a
ECHN MLADEŽI
A1, li v pr.dchiiejlcfch ll1fKh, rodljllli fickou 1outU o ůblry • cutovnlho lkou pffle.llto•t m•Jf lt•ntPl..fotoam11tnf nlkteriho ů)H.du do 1pH.tel•nfc:h cuto„nlm odboNm ÚV čSH . Vlt6me ' uc.hrc:ujl pobyt ml1dfch nhranl~ nlch M.Ylthnlk4 •nati „epubllu. Pro 1Ytor1 n•J•daflleJllc:h ůblr6 , ktar• konum roku •yhodnotl koml•• odbornUcO , pfipr1vll l J•m• tyto odmlnr : I . CINA - 14DINNf ZÁJEZD MOSKVA-KAVKAZ; 2. CINA -
ifJ:~:~~~?fN~~t~-:_.'~,!~~· .~.~~i"zA1i~:~ •UDAPĎTI ,
U"°aorlh.tJ•m• lt.eftir.., le „ec:hny za.I-" 1nfmky (tedy I ty , ktar4 nejsou 1i1•.,..l"6ny) , tHMlou na dvl„so..tlhi oho4noceny zvl6ltnl kom isi odbo"'lk6. Z nelfepllch pracl bude u1poN.diMa •f•taYka . AutoPI vy1tannfch 1nlmk6 budou odmln&ftl vlcnfml cenami, tt..uma ris, abytte do 1outlla po1Tlall obmky ne manll nal f)( 14cm. Sv• prica po1llajt.9 na adre.1u 1 lledakca VTH , p,..ha-Nutla, Na kvk:nlci 7. K:a.ldf 1nlmek 011naft• k"t.kfm PoPl••m Hbn.aen6ho obJektu a dlJe; pflpHte I tKhnlck6 foto6dai• (•pa"t, b•, clon• a dtll•o•t nlmu , ptlpadnl t.61 leboratornl informace) . Mnoho 61pkh6 pPeJ• ftlDAKCE
V ph:eňsk}rch Leninových závodech dovedou vyrobit šestnáct metrů dlouhý a čtyři metry vysoli..t kolos, který roztoči generátor natolik, že postač! zásobovat 100 megawatty e l ektřiny dom6cnosti třeba dvou velkoměst 1 jako je Prabll. U kolébky nejvýkonnější čs. turbiny sůli vědci, vyzkumnfci, konstruktéři, výpočtáři; na začátku výroby hutnJci, ktdi odlili mohutná tHesa (jen spodní část tělesa 100 MW turbíny váil přes 20 000 kg) a ingoty, z nichž kováři vykovali rotory. Soustružnici je obrobili, zámečníci nasadili do disků kol a olopatkovali . . . Nikde jinde ve strojirenstvf (kromě leteckých proudových motor6) nejsou kladeny na konstrukci a výrobu tak vysoké
Z OBSAHU č(SLA 71
Talim.kU eJcttriJ'l).a uh•JuJe •
Do velU poult.1 na malfch motocyt1eeh • Sputnik nelmcnll .avlu.kf a utomobll • Bncrsatlckf kolo• • Jak Je to • vallm acln• vlm? • Ph.blfdb dldeU.:6 automobll6 • Aluudc:kf lodllitor •viti• pro nevldom' • Z.f(mavoHI z Upab • Stavlme motorový klu.dt
R3 ROME.PA 71 3nCICTpOC'l'amtMA • TyuuutHl.IC Ha\la.na pll6oft'n,. • 10D,lbtnbl 8 nycnmc •
CnynritK -
M.anwe M0-
Á
Po•lednl kolo rotoru nlakotlalr,ho atupnl ml prOmlr
2m
nároky jako v oboru parních turbin, V jejich tělesech se několikatunov~ rotory otáčejf tři· tisickrát za minutu. Např. poslední obMná lopatka „stovky0 je dlouhá 585 mm. Pli rotaci působí na jednu lopatku odstředivá sila asi 30 tun a rychlost lopatky v nejvčtšJm průml:ru
~~t~j~~o 1:~tkz; re ~::; ~~:~r~~v~l:~~~:=~ 0
rychlost proudového letadla TU 1041 Kdyby při konstrukci nebo při výrobě vznikla chyba pouhé desetiny milimetru, rozdíl v odstlcd.i-
•uf lůeincn Motonldcm • SPUTNIK - du tlcinatc IO'trie-tiachc Automobil • BnetsetillCher Ric.c • Wlc ht ea mh i.hru Gaundheit? • A.lt•utotpande • Schcruwtirdiakciu:a
Le:ip:ilatr McHC
PROM THB CONTBNTS OP No. 71
Powe.r-ar:atlon Tullmke. nanh11 • Throuah tbc bia desert with 1mall motor·cycle• • SPUTNIK - tbc 1malJe11 tovietic: motorc:ar • Bncrset.Jcal lit.nt • Wh.at 11 with your be<h? • Wute-ctt·abow • Remartablet (rom Lcipz.il"c.Jr
CUlbtft MlMUi.IUdl UTOM0-
6Hn1o B CCCP • 3ueprenNca
AUS OHM INHALT OBR Nr. 71 ElcktrWtltawe„dtc Tušimice fanacn an • Ober doc aroBe Willte
v ersLB
s.
NAJDBTB 1
Plutldr.f d~ • Stlesila.6 cut• pro potraviny • Chemie ,.. Hm.id.llstvi • Kmm pro vld.omostl • Hyclrom~ van# ddl • Novi mater"tr 111 nalf m6d6 • P•ycbdlotrl• Martaa6 - nori vldectofant•stlct6 jK>Yfdb
VTM
219
vých 1ilAch, ktert by pfedhl dhu rotoru, by byl zlt - nfkolik dcsltek run. Pfchřitá pAra rozpaluje lopatky do viJňov~ barvy. Stomc11wanovli turbína je tlft!le1od - to Znameni, te mi rotory v nfzkotlak~m, 1tledotlůém1 vysokotlakém t!lesc. Ten nejvE-tlf rotor prWntl asi dva metry. „Stovka" plzeňských lcninovcO v mnohém pfedči mladlf 1e1try o výkonu SO MW. Dvi SO MW turbiny vyrobi stejné mnotstvf energie jako 100 MW, jcnomfc 1poůebujf vtec uhli. 100 MW turbina ulctfl 12 % paliva, což znamcnA ročnf úsporu 80 tislc tun hnE:dého uhU v hodnot! 3 600 000 Kč1. Snižen~ invcstičnl n4klady a mcnlf počet ob1tuhujiclch - to jsou dalll úspory. Ne! se protoryp nauči ucboditu podle pf•nJ odborn..ikO, prod!l6 rozmanité nemoci - tfeba vyfoukne t!tnEnJ, nepracuji Hdn! ochrany atd. TUkosd bylo dost. Objevily se i obory: turbosousuoj( dovétet. JednánJ expcrtó zemi RVHP v zév!ru loiukébo roku v Leningrad! vlak rozhodlo: Turbiny vclktch vtkona budou mvh CSSR a SSSR. Mezi nalimi i aov!ukými bude podstatnt rozdíl . SovEtské 1uoje1 určené pro neptctrtitt provoz, jsou jednoduHf konstrukce. Jejich najltdEnJ do provozních ot6čck trvá proto déle. Cs. turblny vynikají prufntm chodem: rozb!hnou 1e na plné otičky z.a 20 minut, zaúmco zahraničnf stejného typu al za pll.ldruhé hodiny a po od.staven! 1e mohou zapnout jed.in~ po vychJadnutf - obvykle v rozmezí
m•
11
6 až 30 hodin. „Prufn~ turbiny ttavfmc proto, že Cctkoslovcnsko ncmli dostatek vodnJcb a jiných elektdren, které by dod6valy clektfinu v dob~ lpičck.
Parn1 turbíny se zrodily na prahu dvadtého 1tolctf - nl:koUk let na to se turbiny ut z Pito! vyv•tcly do Ruska, Bulhanka 1 Ciny, Brazílie, Argentiny, Fin1ka, Dlinska • . . V polovinl: roku 1959
Co nit 1Ylte.m 1toJI, ddrcltr •• tak li onak preJavovalr takavaM prob"mr
:,~~~r~~~~~::;:':::: ~1ei:::.i;.·~:::
zeln• povldca „O Qpadku dolt1" •• avfm klukem a Jeho mlNI&- manlel· Itou, lttePI chtlll lit jinak, modar~li nal Jejich Miiovan( rodila? V •r•· roů•m oolcenl pratlovlk Ja11elak na ko11cl SMtvldkJ JHnl formuloval ..,61 ni.zor1 „Tam to v9da. To l•ou ty JaJlch v1nilnyl l'oNd budou nlco v1mtllat pafi4 budou nlc:o nav•ha taridlt, al vlachno 11:h1.1ntuJI • z:nlU. A Ji tlkim, la dlo1.1ha to \li trYat neb\ldel" Od dob praUovlka Janatka vy1lovll podobn• nhor1 na mlidel ba11:e1pon. n9dat'lnovatelnf polet lldl, pPeclevflm 1tarllha """"· a pPM:e tato :r:emlkoula znlfena naltrla, pr.ca to trvi djl, Tfabat. prolla hr61:01tt'alnfml 'dobf·
220
VTH
vyzkoušeli v Plzni prvn1 100 MW turbinu. Kon· nruovinJ nového suoje býd krokem do nezmma. TUko se di odhadnout„ co pfeklene cestu vývoje, i když ko.natruk-térOm napffklad vydatn! pomihal i samoč1nnt počítač, který obj11nil mnohý zapeklitý probl~ pfcdcm. Turbina 100 MW oc
vydařila, Porovn4nJ a ůdaji pťcdnfch sv~tovfch vtrobcú turbin ukazuje vyspélosr našich strojafO.. Leto1 ul začala v Leninových dvodecb odvUn.6 &tavba výkonné jcdnohlfdclov~ 200 MW turbiny, ktcr6 dodA dcnnf pica 4 milióny kWh clckrfiny v cen! 240 000 Kč1 . Slavn• tradice plzcň.skfch tutbiojfO dóstojn! pokračuje. KAREL HAVLIK
.,,._..„
ml, vdw•d. a ronili ••• I• •d.le k,....ftlUI • diri vtlm 11ibn• penpektlvy pro •1otc1oucno1t. 1110 to a I• to d· 11\lhou lanom tkh, kt•PI ul mail vlHJ' prok••t" JactlnamU A( liti v kt•r•mkollv 1tol1tl ••. t NHcollv. J• tPaba 1.1H•t, la, l•k•I, bH tlc:h mladfch a J...tl mladllch to ani n„lo. N•h:• I• lkrtnovt 11: pololalt .,d1I'' a lekat, at •• v1ba,..,.I, al H • ltukl1 v1kluba motfl podle ~•m danfch ,r.du::av. OdJaktln 1tal mladf tlovlk „nt• Jak6 opair:lcl" proti starll 1•nuacl. Mil Pl"Oltl ponik\14 Jhtou pr.dttavu o 1vltl, Jeho HStOPAdinl, Jeho Jadnotllvo1tt1e.h I uU11\I, protola mll tu vfhOd\1 1 la•• narodil o nlkollk lat poz.dlJI nel Jeho ot.c, a a do1t pozdili nal l•ho dld~ak. Napic:hal pPitom tano fOru chyb a hloupa1tl, ala ulil ta, po:r.nival vlutnlml 1m11lr, u•l•tfloval, tvofll. Mii tendenci k ,,p~voiihtvl", aV1111d1ardl1m\I, tamo1pa1italno1tl. 8rl z:kri.tka ,,prob"m", protole chtll poulit kreml ir:dWlnfc.h ~~:::~~ palltld1fch a Jlntch 11:kulano1d takf vla1tnlho
•1
„
Brl br nemoudrý, kdo b'r chtll, abr MladJ Uovlk nall 1oclall1tldc• 1pol~no1tl mll va vkm vludr J„no \li od oka· mlikw, kdr •I uvil• plonfnkt lit•k. Mi prho na chyby
Iniciativa zleplovatefov nevychi· dula nazmar a rudla, ktorl majú dobrý nápad, nemuseli sami pre· konivat najr6:z:nejlle obtlafe a hfa. dat nlekoho, kto leh mylllenku do· vedle do konca. Reallzitorsků sku· plnu tvoria mladl Jntinlerl, techno· 16govla, sů v nej podfa potreby s(mrutn!cl.' frhárl, brusiči a ne· chýba ani :z:úobovač. Skupina sl berle na starost nivrhy,ktor6odde· lenle zleplova.cfch nivrhov uxniva xa dobr•, ale pretote leh nemi kde uskutečni(, zostall by leh(. Členo· vla skupiny uz::atd"Jú s podnlkom zmluvu do kedy urtltý prlstroJ, prfpravok čl meradlo zhotovla. Pochopltel'ne, te po svojej vlastneJ práci. Preto, aby vec, kto" bude utltoCni, nemusela nlekedy I me· slace bkať at na ~u prlde v pline rad , I preto, fe tf , ktorf sa podlelajú na uskutolnenf zleplovuieho ni· vrhu , m&fu dostat al 60 % dkonl· tej odmeny. Mladf odbornici x Dubnice ne· zostall len pri zleplovaclch nivrhoch. Skúslll rlell( I ntrolnejlie úlohy. Na
Tento t.le1n.m mobo ani odo•lanf nebol. -.,,1ao1kromno1tl, ktori. v tomto prlpad• ni• l• na mlHt•, ltr0Jir1k• a m•talurtlck6 a.body" Dubnici nad Vi· hom •• radia k najroulahle)llm" r•pu· bllk• - teda lladna towUnltka, kd• lu.Id# poltni J•d•n druh6ho a kd• do· ho4n6t sa na ni.tom ni• l• umenlm. O to I• cann•Jlle, I• sdúcka orpnld.· cla v U.vod• tlokiula sl1kat vera mla• dfch rudl, aby uroblll vlac ako prl•t na&• do prt.c• a ''lnlt lo mal•tar alebo vadGcl ro1kila. A dokAsala, aby „to nawlac" roblllmnohl •o ůuJmom nl•l•n o swol• 01obn6 Yfhody, ale ,rato, l• wldla, •ko pom6haJ6 calal Yfroba.
Rada mladých odbornfkov dala mladým rudom prllditosť, aby uki· ull eo vletko dokUu ked chcú - a majú sa prltom s kým poradit. Tu Je výsledok u minulý f"Ok: Mlad! v Dubnici podall 198 zleplovaclch nbrhov. 167 z nich sa. ul uplatnilo vo výrobe a pomohlo úvodu uletrlť trl a pol mll16na korón . ~lenovla rady to dosiahll preto, le sa najsk6r poraditi 1 vedenfm úvodu : kde vktorej previdzke,dlelnl, naktorom stroji, alebo oi)eri.cll by bolo dobre to li ono xlepJI(, aby sa :z:nfllla pracnost, zlepllla kvalita a odpadla fyzlcki ntmaha. Potom Dlll do svl· dckych organlriclt na pracovlski s tým, aby sa zamysleli, ako v!etky vecl rlel\(. Vyhlúlll aj ltvrlrok mla· dých zleplovatefov. To bol Impulz, ktorj vytvorll predpoklady pre vletky dallle úspe
rlll 11, I• takt po1tup I• 01olnaJll, •ko ri-becn6 ..f.vr na podiY•nl• &leplo• yacfch niwrho'I • onfm formilnym do· datkom, I• „)• to nutn6".
Navlac llenovla my mladých od· bornlkov :z:fskall d6veru, ktorú by bolo škoda sklama(. Preto naprlklad zor1anlzovall ukrvanll realizátor· 1k6 skupiny, ktor6 sa starajú, aby
(colpakH Jich ti 1tarll n•n•pich•ll u tkh ti lat od 1konlenl rilky do1t a dottf), mi pri.Yo n• to, aby 11 •IHtnlmi po. :r.n•tk' •pkouhl vkchno, co mu pPlp,..Yill a pod1trkuJI 'n~:!'d:!~t~la tak6 poYlnno1tl. Mi priyo brit, ala I po•ln· Mohll bychom prolhto•at 1trinkr no•ln aa po•l•dnf ml• •lca. Kdybrchom H •pol•hll Janom na llinky, " nichl ta pll• o 61pUlchml•d6 renerace , nebral br potlHk konce. •rlo by to ala formtlnl, J•k H tecl' • oblibou rlki. fl„ot J• slolltljll . PPa•to •la Ital! Jlt metl mlad• lidi a pPe1'IMflt 1a n• •IHtnl ::~~ ull. M•ll u •kutalnl lim pochlubit, J• •bytaln6 „„potiti·
•l•~lu ~~ ~~n ~:c°•.J~~ !!!1:~~ěiw~o':~~:!w': r::':o:I~ 1
i'l1pkhr. Z plen•k takoYfch JHnottrannfch 01lawnfch &a•a· dinl (Jimi•• mimochodem odnikud a1I na~lll), ul pPece Jen poYrronll. l'aknou sl pikn6 od plic, Jak to pPedadlm dllu dil, Vldl, la Id• hlaYnl o •fchoYu dech chlapcO a dlvlat „ nalam, 1oclall1tlck6m duchu. To naprono nunam•ni o Yfchowu k uniformltl. audou hoYoPit o tom, J•k co n•I· rychleJI pPuA1t a J•dnoho obdob! do druh6ho, jak to udllat,
jednom prlklade ntm predseda rady lni. Miian Podal ukhal, te zdaleka nestali len úsllle a Iniciativa členov rady a nlekofkých mladých fudf. Vlanl v Dubnici zaloflll hlladku, ktori mala ubezpečit vWn6 dodivky vilcovadch xarladenr pre Vý· chodoslovenskt! felezlarne. Ul zo· suvovanle hlladky trvalo dost dlho, pretole nmotnll úkladn6 organl·
aby H JHlnac cltll „ kolektlYu Jako doma, aby mohl plni lit podle IYfch pPacbtaY a pro1pl'lal tlm. 01tatnlm. A protole mladt lloY6k nenl pPadem dan6 1eh6ma, mi ,„, ůllbr, touhr, ..,, 1kapu, melancholie, 1111ou wfru, hrdoet a nedli• - i• to Yldyck, tllk6. Nechtljma, •br po IV„ 11.adu naJHnou dechno obritilo lel•m Yaad . J1ou totll n6kde tako„, ten· dance. Prol aatracoYat, co brlol Zaplatlll J•m• vll
„
VTM
221
t.ácle ČSM v oddelenf valcovackh trati pn.covall slabo. Bolo nutné vymeniť leh výbory, ale I tak všetka
prica zostala na vedúcom hliadky. Ten t vlastnej Iniciativy urobll vera ufitofnej organlnčnej práce: spracoval prehrad o stave výroby jednotlivých linlek, o tom, ako je zabezpečený chýbajúci materiill na opracovanle-výkovky a odliatky - i mate· riál od iných podnikov. K riešenlu technických otázok, ktorésa pri výrobe vyskytli, vlak neprišlo. Pritom na nlektoré technické problémy by členovla hliadky valcovacich trati stačili . Spolofnýml silami ich mohla hliadka zvládnut Na to. !lar. svidcke orcaniúcie v oddelenl valcovadch trati xabudll . leh chyba bola v tom, fe pre riešenie otb.ok novej techniky nexlskali vil.Binu mladých, nepovedall lm konkrétne, čo treba rlešl( a kde. · Celkom lnak to vyzen.lo, ked mladf prevnll patronit nad výrobou piatich dopravných llnlek pre mechani:riciu prác v zápustkovej kováčni . Bolo potrebné vyrlešiť ich konštrukclu, zohna( vhodný materiál, stanovit plán postupu prilc , Pistiť včas motory pre pohon a
Krosovice děló
Mohuln9 ko tel nbt-fl •kelné l•mlúty
PHll Isme o ni, kdy! roub. (VTM 15/191\2). Dnes H k nJ vraclme v dobl, kdy prodllhi •vou prvnl zkoulku. Jdp. o tullm.Jckou elektrirnu u kadanl, prvnl :t. mohutných tepe:loýcb cmtri.I, které vyro.tou v ob-la1tl pf,tJp"U uhelné p6nve v pflltfch letech.
