9. funkční období
306 Zpráva o vývoji Evropské unie v roce 2013
2014
Zpráva o vývoji Evropské unie v roce 2013
Zpracovala Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR ve spolupráci s resorty. Schváleno Výborem pro Evropskou unii dne 27. května 2014.
Obsah Obsah ..................................................................................................................... 2 Úvod ...................................................................................................................... 4 1. Obecné záležitosti ............................................................................................. 5 Kohezní politika EU ............................................................................................................... 5 Rozšíření EU .......................................................................................................................... 5 Veřejné zakázky ..................................................................................................................... 5 Evropské politické strany ....................................................................................................... 5
2. Finanční a ekonomické záležitosti .................................................................... 6 Hospodářská politika .............................................................................................................. 6 Zdanění ................................................................................................................................... 6 Rozpočet EU a Víceletý finanční rámec 2014 – 2020 ........................................................... 6 Účetnictví a audit ................................................................................................................... 7 Cla .......................................................................................................................................... 7 Finanční sektor ....................................................................................................................... 7 Finanční stabilita EU a eurozóny ........................................................................................... 8 Prohlubování HMU ................................................................................................................ 9 Statistika ................................................................................................................................. 9 Hospodářská soutěž .............................................................................................................. 10 Veřejná podpora ................................................................................................................... 10
3. Konkurenceschopnost ..................................................................................... 11 Vnitřní trh ............................................................................................................................. 11 Výzkum a vývoj, inovace ..................................................................................................... 11 Politika malých a středních podniků .................................................................................... 12 Právo obchodních společností .............................................................................................. 13 Duševní vlastnictví ............................................................................................................... 13 Ochrana spotřebitele ............................................................................................................. 13 Průmyslová politika.............................................................................................................. 14 Technická harmonizace ........................................................................................................ 14
4. Doprava, telekomunikace, energetika ............................................................. 16 Silniční doprava.................................................................................................................... 16 Železniční doprava ............................................................................................................... 16 Letecká doprava ................................................................................................................... 16 Horizontální otázky a sítě ..................................................................................................... 16 Energetická strategie a vnitřní trh s energií .......................................................................... 17 Jaderná energetika ................................................................................................................ 17 Vnější dimenze ..................................................................................................................... 18 Jednotný telekomunikační trh .............................................................................................. 18 Telekomunikační infrastruktura ........................................................................................... 18 Digitální agenda ................................................................................................................... 18 Služby informační společnosti a poštovní služby ................................................................ 19
5. Životní prostředí .............................................................................................. 20 Ochrana životního prostředí ................................................................................................. 20 Ochrana klimatu ................................................................................................................... 21
6. Zaměstnanost, sociální politika a zdraví ......................................................... 22 Zaměstnanost a sociální politika .......................................................................................... 22 Veřejné zdraví ...................................................................................................................... 22 2
Léčiva a zdravotnické prostředky......................................................................................... 23 Ostatní .................................................................................................................................. 23
7. Vzdělávání, mládež a sport ............................................................................. 24 Vzdělávání, mládež a sport .................................................................................................. 24 Kultura a audiovize .............................................................................................................. 24
8. Zemědělství a rybolov ..................................................................................... 25 Společná zemědělská politika .............................................................................................. 25 Společná rybářská politika ................................................................................................... 25 Zdraví zvířat a rostlin ........................................................................................................... 25 Tabákové výrobky ................................................................................................................ 26
9. Justice a vnitřní věci ........................................................................................ 27 Práva občanů ........................................................................................................................ 27 Justiční spolupráce v trestních věcech ................................................................................. 27 Justiční spolupráce v civilních věcech ................................................................................. 27 E-justice ................................................................................................................................ 28 Justice Scoreboard ................................................................................................................ 28 Azylová a migrační politika ................................................................................................. 28 Schengen a ochrana hranic ................................................................................................... 29 Volný pohyb osob ................................................................................................................ 29 Vízová politika ..................................................................................................................... 29 Vnitřní bezpečnost................................................................................................................ 30 Ochrana osobních údajů ....................................................................................................... 31 Fondy EU v oblasti vnitřních věcí........................................................................................ 31
10. Vnější vztahy ................................................................................................. 32 Transatlantické vztahy.......................................................................................................... 32 Evropská politika sousedství ................................................................................................ 32 Východní partnerství ............................................................................................................ 32 Blízký východ a severní Afrika ............................................................................................ 32 Jižní sousedství ..................................................................................................................... 32 Asie, Afrika a Latinská Amerika a Karibik.......................................................................... 32 Asie....................................................................................................................................... 32 Subsaharská Afrika .............................................................................................................. 33 Latinská Amerika a Karibik ................................................................................................. 33 Evropská služba pro vnější činnost ...................................................................................... 33 Společná bezpečnostní a obranná politika ........................................................................... 33 Lidská práva ......................................................................................................................... 33 Rozvojová spolupráce a humanitární pomoc ....................................................................... 33 Boj proti terorismu ............................................................................................................... 34 Problematika sankcí ............................................................................................................. 34 Fondy vnější spolupráce EU ................................................................................................ 34 OSN ...................................................................................................................................... 34 Společná obchodní politika .................................................................................................. 35 Multilaterální agenda............................................................................................................ 36 Bilaterální agenda ................................................................................................................. 36
3
Úvod Zpráva o vývoji Evropské unie v roce 2013 (dále jen „Zpráva“) je vládou předkládána každoročně v souladu s § 119a odst. 1 písm. a) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, v platném znění. Zpráva byla zpracována Sekcí pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR na základě příspěvků a připomínek jednotlivých resortů. Vzhledem k usnesení Senátu Parlamentu ČR č. 363 ze dne 30. října 2013 jsou ve zprávě zohledněna i usnesení, která k vybraným aktům přijal Senát Parlamentu ČR, popř. i Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR nebo její Výbor pro evropské záležitosti. Zpráva je členěna podle jednotlivých politik EU. V první polovině roku 2013 vykonávalo předsednictví v Radě EU Irsko (IE PRES). V druhé polovině roku koordinovalo činnost Rady litevské předsednictví (LT PRES). Zpráva by se měla soustředit na konkrétní výsledky činnosti institucí EU dosažené v průběhu roku 2013. Avšak s ohledem na skutečnost, že volební období Evropského parlamentu (EP) končí v květnu 2014, je v některých oblastech, zejména pak v případě významných aktů, komentován i vývoj v roce 2014. V oblasti evropských záležitostí byl v roce 2013 zcela klíčovou událostí vstup Chorvatska do EU jakožto dvacátého osmého státu. K hlavním prioritám rozhodně patřilo projednávání návrhů týkajících se bankovní unie, konkrétně návrh na vytvoření jednotného mechanismu dohledu, a v druhé polovině roku 2013 návrh nařízení na vytvoření jednotného mechanismu pro řešení krize bank. V roce 2013 pokračovalo uvolňování jednotlivých částí dříve schválené finanční pomoci pro destabilizované státy. V květnu 2013 schválila eurozóna finanční pomoc Kypru. Koncem roku 2013 Irsko úspěšně dokončilo ozdravný hospodářský program vázaný na finanční pomoc EU a eurozóny. Podobně Španělsko koncem roku 2013 úspěšně dokončilo program na ozdravení tamního bankovního sektoru. Na konci roku 2013 byl plénem EP schválen Víceletý finanční rámec. Ke zvýšení blahobytu občanů a posílení růstového potenciálu ekonomiky by do značné míry měla přispět legislativa přijatá v roce 2013 v oblasti kohezní politiky, která upravuje čerpání prostředků z fondů EU v období 2014-2020. Vláda bude usilovat o efektivní využívání těchto prostředků, a to nejen pro účely zintenzivnění výstavby infrastruktury, ale také pro financování projektů, které znamenají udržení nebo vznik pracovních míst, a to hlavně v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. V oblasti vnitřního trhu, která patří k dlouhodobým prioritám ČR, bylo zcela zásadní, že se v roce 2013 Evropské komisi (EK) podařilo představit všechny návrhy opatření vyplývající z tzv. Aktu o jednotném trhu II, kde je obsaženo dvanáct prioritních opatření a další související iniciativy pro vnitřní trh. Jedná se o opatření směřující mimo jiné k dalšímu rozvoji dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury, digitálního vnitřního trhu a přeshraničního elektronického obchodu, pracovní mobility občanů a posílení důvěry spotřebitelů. Z pohledu ČR jako země s nejvyšším podílem průmyslu na HDP je velmi dobrou zprávou, že v průběhu roku 2013 byla na unijní úrovni věnována intenzivní pozornost oživení průmyslové politiky a posílení průmyslu.
4
1. Obecné záležitosti Kohezní politika EU Během IE PRES a LT PRES probíhala finální fáze vyjednávání balíčku návrhů nařízení EU upravujících právní rámec čerpání fondů EU v programovém období 2014-2020 (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský námořní a rybářský fond). Dne 20. listopadu 2013 byl schválen balíček nařízení EU k politice soudržnosti plénem EP a 17. prosince 2013 došlo k jeho formálnímu schválení i Radou GAC. Určité zpoždění však měly např. pokyny EK pro geografické jednotky obsahující rámec pro posuzování naplňování předběžných podmínek ze strany ČS, jež byly rozeslány až v únoru 2014, stejně tak jako šablona pro obsah Dohody o partnerství. Rozšíření EU Dne 1. července 2013 se 28. členským státem EU stalo Chorvatsko. Přístupové rozhovory s Černou Horou postupovaly dobrým tempem. Celkové vyznění hodnotící zprávy EK o pokroku z října 2013 bylo pozitivní. EK v ní konstatuje, že tempo přístupových rozhovorů bude záviset na pokroku v oblasti právního státu. V roce 2013 nedošlo k žádnému pokroku v přístupových rozhovorech Islandu. V přístupových jednáních s Tureckem došlo v roce 2013 po období stagnace k dílčímu pokroku. V listopadu byla po více než třech letech otevřena další kapitola (kapitola 22 „Regionální politika“), v pořadí čtrnáctá z celkových 35 kapitol. V prosinci 2013 rozhodla EU o zahájení přístupových jednání se Srbskem a schválila k tomu příslušný negociační rámec. Jednání byla zahájena v lednu 2014. Navzdory doporučením EK stále nedošlo k zahájení přístupových rozhovorů s Makedonií kvůli sporu s Řeckem ohledně názvu makedonského státu. Rovněž nebyl udělen kandidátský status Albánii a rozhodnutí bylo odsunuto na jednání Evropské rady (ER) v červnu 2014. Bosna a Hercegovina nebyla ani v roce 2013 kvůli dlouhotrvající vnitropolitické krizi schopná splnit podmínky pro vstup dohody o stabilizaci a přidružení v platnost a pro podání přihlášky ke členství v EU. Kosovo zahájilo v říjnu 2013 jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení. Veřejné zakázky V průběhu roku 2013 probíhalo vyjednávání a následné schválení nových směrnic, které regulují oblast veřejných zakázek v ČS EU. Jedná se o směrnici o zadávání veřejných zakázek, směrnici o zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a nově i směrnici o udělování koncesí. ČR je povinna, jakož i ostatní ČS, do 17. dubna 2016 převzít nová pravidla do vnitrostátního právního řádu. MMR v současné době pracuje na přípravě zcela nového zákona o veřejných zakázkách. Evropské politické strany V průběhu roku 2013 dále pokračovalo projednávání návrhu nařízení o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací, které nově zakotví jejich právní subjektivitu v právním řádu EU. EP schválil kompromisní znění návrhu v prvním čtení na svém plenárním zasedání v dubnu 2014.
5
2. Finanční a ekonomické záležitosti Hospodářská politika Mezi priority IE PRES a LT PRES patřila co nejrychlejší dohoda ohledně balíčku dvou legislativních návrhů k posílení rozpočtového dohledu nad zeměmi eurozóny se zvláštními ustanoveními pro ty z nich, které čerpají mezinárodní finanční pomoc (tzv. „two-pack“). Politické dohody nad tímto balíčkem bylo dosaženo na březnové Radě ECOFIN a two-pack vstoupil v účinnost v květnu 2013. Mezi další priority patřilo dodržování Paktu o stabilitě a růstu spolu s implementací Evropského semestru. V lednu 2013 vstoupila v platnost Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. Fiskální pakt), kterou na ER v březnu 2012 podepsalo 25 ČS EU (smlouvu nepodepsaly pouze ČR a Spojené království). Tato mezinárodní smlouva byla uzavřena mimo právní rámec EU. K obratu v pozici ČR k Fiskálnímu paktu došlo s nástupem nové vlády ČR na začátku roku 2014. Souhlas s návrhem na přistoupení ČR k Fiskálnímu paktu vláda vyslovila dne 24. března 2014 a postoupila jej Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s přístupem. Zdanění V průběhu roku 2013 pokračovalo projednávání návrhu směrnice o zavedení daně z finančních transakcí (FTT). Poté, co ER dospěla v červnu 2012 k závěru, že jednomyslnou shodu ohledně FTT nelze v dohledné době nalézt, schválila Rada ECOFIN 1 dne 22. ledna 2013 rozhodnutí o povolení posílené spolupráce. Následně 14. února představila EK návrh směrnice na zavedení FTT v režimu posílené spolupráce. Od té doby probíhají jednání na pracovní úrovni. K reakci na usnesení Senátu č. 241 z 21. června 2013 lze konstatovat, že podrobné hodnocení dopadů návrhu nebylo doposud EK předloženo a že ČR se v souladu se svou dosavadní pozicí i nadále staví odmítavě k zavedení daně FTT, resp. neshledala důvody pro zavedení FTT jako relevantní. Nelze však vyloučit, že výše uvedená pozice ČR bude revidována, neboť nová vláda otevřela diskusi o možné úpravě stávající pozice ČR. Na schůzi vlády dne 5. května 2014 požádal předseda vlády 1. místopředsedu vlády a ministra financí o předložení stanoviska k aktualizaci rámcové pozice k návrhu, které by mělo zohlednit rovněž možnost zapojení ČR do posílené spolupráce v této oblasti. Toto stanovisko bylo předloženo Výboru pro EU dne 27. května 2014. Dalším významným pokrokem v oblasti daní bylo schválení mandátu pro EK k vyjednávání změny dohod o zdanění úroků z úspor se třetími zeměmi v květnu 2013 v kontextu revidované směrnice o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, která byla přijata až v roce 2014. ČR podporovala jak přijetí mandátu, tak i revizi uvedené směrnice. V závěru roku 2013 EK představila návrh směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o standardizované přiznání k dani, a návrh směrnice o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (tzv. dividendová směrnice). Rozpočet EU a Víceletý finanční rámec 2014 – 2020 Na konci roku 2013 byl schválen (plénem EP dne 19. listopadu 2013, Radou dne 2. prosince 2013) Víceletý finanční rámec 2014 – 2020 (VFR). Celkový objem VFR byl schválen
1
Hlasování se kromě CZ zdržely též LU, MT a UK.
