STONOŽKA 2010/2011 SOUHRNNÁ ZPRÁVA T E S TO VÁ N Í A N G L I C K É H O JA Z Y K A 5 . /6 . A 7 . /8 . R O Č N Í K Ů
duben 2011
Souhrnná zpráva (modrá brožura) 1.
struktura zprávy
2.
úvod
3.
jak interpretovat výsledky?
základní pojmy
4. souhrnná část (souhrnné výsledky v textové i grafické podobě a jejich interpretace) výsledky testování zúčastněné školy analýza výsledků testování s přihlédnutím k výsledkům dotazníkového šetření výsledky dotazníkového šetření 5.
návod k interpretaci tabulek a grafů analytické zprávy - pomoc při interpretaci grafů příklady typů grafů a tabulek výsledků testů a dotazníků ukázka individuální zprávy žáka s komentářem rozdělení jednotlivých testů do částí
Analytická zpráva (samostatné listy) set pro školu shrnutí výsledků projektu tabulka souhrnných výsledků školy graf průměrných percentilů všech tříd školy graf relativního postavení školy pro každý test pro školu tabulka extrémních výsledků pro každou třídu set pro předmětové komise tabulky podrobných výsledků žáků za každou třídu v každém testu graf analýzy dovedností a tematických částí graf analýzy po úlohách graf zachycující průměrný výsledek podle známek graf závislosti výsledku testu na známce grafy s výstupy z dotazníku žáka a dotazníku učitele
2
CHARAKTERISTIKA PROJEKTU Testování anglického jazyka letos nově probíhalo ve dvou variantách obtížnosti – pro žáky 5. a 6. tříd byl připraven jeden společný test, pro žáky 7. a 8. tříd byla připravena náročnější verze testu. Testování anglického jazyka v 9. třídách proběhlo již na podzim společně s testováním českého a německého jazyka, obecných studijních předpokladů a matematiky. Testování se zúčastnily především základní školy, ale zapojila se také víceletá gymnázia. Všechny zúčastněné školy v podobě profesionálně sestavených testů získávají účinný evaluační nástroj, důležitý pro efektivní směřování při výuce jazyků. Ve zprávě komentujeme výsledky testování všech ročníků, které proběhlo v rámci projektu STONOŽKA, do kterého jsou zapojeny školy z celé ČR.
Začněte zde - prostudujte si tuto úvodní část a souhrnnou část, kde najdete celkové výsledky testů, dobře se tak zorientujete v používané terminologii a získáte podklady pro interpretaci své analytické zprávy. Na tyto části navazuje ještě kapitola Návod k interpretaci tabulek a grafů, kde jsou ukázky analytické zprávy s komentářem. Nezapomeňte, že výsledky testování v elektronické podobě jsou dostupné v aplikaci ScioDat i po ukončení testování – a to jak zpráva pro školu, tak databáze žáků s výsledky. Pokud si je včas stáhnete, můžete s nimi pracovat i v následujících letech. Jak výsledky správně pochopit aneb na co při interpretaci nesmíme zapomenout? • Důležité je zařazení projektu do autoevaluačního systému školy a zejména zajištění jeho návaznosti na další evaluační nástroje, které škola používá nebo plánuje použít. Tyto nástroje by projekt měly doplňovat nebo následně umožňovat zjišťování funkčnosti změn ve výuce. • Srovnání s ostatními v podobě rámce umožní dobře identifikovat odchylky od průměru a zjistit, čím se škola ve srovnání s ostatními může pochlubit a na čem musí zapracovat. • Při interpretaci svých výsledků je rovněž nutné brát vždy v úvahu celkový kontext školy (prostředí, strukturu pedagogického sboru, strukturu žáků, zaměření školy a řadu dalších faktorů, které mohou působit na výsledky žáků a které je mohou vysvětlovat). • Využijte k interpretaci i souhrnnou zprávu, kde kromě návodu najdete analýzu výsledků testování v rámci širšího kontextu. Zpráva prezentuje souvislosti mezi testem a dotazníkovou částí. • Výsledkový list žáka může doplnit portfolium žáka.
3
Tato část vysvětluje některé důležité pojmy a termíny, které se objevují v následujícím textu a ve vaší analytické zprávě. S podrobnějším komentářem k těmto pojmům a s návodem k interpretaci se setkáte v části Návod k interpretaci tabulek a grafů. Skupiny škol V testování jsme školy rozdělili na dvě základní skupiny: 5. a 6. třídy základních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií 7. a 8. třídy základních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií
Hrubá úspěšnost Vyjadřuje poměr (v procentech) mezi počtem správných odpovědí a počtem všech úloh. Hrubá úspěšnost není nikdy menší než čistá a nemůže nabývat záporných hodnot. Hrubou úspěšnost používáme jen v grafu analýzy po úlohách.
Percentil Vyjadřuje v rámci daného ročníku pořadí účastníka testu přepočtené na stupnici 0 až 100 (čím vyšší, tím lepší: 0 = nejhorší, 50 = přesný střed, 100 = nejlepší). Percentil lze též interpretovat jako procento ostatních žáků ve stejném ročníku, které účastník předstihl. Jde o základní hodnotu, kterou ve zprávě používáme pro vyjádření výsledků. Průměrný percentil je vždy 50, proto někde používáme pro přesnější určení výsledků i celkový průměrný percentil. Pokud se např. testu zúčastnilo 500 žáků, pak účastník s percentilem 80 předstihl 80 %, tj. 400 ostatních, a umístil se na 100. místě. Pokud je percentil třídy 7.A 40 a percentil třídy 7.B 50, je rozdíl jejich výsledků 10 percentilových bodů (10 pcb).
Čistá úspěšnost (úspěšnost) Vyjadřuje poměr mezi skóre dosaženým v celém testu a maximálním možným počtem bodů, kterého lze v testu dosáhnout (odpovídá počtu úloh v testu). Čistá úspěšnost může nabývat i záporných hodnot, pokud je dosaženo záporného skóre (při velkém počtu chybných odpovědí). Čistá úspěšnost je zpravidla nižší než hrubá. V rámci zprávy používáme hodnoty čisté úspěšnosti. Skóre Je dáno součtem bodů za test. Za každou správně vyřešenou úlohu žák získává 1 bod, za nesprávně vyřešenou úlohu se odečítá bod nebo část bodu: u úloh se čtyřmi možnostmi (A) až (D) jedna třetina bodu. Pokud žák úlohu vynechá, nic se nepřičítá ani neodečítá. Důvodem tohoto na pohled složitého výpočtu je eliminace vlivu tipování. Penalizace za nesprávnou odpověď je stanovena tak, aby náhodně tipující žák získal v průměru za test 0 bodů; pokud však dokáže v úloze vyloučit některé možnosti jako nesprávné a mezi ostatními hádá, již v průměru část bodu získá.
Průměrný percentil Vysvětluje, jaký je průměrný percentil určité skupiny žáků (např. jedné třídy, určitého typu školy atd.). Počítá se jako průměr z percentilu všech žáků. Není tedy totožný se skupinovým percentilem, který se počítá pouze ze skóre dosaženého ve skupině (např. žáků gymnázií).
