tom, aby zákazníka co nejrychleji odbyl, a také mu nemá jít o to, aby zákazníkovi zboží vnutil, třeba i za cenu, že toho doma bude litovat. Prvořadým cílem dobrého prodavače je, aby zákazník, třeba i bez nákupu odcházel z prodejny spokojen s úslužností a ochotou prodavačů a odhodlán přijít jindy zase. Ve dnech nákupních horeček, jaké propukají obvykle před Vánocemi, je důležité, aby lidé na obou stranách prodejních pultů drželi nervy na uzdě a nepodléhali podrážděnosti a haštěřivosti. Kupující nechL ukvapeně nepeskují personál, když se jim zazdá, že je obsluhuje neobratně nebo pomalu. Je pravda, že někdy mladá, nezkušená prodavačka nedlouho po vyučení má ještě tuhé prstíky, a když balí bonboniéru, mašlička se jí vzpírá, ale zákazník ji nemusí trémovat upřeným pohledem na její ruce, vzdycháním a kroucením hlavou. Lépe je dát najevo pochopení pro obtížnost daného úkonu anebo shovívavě a trpělivě mlčet. Rozhodně se nehodí jízlivě podotýkat: „Moc vám to, slečno, nejde!“ Anebo dokonce volat vedoucího, aL to dá zabalit někomu jinému. Nespokojenost se zbožím se rovněž nesluší vyjadřovat tím, že se na celou prodejnu vykřikuje: „Takovej šmejd si můžete strčit za klobouk! A víckrát mě tady neuvidíte!“ Pokud zákazník odhalil nějaký závažný nedostatek, je mnohem vhodnější diskrétně jej sdělit v rozhovoru mezi čtyřma očima vedoucímu a hlučnou scénou si zbytečně nezavírat dveře dané prodejny pro jiný nákup v budoucnosti, zvlášL je-li prodejna v místě jediná svého druhu. Na obou stranách prodejního pultu by si lidé měli uvědomovat, že žádné lidské konání, a tudíž ani provoz proChlumecké listy

O PRAVIDLECH SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ

dejny se neobejde bez občasných chyb. Stane se, že se prodavačka nebo pokladní splete při vyLukávání položek nákupu. Není nutno ji hned podezírat, že nás chtěla rovnou okrást, stačí ji zdvořile upozornit, že se do součtu zřejmě dostala chyba. Bude jí to nepříjemné a jistě se nám snažně omluví, abychom se nehněvali, že se té chyby dopustila nerada. Je dobré, když jí z rozpaků pomůžeme ujištěním, že se nic nestalo, že to chápeme a že chybu může udělat každý (což je svatá pravda). Však i nám se může stát, že při vykládání zboží z košíku na pokladní pult v samoobsluze přehlédneme nějakou maličkost, balíček droždí nebo čokoládovou tyčinku, aniž jsme ji chtěli pronést za pokladnu bez zaplacení. I my se v takovém případě, aL už si toho dodatečně povšimneme sami, nebo nás na to upozorní prodavačka či pokladní, rozhodně omluvíme. Ani žena či muž u pokladny by se neměli tvářit, jako by odhalili pokus o krádež. I tady je na místě na zdvořilou omluvy pochybivšího odpovědět hlasitým ujištěním, že se nic nestalo. Nepatřičné by bylo reagovat na oprávněné upozornění na chybu zlostně. Klidná, zdvořilá omluva je jediný způsob, jak lze každé pochybení spolehlivě vyřešit k oboustranné spokojenosti. To se týká i případů, kdy v prodejně nechtěně do někoho vrazíme, zakoupeným předmětem větších rozměrů o někoho zavadíme nebo někomu šlápneme na nohu. Je dobré, když se postižený přemůže, byL to třeba i zabolelo, a místo spontánního výkřiku „Jau! Co děláte, člověče, kam čumíte? Dup jste mi na nohu jako slon!“ odpovědět na jeho pokorné „Promiňte“ ujištěním, že se nic nestalo. Něco jiného ovšem je, když provinilec místo omluvy výbojně vyjede: „Snad se vám tolik nestalo!“ Pak se ovšem nelze divit, když se na jeho adresu ozve: „Hulváte!“ S omluvou je samozřejmě třeba si pospíšit, abychom ji vyslovili dříve, než nás postižený zahrne výčitkami. To všechno se přirozeně může odehrát nejenom v prodejně, ale kdekoliv a vždycky je žádoucí řešit to tak, jak jsme uvedli. Pokud se s někým z obsluhujícího personálu znáte, vězte, že prodejna není vhodné místo, abyste si spolu poklábosili nahlas, na úkor ostatních zákazníků o věcech, které se týkají jen vás dvou. Vašemu známému by možná bylo dokonce trapné a nepříjemné, že ho takto zdržujete od obsluhování dalších zákazníků. Prodávající by se sami měli takovým nemístným rozhovorům vyhýbat. Stejně tak by měli vyloučit nebo na nejmenší možnou míru omezit a zkracovat telefonní rozhovory zřetelně soukromého obsahu, kterým zdržovaní zákazníci nutně naslouchají s rostoucí nevolí. K profesionálním kvalitám prodavače náleží schopnost zachovat klid, zdvořilost a úslužnost, i když mu kupující svým chováním lezou na nervy. Je rozhodně třeba udržet jazyk na uzdě, i když by se chtělo zostra vyjet: „Helette se, pane, když se vám to nelíbí, nechte to ležet na pultě a jděte si jinam!“ Za všech okolností platí: Náš zákazník, náš pán. Dá se to říci i jinak: Zákazník má vždycky pravdu (pokud ho prodavač taktně nedokáže přesvědčit, že je na omylu). Při placení není nutné, aby zákazník prodavači děkoval, jak to bylo obvyklé v dobách, kdy byl nedostatek zboží a zákazník překypoval vděčností, jestliže se mu poštěstilo sehnat to, co sháněl. V normálních tržních podmínkách není zač děkovat. V prodejně přece nedostáváme nic zadarmo; nákup platíme a zdvořilá úslužnost není dobrá vůle, ale profesionální povinnost prodávajícího. Poděkovat má proda1 / 2003

vač. Zákazník děkuje jen tehdy, když mu prodavač prokázal zcela mimořádné služby nad rámec svých povinností. Někdy se zákazníkovi v prodejně stane nepříjemný malér. Z ruky mu vyklouzne láhev vína nebo sklenice s kompotem či majonézou, nebo zavadí taškou o pyramidu balíčků s moukou a jeden spadne z výšky na podlahu, protrhne se a vysype. Nepatří se, aby někdo z obsluhujícího personálu bezděčného provinilce ztrapňoval výtkami typu „Vy jste nám tady ale utál pěknej svinčík, pane!“ nebo hlasitě zabědoval: „Ježíši, to je trdlo!“ Zákazníka nelze nechat utonout v rozpacích, jak to napravit. Je naopak žádoucí, aby ihned někdo z personálu přispěchal s košLátkem, kýblem a hadrem, zametl střepy a všechno, co je rozsypáno, a vytřel podlahu a to všechno s dobrotivým výrazem tváře, popřípadě s chlácholivými výroky: „Nic si z toho nedělejte, to se může stát každýmu. Hned to dáme do pořádku.“ Viníkovi se uleví a ochotně si dá připočítat k nákupu úhradu znehodnoceného zboží. Při vycházení z prodejny má - jak již víme - každý přednost před každým, kdo se chystá vejít, byL to byla dáma nebo sebectihodnější kmet. Neznalost tohoto pravidla bývá stále příčinou rozpaků, kdo má komu dát přednost, někdy i nechutných strkanic ve dveřích, když některé energické vcházející dámy nebo starší páni se dovnitř derou v mylném přesvědčení, že pohlaví či věk jim všude a za všech okolností zajišLují přednost. Není tomu tak. To pro dnešek stačí. Příště si povíme o chování v restauracích. Karel Richter