6
ve výši 960 mld. EUR v závazcích (908 mld. EUR v platbách). 2 V rámci kompromisu s EP Rada akceptovala možnost přezkumu v podobě zhodnocení fungování finančního rámce, které předloží EK do konce roku 2016, a přistoupila na omezenou flexibilitu plateb i závazků. Rozpočet EU pro rok 2014 byl schválen Radou dne 19. listopadu 2013 a plénem EP o den později. Konečná výše rozpočtu byla schválena ve výši 142,065 mld. EUR v závazcích a 135,126 mld. EUR v platbách. Účetnictví a audit V roce 2013 došlo k významnému posunu ve vyjednávání několika legislativních návrhů, především pak návrhu směrnice o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků (tzv. směrnice o účetnictví). V únoru 2014 byla Radou COCOM schválena novela směrnice týkající se zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými společnostmi a skupinami. Novela směrnice o povinném auditu a návrh nařízení o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu byly schváleny Radou EU v dubnu 2014. Cla V prosinci 2013 bylo přijato nařízení, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (tzv. program Clo 2020). V prosinci 2013 rovněž EK uveřejnila návrh směrnice o právním rámci Unie, který se týká porušení celních předpisů a sankcí. Finanční sektor V roce 2013 bylo hlavní prioritou projednávání návrhů týkajících se bankovní unie (směrnice a nařízení o kapitálových požadavcích, nařízení o jednotném mechanismu dohledu, směrnice o krizovém řízení, nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krize bank, směrnice o schématech pojištění vkladů). V souladu s usnesením Senátu č. 115 ČR v průběhu jednání upozorňovala na nevhodnost postupného předkládání návrhů s tím, že vhodnější by bylo projednat všechny předpisy najednou v rámci jednoho balíku. Tlak na urychlené projednání a přijetí všech předpisů však znemožnil prosazení tohoto postupu. ČR při vyjednávání legislativy bankovní unie kladla důraz na to, aby jejím ustavením nedošlo k narušení volného trhu a aby bylo v co možná největší míře zachováno rovné postavení mezi zúčastněnými a nezúčastněnými ČS. Co se týče možného narušení jednotného trhu přístupem pouze některých bank k prostředkům Evropského mechanismu stability (ESM), které zmiňuje Senát ve svých usneseních č. 115 a 392, pak lze konstatovat, že tyto prostředky mohou využívat ČS eurozóny, kterým toto právo plyne z účasti v ESM (o přímé rekapitalizaci bank se jednalo, v tuto chvíli však není možná). Toto potenciální narušení jednotného trhu tak nelze dávat do přímé spojitosti s ustavením bankovní unie. Součástí balíčku bankovní unie naopak v současnosti není žádný veřejný backstop či záruka. V první polovině roku 2013 pokračovalo projednávání návrhu směrnice a nařízení o kapitálových požadavcích. Návrhy byly schváleny Radou i EP v červnu 2013. Rovněž byly projednávány návrhy na vytvoření jednotného mechanismu dohledu (Single Supervisory Mechanism – SSM), který představuje jednu z hlavních součástí bankovní unie. Jedná se o nařízení o Evropské centrální bance (ECB) a novelu nařízení o činnosti 2
Ceny r. 2011.
7
Evropského orgánu pro bankovnictví. V dubnu 2013 byla uzavřena dohoda mezi Radou a EP, pokud jde o finální podobu návrhů. Nařízení byla poté formálně schválena EP dne 12. září 2013 a následně Radou dne 15. října 2013. Zavedením SSM dojde k přenesení některých dohledových pravomocí z národních orgánů dohledu zemí eurozóny na ECB. Podstatnou roli při rozhodování bude zastávat nově vytvořená Rada dohledu, v níž zasednou jmenovaní členové a také zástupci dohledových orgánů ČS. Silné postavení národních orgánů dohledu, které by zohlednilo jejich věcné know-how, mj. požadoval i Senát ve svém usnesení č. 115. Dále byl projednáván návrh směrnice zřizující rámec pro ozdravení a řešení krizí úvěrových institucí a obchodníků s cennými papíry (tzv. směrnice o krizovém řízení). V prosinci 2013 bylo dosaženo politické dohody na finálním znění směrnice. Dne 15. dubna 2014 byl návrh schválen EP a následně Radou dne 6. května 2014. V druhé polovině roku 2013 byl projednáván návrh nařízení na vytvoření jednotného mechanismu pro řešení krize bank (Single Resolution Mechanism – SRM), který představuje nedílnou součást bankovní unie. Na mimořádném zasedání Rady ECOFIN dne 18. prosince 2013 Rada k návrhu přijala obecný přístup a rovněž rozhodla, že některé podstatné náležitosti týkající se fungování Jednotného fondu pro řešení krize bank (jehož vytvoření je součástí návrhu o SRM) a další související ustanovení (zejména problematika mimosmluvní odpovědnosti unijních institucí) budou řešeny formou mezivládní dohody, která bude doplňovat nařízení o SRM. Finální kompromisní text byl odsouhlasen Radou dne 27. března 2014 a EP dne 15. dubna 2014. Konečná podoba SRM zaručuje silnou roli nově vzniklému Jednotnému výboru pro řešení krizí (SRB) složeném z tzv. stálých (expertních) členů a rovněž ze zástupců rezolučních orgánů zúčastněných ČS. Návrh resolučního rozhodnutí SRB potvrzuje EK, v otázce veřejného zájmu a využití prostředků Fondu je do rozhodování zapojena i Rada EU. Zároveň se podařilo dosáhnout takových hlasovacích mechanismů v rámci SRB, které nebudou zvýhodňovat žádnou skupinu zúčastněných států. Zmíněné prvky byly při vyjednávání pro ČR prioritami, zcela v souladu s usnesením Senátu č. 392. Konečný text mezivládní dohody byl ČS k podpisu a následné ratifikaci předložen dne 21. května 2014. Dále se podařilo schválit návrh směrnice o systémech pojištění vkladů. Politickou dohodu na finálním znění směrnice se podařilo uzavřít v prosinci 2013. Dne 15. dubna 2014 byl návrh schválen EP. Rada se také věnovala návrhu novely směrnice a nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFID II/ MiFIR), ke kterému přijala obecný přístup v červnu 2013. V roce 2013 byl rovněž projednáván návrh směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu a návrh nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků. K oběma těmto návrhům byly v dubnu 2014 vypracovány finální kompromisní návrhy, které budou schvalovány jako balíček na COREPERu v květnu 2014. Finanční stabilita EU a eurozóny V roce 2013 pokračovalo uvolňování jednotlivých částí dříve schválené finanční pomoci eurozóny (z Evropského nástroje finanční stability - EFSF), resp. eurozóny a EU (z Evropského mechanismu finanční stabilizace - EFSM) pro Řecko, resp. Portugalsko 3. Finanční pomoc eurozóny pro Řecko v rámci tzv. druhého balíčku byla schválena v březnu 2012, finanční pomoc EU a eurozóny pro Portugalsko byla schválena v květnu 2011. Oběma zemím poskytuje finanční pomoc též Mezinárodní měnový fond.
3
8
V květnu 2013 schválila eurozóna finanční pomoc Kypru z ESM v objemu 9 mld. EUR 4 podmíněnou tříletým ozdravným hospodářským programem. Koncem roku 2013 Irsko úspěšně dokončilo ozdravný hospodářský program vázaný na finanční pomoc EU a eurozóny5 schválenou v roce 2010. Podobně Španělsko koncem roku 2013 úspěšně dokončilo program na ozdravení tamního bankovního sektoru, podpořený půjčkou od eurozóny (z ESM) v objemu do 100 mld. EUR schválenou v červenci 2012. Z této půjčky Španělsko nakonec použilo 41,3 mld. EUR. Prohlubování HMU V návaznosti na závěry ER z prosince 2012 pokračovala v roce 2013 intenzivní diskuse o prohlubování hospodářské a měnové unie (HMU), a to konkrétně v oblastech: ex ante koordinace hospodářských reforem, sociální dimenzi HMU, dvoustranných smluvních ujednáních a mechanismech solidarity. V březnu uplynulého roku EK zveřejnila k tomuto tématu dva nelegislativní dokumenty: i) sdělení Směrem k prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unii – Koordinace ex ante týkající se plánů zásadních reforem hospodářské politiky a ii) sdělení Směrem k prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unii - Zavedení nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost. Obě sdělení byla v průběhu roku předmětem diskusí mezi ČS, v jejichž rámci ČR vystupovala plně v souladu s příslušnými usneseními obou parlamentních komor. V případě ex ante koordinace hospodářských reforem vyjádřila ČR s návrhy principiální souhlas, přičemž však zároveň zdůraznila nutnost co nejširšího využití stávajících nástrojů koordinace a rovněž potřebu plně respektovat pravomoci národních parlamentů při tvorbě hospodářské politiky. Ohledně dvoustranných smluvních ujednání a mechanismů solidarity vláda při jednání varovala před rizikem morálního hazardu navrhovaných opatření a opakovaně vyzvala k předložení bližších detailů. Obecně vláda preferovala dobrovolnou účast ČS mimo eurozónu na obou případných nástrojích, jež se dle závěrů ER z prosince 2013 podařilo prosadit. V říjnu 2013 EK rovněž zveřejnila sdělení Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie. Na základě tohoto sdělení EK představila novou sledovací tabulku sociálních ukazatelů, tzv. scoreboard, která bude tvořit součást každoroční Společné zprávy o zaměstnanosti. Téma prohlubování HMU bylo hlavní náplní červnové i říjnové ER. Zásadní vývoj však zejména kvůli zdrženlivým pozicím většiny ČS zaznamenán nebyl. Dílčího posunu v projednávání bylo dosaženo na prosincové ER, která ve svých závěrech zformulovala určité konkrétní prvky dvoustranných smluvních ujednání a potvrdila důležitost lepšího sledování sociálních aspektů hospodářských politik v EU. Na žádost ČS by problematika dvoustranných smluvních ujednání a mechanismů solidarity měla být dále projednána ER v říjnu 2014, a to na základě detailnější zprávy předsedů ER a EK. Statistika Důležitým úkolem v oblasti statistiky byla v roce 2013 příprava na zavedení nového systému národních a regionálních účtů (dle nařízení EP a Rady č. 549/2013). V platnost vstoupila také nová právní úprava demografické statistiky. Byla zahájena příprava nařízení o poskytování a kvalitě statistik při makroekonomické nerovnováze. V průběhu roku bylo věnováno značné 4 5
EU se na finanční pomoci pro Kypr nepodílí, MMF poskytl 1 mld. EUR. A též MMF.
9
úsilí také dokončení novely nařízení o evropské statistice, která si kladla za cíl posílit nezávislost a důvěryhodnost statistiky a statistických institucí v rámci EU. Jednání však nevedla k úspěšnému závěru, a proto téma zůstává i nadále otevřeno. Hospodářská soutěž V oblasti hospodářské soutěže nedošlo v roce 2013 k přijetí zásadních legislativních změn. V červnu 2013 bylo zahájeno projednávání návrhu směrnice o náhradě škod způsobených protisoutěžním jednáním. Začátkem roku 2014 proběhl trialog (přípravy na trialog) se zástupci ČR aktivně účastnili a jeho výsledkem bylo přijetí finálního kompromisního znění návrhu na úrovni COREPERu, které výslovně zohlednilo stanovisko a návrhy ČR. EP následně návrh schválil v první polovině roku 2014. Během roku 2013 EK zahájila veřejnou konzultaci k návrhu zjednodušení procesu přezkumu spojování podniků v rámci nařízení EU o fúzích. V rámci platformy European Competition Network (ECN) vzniklo několik doporučení o klíčových kompetencích v oblasti šetření a rozhodovacího procesu. Veřejná podpora V roce 2012 navrhla EK rozsáhlou reformu za účelem modernizace pravidel veřejné podpory. V lednu 2013 EP přijal rezoluci o modernizaci veřejné podpory, která plně podpořila tuto iniciativu a její cíle.
