5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_449 3. 1. 2012
Anotace: Prezentace seznamuje žáky s počátkem 1. světové války, záminkou – atentátem na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, životem lidí Jazyk: český jazyk Očekávaný výstup: žák se orientuje v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti Speciální vzdělávací potřeby: Žádné. Klíčová slova: František Josef I., František Ferdinand d´Este, atentát v Sarajevu, 1. světová válka, zbraně 1. světové války, život lidí za války, přídělový lístkový systém Druh učebního materiálu: DUM - Prezentace doplněná výkladem
Cílová skupina: Žák Typická věková skupina: 10-12 let (5. ročník)
František Josef I. z rodu Habsburskolotrinského byl 68 let císař rakouský (nekorunovaný), král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmátský, chorvatský, slavonský. Na trůnu byl bez pár dní neuvěřitelných 68 let
Roku 1867 bylo Rakouské císařství přeměněno na Rakousko-Uherskou říši. Uhři získali mimořádná práva, což Čechy pěkně štvalo. Vznikla dvě hlavní města – Vídeň a Budapešť.
Frantík Pepík měl totiž přezdívku, Češi mu posměšně říkali „starý Procházka“. Prý to vzniklo po jeho návštěvě Prahy v roce 1901, kdy slavnostně otvíral most přes Vltavu. V novinách pak vyšla fotka, jak si to vykračuje po novém mostě, pod ní popiska „Procházka na mostě“. Podle jiné verze je tato přezdívka starší a pochází od toho, že příjezd císařského průvodu ohlašoval jezdec na koni, který se jmenoval Procházka. Lidé potom volali: Starý Procházka už jede.
Protože jeho jediný syn Rudolf spáchal sebevraždu, svým nástupcem ustanovil František Josef I. Synovce Františka d´Este. Toho ale zastřelili i s manželkou Sofií v Sarajevu a začala mela – hrozná, děsná a krvavá 1. světová válka. František Ferdinand d´Este byl odpůrcem dualismu (Rakouska-Uherska). Plánoval přestavbu říše a její celkovou modernizaci, byl odpůrcem balkánské politiky Františka Josefa I. a usiloval o spojenectví s Ruskem. Jeho politika se nelíbila maďarským a srbským nacionalistům. Spolu se svou manželkou Žofií hraběnkou Chotkovou byl 28. června zavražděn při vojenské přehlídce v Sarajevu srbským nacionalistou Gavrilo Principem. Tato http://www.youtube.com/watch?NR=1&feature=endscreen&v=5_qvMyklN20 událost se stala záminkou k vzniku první světové války.
http://www.youtube.com/watch?v=7ssQLiXjVg4
Rakouský císař František Josef I. vyhlásil koncem července 1914 Srbsku válku. Byla důsledkem sporů států o nové rozdělení světa. Na stranu Srbska se po vyhlášení války okamžitě postavilo Rusko. Německo napadlo ruského spojence Francii a té pomohla Anglie. K těmto zemím se přidávaly další evropské a mimoevropské země, až bylo do bojů postupně zavlečeno na 70 milionů lidí z 35 států světa. Žádný stát nebyl schopen vyhrát, bojovalo se o to, kdo vydrží déle. Na západě i na východě Evropy byly vykopány stovky kilometrů zákopů. Do konce války v nich zahynulo deset milionů vojáků a dalších 20 milionů zůstalo zmrzačených. Tato válka představovala to nejhorší, co do té doby lidstvo zažilo.
Červenec 1914 Vypuknutí 1. světové války Centrální mocnosti: Rakousko-Uhersko Německo Osmanská říše – nynější Turecko Bulharsko
Mocnosti Dohody: Velká Británie Francie Rusko Srbsko A další země-
První světová válka, označováná i jako Velká válka, probíhala v letech 1914 – 1918. Bojovalo se nejen v Evropě, ale i v Africe a Asii, a to na zemi (tanky),
ve vzduchu (letadla), i na moři (lodě, ponorky).
http://www.youtube.com/watch?v=qd5Oy1h0618
Vypuknutí 1. světové války přijala česká veřejnost s nechutí jít bojovat „za císaře pána a jeho rodinu“. Nechtěli bojovat také proto, že byly nasazováni na frontu proti Rusům, k nimž je vázala stará slovanská tradice. Proto mnozí čeští vojáci raději přebíhali do ruského zajetí.
Život za války se velmi zhoršil. V zemi byl zaveden tvrdý polovojenský režim, který postihoval vše české. Přestaly vycházet mnohé české noviny a časopisy. Zásahům se nevyhnuly ani školní učebnice. Byla zakázána činnost Sokola. Množí čeští politici byli uvězněni.
Veškerá výroba v továrnách byla podřízena potřebám války. Muži museli narukovat na frontu, na jejich místa v továrnách nastoupily ženy a děti. Byl zaveden tzv. přídělový lístkový systém na potraviny a na některé druhy spotřebního zboží. Válka s sebou přinášela hlad a bídu.
1. světová válka vypukla v červenci roku 1914 atentátem na následníka trůnu Františka Ferdinanda v Sarajevu • Bojovaly proti sobě: Centrální mocnosti: Rakousko-Uhersko Německo Osmanská říše (Turecko)
Mocnosti Dohody: Velká Británie Francie Rusko Srbsko
• Život za války se zhoršil. Muži museli na frontu,
ženy a děti pracovaly v továrnách. Byl zaveden přídělový lístkový systém na potraviny.
File:Fjoseph1.jpg?uselang=cs. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW:
. Soubor:Otev%C5%99en%C3%AD mostu 14. 6. 1904.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . Soubor:Archduke Franz with his wife.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . File:Gavrilo Princip captured in Sarajevo 1914.jpg?uselang=cs. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . Soubor:Gavrilloprincip.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . Soubor:Franzshirt.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . Soubor:Franz ferdinand.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . File:%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%86 %D0%A4%D0%B5%D1%80%D0%B4%D0%B8%D0%BD%D0%B0%D0%BD%D0%B4 %D0%B8 %D0%A1%D0%BE%D1%84%D0%B8%D1%8F.jpg?uselang=cs. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . Soubor:French bayonet charge.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 201112-28]. Dostupné z WWW: . Soubor:Map Europe 1923-cs.svg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-1228]. Dostupné z WWW: . Soubor:WW1 TitlePicture For Wikipedia Article.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-646-5184-26, Russland, Flugzeug Junkers Ju 87.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . Soubor:British Mark I male tank Somme 25 September 1916.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . Soubor:USS H-3 1922 h53822.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-1228]. Dostupné z WWW: . Soubor:HMS Invincible %281907%29 British Battleship.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: .+ Soubor:P%C5%99%C3%ADd%C4%9Bl.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . File:WWII Food Rationing.jpg?uselang=cs. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . Soubor:Kaiser franz.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: . Soubor:Fronta hladov%C3%BDch d%C4%9Bt%C3%AD %C4%8Dekaj%C3%ADc%C3%AD na pol%C3%A9vku 1 WW.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2012-01-02]. Dostupné z WWW: .
Vlastivěda 5. Nová škola, 2005. Brno : Nová škola, 2005. 52 s. ISBN 80-7289-070-0.
