OBSAH 1. 2. 3.
ÚVOD................................................................................................................... 3 CÍL A METODIKA PRÁCE................................................................................ 5 TEORIE FUNGOVÁNÍ TRHU PRÁCE.............................................................. 7 3.1. Nabídka práce ....................................................................................................... 7 3.2. Poptávka po práci.................................................................................................. 8 3.3. Rovnováha na trhu práce ...................................................................................... 8 3.4. Nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti ............................................................... 9 3.4.1. Význam nezaměstnanosti ......................................................................... 9 3.4.2. Míra nezaměstnanosti ............................................................................. 10 3.4.3. Ukazatelé míry nezaměstnanosti ............................................................ 10 3.5. Druhy nezaměstnanosti....................................................................................... 12 3.6. Nezaměstnanost a regionální politika ................................................................. 14 4. REGIONÁLNÍ POLITIKA ................................................................................ 16 4.1. Příčiny vzniku regionální politiky ...................................................................... 16 4.2. Definice regionální politiky ................................................................................ 17 4.3. Motivy existence regionální politiky .................................................................. 17 4.4. Regionální politika Evropské unie...................................................................... 18 4.4.1. Regionální disparita Evropské unie ........................................................ 20 4.4.2. Politika zaměstnanosti v Evropské unii .................................................. 22 4.4.3. Nejdůležitější dokumenty přijaté Evropskou unií .................................. 23 4.4.4. Cíle a záměry politiky zaměstnanosti ..................................................... 24 5. STRUKTURÁLNÍ FONDY EVROPSKÉ UNIE JAKO ZDROJ FINANCOVÁNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI........................................... 25 5.1. Přehled fondů a Iniciativ Společenství ............................................................... 25 5.2. Cíle strukturální politiky. .................................................................................... 26 5.3. Možnosti regionální politiky EU při řešení problému regionální nezaměstnanosti ............................................................................................... 28 5.3.1. Evropský sociální fond ........................................................................... 29 5.3.2. Operační program Rozvoj lidských zdrojů ............................................. 34 5.3.3. Společný regionální operační program ................................................... 44 5.3.4. Iniciativa Společenství EQUAL ............................................................. 47 6. ČESKÁ REPUBLIKA........................................................................................ 48 6.1. Regionální struktura ČR ..................................................................................... 48 6.2. Nomenklatura územních statistických jednotek ČR........................................... 49 6.3. Vývoj regionálních disparit a jejich působení v České republice....................... 50 6.3.1. Ukazatele regionálních disparit. ............................................................. 50 6.3.1.1. Regionální disparity v ekonomické výkonnosti.................. ...........51 6.3.1.2. Nezaměstnanost ............................................................................. 51 6.3.1.3. Faktory ovlivňující regionální rozvoj ............................................ 52 6.3.2. Vývojové tendence v regionální struktuře .............................................. 53 6.4. Region soudržnosti - Střední Morava ................................................................. 54 6.4.1. Zlínský kraj ............................................................................................. 55 6.4.1.1. Celková charakteristika kraje.............................................. ...........55 6.4.1.2. Zaměstnanost ................................................................................. 58 6.4.1.3. Nezaměstnanost… ......................................................................... 62 6.4.1.4. Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech ............... ...........64 6.5. Dílčí závěr........................................................................................................... 64 1
7.
APLIKACE KONCEPTŮ REGIONÁLNÍ POLITIKY NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE......................................................................................... 68 7.1. Analýza současného stavu na území Zlínského kraje......................................... 68 7.2. SWOT analýza.. .................................................................................................. 69 7.3. Regionální politika Zlínského kraje.................................................................... 70 7.3.1. Generální strategické cíle Zlínského kraje.............................................. 70 7.3.2. Nástroje regionální politiky na území Zlínského kraje........................... 71 7.3.3. Koordinace.............................................................................................. 72 7.3.4. Kvantifikace opatření.............................................................................. 72 7.3.5. Mezinárodní souvislosti.......................................................................... 72 7.4. Rozvoj lidských zdrojů s využitím strukturálních fondů.................................... 73 7.4.1. Institucionální zabezpečení..................................................................... 75 7.4.2. Grantové schéma..................................................................................... 75 8. REALIZACE NÁSTROJŮ REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLÍ POLITIKY (2004 – 2006)...................................................................................................... 76 8.1. Strategický cíl „Rozvoj lidských zdrojů“ pomocí nástrojů EU .......................... 