A) ÚDAJE O OZNAMOVATELI A. 1. Obchodní firma SKIPARK Filipovice s.r.o. A. 2. IČ 27812677 A. 3. Sídlo Údolní 326/11, 602 00 Brno A. 4. Identifikace oprávněného zástupce oznamovatele Miroslav Páral ul. V Zahrádkách 228, 790 84 Mikulovice
B) ÚDAJE O ZÁMĚRU B. I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I. 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název:
Letní bobová dráha a komplex letních aktivit
Zařazení:
10.7. - kategorie II – sloupec B.
B.I. 2. Kapacita záměru SOUČASNÝ STAV V současné době se v areálu nachází jedna sjezdovka, sedačková lanovka, lyžařský vlek, pohyblivý dětský pás, zasněžování, parkoviště a sociální zázemí s občerstvením a technickým zázemím. Kapacita stávajícího parkoviště Kapacita stávajícího parkoviště je 96 osobních automobilů. Kapacita současného parkoviště je využita i v max zatížení na cca 70%. Při stejném počtu návštěvníkůareálu se počet parkujících automobilů snižuje i díky skibusům. Ubytovatelé penzionu od Jeseníku po Bělou nabízí hostům odvoz do areálu. Skibusy nezvyšují nároky na parkovací místa. 1
Rovněž se zvýšila lůžková kapacita ubytování přímo v obci Filipovice. Tito návštěvníci využívají buď služeb skibusů nebo mají areál v docházkové vzdálenosti. Parkoviště bude sloužit návštěvníkům při využití komplexu letních aktivit a v letních měsících. Předpoklad je, že počet parkujících osobních vozidel bude dosahovat počtu 10 současně parkujících. NÁVRH Záměrem investora je poskytnout služby stávajícího areálu v menší míře i v letních měsících a rozšířit množství využití v zimní sezóně o další aktivity zejména pro děti a mládež. Za tímto účelem je navržena letní bobová dráha, tubing, tubing pro nejmenší, dětský park a lanové centrum. Předpokladem je, že nedojde k navýšení počtu návštěvníků v zimním období, kdy budou z nových výše uvedených zařízení v provozu tubing a tubing pro nejmenší. Návštěvníci budou moci v létě užívat jak oba tubingy, tak bobovou dráhu, dětský park a lanové centrum. Množství návštěvníků v létě je předpokládáno současně do 30 osob.
Parametry bobové dráhy Počet bobů: 30ks Délka dráhy směrem nahoru: 413,2m Délka přímých úseků dráhy směrem dolů: 336,0m Délka zatáček směrem dolů: 241,1m Celková délka dráhy /přímé úseky i zatáčky/: 990,3m Převýšení dráhy: 104,8m Průměrný slon dráhy: 21,4% Vzdálenost mezi body na trase: 40m K pohonu vzhůru využívá bobová dráha stávajícího vleku.
Parametry tubing Celková délka dráhy /přímé úseky a zatáčky/: Průměrný sklon dráhy: Převýšení dráhy:
Parametry tubing pro nekmenší 2 dráhy vedle sebe Celková dráha rovného úseku: Maximální sklon:
150m 16% 23,0m
40m 15%
2
Parametry dětský park Oplocená plocha: Počet atrakcí:
343,37m² 7
Parametry lanové centrum Počet atrakcí:
16
B.I. 3. Umístění záměru Skiareál Filipovice se nachází v severní části pohoří Hrubý Jeseník. Kraj: Olomoucký Okres: Jeseník Mikroregion: Jesenicko Obec: Bělá pod Pradědem – část Filipovice Katastrální území: Domašov u Jeseníka Adolfovice Mikroregion Jesenicko je tvořen pěti obcemi – Jeseník, Česká Ves, Bělá pod Pradědem, Lipová Lázně, Ostružná. Rozloha mikroregionu je 22240ha, tj. 31% rozlohy celého okresu Jeseník. Mikroregion leží na rozmezí Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor. Oblast je ekonomicky závislá na rozvoji cestovního ruchu a rekreace, jehož rozvoji by realizace záměru prospěla. Záměr má za úkol především zvýšit standard služeb a bezpečnost návštěvníků. Obec Filipovice se nachází ne severovýchodním úbočí Keprnického masivu. Leží při státní silnici I/44 mezi Červenohorským sedlem a městem Jeseník. Obec má v současné době především rekreační charakter. Rekreační objekty jsou využívány celoročně. Stavba je navržena na území III. zóny odstupňované ochrany přírody. Záměr má za úkol poskytnout ve stávajícím areálu sportovně rekreační využití návštěvníkům i v letních měsících. Bobová dráha je navržena ve spodní části stávající sjezdovky. Tato část areálu sousedí s hlavní silnicí I/44 Šumperk – Jeseník. Ostatní prvky, jež spolu tvoří komplex letních aktivit jsou navrženy do těsné blízkosti. B.I. 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry V zimních měsících budou v provozu tubing a tubing pro nejmenší. Tyto atrakce doplní nabídku využití v lyžařském areálu. 3
V letních měsících bude v provozu bobová dráha, tubing, tubing pro nejmenší, dětský park i lanové centrum. Nejbližší podobná střediska jsou Ramzová (vzdálenost 35km), Petříkov (38km). S ohledem na plánovanou velikost záměru se jedná o lokální problematiku bez širších technických, sociologických a ekologických vazeb na okolí. B.I. 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Spodní část stávajícího lyžařského areálu se nachází v těsném sousedství hlavní silnice I/44 mezi Šumperkem a Jeseníkem. Jednoduchá dopravní dostupnost spolu se stávající možností parkování dávají příležitost využití spodní části areálu i v letních měsících. Právě do této části je situována nově navržená bobová dráha a další prvky, jež spolu tvoří komplex letních aktivit. Bobová dráha využívá pro jízdu směrem nahoru stávající lyžařský vlek. Její délka představuje přibližně 1/3 délky stávající sjezdovky. Jedná se o prostor převážně spodní otevřené louky. Bobová dráha je v provozu pouze v letní sezóně, před zahájením sezóny zimní je vždy demontována a prostor je opět užíván jako sjezdovka. Předpokládaný letní provoz bobové dráhy je od května do září. V letním období bude v provozu i dětský park a lanové centrum. Naopak tubing a tubing pro nejmenší je možno provozovat i v zimní sezóně. B.I. 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Komplex letních aktivit sestává z těchto staveb: 01 – Letní bobová dráha 02 – Tubing 03 – Dětský park 04 – Tubing pro nejmenší 05 – Lanové centrum TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ 01- Letní bobová dráha Dráha má délku 990m, z toho sjezd směrem dolů cca 540m. Jedná se o nadzemní dráhu, kde bob jede po trubkové konstrukci. Pozinková kovová trubková konstrukce splývá v zatáčkách po stávající sjezdovce. Dráha je umístěna těsně nad zemí a kopíruje stávající terén. Nejvyšší výška nad terénem je 1,5m. Pohyb bobů směrem vzhůru je zajišťován stávajícím lyžařským vlekem. Konstrukce dráhy je upevněna na kovových patkách ukotvených do země pomocí krátkých kovových trnů. 4
Při stavbě jsou prováděny pouze drobné výkopové práce soustředěné zejména při spodním konci dráhy. 02- Tubing Dráha má délku 150m, šířku 2,0m. Plastový /kartáčový/ povrch, doplňkové kovové konstrukce. Skládá se z přímých úseků a klopených zatáček. Dráha je vedena po zemi. Jezdí se na speciálních kruhových gumách. 03- Dětský park Tvoří je plocha oplocená nízkým dřevěným plotem. Obsahuje 7 atrakcí pro děti – prolézačky: 1 – pružinové houpadlo – koník 2 – hnízdečko 3 – houpačka – skipy 4 – trampolína 5 – kolotoč karusel 6 – multifunkční sestava – pokuston 7 – lavička s opěradlem Jedná se o prvky rozvíjející pohybové dovednosti dětí. Vyrobeny jsou jako typové výrobky ze dřeva, kovu a plastů. 04- Tubing pro nejmenší Jedná se o sportovně - rekreační atrakci pro nejmenší děti a rodiče. Tubingová dráha je sestavena z plastových dílů 2x2m do rovného úseku délky 40m. Dráhy jsou sestaveny dvě vedle sebe, tedy celková šířka zařízení je 4m, délka 40m. Maximální sklon dráhy je 15%. Zařízení je možno používat i v zimě. Jezdí se na speciálních gumových kruzích. 05- Lanové centrum Tvořeno různými lanovými překážkami, sestavenými z lan, trámků, kulatiny. Tyto překážky jsou zavěšeny v různé výšce nad zemí v korunách stromů. Ochrana stromů, upevnění jistícího lana. Jistící a kotvící lana budou upevněna ve shodě s ČSN EN 13411-5 případně ČSN EN 13411-3. Součástí stavby překážek je také prověření stromů, které je prováděno na základě posudku dentrologa. B.I. 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení: Dokončení:
rok 2014 rok 2015 5
B.I. 8. Výčet dotčených územně samosprávních celků Obec: Bělá pod Pradědem Kraj: Olomoucký B.I. 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat −
územní rozhodnutí – MěÚ Jeseník
B. II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II. 1. Půda Všechny objekty stavby jsou demontovatelné. Stavba nemá nároky na zábor ZPF ani PUPFL. B.II. 2. Voda Žádný z objektů navržené stavby nemá nároky na odběr vody. Mírně se zvýší spotřeba vody ve stávajícím obslužném objektu v letních měsících /sociálky, občerstvení/. B.II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ENERGETICKÁ ENERGIE Nebudou instalována žádná nová odběrná místa. Lyžařský vlek je poháněn elektromotorem. Pro pohon bobové dráhy bude elektromotor využíván a v letní sezóně. Posuvný pás pro pohyb gumových kruhů tubingu je stávající. Je poháněn elektromotorem. Mírně se zvýší odběr elektřiny ve stávajícím obslužném objektu v letních měsících /občerstvení, sociálky/.
B. III. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III. 1. Ovzduší Jeseníky jsou charakteristické čistotou ovzduší. Tato skutečnost by měla být zachována. 6
VÝSTAVBA Stavba jednotlivých objektů je spíše jednoduchými montážními pracemi. Při práci bude používána dopravní technika – nákladní automobily, jeřáb. Dále drobné ruční nářadí. Doba výstavby každého objektu do 2 týdnů. PROVOZ Vlastní objekty nemají žádný vliv na ovzduší. Množství automobilů přivážejících návštěvníky v letních měsících se v celkovém množství projíždějících aut po silnici I/44 projeví jen nepatrně. B.III. 2. Odpadní vody Produkce odpadních vod se mírně zvýší v letních měsících na stávající ČOV, jež zajišťuje chod stávajících sociálek a občerstvení. Vůči provozu stávající ČOV se jedná o příznivý efekt biologického procesu čištění. B.III. 3. Odpady V současné době vzniká převážně běžný komunální odpad při provozu areálu v sociálním zázemí návštěvníků. Tento odpad je likvidován pravidelným svozem na skládku ( Technické služby Jeseník a.s.). Doposud se jednalo o sezónní provoz. Nyní se provoz rozšíří i na letní měsíce. Produkce odpadů Katalogové číslo
Kategorie Druh odpadu
13 02 07
N
Snadno biologicky rozložitelné motorové, převodové a mazací oleje
13 07 01
N
Topný olej a motorová nafta
15 01 10
N
Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné
16 07 08
N
Odpady obsahující ropné látky
19 08 05
O
Kaly z čištění komunálních odpadních vod
20 01 21
N
Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
20 01 33
N
Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 160601, 160602 nebo pod číslem 160603 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie
20 03 01
O
Směsný komunální odpad
20 03 06
O
Odpad z čištění kanalizace
7
Způsob nakládání s odpady Bude probíhat v souladu s platnou legislativou. Likvidace odpadu je založena smlouvou s Technickými službami Jeseník. B.III. 4. Hluk a vibrace V současné době je stávající lanovka a lyžařský vlek v provozu v sezóně ráno od 9°° hod do odpoledne do 1630 hod. Tyto zařízení vydávají hluk o hladině intenzity zvuku 55 dB. Rolba upravující sjezdovku má hladinu intenzity hluku 80-90 dB. Provoz rolby je od 1630 do 2030 hod. V době zasněžování jsou v provozu čerpadla umístěná ve strojovně. Venkovní hladina intenzity zvuku u strojovny je 45 dB. Komunikace – státní silnice I/44 –Jeseník – Šumperk je ve vzdálenosti do 100m od bobové dráhy. Hladina intenzity zvuku automobilů jedoucích do kopce je 90 dB. Jednotlivé objekty komplexu letních aktivit mají hladinu intenzity zvuku do 40dB. Jsou to typové výrobky k použití právě v přírodních rekreačních areálech. B.III. 5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií V PRŮBĚHU VÝSTAVBY Rizika spojená s používáním běžných stavebních strojů. Délka tohoto rizika je spojena s lhůtou výstavby přibližně 4 měsíce. PROVOZ AREÁLU Oproti současnému stavu nepřibudou žádná další rizika: − vichřice – polomy − požár – elektrická zařízení − únik pohonných hmot z dopravních prostředků
C) ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území OBECNÁ PŘÍRODNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z hlediska biogeografického členění ČR náleží zájmová lokalita u Filipovic k okrajové části Jesenického bioregionu v rámci Hercynské podprovincie. Bioregion zabírá geomorfologické celky Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, Rychlebské hory a 8
část Zlatohorské vrchoviny. Je tvořen členitými hornatinami na krystalických břidlicích pestrého složení. Zastoupeny jsou zde vegetační stupně od 4. bukového po 8. subalpinský. Biota je zde velmi bohatá, zahrnuje velmi rozmanité migranty, charakteristické je zastoupení arkto-alpinských a karpatských prvků. Zdejší lesy tvoří převážně smrkové kultury, avšak s poměrně rozsáhlými zbytky horských bučin, suťových lesů i klimaxových smrčin. Zájmová lokalita záměru se nachází v nadmořských výškách 670 - 770 m.n.m, při jihozápadním okraji osady Filipovice a navazuje na již existující lyžařský areál. Lokalita spadá do hranic k.ú. Domašov u Jeseníka a k.ú. Adolfovice, jež jsou správní součástí obce Bělá pod Pradědem. Lokalita je situována na západní svahy hory Točník. Geomorfologicky náleží území k celku Hrubý Jeseník, podcelku Keprnická hornatina a okrsku Šerácká hornatina. Geologicky je území tvořeno proterozoickými zvrásněnými horninami s různě silným variským přepracováním. Půdy území tvoří zejména dystrické kambizemě, ve vyšších polohách podzolové půdy. Podle fytogeografického členění náleží území k okrsku Hrubý Jeseník v rámci obvodu České oreofytikum. Potenciální přirozenou vegetaci území tvoří zejména bučiny s kyčelnicí devítilistou, jež v nejvyšších polohách zájmového území přechází ve smrkové bučiny. Lesní hospodářství Lesní pozemky pod stávající sjezdovkou jsou dočasně odňaty z plnění funkce lesa Rozhodnutím MěÚ Jeseník OŽP : - č.j. 3325/04/OŽP/R102/Ku ze dne 15.9.2004, ve znění změny rozhodnutí čj. MJ/36891/2010/02/OŽP/We ze dne 1.2.2011; - č.j. 2765/14/2006/OŽP/R120/No ze dne 18.9.2006, ve znění změny rozhodnutí č.j. MJ/36891/2010/04/OŽP/We ze dne 1.2.2011; - č.j. MJ/62116/2007/03/OŽP/No ze dne 28.12.2007, ve znění změny rozhodnutí č.j. MJ/36891/2010/03/OŽP/We ze dne 1.2.2011 Lesní pozemek pro lanové centrum je Rozhodnutím MěÚ Jeseník OŽP dočasně omezen ve využívání pozemku z plnění funkce lesa č.j. MJ/37653/2013/03/OŽP/We ze dne 2.9.2013. Vlastníkem lesních pozemků je Česká republika. Právo hospodařit k těmto pozemkům mají Lesy České republiky, s.p. Hradec Králové, Lesní správa Jeseník. Lesní pozemky jsou součástí Lesního hospodářského celku Jeseník č.1253, pro který byl zpracován Lesní hospodářský plán ke dni 1.1.2007 platný do 31.12.2016. Na předmětných lesních pozemcích v prostorách navržených objektů se nenachází žádné stromy. Charakter stavby nevyžaduje zábor PUPFL. Dotčené lesní pozemky jsou organizačně součástí revíru 03 Sedlo.
