8. oddíl Hrani á Karviná
2008
KAMARÁDE Práv
otvíráš první stránku sešitu, který Ti má usnadnit
nelehkou pou p i pln ní zkoušky Lodník, na niž ses rozhodl vydat. Sešit se tak stává pokra ováním p edešlého sešitu „plav ík“. Z vlastní zkušenosti Ti mohu íci, že spoustu v cí, které poznáš p i pln ní zkoušek Lodníka, Orlích per i jiných, ur it uplatníš i v dob , kdy budeš oddíl navšt vovat jen ve vzpomínkách, p i prohlížení svého deníku, kronik nebo p i brázd ní divokých ek. Již dávno nejsi na startovní zakon ení „Plav íka“ T
á e, nebo
Tvé úsp šné
posunulo mnohem dál, a tak mn
nezbývá nic jiného, než pop át Š ASTNOU PLAVBU Kapitán
2
už
ODDÍLOVÁ ÁST .......................4
TÁBORNÍCTVÍ.......................... 21
Slib..............................................4 Docházka 100%..........................4 Oddílová vlajka ..........................4 Historie skautingu ......................6 Kronika oddílu............................8 P íprava nová ka ke zkoušce plav íka ......................................8
P íprava dvoudenní akce ......... 21 Stavby dvou ohniš ................... 22 P íprava dvou jídel .................. 24 Lo ový úvaz a osmi ka ............ 24 Kapesní n ž .............................. 25 Kimovka (18 z 20) .................... 26 Sit ovka (10 z 10)..................... 26 Morseovka vysílat a p íjmat..... 26 Stavba jehlanu a stanu ............. 27
VODÁCTVÍ ...................................9 Názvosloví eky...........................9 Vodo et, limnigraf ....................10 Stupn obtížnosti ek.................10 Kilometráž ................................12 P ekážky na tocích....................13 Druhy pádel..............................14 Oprava lodí a pádel..................15 Zabezpe ení proti potopení ......15 Sjetí obtížného úseku (C2; P5) .16 Sezení v lodích (K1; C2)...........16 Základní záb ry (K1; C2) .........17 Vodácké pozdravy.....................20
ZDRAVOV DA.......................... 28 Ošet ení povrchových zran ní.. 28 P ivolání první pomoci ............ 28 ORIENTACE V P ÍROD ....... 29 hodinek..................................... 29 hv zd ........................................ 29 Zorientování mapy ................... 30 busoly ....................................... 30 znak v p írod ......................... 31 Znalost 5-ti souhv zdí .............. 32 Ur it 50 rostlinek ..................... 33
3
ODDÍLOVÁ ÁST Slib
Junácký slib
„Slibuji na svou est jak dovedu nejlépe: • sloužit nejvyšší Pravd a Lásce v rn v každé dob . • plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony junácké. • duší i t lem být hotov pomáhat bližnímu. Tak p ísahám!“ ( u v ících: K tomu mi dopomáhej B h) “. JE D LEŽITÉ NEJENOM ZÁKONY ZNÁT, ALE SE JIMI TAKÉ ÍDIT!!!
Junácké zákony
1. Junák je pravdomluvný. 2. Junák je v rný a oddaný. 3. Junák je prosp šný a pomáhá jiným. 4. Junák je p ítelem všech lidí dobré v le a bratrem každého skauta. 5. Junák je zdvo ilý. 6. Junák je ochráncem p írody a cenných výtvor lidských. 7. Junák je poslušný rodi , p edstavených a inovník . 8. Junák je veselé mysli. 9. Junák je spo ivý. 10. Junák je istý v myšlení, slovech i skutcích.
Docházka 100% Oddílová vlajka 1.strana : 2.strana : Barvy :
Lilie (obrázek uprost ed – barvy žlutohn dé) Junák; bu p ipraven ( nápisy pod a nad obrázkem) Kotva s kormidlem o 8 loukotích (obrázek uprost ed) Hrani á , Karviná (nápisy) Lemování vlajky (bled modré) Podklad (hn dý)
4
Lilie
Symbolika
– Symbol Junáka, který se od 14. století používal jako symbol míru a istoty (používala se v královských erbech, na v trné r žici). – Ve sv tovém skautském hnutí znamená jistotu správného sm ru, a jistotu skauta, že jeho pou životem pod znamením lilie bude úsp šná. prost ední ze t í list zna í hrot magnetické st elky, vyjad uje, že skaut jde vždy p ímo (životem jde nebojácn vst íc všem úkol m ). nepokoušíme se úkoly obcházet, když cesta odbo uje vpravo i vlevo (stá í se vždy zp t – další listy lilie)
eští skauti mají uprost ed lilie chodský znak – bílý štítek s ernou psí hlavou od Mikuláše Aleše.
5
Kotva - se t emi hroty (t i body slibu) - symbol p átelství, nad je a vytrvalosti
Kormidelnické kolo má osm loukotí (v minulosti m l oddíl 8 bod zákona)
Historie skautingu Na za átku 20. století vzniklo ve dvou státech nezávisle na sob sv tové skautské hnutí. V roce 1902 Erstn Thomson Seton zakládá v USA "The weddert league of America" Ligu lesní moudrosti hlásající návrat k p írod , poznávání p írody a pobyt v ní. V roce 1908 v Anglii zakládá lord Robert Baden Powell Scout. Je to však polovojenská organizace v niž využívá své zkušenosti, které nabyl v britské armád v Indii. Když organizoval výchovu hoch , p stoval u nich vlastnosti scot (zv d, pátra , pr zkumník): bystrost, d vtip, schopnost úsudku, pam ti a vlastnosti inteligentního pozorovatele p írody. Za zakladatele eského skautingu – Junáka je považován Antonín Benjamín Svojsík, který skauting z Anglie p ivedl do eských zemí v letech (1911-1912).