Reklama

41

TAJEMSTVÍ KUCHYNĚ

U stolu italského regionu Lombardie Lombardie (Lombardia) patří mezi největší a nejdůležitější italské regiony. Pokud jde o životní úroveň, jednoznačně stojí na prvním místě. Přičítá se to tomu, že v Lombardii a zvláště pak v hlavním městě regionu, v Miláně (Milano), žijí neobyčejně pracovití lidé. O Miláňanech se říká, že radši pracují než jedí - na rozdíl od zbytku Itálie. A opravdu. Stačí v poledne v baru pozorovat klienty: dámy v kostýmech, pány v tmavých oblecích, jež neomylně prozrazují jejich pracoviště, totiž banky. Spěchají, aby vestoje rychle něco zhltli a zase kvapí do práce. Že by někdo z nich obědval doma, jak je v Itálii všeobecně zvykem, a ztrácel tím 2 - 3 hodiny nejlepšího pracovního času, vůbec nepadá v úvahu. To není jediný rys, kterým se liší. Při představování neopomenou zdůraznit, že jsou především Lombartané, pak teprve Italové. Jméno zdědili po germánském kmeni, který na severu země vystřídal Římany a východní Góty. Udržel se tam od 6. století do roku 774, kdy podlehl Frankům. Ještě dnes se příbuznost s dávnými předky projevuje především v barvě vlasů, očí a výšce postavy. Jejich jazyk, langobardština, se sice zachoval jen v zeměpisných jménech, ale je to nejstarší německý dialekt, který je písemně doložen. A sice ze 7. století, ostatní dialekty se dají sledovat až od století 8., 9. nebo 10. Ale ani to není vše. K obědu dávají přednost sendvičům (tramezzini), spíše jim chutná rýže než nudle, máslo než olivový olej a milují polentu, kaši z kukuřičné krupice. Proto je také jejich jižní spoluobčané nazývají poněkud hanlivě „polentoni“. Polentoni se brání a Italy z jihu označují slovem „terroni“, od slova terra, země, půda. Odpovídající překlad do češtiny by byl burani. Jak vidět, ani Italové si nezůstanou nic dlužni. Milán je po Římě druhé největší město Itálie a je jejím nejdůležitějším obchodním a finančním centrem. Usidluje se tam průmysl vzhledem k husté síti železnic a dálnic, včetně okru42

hu kolem města, a splavných kanálů. Systém dopravy doplňují dvě letiště, Linate a Malpena. V Miláně pracuje 800 000 místních obyvatel a 500 000 jich denně za prací přijíždí. K nejdůležitějším odvětvím průmyslu patří strojírenství, automobilový a letecký průmysl, výroba železničních vagonů, motorů, dále průmysl papírenský, potravinářský, nábytkářský, textilní, oděvní a elektronika. Kromě toho je Milán sídlem mezinárodních koncernů, významné jsou tamní veletrhy a knižní a hudební nakladatelství. Světoznámá je škola pro módní návrháře. Tisíce studentů z různých částí světa se učí italsky jen proto, aby tam mohli studovat. Milán s celou řadou nádherných historicky a umělecky cenných objektů je město výstavné, které však velmi trpí smogem. Stává se, že střed města je pro dopravu zcela uzavřen, nebo, není-li situace tak kritická, jeden den smějí jezdit auta se sudými, druhý s lichými čísly. Ulice jsou však stále stejně plné. Jistě by to nebyli Italové, kdyby něco nevymysleli. Cizinec nikdy nepochopí, kde všechny ty výjimky z přísných zákazů získávají. Z památek, které v žádném případě nelze vynechat, je nádherný dóm z bílého mramoru, který na náměstí Piazza del Duomo svou bělostí jaksepatří svítí. Momentálně je - v důsledku rekonstrukce - částečně pod lešením. Na jeho členité střeše se bez problémů dají strávit hodiny pozorováním hemžení lidí dole na náměstí či v přilehlých ulicích a za jasného počasí výhledem na všechny strany. V blízkosti dómu se nachází překrásná pasáž zvaná podle předposledního italského krále Galleria Vittorio Emanuele. Našly si tam místo luxusní obchody, bary a kavárny - vše hříšně drahé. Pasáží se projde k další světoznámé budově, opeře alla Scala, opeře U schodů. V současné době se rovněž renovuje. O něco dále, v refektáři bývalého dominikánského kláštera vedle kostela Santa Maria delle Grazie, lze zhlédnout fresku Leonarda da Vinciho „Poslední

večeře“, na které jsou nejpřekvapivější nádherné barvy, které se dosud žádné reprodukci nepodařilo věrně zachytit. K již zmíněným pamětihodnostem se řadí i pozoruhodná kniLOMBARDIE

Milano

hovna, Biblioteca Ambrosiana, jedna z prvních veřejných knihoven v Evropě. Zbývá ještě zmínit obchody Versaceho, Gucciho, Valentina v ulici Montenapoleone, jež je synonymem absolutního luxusu. Tomu odpovídají i ceny, které se na zboží zásadně neuvádějí. Předpokládá se, že ten, kdo do takového obchodu vkročí, je schopen zaplatit cenu jakoukoli. Z Milána se jezdí na obligatorní výlety k jezerům Maggiore, Como, Garda a dalším menším, již ne tak známým. Leží v malebné krajině s mírným klimatem, takže koncem února je tam jaro v plném rozkvětu. Z ostatních míst regionu je známé Salo, rodiště houslaře Gaspara Bertolottiho (1540 - 1609), které žije ve sporu s Cremonou, kde zase působili Andrea Amati, rodina Stradivariů a Guarneri del Gesu, o to, kdo vlastně sestrojil první housle. Pře zůstane asi nerozhodnuta a jméno Cremony navždy spojeno s houslemi vynikajících kvalit. V městečku Dongo byl na konci 2. světové války při útěku do Švýcarska partyzány dopaden a zastřelen duce Benito Mussolini. V Mantově se od roku 1951 nachází muzeum Červeného kříže, neboL tam Švýcara Henry Chlumecké listy

TAJEMSTVÍ KUCHYNĚ

Dunanta napadla myšlenka zřídit tuto instituci, když poskytoval pomoc raněným v bitvě mezi Piemontem a Rakouskem u Solferina. Nakonec jedna zajímavost z města Cornello v provincii Bergamo. Už v 11. stol., ač to zní neuvěřitelně, zavedla rodina Tassisů poštovní zásilkovou službu, kterou později rozšířila na celou Evropu a z velké části ji také ovládala. Kromě toho je otcem taxislužby a některých informačních agentur. Sovětský TASS toho má být dokladem, což ruské prameny - na rozdíl od italských - popírají. Z tohoto rodu pochází spisovatel Torquato Tasso, jehož „Osvobozený Jeruzalém“ přeložil Josef Jungmann s úmyslem dokázat, že do češtiny je možné adekvátně přetlumočit vrcholná díla světové literatury. Z významných osobností regionu vynikl Karel Boromejský (1538 - 1584), diplomat, reformátor a milánský arcibiskup, stejně tak jako papež Jan XXIII., vlastním jménem Angelo Giuseppe Roncalli (1881 - 1963) a malíř žánrových obrazů, zátiší a portrétů Michelangelo Merisi, zvaný Caravaggio (1573 - 1610). K nim se řadí vedle Alessandra Volty (1745 - 1827), který sestrojil první baterii a jehož jméno dodnes žije v jednotce napětí, i spisovatel Alessandro Manzoni (1785 - 1873), autor románu „Snoubenci“ (I promessi sposi), ve kterém líčí život v Miláně za španělské nadvlády v 17. století. Hlavní jeho zásluhy spočívají ale - krátce řečeno - ve vytvoření novodobé spisovné italštiny na základě toskánského dialektu 14. století, který citlivě reformoval. Z našich současníků se v Miláně narodili bývalý i nynější předseda italské vlády Bettino Craxi (1934 - 2000) a Silvio Berlusconi (1936). K lombardské kuchyni: její recepty nejsou náročné na přísady, používají v podstatě stejné suroviny jako kuchyně česká, liší se však způsobem jejich zpracování. Takže výsledek je přece jen odlišný.

Risotto alla milanese Rizoto na milánský způsob 75 g másla 50 g morku z kostí 1 / 2003

1 malá cibule 350 g rýže sklenice suchého vína trochu šafránu 1,5 l vývaru sůl a pepř 50 g parmazánu V hrnci rozpustit máslo a morek, přidat nadrobno pokrájenou cibuli a podusit. Přisypat rýži a nechat zesklovatět. Přilít víno a přivést do varu, přidat šafrán. Za stálého míchání postupně přilévat vývar tak, aby ho rýže hned vsákla. Osolit a opepřit. Asi za 20 minut by rýže měla být hotová. Pak přimíchat zbývající máslo a sýr. Pod pokličkou nechat několik minut odpočívat. Zbude-li rizoto, lze je zpracovat na Risotto al salto, rizotové koláčky. Zformují se kompaktní placičky a opékají se na rozpáleném másle po obou stranách dozlatova. Před podáváním se sypou parmazánem.

