96. Primátorky Zentiva

96. Primátorky Zentiva

96. Primátorky Zentiva, 7. čer vna 2009, Praha – Vltava závod se koná pod záštitou primátora hlavního města Prahy

www.primatorky.cz

Partneři 96. Primátorek Zentiva

Generální partner

Hlavní partneři

Marketingový partner

Hlavní mediální partneři

Pořadatelé

Mediální partneři

Partneři

Časový program finálového dne – neděle 7. 6. 2009

zahájení finálového dne

finálové jízdy

osmiveslice veteránek 8+ ž vet. . . . . . . . . . . . . . . . 8.30 osmiveslice veteránů 8+ m vet. . . . . . . . . . . . . . . 8.40

osmiveslice dorostenek 8+ dky . . . . . . . . . . . . . . . 10.15 osmiveslice dorostenců 8+ dci . . . . . . . . . . . . . . . . 10.30 skif žen 1x ž . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.45 gigové osmiveslice mužů 8+ m gig . . . . . . . . . . . . . . 11.00 osmiveslice juniorů 8+ jři . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.15 osmiveslice žen 8+ ž . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.30 skif mužů 1x m . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.45 osmiveslice mužů 8+ m . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.00

osmiveslice dorostenců B 8+ dci . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.10 skif žen B 1x ž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.20 osmiveslice juniorů B 8+ jři . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.30 osmiveslice žen B 8+ ž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.40 skif mužů B 1x m . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.50 osmiveslice mužů B 8+ m . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.00

oficiální zakončení . . . . . . . 12.30

Foto v programu Primátorek © Jiří Koliš

Záštita primátora hl. města Prahy nad 96. ročníkem závodu osmiveslic Primátorky

Záštitu primátora hlavního města Prahy nad 96. ročníkem veslařského závodu osmiveslic

„Primátorky“ pořádaným Českým veslařským svazem na Vltavě dne 7. června 2009 přejímá

Pavel B É M primátor V Praze dne 1 dubna 2009

96. Primátorky Zentiva 7. června 2009

Úvodní slovo primátora hl. města Prahy a předsedy pořádajícího oddílu

Vážení sportovní přátelé, je tu první červnový víkend a s ním i tradiční veslařské Primátorky. Byť je letošní ročník 96. v historii, ty vůbec první se konaly přesně před 99 lety. Je to až neuvěřitelně dlouhá doba a svědčí o velkém odhodlání a nadšení pražských veslařů, kteří tyto závody připravují, ale také o tom, že tradice těchto závodů je nedílnou součástí života hlavního města. Primátorky bezesporu patří ke klenotům sportovního života v Praze a já jsem hrdý na to, že jsem nad nimi mohl převzít záštitu. Držím jim palce, aby byly letos stejně úspěšné jako v minulosti, a věřím, že na pravý vltavský břeh najdou cestu davy fanoušků. „Sport je dobrý, když je dramatický a když se nikdo nefláká,“ řekl Ivan Hlinka. Primátorky každý rok předvádějí vynikající sport. Přeji všem osmiveslicím a dalším účastníkům i letos hodně štěstí, divákům krásný sportovní zážitek a organizátorům hodně sil v přípravě dalších ročníků. Ať žije tradice Primátorek dál!

Primátorky každý rok předvádějí vynikající sport

MUDr. Pavel Bém primátor hlavního města Prahy

Vážení příznivci veslování, vážení hosté, opět po pěti letech má náš veslařský oddíl Bohemians Praha tu čest být v čele organizačního výboru tradičních Primátorek. Tento ročník je pro tento slavný závod zlomovým, protože kromě Pražského a Českého veslařského svazu se na pořádání závodu bude podílet i profesionální agentura, která má bohaté zkušenosti s pořádáním velkých sportovních akcí. Přejeme si, aby toto spojení pomohlo Primátorkám k jejich dalšímu rozvoji, čímž dojde i k větší popularizaci samotného veslování. Vždyť za čtyři roky oslaví Primátorky již svůj 100. ročník, což je velmi významné jubileum nejenom pro veslařskou veřejnost. U nás, ale ani ve světě, není mnoho sportovních událostí, jež se mohou pochlubit takovouto historií. Všem účastníkům přeji hodně štěstí a divákům nezapomenutelný sportovní zážitek.

Mgr. Petr Šveňha

Předsednictví v organizačním výboru Primátorek je pro nás ctí

ředitel závodů

www.primatorky.cz

Václav Chalupa jel Primátorky poprvé před čtvrtstoletím. Vůbec nic se nezměnilo: zase chce vyhrát.

Roky mám jenom v občance


Václav Chalupa osobnost českého veslování

Je z něj legenda. Také proto, jak dlouho vydržel. Několikanásobný vítěz veslařského Světového poháru Václav Chalupa vesluje skoro třicet let a už prakticky patří i k inventáři pražských Primátorek. Veslařský matador samozřejmě nebude chybět ani na těch letošních. Václave, co se vám vybaví, když se řekne Primátorky? „Spousta věcí, spousta krásných zážitků. Primátorky mají velké jméno, velkou váhu, nejsou důležité jen pro nás veslaře. Vždyť už mají skoro sto let! Viděl jsem spoustu starých fotografií z dvacátých a třicátých let. Břehy byly obsypané, nikdo nechtěl na Primátorkách chybět. Přál bych si, aby se to vrátilo, a musím říct, že teď jdou zase nahoru. Primátorky měly vždycky fantastickou atmosféru. Třeba na kanále v Račicích uvidíte kvalitnější veslování a závody, jenže se závoděním na Vltavě se to ani nedá srovnat. Primátorky jsou pro mě překrásné závody, v nádherném prostředí, s obrovskou tradicí. A rozhodně nejde o žádný závod jen tak, podmínky jsou často hodně náročně. Když nejsou vlny od větru, jsou od člunů nebo je velká voda. Něco takového na kanále nemůžete zažít. Proto nemají Primátorky konkurenci.“

Jsou pro Čecha nejkrásnějším závodem, jaký může jet? „To se těžko posuzuje – olympijské hry nebo mistrovství světa, tam jde o něco jiného. Ale u nás doma jde určitě o nejkrásnější závod. Do jisté míry je společenskou událostí a chceme se závoděním hlavně bavit, nicméně neznamená to, že bychom se v lodi flákali. Spíš je to těžší než kde jinde, kolikrát jde víc o boj se živlem a ne se soupeři. Když se hladina na poslední pětistovce mezi mosty rozvlní, tak to s vámi dělá hrozné věci. Osma tím projede trošku lépe než skifaři, protože je větší a těžší. Když někdo z nás chytí kraba, že mu veslo zůstane ve vodě

v době, kdy nemá, tak jej síla může vykopnout z lodi. Na jiných závodech se řeší, jak to dopadlo v cíli. U Primátorek se spíše mluví o zatáčce, jak ji zvládl ten či onen kormidelník a jak měl upravené kormidlo. A když je k tomu velká konkurence, jsou Primátorky silným zážitkem. Co se atmosféry týče, ta je dána lokalitou. Lidé to sem mají blízko…“

Co pro veslaře znamená Primátorky jet? „Záleží na tom, v jaké fázi kariéry kdo je. Pro někoho byly tím nejdůležitějším na světě, vrchol sezony, pro jiného to byla třeba olympiáda. Když jsem začínal já, bylo mým cílem Primátorky vyhrát. To jsem ale byl skifař. Teď už jezdím v osmě a u ní záleží, s jakou posádkou jedete. Pro nováčky v primátorském závodě je to velká škola, zvlášť když jsou součástí posádky, která má vyhrát. Záleží na hodně věcech – pakliže se sejde velká konkurence, jsou závody vždycky vyšprajcované. Složili jsme třeba osmiveslici jenom se skifařů a pak jsme porazili specialisty. Teď je většinou skoro jasné, že vyhraje Dukla, a je jen otázkou, která z jejích posádek to bude. I tak je ale pro mě start v Praze na Vltavě prestižní záležitostí.“

Takže jde o neustálé čekání, zda už někdo konečně porazí Duklu. „Je to tak. Ideální by bylo, kdyby se objevila doma nějaká osma, která by na nás dokázala zaútočit. To by byl velký závod, o kterém by se hodně dlouho mluvilo. Je fajn, že se ještě nepodařilo Primátorky vyhrát něko-

mu ze zahraničí a že putovní pohár zůstává doma. Přitom jsme se třeba přede dvěma roky báli, že nám Němci nařežou… No a oni nám nakonec ani nestačili! Velký souboj se čekal v době, kdy přijela osma, která absolvovala závod Oxford–Cambridge. Jenže ani z toho nic nebylo. Věřím, že bude Dukla nejúspěšnější i letos. Nejspíš se zase postaví dvě naše lodě proti sobě. Základem je čtyřka bez kormidelníka, pak já s Jakubem Makovičkou jako dvojka bez, a pak se samozřejmě uvidí, co dál, zda se připojí Ondra Synek.“

Vy sám jste Primátorky jednou jel, pak ne, pak zase ano… „Poprvé jsem startoval v polovině osmdesátých let jako postaršený junior mezi muži, tehdy jsem se nedostal ani do finále. Ale v roce 1987, tedy po dvou letech, jsem už vyhrál. Pak vlastně přišel paradox – už jsem Jarní skulérský závod Rösslera-Ořovského nemohl jet, protože jsem se v roce 1988 stal mistrem republiky, a těm byl start zapovězený. Postupně se ale pravidla měnila, závod byl nakonec i mezinárodní a mohl přijet třeba můj velký soupeř z olympiády Thomas Lange. Nemohl jsem jet jenom já, jako mistr republiky! Ale od chvíle, co i tato překážka v pravidlech padla, získal třeba tento závod na popularitě a obrovsky se zvýšila konkurence.“

Mluvil jste o náročnosti – byl jste skifař, jaké bylo přesednout do osmy? „To bylo vždycky zvláštní – do osmy jsem sedl týden před závodem a jel

www.primatorky.cz

jsem tak čtyři tréninky. Možná se někomu zdá, že skifař má dvě vesla, a tak s tím jedním to musí být jednodušší, jenže žádná sranda to není. Kolikrát jsem se bál, abych nechytil kraba, a bojím se i teď. V osmě jsem tomu ušel, ale třeba na párové čtyřce ne. A kvůli tomu jsem taky dvakrát na skifu propásnul šanci vyhrát titul mistra světa a musel se spokojit s bronzem. Jen si představte, co se stane, když uděláte chybu: osma jede rychlostí přes dvacet kilometrů v hodině, sedí v ní osm stokilových chlapů… Je to jako když jede menší tank. Když vám zůstane veslo ve vodě, může se i zlomit, urve se krakorec a občas to taky někoho katapultuje. U Primátorek k tomu mají všichni blíže kvůli vlnám, které se nemají kde rozbít, protože jsou břehy kolmé. Jakmile projede člun, jsou vlny ještě větší a je to skoro jako na moři.“

„Seděl jsem už na lodi, kde byly ještě mnohem větší věkové rozdíly než mezi mnou a Ondrou. Já se cítím stejně jako kluci a věk mám prostě jen napsaný v občance. Nehraje to pro mě roli. Když si rozumíme po veslařské stránce, tak v tom problém není.“

Čas stejně běží, letos vám bude dvaačtyřicet, veslujete přes třicet let. Kolikrát se mluvilo o tom, že skončíte, a vy jedete dál. „Loni jsem si říkal, že vydržím do olympiády a pak to zapíchnu. Nejeli jsme tam špatně, ale přáli jsme si s Kubou Makovičkou a trenérem do finále a uteklo nám to jen o kousek. To mě navnadilo k tomu, že bychom se ještě mohli zlepšit. Já jsem vlastně za tím bidlem, jak se jednomu veslu říká, moc nenajezdil, takže jsem přesvědčený, že se letos můžeme ještě zdokonalit a udělat pěkný výsledek na mistrovství světa. Pak by se mi odcházelo určitě lépe.“

Zmínil jste Ondru Synka, který je teď nejúspěšnějším českým veslařem. Jaké je sedět v osmě třeba s ním, když je mezi vámi velký věkový rozdíl sedmnácti let? Ale ukončit kariéru se vám moc nechce, ne? Odcházíte už pár let. Nepřemýšlíte už nad další olympiádou v Londýně 2012?