9
PŘÍRODNÍ STANOVIŠTĚ V zájmovém území se nachází mezofilní ovsíkové louky, které jsou v prostorách spodní části sjezdovky bez výskytu dřevin a náletové zeleně.
FLÓRA A FAUNA Mezofilní louky Stabilizovaná luční společenstva na přechodu mezi svazem Arrhenatherion a Polygono - Trisetion. Dominantními druhy luk jsou zde Dactylis glomereta, Trisetum flavescens, Poa trivialis, Poa pratensis, Ranunculus acris, R. auricomus, Alchemilla montocola, Leucanthemum ircutianum, Veronica chamaedrys,Plantago lanceolata, Festuca rubra, Vicia cracca aj. V dřevinami řídce zarostlých vrstevnicových kamenicích se uplatňuje především Acer pseudoplatanus, dále Betula pendula, Crataegus sp., Rosa sp., Sorbus aucuparia, Salix caprea, S.sileciaca.V podrostu se uplatňuje např. Rubus idaeus, Dryopteris filix-mas, Galeobdolon montanum aj. Ze zvláště chráněných druhů rostlin byla na loukách objevena početná populace vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia), který náleží do kategorie ohrožených druhů. V aktuálním červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky je druh řazen do kategorie C3 (ohrožený druh). Počet kvetoucích vemeníků byl na konci června odhadnut na cca 40jedinců. Populace vemeníku se jeví 10
jako vitální a perspektivní. Z druhů uvedených v červeném seznamu byla na lokalitě dále zaznamenána přítomnost lněnky alpské – Thesium alpinum (kategorie C3) a hruštičky menší – Pyrola minor (kategorie C3). Všechny tři uvedené druhy se vyskytují v území nepočetně. Bezobratlí Ze zvláště chráněných druhů hmyzu bylo v zájmovém území registrováno několik taxonů. Otevřené plochy a okraje lesů obývá několik druhů čmeláků rodu Bombus. Pozorován byl čmelák zemní (Bombus terestris), čmelák luční (Bombus protorum a čmelák skalní (Bombus lapidarius). Výskyt několika dalších zástupců rodu Bombus není na lokalitě vyloučen. Všichni čmeláci rodu Bombus náleží do kategorie ohrožených druhů. Stávající sjezdové tratě obývá poměrně početná populace svižníka polního (Cicindela campestris). Na sjezdovkách svižníci obývají zejména dosud vegetací nezarostlé plochy obnažené půdy. Všechny druhy svižníků rodu Cicindela (s výjimkou druhu Cicindela hybrida) náleží mezi zákonem chráněné v kategorii ohrožených druhů. Obratlovci Obojživelníci Aktuálně byl ověřen výskyt dvou druhů obojživelníků, a to skokana hnědého (Rana temporaria) a ropuchy obecné (Bufo bufo). V dotčeném území se nenachází žádná vhodná rozmnožiště obojživelníků. Ropucha obecná (Bufo bufo) v území migruje, při dolním okraji lokality u silnice (začátek lanovky) byli nalezeni 2 ex. (12.7.). Na zájmové lokalitě se ropucha nerozmnožuje, jedná se o migrující jedince. Skokan hnědý (Rana temporaria) se také v území nerozmnožuje. Během průzkumu byl pozorován opakovaně, a to subadultní jedinci při jednotlivé migraci v lesním prostředí. Dotčení obojživelníků ze strany záměru lze vyloučit, negativní vlivy lze minimalizovat vhodným termínováním terénních prací. Plazi V zájmovém území se pravidelně vyskytují dva druhy plazů – Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš křehký (Anquis fragilis). Těžištěm výskytu obou druhů je stávající plocha sjezdovky (ještěrka) a navazující lesní okraje (slepýš). Ještěrka živorodá byla pozorována opakovaně včetně subadultních jedinců, zejména v okolí dolní části sjezdovky a navazujících luk. Slepýš křehký byl zjištěn 21.6., 1 ex. při lesní cestě ve střední části stávající sjezdovky. Výskyt dalšího druhu zmije obecné (Vipera berus), nebyl v území zjištěn, náhodný výskyt je však potenciálně možný kdekoliv na lokalitě, s ohledem na známé výskyty v širším okolí (PR Filipovické louky, Točník). Ptáci V zájmovém území bylo pozorováno celkem 66 druhů ptáků. V dalším textu jsou komentována je zákonem chráněné či vzácné druhy ptactva. 11
Krátkokřídlí Chřástal polní (Crex crex) na lokalitě záměru patrně nehnízdí, 12.7. byl zjištěn 1 ex. Ve fragmentu louky při jižním okraji Filipovic mimo plochu záměru. Výskyt je limitován kosením luk, podobně jako v okolí, pozorován byl také severně od Filipovic, a to 21.6.2013, 2. ex, hlas. Dotčení druhu lze zcela vyloučit vhodným termínováním prací, respektive vhodným načasováním kosení luk. • Dravci Krahujec obecný Accipiter nisus) byl na lokalitě pozorován na přeletu a při lovu potravy. Výskyt druhu lze očekávat po celý rok, na lokalitě však nehnízdí. Byl pozorován 11.6. a 21.6., vždy 1 ex. Na okraji obce. Dotčení druhu záměrem je prakticky vyloučeno. • Měkkozobí Holub doupňák (Columba oenas) hnízdí v blízkém okolí záměru, a to západně od stávající sjezdovky ve fragmentech starších bučin (12.6.2013, 2 ex., hlas). Hnízdění ani výskyt na ploše nebyl zjištěn, což lze zdůvodnit a absencí vhodných dutin, respektive charakterem porostu v dotčené části lesa. Jedná se zde stále o mladší zdravé dřeviny bez možnosti hnízdění. • Svišťouni Rorýs obecný (Apus apus( pravidelně loví potravu nad lokalitou záměru i v okolí, jedná se o jedince ze vzdálenějších hnízdišť, jejich dotčení je vyloučeno. •
