7. lekce V dnešním minikurzu se zaměříme na akuzativ, tedy tzv. 4. pád. V druhé části tohoto kurzu si řekneme, jak se tvoří akuzativní konstrukce pro mít, vlastnit. Právě 4. pád je tím, který se k vytvoření takové vazby v romštině užívá.
Slovíčka o motoris – auto e korona – koruna te rodel – hledat ňikhaj – nikde soduj – oba o dženo – člověk e kaveja – káva tiš – také
te kamel – chtít, mít rád, milovat o thud – mléko te cinel – koupit e sklepa – obchod te užarel – čekat o maro – chleba te prindžarel – znát (někoho) ajci – tolik
Úvodní rozhovor Božka: Bibi, na dikhľal mira da abo la baba? Som khere, rodav len, jon ňikhaj! E bibi: Ma dara, dikhľom soduje džeňen! The tire dades. Ta dikhľom savore dženen, sar bešen ko Julas, pijen e kaveja. Božka: Ta lačho, džava ko Julas tiš. E bibi: Ma dža, bo e daj kamel mek te cinel o thud, o maro, ta šaj avel, akana imar džal andre sklepa. Božka: Ta mišto, užarav adaj.
Božka: Teto, neviděla jsi mojí mámu nebo babičku? Jsem doma, hledám je a oni nikde nejsou! Teta: Neboj, obě jsem viděla! I tvého tátu. Viděla jsem všechny (z nich), jak sedí u July, pijí kávu. Božka: Tak dobře, taky zajdu k Julovi. Teta: Nechoď, protože máma chce ještě koupit mléko, chleba, tak se může stát, že už teď jdou do obchodu. Božka: Dobře, počkám tu.
Cvičení 7.1. Pokuste se vyhledat všechny tvary 4. pádu v minirozhovoru, vypište je i se členem (pokud je přítomen). (mou mamku) _____ ____, (babičku) ___ ______, (hledám je) ____, (viděla jsem obě dvě) ________ ______, (tvého otce) _______ _________, (viděla jsem všechny osoby) ________ ___________, (pijí kávu) __ ________ , (koupit mléko, chleba) __ ________, ____ ______.
Akuzativ Pokud jste cvičení I. vypsali pečlivě, mohli jste si všimnout, že některá slova se ve 4. pádu shodují s pádem prvním. Můžete si ověřit, že jsou to slova neživotná. Ovšem životná podstatná jména (ale i ostatní k nim náležející jmenné slovní druhy, jako člen, zájmena přivlastňovací, ukazovací, osobní) se ve 4. pádu mění.
V tabulce je přehled koncovek typických pro 4. pád A) koncovkových a B) bezkoncovkových jmen: A) mužské ženské
jednotné č. -es (dženes) - a (džeňa)
množné č. -en (dženen) - en, - ijen (džeňen) (džuvľijen)
B) m. f.
jednotné č. - es (dades) - ˇa (pheňa)
množné č. - en - en, - ijen (pheňen)
Přívlastky stojící před jménem ve 4. p. (potažmo v jiném pádě než 1. a 5. p.) stojí v nepřímém pádě: miri phen x Dikhav mira pheňa. (moje sestra x Vidím mou sestru.) amaro phral : Šunav amare phrales. (náš bratr x Slyším našeho bratra.) leskere čhave: Rado dikhav leskere čhaven. (jeho děti x Mám rád jeho děti.)
Nepřímý pád má stejnou koncovku jako člen: ČLEN mužský ženský
jednotné číslo le la
množné číslo le le
Akuzativ osobních zájmen: já - mě ty - tobě on – jeho ona - ji
me - man tu - tut jov - les joj - la
my - nás vy - vás oni, ony – oni, ony
amen - amen tumen - tumen jon - len
Cvičení 7.2. V následujících větách podtržená jména nahraďte osobním zájmenem – vyberte ve sloupci vpravo a spojte větu s příslušným zájmenem pomocí čáry. Miri daj šunel peskere prales. Miro phral rado dikhel tira pheňa.
LES
An khere lengere čhaven.
LA
Šunes tira baba?
LEN
Na dikhav mire ciknores!
7.3. Slova v závorce jsou uvedena v 1. pádě, dejte je do 4. pádu.
Amari nena rado dikhel (amare čhave) _________ ___________ . Šunes (tiro dad) ______ ________? Rodav (mri romňi) _____ ______. Miri daj igen kamel (miro phral) _____ ______. Amari čhaj imar na kamel (peskero pirano) ___________ __________. Kaj san? Na šunav (ňiko) _____ ! Dikhav ča (o rukono) ___ ________ the (e mačka) ___ _____ . Dikhav tiš (amaro kher) _______ _______ .
