Chtěla jsem napsat o tom jaká čeština opravdu je, tedy - byla a je úžasný jazyk a to trochu jinak než je nám vykládáno učeno a předkládáno ve školách. Tím nechci hodnotit co a jak se ve škole učí, ale přeci jenom je tento pohled na češtinu trochu nebo spíše dost odlišný. Umíme slova dělit, rozebírat, skloňovat, časovat, určovat vzory, vytvářet slovní a větný rozbor, ale nikdo nám neřekl nebo aspoň jsem to nezaregistrovala, co slova opravdu vyjadřují, co znamenají a jaké slovo má moc. Slovo – slovo má opravdu moc, je to už napsáno v bibli na počátku bylo slovo a to slovo bylo u Boha. A Bůh: „řekl staniž se“ i stalo se a Bůh stvořil Nebe a Zemi. Myšlenky i slova mají velikou moc a my si tu moc ani neuvědomuje, my si vlastně pořádně neuvědomuje co říkáme, o čem mluvíme a také, jak si tím můžeme tvořit v pozitivním nebo negativním směru, jak si můžeme uškodit, škodit, případně si také můžeme zpříjemnit pobyt na této Zemi
1
Tedy nejlepší je říkat pravdu co cítím, jak cítím, co si opravdu myslím ale i způsob jak to řeknu, je důležitý. Nyní mne napadá příklad který slýcháme poměrně často.To je strašně krásné, strašně hezké strašně, příjemné. No netahá Vás to za uši? Zvlášť když někdo položí otázku. Jak se Vám to líbilo? A odpověď je, no je to stašne, ale strašne krásné. Ttak tedy nevím co si mám myslet, líbilo nebo nelíbilo. Co to je vlastně strašne – Strašně je vlastně od slova starch, tedy něco co je strašidelné – nebo strašné – nebo strašný. No to asi nebude moc dobré, pěkné nebo pozitivní, jde z toho hrůza nebo strach. No a krásné – když je něco opravdu krásné, tak si dovedeme krásu představit, tedy každý si pod krásným představí něco jiného podle toho co je mu opravdu milo. Ale pro všechny je to milo. Když se ale spojí strašné a krásné co z toho vznikne?
2
Nevím, ale spojení něčeho strašného a zároveň krásně milého mi nějak nejde dohromady, no a to je vlastně účel. Ono slovo má opravdu moc, možná, že někdo z Vás četl knihu Léčivá síla vody, kde je přímo znázorněné na krystalech vody jakým způsobem voda reaguje na slova. Pro mne je slovo vyslovená myšlenka, myšlenka i slovo je energie, Souhlasná energie myšlenky a energie vysloveného slova jsou ve vzájemné interakci. Jsou li energie dostatečně silné mají schopnost tvořit realitu, no a jsme u toho. Když spojíte strašně krásné tak energie z toho plynoucí jdou vlastně proti sobě. Energie jednoho slůvka jde proti té druhé a tak dojde k vyrušení pozitivní energie. Takže místo pochvaly je prázdno. Vlastně jsme nic nevytvořili. Je to takové skryré postrkování mezi tmou a Světlem nebo sil tmy proti Světlu.
3
Co se děje když nadávám – Máme li nějaký problém tak se k němu můžeme postavit různým způsobem, dělat že jej nevidíme, takzvaně jej zamést pod koberec, nebo jej vyřešit. Nebo na problém či vzniklou situaci nadávat. Tomu se tedy co jsem viděla a zažívám, občas také nadávám, zvláště na situace ve společnosti,to se občas neubrání nikdo, i když ono nadávání a pojmenování situace je odlišné jen to někdy vypadá podobně. Ale když nadávám tak na – dávám. Tak na daný problém přidávám své naštvání nebo rozhořčení, své emoce. Problém tedy vlastně svým na – dáváním neboli přidáváním podporuji. Nejlepší je ne dávat na problém, tedy nenadávat, ale řešit když to lze, tedy ono to lze vždy jen někdy to je skryto a nepřímo. Jsou problémy které neumím řešit, to jsou například celospolečenské situace. To co se děje rovněž ovlivňujeme i my samotní měrou, jak se do problému vložíme, ale zdánlivě jsou pro nás neřešitelné. V takovém případě je určitě dobré pojmenovat danou situaci tak jak ji vidím a vnímám, nejlépe bez negativních emocí. To není nadávání to je popis a uvědomění si dané situace a dále mám za to, že je dobré situaci nepod-
4
porovat tedy ne na dávat. A také je dobré nepodléhat tomu celospolečenskému většinou mediálně vytvořenému tlaku.
Co se skrývá pod slůvkem špatné, špatný. Když to slůvko nepatrně poupravíme, je z něj spatné a ještě upravíme a je zněj spetné. Vyjde z toho zpětné. Ale aby nám nebylo úplně jasné, kde je chyba a že místo krok dopředu, jsme udělali krok zpět, tak je situace ukryta do slůvka špatně. Vlastně jsme sešli z cesty udělali jsem něco co nás neposunulo správným směrem.
5
Co se děje když uklízím ú- klid / povšimněme si samohlásky ú - úsměv, úklid, údiv, úpadek, ustrojení, umím, uznám, je velmi zvláštní je to jaké si pojmenování něčeho nebo někoho ú - klid, ú – směv nebo ú se směje, ú – zná, ú se diví … ú něco zná.. Když uklízím, tak vlastně dávám něco do klidu, když dáván něco do klidu, tak to něco harmonizuji. Když uklízím byt, pokoj, koupelnu, záchod tak vlastně provádím očistu na fyzické úrovni, stírám prach, luxuji prach, vytírám, oplachuji, vlastně rozpouštím nebo odstraňuji špínu a pokoj nebo byt zbavuji negativních projevů na hrubohmotné úrovni špíny, prachu nečistot. Ale ono také úklid se dá provést i na vyšší a to jemnohmotné úrovni, takový úklid myšlenek, harmonizování myšlenek, dát se do klidu. To velmi výstižně používají mladí – hele dej si klid nebo dej se do klidu. A mají vlastně pravdu. Zharmonizovat se, dát se do klidu, je uklidnit své emoce, uklidnit svoji mysl svoji duši. Takový úklid vlastních myšlenek, slov a činů.
6
Úspěšný – úspěch Tedy úspěch- opět se opakuje ú. Ú /- spěch dalo by se říci, že ú spěchá, je ve spěchu. Já nevím jak Vy, ale jsem velmi opatrná v přání úspěchu. vlastně to slovo téměř nepoužívám. Co si pod tím kdo představí, bohatého, veřejně známého, zpěváka, herečku nebo héérečku, skladatele. Nevím, úspěšný, možná, že to je spojeno s pozlátkem tohoto světa. Úspěšný nemusí znamenat dobrý, či skvělý herec, skvělý skladatel, dobrý či skvělý zpěvák. Úspěšný zpěvák nutně nemusí být dobrým či skvělým člověkem. Obzvláště dneska, mám ten dojem. Ono se to dá zobecnit neplatí to jen v umělecké branži.
7
Dokonalá, dokonalý Dokonalý - do konal, když někdo něco dokonal, tak dokončil, dopracoval, dovedl k dokonalosti něco na čem pracoval, tedy dílo jest dokončeno a není již coby se na něm dalo zlepšit. Ono tedy vždy je, ale máme na mysli tyto omezené podmínky této fyzické úrovně. Když se řekne dokonalé dílo, dokonalá práce, tak máme představu, že je dílo dovedeno k nejlepší možné kvalitě, kráse, tady a v těchto podmínkách. Když řekneme dokonalý otec, dokonalá máma tak také máme nějakou představu, je to podobné, i když hodnotit člověka lze jen stěží, to může opravu jen nejvyšší. Takže, když je něco opravdu dokonalé je dokonáno, není již co zlepšovat prostě dokonalost sama. A my tímto vlastně vyslovujeme dílu nebo člověku pochvalu. Halíme jej do příjemné energie pochvaly a souznění. Velmi emotivní spojení je dokonalá krása
8
Souznění – Co se děje, když řeknu s tímto souzním. Nebo-li sou – zním. Zním, tón zní, tó je vlastně slyšitelné chvění nebo li frekvence přenášená vzduchem nebo prostředím. A souznění znamená jsem naladěn na stejnou myšlenku, vnímám tuto situaci stejně jako ty. Líbí se mi to, co Tobě. Souznít nemusí jen tony, ale také barvy, energie, aury, city, duše.