10
3. Konkurenceschopnost Vnitřní trh V průběhu roku 2013 EK představila všechny návrhy opatření, které vyplývají z tzv. Aktu o jednotném trhu II (SMA II), který EK vydala v říjnu 2012 a který obsahuje dvanáct prioritních opatření a další související iniciativy pro vnitřní trh. Jedná se o opatření směřující mimo jiné k dalšímu rozvoji dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury, digitálního vnitřního trhu a přeshraničního elektronického obchodu, pracovní mobility občanů a posílení důvěry spotřebitelů. Tyto oblasti patří mezi dlouhodobé priority ČR. Jednotlivé návrhy měly být projednány a přijaty do konce funkčního období EP, tedy do května 2014. Senát usnesením z března 2013 podpořil urychlené přijetí opatření v prioritních oblastech týkajících se rozvoje plně integrovaných sítí v rámci jednotného trhu; podpory přeshraniční mobility občanů a podniků; podpory digitálního hospodářství v celé Evropě a posilování sociálního podnikání a důvěry spotřebitelů. Na konci roku 2013 probíhalo u většiny návrhů vyjednávání mezi evropskými institucemi. Na Radě pro energetiku v prosinci 2013 byla podpořena zpráva Rady k Akčnímu plánu pro dokončení vnitřního trhu s energií. Pokroku bylo dosaženo také ve vyjednávání čtvrtého železničního balíčku (směrnice o železniční interoperabilitě, o železniční bezpečnosti, nařízení k železniční agentuře). Do konce funkčního období v roce 2014 se dá očekávat také dosažení dohody u návrhu k modernizaci insolvenčních pravidel. V oblasti dlouhodobých investičních fondů a v případě směrnice o platebních službách na vnitřním trhu nebo mnohostranných mezibankovních poplatků nedošlo v roce 2013 k projednávání návrhů EK, a proto vyjednávání v těchto oblastech nebudou do konce funkčního období EP uzavřena. Potřebu dalšího rozvoje sektoru služeb a inovací vyzdvihla ER v říjnu 2014 ve svých závěrech, kde vyzvala EK, aby do března 2014 vydala zprávu ohledně reforem v oblasti služeb v ČS a poskytla více vodítek, jak postupovat při odstraňování bariér. V listopadu 2013 EK vydala Zprávu o stavu integrace jednotného trhu, která je příspěvkem k Roční analýze růstu pro rok 2014. Tuto zprávu vydala EK podruhé a jejím smyslem je podat přehled o stavu integrace vnitřního trhu v roce 2013 a identifikovat klíčové oblasti vnitřního trhu s největším prorůstovým potenciálem (služby, energetika, doprava, finanční služby a digitální ekonomika) a nejzávažnější nedostatky a překážky pro další integraci vnitřního trhu v těchto oblastech. Výzkum a vývoj, inovace V roce 2013 byla pozornost zaměřena především na schválení legislativního balíčku ustavující program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014-2020). Dne 10. července 2013 EK zveřejnila balíček investic do inovací, který má přispět ke zvýšení dopadů investic do VaVaI ve prospěch ekonomického růstu. Součástí balíčku jsou čtyři legislativní návrhy ustavující partnerství v oblasti veřejného sektoru a dále pět legislativních návrhů umožňujících vznik partnerství veřejného a soukromého sektoru, která budou implementována v rámci programu Horizont 2020. Společně s návrhy zveřejnila EK Sdělení Partnerství veřejného a soukromého sektoru v programu Horizont 2020: účinný nástroj k dosažení inovací a růstu v Evropě, které podtrhuje význam a důležitost partnerství veřejného a soukromého sektoru, a to zejména ve vztahu k dosažení cíle strategie Evropa 2020 v podobě investic do VaVaI ve výši 3 % HDP EU do roku 2020. K tomuto sdělení přijal Senát usnesení č. 376, v němž podporuje důležitost partnerství veřejného a soukromého sektoru pro budování ekonomiky založené na znalostech.
11
V průběhu projednávání legislativních návrhů tak ČR podporovala zachování navrhované výše rozpočtu pro jednotlivá partnerství. Dále byly v září 2013 zveřejněny dva klíčové dokumenty EK doprovázející sdělení EK Stav Unie inovací v roce 2012 – urychlit změnu; a to sdělení představující návrh jednotného inovačního indikátoru a první zpráva o pokroku v Evropském výzkumném prostoru. V rámci implementace Paktu pro růst a zaměstnanost zařadilo IE PRES mezi své priority posílení podpory výzkumu a inovací zejména se zaměřením na malé a střední podniky včetně zlepšení přístupu MSP k rizikovému kapitálu. Společným tématem IE a LT PRES bylo zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu prostřednictvím podpory výzkumu, vývoje a inovací a využití nových technologií s důrazem na klíčové technologie. V únoru 2013 EK a EIB podepsala Memorandum o porozumění, ve kterém se dohodly na prioritizaci financování projektů zaměřených na klíčové technologie. EK v březnu 2013 vydala Sdělení o stavu Unie inovací v roce 2012, ve kterém identifikuje další oblasti, na které se v budoucnu zaměří při implementaci Unie inovací: koncept „open innovation“ a znalostní transfer, větší důraz na inovační politiku regionů prostřednictvím implementace strategie inteligentní specializace, zlepšení podmínek pro inovativní podniky nebo inovace ve veřejné správě. V červnu 2014 EK zveřejní sdělení k inovační ekonomice, které by mělo reflektovat i opatření Unie inovací. V září 2013 představila EK ukazatel inovačních výsledků (Innovation Indicator), který udává míru, v jaké jsou myšlenky z inovativních odvětví schopny dosáhnout tržního uplatnění. EK v současné době dále pracuje na upřesnění tohoto ukazatele. V roce 2013 EK provedla revizi koncepce spolupráce ve formě Evropských inovačních partnerství, doporučení se týkají efektivnějšího modelu řízení, monitoringu plnění cílů nebo zlepšení spolupráce a zapojení jednotlivých účastníků. Z dalších iniciativ EK v oblasti inovační politiky můžeme zmínit spuštění Business Innovation Observatory, představení Akčního plánu pro design nebo činnost pracovní skupiny pro pokročilé výrobní technologie pro čistou produkci. Politika malých a středních podniků V lednu 2013 zveřejnila EK Akční plán podnikání 2020 – Opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě. Akční plán pro podnikání představuje cestovní mapu pro aktivity na úrovni EU i ČS k uvolnění podnikatelského potenciálu Evropy, odstranění existujících překážek a obnovení kultury podnikání v Evropě. K Akčnímu plánu proběhla politická debata na Radě pro konkurenceschopnost v únoru 2013 a neformální Radě pro konkurenceschopnost v červenci 2013. V průběhu roku 2013 bylo dosaženo shody na nařízení zřizujícím Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (2014–2020) – COSME. Neformální Rada COCOM se v květnu 2013 soustředila především na malé a střední podniky (MSP). Bylo potvrzeno, že z hlediska MSP je klíčový podnikatelský duch, podpora start-upům, pomoc při přizpůsobení se novým podmínkám či při zahájení podnikání a lepší dostupnost finančních prostředků. Jednání bylo zaměřeno také na otázku internacionalizace MSP a jak ji úspěšně provést.
12
Právo obchodních společností Na expertní úrovni pokračovaly diskuse k návrhu nařízení o statutu evropské nadace (FE), který EK předložila v únoru 2012. Cílem návrhu je zavést v oblasti práva EU další jednotnou nadnárodní právní formu vedle dnes již existujících evropských forem společností. Duševní vlastnictví V dubnu 2013 zveřejnila EK návrh nařízení doplňující nařízení Rady č. 207/2009 o ochranných známkách Společenství, návrh novely směrnice, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, a návrh nařízení EK pozměňující nařízení (ES) č. 286/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (tzv. známkový balíček). Cílem je modernizace evropského systému ochranných známek. Na základě připomínek ČS po prvním pročtení návrhu směrnice vytvořilo LT PRES kompromisní text. Další kompromisní texty budou vytvořeny EL PRES a projednány v rámci pracovní skupiny v roce 2014. Dne 19. února 2013 byla 25 ČS EU podepsána Dohoda o jednotném patentovém soudu (spolu s nařízením EP a Rady (EU) č. 1257/2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, a nařízením Rady (EU) č. 1260/2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, pokud jde o příslušná ustanovení o překladu, tvoří tzv. patentový balíček). Podmínkou nabytí účinnosti patentového balíčku je ratifikace dohody alespoň 13 signatáři včetně DE, FR a UK. Praktické přípravy pro vytvoření soudu probíhají v rámci Přípravného výboru, v němž zasedají zástupci smluvních stran. V roce 2013 se konala tři zasedání, na kterých byl zejména schválen postup předvýběru budoucích soudců, byla vyhlášena veřejná konzultace návrhu jednacího řádu soudu a bylo prodiskutováno financování nákladů, jež se objevily v přípravné fázi. Práce budou pokračovat ještě v roce 2014. V červnu 2013 byla v rámci Světové organizace duševního vlastnictví přijata mezinárodní smlouva o usnadnění přístupu nevidomých k vydaným dílům (označovaná také jako Marrákešská smlouva). EU jako celek může být, obdobně jako jednotlivé ČS EU, smluvní stranou této mezinárodní smlouvy. EU smlouvu podepsala v roce 2014, s ratifikací však vyčká, až bude provedena analýza kompatibility této smlouvy s právem EU. Během celého roku 2013 byl intenzivně projednáván návrh směrnice EP a Rady o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu. Směrnice, po zohlednění pozměňovacích návrhů EP, byla přijata na jaře 2014. V závěru roku 2013 EK předložila návrh směrnice o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním. Cílem je zakotvit základní standardy pro ochranu obchodního tajemství v EU. Projednávání návrhu je nyní finalizováno v Radě EU. Ochrana spotřebitele Během IE PRES a EL PRES byl intenzivně projednáván legislativní balíček k bezpečnosti spotřebitelských výrobků a dozoru nad trhem, který EK schválila v únoru 2013. Tento balíček obsahuje nařízení o bezpečnosti spotřebitelských výrobků a nařízení o dozoru nad trhem s výrobky. S ohledem na deklarovaný význam balíčku jej EK zařadila mezi opatření v rámci Aktu o jednotném trhu II. EP schválil svou pozici v prvním čtení v dubnu 2014, avšak Rada prozatím k dohodě nedospěla. Důvodem je rozdílné stanovisko ČS k ustanovení zakotvujícímu povinné označování výrobků zemí původu (čl. 7 návrhu nařízení o bezpečnosti spotřebních výrobků).