7.4. Osobní zájmena v následujících větách jsou uvedena v závorce. Některá mají stát v 1. pádě, některá ve 4., doplňte jejich správný tvar. Dikhes (me) _____ ? (Me) _____ (tu) _____ na dikhav, aľe dikhav (joj) ____ . Kaj (joj) ____ bešel? Ajci (joj) _____ na prindžarav. (Jov) ____ (tu) ____ rado dikhel. Aľe me (jov) ____ na kamav. (Jov) ____ (me) ____ kamel, aľe (me) ____ kamav (tut) ____. (Tu) ____ kames (joj) ___ u (joj) ____ kamel (jov) ____ .
Akuzativní konstrukce pro vyjádření „mít“ Výše v tomto minikurzu jsme probrali akuzativ (4. pád). Můžeme se proto podívat na jeho velmi časté užití: vyjádření českého „mít“. Toto sloveso v romštině – stejně jako např. i v ruštině, ale i hindštině – chybí. Vlastnictví se pak vyjádří pomocným slovesem být (sponou hin nebo nane). Ovšem zatímco v češtině vlastník stojí v 1. pádě a vlastněný předmět ve 4. pádě, v romštině je tomu přesně naopak. Ukažme si to na příkladech:
Moje sestra má pět dětí. x
Mira pheňa hin pandž čhave.
v češtině
v romštině
vlastník
1. p. (moje sestra)
4.p. (mira pheňa)
vlastněný
4. p. (pět dětí)
1. p. (pandž čhave)
Připomenutí: přívlastky vztahující se k vlastníkovi (nejčastěji člen, přivlastňovací zájmeno, ukazovací zájmeno, přídavné jméno) stojí v romštině v nepřímém Další příklady: Le dades hin o motoris. – Táta má auto. Man hin kher. – Já mám dům. Le phrales hin deš koroni. – Bratr má deset korun. (Poznámka: Všimněte si, že jsou podtržená slova jsou v 1. pádě narozdíl od češtiny, kde by byly ve 4. pádě. Naopak vlastník je v romštině v pádě 4.)
Cvičení
7.5. Následující věty upravte tak, aby dávaly smysl, použijte slova v závorce, ale je-li potřeba, změňte jejich pád. Věty se pokuste přeložit. (Miri daj) ________________ nane kher, aľe hin (joj) _________ (baro motoris) ____________________. (Amaro rikono) ________________ hin ča trin (pindrore) __________________. Aňi (lengeri rikoňi) _______________nane jekh (pindro) _____________. (Tiro dad) ______________ hin mek (savore danda) ___________________? (Ola čhaja) ___________________nane (love) ____________. (Odi šukar rakľi) __________________hin (romano pirano) _________________________. 7.6. Ze slov uvedených v závorce zvolte správnou variantu (chybné možnosti škrtněte): (Odi phuri džuvľi – ola phura džuvľa – odi phure džuvľa) hin bari žaľa, (lakero čhavo – lakera čhas – lakere čhas) akana nane buťi, (leskere romňa – leskera romňa - leskeri romňi) hin nasvaľi u hin (jon – len) pandž (cikne čhave – cikňa čhaven – cikne čhaven). (Amaro dad – amara dades – amare dades) nane but love, aľe (leskero phrales – leskere phral – leskere phrales) hin (duje motoren – duj motora – duje motora) the (baro kher – bare khere – bare kheres).
Klíč ke cvičení 7.2. Miri daj šunel les. Miro phral la rado dikhel. An len khere. Šunes la? Na dikhav len! 7.3. amare čhaven, tire dades, mra romňa, mire prales, peskere piranes, ňikas, le rukones, l mačka, amaro kher; 7.4. Dikhes man? Me tut na dikhav, aľe dikhav la. Kaj joj bešel? Ajci la na prindžarav. Jov tut rado dikhel. Aľe me les na kamav. Jov man kamel, aľe me kamav tut. Tu kames la u joj kamel les. 7.5. Mira da nane kher, aľe hin la baro motoris. Moje maminka nemá dům (/byt), ale má velké auto. Amare rikones hin ča trin pindrore. (Náš pes má jen tři nohy.) Aňi lengera rikoňa nane jekh pindro. (Ani jejich fena nemá jednu nohu.) Tire dades hin mek savore danda? (Tvůj otec má ještě všechny zuby?) Ole čhajen nane love. (Ta děvčata nemají peníze.) Ola šukara rakľa hin romano pirano. (Ta krásná bílá holka má romského přítele.) 7.6. Ola phura džuvľa hin bari žaľa, lakere čhas akana nane buťi, leskeri romňi hin nasvaľi u hin len pandž cikne čhave. Amare dades nane but love, aľe leskere phrales hin duj motora the baro kher.