Pěvci Krkavec velký (Corvus corax) a vlaštovka obecná (Hirundo rustica) na lokalitě záměru nehnízdí, hnízdí až v širším okolí a nad lokalitou pouze přeletuje a loví zde potravu. Jejich dotčení je možné vyloučit. Brambořík hnědý (Saxicola rubetra) běžně hnízdí na loukách v okolí Filipovic, na ploše záměru (tj. jižně od obce) však hnízdění nebylo zjištěno, Druh byl pozorován až při severním okraji obce, kde na otevřenějších plochách hnízdí minimálně dva páry. Jeho dotčení lze tedy vyloučit. Ťuhýk obecný (Lanius collurio) byl pozorován při lovu potravy na loukách záměru, hnízdění zde doloženo nebylo. Druh hnízdí při JV okraji obce, jeho dotčení záměrem bude zanedbatelné. Savci Výzkum drobných savců nebyl cíleně prováděn, neboť by vyžadoval nežádoucí mortalitu jedinců spojenou s jejich odchytem. Z drobných savců se v lesích předpokládá hojný výskyt norníka rudého (Clethrionomys glareolus) a zástupců rodu myšice (Apodemus sp.). Hmyzožravce bude zastupovat ježek západní (Erinaceus europaeus), rejsek obecný (Sorex araneus) a rejsek malý (Sorex minutus). Z vzácnějších druhů lze očekávat náhodný výskyt rejska horského (Sorex alpinus), který byl v r. 2005 nalezen uhynulý na lesní cestě západně od stávající sjezdovky. Z •
12
hlodavců byla v zájmovém území pozorována veverka obecná (Sciurus vulgaris), v rámci dotčených ploch však nebyla nalezena hnízda veverek. Zájmové území zřejmě spadá pouze do potravního teritoria druhu. Menší šelmy v území bude reprezentovat liška obecná (Vulpes vulpes), lasice kolčava a hranostaj (Mustele nivalis, M. Erminea). Z větších savců byli v území pozorováni zajíc polní (Lepus europaeus), srnec obecný (Capreolus capreolus) a pobytové značky prasete divokého (sus scrofa) a jelena evropského (Cervus elaphus). Z velkých šelem může území vzácně navštěvovat rys ostrovid (Lynx lynx), jehož pobytové značky jsou občasně v okolí Filipovic nacházeny. Naposled byly stopy rysa nalezeny v roce 2010 v údolí Keprnického potoka, cca 2,5km sv. od zájmové lokality (údaj v Nálezové databáze AOPK ČR). Pro většinu přítomných druhů savců platí, že zásah do stávajícího lesního prostředí (zejména kulturních smrčin) nepředstavuje významně negativní vliv. Vzniklé plochy bezlesí (sjezdovky) mohou pro řadu druhů savců představovat stejně významný biotop jako lesní celky. Valná většina přítomných savců nepatří mezi striktně lesní druhy, ale preferují biotopicky pestřejší území s významným zastoupením ekotonů (přechodových stanovišť) na rozhraní lesa a bezlesí. CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ NATURA 2000 Soustava lokalit NATURA 2000 vychází ze Směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21.5.1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Smyslem opatření je vyhlášení a následná ochrana vybraných přírodních stanovišť, rostlin a živočichů, jež jsou v rámci území států EU považovány za ohrožené lidskými aktivitami. Soustava NATURA 2000 zahrnuje dva základní typy chráněných území – evropsky významné lokality (EVL), jejichž předměty ochrany mohou tvořit stanoviště, živočichové nebo rostliny, a ptačí oblasti (PO), jejichž předmět ochrany jsou výhradně ptáci.
13
Umístění záměru (červeně) v prostorovém vztahu k lokalitám soustavy NATURA 2000
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Zvláštní územní ochranou se rozumí přísnější režim ochrany, vztažený na konkrétní území s přesným plošným vymezením. Zvláště chráněná území (ZCHÚ) jsou v ČR vyhlašována v kategoriích, určených v § 14 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to následovně: velkoplošná ZCHÚ - národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a maloplošná ZCHÚ - národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP), přírodní památky (PP). Území plánovaného záměru u Filipovic se nachází v hranicích CHKO Jeseníky. CHKO Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969 na rozloze 740 km². Území je z 80 % pokryto lesy, převážně druhotnými smrčinami nebo bučinami s mozaikovitě zachovalými zbytky přírodních lesů. Území chrání horskou přírodu a krajinu s přítomností řady vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin. Na území CHKO jsou vymezeny 4 zóny odstupňované ochrany přírody. Do I. zóny jsou zařazena území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, téměř výhradně přirozené a málo pozměněné lesní ekosystémy s vysokým stupněm ekologické stability. Do II. zóny jsou zařazena území s významnými přírodními hodnotami, převážně lesní ekosystémy s částečně pozměněnou druhovou skladbou, dále území nezbytná pro uchování hodnot v I. zóně. Do III. zóny jsou zařazena území pozměněná lidskou činností s místně uchovanými přírodními hodnotami, zejména lesní ekosystémy se značně pozměněnou druhovou skladbou, zemědělská půda 14
s převahou trvalých travních porostů s neúplným systémem ekologické stability a nesouvisle a rozptýleně zastavené části sídel s převahou dochované místně tradiční zástavby. Do IV. zóny jsou zařazena souvisle zastavěná území obcí s územní rezervou a intenzívně obhospodařovaná zemědělská krajina s převahou orné pudy a nedostatečným systémem ekologické stability. Pro jednotlivé zóny jsou stanoveny přípustné a nepřípustné způsoby jejich využívání člověkem. Území plánovaného záměru na rozšíření sjezdovky u Filipovic spadá do III. zóny odstupňované ochrany. Lesní porosty nad záměrem dotčeným územím spadají do II. zóny odstupňované ochrany. Zonace CHKO Jeseníky v území plánovaného záměru (II. zóna – svislá šrafura, III. zóna – vodorovná šrafura)
Nejbližším maloplošným ZCHÚ je PR Filipovické louky, situované cca 1 km severně od lokality záměru. PR byla vyhlášena na ploše 2,22 ha roku 1990 a předmětem ochrany jsou zde rašelinné louky obklopující malé rašeliniště s výskytem řady vzácných rostlin a živočichů. Přibližně 2 km jz. se nachází PR Sněžná kotlina, jež se rozkládá na svazích Červené hory. Území o rozloze 104,34 ha bylo vyhlášeno roku 1998 a chrání zalesněný karoid s řadou strží a okolním komplexem smrkových bučin a původních smrčin. Jedná se o významnou botanickou, ale i zoologickou lokalitu. Přes 4 km sz. se nachází NPR Šerák – Keprník, nejstarší rezervace na celé Moravě (od 1903, plocha 1174,4 ha). Území je unikátní výskytem řady dochovaných skalních a půdních tvarů, vzniklých působením klimatu doby ledové. Z pohledu živé přírody mají největší 15