6
Junák v eské, d íve
eskoslovenské republice m l své vývojové
zvláštnosti, kterými za dobu své existence prošel. Jednalo se zejména o potla ení a zakázaní innosti Junáka. Nejd íve za okupace Hitlerovského N mecka, kdy byl skauting zakázán tak ka pro celou Evropu. Pozd ji zase za doby komunistické diktatury t sn po II. sv tové válce a slou en do jiných organizací. V letech 19681969 se ukazuje, že by junák mohl v CZ op t povstat a zase „ožít“, spole nost se za íná v mnoha místech bou it a totalitní režim v té dob vypadal na „spadnutí“. Opak se však stal pravdou, pár skautských oddílu sice zahájilo zase svou innost, ale následná násilná, vojenská okupace vojsk varšavské smlouvy v roce 1969 všechny svobodné innosti v eských zemích zakázala v etn Junáka. A tak byl Junák v esku zakázán už po t etí. Mnoho tehdejších oddílu za alo svou innost provád t tajn , pod oddíly pionýrskými a TOM (turistický oddíl mládeže). Junácké hnutí, ale op t bylo zahájeno dne 28. 12. 1989 a oficiáln na ministerstvu vnitra zaregistrováno. Za al op t vycházet Junácký asopis, literatura, prodej skautských kroj
a mnoho dalších v cí, které byli tehdejším režimem
zakázány. Skauting
se
tak
op t
stává
svobodným hnutím, které spojuje d v ata i hochy dobré v lé. Je to hra plná smíchu a p ekvapení, spole enských inností, úsp ch i porážek, ale také povinností a cíl pomáhat a vychovávat mladé lidi.
7
Kronika oddílu Veškerá oddílová innost má svou budoucnost, p ítomnost a minulost. V našem oddíle se pro zaznamenávaní významných oddílových akcí vedou kroniky. asem z takových kronik vznikají „knihy“, které jsou historickou sou ásti oddílu a jejich hodnota je „nevy íslitelná“. Oddílové kroniky se nikdy nep j ují dom , jsou tak neustále p ístupny na lod nici všem tená m. V oddílových kronikách lze najít a vy íst spoustu podn tu a nápadu pro oddílovou innost. Kronika je takovým srdcem oddílu, nebo po letech se vždy nad jejími stránkami rádi zastavíme a vzpomeneme ty chvíle, které m l každý tolik rád. Vyber si tak jednu z oddílových kronik, kterou si p e teš. Potom o kronice povypráv j kapitánovi.
P íprava nová ka ke zkoušce plav íka Možná už ub hlo v ece hodn vody od doby, kdy jsi nastoupil do oddílu. Vzpomeneš-li si na svoje první m síce v oddíle byl jsi nová ek, který neum l spoustu v cí (byl jsi takovým „GREENHORNEM“). Ale vždy Ti byl n kdo na blízku, kdo t oddílovým životem a celou inností provázel. Te
už nastala ta
chvíle, kdy i ty si d ležitou sou ástí a m l bys p edávat své dovednosti a zkušenosti mladším a nezkušeným nová k m.
8
VODÁCTVÍ Názvosloví eky Popsat
eku
není
v bec
jednoduchý úkol natož pochopit co je tím myšleno… Vodáci se asto mezi sebou dorozumívají, pro b žné „suchozemce“, neznámou e í. Jedná se o výrazy, které „jasn “ ur ují co mají na mysli. Hlavn tím popisují eku a vše co se vodáctví tý e. Ne vždy, si ale všichni rozumíme p íkladem tomu m že být pravý a levý b eh. Z jaké strany jej ur it? Vždy po proudu! Zcela jist zde nelze doslovn popsat všechna názvosloví eky. Proto, aby jej vodák dob e pochopil jej musí nejlépe vid t a sám si urovnat. eka má sv j pramen, své p ítoky, horní tok (ten bývá zpravidla nejdivo ejší a pro vodáky nejp itažliv jší), st ední tok (zde se už vyskytují obydlí nebo p ehrady), dolní tok (ten je v mnoha p ípadech nejvíce ekologicky zatížen a voda je zde už klidn jší) a ústí eky (myšleno místo, kde se eka „vlévá“-ústí do dalšího toku). eka má také sv j pr tok Q[m3] je jiný na horním toku a podstatn vyšší na toku dolním.
eka má dále svou délku toku l[km] a také rychlost
proud ní vody V[ms]. Vodní tok nám dále „te e“ meandruje „klikatí“krajnou vytvá í m l iny a mnoho druh pe ejí. proto
asto p i povodních p sobí velké škody, jsou
eky
regulovány
vodním
dílem
(p ehrady, protipovod ové hráze, zábrany a navigace - kolem
ek aby nám nevytvá ely
meandry). P i sjezdu
ek se také setkáváme
s p ekážkami na tocích um lými a p írodními. Využij jejich znalost a popiš jej nebo i toto je sou ástí bohatého názvosloví ek.
9
Vodo et, limnigraf Pro zjišt ní vodních stav se používají speciální m icí „p ístroje“tzv. vodo et a limnigraf. Vodo et je smaltované nebo plastové m idlo zabudované svisle pop ípad šikmo na b ehu vodního toku. Umož uje ode ítání výšky hladiny po dvou centimetrech. Limnigraf – je speciální p ístroj pro m ení pr tok a stav na vodním tok . Tento p ístroj zaznamenává stav vodní hladiny po dobu 24 hodin. Skládá se z válce a plováku na válec je pak zapisován aktuální stav a pr tok na ece. Záznam však je k dispozici pouze Hydrometeorologickému ústavu. Pro vodáckou ve ejnost jsou d ležité pevné vodo ty. V jednotlivých pr vodcích a kilometrážích
ek, jsou
uvád ny minimální údaje o sjízdnosti na vybraných vodo tech. Obrázek vodo tu a limnigrafu
Stupn obtížnosti ek Obtížnost vodního toku, i jeho úseku bývá ur ena celou adou faktor , které nám udávají, zda je popisovaný terén sjízdný i nesjízdný. Nejd ležit jší z t chto faktor jsou: · spád eky (o/oo) · pr tok vody (m3/s) · charakter koryta eky Pro daný úsek je pak rozhodující: · úrove dovedností vodáka; · výzbroje a výstroje vodáka · stupe použití zabezpe ujících pom cek · taktika jízdy Za azení vodního toku do jednotlivých stup optimálnímu vodnímu stavu.