13
V průběhu roku 2013 byl dále projednáván návrh nařízení o programu Spotřebitelé pro období 2014–2020. Návrh nařízení navazuje na přecházející program pro období 2007–2013 a jeho cílem je posílit postavení spotřebitele a zajistit ochranu jejich práv. Nařízení bylo schváleno v únoru 2014. EK také zveřejňovala pravidelné Hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích ve vybraných odvětvích. V červenci 2013 byla zveřejněna část Hodnotící zprávy, která je věnovaná podmínkám spotřebitelů (Consumer Conditions Scoreboard). Na základě těchto zpráv budou provedeny hloubkové studie s cílem odhalit a odstranit příčiny nedostatečné funkčnosti trhu. Průmyslová politika Rada COCOM se v únoru 2013 zabývala aktuální problematikou ocelářského průmyslu v Evropě. Kladně bylo hodnoceno konání kulatého stolu k této problematice na vysoké úrovni, které zorganizovala EK. Po roční práci byl v červnu 2013 přijat Akční plán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě. Senát ČR Akční plán přivítal svým usnesením č. 366. Zahrnuje kombinaci opatření EK a ČS, týkajících se obchodu, surovin, zákonných výdajů, změny klimatu, energie, životního prostředí, zaměstnanosti a výzkumu a vývoje. Plán je monitorován a hodnocen skupinou zástupců průmyslu, zaměstnanců v tomto odvětví a ČS s významným podílem ocelářského průmyslu, které předsedá EK. V květnu 2013 se Rada COCOM zabývala průmyslovou politikou. V září 2013 se pak zaměřila na rámcové podmínky pro konkurenceschopný průmysl a na nová sdělení k obrannému a bezpečnostnímu sektoru a k ocelářskému průmyslu. EK představila nový balíček dokumentů, který vydala 24. září 2013 a který hodnotí konkurenceschopnost EU, ČS a stav průmyslu v EU a implementaci sdělení k průmyslové politice z října 2012. V prosinci 2013 se Rada pro konkurenceschopnost věnovala obrannému průmyslu v kontextu přípravy prosincové ER. Ministři v debatě zdůraznili, že konkurenceschopná evropská obranná a průmyslová základna (EDTIB) je předpokladem pro inovace, růst a zaměstnanost. Za LT PRES, které navázalo na předchozí projednávání pod taktovkou Irska, byly schváleny emisní limity CO 2 z lehkých užitkových vozidel a z osobních automobilů (Evropský parlament je schválil v lednu resp. v únoru 2014). Během roku 2013 byly na úrovni pracovních skupin a šerpů projednávány kapitoly závěrečné zprávy CARS 2020 (bezpečnost silničního provozu, vnitřní trh, elektromobilita a alternativní paliva, zahraniční obchod, problematika restrukturalizace, podpora výzkumu a vývoje). V květnu 2014 je předpoklad schválení Závěrečné zprávy. Senát svým usnesením č. 244 iniciativu EK CARS 2020 v obecné rovině podpořil. Technická harmonizace V oblasti technické harmonizace bylo v roce 2013 aktivnější LT PRES, kterému se podařilo dosáhnout významnějších úspěchů. Za nejvýznamnější lze považovat skutečnost, že byly po dvouletém projednávání ukončeny diskuse nad balíčkem devíti směrnic nového přístupu uváděných do souladu s nařízením 768/2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh. Tato iniciativa byla důležitým krokem v provádění legislativního rámce, který byl přijat v roce 2008 jako součást „balíčku týkajícího se zboží“. V návaznosti na přijetí tohoto balíčku byly zahájeny také diskuse nad přepracovaným zněním další ze směrnic nového přístupu, a to z oblasti tlakových nařízení, která nebyla zařazena ve výše uvedeném balíčku s ohledem na skutečnost, že kromě nového 14
legislativního rámce bylo nutné její text přizpůsobit také legislativě z oblasti nebezpečných látek. S ohledem na značné úsilí vynaložené LT PRES došlo v druhé polovině roku 2013 také v rámci 1. čtení k ukončení projednávání technického předpisu o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, a v rámci 2. čtení bylo přijato nařízení o hladině akustického tlaku motorových vozidel. IE i LT PRES se zaměřily na dosažení maximálního možného posunu v projednávání technického předpisu s přímou působností z oblasti dodávání rádiových zařízení na trh, což umožnilo jeho přijetí na počátku EL PRES. V druhé polovině roku 2013 pokračovaly intenzivnějším způsobem diskuse nad návrhem nařízení o zjednodušení převodu motorových vozidel registrovaných v jiném ČS zaměřeném na zlepšení fungování jednotného trhu v této oblasti, nicméně se nepodařilo dosáhnout na technické úrovni dohody a na počátku roku 2014 bylo s ohledem na požadavek některých ČS na provedení dodatečného posouzení dopadů projednávání pozastaveno. A v neposlední řadě zahájilo LT PRES projednávání nařízení o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall u motorových vozidel předloženým EK s cílem zajistit interoperabilitu a kontinuitu služeb systému eCall v EU. Návrh nebyl dále projednáván a byl předán EL PRES, které předloží návrh obecného přístupu k tomuto návrhu ke schválení Radě COCOM 26. května 2014.
15
4. Doprava, telekomunikace, energetika Silniční doprava Za IE PRES i LT PRES byl intenzivně projednáván balíček předpisů týkající se technické způsobilosti vozidel. V červnu 2013 byl na Radě TTE přijat obecný přístup k návrhu nařízení o silničních technických prohlídkách a návrh směrnice o registračních dokladech vozidel. Finální kompromisní znění mezi Radou a EP bylo dojednáno za LT PRES. Za LT PRES se zároveň podařilo uzavřít dlouho vyjednávaný návrh nařízení o digitálních tachografech, který výrazně přispěje k dodržování pravidel v silniční nákladní dopravě. Železniční doprava V oblasti železniční dopravy bylo zahájeno projednávání IV. železničního balíčku. Tento soubor legislativních a nelegislativních návrhů kompletně reviduje stávající unijní legislativu s cílem dokončit liberalizaci železničního trhu a zvýšit konkurenceschopnost železniční dopravy. V roce 2013 byly přijaty obecné přístupy Rady k návrhu směrnice o bezpečnosti železnic a návrhu směrnice o interoperabilitě železničního systému. Projednávání technické části v Radě bylo dokončeno v březnu 2014 přijetím obecného přístupu k návrhu nařízení o Evropské agentuře pro železnice. Pozice EP k celému IV. železničnímu balíčku, tedy k technické i politické části, byla přijata v dubnu 2014. Projednávání témat politické části balíčku (otevírání trhu ve vnitrostátní osobní dopravě a pravidla oddělení dopravce od provozovatele infrastruktury) nebylo v Radě doposud zahájeno. Usnesení VEZ PSP č. 323 a usnesení VZEU č. 251 Senátu ČR bylo při projednávání agendy v rámci Rady zohledněno. Některé navržené pravomoci ERA byly ponechány nadále v kompetenci ČS EU. Letecká doprava V červnu 2013 byl na Radě TTE přijat obecný přístup Rady k návrhu nařízení o hlášení událostí v civilním letectví. Předpis byl na začátku roku 2014 přijat. Za LT PRES bylo také zahájeno projednávání dvou návrhů nařízení týkajících se práv cestujících v letecké dopravě. Tato agenda je dlouhodobě intenzivně projednávána, v rámci Rady se však doposud nepodařilo nalézt kompromisní znění akceptovatelné pro většinu ČS. EP přijal svou pozici k návrhu v dubnu 2014. V červnu 2013 byl vydán EK Balíček Jednotného evropského nebe (SES) 2+. LT PRES k tomuto tématu uspořádalo neformální zasedání ministrů dopravy, které se uskutečnilo 15. září 2013 ve Vilniusu. Negativní postoj většiny ČS k tomuto návrhu je jedním z hlavních důvodů, proč tento návrh nebyl doposud detailněji projednáván v rámci Rady. Postoj EP byl přijat v dubnu 2014. Horizontální otázky a sítě Za IE PRES došlo ke schválení klíčového strategického materiálu v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury. Rada a EP se shodli na finálním textu návrhu nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T). V lednu 2013 EK vydala návrh směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, ve kterém jsou stanoveny požadavky na počet, respektive hustotu rozmístění dobíjecích stanic na alternativní paliva v jednotlivých ČS. Po velmi složitých jednáních se za LT PRES podařilo v prosinci 2013 dojednat obecný přístup Rady. Úspěšná byla i následná jednání s EP, v dubnu 2014 došlo ke schválení návrhu směrnice (usnesení VEZ PSP č. 322 podporuje schválenou rámcovou pozici ČR a bylo tedy zohledněno).
16
V roce 2013 byl rovněž projednán návrh nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS. Z pohledu ČR se jednalo o velmi důležitý návrh s ohledem na umístění administrativního sídla GSA v Praze. Důležitým aspektem bylo sjednotit návrh nařízení s hostitelskou smlouvou mezi ČR a GSA. To se podařilo. V říjnu byl na Radě TTE přijat obecný přístup. Začátkem roku 2014 došlo k dohodě mezi EP a Radou. Energetická strategie a vnitřní trh s energií IE PRES obecně dosáhlo substantivní dohody nad návrhem předpisu o nástroji k propojení Evropy (CEF), nicméně formální schválení proběhlo až za LT PRES. Skrze tento finanční nástroj (5,85 mld. EUR) bude moci být mezi lety 2014 – 2020 financováno 248 projektů. Pokud jde o energetickou sektorovou část CEF, došlo během IE PRES k formálnímu potvrzení dohody dosažené CY PRES a přijetí nařízení pro transevropské energetické sítě (TENs-E). Za LT PRES bylo v oblasti financování energetických projektů v infrastruktuře přijato delegované nařízení seznamu projektů společného zájmu (PCI projekty). Tyto projekty jsou klíčové pro zřízení moderní EU infrastruktury a potažmo pro úspěšné fungování trhu s energií. EK také uveřejnila balíček dokumentů o státních intervencích na trhu, týkajících se přiměřenosti výroby, schémat podpory obnovitelných zdrojů a opatření na straně poptávky. EK v březnu 2013 přijala Zelenou knihu o rámci klimatické a energetické politiky do roku 2030 a současně k tématu proběhla veřejná konzultace. V prosinci bylo započato projednávání Rámce pro politiku klimatu a energetiky do roku 2030, u kterého se LT PRES snažilo prosazovat individuální přístup k jednotlivým ČS z důvodu jejich odlišné situace v oblasti nerostných surovin a klimatických podmínek. Samotné sdělení Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020-2030 EK předložila 22. ledna 2014 spolu s dalšími dokumenty. Diskuse o podobě energetické politiky mezi lety 2020 a 2030 s ohledem na klimatické cíle a konkurenceschopnost je nyní jedním z hlavních témat EL PRES a bude i pro IT PRES. Energetika se stala i jedním z hlavních témat květnové ER, která se zabývala problémem vysokých cen energií, jejich dopady na konkurenceschopnost EU a dokončením vnitřního energetického trhu v EU. Výsledkem diskuse o opatřeních k zajištění fungování vnitřního trhu bylo přijetí závěrů k dokončení vnitřního energetického trhu na červnové Radě pro energetiku, kde ČR velmi úzce spolupracovala se zeměmi V4 a podařilo se tak v závěrech zakotvit problém přetoků elektřiny z Německa přes území ČR. LT PRES zaměřilo svou činnost na dokončení vnitřního trhu EU s energií do roku 2014 a podařilo se mu na úrovni sektorové Rady v prosinci přijmout zprávu, kterou následně vzala na vědomí ER. Usnesení PSP a Senátu k problematice v oblasti energetiky ke sdělení EK k fungování vnitřního trhu s energiemi a k Zelené knize pro klima energetiku do roku 2030 byla při formulaci a prosazování pozic ČR plně respektována. Jaderná energetika V oblasti jaderné energetiky bylo schváleno nařízení, kterým se zakládá nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a pokračovalo projednávání návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2009/71/EURATOM, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Diskuse o tomto návrhu pokračují i za EL PRES.
17
Vnější dimenze Za IE PRES došlo k dohodě s EP o návrhu směrnice o těžbě plynu a ropy na moři („offshore“ těžba). Cílem tohoto nařízení je stanovení jasných pravidel pro výzkumné a těžební aktivity ropy a plynu v moři, které sníží rizika spojená s tímto typem činnosti. Jednotný telekomunikační trh Stěžejním dokumentem, který byl v září 2013 předložen k projednání, je návrh nařízení stanovující opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a k dosažení propojeného kontinentu. Cílem návrhu má být posun směrem k jednotnému trhu elektronických komunikací, kde občané i podniky budou mít přístup ke službám elektronických komunikací bez ohledu na to, kde v Unii jsou tyto služby poskytovány. Telekomunikační infrastruktura IE PRES i LT PRES se dále věnovaly projednávání návrhu nařízení o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES o hlavních směrech Unie pro rozvoj telekomunikačních sítí. Návrh nařízení vymezuje projekty společného zájmu, které by měly stimulovat celoevropský rozvoj vysokorychlostních širokopásmových sítí a infrastruktury digitálních služeb. LT PRES se podařilo nalézt shodu s EP, přičemž nástroj se s ohledem na snížený rozpočet zaměřuje spíše na projekty rozvoje infrastruktury digitálních služeb, než na projekty budování širokopásmové infrastruktury. V průběhu IE PRES byl k jednání předložen návrh nařízení o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací. Postupem diskuse se s ohledem na strukturu a obsah dokumentu ČS přiklonily k variantě změnit dokument na směrnici. Text byl schválen v únoru 2014. Usnesení Senátu č. 295 bylo zohledněno v pozici ČR, dle které ČR souhlasí s navrženými opatřeními, ačkoliv si je vědoma, že dohodnutá transpoziční lhůta do 1. ledna 2016 s aplikací opatření od 1. července 2016 je hraniční a její splnění bude vyžadovat vysoké úsilí. Digitální agenda Směrnice, kterou se mění směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru (PSI), byla přijata v průběhu IE PRES v červnu 2013. Cílem tohoto textu je maximální využití potenciálního přínosu zdrojů veřejných údajů. Působnost novelizované směrnice je rozšířena také na knihovny, muzea a archivy. V průběhu obou předsednictví se nadále projednával návrh nařízení o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu, který by měl zajistit vzájemné uznávání elektronické identifikace mezi ČS a významnou měrou přispět k dobudování jednotného digitálního trhu v EU. V únoru 2014 bylo dosaženo dohody mezi EP a Radou. V průběhu roku 2013 na národní úrovni nadále probíhalo naplňování opatření strategie EK Digitální agenda pro Evropu (DAE), což podpořil i Senát svým usnesením č. 173. Detailní přehled o stavu naplňování opatření DAE v ČR poskytuje „Zpráva o plnění opatření aktualizované Státní politiky v elektronických komunikacích Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice a o naplňování Digitální agendy pro Evropu v ČR. Důležitou událostí z pohledu digitální ekonomiky během LT PRES byla říjnová ER, která se věnovala problematice digitální agendy, inovací a služeb. Hlavy států a vlád EU 28 zde opětovně zdůraznily, že je nezbytné splnit závazek dotvoření jednotného digitálního trhu do roku 2015.