ochranářský význam trávníky horských holí se vzácnou květenou. Z živočichů se v rezervaci dosud vzácně vyskytuje tetřev hlušec. Lokalizace plánovaného záměru (červeně) v prostorovém vztahu k maloplošným ZCHÚ
VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK Významný krajinný prvek (VKP) je dle § 3 zákona č. 114/92 Sb. ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, jež utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. V zájmovém území u Filipovic lze za VKP dle zákona považovat zejména všechny typy lesů. C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny Terénní průzkumy, jež proběhly v průběhu roku 2013, bylo v území zjištěno 15 taxonů (druhů a rodů), jež jsou uvedeny v příloze č. 395/92 Sb. mezi zvláště chráněnými druhy živočichů a rostlin. Jedná se o jeden druh rostliny, 2 hmyzí taxony, 1 druh obojživelníka, 2 druhy plazů, 8 druhů ptáků a 1 druh savce. Mezi těmito druhy nefigurují žádné takové, jež by v národním nebo i regionálním měřítku představovaly výjimečně vzácné či ohrožené. Vesměs se jedná o druhy kulturní horské a podhorské krajiny se stále početnými populacemi, jež nejsou aktuálně ohroženy výrazným snížením jejich početnosti či dokonce vymizením. Nejedná se o druhy striktně lesní, pro které by fragmentace lesa představovala vážné riziko. Naopak řada z přítomných druhů patří mezi nelesní, případně ekotonální druhy. Tyto druhy jsou ohrožovány 16
zejména nevhodným, intenzivním způsobem zemědělského a lesnického hospodaření. Rozvojové aktivity typu výstavby lyžařských areálů zpravidla nepředstavují pro tyto druhy zásadně negativní vliv. Vemeník dvoulistý, jehož populace obývá louky v dolní části území, může být ohrožen v souvislosti s výkopovými pracemi v této části plánované sjezdovky a lanovky. S ohledem na plošně malý zásah do prostoru luk nemůže být ohrožena populace vemeníku jako celek, avšak jednotlivý jedinci ano. Proto bude nutné z výkopem dotčených ploch provést záchranný transfer těchto rostlin. Vlivem umělého zasněžování bude prodloužena doba pokrytí plochy sjezdovky sněhem. K zasněžování bude použita voda z místní vodoteče, jež se vyznačuje živinami chudou vodou.. Odpadá zde tedy riziko nadměrného vnosu živin či jiných látek do půdního prostředí, jež by mohl vyvolat vegetační změny. I tento dílčí vliv bude mít na populaci vemeníku zanedbatelný vliv. Rozhodující pro ochranu populace vemeníku a stávajícího charakteru zdejších květnatých luk bude zachování vhodného způsobu údržby, zejména sečení. U zjištěných zástupců hmyzu (čmeláci a svižník) se nepředpokládá negativní vliv během realizační ani provozní fáze záměru. Rozšířením plochy bezlesí na úkor lesa vzniknou nové stanovištní příležitosti pro tento hmyz. V území nejsou vytvořeny vhodné reprodukční podmínky pro obojživelníky, jejich dotčení v souvislosti se záměrem bude minimální. Plazi, zastoupeni ještěrkou živorodou a slepýšem křehkým, budou také dotčeni minimálně. Usmrcování jednotlivých exemplářů není vyloučeno v souvislosti s pojezdem techniky a výkopovými pracemi. Proto je doporučeno tyto aktivity soustředit do mimovegetačního období. Nejvíce zákonem chráněných živočichů bylo zjištěno z řad ptáků. Většina z nich však nemá k území vytvořenu striktní stanovištní vazbu – buď územím pouze prolétá, anebo zde zalétá za potravou. Hnízdění zákonem chráněných druhů ptáků nebylo přímo v trase plánované sjezdovky a lanovky zjištěno, a to ani v její luční, ani v lesní části. Zjištěné druhy ptáků nepatří mezi druhy nadměrně senzitivní na rušení, proto ani provoz sjezdovky pro ně nebude představovat významný negativní vliv. Jediným zákonem chráněným druhem savce území je veverka obecná, jejíž hnízda nebyla v dotčeném území nalezena. Ani realizační, ani provozní fáze záměru nemůže populaci veverek ohrozit, zvláště při vhodném načasování prací. Taxon Vemeník dvoulistý
Realizační fáze
Provozní fáze
O Při realizaci transferu a Prodloužení doby sněhové pokrývky by zachování současné vegetace s nemělo mít zásadní vliv na populaci malým vlivem druhu 17
Čmeláci
O Při vhodném načasování prací Rozšířením plochy sjezdovek a lesních bez vlivu okrajů vzniknou pro čmeláky nová stanoviště
Svižník polní
O Při vhodném načasování prací Rozšířením plochy sjezdovek vzniknou bez vlivu pro druh nová stanoviště
Ropucha obecná
SO Při vhodném načasování prací Bez vlivu. V území nejsou vhodná bez vlivu rozmnožiště
Ještěrka živorodá
SO Při vhodném načasování prací Rozšířením plochy sjezdovek vzniknou bez vlivu pro druh nová stanoviště
Slepýš křehký
SO Při vhodném načasování prací Bez vlivu bez vlivu
Chřástal polní
SO Při vhodném načasování prací Bez vlivu. Druh hnízdí mimo záměrem bez vlivu dotčené území
Krahujec obecný
SO Bez vlivu
Holub doupňák
SO Při vhodném načasování prací Bez vlivu. Druh hnízdí mimo záměrem bez vlivu dotčené území
Bez vlivu. Druh územím pouze přelétá a loví zde potravu
Rorýs obecný
O Bez vlivu
Bez vlivu. Druh pozorován pouze na přeletu
Krkavec velký
O Bez vlivu
Bez vlivu. Druh územím pouze přelétá a loví zde potravu
Bez vlivu
Bez vlivu. Druh územím pouze přelétá a loví zde potravu
Vlaštovka obecná O Bramborníček hnědý
O Při vhodném načasování prací Bez vlivu. Druh územím pouze přelétá bez vlivu a loví zde potravu
Ťuhýk obecný
O Při vhodném načasování prací Bez vlivu. Louky jsou potravním bez vlivu teritoriem druhu
Veverka obecná
O Při vhodném načasování prací Vliv malý. Mírný úbytek plochy bez vlivu biotopu druhu kácením. Jejich hnízda v ploše sjezdovky nenalezeny.