10
obtížnosti se vztahuje vždy k tzv.
TABULKA STUPN OBTÍŽNOSTI EK Stupe
Název Charakteristika
ZW A
stojaté vody mírn proudí cí lehká
WWI
WW II
mírn t žká
Znalosti jezdce
Technické Zajišt ní vybavení
neproudící tokybez nárok p ehrady , slab znalost zákl. proudící p ehledný tok záb ru
Otev .lod
znalost plavání
pravidelná proudnice a vlny,malé pe eje, asté meandry s rychle tekoucí vodou nepravidelné vlny a proudnice, st ední pe eje, slabé válce a víry, níz. stupn
otev ené lod
lod zajišt né proti potopení
zp tný záb r, p i delších túrách dobrá kondice znalost všech záb r ( ízení a ovládání lodi)
obratné otev ené lod , vhodn jší kryté lod WW III t žká p ehledný pr jezd s velmi dobré jen kryté vysokými ovládání lodi, lod , nepravidelnými vlnami, znalost všech doporu en v tší pe eje, válce a záb r , ochranný víry, "karfióly", rychlý znalost " tení" od v proud v siln meandru- vody, jícím e išti trénovanost WW IV velmi vysoké vlny a dlouhé znalost ochranný t žká pe eje, velké válce, víry eskymáckého od v – a "karfióly", málo obratu gumový p ehledný pr jezd, vhodná, dobrá od v prohlídka úsek trénovanost WW V mimo extrémní pe eje, válce a znalost esky. speciální ádn víry, prohlídka, znalost obratu nutná, slalomové t žká terénu velmi dobrá nebo sjezkondice dové lod WW VI Hranic všeobecn nesjízdné e sjízdnosti
11
mládež povinné plovací vesty
plovací vesty a p ilby,dobré úchyty na lodích, lod zajišt né proti potopení jízda ve skupinách
jen pro specialisty a špi kové jezdce Jízda se obecn nedoporu uje
Kilometráž Je „zna kami popsána eka“ neboli je to soubor zna ek, které popisují danou eku. P ináší tak všem vodák m velmi d ležité informace, které je mohou potkat p i sjezdu ek. V kilometrážích m žeme najít obvykle tyto údaje a popisy: · situa ní ná rtek toku, stru ný popis eky · kilometrový údaj d ležitých orienta ních bod (mosty, osady, jezy ...) · stupn obtížnosti jednotlivých úsek , · výrazn jší p ekážky (jezy, vodní stavby · obtížn jší místa s ur ením sm ru jízdy i místa p enášení · tábo išt , kempy, ubytování, zásobování z ícenina jez bez propusti, stupe , železni ní zastávka jez, propust vlevo železni ní stanice jez, propust uprost ed kostel, kaple jez, propust vpravo p ívoz jez, p enášení vlevo p ístavišt lodní dopravy jez, p enášení vpravo ústí eky a jejích p ítok Ú s silni ní most v výška jezu v m ž železni ní most VD vodní dílo p lávka (most) pro p ší N náhon vodo et, limnigraf PK plavební komora obvyklý za átek plavby dl dlouhý obvyklý konec plavby vp vpravo sjízdné vl vlevo nesjízdné, nepr jezdné X st st edem pozor, nebezpe í !! p. potok organizované tábo išt . ve ejné (organizované) í ní kilometr T km. tábo išt MV malá voda A autokemp, kemp SV st ední voda místo nouzového tábo ení VV velká voda pitná voda kam. kamenný, kamenitý nákupní možnosti stp. stupe možnosti stravování vdp vodopád zdravotnická služba RS rekrea ní st edisko ubytovací možnosti pošta zámek, hrad
12
P ekážky na tocích Vodáci se p i sjezdech ek dostávají do r zných situací, které musejí mnohdy velmi rychle vy ešit, takové situace jsou pro n koho t eba jednoduché zatímco pro druhého mohou být složité. Krátce a stru n
e eno není eky bez
p ekážky. Už samotná proudnice, pe eje jsou p ekážkou. Neznalost a podcen ní p írodních a um lých p ekážek se tak m že vodák m stát osudným. P ekážky na tocích se rozd lují do dvou kategorií na p írodní a um lé. 1) P írodní - p ekážky vytvo ené za pomocí p írody p ekážky: • víry, válce, karfioly, protiproud (tzv. vracák) • spadlé stromy, m l ina, meandry, balvany • vodopád, kaskáda, katarakt, slap pe ej 2) Um lé - p ekážky vytvo ené lov kem p ekážky: • p ehrada, jez, splav, kanál, náhon, stupe (tzv. vodní stavby) • propust, pilí e (mosty), slalomové ty e, lávky, V p ípadech, kdy si nevíte rady jak danou p ekážku na ece p ekonat rad ji se ji vždy vyhn te!!! Nedejte na pok ikování „suchozemc “ a nezkušených vodák , nikdy není na škodu se nejd íve poradit, eku si prohlédnout a p esv d it se, že je eka pro nás bezpe ná.
splav je velmi nebezpe ná p ekážka na ece!!!
13
Druhy pádel Mezi základní sou ást výzbroje vodáka pat í lod , ale k emu by mu byla lo , kdyby jí nebylo jak ovládat ( ídit). Proto vznikla pádla, pomocí kterých na vod pádlujeme a dokážeme tak na vod spolehliv manévrovat s lodí. V minulosti se používali r zné ty e, bidla, pozd ji vesla a v dnešní dob pádla a vesla. Hlavní rozdíl mezi pádlem a veslem je ten, že veslo je s lodí vždy pevn spojeno a nelze sním voln manévrovat jako s pádlem. Vesla jsou zpravidla vždy delší než pádla a nemají madlo. Opustíme te
vesla a budeme se v novat pouze
pádl m, která v našem oddíle ve vodní turistice používáme nej ast ji. KAJAKÁ SKÉ PÁDLA DVOULISTÁ Kajaká ské pádlo je složeno ze žerdi a dvou list bu symetrických, pro obtížné terény nebo asymetrických pro hlubší klidn jší vodu. Bývají vzájemn pooto eny o 65 - 90° Dle nato ení list se rozlišují pravá a levá pádla.
