8. ROČNÍK - 1999 Onomastici Jednou se tak natáhnout a pádlo z vody vytáhnout a udělat si teplíčko tam, kde svítí sluníčko. Míua je tu skrz lodě prudí děti na vodě. Cofboyj škrtí Kačenku, stláskáme tu tlačenku. Vláďa je náš zvěrolékař, kéž by tu byl radši pekař. Máme modrá kolínka, vařila je Gábinka. Čertík dělá ble, ble, ble, tváří se furt natvrdle. Blecha dělá blbosti, je to dobrák od kosti. Piskoř byl zas na schůzi, kde se schází soudruzi. Cajsík je náš velitel, stojí to tu za pytel. Prší tu jen maličko a pak že slunce musí hřát... /:musí hřát, musí hřát:/
Bulhaři (na melodii „Když jsem já šel do lidušky“) Když jsme jeli s loďákama na vo, na vo sakra čágo na vodáka, vedoucí šli všichni klidně na panáka. Chodili si do hospody a my drhli mělké vody, mělké vody... Když jsme jeli náklaďákem do vy-, do vykolem vody do Vyššáku, Soudruh s Čertem hráli páku. Hráli si ji na kastrolu a my sjížděli jsme dolů, dnem nahoru. No a vidíte dneska: my a naši vedoucí, už jsme celí horoucí na šlajsny, na jezy, na pakárny. Roman, Verča, Štěňátko stavili se na krátko, v kuchyni drobátko chrápou, chrápou, chrápou. Když jsme jeli lodičkama na ská, na ská, ach to mlaská na skáličku deštík kapal za chviličku. Pršelo pak dobu dlouhou prohýbali jsme se touhou po sluníčku. No a vidíte dneska...
Sfinkteři (na melodii „Jasná zpráva“) Skočili jsme, jasná zpráva úpaly ty s námi mávaj dál, na sluníčku já abych se bál. Soudruh s Blechou jen tak čučí, Gábina nám skvěle vaří dál. Modrý kolínka já abych zas žral... Na vodě se časně vstává, Vláďa z rána rozcvičku nám dá, suchá hlava šklebouna vytrestá. Ručník s vůní plesnivou pod hlavu si dej do spacáku zalez si a dřímej. Ve Vaššáku na šlajsně pakárnám je hej, škleboun zmrznul, oucím vlasy vstávaj Na šklebouny časně zrána přišla jako z děla rána nám Cajsík velí: Slož kvákalku sám A teď na poslední chvíli v hlavičkách nám pěkně kvílí zas Co zazpívám, to bude trapas. Ručník s vůní plesnivou...
Gentlemani Co mě to zas napadlo přihlásit se na tábor je to asi tím, že mi schází Připravím si botičky, kartáček a cihličky, rozloučím se s maminkou a pádím. Vyrazíme z Vyššáku, vymejšlíme kvákalku, už mám díru v loďáku a asi brzo skočím. Náčelník je pusinka, nekaká a neblinká, nekouří a nepije, sexuálně nežije. Soudruh s Blechou pakatí, sucho nám však nevrátí. Opatrují menhiru, já se z toho pominu. Bedřich, Cofboyj, Gábinka, to jsou naše miminka. Doktor po dnešku tvrdí, že Béďovi nohy smrdí.