4
Do testování bylo zapojeno 335 škol z celé ČR. Každá škola volila vlastní kombinaci testovaných tříd, testování se uskutečnilo od 11. - 29. dubna a probíhalo letos již podruhé pouze on-line formou. Testování bylo doplněno dotazníkovým šetřením. Dotazník pro žáky zjišťoval informace o způsobu výuky, jazykových zájmech studentů, jejich dovednostech spojených se znalostí řeči a v neposlední řadě také jejich motivaci ke studiu. Dotazník byl společný pro všechny ročníky a nabízí tak možnosti zajímavých srovnání. Dotazník pro učitele byl rovněž dostupný v elektronické podobě, a to v aplikaci ScioDat. Tato souhrnná část zprávy poskytuje celkové výsledky za celé testování. Je možné z ní získat podrobný přehled o výsledcích testování, doprovodného dotazníkového šetření a o vzájemných souvislostech mezi výsledky v testech a odpověďmi v dotaznících.
Následující tabulky a grafy vás provedou celkovými výsledky testování. Nedozvíte se zde, jak dopadla konkrétně vaše škola, ale odpovíme vám zejména na tyto otázky: „Jak spolehlivé byly použité testy?“, „Jak byly náročné?“ nebo „Jakých výsledků žáci nejčastěji dosahovali?“. Celkové výsledky jsou členěny podle jednotlivých ročníků. Tam, kde to výsledky vyžadují a umožňují, jsou rozděleny i podle typu školy. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O TESTECH V rámci projektu byly použity dva srovnávací testy, s otázkami, ve kterých žáci vybírali jednu správnou ze čtyř nabízených odpovědí. V následující tabulce získáte důležité základní údaje o testech – počet úloh v každém testu a jeho reliabilitu1.
Anglický jazyk I Anglický jazyk II
5_ZŠ 6_G 6_ZŠ 7_G 7_ZŠ 8_ZŠ
Reliabilita 0.880 0.882
Počet úloh 43 45
Počet testovaných 7 403 3 195
Reliabilita
Počet úloh
0.880
43
0.882
45
Počet testovaných 5 158 147 2 098 46 2 121 1 028
1
Reliabilita slouží k měření přesnosti testování, teoreticky jde o číslo mezi 0 a 1. Čím je reliabilita vyšší, tím menší vliv na výsledek má náhoda. Při reliabilitě 0 by šlo o výsledky zcela náhodné, při reliabilitě 1 by byly výsledky zcela přesné. Protože měříme intelektuální dovednosti, přesnosti 1 a ani jí blízké se nikdy nedosahuje. Zpravidla se reliabilita pohybuje mezi 0,5 a 0,95.
5
CELKOVÉ VÝSLEDKY JEDNOTLIVÝCH TESTŮ PODLE TYPU ŠKOLY A ROČNÍKU Následující tabulky charakterizují především samotné testy – jejich průměrnou čistou a hrubou úspěšnost. Zajímavý je údaj o maximálním a minimálním dosaženém skóre a o počtu vynechaných a neřešených úloh (ty, které žáci pravděpodobně nestihli řešit). Ve výsledcích jednotlivých ročníků vidíme, že z osmých tříd se nezúčastnil nikdo z víceletých gymnázií, vynechaných či neřešených úloh nebylo více než je obvyklé i v jiných testech. V jediné sedmé třídě víceletého gymnázia, které se testování zúčastnilo, nedosáhl nikdo z žáků maximálního skóre, zatímco ve všech ostatních ročnících tomu tak u žáků základních škol bylo. Skupina Počet úloh Anglický jazyk I 5_ZŠ 6_G 6_ZŠ
Skupina
26,9 36,4 30,4
43
Skóre
Správně
Minimální dosažené skóre
Maximální dosažené skóre
Špatně
Vynecháno
14,4 5,7 11,6
Neřešeno
1,5 0,7 1,0
Čistá úspěšnost
0,2 0,1 0,0
Hrubá úspěšnost v %
Průměrný percentil
Anglický jazyk I 5_ZŠ 6_G 6_ZŠ
22,1 34,5 26,5
-6,3 11,0 -3,7
Skupina Počet úloh Anglický jazyk II 7_G 7_ZŠ 8_ZŠ
Skupina
Správně 29,0 23,9 26,9
45
Skóre
43,0 43,0 43,0
Minimální dosažené skóre
Maximální dosažené skóre
51,3 80,3 61,7
Špatně
62,5 84,7 70,7
Vynecháno
15,0 18,7 16,7
Neřešeno
0,8 2,2 1,2
Čistá úspěšnost
48,9 70,3 47,2
0,2 0,2 0,2
Hrubá úspěšnost v %
Průměrný percentil
Anglický jazyk II 7_G 7_ZŠ 8_ZŠ
24,0 17,7 21,3
7,7 -5,7 -4,3
40,0 45,0 45,0
53,3 39,3 47,3
64,4 53,2 59,7
67,7 48,7 48,9
POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ KRAJŮ Testování se zúčastnili žáci ze všech krajů ČR, nejvíce zapojených škol bylo z Hlavního města Prahy, tento počet je však ovlivněn realizací testování ve všech školách Prahy 6, které hradil zřizovatel, podobně jako tomu bylo v Hradci Králové (v Královéhradeckém kraji se zúčastnilo 32 škol). Druhou největší účast jsme zaznamenali ve Středočeském kraji – 44 škol. Z hlediska počtu žáků jsme nejvyšší počet testovaných zaznamenali v hlavním městě Praha a dále v Královéhradeckém kraji. 6
Při srovnání výsledků v jednotlivých krajích se můžeme dočíst, že z hlediska čisté úspěšnosti dopadli v pátých, šestých i sedmých třídách nejlépe žáci Hlavního města Prahy, v osmých ročnících pak test průměrně nejlépe řešili žáci kraje Libereckého. Rozdíly mezi průměrnými výsledky jednotlivých krajů jsou v některých případech značné, tyto výsledky jsou však také ovlivněny rozdílnými počty testovaných žáků. V některých krajích se do testování nezapojily všechny ročníky, proto v tabulkách nejsou. otestováno kraj Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj Celkem
5. ročníky Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj
Škol
Tříd
žáků
45 15 35 10 32 11 35 34 17 13 44 13 17 14 335
115 26 70 24 77 18 74 56 29 25 73 21 29 31 668
2 241 382 1 046 430 1 334 240 1 225 817 497 270 1 031 325 274 486 10 598
Čistá úspěšnost 58,9 41,0 50,6 51,8 55,9 56,6 50,8 45,8 45,4 48,9 50,7 42,3 42,3 47,5
Skóre 25,3 17,6 21,7 22,3 24,0 24,3 21,9 19,7 19,5 21,0 21,8 18,2 18,2 20,4
7
Hrubá úspěšnost 68,3 54,3 62,0 62,7 65,5 67,0 62,4 58,4 57,9 60,2 62,1 56,2 55,9 60,2
Percentil 58,3 36,3 47,7 49,9 54,5 55,7 48,0 42,4 41,3 46,0 48,3 37,8 37,4 44,2
6. ročníky Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Vysočina Zlínský kraj
7. ročníky Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj
8. ročníky Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj
Čistá úspěšnost 71,0 62,6 65,1 58,9 60,2 56,1 50,7 50,7 53,1 66,6 59,0 65,9 52,9
Skóre 30,5 26,9 28,0 25,3 25,9 24,1 21,8 21,8 22,8 28,6 25,4 28,3 22,7
Čistá úspěšnost 51,1 40,3 46,4 39,7 32,0 36,0 38,3 32,2 37,1 49,9 35,8 24,9 32,8 43,0
Skóre 23,0 18,1 20,9 17,9 14,4 16,2 17,2 14,5 16,7 22,5 16,1 11,2 14,8 19,3
Hrubá úspěšnost 77,7 71,5 73,2 68,6 69,5 66,4 62,0 62,7 64,5 74,3 68,7 74,4 63,7 Hrubá úspěšnost 62,4 54,6 58,2 53,7 46,1 51,4 52,8 47,7 51,3 61,4 50,6 43,5 48,7 55,2
Percentil 58,6 47,4 51,9 44,0 46,5 39,2 34,1 32,6 35,1 53,4 44,3 51,1 37,4
Percentil 62,0 50,8 57,1 49,1 40,3 44,4 47,9 40,5 46,7 59,7 44,9 30,7 40,9 53,9
Skóre
Čistá úspěšnost
Hrubá úspěšnost
Percentil
23,3 15,5 25,1 18,8 16,6 28,2 19,7 17,6 18,0 24,7 21,9 19,0 24,4 22,4
51,7 34,5 55,9 41,8 36,8 62,6 43,8 39,2 40,1 54,8 48,6 42,3 54,3 49,8
63,2 50,4 66,6 56,3 52,1 71,9 56,5 52,9 54,3 64,9 61,0 56,7 65,6 61,0
54,1 34,1 58,4 43,3 37,3 68,2 44,5 39,2 41,2 57,0 49,4 43,2 59,4 52,5
8
PRŮMĚRNÁ ČISTÁ ÚSPĚŠNOST ČÁSTÍ TESTU PODLE ROČNÍKŮ Oba testy byly rozděleny do pěti částí na poslech, konverzační situace, čtení a porozumění textu, komplexní cvičení a slovní zásobu a gramatiku. Následující grafy dokládají, jak v těchto skupinách dopadly jednotlivé skupiny žáků. Zachycují rozdíly mezi průměrnou čistou úspěšností žáků pátých a šestých tříd, resp. sedmých a osmých tříd, nehledě na to, jsou-li to žáci ze základních škol či odpovídajících ročníků víceletých gymnázií.