Pr• no„itQnkl) i•oh1, " kto••I •• d af_,d :1:01na"'"'"' • t•o••tlckjm u kla.ctml I pr11ln: dtjrn úJ"kom pokroll "'(h „,u„11 "''•d'/
""tOd·
•Mf•
n.akonlec linky postavit. Všetko ob· stari.val rad rudl, do vecl zuvitených: mladl technici, robotnlci, funkclonirl. Pomohli aj hospodlrskl pracovnici, ked videli, fe mladl sa pustlll s eltnom do takej potrebnej vecl. Pre svizikov to bola d6kladná škola, v ktore) poznali, ako potrebné
~!~~! ce~~:T:~okvt~~·u n~b:~~~eb~~ tolné. Dnes ul dopravn' linky v kovilnl slúfla svojmu úl:elu. Takf. prka prinila ú!ltok, podpo..ru)e sebad6veru mladých fudi a ukazuje lm, fe bez formálnosti mol· no splnit aj vefk~ úlohy. ·L P+Lf
lll
VTH
PrvnJ etapa výstavby Tušimic je hotová. Začínají zkoušky turbiny, která patři mezi nejdokonalejšl jaké byly v Ccskoslovensku vyrobeny. Budou-li úspěšné, dostanou i během čtvrt roku zkušebního provozu naše závody a domácnosti z Tušimic elektrický proud. Bude to zásluhou stavbařů Armabetonu a pracovnikl\ Leninových závod\Í v Plzni, ktcff elektrárnu a tŮrbínu postavili. Bude to i zásluhou zaměst nancd deaitek daUlch podniků, ktdí dodali a smontovali složitá zafizenf, ale i výsledek práce stovek mladý-ch lidi. Přijeli do Tušimic na brigádu, aby přiložili podle svých možnosti a znalosti ruku k dllu . V poslcdnlch měsl cich, kdy mrazy začaly brzdit
jako všude práci i v Tušimidch, a kdy navic bylo potřeba dohi5.nět zpožděn1 1 které způsobily některé podniky Um, že dodaly r6zná zaří zeni a přístroje pozd~, uplatnila se obětavost mnoha brigádník6 a stálých zaměstnanci.\. Jejich zásluhou dostala tušimická elektrárna, stavba mládeže, i titul „stavba XII. sjezdu KSC". Za to, že ti, ktefi ji budovali1 se opravdu snažili, aby energetika nebrzdila rozvoj národnlho hos· podáfstv1, aby i z „jej icb 11 elek· trámy šel co nejdřlve proud do sítě. Do tepelné centrály už dopravují pásy z nedalekého povrcbov~ho dolu Merkur uhli . Z Ohře přitéká voda zadržovaná novou hrázi v Nechranicicb. Specialist~ sledují pečlivě prvn1 otáč-
ve sverovem risku O•Af STOIÁAY V Japon1ku dokonlill kon1tr\lkcl 1toHr6 alektrlck4ho vedeni 220 kV• Jel tvor! 1oufut nadhzen4 1ftl, kter• mt1tJ ptekontvi I moPik• Clllny. StoHrJ majl Y#lkw 147 m, rozpiti 24Um a kaldf •nich vili lts t\lnl Niklad1 na b\I jednoho 1t0Ur\I i!.inllr •fce nel mill6n dolar&:.. Electrial World E. 1O,1tr. 28
lt••-
ky svěřených strojil. Nyni se ukáže, zda všichni, ktetl se podJleli na Havb~ krasavice v Tušimicích, pracovali dobře . Proč o clektrárn~ mluvime jako o kJasavici ? Protože skutečn!. patfi mezi nejbezčl stavby svého druhu. je modernJ celkovou koncepci a technickým vybavcnim a hezká na pohled. )cji modernost je pfedevšim v tom, te podstatnou část elektrárny nepostavili stavbafi Armabetonu tradičním způsobem z cihel a betonu, ale smontovali z mohutných dilů, předem vyrobených v PrunHov!. Prakticky to znamená, že tzv. mezistrojovna vyrostla, aniž by se spotřeboval jediný kubický metr řeziva, materiálu nezbytného při bUné betonáži . Z mnoha stavbařů se v Tušimiclcb stali montéři; mfsto míchačky na beton a dřeva potře bovali největší jeH.by, jaké v republice máme, sov~tské BK 405 vysoké 63 m, aby zvedli do potřebné výšky mnohatunové prcfabrik6.ty. Neobešli se ani bez teodolitu, kterým kontrolovali nezbytnou přesnost své préce. Tradiční chladicf vHe, věže v pravém slova smyslu, v Tušimiclch nejsou . Zůstal jen nthev, pod kterým najdete panelové budovy. V nich neodnf má vodě zbytečné teplo jeji zdlouhavá cesta po dřev!ntch konstrukclch, ale tisíce eternitových desek. J U nás neobvyklá je i kotelna elektdrny. NenJ to uad.ičnI hala. Kotle se staví pod širfm nebem a pak teprve dostávají „kabát".
Mé dokonce modem! stlih:
přlmo
na konstrukci kotle je připevn~na kostra, která nese úhledné sklolaminátové desky. Moderní kabát je namístE, protože bude chránit složité zalfzcnJ v cenl: mnoha miHónó korun, označené stručn! jako kotel V2KG, alespoň před tou nejhoršf nepohodou. Topiče u kotle nenajdete. Jeho pr6.ci bude zastávat na délku z vellnu asistent, který se musf vyznat v n~ kolika systémech s desítkami kilometril trubek a neobejde se bez vyHI průmyslové školy. V tušinůcké clektrtrn! nebude obsluha prakticky vóbec stát pfimo u jednotlivých zafizeni, ale
UhU dopravu)l do kotdny pisy, které vedou z nedatekého Dolu Merkur
Barevné toto Jan Talpa, oatatnl ČTK - S . Kreitl
bude je, kroml: obchůzek, sic· dovat dilkovl: na nejrůznějších mHidlccb. O modernosti vybaveni elektrárny svl:dčf nejlépe srovn4ni s naší velkou elektdrnou v Opatovicích, kde na výrobu 1 MW elektrického proudu jsou potřeba dva lidé; v Tušimicích na to bude stačit jeden. Zaúmco obdobné elekuárny, jak4 roste u Kadaně, zablrajJ plochu 50 až 60 ba, vešla se tušimická krasavice na 16 ha. I samotné turbiny se uskromnily . Nebudou stát po délce za scbouJ ale pffčnE, vedle sebe. Hala suojovny mt1že být proto o n~kolik desltek metrů kratší. Elckt.rárna se však: vytáhla do výšky. NejvyHfm bodem je vrchol 195 m komínu, který je nejvyšší v Evro-p! a byl postaven v rekordnJ dobé
l i m~slc6 . Kdyby pey nebylo mlhy a koule, bylo by z n~j vidět až do Prahy. Z tušimických se o co njkdo nepokoušf, zato v Praze jsouJ alespoň obrazn!, upřeny v těchto dnech přcdevšim zraky energetiků k Tušimicím, protože to je místo, které letos podstatným dilem přispěje k vyfe!lenf svízelné situace ve výrobě elektrické energie. L\JD2K LBHX:f Z mohutnfch prefabri.kAtO roste dalll Ust elek.trimy
NATbovA HMOTA, KTERÁ M~NI BARVU
Ke sterllluci pl'edměul v lékal'stvf se stále ve větfl mll'e pouflvi loni:r:ujlclho úi'"enf. Tfmto zpOsobem sterill:z.ace se ubývají speclallzovan6 podniky, které poulívajl jako zdroje úi'"enf kobaltu 60. Pi'"edměty se do cěchto podnlkll :n.sllajf ve zvlilt• nfch pouzd,-ech. Pro spolehlivou kontrolu, které z pouzder je oúřeno, vyvinuly britsU výzkumné labon.toi'"e ve Wantage .speciilnf nát~rovou hmocu lluté barvy, kteri se po oúl'enl zrněni na červenou. Zikladni .slofkou hmoty je fluté azobarvivo, citlivé na kyseliny. Je ve směsi s plastickou hmotou, napi'". PVC. POsobenfm ionlzujlclho :r.áfeni se z plastické hmocy uvoli'iuje kyselina chlorovodlková, kteri z:působf l:ervené zbarveni. Pouzdra opati'"ená tímto nátěrem Jsou url:ena pro dávky lonizuJfclho :r.árenl v rozmezl O, 1 af 1 O mlllónO radú. N•w Sclentl1t i!.. lt4, 1tr. 441 NEVIDITELNÁ TELEVIZNÍ ANT"NA firma Siemen1 vrrtbl noYf typ po· koJov' telul:r.nl anůny. Na podkladl s plutlck• hmoty J• pPiaMYnln JH\l•lnnf dlp61 pro frek•enci lO-lOO MHz a 110tenf dlp61 • r•flektorem a tPeml dlrektorJ pro 100- 1000 MHz. VfechnJ IO\I• &ti maJI formu ko•oYjch púkA. C•lf 111t4m Je ulot.n na podkladod f6111 a \lmhtln do bare•n6ho omrtateln4ho pouzdra • pla1tlck' hmotJ. Techník und for1thunf ě. 41, .str. 755
PbTOVÁNI ZELENINY BEZ PŮDY
V sovchoze Teplllnyj u Moskvy se takto pěstuje z:elenlna na ploše 0,6 tisíce m1 , ve sklenkfch Moskev· sk,ho naftov,ho zhodu na 2, 7 tlsfclch m1 , v litevském sovnarchozu dokonce na 50 tis. m'. Jako podkladu se pouffvá št6rkoplskú nebo rašeliny. Nejlepších výsledků bylo dosdeno pfl pouliti fulového ftěrko- plsku s velikosti zrn 3-15 mm, nebo pfl poufld tenk' vntvy rašeliny. Veškeri price p11 p&továnl rostlin tlmto zpOsobem spočfvá v podiviní fivn,ho roztoku. Tento proces f:re velml snadno mechanizovat nebo i autohlatlz.ovat. Kolcho:r.nol• prolnod1hol. t1,1tr. 17
VTH
223
HOVO li.I LI
S ME
:ZIPl"LIN SLOUff JAKO TllANSPORTitft NOSN'fCH llAK&T. Am•ricki firma Goody•ar navrhla v11.ducholod o ob· HhU 140 OOOm' jako nosil rakec druhu S.turn a podobntch. Unese prj vlc nel st 011 ke na wa:d,lenost JSGD km. V:r:duche• locf by mlla d"ku asi 111 m a pr6m6r JJ,S rn a pPI dnelnlm stavu tffhnlky dala by•• baz probl•m6 po1tavlt.
NOVf rlUSTAV vlldovt Člnl -nnlki v U1lndanu na b'•hu &.toky P'ohal: mon~l p#l1t:avnlch jaHbQ ul upolala,
Z ačni ZPOV~!'.l
e
SV(ČKA, KTE"Á NEUBfVÁ - Svllky dllajl niJ 1tal lltulnljllm, mail vlak dkr•r• nevýhody. Čadl, ukaptvajl a dilaji loutltky -. parafinu. Ply„ori 1vllka „P'artyllta" mi •• nim nitru ukrytu patronku 1 butanem, JOljlt niplK vydrtl avltlt 4 hodiny. Nipl" i• •lak molno nau1til• doplf\ovat. N&pd plkn;, n• vlak prllll pnktlckf .••
aATE ... IOVÝ MIXtR - Pohotovf, vk1unf a lnnf mldr vldlm• na obrU.ku. ja pohinln l,S V bat•rH a mi 6000 obrit•k/mln, l'ro thoto•ovinl manlfch mnoflh'l llmodd, pwdinkó atd. I• Jako 1t'Yo,•ný. Kdy.-k doatanam• nlco takodho taki u ni• ••. ? Šlkovnfch lldl mima pPKa v1c nat dost
'
UM~LCU
a A
V~OCE
BEZ POHÁDEK A KLICKOVANI
e
Minule jsme hovoMI o tom, co Je pro mladé typllt!jfl: dosdhnout nlleho dobrého, nebo nileho, co p1indfl ulitek Jen jedinci. Spolelný zdvir zněl - mlodl nejsou v jddru fpotnl, ole dospi/( je lo$[0 vedou nesprdvnl. Pofddall jsme zn6mé, mladým lidem ve/ml blfzké umllce a jednoho z nallch nejvýZ11amnějffch vblcll, aby se zamysleli nad tfm, jol< mladým co nejlépe porozumlt. Mofnd, fe jfjlch ndzory poslouff k zomyflenl I těm z mladff generace.
Akademik Ivan Málek, mlstopfedseda Čes· koslovenské akademie v~d: !leknu to p11mo: děláme všechno pro to, aby současná mladá generace byla změk~llá. Rodife pfedevšfm, a čás I učitelé. Ti hlavně nou tendenci k pnlměru, ne nahoru k pfekonávánl pi'ekUek. Rodiče se maJI dobl'e a chtějl děti ušetfit obtilf. tsM v této věci pl'lllf často dělá vlc nef milo. Zdá se ml, fe
tečně
v prvnlch pováletných letech bylo v CSM mén~ forma·
lismu . V této ma" odolnosti mládele vldfm veliké nebezpeoměr sei.enf a pohybu bude obricený. Je nutno uměle vytvál'et situace s maximem pohybu, nefen těla ale I ducha, prostě aby děti tvol'lly. Zadm děli škola z děti pa.sfvn~ pl'IJfmače (potvrzuj/ to napl'. rňzné hračky
a !kolnl pomOcky), vytvifl • ditl paslvnl typy,
dívá Jim všechno hotové, nenutí Je ani trochu se namáhat. Tato pulvlta se pak mOfe neblaze projevit v po-
O
VÁS
BEZ
VÁS
e
TEf>
J:di:jfich letech a ve skutelm§ pri.cl mlad6ho l:lovi:ka. V!dycky rfkám svým spolupracovnlkóm: Kdo p„i vi:-
deck4 pricl neprojde obdoblm xoufalstvt a deprese, ten nic neobjevil. Mladý vi:dec se slabou vOll tyto deprese nepJlekoni a vxdi se, nebo plljde cestou nejmenltho odporu . Price hlavou nemOfe existovat bez price rukou. Bez manuálnt irul:nosti a pracovitosti nemohou vzniknout velk6 myJlenky a objevy. jednou - v komunismu bude lidstvo vObec osvobozeno od dflny ; lld' vlak budou muset prochhet fllogenezi lidsk'- pr4ce od prlmltlvnkh nástrojll ke slofltým strojOm. Mládei musf mft hodni pohybu, musl sportovat. Nebudeme mit rekordmany, nebudou-li di:tl sportovat )lf od svých dvou let. Asi pfed rokem jsem sl ve Stockholmu vllml dEukých hflfť. U nás: kouHlk zelen' plochy, hromádka (b.sto špinavého) pfsku , tu a tam lavieka. Ve Švédsku fe na kdd'm sebemenlfm hflltl alespol\ pro"ul:lu ze f.eln:ných trubek. U kddého lv•dsUho
dluk,ho hllltl je budka, kde bezplatně pOjfujl chOdy, švihadla, mile atd . Nešlo by to I u násl Tam to nikde zal:lntl Dostaneme se tak do paradoxnf situace. Zadmco naše mlidef mi nepomirni lepši mofnosd, ne! jaké kdy u ni.s děti měly. Je "pe f.lvena, mi vša.k súle m'ni pohybu . Je doslova pfecpivána jldlem. Veliké procento mladých fe pfetloustlé, a toto procento bude nebezpel:ni stoupat, jestllfe neuděláme radikilnf opathnl. MOJ zivir: Dejme mladým pohyb v pflrodě , nasluncl I ve vitru, dejme jim pfekilky ke zdolivánf, ůměrn4 Jejich viku a schopnostem. Mnohé se vyfelf.
vytrvej Nejde vlak o to, vyhledávat umile sloflté pfekálky. Vidy( dnelni llvot jich pflnálf vlem dostatek. Nejlépe proviff jejich schopností, jejich vOll dokázat svou platnost v 11voti. Velmf výstflni o tom hovofí spisovatel a scenárista Jan Procházka: Zafou osobnl vzpomlnkou. V pitačty11cátém ml bylo šestnáct. Odjffdil jsem z domova na studie. Hodinu jela lokálka krajinou , kterou jsem znal, a potom jsem ně kolik hodin stil u ok,nka rychllku. Hledll do krajiny, kterou jsem ještě nikdy nevldil . Kufr se studenukýml proprietami jsem pevně tiskl koleny ke stini vagónov4 ulil:ky, pflpraven na to, fe ve s vit i budu muset ledueemu čelit. Tenkrit jsem si sám pro sebe celou cestu umiňoval : Musfm obstáti Neviděl jsem, jaké bude viechno to, co ptijde, ale pfísahal jsem sl, fe to musfm dokázat. Ať to bude jakkoliv nesnadné. Pravděpodobně ro byla vllle! Dne.s si vzpomfnám, f.e to nejednou vlibec nebylo snadn•. Zkoušky se pokaldé podobaly výstupu na pohorf ; 1íkal jsem sl: al budu mft za sebou chemii. mám pololetf v kapse. A pak se ukbalo, fe nutaly nepfedvfdan' komplikace v matematice, fyzice : a vlibec všechna ta léta se dost podobala situaci horoln:ce, který, kdy! pfekroll hfeben, spatPI, le za nim je datli, o nko vyRr. A to uf mluvim nejenom o !kole. Ji sl myslim, fe dnešnf šestnictlled, a vJlchnl ti, kte1í tfeba právi ted' Jdou vttffc svému p o h o ft, fe oni všichni maJf stejni pevnou vlili. Ale pravděpodobně to majf tHšf, nef jsme to mili my. I kdyf nil svit prodělal pronikavé socliln l z.měny k lepšlmu . P1ece jenom Je dnes flvot slofitější. A my staršl ho někdy pomthtme komplikovat. Asi bych také pohrdal ul:ltell, kten jako vyufovací metodu mafl slalom : kll~kovánf mezi tfm, l:emu vU-1 a co ull. Url:lti Jich ubývt, ale J.e svka dosud nezmizeli. Bylo by pomirně snadné, kdyby to byl jenom prob"m ulltelťl. TYU se to I rodiny a vlech těch nadflzených „Instanci", se kterými se mladý člověk setkávi. Někdy se ml zdi, fe mladf maJI Jakýsi radar, který
JE
llADA
NA
VÁS
jim pomihi rozpoznivat, co je uprfmn' a co Je komedie . Jejich „ pasivita" je nikdy spíš opozice proti formalismu v fivoti, ne! program. K čemu vObec ale nemajf mladf vnah , jsou pohidky. Ty , kter4i jsme Jim nikdy vyprávěli . Jsou neobyčejně praktlčtf, ale jsou 1ouWni mlmofádni cltlivf. I kdyf se tfeba tvl.11 Jinak. Vyfadufl pravdu naléhavěji ne! hmotn4 ubezpečeni. Budeme-li sl toho všichni vědomi, m6leme mnoho problémO odepsat jako neexlstujfclch .
Skutefoll, dnelnf svit je mnohem slolltijlf,
A má-11 se xdarem kaldý mladý pfekonat své pohoff, musí, podobni jako horolezec, mft oporu ve starlfm, xkuleni!jlím vůdci. A právi nad vzájemným vxtahem starlf a mladlf generace se zamyslel hudebnf skladatel a dirigent Karel Krautgartner: Domnfvám se, fe dnes se markantnl rot.dl! v názorech, abych tak fekl strany „ zralé" a „ dorOs-ujfcl", úzce poff s revolučnfm vývojem věci kolem nú, s rozvojem vidy, techniky I společenských otázek. P11klad : MOJ osmiletý kluk se témU dokonale vy:zni v rozhlasov4m pfljimall. Pro mne v jeho stUf to byla věc neznimá (a zOstala dodnes). A nejen na techniku, I na mnoho dalšfch věci mi dnelnl mládef docela jiný nihled a č.asto s pohrdinlm kouká. na to, jak se my, „sta· Pf", k tomu stavlme. Věci, kteri my dodnes povalujeme za vymofenostl, jsou pro ni samozjllefmostl. Tlm je ovšem I Jejich nhor na svit jinak formulovin a hlavni chyba je v tom, fe my se do něho nedovedeme vmyslet. Jsem hluboce pjllesvf:dčen, fe mladý llovik se div-i na svit vellce rozumně , I kdy! jinak nef. my. Maji samozjllejmě I svo)e chyby. Kafdá generace fe měla . Ale nepomůfe jen mentorovat, kázat; naopak snailt se vlít do psychologie mlad4ho llovika, vycházet z jeho stanoviska, kritizovat I korigovat, pfltom však také opravovat svo]e vlastn f chyby, prostě pomihar. Je hloupost flkat, fe mladf neznaff nic jiného ne! twist. Vezměme v úvahu, fe twist patfl k flvotu mladých, steJni fako úzké kalhoty a l:ervené punl:ochy. tlovik se neustále vyvljl. To, co providlme v patnictl letech, zdá se nám, tfeba ve t11ceti, ~asto legral:nl. Mláde! má spoustu nevybit,ho temperamentu. Je dobré nechat ji „vybláznit" v mezich, které nelkodf. My, znli generace, nesmlme v Udném pflpadi mládei podceňovat . Oni hodni vidf a maff dobrý nos pro věci, kter' nejsou správn4i nebo dofdené. Jsou nesmfrni: cltllvf na nepravdu a nespravedlnost.
A tady je Pada na vás, starlfch, vymýtit xe svého flvota tyto nelvary, chcete„JI platni pomáhat mladým pPi xdolávánf nejrůxnijllch pfekálek.
Tito půvabnl, s nesmlrnou elegand a. lehkostf plujfci tvorové1 d~ provázej! rádi lodi a uoceánsU parnfky, podplouvaji je, obeplouvajf a předháněj[ se s niml . Jejich mláda.ta pi'lchb:ej f na svět po 9 al 12 měslcfch a v&llnou má nmice jen jedno mládě; dvojčata
--·,.-.-.--.,_::__m ::-~ o
re
začalo
to v prOběhu druhé světové vilky. Odposlouchbaci protiponorkové stanice na pobfeil USA zachycovaly často podivné a úhadné voláni, zvuky vyšší, nef jaké je schopno vnlma.t lidské ucho, které vlak odposlouchtvacf pi'ístroje zaznamenávaly. Zdilo se dokonce , fe tyto zvuky obsahuji jakýsi nez:nimý kód . Marni se pokouleli o jeho rozi'ešenf . Záhada byla vysvětlena te · prve tehdy, kdy! se zjistilo, fe tyto zvuky nejsou nic jiného, ne! „i'eč" delftnů.