76 8.1.1. Operační program Rozvoj lidských zdrojů.. ........................................... 76 8.1.1.1. Grantová schémata Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů... ............................................................................................... ........76 8.1.2. Společný regionální operační program (SROP) ..................................... 81 8.1.2.1. Grantová schémata podporující sociální integraci ve Zlínském kraji ... ................................................................................................. ...82 8.2. Strategický cíl „Rozvoj lidských zdrojů“ pomocí aktivní politiky zaměstnanosti.. ........................................................................................................................ 84 8.2.1. Aktivní politika zaměstnanosti na území Zlínského kraje...................... 85 8.2.1.1. Vynaložené finanční prostředky na APZ............................ ...........85 8.2.1.2. Nově vytvořená pracovní místa ..................................................... 86 8.2.1.3. Zřízení chráněného pracoviště nebo chráněné dílny …................. 86 8.2.1.4. Příspěvek na provoz chráněných dílen. .............................. ...........87 8.2.1.5. Veřejně prospěšné práce.… ........................................................... 87 8.2.1.6. Společensky účelná pracovní místa .................................... ...........87 8.2.1.7. Chráněná pracoviště a chráněné dílny pro občany se ZPS.… ....... 88 8.2.1.8. Rekvalifikace ...................................................................... ...........90 8.3. Dílčí shrnutí.. ...................................................................................................... 91 9. ZÁVĚR ............................................................................................................... 93 10. POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................. 96 11. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK................................................................. 99 12. SEZNAM TABULEK ...................................................................................... 100 13. SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................... 101 14. SEZNAM OBRÁZKŮ...................................................................................... 102 15. PŘÍLOHY ......................................................................................................... 103
2
1. ÚVOD Ekonomický život každé společnosti je umístěn, lokalizován do konkrétních míst, obcí a regionů a má tedy lokální charakter. Na geografické mapě každého státu najdeme místa s větší či menší koncentrací ekonomických činností, která přinášejí svým obyvatelům práci, příjmy a tedy i dosahování určité životní úrovně. V regionálních a ekonomických vědách spojených s lokalitami zkoumáme, proč se tyto ekonomické aktivity soustřeďují do určitých oblastí a jak zajistit, aby se tyto oblasti rozvíjely. Cílem každého státu by mělo být vytvářet podmínky pro dosahování růstu životní úrovně jeho obyvatel. Toho nelze dosáhnout bez rozvoje míst (obcí a regionů), kde se ekonomické aktivity soustřeďují. Dochází dokonce k tomu, že lokality (města i regiony) se snaží dosáhnout
větší
konkurenceschopnosti
ve
srovnání
s jinými
lokalitami.
Konkurenceschopností státu nebo regionu se zde přitom rozumí právě schopnost dosahovat vyšší životní úrovně svých obyvatel. O
tom,
že
lidské
zdroje
představují
stále
důležitější
podmínku
konkurenceschopnosti, není sporu. Vždyť faktor „lidské zdroje“ je definičně součástí indikátoru celkové konkurenceschopnosti a nesporně rozhodujícím faktorem rozvoje každého územního celku. Zejména v hospodářsky nejvyspělejších státech jejich význam stále rychle roste jak zvyšováním úlohy „znalostí“ v hospodářské i sociální oblasti, tak i v důsledku postupující globalizace, která rychle propojuje regionální i národní trhy práce. Více než kdykoliv předtím na významu získává kvalifikace pracovní síly a její celková flexibilita, neboť právě tyto parametry jsou schopny výrazným způsobem předurčit budoucí hospodářský rozvoj regionu. Ekonomický rozvoj znamená dlouhodobé zvyšování ekonomického bohatství země. Je podmíněn vznikem nových výrobních ekonomických aktivit, které vytvářejí nové bohatství, zaměstnanost a poptávku po službách. Ekonomický rozvoj neprobíhá ve všech oblastech stejně, protože v různých místech existují různé podmínky jeho realizace a mezi lokalitami existují menší či větší rozdíly, které nazýváme z regionálního pohledu regionálními disparitami. Smyslem regionální politiky je snižování regionálních disparit, podpora rozvoje a ekonomického růstu s cílem zvýšení životní úrovně (a kvality života) lidí v regionech. Transformace české ekonomiky na tržní hospodářství prohloubila diferenciaci regionů. Bylo to způsobeno poklesem výroby v průmyslových oblastech v souvislosti s
3
restrukturalizací těchto průmyslových oblastí. Při hodnocení úrovně hospodářské diferenciace jednotlivých regionů (krajů) vycházíme z řady kritérií. Často si vzhledem k současné situaci všímáme tvorby hrubého domácího produktu, údajů trhu práce a jeho ukazatele míry nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je díky své schopnosti syntetizovat celkový obraz regionální ekonomiky často využívána jako fundament pro koncipování cílů regionální politiky – na úrovni národní i nadnárodní (stěžejním cílem tradičně chápané regionální politiky je snaha zabránit narůstání meziregionálních disparit v míře nezaměstnanosti). Potřeba regionální politiky v České republice je po roce 2000 a po deseti letech samostatné existence České republiky stále více aktuální. Trend růstu regionálních rozdílů dále pokračuje, jak o tom svědčí mnohé ukazatele regionálních disparit. Rostou rozdíly mezi Prahou a zbytkem republiky, jihozápadem a severovýchodem. Z hlavních předpokladů regionální politiky jsou zatím vytvořeny podmínky zejména v oblasti institucionální a částečně programové, velký deficit je zatím v oblasti zdrojů a velká očekávání mají mnozí od vstupu do Evropské unie. Česká republika se jako jeden z deseti nových členských států nachází ve fázi postupného zapojování do politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Jednou z prvních velmi významných příležitostí, která se otevřela ihned po vstupu do EU jsou zdroje Strukturálních fondů. Reálnou se stala šance ucházet se o finanční pomoc fondů k částečnému krytí investičních aktivit. Základním cílem strukturálních fondů je především napomáhat vytvoření ekonomické a sociální rovnováhy v rámci EU a postupně snižovat rozdíly mezi jednotlivými regiony. A proto regionální politika nabývá významu ve vztahu k získání podpor z fondů Evropské unie.