Drš{ky na jiný způsob než naše polévka je Trippa in umido di mezzanotte della vigilia di Natale, tedy Drš{ky, které se jedí v předvečer Vánoc. 2 kg drštěk 100 g špeku 2 stroužky česneku svazek nadrobno nakrájené petržele 1 stvol řapíkového celeru 4 mrkve 500 g cibule vývar nebo voda DršLky umýt a 2 hodiny vařit ve slané vodě. Pak nakrájet na malé kousky. Nadrobno nakrájený špek, česnek a petržel rozdrtit na kaši. Dát do hrnce a na ní podusit na kousky nakrájenou zeleninu. Přidat dršLky, vývaru přilít jen tolik, aby byly potopené. Na slabém ohni 4-5 hodin vařit. Občas zamíchat a dolít tekutinu. Ke konci by vývar měl být vypařen. Jako příloha se podává polenta nebo krajíčky kukuřičného chleba. Tortelli di zucca Těstové taštičky s dýňovou náplní 2 kg dýně 150 g pečiva z hořkých mandlí (amaretti)

50 g sladkokyselých naložených jablek 100 g parmazánu 1/4 cibule trochu muškátového ořechu 2 lžíce másla, sůl Dýni nakrájet na plátky, odkrojit kůru, odstranit jádra a v troubě při 200 °C asi 20 minut péci. V misce vidličkou rozmačkat, přidat rozdrobené amaretti, nadrobno pokrájená jablka, sýr, nakrájenou cibuli, muškátový oříšek a promíchat. Těsto vyválet, vykrájet obdélníky asi 4x8 cm, na každý dát trochu náplně, přehnout, aby vznikly čtverečkové taštičky. Kraje dobře stisknout, uvařit v osolené vodě a polít rozpuštěným máslem. Vánoce jsou sice už za námi, ale panettone, od slova pane (chléb) s augmentativní příponou, se jí podobně jako u nás vánočka s větší či menší intenzitou po celý rok. Na Vánoce však v Itálii nesmí chybět nikde. Těsto je podobné vánočkovému, přidávají se však kromě hrozinek mandle, ořechy, kandované ovoce a koření. Těstem se naplní vysoká papírové forma, která se po upečení nestrhává, neboL pečivo chrání před vyschnutím. Má-li se věřit legendě, panettone vděčí svému vzniku nešLastné náhodě, kdy vrchní kuchař u dvora Ludovica Sforzy spálil moučník určený na vánoční tabuli. Hosté byli velice rozladěni. Mladý pomocník kuchaře, Toni, vzal zbytek těsta a vylepšil jej ovocem, vejci, mandlemi, ořechy a kořením. Výsledek nebyl na první pohled příliš vábný, ale o to lépe chutnal. Od té doby se tato novinka nazývala „pane di Toni“, odtud tedy panettone. Tím končí soubor článků o Itálii, ač by bylo možné ještě pokračovat sedmi zbývajícími regiony. Všeho moc škodí - to platí jak pro témata v Chlumeckých listech, tak pro kalorie z italské kuchyně. V příštím čísle se na závěr objeví článek o těstovinách, neboS ty jsou nadřazeny všem regionům a italská duše se v nich projevuje v celé své šíři. Hana Tomsová 43

ZDRAVÍ

Zeleninové pokrmy

DO NOVÉHO ROKU ZDRAVĚ A LEHCE Po vánočních lahůdkách a sladkostech vám nabízíme několik chutných, ale hlavně zdravých a lehce stravitelných pokrmů Opečené brambory s bylinkovým tvarohem

Rýžová pánev s mrkví a pórkem

Na čtyři porce potřebujete: 1 kg menších brambor, 1 polévkovou lžíci másla nebo margarínu, 4 polévkové lžíce kmínu.

Na čtyři porce potřebujete: 400 g celozrnné rýže (Uncle Beans), 1 kostku zeleninového vývaru, 1 velkou cibuli, 500 g sladké karotky, 200 g pórku, 2 polévkové lžíce oleje, špetku curry, mletý bílý pepř, bylinkovou sůl.

Na bylinkový tvaroh: 1 cibuli, 250 g netučného tvarohu, 2 polévkové lžíce mléka, 2 polévkové lžíce zakysané smetany, 3 polévkové lžíce směsi nasekaného koření, pepř, sůl. Na salát: 1 paprikový lusk, 1 cibuli, 3 snítky celerové nati, 150 g bílého zelí, 3 polévkové lžíce octa, 3 polévkové lžíce oleje, černý pepř, špetku soli a cukru, 2 polévkové lžíce směsi nasekaného koření. Příprava: 1. Brambory důkladně omyjeme a podélně rozkrojíme. Plech na pečení pomastíme a posypeme kmínem. Na plech dáme půlky brambor, rozkrojenou stranou nahoru, a pečeme 30 minut v troubě předehřáté na 200 °C. 2. Mezitím oloupeme cibuli, nakrájíme ji nadrobno a přidáme tvaroh, mléko, zakysanou smetanu a koření. Dochutíme pepřem a solí. 3. Paprikové lusky omyjeme, cibuli oloupeme a vše nakrájíme na plátky. Bílé zelí drobně pokrájíme. Suroviny pro dressing smícháme, dochutíme dle přání a přelijeme přes hotový salát. 4. Opečené brambory podáváme s tvarohem a salátem. 44

Příprava: 1. Rýži uvaříme dle návodu, do vroucí vody přidáme kostku zeleninového vývaru. 2. Mezitím oloupeme cibuli, podélně ji rozkrojíme a nakrájíme na plátky. 3. Pórek podélně rozkrojíme, omyjeme a podélně nakrájíme. 4. Mrkev omyjeme, očistíme a nakrájíme na tenké plátky. 5. V pánvi rozehřejeme olej a zeleninu osmažíme. 6. Přidáme uvařenou rýži, curry, pepř a vše dochutíme bylinkovou solí. 7. Ihned podáváme.

Zeleninová polévka s palačinkou Na čtyři porce potřebujete: 2 vejce, špetku soli, 4 polévkové lžíce mléka, 2 polévkové lžíce hladké pšeničné mouky, 2 polévkové lžíce nasekané směsi bylin (např. petržel, kerblík, estragon), curry na špičku nože, pepř, 2 čajové lžičky oleje, 150 g brokolice, 150 g květáku, 150 g cibule, 2 rajčata, 800 ml zeleninového vývaru.

Příprava: 1. Vejce rozšleháme, přidáme sůl, mléko, mouku a koření. Hotovou směs dochutíme pepřem a curry. 2. Na pánvi rozpálíme olej a z připravené směsi usmažíme dvě až tři palačinky. 3. Každou palačinku rozřízneme na polovinu, pevně srolujeme a nakrájíme na tenké plátky. 4. Brokolici a květák očistíme, omyjeme a rozdělíme na malé růžičky. Cibuli také očistíme, omyjeme a nakrájíme na plátky. 5. Rajčata omyjeme, rozpůlíme a odstraníme zrníčka. Půlky nakrájíme na plátky. 6. Zeleninový vývar uvedeme do varu. Připravenou zeleninu v něm deset minut povaříme. Hotovou polévku dochutíme solí a pepřem. 7. Polévku podáváme horkou na talíři a přidáme palačinkové šneky.