„Ta už mě určitě nečeká, toho se jako aktivní veslař nedožiju. V Atlantě se mě ptali, jestli pojedu do Sydney, a taky jsem nevěděl. Váhal jsem, říkal jsem si, že je to za čtyři roky. Ale pořád to bylo možné. Po Aténách jsem si říkal, že vydržím ještě rok dva a bude konec… A pak do dalších her zase zbýval kousek a zůstal jsem. Ale teď už to nevidím, zajímá mě budoucnost jen na pár měsíců dopředu. Vesluju dlouho a sám na sobě cítím, že si potřebuju odpočinout. Příští 96. Primátorky Zentiva 7. června 2009

olympiádu už budu veslovat jenom u televize.“

Co vás motivovalo k tomu, že jste pokračoval dál? „Po olympiádě v Aténách mě motivovalo, že jsem se dostal do party veslařů. Celou dobu jsem vesloval sám na skifu a strhlo mě to, že jsem najednou součástí kolektivu – takového stroje, který, když se dobře promaže, úžasně funguje. Najednou jsem nebyl na všechno sám a bylo to jednodušší. Dostal jsem novou chuť, objevil jsem něco, co jsem kdysi znal, ale dávno zapomněl. Pak se to trochu zvrtlo – ve větších posádkách to není jen na výkonnosti, ale také mezilidských vztazích. Skifař samotář takové věci neřeší, svůj výkon má ve vlastní hlavě. Problémy mi trochu chuť do veslování zase vzaly, a pak přišel další impuls: našel jsem skvělého parťáka Kubu Makovičku. Je to fajn kluk, který je do veslování neskutečně zapálený. Letos snad spolu něco dokážeme a já v sobě najdu sílu skončit.“

Jak tak vyprávíte, určitě se vám nebude chtít. „To je mi jasné, zatím jsem proto skončit ani nedokázal. Ale toužím už po normálním životě. Tenhle je úžasný, připadám si jako svobodný člověk, a přitom musím obětovat všechno. Víkendy pro mě neexistují, protože trénujeme od pondělí do soboty a prakticky máme volné jen neděle. Když chci během volna na chalupě dělat dřevo, tak si uvědomím, že v pondělí musím na trénink a že ve čtvrtek jedeme na závody. Tak toho radši nechám. Někdy má člověk dost i tréninku a cítí se úplně unavený. Když mě ještě trénoval Zdeněk Pecka, říkal jsem, že k němu v takové dny chodím žádat o milost. Kolikrát se věnujeme ves-

Václav Chalupa osobnost českého veslování

lování déle, než je běžná pracovní doba. I to je daň za to, že můžu dělat to, co mě baví.“

Kdy pak děláte na chalupě dřevo, když nemůžete během veslařské sezony a než skončí, už musíte pomalu zase topit? „Po sezoně, když máme volno. (smích) Když jsem teď trenérovi říkal, že jsem dělal dřevo, tak mi nadal, že jsem mu to měl říct a že by mi napsal štípání dřeva jako tréninkovou fázi. Kolikrát jsem taky dával k lepšímu, že si jdeme po obědě na hodinku zdřímnout, že je to součást mojí práce. To je krásné, to mi bude chybět.“

Zato mozoly na rukou vám chybět nebudou, ne? A vaší manželce už vůbec ne… „Já si na ně zvykl, k veslování to patří – občas je ostříhám, obrousím pemzou. No, a za čtyři pět dní jsou zase zpátky. I manželka si zvykla, že mám drsné ruce. Ale určitě se těší, až dovesluju a pohladím ji hladkou dlaní.“

Mé nejkrásnější Primátorky… „Tím nejsilnějším zážitkem byl souboj s německou reprezentační osmou přede dvěma roky. Vlastně až do nedělního finále jsme se báli, že nám pořádně nařežou a porazí nás. Ale v týdnu při tréninku jsme cítili, že ta osma je mnohem lepší, než jsme měli kdy dřív.“ „Ještě v týdnu se za mnou zastavil Jirka Kejval, náš svazový prezident, a říkal: ‚Kluci, kdybyste tak vyhráli, bylo by to super!‘ Jenže ani já, ani Jirka… nikdo by nedal

ruku do ohně za to, že je porazíme. Říkali jsme si, že je proženeme a že to bude těžký souboj. A jak to dopadlo? Nakonec z toho byl závod, ve kterém jsme si tempo určovali sami, a všechno se sešlo tak, jak jsme potřebovali. Hned od začátku jsme měli navrch a vyhráli jsme. Všichni veslaři to obrovsky prožívali a dlouho se o našem triumfu mluvilo.“ „Posledních pět set metrů jsem neslyšel nic jiného než řev lidí, kteří stáli na Železničním mostě.

Takhle si představuju krásné veslařské závody. Byl to můj nejsilnější zážitek z kolektivního závodu, protože jsem předtím ty velké radosti prožíval na skifu sám. Navíc bylo nádherné počasí a skvělá divácká kulisa.“ „Po sezoně jsme se kvůli tomu sešli ve stejné sestavě ještě na mistrovství Evropy a vyhráli jsme. Sice už tam nebyli tihle Němci, ale zase přijely další osmy z šampionátu. Toho roku by se naše sestava ve světě rozhodně neztratila.“

www.primatorky.cz

Praha žije Primátorkami doprovodný program

Z menu doprovodného programu si vybere každý: autogramiáda veslařských hvězd, unikátní noční jízda veslařských lodí u Karlova mostu a také exkluzivní pohled do zákulisí Podolské vodárny. Porovnejte si čas s olympioniky 30. května–5. června (12.00–20.00), OC Chodov J ak „chutná“ veslařský sport? Můžete si to vyzkoušet na vlastní kůži a přitom se nebát, že se namočíte. Zaveslujte si s kamarády na trenažérech v OC Chodov a vyhrajte zajímavé ceny.

Ulovte podpis hvězd 4. června (17.00), OC Chodov Pořádná ramena, obrovské ruce. Potřeste si rukou s esy veslařského sportu a přijďte si pro autogram olympioniků Miroslavy Knapkové a Václava Chalupy. Schválně: budou na trenažéru lepší oni, nebo vy?

Noční Primátorky 6. června (21.00–23.00), Střelecký ostrov Co dělají veslaři, když se setmí? Záleží na každém z nich, nicméně vpředvečer Primátorek budou zase na vodě. Přijďte se i vy podívat na světovou premiéru unikátního nočního závodu okolo Střeleckého ostrova.

Poznejte zákulisí Podolské vodárny 6. června (11.00–16.30) a 7. června (13.00–16.30), Podolská vodárna

PODOLSKÁ VODÁRNA

Když chcete v Praze zajít do katedrály, nemusíte se trmácet do kopce ke svatému Vítu. Při Primátorkách se všem fanouškům otevře brána Muzea pražského vodárenství, z něhož je unikátní pohled do zákulisí Podolské vodárny.

Veslovat můžete 24 hodin denně. Aktuální zprávy, rozhovory, fotogalerie …

www.primatorky.cz 96. Primátorky Zentiva 7. června 2009

Muzeum pražského vodárenství

Vás zve na prohlídku o víkendu 6. a 7. června 2009 6. června: od 9.30 – 16.30 hod. 7. června: od 13.00 – 17.00 hod. Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Muzeum pražského vodárenství Podolská 15 • 140 00 Praha 4 www.pvk.cz


Historie Primátorek závod osmiveslic o primátorský štít

Sto let dřiny, potu a síly Stěhování po proudu i proti němu, plná náplavka i tři lodě na startu. Historie Primátorek je bohatá. Je to jedno z nejdůležitějších Výborné výsledky se staly trnem Slavná městská rada královského v oku rakouskému a německému

hlavního města Prahy vyhověla

nostní situaci domluvily a vyhlásily

na pořízení putovní ceny, 150 Kč

soutěží a pro všechny rakouské a říšskoněmecké kluby platil současně zákaz startu na závodech pořádaných Čechy. To způsobilo takřka úplnou izolaci českých veslařů. Až do roku 1909 měli vedle Jarního skulérského závodu (založil ho již v roce 1895 Josef Rössler-Ořovský) již jen mezinárodní regatu, vzhledem k německému bojkotu jen slabě a nepravidelně obesílanou z ciziny. Hledala se tedy možnost vytvoření nové soutěže. Závod osmiveslic se však mohl stát sourozencem skifařského Jarního skulérského závodu teprve tehdy, když se v českých klubech objevil dostatečný počet lodí. Osmiveslice totiž v prvním desetiletí 20. století měly jen Slavia a ČAC Roudnice nad Labem. V roce 1909 však zakoupily nové lodě další dva pražské kluby ČVK a VK Blesk, a tak se dostalo podpory myšlenkám na jejich závodní využití. Výsledkem úvah o nové soutěži byl dopis předsedy výboru J. Rennera, jednatele J. Wihana a náčelníka F. Kašpara, který byl členem devadesátičlenné rady starších královského hlavního města Prahy a který vzhledem ke svému postavení zjistil, že pražská obec by byla ochotna věnovat cenu pro sportovní závod. Jménem svého klubu tedy požádal pražskou městskou radu o patronát i o cenu.

sem „Silné mládeži – opoře vlasti“ vytepal podle návrhu arch. Františka Kavalíra z mědi ciselér R. Schorcht. Tak se zrodil závod, který letos oslaví 99 let od první soutěže (a 100 let od svého vzniku). Vybrána byla trať s cílem mezi pražskými mosty tak, aby Pražané mohli sledovat závod v co nejvyšším počtu. K prvnímu ročníku Primátorek se přihlásily čtyři osmiveslice, na start však přijely pouze tři, protože ČAC Roudnice se pro poruchu na lodi nakonec nemohla zúčastnit.