4
2. CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem diplomové práce je poskytnout komplexní pohled na možnosti, které regionální politika a zejména pomoc ze strukturálních fondů EU přináší na podporu rozvoje lidských zdrojů a tím zlepšení nezaměstnanosti v České republice a na území Zlínského kraje. V práci je kladen důraz na regionální rozvoj a regionální politiku. Předmětem zkoumání je prostor Zlínského kraje se zaměřením na trh práce. Práce má objasnit vztah mezi regionální změnou trhu práce jako jeden z podstatných faktorů ovlivňující rychlost procesu změny regionální politiky a na základě tohoto vztahu vzrůstající význam Evropského sociálního fondu jako jeden z možných způsobů řešení. Po úvodu do problematiky regionálního rozvoje, tj. definici regionů, regionálních rozdílů, smyslu regionálního rozvoje a regionální politiky, jsou další kapitoly zaměřeny na regionální politiku v Evropě. Práce popisuje regionální politiku v několika úrovních. Postupně je uvedena regionální politika, která je realizována na nadnárodní úrovni, národní úrovni a konečnou fází práce je regionální politika na regionální úrovni Zlínského kraje. Součástí práce je komparace jednotlivých členských států Evropské unie se zaměřením na vyhodnocení úrovně hospodářské diferenciace jednotlivých regionů (krajů). Jsou definovány cíle a možnosti řešení regionálních disparit pomocí nástrojů politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Zvláštní pozornost je následně věnována nástrojům podporující rozvoj lidských zdrojů jako jeden z cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Prostředky ze strukturálních fondů určené pro Českou republiku jsou následně kvantifikovány. Práce se snaží nastínit celkový obraz regionální politiky České republiky v kontextu jejího vstupu do Evropské unie. Pro potřeby celkové analýzy jsou nejprve uvedeny obecně faktory ovlivňující regionální rozvoj. Vzhledem k současné situaci je největší důraz kladen na údaje trhu práce a jeho ukazatele míry nezaměstnanosti jako jednoho z ukazatele regionální disparity. Na základě údajů jsou vymezeny problémové regiony, na které se regionální politika zaměřuje. Práce se v další části zaměřuje na základní principy Strategie zaměstnanosti EU a její politiku rozvoje lidských zdrojů. V tomto kontextu je zmíněna úloha i činnost Evropského sociálního fondu (ESF) a jeho orientace v období 2004 – 2006.
5
Závěrečná fáze práce představuje ekonomickou a sociální charakteristiku Zlínského kraje v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů. Její převážná část je strukturována podle hlavních oblastí politiky Evropského sociálního fondu, které korespondují se čtyřmi pilíři Evropské strategie zaměstnanosti. Úvodní podkapitoly „Vývoj HDP a nezaměstnanosti“ stručně charakterizují současnou sociálněekonomickou situaci ze svých pozic a vytváří tak hrubý rámec pro kontext dalších oblastí popsaných v navazujících kapitolách. Následně práce popisuje regionální politiku na území Zlínského kraje. Zabývá se především vývojem zaměstnanosti, nezaměstnanosti a stavem veřejných služeb zaměstnanosti. Je provedena „retrospektivní analýza“ vybraných faktorů na trhu práce, která pak slouží k identifikaci kritických faktorů v oblasti lidských zdrojů na daném území. V závěru práce jsou uvedeny prostředky, které Zlínský kraj čerpá na podporu rozvoje lidských zdrojů ze strukturálních fondů. Finálně je zhodnocen celkový dopad na situaci ve Zlínském kraji. Závěr práce především hodnotí, zda je Evropská unie úspěšná ve svých snahách o rozvoj lidských zdrojů na území Zlínského kraje a tím snížení nezaměstnanosti prostřednictvím Evropského sociálního fondu.
6
3. TEORIE FUNGOVÁNÍ TRHU PRÁCE Trh práce je místo střetu nabídky práce a firemní poptávky po práci. Výsledkem je cena práce - mzda. Trh je místo, kde se setká zaměstnavatel a potenciální zaměstnanec, aby se dohodli o mzdě a pracovních podmínkách [1].