Pro zvláště chráněné druhy, u kterých se předpokládá možnost negativního ovlivnění jejich populací v souvislosti s realizací záměru, bude nezbytně nutné zajistit udělení výjimky podle § 50 a § 56 zákona č.114/92 Sb., v platném znění. Ze zjištěných druhů je doporučeno zažádat výjimku pro vemeník dvoulistý. Výjimku na písemnou žádost investora uděluje Správa CHKO Jeseníky. C.2.1. Ovzduší a klima Z hlediska klimatu se řešené území řadí do klimatických oblastí chladných CH4, CH6 a CH7 (charakteristika klimatických oblastí ČR dle QUITTA, 1971). CH4 - hřeben Hrubého Jeseníku - léto velmi krátké, chladné a vlhké 18
- zima velmi dlouhá, chladná a vlhká - velmi dlouhé trvání sněhové pokrývky - přechodná období velmi dlouhá - chladné jaro, mírně chladný podzim
CH6- svahy a výše položená údolí Hrubého Jeseníku - léto velmi krátké a mírně chladné - dlouhé přechodné období, chladné jaro, mírně chladný podzim - zima velmi dlouhá, mírně chladná a vlhká - dlouhé trvání sněhové pokrývky
CH7 - úpatí Hrubého Jeseníku - léto velmi krátké až krátké, mírně chladné a vlhké - přechodná období dlouhá, mírně chladné jaro a mírný podzim - zima dlouhá, mírně vlhká
Kvalita ovzduší není v obci Bělá pod Pradědem sledována. Nejbližší místo pravidelného sledování je Jeseník. Ten však náleží do oblasti mírně teplé. Řešeným záměrem výstavby rozšíření sjezdovky a novou lanovkou nebude kvalita ovzduší významně ovlivněna. C.2.2. Voda POVRCHOVÉ VODY Řešené území se nachází v povodí řeky Bělé. Leží na jejich levostranných přítocích: − povodí Černého potoka – ČHP 2-04-04-066 − povodí bezejmenného potoka v obci Filipovice – ČHP 2-04-04-067 − povodí Rudohorského potoka – ČHP 2-04-04-069 Jižní svahy hřebene Točníku jsou odvodňovány do povodí Černého potoka, severní svahy jsou odvodňovány do Rudohorského potoka. Tyto toky pramení v hřebenové části v nadmořské výšce okolo 1200m, jsou charakteru horských bystřin s velkým spádem a balvanitým dnem s peřejemi. V nadmořské výšce okolo 870m, se nacházejí nejvyšší prameny bezejmenného potoku, který protéká Filipovicemi a odvodňuje jen část východního svahu Točníku. V nadmořské výšce okolo 690-700m jsou další prameniště s vydatností jednotlivých pramenů okolo 0,1-0,5 l/s. V zalesněném svahu se nevytváří výrazná erozní rýha. Voda odtéká mělkou stužkou a místy se ztrácí pod balvanitou sutí z povrchu. Přes zastavěné území Filipovic je drobný potok zčásti zatrubněn a přibírá další drobné přítoky. Hydrologické údaje poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem, pobočka 19
Ostrava, které jsou vztaženy: − Černý potok – odběrné místo zasněžování − bezejmenný potok – profil pod hájenkou na dolním okraji Filipovic Hydrologické údaje: Údaj
Rudohorský potok Černý potok Bezejmenný potok Filipovice
plocha povodí /km²/
3,78
1,8
0,9
dlouhodobý Ø průtok Qa m³/s 0,108
0,051
0,033
třída
IV.
IV.
IV.
- M 30
230
105
68
- M 90
140
62
40
- M 180
84
39
25
- M 270
53
26
17
- M 330
34
17
11
- M 355
22
11
7
- M 364
14
8
5
M-denní průtok v l/s:
PODZEMNÍ VODY Odvodnění podzemních vod horského masívu je prostřednictvím pramenních vývěrů do povrchových toků. Výše uvedené M364 -denní průtoky odpovídají hodnotám podzemního odtoku z příslušného povodí. Prameny v povodí bezejmenného potoka jsou využívány pro zásobování obyvatel Filipovic pitnou vodou. Prameny vyvěrají při okraji lesa západně od osady. Byl stanoven I.stupeň ochranného pásma u dvou pramenů jímaných pro vodovodní zásobování: na pozemku p.č. 1792/1 v k.ú. Adolfovice je prameniště zčásti podchyceno jímkou odkud odtéká voda přes systém tří sedimentačních studní do vodojemu /cca 8m³/ na p.č. 2767/1 a odtud pro zásobování rekreačních domků. Ochranné pásmo prameniště je stanoveno o poloměru 10m v lesním porostu, není oploceno. V množství 0,5-1 l/s odtéká do potůčku nepodchycená část vody prameniště. na lesním pozemku p.č. 2834/2 v k.ú. Domašov u Jeseníka je situována při okraji lesa kopaná studna, z které je voda přiváděna do rekreačního střediska. Ochranné pásmo studny o rozměru 10x10m je oploceno. Dva pramenní vývěry o vydatnosti 0,2-0,3 l/s,s kterými je uvažováno pro zásobování pitnou vodou objektů ve vstupní části sportovního střediska ve Filipovicích, se nacházejí v blízkosti horní části sjezdovky. Několik soustředěných pramenů o vydatnosti 0,1 – 0, 5 l/s se nachází 50 až 150m od okraje lesa ve Filipovicích v dolní části sjezdovky. Voda, která z nich odtéká směrem 20
k potoku, nevytváří výrazné erozní koryto. Voda se občas ztrácí v balvanité suti a níže se opět objevuje nebo zcela zasakuje do sedimentů dejekčního kužele, který vyplňuje mělké údolí. Do sedimentů je zahloubena studna rekreačního střediska SIEMENS. C.2.3. Půda a horninové prostředí GEOMORFOLOGIE OBLASTI Podle J. Demek a kol. : Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon ČSR, Akademia, 1987 je zájmové území z hlediska geomorfologického členění zařazeno následovně: Provincie: Česká vysočina Subprovincie: IV Krkonošsko – jesenická soustava Oblast: IV C Jesenická podsoustava Celek: IV C - 7 Hrubý Jeseník Podcelek: IV C - 7 A Keprnická hornatina Okrsek: IV C - 7 A - a Šerácká hornatina GEOLOGICKÉ POMĚRY ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Spodní část zájmového území je tvořena kamenitým kamenitým až hlinitokamenitým kvartérním sedimentem. V centrální a horní části svahu dominují metamorfované horniny paleozoika ažproterozoika; biotitický porfyroid, biotitická rula s vložkami erlanu, místy dvojslídná rula až svor. Z jihu, v centrální části klínovitě zasahuje pás metagranodioritu.