čísel, které patří k Primátorkám. svazu, které se v zostřené národ- a darovala celkem 500 Kč (350 Kč

Není řeč o devítce, která udá- českým veslařům bojkot. Čeští ves- na zakoupení čestných odznaků). vá počet členů osmiveslice. laři se nesměli zúčastňovat jejich Primátorský štít s proslulým nápiRok 1910. Tehdy byla založena tradice závodu, který se stal synonymem veslařského sportu. Letošní ročník je už 96. v historii. Jak vypadaly ty předchozí? Veslování patřilo mezi nejstarší a nejrychleji se rozvíjející sporty na území současné České republiky. Už v srpnu 1884 za účasti pěti klubů (VK Blesk, VK Lev Roudnice nad Labem, KV Mělnických, ČAC Roudnice nad Labem, ČVaBK Praha) byla založena Ústřední jednota veslařů z Čech (ÚJVzČ). Po svém vzniku v roce 1885 přibyl i VK Slavia. Aktivita českých veslařů existovala i na poli diplomatickém. Josef Rössler-Ořovský se zúčastnil jako zástupce Ústřední jednoty veslařů z Čech prvního kongresu Mezinárodní veslařské federace (FISA) a podařilo se mu dosáhnout, aby ÚJVzČ byla přijata jako národní svaz. Úroveň českých veslařů pak dokumentoval na mistrovství Evropy 1895 a 1896 skifař Langhans, který získal do pokladnice českých veslařů první dvě bronzové medaile.

Dobový záznam v tisku popisuje závod takto: „Od startu prudce vyráží Blesk, který brzy dotahuje ČVK. Slavia na bójce č. 4 je značně hendikepována silným větrem vanoucím od levého břehu. Za dotahuje, vyrovnává se na úroveň vedoucího Blesku. ČVK je asi o půl lodi zpět. V dalším průběhu však Blesku docházejí síly a ČVK se dotahuje téměř na úroveň Slavie. Boje mezi těmito dvěma loděmi trvá až do cíle, kam vjíždí Slavia o špičku před ČVK v čase 7:03 min. Blesk zůstal o další loď zpět.“ První „Primátorský Závod Osmi veslic o čestnou putovní cenu městské rady královského hlavního města Prahy“, pořádaný v Praze v nedě-

www.primatorky.cz

li dne 19. června 1910 o 11. hodině dopolední pod protektorátem slavné městské rady královského hlavního města Prahy a pod záštitou Svazu Českých Veslařských klubů, dal postupně vzniknout soutěži, která patří k nejproslulejším v českém sportu. Startérem prvních Primátorek byl Karel Reisner a vítězem v souboji 3 lodí se stal VK Slavia. Primátorky se rychle staly každoroční součástí pražského sportovního i společenského programu. Před 1. světovou válkou nalezl na pražskou vodu cestu pouze jeden mimopražský klub – VK Jordán Tábor. Překvapil druhým místem ve 2. ročníku a jednalo se vlastně i o mezinárodní premiéru v rámci Primátorek.

Táborskou posádku totiž tvořili polští studenti místní hospodářské akademie. Počet startujících lodí zůstal ovšem velmi skromný, vždyť české veslařské kluby vlastnily jen výjimečně tak drahé lodi, jakou byla osmiveslice. Navíc platilo od roku 1921 také pravidlo, že z každého klubu se smí zúčastnit pouze jedna loď. O rok později se ČAC Roudnice postaral o první výhru mimopražského klubu. Mezi favority od konce dvacátých let patřil i KV Mělnických, kde začal svou kariéru nejúspěšnější účastník celé historie Vojtěch Hvězda. V kronice je jeho podpis mezi vítězi poprvé u zápisu z roku 1927. Kromě osmi vítězství (z 18 startů v lodi) v barvách KV

Primátorský štít navrhl architekt F. Kavalír a vytepal R. Schorcht


Mělnických, VK Slavia a ČVK slavil později nepočítaně úspěchů i jako trenér ATK, ÚDA, Dukly Terezín a Dukly Praha. Na prahu druhé světové války vyhráli poprvé moravští veslaři (1940 ČVK Brno). Následovala série ČVK Praha (pětkrát za sebou), kterou vyrovnali až pražští vojáci na přelomu 60. a 70. let a překonali teprve v letech osmdesátých, kdy začala jejich naprostá převaha v československém a později českém veslování. Společenský převrat v roce 1948 výrazně poznamenal i Primátorky. V roce 1949 se objevuje v přehledu vítězů poprvé armádní klub, a to


ve společenství dvou oddílů; ovšem za jménem ATK se skrývali veslaři ČVK. Častěji vítězí venkov (Olomouc, Břeclav, Terezín). Objevují se pro moderní Primátorky tak typická překvapení jako např. vítězství lodi B nad klubovým favoritem či posádky skifařů nad specialisty. Devadesát pět let od vzniku Primátorek nemohlo projít beze změn. Proměnlivost dostal tento závod snad do vínku, když původně byl zvolen svatováclavský termín (28. září), který ovšem nebyl z „technických důvodů“ hned v ustavujícím roce 1909 dodržen. Změnám podléhala však i dráha, cíl se stěhoval nahoru či dolů po proudu a měnil i břehy. První Primátorky se jely 19. června, a toto datum je blíž létu než jaru. Přesto se tradicí a „jarním termínem“ zaklínaly desítky pamětníků. Pohled na data ukazuje, že ani v dávné minulosti nebyl dodržován zcela ortodoxně. Také další ročníky byly vypsány na neděli kolem poloviny měsíce června. Ortodoxním zastáncům jarního termínu (tedy přelomu května a června, případně prvního červnového víkendu) lze připomenout, že v letech 1921 a 1922 se závodilo dokonce až v červenci (10. 7., resp. 9. 7.). Teprve v roce 1925 se dá mluvit o jarním termínu, protože ČAC Roudnice získala své čtvrté vítězství během pěti let již 31. května. Nečekaný skok v kalendáři (další ročníky se opět pořádaly přibližně v polovině června) měl na svědomí Olympijský kongres 1925, pořádaný v Praze za účasti prvního předsedy Mezinárodního olympijského výboru Pierre de Coubertina, který právě v Praze z tohoto postu odstoupil. Primátorky se staly součástí sportovních oslav kongresu. V období první republiky se závodilo zpravidla v první červnové dekádě a platilo to i na válečné roky 1939 až 1944. Pouze roku 1942 po atentátu na Heydricha se vzhledem k zákazu veškerých

Přeplněné nábřeží je důkazem, že zájem diváků o Primátorky v posledních letech roste

sportovních akcí jelo teprve po ukončení stanného práva – 25. července. Rovněž v roce 1945 konec války odsunul Primátorky z tradičního termínu až na červenec, a ČVK Praha tak prodloužilo svou vítěznou sérii až 15. července. Poválečná léta držela tradiční termín první dekády června, ovšem v padesátých letech přišel – jistě také z důvodu stále dřívějšího zahájení tréninku – posun na přelom května a června. Poslední víkend v květnu se závodilo takřka vždy od roku 1959 po celá 60. a téměř celá 70. léta. K zásadnímu přelomu došlo v roce 1979, kdy se jely Primátorky na sklonku září – 28. 9. a 29. 9. Závěr sezony však vedl k tomu, že na některých ročnících chyběli nejlepší reprezentanti (dovolená), a pověst Primátorek tak utrpěla další šrámy. Jarní tradice byla obnovena v roce 1988 (pořadatel ČVK), což mělo souvislost s účastí na olympijských hrách v Soulu. Ty se konaly až na podzim, a tudíž byl dostatek času jak na reprezentační přípravu, tak na Primátorky. U tradičního jarního termínu se pak již zůstalo. Výjimečný ročník byl také v roce

1984 – to se kvůli pracovní sobotě jely Primátorky poprvé v novodobé historii v jednom dni. Proslulost závodu o primátorský štít nepřináší jen dlouhá tradice, nýbrž také netradiční dráha se zatáčkou. V některých dobách nebyla (z různých důvodů) ctěna tato zvláštnost a závodilo se na jiné trati. V propozicích navržených výborem ČVK se v paragrafu jedna píše o závodě „na vzdálenost nejméně 2 000 m mezi Braníkem kolem nábřeží až po novoměstský jez“. Zápis v kronice u 3. ročníku (1912) potvrzuje dráhu se zatáčkou. „Start o 11. hodině dopolední u jižní části ostrova Schwarzenberského, cíl u podskalského podbřeží naproti smíchovské Aréně. Bojky čítají se od pravého břehu po proudu.“ Cíl byl v těchto dobách vždy volen tak, aby byl v dosahu nedělních vycházek Pražanů. Ti rádi spojili čas před obědem s návštěvou Primátorek a dlouhá desetiletí sledovaly vrchol domácí veslařské sezony tisíce diváků; za druhé světové války vzrostl jejich počet na desetitisíce.

www.primatorky.cz


Vítězem závodu z roku 1934 se stala osma ČAC Roudnice

Tradiční a populární zatáčka však nevydržela po celou dobu existence Primátorek. Již na počátku druhé světové války nastala odchylka. Start byl posunut k severnímu cípu dnešního Veslařského ostrova a cíl byl mezi mosty Palackého a Jiráskovým na úrovni loděnice VK Slavia. Závodilo se tedy na tzv. „dolní“ dráze. Primátorky sice přišly o svou zatáčku, zůstaly však přístupné obecenstvu. Horší následky mělo přesunutí závodu na „horní“ neboli „mistrovskou“ dráhu s cílem na Stadionu vodních sportů. Tam se jelo poprvé v roce 1959. Návrat na tradiční trať se uskutečnil v roce 1967, ovšem 96. Primátorky Zentiva 7. června 2009

mezitím větší vzdálenost nové trati od centra města znamenala ztrátu publika, které se po osmi letech, i vzhledem ke změně životního stylu (volné soboty, chaty a chalupy), již nikdy na pražská nábřeží nevrátilo v původním počtu. V posledních pěti letech se dohodou pražských veslařských klubů (ČVK, Blesk, Slavia, Smíchov a Bohemians) ustavil společný organizační výbor, v němž má každý klub svého zástupce. Dalšími účastníky je Český veslařský svaz a Pražský veslařský svaz. Spoluprací klubů se podařilo sjednotit a stále zlepšovat pořádání

Primátorek, což se projevilo nárůstem počtu diváků. Tento závod se dostal i do povědomí zahraničních veslařských svazů. To se projevilo i předloňským startem německých mistrů světa z roku 2006. Ti odešli s porážkou od lodi, která na podzim získala titul mistrů Evropy. Loňský závod bezkonkurenčně vyhrála posádka Dukly Praha, ve které zasedla mužská čtyřka ve složení Karel Neffe, Milan Bruncvík, Michal Horváth a Jan Gruber s bratry Vetešníkovými, Jakubem Friedbergerem a Jakubem Zofem. Za kormidlo zasedla legenda české kormidelnické školy, dvaašedesátiletý Jiří Pták.