3.1 Nabídka práce Stanoví se jako počet pracovníků, který je ve společnosti k dispozici. Projevuje se jako volba občana, který porovnává užitek ze svého volného času s užitkem ze zboží, které si může koupit za mzdu. Nabídka je závislá na výši reálné mzdové sazby a na mezní újmě způsobené ztrátou volného času. S růstem mzdové sazby nabízí člověk více práce, protože každá hodina mu přináší více důchodu k získání užitku z výrobků a služeb. Při vysoké mzdové sazbě a za předpokladu stability cen výrobků se zvyšují reálné důchody a volba pracovníka - spotřebitele se mění ve prospěch volného času [1]. Nabídku práce determinuje [1]: -
současná a očekávaná výše reálných mezd
-
výše majetku
-
mimopracovní příjmy včetně vládních transferů
-
počet a věková struktura obyvatelstva
-
míra ekonomické aktivity obyvatel vypočtená ze vztahu
pracující v produktivním věku x 100 obyvatelstvo v produktivním věku
-
úroková míra
-
společenská tradice
7
3.2 Poptávka po práci Je to odvozená poptávka od poptávky po výrobcích, které firma produkuje. Firma v rovnováze maximalizující zisk zaměstnává pracovníky až po hranici, kdy příjem z mezního produktu práce je roven mezním nákladům na práci [1]. Podle zákona klesajících výnosů (klesajícího marginálního produktu) přináší každá přidaná jednotka práce menší množství výstupu. Mezní produkt klesá [1]. Firma zvyšuje poptávku po práci až do doby, kdy příjem z mezního produktu se vyrovná mzdové sazbě. Poptávka po práci je determinována [1]: - cenou práce - mzdovou sazbou - poptávkou po produkci vyráběné pomocí práce a cenou této produkce - produktivitou práce, která je ovlivněna: a) znalostmi a dovednostmi ekonomicky aktivních obyvatel b) úrovní ostatních výrobních faktorů c) úrovní technologických znalostí d) cenou ostatních faktorů (kapitálu a půdy) e) očekávanou budoucí tržbou f) disponibilní přebytečnou pracovní silou
3.3 Rovnováha na trhu práce Rovnováha vzniká při určité výši mzdové sazby a při určitém množství pracovních sil. Je průsečíkem křivky poptávky po práci a křivky nabídky práce [1]. W mzdová sazba W2
S
B
C Z
D poptávka po práci S nabídka práce
E W1 D L1
L´
Obrázek 1: Nerovnováha na trhu práce
8
množství pracovních sil
•
se snižující se mzdou může být zaměstnáno více pracovníků (křivka je klesající)
•
se zvyšující se mzdou nabídka pracovních sil stoupá až do množství L´
•
bod E je rovnovážným bodem při úrovni mezd W1 a množstvím pracovníků L1
•
rovnovážná mzda W1 je hranicí, pod kterou nebudou mzdy klesat
•
jestliže pod tlakem odborů nebo zásahem státu (minimální mzda) se zvýší mzdy na W2 , pak vzniknou 3 segmenty: − segment W2 B je počet pracovníků zaměstnaných − segment BC počet pracovníků nedobrovolně nezaměstnaných (kteří by − ochotně nastoupili do práce) − segment CZ počet pracovníků dobrovolně nezaměstnaných
3.4 Nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost je stav ekonomiky, v němž osoby v produktivním věku přející si pracovat nemohou najít práci [1].
3.4.1 Význam nezaměstnanosti Nezaměstnanost je po reálném důchodu druhým nejsledovanějším reálným ukazatelem o stavu ekonomiky. Při vysoké nezaměstnanosti se nedosahuje potencionálního HDP. Nezaměstnanost je sociálně ekonomický jev, kdy část ekonomicky aktivní populace nemůže uplatnit svou pracovní sílu. V hospodářsky vyspělých zemích má nezaměstnanost trvalý (chronický) charakter. Kromě úplné nezaměstnanosti (full unemployment)
je
častá
i částečná
nezaměstnanost
(underemployment),
kdy
nezaměstnaná osoba nepracuje plně po obvyklou pracovní dobu (ačkoliv by mohla a chtěla), či dostává menší pracovní příjem, nebo nenalézá práci odpovídající její kvalifikaci [1]. Dlouhotrvající nezaměstnanost způsobuje sociální izolaci, má vliv na vnímání časové struktury dne, zasahuje celé rodiny, zvyšuje nároky na sociální podpory. Tak způsobuje nekvantifikovatelné sociální a psychické škody, zhoršuje i fyzické zdraví obyvatel.