9
Spřízněná duše, nebo přízeň, To vlastně dost navazuje. Pří – zeň to znamená že něco při - znívá není to úplně v souzvuku, ale při-znívá je to podobné, přibližné nebo příbuzné. Ono se také říká příbuzným, to je přízeň.
Co znamená já to vidím takto …. Když něco vidím, tak se dívám na problém, situaci, věc a snažím se jí nějak pochopit, pojmenovat. Já to vidím znamená, že mám do situace či problému nějaký vhled, takže dá se říci, že situace je ještě nějak viditelná nebo čitelná a je v ní nějaké světlo nebo aspoň trochu světla. Jinak bychom do ní neviděli.
10
Usmívá, Opětně ú nebo u - co se děje když se usmíváme nebo li U – smívá. S úsměvem jde všechno líp, jsme slýchávali od svých babiček a měli pravdu. Úsměv je vlastně ú-smývá – smývá, nechuť, nedorozumění, smývá těžkosti, smývá vlastně negativní energii a otevírá cestu k porozumění, k řešení problému, k náklonnosti a lásce. Úsměv nestojí nic a dokáže divy. Otvírá srdíčka Takže z tohoto plyne, je lepší se usmívat než se mračit.
11
Nabízí se navázat - mračna Co si představíte když se řekne obloha je zamračená, na obloze jsou mračna,… U mne to vyvolá představu temné oblohy, kde se schyluje k dešti, fujavici, lijáku nebo bouřky. Je zvláštní, že jsme jaksi pozapomněli na výraz oblaka na obloze. Na obrazech starých mistrů plných andělů, cherubínů a krásných dam jsou nádherná oblaka. Bílá a svítivá, která skýtají světlo i vláhu. Mám za to,že když přírodě projevíme náležitou úctu a v každém oblaku nebudeme vidět mrak, bude i ona k nám vlídnější. Na obloze jsou bílá oblaka, zní daleko přívětivěji. Na obloze jsou beránci zní skotačivě. A tak každý oblak není mrak a to jak na obloze, tak v životě. Déšť nemusí být lijavec, ale i životodárná zálivka, sprška, přeprška.
12
Únava – Co se děje když jsme unaveni. Opět u, tedy když jsme unaveni, vnímám u - na ven. Zdá se mi že, unaven nám vyjadřuje, že jsme příliš energie ze sebe vydali ven nebo –li u - na – ven. Tedy je třeba opět energii regenerovat, získat. Je třeba odpočívat nebo li odstoupit od činu, odpočinu. Každý odpočívá jinak, ale důležité je, nechat tělu prostor k navrácení energie a s tím spojené vitality a zdraví.
Umím Umím, já umím, on umí, ono umí, my umíme. U – mím, je to mím / mým / je to něco, co dovedu, co mi bylo dáno jako nadání. Jako mé umění k životu nebo v životě.
13
Co se děje když si stěžuji Nyní se podíváme na slůvko stěžovat, ono je to z něj vidět, když si na něco stěžuji tak si to něco ztěžuji. Není to úplně pochopitelné? Vysvětlím. Je to podobné jako s nadáváním. Když je nějaká situace těžká neb tíživá a my se k tomuto postavíme tak, že si začneme stěžovat, doma v práci, kamarádce, kamarádovi, tak si ztěžujeme a ta situace se stává ještě tíživější. Neboť tuto tíži potvrzujeme vydanou energií. To neznamená, že o situaci nebudeme mluvit, ale velmi dobře a pečlivě vybírejme slova.
14
úvaha ú – váha,u - váhá, no nevím, nevím, je to dobře nebo špatně, jdu tam,kam chci? Vede tato cesta k cíli? Je to toto nebo ono? Může to být to nebo také toto, nebo také něco jiného.A tak uvažujeme, co by to mělo vlastně být a co je správné a co ne. A vážíme a vážíme z leva nebo zprava. zvažujeme. Mám za to že je dobré o věcech a dění uvažovat, zvláště dnes, kdy mediální vymývání vlastního názoru je na pořadu dne. Mám za to, že je dobré zvažovat a uvažovat o tom co je a není správné nebo dobré, ale je také dobré se rozhodnout a vybrat si jinak je to ne uvažování, ale váhání a v tom je podstatný rozdíl.
Světlo Velmi výsadně a zvláštně se projevuje v našem životě a ve slovech aniž bychom to vnímaly Světlo. Světlo nese vše, co potřebujeme k životu. Podíváme se dál na slova jehož základem je Světlo.
15
Vysvětlit Nezdá se vám divné, že když je něco těžké, tmavé, nebo to nevidím, že to značí problémy? Kdežto světlo nese vyřešení. Vysvětlit – když něco někomu vysvětlím tak do otázky, problému, či nepochopení, vnesu Světlo a to vlastně znamená Do otázky - odpověď, do nepochopení - pochopení a do problému vnesu řešení. Když do něčeho pustím Světlo, tma zmizí aneb kde je Světlo nemůže být tma a tak nejasnosti, nedorozumění a nepochopení zkrátka zmizí.
Objasnit, vyjasnit, jasno Opětně Světlo, měli bychom si jej více všímat,kde všude zazní v našich slovech a větách. Objasnil nám to znamená, že jsme pochopili oč jde, vyjasní se - Světlo vnese jas do tmy, A to jak do té fyzické, tak do té duchovní. Když řeknu mám jasno, znamená to že vím co chci. Znám řešení na problém a znamená to jen další poctu Světlu.
16
Jasnozřivá, jasnozřivý Když o někom řekneme že je jasnozřivý, tak to znamená, že jeho vidění je dál než u většiny lidí. Je to člověk, který jakýmsi způsobem zná odpovědi na otázky tam,kde jiný marně hledá v učených knížkách. Je to člověk, který má spojení se svojí duší, to se projevuje velmi vyspělou intuicí a vzhledem do problémů a to i ostatních lidí,do problémů společnosti, do problému vesmíru. Bytost opravdu nahlíží, nebo vhlíží do jádra věci, které bývá většino pro nás zatím v ukrytých duchovních vztazích, pochodech a děních.
17
Světlá chvilka Co myslíme tím, že někdo měl Světlou chvilku. Znamená to,že něco dobrého či pěkného udělal. Že ho něco moudrého napadlo,že se zachoval dobře, že vyřešil nějaký problém, že se mu udělalo dobře. Je to jen další pochavla Světlu.
Svitlo mu Svitlo mu znamená,že dotyčnému něco došlo,že něco bytost pochopila, co předtím nešlo moc pochopit. A stačilo tak málo, jen svitnout, záblesk jen posvítit a bylo to. Jen parsek, jen informace nesená Světlem.
18
Skvělý nápad No vlastně bychom se měli podívat nejdříve na to co je to nápad. Nápad je něco co nás na –padlo. Nebo na nás padlo nebo z nebe spadlo. Znají to obzvlášť umělci - hudební skladatelé, sochaři, malíři, výtvarnici. Přemýšlí, vyciťují a vycitují, inspirují se a najednou je to tu, tak to bude vypadat, tak to udělám,tak ta hudba zní. Ono není nic co je na Zemi co by neexistovalo jako předobrazy. Vesmír je pro nás až neskutečně živý, plný barev tonů, obrazů, tvarů a také bytostí. Jen jsou vesmíry různě vyspělé a různě vrstvené podle Světla v nich, podle lásky v nich, nebo také podle opaku. A tak také vypadají díla, tam kam směřuje umělcova duše, tak vyznívají jeho díla. Dobrý strom po ovoci poznáš, dobrý strom dobré ovoce nese. A to platí ve všem nejen v umění. To platí v celém životě. No a skvělý nápad je a opět jsme u Světla - prolnut Světlem. Skvělý –skví se, skvoucí, skvělý nápad značí světlo
19
vnesené do nápadu. Něco dobrého něco,co momentálně rychle potřebujeme a nic nás nenapadá a najednou ano, je to tu, to je ono, to je skvělý nápad. A tedy Budiž Světlo mezi námi všemi a ve všem. A také neznamená to, to, co je psáno v písmech Svatých? -Já jsem Světlo Světa?
