90. léta XIX. století • umění X technický rozvoj? J. Vrchlický: Dolů s křídly! (Lumír 1890) „Hleďte blázna: v době páry, elektřiny zázraku honí rýmy, za obrazy létá kdesi v oblaku! (…) Dolů s křídly! Chleba! Chleba! neustává křičet dav, všecko umění je přepych a jen výron zbrklých hlav…“
• „fin de siècle“ (zklamání v představě o „volném člověku“, ideály vnímány jako zrazené či neuskutečněné iluze) • proměna stylu („účtování“ se stylem ruchovců a lumírovců)
Česká moderna Ta víra v lepší časy budoucnosti… Ve změně všeho září beze změny jak maják, jehož zlaté plameny se lijí v bouř a ve tmu zoufalosti. Tu člověk, když mu ráj byl zavřený, se našel ve své teskné šílenosti – ta jako odkaz otců vznešený jde s lidstvem od věčnosti do věčnosti. Teď došel k nám… Mře naše století, před sebou tmu a na rtech prokletí. Čtem závěť už… zní otřepaně dost, ne poklad ani zásvit jediný, jen zas ta víra v lepší budoucnost – a už i ta má značné trhliny… (J. S. Machar, Sonet na sklonku století)
Česká moderna Mé koleno se zbožně chvěje jak měl bych kleknout v úžasu, když sněním duše obraz spěje mých šťastných druhů z Parnasu. Hle „věštec“ tu, tam „kníže“ trůní, zde „králi“ tři, tam „slavík“ zas, a kol hlav nádhernou jim vůni kadidla sije modrojas. (…) Já nesmím nazvat „sladkým pěním“ svých nevázaných veršů dav, jen s trudem mnohých, lopocením, dám myšlence své prostý háv. (J. S. Machar, Sloky polemické)
Česká moderna Vliv nastupujících uměleckých směrů • realismus (depatetizace námětů i uměleckého výrazu)
• impresionismus (tříbení smyslů čtenáře, schopnost osobního prožitku uměleckého díla)
• symbolismus (vlastní výpověď o světě, obraznost, metaforičnost, nadsázka; volný verš)
• secese (slučování prvků realismu, impresionismu a symbolismu – „zklidnělá“ krása, soulad; užité umění – plakáty)
Secese ve výtv. umění a architektuře
Manifest České moderny (1895) • Kritická činnost je tvůrčí prací (umělecko-vědeckou), rovnocenným „literárním žánrem“ • Proti okázalému zdůrazňování „českosti“: „Buď svým a budeš českým.“ • Požadavek individualismu (individuality) v umění i politice: „Individualita nade vše, žitím kypící a život tvořící…“ • Požadavek svobody slova a přesvědčení
Česká moderna
Josef Svatopluk Machar (1864 – 1942) • • • •
nar. v Kolíně gymnaziální studia v Praze dlouholetý pobyt ve Vídni publikování v Času (fejetony, literární i politické úvahy) • angažmá ve „sporu o Hálka“ • po r. 1918 poslancem Nár. shromáždění, generálním inspektorem Čs. armády
Česká moderna
Josef Svatopluk Machar - dílo Confiteor Tristium Vindobona Letní sonety (b. Sonet na sklonku století) Podzimní sonety (b. Sonet o sobě) Zde by měly kvést růže (lyrická básnická dramata) Svědomím věků (bás. cyklus)
Fr. Gellner a J. Haussmann o J. S. Macharovi Má každý v mládí svoje pletky. Machar kdys potkal sufražetky, a jaktě přirozeno jest, vzdych´: „Zde by měly růže kvést!“ Nad hlavou metrem přísně mával a kdo je větší, přirovnával, zda Hálek nebo Neruda. Však byla z toho ostuda. (Fr. Gellner) V čele jel co avantgarda pražských uzenářů sbor, ještě před ním na Pegasu Generální Inspektor. (J. Haussmann)
Česká moderna
Antonín Sova (1864 – 1928) • nar. v Pacově • gymnaziální studia v Pelhřimově, Táboře, Písku • studium práv v Praze • novinářská činnost, ředitel městské knihovny • lyrická poezie, vliv impresionismu a symbolismu
Česká moderna
Antonín Sova - dílo Realistické sloky (realismus) Květy intimních nálad (impresionismus) Vybouřené smutky (symbolismus) Ještě jednou se vrátíme (symbolismus, impresionismus; b. Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy)
Česká moderna
Antonín Sova - dílo A teď! kdy nevzpomněl jsem snad, vše se tu chystám zanechat, na plavbu bych se vydal rád, proč jdete vadnout na můj sad? A teď! kdy nevzpomněl jsem snad, vše se tu chystám zanechat, na plavbu bych se vydal rád, proč jdete vadnout na můj sad? ... vnitřní rým
Česká moderna
Otokar Březina (1868 – 1929) • • • •
nar. v Počátkách vl. jm. Václav Jebavý po maturitě učitelská práce vliv díla „prokletého básníka“ Charlese Baudelaira • představitel symbolismu • náboženské symboly, mysticismus
Česká moderna
Otokar Březina - dílo Větry od pólů Svítání na západě (reflexívní poezie; vliv Nietzschovy filozofie; b. Tys nešla) Stavitelé chrámu Ruce
Český symbolismus a dekadence
Karel Hlaváček (1874 – 1898) • nar. v Praze-Libni • pův. z dělnického prostředí • studium na FF (francouzština, francouzská literatura) • zájem o malířství – autor ilustrací, portrétů • spolupráce s měsíčníkem Moderní revue • člen Sokola • představitel symbolismu a dekadence
Český symbolismus a dekadence
Karel Hlaváček (dvojportrét)
Český symbolismus a dekadence
Karel Hlaváček - dílo Sokolské sonety Pozdě k ránu (vliv poezie Paula Verlaina; b. Dva hlasy; Záhada)
Mstivá kantiléna (dekadence)
Český symbolismus a dekadence
Karel Hlaváček: Mstivá kantiléna To bylo lstivé kyrie, jež navečer vsí pustou lkalo, za naše pole, které dlouhou bázní neplodné se stalo – to byla prosba za teplo, jež hlas náš, mdlý a nevyspalý, pro naše ženy chtěl, jež dlouhou bázní neplodné se staly. To bylo lstivé kyrie za naše mladé ženy lysé, my za ně denně prosili a štkali, ve tmách plazili se, my bez reptání každým hladem pro ně mřeli ve svém žití – však tímto hladem, Pane, tímto hladem nechtěli jsme mříti!
Český symbolismus a dekadence
Karel Hlaváček: Mstivá kantiléna To bylo lstivé kyrie, jež navečer vsí pustou lkalo, za naše pole, které dlouhou bázní neplodné se stalo – to byla prosba za teplo, jež hlas náš, mdlý a nevyspalý, pro naše ženy chtěl, jež dlouhou bázní neplodné se staly. To bylo lstivé kyrie za naše mladé ženy lysé, my za ně denně prosili a štkali, ve tmách plazili se, my bez reptání každým hladem pro ně mřeli ve svém žití – však tímto hladem, Pane, tímto hladem nechtěli jsme mříti!
Český symbolismus a dekadence
Karel Hlaváček: Mstivá kantiléna motivy pustý kraj strach únava, vyčerpání hlad život X smrt pokora X vzdor