Broučkové Ve čtvrtek v 7.05 sraz na Kavčáku pojedem na lodích od Soumaráku. Nová Pec nás čeká, skákání z mostu, pakárny, soutěže budeme hrát tu. Studená je voda, všichni tam musíme, nikdo se neleká, však jim to vrátíme. Už to má správnej var, jen počkej až tě, dobrý den, vodě zdar, Vltavě zvláště. Náčelníku milovaný, copak jednou bude s námi, až ty budeš v temném hrobě, sláva Cajsi, sláva tobě. Míua večer při kytaře veverku si louská, leze mu to mezi zuby, ostatním nedá. Vláďa hlavní doktůrek D hemeroid vyléčí stálý jeho slovní děj: Něco si na to dej. Dva litry tábor stál, tak se ukažte, dobrý den, vodě zdar, Vltavě zvláště. Piskoř zkouší náklony, nechce se mu do vody, vodě ale neujde, Renata ho vykoupe. Gábina u ohně jídlo nám ukuchtí, vždycky je výborný, nikdy se nespálí. Blecha strojí otázky osobnosti vzorem počínaje Buonarrotim, konče Edisonem. Stanoviště střídáme, tak pojeďte, dobrý den, vodě zdar, Vltavě zvláště. Jarda v bílých ponožkách prošel se po trávě, Káču zase v kalhotkách protáhli po bahně. Čert je pirát silnic, trosku při tom řídí, krásně hraje na kytaru, už se na nás řítí. Černoch rád pomůže, snad se mu nic nestane, Cofboyj dřevo přichystá a od ohně nevstane. A to už je konec, my od vás odcházíme, nashledanou, vodě zdar, zas někdy příště...
Drby na Krumlovsku (Dudy v Edinburku) - vedoucí Sotva začne zoncna trochu rumplovat, na Soumarák pojedeme pádlovat. Oucí trhlí, rozpustilí šklebouni, za čtrnáct dní budem všichni pěkný pakouni. V Nový Peci pro Vláďu je pěknej most, jdem si skočit, budeme mít všichni dost. Zuzka, Ája skočí z mostu placáka, Vláďa jásá, že kolem krev necáká. Žbluňky, žbluňky, žbluňky, žbluňky, žbluňk nám dej, udrž náklon a ty háku zabírej. Žbluňky, žbluňky, žbluňky, žbluňky, žbluňk nám dej, cvaklý vodáky má Čochtan nejraděj. Jeden náklon sem, jeden náklon tam, kdo na tuhle prostou pravdu nestačí, ten se jistě cvakne a pak u dna skotačí. Do Vyššáku šlapeme přes Kramolín, slunce paří, nikde není žádnej stín. Už jsme vyschlí, až zubama lepíme, abychom nelekli, hlavy močíme. Ve Vyššáku byla zase pohoda, tahle šlajsna to je prostě lahoda, kdo se necvak jezdí pod své možnosti, jsou tu zkrátka všechny vodní radosti. Žbluňky, žbluňky... Každé ráno Blech pískne: Rozcvička, jenom cvok jde oblečený do trička. Suchá hlava to je holý neštěstí, škleboun nechce, potom hýká radostí. Když Gábina rizoto nám podává o svůj osud už se vážně obává. Plavky pod tričko si rychle natáhne, čeká, jestli šklebounovi nehrábne. Žbluňky, žbluňky... Ve vyššáku Čert nám sedne do lodí, jde se na něj dívat celé povodí. Pak je chcíplej, hledí někam do nebe, není schopnej dělat ani ble, ble, ble. Prchlivost ať majestátem necloumá, když se denní program trochu pochroumá. Pádlování prosadit se nedaří, škleboun pod plachtou se snadno zapaří.
Žbluňky, žbluňky... Soudruh Piskoř Báru rychle namočí, charakter tím kolektivu dosvědčí. Vyčkává jak sup - ten trpělivej pták, když ufoukne, letí za ním hnědej mrak. Sedm dní jsme měli hodně sluníčka, v noci se nám podmočila Hanička. Švédka s Renčou před přívalem prchají, ráno někteří spacáky ždímají. Žbluňky, žbluňky... Na skále počasí je zas jako pes, voda stoupá, už jsme všichni jako pes, škleboun vaří, jídlo bude jako pes, pak se z toho všichni zase jako pes. Míuovi syrečky příliš nevoní, jejich vůně ho však vždycky dohoní. Všichni tady mají hnědou čepičku od lezení do Cajsova dolíčku. Žbluňky, žbluňky... Jonáš spojení se snaží navázat, spojařské kvality nám všem ukázat. Nechápem jeho duševní pochody, když namáčí svou anténu do vody. Z Černocha nejde vyrazit zmrzlinu, v noci svítí, má na hlavě lysinu. Káča neoprén si z nohy odstraní, Lenka v iglú smrady slzu uroní. Žbluňky, žbluňky...