Budu pokračovat z jiného konce, ale u Světla se toto slovo utlumí.
20
Co znamená zlobit. Když se někdo na někoho nebo na něco zlobí, tak vlastně přivádí zlo na svět. Tedy onu už vlastně zlo jako takové NEEXISTUJE, jen je to jistý druh nemoci, která nese projevy a ostatky po zlu, jako nenávist, závist, lež a nic mne dalšího nenapadá,ale asi toho podle stavu společnosti bude víc. Ale přesto je dobré nepodporovat tyto nemoci tím,že říkám, zlobím se nebo ona, ono zlobí. Děkuji nahoru do nebes, že to neumím dokonce jsem to i zkoušela, ale neumím to,prostě mi to nešlo. Vždy to vlastně skončilo u toho, že mne to mrzelo,tedy mne mrzelo to, jak ten druhý se zrovna chová,choval, nebo co se vlastně stalo, ale neuměla jsem se a neumím se doopravdy nazlobit. No a když potřebujeme okřiknout děti, tak je dle mého názoru lépe použít, tak dost, to už stačilo nerozčilujte mne nebo dostanete na zadek. Ono dětem opravdu neuškodí, občas, když se nevhodně chovají dát pár na zadeček. Ale rozhodně SE NEZLOBTE NA NIC a NA NIKOHO ať si to tu ještě více na Zemi nekomplikujeme.
21
rozčílí Co se děje, když Vás někdo, nebo něco rozčílí. Kdy nás vlastně něco rozčílí? Většinou jde o nějaké chování, které mne není milé a trvá delší dobu nebo nějaký slovní útok, či nějaké vyřčené nepravdy, které jsme nečekali. Slovo rozčílit se dá vyložit různě, ale nejblíže mi připadá, že roz - čílt vlastně znamená rozebrat – rozčlenitrozčílit, rozebrat náš klid, naší představu,někdy i naši auru. Následkem tohoto rozčílení může být naše reakce poněkud temperamentnější, impulzivnější, než kdybychom jednali v klidu a s rozvahou. Rozčílení je emotivnější a také nemusí být odpovídající dané situaci. Takže dobré je se nerozčilovat.
22
Ušlechtilý Vrátíme se k pozitivnějším výrazům u- šlechtilý - Vlastně U se šlechtilo, až se vyšlechtilo na ušlechtilé. Ušlechtilý, znamená souhrn dobrých vlastností, které si jen můžeme představit. Takto mám dojem vznikla původně šlechta, nebyla tu od nepamětí, ale někdo byl tak vyjímečný ve společnosti, tak moudrý, výrazný a přitom citlivý, tak statečný a odvážný, pravdivý a rozhodný, že k němu lidé začali vzhlížet. Zvoli-li si jej za svého pána, nosili mu dary, postarali se mu o bydlení jídlo a ošacení, jen když je povede a ukáže jim co mají dělat, jak si mají strážit svá obydlí, jak mají chránit svá pole, jak mají chránit své blízké před nepřízní přírody. Jen když je bude chránit před nájezdníky. A vzhledem k tomu, že časem nechce pán přijít o své výsady, tak ze svémoci převedl výsady i na své potomky. A posléze se oddělil úplně a možná někdy i ztratil ze svých původních úžasných vlastností pro které byl vybrán, jenže už byl šlechticem s právem mít poddané a vybírat daně od svých poddaných a tak z dobrovolnosti a záslužnosti se stalo pro mnohé dobré bytí v nadbytku s dědictvím šlechtických titulů a pro mnohé nevolnictví.
23
Ale vraťme se k u – šlechtilý. Ušlechtilý stále ještě znamená někdo, kdo má šlechtné srdce, jemnou duši, je moudrý, laskavý a láskyplný, vnímavý a zároveň statečný a spravedlivý. Dnes se tento výraz málo používá, že by ubylo ctností? No stojí to za zamyšlenou, kdy jste naposledy slyšeli to je ušlechtilý muž nebo ušlechtilá žena. Snad jen šlechtěná žena. No jestli to nebude tím, že se vnímání světa posunulo jaksi ze středu, tedy od podstaty na povrch, od morálky, duševních a duchovních hodnot na image, na být in, na být cool.
24
Vysněný Co se děje, když sním nebo li, když snovu, to asi tušíme všichni co je snovu, snovu osnovu. Sněním si opravdu představuji, tedy snovu co by se mohlo stát, je dobré snít láskyplné pozitivní snění a představy. A tím ovlivňovat děje, Snít o Své práci, snít o svém partnerovi nebo partnerce snít o sobě, o dětech snít o svém bydlení, snít o své zahradě eden. Vytvářet si krásné představy o tom co chci prožit, co je mi milé. Uvařit si čaj posadit se na pohovku, pustit si příjemnou hudbu a snít. Sednout si na zahradu pod rozkvetlou třešeň nebo jabloň a snít. Kdo z nás to dělá? A jak často? Jsme velmi uspěchaní, rychlí a nevnímáme nebo jen málo, to podstatné v životě. Žijeme ve velmi hlučné a uspěchané době, moje babička říkala, že když něco hodně spěchá je, lepší si sednout a z vlastní zkušenosti musím říci, že měla pravdu, mockrát jsem se o tom přesvědčila. Když se něco dělá bez rozmyslu, přípravy a ve spěchu, někdy se udělá víc chyb, které je potřeba napravit a to dá víc úsilí, než kdybychom se zatavili a bez spěchu a s rozvahou udělali co máme.
25
Takže zdá se mi, že je dobré nespěchat a udělat si čas i na snění a přemýšlet a vyciťovat, jak by mi vyhovovala tato situace či tato. Snít svůj sen a pak žít svůj sen. Někdo to umí, někdo ne učím se to ….
26
Vyjevit, zjevit Co se děje, když se něco jeví, vyjeví nebo zjeví. Jev nebo-li také úkaz, ono se něco ukáže. Něco co bylo skryto se najednou odhalí a je viditelné, je to vytaženo na Světlo a je to zjeveno nebo zjevné. Najednou víme co se děje, nebo kdo je kdo. Víme co je co. Mám dojem, že v poslední době se dějí taková odhalení a začíná být zjevné hlavně na politické scéně kdo je kdo …. Ono to platí ale obecně, žijeme v době kdy více věcí má být odhaleno a již se také tak děje.
27
Pohádka jak vznikla pohádka? To se sešlo několik lidí nebo přátel a začali si vyprávět a někdo se osmělil a řekl, já Vám povím co jsem viděl, nebo zažil, ale nevím jestli mi to uvěříte. A pak začal vyprávět, na konci se pohádali o tom, jak to kdo vidí a jak to asi mohlo být,co to asi mohlo být a pak se dohodli co to asi mohlo být a jak to mohlo být. A tak vznikly pohádky nejspíš na přástkách nebo v hospodách, tedy aspoň ty České. Ale je dobře,že se ta vyprávění o které se někdo zhádal, zůstala zachována, protože v pohádkách je uložena velká pravda, také zatím ne úplně zjevná, ale vnímavým už zjevná je. Takový hloupý Honza se srdcem na dlani získá princeznu a království, kdo by to byl řekl? A pak se ukáže, že on ten Honza nebyl zas až tak hloupý a že měl navíc čisté srdce a duši a to je základ. To je základ pro přežití lidské společnosti jako takové.
28
Nádherný nádhera Když se řekne to je nádhera,tak to znamená nad hraní, je to ne hrané, je to opravdu krásné. Ono je tady hodně věcí, jevů a nebo i žen, či mužů o kterých se říká, je to krásné, ale ono také platí a na Zemi obzvlášť, není všechno zlato co se třpytí. Nádherné je nad hraní tohoto světa. Svět je taková divadelní scéna, jen hra je různá a někdy i hrůzná… ne vždy dobrá, někdy to je opravdu fražka. Ale nádhera, pochází z nad hraní z nějakého vyššího světa, jenž je nám zatím vzdálen a je opravdu krásný a dokonalý ve všech směrech. A když řekneme nádhera je to něco co přesahuje tuto zemskou hranou realitu.