Čistá úspěšnost podle ročníků a částí testu - anglický jazyk I 100 90
v procentech (%)
80 70 60 50 40 30 20 10 0 Poslech
Konverzace
Čtení a porozumění textu
Komplexní cvičení
Slovní zásoba a gramatika
5. r
46
48
48
45
67
6. r
61
60
57
56
77
Čistá úspěšnost podle ročníků a částí testu - anglický jazyk II 100 90
v procentech (%)
80 70 60 50 40 30 20 10 0 Poslech
Konverzace
Čtení a porozumění textu
Komplexní cvičení
Slovní zásoba a gramatika
7. r
40
45
44
26
48
8. r
43
55
55
34
56
V jednotlivých částech testu měli žáci vyšších ročníků logicky průměrně lepší výsledky, rozdíly však nejsou velké a jsou téměř shodné ve všech částech testu. V testu pro mladší žáky dopadla nejlépe část zaměřená na slovní zásobu a gramatiku, v testu pro starší žáky pak ještě části věnované konverzaci a čtení a porozumění textu. V obou úrovních obtížnosti dopadly nejhůře úlohy zaměřené na komplexní cvičení.
9
V této části se pokoušíme analyzovat výsledky testování v rámci širšího kontextu, hledat souvislosti mezi jednotlivými testy a dotazníky a všímat si jejich vzájemných vztahů. Některé výsledky najdete také v analytické zprávě pro vaši školu v podobě rámce, se kterým můžete srovnávat vaše výsledky.
Vliv délky studia na výsledky v testu (čistá úspěšnost) Žáci v dotazníku zaškrtávali, jak dlouho se anglický jazyk učí, a to jak ve škole, tak mimo ni. Podíváme-li se na vliv školy v případě, že se žáci jinde jazyk neučí, vidíme rostoucí úspěšnost současně s prodlužující se dobou studia. S prodlužující se dobou školní i mimoškolní výuky začínají výsledky kolísat. Zajímavý je pokles u dlouhého mimoškolního studia (7 let a více) v kombinaci se středně dlouhou školní výukou (3. až 4. rok). Nulové hodnoty v tabulce znamenají, že si danou kombinaci nikdo z žáků nevybral, ostatní hodnoty v tabulce zobrazují průměrnou čistou úspěšnost v testu, která je ovlivněna také počtem žáků, kteří danou kategorii vybrali.
učím se ve škole
učím se mimo školu vůbec
2. rokem nebo méně
3. až 4. rokem
5. až 6. rokem
7. rokem a déle
2. rokem nebo méně
0,0
25,1
0,0
0,0
30,7
3. až 4. rokem
46,3
34,0
53,8
61,7
38,9
5. až 6. rokem
65,5
40,2
15,5
0,0
41,1
7. rokem a déle
0,0
0,0
0,0
0,0
46,9
Odpovídá známkování dosaženým výsledkům? Průměrný percentil podle ročníku a známky - anglický jazyk I 100 90
Průměrný percentil
80 70 60 50 40 30 20 10 0 1
2
3
4
5
6. r
79
69
45
24
0
5. r
62
39
22
13
7
10
Průměrný percentil podle ročníku a známky - anglický jazyk II 100 90
Průměrný percentil
80 70 60 50 40 30 20 10 0 1
2
3
4
7. r
67
55
37
28
5 9
8. r
68
53
42
4
0
Rovněž v analýze testování cizích jazyků jsme se zaměřili na to, jaký je průměrný percentil dosažený v testech jedničkářů, dvojkařů atd. Rozdíly ve výsledcích, resp. známkování, dokládají uvedené grafy. Známkování je u jednotlivých ročníků rozloženo poměrně rovnoměrně, na rozdíl od loňského roku jsou odstupy ve výsledcích žáků s jednotlivými známkami zcela zřejmé. Vliv motivace na dosažené výsledky Jaké jsou pro tebe osobně hlavní důvody, proč se učíš angličtinu? 100 90 průměrná čistá úspěšnost
80 70 60 50 40 30 20 10 0
abys mohl/a abys mohl/a studovat a pracovat porozumět lidem z v zahraničí jiných zemí
protože to chtějí tvoji rodiče
protože to máš povinné ve škole
abys porozuměl/a abys měl/a přístup anglickým k většímu množství písničkám, filmům informací
jiné
ano
53,70
51,97
48,37
46,41
54,15
55,55
49,88
ne
46,28
44,56
48,84
49,90
47,64
46,98
48,68
Z porovnání výsledků průměrné čisté úspěšnosti v testu z jazyka a hlavního důvodu, proč se žák cizí řeči učí, je patrný vliv některých motivačních prvků, rozdíly ve výsledcích však nejsou výrazné. Například žáci, kteří se jazyk učí, aby měli přístup k většímu množství informací, podobně jako žáci, kteří se anglicky učí, aby rozuměli písničkám či filmům, mají průměrně lepší výsledky v testu. Tento výsledek jsme pozorovali i v loňském školním roce a mohli bychom tedy doporučit motivovat žáky tímto směrem. V souladu s obecně známým faktem mají děti, které se jazyk učí jen proto, že ho mají povinně ve škole, slabší výsledky než ti, jejichž motivace je jiná.
11
Jaký vliv má hlavní náplň v hodinách výuky cizího jazyka? Co obvykle děláte v hodinách anglického jazyka nejčastěji? 100 90 průměrná čistá úspěšnost
80 70 60 50 40 30 20 10 0 posloucháme CD, čteme a sledujeme filmy překládáme texty
konverzujeme
píšeme eseje
hrajeme hry
učíme se gramatiku a jazyková cvičení
jiné
ano
46,3
48,9
55,1
47,1
50,2
53,1
49,0
ne
49,0
48,6
46,9
48,8
48,7
41,9
48,8
Žáci, s nimiž učitelé v hodinách konverzují, ale zároveň i žáci, kteří se učí gramatiku a dělají jazyková cvičení, mají průměrnou čistou úspěšnost v testu vyšší. Zajímavé je, že téměř stejně dobrý výsledek mají žáci, jejichž nejčastější náplní je hraní her, naopak žáci, kteří píší eseje a poslouchají CD či sledují filmy, mají výsledky průměrně horší. Žáci, kteří vybrali možnost „posloucháme CD, sledujeme filmy“, měli horší výsledky i v loňském školním roce, nejedná se tedy o náhodu.