Tito kytovci, 1awcl dfch•ild plluml, j1ou a n•jkl"i1nljllch tvor6 , ktu• no•I voda vlech morl 1vka . Star! A.ko't'' vypri't'lll, h delflni maJI n•l•n 1chopnolt vydivat hla1y, alkollv n•maJI hl&1l't'ky, al• h maJI tak• 'lftttlnf 1luch a b p,Jplo1.1vaJI ke bP•hu, aby 11 po1lechll hudbu . Vllchnl. kdo Jeclno1.1 delrlny Yldlll, 't')'privlJI o leJlch neobyleln' plaweck'
dovltdno1tl. Zdinllvl b•a neJm•nll ni· mahy pr.dhonl i "l'Ch" lodi; b)'IO a.ml• ,eno, le d0Yedo1.1 plavat rychlo1tl t•mlr 60 km aa hodin1.1. jejich normilnl „cHtovnl" rychlo1t 1e pohybuje kolem 40 km. Podnlkajl tl1lclkllometrov• celt)' vieml moPI nka, ve 1k1.1pinich lltaJI· clch nlkd'r hodni pre1 t 00 k1.110 . Zdi 1e, le meal pPl1l1.1lnlky skupin e11i1tuJ• Jakf1I Kd a le po1louchaJI ,,.., v6dc:e.
t"n•form6tor
.
j
AKUSTICKÝ INDIKÁTOR 1 t.-.nahtory
226
VTH
jsou dosti vzácná. Mládě se fivf mate1ským mlékem asi 16 měs:fcO . Po tu dobu se dril matky, která Je peč livě ochraňufe a pečuje o ně. Delflni jsou u.k4i ohleduplnl a o sv4i poraněn~ pe~ujl af dojemni. Pomáhají jim vyplout na hladlnu a nadýchat se vzduchu, a nedbafr ani na
Pracovní z.ačlen~ní nevidomých je scále velmi obdžné. Z celkového počcu 12 000 nevidomfch pracuje v různých oborech jen n~co přes 1000. Ze vlcch socialistických zemí je tento nU pomb nejh.oršf. Za zmínku stoji, že v průmyslových oblastech SSSR a Polska, kde se po váleč ných událostech objevil velkt počet nevidomých, bylo nedávno dosaženo 100% zam~stnanosti
SVĚTLA PRO NEYI DOMÉ
POSTRACH poli a plantill I• to malý ptilM hnicla•"'o pel'l, 1 e.rveným zobikem a
w·
nou niprMnkou. AnslllaM mu
flkall W••er-blrcl (ptik-tkad·
lec), ,.._al .........,,u O•· llk p.--) a mal omltolOIJ M
Jmenule quel•·quelM; tento nnlkl prf ze """komaleb-
"'°" ""'°
~I l•llch zpi•u. Talrowfmalt-a pl'ece jeto •edle kobylek .... llc6da 6rocly • krajln6ch 5 - l u , Som611lra a Trans... lu. Mlll6nJ takoytch malll!ktch pd&6 11ftajl do· bi ......, oblll • p41obl stralllri llcodJ. I• jich tollk, l• I lalJf kaldf P..- sezobe fenom ,,._ kollk zmek oblll . . - rfle, zna·
„•
V uJ•tl •• d•lffftl rycht• ochol:I a dokHou po11.oruhodft• koutky. Skill ebrull Jako ty1Pi, hraJI hlavou mlhd hry (obr, l a l) , ftaull •• :ir.Vofllt na
Tyto ~ku•y •• l"'Oddl.J I v oc:e&fli• rllch (•lovo odYo:ir.efl4 podobni Jako akririum li t:eri.rlum) na florldl , • kall • fornlf, na • aham•kfch o•t:ro••Ch a na
H anJI.
všech pricctchopafch mtcb.
nevido-
V podedaJ dobl I v nalf republJce m'm• dlpkhy Jefkb pnco-.,.J111 u mfltorinJ. K neJvltJlm pof.ft'm• l! O ncvldomfcb ul.hcJ6 hudby o.a lltol6c.b •• tdnvfoů dltml • ! 00 teld'oo.htO v ullltri.l'cb ÚYOdO a dhd6. A pr6vi pro tyto ie.ldonl•t Y • pro mnoho daliicb neridomfcb, kteff •• v .-6mfcb stfedbdcb llloll, aby mo bi l co oe)dt'lve vy•tlfdat telefonlsty •d-v6, vyp...coval 1nt. K. Vri.na trant.1„ toro'<'t lndl.Utor nftla. J• to •IUCDI mfnl~ avf:tel.n4 eQ~ ste • enell"lil ůu.stkkou . SWcU. •• u .ood7, kter6 olMa.buJ• fotooku • na•lflu\ •• oa pnt la.Ito p1'9tCDo a t vla.n.a.lho adnJe thfl. luerf Je • .,.. tatalml dU~ "mbcla • pouxdh t
„
wn„
Vraťme se vlak tam. odkud Jsme vylll. K delffnlmu pfskinf. V posledn l
době n~ktefl v~dcl
tvrdl, fe plsk4nlm se detflnl nejen svolivajf, a.le dokonce domlounff. Tvrdl dokonce, le uf objevili nikteri delíl nl „slova" nebo „výra%)'". Na ty sl vlak radijl Ještě potkime, (1ký)
J6 hmoty o• dphtl, podobnf Jalto bodJAk.)'. Pfeviln ' U.t ds t fedea v nůlch úvod ech Je \f)'bavena ••ltt1l ojm ufl•C'llÚn . Nevldomfmu t el•fonbrov l ata~ tJ, aby pfeJ•l ruko u , na ll-terf m6 upcvotn lndiUt or, p ted d ea.llou H svfltl~. V m1•1f. lld• m u lnd.llitor nu.kem oxnalt rouvlc:enf ..,.ft alto, vstoupl p ů d o li.a.k,. Kolekth, lni. p n c.aje 07111 1 akuatlckfm lodllu\toru b arev p ro ttevldomf. P l bovAllf re prod.Dkto.b u de VJ'd,vat 16n7, odlllo4 v Hz podl e t„covad ta b ulky, llde "' vyc~ od nonn6UJ b il4 ploch y. ti. ploch y, a.alf• n4 k,J'sll&ůllnn bof.t:natfm, p ffpa clnl ploch' bnttl oapedllDi:bo mlh.u . O yfsieddch t khto ullma.~ ůou lek uvefelolm• dallf podrob .aostl.
n•
vn. „
FRANTI!lU: .BLA%BK
.....,. to vcelku athtJ
tun.
mlll6nů
Modeml -nllra bofule pnitl tlmto opehnfm 11Ul4dim prootl'eclkJ; pomoci ,..,._. - · jed6 I rodlforinlm cllorol>. NU pnnl olriHlc ulaozuje maNho ůllzlla; • dru·
.-.1
Mm-., I• YJPAlorinl k,._
Yin, ~uel• lmbdl po mll-. ·Yd·
.,,.. 227
O dilkové Jlzdl nejmenlfch československých vozidel do oblasti Afriky a Asie, kam dosud neproJel motocykl, píle pro VTM ťifastnfk výpravy MUDr. Václav Potulnfk.
nejmenllm b. skútru Manet se závěsným dvoukolovým vlelným voi:t-
kem Motex.
CESTA DO AFRIKY VEDE PllES ALPY
Hfebeny kolem jsou vlastni jen alpským p1edhoi'fm a hlavni bitva s alpskými vellkiny nú mila podle našich p1edpokladů lekat teprve na 1rossglocknerské silnici pl'fmo v srd-
Rozhodnete-li se, le vyjedete na cestu tfeml svitadlly na našich nejmenlfch motocyklech, pak Je to pl'edevUm vyznánf dQviry práci nallch konstrukt4irQ a dělnlkO. A mi-li tato
cesta prokb.at nejlep!f technlck' vlastnosti strojO, nesmf se vyhýbat lidn,mu nej ... Nevyhýbali Jsme se proto ani nejvylšfm horim stfednl
a úpadnf Evropy. Z Rakouska se jezdí do lúlle p1es Alpy obvykle Brennerským prO:smy-
DO VELKÉ POUŠTĚ na malých motocyklech kem: Ale nechtill fsme poulit privi
dobývala dalekých L idská fantazie uf v dobich, kdy technika světO
teprve tekala na své prvn( dWk6
kriltky. Človl:k vlak dov~dl nejen touflt, ale tak6 pracovat, myslet, vynal6zat . . , Modernf dopravnf prosti'edky :zpflstupnlly člověku témU vlechna mfsta na J.eměkoull . A pi'ece existuje
oblast, do které se nedostaneme
vlakem ani autertl, protofe tam ne-vede silnice ani feleznlce. Ani modernf letadlo vú tam nedoprav(, protofe v poultich a horich na kl'I· fovatce Asie a Afriky by sotva mohlo pflstit. jen karavany velbloudO a občas tifký terénnf v01 egyptských sprivnlch úl'a.dO projede pouhnlml pistami a vyschlými vádl honkých údolf do nitra hor Sinajského poloostrovL Do tichto mlst neprojel dosud ani motocykl. Byla to pro náš věk techniky tak trochu ostuda .•. Snad proto jsme vyfell (autor se
svými pl\ltell I. M. jedll~kou a J. Brabencem) z Prahy na dalekou cestu do Afriky a Asie privi na těch neJ-
menllch: na mopedu Stadion S 22, na pad6dtikubfkov'm Pionýru a na
228
VTH
0
d1 nefsnadnijJf cesty. Ukala nú vysokohorská silnice - Jedna z neJ· vyllfch na svitl - stoupa)fcl z alpsk•· ho mistefka Zell am See v mnoha strmých serpentlnich al k ledov· cům bezmila čtyhlsfcových skalnlch obril. Gross1locknerski silnice nebyla sta.vina pro pfetlfené padesitl· kubfkov' stroje - ale privi proto mila být motoristickým vyvrchole· nfm naši prvnf etapy.
HISTORIE JEDNt OBJlff>KY K úpad alpských vellkánO nú: vedla nůe cesta z Prahy pres Budf. jovice, Linec a pak čarokrisnou knjlnou podalpských Jezer v Solné komo'9. Kolik tkh pOvabných Jezer, posuených s nejvklfm vkusem mezi vrchy Salzkammergutských Alp, se vystrfdalo na svltdch filmO, Jef tady byly cestou natOCenyl Tnumsee, Wolfgangsee, Fuchselsee ...
cl 1rossglocknenUho vysokohorsUho masivu. Ale jak jsme se kla· mall t Po prvnfm lijáku, který nás potkal v tkhto mlstech, se nad jezery a kolem vrcholkO Wieji celé perlny prelétav' mlhy. Ze slunce a radostné pohody se stala atmosr.ra, prfznlvi pro prvnf dramatický zifltek cesty. Silnice, vedoucf od bfehO Wolfgangsee pl'es Hof do Salzbureu, se totlf opravovala a objffdka byla vedena lehkomyslni pi'fmo po ltirkovitém svahu nejbllillho strmého kopce. V prvnf ntil!ce i;nanet s pfetffeným vlekem dodýchival. Jeden z mých pl'itel pohbtovi pfevritll svého mopeda do kel'O na strinl a podlofJI kola skt'.ltru a vlečn•ho vozfku. Vozlk nesl niklad témll' 80 kg zavazadel a nosil! skútru navfc kolem dvaceti kilogramů . Metrik zavau.del pro stokubfkový motor na dvacetlprocentnfm svahu I• vskutku pfespffllJ! Rozhodil Jsme se vyvén zavaudla nadvakrát. Na dallr cestu nim svitllo uf opět slunce, ale po. hled na strmý svah nebyl pf/lil povzbudivý. Nezbylo nef nhdlt jednlfku, dit plný plyn a klusat vedle skC.tru s rukama na 'lditk,ch ... Skútr stUf tihl odlehfený vlek, v ntál!ce pfed vrcholkem mu vlak opit dolly sily. Stiskl jsem pálku prednf brzdy - lanko prasklo! Skútr s vozikem se sunul doudu a jen s vypitfm vJech sil Jsem je zadrfova.I pfed t'.lplným zl'lcenlm. V po. slednf chvlll doběhli pHtelé a podlo1111 kola .•. Spolel!nými silami jsme dopravili skútr I vozík na vrcholek objffcíky.
tovcňm a televlznfm pl'lvrfencllm bll6ho sportu. Zlmnl olympljsk6 stl'edlsko Je v „civilu" ronomllým, llstým a upraveným mktelkem, olympijsk• vesnice slouff v olympljskf.m mezJdobf jako campln1 pro stovky turlstO, kteff se pPllll obd ivovat pilvibu Dolomtt. Zml:z:ely poslednf hl'ebeny alpsk~ ho pi'edhoff a rovn' prvotffdnl betonky se roxbihly do Pf.dsk• nfflny. Mill jsme naspich, dohinill Jsme cestovnf plin - I lod, jef nis měla pl'en6st x Jlholtalsk,ho Brindisi do egyptsk6 Alexandrie. Malý Stadion sůle bstijl udrfoval rulllku rychlomiru na padesitce a pades,tlkubfkový Pionýr dokazoval, fe je s to udrfet fedes•tku I o něco vice . Manet, kdyl bylo tfeba pfedjet a zafldlt něco na trase dopl'edu , udrfel na rychloměru dobrou sedmdes,tku. Takov' byly tedy naše kilometry na Italských dilnlcfch. Cftlll jsme, fe Jsme povýflll uf s deflnltlvnl platnost! svt mal4 vozJdla na dilkov6 dopravnf prostl'edky. (Pokralo"'"! pffltl)
t . Gro~sllftkis
J , MafMt e
.,..._,ln
Ylel!Aikefn
J. T6ltoltme • • •
4. PloNftei•
Slunce se opit ron:i.P.ilo naplno a v d:Uce se objevily nsněfen6 alpsk6 vrcholky.
DOBRODRU!sTV( POD ALPSKfMI LEDOVCI Mllj skútr nepP.el:kal dramatický výstup po strm6m horsk6m svahu v úpln6m z.dn.vl. Uf na vrcholku objllclky byla cftit polospileni spojka. a tak jsem sl po výměni pfetrfen6ho lanka pJ'ednf brzdy kladl starostlivou otbku, kdy dojde na dalšf. Došlo po nikollka kilometrech. PJ'ed mktel:kem Hof jsem musel vymlinlt spilen' lamely spojky a :zdrfel jsem výpravu o dallf trl hodiny dra· hocenn6ho času. Co naplat, motor v chodu nenf k ničemu, kdyf spojka nepP.enese pohyb na kola vozidla. A tak n•m na Salzburg, město s lmpozantnlm panoramatem hra.du a ' hfeben6 Alp v pozadf, mnoho času uf nezbylo. nes Halleln romantlc· kým prllsmykem Lueg a pak divokým skalnatým kaňonem l"eky Salzachu jsme spUni pokračovati vstffc motoristlcU bitvě s alpskými vysokohorskými prilsmyky. Gross1locknersk:5. silnice nú ta Bruckem pflvftala branou prvnlho mýta. Biolek za 16 11-
~~!!v~~~r:;ý~~ul:i~ň~~~:~!~~~~
polf a ledovc6. Silnice stoup{ po úbočí horsk6ho údolf. Najednou se ůdolf roňlff a pfed viml se obJevf defllf. skalnfch obrň se sněhovými a ledovcovým! poll na C.bočkh. Ale brzy se ukizalo, fe mýtn6 nebude jedinou cenou, kterou musf me zaplatit. Serpentiny a prudk6 st.oap•nt do prňsmyk6 t6miP. 2600
metr6 vysokých vyčerpaly mal6 stroje af k hornf hranici jejich sil. Dflv nef jsme dodhll nejvylJlho bodu prvnl &ti silnice Fuscher TBrl a pod nejvylllho bodu drut\6 lútl v Hochtortunnel, museli jsme n& kolikrit pi'eklidat nvandla z pl'etlfen6ho vlečnf.ho vozfku a opit je vyvifet nadvakrit. A kdyfjsmesdle Wtěji mfjell stojfci slln' vozy se zvednutými kapotami a val'fcfml chladiči, počali Jsme sl vUit vzdulnf.ho chlazen( u svých statečných mašinek. Byly to bsto 1rotesknf obr.hky - něco Jako kdyf trpasllk mfjl porafen,ho obra - ale byly sku tečnosti, kteri opit potvrzovala dobrou pricl našich konstrukt,ril. jen na těch 180 kllo1ramň zavazadel naše stroje najednou nestačlly . Nadvakrit to vlak flo , I kdyf Jsme se s pfeklidinlm hodn~ zapotili . A tak prňjezd Alpami nám pl'lnesl nejen ohromujfcf doJmy t prvnlho setkinf s alpskými vellk•ny, ale I hojnou miru tvrd' fyxlck• dl'iny. Kovová pl.tkefa 1rossglocknersU silnice vlak byla osvědl:enfm o prvnfm úspkhu našich nejmenlfch strojil na jejich velk6 cesti.
VE VIKU TECHNIKY SESPICHÁ Z rakouských Alp nenl do Ital· ských pfflll daleko. A nenl ani daleko - vezmeme-li mlr:itko d•lkov• jlzdy - do Ben•tek, Florencie, A.tma, Neapole. Součet kllometrtl naši rakous· k• a lUlsU etapy vlak d:lval čisto dva a pili tlslce •• . Cortlna d'Ampe:uo nis pl'lvttala na ltalskf. půdě. ~m4'110 2.n'm' spol'-
RAKU'Y JIOU STÁLI vlTll. To, co Ylilltc. •• oltr&alrv, I• antef'kld. raketa .....„. o..ta pPI Ylltnfalm pokusu rirftlch dlh••dl. Pek.....,.. Ml 1tft sJtf· tt.a v ohfbu • 9tal.lllta .... rakety, 24, 4m dlouh• • Jl,2 tuft' taftt, Rů.ca Delta. ktori ftHI• dNllce Tol· Hllr, Tlros I d IV, OIO, Icho l,Jakol
„ --
„„....
I ••plo"" XII na oltll•ou d,....•, I• t1r&a. Jekl lir m•ohfm dalllm 6koNm.
MODIUlNf TOYAANA. Matlanlrf pr6my1I a mohutftl den ode d -. Ylu4o IMtduJI ... torif'fty, ro-.. ~vy. Nil oltrisok t11laauJo mo• d.....a yYitaYaM lkladllti Umllfdt · - JIY V dtomkkt tiori_. Y SolftOlht.
..„,
"°"• „
„,
SCHÉMA
"ulovat bul\ku Y pro 11:Jlftlnl ne)• Y)'lilf trlby, bt.tl\ku T pro :&jlltl.nl cetko"• trlby a bul\ku I pro •Jll· tlnl poPadov•ho l:l1I• proda)ny;
pripol:ltat ladn ll:ku (index) d o bul'tky pro tj lJt•nl u.1. prode jny .
Chceme-li řelu určitý úkol pomoci samočinného počitače, je třeba k tomu udělat nezbytnou pfJpravu, Určitá organizace napřiklad má cellt.em 203 prodejny (jsou číslové.ny 1 - 203), které denně hlásí tržbu ústfedf. Tyto údaje se setřidí podle čísel prodejen a vyděruj{ na děrnou plisku. Úkol zni: a) uložit údaje o tržbě podle jednoůivých prodejen do paměti stroje; ·~ b) vypočitat celkovou denni J: tržbu a prWněr na jednu pro-1.&.1 dejnu. c) zjistit nejvyUi denní tržbu ::iic a čisto prodejny~ kde se vyskytla.
...c "'< ::i,c
u.i
,;; 2: a:::
~
tnfmat U.tku trtb)' :&a JMnottfv6 prodejny a.a v1tupnl dlrnf p61ky a 11lollt ji na buftktcb T1 . Tl, • .. TlU ; pripolftat U1tku t..t.by privl an i· man• prodaJny k bulu:a T pro c al· koyf 1oul9t; 11jl1tit, 1.da "dal v bul\ca V pro urlanl naJvylll trlby i• vylll, nd prj."I pP.ftani li1tka a dlrn• pltk)';
ulollt " bulka V U.tku ulby nal dPI•• ulohni a do b1,11\ky P vlotlt v tom pflpadl l:hlo pPhluln• prodalnr:
J•·ll vyRI,
aihtlt, zda Id• o po1l.dnl prodej • nu; naJda-11, vrac! H vfpolat k 1nlmln l dalll trlby1
vypotftat prllimlrnou trlbu dm, la dlll calkoQ trlba poltem prodejen; •f1lecl•k po1lat do bullky U;
„
BLOKOVE SCHÉMA Pfedevšim
"1us1 odbomfciprogramátoři sestavit blokové schéma fciené úlohy, které stroji urči postup výpočtu. Je to takzvaný algoritmus. I cdnotlivé bloIty znborňuji operace, které maji postupovat za sebou. Podle druhu ~~~~: ~~::~~áv6mc dva základní
> a) operačni, graficky vyzna~ čené obdéJnJkem, do nichž se ~ vpisujJ prov4dčd operace, jako ~ 1n1mán1 údajů, výpočetnl ope< race, tisk apod. Maji vždy jedeh - vstup a jeden výstup. ~ b) porovnávad neboli výb~ ~ rové neboli tbacf představuji rozhodovacf (logické) operace. MajJ _, vždy jeden vstup a dva výstupy; ::> výpočet pokračuje podle výsledku < rozhodnutJ jedním nebo druhým :: směrem. Graficky se znázorňuj! ov4.Jem. ':: Jcd.not.livé bloky jsou mezi
t l1knout teJrt;
tisknout J•dnotllv• vypolten• n•· bo aJlith• Udal• ;
konM: "1po&u.
sebou spojeny čarami, které ukazuji směr výpočtu.
SYMBOLlCKt' PROGRAM Blokové schéma se pomkn! snadno přepi!e do symbolického programu. Do programu d6v4mc
snímací, výpočtové, rozhodovaci, textové a tiskové instrukce. Pro-gram se pak vyd~ruje do d~rné pásky, pfcložJ pomoci zvliltniho přc kllidacfho programu do feči suoje a po zaveden.i do stroje je možné s jeho pomoci provést výpočet podle vstupnlch údajů, které si počltač posrupně pfečte ze vatupnl dErné plisky. Samotný výpočet jde velmi rychle: jakmile pásku počitač podle programu pfečtc, vyděruje témH vzipéd výsledky podle vn>očtu. Chceme-li pomoci samočin ného počítače řešit rozsáhlejší úkol, např. 'opcrativni plánování výroby ve strojlrcnském podniku, pfedcházl programov!ni n~kolik: pracovJÚcb etap, které pro nčko- likačlcnnou pracovni skupinu uvajf n!kolik týdnů i měsfctl. Jsou to: - organh:ační pr6.zkum pffslulnébo podniku, úvodu, provozu nebo dilny; - rozbor toku a lctnosti dat, kte.rá majJ být zpracovina;
I -Hmolh'"f polltat Natlo"al J1S Je J.dflilm 1 flie)mod•rrtlillch .trojO pro 1pncorinl admlnl•tntlvflikh 4at. Mi Y• ""' koflie:•pcl flilkollk vf· 1fliam„fch pokrokovfch prf'k6: - avlUr:"I mqnetoltlt:kovo111 p&ml( CRAM, do nll 11• ulollt al I mi· 116n6 11:nakQ (lu na ni umlttlt 6dal• itro mdo•6 <.tlely „1 itro SIOO U· ~tna.nd); - nolil~I Opravu kal· 4Do peml(ov6ho mltbl•bul\ky; mi lJHtUU t1 bir:O, Plk• •• llm „•lovll· ko"; lte •poJlt m„1lmil"I I tachr:o „tlovUek" v Jedno • primou adra·
STROJE MU
buftlry; - ,..,.d\lotnlmat dlrnfch
ltltU - '"''"' 1000 dlrnfch ltlt·
k61mhh (• Jlnfch pollc:.l6 •• ,..,.ch• lo•t „hybul• kolem 6t0 ltlt· 110/mln.). 1 Hm~lnnf polltal ICT 1101. J - tymbollckf pro1ram v autok6du pro tam~lnnf pollul NI lil.
- pfesn' definice výatupolch 6daj6, ktcr~ chceme ze zpracov4n1 na aamočino~m počl· tači dostat v takových č11ových obdobJch a v takov~ form~, aby mohly sloužit pro výrobu a jeji ffzcni; - pfeao6 definice vatupoJcb .6daJ6, z nich! chceme dodlmout výsledku zpracovtnf; je tteba stanovit jejich rozsah, uspoftd4nf, zptlsob pořbenJ apod. - sestaveni ideového projektu, v n~m! jsou podle přcd chozlch etap r'-mcovl: formuloviny vtrupn! a vtnupnf ůdajc a tak~ zptlsob zpracovinl ; jednotliv~ výpočty ae rozdHujJ na tzv. chody, tj. u.končen' zpracov6nl, pfi nich! obdržlme urč.itl: výslcd· ky nebo mczivýslcdkyJ kterými pokračujeme pfip. v dallfm výpočtu .