Čarokrásný, nádherný Čarokrásný, nádherný, nádhera, krása, čarokrásný, tak to si představujeme veskrze krásu. Ale nevím co s čarokrásným, ono čáro - krásný, jsou tam čáry. Tedy nepodíváme na slůvko čaruje? To známe z pohádek, čaruje čaroděj, čarodějnice. Čaro – dějnice. Ono je docela možné, že se dá uvažovat o pozitivním nebo i negativním pojetí tohoto slova děje a osob. Oso
29
by zřejmě čárují – čárují a ono se potom něco děje,tedy to co se deje, je buď pozitivní ve smyslu univerza nebo negativní. Já vnímám, že z rukou tedy dlaní některých bytostí vychází proudy světla a když tyto bytosti rukama objímají, hladí, nebo krouží kolem další bytosti, nebo nemocného, dochází k světleným proudům a ty uzdravují situaci nebo nemocného, nebo dodávají objímané bytosti světlo nesoucí lásku a uzdravení. Ale když to samé provádí osoba, která nemá světlo v sobě, nebo hůře z jejích dlaní vyvěrá tma – tedy temná čára, která pohlcuje světlo, koná opak toho co jsme si popsali. Takže když přemýšlíme o čaroději jen o dobroději a čaru krásném, tak jen nádheře láskyplného univerza.
30
Uzdraví – uzdravuje U – zdraví, zdraví to víme co si představit a víme jak je pro nás důležité. A hezké je, že se zdravíme navzájem. U zdraví - u podporuje zdraví moje, naše i Vaše. Když řeknete, pozdravuj doma, pozdravuj ho, ji, pozdravuj všechny, tak posíláte zdraví, tedy obraz zdraví ke každému pozdravenému. Jak jej přijme je na něm samotném. Ale vnímám pozdravení jako velmi pozitivní projev.
31
Pohoda Po - hoda to z toho přímo kouká, po hodném nás čeká pohoda. Aneb když budeme hodní sami k sobě a ostatním, tak budeme zažívat pohodu. Tedy bez starostí a strastí. Ono dnes se moc nenosí být hodným nosí se být cool. Ale je to opravdu správné? A co nám to ve svém důsledku přineslo? Mám dojem, že když se podíváme na dnešní svět a vztahy, zvlášť mezi mladšími ročníky, tak se pohoda tak nějak vytratila. Ale ono to jde, jen je třeba začít u sebe. Být hodný, neznamená být blbý, jak se lidově říká a nechat si všechno líbit, ale být hodný znamená, nebýt sobecký, vnímat pocity a potřeby svých bližních a pokud na to stačím a mohu, tak pomoci. Odvádět dobře poctivě svou práci. Udržovat harmonické vztahy v rodině,na pracovišti a nevyvolávat konflikty. Do vyhrocených situací se snažit vnést smír a Světlo. A pak bude pohoda i pro nás, ta skutečná ta vnitřní. budeme prožívat mír v duši.
32
Bojí se – bát se Bojí - Moji prarodiče říkali, kdo se bojí, nesmí do lesa A měli pravdu - A to platí i do pomyslného lesa. Když se opravdu něčeho bojíte, nedělejte to. S největší pravděpodobností to nedopadne dobře. Dobré je se nebát, zbavit se strachu. A až se zbavíte strachu, lépe se na danou situaci vyzbrojíte, pomyslně vyzbrojíte, tak se můžete do daného úkolu, situace pustit. Ale chce to na daném problému a na sobě pracovat. Vrátím se k bojí, bojí, vyjadřuje vlastně bojuje, když se člověk něčeho bojí, tak vlastně bojuje a to jak se svým strachem tak i s tím kdo vysílá negaci vůči němu. Když se člověk bojí oslabuje svoji auru, otvírá se straně negace. Když se ale nebojíme, nebojujeme s tím kdo nám negaci vysílá aura je pevná celistvá a hladká a tak negace se rozpustí nebo sklouzne a nedostane se k nám. Opět je velmi dobré se nebát, nebát, nebát. Pro mnohé velký úkol, také se to stále učím. Ještě bych k tomu podotkla, určitě je dobré nebát se, ale také je dobré nehazardovat. Hranice mezi nebát se a být odvážným a hazardem a to v různých oblastech života, je velmi tenká.
33
Hazard s důvěrou bližního svého, hazard se svým zdravím, hazard finanční a další, tedy hranice je velmi tenká a je na nás a na našem citu tu hranici najít a pokud možno nepřekračovat, tedy nepřekračovat. A tak opakuji odvážnému štěstí přeje a kdo se bojí nesmí do lesa.
34
Strach – Strach a bojí jde ruku v ruce, Když řekneme já mám strach tak se vlastně začínáme bát, bát bojím O kterém jsme již hovořili Dobré je NE BÁT SE. Strach je i strh. Strach nás strhává, odebírá naší energii, oslabuje nás. Strhává z nás ochranný obal a nabourává auru. Je dobré pracovat na odstranění strachu. A co je dobré – POSVÍTIT si na strach, na daný problém, na to co nás trápí, vyřešit problém, postavit se čelem, jak se říká. Ono mnohokrát zjistíme, že je to jen nafouknutá bublina, která sama splaskne. Na toto téma znám jeden krásný a řekla bych dosti výstižný vtip. Jde lev savanou a vidí gazelu a říká jí „gazelo ráno příď dám si tě k snídani“. Gazela je celá vystrašená a říká „tak jo lve, ráno přijdu“. Ráno přijde a lev ji sežere. Pak lev vidí žirafu a říká „hele žirafo tebe si dám k obědu, pak přijď sežeru tě“. A žirafa říká „nooo tak jooo“. A v poledne přijde a lev ji sežere. Lev jde dál a vidí opici a říká „hele opice, ty jsi akorát tak k večeři, večer přijď, já tě sežeru“. A opice říká“hele lve víš co? Škrtni si mně“. A lev na to“tak Jo opice - škrtám“.
35
Odvážný Od váha – od váhá, od váží – Když je někdo od vážný tak ten někdo dobře zvažuje situaci, stačím nestačím,mám nemám. Je to někdo s rychlým úsudkem,který rychle uváží, vyhodnotí situaci a ví, že se může odvážit a jít do toho. Opět odvážný neznamená hazardovat. Odvážný znamená být připravený a zároveň i vědoucí, že zvládnu tuto situaci.
36
Pýcha Pýcha, píchá a to dopravdy, jestli je někdo pyšný a to na cokoliv píchá, píchá do ostatních a říká „Já jsem lepší než Ty koukej, úspěšnější, důležitější, krásnější“, nos nahoru, nevidí své okolí jen sebe. Ale pýcha předchází pád a to platí, protože ve své pýše vlastně dotyčný nevnímá skutečnost, nevnímá okolí nevidí, a pak se snadno šlápne vedle. No, vlastně to mne napadá, lidstvo jako takové celé je pod pýchou, koukej Bože jak jsem dobré co dokážeme, létat na měsíc, do vesmíru, dělat konference přes oceán, konstruovat roboty, mám zbraně, jaderné hlavice no…. No máme spoustu věcí, máme spousty aut, máme spousty zbytečností a máme také kontinenty, kde děti umírají podvýživou zatímco na druhém kontinentu zaorávají jablka a pšenici, protože se nevyplatí je dopravit, tam kde jich je třeba. Ale pýcha předchází pád,tak no nevím, nevím, lidstvo??? Jestli nejsme někde za opicemi nebo lvem,který se nažere jen když má hlad a když nemá i sebe krásnější gazela kolem projde bez újmy.