Výuka cizího jazyka
průměrná čistá úspěšnost
Výuka cizího jazyka 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Můžete v hodině anglického jazyka mluvit česky?
Používá učitel v hodině Máte na vaší škole anglického jazyka učitele, pro kterého je češtinu? angličtina rodným
Učí vás angličtinu aprobovaný učitel?
Probíhá ve vaší škole výuka některých předmětů v anglickém
5.r - ano
49,8
49,7
48,7
53,4
45,9
5.r - ne
44,6
45,6
49,1
47,3
51,2
6.r - ano
54,0
53,6
61,6
58,5
54,1
6.r - ne
51,7
53,9
50,4
49,6
53,2
7.r - ano
41,7
41,5
54,2
45,5
40,5
7.r - ne
47,6
49,5
40,1
40,0
43,7
8.r - ano
44,4
44,6
63,8
45,2
43,9
8.r - ne
47,6
46,1
42,8
44,5
45,4
Pokud učitel ani žáci v hodinách cizího jazyka nemohou používat český jazyk, jsou výsledky žáků v testování zejména ve vyšších ročnících průměrně lepší. Pozitivní vliv na výsledky má, když mají žáci k dispozici rodilého mluvčího. 12
Učení cizího jazyka – vliv domácí přípravy, zahraničních kurzů a výuky dalšího jazyka
Učení cizího jazyka
průměrná čistá úspěšnost
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Umí někdo z tvé rodiny (táta, máma, bratr/sestra, …) anglicky?
Absolvoval/a jsi někdy kurz angličtiny v zahraničí?
Učíš se kromě angličtiny ještě další cizí jazyky?
5.r - ano
50,4
50,3
51,8
5.r - ne
42,9
49,0
48,6
6.r - ano
55,7
60,9
61,4
6.r - ne
44,6
53,0
49,9
7.r - ano
43,5
52,1
47,1
7.r - ne
39,1
41,5
35,9
8.r - ano
46,5
56,4
48,7
8.r - ne
39,1
43,8
39,4
Žáci, kteří mají v příbuzenstvu někoho, kdo mluví anglicky, mají průměrně lepší výsledek. Stejně tak dosahují průměrně lepších výsledků žáci, kteří se zúčastnili zahraničního jazykového kurzu. V neposlední řadě musíme zmínit zjevnou souvislost mezi počtem cizích jazyků a výsledky v jejich studiu – ve všech ročnících mají průměrně lepší výsledky žáci, kteří se učí ještě další cizí jazyk. Čistá úspěšnost v testu AJ podle výběru dalšího cizího jazyka 80 AJ I AJ II
70
čistá úspěšnost v %
60 50 40 30 20 10 0 německy
francouzsky
italsky
španělsky
rusky
čínsky
jiný jazyk
Mladší žáci, kteří se učí francouzsky, mají v testu anglického jazyka průměrně lepší čistou úspěšnost, u starších žáků je zajímavý velmi dobrý výsledek žáků, kteří se učí španělštinu, italštinu či právě také francouzštinu. Zajímavé je, že žáci, kteří se věnují tak náročnému jazyku, jako je čínština, výrazně dobré výsledky v testu neměli. Je možné, že tento výsledek je však zkreslen počtem žáků, kteří vybrali danou možnost.
13
Učení cizího jazyka – co by tedy žáci potřebovali, aby měli lepší výsledky? K lepším výsledků z anglického jazyka potřebuji:
rodilého mluvčího na výuku 10% větší motivaci 25%
možnost jazyk denně používat 29%
více času na domácí přípravu 36%
Žáci měli v poslední otázce dotazníku možnost vyjádřit, co by potřebovali k lepším výsledkům při studiu anglického jazyka. Nejvíce z nich vybralo možnost „více času na domácí přípravu“, dále žákům chybí možnost jazyk denně používat, na třetím místě nejčastěji uváděli „větší motivaci“ a nejméně často vybrali „rodilého mluvčího pro výuku“. V otevřené části mohli žáci vlastní odpovědi vepsat, některé byly z řádu vtipnějších (např. „kdybych se zlepšil, musel bych být známkován O“ či „zázrak“), některé odpovědi však byly seriózní a mezi nejčastější důvody bylo uváděno: pomoc od někoho, doučování, jiný učitel/ka, přání, aby žáka výuka více bavila a v neposlední řadě také sebekritické „nebýt tak líný/líná“ a „více se učit“.
Když se jdeš dívat na zahraniční film (v TV, v kině, na DVD, na PC, ....), vybereš si… Žáků jsme se v dotazníku také zeptali, kterou verzi filmu si při 100 jeho sledování vyberou. 90 Vycházeli jsme 80 70 z předpokladu, že žáci, 60 kteří zvolí originální 50 40 verzi s titulky, budou 30 mít v testu lepší 20 výsledek než ostatní. 10 0 Výběr originální verze originální verzi bez titulků originální verzi s titulky dabovanou verzi 39,1 49,6 53,3 5.r - ano bez titulků může mít na 41,5 57,9 54,4 6.r - ano vývoj jazykových 26,1 47,6 43,2 7.r - ano 36,2 53,8 41,3 8.r - ano dovedností spíše negativní dopad, výsledky žáků s touto volbou jsou průměrně horší než těch, kteří zvolí originál s titulky, ale dokonce i těch, kteří volí verzi dabovanou. průměrná čistá úspěšnost v %
Když se jdeš dívat na zahraniční film (v TV, v kině, na dvd, na pc...), vybereš si?
14
Používání internetu a znalost cizího jazyka Ve výsledcích otázky, která se zaměřovala na používání cizího jazyka při vyhledávání na internetu, byla prokázána souvislost mezi vyhledáváním jen v mateřské jazyce a nebo naopak i v jazycích, které se dotyčný žák učí. Žáci, kteří vybrali tuto možnost, měli v testu průměrně lepší výsledek. Žáci, kteří vybrali odpověď „ano“ u možnosti „nepoužíváš internet“ (a tedy internet nepoužívají), mají průměrně horší výsledky než žáci, kteří zvolili odpověď „ne“, a to ve všech zúčastněných třídách. Učení cizího jazyka průměrná čistá úspěšnost
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 hledáš jen na stránkách v mateřském jazyce
hledáš na všech stránkách
hledáš na stránkách v mateřském jazyce a v cizích jazycích, které se učíš
nepoužíváš internet
5.r - ano
50,1
47,4
54,1
37,8
5.r - ne
48,2
50,2
48,4
49,4
6.r - ano
53,3
52,5
60,5
36,2
6.r - ne
53,9
54,5
52,5
53,8
7.r - ano
40,0
42,3
52,0
25,2
7.r - ne
44,2
42,8
40,9
42,7
8.r - ano
38,5
46,0
58,3
33,3
8.r - ne
49,5
44,0
42,1
44,8
Vliv používání jazyka na výsledky v testu Při jaké příležitosti nejčastěji používáš cizí jazyk MIMO ŠKOLU?
průměrné skóre
22,3
22,0
22,0
22,0
21,8
22,0
21,9
25
21,5
22,6
30
20 15 10
při při při rozmluvě s při rozmluvě při poslechu vyhledávání komunikaci v rodilým nebo psaní si písniček, na internetu zahraničí mluvčím nebo s cizincem sledování s lidmi z přes internet filmů apod. jiných zemí (v Česku) ano
v jazykovém při práci nebo při hraní her kurzu, při zájmové na počítači soukromé činnosti výuce
19,9
22,0
21,7
24,5
23,1
22,1
24,3
24,4
0
19,2
5
jiné
ne
Žáků jsme se také zeptali, při jaké příležitosti nejčastěji využívají cizí jazyk. Podle toho jsme pak žáky rozdělili do skupin a spočítali pro každou z nich průměrné skóre. Výsledky žáků, kteří jazyk využívají při komunikaci, ať již v zahraničí, či v Čechách nebo např. na kurzu, mají výsledky průměrně lepší. Dobrý vliv má také poslech písniček a sledování filmů.