Potom se teprve acstavl hrubl: blokovl: scbl:ma, v n~mi je fden postup vypočtu; podle nl:j se pfipravf podrobnl:jlf blokov~ schl:ma a program.
NOVÉ DOBY
Pfiprava rozsihlejltch program\\ je velmi nároč:n6 a komplikovan6. Vypucovanl: progra· my se zkoulejl se zvhUtnlmi vatupnlmi údaji, k nimi ae pře dem ručn~ pfipravl výpočty . Jtou-li výsledky 1ttojovtho vtpočtu 1 nimi abodnt, je program vyzkoulcn a lze jej pouiJt pro Udanl: vtpočty . Mnohým se zdi, le pttprava pr*" ce pro samočinnt počftač je časovl: nt.roč.o.i . Je pravda, le připravit program, podle ktcrl:ho m.i stroj postupovat, trvi vždy mnohont· sobni dl:le od vlastni výpočet . A přece se stroje novl: doby vy. plaú. Podle zpracovaných programů lze toů! výpočet 1 nlz.. nými varupnJmi daty mnohokdte opakovat, lze vypočftat růzol: varianty pi.inu výroby, kterl: by jednotlivci rut:nl: počJtali ml:slcc, 1 jednou vypracovaofch program6 se di bez vl:tllch úprav pou!St v různtch podnidch apod . Napflklad výpočet pi.inu montUe 26 fintlnfch výrobk:ů , kterl: ae majf montovat na třech liJlkj.ch po dva m~slce, trv• včetn~ tisku výsledků asi 7 minut. Ovšem pHprava programu a vstupn.lch údajtl trvala asi dva mbJoc. V našem národnJm hospo-dáfatvl ae nynf pfipravuje nasazcnJ v~dfho počtu samočinných poč.Jtačtl. Odbornici, kleff budou
tttoje ov1'dat 1 se musl na novou prjci dobfe pfipravit. Ncobej~ou ac bez znaloatJ matematiky, scbopaoati pfesn~ho logicltého
x:.a:
11'1'(20J)UY
1) ' " ' T-0
g;J~ I•l1l120J 1""'7J:
~Jl
re:.
TRža.l
t!JJOT',50Je
~
KAXIM.
-
'611160 )TJSI T 1 S 'l'ISI: U,5 TIS Y,5
n=·J
...,.. """' ,
o
myllenJ i tvůrč.f fantaUe. Jednou z hlavních podmJnck sút ae programitorem či jed.nim z t~ch 1 ktefi řidl prtci samočinného počftače , je být houževnatý a dó· 1ledoý.
:o:, :r~~~·„-=Y~IL:>~~
Afls•I•• •rchlteltt )ohn Laut• N• lel•a.09"toft0•6rn •lllrl •pollri podldl m•l•bn6 a HO• blt6 •tavby. ~har•
"•r.
ANGLICJC.A uau.ovA LObi „MlllCURT" o 1111 t
-u
„.
.......
VTM
231
(i)
-••.
VESMÍll • G
r--~3 ·
.
CE-MOSKVA s~
-e -"',
;;
žf
DARWIN
ROBERT
Darwin, ukladatel moderní materiaUstlck4 vývoJov6 blologle, byl vidinou vldcti bez jakýchkoliv pochyb zafu.en mezi vObec ne)významniJll postavy dljln sv&ov• vidy. Ch. R. Darwin pochbel ze zimofn6 statld.h:k' rodiny, kteri sfdllla v úpadnl Anglil. Jeho rodiče se mu snaflll dAt destn.nn6 ndilh• Na jejich pl'tnf odefel do Cambridge studovat 16kal'stvl, botaniku a teologll. V Cambrld&i prolil mladý Robert pfljemni sv6 mlidf. Často po pfednilkich se toulal nedalekými J>arky, ul6hal do trivy a pozoroval okolnl flvot. Zvliltl ho zajímali drobnl flvcX!ichov6, kter6 dovedl pozorovat I nlkollk hodin a často phmýllel o Jejich podivných osudech. jeho kamaridl mu proto ~lkali „snllek". Darwin totlf ve svých pfedstavich vldil nikdy I vlci, kter6 vObec neexlstovaly. Jeho nejvltflm snem vlak byly romantlck• dilky, kter4 ho likaJy tfm vfc, čfm vitll mnolstvl cestoplsG pfeletl. Romantlcki povaha a dobr• studljnl výsledky nakonec jeho touhu vyplnily. A tak v roce 1831, tedy kdyf mu bylo 22 let, se pili· pojil k vldeck' výpravě, kteri měla vykonat na ma" lodl Bugle pitlletou cestu kolem světa. Z t6to dobro-druln' cesty sl Darwin pflnesl takov• mnofstvf nasblraných noll'at a rostlin, le jenom samotn• t.pracovtnl mu zabralo plných pět let. Po tito „studlJnf" dobi sl nlal utviilet prvnf domněnky, kte" po dallich piti letech dovedl k určitým d.virňm. A te prve po daltfch patnictl letech uvel'ejnll prvnf videcU dllo, shrnujkf všechny tyto poznatky. Na dkladě osmnútl vědeckých prací, kter' Darwin během sv•ho llvota vydal , vznikl v šedeútých letech mlnu"ho stoletf tak zvaný „darwinismus". jeho pod· statou je poznatek, fe organismy nevznlkly najednou, nijakým nadpflrozeným zásahem, ale vyvf)ely se postupně :z. prvotní flv4 hmoty, vznlkl6 zikonltou pfeměnou anorganických litek v určlt4m obdob( vývoje zemsk4ho povrchu. Darwin pfitom objevil Jeden :z. nejdOlefltějšlch vývoJových úkonO - princip pffrozen•ho výbiru - selekcl: nefrlhnijll vlivy t.pOsobujf, fe pilevifni Mst potomstva hyne drfv, nef se mohla rot· mnoflt. (T6to myllenky zneufily rchn• reakčnf faJlstlcU kruhy k llrenl falefn4 raslstlck4 teorie o u.k zvan• elitě, o privu sllněJJlho a podobně.) DarwinOv dQk.u pillrozen4ho vývoje organlsmO po-. mvll celou blotogll na vědecký úklad a osvobodil li tak od nibolensUho mýtu stvofenl svita. jeho myš· !enky doplnil později I. P. Pavlov, který podal vysvit· lenf psychlck' flnnostl ffovika Jako výlledku funkce ústilednl nervov• soustavy. M. Bauman
Udal loni nikolik výprav „Za tajemstvím tekthů" po cel6m kraji. N4lezy vltavinťl byly bohat6. Jednotliv6 kusy pečlivi ukl4dali do průhledajch krabiček od p4aky k psacfmu atroji. Ke každ6mu naleziiti nakreslili pfeaný polohový náčnek a na jeho zadof stranu napsali pod.robn~ údaje. Na na!cm obd.zku např. vidíte mapku naleziit!. v oko U Stradou, Na zadni suanl Uatku je napaAno: Nalezeno dne 15. dubna 1962. Počet: 20 kusů. Ct:l· kod dha 93,50 g. Nejvitšf kus: 14 gramů . Takovjch kartiček je množstvi. Vznik.la tak pl:k.n 4 a rozaáhl6
sblrka
vltavfnO.-tekcitd, která
S't 13
232
VTH
I
3't,67
3't,68
má svou cenu. Naši odbornJci prý vlak q ni neprojevili valný zájem. Mladí astronomové z Budějovic poslali tedy jednu variantu sbfrky do Sovl:tské.ho svazu. Loni na podzim došla zásilka letecltou poštou do Moskvy. A listopadové číslo časopisu Nauka i žizň už pfinišJ člinek nBxpcdice Za tajemstvfm tektitů„ , ve kterém pHe o úspané pré.ci budl:jovických sbčrateló a zdůrazňuje , že sovčuka Akademie včd považuje darovanou sbfrku za jednu z n ejvčtUcb vóbec. Podrobné materiály o našich vltavfnech budou letos zve„ fejnčny v sovětském vědeckém sborníku „Meteoritika''. Letos budou mlacli astronomové z Budějovic ve výpravách
.za objevovinfm tektirů pokračo vat . VHJme, že i naši odbornici projev! o jejich pdci včdJ :d.jcm a nebudou se dívat na „amatfry" pfcz.fravč . Jako dosud. SN(H NÁS POTflÁPIL Abf, al• lyhfl •I n•da)I a n•d•JI pokoj. Kdyl ul n•m•JI •nlh ce11 rok, tak •I •nlhov• plochy v~f911 umlla lylar.kou autostrt.dumaJf I v Tokiu, kd• na plola 45x no m•tr4 vl6d"• „bfl• opoJe"f" I a.a nazlm"lch po4mlnak. •har•
SPUTNIK
nejmenll sovi!tskf
automobl I
Na moskevských ulicích upoutal nedávno pozornost chodců maličký auto· mobil, pohybujfcl se s naprostou jistotou v hust~m proudu m&tsk~ho provozu. Kdyf se :zastavoval u světel pfed kfifovatkaml, hledill na nlj fidlel osutnlch vo:r:ldel se zallbenfm: hleděli na něj ovšem „svrchu", ať to byli fidlči trolejbusll, autobusll a nákladnkh vozidel, nebo fldiči osobnlch automobllll. Tfl cestu)lcl a zkulebn l „idlč seděli ve „Sputniku" na měkkých perlonových sedadlech, v:r:dtlených od země pouze 40 cm. Prohllfell si panorama Moskvy: pi'ednl a bočnl okna jim to výtečnl: umofňovala . Najednou se však venku o:r:val hvizd, tak znimý vfem automoblllstOm, který cestujicl okamfltě vyvedl z jejich pohody. „Kapitán Surin," pfedstavll se pracovnfk dopravnf bezpečnosti , „Budte klldnl,'' posplšll sl kapltin rozptýlit zlé domněnky. „Ji se vtm musfm omluvit. Zasuvll Jsem vis, protofe bych se velmi rád podlval na vál neobvyklý automobil." U chodnfku se začali kupit zvědavci . „Co se di dělat, Andreji Kuzmiči," prohodil jeden z c.estujlckh. „Budete muset poskytnout nepltnovaný rozhovor. " Hlavni konstruktér Serpuc.hovského motocyklového úvodu Andrej Kuz. mlč Strelnlkov s úsměvem vystoupil z automobilu. Sesypaly se na něj de· sltky otizek. Hlavnl konstruktér začal na ně postupně odpovldat. „Tato limuzlnka Je nejmenší mlkrolltráfnl a,utomobil . Je určena pfedevšlm pro invalidy Velké vlastenecké vilky. Myslfm vlak, fe o vUz: budou mft újem I mnozf motoristé. Karos,rie automobilu je celoocelovi, dvoudvefov6.. V pi'ednl části karo· série je obfemný zavazadlový prostor. ttyfdobý, vzduchem chlazený motor Je vzadu. je to dvouvtlec s maxlmálnlm výkonem 1 S koni. Na 100 km s potfebuje všeho všudy -4. S I benzrnu, cof je čtyflkrát méně nef automobll Čajka. Benzfnovt nidrf má obsah 20 lltrťl ," Davem se k automobilu protlačil silný holfk v lkolnf uniformě . Odborně sl prohl~I automobil a hned k němu mil !ladu kritických poznámek. „Strejdo," obrátil se k mufl na zadnlm sedadle, "vy se tam nějak musrte mačkat!"
„To mil pravdu," souhlasil s nfm Andrej Kuzmič. „Pro dospělé je to vudu těsné. Zadnl sedadla jsou totli určena pro děti." Uf téměf u Jlzdy odpovfdal spěchajkt Strelnikov na poslednl dotazy. „Rychlosd Maxlmilnl 75 km za hodinu!" „Vtha~ Se čty1ml osobami kolem 750 kg, cof Je polovina stejni obsazeného Moskvlťe, " TvO:rcl tohoto automobilu jsou komsomolci konstrukl!ni kanceláfe Serpu· chovského motocyklového zivodu a moskevskll!ho Videcko-výzkumného automobilového Institutu (NAMI). Hlavni konstruktll!r NAMI , Vladimir Mironov, lnfenýfl závodu Roman Němcov, Anatollj Petronln, Valerij Kutkov, Vladimir Katov a dalll včlenili do konstrukce automobilu mnoho technických novinek, které i.výlf Jeho provoznl spolehlivost. Za,Jfmavým zpOsobem Jsou vyfešeny nápravy automobilu. Jsou dělené, takfe všechna kola vykyvují nezi.vlsle - pfednf na pi'ičných, zadnl na po· dělných kyvných ramenech . Poprv' v automobilové konstrukci SSSR je v tomto vozlku elektromagnetlcki spojka. V'1z:, který budil pfl jlt.di Moskvou potornost, měl ovlá· d#nf upraveno pouze pro ruce, dallt vozlky se vlak budou dělat také s obvyklým uspoH.dinfm ovládadch z~1'fzenf. AutomobU pfljel k brině Ustfednlho televlznlho stfedlska. Do pfenosu chybilo '40 minut. Do studia se vOz dostal t.vliltnfm „vchodem". Desltky světlometll se rozsvltlly, zablikal ěervený nápis: „Ticho, vysllá sel'" Tak za&.lo se:r.namovánl tislctl Moskvanll s vozidlem Sputnik. Na jeho tachometru byla člsllce 20 - měl za sebou prvnl lfzdu t: Institutu do studia. Pfed sebou tisfce kilometrO zkoušek po rUzných oblastech SSSR. Ze sovitsk6 Techniky mlidefl (1 / 1963) pfelofil Inf.
J.
Polfafek.
l'OllOVN.f.VACI CHAllAKTElllSTIKA AUTOMOBILŮ
...,. SPUTNIK Ú.l'OllO!EC MOSKVU!: VOLGA ČAJKA
°''„
v...
Yfkon
(m)
(kal
(k)
J,I J,J 4,0 4,1 5,6
500 640 HO 1475
15 21 45 75 lt5
2000
Spotr.ba Hu. rydll. (l/ IOlkm) (km/h)
4,5 6,0 6,1
115
15,0
160
75
'° no
t,O
VTM
lJJ
NEJMENŠ( SOVITSKÝ AUTOMOBIL
K'( ál
.o _ A _ N __L_ A_ Z_A _ R _ E_ s_ c_ u
Spo tu ,h '#--
(Pokrolovdnl z lis/o 6) Vyptbal jsem se Moskvana, jaki kouzla to provf.di, ale ten se Jen smf.I a nefekl nic fln6ho , nel fe se bny dovlme vlc. Na dalšl otizky fekl jenom, fe Jde o bl°'6 elektrlck6 toky." Pavel vyskoěil z. kfesla. „To Je
bójefnó zprjva, Šuro." Rychle se rozloulll a rozjel rovnou za lrlnou . Bylo ale uf poz.di a 16l.ebný úsqv byl zavren .
10. Jel prot-0 domll a Jako obyčeJnl sl nejdrív poslechl, co zunamenala jeho „sekretáfka" - pflstroj , který
plipojll k telefonu vldycky kdy! odchbel. „Pavle," ozval se ze dznamu hlas lrtny, „ hned mi zavolej. Mf.m pro tebe zvlášť dillefltou i.prhu ." „Ale kde ti mim naJltl Jako kdybych ti nehledal ," Pavel rychle tcXI č íslo ústavu, li.dá lrlnu , ale nikdo neodpovidf.. Zato slyll hlas lrlny u údy : „ Pavle !"
„lrlno l Ty volf.m do
„ .I ůnavu ."
T•dyl A jó ti
„Vidy( li ti taky hledóm celý
den ." ~ „ Vil, lrlno, fe ul tnf.m tajemství
Tokova l" S potJafovaným úsmivem se h1na pti: „VUnil A jak' je to ta· femstvf l" ,.BloelektricU toky." Úsmiv zmizel s tvi1e dlvky.
„Odkud to vli l" Pavel JI vyprivll o setkf.nl se spc>luftkem a dodal, le Tokov )lsti poullri ú.z.111.mu lmpulsO bloelek· t rlckj ch tokG vynlbjfdch 1portov·
cQ.
z ř
~
"' ~
o
„Mil pravdu , Pavle. Ano, mil pravdu . Vf!, já jsem . . • potkala Tokova. Vtm, kde ho mllfeme najlt." „Col .• . VIJ co llkill Nedilej s1 legncl." „ Ale ano, mysllm to vilni. Vldf:la Jsem Tokova na vlastni oč i. Pracu)e v ústavu ." - Pavel vyskoč.li . - „.sed, Pavle. a pcMlouchej. je v Ostavu, kde. Jeli maminka. Je tam videckým pracovnlkem. Dnes dopoledne jsem se prochbefa parkem ůstavu a najednou Jsem nhlf:dla povědomou postavu . Poznala Jsem ho. je to To-
kov. Šla Jsem u nfm. M~la jsem na
sobl bllý plilť a tak jsem bet rozmý:llenf vešla u nim. Nikdo sl ml nevflml a brzy jsem Tokova znovu našla ve veliké tiloCvičnl. Byl uf ve cvlčebnfm úboru. Za chvlll se
obJevll I Jeho ,trenér', který je zl'ejml tak' vldeckým pracovnl· kem , Tokov sl navlékl na ruku n~faký náramek a trenér vytáhl
- kromě Pavla a lrlny - nevidil nic vlc nel to, le bude mluvit Tokov.
z kapsy jakýsi pftstro). Potom To· kov vyskolll na hru.du, ale bylo vl· dit, !e je na nf nejistý. Zavolal na
jeho pllchod byl uvlun nadšeným potleskem , ale konferenci, k prekvapenl všech, zahájil tnámý biolo1. akademik Ivan Borlsovič
trenéra ,Pus( to'. Trenér ototll knoflfky na pMstroJl, který vypadal jako malý magnetofon, a Tokov jako
Tlchostěpov .
by se byl proml!nll. Zaál tvlflt
„Váleni prltomnf, " nlal. „Dovolte, abych vám pPedstavll toho, kdo se ujme slova po mně a kvClll komu Jste sem vlastni prllll: soudruha Alexeje Stf:panovlCe Fedo· sina ." Šum v s4.le , ..
s naprostou Jistotou celou 1'1.du obtlfných figur a veletočO. Kdyf
seskolil, pravil; „Výborni. Podle koho Jsi to ntnamenaf ?' „Podle Marklna. Stflbrnt medaile
na poslednlch Olympijských hrjch ."
koh:no~nTt~ ~~v'PJ:,~:~y~~~
11.
Je 8. E. Tokov. Pod pseudonymem, který vz.nikl z videck4:ho nhvu ,bloelektrtl!esklJe tokl' . Tento nhev ul vf.m asi napovld4. oč Jde. Vfc vám o tom i"ekne sim ni! soudruh Tokov ••. pardon. Fedosln. Nenf sportovec. Je povolhfm biolog a několik let Je mým asi.sten· tem . Sportovnf výkony, kter6 Jste vlděll. ls.ou vědeckým pokusem.
Druhý den čekal Pavel s lrlnou dlouho v aleJI pPed vchodem do ústavu . Kon~ně se objevil Tokov. Pavel vykrotll proti němu : ,,Dobrý den .''
„Dobrý den," odpovidil. „No tak, uf se nemOfete upfrat. Jste Tokov." „Ani se nepokoutfm nko uptrat."
~
()
1
e
kter6 pohyby - I ty, kte" ~lov6k !!! jen zamýllel udělat. ÚClnkovaly tu
:~:.~~' v~~'.e~!~~ka~f t~::~ ~~~ ~ tyto proudy v mozkovf: kilPe. Jsou
to jakál slgnily ovlid•jlcl svaly. Majf urěttý potenciál a mohou být snlminy a uchyceny pomoct elektrod , mohou být zeslleny a pPenileny df.le. Dnes jsme uk daleko, le mófeme pomoci bloelek.trických proudO Pldlt skoro vlechny flvotnl procesy.
11.
Pertpek11vy hledn6 ...
jsou
zkritka
nedo-
Uf asi deset let známe z.pOsob, Jak nznamenat tyto proudy na magnetofonový pi.sek. Jejich pfenos se ovlem provf.děl af dosud po dri.tf. MAJ kolega a . • ,tren4:r', (yzJk Alexandr Alexandrovlf Kogan s dal"i Jfml pracovnfky naleho úsuvu, vyo Pdlll bezdrátový prenos bloelektrlcStaěl,
kdyf ten, kdo
tyto Impulsy pPljhni, sl navl6kne tenhle hezký niramek z. plastJcUho materl'-lu.
jen jeh! kritk' vysvftlenf o pll· Clni mých ,sportov,nfch
ůspichA' .
Tady vil mladý kolesa, Pavel :tur&ln , mil plnou pravdu, kdy! napsal, le ,nemf.m• vlastnl osobitý sportovnt VTM
~
! c:ivÝ~ c1':~=~~,:~k~áv?i~~~~ i
o
2)6
O
>
i
1
.:i
...
~
z: 1. .c
novlt ..• " 'f Tokov prlstoupll k mikrofonu: „Vzpomlnite s l na s'lkovou výstavu " v Bruselul Tehdy byla v soviukf:m .., pavilónu vystavena kovová ruka, upevněná na stojanu. Kdyf byla „
Stiskli sl ruce . „Vy novlnf.fl jste nroplll ul hodni rimusu s mým pPfpadem. Ul to stačf." „Ale vereJnost Je phce zvidavi." ,,Ano. Ale ul v tom ,senzačním pl'lpadu'. který ve skutelnostl vQbec nenf senzal:nl, nebudeme pokněovat . Uf le &.s, aby pfe:stala hra na nepl'ekonateln~ho .Krile sportu'. na ,úbsn6ho hmplóna' , hra, kteri. ve skutečnosti byla v!deckým pokuaem. - Poslyh.e. u tfl dny uspol't· dime t iskovou konferenci. V devět dopoledne."
"' kých lmpufsQ.
.
~
Jó kon"m, slovo mi Alexej St6pa- ;
„Jsem Pavel :turiln." „TUi ml! Vy Jste, mysUm, autorem tkh ělónkO I Byly njlmav'.''