Zeleninová směs s jablečným krémem Na tři porce potřebujete: 500 g brambor, 500 g mrkve, 1 tenký pórek, 1 stroužek česneku, 1 polévkovou lžíci oleje, 200 ml nízkotučného mléka, 250 g netučného tvarohu, sůl, mletý muškátový ořech, bílý pepř, 2 čajové lžičky nastrouhaného křenu, 1 velké jablko (kyselejší chuti), 1 kyselou okurku, 25 g lískových nebo vlašských ořechů, 100 g nastrouhaného sýru, 2 polévkové lžíce plnotučného jogurtu, svazeček petržele, 20 g másla. Příprava: 1. Brambory a mrkev oloupeme a pokrájíme nahrubo. Chlumecké listy

ZDRAVÍ

2. Pór očistíme, podélně rozkrojíme a omyjeme. Světlou vnitřní část nakrájíme na centimetrové kousky, tmavou, vnější část pórku dáme stranou. 3. Stroužek česneku oloupeme a rozdrtíme. Olej rozehřejeme v hrnci, přidáme česnek a pokrájený pórek a krátce podusíme. Přidáme brambory a mrkev a opět dusíme. 4. 4 polévkové lžíce mléka dáme stranou na jablečný krém. Zbytek nalijeme na podušenou zeleninu, přidá-

me muškát, sůl a pepř, promícháme a znovu přivedeme do varu. Vaříme přikryté 15 minut. 5. Jablko omyjeme, oloupeme, zbavíme ho jádřince a nakrájíme nahrubo, kyselou okurku jemně nakrájíme, ořechy rozdrtíme. 6. Tvaroh pečlivě rozetřeme spolu se zbytkem mléka, křenem, jogurtem, sýrem, jablkem, ořechy a kyselou okurkou. Hotový jablečný krém dochutíme solí a pepřem. 7. Tmavou, vnější část pórku jemně

pokrájíme, přidáme k zelenině, vypneme vařič a zeleninu necháme ještě dvě minuty v zavřeném hrnci. 8. Petržel omyjeme a jemně nasekáme. Polovinu přimícháme k jablečnému krému. Zbytek spolu s máslem přidáme k zelenině a promícháme. 9. Zeleninu rozdělíme na talíře a navrch dáme jablečný krém. 10. Ihned podáváme. Přetištěno z časopisu ZDRAVÝ ŽIVOT

Zmírněte své potíže

JAK BOJOVAT S RÝMOU Podle statistik se každý z nás musí třikrát do roka potýkat s rýmou. Bohužel, diabetici ještě častěji. Naštěstí tomu tak být nemusí. Dříve se sice tvrdívalo, že lidé s diabetem jsou náchylnější k infekcím, a tedy i k rýmě, ale to platí jen za určitých podmínek. Infekce a rýma napadají častěji ty lidi, kteří mají špatně nastavenou hladinu krevního cukru. Takových je ovšem bohužel mnoho. Poněkud všeobecně by se tedy dalo tvrdit, že diabetici bývají nákazami postiženi častěji než zdraví lidé s dobře fungujícím metabolismem. Musí se tedy diabetik nutně smířit s tím, že se mu sliznice nosu zanítí a zduří, že mu začne „kapat“ z nosu a nebude moci dýchat nosem? V žádném případě.

Pora€te se v lékárně Rýmě lze vyhlásit úspěšný boj. Například právě při počínajícím nachlazení, když je zřejmé, že se rýma blíží, mohou vašemu imunitnímu systému pomoci v boji proti virům vyšší dávky vitaminu C. Vitamin C je mimo jiné obsažen v citrusových plodech. K podávání vitaminu ve vysokých dávkách jsou vhodné především šumivé tablety nebo jiné přípravky z lékárny. V pokročilém stadiu rýmy přinášejí úlevu speciální nosní spreje nebo kapky (k do1 / 2003

stání pouze v lékárně), které působí proti otoku nosní sliznice. Jejich účinek trvá zpravidla šest až osm hodin, a musejí se tedy aplikovat pouze dvakrát denně. Toto dávkování by se také nemělo překračovat. Jinak by se nosní sliznice mohla navíc podráždit a při delším používání by vysychala. Na rýmu jsou v lékárně k dostání také léky k orálnímu užívání. Působí zevnitř a zmenšují produkci sekretu, takže nám přestane „kapat z nosu“. Ale pozor: Také příliš silná redukce sekretu může vést k vysušení nosní sliznice. Dbejte proto přesně pokynů uvedených v příbalovém letáku a v případě pochybností se raději ještě zeptejte v lékárně, zda je příslušný preparát pro vás vhodný.

Inhalace přináší úlevu Při plně rozvinuté rýmě zmohou často pravé divy inhalace. Díky nim se usnadní dýchání nosem, hlen zřídne a lze ho lépe vysmrkat. Při inhalování bychom ovšem neměli postupovat jako v dobách našich babiček - tedy naklonit se nad umyvadlo s horkou vodou a přes hlavu si dát ručník. Moderní stolní inha-

látory poskytují záruku, že inhalace bude působit tam, kde má, tedy v nose a v hrdle. Jako přísady k inhalování jsou vhodné éterické oleje z kosodřeviny, tymiánu nebo blahovičníku (eukalyptu).

Jojobový olej na podrážděnou kůži Při častém smrkání (používejte nejlépe papírové kapesníčky na jedno použití!) se stává, že kůže nosu zrudne a je velmi citlivá na dotek. V tomto případě mají zklidňující účinek jemné nosní masti nebo krémy s hojivým dexpanthenolem nebo protizánětlivým heřmánkem. Informujte se v lékárně. ObzvlášL účinnou a navíc výživnou přírodní substancí je jojobový olej. Udržuje kůži kolem nosu, podrážděnou nadměrným smrkáním, hebkou a chrání ji před vysušením. Rýmu sice nelze vyléčit, ale lze zmírnit její nepříjemné průvodní jevy. Diabetici by navíc měli dbát na správný metabolismus, aby nebyli nadměrně náchylní k infekcím. Přetištěno z časopisu ZDRAVÝ ŽIVOT 45

ČASY MINULÉ

Slavnost koní a jezdců v Chlumci n. C. Potěšila mě připomínka Jiřího Křepely v časopise Jezdectví /XI-2002/, že Zlatá podkova se letos dožije požehnaných 38 let. Vrátily se mi vzpomínky na její začátky. Je mi bezmála 84 let a mnoho času na vzpomínání mi již nezbývá. Přesto se s přáteli pamatuji na tu podivnou dobu. Rád bych připomněl odvážnou činnost jedinců v době tehdejšího diktátorského režimu. Kdo se kdy účastnil jakékoli akce v propagaci jezdeckých nebo výstavních soutěží, dovede si představit i potíže s organizaci první Zlaté podkovy v době, kdy koním a jezdcům nebylo ještě přáno. Dovoluji si v přiloženém článku krátkou vzpomínku na první ročník Zlaté podkovy v Chlumci n. C. Psal se červen v roce 1966. Zemědělské noviny z popudu redaktora Břetislava Vystrčila vyhlásily jezdeckou a vozatajskou soutěž mladých zemědělců o „Zlatou podkovu“. Po rozmluvě s milovníky koní, ředitelem Státních lesů ing. Fabiánem, vedoucím Šlechtitelské stanice ing. Pacákem a dragounským důstojníkem v záloze Brettem, nabídli jsme ZN možnost uspořádání v Chlumci n. C. Bez jejich morální, personální a materiálové podpory by se soutěž neuskutečnila. Redakce ZN ráda vyhověla s ohledem na jezdeckou i chovatelskou tradici v tomto zemědělsky vyspělém koutu Čech. U okresních zemědělských orgánů v Hradci Králové pocítili jsme od počátku opatrnictví z obav před vznikem Selské jízdy, která byla současnému režimu trnem v oku. Podařilo se však získat místní Osvětovou besedu (v rámci Klicperova Chlumce), pochopení MěNV, ČSM v Hradci Králové i vlažný souhlas Okresní zemědělské správy. Soutěž se konala po dva dny a počasí nám mimořádně přálo. O průběhu této události z rozsáhlých článků v ZN vybírám podstatné části. Cituji: „V Chlumci je přihlášen nejvyšší počet startujících - přes 60! Sjedou se hoši a děvčata ze širokého okolí, aby v sedlech a vozmo bojovali o postup do finále o pěkné čestné ceny, které je očekávají. Ceny jsou připraveny nejen pro sobotní vítěze, ale také pro nejlepší jezdce z JZD, Státních statků a plemenářských ústavů. Konkurence je silná a zvláště dráha terénem s překážkami přímo v zámeckém parku je nesnadná, náročná na vedení koně. Velmi dobře ji se svými spolupracovníky připravil obětavý Dr. Jenček. Přes sedm tisíc diváků na Zlaté podkově. Pan Kinský by se divil. Nic proti panu hraběti nemám, byl to zřejmě osvícený feudál, věnoval se chovu koní, uspořádal na svých lukách prvé dostihy v Čechách. A kdo ví, jak by to dopadlo s Velkou pardubickou, jejíž předchůdkyní byla v r. 1863 Velká chlumecká steeple-chase, kdyby ji pan Oktavián pořádal každý rok. Ale rozhodně myslím, že by do zámeckého parku nepustil tisíce lidí, stavu převážně selského, kteří by v překrásném prostředí pod mohutnými buky fandili svým koním a chlapcům. V neděli v Chlumci měli všichni závodníci ve svém erbu „Zlatou podkovu“. 46