9
3.4.2 Míra nezaměstnanosti Obyvatelstvo lze rozdělit do tří skupin [2]: a) zaměstnaní lidé (vykonávající práci včetně nemocných, stávkujících nebo na dovolených) b) nezaměstnaní schopní a ochotní pracovat -
aktivně hledající práci
-
propuštění z práce, ale čekající na výzvu k nastoupení
-
zaregistrovaní ve zprostředkovatelnách práce
c) občané nezahrnovaní do ekonomicky aktivních (36 % obyvatel) -
důchodci
-
ženy pečující o děti a na mateřské dovolené
-
osoby v domácnosti
-
studenti
-
dlouhodobě nemocní a invalidé
-
lidé odmítající práci
Definice: Míra nezaměstnanosti - udává podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu v procentech. Počítá se i pro jednotlivé skupiny obyvatelstva [1]. Měření nezaměstnanosti probíhá formou výběrového statistického šetření, ale není zcela přesné, protože nezahrnuje občany, kteří ztratili víru, že práci ještě najdou a nezahrnuje ty, kteří byli donuceni pracovat na zkrácenou pracovní dobu. Problémem je též sezónní nezaměstnanost [2].
3.4.3 Ukazatelé míry nezaměstnanosti Z definice vyplývá,
že míra nezaměstnanosti závisí nejen na počtu
nezaměstnaných, ale i na počtu těch, kteří jsou práceschopní [2]. I z tohoto důvodu jsou při hodnocení trhů práce určovány míry participace (ekonomické aktivity), míry zaměstnanosti a nezaměstnanosti.
Nezaměstnaní Míra nezaměstnanosti =
x 100 Ekonomicky aktivní obyvatelé 10
Definice: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo - je souhrn zaměstnaných a nezaměstnaných v produktivním věku, tj. od věku, kdy je povoleno občana zaměstnat (15 let) až do doby nároku na důchod [2].
Definice: Míra ekonomické aktivity obyvatelstva - měří podíl populace, která je ekonomicky aktivní, v procentech [2].
Míra ekonomické aktivity obyvatelstva = ekonomicky aktivní obyvatelstvo / dospělá populace * 100 MPSV chápe míru nezaměstnanosti následujícím způsobem: Mírou nezaměstnanosti je chápána tzv. míra evidované nezaměstnanosti. Zdrojem dat o počtech neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [22]. Míra nezaměstnanosti je počítána jako podíl (v %), kde v čitateli zlomku je počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli celkový počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil plus počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Do počtu zaměstnaných se nezapočítávají ženy na další mateřské dovolené. Míra nezaměstnanosti se obvykle zjišťuje výběrovým šetřením, při kterém musí dotazovaný zodpovědět na řadu relevantních otázek, mimo jiné tedy na to, jestli v případě, že zaměstnání nemá, zaměstnání aktivně shání. Na základě svých odpovědí je pak zařazen do příslušné kategorie - nezaměstnaný, zaměstnaný, mimo pracovní sílu. Oficiální míra nezaměstnanosti skutečnou nezaměstnanost podhodnocuje [1]. Někdy jsou v případě recese zaměstnancům zkracovány pracovní úvazky. Tato nezaměstnanost se do oficiální míry nezaměstnanosti nedostává. Část lidí z kategorie mimo pracovní sílu tvoří tzv. znechucení nezaměstnaní, kteří po neúspěších v hledání přestali zaměstnání aktivně hledat. Také tito lidé se do oficiální míry nezaměstnanosti nedostanou. Rozdíl mezi oficiální mírou nezaměstnanosti a skutečnou mírou nezaměstnanosti je obvykle největší na konci recese, při oživení se zmenšuje [1].
11
Ve sledování nezaměstnanosti se dále používají následující ukazatelé [2]: a) míra dlouhodobé nezaměstnanosti počet nezaměstnaných déle než 13 týdnů x 100 ekonomicky aktivní obyvatelstvo
Ukazatel vylučuje krátce nezaměstnané, tj. ty, kteří pouze mění zaměstnání. b) míra propuštěných z práce se zaměřuje na lidi, kteří právě ztratili zaměstnání c) míra nezaměstnaných dospělých (nad 25 let) d) míra nezaměstnaných hledajících úplné zaměstnání e) míra běžné nezaměstnanosti je podíl lidí hledajících práci v posledních čtyřech týdnech, zahrnuje osoby pouze přechodně nezaměstnané a před vstupem do zaměstnání f) míra lidí pracujících z ekonomických důvodů na zkrácenou dobu
lidé hledající úplné zaměstnání + 1/2 lidí hledajících zkrácené zaměstnání x
100
ekonomicky aktivní obyvatelé - 1/2 pracujících na zkrácenou dobu
3.5 Druhy nezaměstnanosti Nezaměstnanost se obvykle rozděluje na následující typy: •
frikční
•
strukturální
•
cyklická
Strukturální a frikční nezaměstnanost tvoří složky přirozené míry nezaměstnanosti [1].
a) Přirozená nezaměstnanost – je normální míra nezaměstnanosti, kolem které kolísá míra nezaměstnanosti. Dobrovolná je tehdy, když počet nezaměstnaných je stejný nebo nižší než počet volných míst. Inflace je stálá, HDP odpovídá potenciálu země. Vyjadřuje nejvyšší udržitelnou úroveň nezaměstnanosti [1].