18
Služby informační společnosti a poštovní služby PSP ČR přijala v lednu 2013 usnesení k Aktu o jednotném trhu II: Společně pro nový růst. U některých opatření, navržených EK, se ČR domnívá, že není zapotřebí výrazných změn – to se týká především revize směrnice o platebních službách a opatření zaměřeného na přístup k základním platebním účtům (EK navrhuje podpořit online služby zefektivněním platebních služeb v EU). V dubnu 2013 vydala Rada EU dokument Stav dění pro rok 2013 k Akčnímu plánu pro elektronický obchod na období 2012-2015. Je zde hodnoceno 16 konkrétních opatření, jako implementace směrnice 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu, nařízení o jednotném informačním systému (JIS), problematika elektronických knih, síťové neutrality, boje proti online gamblingu nebo vytvoření Evropského centra proti kyberkriminalitě. Po vyhodnocení závěrů z veřejné konzultace zveřejnila EK Plán pro dokončení jednotného trhu s doručováním balíků: Budování důvěry v doručovací služby a podpora elektronického prodeje. Posílení trhu s doručováním balíků je v souvislosti s nakupováním online a přeshraničním doručováním zboží důležité rovněž pro poštovní operátory, pro které otevírá nové významné tržní možnosti.
19
5. Životní prostředí Ochrana životního prostředí V listopadu 2013 byl schválen 7. Akční program pro životní prostředí, který nastavuje budoucí směřování politiky životního prostředí EU do roku 2020. V rámci přípravy budoucího VFR bylo schváleno nařízení k finančnímu programu LIFE, který podporuje projekty zaměřené na ochranu přírody, klimatu a životního prostředí. Dále byla v roce 2013 po intenzivním projednávání schválena revize směrnice o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (EIA). ČR měla proti návrhu řadu zásadních výhrad, některé z nich byly obsaženy i ve stanovisku Senátu Parlamentu ČR č. 94. Ten měl za to, že návrh navzdory deklarovanému cíli nesměřoval ke zjednodušení posuzování vlivů na životní prostředí a že navrhované zavedení jednoho kontaktního místa nepřispěje k očekávanému snížení administrativní zátěže. Část z připomínek ČR se podařilo zapracovat, nicméně i tak není přijatá verze pro ČR úplně ideální. Rok 2013 byl z pohledu EU v oblasti životního prostředí zaměřen na ovzduší - EK na konci roku zveřejnila balíček upravující tuto problematiku. Byl projednán Výborem pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který ve svém usnesení souhlasí s rámcovou pozicí a uznává, že materiál je v souladu se zásadou subsidiarity. Balíček obsahuje následující dokumenty: 1) sdělení Program Čisté ovzduší pro Evropu 2) návrh směrnice o snížení emisí ze středních spalovacích zařízení 3) návrh nové směrnice o národních emisních stropech 4) rozhodnutí Rady o přijetí změn Göteborského protokolu Projednávání dokumentů bude pokračovat i za IT PRES. Schválen byl návrh nařízení o invazních druzích. K tomuto návrhu vydal Senát Parlamentu ČR doporučení vládě, v němž v základních rysech souhlasí s pozicí ČR. ČR považuje návrh za přínosný, neboť nepůvodní druhy organismů představují z hlediska biodiverzity závažný ohrožující faktor v celosvětovém měřítku, na úrovni EU a do značné míry i v ČR. Vytvoření společného evropského legislativního rámce je v tomto případě odůvodněné. Dle ČR však návrh obsahoval řadu nedostatků, které se ČR při vyjednávání pokoušela odstranit. Přínosy výsledného kompromisu nicméně převažují nad jeho nedostatky. V průběhu roku 2013 se dále podařilo dojednat nařízení o přeshraniční přepravě odpadů, jehož cílem je zlepšit implementaci stávající legislativy cestou posílení pravomocí kontrolních orgánů a výměny informací mezi ČS. V oblasti odpadů se dále začalo jednat o návrhu směrnice o omezení spotřeby plastových tašek. ČR při jejím projednávání postupuje v souladu s usnesením Senátu, které žádá ponechat ČS volnost co do opatření, jimiž bude spotřeba plastových tašek omezována, a co do typu tašek, na něž se má směrnice vztahovat. Projednávání bude pokračovat za IT PRES. V roce 2013 byly rovněž přijaty legislativní předpisy, jejichž projednávání začalo už předešlého roku: směrnice o sledovaných prioritních látkách ve vodě, směrnice o přenosných kadmiových bateriích, nařízení o recyklaci lodí, nařízení Copernicus a nařízení o implementaci Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům.
20
Ochrana klimatu Hlavním úkolem IE PRES a LT PRES v oblasti ochrany klimatu bylo vyhodnocení výsledků 18. zasedání konference smluvních stran rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, jež se uskutečnila v roce 2012 v Dauhá, a příprava společné pozice pro další zasedání v listopadu 2013 ve Varšavě. Na 19. zasedání konference smluvních stran ve Varšavě v listopadu 2013 byla schválena řada rozhodnutí pro další implementaci Úmluvy a Kjótského protokolu a také odsouhlasen harmonogram pro vyjednávání nové mezinárodní smlouvy, která má být přijata v roce 2015. V oblasti stabilizace trhu s emisními povolenkami (EU ETS) pomocí změny harmonogramu aukcí (tzv. backloading) bylo v roce 2013 dosaženo shody v prvním čtení na úpravě směrnice, která na počátku roku 2014 umožnila změnu nařízení EK a přijetí konkrétního harmonogramu přesunu povolenek. Senát v této souvislosti varoval před nepředvídatelnými zásahy do trhu s povolenkami a před tím, aby byly změny v této oblasti přijímané bez dostatečného posouzení jejich dopadů a bez souhlasu ČS. V roce 2013 se nepodařilo dosáhnout politické shody ČS k návrhu o nepřímých změnách využití území – ILUC, jelikož se vytvořila blokační menšina států považujících text PRES za příliš či naopak nedostatečně ambiciózní. Projednávání bylo proto předáno EL PRES. Dále se podařilo uzavřít v prvním čtení návrh k nařízení o F-plynech, kde se dohoda s EP jevila zpočátku obzvláště obtížná. ČR při vyjednávání prosazovala takovou variantu, která by pro ČS ani pro soukromý sektor neznamenala nárůst administrativních povinností, v souladu se stanoviskem Senátu. V průběhu roku EK představila nový návrh nařízení o monitoringu emisí z lodní dopravy a balíček k ratifikaci druhého období Kjótského protokolu a pokračovalo rovněž projednávání návrhu změny směrnice 2008/101/ES o zahrnutí emisí z letecké dopravy do EU ETS v reakci na vývoj jednání v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), které mezitím již bylo schváleno.
21
6. Zaměstnanost, sociální politika a zdraví Zaměstnanost a sociální politika V dubnu 2013 Rada přijala doporučení o zavedení záruk pro mladé lidi, které spočívají v zajištění nabídky zaměstnání, dalšího vzdělávání, odborné přípravy nebo stáže mladým lidem do 4 měsíců od začátku nezaměstnanosti. V roce 2013 bylo úspěšně dokončeno projednávání návrhu nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na období 2014-2020. Působnost fondu byla rozšířena i na důsledky hospodářské krize a na opatření k boji proti nezaměstnanosti mládeže, v souladu s pozicí ČR byla zachována jednotná míra spolufinancování, pouze se mírně zvýšila na 60 %. V prosinci 2013 dosáhla Rada dohody k rozhodnutí o posílené spolupráci veřejných služeb zaměstnanosti, na jehož základě bude založena nová Síť veřejných služeb zaměstnanosti EU, která nahradí dosavadní neformální spolupráci. Následně v roce 2014 bylo dosaženo i dohody s EP, byť oba orgány měly poněkud odlišná stanoviska k otázce povinné účasti ČS. V dubnu 2013 předložila EK návrh směrnice o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem; návrh byl v dubnu 2014 schválen. V průběhu roku 2013 pokračovalo projednávání návrhu směrnice o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (návrh předložen EK v březnu 2012); v květnu 2014 byl návrh této směrnice schválen. V rámci IE PRES byly schváleny závěry Rady k tzv. balíčku Za sociální investice pro růst a soudržnost. Dále pokračovalo na půdě Rady a EP projednávání návrhu nařízení o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, který byl rovněž projednán Senátem PČR dne 30. ledna 2013. Přijaté usnesení korespondovalo s aktivně prosazovanou pozicí ČR. Nařízení vstoupilo v platnost 12. března 2014. V tomto období rovněž pokračovalo na půdě Rady projednávání pozměněného návrhu směrnice o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv. Jednání k oběma výše uvedeným legislativním návrhům byla úspěšně zakončena za LT PRES v prosinci 2013; v dubnu 2014 byl návrh směrnice schválen. V roce 2013 se na pracovní skupině Rady pro sociální otázky projednával návrh směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních. ČR tento návrh nepodporovala, samoregulaci považovala za adekvátní řešení. V souvislosti s novým programovým prohlášením vlády MPSV připravuje změnu rámcové pozice ke směrnici. Veřejné zdraví Během roku 2013 pokračovalo projednávání návrhu nařízení, kterým se zavádí Třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020 (Zdraví pro růst). K finálnímu schválení návrhu došlo až během EL PRES v prvním čtvrtletí roku 2014. Během LT PRES bylo také ukončeno projednávání návrhu rozhodnutí o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách, které započalo již za DK PRES.
22
Léčiva a zdravotnické prostředky Během IE PRES předložila EK návrh nařízení o poplatcích, které se hradí Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA) za vykonávání činností souvisejících s farmakovigilancí humánních léčivých přípravků. Návrh byl schválen za EL PRES v únoru 2014. IE PRES pokračovalo v projednávání návrhu revize směrnice o transparentní cenotvorbě léčivých přípravků, ke kterému má ČR stejně jako ostatní ČS a EP silné výhrady. Na základě těchto skutečností EK v březnu 2013 předložila nový pozměněný návrh. LT PRES se návrhu nevěnovalo, v projednávání bude pokračovat EL PRES. Během LT PRES bylo dále v prosinci dokončeno projednávání návrhu nařízení ke klinickým hodnocením léčivých přípravků, který reviduje stávající systém zavedený v roce 2001. Během celého roku 2013 pokračovalo také projednávání návrhu nařízení ke zdravotnickým prostředkům, které mají revidovat stávající právní rámec a zlepšit kontrolu výroby zdravotnických prostředků a jejich uvádění na trh. EL PRES si tyto předpisy stanovilo jako prioritu, nicméně nelze očekávat, že jejich projednání dokončí. Ostatní V roce 2013 pokračovalo projednávání dvou návrhů nařízení o prekurzorech drog, které předložilo CY PRES na podzim roku 2012. Jedno z nařízení je zaměřeno na prevenci zneužití acetanhydridu v rámci obchodu uvnitř EU a druhé na pravidla pro sledování obchodu s prekurzory drog mezi EU a třetími zeměmi. Obě nařízení byla přijata během LT PRES. Během IE PRES byl předložen návrh směrnice z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která novelizuje pět původních směrnic a uvádí je do souladu s nařízením o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Směrnice však byla schválena v prvním čtvrtletí 2014. V prosinci 2013 bylo předloženo nařízení o nových potravinách, které novelizuje zastaralé nařízení z roku 1997. Návrh nicméně začalo projednávat až EL PRES. Během IE PRES i LT PRES byla také projednávána technická novela nařízení o biocidních přípravcích. Novela byla přijata EL PRES.
23
7. Vzdělávání, mládež a sport Vzdělávání, mládež a sport S ohledem na národní kontext ČR přivítala posunutí termínu, kdy by státy měly zahájit opatření ohledně zřízení vnitrostátních systémů pro uznávání neformálního a informálního učení (v ČR byl již proces přijímání opatření ohledně zřízení těchto systémů zahájen). Mělo by se tak stát nejpozději v roce 2018. Nový finanční rámec EU na období 2014-2020 poskytuje řadu příležitostí na podporu implementace doporučení o uznávání výsledků neformálního a informálního učení prostřednictvím plánovaných evropských nástrojů (jako např. nový Erasmus+). ČR nový program hodlá v souladu s usnesením Senátu PČR využít k implementaci. Kultura a audiovize Priority IE PRES a LT PRES v oblasti kultury vycházely ze závěrů Rady a zástupců vlád zasedajících v Radě o pracovním plánu pro kulturu na období let 2011-2014 z 18. listopadu 2010, které stanovily priority s cílem prosadit oblast kultury do politik EU a do Strategie Evropa 2020. V legislativní oblasti bylo prioritou obou PRES dosažení dohody k návrhům komunitárních programů v novém finančním rámci: Kreativní Evropa a Evropa pro občany. Program Kreativní Evropa, který podporuje evropský kulturní, audiovizuální a kreativní sektor v digitální a globalizované éře pro období 2014-2020, byl přijat nařízením 1295/2013 ze dne 11. listopadu 2013. Dále se obě PRES zaměřila na dokončení diskuze a přijetí návrhu rozhodnutí o zavedení akce Unie na podporu projektu Evropské hlavní město kultury pro roky 2020 až 2033. (Nařízení bylo schváleno EP dne 16. dubna 2014). Důležitou prioritou obou PRES bylo projednání revize směrnice Rady 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu. Na základě hodnocení účinnosti směrnice provedených v letech 2000, 2005, 2009 a zejména 2013 předložila EK dne 30. května 2013 návrh její revize s cílem umožnit ČS navracení všech kulturních statků označených jako národní kulturní poklad a zjednodušení právních předpisů EU v této oblasti. Obecný přístup schválila Rada dne 26. listopadu 2013. Směrnice byla schválena EP dne 16. dubna 2014. V oblasti audiovize se LT PRES soustředilo na přístup ke kultuře v digitálním prostředí se zaměřením na evropský film ve věku digitalizace a přijalo na Radě dne 26. listopadu 2013 závěry Rady a zástupců vlád ČS zasedajících v Radě o svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků v digitálním prostředí. Důležitým bodem byla diskuse k tématu tzv. Connected TV, tj. televize propojené s internetem. Tato problematika reaguje na nově vydanou Zelenou knihu EK.