Bylo na co se dívat. První „ách“ vydalo obecenstvo, když dráhou projel vysoký lovecký kočár tažený čtyřspřežím kladrubských běloušů. Břesknými fanfárami dvou myslivců byl závod zahájen. A pak už projevy nadšení, zklamání a obdivu nebraly konce. Diváci bouřlivě povzbuzovali své reprezentanty v soutěži mistrů opratí na trati i pro zkušeného vozku těžké. Trnuli nad krkolomným pádem se šLastným koncem jednoho z jezdců o Zlatou podkovu, tleskali 12 letému Bohumilu Línkovi v soutěži mladých talentů a obdivovali ukázku ovladatelnosti čtyřspřeží. Když závody skončily, sešli se ještě jednou všichni závodníci a diváci na zámecké terase, aby z rukou pořadatelů dostali ceny za umístění v jednotlivých soutěžích. Cen se sešlo požehnaně, a tak spokojeni odcházeli všichni. Diváci, kteří prožívali pěkné odpoledne, jezdci i pořadatelé, jejichž usilovná práce nabyla marná. Důležité je, že mladí jezdci z JZD a Státních statků od těch lepších něco odkoukali a všichni dohromady se zasloužili o renezanci jezdeckého sportu u nás.“ Konec citátu. Po mimořádném úspěchu v Chlumci n. C. nebyl pak v dalších letech problém ve zmíněné soutěži pokračovat. MVDr. Miloslav Jenček

PŘES SEDM TISÍC DIVÁKŮ na Zlaté podkově Pořádalo se to tam, kde baroko zanechalo překrásný klenot - chlumecký zámeček, s nimž si stavitelé dětsky pohráli. V sobotu a v neděli se v jeho parku odehrával speciální sportovní boj. Ryze zemědělská záležitost - další první koho „Zlaté podkovy“, organizované Zemědělskými novinami; diváci s vyhraněně speciálním zájmem: ošlehané tváře, tvrdé dlaně, věk nejrůznější; závodníci: jen ze zemědělských podniků či plemenářských stanic, věk mládežnický. Všichni s jednou velkou, krásnou láskou, kvetoucí od mládí až k šedinám - ke koním. Těch zamilovaných se tam sešlo přes sedm tisíc! „Zlatá podkova“ se teprve narodila - ale velmi brzy se bude o ní mluvit ve všech vesnicích, v každé zemědělské rodině! Kočí JZD Polabí v Opatovicích n. Lab. Josef Vosyka přijel do Chlumce na kole a po oba dny byl za bariérami chlumeckého improvizovaného závodiště. To bylo jediné, co ho mrzelo; že „Zlatá podkova“ už není pro jeho dávno prošlé abrahámoviny: „Hned bych na to sedl!“ Celý život mu ubíhal v lásce ke zvířeti, proto musel přijet i pod chlumecký zámek, ačkoliv nikdo z jeho či ze sousedních vesnic v sedle nestartoval. Co ho přitáhlo ke „Zlaté podkově“, co jej nejvíce zaujalo? Chlumecké listy

ČASY MINULÉ

„Samozřejmě stavba koní, jejich schopnost, potom mladí jezdci a také jejich umění koně ovládat!“ Když Kladrubští předváděli ve vložce své skvostné exempláře anebo JZD Lovčice se chlubilo svou několikačlennou koňskou „Miss Chlumec“ (spřežením, které u diváků zvítězilo v kráse), Josef Vosyka to všechno přímo hladil svýma očima. Jedna z těch sedmi tisíc velkých lásek! Ani zemědělské družstvo z Běchar na Jičínsku nemělo v Chlumci své reprezentanty, přesto však odtud přijela plná „vejtřaska“ členů a členek JZD. „Víte, já jsem traktorista, ale to proti koním není nic. Traktoru předhodíte trochu nafty a už to jede. Ale ovládnout koně, to je malé dobrodružství a svým způsobem i umění!“ To, prosím, hovoří traktorista JZD Běchary Kejzlar! S kočím běcharského zemědělského družstva Pacíkem to jen hrálo - proč vlastně nestartuje, vždyL i věk by odpovídal? „To souvisí s tím, že se všeobecně koně trochu podceňovali. Tet to nějaký čásek potrvá, než se všude - i u nás přesvědčíme, že i tento sport bude mít v celkové práci družstva své místo, hlavně samozřejmě pro mladé. Tady

S NÁMI SE NESTANETE MILIONÁŘI Správné odpovědi:

1 B, 2 A, 3 C, 4 B, 5 D, 6 C, 7 A, 8 D, 9 A, 10 C

naše zootechnička (takové hezké, černovlasé děvče) by mohla hned jezdit. A ta vaše Zlatá podkova tomu všemu jistě pomůže na nohy.“ To už je zase názor traktoristy Kejzlara, člena představenstva běcharského družstva. Bezpochyby i běcharské najdeme brzy mezi startujícími. VždyL členové jeho družstva nevynechají žádné dostihy, žádné závody či soutěže na koních, alespoň zatím za bariérami. Ani Velká pardubická ani poděbradské dostihy se neobejdou bez nich. Tam všude zajíždí plná „vejtřaska“ oněch velkých běcharských lásek! Jan Tomášek ze Státního statku Plačice u Hradce Králové je ještě vlastně chlapcem. Vztah ke koním zdědil doma, jezdecký oddíl v zemědělské učňovské škole ve Stěžerech tu lásku jen oživil. V Chlumci už byl mezi startujícími: „Nesmírně mne to baví! Ta souhra mezi jezdcem a koněm, to je snad to nejhezčí. Člověk musí předpokládat, co kůň udělá, musí mu především - věřit! Zlatá podkova je velkou soutěží a určitě může k nám do zemědělství přitáhnout mladé lidi.“ Člověk, kůň a k tomu sportovní boj - co může být pro mladé srdce přitažlivější? V Chlumci se představil kolektiv sedmi tisíc lásek. Tato láska, spojující mladé i ty starší z vesnic, však nezná hranic ani žádného limitu co do počtu! Jiří Novák Zemědělské noviny 14. 6. 1966

Reklama

1 / 2003

47

ČASY MINULÉ

Zapomenutá řemesla ze starého Chlumce n. C. Na návštěvě u mistrů kolářů Chlumec kdysi býval bohatý na různé druhy řemesel, která se poznenáhlu ztrácí a mizí kdesi do nenávratna. Dnes jsem se vydal ke kolářům, kteří sídlili v ulici Komenského, a říkalo se tam u Štěrbů. Kolařina je velmi starým řemeslem, vždyL již staří Římané používali u svých bojových vozů dřevěná loukoLová kola. Kolo bylo a je jedním z velmi významných vynálezů lidstva. Nutno poznamenat, že původní obyvatelé amerického kontinentu kolo neznali. Dřevěnému loukoLovému kolu bude nejméně 2000 let a jeho éra pomalu končí. A u nás v Chlumci asi definitivně. Jsem na návštěvě u posledního žijícího chlumeckého koláře Josefa Štěrby, který mi bude o svém řemesle vyprávět. Pepa je velice skromný člověk, chvíli váhá a pak přeci jen se dává do vyprávění. Jsem velmi mile překvapen. Přináší jím psanou velkou knihu, kroniku rodu. Nemohu celou knihu přečíst, tak jsme se dohodli, že mi Josef poví ně-