Historie Bohemians Praha Bohemians Praha | 1924–2009 – 85 let

Bohemians slaví 85 let Zástupce klubu Jakub Makovička skončil ve dvojce bez kormidelníka na OH v Pekingu na osmém místě. První zmínky o veslařích v Libni najdeme ve staré korespondenci bývalého Klubu Velocipedistů Libeň již v roce 1922. Tehdy byli součástí klubu velocipedistů i veslaři, kteří měli 59 členů. K osamostatnění veslařů došlo v lednu v roce 1923. Za klubové barvy byly určeny zelená a bílá, shodou okolností barvy, které má i nynější mateřská jednota Bohemians Praha. Veslaři dostali do nájmu pozemek na Libeňském ostrově, kde byla postavena dřevěná loděnice jako provizorium na deset let. Tato loděnice však s drobnými úpravami a přístavbami sloužila našim veslařům až do roku 1968. Prvním startem libeňských veslařů byl distanční závod čtyřek na trati Zbraslav–Praha v roce 1924. Výrazným impulsem rozvoje klubu byl příchod členů Sokola Vinohrady do Libně, což znamenalo růst členské základny a umožnilo nákup nových lodí. Poprvé startovali libeňští veslaři na Primátorkách v roce 1934, bohužel neúspěšně. Háček hned po startu zlomil veslo a tato nehoda vyřadila loď ze závodu. Osma žen startovala v tomtéž roce v 1. ročníku Ženských osem a umístila se na druhém místě za ŽVK. Rozvíjející se činnost libeňského veslařského klubu však byla, s ohledem na sokolskou příslušnost, značně utlumena a oslabena počátkem okupace od roku 1939. Přesto se i v průběhu válečných let podařilo klubu získat řadu dobrých výsledků. V roce 1941 dokonce osma žen vyhrála poprvé závod Ženských osem při Primátorkách.

Převratným mezníkem v životě klubu bylo přestěhování do Podolí v roce 1968. TJ Bohemians Praha získala pro veslaře pozemek bývalé plovárny NSK. Deset let činnosti a trénování na horní vodě, i když zatím v provizorních prostorách, znamenalo výkonnostní skok mezi špičkové veslařské oddíly. V první polovině osmdesátých let pak vyrostl nový objekt loděnice. V té době se již veslaři Bohemians výrazně prosazovali v soutěžích mládeže i dospělých. Počátkem let devadesátých veslaři Bohemians zaznamenali nesporně nejvýznamnější výsledky ve své historii. Tři roky po sobě (1991– 93) byla osma mužů těsně druhá za Duklou na Primátorkách a na Olympijských hrách v roce 1992 v Barceloně hájilo barvy českého veslování mezi jinými sedm repre-

zentantů – veslařů z TJ Bohemians. V roce 1993 se organizační výbor, sestávající z více než 90 členů oddílu Bohemians, zasloužil o vzorné uspořádání Mistrovství světa juniorů ve veslování v Račicích. Z nejvýznamnějších úspěchů na mezinárodním poli jmenujme alespoň 1. místo dvojky bez kormidelníka na Mistrovství světa juniorů ve Španělsku 1991 Šefčík, Holeček a 1. místo osmiveslice na Mistrovství světa juniorů v Litvě 2002, jejímž členem byl Miroslav Holeček. Z domácích úspěchů v novodobé historii klubu je třeba zmínit vítězství v klubové soutěži veslařských oddílů – Českém poháru v letech 2002, 2004. Dále se náš odchovanec Jakub Makovička zúčastnil OH v Pekingu, kde s Václavem Chalupou obsadili 8. místo.

Osma Bohemians získala v roce 2007 cenu Radního hl. města Prahy

www.primatorky.cz

Veslování není pro slečinky

V dosavadní historii získali čeští veslaři na OH celkem 12 medailí. 2 zlaté, 4 stříbrné a 6 bronzových. Moderní podoba veslování se zrodila v Anglii, kde se již v roce 1715 jely závody „watermanů“ a o 60 let později se konala první velká regata na Temži. Od roku 1829 se jezdí proslulý závod osmiveslic Oxford– Cambridge. První veslařské závody v Praze, ještě na běžných veslicích, se jely v roce 1845 při příležitosti příjezdu prvního vlaku. Rozvoj veslování na českém území ovlivnili Angličané, kteří žili v Praze. V roce 1860 založili dokonce na Slovanském ostrově veslařský kroužek. První české kluby vznikaly v poslední čtvrtině 19. století a už v roce 1884 založily Ústřední jednotu veslařů z Čech. Veslování bylo zařazeno i do programu prvních olympijských her moderní doby 96. Primátorky Zentiva 7. června 2009

v Aténách. Závody se však z důvodu rozbouřeného moře nekonaly. První českou olympijskou medaili získala čtyřka s kormidelníkem Mejta, Havlis, Jindra, Lusk, korm. Koranda na OH v Helsinkách v roce 1952. Veslování patří mezi silově vytrvalostní sporty s vysokou technickou náročností. Při výkonu jsou zapojeny svalové partie paží, trupu a zásluhou pohyblivého sedátka i nohou. Výdej energie při veslování je v porovnání s ostatními sporty snad vůbec nejvyšší (při jízdě na veslařském trenažéru ve fitcentru je kalorický výdej zhruba dvojnásobný ve srovnání např. s jízdou na rotopedu nebo na běžeckém

pásu). V průběhu závodu prochází organizmus veslaře třemi fázemi – anaerobní, aerobní a v závěru opět anaerobní. Při anaerobní fázi stoupá koncentrace kyseliny mléčné v organizmu, což vede k bolesti všech svalových skupin, které jsou zapojeny – tedy téměř celého těla. Veslování zkrátka bolí. Při veslování mají výhodu vyšší a silnější typy, subtilnější sportovci mají šanci v kategorii tzv. lehkých vah – tedy mužů a žen se stanoveným hmotnostním limitem (maximálně 72,5 kg resp. 59 kg). Závodníci této kategorie měli poprvé své soutěže na letních OH 1996 v Atlantě. Kormidelníci měli s tanovenou

O veslování několik vět ze zálkulisí

naopak minimální hmotnost 50 kg (muži) a 45 kg (ženy). Od 1. května 1995 byla zvýšena na 55 kg a 50 kg. Ztráta kormidelníka během závodu znamená diskvalifikaci, zatímco po vypadnutí veslaře takový trest automaticky nenásleduje. Pokud loď i při ztrátě jednoho či více závodníků přece jen projede cílem, její umístění platí. Existuje osm lodních kategorií, které dávají možnost sportovat jak individuálně (skif), tak kolektivně (osma). Tyto dvě disciplíny současně reprezentují základní rozlišení veslování. V nepárových disciplínách drží veslař jedno robustnější veslo. Na párových lodích drží každý závodník dvě vesla. Další nepárové disciplíny jsou dvojky a čtyřky, a to s kormidelníkem i bez něho. Párové lodě (dvojskif, čtyřka) závodí pouze bez kormidelníka. Osmiveslice je nejrychlejší veslařskou lodí. Průměrná rychlost osmy mužů na přímé trati je 6,3 m/s (žen 5,3 m/s). Pro srovnání: u skifu mužů a žen jsou tyto údaje 4,8 m/s resp. 4,5 m/s. Veslař vykoná na dvoukilometrové dráze 200 až 250 záběrů. Kormidelník sedí na osmě na zádi (lepší kontakt s veslaři), případně leží ve špičce (lepší rozložení hmotnosti – dnes už výjimečně). Délka osmy bývá 17,4 m a skifu 8,2 m, šířka 62 cm

Párové veslování – veslař má dvě vesla

resp. 39 cm, hmotnost 93 kg resp. 14 kg. Délka vesel 380 cm (nepárové) a 300 cm (párové). Lodě i vesla byly v minulosti vyráběny převážně z exotických dřev; nyní mají převahu moderní materiály (umělé hmoty, kevlar, uhlíková vlákna). Závodní dráha mívá šest (na primátorské dráze pět) stejně širokých (minimálně 12,5 m) tratí. Jejich čísla se počítají od břehu, kde je umístěn sbor rozhodčích (v případě Primátorek pravý břeh Vltavy). Tradiční primátorská dráha má pět tratí a vzhledem k ohybu trati i šikmý start, takže teprve po průjezdu bójkami v zatáčce pod Vyšehradem se srovnají handicapy a přehled-

ně je vidět pořadí lodí. Posledních 500 m je velice náročných na techniku veslování, protože kolmé břehy netlumí vlny, vznikající zejména rušným provozem motorových člunů a osobní lodní dopravy. Regulérnost závodu oznamuje rozhodčí jedoucí za závodním polem na motorovém člunu bílou vlajkou. Červená znamená neregulérní závod (např. při vzájemném překřížení dráhy závodících lodí). Veslování je finančně náročný sport. Jen pro představu cena skifu se pohybuje mezi 5 000–8 000 Euro, dvojky mezi 8 200–13 300 Euro a osmiveslice mezi 18 100– 29 000 Euro.

Nepárové veslování – veslař má jedno veslo

www.primatorky.cz

Organizační výbor

Marketingový partner

Jiří Kejval

Mather Activation

Petr Šveňha

Marek Tesař

předseda Českého veslařského svazu ředitel závodů předseda VO Bohemians Praha

Jiří Poláček

předseda VK Slavia Praha

Pavel Bartoň

předseda VK Smíchov

Přemysl Panuška předseda VK Blesk

Josef Blecha

předseda ČVK Praha

Josef Johánek

generální sekretář ČVS hlavní pořadatel


managing director

Martin Pešta

senior project manager

Tomáš Leixner

public relations a propagace

Jan Rozkošný produkce

Pořadatelský sbor 96. Primátorek Zentiva

Sbor rozhodčích

Kontrolní komise Slavoj Mejzlík

Arnošt Poisl

Milada Matějovská

Josef Knejp

Michaela Hladíková

Hugo Rejthar

Světla Hudečková

Václava Šantrůčková

Miroslav Martinec

Pavel Pokorný

Jiří Král

Michal Körney

Závodní protokol

Radek Krejník

Pavel Sova

vrchní rozhodčí

zástupce vrchního rozhodčího zástupce vrchního rozhodčího vedoucí rozhodčího sboru cílový rozhodčí cílový rozhodčí

časoměřička časoměřička časoměřička

Videotechnik Karel Bašus

Zástupci STK

startér startér startér

Petr Techlovský Petra Jermářová

Pavel Janák cílový rozhodčí

www.primatorky.cz


Osmiveslice mužů o primátorský štít sponzorem závodu je společnost Zentiva

Vítězové závodu osmiveslic o primátorský štít 1. 1910 VK Slavia

48. 1961 Sj Vyšehrad

2. 1911 ČVK Praha


3. 1912 ČVK Praha

50. 1963 spol. Sj Vyšehrad – Blesk + T. Smíchov – Tikal, Janoušek, Mrvík, Lundák, Mareček, Nový, Věntus, Pojezný – Koníček

4. 1913 ČVK Praha

51. 1964 spol. Naftové motory Smíchov + Dukla – Karafiát, Líbal, Veltruský, Palko, Chalupa, Štefan, Starosta, Kozák – Poisl

5. 1914 ČVK Praha

52. 1965 Dukla Praha – Pupala, Račanský, Veltruský, Obložinský, Mareček, Štefan, Starosta, Kozák – Kresa

1915 – 1918 závod se nekonal 53. 1966 Sj Vyšehrad – Blesk – Slaboch, Tikal, Karafiát, Lundák, Toček, Mrvík, Janoušek, Čermák – Koníček 6. 1919 ČVK Praha

54. 1967 Sj Vyšehrad – Blesk – Čermák, Toček, Mrvík, Fišák, Lundák, Karafiát, Tikal, Slaboch – Petříček

7. 1920 ČAC Roudnice n. L.