Na tiskovou konferenci se sfelo vtc novlni'O nel na kter4:kollv mlstrovstvf 1vm, Nebylo snad na svki tlskov6 qentury, pl'edntch novin nebo Woplsil , kter6 by nebyly vyslaly sv4:ho zistupce. Samozi'eJmi nechybili ani repo"61i rozhlasových a televlznlch stanic. Nikdo
!
~
.... Skutečnf,
mt pohyby byly vy· pťljlen6 od r6zných mistrů sportu, jejlchf bloelektrlck' proudy Jsme u.znamenali. Abych ale ulal od počitku. jednou, kdyf jsem na sobě zkoušel pi.sek, natočený pro l~bu
styl.
_______
........
,
~
a
nemocn4:ho, zrychlil Kogan chod pásku a zesllll proud. Bylo to pl'i bihu - a tehdy jsem p„ekonal prvnf rekord. Tak nú· napadla myšlenka zúčastnit se vel'ejných sportovnlch zivod6, abychom si ovUJll nikter6 teorie a pfedpoklady." Ze sálu u.zdi dotaz: „Jak to1 fe jste byl porafen v boxu l" „To Je docela prost6. Odpověď dal ul soudruh Žurgln. Pl'I pouliti bloelektrlckých proudil providlte vlastně pohyby pl'edem dan6 a ne·
l'dlNf
ZAJfMAVfCH
PAOaLJHCI
% č(SL.A 16/'1 Ko1mlck6 l•bor•toP. Anr, JaroJ 1: Kutné Hory uddf: Po tredm •koku uvidíme ul celow Zemi 11ko kouli, po ltvrt4m obs'hn•m• J•dnlm pohliadem Zemi • Vanuli, po ~tfm uvidíme c.e lou 1lu11.Znf 1ou1tavu. Po lfft4m skoku se nám •lunelnf 1ouun1 promlnl v j•dint bod, budeme u Proximou I dvojhvhdou Alfa C•ntauri, Po d•lifm 1koku urufm• pilinu cetty k• u1edu 1al1•i•, po 01m6m skoku uvidlm• ul celou ndi 11luil, podobnou mlhovini v Andro· mecli, %h„9'011·ll vf.c:hnr hvl1:dy naJI plul•, nnmifll H obmlitl - nebo{ I 1vltlo
m'
svou rychlou - pro hvhdoplavu nk doknuje Jin M•rt• a ... rdubic. Za 26 mlsfc6 :dlun• Slunc• • Proxim1, pak pouupnl datlí hvbdy. lloltll9'1 na Mariu, Jin Kalpar, nudw· jlcf 1 lrna, pll•: HIHnf vldec:kou metodou utroblolo16 I• spektrilnl anattu. Zkoum1jf 1lol•nl speku·• paprakti odratených od pl111aty 1 trovn,vajl je H •P*ktry poum1kfch rostlln. Snlmek. ltado1lav C•rmák 1: Chrútu u Pbnl 1prbnl zj61ťuje, I• 111 obrb.lu1 i•ou velk6 i•Hrl na hranlcfch USA a Kartady. Vlevo nahoP• i• jeuro Hof•1lf, vlevo uprolt,...d f•uro Hlc:hl11n1k6 1 Chica10, blb.ko 11'edu í•uro Huronsk6 a Erle, KPllovka. t. Saturn, H•rmn; 2, Vodnár: 4, Korona: 7, Venul•: t. Pluto; tO. Lyra: t 2. Mlhovi111, Jupiter; - A. Sirius, N•ptun: D , Bolid: H, Ant1r•1: J, V•p; P. Nova; S, Ur111: J.. Slunc•, Merkur. 1
mOiete sami okamfitě rozhodnout, jak postupovat dile. Protofe jsem sl dm nebyl docela jist, ověfll jsem sl to pl'I boxu a ... polefel jsem sl potom pikně v nemocnici se zlo. menou spodnl čelistní kostt." „ Nabidnete tento pl'lstroj sportovdm l'9 oth.al se Jeden americký novinil'. „Ne. Sport mi zOstat sportem. Ať vftbl ten. kdo je slln~jšf, obratnf:Jšf, kdo je "pe pfipraven. Proto )sem se tak6 nikdy nepokuslJ o to, aby m6 výkony byly reg:istroviny jako rekordy. Vfdyt pfece nejsem ani dobrý atlet. an1 vzplra~. ani cyklista . . . Pflpadalo by ml to, l•ko kdyby nfkdo chtfl l•t cykllstlcký úvod na motocyklu. THlltf:, smysl, budoud význam bioelektrických proudQ je a zOstane pfedev!lm v 16lebn6 a rehabllltačnl péči, kde se sthajl našimi nejlepšfml per mocnlky.'' Tiskovi konference trvala n~ kolik hodin. Po Jejfm skončeni lrlna s Pavlem odvHeli svou matku Annu lvanovnu domů. Po cesd se JI lrina svUila, fe sl zalidala o phlofenl z Kyjeva do Moskvy a fe k tomu včera dostala povoleni. „Jak to, fe ti to schvflili l"
„To vlš, z dCilefitých osobnrth d6vodú. Budu se vdávat." Na jejich svatbu pl'llel I FedosinTokov, nepfekonatelný „Kril sportu", a Kog:an, jeho „tren•r", Žurginovl kolegov• a mnoho pf'á.tel. A Jak mohou dosvf:d~it všichril p1ftomnf, lidný ze snoubencO nepotfeboval bloelektrlck6 Impulsy k tomu, abr fekll sv6 „A n o" upffmnf:, rozhodni a z hloubi srdce.
•• • •• • • •• •• ••
1
~~':~~~ J:ts:v~r~~·,'~ U:~~:;r:}~~~
Stuchllk 1 t1benl: Rad, Cermák 1: Chránu u Pla.ni: 81. ChlumKká H S1t1lk: Jar. KY· tivák i. Dol. Bousova; Jan Petr,nek, stud, i. 8rn1; K. Pecka 1: Vrútek; O, DvoHk 1 Jilemnice; Ad. Žabokrukf 1 Hr. Králov4; C)'rll P•rouck1 z Olorno11c.•: 1111 Po"k, lák ZO$ z Br111.
NAKLADATELSTV! CBSKOSLOVRNSKt AICAOBMJB
vl!D
pHpravilo Jů.o 1oučbt oalllV d«eů let trvAnt CSAV a jejich edlčnlch 1lot.c:k. •tltavu 1200 knih a de.Ilek čuopisa, kterou na koncl loň1lttho roku 1h16dli moakevltl a lenlnandlti Ujcmci . Vlde~. arafick.A 1 vftvunA 6rovd'J č1. pubJIJtad ziabla ,_i mott dni uznin.l a byla hodnocena jako vzor pro dali( vývoj knUnl kultury. Z ptipravova.ný'ch knih 1i zul~ mimoftdnou pozornost našich čtcnAhl
nlHtl:
Jtfl RAJCHL. OVOD DO PROGRAMOVAN! PRO SAMOCINNJ! POCl-
TACB - M.atcmttkke nrojc n'1e vkc a vice pronlkajl, jak o tom praviddnl in.formujeme (viz napf. nH letOinl terU1l „Stroje novt doby"), do bospodthklho tivota. Raichlova lr.niha patfl Ir. tfm nt• lr.olllta milo publikadm, lttert •hodnt po.. d.t:nU jednoduchý, praktický a pfitom an.t.dno pochopitelný návod, jak rui nich 1poleblivt a utclnl: pracovat. JIH BOU9.KA-VladJmfr VAN'tSBJC, ZATM:aNt A ZAKRYTYNEBESKtCH Ta LES - Daltl nault obnove.nt- k.njJnkc „Celta Ir. vtdent„ je udcn hlavnl amatě- n\m, aby mobJi :rafadl 1 1vá pozorovinf tkhto da.Jditýdl dkuťl. do pracovnlcb proaramfa lidovfch hvbd.4ttn a „uonomicttch k.rouikO. na lkolAch. AutoH prvnibo z nich z.n.1H nati čtcnifi jů:o ti~• rcdakčni rady VTM doplnili knihu pfdilcdcm teorie o ókuecb u nú po20rcr ntelnfch .
__.,.f_b_ a1m„,
„ ...... „
. . . . . . . . . uproMfed.
letot„ ........... vod.akl 1' u.IUbla• nhtlndJ
nefal tncll&dcla "*fdt tnfů • dlftQ'
„ ....... ldppcMlro•• 1111.n„ ........
6-thdaim JÚ.ha
VTM
237
li
PRIPHAYKA budoudch
i-----
objevitelů
Dnat ,.okral1oti•m• w tirll poku.tr, kterou J•rne U• pot.11 •mlnultm Cltle. U kat.diho pokuut op6t u'tidlm• Yfklad problhajlcl reakce,
I!.
C
POKUS
s:
V kádince rozpustime asi 1 g slnnu ieleznatfho (FeSO,) ve 100 ml vody . Ronok okysellme prldinlm nfkollka kapek 2fedfni H,so, (1:1). Plld,me ul S ka-
z
~
18:
~ ~~1~~~ dr:~~:~~~ sye~!~ro~~~~l~:nr~~~~: ~;;r~~ "cl_·
i
~
l
0
(v ronoku se pfesunou vyvljet bublinky). Po ochlazen! nalijeme rottok do re:rigenl:ni lahvll:ky a oznallme ni·
r~::d;~~;v~~=!~~ ~~:,iu~t;~!vl~ek~~~~:~~~~~ 1 g kyanofeleznaunu druelnfho (K,Fe(CN),, u.v , fluti
kreYnf sOI) ve 100 ml vody. Tento ronok oznalJme „Vývojka pro neviditelný lnkoun",
sta~ear~~:mo~~hd:r!~;~~~1~1::1~~,~:~oku:!e:·~ias~~i vývolku. Teprve po naneseni vývojky se nsch" plsmo au.ne z1etelnf: iitelným. Po«htatou „n-ldlt•ln,ho ln.kouttu" J• llu
~~l=•~ir.~:':.~':~S!!:Jit„ k.:~."'.:"~!::
oaydacl •Iranu
l FeSO, + H ,O, + H,so. - Fe,(so.), + l H.o
Vrt•""'"' nHldlt•ln,ho pltma J• u.lol•no na r•akcl, ltt•ri problhn• mul Gllnnou slolkou „n••ldltaln'ho htkous• tu" - 1(Nn•m lala11ltfm, a Ctllnnou 1lolkou „•fv•lky" kyanol•l•ir.nata.nam dnlHlnfm . Produlrt•m eůo reakc• J• •• •Hl n•ro1pu1tni modri sloul•nlna, barlln1ki modP. (kyanohlunatan l•IHltf, P•1 (F9(CN)J,J. VY"'olinc:I proca• mOlama •JJidflt rownlc:ll
n•.
r••nou •k•rnu ('11• styku • or1•nlckfml litkaml, Jako ftapf. c•lul6ir.ou, H radukul• na hnid# oayhJdroayd ma1nanllltf Hft0(0H),). Ky••llna lfaw•lo,... reclluku;. nadbrtak man1anl1ta.n.u na beůarTf •Iran manpnatf a uma •• oaydwJ• fta ky•lllnlk uhlllltf (C0 1) a •odu podl• rHnlc• :
s (COOH),+ 2 KHno, + J H lso.+ K,so. + IH 1 0
10 co,+ lHnlO,+
POKUS/!. ~O: V kidlnce (50 ml) sl pflpraYime roztok kuc-hy„sk4 soli rozpuhinfm ul S I chloridu sodnfho (NaCl) Ye 30 ml Yody. Pi'ldáme 3 kapky 1%nlho alkohollckfho ronoku fenolftaleinu . Kádinku Yolně ukryfeme llrokou korkoYou útkou, do nfl pl'edem DJuneme dvi elektro. dy (kladni - anoda, záporn' - katoda). Jako elektrody mOleme poulít uhllkoY' tyčinky ze nar'- tulko"' baterie. Prostor metl elektrodami odd6Ume proutkem flltral:nlho papfru, který pi'ipevnlme na Ynttf'nl stranu korkoY• útky. Nakonec obě elektrody (anodu a katodu) upojfme na tdrof stejnosmbnfho elektrlck•ho proudu - plochou suchou baterii (Ylz obr.). Za malou chvlll po p11poJenf zdroje se začnou CYoflt na uhllkovýeh elektrodich bublinky plynO. Rot.tok Y prostoru katody nabývf. postupni rOloY,ho ubar1enf, kter' se Wem stbi lntenlÍYněJJI. SpoJfm•·ll •l•ktrodJ, ponohn' do roJ:toku n•bo tawenlny, H tdroJ•m •taJnotmlrniho proudu (1uc:h6 bat•rle, akumuli· tor), w11nlkn• na Jadn6 alaktrodl nado1tat•k dpornfch al•k· tronQ (anoda) a nadruM naopak pfebrt•k•lektronO (katoda). Anoda H 1ndf ir.l•kat •lakb'ony z rortoku a k•toda mA "'•hu elektron)' pl9dat. 2awad•nlm provclu ..,vollm• t11411y c:h•· mlc:.kou rHk<.I, kt•nrni charakter raakc• redukl:nkayilalnf.
~~i~a~• :;::~~~ ~:P;~o:h~J:,~• .:!.:t~~fu~~~~::r::•r.:;~
(a.da H •yfuluJf •l•ktropodti't'nl p,.....y - •odlk a ko,.,., napf. mlel', hllnlk a dalll). 'Zrnl- nikl• Ja pP.itom primirnl r-kcf, ro nf fti1ladujf tilalll - Hkundlrnl reakce (napf. reakce prl• mirnleh ir.plodln na't'ldiJ•m apod,) . Vf~hny tyto pochodJ, pfl nlchl problhaJI chamlckt reakce CíClnkam •l•k
2 F•1 (S0 1). + J K1P•(CN), - F•1(Pe(CN>.J,+ i K,SO,
e
(f)
POKUS
I!.
19:
Někdy
se nám stane, psanf udilime „kaňku". Chemik v ukov6m pflpadi vyuflje k od· straninf skYmy chemlck• "------~---! reakce. Pot1ebujeme opk dva rortoky, kter• sl pflprayfme do z:isobnfch lah· L-------1.- -la-- -l vlZek. Roztok A: Asi 1 & man· ganlstanu drareln,ho (KMnO,) rozpusdme ve 100 ml vody a oky0. selfme p„ld4nfm nikoIlka kapek 2ledin6 Č H,SO, (1:1).
fa
p11
,,"
,,
Asi " I ltavelov' (C,O,HJ ro2pustlme za tepla ve 1 00 ml vody.
Roztok 8: kyseliny
Pit odstra~orinl kanik naneseme nejprve skleni. nou tyZlnkou na skvrnu ronok A a necháme Jej pOsoblt asi 1 minutu. Potom pPldáme stejným zpOsobem dostat«n• mnohtvl roz· toku 8. Po dokona16m odbarveni mino osulrme S&Yým papfrem. Prl sprt...n•m postupu nesml zQstat Yldltelná skvrnL
Kladnl nabltt lony Na 1+ pucujl 't' ros.toku (tzv, elektrolyt) k opalnl nabit' •l•ktrodl. katodl, kd• H •ybll•JI a mini•• Y •l•ktrlckJ nautriJnl atomy Na 1 Na 1+ 1
.<->-Na
TaU úpornt Jony Cl H \PJbfJaJI na aftodl 1 c11- -
Cl+ 1
.<-)
V núl.Sullcl etapl problhaJfcl •lekb'olfir.y dodtbl k H.kun· 41rftlm rea.lulm 1 katod.i l Na+ l H 10 - 1 NaOH+ H 1 anoda1 1 Cl- Cl, V pro1toru katody ~ lki tttdy hydro.yd 1otilnf Uaho pfl• tomnott J• 'I !'la.lem l"tk"'u prok6dna YU1lk•m rAlo•..._ za• barY•nl rostoku). Na ls:atodl u YJfvfuJ• pl1nnf wodlk a "• anodl pl)'nnf ch16r. Chcam•·ll al•kat pPI •lektrolfir.e chloridu ltOdn~o hydroxyil 1odnf, muslm• oddlllt katodo1'f proator od anodo•,ho. Jinak problh6 r•akc• m•sl r-klnfml pro• dukty u nnlku dllornanu 1odnitho (NaCIO - aa 1t~ana) n•bo chlot'ablanu •Hn,ho (NaCIO, - s.a tepla): lN•OH + c1.- NaCIO +N•CI+ H,O 6 NaOH+ J Cl 1 - NaCI0 1 + J NaCl+ J H 10 &laktrolfaa mi ••lkf 'lfaftam pro tttdtnlc:kou pru:I. N•pl. l•n •l•ktrolftou ehlorldu 1odft•h9 mOhni• •Yril>k h)"lro•yd 1o4nf, •odlk (z rozta't'en6 sollallr•fm proudam), •odlk, chl6r, Ol6ro•' '+'ipno (d\16r H ir.aYUI do •ipann,ho '""k•) nabo dtlornan 1odnf. llaktrolytldcy •• \PJribl t.alt6 nHnadno radu· kon.t•ln' kO'IJ' (hHnllr, hofflk. dn1llk) n•bo u "6kta" ko\PJ •l•lrtrolytlcky rafinuji (napf. turovi mld),
llalmoltu c.hlorich1 to4dho.
Han.pn.l•ts.n 4,._Hlnf oxydul•modrf lnkou1t t1a bedHl"ou fol"Mu • 1im H radukuJ• na 1Tran manpftatf (HnS01), kt•rf J• t1tk• be:1barvou litkou. ltoztok•m a od1traAuJ•m•n•dbytak manpnht.nu dra.Hln,ho, ktarf by :u.nKhal na paplru ba -
238
VTH
KONTROLNJ OTÁZKA /!. 7: Provedte
elektrolj'zu sira nu měďnatého, siranu sod neho ,
uhličitanu
)
sodného (sody), zředěného
pokusy a sestavte rovnice mickj'ch reakci.
zředěné
louhu. Popište
příslušných
che-
Pro VTM pile KAREL Nil.MEC
I V minulé lekci j1mc uvedli mu.im4.lnl pomllcky pro plastickou barevnou fo„ tografil a projekci. Plasticktho obrazu dosáhneme však i jinými prostfcdty. Mllfe to být: 1) fotopřístroj na kinofilm s jedním objektivem (bHnt kvalitnl aparáty s vý-
jimkou zrcadlovek na kinofilm, které majl jin! zaflzenl) :
a) se stcrcopfcds4dkou, klincm nebo prizmcm (rUzné bbc, uk.é.zka a velikost dílčích obrazó vii VTM č. 6); b) vymén~nfm normálniho objektivu jednooké kamery za dvojitou optiku (biobjcktiv - viz obr. A - b:lzc přibližn! 18 mm); c) pfipojcnJm prizma na biobjcktiv k dosažení norm4.lnf báze, odpovfdajfd rozpltl oči (as i 65 mm)j
~
.......
'°
2) dva stejné, pcvn~ spojené fotcr pfistrojc na kinofilm a jiný formit , jejich! uzáv&ky jsou synchronizovány (obr. C); 3) normilni přistroj s jcdnJm objektivem bez jakékoliv pffdavné optiky; jednoduché pomocné talbcni si mů žeme zhotovit sami - viz plišú Jckci. Torirnf stcrcopflatroje jsou ovšem precizní, vyhovují všem podmínkám stereoskopických pravidel, jsou tedy pro zaUtečmty nejvhodnější. NEGATIV NEBO INVER2J? Nel roS'Yl.nete ,„v6J" •tere<>•Y•tém, uvahe mo:lno•ti. tteri divall oba druhy film6. Z bare•niibo oesativu mAleme aboto'rit topU na bareomf positJYD.I film (pted routffh.6t:úm dflMch obri.ů6 n•bo dvo)ic: budouclho stereosramu). 81U"eVDf positiv up-vime pl"O atereokulitto nebo projektor. Pro u.lehfmf Jaatile musí souhl„it otvory perforace obou fil.m6 (neaatl-.lbo i positlvoibo). S.revaj nqatlvnl fUtu. alce wnoil\uJe Ubovoln6 rozmooloyiinf podtlvnlcb stereo•nlm.kt\, ale pro smeolcnou o•trost (o••ledet topťrorini). tollt potfebnou pro plutlctý Wmek. Je mini vhodnf. M6teme zhotovit také kopie ne.ho :n>ftle-. nlay na barevný fotop•pJr, upraveo6 pro
A . Sureoa11ttm Zeiu·lko" pro Co"tax : I - vlannf pPedúdka a dvima objektl• vy 1: J,!li/ JS mm . 1 - prl&· ma - "a1aitujeme "a úklad· "' predddku k dotafe"I bhe 6lmm.