co z jejího obsahu a odpoví na moje otázky, které mám připraveny. Tatínek, Karel Štěrba, se narodil 1. XI. 1885 a zemřel 5. XI. 1958. Byl mistrem kolářským v Komenského ulici. Měl dva syny, Karla, Josefa a dceru Milušku. Vyučil svému řemeslu 12 učedníků. Prý se říkávalo „kolařina velká dřina“. Oba synové se vyučili u svého otce. Kolářskému řemeslu se bylo nutné učit podobu tří let. Pracovalo se pilně celý týden, včetně soboty a navečer bylo ještě nutné uklidit dílnu a dvůr. Měli jsme tři stroje. Pásmovou pilu, kterou si tatínek sám vyrobil ze dřeva. Kombinovaný velký soustruh na dřevo a hoblovací stroj. Vyráběli jsme sadařské žebříky, někdy i velmi dlouhé, nejdelší 11 m. Byly šikovné a lehké, proto se lidem líbily. Dále jsme vyráběli hospodářské vozy až na 30 q. Vzpomínám si např. na naše zákazníky pana Jiránka z Lukové a pana Doležala z Chlumce n. C. Nesmím zapomenout i na výrobu ma-

lých ručních čtyřkolových vozíků, kterému se říkalo „žebřiňáček“. S těmito vozíky jezdívali chudší lidé do lesa na dříví. Hospodářům jsme dodávali žebřiny na sena a na žně. Počátek výroby začínal už v lese, kde jsme museli v zimním období skácet a vykopat větší smrky včetně aspoň tří kořenů, abychom nejlepší a nejrovnější kořen mohli nechat jako nos u žebřin. V zimě jsme chodili těžit dříví do lesa a tatínek si vybíral stromy tak zvaně na stojato. Měl také svoji značku na označování stromů. Několik dní nám trvala práce v lese, než jsme zpracovali potřebné dřevo k naší další práci. Na oje k vozům bylo zapotřebí břízy, další materiál byl potřebný na různé násady k vidlím, lopatám a motyčkám. Pro dříví nám jezdil pan František Janda, chlumecký povozník. Vozíval tři fůry bříz, dvě fůry dubů a 5 m3 štípaných dubových polen. Některý rok jsme jezdívali do Obory u Lovčic na jilmy na hlavy kol.

Reklama

48

Chlumecké listy

ČASY MINULÉ

Reklama

Koncem měsíce listopadu jsme začínali vyrábět sáňky rohačky, byla to práce zajímavá. Tenkrát stály sáňky okolo 90 K a větší 130 K. Jeden rok bratr Karel navrhl, že budeme vyrábět hokejky, ale byla to práce úmorná. Pracovali jsme s jasanovým dřevem, které se musí nejdříve dlouho vařit, a pak přes formu ohýbat. Měli jsme však odbyt. Hlásili se kluby z N. Bydžova, ze Žiželic, Skochovic a až od Nymburka. Karel zhotovil i brankářskou hokejku pro Milana Ettla. Každý chtěl hokejku od nás, protože dlouho vydržely - prostě nepraskaly jako ty lepené. Jaká byla konkurence? V Chlumci bývali tři koláři, pan Josef Kycelt, který byl zároveň hostinský, ale po několika letech svou kolářskou živnost zrušil. Pan Karel Stoklasa, prováděl kolařinu asi deset let, později si koupil malé nákladní auto a zavedl si autodopravu. Můj tatínek měl stále dost práce, protože jsme pracovali dobře a poctivě. Pro chlumecký zámek jsme opravovali kočáry a v zimě i projížtkové saně. Když jsme dali všechno pěkně do gala, cestoval kočár k panu Vávrovi, který byl kovář a odtud k panu lakýr1 / 2003

níkovi Kráslovi. Potom již v barvách a plném lesku mohl jet na přehlídku. Také jsme opravovali řezníkům „bryčky“. Pro správu státních silnic jsme dělali několik stovek násad k lopatám a chlumeckým řezníkům jsme dělávali z habrového dřeva topůrka k řeznickým sekerám. Vrátíme se ještě k loukoLovým kolům. Nejlepší bylo, když jsme mohli vyrábět všechny čtyři kola najednou. Přední kolo mělo výšku 90 cm a zadní 120 cm. Když se do hlavy nabíjely špice, musela být hlava napařena pěti litry vroucí vody. Naopak každá špice musela být namočena ve vodě studené. Potom jsme vzali 7 kg kladivo, kterým jsme špice do jilmové hlavy nabíjeli. Jedno kolo trvalo šikovnému dělníkovi jeden den. Cena jednoho kola se kdysi pohybovalo kolem 250 - 300 K. Zavzpomínáme na ostatní živnostníky v Komenského ulici: pan Tyrychtr - obuvník pan Rychtr - stáčírna a prodej lah- vového piva pan Hošek a paní Hošková - dámské - a pánské krejčovství pan Vacak - krejčí pan Štěrba - strojní kolářství

pan Houška - klempířství pan Zita - kovář pan Ebert - zámečník a vahař pan Šafránek - cukrář pan Zima - studnař pan Knob - hodinář pan V. Černý - sedlář a čalouník pan Krsek - holič pan Müler - obuvník pan Mádlo - koloniální obchod Kolářské řemeslo v rodině Štěrbů bylo provozováno po dobu čtyř generací. Tato živnost strojního kolářství zanikla v roce 1978. Celé vyprávění pana Josefa Štěrby jsem se zájmem a pozorně poslouchal a velmi děkuji za ochotu, vstřícnost a za výklad některých odborných údajů. Vím, že bude v letošním roce slavit své 81. narozeniny, a tak mu přeji i za čtenáře Chlumeckých listů, aby mu ještě mnoho let sloužilo dobré zdraví. Vzpomínám jeho bratra Karla, který absolvoval v roce 1942 v Praze zkoušku na mistra kolářského a z 50 absolventů skončil s vyznamenáním jako první. Byl i dobrý sportovec tenista a trenér. Ten už mezi námi nežije. Spolu s Josefem zdravíme všechny Chlumečáky. Jindřich Celler 49

ČASY MINULÉ

Marie Adamcová

KLAMOŠSKÉ VZPOMÍNKY Ke konci roku jsou vždycky Vánoce Letošní jaro na naší zahradě začínalo už v lednu. Hned u vchodu v ostrůvcích sněhu zářily žluté talovíny. A bylo jich, jak když naseje. Rok 2002 začínal krásně. Ale jak se blížil k jaru, pršelo a pršelo. Cidlina přímo hřměla - ta tichá a lenivá kráska bila vztekle do břehů, až se přelila do rozlivových luk. Mlýn v Lučicích doslova obklíčila i s kostelíkem a zalila i luka v Kladrubech až k silnici. Tak velké vodní plochy jsem ještě na Chlumecku neviděla. Půda byla podmáčená, nedalo se vyjít ani do naší zahrady. Voda čvachtala při každém kroku. Stádečko bledulek v jejím nejnižším místě vystrčilo své čumáčky také předčasně a stálo urousané v mokrotě, ještě zpola rozvité. A lilo a lilo.

Voda stoupala, jejich zvonky se v ní zrcadlily a přišel den, kdy je zalila úplně a ještě je každou noc zasklil ledový křís - byly jak Sněhurky ve skleněné rakvi. Chtěli jsme jim pomoci a vodu jsme zkusili vyvážet daleko od nich. Deset koleček a nic. Vtekla tam další z podmáčených vyšších míst, zatím ještě zpola rozmrzlých. Nemohla jinak. A jako už třetí nebo čtvrtý rok, proletěl tudy vichr, od jihu k východu - jako by tu byl pro něho nějaký příhodný koridor a lámal borovice v lese jak stébla trav. U nás ve Štítě padly další lípy - první smršL zlomila hned u kořene památnou Sovovu lípu a letos vyvrátila další. V Lučicích vykonala dílo důkladněji. Vyvrátila celou alej nádherných mohutných lip ke kostelíčku i s kořeny a jak padlí v bitvě ležely tu při potoku topoly s ohromnými vývraty. Stromy, které zůstaly, byly orvané a zmrzače-

né. Pak se počasí zklidnilo, ale mokro a bohaté rosy byly i nadále. Začali jsme tušit, že předpovědi po tragických povodních na Moravě o tom, že podobná neštěstí potkají kraje v okolí velkých řek v Čechách, budou pravdivé. A vskutku. Pozlehýnka a nenadále se potápěly jižní Čechy, budějovičtí jezdili po svém náměstí v lodích, krumlovským z běsnícího veletoku Vltavy v nižších místech města vyhlížely jen střechy, jinde poplakávala okna prodloužená zrcadlením a k hrůze všech, přeplněné potoky, nepatrné nitky, hnaly se hřmící a přiživovaly běsnící velké toky. A voda se valila dál. Co nikdo nečekal - stála tu přece vltavská kaskáda - doplnila však rychle jejich kapacitu a téměř se převalila přes jejich koruny. Ohromujícími vodopády padala do už plných koryt, rozlévala se doširoka a smetala a zaplavovala nížinnou krajinu. Mizely domy, mizely celé části vsí. Pražskou tragédii už každý zná. Ještě dlouho po potopách vypadala jak krasavice vylezlá z nečekané koupele, mokrá, zplihlá, bahnitá. Byli jsme potěšit své známé v Chuchli. Takovou pohro-