55. 1968 Dukla Praha – Kozák, Mareček, Wallisch, Starosta, O. Svojanovský, Vrzal, Lorenc, Kuba – Pták

8. 1921 ČVK Praha

56. 1969 Dukla Praha – Zapletal, Lakomý, Hudek, Kunhart, Konvička, Vraštil, Neštický, Kubis – Večeřa


57. 1970 Dukla Praha – O. Svojanovský, Mareček, Jánoš, P. Svojanovský, Fryš, Wallisch, Provazník, Lorenc – Petříček


58. 1971 Dukla Praha – Jánoš, Zika, Straka, L. Heythum, Neffe, Mareček, Lorenc, Hellebrand – Petříček

11. 1924 VK Slavia

59. 1972 Dukla Praha – Lorenc, Zika, Suchopár, L. Heythum, Mejta, Straka, Suchánek, Vraštil – Páleník


60. 1973 spol. Lok. Olomouc + Tatra Smíchov – Zapletal, Lakomý, Konvička, Mls, Neštický, Batěk, Leneček, Hellebrand – Pták

13. 1926 VK Slavia

61. 1974 spol. Lok. Olomouc + Tatra Smíchov – Zapletal, Lakomý, Konvička, Mls, Pokorný, Batěk, Hellebrand, Neštický – Schovánek

14. 1927 KV Mělnických

62. 1975 Tatra Smíchov – Leneček, Lakomý, Vlach, Mls, Pecka, Pokorný, Dostál, Kotil – Vébr

15. 1928 VK Slavia

63. 1976 Dukla Praha – Straka, Lacina, Vochoska, Šaghy, Laholík, Sedlák, Černý, Hellebrand – Szallay


64. 1977 Dukla Praha – Neffe, Mejta, Konvička, Plamínek, Knapek, Caska, Štefan, Neštický – Pták

17. 1930 VK Blesk

65. 1978 Dukla Praha – Kyselý, Doleček, Štefan, Straka, L. Ondráček, P. Ondráček, Prudil, Vraštil – Hejdušek

18. 1931 VK Blesk

66. 1979 spol. Lok. Olomouc + LS Brno + Tatra Smíchov – Zapletal, Vraštil, Konvička, Mls, Vičík, Kabrhel, Knapek, Beránek – Milický

19. 1932 ČVK Praha

67. 1980 Dukla Praha – Škopek, Neštický, Suchopár, Plamínek, Vochoska, Pecka, Zapletal, Caska – Hejdušek


68. 1981 Dukla Praha – Kolář, Jungmann, Vičík, Pecka, Suchopár, Pevný, Mak, L. Ondráček – Barák


69. 1982 Dukla Praha – Neffe, Kabrhel, Neštický, Doleček, Burda, Caska, Štolba, L. Ondráček – Pták


70. 1983 Dukla Praha – Kyselý, Ševela, Vičík, Holeček, Mak, Kabrhel, Neštický, Pevný – Pták


71. 1984 Dukla Praha – Neffe, Kabrhel, Doleček, Škopek, Vochoska, Caska, Zaplatil, Hlídek – Pták


72. 1985 Dukla Praha – Hlídek, Kabrhel, Škopek, Caska, Vičík, Vochoska, Kolář, Utikal – Pták

25. 1938 VK Slavia

73. 1986 Dukla Praha – Mak, Ševela, Kolář, Holeček, Řezníček, Dydňanský, Kafka, Novotník – Hejdušek

26. 1939 ČVK Praha

74. 1987 spol. Dukla Praha + Sj Vyšehrad – Blesk – Hlídek, Kabrhel, Škopek, Doleček, Vičík, Macháček, Šmalcl, Herzán – Hejdušek

27. 1940 ČVK Brno

75. 1988 Dukla Praha – Řezníček, Ševela, Mak, Holeček, Vilkus, Menšík, Vičík, Pevný – Mádl

28. 1941 ČVK Praha

76. 1989 spol. Dukla Praha + Slavoj Vyšehrad – Blesk – Šubrt, Macháček, Vičík, Pilc, Blecha, Herzán, Šmalcl, Menšík – Hejdušek

29. 1942 ČVK Praha

77. 1990 Dukla Praha + Sj Vyšehrad – Blesk – Macháček, Vičík, Menšík, Hlídek, Businský, Pilc, Blecha, Opravil – Hejdušek

30. 1943 ČVK Praha

78. 1991 Dukla Praha – Šubrt, Ondrůšek, Beneš, Pilc, Batěk, Havlín, Kalabiška, Doležal – Pták

31. 1944 ČVK Praha

79. 1992 Dukla Praha – Dalecký, Macháček, Sokol, Blecha, Businský, Chalupa, Hlídek, Menšík – Hejdušek

32. 1945 ČVK Praha

80. 1993 Dukla Praha – Dalecký, Šefčík, Sokol, Pilc, Businský, Blecha, Zavadil, Hofmann – Hejdušek


81. 1994 Dukla Praha – Dalecký, Beneš, Blecha, Sokol, Chalupa, Doleček, Businský, Šefčík – Hejdušek

34. 1947 ČVK Praha

82. 1995 Dukla Praha – Businský, Blecha, Imre, Cígler, Zavadil, Skalický, Vabroušek, Michálek – Hejdušek

35. 1948 ČVK Praha

83. 1996 Dukla Praha – Zavadil, Blecha, Knob, Cígler, Businský, Skalický, Dalecký, Malinský – Hejdušek

36. 1949 spol. ATK + ČVK Praha

84. 1997 Dukla Praha – Businský, Blecha, Knob, Krčál, Zavadil, Skalický, Dalecký, Malinský – Hejdušek

37. 1950 Sokol Olomouc

85. 1998 Dukla Praha – Businský, Skalický, Knob, Blecha, Skopal, Schindler, Homolka, Polášek – Hejdušek

38. 1951 Sokol Roudnice n. L.

86. 1999 Dukla Praha – Skopal, Schindler, Knob, Skalický, Businský, Blecha, Vabroušek, Malinský – Hejdušek

39. 1952 ATK Praha

87. 2000 Dukla Praha + Sj Vyšehrad – Blesk – Imre, Michálek, Makovička, Skalický, Knob, Schindler, Skopal, Blecha – Petříček

40. 1953 ÚDA Praha

88. 2001 Dukla Praha – Imre, Michálek, Makovička, Blecha, Doleček, Synek, Maleček, Karas – Hejdušek

41. 1954 Spartak Břeclav

89. 2002 Dukla Praha – Imre, Michálek, Doleček, Synek, Makovička, Jirka, Maleček, Vabroušek – Hejdušek

42. 1955 ÚDA Praha

90. 2003 Dukla Praha – Imre, Michálek, Doleček, Synek, Kopřiva, Jirka, Maleček, Vabroušek – Hejdušek

43. 1956 Spartak Břeclav

91. 2004 Dukla Praha + VK Slavia – Imre, Michálek, Doleček, Synek, Jirka, Hanák, Karas, Kopřiva – Hejdušek

44. 1957 Dukla Terezín

92. 2005 Dukla Praha – Ventruba, Doleček, Mašek, Synek, Vitásek, Makovička, Schindler, Neffe – Hejdušek


93. 2006 Dukla Praha + Lok. Beroun – Vetešník J., Vetešník O., Horváth, Hanák, Karas, Friedberger, Chalupa, Jirka – Havel


94. 2007 Dukla Praha – Friedberger, Karas, Schindler, Makovička, Chalupa, Doleček, Hanák, Synek – Hejdušek


95. 2008 Dukla Praha – Neffe, Bruncvík, Horváth, Gruber, Vetešník J., Vetešník O., Zof, Friedberger – Pták

www.primatorky.cz

Osmiveslice mužů o cenu Radního hlavního města Prahy

Vítězové závodu osmiveslic o cenu Radního hlavního města Prahy 1. 2002 VK Blesk

5. 2006 VK Slavia Praha


6. 2007 Bohemians Praha

3. 2004 spol. ČVK Praha + Bohemians + Lokomotiva Beroun



Při letošním 96. ročníku primátor ských osmiveslic bude z iniciativy Magistrátu hl. města Prahy, v rámci hlavního závodu, vyhlášen také vítěz 8. ročníku závodu „O cenu Radního hlavního města Prahy“. Podmínkou pro zařazení do tohoto závodu je, že posádka lodi musí být složena výhradně z amatérských závodníků. Tato trofej tak dává možnost dokázat svou sportovní úroveň i těm veslařům, kteří mohou trénovat jen ve svém volném čase. Cenu pro vítěze vytvořilo podle vlastního návrhu kamenictví Foit.


Osmiveslice dorostenců – o cenu Vltavy sponzorem závodu je Všeobecná zdravotní pojišťovna

Vítězové závodu osmiveslic dorostenců o cenu Vltavy memoriál Jindřicha Gottwalda 1. 1988 Lokomotiva Olomouc

9. 1996 VK Blesk + ČVK Praha

15. 2002 spol. VK Blesk + Jiskra Třeboň + ČVK Praha

2. 1989 Spartak Praha 4 – ČVK

10. 1997 spol. ČVK Pardubice + VK Slávia Děčín

16. 2003 spol. ČVK Praha + VK Slavia + Neratovice

3. 1990 Zbrojovka Brno

11. 1998 spol. Brandýs + Neratovice + Mělník

17. 2004 spol. VK Blesk + VK Slavia Praha + ČVK Praha

4. 1991 spol. J. Hradec + Tábor + VK Slavia + Třeboň

spol. VK Olomouc + LS Brno + ČVK Pardubice 18. 2005 spol. ČVK Praha + Lok. Beroun + Bohemians 12. 1999 + VK Vajgar Jindřichův Hradec 19. 2006 Bohemians Praha

5. 1992 Lodní sporty Brno

6. 1993 spol. VK Blesk + Třeboň + Litoměřice + Brandýs 13. 2000 ČVK Brno

20. 2007 VK Blesk

7. 1994 VK Olomouc

21. 2008 VK Blesk

8. 1995 VK Blesk

14. 2001

s pol. VK Slávia Děčín + ČVK Pardubice + Slavoj Litoměřice + Kondor Brandýs n. L.