37
Láska láska laská, hladí, uzdravuje, konejší. Co je to vlastně láska? Dá se popsat? Někde jsem četla vystižně,čím a jak se pravá láska projevuje, ale nedovedu to zopakovat, ale každý,mám dojem tuší, jaká by láska měla být, jak by to mělo vše vypadat, aspoň mezi partnery, nebo v rodině, ale to je jen velmi omezená část lásky. A také mnoho lidí má představu, ale realizace je jiná. Láska je láskou k dětem, k muži, k ženě, láska k práci, k přírodě, rostlinám, zvířatům, zemi vlasti, láska k národu, láska k lidstvu, láska k Zemi, To vše je láska. Ale nemůžeme zapomenout na lásku k universu, k Bohu, k pánu Ježíši Kristu. respektive tato láska by měla být na prvním místě - milovati jednoho Boha budeš. Na prvním místě, proto, že vnáší do našeho života řád a rozeznání dobrého od špatného. Iluzi od skutečné lásky. Láska na Zemi má velice pokroucené podoby, je poškozená pádem Země a padlým andělem, Ale přestože jsou zde jen fragmenty lásky, je vidět jakou láska má velikou moc. Vlastně i to co zbylo z pravé lásky, drží tuto planetu a lidstvo při životě. I v bibli je psáno kdybys měl bohatství celého světa, kdybys měl moc nad celým světem, ale lásku bys neměl nic nejsi. A to je velká prav-
38
da. Anebo kdo má lásku má všechno. S láskou nemůžeš nikdy prohrát, jedině vyhrát. No ono se to lehko řekne, ale realita zde v duálním světe je trochu složitější, kdybychom měli v sobě tolik lásky jako Ježíš, nemáme temných chvilek, nemáme zármutek, nemáme deprese, nemáme pocity opuštěnosti nebo sklíčenosti. S láskou se prostě cítíme skvěle. Neboť nepotřebujeme aby nám jí někdo věnoval, nejsme závislý na lásce zvenčí, ale ona vychází z nás do okolí. To se projevuje tak, že prostě s některými lidmi je nám jen dobře nebo jsou lidé se kterými je velké většině lidí dobře. Kdysi dávno jsem četla knihu, kterou psal nějaký Řek také kdysi dávno, byla z doby kdy Ježíš chodiil po této Zemi. A tam byla věta kterou si velmi dobře pamatuji. Nebylo pohodlné správcůmi aby bylo zaznamenáno, že většina lidí a to i z vysokých kruhů přijímala Ježíšovu přítomnost s nadšením a radostně. Tak působil na lidi. Ovšem Ježíš, jako syn Boží byl ztělesněním Boží lásky. Pro mne je velkým obrazem univerzální lásky matka Tereza. Na její postavě je vidět co dokáže opravdová láska vycházející z člověka zrozeného zde v lidských poměrech, na začátku byla sama - tedy sama s Ježíšovou výzvou
39
a ona se jí ujala a realizovala ji, tedy spíš obdivuhodně ji realizovala. Navštěvovali a radili se s ní i mocní tohoto světa, přestože z pohledu světského neměla žádné velké moci. A proč tomu tak bylo? Protože co dělala, dělala opravdově. Její city, myšlení a konání bylo v souladu, byla pravdivá sama k sobě a dokázala zázraky. Takový to soulad cítění, myšlení a konání v souladu s universem má velikou moc a opravdu dokáže zázraky. Nutně musela být velmi statečnou a odvážnou ženou, má můj obdiv.
40
Hodný Dnes se nenosí být hodný, považuje se to za nějakou slabost, ale být hodný, jak jsem již uvedla neznamená být zneužívaný nebo ponižovaný, být hodný znamená být hoden, mít hodnotu před Bohem. Být hodný znamená zároveň být moudrý a silný, protože správně hodnotit situace a být schopný někomu pomoci, to může jen silná bytost.
Úchvatný Když něco nebo někoho prohlásíme za úchvatné, tak nemám úplné vymezení tohoto výrazu, jen bych za sebe byla obezřetná, aby mne něco nebo někdo uchvacoval. Nebo být uchvácena, pro mne to zní trochu jako chycena. Po lásce je svoboda nejvyšší hodnotou universa. Pro mne lépe zní naplnilo mne to radostí, to ano, neboť duše naplněná radostí pochází od Boha. Náš otec si přeje abychom byl i radostní a žili radostně.
41
Uzel U- zel když je na něčem uzel je to zašmodrchané, není to rovné nebo průchodné, zamotalo se to. Je to velmi výstižné v tom, jak se projevuje zlo, tedy nyní nemoc, projevuje se ztížením dané situace, komplikacemi - zašmodrcháním. Je lepší žít bez uzlů nebo uzlíků na cestě.
Milost, milý Tak trochu rozpustíme negace a podíváme se na milost. Když se řekne Boží milost, nebo je pod milostí tak to vidím jako, že je dotyčný omýván od tmy od nepravd a negací. Ono se to neděje automaticky, je třeba o milost žádat, být čistého srdce. Bez milosti Boží bychom se zde potáceli zaneseni špínou. Milost nebo o milost je omytí a znovu nabytí čistoty. Také, když nás někdo miluje nebo jsem někomu milým, tak ten někdo nás vidí krásné a čisté a příjemné tedy omyté, jinak by jsme se mu přeci nelíbili.
42
Klít Klení je zatím dost rozšířený výraz, řekla bych nešvár a ani si neuvědomujeme co tím způsobujeme. Klít znamená klát – pro klát, neboli propíchnout, no a tak posléze uniká z místa nebo i z někoho energie, toto se děje na jiné úrovni než fyzické není to vidět, ale ubližuje to. V konečném důsledku to však a to vždy ublíží nakonec tomu, kdo tuto klatbu vyslal. A tak rada zní, nedělejte to. Kdykoliv Vás toto slovo napadne, většinou to lidé ani nemyslí vážně, ale používají to jako takový folklor a tak jestli Vás toto slůvko napadne, zapuďte jej.
43
Mír, smír, Mír. smír to znamená uklidnění vnitřní i venkovní usmíření, žít v míru a pokoji, to je soulad. Žít s mírou tedy žít tak, aby bylo dost pro všechny, dobrá míra pro nás i pro ostatní. Míra také znamená znát hranice, vědět co a jak smím a co a jak můžu. Míra v pití, míra v jídle, míra ve sportu. Míra a hranice znamenají paradoxně i svobodu pro nás i ostatní, neboť kde začíná svoboda druhého končí moje svoboda. Mám dojem, že v současné společnosti si svobodu pletou mnozí s anarchií, neznajíce míry a hranic, takovýto lidé snadno pak poruší mír mezi námi.
Jednoduchý Jednoduchý znamená v jednom duchu, něco je děláno, tvořeno, vedeno v jednom duchu, přímočaře a jednoznačně. V jednoduchosti je krása a genialita.
44
Složitý A když je něco složité, je to vlastně poskládané, nebo složené, když se něco skládá a dává postupně dohromady,je to náročnější, než když je to celistvé a přímočaré. Genialita Boží tvorby je, že jednoduché věci vedou k cíli. Složité si to děláme my lidé.
Záměr Záměr znamená zaměřit, zacílit, zaměřit svou pozornost, své síly, své úsilí. Záměr je jasným vyjádřením, co chci učinit, co mám v plánu, o co usiluji. Mým záměrem je být takový a takový. Dle mého je to výstižnějším vyjádřením než chtění.
45
Úmysl, smysl /ú_ myslí, a někdy když ú myslí to dává smysl, ono víc jak myslet je cítit, neb vědět. Vědět je vědění, ale věda nemá s tímto věděním nic moc společného, vědění přichází s hůry, Na základě citu, pravdy a lásky. Potom jsou otevřeny informační proudy a vědní je nám k dispozici. Kdežto my naším lidským sobectvím jsme si zavřely tyto přirozené proudy vědění a snažíme se je nahradit vědou, jež je založena na znalostech a empiri. V tomto prostoru velmi omezené. Znalost je znám, naučil jsem se něco, co někdo přede mnou objevil, objasnil a uvedl v život. Avšak s lidským přístupem a omezením a tak krůček po krůčku odhalujeme to, co nám kdysi bylo naprosto zřejmé a jasné, takové vzpomínky na budoucnost. Žijeme v zapomnění toho,co nám bylo stvořitelem darováno, a tak to pracně dobýváme a možná cestou, která jen klikatě vede a možná i nevede úplně k cíli, neboť bez lásky opětně dojdeme na scestí a možná k dalšímu zapomnění.