1tereoskop.(Pffpwitné l"Ounlry dfli9:cb o brad „1z VTM t . 6). Z b•revaébo fillDU Jnversu j b o kopie nezhotovime, zsto vlak - nim m6me pfebohatou &Wu odstln6 ( vatér6) • •tlnech0 DCll"OVnlltda.I V)'ill pl"Okrulmf ad u uúmku n6hledovébo. (Vb tff Bar-U. inverze VTM f: . ! 6/ 1962 a VTM f: . 1-!ffi3). Vyufld v UeftOproblli«ce nebo projektoru le dokonalé. Pfl obou z:pd.obecb plad: Jakákoliv se~ menlJ aeět.tora nebo dokonce 1kvnui na barevném 1tereos.ramu I• -proeto aepfipustni. Fil.my proto sp.racaririme 1 1ullme v buprala6 mhtno•d! Tefty, body0 skvrny l prachové jehličky p6sobl v •tereoskopld.i prohUtelce vetmJ rulivl. Pli projůci • niMm nesouviMJ{ a volal se vz.náieJI v p r o • to r u. Takový obra:a: je zadiodaocený a dodateb:d -tul nebo JI.na oprava nedopadne nikdy u.spo-lto)lvl (svliitl u barevného filmu.)
v•
Filmy Barevné 6.lmy zaručují potřebnou jemnozrnnost a reprodukuji všechny barvy v celé oblasti viditelného spelcrra. Z černobilýcb materiálů vybíráme pouze takové, jejichž ~mulzc jsou citlivé ltc všem barvám (včetně červené), podA-
8. Sc:er,osnm podle pravldla l . 1. Po· .ffzeno jed"lm prfnrojem • JIMl"lm objektlv•m (pr.fl„•flfm rihr tlla) .
vaji sprhoč odstiny (tóny) šedé škály, jsou jcmnozrnnt, brilantn1 a prokresluji detaily ve stine~ bez osttfch konuast6.. Vhodné jsou :
Fomapan 17• DIN, AGFA-ISOPAN F 17• DIN, KODAK-DEKOPAN F 17• DIN. NE)ZNAM.l!JSI PA1STROJE Na avftovém trhu je krom~ 11 Belpluc:y„ (NDR - vb VTM f . 6) mi 1 o malofo~ lových Hereopfbtrol4 U mm X 101 mm. Prosluli pa.fitslLi firma Jules Rkba.rd vyribl „ VBRASKOP F "0". PfbtroJ mi dva obJettJvy Flor BerthJot t :3,5/40 mm, sivlrku l al 1(200 vt, 1 •yachrokontatt pro vac:u l ftd. Vdikost dlltlcb •růrilk6 U X 30 mm. V Americe Je pro Jed.noduc.boH 0 kroku filmu" velmi l"Odlfena •.U.OCA-STBREO U"' • dflělnú anlmky !4 mm x 23 mm. Tento d.ilěl form•c ptevz.ala vftllna úpadoevropakých vfrobc:6. Novfl modely té.boi form•tu dala - rrb také ham.b urski ftrm• wrrr. Po~u aes6.atala anJ finna But.man Kodat
Company, Rochl:tte.r, •• •vou ,.XODAKSTIUlEO-KAMERA„. Tím.t o mllifm ptehlcdcm p o u z e l n fo r m u J c m e hca.&fe o Huěasném avf.toftm •tavu Tfr'oby pfúuoJ6 p ro pLutlckou fotoarafll. Pro nWadni!Jlf p rovoz vylk)'tU)e se na nl!ti! m.&16 typ6. 1tereopfútroJ6 normallzo.. vaniho vdltého •lfl'coform.Atu 6 x lS cm na nitkovim fll mu {B-U 8). Podstat.Dl a.cJstab llniJlf, • vehnl 6Cclnou komtrukd v kra bicov4m tvana, Je hod.no~ aovlgkA; kamera „SPUTNIX„. MJ. dva obJekdvy „T-Zt", 5yf..
114.$/71"> mm, dllěJ obraz 60x 60 mm. Uprostfed pfhtntJe Je thtf obfcktlv 1:2,8 pro hledUů.. ZaottfuJane bud' na m atnici n ebo podle nupalce na obnaW p.raviho obfekt.lvu. PHttroJ m' samo~ult, Ý.. •&ku 1/10 .t 1J100 vt. a uflzen.I pro blcůori nldo. P odobný preclziú pffttroJ, wpokojujlcl vy. aoU úroky na •tereofotocn.fil. byl Ul pfed rit.tou „ROu.EIDOSK.OP"' se dftma Hellary pffp. Te:naey hl,5f1i mm. clOH o b-nu: 60 X 60 mm. Jal.o u nSPUTNIKA„, taU zde Je bJed,U:ovf .elml sv&d.nj o bllltl.., a.mt.. dn m ezi d•fm.m obJekdvy, ZY1'11Di pfbl uiealtvf: apec16lrú kucta na perforovaQ- kltdnott
ucad.lovf
aolll~
z..ú
Nf
PRAVIDLA STEREOFOTOGRAFIE
Pli l[údiu tkbto p.ravidel mlltc vm.iknout u učtceálJka dojem, !e zobruodnl prostoru je ailn! omo.cno. Naapomdune vtů:, te i náhledový sn1mdc (plocbl. fotoanfic) mí rvi pravidlti, a mno.h:9 z neůfionýcb 1rumk.O. vynikne svou pf'csvědčivou pr.vostl teprve v pluúckbn provedeni .
I) Dilč! snímky fotografované na emulzi pravou stereokamerou musf být pro pozorováoJ vzájemně vyměněny. Předlož.fm~li prav~mu oku levý a levému oku pravý dilčt obraz, dojde sice k splyoud obou obrazů, ale současn~ k převrácení hloubky. Objekty ze vzdálenl:ho pozadí se tlačf dopředu a obrácen~. Tomuto jevu řfkámc p seu· doefekt. 2) Pravý prostorový 6čínek vznikne jen tehdy, odpovldaj!-ll konečné body obou dilčlcb snímků pfi fotografov:lnl norm41nl bázi (pfibližné 65 m), tj. atfednfmu rozpčd OCf, a souhlasí-li jejich paralaxa, jako pfi voln~m pozospolečné
rov:~Ó:~~d~kulárů pozorovadbo pflstroje (stereokukitka) musí být od sebe vzdáleny také pfibližnl 65 mm. 4) DílčJ snímky stercogramu montujeme rovnH s max.im6lnfm rozp~tlm krajů 65 mm (víz VTM č . 6). S) Pii pozorování v stereoskopu nesmí konvergence zrakových paprskó pfestoupit 150 a obrazová vzdálenost následujlcibo objektu nesml být kratti ne! 25 cm. Při velkém rozp~tl dilčlch obrazů (viz d.Hve poutfvané ~tc.repfor máty !O x 15 cm a 9x 18 cm) dochizi k diverzi zrakových paprsků, ke ztíženi vzniku pr09torového dojmu, přfp . i k jeho znemožnlní. 6) Pro snimltovou praxi v stereoskopii má zvlUtnl význam „ podmini
viz úhloměr - lo = 60 minut), kterou vysv«luje schéma na obr. D. Papnek z bodu D prochází čočkou pravého oka P a vytváif na sítnici obraz v bod~ D„ Blíže ležíc! bod B je zobrazen na sítnici bodem 8 1 • Obrazy hodil D a B dopadají na sítnid -Jevého oka společně (D, a B,). PenpektivnJ rozhcnost obrazů na obou sltniclch je u dilkových bod6 velmi me.lá, je však
fi~„
f·
tf ii
ti!l 1~1i 'i i.:
,\\
·~.~...
..
,„
iirrho
l- "'i
ii ii
~··„ .du UciJ-
'
~
tlm vltšl, člm blíže ležl oba body od pozorovatele. Obrazový rozdll . (paralaxu) m6žeme pfesn~ vyjádfit rozdf„ le-m obou konvergenčních úhh.i y' a y, který je totožný 9 úhlem d. Tato paralaxa (úhel d) nemá přestoupit 70' (podmlnlta pro stereoskopicky piípustnou hloubkovou oblast). Zapamatujme si tedy, že ke kafdému fotografova.nimu objektu v popfedí patfi zcela určitý vzc1'1enljll bod, který vy-
tvofí n eru i ený, klidný a uzavfený p ro1torovf d ojem jen tehdy, d~ dr:!lmc-ll p od minl
~ o ~
O...-vdu,Jllkf• to 1....Um &dravlmt A1IH tt.tHHl.Wmfllt, lhj!J'tdlyllm odpo.,.d': DlkuJu, cltrm H W.Jelftl. Al• posor, •• . . .,,. H, I• llovlk, kterf H n•u•d.le cftll b*,J.tnl, nihl• on•· "'9Cft61, U~o ••• f• byl nemoc.•n ul. dlouho a drloroba po• krollta natolik, & pomoc Je nan•ivfl obtllM. Arcerlo1lcler6~, choroby 61tPHnlho n•rvov6ho •y•t6mu, ralcovlnoY6 "'41ory abt, nal11.a takPka v\\bfl: apoxorovat v po· l:6calnlm •tadlu. Slolltou • n•hhinou otizku v •ou&•Mm 161cahtvf, vdlqno•clce chorob, JmamenaJI nejen cyq; namoci. N.zPfdka)lou symptomy JHM namoci tollk podobn4 pflana• kOm nemoc.I Jin,, 1.e I 11.kul•nf 16kaP vih6. Jak &.tto I• mobo slyletc x ltkaPovfdt On vkv: ,,Kdyby •• nJ.m bylo podafllo vlas 11.jlstic ...... nemoc,,," To J• ocaulk otaanlk6 mdiclny -tjllltlt vh• nemoc, pro• nlknouc do taJG f"lriho oraanl1nu•, u kuli•Y t~le, kte.r••• v nim odahrivi, a roapo:ir.nac roxuslanli roxpoxnat a vn.Pic•• do dl)•, nv••t tok do 1pr6vn•ho hUlcl. Nlhodnf ro:ir.hovDr na toto t4ma kda•I ft• uticl ml xavMI do Lenlnpadu, do laborat.ofe doktora l•kahk'fch .,... profe1ora J-aanlJa S.Ikon. Profesor•• ul mnoho lete xabfvt, pro• bllmem •b.•n• dla1n6xy a konelnl H Jaho pr6c::a ••tkala • 61pldtam: obl&YY profa1ora Salko••, kter6 1toH na roz.hrud •hou vid -blolosi•• fy&lky- xnamanaJI xPaltna :ir.al:itak konce tich dob, kdy 16k•' Hli be11.mocna u IGfka namocn•ha ••Ido· mfm, la byl u•ol4n pfllll pol!'.dl. V lem I• dklad obJavu, na nimi. I• roapracori.na nori metoda vb.•"'• pr..,antlvnl dia.sn611.yl Ul" dvadtfch latach •• dCKenc Selkov :umfll•I nad ulift· nim J-•m: rQ11.nl namoci b)'fy pod la pfledrtav tehd•Jllmadlclny od Hba odcfileny Jakou1i kamennou 11.dl a naclalJ •• ma11.I nimi ajl•tlt Udn• hmotn6,mahrlilnf vn.hy.Hladf 't'MK, mau.rla• li•tlcky ndllanj, ••namohl •mlPit • cako.,.,m núorem •pult.li H do hladinl iednatnlho mechanl1mu n•mod. Spolu 1 k•ndl· d6tam tachnlck'fch vid Jnlanfram lnn•m B•fysin•m H ros· hodl po1.1t(c na l.IY6m orpni1mu metody fyxlktlnl analf&y molakulirnl 1Cl"Uktury hmoty. S.Uto• byl pr...,Mlen, le _ ~ny patolaslck' l&YY orp• nlsmu i!J ilnak proJawJJ na bflko•ln&ch, I.a m1t1-.lf pod· nftlt phrta•bu malakulirnl struktury bllk.o vln. Na pod· kladl tito hypot6xy :ir.a&ll llkaf I fyzik tvoflt pfl1trol. l•hol princip •pollri na nlUtnottech lfhnl ....,loYfch vln v f'h• ntm pro1tf'MI, napfllcla.d va ndudu1 nebo • t.akutlnú:h. J„tUla pflfm•m• rychlort prontld.nl alaktrorn•p•tldt'fch vln 'f'll.ducheM n Jednotku, pak v teki.ttlnl, dalm• tomu v krevnl pluml, •• bud• liknl tk.hto •ln x'-.lml llllt, Jů:l Aby •taftovlli l*ftto ko.flclent, :akonstnloftli Selko• a lysin apa...wru - dlalaktraMau, malou pfljlmac:I I "Ylflacl ndlo•ou •tanlcl, " nll. ridla•6 •lny prochlflllJ 11.koumanou blotakuclnau. Ůspldt H pochopltalnfi nadost:aYll okamlltl„ HuHli pro· v••t•tovky poku10, kanltr„o••ll no•'• no•l podoby apara• tury, mlnlll, yYlaplavall J•JI •l•ktrotechnlcki schlmata, 1dla a pod1tatnfch Yf•IMkA nedo1ahoY&Ji. NadaPilo •• Jim 1tanovlt dkonlcostl rozdllu maii:I nemocnfm a 11.dra't'fm orsanl•mem. 8ylo napro1to Jasno, ta molekulirnf •tntktura kra•nl plasmy H „11,....m nemoci mini. Ale l•kl Buda11:r.Jml nutlti ...Wlt,Jali byla phd nemocl.J•lctml a.minami prolla ., • DlouM rnll1ca pfemfllanf • uY&l.orinl. A Jako ddycky, kdyl bylotllko, kdylH zdilo, la ..,11.kum 11ri.J:I v •lep6 ulU!ce, obrac•I •• J•v„nlJ Selko• k fl101oflckfm knlh•m. Odridlly myllant do d6r abltn.kce a 1...teobacnlnl, -a'lly p'-mfllac kl ldnl a •au1thdlnl, 1ro..-nl•at fakta, hl Mlat mu1 m-l•tvfm l•vO 1pol.tnl xnaky a Y\"acat •• opit k vl&1tnl111 poku1Gm. Kdyl S.lkoy IJ1tonl •dflac:h antlckfchfllo1of6, sd'atl 1e znovu • HaraJclaito•ou myllankou, la prapflllnou a yfa<.h pro• ca1G, kter6 •• v nim odah,..•aJI, I• ohaft •I.a•• •lechna pro• YlruJa ohftlm. Hyll•nka tohoto 1tarovlklhofllo1afa·m•terla· Ility ir.nl dne1 nal•nl, al• p'91to nlJak :upadla illllo •ldco•a Yldoml. Vlachno pochlll.I & ohni, YÍac:hno •• ohnlm pro•i• fuj• . • . A co kdyf. 1• ,,ohnlm pf'o•IPI„ kravnl plazma, co a.na• meni, kdyf.,H mlrnl aahhoJ•l A kdyt ta druht obraz•c t61a kravnl plumy nac:hi ba11. dotyku, tak l•k byl. A pak•• .ro•naJI, Kdyl. S.lkow 1ro•MY&I d•a abn.aca k,.....,nl plumy dhol zdrari.ho mlad4ho i!lodka, dold%:al, la mol•kqtbl'f 1truktura Jadnaho praparitu H prudc. 1111 ad preparitu druh,ho. U 1tar6ha ~oYika la ro:ir.dll z.nalnl manll. NUlaclkam dlauh6 tU.k6 namoci •tr\.lktura motftul bOko•ln do:ir.Mvi :ir.nalnfch amin, a a.ahH.tf ji c6mlf namlnf. ,„~lna Je Y tom, la rGan6 choroby •• rOanl proJevull na •trukcufe bllkovlnnfch molaku.1. „od•Pl-11 •• url'lt tyto aml• "Y• ittloJHnlt •t1.t1Mft zrnin a Jejich •t&bllftu pfl rOa::nfch c:hof'Ooo bich, buda molno celkem p„.nl u1u11.a.,.c o 1ta.u ol'pnl•mu, o tom, l•·ll 11.dl"iv i!I nemocen. a lim on•mocnll. A pit.davllm
••tak
„„ •I•
•dJ•
••Ita
- bude molno odhalit onamocnlnl dokonce" 1am6m pol:itat• nfm1tadlu . P'rof„ar S.lkow &koum•I 1trukturu bllkovinnfch mol.t.ul pfi r611.nfch choroWdl a H•ta•il 1pac1i.lnl ta.bulku, • nfl. )1ou choroby pfehlednl HSk"'JMny a kal.di mi l'f'ťlj urll~ xn•lc. A cak rulk• •P-.f'&tury profa•ara Selko•• • fyzika hly1ln• ..,.nill 1oud o 1tavu :adr••l llo•lk•. Nacllvno byt " Jednom a l•nlnpaddc-fc.h tbtavG vytvofan prototyp zkulebnl aparatury - dlalak.trometru - a P"•din ka kllnlckfm 11.koulkim. Jak4 budou Yf•fffky, o tom Je J„tl p'-d&1n6 hoYofft". Ob..,.kla • po.ledftlch stadllch n•bf"d c„ta Yldadc.i ho obJa•u do pr-.xa privl ro'f'Jti * l•hki. l'oelle budou 11.h)ml Jenom technlck6ho cha-kteru. P'Q)d•-11 dechno G1plln6, budou n'k'*'Y co ne)dPI•• pfed'ny do vfroby. Co nlrn obf.... •1 lbulal Norimatoda preYentl•nl dlatn611.y umolnl Yyt\'ofllt llrokou 1l(dlapo1tlckfch •tanlc •zkoumat vi!a• adra•l dadl obbnQ. auda mot.n• •lat uM,Jh: l~anl, phdblh.noue; n•moc. v l•f'm :aal:itku, A co I• dhni touhá vlach 16kaPG 1vlt:a.
sYAšíMZ ZDRAVÍM . VTH
241
Se: dvodn! upraveným fiatem dosAbl tehdy nejlepšl italský úvodnfk Vincc:nzo Lancia „pozoruhodných" výsledků: v horském 1.ávod! Susa-Moncenisio ujel trať dlouhou 23 km za 30 minut a vytvořil tím nový sv!tový rekord ... Když Vilém Opci vybdl v roce 1909 v tUké konkurenci Cenu prince Heinricha, začal se zájem automobilových odborníků a sportovnkh jezdcó otáčet i do RUsselheimu, kde vznikl nový závod na výrobu automobiló. Postavili tam automobil pomf:.rnf: levný, ale praktický, spolehlivý a trvanlivý (obr. 3). Jako všechny vozy této doby nese na sobě: stopy
Nejsou tak d•vné: doby, kdy ka:ldé: objeveni •• !'Ulomobllu na uHcl vyvolalo Hnucl a 1blh Hell (Hm011:feJml •kluky v i!ele). Vůl•otcové: mofni. vail dldKkovf IU'f:lcf, H oa ry doby budou pamatovati Hnkrit auta hodni. rimuslla a milo Jezdila. trpfla d.badnfml poruchan:tl, v olcbl H a.lkdo nevyzo.al, Babičky f f ktttovaly a vylr.flkovaJy CCMI o ,poltukní 4ibelakém ••• U " ' ' to byla doba al•vy ,,Laurinelt„, o které podrobnfjl plle.me na zadních atra.n.6.ch obilky. Aby bylo a.ak dneinJ „auromobllovf muzeum„ dplolJil, pfln,IJme na tfto strincc Hi.lmlty nlll.ollka vccenln6 z 01tetnkf\ zemi.
Pan Louis Renault postavil svůj prvni automobil v roce 1898. Na našem prvnfm obrbku
sv~ho předchůdce - kočiru, kterému se dobé roz}\odně: víc než dncšnfm autóm.
poTomuto typu fikali. tenkrét „doluonké auto" asi proto, že hlavrú kupci byli lé.kafi. Henry Royce a Charles Steward Rolls dali vznik firm!, kter4 vyr4blla (a dodnes vyrábi) nejd.ražšl 11 nejluxusnf:jll automobily na sv!tě:. Auto na obr. 4 - RoUs-Royce z r. 1907 - se prod4vato témH za 1000 anglických liber, což je asi 100 000 Kčs. Před první sv!tovou válkou stávaly automobily Rolls-Royce od 250 000 korun výše ...
je však jeho pozdější výrobek, z roku 1911. Už tehdy se zamHil na lehké, slabšJ vozy, ktcr~ sice nevynikaly rychlostJ, byly však spolehlivé a mHy dlouhý život. (Tyto vlasmosů si zachovaly i dndnf renaulty, které jezdJ po našich silnicfch.) Hlavnf ozdobou modelu 1911 byl elegantní prout!ný košfk na hole a dc!tnll
Kontrukt&em vozu Fiat 24/32 (obr. 2) byl zn4mý inženýr Giovanni Enrico. V roce 1902 patřil tento fiat mezi nejmodernějšt automobily své doby. T~cbto vozó bylo v letech 1902 až 1904 postaveno 200 kusu, což byla na cehdcišf dobu značně: vcÍiká série.
Prvnfho fijna 1908 byl hotov první automobil značky Ford T, zvaný také „PlecbovA Lfza". Bylo to prvnf auto, vyr4bf:né ve veJkosérilch (v roce 1925 činila dennl výroba 9000 aut). Proto i cena mohla být tak nfzká. Ford T se vydb~l té.měl 19 let bez vě:tšlch zrnin a jeho cena, přepočteme-li ji, byla asi kolem 5000 Kčs . Je to ten automobil, který známe ze starých amerických grotesek a který dodnes móžeme vidle témH na všech úvodech automobilovfch veteránó (obr. 5). l'(nmllt• H .tak pradldd:kl\m automobU6.m. k1ni J•tc vldlll v nalern n:nu:cu. Za nfkollk dnltek Jet budou Y takovim mullCU I dnclnJ (eJiclc, tatr)' 603 a mercedesy.. . ~du-
242
VTH
0,000 000 001gr
7
r
Alb.r't Ell'ltt•in '"ou teorii r•lativitr
odhalil úkonr, pod I• nichl i• utr..,•lni h"'oca (nair.,..m• ji t4H m a 1 a a o:r.natujem• pi•m•n•m m) tllH i atomovfc:h U.1tic relat ivnl , a pfibfva ji 1 rrc:hlonl iejh:h pohybu . V klld1,1 mi kdd• dle10 u.v . klldoyou ••trv:al:nou hmotu (klidovou mae"'), ktarou 011.nalujama m „.