Geologická mapa zájmového území (zdroj: http://www.geology.cz)
21
Legenda k mapě: KENOZOIKUM KVARTÉR kamenitý až hlinito-kamenitý sediment [ID: 13] Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny:kamenitý až hlinito-kamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinito-kamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér
PALEOZOIKUM AŽ PROTEROZOIKUM bt až dvojslídná rula až svor místy +st, +and, +grt, +sill, lokálne chloritizovaná [ID: 1000] Eratém: paleozoikum až proterozoikum, Poznámka: paleozoikum-prekambrium ?, Skupina: velkovrbenská skupina, Horniny: rula biotitická, rula dvojslídná, svor, (rula chloritizovaná), Typ hornin: metamorfit, Soustava: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, Oblast: moravskoslezská oblast, Region: silezikum, Jednotka: velkovrbenská skupina, Poznámka: velkovrbenská skupina + šupiny v pásmu červenohorského sedla biotitická rula s vložkami erlanu [ID: 1001] Eratém: paleozoikum až proterozoikum, Poznámka: paleozoikum-prekambrium ?, Skupina: velkovrbenská skupina, Horniny: rula biotitická, (erlan), Typ hornin: metamorfit, Soustava: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, Oblast: moravskoslezská oblast, Region: silezikum, Jednotka: velkovrbenská skupina, Poznámka: velkovrbenská skupina + šupiny v pásmu červenohorského sedla metagranodiorit [ID: 1015] Eratém: paleozoikum až proterozoikum, Poznámka: paleozoikum-prekambrium ?, Skupina: desenská skupina, Horniny: metagranodiorit, Typ hornin: metamorfit, Soustava: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, Oblast: moravskoslezská oblast, Region:silezikum, Jednotka: desenská skupina, Poznámka: sk. Videlského potoka biotitický porfyroid (metadacit) [ID: 1018] Eratém: paleozoikum až proterozoikum, Poznámka: paleozoikum-prekambrium ?, Skupina: desenská skupina, Horniny: porfyroid biotitický (metadacit), Typ hornin: metamorfit, Soustava: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, Oblast:moravskoslezská oblast, Region: silezikum, Jednotka: desenská skupina, Poznámka: sk. Videlského potoka
Půdy území tvoří zejména dystrické kambizemě, ve vyšších polohách podzolové půdy. Podle fytogeografického členění náleží území k okrsku hrubý Jeseník v rámci obvodu České oreofytikum. Dle Klasifikačního systému půd ČR se v předmětném území vyskytují Kambizemě a 22
Kryptopodzoly. V dolní části svahu dominuje Kambizem modální mesotrofní – Kamm´, definována stratigrafií půdního profilu O – Ah – Bv – BvC - IIC, která vznikla ze středně těžkých a lehčích středních substrátů; stupeň zrnitosti profilu 3 a 2. Jedná se o půdu písčitohlinitou, dospodu štěrkovitou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou, drobivou. Podíl skeletu v celém profilu do 50-ti %. Kambizemně, KA Charakterizuje kambicky hnědý (braunifikovaný) horizont Bv, vyvinutý převážně v hlavním souvrství svahovin magmatických, metamorfických a zpevněných sedimentárních hornin, ale i jim odpovídajících souvrstvích, např. v nezpevněných lehčích až středně těžkých sedimentech. Na rozdíl od luvisolů postrádají pedy v kambickém horizontu jílovité povlaky-argilany. Pod kambickým horizontem Bv se nachází vlastní půdotvorný substrát, tedy horizont C. Humusová forma nadložního humusu je obvykle typický moder. S přibývající nadmořskou výškou pak dochází k přechodu z Kambizemě do Kryptopodzolu. Kryptopodzol, KP Půdní typ charakterizuje rezivý seskvioxidický horizont Bsv, který je zbarven rezivě až okrově rezivě. Vyznačuje se nízkou objemovou hmotností, je velmi kyprý. Kyprost mu propůjčují zaoblené mikroagregáty, které vznikly stmelením částic jílu a prachu uvolněným amorfním oxidem železa. Má všechny znaky spodického horizontu, ale chybí mu iluviální akumulace Fe (nanejvýš je iluviován hliník). Půda je písčitohlinitá,štěrková, místy i kameny, středně hluboká až hluboká, čerstvě vlhká, drobivá. Humusovou formou je mor, typický - morový moder. Půda je velmi kyselá, nasycenost V<20%. Charakteristicky se v oblasti vyskytuje KPm – modální charakterizován stratigrafií O – Ahe – Bsv – BC - IIC, který vznikl z lehčích přemístěných zvětralin hornin; půda je převážně čerstvě vlhká, nevysychá. Ve svažitém terénu často dochází k polygenezi půdního profilu, mocnost i posloupnost jednotlivých horizontů může být variabilní, proto musí být proveden půdní průzkum lokality (cca 1-2 sondy reprezentující půdní typ v zasažené lokalitě). Návrh opatření minimalizující negativní vlivy Geneze i regenerace lesních horských půd je z hlediska časového dlouhodobý proces. Při rozsáhlejším narušení půdního krytu je nutné respektovat stratigrafii půdního profilu. Jednotlivé horizonty diferencovat v průběhu výkopových prací, následně rekonstruovat posloupnost jednotlivých půdních horizontů za účelem rychlejší 23
regenerace a lepší následné ujímavosti vysazovaných bylinných a dřevinných druhů. C.2.4. Biosféra MEZOFILNÍ LOUKY S MEZEMI VE FILIPOVICÍCH Poměrně stabilizovaná luční společenstva na přechodu mezi sv. Arrhenatherion a Polygono-Trisetion. Pravidelně sečené louky s Dactylis glomerata, Poa trivialis, Poa pratensis, Trisetum flavescens, Ranunculus acris, R. auricomus, alchemilla montocola, Leucanthemum ircutianum, Veronica chamaedrys, Plantago lanceolata, Festuca rubra, Vicia cracca aj.. V dřevinami řídce zarostlým vrstevnicových kamenicích se uplatňuje především Acer pseudoplatanus, dále Betula pendula, Crataegus sp., Rosa sp., Sorbus aucuparia, Salix caprea, S. sileciaca, z dalších druhů se v podrostu uplatňuje např. Rubus idaeus, Dryopteris filis-mas, Galeobdolon montanum aj.. Z významnějších druhů jsme na těchto biotopech našli pouze ojediněle Thesium alpinum.
D) ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti D.1.1. Vliv na obyvatelstvo Obec Filipovice je především rekreačního charakteru. Navržená stavba dává možnost širšího sportovně – rekreačního využití areálu. D.1.2. Vliv na ovzduší a klima Vzhledem k charakteru řešeného území, kdy areál se nachází v otevřeném údolí, na okraji zástavby horské obce, stavba nebude mít vliv na ovzduší a klima. D.1.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuálně další fyzikální a biologické charakteristiky Vlastní provoz rozšířeného areálu nebude mít negativní vliv na řešené území. Při stavbě navržených objektů dojde k jisté hlukové zátěži. Ta je ale srovnatelná s běžným hlukem komunikace I/44 a pracovním ruchem v obci. 24
D.1.4. Vliv na povrchové a podzemní vlivy
Spodní vody Navržené řešení se nedotýká spodních vod. Pro potřeby sociálního zázemí je v areálu stávající studna pro odběr pitné vody. Navýšení spotřeby pitné vody bude nevýznamné.
Dešťové vody Výstavba nové sjezdovky vyžaduje odlesnění v ploše přibližně 5 ha. Po zkácení pásu lesa je nutno obnovit v co nejkratší době půdní kryt, a tím obnovit schopnost pozdržení dešťové vody.