46
Pomluva, promluva Když někoho po - mlouváme tak o něm mluvíme a asi ne úplně správně, ale vytvářímě tím pole energetické se špatným záznamem, což není správné. Pravda se nakonec ukáže, takže dobré je nepomlouvat. Tím že pomlouváme podáváme pokřivený obraz o někom a pokřivení, když je nakupeno tak nás v konečném důsledku může i pokřivit.
Křivý, křivda Křivý znamená, že něco nebo někdo není rovný, není přímý nebo přímé. Přímá cesta, přímý člověk, upřímné srdce. To znamená bez kliček a zákoutí, která schovávají, cosi co by nemělo být vidět, cosi temného... Možná nějaké špatnosti, nebo nepravosti. Buďme přímými a upřímnými, upřímného srdce. Upřímných a povzbuzujících myšlenek a citů.
47
Nemoc Když je někdo nemocný tak vlastně nemá moc, nemá moc a sílu a většinou, protože dělal něco co nemohl. Většinou, když děláme co nemáme,nebo co bychom neměli, tedy nemůžeme, můžeme byt nemocní. Položíme si otázku a co já dělám špatně? Problém je, že náš životní styl se uhnul od přirozenosti velmi daleko a už toto pokroucení našeho života u televize, počítače, internetu, telefonu. Je tak daleko, že jsme jej přijali jako normu. Problém spočívá v tom,že od mala potlačujeme svoji přirozenost, své původní, nadání a důvod proč jsem tady. Nejprve rodiče, kteří mají mnohdy milné představy o svých dětech, čím by měli být až vyrostou, potom škola a potom už my sami. Naše školství je velmi, velmi omezené, vlastně nás učí z větší části to, co v životě nikdy nebudeme potřebovat, ale neučí nás jak se chovat k sobě samému, jak si sám se sebou porozumět, jak porozumět druhým, jak vnímat a naslouchat, jak využít a zhodnotit životní situace kterými prošli naši předkové. Jak mít rád, jak se chovat v rodině, jak ctít svého bratra, jak se chovat k partnerovi a co od něj očekávat. Jak rozvíjet vztah. Jak vychovávat děti.
48
Na místo toho výkony, výkony a bezchybné diktáty, bez citu a hlubšího smyslu no a z toho všeho pramení naše nemoce. Nejsme na správně cestě. A když nejsme na správné cestě není na místě spěchat nebo jít nebo jet rychle, protože jen dál zajdeme od té správné cesty a pak o to dál se budeme vracet.
49
Nemoce – emoce Budeme pokračovat nemoc – ne moc a také n- emoce, nemoc může vzniknout i z negativních emocí Nelásky, smutku, marnosti, je dobré si uvědomit komu tyto emoce, tyto negativní emoce prospívají a komu dělá radost, že nám není dobře. Opět je zde skryté přetahování tmy a Světla. Vše co nás rozhýbává, co nám vdechuje život, radost, moudrost, lásku, dobré pocity je ze Světla, to druhé je od těch druhých. Je dobré se rozhodnout ke komu chci patřit, není to jednoduché se vymanit z těchto pocitů a někdy dolehnou na každého, ale dá se to velmi omezit a také se jich rychle zbavit. Dobré je i požádat anděly Světla o pomoc a odstranění takových to pocitů
50
Zlomen Co se stalo, když má někdo něco zlomeného, nu zdá se mi, že asi potkal zlého mana, muže. Nebo on sám udělal něco nedobrého. A jak se tomuto vyhnout? Jednoduchá odpověď. Nedat tomu muži šanci, tedy neriskovat. Určitě neriskovat zbytečně, když nemusím. Tedy ono je pravdou, že vlastně nic nemusíme a jen na nás záleží, zda učiníme to či ono. Ale přeci jen jsme někdy tlačeni, nebo vedeni tak, že pak risk je také cesta. Ale pokud opravdu nemusíme, tak jak se říká do toho nejdeme.
51
Svatý, svatozář, A opět jsem u světla Svato – zář je svatou září nebo světlenou září nad hlavou nebo dokonce kolem těla světce. A zdá se, že i svatý, svetý, svieti nebo svítí. No ono opravdu, má li někdo tolik Světla v sobě a tolik lásky jeho aura je opravdu světelná, tedy někdy i jeho tělo, ale to dokázal zde na Zemi v lidských podmínkách jen málokdo. To jsou Ti o kterých se hovoří jako o nanebevzatích mistrů. Ježíšova matka panna Marie byla nanebevzata. Tedy to je vlastně ten vývoj, který bychom měli učinit, být tak světelným a prosvětlenými, že se jednoduše vzdálíme z této dimenze a prostoupíme a to skrze nebesa fyzická, protože ta jsou vlastně jemnou vodou a vzduchem do vyšší jemnohmotné dimenze.
52
Vznešený Vznešený - to je velmi obdobné jako šlechetný jen se trochu víc bytost pohybuje už mimo lidskou Sféru. Vznešený je tedy, tak to vidím já, vlastně někdo kdo už má velmi nakročeno na nebevzetí. Tak napůl, již žije aspoň svými myšlenkami a činy ve vyšší sféře nebo dimenzi. Možná se už s tím moc nesetkáváme, ale věřím že v minulosti,tak jako v pohádkách, existovali a stále existují různé bytosti, které lecos dovedou, včetně vystupování z obrazů, které se jen tak objeví a zase zmizí. Víly, elfové, andělé. Tak jsou vznešené a to nejen svým chováním, ale hmotně, že kráčeje po trávě stébélko nepřehnou. Jen jich ubylo. Ono to v našich podmínkách představuje práci sama na sobě a to v oblasti kterou společnost téměř opomíjí a tak vytrvalých je méně než kdysi. Možná.
53
Skvost, skvostný Skvost se skví. leskne se odráží světlo, sám svítí, když je něco skvostné a skví se, tak je v něm opět obsaženo světlo. Prostě skvělý skvost. Nebo klenot, to je také nádherné slovo, které hladí, patro jen, když jej vyslovíme - klenot.
Příjemný Příjemný – vlastně znamená při – jemný, nebo při jemnosti. Když je něco nebo někdo jemný,tak je pří jemný. Jemnost, jemné rysy, jemné chování, pláž s jemným pískem, to samo vyvolává příjemné pocity. A tak jemnohmotný nebo li jemný svět jako vyšší dimenze tohoto fyzického světa, předpokládám bude příjemností a k příjemnému žit i když stále s vývojem.
54
Zázrak Zázrak, nebo li za- zrak, je to, co se děje za zrakem a najednou se to objeví v realitě. Není to nic nadpřirozeného, je to jen vyústění Boží pomoci, našeho chování a myšlení v realitě. Aneb když se chováte tak,že neodháníte od sebe Boží pomoc, vždy přijde a včas. Stane se zázrak i v situacích kdy se zdá být vše marné nebo nepříznivé a najednou se objeví řešení. Najednou najdete ztracené klíče, zastaví Vám auto a pomůže Vám to vaše opravit, najdete přesně tolik, kolik Vám chybělo na vlak, potkáte zrovna člověka který potřebuje Vaší práci. Takto se projevuje Boží prozřetelnost Boží pomoc v realitě našeho světa.
55
Nehoda Ne hoda, ne hodný, když Vy nebýt hodný může se stát ne - hoda. Aneb nehoda není náhoda. Ne hodný – dá se říci, že člověk nejedná dlouhodobě správně, může dlouhodobě někomu ubližovat, někdy i nevědomky, odděluje se od Boží pomoci a pak se může přihodit nehoda. Zpočátku je to jen takové varování a mám dojem, že je dobré tato varování poslechnout. Dobrá zpráva je, že Boží pomoc může odvrátit i zastavit jakoukoliv nehodu. A tak prosím o milost aby nebyli nehody a aby k nim nemuselo dojít.
Náhoda Naše babičky říkaly, náhoda přeje připraveným a opět – měly pravdu. Aneb náhoda neexistuje, neboť kdyby jste nebyli připraveni nepotkala by Vás ta náhoda. Aneb na náhody věří ten, kdo nevěří v Boží prozřetelnost.