Reklama

50

Chlumecké listy

ČASY MINULÉ

mu jsme nečekali. Vysoko v korunách popleněných stromů vlály igelitové fábory nákupních tašek uvízlé za ucha v jejich polámaných korunách. Prázdné domy s vybitými okny, zabahnělé až ke střechám stály pusté bez života a všude zátarasy prken, bahna a klád. Jak po biblické potopě. Jejich dům doslova hučel. Vrzala míchačka, kvílely vrtačky, fučely sušičky a větráky - dodělávali nové podlahy. Byli veselí. Zvítězili. V srpnu je převáželi v pontonových lodích - nastupovali okny v druhém patře - sedmdesátiletý pan architekt s ženou a jejich mladí s rodinou. Ale měli štěstí. Stačili hodně vystěhovat do půdních prostor. Jsou mimořádně činorodá rodina. To jsme poznali, když jsme odjížděli zadem vedle trati do Malé Chuchle. Většina domů zela prázdnotou, stály zpustlé s černými děravými okny. A po stranách jen navážky vysokých bariér zničeného nábytku, ledniček, televizí - v té bahnité nížině skutečný apokalyptický obraz zkázy. Jeli jsme rovnou domů, sem k nám - už jsme z Prahy nechtěli nic vidět - bolest zalézala až pod kůži. A na podzim zase pršelo. Snad denně. V polích se leskla zrcadla vodních ploch, půda už vzala co mohla. Blížila se zima a vyplavení trnuli, co vyvede s jejich podmáčenými domy. Stojím u okna a dívám se do zahrady. Za pět dnů už budou Vánoce. Mrzne mezi mínus sedmi až patnácti a je to moc krásné. Vesničky obklopil něžný opar, někde se mění v mlhu, svítí úplněk. Katastrofy mívají poetic1 / 2003

kou nádheru. Daly by se přirovnat ke krásným ženám, okouzlují a ozvláštňují prostředí, ve kterém se pohybují - ale bývají spíše tragédií pro toho, kdo si je vezme. To je zvláštní - krásné muže neznám. Muži jsou obdivuhodní nebo fascinující, okouzlující, talentovaní, ale krásní? Jsou krásní spíše pro své vlastnosti, pro svou osobnost, vitalitu. Vůbec si nevzpomínám na krásné muže - jen na ty zajímavé i nehezké, ale pozoruhodné nebo výjimečné. Pokud jsou krásní a mají přívažek vlastností, které zdobí muže - je to přírodní úkaz. Kdo ví, jak vypadal Kristus. Byl jistě strhující, když už dva tisíce let nás provází, aL chceme nebo ne. Můžeme být i atheisté a přece jsme neseni proudem křesLanství, které je základem ideálu, ke kterému klopotně klopýtáme. Demokracie, humanita, láska. Také obětavost, pochopení - to všechno

namáhá - tak moc a také stále uniká. Snažíme se jít k Betlému každý po svém. Máme jej, byL jen kousek a ještě pečlivě a s ostychem tajený, v sobě. A právě ve dnech, kdy se slaví svátky jeho narození, unavení zdobíme stromeček, přemýšlíme u výloh a přepočítáváme své možnosti v peněžence. Vánoční svátky našeho dětství byly jiné proti dnešním. Byly zdánlivě prostší, ale měly svůj scénář a rituál, který se týkal celé vsi. Ještě dříve než chodil Mikuláš, vylovily se rybníky. Obvykle ke konci listopadu. Nejdřív se vylovil Špičák a až potom se začala vypouštět voda z Homoláku. Otec pomalu odebíral prkýnka z haltýře, voda ubývala a z vrb odlétaly lodičky žlutých listů už ne na hladinu rybníka, ale na jeho bahnité dno. U haltýře vznikl menší rybník, kde to doslova vřelo. Otevřené hubičky kaprů, hřbety, ploutve a ocasy, všechno v jednom varu. A to nastal den, kdy mohli nastoupit chlapi s gumovými botami, prodlouženými až do pasu. Velel jim pan Říha s věčným žvárem v koutku rtů, obdařený hrbem, který byl asi zásobárnou jeho nezdolné energie. Plahočili se v bahně se sítěmi a s kesery. Na břehu stály vozy se sudy pro ryby, veliké decimálky, každý tu měl nějakou práci. Tu největší my, malí čumilové. Lítali jsme se vzkazy, pro kýble, pro rum, který byl horkou vzpruhou pro zablácené rybáře, všechny ty zapisující, pro nosiče nádob plných ryb, radily a odborné poradce s fajfkami. Mokří a umatlaní jsme lítali od přeplněného potoka vzhůru k cestě, obhlédli co se děje v rybníce a zas do-

51

ČASY MINULÉ

lu, kde kluci honili ryby, vyklouzlé z haltýře a šLastně putující prudkou vodou. A jak některou chytli, rychle s ní za mámou domů. Bylo to tak vzrušující! A pak jsme čekali na Mikuláše. Byly to nervy! Nekonečné dny, i když čím dál kratší. Tmělo se už ve čtyři. Honili jsme se okolo sloupu na návsi a pozpěvovali „Mikuláš ztratil plášL Mikuláška sukni, byli oba smutní“. Byli jsme samá legrace - ale jen až přijde! Čekání nám trochu ukrátila Barbora. V předvečer jejího svátku jsme s rozechvěním hledali punčochu, která by neměla díru od palce nebo na patě, a tím jsme vyvolali dost značné zmatky. Byl to úkol pro renomované diplomaty - neurazit maminku, že už zase nemáme kloudnou punčochu a naznačit to tak, aby nám nepřilítl pohlavek. Pak je zavěsit na kličku za okno a čekat. Ráno byla naditá buráky, fialkovými bonbóny, duhovými matně lesklými atlaskami. Také tam byl pytlíček s čokoládovými bonbóny, ale o ty mne obvykle obral brácha. Jednoduše. Vysvětlil mi, že atlasky jsou mnohem hezčí a vzácnější. A snědl je dřív, než přišla maminka. Bože, to dítě je trdlo, vzdychla si. Miloš měl v punčoše i přívažek uhlí, případně dvě tři brambory, ale moc mu ta jemná výtka Barbory nepomohla. A přišel předvečer Mikuláše. V ten velký den jsem kroužila kolem otce je přece jen největší a asi by mne nedal. A když se setmělo, zalezla jsem mezi jeho kolena. Byla to hradba proti všem nebezpečenstvím. Na stole byly mísy s hruškami, ořechy a jablky. Otec odkrajoval dlouhé spirály jejich kůry a už to začalo. Řinčení řetězů, mulisy mulisy, a obávaná dvojice. Mikuláš byl veliký a důstojný, vždy stejný, čerta bral pokaždé jiného. Některý byl hrozný, lomozil a chřestil, že nebylo ani Mikuláše slyšet, že i Miloš, který se cásal, co všechno udělá čertovi, drmolil modlitbičku a měl co dělat, aby jej neodnesli v pytli. Já s hrůzou vysypala také nějakou modlitbičku a přidala i básničku Náš kocourek Bělovousek. A zkoprněle jsem odcouvala zpět do otcových kolen. Někdy byl čert vyložený nekňuba a zmohl se jen na mulisy a blm blm. Koho to v pekle našemu Mikulášovi podstrčili! 52