24
8. Zemědělství a rybolov Společná zemědělská politika Během roku 2013 se podařilo završit téměř tři roky trvající intenzivní diskuse ohledně budoucí podoby evropského zemědělství v období 2014 – 2020. K završení značného úsilí IE PRES došlo na konci června 2013, kdy Rada AGRIFISH dosáhla dne 25. června politické dohody k legislativním návrhům k budoucí podobě SZP a dala tak předsednictví mandát pro vyjednání finální dohody mezi evropskými institucemi. Dne 24. září 2013 se během neformálního trialogu podařilo nalézt politickou dohodu na bodech reformního balíčku SZP navázaných na příští Víceletý finanční rámec. EP schválil reformní balíček dne 20. listopadu. Ministři zemědělství následně formálně odsouhlasili reformní balíček čtyř klíčových legislativních návrhů SZP na zasedání Rady ve dnech 16. – 17. prosince. V polovině března 2014 EK následně přijala návrh delegovaných aktů, k nimž měl v rámci nadcházejícího dvouměsíčního období přijmout svůj postoj jak EP, tak Rada. Oproti původním očekáváním nebyl EP ani Radou žádný z delegovaných aktů navržen k zamítnutí. Společná rybářská politika V průběhu roku 2013 pokračovaly rovněž diskuse k reformě Společné rybářské politiky (SRP), zejména s akcentem na návrh nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu, a to především s ohledem na nastavení finančního rámce a podmínek čerpání v oblasti zemědělství a rybářství na období 2014 - 2020. Počátkem roku 2014 byla dosažena dohoda s EP ke všem dosud otevřeným otázkám ohledně EMFF. Návrh v dubnu 2014 schválil EP, poté byl postoupen k formálnímu schválení na jednání Rady ECOFIN dne 6. května 2014. Schválením pravidel nového Evropského námořního a rybářského fondu došlo k završení reformy SRP, jejíž součástí je rovněž návrh nařízení o SRP a návrh nařízení o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury. V nařízení o EMFF je oproti stávajícímu Evropskému rybářskému fondu kladen větší důraz na rozvoj udržitelné a konkurenceschopné akvakultury, která je z pozice ČR vnímána jako zásadní. EK v závěru LT PRES předložila návrh nařízení o propagačních a informačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích. Předkládaný návrh shrnuje revizi propagační politiky tak, aby se svými opatřeními podílela na strategii Evropa 2020 a stala se součástí nové reformované SZP. Současnému EL PRES se podařilo dosažení politické dohody mezi Radou a EP, který návrh odsouhlasil dne 16. dubna 2014. Nyní bude následovat formální přijetí Radou. Revidovaná propagační politika by poté měla vstoupit v platnost k 1. lednu 2016. Zdraví zvířat a rostlin V průběhu roku 2013 probíhaly intenzivní diskuse na technické úrovni k legislativnímu balíčku pro oblast veterinární a fytosanitární, který zjednodušuje původních téměř 70 předpisů. Balíček obsahuje pět nařízení – o zdraví zvířat; o úředních kontrolách; o právním rámci pro rozmnožovací materiál rostlin; o ochranných opatřeních proti škůdcům rostlin; o managementu výdajů. Přijetí těchto návrhů bylo podmíněno přijetím nařízení týkajícího se řízení výdajů v těchto oblastech, k němuž byla dosažena politická dohoda mezi institucemi za LT PRES a který byl přijat EP dne 2. dubna 2014. Dne 15. května 2014 EP rovněž hlasoval o části balíčku, konkrétně o návrhu nařízení týkající se zdraví zvířat, návrhu nařízení týkající se ochranných opatření proti škodlivým organismům rostlina návrhu nařízení o úředních kontrolách.
25
Tabákové výrobky EK dne 19. prosince 2012 předložila návrh směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků a souvisejících výrobků, který nahradí stávající směrnici 2001/37/ES. IE PRES na jednání Rady EPSCO dne 21. června 2013 dosáhlo přijetí obecného postoje Rady k revizi tabákové směrnice, i přes nesouhlas ČR a některých dalších ČS. EP o svém stanovisku hlasoval na plenárním zasedání v říjnu 2013. EP návrh schválil dne 26. února 2014, text následně dne 14. března 2014 formálně schválila Rada TTE. ČS nyní mají stanovené lhůty na transpozici jednotlivých ustanovení tabákové směrnice do národních předpisů.
26
9. Justice a vnitřní věci Práva občanů V roce 2013 se významně pokročilo při naplňování závazku EU přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod („EÚLP“) vyplývajícího z čl. 6 odst. 2 Smlouvy o EU. V prvním pololetí se podařilo dokončit jednání o přístupové dohodě. V červenci EK podala Soudnímu dvoru EU žádost o posouzení slučitelnosti dojednané přístupové dohody se zakládajícími smlouvami EU; rozhodnutí Soudního dvora EU lze očekávat v létě 2014. Justiční spolupráce v trestních věcech V oblasti trestního práva hmotného byla v roce 2013 přijata směrnice o útocích na informační systémy, která nahrazuje dosavadní rámcové rozhodnutí Rady. V rámci naplňování opatření z tzv. cestovní mapy o posílení procesních práv podezřelých nebo obviněných osob v trestním řízení byla v roce 2013 přijata směrnice o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody. Směrnice realizuje třetí a čtvrté opatření z výše uvedené cestovní mapy, která byla přijata dne 30. listopadu 2009. V rámci projednávání návrhu směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie došlo v červnu 2013 k přijetí obecného přístupu v Radě, od té doby se očekává zahájení trialogu s EP. EK předložila v srpnu 2013 legislativní návrh, který má zřídit Úřad Evropského veřejného žalobce za účelem efektivnějšího boje s trestnou činností proti finančním zájmům EU. Tento návrh byl předložen spolu s návrhem nařízení na reformu Eurojustu (návrh nařízení o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech). Oba návrhy jsou nyní intenzivně projednávány v Radě EU. V roce 2013 se do finální fáze projednávání dostal návrh směrnice o trestních sankcích za obchodování zasvěcených osob, nedovolené zpřístupnění důvěrných informací a manipulaci s trhem, stejně tak jako návrh směrnice o evropském vyšetřovacím příkazu či návrh směrnice o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii. V závěru roku 2013 EK představila balíček dalších pěti opatření z tzv. cestovní mapy o posílení procesních práv podezřelých nebo obviněných osob v trestním řízení: návrh směrnice o procesních zárukách pro děti podezřelé nebo obviněné v trestním řízení; návrh směrnice, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a práva být přítomen při trestním řízení před soudem; návrh směrnice o prozatímní právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby zbavené osobní svobody a právní pomoci v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu; doporučení EK o procesních zárukách zranitelných osob podezřelých a obviněných v trestním řízení; doporučení EK o právu na právní pomoc pro osoby podezřelé a obviněné v trestním řízení. Justiční spolupráce v civilních věcech Za účelem zlepšení ochrany obětí (např. domácího násilí či nebezpečného pronásledování, tzv. stalkingu) bylo v roce 2013 přijato nařízení o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech.
27
V rámci projednávání návrhu nařízení, kterým se zavádí evropský příkaz k obstavení účtů za účelem usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech, bylo v prosinci 2013 na Radě JHA dosaženo obecné shody nad textem. Na Radě JHA v prosinci 2013 bylo dále dosaženo obecné shody nad textem návrhu nařízení, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Významného pokroku bylo dosaženo při projednávání návrhu nařízení, kterým se mění nařízení o úpadkovém řízení, který EK předložila v prosinci 2012. Dále na expertní úrovni pokračovaly také diskuse k návrhu nařízení o společné evropské úpravě kupní smlouvy, který EK předložila v říjnu 2011 a v němž navrhuje vytvoření jednotné unijní úpravy kupní smlouvy týkající se zboží, digitálního obsahu a služeb se zakoupeným zbožím či digitálním obsahem souvisejících, a dále k návrhům nařízení o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových vztahů mezi manželi a nařízení o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků uzavření registrovaného partnerství, jejichž cílem je komplexně upravit majetkové poměry manželů a registrovaných partnerů v případech s mezinárodním prvkem. V dubnu 2013 byl předložen návrh nařízení o zrušení ověřovacích formalit, jehož cílem je snížit administrativní zátěž občanů a podniků v EU. Navrhovaná opatření jsou doplněná mechanismem administrativní spolupráce mezi dotčenými orgány s využitím IMI systému, který se používá i v různých dalších oblastech (směrnice o službách, uznávání kvalifikací, apod.). Dále byl v listopadu 2013 předložen návrh nařízení, kterým se mění nařízení o evropském řízení o drobných nárocích, který by měl zatraktivnit toto řízení a rozšířit okruh případů, na něž může být aplikováno. E-justice V oblasti e-Justice se na pracovní úrovni připravovala Strategie pro evropskou e-Justici pro období 2014-2018, která byla v prosinci Radou ministrů JHA přijata. Justice Scoreboard EK v březnu představila První sdělení o srovnání fungování soudních systémů, tzv. Justice Scoreboard, v návaznosti na něž byla zahájena diskuse o způsobu hodnocení efektivity fungování justice v ČS pro další období. V prosinci po dlouhých diskusích došlo k podpisu smlouvy o zapojení Komise Rady Evropy pro efektivitu justice (CEPEJ), která bude data o fungování soudních systémů jednou ročně zpracovávat. Azylová a migrační politika V první polovině roku pokračovalo projednávání zbývajících dvou legislativních návrhů Společného evropského azylového systému (SEAS) – nové procedurální směrnice a nařízení o EURODAC. Celý legislativní balíček SEAS, včetně revidovaného Dublinského nařízení a přijímací směrnice, byl přijat v červnu 2013. Od té doby se řeší zejména otázka implementace nově přijatých předpisů. V oblasti legální migrace pokračovalo projednávání návrhu směrnice o sezónních pracovnících, která byla nakonec přijata v únoru 2014, a návrhu směrnice o vnitropodnikově převáděných pracovnících, u které se již také podařilo dosáhnout dohody mezi EP a Radou. Vedle toho započalo projednávání návrhu směrnice o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, výměny žáků, placené a neplacené odborné praxe, dobrovolné služby a au-pair, který EK předložila v březnu. ČR při jednáních v souladu
28
s usnesením Senátu upozorňovala, že není vhodné sloučit do jedné právní úpravy všechny skupiny vymezené tímto legislativním návrhem a vyjadřovala pochyby i v případě ostatních problematických aspektů tohoto předpisu. V oblasti nelegální migrace pokračovalo plnění roadmap k nelegální migraci, jež zaštiťuje společný postup EU v boji proti nelegální migraci a hrozbám spojeným s migračními tlaky. Intenzivní diskuse probíhala k migrační situaci ve Středomoří, kde opakovaně a s rostoucí tendencí dochází ke ztrátám na životech uprchlíků (např. u ostrova Lampedusa). Ke stanovení sady prioritních opatření byla v říjnu vytvořena Pracovní skupina pro Středomoří. Co se týká vývoje v oblasti vnějších vztahů, v červnu došlo k podpisu deklarace zakládající Partnerství pro mobilitu s Marokem a v prosinci s Ázerbájdžánem. Na okraj říjnové Rady JHA se konala první ministerská schůzka ve formátu ministrů vnitra a spravedlnosti ČS EU a šesti zemí Východního partnerství. EU také pokračovala ve sjednávání readmisních dohod – v dubnu byla podepsána dohoda s Arménií (1. ledna 2014 vstoupila v platnost) a v prosinci pak dohody s Tureckem a Ázerbájdžánem, které zatím v platnost nevstoupily. Schengen a ochrana hranic V březnu byla schválena legislativa týkající se zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), který představuje jedno ze zásadních kompenzačních opatření k odstranění kontrol na vnitřních hranicích. SIS II byl pak spuštěn 9. dubna 2013. V říjnu byl schválen tzv. schengenský balíček, obsahující novelu schengenského hraničního kodexu a nařízení o vytvoření nového schengenského hodnotícího mechanismu. V otázce rozšíření schengenského prostoru o RO a BG opět nedošlo k výraznějšímu posunu. Přijetí obou zemí blokují některé ČS, které rozšíření podmiňují dalším pokrokem v boji proti korupci a v reformě soudního systému. V únoru 2013 vydala EK návrh legislativního balíčku ke konceptu tzv. inteligentních hranic, v jehož rámci má být zřízen systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí překračujících vnější hranice EU a program registrovaných cestujících (RTP). Při vyjednávání tohoto balíčku ČR v souladu s usnesením Senátu podporuje vytvoření EES a umožnění přístupu donucovacích orgánů do těchto systémů, zároveň zastává skeptičtější postoj k zavedení RTP. Volný pohyb osob Na červnovém zasedání Rady JHA bylo z iniciativy čtyř ČS otevřeno téma volného pohybu osob a jeho zneužívání. K tomuto problému EK v říjnu předložila sdělení, v němž identifikovala pět možných opatření. ČR bude v navazujících jednáních vycházet z Rámcové pozice ke sdělení EK schválené v únoru 2014 a zohlední také stanovisko Senátu ČR z dubna 2014, a to i v kontextu diskuse o tzv. post-Stockholmském programu. Vízová politika Podařilo se dokončit projednávání návrhu nařízení EP a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. Nová úprava zavádí posílený mechanismus vízové reciprocity, který umožňuje dočasné pozastavení bezvízového styku na dobu šesti až dvanácti měsíců (s možností prodloužení) pro třetí země, jež zavedly nerecipročně vízovou povinnost jednomu či více ČS, a tzv. suspenzivní klauzuli, jež umožňuje v mimořádných situacích a při splnění daných kritérií dočasné obnovení vízové povinnosti třetí zemi. Významnou událostí se stalo zrušení vízové povinnosti pro občany ČR ze strany Kanady.