Dokud •• tll••o pohrb„ja „ po:r.am • 1kjmi" rychlo1tmi , lalrfm l Jaadl a1,1to mobilr a "tall latadla , nallll 1a 1atrYatni hmot.a pohybujlclho se tllua nijak flápadnl od 1atrvatn6 hmotJ klldov6 . Čim Ja vtak rychlcut
tllaH vyHI, to
....
anamant.l.lm vylil japomlr m (ob„ , I) , tlm vice ro1ta 1atr„atni hmota tflasa. ProJav"'ja 1a to nap,Ullad u urychlovalli nabltjch Utclc . Kdyl naruuá rychlou
-zenu zkušenostmi p1i obrovsk)'ch rychlostech . Nepfesné výroky Einstein<1 o tzv. ekvivalenci setrvačné hmoty s energii, nebo dokonce tvrzeni. fe hmota se měn! v energii, vedly k nesprávným uúvěrům, z nich! se zrodil filosofický směr Mlisajlc/ energetlsmus. Jeho stoupenci se snafill dokhat, fe Mmota je vlastně jen nakromaděnou energií, fe l.ástice jsou jakýmsi „chuchvalci " soustfeděné energie. Proti takovému \lysvětlovinl mu-
k tomu , ie látka pfechbi ve světlo (záfenl) . Pfitom Use látky, kter6 ubývá nebo pflbývi. mi co do mnofstvf stejnou hmotu a energii, Jakou má pak svitlo, tj . fotony dfení, na nH. se úbytek pfeminll. Pfl termonukleirnl reakci se napflklad spoji dva protony a dva neutrony (obr. l) na Jidro hélia. Pfltom se zdánlivě „ztratf" O.OJ hmocov6 jednotky. Enercle, kteri ji odpovldá, však zvýlf kinetickou energii vzniklého jádra, a jeho brz·
0 + p Q~1
MaV
děnf
v okolf se projev! jako obrovské mnoistvi tepla. které st: nabl?Í k praktickému vyu!1ti . l.ANIK HMOTY ?
urrchlo"anl
l:6.1tica,
laji
1atnal:ni
hmota ja vltll, a tlm einiu Jakoby vlu „11.tllkla". P'fl r7chlo1tach bllltdch H ..ychlo1ti nltla „-.tllkn•" tak , I• JI rna1n•tick' pol• urychlo-l• n•udrfl na oMtn• dri•• a 11:tratl JI, Eln1t•ln vy•lovil odvilnou dornnlnlu1, I• kon.c koncO i ldldovi Htnalni hrnota t.11„arn6hrnlt pOvod od nijak•, v nim •kryt,, •nar1I• E, a kon•tantou úrnlirnoltl pro i•Jlch vdfarnnf pGmlr vyila rychlolt nltla c . S.•tavll •lavnou rovnici (r. tfOS): E - m • c 1 , kda E - •n•r1i• v •rs., m - ••trvaln6 hmota v ,,..m•ch, c - rychlost awltla •cm/ • '·
PrakticU:mu dosahu Uito rovnice se dlouho nevUllo. Vfdyť prostým dosai:enfm zjisdme, fe napi'"lklad Jednomu gramu odpovldi energie 2„ mlllónO KWh. Tryskov• letadlo v pln' rychlosti „nUkne" jen o miliardtinu gramu (obr. 2). Dnes mime tuto rovniCI potvr-
sfme ostfe vystoupit. Hmota se totlf ani neměn l , nenrid se a <1nl jí neubývá ani nepfibývá. Hmota pou:i.e pfechád z. Jedné své formy do formy jiné. Pl'i jaderných pl'eměnich, nebo napl'lklad pl'I úniku fotonu, dochhf
©
S t6milo poitnatky si n1n• pravdo,..i •Y•vitllm• tdinlh•j ainik , neboli •n1 hilaci hmoty , PPI at:udh1 ko•mickýdt P•Prtkú v mlln• komoh (obr . 4) 1• mol no 1p•trlt 11:vlHtni jev : Foton ·d Penl 1amma • anar1il 1,Dl MaV •• zabr-adl"" nfjak6ho )•dra (S) , a mlat:o nlho u uodl dvl tiltica : po1ltron P • alaktron E. PP•d ollma vidcO :&rodily Hnica it •n•r1l•I Tfl Jav vhk problhi opalnt : poaitron a •l•kt:ron •• traal a zaniknou (obr. S) , PPl..-di to, jako by hmot. amizela a zminlla••• •n•rsil. Pravdlv4 •yavttl•nl fa vlak ukov6 : vy:& t. r •ni • n • r 1 I• (tj. aursl• vsnikl#ch fotonO) pr I pr•· mini dvojic:• po•ltron•
J:
.,.
„
lak•:v•: I
!::: :
: :,,•: rt:: n c: ,J:t ~ hmotl obo1.1 :&anikljch f:4•· t I c. Ta~ v obr. J odpovldi Htrvalni hmota ttnlk" dvojic• •n•rsll fotoru1, kHrý li ,.zrodll". Potvnul• to plni platno1t Eln9t•lnovy rovnic• (Pokraf:ovinf) (PoV1,: Ct.nirl, ktafl m1jl hlubll újem o f1101olick6 objuninl ochak, tfkajkkh u hmoty, anar1l•. teorie relativity apod„
~~ri;.~·~u~:~.~ :~:h~~::;,'Tin~=~~"":.F~~: 1ofle 1 pffrodnl ••dy'', vyd1lo Stit. ntik/ oolit. l1taratury, 1959.)
YTH
24)
&
:t ")
ROZVODNA DESltA PRO POTOGRAFICltOU KOMORU Pro fotopafic:lrou komoru polfebujeme ro&vodnou desku eldttroopocfebit6. M6!eme ti ji lebko a lacino vyrobit• podoM palubni desky, ltteri obaahuje nejen wuvky • rypinate, ale i fadu dalllch polfebnfch pomtcek fotoamattra. Zakoupime neónku (doutnavku) 1 pff1lulnou objlmkou a mato9i 11llo pro lampu m probliten.i aeptiri (YJPlaač tt10 lampy úm)'Slnt umladme aa lpew pl!llupotm miatf, aby 1c zamezilo jcjfmu ocUdoudmu rozavfccnt pti ryvolirinl aj.). Polfebnt wuvky a YJPfaače vezmeme u 11art ronodnt desky nebo u &ruleafch povrchových dektriclcfcb vedeni, jejich! t0učáti jtou v mnoha domicnoetech pohozeny a nc"YU!ity. Celou konatrultci vyroblme z prktnek a pfekli!ky. Zapojeni z41uvek a neónky je peraldnl a pfes vyplaače . Joacf Maldek, Panoaal<ý Týnec 89
DÍLNA NA K O. LENĚ
kaldf rtlpnf n:imlt, uvehJnfnf 'I ru•rl• C:• ,. Dllna na koleni" , 11:l1kiri. t 00 Kh • Zull•Jt• pouze p6vodnf, dotud nikde HUHhJnlM prúa; opf11 a phklady a daldl pl"&m•n6 'f'Yluhi•m• • P o s o r 1
:.fn::rm~br~.!;~~Ói 1~~ :":!f::i!.~~
1tojl u 11Vefejninl, otJtkn•m• v Jin• eutl luopl.u a odm4nlme obv1klfm hoMrUem • Pl'itphek (n.Jlipe .troloftl•) Ylcnl .Uublf ftftml rouahovl pf•• lc.rollt 21 NdH • Pofhi:ovad cena Yf• robku ~I pr„atto....t JO Kb • PPI· pojte t.61 fthorn4i k,...by, Mali )ctdfto• duc:h•m "6f.rtku, "'1 m&llP I• pfekrall • PPI od„llinl pfl1phkO p„lpllt• do lev6ho rohu oW.lk„ ouat.nl „ Dlln• na kol•ftfí,•• ••ol l adreeu uved't• I na pPl..,avtn. • ::hcume ltedh:, kt•Pi pill plimo autor6m ftlmltO „ Dun„ na kol•· ni„ o dalll podrobno1tl •rady, aby n•· .apomlnall pPilollt a.Mmku na odpo'IW • N•'tyi4dan• rukopl1y •• "••racajl
„
•
z hmlt6 11.Ulanjch ffdakd vybrali 1potctnl 1 odborn~ml poradci VTM pro dneilÚ atri.talr.u „Oflny na kolail"' nůl &eDditl·•polupnc~nfcl1 V6cla• B n ot k a, ml1t r vfrob n lho v#cvlku Odbom&o utllHtl 1poJ4 Praha - Zdnttk K a 1' k a, Uk SPSHG PHb ra m - VoJtkb K• P. •a, uěltel SV\IS Praha 7Je nlk A ( h a a Svatopluk S u 1 t •k. Uc:l SPSS Jedovnice, okr. Blaad;o •
•z.·
SPRAV!d P,\JBNI PLOIN'fCH SPOJťl
ŠIJIHI SILONEM
Po zhotovail dasd&y • ploln#ml •poli oodle n.bodu. VTM. Y)'lept6zú a vyvnánf otvo..ó ( ~ 1 mm) pro pfi. PoJeaf pflvod6. vyleltlme povrch fóll• 11eJ)unqflllm Ha.lrkovfm. pl-'t· oom • odmuúme benzinem.. Aby
povrch midbé !ólle u•korodovat, pothme Je) roztokem rospultb' ka· Jaf\lny v lihu .
„
VlutnJ sMJenJ Ptl obvykl'sn :r.p6Mbu p'lenJ •litk-trlckou nebo plno.lovou p'leěkou JIOu 'lllhta spoji\. ne1tcJnomh11l ohi1"9.11i - v Jednom mbtl m6le n••tat pf• hfffi • v Jln6m J• ohfev nedostat•Ent. Tato ne11e,nomfrn.ou oblevu vede ke vanlku „ltudených .po)6"„ které u fen vclml tUko hledaJJ. Ble.ktrlc:t.y dokonolě • estetldy v:r.hJcdoé •pole vytvoffme pomod duli.ho n6atavce (obr. A) ruuuout!ba do tWůa normibJ elůt1'104. p6JcU.y. Vyroblme f•I & mldb~o dritq, Jeho pr6mlr úvlai na druhu poullté p6Je~ky. N'~ •tav•c muaf Jh auunout do tfUů.9 p6Jdky volni (mld' u pH ohlirio.J z.o.abf: ro:r.tal!.uJc), V pfedAI lúd vyvrd.ma otvor ~
Sltonov6 vlikno mi vldl ~vnost prulno•tndJlni t„tllnl•tikna1teJn' loultky, J•ho Illa H namlnf, i• naoby•Jl\li tl'Yanllv• a oh•bn•. Silonori •1'ka naJrlni:nlJif tloull!ky koup1ma v kat• d4m obchodl • pot'*b•ml pro ryWk. Sllono'l'#m 't'liknem llJ•m• bu. Jahly, protole Ja do1tatelM tuh•. NOlkaml u1tJlhnama kon.c 'Wlikna do lpilkr a llJama tak, la provlfkima vlikno otvory naldfh1a jadnom 1mlru a potom va 1mlru o"ln•m. Smlr lltl a Apra- konce vlikna j1ou naknulany na obr. 1. Otvory, plledam vytvo"-"' phd lltlm, podle potr.by rodlrlm• 1flnlfllm lldlem . V16kno pll lltf dobr. ua.hul•m• • 1teh nkonllme nlkolik•núobn)lm uaHk•m, kt•r1 ;ntlaUm• do hu n•bo
t mm.
S ohtavcem pn.cujcme t•k. h. do ohfona auuneme kousek uubltkoviho pebo ob)'h)niho ciou. Orvor horkiho nJistavce icln :uplnJ. Na pfJvod.nf dr'-t, pirovleha.f otvorem v plolntm spoji, a••u.ncm• borltf nútavec, Potom dotkaftDe aUtavcem i t6Jle - bplU:a ciau V)'tVOff kolem pffvod.nflio dritu m.alf ku.hl (obr. B). Vytvof.iaoj spoj Je pe:vnf, vzhl•daf • eychJf,
„
tííii(
I•)
Í~;:~~~;:;:r=~~:.':~~';;bf• ho·
dl na opravy •Porta'
Malinovi 11, l'raha IO
.„.
DlLÁTE TO TAKé TAK? DlLÁTE TO TAKé TAK! Do HrUlu Dilit• to tak6 Cik? "'oho„ u1ll1t pPl•,.lvky fteniPI, ktePI na nko rtlpn•ho pPltll pPI obrtbtnl ko~ a d„ va, lepeni I tm•l•nl umilfch hmot, ptJenl, khlPI •• :r.kritk• fortelnl umiJf ohinlt v• 1d domicf dllnl. Keldf a UYer.Jnl· nich nlpad6 b..da mimo otl't·yk"ho honortr. odmlnln knll.· kou :r. odbarn• llte.ratu..y,
DlLÁTE TO TAKé TAK! DlLÁT,E TO TAKé TAK!
Jaro•l•v Blat•lt,BulhanU888,Pardublca
MISTill MINIATUR ŠY6d1ký modal6P Ad o I f LI n„ 1ko1 Ylnoval plnjch pit let tomu, ab1 vyrobil (obr. A) Hdu dlt•n•kfi:h nbtroJ6 a nlPadl :r. naJlepll h'd•k' oce• li, • J1pon1kf umlh11drf hou11a.- Toda lkapl „atrofii u U dn6 pll'll.ce nei• menll hou1la 1Ylta (obr. 8) o d61ca 3 f, 1 mmt pkd1tihl tak naleho modell.Jla JarG1laYa Wltt11ara, Ú1tl n. L., s: roku tHO (vis: VTM tOJH 1tr, Jtt), Jehol nivod na vfrobu mlnlat11rnl kytary l•m• pPhtHllva VTH 10/ '1, ltr. 1ts.
NAŠE MALÁ DOPRAVNI SOUTH - KATASTROFIE pfl kter' mill nejmladll l!tenáfl najlt nejd41elltlJll závady, ke kterým dochád v dopravl, ukiz:ata ú&stf I Pelenfml, fe mtadf vldf o dopravnf kiz:nl mnohdy vice ne! dotp~tl ú&rtnfcl dopravy. N e nt 1 pr i vn é a Je hrubou závadou, nikdy i ohrolovánfm bezpelnosti s-ebe I ostatntch napP:fklad toto: • xrychlovat Jlt.du na „Useku častých do· pravnfch nehod " • f(dlt se heslem „Co nejrychleji a pf'es mrtvoly„
• naskakovat a vyskakovat t. tramvaje n
Jfzdy
stfedkem ~!~:~~~ bet. rozhlflenr a pouze na
e na. vozidle, u~eném jen pro jednu osobu, vozit osoby dal.li • bavit se u Jlxdy s ~ldlfem ve~ejn6ho dopravnlho prosr.fedku • stit na stupácku
• zrychlovat pfl molnostl „krúného"
• yJtet a chvillc (\euk4t.nf.né chodce a
o Jezdit Jako vltr, vpravo, vlevo I pro·
•
smyku
fldlfe
• radovat se z pPestupkO v dopravě • vyzývat k porulovánf dopravntch pfed·
• chodit po prav6m okraji .silnice • hrit s l na ulici mlsto n„ hflltl • na.stupovat mimo stan ici tramvaJe
plsů
Vylo.sovall jtme tlchto deset lll!a.stnik6 1outi e, ktefl dostanou od nát p a,,„ nou knflku 1 Karel Hanc, Brno - Fraotllek Ma.Jopust, Tfaltn. M.- Jft'I Šlnde· I••, Tepl1 u K. Var - Ka.-et Ze I e ý. Tlllce u Milnlka - P tf" N o v o t n 'ř , Brno - Jacqueline Jun a o v 6, , Zdlkovec n:l Šuma-.i - Ivan La I no v i , Mott - Jan Tu •ber, Znojmo - R~lena T ti b o" a. Kl dno - Vlad V o f I h k, Prah 3.
„
„"
VTH
245
POPIS S- AV Y KLUZÁKU br-a. - nefprve si pfekreslime tvary feber 1 af 9 na milimetrový papfr. Žebra musl být pi'Hná a naprosto souměrná, Jinak tlun „táhne" na jednu stranu a vyrovnivánf frzenlm jej brzdf. Oblouky feber jsou slofeny z pěti lamel, slepených · v šabloně - výkres. Šablona je z desky široké asi 20 cm a silné 2,S cm. Nejprve vyflzneme tvar nejmělčfho oblouku (iebro 1), po slepenl prořfzneme hlubši tvar až vnějšl
postupně máme všechny oblouky. Na lepení poufijeme bud Umiu:ol nebo Epoxy. Proschlé oblouky shoblujeme pfesně na výšku 1 S mm, cof je současně tloušťka všech dllců feber. Žebra skládáme pečlivě na paplrových šabloná.ch. Lepené spoje
Zvláštni skupinu motorových lodi tvorf kluzáky . jsou to l:luny s plochým dnem, s jednim nebo dvfma. stupni. Po dosafenl urllté rychlosti najif.dějí tyto lluny na vodu - pf'echá.zefi do kluzu. Odpor takových llunó je malý a dosaf.en' rychlost! lsou vysoké.
STAVÍME MOTOROVÝ KLUZÁK Motorový kluzák typu GST je určen pro p1"1věsnj motor HB-1 25 ccm (tflda J do 17 S ccm) , $ kterým dosáhne rychlosti asi ~O km/hod. Je-li vybaven motorem Moskva hdl se do třidy A {do 250 ccm). s motorem obsahu 350 ccm do d 'ldy 8 . Nel se však dáte do stav. by - llun tP:idy J sml f'idit mládd od 16 let, vyHi tflfdy jen dospělá osoba! Jizda závodniho l:lunu vyf.aduj~ volnou vodnl plochu, od ridile pak plné . t í • i . I
P-
M~kd„
Obr.2
..i.... _
'
•
a obr. 2. Pro nácvik jlzdy je vhodný I motor našl vyrobyOrl/k. Č:hm startujeme na dostatečne hluboké vodě. Při roz1ezdu, než vrtule :ubere, 1e nutno z.atliit pfid, na· lehnout na přední palubu, aby se čluf1 nepostavil „na udnl". K nácviku Jlzdy je třeba opravdu zvýšené opa· trnostl - to nenl řečeno bezdůvodně . ftyc:hlon tlun11 l• hlavnl z.i"i'" na d ... 011 dkladnlch pod· mlnkic:h - vjkonnf a dokonal# tvar vrt11I• (na ten nemime vli ... ) a pfynulo•t I hl•dko1t plochy dna - na tom 11 tedy dim• ~il•let. Hrubon niclru totil podttatnl avyiuje t,..nl a odpor trup11 a \l•lmi •nlluje mudm11m doutltelné rychlo9tl.
Dfevo na kluzáku musi bYt vyborné jakon1, suché, rovnoleté a zcela bez suků. Žebn mohou být 1 z. kvalitnl borovice. Potah je buó z vodyvzdorné přeldilky (letecké) v tabulích 1 20 x 1 20 cm, nebo -ze Sololitu, laminovaného plátěným potahem. Obyčejné překliiky (stavebnl) zásadně nesmlme poufít, v krátké době se ve vodě vrstvy rozlepí. Spoje jsou lepené, hfebfčkované . jedoucí kludk Je vystaven vysokému namihání od nárazO na vlny. Tyto nirazy jsou mnohdy velmi tvrdé (nováček má dojem , že na něco najel) a mohou vést ke kritickému rozkmitáni člunu, cof. odnesou právě špatně provedené spo1e. S . 1 uvolněnou" lodí se 1ezdit nedá. Proto pracujte pfi stavbě lodi pel:lívě, povrchnost a spěch se nevyplád. Motorový kluzák , vzhledem k malé váze (cca 30 kg). je ve/ml vjhodný, dobfe se pfeváží na střeše automobilu .
s lislo
I
1
p1•kllfkl jaun pl'eklilk• .tmrk
ct.
"" ""
..