15
Vliv hraní her na počítači a čtení v cizím jazyce na výsledek v testu Využití cizího jazyka 100 průměrná čistá úspěšnost v %
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Čteš někdy knihy, časopisy nebo noviny v angličtině?
Hraješ počítačové hry, které jsou jen v angličtině?
5.r - ano
53,7
51,3
5.r - ne
47,1
45,5
6.r - ano
59,9
56,3
6.r - ne
50,1
49,3
7.r - ano
49,6
44,3
7.r - ne
38,6
39,4
8.r - ano
58,6
46,0
8.r - ne
38,9
42,9
Jak hraní anglických her na počítači, tak čtení knih či časopisů v anglickém jazyce má výrazný pozitivní vliv na výsledky v testu. Žáci, kteří v odpovědi na tyto otázky zaškrtli „ano“, bez ohledu na ročník, dosáhli průměrně lepších výsledků v testu, a to až o 20 %. Zejména v grafu uvedená druhá souvislost by mohla být útěchou pro řady rodičů, kteří se se svými dětmi přou o čas strávený na počítači právě hraním her. Doporučení pro rodiče by tedy mohlo znít, že kromě času samotného je třeba limitovat i využití počítače právě směrem k počítačovým hrám, které jsou v angličtině. Závislost výsledku na velikosti školy Průměrné skóre podle velikosti školy 25 21,6
22,3 21,1
20,2
průměrné skóre
20
18,2
15
10
5
0 do 50
51 - 100
101 - 250
251 - 500
nad 500
počet žáků ve škole
Kromě žáků vyplňovali svůj dotazník také ředitelé. Jejich odpovědi jsme využili ke zkoumání výsledků podle velikosti a vybavení školy. Nejlepších výsledků dosáhly velké školy, přičemž rozdíl oproti středně velkým školám je poměrně výrazný. Můžeme usuzovat, že větší školy disponují jiným rozpočtem a mohou si tak dovolit uhradit výuku kvalitních učitelů, zatímco výsledek malých škol, který byl průměrně přibližně stejně dobrý, je ovlivněn jejich prostředím a mnohdy patrně individuálnějším přístupem a možná i proto větší motivovaností žáků. 16
Analýza úspěšnosti škol po úlohách V následujících grafech je zobrazena hrubá úspěšnost při řešení úloh v obou testech z anglického jazyka. Jedná se o podíl správných odpovědí na danou otázku na celkovém počtu všech žáků v testování. V porovnání se zněním testu můžeme snadno zjistit, které oblasti jazyka českým žákům příliš nejdou. Obdobný graf každá škola obdrží také v analytické zprávě pro každou zúčastněnou třídu. Porovnáním uvidíte, jak se odlišují konkrétní znalosti vašich tříd od zbytku zúčastněných škol.
Hrubá úspěšnost (%)
Z grafu analýzy Hrubá úspěšnost po úlohách - anglický jazyk I anglického jazyka je patrné, že největší 100 potíže měli žáci 90 s otázkou číslo 19 80 (v závěru této zprávy 70 naleznete rozdělení 60 otázek do částí, v něm 50 vidíme, že otázka č. 19 40 byla v části věnované 30 čtení a porozumění 20 textu). Také otázky č. 2 10 a 3 byly pro žáky 0 obtížné (poslechová 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 část). Naopak nejlépe žáci zvládli otázky č. 36 a č. 41 (v části slovní zásoba a gramatika). Z grafu je zřetelné, že výsledky žáků nejsou, a to ani v rámci částí věnovaných jednomu typu úloh, vyrovnané. Hrubá úspěšnost po úlohách - anglický jazyk II 90 80 70 Hrubá úspěšnost (%)
V obtížnější verzi testu určené pro žáky 7. a 8. tříd vidíme, že si žáci nejlépe poradili s otázkou č. 40 a dále s otázkami 43 a 42 (všechny v části slovní zásoba a gramatika), naopak se jim nedařilo při řešení úlohy č. 4 a 30.
60 50 40 30 20 10 0 1
3
5
7
9
11 13
15 17
19 21
23 25 27
29 31
33 35
37 39
41 43 45
V průběhu testování jsme zaznamenali několik připomínek ke konstrukci testu, resp. znění některých otázek. S některými námitkami jsme souhlasili a vzali jsme si z nich poučení pro příští tvorbu testu, jiné se po statistickém vyhodnocení parametrů jednotlivých otázek ukázaly jako bezdůvodné. V každém případě jsme za komentáře k testům rádi, je pro nás důležité tvořit testy tak, aby školám vyhovovaly.
17
Dotazníkové šetření bylo realizováno formou elektronických dotazníků pro ředitele, učitele i žáka. Výsledky z dotazníku pro ředitele vztažené k výsledkům testování jste měli možnost nalézt v předchozí části souhrnné zprávy, stejně tak jako širší souvislosti výsledků s odpověďmi žáků na otázky v dotazníku. Žáků jsme se pro zajímavost zeptali, jaký cizí jazyk se kromě anglického učí. Nejpočetnější skupinu tvoří žáci, kteří se učí německy, nezanedbatelné zastoupení však mají i žáci, kteří se věnují francouzštině a ruštině.
Další cizí jazyky 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 německy
francouzsky
italsky
španělsky
rusky
čínsky
jiný jazyk
V posledním grafu této části zprávy uvádíme porovnání odpovědí žáků a učitelů na otázku, jaká je atmosféra v hodinách výuky anglického jazyka. Zatímco většina žáků se domnívá, že v hodinách dobrá atmosféra spíše není, učitelé to vidí jinak a nejčastěji vybrali dvě pozitivní možnosti: „spíše dobrá“ a „velmi dobrá“. V souladu s tímto tvrzením se přitom vyjádřilo necelých 50 % žáků. Atmosféra v hodinách - učitelé X žáci 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 %
učitel - Jak hodnotíte celkovou atmosféru ve třídě během vaší hodiny?