56
Soustředit, Střed, zůstat ve svém středu je něco jako zůstat ve spojení se svojí duší. Spojení se svojí duší Je pro náš život velmi podstatné, neboť řídí li náš život naše duše,je život o mnoho lepší, než když nás řídí naše ego. Také když děláme něco důležitého snažíme se co nejvíce soustředit tedy co nejlépe vyřešit přes střed,danou věc situaci nebo problém.
Střední cesta Je zřejmé, že střed nebo soustředění bude dobré neboť i naši předkové si povšimli, že je dobré jít zlatou stření cestou, žádné extrémy ani příliš vlevo ani příliš vpravo ani příliš nahoře ani dole prostě jít středem.
57
Názor Ná zor je vlastně NA – ZOR na-hled, když na něco nahlížím a něco vidím mám ná - zor. Když nemám názor, tak tu věc nebo problém vlastně nevidím, přejímám názor někoho druhého, dívám se jeho pohledem. Mám dojem, že je dobré mít svůj vlastní ná -zor, i když to není populární, ono je jednodušší nedívat se a ne nahlížet, ale jen poslouchat, nebo papouškovat. A mám dojem,že by právě toto mnohým našim představitelům velmi vyhovovalo, aby lidé neměli svůj názor a aby přijímali to, co je jim oficiálně předkládáno, to by se pak vládlo že? Ale doufám a vidím, že si lidé začínají uvědomovat, že je dobré mít svůj vlastní pohled a svůj vlastní názor. Ale také je dobré když zjistím, že je můj pohled mylný toto uznat a přijmout jiný názor za správný.
58
Pomoc Po moc, když mohu tak pomohu.. Je dobré, někomu kdo potřebuje pomoc pomoci, ale pozor, pomáhat mám jen, když mám tu moc pomoci. S pomocí je to asi tak, když neumím plavat, neměl bych pro někoho skákat do vody, abych jej vytáhl. Nepomůžu ani jemu ani sobě. Lepší asi bude rychle najít někoho kdo plavat umí obrazně řečeno. Pomoc má být účinná jinak to není pomoc. Pomoc jako mrhání energií není pomoc. Mám na mysli výrok, když chceš někomu pomoci od hladu nedávej mu rybu, ale nauč jej rybařit. V naší společnosti se hodně činností tváří jako pomoc, která pomocí ve skutečnosti vůbec není.
59
Starost Mám starost o tebe, mám starost o… nevím nic mne momentálně nenapadá. Ale starost je od slova stáří, on se staral, až ze staral. Když se staráme tak zestárneme. Mám dojem že je dobré se nestarat, nedělat si starosti a už vůbec ne zbytečné starosti. To ovšem neznamená, že budu nezodpovědný nebo lehkomyslný, ale a jsme opětně u středu je dobré jít zlatou střední cestou a být zodpovědný, za své činy, ale přemíru starostí a strachování jak a co dopadne co kdyby, to kdyby, nemá opravdu smysl. Můj soused E. F. Burian říká, ještě se nestalo aby to nějak nedopadlo. Mám dojem, že je dobré udělat vše, co je v mých silách aby to bylo dobré a aby to dobře dopadlo a dál děj se vůle Boži. No to je vlastně pravda, to mne teď napadlo to je ono,to k tomu patří, když už jsem udělal nebo udělal vše co bylo v mých silách a tuším, že by to ještě něco chtělo svěřím to nahoru ke Kristu Požádám o pomoc. A potom už děj se vůle Boží. Trochu se k té po moci vrátím Ta nejlepší a nejúčinnější pomoc je pomoc shůry ale a to
60
mi bylo řečeno, nevyžádaná pomoc není pomocí, ale vnucováním a tak když nepožádáme, když si neřekneme tak k nám dojde jen nezbytná dávka pomoci, když však požádáme dějou se zázraky.
61
Stáří Se starostmi přichází stáří. Nechceme li rychle stárnout nebo mám dojem, že je to vůbec nesmyls stárnout, mám dojem, že to je tak trochu výmysl této dimenze, měli bychom se vyvíjet a být lepšími a kvalitnějšími bytostmi ne starými. Archandělé jsou také mnohaletí nebo tisícetisíciletí a jsou nádherní a mladí Tedy jestli nechceme mít starosti, můžeme je nahradit péči. Pečuji o sebe o svého partnera o své děti o své rodiče o své čtyřnohé přátele, pečuji o své přátele. S péčí a láskou dělám svou práci
Miluji a pečuji ….. Mládí, mladost, nevím je to pojem, který je přítomen zde na Zemi, v pozitivním vesmíru není mládí, ani stáří, ale jen bytí, vzezření bytostí je odpovídající jejich vyzařování jejich krása je velkolepá.
62
Léčit, vyléčit Vyléčit pro mne znamená vyvést z léčky nemoci. Nemoc není přirozeným stavem, přirozené je být zdráv a při síle duchovní, duševní i fyzické. Moc hezké bylo rčení pan doktora Hnízdila - já své pacienty neléčím, ale uzdravuji. Rozdíl mezi léčením a vyléčením je patrný. Léčený ještě neznamená vyléčený. A uzdravený je víc jak právě vyvedený z léčky.
Bytí, bytost Bytí, žití. Bytost je tedy někdo kdo je a bytí je nekonečné projevování se bytosti. Život bytostí je rovněž nekonečný jen proměnný.
63
Brána Brána je vlastně obranou pro neoprávněný vstup někam. Brána brání, dovnitř může jen ten,kdo umí a může bránu otevřít. Ve vesmíru panuje velmi přísná hierarchie, jen je založena na naprosto odlišných principech jako hierarchie zde na Zemi. A také proto je respektována a ctěna. Vesmírné brány dělí od sebe vesmíry nebo dimenze, dělí vstupy do různých prostor. Univerzálním klíčem k bráně je univerzální nepodmíněná a všeobjímající láska
Rána Když odstraníme z brány B zůstává rána, ranky. Taková kůže je úžasnou branou, třeba proti infekcím, ale když ji poraníme, utvoříme vstup. Je dobré vědět, kdy má brána zůstat zavřená a kdy ji můžeme otevřít, tak aby nám třeba v srdíčku nezůstala rána.
64
Soucit Sou – cit, nebo spolu cit, když spolu cítíme, víme jak se cítí ten druhý, víme co potřebuje Z čeho má radost a co jej trápí. Je dobré být soucitným, neboť máme informace o svém bližním. Když nemáme cit a soucit ztrácíme lidskost, stáváme se robotickou bytostí.
Líto, lítost Líto -to lítá, lítost, vlastně rozlítává ty emoce, pro které je nám dotyčného nebo dotyčné líto. Tedy ten problém rozlítáváme, jako když foukáme do pampelišky. Lítost není dobrou emocí. Nepomáhá a nejhorší je sebelítost. To asi známe,pakliže nás přepadne dostává nás do stále většího smutku či lítosti. Nelitujte se, ale mějte se rádi. I sebe sama. To je možná pro některé těžší, než mít rád lidi okolo sebe. Protože býváme k sobě hodně kritičtí. Tak se učme sebe i ostatní nelitovat, ale milovat a soucítit a pokud to jde pomáhat ovšem účinnou pomocí.
65
Neskutečně – Vlastně ne – skutečné, není to reálné nebo není to realita. Co je neskutečné je iluzí. Takže tak často používané, neskutečně Tě miluji, vlastně opravdu říká, ne reálně Tě miluji nebo iluzorně tě miluji. Je to vlastně neskutečné, není to skutečná láska. Jestli někoho opravdu velmi, velmi miluji je to reálná láska, je lepší aspoň to tak vnímám, říci skutečně Tě miluji než neskutečně.