Závod osmiveslic dorostenců je určen dorostencům ve věku 16 a 17 let a jezdí se na trati o délce 1 500 m. Poprvé byl závod vypsán při příležitosti 75. Primátorek v roce 1988 a veslařský oddíl Spartak Praha 4 – ČVK věnoval věčně putovní cenu. Autorkou skleněné plastiky je akademická malířka Gizela Šaboková. V roce 1991 se stal závod také memoriálem Jindřicha Gottwalda, dlouholetého předsedy ČVK Praha a významného činovníka československého veslování. V letošním roce se uskuteční již 21. ročník tohoto závodu nadějí českého veslování.

Inz dotaznik_190x132 TISK.indd 1

22.5.2009 14:51:39

www.primatorky.cz

Jarní skulérský závod Rösslera-Ořovského sponzorem závodu je společnost Veolia

Vítězové jarního skulérského závodu Rösslera-Ořovského 1. 1895 Langhans (VK Slavia)

27. 1926 Tadra (KV Mělnických)

55. 1954 Mejzlík (Dyn. Pardubice)

83. 1982 J. Weiss (Dukla Praha)

2. 1896 Langhans (VK Slavia)

28. 1927 Tadra (KV Mělnických)

56. 1955 Hereyk (Sp. Škoda Smíchov)

84. 1983 Hasala (Dukla Praha)

3. 1897 Kožich (VK Slavia)

29. 1928 Nápravník (KV Mělnických)


85. 1984 J. Vochoska (Tatra Smíchov)

4. 1898 Černý (VK Slavia)

30. 1929 Trapl (ČVK Praha)

58. 1957 Kozák (Dukla Terezín)

86. 1985 Grůza (Dukla Praha)

5. 1899 Vávra (VK Blesk)

31. 1930 Zavřel (ČAC Roudnice)


87. 1986 Batista (Slavia)

6. 1900 Havlíček (VK Slavia)

32. 1931 Bartůněk (KV Mělnických)


88. 1987 Chalupa (Dukla Praha)


33. 1932 Novák (ČAC Roudnice)

61. 1960 Palko (SWP Smíchov)

89. 1988 Kováč (Dukla Praha)


34. 1933 Bartůněk (KV Mělnických)

62. 1961 Palko (SWP Smíchov)

90. 1989 Batista (Dukla Praha)


35. 1934 Šupa (ČVK Brno)

63. 1962 Hofmann (Sj Vyšehrad)

91. 1990 Hloušek (Dukla Praha)

36. 1935 Jeřábek (VK Blesk)

64. 1963 Hofmann (Sj Vyšehrad)

92. 1991 Skalický (Dukla Praha)

37. 1936 Brož (ČVK Uh. Hradiště)

65. 1964 Ondrák (NM Smíchov)

93. 1992 Kejval (Slavia)


38. 1937 Brož (SVK Břeclav)

66. 1965 Chalupa st. (NM Smíchov)

95. 1993 Kejval (Dukla Praha)



67. 1966 Prokšík (NM Smíchov)

95. 1994 Šimek (Blesk)

13. 1908 Kříž (ČVK Praha)


68. 1967 Gebert (Sj Vyšehrad – Blesk)


14. 1909 Kříž (ČVK Praha)

41. 1940 Škopek (VK Slavia)

69. 1968 Svoboda (Dukla Terezín)



42. 1941 Kopecký (ČVK Praha)

70. 1969 Novotný (Dukla Praha)


16. 1911 Šourek (VK Slavia)

43. 1942 Barták (ČVK Praha)

71. 1970 Lacina (Sj Vyšehrad – Blesk)


17. 1912 Šourek (VK Slavia)

44. 1943 Dvořáček (ČVK Brno)

72. 1971 Lacina (Sj Vyšehrad – Blesk) 100. 1999 Chalupa (Dukla Praha)

18. 1913 Zázvorka (VK Blesk)

45. 1944 Rýpar (ČVK Praha)

73. 1972 Laholík (Dukla Praha)

19. 1914 Rublič (VK Blesk)

46. 1945 Musil (VBK Vajgar J. Hradec)

74. 1973 Lacina (Sj Vyšehrad – Blesk) 102. 2001 Vabroušek (Dukla Praha)

10. 1904 Černý (VK Slavia) 1905 závod se nekonal


1915–1918 závod se nekonal

47. 1946 Musil (VK Slavia)

75. 1974 Lacina (Dukla Praha)


20. 1919 Zinke (ČAC Roudnice)


76. 1975 V. Vochoska (Dukla Praha)


21. 1920 Šíp (VK Slavia)


77. 1976 Došek (Dukla Praha)


22. 1921 Gerhardt (ČVK Praha)

50. 1949 Soukup (Sokol Ústí n. L.)

78. 1977 Burda (Bohemians)

106. 2005 Vabroušek (Dukla Praha)

23. 1922 Šíp (VK Blesk)

51. 1950 Malinkovič (Sokol Břeclav)

79. 1978 Burda (Dukla Praha)

107. 2006 Synek (Dukla Praha)

24. 1923 Gerhardt (VK Slavia)

52. 1951 Vykoukal (Sp. F. Napajedla)

80. 1979 Bruk (Dukla Praha)

108. 2007 Řepa (VK Slavia Praha)

25. 1924 Straka (KV Mělnických)

53. 1952 Reich (Sokol Bratislava)

81. 1980 J. Weiss (Slavia)

109. 2008 Synek (Dukla Praha)

26. 1925 Straka (KV Mělnických)

54. 1953 Krajmer (Sj Bratislava

82. 1981 Pokorný (Bohemians)


Skif žen – o stuhu Podolí spozorem závodu je společnost Doka

Vítězky závodu skifu žen – o stuhu Podolí 1. 1959 Postlová (Spartak Závody 9. května – ČVK)

18. 1976 Kunstová (Dynamo Pardubice)

35. 1993 Vávrová (SK Smíchov)

2. 1960 Kolářová (Spartak Závody 9. května – ČVK)


36. 1994 Součková (ČVK Pardubice)

3. 1961 Plocarová (Spartak Smíchov Tatra)

20. 1978 Krejzová (Mělník)

37. 1995 Součková (ČVK Pardubice)

4. 1962 Šípová (Spartak ČKD Praha)

21. 1979 Reichová (SVŠT Bratislava)

38. 1996 Tomaštíková (VK Morávia Uh. Hradiště)

5. 1963 Čvančarová (Spartak Mělník)

22. 1980 Pavla Brešlová (Hodonín)

39. 1997 Andrlová (ČVK Pardubice)

6. 1964 Pišnová (Tatra Smíchov)

23. 1981 Pavla Brešlová (Hodonín)

40. 1998 Vochosková (Jiskra Třeboň)

7. 1965 Schneiderová (Sj Vyšehrad – Blesk)

24. 1982 Štolbová (Slávia Děčín)

41. 1999 Křtěnová (SK Smíchov)

8. 1966 Knejpová (Spartak Praha 4 – ČVK)

25. 1983 Soukupová (Spartak Praha 4 – ČVK)

42. 2000 Zavadilová (ČVK Praha)

9. 1967 Křížová (Slovan Lysá n. L.)

26. 1984 Kurhajcová (SVŠT Bratislava)

43. 2001 Křtěnová (SK Smíchov)

10. 1968 Fišáková (Spartak Praha 4 – ČVK)

27. 1985 Kurhajcová (SVŠT Bratislava)

44. 2002 Zavadilová (ČVK Praha)

11. 1969 Dvořáková (Lokomotiva Olomouc)

28. 1986 Hudečková (Spartak Praha 4 – ČVK)

45. 2003 Knapková (VK Slavia Praha)

12. 1970 Rydelová (Spartak Praha 4 – ČVK)

29. 1987 Jankovská (Spartak Praha 4 – ČVK)


13. 1971 Bartáková (Slávia Děčín)

30. 1988 Hamplová (Tatra Smíchov)


14. 1972 Pátková (LS Brno)

31. 1989 Hamplová (Tatra Smíchov)


15. 1973 Bartáková (Slávia Děčín)

32. 1990 Hudečková (Spartak Praha 4 – ČVK)


16. 1974 Cabrnochová (Dynamo Pardubice)

33. 1991 Zavadilová (SK Smíchov)

50. 2008 Antošová (VK Slavia Praha)


34. 1992 závod se nekonal

Tento závod je ženskou obdobou Jarního skulérského závodu Rösslera-Ořovského. Platilo pro něj od prvního ročníku až do roku 1994 stejné ustanovení jako pro skifaře. Startovat směly pouze ty veslařky, které nezískaly titul v kterékoliv párové disciplíně na domácím šampionátu. Zakladatelem se stal opět ČVK Praha, jenž za přispění tehdejšího ONV Praha 15 pořídil

věčně putovní cenu. Jako první ji získala pozdější mistryně Evropy na skifu z roku 1962 Alena Postlová. Do roku 1984 jezdily skifařky na trati 1 000 m; po prodloužení dráhy žen Mezinárodní veslařskou federací na 2 000 m se i tento závod přizpůsobil pravidlům a od roku 1985 se jezdí O Stuhu Podolí na trati dvou kilometrů. Tradice boje O Stuhu Podolí byla přerušena jen jednou – v roce 1992

se nejelo, neboť se přihlásila pouze jedna skifařka, čímž závod pochopitelně odpadl. Zajímavostí loňského ročníku bylo dvojí vítězství Jitky Antošové, která po vítězství na skifu dokázala vyhrát i závod osmiveslic a napodobila tak Mirku Knapkovou, která oba závody současně vyhrála v letech 2004 až 2006. Start obou disciplín přitom dělí časový rozdíl pouhé tři čtvrtě hodiny.

www.primatorky.cz

Vítězky závodu osmiveslic žen 1. 1934 ŽVK Praha

28. 1967 spol. Sj Vyšehrad + Sp. Brno

2. 1935 ŽVK Praha

29. 1968 Tatra Smíchov

3. 1936 ŽVK Praha

30. 1969 spol. Tatra Smíchov + Děčín

1937–1940 závod se nekonal 4. 1941 Vinohradští veslaři 1942 závod se nekonal

31. 1970 Lokomotiva Olomouc 32. 1971 Lokomotiva Olomouc 33. 1972 spol. Děčín + Ústí + Sj Vyšehrad – Blesk