12
•
Frikční nezaměstnanost - vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy
nebo v průběhu jednotlivých stadií životního cyklu. Je
krátkodobá a souvisí se špatnou informovaností o volných místech. (Frikčně nezaměstnaní často přecházejí z jedné práce do druhé nebo shánějí lepší zaměstnání – nezaměstnaní dobrovolně). Frikční nezaměstnanost je složkou přirozené míry nezaměstnanosti [1]. •
Strukturální nezaměstnanost - vzniká za nesouladu nabídky a poptávky po pracovnících (např. poptávka se po jednom druhu práce snižuje a po druhém zvyšuje a ani v jenom případě se nabídky nepřizpůsobují dostatečně rychle; určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají). Strukturální nezaměstnanost je důsledkem toho, že některé firmy, resp. některá odvětví v oblastech (v zemi) expandují, zatímco jiné firmy, resp. jiná odvětví v oblastech upadají. Strukturální nezaměstnanost obvykle trvá déle než frikční nezaměstnanost, protože lidé musí získat novou kvalifikaci (rekvalifikovat se) či se musí přestěhovat do nové oblasti, kde jsou volná pracovní místa (to však je závislé na souboru faktorů, které podmiňují teritoriální mobilitu pracovní síly). V důsledku uvedených příčin strukturální nezaměstnanosti může tedy v daném období a v dané zemi (oblasti) současně existovat nabídka volných pracovních míst, tj. poptávka po práci firem a současně nezaměstnanost. Strukturální nezaměstnanost je složkou přirozené míry nezaměstnanosti [1].
•
Sezónní nezaměstnanost je důsledkem sezónní fluktuace poptávky po práci (pracovních příležitostí). Například poptávka po práci ve stavebnictví, v zemědělství a v některých dalších odvětvích vykazuje silné sezónní fluktuace. Sezónní nezaměstnanost pokládáme za složku frikční nezaměstnanosti, a proto je i částí přirozené míry nezaměstnanosti [1].
•
Nezaměstnanost vzniklá preferencí volného času - je podpořena nízkou úrovní mezd
b) Nedobrovolná nezaměstnanost - projevuje se v době, kdy počet volných míst je nižší než celková nabídka práce. Cyklická nezaměstnanost - základní příčina spočívá v hospodářském poklesu. Výrobní kapacity jsou nevyužity v důsledku poklesu poptávky po zboží. Je dlouhodobá, trvající až do doby hospodářského růstu. Vzniká, když zaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky. Cyklická nezaměstnanost je rozdíl mezi skutečnou a přirozenou mírou nezaměstnanosti (skutečná míra
13
nezaměstnanosti je nad přirozenou mírou nezaměstnanosti) a tedy i s rozdílem mezi skutečným a potenciálním produktem. Velikost cyklické nezaměstnanosti se obvykle v literatuře vyjadřuje Okunovým zákonem. Okunův zákon, nazvaný podle amerického ekonoma Arthura M. Okuna, zachycuje negativní vzájemný vztah (statisticky odvozený z reálných údajů) mezi koeficientem poměru produktu, tj. poměrem skutečného produktu, potenciálního produktu a mírou nezaměstnanosti [1]. Nezaměstnanost, která existuje při přirozené míře nezaměstnanosti, je tvořena frikční a strukturální nezaměstnaností. Jejich vysoká úroveň se může na trhu práce při celkové rovnováze objevit, například, když je vysoká fluktuace nebo když je velká regionální nerovnováha. Cyklická vzniká, když zaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky. Cyklická nezaměstnanost je rozdíl mezi skutečnou a přirozenou mírou nezaměstnanosti. Strukturální nezaměstnanost nastává, pokud není v souladu profesní či územní struktura nezaměstnaných s profesní či územní strukturou volných míst. Důsledkem sezónních fluktuací u zaměstnanosti některých profesí - např. stavebních dělníků a zemědělců, je sezónní nezaměstnanost [1].