PÁDLA JEDNOLISTÁ (KANOISTICKÁ) List: - pádla pro divokou vodu: je ur en široký, krátký, mírn prohnutý symetrický list pro záb ry v menší hloubce i možnosti záb ru p es ruku, - pádla pro klidnou vodu: je výhodný rychlostní typ tzn. dlouhý, úzký, rovný a symetrický list. List m že být dlouhý a výrazn zaoblený, nebo se p edpokládá dlouhý záb r s menší frekvencí.
14
Materiál pádel: D ev ná pádla – jsou vyráb na jako lepená, asto s dýhováním tvrdou vrstvou. Z stávají v oblib i p es nástup dalších materiál . Plastové listy – bývají nasazeny na duralový d ík. Trpí ur itou m kkostí, ob as prasknou. Po izovací cena je nižší. Kompozitní listy – laminát, karbon, kevlar. Dv vrstvy jsou vypln ny tvrzeným p novým materiálem (PU, Airex atd.) nebo d evem, vysoká pevnost, vyšší cenou. Jsou k eh í než p edchozí typy. P i záb ru neuhýbají, ani se nevlní. Proti vylomení kraj jsou pádla opat ena vnit ním kováním - v listu je zapušt n hliníkový profil.
na obrázku m žeme vid t r zné druhy list pádel.
Oprava lodí a pádel Po skon ení denního výcviku a p i ukládání lodi na tábo išt i na krakorec (stojan na lod ) je nutné lo ádn umýt, vylít, odstranit ne istoty (listí, bláto, písek). Lepení lodí – postup jak lepit lod je velmi obsáhlý, proto je d ležité lepit s n kým, kdo už má s tímto zkušenosti. Máš-li stále chu se n co o lepení dozv d t, podívej se do knihy „Základy kanoistika“ nebo (www.kanoe.cz – lánky). Lepení pádel – op t vyhledej osobu znalou v lepení. Jedná se p evážn o lepení d ev ných a laminátových pádel. Pádla plastová nelepíme, ale pouze opravujeme.
Zabezpe ení proti potopení Je to paradox, ale i lod vodák se potáp jí mnohdy i utopí. Proti tomu, aby se nám lo v p ípad p evržení „nepotopila“ musíme splnit následující postup. Nikdy se nesnaž lo hned otá et p ímo v ece, ale až jak budeš u b ehu. Lo sice
15
bude plout po hladin dnem vzh ru, ale díky vzduchovým komorám se nám nepotopí. Vzduchové komory jsou vlastn prázdné p epážky ve špici a zádi lodi. Tyto vzduchové komory nám v p ípad p evržení lod nadleh ují lo
a zamezí
jejímu potopení. N kdy m že být v lodi (t eba v kajaku) místo vzduchové komory nafouknutý velký balón. Ten nám také zamezí tomu aby se nám lo nepotopila. Proto si vždy d kladn p ed sjezdem zkontroluj, zda je lo zabezpe ena proti potopení a to zejména pokud se chystáš vyplout na p ehradu, kde budeš mít daleko od b ehu. V takovém p ípad zvrhnutí lod se m že plavidlo potopit a už jej t žko kdo najde.
Sjetí obtížného úseku (C2; P5) Jeden z bodu zkoušky Lodníka, je prokázat jak na tom jsi s dovednostmi a schopnostmi p i sjezdech ek. Zú ast uj se proto oddílových akcí, kdy se jede na vodu, nau íš a zdokonalíš se tak v mnoha vodáckých dovednostech, které jen tak rychle na tréninku na vod nezískáš.
Sezení v lodích (K1; C2) Kanoe Dv varianty: • Noha na stran pádlování je pokr ena pod seda kou, koleno je nízko v lodi, stehno je zap eno o bok lodi. Druhá noha je voln natažena, pata se opírá o dno kanoe. •
klek pod seda kami (tato varianta se používá hlavn
v náro n jších
vodních podmínkách. Lo je z d vodu sníženého t žišt stabiln jší). Kajak •
kolena jsou zap ena o palubu a boky lodi, chodidla se opírají o p ední op rku. Pevné sezení umož uje snadn jší a dokonalejší ovládání lodi p i pádlování.
16
Základní záb ry (K1; C2) Jak už bylo ur it popsáno k pohybu lod se využívá proud , ale zejména pomocí pádel - pádlování. Není to jen tak ledajaké pádlování, t mto „složitým“ a n kdy krkolomným pohyb m se vodácky odborn
íká „ZÁB R“. A ješt aby to
bylo o trochu složit jší mají jednotlivé záb ry sv j název. - záb r vp ed (pádlování vp ed) - záb r vzad (kontra, pádlování dozadu) - záv s (složitý záb r pro zm nu sm ru lod ) - p itáhnutí, (mén složit jší záb r ve srovnání se záv sem sloužící zase pro zm nu sm ru lod ) - odlamování (odlomení pádlem od lodi nám op t slouží ke zm n sm ru lod ). Základní záb r na kanoi (nau se popisovat pohyb, který provedeš jako ukázku základního záb ru) -
záb r vp ed je základní a nejd ležit jší záb r. K dosažení ú inného záb ru vp ed je nutné zapojení velkých zádových sval , sval ležících podél páte e, trapézového svalu a sval deltových.
-
svaly paží jsou využívány pro r zné ídící záb ry, pro dokon ení záb ru vp ed, vytažení a p enos pádla.
17
Fáze záb ru: o o o
zasazení tažení vytažení a p enos
•
Zasazení P i zasazení listu pádla do vody je trup mírn p edklon n a nato en, aby spodní paže mohla zahájit záb r co nejvíce vp edu. Spodní paže je napjatá, horní je v loketním kloubu ve flexi asi 30 stup . Pádlo je drženo pevn , nikoliv však k e ovit . Trup je mírn p edklon n, hlava je držena zp íma. Pádlo je nutné zasadit do vody m kce.