5. 1943 ČVK Brno

34. 1973 Lokomotiva Olomouc

6. 1944 ČVK Brno

35. 1974 Sj Vyšehrad – Blesk

7. 1945 ČVK Brno

36. 1975 Tatra Smíchov ČKD

8. 1946 ČVK Brno

37. 1976 spol. Boletice + Děčín + LS Brno + VK Slavia

1947 závod se nekonal 9. 1948 ČVK Brno 10. 1949 Sokol Brno

38. 1977 spol. LS Brno + Slavia 39. 1978

s pol. Tatra Smíchov + Sj Vyšehrad – Blesk + Bohemians + Spolana Neratovice

11. 1950 Sokol Brno

40. 1979 spol. Slavia + Sj Litoměřice

12. 1951 Sokol Roudnice

41. 1980 spol. SVŠT Bratislava + LS Brno

13. 1952 Sokol Brno


14. 1953 Sokol Olomouc

43. 1982 spol. VK Slavia Praha + Bohemians Praha

15. 1954 Spartak Stalingrad


16. 1955 Spartak Brno


17. 1956 Spartak Brno

46. 1985 spol. LS Brno + Zbroj. Brno

18. 1957 spol. Děčín + Ústí + Praha

47. 1986 spol. Spartak Praha 4 – ČVK + Bohemians






50. 1989 spol. LS Brno + Slavia SVŠT Bratislava

22. 1961 Spartak Závody 9. května

51. 1990 spol. Smíchov + Otrokovice + ČVK Praha

23. 1962 Dynamo Děčín

52. 1991 spol. SK Smíchov + ČVK Praha

24. 1963 spol. Sj Vyšehrad + ČKD Praha

53. 1992 spol. SK Smíchov + ČVK Praha

25. 1964 spol. Chem. Ústí + Děčín 26. 1965 spol. Chem. Ústí + Děčín 27. 1966 Spartak Praha 4 – ČVK

Založení Ženského veslařského klubu Praha v roce 1931 posunulo ženské veslování z víceméně rekreační podoby v několika mimopražských klubech na vyšší stupínek. Závod ženských osem byl prvně odstartován 10. června 1934 a tři zúčastněné posádky (ŽVK Praha, VK Libeň, Sokol Smíchov II) absolvovaly vzdálenost 1 200 metrů. Až do roku 1951 se jezdilo na plátových lodích, teprve po tomto datu začaly ženy soutěžit na lodích závodních. Několikrát se však závod pro nedostatečný počet přihlášených lodí nekonal (1937–1940, 1942, 1947). Nyní se podle mezinárodních pravidel závodí na trati dlouhé 2 000 m. 96. Primátorky Zentiva 7. června 2009

54. 1993

s pol. SKS Pardubice + ČVK Praha + SK Smíchov + Bohemians + VK Blesk

55. 1994

s pol. SK Smíchov + ČVK Praha + Bohemians + VK Blesk

56. 1995

s pol. SK Smíchov + ČVK Praha + Jiskra Otrokovice + VK Blesk + Bohemians

57. 1996

s pol. SK Smíchov + VK Blesk + ČVK Praha + Spolana Neratovice

58. 1997

s pol. SK Smíchov + ČVK Praha + Bohemians Praha

59. 1998 spol. VK Blesk + Olomouc + J. Hradec 60. 1999

s pol. ČVK Praha + VK Blesk + VK Vajgar Jindř. Hradec + ČVK Pardubice

61. 2000

s pol. VK Blesk + Louny + ČVK Praha + SK Smíchov

62. 2001

s pol. SK Smíchov + Lok. Beroun + ČVK Praha + Neratovice + Sj Litoměřice

63. 2002

s pol. VK Smíchov + VK Blesk + Lok. Beroun + ČVK Praha

64. 2003

s pol. Dukla Praha + Jiskra Třeboň + VK Slavia Praha + VK Blesk

65. 2004

s pol. Dukla Praha + VK Slavia Praha + VK Blesk

66. 2005

s pol. Dukla Praha + VK Slavia Praha + VK Blesk + VK Přerov

67. 2006

s pol. VK Slavia Praha + VK Slavia Děčín + VK Olomouc

68. 2007

s pol. VK Slavia Praha + VK Přerov + VK Olomouc

69. 2008

spol. VK Slavia Praha + VK Olomouc + Děčín + VK Přerov

Osmiveslice žen sponzorem závodu je společnost SMP CZ

SPOLEČNĚ K ÚSPĚCHU

www.smp.cz

SMP CZ, a. s., Evropská 1692/37, 160 41 Praha 6

SMP CZ, a. s.

Evropská 1692/37, 160 41 Praha 6

www.primatorky.cz

Osmiveslice juniorů – o zlaté veslo sponzorem závodu je společnost Pražská plynárenská

Vítězové závodu osmiveslic juniorů – o zlaté veslo 1. 1958 spol. Olomouc + Přerov

21. 1978 Slávia Děčín

39. 1996 spol. Bohemians + KV Mělník + VK Olomouc

2. 1959 Sp. Smíchov Tatra


40. 1997 spol. Dukla Praha + VK Blesk


23. 1980 spol. Bohemians + Sj Vyšehrad

41. 1998 spol. Dukla + Neratovice + Louny + VK Blesk

4. 1961 Slavia Bratislava

24. 1981 spol. Lok. Olomouc + Zbrojovka Brno

42. 1999 spol. Dukla Praha + Spolana Neratovice

5. 1962 Spartak Mělník

25. 1982 Zbrojovka Brno

43. 2000 spol. Dukla Praha + Neratovice + VK Slavia

6. 1963 CHZJD Bratislava

26. 1983 spol. Zbrojovka Brno + LS Brno

7. 1964 TJ Naftové motory Smíchov

27. 1984 spol. Vyšehrad + Litoměřice



9. 1966 Spartak Závody 9. května

29. 1986 spol. Blesk + ČVK Praha


30. 1987 spol. SVSM Dukla Praha + SVSM ČSTV Praha




32. 1989 spol. ČVK Praha + Blesk + Smíchov + Liberec


33. 1990 spol. Dukla Praha + Blesk + ČVK Praha + Tatra

14. 1971 LS Brno

34. 1991 spol. Dukla + ČVK + VK Blesk + Neratovice

15. 1972 Lokomotiva Olomouc 16. 1973 LS Brno 17. 1974 LS Brno 18. 1975 spol. VK Blesk + Tatra Smíchov

7. června 2009

46. 2003

s pol. Dukla Praha + Slavoj Litoměřice + Slávia Děčín + VK Kondor Brandýs

47. 2004

s pol. Dukla Praha + VK Blesk + VK Smíchov + VK Kondor Brandýs

48. 2005

s pol. Dukla Praha + Slavia Děčín + VK Slavia Praha + ČVK Praha

50. 2007

s pol. VK Smíchov + Lokomotiva Beroun + VK Slavia Praha

51. 2008

s pol. VK Slavia Praha + VK Smíchov + Lok. Beroun + KVM Mělník + Roudnice + Brandýs

s pol. Dukla + Otrokovice + Hodonín + Slavia + ČVK Praha + J. Hradec + SK Smíchov

38. 1995 spol. Pardubice + Dukla + VK Blesk + Brandýs


s pol. Dukla Praha + Spolana Neratovice + Slavoj Litoměřice + Bohemians

36. 1993

37. 1994 VK Olomouc

K poslední změně v délce trati došlo opět v závislosti na úpravě pravidel Mezinárodní veslařské federace, která v polovině 80. let prodloužila trať pro ženy a juniory na 2 000 m. V souvislosti s mezinárodním názvoslovím také došlo k přejmenování na závod juniorů.

45. 2002

s pol. Dukla Praha + Pardubice + ČVK Praha + Louny + Otrokovice + Litoměřice + Neratovice 49. 2006 spol. VK Olomouc + Dukla Praha + VK Štětí

20. 1977 spol. Tatra Smíchov + Bohemians

Zpočátku se závodilo na plátových lodích a na vzdálenost jednoho kilometru. Od čtvrtého ročníku již juniorské osmy jezdily na závodních lodích a trať se tehdy prodloužila v souladu se změnou závodních pravidel pro tuto kategorii na 1 500 metrů.

s pol. Dukla Praha + Jindřichův Hradec + ČVK Pardubice + VK Hodonín + LS Brno

35. 1992

19. 1976 spol. Zbrojovka Brno + LS Brno

Jedná se o první závod pro mládež v rámci pořadu Primátorek. Jako vložený závod se osmy dorostenců jezdily neoficiálně již od roku 1950. Závod byl zlegalizován v roce 1958 pod názvem Osmy dorostenců, kdy Praha 4 věnovala putovní cenu. Iniciátorem akce byl dlouholetý trenér ČVK Vácha, který později tragicky zahynul…

44. 2001

Zákaznická linka: 840 555 333

www.ppas.cz

Osmiveslice dorostenek – o cenu VK Blesk sponzorem závodu je OC Chodov

Vítězky závodu osmiveslic dorostenek o putovní cenu VK Blesk 1. 2001 VK Olomouc 2. 2002 spol. VK Slavia + VK Přerov + Sj Litoměřice 3. 2003 spol. Děčín + VK Slavia + Neratovice 4. 2004 spol. Sp. Neratovice + VK Ohře Louny 5. 2005 VK Blesk + J. Třeboň + Bohemians Praha 6. 2006 Mělník + Sj Litoměřice + ČVK Pardubice 7. 2007 Mělník + Neratovice + Děčín + Brandýs 8. 2008 Mělník + Sj Litoměřice + ČVK Pardubice

Závod osem dorostenek O putovní cenu VK Blesk byl založen na podnět Valné hromady Českého veslařského svazu jako podpora mládežnického veslování v ženských katego riích. Zúčastnit se ho mohou dorostenky ve věku 16 a 17 let a jezdí se na trati dlouhé 1 500 m. Odměnou za zařazení tohoto závodu byl vysoký počet přihlášených lodí. Přejme si, aby se tento trend podařilo udržet i v letošním 9. ročníku.

Osmiveslice veteránek Poprvé se objevily v programu v roce 1996 jako odnož od původně společného závodu veteránských

osem. Oficiálně tedy závod založen nebyl, ale byl jak Českým veslařským svazem, tak i organizáto-

Vítězky závodu osmiveslic veteránek 1. 1996 kat. A: VK Blesk kat. B: VK Slavia 2. 1997 kat. A: spol. ČVK Praha + VK Blesk kat. B: VK Slavia + Slavoj Litoměřice 3. 1998 kat. B: VK Slavia kat. D: SK Smíchov 4. 1999 kat. A: spol. LS Brno + ČVK Pardubice kat. C: VK Slavia Praha 5. 2000 kat. A: spol. VK Blesk + ČVK Praha kat. B: Slavoj Litoměřice kat. C: VK Slavia Praha kat. D: SK Smíchov 6. 2001 kat. A: Slavoj Litoměřice kat. B: spol. VK Slavia Praha + ČVK Praha


7. 2002 kat. A: VK Olomouc kat. B: spol. Sj Litoměřice + Chemička Ústí kat. C: VK Slavia Praha kat. D: VK Slavia Praha kat. E: VK Smíchov 8. 2003 kat. B: spol. ČVK Praha + Slavia + Neratovice kat. C: VK Slavia Praha 9. 2004 kat. B: spol. VK Olomouc + LS Brno kat. C: VK Slavia Praha 10. 2005 kat. B: spol. VK Olomouc + LS Brno kat. C: VK Slavia Praha + Argonauten Wien 11. 2006 kat. C: VK Slavia Praha 12. 2007 kat. C: VK Slavia Praha 13. 2006 kat. C: VK Slavia Praha

ry z SK Smíchov přirozeně přijat a i dalšími pořadateli je respektován. Vznik závodu lze přisoudit zájmu bývalých závodnic o veteránské veslování. Častá účast posádek na veteránských srazech totiž ukázala, že existuje slušná naděje, že se na tyto závody přihlásí několik lodí.