3.6 Nezaměstnanost a regionální politika Podrobný rozbor vývoje celkové úrovně i struktury nezaměstnanosti představuje neodmyslitelně nedílnou součást komplexně pojaté analýzy trhu práce. Míra nezaměstnanosti je díky své schopnosti syntetizovat celkový obraz regionální ekonomiky často využívána jako fundament pro koncipování cílů regionální politiky – na úrovni národní i nadnárodní (stěžejním cílem tradičně chápané regionální politiky je snaha zabránit narůstání meziregionálních disparit v míře nezaměstnanosti). Pravidelný monitoring nezaměstnanosti slouží pak jako zpětná vazba pro hodnocení efektivnosti jednotlivých opatření regionální politiky. Dlouhodobě vysoká úroveň nezaměstnanosti doprovázená přetrvávajícími (někde i rostoucími) rozdíly mezi regiony uvnitř většiny kandidátských zemí přerůstá hranice jednotlivých regionů a postupně se stává vážným makroekonomickým problémem [3]. Relativně vysoká četnost rozborů a analýz dotýkajících se problematiky nezaměstnanosti nereflektuje pouze důležitost tohoto fenoménu jako takového, ale také poměrně bohatou datovou základnu, která se pro tyto účely otevírá. Snad nejčastěji
14
využívanými zdroji v ČR jsou pravidelné výkazy úřadů práce o neumístěných uchazečích (v měsíční periodě jde dále o údaje o volných pracovních místech, nově vytvořených místech v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) a rekvalifikacích, kvartálně potom zejména o podrobnější strukturální charakteristiky nezaměstnaných – věk, vzdělání, délka atd.). Tato data lze úspěšně použít k analýze časových řad včetně toků nezaměstnaných v kombinaci s aplikací APZ a k důsledným územním průřezům (na úrovni mikroregionální, perspektivně snad i lokální). Druhý důležitý zdroj reprezentují pravidelné čtvrtletní výstupy z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Data o nezaměstnaných jsou zjišťována v souladu s mezinárodně uznávanou metodikou ILO. Kromě mezinárodních komparací umožňují hodnotit širší vazby trhu práce (nezaměstnanost ve spojení se vzdělanostní strukturou populace, strukturou zaměstnanosti, strategií nezaměstnaných při hledání pracovních míst atd.). K dispozici je ještě třetí (nepravidelný) informační zdroj – sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Informace o nezaměstnaných zde též odpovídají mezinárodní metodice ILO. Data jsou získávána deklaratorní metodou (subjektivní výpověď každého občana). Nespornou výhodou oproti VŠPS je vyčerpávající charakter šetření, pro analytika tudíž možnost konstrukce libovolných územních agregací ze zjištěných dat.
15
4. REGIONÁLNÍ POLITIKA Regionální vědy – regionalistika je chápána jako rámcový a souhrnný obor, zabývající se studiem prostorových jevů, procesů, vztahů [2].
4.1 Příčiny vzniku regionální politiky Příčiny meziregionálních rozdílů a vzniku tzv. problémových regionů jsou různorodé a projevují se v řadě forem, můžeme rozlišit 3 hlavní typy těchto regionů [5]: a) Regiony nedostatečně vybavené přírodními zdroji – odlehlé části jednotlivých zemí s pouze extenzivním zemědělstvím, které přetrvává do současnosti; šanci na zvrat ve vývoji tohoto typu regionu představuje většinou zvýšení životní úrovně v ostatních regionech za předpokladu, že region je přitažlivý pro cestovní ruch (ten je mnohdy jediným stimulem). b) Regiony s nedostatečným využitím vlastních zdrojů – nízké využití vlastních zdrojů je způsobeno obvykle nedostatkem kapitálu, důsledkem je nízká životní úroveň; dlouhodobé zlepšení závisí zejména na ekonomické situaci v jiných částech a na technologickém pokroku. c) Regiony se stagnujícími či upadajícími základními odvětvími – regiony, které v minulosti patřily mezi nejvyspělejší, avšak změny ve struktuře poptávky způsobily stagnaci či úpadek tradičních průmyslových odvětví (těžba uhlí, energetika, hutnictví,
textilní výroba, těžké strojírenství) profilujících
ekonomickou strukturu; tyto regiony se obvykle vyznačují: rostoucí mírou nezaměstnanosti, klesající ekonomickou úrovní ve srovnání s ostatními regiony, nízkou mírou ekonomické aktivity zejména v případě žen, vysokou mírou emigrace, neadekvátní infrastrukturou (např. Ostravsko, Podkrušnohoří, Kladensko); prvořadým cílem regionální politiky je vytvoření podmínek pro odstranění nebo zmírnění nadměrných rozdílů ve vývoji jednotlivých částí státu a
dosažením
vyvážené
regionální
konkurenceschopnosti.