29
V roce 2013 pokračovalo postupné zapojování zastupitelských úřadů ČS schengenského prostoru do Vízového informačního systému, a to v subsaharské Africe, jižní Americe, střední a jihovýchodní Asii a na okupovaném palestinském území. Během roku 2013 byly nadále uspokojivě uplatňovány vízové facilitační dohody s Ruskem, Ukrajinou a Moldavskem, přičemž s platností od 1. července 2013 byly rozšířeny dohody s Ukrajinou a Moldavskem. V roce 2013 byla uspokojivě plněna též vízová facilitační dohoda s Gruzií. Dne 1. ledna 2014 vstoupila v platnost vízová facilitační dohoda s Arménií, obdobná dohoda s Ázerbájdžánem byla podepsána v rámci summitu Východního partnerství ve Vilniusu dne 29. listopadu 2013. I v roce 2013 pokračovalo plnění Akčních plánů ze strany Ukrajiny a Gruzie, které jako dlouhodobý cíl stanoví možnost vízové liberalizace s těmito zeměmi. Moldavsku se podařilo splnit v roce 2013 všechny požadavky stanovené Akčním plánem a od 28. dubna 2014 jsou jeho občané osvobozeni od vízové povinnosti při vstupu do EU pro krátkodobé pobyty. Pokračovalo plnění Společných kroků v zájmu dosažení bezvízového režimu pro krátkodobé pobyty ruských občanů a občanů EU. Dne 16. prosince 2013 byl zahájen dialog o vízové liberalizaci s Tureckem, a to na základě cestovní mapy z roku 2012. Pokračoval vízový dialog s Kosovem, EK vydala 12. února 2013 první zprávu o pokroku Kosova v plnění podmínek stanovených v cestovní mapě k vízové liberalizaci. Vnitřní bezpečnost EK vydala v dubnu druhou výroční zprávu o implementaci Strategie EU pro vnitřní bezpečnost, ve které shrnula současné hrozby vnitřní bezpečnosti. Za nejzávažnější hrozby, kterým EU v současnosti čelí, považuje EK organizovaný zločin, kyberkriminalitu, obchodování s lidmi a stále častější projevy násilného extremismu, spolu s praním špinavých peněz a korupcí. V rámci policejní spolupráce byla dokončena implementace prvního (zkráceného) Politického cyklu EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti, realizovaného od roku 2011, a naplánován byl řádný čtyřletý politický cyklus pro období 2014-2017. V březnu vydala EK návrh nařízení o zřízení agentury EU pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (Europol), na jehož základě mělo dojít ke sloučení Europolu s agenturou CEPOL. Aktuální kompromisní návrh předsednictví většinu požadavků Senátu i vlády ČR respektuje. Sloučení Europolu s agenturou CEPOL bylo odmítnuto a došlo k požadované úpravě ustanovení definujících úkoly Europolu. Informační toky byly částečně upraveny, ochrana dat je na poměrně vysoké úrovni. Naopak se nepodařilo prosadit možnost samostatné kontroly Europolu jednotlivými vnitrostátními parlamenty; příslušné návrhy ČR měly doposud jen velmi malou podporu. V říjnu rozhodla Rada JHA, že novým sídlem agentury CEPOL bude Budapešť (k přestěhování by mělo dojít v září 2014). Z iniciativy ČS bylo následně zahájeno projednávání legislativní úpravy zajišťující tuto změnu sídla. Na všech úrovních Rady probíhala podrobná diskuse o problematice tzv. zahraničních bojovníků. V červnu předložil protiteroristický koordinátor seznam opatření k řešení tohoto problému, který byl následně přijat Radou. Důležitým prvkem boje proti terorismu je předávání údajů o jmenné evidenci cestujících (PNR), v rámci EP proto pokračovala diskuse o návrhu příslušné směrnice. Výbor LIBE tento návrh v dubnu zamítl, nicméně plénum EP následně v červnu rozhodlo o postoupení tohoto návrhu zpět k dalšímu projednání. Jednání již poté dál nepokročila.
30
V prosinci 2012 předložily EK a Vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku společný návrh rozhodnutí Rady o způsobu provádění doložky solidarity. Výbor pro evropské záležitosti požádal vládu o prosazování omezení integrovaného hodnocení rizik na úrovni EU a vypuštění článku týkajícího se hodnocení připravenosti, které šly nad rámec potřeb tohoto instrumentu a/nebo pravomocí EU. Aktuální podoba návrhu je v souladu s požadavky VEZ Poslanecké sněmovny. V červnu Rada přijala Protidrogový akční plán na období 2013–2016, který navazuje na již dříve přijatou Protidrogovou strategii EU na období 2013–2020. Akční plán obsahuje 54 konkrétních iniciativ v oblastech snižování poptávky po drogách, snižování nabídky drog, koordinace, mezinárodní spolupráce, výzkumu a evaluace. Ochrana osobních údajů Na všech úrovních Rady pokračovalo intenzivní projednávání návrhu obecného nařízení o ochraně osobních údajů a návrhu směrnice upravující ochranu osobních údajů v rámci činnosti policejních a justičních orgánů. EP již projednal celý balíček a přijal k němu celou řadu pozměňovacích návrhů. Fondy EU v oblasti vnitřních věcí V rámci přípravy Víceletého finančního rámce EU na období 2014 – 2020 byl projednáván balíček několika legislativních návrhů, na jehož základě došlo ke snížení počtu fondů ze čtyř na dva – jeden zaměřený na azyl a migraci (Azylový, migrační a integrační fond), a jeden na vnější hranice, víza a policejní spolupráci (Fond pro vnitřní bezpečnost).
31
10. Vnější vztahy Transatlantické vztahy V roce 2013 bylo zahájeno jednání o obchodní a investiční dohodě s USA (TTIP). Dohoda by měla posílit ekonomickou dimenzi fungujících politických vztahů EU-USA. Evropská politika sousedství Východní partnerství Přestože se země VP směřující k uzavření asociačních dohod včetně prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu (DCFTA) dostaly pod tlak ze strany Ruska, pokračovaly (s výjimkou Arménie, tj. Gruzie, Moldavsko a Ukrajina) v politice sbližování s EU. Na summitu VP ve Vilniusu (listopad 2013) byly parafovány asociační dohody a DCFTA s Moldavskem a Gruzií, dále byla přijata deklarace EU a Arménie, podepsána dohoda o vízové facilitaci mezi EU a Ázerbájdžánem, jakož i dohoda o účasti Gruzie v civilních misích a vojenských operacích EU. Po schválení příslušného dokumentu EP a následném podpisu předsedou EP a předsedou Rady EU (3. Dubna 2014) vstoupilo 28. dubna 2014 v platnost rozhodnutí o bezvízovém cestování moldavských občanů s biometrickými pasy do Schengenského prostoru. Byla rovněž parafována dohoda o civilním letectví mezi EU a Ukrajinou. K podpisu Asociační dohody a DCFTA s Ukrajinou v důsledku tlaku Ruska na summitu ve Vilniusu nakonec nedošlo. Blízký východ a severní Afrika V rámci blízkovýchodního mírového procesu usilovalo mezinárodní společenství, včetně EU, o obnovení přímých jednání mezi Izraelci a Palestinci. V prosinci přijali ministři zahraničí EU závěry, ve kterých přislíbily oběma stranám „bezprecedentní balíček“ podpory v případě dosažení dohody. Konflikt v Sýrii se v uplynulém roce nijak neposunul k řešení. Masivně narůstá humanitární problém vlny syrských uprchlíků do sousedních zemí. EU jako celek aktivně podporovala uskutečnění mezinárodní mírové konference tzv. Ženeva II. V listopadu 2013 se podařilo obnovit důvěru mezi Západem a Íránem a podepsat dohodu o íránském jaderném programu s přijetím akčního plánu (Joint Action Plan), ve kterém se Írán mj. zavázal k zastavení veškerého obohacování uranu nad 5%. Součástí akčního plánu je i závazek Íránu pozastavení stavby těžkovodního reaktoru v Araku a omezení aktivit v jaderných zařízeních v Natanzu a Fordo. Nedílnou součástí dohody je dále posílení mezinárodních kontrol íránských jaderných zařízení. Jižní sousedství S cílem posílit kapacity Libye při ochraně státních hranic byla v květnu zahájena mise EUBAM (EU Borders Assistance Mission). Nadstandardní dynamiku vykázaly vztahy s Marokem: započala jednání o liberalizaci ve vzájemném obchodu, bylo podepsáno Partnerství pro mobilitu a EP schválil nový protokol k Dohodě o partnerství v rybolovu. EK obdržela mandát k jednání o vízové facilitaci. Asie, Afrika a Latinská Amerika a Karibik Asie Mezi nejdůležitější události patřilo zasedání ministrů zahraničí zemí ASEM (Asia – Europe Meeting), které se uskutečnilo v listopadu 2013 v Dillí. V listopadu proběhly tři vrcholné schůzky EU se strategickými partnery: summit EU-Korejská republika potvrdil pozitivní hodnocení fungování dohody o volném obchodu,
32
summit EU-Japonsko dodal nový impuls jednání o dohodě o partnerství a spolupráci a dohodě o volném obchodu a na summitu EU-Čína byl schválen klíčový koncepční dokument EU-Čína 2020 - Strategická agenda spolupráce a zahájena jednání o investiční dohodě EU-Čína. Subsaharská Afrika V únoru 2013 EU zahájila novou vojenskou operaci – výcvikovou misi v Mali (EUTM Mali, s účastí ČR) s prvotním mandátem na 15 měsíců, tj. do května 2014. Latinská Amerika a Karibik Nejvýznamnější událostí roku 2013 ve vztazích s Latinskou Amerikou a Karibikem bylo konání 1. Summitu EU-CELAC, který se uskutečnil v lednu 2013 v Santiago de Chile. Evropská služba pro vnější činnost Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku C. Ashtonová předložila v červenci 2013 hodnotící zprávu k fungování a organizaci ESVA. Na jednáních o této zprávě většina ČS upřednostnila zaměření se na doporučení, která nevyžadují změnu stávajícího právního rámce. Závěry Rady GAC ze dne 17. prosince 2013 mají vést ke zvýšení efektivity a flexibility zahraniční služby EU. Společná bezpečnostní a obranná politika Rok 2013 byl věnován především přípravě zasedání ER k otázkám bezpečnosti a obrany konané 19.-20. prosince 2013 a Radě pro zahraniční věci z 18. – 19. listopadu 2013. Závěry prosincové ER zahrnují tři hlavní tematické oblasti: 1) zvýšení efektivity a viditelnosti a dopadu SBOP; 2) rozvoj vojenských schopností a 3) rozvoj a posílení Evropské obranné technologické a průmyslové základny (EDTIB) prostřednictvím posílení evropského trhu s obranným materiálem (EDEM). V rámci prvního bodu se diskuse soustředila především na rozvoj sil rychlé reakce EU včetně bojových uskupení (EU Battlegroups). V závěrech listopadové Rady FAC byla schválena řada opatření na zlepšení jejich struktury a flexibility nasazení. Značná pozornost byla věnována spolupráci EU s NATO nejen v rozvoji schopností, ale i v obranném plánování a působení v operacích ve společném operačním prostoru. V rámci rozvoje EDEM byl důraz položen na potřebu zajištění transparentních, otevřených a spravedlivých podmínek na trhu pro všechny ČS a jejím obranným průmyslům. Pokud jde o oblast inovací a obranného průmyslu, byla deklarována nutnost vytvořit systémové nástroje k podpoře a rozvoji malých a středních podniků. Lidská práva Rada FAC schválila nové tematické guidelines ke svobodě náboženství nebo víry a k právům sexuálních menšin. Dokumenty upravují postup jednotlivých institucí EU i ČS při podpoře a ochraně těchto lidských práv. Byla zahájena příprava guidelines k svobodě projevu, dokončení se předpokládá v roce 2014. Rozvojová spolupráce a humanitární pomoc Základním dokumentem EU pro oblast rozvojové spolupráce je Evropský konsensus o rozvoji z roku 2005, který stanovuje společný rámec pro opatření v oblasti rozvojové spolupráce na úrovni ČS i Unie a potvrzuje společné závazky spojené s plněním Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Rozvojové cíle tisíciletí byly koncipovány s výhledem do roku 2015. Do té doby proto musí proběhnout revize jejich splnění a také stanovení cílů nových (tzv. post-2015 Development Agenda). Tento proces byl zahájen na jaře 2013 sdělením EK Decent life for all, ke kterému byly v květnu 2013 přijaty závěry Rady EU. ČR zformulovala 33