Osmiveslice veteránů

Vítězové závodu veteránských osmiveslic mužů 1. 1973

Sj Vyšehrad – Blesk

22. 1994 kat. A: SVK Břeclav

2. 1974


kat. B: SK Smíchov

kat. C: VK Olomouc

3. 1975

spol. Št. Bratislava + SVŠT Bratislava

kat. C: Bohemians

kat. D: VK Slavia Praha

4. 1976


kat. D: spol. ČVK Praha + VK Blesk

5. 1977

Spartak Praha 4 – ČVK

kat. F: spol. VK Vajgar J. Hradec + Třeboň

6. 1978


23. 1995 kat. B: SVK Břeclav

7. 1979


8. 1980


9. 1981

Bohemians ČKD Praha

10. 1982

Bohemians ČKD Praha

11. 1983


kat. B: SVK Břeclav

12. 1984


kat. C: Slavoj Litoměřice

13. 1985


14. 1986

spol. Jiskra Třeboň + Sp. Roudnice

15. 1987

Spartak Praha 4 – ČVK

16. 1988

spol. ČVK + Slavia Praha

17. 1989

spol. ČVK + Slavia Praha

18. 1990 kat. B: Tatra Smíchov kat. C: spol. Blesk + Tatra Smíchov 19. 1991 kat. B: spol. ČVK Praha + Slavia kat. C: spol. Blesk + SK Smíchov 20. 1992 kat. A: SK Smíchov kat. B: spol. ČVK Praha + Slavia

kat. D: spol. ČVK Praha + VK Slavia Praha 24. 1996 kat. B: SVK Břeclav kat. D: spol. ČVK + VK Slavia Praha 25. 1997 kat. A: VK Blesk

26. 1998 kat. A: VK Moravia Uherské Hradiště kat. B: ČVK Pardubice 27. 1999 kat. B: SVK Břeclav kat. C: VK Slavia Praha 28. 2000 kat. A: VK Blesk

21. 1993 kat. A: SVK Břeclav kat. B: SK Smíchov kat. C: Bohemians kat. D: spol. ČVK Praha + Blesk kat. F: spol. J. Hradec + Třeboň + Blesk

kat. E: ČVK Praha 33. 2005 kat. A: spol. LS Brno + ČVK Brno + VK Přerov kat. B: VK Blesk kat. C: VK Olomouc kat. D: VK Slavia Praha kat. E: Chemička Ústí kat. F: ČVK Praha 34. 2006 kat. B: VK Blesk kat. C: ČVK Pardubice kat. D: VK Slavia Praha kat. E: VK Olomouc kat. F: ČVK Praha 35. 2007 kat. A: ČVK Brno + VK Přerov + LS Brno kat. B: VK Blesk

kat. B: SVK Břeclav

kat. C: ČVK Pardubice

kat. C: VK Slavia Praha

kat. D: VK Olomouc

kat. D: ČVK Praha

kat. E: Bohemians Praha

kat. E: SK Smíchov 29. 2001 kat. A: SVK Břeclav kat. B: ČVK Praha

kat. C: spol. Neratovice + Jindřichův Hradec 30. 2002 kat. A: VK Blesk kat. D: spol. Blesk + SK Smíchov

32. 2004 kat. B: VK Blesk

kat. B: VK Ohře Louny

kat. F: ČVK Praha 36. 2008 kat. A: ČVK Brno + VK Přerov + LS Brno kat. B: spol. VK Blesk + ČVK Praha kat. C:

spol. ČVK Praha + VK Smíchov + Bohemians + Dukla Praha


kat. D: VK Slavia Praha

kat. E: spol. ČVK Praha + Dukla + VK Blesk

kat. E: Chemička Ústí n. L.

kat. F: VK Smíchov

kat. F: Bohemians Praha

31. 2003 kat. B: VK Blesk

kat. G: ČVK Praha


Rozvoj veteránského veslování ve světě inspiroval v roce 1973 funkcio náře Spartaku Praha 4 – ČVK, aby při příležitosti jubilejního 60. ročníku primátorských osmiveslic přidali do programu závod také pro ty veslaře, kteří již v hlavní soutěži nestartují. Zakladatelé věnovali pro vítěze putovní cenu – dřevěný štít. Řadu let se jezdilo pouze v sobotu, protože mezi startujícími bývá řada funkcionářů, kteří mají povinnosti při nedělním programu Primátorek. Závodí se na typickou veteránskou vzdálenost 1 000 m. V roce 1993 věnoval osmám veteránů věčně putovní cenu primátor hlavního města Prahy.

www.primatorky.cz

TJ Bohemians Praha založeno 1923 | 86 let

ost

ký m ovs and Barr


Plav e bazé cký n

ká

s

Jere men kova řans

mian

Podolí

Mod

Bohe

Bar ran dov ský m

TJ Bohemians Modřanská 51/1107 Praha 4, Podolí Mgr. Petr Škvor e-mail: [email protected] tel.: 603 331 769 www.vkbohemians.cz www.bohemianstj.cz

ost

l

ne

Žlut

tu

é láz

ně

ý sk ov ích Zl

Z Prahy 4-Podolí až na olympijské hry. Zdá se ti to nemožné? Náš odchovanec Jakub Makovička se zúčastnil OH 2008 v Pekingu v posádce s Václavem Chalupou, kde obsadili skvělé osmé místo. Náš oddíl má bezmála devadesátiletou tradici, za tu dobu jsme vychovali mnoho špičkových závodníků. Loděnice VK Bohemians leží v příjemném prostředí na podolské straně Vltavy, před čerpací stanicí Agip. Máme vlastní veslařský bazén, několik posiloven, velkou tělocvičnu a saunu. Každoročně pořádáme letní a zimní soustředění. Moderní loděnice, zkušení trenéři,Shell nový lodní park a kamarádský kolektiv – to vše ti nabídneme, pokud budeš chtít začít s tímto sice namáhavým, ale krásným sportem.

Agip

Partneři klubu

VK Blesk založeno 1879 | 130 let

Veslařský klub Blesk letos oslavuje stotřicáté výročí svého založení. Generace veslařů, které prošly naší loděnicí, určily i naší filozofii, naše myšlení. Výchova ke slušnosti, k úctě vůči svým kamarádům i sportovním soupeřům jsou hlavními principy života Veslařského klubu Blesk. Smysl pro respektování pravidel sportovních, ale i těch obyčejných, lidských zákonů jest součástí této filozofie. VK Blesk je mistrem České republiky družstev počtvrté v řadě za sebou (2005–2008).

Shell

el

n tu

Žlut é

lázn ě

ý sk ov ích Zl

Podolí

Partneři klubu

Jere men kova

Mod

řans

ká

ost Bar ran dov ský m

Plav e bazé cký n

VK B

lesk

Veslařský klub Blesk Veslařský ostrov 62 Praha 4, Podolí [email protected] www.vkblesk.cz

Agip

•DLAŽDIČSKO• •ASFALTÉRSKÉ• •PRÁCE•

ost

ký m ovs and Barr

Sarajevská 17 Praha 2 120 00 tel.: 222 560 202 fax: 222 560 404 e-mail: [email protected] www.dap.cz

www.primatorky.cz

ČVK Praha založeno 1905 | 104 let

Český veslařský klub Praha hledá nové veslaře a veslařky! Zájemci ve věku 10–16 let se mohou hlásit v loděnici ČVK Praha na Veslařském ostrově v Podolí nebo na telefonu 777 849 615. Nabízíme sportovní vyžití v klidném prostředí centra Prahy, rozvoj fyzické i psychické kondice, výbornou partu a příjemnou atmosféru, kvalitní odborné vedení tréninků úspěšnými mladými trenéry, tři soustředění ročně – zimní, jarní a letní.

Shell

el

n tu

Žlut é

lázn ě

ý sk ov ích Zl

Podolí

Jere men kova

Mod

řans

ká

ost Bar ran dov ský m

Plav e bazé cký n

ČVK

Prah

a

ČVK Praha Veslařský ostrov 59 Praha 4 – Podolí Jan Navrátil – 777 849 615 Jana Vejražková – 777 834 670 Ivan Stanef – 728 928 143 [email protected] www.cvkpraha.cz

Agip

ký m ovs and Barr ost

Členy vítězné osmy 95. Primátorek v roce 2008 byli i odchovanci ČVK Karel Neffe – na stroku, Jakub Friedbereger – na čísle 4 a Jakub Zof – na čísle 3, trenér Josef Blecha je rovněž odchovancem ČVK.


VK Slavia Praha založeno 1885 | 124 let

Členové veslařského klubu Slavia Praha jsou v posledních letech jedněmi z nejúspěšnějších českých veslařů. Za vše chny jmenujme Jakuba Hanáka – stříbro na OH v Athénách na párové čtyřce, Mirku Knapkovou – dvojnásobnou vicemistryni světa a mistryni Evropy na skifu a Jitku Antošovou s Gabrielou Vařekovou – dvojnásobné juniorské mistryně světa, dvojnásobné mistryně světa do 23 let a mistryně Evropy na dvojskifu. Obě jmenované ženské posádky byly i ve finále na OH v čínském Pekingu. Osmiveslice VK Slavia v posledních sedmi letech nikdy nechyběla ve finále Primátorek.

Jiráskův

Resslova

most

Rašínovo nábřeží

a Prah lávia břeží VK S ejší ná

Hoř

á Zborovsk

Veslařský klub Slavia Praha Nábřežní 87, Praha 5 (pod Jiráskovým mostem) Václav Škvára – 605 855 471 Ivana Varhulíková – 604 257 511 [email protected] www.vkslavia.cz

Palackého

most

Partneři klubu

www.primatorky.cz

VK Smíchov založeno 1927 | 82 let

7. června 2009

Žlut

VK Sm ká řans Mod

Bar ran dov ský m ost

ký m ovs and Barr


Podolí

Jere men kova

ost

l

ne

tu

é láz

ně

íchov

Shell

ý sk ov ích Zl

Veslařský klub Smíchov Strakonická 1135/2, Praha 5 (první budova od Barrandovského mostu na levém břehu Vltavy) [email protected] www.vksmichov.cz

Plav e bazé cký n

Přijďte si zaveslovat na Smíchov! Nabízíme sportovní aktivitu pro každého bez rozdílu věku na vodě i na břehu pod dohledem zkušených trenérů a závodní přípravu pro zájemce ve věku 10–18 let.

Agip

Partneři klubu

96. Primátorky Zentiva

Recommend Documents