lu~~
dnovil1ťudnl
17 18
- p,ednl klmodl1ťu.dnl
" "
- pf•dnl 10 palubnlkpnlbHnf - bolnl ll - stfe:dnl 2J ab dno 2-bbc bokl' 25 I paluba 26 bolniu 1
;~:!;:ilk1 dh•lnlk obrubnlk lemov1cltat odirka palub"! d11ka ffdlclkoto \llh1dlo lanko bubtn1k kladka nap/nik uvb„ěoko
(rouby dod1'1va hl'•bllky
I'"'
• ",•
-oblouky -d1>1 -d„o(f. 6) -no1ky - violky - "iltlilky - rám•lelt (f. 2) I - pocah 21 IO helmk kfl-ud"I -maalkuJ 13 -phdnl I polka botnf lat'
29 10 11 ll ll H 15 16 )7 18 19 10 VTM
t rialu
m1t•ri•1
,_, I tebn
i~
246
' m n
nit.•"
pf~~lllka
I I
ll1tf ror.mir\I mm
1JOOx 18x6 1100)( 50x 15 noox 11 Ox 15 lOOO>e 20>< 15 1500x 150x 15 sil• l 1aoox50x1s $111 5x JlOx „M" l6l0x150x25 2000)( 40>< 20 JS5x10x 40 1285x 10x 5 480x 115X 160 lOOOx 12X 12 1600>< Ux 12 HOOx 1lx 12 2ooox 12x 12 1000x 12X 12 1000)( 1'2X 1'2 1400)( 12>< 11 1400>< lOx 11 dia l: 4,5m• 1lla l; lm'
"
ploth. oc•I ocel. plech ploch. ot•I ploch. oc•I 1u~~
(rhelnlk ocelovi dub,hUnlk
~:·.~Unik
~·'
sll• l: 1450xJ10 500>< 25x6 160><80x2 lOOx 'lOx J lOOx lOx 5 1650>< 12x 12 1650)( 10)( 10 3100>< 15X 15 400)( 150x 10 M lSOd JOO 600x lS/ lSx J M J,dilh 4rn m aox 50 M 50>e 10
MS 1JXO,l
pfeklliujeme niklilky z překlifky .silné 3 mm a zajišťujeme Je hteblčky. Dnové čisti feber 7, 8 a 9 jsou dělen• . spojené oph nikllfkem. Žebro 6 má dvojitou dnovou příCku. jednu šftky 11 O mm, druhou 50 mm, jejich! slepením vznikne sedlo pro vytvoi'ení stupně. Ž.ebro 2 tvofl jeden celek s ri.metkem, kterj je potafen oboustranně přektifkou slinou S mm. Z vnltfnf strany rimečku je jeltě pf'lšroubována lllta profilu SOX 20 mm. Výška rámeč~ ku „M" je závislá na pouiitém motoru. Jde o to, aby osa vrtule lefela asi 1 S cm pod hladinou. Pro normální motory je výška „M" l 6 cm. Žebro 1 je zhocoveno vcelku , stfednt část se odřh.ne af pfi montáfl trupu, stejně Jako st1ednl části obloukO teber 3, 4 a 5. Hellnk . Montaf. trupu nim velmi usnadni a tvarově uru~I sta.vebnl lavlce lodahky „hellnk„ Zhotovlme Jel podle výkresu ze smrkovf:ho prkna. Pi'esnf: ro1měřlme polohu vý'fezú pro vsazeni ieber a tvar u.kflvenf nf.běhu. Kflvku rýsujeme podle dlouhé ohebné laťky. Hellnk je ukotven na dvou odnimatelných koúch (1 O). Kýl .estiváze tli dllcú, 11, 12 a 13. Z•dnl kýl (11) je cellstvilllt>, kdefto ph:dni kýl (13) je slepen. přímo na hellnku, z.e čtyf lamel. Oba dlly Jsou spojeny stfední spoJovacl části (12). Spojeni je provedeno slepenfm a snýtovánfm tfemi nýty, z.hotovenýml z měděného drátu 0 S mm. Pl'ed roznýtovánlm konc\1 navllikneme podlofky. Mond.l Na pflpra.vený helink navlékneme iebra (obr. t) a zavěsíme Je do přislušnycn vý1ez0 , Do riřezO v tebrech vsadlme kýl a pfltáhneme Jef stolaf$kými svěrkami k hellnku. Musí po celé dlilce ptesně dosedat! Žebro 2 Je skloněno pod úhlem 100. Dvojici ClhelníkCI (29) upevnfme k hellnku špičku 1„. Je-li vle správně sesaz.eno, slepfme kýl se febry, jejich! p,olohu jdtl pojlstfme šroubem dlouhým 3 cm. Pak upevnlme bolnl lat6 (t 5) z obou ttr&n soul.a.sně, abychom neporušili kolmost !eber ke kýlu . Postupně usadime všechny podélníky. Vý1"ery v !ebrefh lze provést pfedem, nejlépe a nejphsnějl vlak provedeme výfezy pro pod'lnlky
pfimo na hellnku, pfi montifl. Jen pozor na bezpodmfnečnl stejnli vzdálenosti lad na obou stranich lodl, mifeno od kýlu! Pracujte peč livě a pomalu, lod nemusl být hotoví za den I Podělnfky jsou do leber Jen vlepeny. Posloufl nám výborně mal~ svěrky, asi 16 kusC.. Po dokónalém proschnutí kostry člunu z.ačne „čištěni" - cof je velmi jemné a opatrni6 shoblováni podélnlkG do rovin f.eber, aby pouh (obšfvka) dobl'e dosedal. Obff•ka Nejprve potáhneme 1ebro t (24 c). Pak odl'lzneme jeho stfednf Mst a část. kýlu k febru l, Dále pot.ihneme boky vzniklé šachty (24 b). Obllvku leplme a pllbíjlme hi'ebfl!ky k podélnfk6m - na žebra ji pfltihneme několika vruty dlouhými 1 S mm. Pitl pobljenf je nutno z.evnlti' pl'ldr!ovat kovovou kostku, dobfe se uplatn( stari. fehlll!k.a. Pak potihneme dno údi a pfldl (23 a, b) a po nschnud odhoblujeme přečnl vajfd kraje pou.hu. Pi'l potahovinl leteckou pi'eklifkou je nutno plity nastavovat na potfebnou dlilku . Slepenf pliul provedeme nap,ed, lepe„ né ěútl, v šli'ce asi S cm, skostme pilnlkem. Nechat: dobl'e proschnouti Dbime, aby spoj plétO byl vidy nad febrem. Nakonec poůhneme boky. Ted Jll odlroubujeme úhelnlky (29) a sejmeme l!lun s hellnku.Provedeme vnitfnl Impregnaci alespoi'\ dv~ma nátěry fermelf, pl'fpadně lodnim lakem . Podobně p:ak poúhneme palu· by. Nynl vyfiz.neme stfednl čisti feber (oblouků) l , tf a S nad otvorem pro fldlCe. kterému tikáme „kokpit". Upra.vlme bolnlce (26) a v pfechodu k palubě upevnlme k')'tl Ilitu (31) trojúhelnlkového profilu. Celý povrch člunu pečlivě vybrouslme, otřeme vlhkým, čistým hadrem a p1'1pravfme nátěr. Je-11 naše prtce pel.lid. natl'eme celý člun jen beibarvým lakem, věhe - Je to nejheill. PoloUme -itl vrstvy dobr~ho lodnlho laku. Kaidou vrstvu nechtme dobte zatvrdnout, Jemně pP"ebrouslme, seti'eme plllnky a poloiime dalš'f vmvu . Nakonec olemujeme celou palubu oděrkovou llhou - 32. Alie.n f - podle obr•zku 2 je ulo„ teno na panelové desce (ll), skloněn~ asi 45°. Sertivi r. fldlclho kola (34), spojeného hl'ldelf s bubínkem (37), kolem kterého je ovinuto v osmi a! deseti rlvlte.c.h Mdlel lanko (36), veden6 pfes kladky (38) k vahadlu (35), upevnf:n~mu na motoru . Lanko je na vahadle zavěšeno okem ( 40). Vypnud obou vfitvl la.nka za· jistí naplnad šrouby (39). Lanko ovl,diní plynu je svedeno na levou bolnlcl. Smlrovánl člunu napomihi mali ploutvička (28) ptlšroubovaná 60 cm za stupnEm. Musf být pfesni v ote lodi, jinak „táhne" boktm. POllednr pracl je pflš'roubovinl výnuhy (27) a pololenl měkk6 podlofky pod kolena fldlče, nejl6pe z gumotlni. ť'.:lun je tedy hotov, pfljde jeho kfest a - prvnl start! K výbavi člunu patfl litrová plechovka s benzinem a mai. pádlo. lnl. ZDEN{K OPPL VTM
NÁMitT
PRO
KROU:tKY
STTM
247
dinf poznali podle osobnfch a ni· kladnlch aut I traktorO, vystavovaných pl'ed vchodem do haly. Vn ltl'nl uspofidinl e><ponitO je vtlpni výtvarni vyl'efeno. Nhftěvnkl veletrhu prochheJI stl'edem haly po z.výhním balkóni a leskoslovenskí výrobky sl prohllfejl z. ptali perspekt ivy. Z vystavených exponitll nú z.auJaly dokonale a do vlech podrobnosti provedení modely prllmyslových celkO, které č!eskosloven•ki sociallstlcld. republik.a stavf v zahranili. Z novinek pak vedle kruhového čtyl'vl'etenového punWchového automatu na pleteni dimských bezešvých punfoch - jedna punfocha :u 4 minuty, tranzistorový kllčovač TeJla PKM 172 (obr. I). V Soviukém pavilónu doslova pi'&-
plniném novinkami z. Jaderné techniky byly I pracujfcl modely rOz.ných typO jaderných reaktorO (obr. l). Vtipné mechanické hračky a nikolik rOzných typó pl'fvisných motorko pro lodnl modely (obr. 2) budily nejvitši újem mlidefe v jugoslivskjm pavilónu. Ve súncfch Jvýc:arských firem byly vystaveny mal• hodln6.hké a mechanické soustruhy, které se velly vletni pohinklho elektromotorku pomalu do kapsy (obr. 4). Motorovi vozidla a pl'lslulenstvf byla vObec neJbohatijl zastoupena
d• r•port:il :r. Jarnlho nletrhu vlut.nl u.&la Ill • ulldch Lipska. Pro• chb.ell Jtrn• polednlch hodln6ch kolem Yfkladnkh •kPlnl obc.hod6 a nldavl J1ma do nlchn&kukonllahodnotlllOrov-'\ I ceny TJ'ft&Hn,ho z.boll. Nihlenhura.allafrontalldf, :r. kt.r• H o:r.tnla 'Jadrni &klna. Zr.iml nall U.rl1tf, ala na co :r.da lakaJI? Splchima, abychom :r.Jlrtlll, co I• ada tak -nkn4ho ka koupi . 1'11 nahltdnud do Yflohy nachcema vf Pit svfm olfm . Obchod Ja dollova p,..plnln vtlm, co nrvll mlidd od daHtl do 19da'4tl lat, a co bohvlel u ni1 &atfm Mmi.ma. Motorky pro ma1natoronr rCls.nfch vallkottl a 1111. Tfkonov4i T,\l tranzl1tory, 1alano.,., u•mlrl'io-la, \::,/ ma1netofonoY4 pi1k1 1 napfetNrn• mnobtvl doplftk6 pro h1tec:k• a hlH· nlbl modal6'a, boh.tf •fbl„ n„troJO a ob"'Wcfd11uoJCI proamat•r•k• dl lny a hlavni do1tatak maQrl61u od hodl· ni„kfch lroubk6 d po tabule mo1u• n6ho pl.chw r6an6 1lly. Tato 1ku~no1t nlm vnutila mrflenku nepHt r-..ortát a veletrhu pro model"•· domlel klltlly, nah Yfrol>nl drvhna a prodejny pro model6h,
„
N
VatupuJeme do poulilnl drihy a
Jedeme na periférii mf:sta, tam, kde Je rozloleno veletrlnf město. Hned u vchodu vittavllti vedle pavllónu Pollk6 lldov6 republiky ltofl nil pavilón, který l•m• Ihned bH hle·
248
YTM
ve všech expozicích. Znimá japonski motocykloví. tovirna Honda vy.stavovala vedle sériových a úvodnfch motocyklG I nový mot.o()'kl „do kufru'' o obsahu 50 ccm Monkey (obr. 6). Ten byl doslova oblden hlavni i>'ny kluky. Pro velu motoristy byl t.de pfipraven bohatý vybir dopll\kO. UfitKnym a hlavni vkusným doplňkem je pfis.t.vacl elektrický vitráček do automoblfu xnačky Colibrl, vyrábi ný pro napiti 6 I 12 V (obr. 5). Nimecká demokratická republ ika - poh.datel veletrhu - vysuvovala sv6 novinky ze všech obonl pr ~ myslu, vědy I zemědělstvl . Nis nejvlce uufaly novinky svitoin•mých optických dvodO Carl Zeiss Jena. Byl to hlavně nový automatický fotopi'fstrof s cent,...lnf Dvirkou od 1 do 1/750 vt. WER.RA • Supermat.
Zivirky pro tuto kameru (obr. 7) byly vystaveny jako .samostatný ex.ponát. V lodal'ské expozici NDR, obklopen• baxénem, se proh•něly rádlem i'h ené modely lodl, postavených nebo práv~ stavěných v německých lod~nldch . Modely lod[ vplouvaly do plovoudho doku (obr. 8). Tkhto několik njlmavostl z nepi"eberného mnohtvi dallfch nim a jisti. vfem ostatnlm nivštlvn fkům veletrhu potvrdilo to, o lem se Jelti v mnoha pi"lpade
G)
0 YTM
249
• Uknf probl4m - do111dlt mino hYhdil•k cifry uk, aby vyllo soumir"' l11lo; 1YIWnet• tol (obd)
• StHd "'wt.6 • tidnouclml kadehm1 H konal v hltll i -..1,jttl • franco1nltl Wbnnlcl (na obt'hku) dotll k~"'• le vlat't l•ou 1b,wlf'lfm 4Ulcnlm po tloYlku ml-
j1:~~;:,°,!!';".,!:1~~~!1::tl ~·=.~~ :;..~°,-7k::,;::~:ui~-:1~ť, ~d:;:~::;!C:::~'!J!;'~
mOto1ob„iclll10 velmi •trilu:ne na ,,, jnlllontvo •dravotnlctvl v lo11nu a Udall Jed nak, abr bylo 'f'fr-un6 ttdnutl 'f'lat4 pP-M ttyfidtkou Ulld- u. "'tnou chorobu, ajednak , aby po1t l lo11fm byla nomocon•kou poklad nov ad arm a po 1 kyt ovina pr o t 6 1 a - v tomto p„lpadt „ruka podle "t'lutnlho vjWru a •kutu.
„
• Šachovou partii, YO kter6 mi kon· co„i hla protihrU o tf• •po1en6 PH<• vice, ol>yle1ni v11U.A.,,1. A lui n i. kdy tyto piko r.nelkod1Ul a part11 1eltl vyhr•t. Z..1iftinl ukov~o obratu H hfe "•lédm• jíl v• tl:tlrce P. C.rr•r)' { roku 1617. v posu.v•"r· bllj Kdl, p 1'4 , hS• hrn-; kdS, pb'4,t5, d-4, f7 , h6
„,._.
X
....,,
vyhr'"-'' bU, pola„nlrn vl.ch tfl •POl•"#ch
pllc:O Jali.i - l•d•n' -
CMt•
k:admu YltiuNI bllihor
ved• k n.t:•(Ihm)
• Yyjidht• an.tm-; d.ikovf CidaJ, jimi H h•mll vtd«kof1nu.stkki POVldky - „ parHk" - v c•ntim•tr•ch. Ted-,: pc .,,f (wh)
„ „ „„ ~
„ Q
o ~
„ "'
Prosíme čfeHáfe,
\t1li .;tcoah , "" •Inn« „ Mikroodckcbu'"
„H~u,it.me kn:rmt tH kohk1 ujlm..wj..:h 4Jnb • humoru takt ltliloYk)' 11e i.n.čbmi ntk1crých
nu.leh podn1U 1 Uvodit Valhu U.kolem Je vylultit taJtAtu Uttovky a u!Qllt dxn
PO
~;~M1:!1~!~~~01 1~0 .:;::::!::JoJ~~
:l - Jladn.J ko lo1 S -baterlovi nld.101 ' fotoapar•t Pleurcq 6 etan; ~ - •paci p:rt•l1 7 - 1ra.molaal1 ij - n6.Hmkod hodlnky1 I - mlkros„op1 10 aoupra- pro slOlal tea.la; li, I ! , I ~, lf, 16 - mlt. pro 1Lopanou1 11!1, 17, l iJ, 19, t o -
knlh•
V)'bowJlc. UdotitJ htafch tt•
nH-6 Udáme, ahyice telen( kfffonk !:;11:(f:S .~0 · n!;!~':!~ •11•"'1~eda!':41.::~
2SO
VTH
e K4yt •• A911l Ibn MJ•,._ chKhů.. N.,.,K bo4Pe v•mlri, Francova J• 1mrt•l"I vil.nf, Ital Jll 1rl mh~vty mlU, Skot av• na 1va~lftu, 'olik •• vllm pr.dem 1ovhla1la eKh na1a41 nM.hipawt vfraa - pak u prbl pii.tva1v11.
aby omluvili chybu v llslech 7 a a, která nnlkla vlnou redakce: text v l. 7 na pfed· poslednl stranil obálky (str.251)oViclavu Klementovi patf! do l. 8 (str. 187), zatlmco text v l. a o Jakubu Husnlkovl patf! na str. 251 dol. 7.
g
učoval, přesvědčoval, ale s nevalnými výsledky. Český člověk byl plllil opatrný, nef aby dal 500 zlatých u „ukového blbna", u věc, která tehdy byla ješd vice méně fantomem techniky. jen pomalu, velmi pomalu nach•zely strofe l & K cestu do svit.a. O absolutnlm úspěchu rozhodla teprve jejich slavná víthstvl na růz ných závodech, ve kterých do roku 1905 dobyly 11 S vltEzstvl v neftěllf evropské konkurenci; jméno českých motocyklO a Zeských úvodnfků Tomana, Vondřicha a Podsednička šlo světem. Vfdyt I my je dodnes známe :z: knihy a filmu „Oě. deček automobil". Pak uf se objednávky hrnuly ze všech stran. Začala dalU etapa vývoje, jehof cesta je značena těmito me:z:nfky výrobnfho prvenstvl:
fed 15 lety H oblevlla v nowlnich apriYa: "I) •rpna t, r. aeml'til v Hlad6 8o1Hlavl ve Ylku 70 roka Viclav Klement, zakladatel to.trny
Laurin • Klement, ll nit yylal pl"Vnf opraYdo'fj motocykl ve 1tfedftl ~Yropl a Y nit pop"' na laik• pOdi byly "riod vyri.biny automobily.''
I prvnl flvotnf datum Klemen-
tovo je letos jubilejnl. Narodil se ph:d 95 lety, 16. 10. 1868 ve Velvarech, kde Jeho otec jezdil s poštou. Dětstvl měl smutné. Vlastní matku br:z.y nratil a macecha se ho chtěla zbavit co nejrychleji. Sotva vyšel obecnou školu, musel jít do sluiby. A pni.vf: kdy! byl nejnešťastnějJr, potkal svého býva"ho uěltele. kterému se zfelelo nadaného chlapce a našel mu nové mlsto v pr~sth:df, po něm! hoch vfdycky toul1I: mezi knihami, v knlhkupectvl
ve Slaném. Tam profil mladý uěed nfk Jedno z ne:jkrisnf:jlrch období svého livota. Za.sůva! nejen dobře všechny své povinnosti, ale doslova hltal všechny knihy, které mu pl'išly do ruky. Po nocleh si doplňoVill vzdělánf, takte u tl'I roky zvládl všechno učivo tehdejšl mHťanské školy a úspěšně slolil zkoušky. Po vyučeni odešel do Prahy a odtud unedlouho do Mladé Boleslavi. Tehdy ovšem nemohl ještě nikdo tušit fe: bezvýznamný knihkupecký přf~učl Václav Klement změní v budoucnu od úkladO tvUnost tohoto starobylého města a fe proslavl jeho J měno v celém svitě. Knihku!>ff: Kl•m•nt H v Mlad4i Bol••lavl br•y 01amo1tatnll, ale na r411c:h uttlino n•mll. Obchody byly lpat,..4i, IM"I• }"Ill milo; zato luu bylo doit, takte•• mohl do1yta vlnovat 1v4i velk' ů.llbl, Jlzdl na kole. Byl pnnlm cykll1tou v Mlad' BolHlavl, bn.y zhkal dalll ů.Jemce a zalolll cykllttlc:kf klub. Ovlem kola •• k "'-m Uhdy mu1ela do viht 'Z ciziny, byla velmi dra~ a I• opravami 11 u nf.1 m.llokdo vldll rady. A tak aalal plt:advacetlletf Klement pomfllet na to, le li vffle tv4iho knlhkupectvl zfldl tak' opravnu kol. Nf.hodou H pri'tl Unkr-At do Mlad4i llolHlavl pflltlho'tal mladt mechanik Vf.cla't La11rin, kter# mil 1tejnf plf..n Oba mull nejdrlv c:hodlll okolo Hb~ • n.dOvlrou ; Jeden vldll v druh4im konk11renta. Ale . nakon.c: •• dohodli, fe provedou 1vOJ ů.mlr 1polelnl, La11rin le •• bude 1tarat o •trinku technickou a Klement o or1anlzal,..l a obchodnl. To bylo v roce 18f5. Dllne •alala nal•" opJ"avovat, nfbrl. I vyriblt vlutnl le~U bydkly znallcy „Slavia" (A). fttflll na odbrt nelly - nikdo Je neual. 1 Jln4i "abezpell :ulalo hrodt: obliba a m6cla kol pr.rtAvala, na J•Jlch ml•to pflc:hizely dopravnl pro•tP.dky motorlzov•"'· Zatlmco u "'' •e o nich pro:utlm let lo a 1lylelo, u•ldll Je Kleme"t pfl J.dn4i "'' obchodnl cHtl " hPlll na vlutnl oll - a okamlitl mu bylo Ja•n4i, le budouc:no1t patPI automobilu a on •im le b!otde Jeho pr4kopnlkem, Ala •ou&a"I 11 uvldomll, le ani •tav Jeho dflny, ani pomlry u ni• nejaou Jeltl pro vfrobu a11t zra14i. Proto rozhodl u.lit nejdPlv 1 motocyklem .
I•"
„
Tenknlt budily v PaPJll Hnzacl motorov4i dvoukolky bratfl Wernerú (e). Hiiy motor 11ml1tlnf nad pPednlm kolem a r.menovf pPevod na pfednl kolo. Kleme"t 11 v roc:e 11fl vltlao•lavM pPlvezl JI. J'alfte Jednu domO, ale
Ufl/f: pr'tnl prakticky poufitelná motorka ve •tfednl Evropl •elektr, zapalovánlm tfOt: pM'n l tPfkolka v ftakou1ku ttOl: pM'nl vodou v Rakou1ku brzy •• pfHvldlil , jak daleko mi do dokonalottl. B7la prllll kr.hki pro 1tav naJich cen, pfl jlzdl z ni 1tPlkal olej na vl.c:hny urany, zuby 11 na ni Klement Yyrazil, ale to vlac:hno mu "eVll.dllo, to byly je" deully, Tato franc:ouz1kf.., prakticky 1koro nepoullteln.i motorka mu byla Jen nimitem, Jen popudem k yYtvofenl 11.cela no••, 1amo1tatn• kon1trukce. Jeltl dhol roku, tedy pr-Avl pfed U lety, •e v ma14i dllnl na bofe1lank4im pr.dmhtl zrodil prvnl lHkf motocykl (C).
Tehdy to byla nejlepšl konstrukce na světě, jejff motor měl jako prvnl v celé rakousko-uherské rlšl elektromagnetické upalovánf, utfmco všechny pl'edchozl se zapalovaly trubičkou, roz.fhavenou nad lihovým kahanem. Motor byl Jednoválcový, umlstěný do rimu kola před šlapad loflsko, a udnl kolo bylo pohánf:no plochým 'emenem. Stroj bylo třeba roztlafovat, při l!emf na něj musel jezdec věa.s a obratnf: naskočit. Motor se mazal dolévánfm oleje do kllkové skl'lnE a proto musel jezdec vfdy po několika kilometrech sestoupit a „maut". Maximálnf rychlost byla asi 35 km. I kdy! se dnes snad nad touto první motorkou trochu usmějeme, napsal o nf nčátkem našeho stoletl německý časopis Allgemelne Automob. Zeltung: „Prdvem mofno oznolit fu Laurin & Kfement zo tvllrce motorové dvoukolky, onif t1m snfflme zásluhy froncouzslc./ch lc.onstrulc.térO WernerO. Ti totif p1fpoji/i k obyčejnému kolu motor, oni! kolo zmEnill, zotfmco L & K postavili kolo kolem motoru. Francouzi tedy zdDvodnill princip kolo, Čdl princip auto. A pravdu mEli Čeff." Tak jsme tedy mEll od roku 1898 sice první české motocykly, ale neměli jsme motocyklisty. Jenfe odstraňovat pl'ekáfky bylo hlavni náplni Klementova flvota. Sedl na nový stroj, kl'lfem krl.fem proff:lděl Cechy I Moravu, pledvidll jej, po-
chl&J1.enf
motor
tf04: pM'nl 1idac:ar v Rakou1ku 1 fOS: prvnl motocykl &yMlec: •• 1poJko11 a Petl11.o.,,,m nihonem na zadnl kolo 1 '04i: prvnl toYirftl •yrobe"# automobil v Čec:hich 1 f07 : prvnl jlz:dy1c;hopn# 01mlvi1ec v Evropl
automobil
1f 11: pf"Vnl be.ntlnovf •llnllnl vilec: v Rakou1ko Uher1ku . 0
Továrna l & K se brzy stala největšfm výrobcem automobilů v celé tehdejšl rakouské l'fšl a ze vfech evropských států měla největšl export. Po úspěšných závodech motocyklů pronikl prvnl automobil L & K af do Ruska a v roce 1906 vyhrál závod Petrohrad-Moskva. V letech 1908-9 uvedli l & K na trh 1 nákladní auta a autobusy, které v mnoha zemfch pora"Zily světovou konkurenci. My uf dnes neznáme staré automobily „laurlnky". I jejich jméno začalo mizet po roce 1925, kdy se mladoboleslavski továrna spojila s plzeňskou Škodovkou. Ale tradice a dobrá pověst výrobků, kterou vytvofil Václav Klement s Václavem Laurinem a statlslcl poctivých Zeských pracovnlkO, flje dodnes: mladoboleslavské ,,škodovky" pati'í I dnes k nejlepšlm světovým znač
kám. Dr. SVATAVA ŠTEINEROVÁ