18
žák - V hodinách je dobrá atmosféra.
neodpověděl
rozhodně nesouhlasím
spíše nesouhlasím
spíše souhlasím
rozhodně souhlasím
nelze posoudit
rozhodně špatná
spíše špatná
spíše dobrá
velmi dobrá
0%
Tato část zprávy obsahuje ukázky celostránkových grafů a tabulek výsledků – Analytické zprávy, kterou obdržíte současně s touto zprávou a jež je vložena v deskách. Následující ukázky obsahují pouze modelová data a jsou vždy doplněny komentářem, který by vás měl pouze inspirovat, jak rozumět vaší analytické zprávě a jak výsledky interpretovat. V těchto ukázkách naznačujeme, jaké souvislosti můžete ve výsledcích hledat a jak výsledkům rozumět. Pokud narazíte na neznámý pojem, vraťte se na začátek zprávy a vyhledejte část Základní pojmy, kde jsou všechny termíny popsány. Při interpretaci svých výsledků byste měli vždy vzít v úvahu kontext vaší školy (prostředí, strukturu pedagogického sboru, strukturu žáků, zaměření školy a řadu dalších faktorů, které mohou působit na výsledky žáků a které je mohou vysvětlovat). Jiné možnosti interpretace najdete také v předcházející části, jež komentuje souhrnná data. Ve vaší analytické zprávě nemusí být všechny z níže uvedených typů grafů. Pokud pro ně nemáme právě pro vaši školu data (např. žáci nemají zadané známky), nemohli jsme výstupy zpracovat. Následující grafy a tabulky jsou pouze vzorové a netýkají se vaší školy. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PROJEKTU Analytická zpráva obsahuje barevnou stránku, která shrnuje základní informace za školu vyplývající z výsledků projektu. Je určena pro první rychlou orientaci, jak škola v testování uspěla, je možné ji použít pro prezentaci na nástěnce či nakopírovat rodičům žáků. Obsahuje hodnocení testu celkově i za jednotlivé části. Celkové výsledky vaší školy jsou zobrazeny i graficky.
19
Pro větší přehlednost a užitečnost jsme rozdělili grafy (Analytickou zprávu) na: set určený pro školu (souhrnné informace pro školu) set určený pro třídu (grafy zachycující analýzu předmětu). Set pro školu zahrnuje souhrnné tabulky a grafy za celé ročníky. Celá část je určená pro vedení školy; práce s těmito výsledky je na každé škole odlišná. Výsledky obdrží např. třídní učitelé, případně mohou kopii dostat vyučující jednotlivých předmětů. Set pro třídu se skládá z konkrétních výsledků jednotlivých tříd v rámci daného předmětu. Předmětové komise často porovnávají výsledky jednotlivých tříd, zamýšlejí se nad úspěšností v jednotlivých částech a v jednotlivých úlohách. Výsledky má k dispozici také vyučující daného předmětu. Vše samozřejmě dále souvisí se znalostí školy – zaměření, cíle školy, vyučující v dané třídě, složení žáků. Díky tomu lze odhalit případné chyby ve výuce a rozhodnout o následných opatřeních. Některým školám se osvědčilo, když předmětová komise vypracuje zprávu i s návrhy konkrétních opatření, kde mají jednotlivé třídy nedostatky, kde mohou být příčiny a jak je možné je řešit. Při opakovaném testování žáků ve vyšším ročníku pak můžete sledovat, zda opatření fungují.
Set určený pro školu SOUHRNNÉ INFORMACE ZA CELOU ŠKOLU Souhrnné výsledky za školu průměrný percentil za části testu
skupinový percentil
čistá úspěšnost
průměrné skóre
směrodatná odchylka skóre
poslech
konverzace
čtení a porozumění textu
komplexní cvičení
slovní zásoba a gramatika
6. A 6. B průměr
20 19 ==
65 61 63
67 64 65
54 49 51
23 21 22
10,7 7,7 9,3
53 50 51
61 53 57
44 55 49
57 54 56
63 54 59
7. A průměr
20 ==
65 65
66 66
59 59
25 25
14,6 14,6
62 62
61 61
38 38
57 57
57 57
třída
percentil
celkový průměrný výsledek
počet žáků
anglický jazyk
Tato tabulka poskytuje řadu informací o každém testovaném předmětu a každé testované třídě (informace jsou rozpracovány a zachyceny i v samostatných grafech, např. percentily za části). V tabulce najdete všechny důležité hodnoty percentily tříd za celý test i za jeho části, hodnotu čisté úspěšnosti a skóre (tyto údaje můžete porovnat s výsledky testování uvedenými v souhrnné části zprávy, kde je uvedena průměrná čistá úspěšnost ZŠ i GYM ).
Rozsah hodnot pro hodnocení dosažených percentilů žáků Percentil 0-5 = velice slabý výsledek, 5–15 = hodně podprůměrný výsledek, 15–30 = podprůměrný výsledek, 30-70 = průměrný výsledek, 70–85 = nadprůměrný výsledek, 85–95 = vysoce nadprůměrný výsledek, 95– 100 = špičkový výsledek.
20
PRŮMĚRNÉ PERCENTILY ABCD
STONOŽKA 2009/2010 Průměrný celkový percentil po jednotlivých třídách
100
90 6. A 80
70 6. B
průměrný percentil
60
50
ZŠ
40
30
20
GYM
10
65
61
0
AJ Graf znázorňuje průměrné celkové percentily všech tříd 6. ročníku vaší školy. Zároveň je zde pro porovnání vyznačen průměrný percentil všech žáků 6. ročníku ZŠ a GYM a dále průměrný percentil žáků škol odpovídající velikosti. S_G_1_2
Počet respondentů: AJ 20/19
STRANA: 20
V grafu tohoto typu uvádíme průměrný percentil dosažený v předmětu za všechny třídy dané školy. Tento graf obdržíte pro školu, jsou zde zachyceny všechny třídy vaší školy. Na grafu také uvidíte hranici průměrného percentilu základních škol a průměrného percentilu víceletých gymnázií (např. školy
s rozšířenou výukou se tak mohou jednoduše srovnat s gymnázii). Z grafu lze vyčíst porovnání tříd mezi sebou: Výsledky obou tříd jsou velmi podobné, o něco lepšího výsledku dosáhla třída 6.A. Obě třídy jsou však nad průměrem všech základních škol. Stejný typ grafu obdržíte také pro každou třídu a pro každý předmět zvlášť s percentily i za jednotlivé části testu - Analýza částí. RELATIVNÍ POSTAVENÍ ŠKOLY Graf barevným odlišením vystihuje STONOŽKA 2009/2010 postavení (pořadí) vaší školy mezi Relativní postavení školy v testu AJ - souhrnné výsledky za školu 6. ročníky ostatními zúčastněnými školami (tedy jak dopadla škola v rámci každého předmětu ve srovnání s ostatními školami, které se zúčastnily testování) – jde vlastně o takový „žebříček“ škol. Toto pořadí všech škol bylo vytvořeno na základě průměrných percentilů z dosažených výsledků v testu za celý ročník školy. Můžete zde vidět, kolik škol a o kolik percentilových bodů jste svým výsledkem předstihli. Vaše škola je na grafu vyznačena malým domečkem a popiskem. V grafu lze barevně rozlišit jednotlivé skupiny škol – gymnázia a základní školy. Jde vždy o výsledek celé školy (tedy všech tříd daného ročníku). ABCD
gymnázia
základní školy
vaše škola
100
vaše škola; 63
90
výsledek testu - průměrný percentil
80 70 60 50 40 30 20 10
0
jednotlivé školy
Poznámka: Graf vystihuje postavení vaší školy v rámci daného předmětu ve srovnání s ostatními školami, které se zúčastnily testování. Pořadí je dáno průměrným celkovým percentilem škol. Graficky jsou odlišeny různé typy škol.
S_G_2_AJ
STRANA: 20
Na příkladu vidíme, že výsledky studentů daného ročníku školy jsou spíše nadprůměrné, pokud je srovnáváme s ostatními školami. Škola dosáhla průměrného percentilu 63 a jak vidíme, patří mezi nejlepší čtvrtinu škol.