•
Tažení První hnací silou je využití švihu po fázi p enosu a narovnání trupu se sou asnou zp tnou rotací do základní polohy. Horní paže ur uje postavení pádla ve vod po dobu záb ru. Loket horní paže musí být dostate n vysoko (ve výšce o í). Spodní paže je co nejdéle napjatá, ímž je umožn n p enos síly ze zad a svaly paže se tak rychle neunaví. Záb r je ukon en v okamžiku, kdy spodní ruka míjí trup, který je na konci záb ru ve vzp ímené poloze.
•
Vytažení a p enos Pokr ením paží se dostává d ík pádla k prs m a sou asn se za íná pádlo vytahovat z vody plynulým obloukem.Pádlo p enášíme vp ed vzdálen jší hranou listu, plochou listu rovnob žn s hladinou.
Základní záb r na kajaku (nau se popisovat pohyb, který provedeš jako ukázku základního záb ru) -
zvládnutí techniky záb ru vp ed je výchozím p edpokladem nejen pro úsp šné zvládnutí dalších záb r , ale i celkového pohybu na kajaku
Rozlišují se t i fáze záb ru: • zasazení • tažení • vytažení a p enos
18
•
Zasazení Kajaká sedí ve vzp ímené poloze, trup je mírn naklon n vp ed. Spodní (tažná) paže je natažená, horní (tla ná) je pokr ená, ruka je p ibližn ve výšce o í. Ramen jsou vyto ena do sm ru záb ru. List se zasazuje t sn u boku lodi.
•
Tažení Vlastní tažení se provádí t sn u boku lodi po p ímé dráze. List pádla je celou dobu tažení pod vodou. P i zahájení tahu je spodní paže napjatá, tah je provád n rotací ramen a áste n trupu. V druhé ásti fáze tažení se spodní paže pokr uje a dotahuje pádlo k t lu. Horní, tla ná paže se pohybuje z výchozí polohy vp ed tém
po p ímce p ibližn ve výšce o í. Ruka svírající žre
pi
tlaku uvol uje sev ení. Vytažení a p enos
•
Fáze
tažení
je
ukon ena
vytažením pádla u t la šikmo stranou, aby nedošlo k odhození vody. P i vytahování listu z vody klesá
horní
paže
k
hladin
k zahájení záb ru na opa né stran . Ve
fázi
p enosu
dochází
k
p eto ení pádla v tzv. volné ruce, a tím k nastavení listu k dalšímu záb ru.
19
Vodácké pozdravy Tak jako v civilním (b žném denním život ) se slušní lidé zdraví. Je i mezi vodáky pravidlo se zdravit. Na vod se nezdravíme jen tak pro to abychom na sebe hulákali a ukazovali kdo jak má siln jší hlasivky. Je už to taková tradice, že si tak vodáci dávají najevo ur itou úctu jeden k druhém, že jsou ochotni druhému v nesnázích pomoci a p ejí tak druhému na lodích dobrou plavbu p i sjezdu eky. Dnes používaný pozdrav „AHOJ“ vznikl z anglického zvolání „HOY“ zna ícího „HOLÁ“ a výrazu „a HOY“ což byl vlastn druh pramice pro p epravu osob v p ístavech.
asem se zm nilo v námo nický pozdrav, který byl p enesen
trampy z jejich toulek v cizin do naších zemí. P i pozdravu na vod využíváme nejenom sv j hlasový projev, ale n kdy sta í na v tší vzdálenosti pouze zvednout list pádla kterým tak m žeme zdravit na dálku.
20
TÁBORNÍCTVÍ Protože jednou z hlavních náplní oddílové innosti je nejenom vodní turistika, ale také pobyt ve volné p írod . Um t se v této p írod o sebe postarat abychom „p ežili“, pobavili se, poznali nové kamarády a op t se ve zdraví vraceli dom plni nadšení s poznání. Proto jsou další body zkoušky zam eny na pobyt v p írod . Nejsou to žádné nesplnitelné požadavky, vyžaduje to op t tvou píli a trp livost. Která se Ti pak jednou vrátí v podob znalostí jak p írodu poznat a rád se do ní vracet.
P íprava dvoudenní akce Spolu s kapitánem nebo kormidelníkem se pokus p ipravit dvoudenní oddílovou nebo družinovou akci. Není to jednoduchá záležitost, budeš možná p ekvapen co všechno musí být zajišt no pro klidný chod a zdárné podniknutí oddílové sch zky trvající dva dny. Zde je uveden stru ný popis, jak postupovat je to však pouze jen osnova, která ti p ipomene na co p i zajiš ování akce nezapomenout.
-
Postup: seznam osob (jména kdo vše jede a dorazí na výpravu), informace o tábo išti a míst pobytu (ubytování, stany, voda, louka aj.), informace o doprav osob ( as odjezdu, p íjezdu, místo nástupu, cena dopravy na osobu) informace o inventárním vybavení pro táborníky (co vše je nutné si na výpravu s sebou vzít) program na všechny dny ( asov rozvrženy hry, podrobn !) materiál pot ebný k hrám a dobrého chodu tábo išt organizace starších len (p . Zdravotník –lékárni ka,…)
Pokud si takto zpracuješ jakoukoli vícedenní akci, budeš mít zaru enou 50% úsp šnost celého pobytu.