„Jen je mi divné, že má boty jako Franta od Zvonečka.“ „To mu je Franta asi půjčil, když viděl, jak je chudák Mikuláš zmáchaný. Venku je bahna až hrůza. V nebi na něj nejsou zvyklí.“ A bylo to jasné. Po Mikuláši jsme začali střihat a lepit Betlém, býval od Adolfa Weniga nebo Adolfa Kašpara. Figury se nám všelijak klonily, tak je dospělí ze zadní strany vyztužovali podpěrami. Pak ještě barevné řetězy, aby se stromečkem neměl Ježíšek takovou práci, a pak jsme s napětím čekali. Utíkalo nám to dobře. Zatím, co se Mikuláš brodil blátem, o Vánocích už umrzlo, někdy i nasněžilo. Navíc se stále uždibovalo těsto na cukroví, vylizovaly mísy s povidly, sladkým tvarohem nebo mákem. Žloutková pěna, ta byla! Sáňkovalo se, bruslilo, ani jsme na vše nestačili! A Vánoce byly tady. Práce ve chlévech se musila zakončit dříve a s velkou pečlivostí, trochu zvířatům i přilepšit, zavřít drůbež, honem všechnu práci dodělat, umýt a poklidit. V šest večer zatroubil pod okny v dlouhém kožichu ponocný Bažant, po něm zazpívali koledníci, přicházeli také sezónní pomocníci. Výslužka pro ně byla připravena na ošatkách na dlouhých prknech na síni, koláče, také cukroví a ovoce a ořechy. A pak nás už vyzvedli na mycí stůl k oknu, abychom viděli přicházet Ježíška. Někdo zazvonil, otec rychle otevřel a z pokoje vynesl stromeček na stůl. Jeho odraz se mihl v okně - jásali jsme a nechali se krásně ošálit. Dárky se dávaly hned, abychom neotravovali při večeři. Kuře Napipi, nějaká hra, trochu prádla - to jsme za dárky příliš nepovažovali - ale bylo o to víc balíčků a napětí. Roztažený dlouhý stůl byl plný jídla. Sedívalo nás kolen stolu i deset - děvčata i Martin odcházeli domů až po večeři. Bývala ryba i načerno, králík na smetaně, také sekaná a samozřejmě salát. A bylo veselo. VždyL tu byla mladá děvčata. Házelo se botou, třáslo bezem, lilo se olovo, pokud byl zamrzlý rybník, šla děvčata i tam. Výzdoba stromečku nebyla příliš bohatá, ale nám se líbil. Ve válečných letech převládala spíše výzdoba, ale jedna kolekce se dostala, a tak se z ošizené čokolády ve staniolech na šňůrkách houpaly tanky, děla a bombardéry.

Pak už jsme se vypravovali na půlnoční. Nás vzali, až když jsme byli větší. Drahomír a mladí muži jeho věku šli obhlédnout hlavně děvčata a pozlobit pana faráře Janouška trochu přidrzlým chováním. Pan farář měl zvláštní zvyk opakovat některé písmenko ještě jednou „Panna Ma-a-ria, milosti-i- plná“ a to kluky v této velké a beztrestné noci obzvlášL lákalo. Musilo se vyjít o hodinu dříve, bylo to až do Vápna. Lucerničky se kývaly a jak světelní hádci se v předpůlnoční tmě sbíhaly k osvětlenému kostelíku. Ženy i muži většinou v černém - bylo to dojímavé. Stávalo se i venku. Boží hod byl den spíše slavnostní, na stole parádní vyšívaný ubrus a to nejlepší prostírání. Byl to čas rodinných návštěv a příprav na Štěpána. Protože Štěpán dovoloval konání taškařic a poLouchlostí. Velcí kluci si špitali i staří chlapi se k nim přidružovali, zdvihli čepici a potutelně se drbali v kštici a s chutí radili a pomáhali mladé generaci vylepšovat jejich záměry. Měli mnoho zkušeností, o kterých se ještě po letech povídalo. I když se hospodáři snažili svá hospodářství hlídat, stalo se, že u Lhotáků měli vůz na doškové střeše kůlny, že jinde ráno nemohli vyjít ze dveří, protože je měli zaházené hnojem. Někde nemohli do chléva, měli je zabedněné. Celá ves byla prokřižována pěšinkami z plev, děvčata k mládencům, s kterými měla známost nebo si na ně jen myslila, a samozřejmě, chlapci zase k děvčatům. Bylo z toho smíchu a také mrzutostí a hlavně hlavolamů. Pěšinky se křížily a jak zjistit, která kam vedla. Kdo si přivstal, zmátl poLouchlíky a svou pěšinu převedl jinam. Otec říkal, že jednou hledal naše koně a našel je přivázané až na Tátrumu v lese. A tak bylo po Štěpánu stále co povídat, stále co luštit. A bylo co přidat i do scének v divadle u Chárů. Nikdo se nezlobil. Bylo to škorpení na oslazení po dřině celého roku. Co jsme si, to jsme si. AL je ten nový rok lepší! Také my máme po svátcích. Do sněhové nadílky pršelo, v noci to zmrzlo a dnes prší a prší. V polích jsou obrovské rybníky. Tak to za celý život nepamatuji. S obavami si říkám: „Dej Bůh, abychom měli dobrý rok.“ Chlumecké listy

Reklama

1 / 2003

53

SPOLEČENSKÁ KRONIKA

Odešli z našich řad Jaroslav Tahadlo Marta Vávrová Marie Wolfová Karel Zima

* * * *

1952 1928 1930 1903

✝ ✝ ✝ ✝

5. 7. 16. 24.

12. 12. 12. 12.

2002 2002 2002 2002

* 1919 ✝ 26. 12. 2002 * 1935 ✝ 3. 1. 2003

Marie Jiroutková Jiří Herout

Ivona Uchytilová, evidence obyvatel MěÚ

Sňatky uzavřené v obřadní síni MěÚ 14. 12. 2002 Petr Klouček Hana Bajčíková

Chlumec n. C. Chlumec n. C.

Pavel Hlávka Zdenka Steklá

Chudeřice Chudeřice

Ivana Fölklová, matrikářka

Výročí narození - únor 2003 80 let

92 let

Paní Marie Linhartová nar. 5. 2. 1923 Máchova 323/IV., Chlumec nad Cidlinou

Paní Květoslava Rybová nar. 4. 2. 1911 Čelakovského 36/I., Chlumec nad Cidlinou

Paní Marie Picková nar. 8. 2. 1923 Pernštýnská 172/I., Chlumec nad Cidlinou

Paní Emilie Volná nar. 25. 2. 1911 Říhova 365/IV., Chlumec nad Cidlinou

Pan Bohuslav Drahotský nar. 13. 2. 1923 Kozelkova 260/IV., Chlumec nad Cidlinou

94 let

Pan Karel Roudný nar. 20. 2. 1923 Husova 44/I., Chlumec nad Cidlinou

Paní Františka Koudelková nar. 14. 2. 1909 Palackého 165/III., Chlumec nad Cidlinou

Paní Věra Hatašová nar. 24. 2. 1923 Říhova 365/IV., Chlumec nad Cidlinou

Srdečně blahopřejeme. Mgr. Zdena Valentová, sociální oddělení

Těžko se s Tebou loučilo, těžší však bez Tebe žít. Ty věčný spánek spíš, a k nám se nikdy nevrátíš. Čas plyne, bolest v srdcích zůstává.

Zdeňka DOLEŽALA

.

Kdo jste ho znali a měli rádi, vzpomeňte se mnou. Děkuje matka.

Dne 29. ledna 2003 vzpomeneme 1. výročí úmrtí našeho drahého manžela, tatínka, dědečka pana

Václava URBANA

Dne 12. ledna 2002 budou tomu 4 roky, kdy utichlo předobré srdce mého syna

.

Kdo jste ho znali, vzpomeňte s námi.

Děkujeme všem přátelům a známým za projevy soustrasti, květinové dary a účast na posledním rozloučení s naším drahým manželem, tatínkem a dědečkem panem

Jiřím HEROUTEM

.

Vzpomíná manželka a synové s rodinami.

54

manželka a dcera s rodinou

Chlumecké listy

a Pamětníka za předpokládaných korun, kde žádáme o 45 % ní dotaci ze SFŽP ČR, dokončení kanalizačních

Recommend Documents