21
Sety pro třídy (předmětové komise)
TABULKA PODROBNÝCH VÝSLEDKŮ
Tato tabulka zachycuje detailní výsledky jednotlivých žáků, čímž umožňuje podrobnější vhled do výsledků třídy. Obdržíte ji pro každý testovaný předmět a pro každou třídu, která se testování zúčastnila. Lze z ní zjistit, jak dopadli jednotlivci a zda jejich výsledek odpovídá očekávání. V tabulce je u každého žáka uvedeno nejprve číslo, pod nímž byl zapsán, následuje celkový percentil, extrém, čistá úspěšnost, známka, dále percentily za části testu. Údaje o žákovi uzavírá počet správných a špatných odpovědí a skóre. V této tabulce lze sledovat také extrémní výsledky žáků, které se počítají z percentilu. Znaménko plus ve sloupci extrém označuje žáky, kteří dosáhli v daném předmětu vysoce nadprůměrného až špičkového výsledku (15 % nejlepších), znaménko mínus naopak žáky, kteří dosáhli podprůměrného až velmi slabého výsledku (15 % nejhorších). Poslední řádky v tabulce tvoří průměry za celou třídu a směrodatná odchylka, která zjednodušeně řečeno vyjadřuje průměrnou odchylku hodnot jednotlivých žáků od průměru třídy. Tabulka díky těmto souhrnným údajům umožňuje i pohled na celkové výsledky třídy v testovaných předmětech a v jejich jednotlivých částech. U některých žáků v uvedené tabulce vidíme výkyvy výsledků v jednotlivých oblastech testu. Například žák č. 1 sice velmi dobře zvládl část testu věnovanou komplexním cvičením, nedařilo se mu však v části věnované konverzaci. Žák č. 4 má u svých výsledků vyznačen záporný extrém, což znamená, že patřil mezi 15 % nejhorších testovaných žáků. V části „odpovědi“ vidíme, že žák č. 2 měl jen o jednu více správných odpovědí než špatných.
22
ANALÝZA DOVEDNOSTÍ A TEMATICKÝCH ČÁSTÍ Výsledky jednotlivých částí testu (které odpovídají tématům výuky) mohou například ukázat, zda vyučující ve třídách věnují jednotlivým tématům přibližně stejnou pozornost, resp. zda se jim práce u jednotlivých témat stejně daří, a naopak ve kterých částech či dovednostech nedosahuje škola dobrých výsledků. Na základě údajů zjištěných z těchto grafů lze lépe plánovat výuku. Pracovat s nimi budou pravděpodobně hlavně předmětové komise, které mohou porovnávat výsledky STONOŽKA 2009/2010 jednotlivých tříd mezi sebou. Analýza dovedností a tematických částí - anglický jazyk ABCD 6. A
6. ročníky základních škol
třída 6. A
100 90
82 80
76
75
75 71
70
průměrný percentil
Na modelovém grafu vidíme, že třída celkově dosáhla nadprůměrného výsledku (82. percentil). Dále pozorujeme, že obdobných výsledků dosahuje třída téměř ve všech částech testu z angličtiny, kdy se jednotlivé části nacházejí oproti všem 6. třídám nad průměrem. V části věnované čtení a porozumění textu je výsledek třídy mírně horší, ale stále ještě nadprůměrný.
60 60 50 40 30 20 10 47
44
44
38
44
44
Celek
poslech
konverzace
čtení a porozumění textu
komplexní cvičení
slovní zásoba a gramatika
0
Poznámka: Graf znázorňuje průměrné celkové percentily dosažené třídou v jednotlivých částech testu. Užší sloupeček vyjadřující percentil vaší třídy je pro porovnání rámován průměrným výsledkem (percentilem) škol stejného typu.
Počet respondentů: 12/1900
T_G3_AJ
STRANA: 20
ANALÝZA PO ÚLOHÁCH Tento graf obdržíte pro každý předmět. Zobrazuje hrubou úspěšnost, jaké dosáhli žáci v jednotlivých úlohách. Zjednodušeně řečeno vyjadřuje, jaký podíl žáků ve třídě odpověděl na danou otázku správně. Hrubá úspěšnost poskytuje k celkovému pohledu na výsledky třídy další zajímavé informace, které můžeme využít ve výuce (díky zobrazení podílu skutečně správných odpovědí zde nejsou rozlišeny úlohy řešené špatně a vynechané úlohy, a tak víte přesně, jaký podíl žáků odpověděl na danou otázku správně). Důležitý je i druhý sloupeček – ukazuje u každé úlohy průměrnou hrubou úspěšnost stejného ročníku ostatních škol, díky tomu můžete vidět, zda a o kolik jsou Vaši žáci v dané úloze lepší nebo horší než ostatní. Tento graf může posloužit k podrobnému rozboru testu, případně k detailnímu rozboru silných a slabých stránek Vašich žáků.2 ABCD 6. A
STONOŽKA 2009/2010
Analýza po úlohách - anglický jazyk
6. ročníky základních škol
třída 6. A
100 90
průměrná hrubá úspěšnost (%)
80 70 60 50 40 30 20 10 0
1
3
5
7
9
11
13
15
17
19
21
23
25
27
29
31
33
35
37
39
41
43
úlohy
Poznámka: Graf zachycuje průměrnou hrubou úspěšnost (poměr mezi počtem správných odpovědí a počtem všech žáků), jaké dosáhli žáci ve třídě v jednotlivých úlohách. Zjednodušeně řečeno vyjadřuje, jaký podíl žáků ve třídě odpověděl na danou otázku správně. Tmavší sloupeček ukazuje průměrnou hrubou úspěšnost, jaké dosáhli žáci ostatních škol stejného typu.
T_G4_AJ
Počet respondentů: 12/1900
STRANA: 20
2
K porovnání s ostatními naopak lépe slouží čistá úspěšnost (zahrnuje i špatné odpovědi a „strategii řešení“). Čistá úspěšnost pak představuje hodnotu očištěnou od vlivu náhody. Hodnotu celkové hrubé úspěšnosti pro každý předmět najdete v souhrnné části – výsledky testování.
23
Školy, které ve ScioDatu kromě tříd rozdělily žáky i do jazykových skupin ve své zprávě naleznou tabulku podrobných výsledků a grafy s analýzou po částech i úlohách kromě jednotlivých tříd také pro každou jazykovou skupinu.
VYUŽITÍ POTENCIÁLU
Z grafu využití potenciálu ve třídě vidíme, jak je využíván studijní potenciál u jednotlivých žáků. Přerušovaná přímka vyjadřuje průměrné využití potenciálů všech žáků, plná přímka vyjadřuje tento údaj v konkrétní třídě vaší školy. Jednotlivé body představují žáky. Pokud se vaše škola v letošním školním roce v daném ročníku testování OSP nezúčastnila, není tento graf uveden.
Druhý graf vztahující se k využití potenciálu v anglickém jazyce mají do výsledků opět zařazeny jen školy, které se v letošním školním roce kromě testování anglického jazyka v určitém ročníku zůčastnili také testování OSP. Z grafu vidíme všechny testované třídy (jednotlivé body), trojúhelník zobrazuje tu vaši. Sledujeme závislost mezi průměrným percentilem v testu OSP a průměrným percentilem v testu AJ. Přímka vyjadřuje průměr využití potenciálu všemi zúčastněnými žáky.
24
PRŮMĚRNÝ VÝSLEDEK PODLE ZNÁMEK Z tohoto grafu lze zjistit, jakého percentilu a známky dosáhli jednotliví účastníci testu ve třídě. Na vodorovné ose jsou zaznamenány známky z posledního vysvědčení, na svislé ose percentil dosažený v testu.