21
Stavby dvou ohniš um ní správn je stav t, používat, zachovávat tradice a bezpe nost, to je další d ležitá dovednost. Žádný opravdový tábor se bez n j neobejde. Ohe má pro každého prav ké kouzlo a magickou p itažlivost. Pro indiány byl posvátným božstvem p i poradách a d ležitým pomocníkem v život . Um ní rychle a spolehliv rozd lat ohe asto zachránilo život lovc m a my to pokládáme za sou ást tábornické zru nosti. Nikdy nerozd láváme ohe zbyte n a vždy jen tak velký, jak je nezbytn nutné, aby splnil sv j ú el. Ohe je sice dobrý sluha, ale zlý pán! Volíme vždy takový druh ohn a d evo na topení takové, které skute n budeme pot ebovat 1) SLAVNOSTNÍ Na slavnostní ohe jsou dobrá podéln p lená polena o stejné délce. Výpl je z klestí a t ísek. a) Pagoda - je v našem oddíle nejpoužívan jším slavnostním ohn m má tvar jehlanu. Polena borového nebo smrkového d eva je dobré opat it záseky, aby se nesesouvala. Výpl je ze suchého klestí. Musí být postavena tak, aby doho ívající polena propadávala dovnit do t la ohn .
b) Pyramida, hranice
22
UŽITKOVÉ a) kanadský krb - Je neocenitelný vždy, když pot ebujeme chránit ohe zabránit v tším ztrátám tepla.
p ed poryvy v tru a
b) d evorubecký - Na základ ze suchého roští pokládáme d evo dokola do tvaru kužele. D evo tak lépe chytá a p kn prosychá. c)
ohe v dešti
a
na sn hu
d) strážný ohe Rozd láme malý ohýnek, který nám vyrobí dostatek žhavého popela. Po setm ní ze t í až p ti stran p iložíme do popela suché kulatiny konci k sob . Ohe slab ho í nebo jenom doutná. Je málo viditelný a p itom dá dostatek tepla.
SLAVNOSTNÍ OHE - mezi slavnostní ohn adíme pagodu a pyramidu (p evážn pagoda) popis zapálení ohn : ohnivci zapálí fakule z pyramidy k tomuto ú elu postavené poblíž táborového kruhu (asi 10m) ohnivci vstoupí do tabukruhu (první ohnivec otevírá tabukruh!) . 2x obejdou pagodu ohnivec p edstavuje jednu ze sv tových stran, tak se i staví k pagod a jejím stranám (nato ené podle sv tových stran) každý p ednese svou formulaci : - p icházím ze severu, p ináším sílu
23
-
p icházím z jihu, p ináším lásku p icházím z východu, p ináším pravdu p icházím ze západu, p ináším krásu postupn ohnivci zapalují ohe . Žerdi fakulí jsou konci op eny o anténu pagody; ohe se rozho ívá – ohnivci obejdou pagodu, poslední uzavírá tabukruh za íná se zpívat oddílová hymna; obvykle táborový ohe kon í písní „Val í ek“
POZOR!!!! do žádného, natož do slavnostního, ohn se nehází plechovky, alobaly, papírky, h ebíky, atd.
P íprava dvou jídel Velmi oblíbenou a „lehkou“ zkouškou je p íprava dvou jídel. Co je tím vlastn myšleno? Na oddílové akci si p iprav jídlo pro posádku nemusíš vše za izovat od toho ti pomohou
lenové
posádky, ale ty budeš šéf-kucha . Ukážeš tak své kuliná ské dovednosti a pamatuj, že fantazii se meze nekladou.
Lo ový úvaz a osmi ka Šest základních uzl ses nau il už d íve, nyní se nau další dva uzle, které se asto v oddíle využívají. Lo kový úvaz je vlastn posuvná lodní smy ka uvázaná volným koncem okolo pevného konce. Uzel je vhodný pro plné zatížení. Využijeme jej op t k uvázání lod ke k lu, kdy nemáme dostate n dlouhý konec lana na lodní uzel.
24
Osmi kový uzel Uzel se uvazuje na koncích lan, aby nevyklouzla z otvor , kladky, p i sla ování ze sla ovací osmy a podobn . Používá se také jako dekorativní a je základem pro adu dalších velmi d ležitých uzl používaných pro r zné ú ely. Dob e slouží i p i p ipev ování strun na kolíky houslí, kytar mandolín a dalších strunných nástroj . Neni í tolik lano p i silném zatížení a v porovnání s ním se lépe rozvazuje. Dejte však pozor na to, o kterém uzlu budete mluvit, protože jménem osmi ka je mezi horolezci, jesky á i a záchraná i nazýván uzel, který vaza i uzl jmenují osmi kové poutko. Za neme vytvo ením závitu, pak volný konec p evedeme p es pevný a zdola zasuneme do smy ky.
Utáhneme, a je hotovo
Kapesní n ž Mezi jednu ze šesti povinných v cí pat í n ž. N kte í lenové volí mezi noži loveckými, které mají v tší a kvalitn jší epel dob e se s takovým nožem pracuje a je dobrý také na krájení chleba, jejich nevýhodou je že jsou mén „mobilní“. Druzí zase volí n ž kapesní, který mají vždy p i sob , tento n ž má ješt zpravidla jako sou ást otvírák, vývrtku aj. dopl ky je více mobilní a tudíž po ruce. A už se rozhodnete pro jakoukoliv variantu m jte na mysli, že n ž je vaše vizitka. Proto se o n j pe liv starejte a nepoužívej jej na v ci které mu škodí. - neotvírej s nožem konzervy, - neopékej na n m bu ty, - nenamá ej n ž do horké vody, - nebodej s nožem do zem , - n ž nenechávej venku a také bez dozoru mimo pouzdro nebo obal.
25
Kimovka (18 z 20) Sit ovka (10 z 10) Morseovka vysílat a p íjmat Používá se na celém sv t
k rychlému
vysílání krátkých zpráv telegrafem, rádiem, zvukem, sv tlem, praporkem. Dnes hoj e využíváme zpráv textových tzv. SMS. Morseovka však vždy zvít zila zejména v nouzových situacích, kdy p estali fungovat b žné dorozumívací prost edky (telefony, radia, vysíla ky aj.). Morseovku vymyslel Samuel Morse a první vysílání se uskute nilo roku 1887. Morse použil telgrafního pístka, které psalo krátké a dlouhé árky. Morseova abeceda je sestavena se skupin te ek a árek. Lze vysílat jednou nebo dv ma vlajkami – (signálky). Sv tlem – krátké zablesknutí „te ka“, dlouhé zablesknutí árka Zvukem – krátký tón „te ka“ a dlouhý „ árka“ Vy ukáváním – p i tomto zp sobu vysílání nejde uplatnit krátkého a dlouhého tónu, proto používáme dva rychlé „ uky“ je „ árka“ jeden uk „te ka“ Tento zp sob je nejsložit jší a vyžaduje dlouhý nácvik pro zvládnutí p íjímání a vysílání morseovky. A B C D E F G H CH I J K L
.-... -.-. - .. . .. - . --. .... ---.. .---..-..