D.1.5. Vlivy na půdu Vlivem stavby nedojde k plošným zemním pracem. Při stavebních pracech může být ohrožena celistvost půdního krytu vodní erozí. D.1.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Objekty zasáhnou pouze v některých částech jen svrchní část horninového prostředí. Úprava se dotkne jen nejsvrchnějšího půdního krytu s travním porostem, kde udržování jeho celistvosti a nenarušenosti je důležitou ochranou proti vodní erozi. Základy několika patek bobové dráhy budou hloubeny převážně ve svahových, hlinitokamenitých až balvanitých sedimentech. Výkopy pro základové patky bude nutno provádět převážně ručně. Výkopek zbylý po zpětném zásypu patek musí být vhodně rozprostřen nebo odvezen. Narušený půdní pokryv bude nutno sanovat. Při pokládání kabelů musí být počítáno s působením plíživých pohybů svahových sedimentů, které by mohly způsobit časem narušení rozvodů. Přírodní zdroje ve formě ložisek nerostných surovin nejsou v dané oblasti evidovány. Přírodní zdroje podzemních vod jsou z velmi malé části využívány a jímány pro potřeby pitné vody. Všechny stavby záměru zasáhnou svrchní části horninového prostředí. Úprava trasy sjezdovky se dotkne jen nejsvrchnějšího půdního krytu s travním porostem, kde udržování jeho celistvosti a nenarušenosti je důležitou ochranou proti vodní erozi, jak je zdůrazněno v předešlé kapitole. Vhodnou konstrukcí sjezdovky, kdy bude důsledně a plynule směřován odtok srážkové vody z odlesněných ploch do ploch zpevněných lesním porostem, může být zabráněno případným projevům sesouvání půdy, ke kterým by mohlo dojít v důsledku totálního nasycení půdy vodou mezních případech dlouhotrvajících srážek. 25
Lanovka bude zavěšena na ocelových sloupech kotvených do železobetonových patek, vzdálených od sebe cca 100m. Základy patek budou hloubeny převážně ve svahových, hlinitokamenitých až balvanitých sedimentech, jejich mocnost je značně kolísavá (1-3m). Výkopy pro základové patky bude nutno provádět převážně ručně. Hloubení ve skalních horninách je neproveditelné bez pneumatického nářadí a trhavin. Výkopek zbylý pro zpětném zásypu patek musí být vhodně rozprostřen nebo odvezen. Narušený půdní pokryv bude nutno sanovat. Pod lanovkou bude třeba vytvořit zpevněný chodník pro obsluhu a revize. Obdobnou geotechnickou situaci lze očekávat při výkopech souvislých rýh ve svazích pro rozvody vody pro zasněžování a pro kabelové rozvody. Při pokládání potrubí a kabelů musí být počítáno s působením plíživých pohybů svahových sedimentů, které by mohly způsobit časem narušení rozvodů. Přírodní zdroje ve formě ložisek nerostných surovin nejsou v dané oblasti evidovány. Přírodní zdroje podzemních vod budou z velmi malé části využívány a jímány pro potřeby pitné vody. Významná úloha dotčeného území pro filtraci a tvorbu zásob podzemních vod v rámci CHOPAV Jeseníky by nemusela být nijak omezena, budou-li důsledně dodržována protierozní opatření tak, aby nebyl urychlován povrchový odtok srážkových vod. Důležitou podmínkou je udržování celistvosti travního porostu, který je významný pro zadržení a infiltraci srážek. Lesní porosty hrají důležitou roli zejména při zadržování horizontálních srážek. D.1.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Jedinou ptačí oblastí, jež by mohla být potenciálně dotčena plánovaným záměrem na rozšíření lyžařského areálu u Filipovic, je PO Jeseníky. Záměr je situován uvnitř hranic této PO. PO Jeseníky se rozprostírá na území Olomouckého a Moravskoslezského kraje a její celková plocha činí 52 228,12 ha. PO je významná především z pohledu výskytu lesních druhů ptáků a druhů horských luk, včetně druhů zasahujících do oblasti údolních niv a pramenišť, luk a pastvin v podhůří. Lesy pokrývají celých 80 % plochy PO. Jedná se však převážně o smrkové monokultury, jen místy se dochovaly zbytky původních bučin, jedlobučin a pod horní hranicí lesa také jeřábových smrčin. Významná je přítomnost rašelinišť a vrchovišť. Pro oblast jsou typické četné kamenné sutě, skalní útvary a hluboká údolí horských bystřin s prudkými svahy. Část podhůří je tvořeno mezofilními loukami a pastvinami. Pastviny a louky pokrývají asi pětinu území PO. Předmětem ochrany PO Jeseníky jsou dva druhy ptáků – chřástal polní a jeřábek lesní. Jedinou EVL, u které lze uvažovat o dotčení plánovaným záměrem, je EVL Keprník. EVL Keprník, jejíž plocha činí cca 2543 ha, se rozprostírá na zalesněných kopcích západně od Filipovic. Nejbližší hranice EVL je od hodnoceného záměru 26
vzdálena cca 0,5 km. Předmětem ochrany území je celkem 7 stanovišť a jeden druh živočicha - brouk střevlík hrbolatý. Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Keprník a jejich rozlohu v rámci EVL uvádí následující přehled: Alpínská a boreální vřesoviště
21,9 ha
Silikátové alpínské a boreální trávníky
10,3 ha
Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského 26,3 ha stupně Aktivní vrchoviště
3,8 ha
Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů
25,6 ha
Bučiny asociace
326,2 ha
Rašelinný les
76,5 ha
Acidofilní smrčiny
1416,0 ha
Z hlediska výskytu chráněných, vzácných a ohrožených druhů rostlin se však situace nejeví kriticky. Pouze na několika místech by mohly být ohrožení jedinci chráněných druhů. Jedná se o prstnatec fuchsův. V tomto případě jde o apofytizující druh , transfer se nedoporučuje, lze očekávat, že naopak na okrajích sjezdovky se brzy samovolně objeví. D.1.8. Vlivy na krajinu Objekty budou osazeny do stávajícího lyžařského areálu. Nedojde tedy ke kácení lesního porostu ani plošným terénním úpravám. Vzhledem k členitosti území je spodní část stávající sjezdovky pohledově skryta a objeví se až při příjezdu do Filipovic po silnici I/44 a to z obou směrů – od Jeseníku a Domašova i od Šumperku a Červenohorského sedla. Ze zastavěného údolí obce je zřetelná vrchní část sjezdovky pouze sporadicky, v místech průhledů. Odkrytý pohled na areál se tak naskytne pouze v místě samotném – ve Filipovicích v prostoru po vrchol vrchu Bršť (695 m.n.m.), dále ze silnice I/44 v izolovaném místě průhledu, který vytváří údolíčko bezejmenného toku v prostoru, kde se tento tok ze severu přibližuje k silnici, aby dále tekl souběžně a nakonec z protějších svahů hřebene pásma Orlíku východně od zastavěné části obce. D.1.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Před realizací je nutno vyřešit pronájem pozemků.
27
D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Jedná se o rozšíření služeb stávajícího lyžařského areálu. Provoz bude využívat stávající lyžařský vlek a zázemí. Z hlediska zásahů do lesního porostu je nutno provést opatření k omezení negativních vlivů na lesní kulturu. D.3.Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahující státní hranice Stavba nebude mít negativní vliv přesahující státní hranice. D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů Minimalizovat narušení vegetačního a půdního krytu v místě lokálních zemních prací. Narušené plochy upravit do původního stavu a zabránit rozvoji vodní eroze. V časným osetím obnažených ploch zabránit možnému šíření invazních druhů rostlin. D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Nejsou známy.
E) POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Vzhledem k optimalizaci předloženého řešení není uvažována jiná varianta.
F) DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE F.1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení situace stavby F.2. Další podstatné informace oznamovatele Veškeré podstatné informace byly uvedeny do jednotlivých kapitol tohoto oznámení.
28
G) VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Oznámení záměru je zpracováno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., par. 6, příloha č.3. Předmětem záměru je výstavba komplexu letních aktivit včetně letní bobové dráhy. Součástí záměru je zřízení další sjezdovky včetně prodloužení zasněžování. Jednotlivé objekty: 01 – letní bobová dráha 02 – tubing 03 – dětský park 04 – tubing pro nejmenší 05 – lanové centrum V areálu jsou již provozovány tyto části: – sedačková lanovka – lyžařský vlek − sjezdovka − sociální zázemí včetně občerstvení − zasněžování − umělé osvětlení sjezdovky − parkoviště 96 míst
V Jeseníku 02/2014
Vypracoval: Ing. Miroslav Gűttner
29
Seznam použité literatury a podklady: –
–
Výsledky biologických průzkumů lokality, zhodnocení dopadů záměru a návrh opatření „Rozšíření lyžařského areálu Filipovice – 3. etapa“ RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. Posouzení „Rozšíření lyžařského areálu Filipovice – 3. etapa“ z hlediska vlivu na krajinný ráz ve smyslu § 12 zákona 114/1992 Sb. Ing. Marie Skybová, Ph.D.
30