66
Trpěl Trochu to slůvko objasníme. Když budete rychle za sebou říkat, trn lpěl, po chvíli vám zbude trpěl. Trpí - v sobě skrývá trn, který lpí v nás a to bolí a tak trpíme. A tak, když slýcháme co on vytrpěl, nebo to je utrpení, je dobré se podívat, proč tomu tak je. Nemáme všelék na svět, i když ano máme, Je to láska, cit a soucit, ale to je potřeba aby každý z nás, nebo aspoň většina, byl v lásce a soucitu. Pak se vyléčí i tento svět. To neznamená, že nemohu se svým trápením a utrpením něco dělat, právě naopak Je dobré se podívat proč mám toto trápení a najít podstatu a pokud možno ji odstranit. Mnoho utrpení je a to se vám možná bude zdát divné vlastně dobrovolné. Že je to nesmysl? No možná,ale některé chybné vzorce chování opakujeme a víme, že jsou chybné,nejvýstižnější příklad je ve výběru partnera. Vezmu takový trochu drsný příklad,ale dost se vyskytující. Najdeme si partnera, který má problém z alkoholem, no nevadí, to se vyřeší, změním to. Ale ono to potom nejde a vlastně je to mnohem horší a tak se po dlouhém trápení celé rodiny rozejdeme, ale pak se k sobé zase vracíme, nebo si najdeme podob-
67
ně postiženého nového partnera, jak je to možné? My vlastně dobrovolně jdeme do problémů, do trápení a utrpení. Někdo celý život trpí tím, že hubne nebo, že chce zhubnout celý jeho život je tím prostoupený, dost divné že? Když to vím v čem spočívá mé trápení je dobré pracovat na odstranění té chyby, je dobré i vyhledat odbornou pomoc, když si sám nevím rady. Určitě je ale dobré netrpět, nenechat si trny v těle, zbavit se jich. Je dobré změnit vzorce chovní, které nám přinášejí utrpení do života.
68
Život – zvod, Máme zde podobné slůvko,které skrývá náš biologický původ z vod. Opětně když opakujeme z vod, z vod, z vod, rychle za sebou, po chvíli uslyšíme život. Jaká to náhoda, že život opravdu pochází z vod? Když náhody neexistují? Aneb voda je základ života. U vody bych se trocho pozastavila. Voda je dar a zázrak, voda je život, projevujeme jí však náležitou úctu? Voda je také inteligence, je to studnice možností a moudrosti, kterou zatím celkem úspěšně ignorujeme ovšem v náš neprospěch. Je již sepsáno dostatek knih o léčivé síle vody o její inteligenci o její schopnosti vnímat A PROMNĚNOVAT SE, ALE kdo se tím zaobírá, koho to zajímá? Mohli bychom se od vody učit a když si nevíme rady, zda je něco dobré či nikoliv, zda je něco správné,mohli bychom se jí zeptat, jednoduše zeptat. A ona nám odpoví, kdo je kdo a co je co. Umí to, doporučuji si přečíst knihu Léčivá síla vody od Emotto Masaru, je to výborně napsaná kniha pro laiky, jako jsme my, velmi výstižně a pochopitelně napsáno v čem spočívá její genialita. Její Božský původ.
69
Úzkost Ú zkouší, úzkost, těsnost. Když je ú v úzkých, zakouší úzkost. Ú zkouší se vtěsnat tam, kde to asi není úplně vhodné nebo dobré, nebo se snaží vejít tam, kam se nevejde aneb tam, kam nepatří. Snažme se zjistit, proč zakoušíme úzkost, z čeho pramení pracujme na odstranění. Tam, kde je mír, vzájemná láska a úcta tam není úzkosti, buďme k sobě i druhým poctivý a pravdivý.
70
Užitečný U-žít –ečný Když je u užitečné – žije, a také když u užívá – žije. Mezi těmito póly je dobré udržovat rovnováhu. U žije, když je užitečné, když vytváří něco co má smysl, když smysluplně pracuje, když pomáhá druhým – třeba i tím že dá někomu po zásluze odměněnou práci. U žije, když realizuje své představy. To vše je vydávání a tak je třeba i odpočívat, tedy u-žívat a opět nabrat sílu a motivaci. Užívat znamená užít plodů své práce, odpočinout,jakým způsobem, jestli hudbou, spotrem, cestováním, zahradničením, to už záleží na každém z nás. Ale je dobré udržet rovnováhu mezi dáváním a přijímáním. Když je U jen u - žitečné a jen vy – dává, může se stát a stává se to, že je vy -čerpané. A to není příjemné a může to vést ke komplikacím. Když naopak ú jen přijímá, nechává se rozmazlovat, nic nevrací jen bere, posléze se dostaví pocit zbytečnosti prázdnoty, která se nedá vyplnit dalším drahým autem, další luxusní dovolenou, dalším rozmarem. U žije když má užitečnost a užívání v rovnováze tedy ve středu, ve svém středu, na zlaté střední cestě.
71
Když se tak koukám na naší společnost a tím myslím celosvětově, máme se co učit, sebe nevyjímaje.
72
Strana Podívejme se na stranu. Když je něco na straně, je to stranou, není to v přímém směru. Strana asi také bude stranou, protože něčemu a i někomu straní, tedy něčemu a někomu dává přednost. Když je něco hodně na straně nebo extrémně na straně začíná to být i extrémistické. Když je něco extrémní, vznikají extrémy, když vznikají extrémy, vznikají extrémisté, když vznikají extrémisté, vznikají konflikty, když vznikají konflikty, mohou nastat nepokoje, když nástávají nepokoje může se z toho vyvinout válka. Žádny extrém asi nebude dobrý. Je třeba hledat smír, porozumění, moudrost. Nepotřebujeme strany co rozdělují. Mám dojem, že časem nebude potřeba žádných stran, potřebujeme cit, moudrost, vytrvalost v dobrém záměru, spolupráci a ohleduplnost.
73
Vděčnost V -děčnost nebo také v díku, když je někdo v díku aneb děkuje, je vděčný. Je dobré děkovat za svojí rodinu, za své přátele, za svou práci, za dostatek, za všechno co dost často bereme jak samozřejmost. Když se podívám, někdy, opravdu jen někdy, na zprávy z tohoto světa, tak potom dlouho děkuji…. Trochu z jiného soudku Občas pročítám složení potravin – uvedené na obalu – když na to vidím a napadlo mne
Potraviny Mám dojem, že dříve jsme měli krmě, pokrm, jídlo a dnes máme potraviny. Když odstraníme P jsou z toho otraviny, zvláštní že? To mám dojem dost odpovídá dnešnímu stavu stravy a surovin, ze kterých se potraviny připravují. Na některých výrobcích chybí jen chemické vzorce sloučenin.
74
Dračíce, drak – Činský drak. V českých pohádkách Honza nebo Bajaja přemohl draka. Drak je v Čechách symbolem něčeho co je přes příliš divoké, přes příliš se dere na svět nebo po světě a nepřináší nic dobrého. Ta poslední hodnocení by se hodila k mnoha čínským výrobkům že? Že by pomyslný čínský drak? Také se v poslední době rozmnožilo jako pochvalné vyjádření o ženě, to je ale pěkná dračice Nebo dračice vystrčila drápky. A mnohé ženy se do dračic stylizují. Přílišná divokost, nezvladatelnost, necitovost, drsnot, no nevím, zda toto zdobí ženu. Nestačila by krása, něha, šarm a temperament?
75
Drama a tím bych to asi zakončila Drama, dra, drápky, dra, drak, dra. Dramatici se div nepřetrhnou, aby psali stále dramatičtější drama. No zamysleme se, jak to tu dnes vypadá? Není již sám život v těchto podmínkách drama? Filmový a divadelní tvůrci těchto dramat vymýšlejí vlastně scénáře, které jakoby náhodou s trochou zpoždění se realizují. Takže není úplně zjevné, že to spolu souvisí, ale ono to souvisí a mnozí lidé si toho začínají již všímat, že to co bylo natočeno jako nějaké drama pro pobavení diváků se stává realitou. Proč tvůrci vymýšlejí takové věci ze kterých jde strach a bolest ze kterých teče krev? K čemu to je dobré? Zajímá to vůbec někoho? K čemu to je dobré? Dnes jde film do kin a první informace o filmu jsou, kolik jej vidělo lidí a kolik přes víkend vydělal peněz. Obsah filmu je někde.. Až někde? Co se změnilo? Máte dojem, že je to dobré? Ne? Tak to změňte ! Dejte to najevo nepodléhejte módě, nenavštěvujte tato dramata, nechoďte se dívat na cizí životy žijte svůj vlastní !!!
76
Demonstrace Závislost, připoutanost, svoboda Statečný
Neutečeme před svým svědomím a nic neskryjeme před Boží tváří.
77