M N O P Q R S T U V W X Y
--. --.--. --..-. ... ......--..-.--
26
Z 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 sos
--.. .---..--...-......... -.... --... ---.. ----. ----…/- - -/…
Stavba jehlanu a stanu Jedna z velmi d ležitých dovedností táborníka je um ní si postavit stan. Stan má toliko podob, kolik je druh tábo ení. Jsou
stany
pro
letní,
zimní
tábo ení,
podsadové stany, jídelní stany aj. Po ád hovo íme o stanu. Pro naší pot ebu bude te d ležité si vysv tlit zásady stavby stanu pro p espání. Tento druh stanu nej ast ji používáme na oddílových výpravách. Nezapome , že tak jak si postavíš stan tak si doslova lehneš. V noci, když se p ižene bou ka se pak t žko hledají napínací lanka, kolíky a jiné nedod lky. Proto si stany stavíme tak abychom nebyli p ekvapeni. Zásady p i stavb stanu: vyber vhodné rovinaté místo, ne v blízkosti eky a ho ícího ohn , nejsou vhodná místa také na lesních a polních cestách, pozor na padající stromy a v tve, více stanu - stavíme pohromad , v p ípad velkých deš ových srážek vykopej kolem stanu odtokový járek. k stavb jehlanu budeš pot ebovat : 2x celtu, 8x kolík, váza ka, 2x ty (ccr 2,5m) postup p i stav jehlanu: celty spojíme tak, aby vznikl tvercový tvar, pomocí dvou kolík upevníme jednu stranu jehlanu, druhou stranu upevníme tak, aby nám vznikl pravý úhel, následn upevníme poslední dv strany (vznikne nám tverec), protáhneme váza ku otvorem na vrcholu jehlanu a zakon íme jeho konec uzlem (váza ka tak neproklouzne nazp t), zbytek váza ky využijeme na svázání dvou ty í (ty e jsou p ek ížené), po svázaní ty í je za ínáme rovnom rným pohybem zvedat. Zvedání ty í zastavíme v okamžiku, kdy máme jehlan vypnutý, posledním krokem je dopnutí bo ních stran dalšími kolíky.
27
ZDRAVOV DA P i oddílových výpravách, na tábo e nebo na výprav na kolech se ob as p ihodí drobné „zran ní“. Toto zran ní je nutno ošet it proto na výpravy nosíme sebou lékárni ku a je p ítomen vždy zdravotník. Nau se i ty ošet it drobná zran ní ur it se ti to bude hodit i mimo oddílovou innost.
Ošet ení povrchových zran ní Povrchová zran ní jako (od eniny, drobné íznutí, t ísky v ruce, malé spáleniny, puchý e aj.), ošet ujeme hned jakmile se nám taková v c p ihodí. Vždy uv domíme kormidelníka nebo kapitána oddílu. Tato drobná zran ní vždy
ádn
vy istíme (desinfikujeme) pomocí
(jodisolu, septonexu nebo isté pitné vody). Potom toto zran ní m žeme p elepit náplastí, nebo lehce obvázat obvazem. Ošet ený by se m l vyvarovat prací s potravinami a vlhkému prost edí. P ed ve erem vždy ránu znova desinfikovat a zkontrolovat zda se nám nezanítila.
P ivolání první pomoci V p ípadech, kdy si nevíme s postiženým rady a jeho zran ní vyžadují odborné léka ské vyšet ení, vždy p ivolejte pomoc. Se zran ným nehýbejte, pouze jej uklidn te nebo p ikryjte dekou do p íjezdu léka e nebo transportu. Pro p ivolání pomoci využijte telefonu: 155 léka 150 hasi i 158 policie 112 tís ová linka (na které jsou všechny záchranné složky police, léka a hasi i) Kdo volá: „Dobrý den jmenuji se Franta Lípa Odkud volá: volám z mobilního telefonu, jsem v parku Boženy n mcové v Karviné Co se stalo: šel jsem tady po parku a spadl tady lov k ze stromu - nehýbe se“
28
ORIENTACE V P ÍROD hodinek • St edem ech prochází 15. poledník, nad nímž je slunce v zim v poledne a v lét ve 13.00 (posunutý letní as!). • V tom okamžiku je slunce p ímo na jih od nás. • O každou hodinu d íve je o 15° východn ji, o každou hodinu pozd ji je o 15° západn ji. • Použiješ-li hodinek jako úhlom ru, m žeš kdykoli ur it sv tové strany. Malou ru i ku namí íš ke slunci a rozp líš úhel mezi ní a dvanáctkou (v zim ) nebo jedni kou (v lét ). Tím sm rem je jih, na opa né stran sever (viz obr.)
hv zd prodloužení zadních hv zd Velkého vozu najdeš koncovou hv zdu Malého vozu Polárka (viz obr.), která je na rozdíl od ostatních hv zd vid t stále na stejném míst na sever od nás
29
Zorientování mapy Dalším velmi užite ným a p esným zp sobem je orientace v p írod podle mapy. Mapa je zmenšený obraz ásti zemského povrchu z pta í perspektivy, který je vytvo en ve zmenšeném m ítku na rovinu plochy – (na papír nebo v digitální podob ). Proto abychom se mohli v p írod orientovat podle mapy, musíme znát n kolik zp sob jak mapu zorientovat. Zorientováním mapy: je myšleno, že mapu uvedete do skute né polohy, tak jak vypadá terén v okolí. Mapa tak potom ve skute nosti odpovídá terénu ve kterém se nacházíme a je pak velmi jednoduché ur it na map , kde se nacházíme. K zorientování mapy m žeme použít t chto zp sobu: podle busoly: busolu vložíme do rohu nebo mezi sou adnice na map , až nám sm ují sou asn poledníky s busolou na sever mapa je zorientována. podle významných bod v terénu: v terénu se práv nachází nap íklad cesta, kostel a eka. Najdi tyto body také v map a mapu p esn nasm ruj
podle
t chto
uvedených
bodu
v terénu. Získáš tak místo, kde se nacházíš. podle názvu mapy: zpravidla všechny eské mapy mají na horním listu název mapy, tento název je vždy na eských mapách orientován na sever.
busoly Pomocí busoly se dají ur it nejen sv tové strany, lze podle ní ozna it p esn libovolný sm r. Celý okruh zahrnuje 360°. Azimut je úhel, který svírá daný sm r se sm rem severním (viz obr.).