k tématu rámcovou pozici, podle které v průběhu roku 2013 vystupovala na příslušných jednáních Rady EU, ale i OECD a OSN. Nové rozvojové priority pro období post-2015 schválí Valné shromáždění OSN v září 2015. Dalším významným tématem v rozvojové oblasti se stalo schválení nových finančních nástrojů vnější akce EU na období příští finanční perspektivy EU (2014-2020), z nichž nejvýznamnější je Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI). Paralelně bylo rozhodnuto i o pravidlech fungování mimorozpočtového, v pořadí již 11. Evropského rozvojového fondu (EDF), který na období 2014-2020 disponuje rozpočtem přes 30 mld. EUR. Základním dokumentem EU v humanitární oblasti je Konsensus EU k humanitární pomoci, jehož naplňování v roce 2013 zkoumala nezávislá externí evaluace. Mezi hlavní priority IE PRES a LT PRES patřilo dokončení návrhu ustavujícího nařízení k humanitárním dobrovolníkům EU (EVHAC), včetně jeho projednávání v EP (EP nařízení schválil v únoru 2014, Rada EU v březnu 2014). V květnu 2013 byly schváleny závěry Rady a akční plán k implementaci sdělení EK k odolnosti zemí náchylných zejména k přírodním katastrofám. V centru pozornosti EU byla průběžně regionální humanitární krize způsobená konfliktem v Sýrii, dále humanitární situace v Jižním Súdánu a opětovně hrozící sucho a podvýživa v Sahelu. V závěru roku 2013 se EU významně podílela na poskytování i koordinaci okamžité pomoci Filipínám po tajfunu Haiyan. Boj proti terorismu EU v roce 2013 pokračovala v naplňování Komplexní protiteroristické strategie EU z roku 2005. Základními principy při realizaci jakýchkoli protiteroristických opatření zůstaly rozvoj právního státu, trestní justice a respekt k lidským právům. Z geografického hlediska se EU soustředila na Africký roh, Sahel, západní Afriku, Střední Asii, Pákistán a Afghánistán. V návaznosti na události tzv. arabského jara se EU zaměřila i na spolupráci se zeměmi jižního Středomoří. Problematika sankcí Během roku 2013 docházelo k pravidelné revizi a úpravám sankčních opatření. Jednalo se jak o sankce, které EU zavedla sama, tak o sankce, které převzala na základě rozhodnutí OSN. Fondy vnější spolupráce EU EP a Rada dosáhly v prosinci 2013 dohody o konečné podobě finančních nařízení upravujících jednotlivé nástroje (fondy) vnější spolupráce EU pro období 2014–2020. Balíček prováděcích předpisů se týká všech typů vnější pomoci financovaných v rámci rozpočtu EU. Celkové finanční prostředky pro období 2014–2020 určené pro programy vnější spolupráce EU dosahují částky 58 704 mil. EUR. Dlouhodobými prioritními tématy ČR v rámci pracovní skupiny pro lidská práva (COHOM) zůstává podpora demokracie, svobody projevu, činnosti nevládních organizací a obránců lidských práv s důrazem na iniciativu „Shelter Cities“ a volební tématika s důrazem na volební pozorovatelské mise EU a na implementaci jejich doporučení. OSN V roce 2013 proběhlo vyhodnocení implementace Strategie EU proti šíření ZHN a dokumentu Nové směry EU v boji nešíření ZHN zaměřeného na boj s terorismem. Poukazuje se v nich mj. na roli Zvláštního představitele EU pro nešíření ZHN a odzbrojení pro udržování strategického dialogu s hlavními partnery EU (USA, Kanada, ČLR, Indie, Pákistán, RF, Ukrajina, Korejskou republikou, Japonskem). Dále zdůrazňuje roli Konsorcia EU pro nešíření ZHN při prosazování strategie EU.
34
Inovativním prvkem aktivit EU je vytváření regionální celosvětové sítě Center pro ochranu před chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným nebezpečím (CBRN Centre of Excellence). EU je dlouhodobě zastáncem univerzality Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) a aktivně podporuje vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě. ČR předsedá od roku 2013 neformální skupině EU pro oblast mírového využívání jaderné energie a čl. X NPT pro přípravu společných pozic EU pro 9. HK NPT v roce 2015. V souvislosti s likvidací chemických zbraní (CHZ) v Sýrii jsou v roce 2013 aktivity EU zaměřeny na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) sídlící v Haagu. EU se v roce 2013 zasazovala o implementaci čl. VII Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) ve třetích zemích, tj. o to, aby všechny smluvní strany měly odpovídající národní legislativu zakazující CHZ. EU se i v roce 2013 angažovala na přípravě Smlouvy o obchodu se zbraněmi, která je prvním právně závazným nástrojem nastavujícím globální standardy obchodu s tímto specifickým druhem zboží, pro něž má EU závazná kritéria. Společná obchodní politika V roce 2013 pokračoval přechod na podmínky vyplývající z Lisabonské smlouvy. Byla dokončena adaptace rozhodovacích procesů v implementaci společné obchodní politiky. Rada a EP přijaly návrhy nařízení, kterými bude zajištěn přechod na komitologii a delegované akty (tzv. Trade Omnibus I a II). Rada a EP projednaly návrh nařízení o výkonu práv Unie za účelem uplatňování pravidel mezinárodního obchodu, který reaguje na změnu řádného legislativního postupu. Návrh vytváří právní rámec, který umožní prostřednictvím prováděcích aktů EK efektivně vykonávat práva Unie vyplývající z mezinárodních dohod namísto časově náročného přijímání legislativních aktů spolurozhodováním Rady a EP. Byl zahájen trialog. 6 V roce 2013 pokračovala v rámci trialogu jednání nad návrhem nařízení, kterým se stanoví rámec pro řešení finanční odpovědnosti v souvislosti s arbitrážemi ze sporů mezi investorem a státem uzavřenými mezinárodními dohodami, jichž bude EU smluvní stranou. Návrh nařízení byl přijat EK v červnu 2013, v druhé polovině roku 2012 byl návrh projednáván souběžně v Radě a EP s tím, že trialog byl zahájen na jaře 2013 7. EK předložila návrh na modernizaci nástrojů na ochranu obchodu. 8 Společná pozice Rady nebyla přijata vzhledem k rozdílným pozicím ČS, zejména ve vztahu k tzv. pravidlu nižšího cla. V EP byl v rámci Výboru pro mezinárodní obchod přijat návrh nařízení v oblasti mezinárodního zadávání veřejných zakázek, tzv. mezinárodní instrument k veřejným zakázkám. V Radě však zůstala pozice ČS rozpolcená a nepodařilo se najít kompromisní řešení. Většina ČS, ČR nevyjímaje, pochybuje o možných přínosech celého nařízení. V oblasti jednostranných preferenčních opatření Unie přestalo na konci roku 2013 platit původní nařízení o Systému všeobecných celních preferencí (GSP). Nový systém, který naplňuje cíl přizpůsobit GSP aktuálnímu vývoji ve světové ekonomice a soustředit se na pomoc skutečně potřebným zemím, je aplikován od 1. ledna 2014. Konečná podoba nařízení byla v roce 2014 schválena oběma institucemi a po formálním dokončení legislativního postupu vstoupí v platnost. 7 Politické dohody mezi EK, Radou a EP nad textem návrhu se podařilo dosáhnout v dubnu roku 2014. 8 EP v roce 2014 přijal legislativní rozhodnutí s pozměňovacími návrhy. 6
35
Multilaterální agenda V rámci mnohostranné spolupráce ve Světové obchodní organizaci (WTO) se EU soustředila především na dosažení pokroku ve vybraných oblastech jednání o Rozvojové agendě z Dohá (DDA) v souvislosti s přípravou 9. Ministerské konference WTO na Bali (MK9). Po intenzivních jednáních se nakonec podařilo na Bali dosáhnout některých konkrétních závěrů. Na prvním místě je nutno jmenovat Dohodu o usnadňování obchodu (TFA). Dále byla přijata rozhodnutí v některých dílčích otázkách DDA v oblasti zemědělství a obchodu a rozvoje. Významným úspěchem je především dojednání TFA - jde o první mnohostrannou dohodu sjednanou v rámci WTO od jejího založení. Úspěch MK9 současně otevřel cestu k dalšímu úsilí o uzavření celého kola DDA – příslušný Pracovní program je momentálně předmětem jednání v Ženevě. EU se současně aktivně zapojovala i do negociací v rámci vícestranných (plurilaterálních) iniciativ. Pokračovala jednání o modernizaci Dohody o informačních technologiích (ITA), která se však nepodařila, s ohledem na negativní postoj Číny, do MK9 dokončit. EU se také podílela na pokračujících jednáních o vícestranné dohodě o obchodu ve službách (TISA). EU nadále na všech mnohostranných fórech pokračovala v systematickém odporu proti protekcionismu. Podporovala pokračování a zlepšení systému monitoringu opatření spojených s obchodem ve WTO. Obdobný proces pokračoval i v samotné EU. Bilaterální agenda V bilaterální oblasti byl v červnu 2013 schválen mandát pro vyjednávání o obchodní a investiční dohodě s USA (TTIP). Samotná jednání začala v červenci s tím, že do konce roku 2013 se uskutečnila tři vyjednávací kola. Dokončení dohody se dle nejoptimističtější varianty očekává během dvou let. U obchodní dohody s Kanadou (CETA) došlo v říjnu 2013 k průlomu v podobě politické dohody mezi kanadským premiérem Stephenem Harperem a předsedou EK José Manuelem Barrosem. Stále však zůstala otevřená některá témata (oblast investic, management celních kvót, některé aspekty finančních služeb, pravidel původu a práv duševního vlastnictví). Uzavření dohody se očekává v květnu 2014. Pokud jde o obchodní dohodu mezi EU, Peru a Kolumbií, ta je předběžně prováděna od března, resp. srpna 2013. V roce 2013 bylo rovněž zahájeno provádění obchodní části Asociační dohody se všemi zeměmi Střední Ameriky (Nikaragua a Panama od srpna, Kostarika a Salvador od října, Guatemala od prosince). V září 2013 byla parafována dohoda se Singapurem, nicméně prozatím bez investiční části, o které byla jednání doplněna dodatečně. V březnu 2013 byla zahájena jednání s Thajskem. Jednání pokračovala také s Vietnamem, s nímž by mohla být dokončena do konce roku 2014. Významnou událostí bylo dále zahájení jednání o Dohodě o volném obchodu s Japonskem v březnu 2013. V listopadu 2013 mělo dojít během Summitu Východního partnerství k podpisu Asociační dohody s Ukrajinou. Vzhledem k politickému vývoji se tak nestalo. Byla však parafována DCFTA s Moldavskem a Gruzií; Arménie od parafování ustoupila. V únoru 2013 byla zahájena jednání o DCFTA s Marokem. Posun v jednání s Ruskem o obchodních částech tzv. Nové dohody byl v roce 2013 minimální, přesto má Rusko zájem finalizovat dohodu před r. 2015. Ochrana investic by na základě prozatím udělených mandátů měla tvořit součást dohod o volném obchodu s následujícími partnery: Kanadou, Singapurem, Indií, Japonskem, USA, státy sdruženými v rámci ASEAN (v současné době probíhají jednání s Vietnamem a Thajskem) a zeměmi jižního Středomoří (Maroko, Egypt, Jordánsko a Tunis), kde jednání probíhají prozatím pouze s Marokem. Kromě komplexních obchodních dohod je od loňského podzimu v jednání i samostatná investiční dohoda s Čínou, která bude zahrnovat úpravu 36
přístupu na trh a následnou investiční ochranu s tím, že EU zvažuje v roce 2014 zahájení jednání o další samostatné investiční dohodě, která bude obsahovat pouze investiční ochranu tentokrát s Myanmarem 9. Z jednání, která byla zahájena v první polovině roku 2012 (Kanada, Singapur a Indie), jsou přes stejnou výchozí pozici prozatím nejdále jednání s Kanadou a Singapurem, kde lze očekávat ukončení jednání v roce 2014. Jednání s Indií z důvodu indické vnitrostátní situace v tuto chvíli stagnují. Vedle jednání o investiční ochraně byla EK v roce 2013 aktivní i v oblasti sjednávání pravidel transparentnosti určených pro arbitrážní řízení, která byla v roce 2013 dojednaná na půdě Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) s tím, že v současné době EK s ČS aktivně vystupuje v rámci přípravy Úmluvy o používání pravidel transparentnosti na investiční dohody, které byly sjednány před jejich vstupem v platnost. Dokončení jednání o Úmluvě, která je taktéž sjednávána pod záštitou UNCITRAL, je předpokládáno v roce 2014.
EK obdržela mandát pro zahájení jednání o dohodě o ochraně investic na jaře 2014 s tím, že první technické kolo jednání by mělo proběhnout na podzim roku 2014.
9
37