ABCD 6. A
STONOŽKA 2009/2010 Průměrný výsledek podle známek - anglický jazyk 100 90
průměrný percentil - anglický jazyk
80 70 60 50 40 30 20
Z této konkrétní ukázky můžeme vidět, že žáci, kteří dostali na vysvědčení známku 3 dosáhli průměrně horších výsledků než ostatní žáci základních škol se stejným hodnocením. Můžeme se proto domnívat, že „trojkaři“ v této třídě jsou hodnoceni méně přísně než v jiných školách. Dále je z grafu zřejmé, že v modelové třídě nikdo neměl na vysvědčení horší známku než trojku a sloupec jedničkářů představuje výsledek čtyř žáků. 10 0
známka 1
známka 2
známka 3
známka 4
známka 5
6. A
87
66
35
0
0
6. ročníky základních škol
74
63
46
23
4
Poznámka: Graf zachycuje vztah mezi známkou z daného předmětu a výsledky žáků této třídy (průměrný percentil jedničkářů, dvojkařů atd.). Širší sloupec vždy představuje průměrný percentil všech žáků ve skupině škol stejného typu, kteří se testování zúčastnili a kteří získali na vysvědčení danou známku.
T_G7_AJ
Počet respondentů: 1: 4/59 2: 10/104 3: 10/52 4: 0/22 5: 0/1
STRANA: 20
ZÁVISLOST VÝSLEDKU TESTU NA ZNÁMCE ABCD 6. A
STONOŽKA 2009/2010 Závislost výsledku testu z anglického jazyka na známce
100 90
celkový percentil z anglického jazyka
Jednotlivé body představují žáky, na svislé ose je percentil, kterého žák dosáhl v testu, vodorovná osa zachycuje známku, kterou žák získal na posledním vysvědčení.
80 70 60 50 40
Plná přímka vyjadřuje závislost výsledku v testu na klasifikaci ve vaší třídě, přerušovaná přímka závislost výsledku v testu na klasifikaci celkem. Můžete zde odhalit, nakolik vaše známkování odpovídá schopnostem žáka. Vidíme, jakého percentilu dosahují dvojkaři, jaký je rozptyl výsledků žáků s totožnou známkou. Zároveň můžeme vzájemnou závislost známky a výsledku ve třídě porovnat s průměrem ostatních škol. 30 20 10
0
5
4
3
2
1
0
známka z anglického jazyka
Poznámka: Graf zachycuje závislost známky žáka a jeho výsledku v testu. Jednotlivé body představují žáky, na vodorovné ose je známka žáka, kterou získal na posledním vysvědčení, svislá osa zachycuje percentil žáka, kterého dosáhl v testu. Plná přímka vyjadřuje závislost percentilu a klasifikace daného předmětu ve vaší třídě, přerušovaná přímka toto vyjadřuje za žáky všech škol stejného typu, jakého je vaše třída.
T_G8_AJ
STRANA: 20
Závisí na učiteli, jestli upřednostní klasifikaci důsledně podle výsledků, nebo přihlédne také k možnostem žáka a využije hodnocení jako motivačního nástroje. Na modelovém grafu vidíme, že ve třídě nebyl žádný žák se známkou 4 nebo 5. Výsledky žáků se známkou 1, 2 a 3 se v některých místech překrývají – žáci tedy zřejmě nejsou hodnoceni čistě podle výsledků, ale je přihlíženo i k jiným faktorům. Například dva žáci s téměř totožným výsledkem blízkým maximálnímu možnému skóre jsou ve třídě hodnoceni rozdílnou známkou. 25
VÝSTUPY Z DOTAZNÍKU ŽÁKA ABCD
V závěru analytické zprávy naleznete grafy, které uvádějí četnosti odpovědí na otázky z dotazníku žáka. I zde jsou zaznamenány rámce odpovědí žáků ze všech škol.
STONOŽKA 2009/2010
1. A
Výstupy z dotazníků žáka 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15%
Na modelovém grafu vidíme, že žáci této třídy méně často než ostatní vyhledávají informace na internetu v mateřském jazyce, naopak častěji volí vyhledávání na všech stránkách, bez preference jazyka. Zároveň je v této modelové třídě větší podíl žáků než jinde, kteří internet vůbec nepoužívají. 10% 5% 0%
hledáš jen na stránkách v mateřském jazyce
hledáš na všech stránkách
hledáš na stránkách v mateřském jazyce a v cizích jazycích, které se učíš
nepoužíváš internet
vaše škola
33%
46%
17%
4%
všechny školy
46%
38%
15%
2%
Graf zobrazuje podíly žáků, kteří si danou odpověď vybrali z nabízených možností v dotazníku na otázku: 4. Když vyhledáváš informace na internetu: Pro porovnání je sloupec odpovědí vašich žáků rámován odpověďmi všech žáků.
T_G_D1_Z
Počet respondentů: 24/61
STRANA: 21
Na modelovém grafu vidíme, že žáci této třídy velmi často dělají jazyková cvičení a věnují se četbě a poslechu textů. Učitelé v této škole na otázku neodpověděli, proto chybí modré sloupce se zobrazením jejich odpovědí, avšak z rámce vidíme, že ostatní zúčastnění učitelé se domnívají, že s žáky nejčastěji procvičují gramatiku a dělají jazykové cvičení a ani jeden z nich nevybral možnost „hrajeme hry“.
26
UKÁZKA GRAFŮ Z INDIVIDUÁLNÍ ZPRÁVY PRO ŽÁKA Protože zpráva obsahuje řadu zajímavých informací, doporučujeme, abyste s žáky zprávu prozkoumali a rozebrali při hodině. Ukážeme vám teď, jak zpráva žáka vypadá a jaké informace z ní lze vyčíst. Vysvětlivky žák nalezne také přímo na zprávě. Část nazvaná Celkové výsledky uvádí žákův celkový percentil, skupinový percentil, čistou úspěšnost a skóre. Je zde uvedeno slovní hodnocení výsledku. Graf Tvé odpovědi vždy zobrazuje přehled žákových správných a špatných odpovědí, vynechaných a neřešených (těch, které žák prokazatelně nestihl řešit - jsou za poslední řešenou otázkou v testu). Z grafu lze vyčíst i počet otázek testu, je tedy vidět, jaký podíl zodpověděl správně, jaký špatně a kolik jich neřešil vůbec. Dále následuje graf Výsledky za části testu, kde je zachycen percentil za celý test a percentily za části testu. Opět je zde výsledek okomentován i slovně. Meziroční srovnání zobrazuje srovnání výsledků z loňského a letošního roku. Pokud se žák testování v loňském roce nezúčastnil, zůstává hodnocení prázdné. V grafu Porovnání za celý test se žák může porovnat s ostatními žáky. Je tu zobrazen celkový výsledek za test, průměrný percentil třídy (spolužáků) a celkový průměrný percentil žáků stejného ročníku ze všech škol. Hodnota průměr pro Tvou známku ukazuje, jaký je průměrný percentil žáků, kteří měli na vysvědčení stejnou známku jako žák. Hodnota průměr pro Tvé OSP uvádí, jaký je průměrný výsledek žáků, kteří mají stejný výsledek testu OSP (Obecné studijní předpoklady) jako dotyčný žák. Pokud se žák testu OSP v letošním školním roce nezúčastnil, zůstává pole prázdné.
Test anglický jazyk 56 Poslech Konverzace Čtení a porozumění textu Komplexní cvičení Slovní zásoba a gramatika
Čísla otázek 1-6 7-16 17-24 25-33 34-43
anglický jazyk 78 Poslech
1-6
Konverzace Čtení a porozumění textu Komplexní cvičení
7-14 15-21 22-34
Slovní zásoba a gramatika
35-45
27
Vlastní poznámky:
28