30
Chceš-li postupovat terénem p ímo z jednoho místa na druhé, odm busolou azimut pochodu (viz obr.). Busola ti potom umožní udržovat správný sm r celou cestu. Vyhlédni si postupný cíl (výrazný strom, kapli ku, boží muka apod.), který je stále vid t, a jdi p ímo k n mu. Tam znovu zam cíl. Pro kontrolu odhadni nebo odm
busolou další postupný
z mapy vzdálenost k cíli a po ítej kroky (2
kroky jsou asi 1,5 m); ím je cíl dál, tím v tší odchylky (chyby) v azimutu se m žeš dopustit.
znak v p írod Orientování se v p írod
podle p írodních znak , je t eba vždy brát
z rezervou a nem žeme se vždy na tyto metody ur ování sv tových stran podle p írodních úkaz spoléhat. Pokud už však takové metody užijeme, vždy si to ov te nejmén dv ma dalšími a vzájemn je porovnejte. • • • • • • • •
V poledne je slunce vždy na jihu, stíny všech p edm t sm ují k severu. U pa ez jsou nejhustší letokruhy na severozápad . Stromy mívají na severu siln jší vrstvu mechu a lišejníku. Mraveništ má srázn jší spád k severní stran . V horských oblastech mají stromy vlivem v tru na severozápadní stran idší a olámán. V elíny mají esna k jihu. Oltá e katolických kostel jsou stav ny na východní stranu. Budky pro ptáky se stav jí otvorem k východu
31
Znalost 5-ti souhv zdí V naší zemi ( eské republice), m žeme pozorovat souhv zdí na severní oboze to je dáno tím, že se nacházíme na severní polokouli Zem . Tato severní obloha se ješt podle období rozlišuje na zimní severní oblohu a letní severní oblohu. Vyber si taková souhv zdí, které jsi schopný najít na všech ro ních obdobích. Nejlepší zp sob jak se nau it rozpoznání souhv zdí, je navštívit oddílovou knihovnu nebo jakoukoli jinou v Karviné Nau se jednotlivá souhv zdí za pomocí mapy oblohy na lod nici!
- Velký v z - Malý v z - Casiopea - Labu - Severní koruna - Delfín
- Lyra (sou ástí je nejasn ji „svítící“hv zda – Vega) - Drak - Cefeus - Orion (souhv zdí zimní severní oblohy) Vyber si p t souhv zdí a ukaž je na obloze.
32
Ur it 50 rostlinek Pobyt v p írod
není jenom o pohybu, hrách, koupání, ale také o
pozorování p írody. Jedna z posledních zkoušek je ur it 50 rostlinek v p írod . Do této zkoušky se do znalosti po ítají také stromy a ke e. Každým dnem co si za al plnit zkoušku Lodníka najdi v p írod 5-10 rostlinek ty si popiš na kartón A5 tak se rostlinky velmi rychle nau íš. Na konci tak budeš mít vyrobeny sv j osobní herbá rostlinek. Smrk ztepilý Dub letní a zimní Trnovník akát Buk obecný Javor kle Topol erný B íza b lokorá Vrba jíva Borovice lesní Jalovec obecný Mod ín opadavý Olše lepkavá Jedle b lokorá Lípa srd itá T eše pta í Slivo trnka Jmelí listná ové Smetanka léka ská Dev tsíl léka ský Kopytník evropský
Š avel kyselý Líska obecná R že šípková Jahodník obecný Ostružiník maliník Bez erný Bor vka erná Blatouch bahenní Divizna velkokv tá He mánek pravý Svízel p ítula Hluchavka nachová Hluchavka bílá Jetel plazivý Jitrocel kopinatý Jitrocel širokolistý Sasanka hajní Leknín bílý Konvalinka vonná Bledule jarní
Prysky ník prudký Prvosenka jarní Podb l lé ivý Mák vl í Jetel lu ní Kostival léka ský Náprsník ervený Pchá bahenní Ocún jesenní Kop iva dvoudomá Orobinec širolistý Kapra samec P esli ka rolní Borovice kle kosod evina Kokoška pastuší tobolka Sedmikráska chudobka Jinan dvoulalo ný Mochom rka ervená Chmel otá ivý
Pro lepší orientaci používej atlasy rostlin, kde najdeš daleko více rostlin, které zde nejsou uvedeny.
33
Použité zdroje Literatura: B ichá ek, V.: Skautský oddíl I; II. Ruch, Liberec 1992 áka, J.: Junácká symbolika. Praha 1991 Jourová, I.: Zásady první pomoci. Press, Praha 2001 Kar mar, B., Bílý, M., Novotný, P.: Základy kanoistiky. Univerzita Karlova 1998 Kretzschmar, E.: Nový pr vodce p írodou. Grafia, Bratislava 1997 Rogl, V.: Nebojte se topografie. Naše vojsko, Praha 1987 Školní Atlas sv ta. Kartografie, Praha 2004 Vosátka, M.: Tábornická encyklopedie. MF, Praha 1985 Vosátka, M.: Z deníku Kapitána. Leprez, Praha 1997 internetové zdroje: www.povodiodry.cz www.vodaksport.cz www.kanoe.cz www.turistikaahory.cz www.chmi.cz
Vyrobeno pro pot eby Hrani á
©
Poznámky:
33;2/3;32 31;4/5;30 29;6/7;28 27;8/9;26 25;10/11;24 23;12/13;22 21;14/15;20 19;16/17;18
- 1. list - 2. list - 3. list - 4. list - 5. list - 6. list - 7. list - 8. list
37