16
struktury
přispět
ke
zvýšení
4.2 Definice regionální politiky Regionální politika vznikla ve 30.letech tohoto století. Do současnosti nedošlo ani k rámcovému sjednocení názorů na obsahové vymezení tohoto pojmu, které by mělo universální platnost. Důvodem je úzká vazba na celkovou hospodářskou politiku, která se vyznačuje rozsáhlou koncepční rozmanitostí [4]. Několik základních definic regionální politiky: Regionální politika jako „součást státní politiky, ovlivňující rozmístění hlavních ekonomických zdrojů a aktivit na celém území státu nebo v jeho části. Regionální politika zahrnuje opatření napomáhající jak růstu stupně ekonomické aktivity v území, kde je vysoká nezaměstnanost a malé naděje na přirozený ekonomický růst, tak na druhé straně opatření sloužící kontrole ekonomických aktivit v územích s nadměrným růstem.“ [4] „Regionální politika představuje všechny veřejné intervence vedoucí ke zlepšení geografického rozdělení ekonomických činností, respektive se pokouší napravit určité prostorové důsledky volné tržní ekonomiky ve smyslu dosažení dvou vzájemně závislých cílů: ekonomického růstu a zlepšení sociálního rozdělení ekonomických efektů.“ [4] „Soubor opatření a nástrojů, pomocí kterých má dojít ke zmírnění nebo odstranění rozdílů v ekonomickém rozvoji dílčích regionů.“ [4]
V ČR je cílem „minimalizovat období poklesu hospodářsky slabých či strukturálně handicapovaných oblastí v průběhu transformace a přispět ke stabilitě a obnovení jejich ekonomického růstu.“1
4.3 Motivy existence regionální politiky •
ekonomické motivy – plné využití všech výrobních faktorů zejména pracovní síly (nezaměstnanost, motivace pohybu práce za pracovníky – v současnosti převládá), argument ekonomického růstu (nízká úroveň některých regionů), optimální rozmístění firem (kompromis mezi veřejnými požadavky a potřebami
1
Koncepce Ministerstva hospodářství
17
firem), náklady přelidnění (náklady na hlavu rostou s počtem obyvatel a od určité úrovně výrazně progresivně – udržení „optimální velikosti“), vztahy mezi regionální nerovnováhou a inflací. •
ekologické motivy
•
sociální motivy –dosažení plné zaměstnanosti, regionální rozdělení příjmů, úvaha o obecném blahu
•
politické motivy
4.4. Regionální politika Evropské unie Výstižně lze regionální politiku charakterizovat jako určitou koncepční a cílevědomou činnost jisté veřejné autority (místních a regionálních orgánů, vlád, řídících orgánů EU) usilující o eliminaci negativních důsledků teritoriálně nerovnoměrného ekonomického rozvoje a probíhajících strukturálních změn [11]. V Evropské unii je prováděna regionální politika na několika úrovních, a sice na: •
nadnárodní úrovni (regionální politika prováděná relativně nezávisle přímo EU);
•
národní úrovni ( silně diferencovaná regionální politika uskutečňovaná jednotlivými členskými zeměmi, postupně však přejímající některá společná pravidla);
•
regionální úrovni (ve většině zemí, dlouhodobě posilována).
Existuje několik důvodů pro společnou regionální politiku EU, tedy na nadnárodní úrovni [11]: •
Rozpor mezi závažnostmi regionálních problémů a schopnostmi států tyto problémy řešit.
•
Snaha o vytvoření ekonomické a monetární unie, zejména zavedení společné měny „euro“ sebou přinese regionálně diferencované rozmístění výhod.
•
Požadavek některých členských států na kompenzaci regionálních dopadů ostatních „neregionálních“ politik EU, zvláště společné zemědělské politiky či společné vědecko-technické politiky EU.
18
•
Některé vlády příliš často regionálními problémy omlouvaly poskytování nejrůznějších dotací do průmyslu (pomáhali mu tím v boji se zahraniční konkurencí).
Již při vzniku EHS se vycházelo z řady předpokladů, např., že hospodářským růstem se vyřeší regionální problémy, přičemž se současně díky integraci trhu zostří konkurence, jež pak způsobí problémy zvláště v regionech s významnou koncentrací starých průmyslových odvětví, a proto jim bude třeba poskytnout zvláštní pomoc. Podstatou první koncepce regionální politiky EHS byla tedy více méně kompenzace některých negativních dopadů vytvoření Společenství [11]. Regionální politika zaujímá velmi významné postavení nejen v rámci celkové hospodářské politiky Evropské unie, ale i v rámci její celkové politiky. Jedním z důkazů jsou např. finanční prostředky, které byly vynaloženy na zabezpečení již zmíněných cílů, řadící se dlouhodobě na druhé místo hned za společnou zemědělskou politiku. Tato pozice vyplývá z formulace cílů evropské integrace, kdy Evropská společenství si už ve svých zakládacích smlouvách z roku 1957 položila za prvořadý cíl vyvážený hospodářský rozvoj a odstraňování rozdílů v ekonomické, životní úrovni regionů jako nezbytnou podmínku pro dosažení hospodářské a sociální soudržnosti. Prostřednictvím této politiky chce Unie přispět k rozvoji zaostávajících regionů, k restrukturalizaci průmyslových oblastí, které se ocitly v obtížné situaci, k ekonomické diverzifikaci venkovských oblastí, kde je zemědělství na ústupu, či k revitalizaci zanedbaných městských čtvrtí. Cílem je zmenšování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a také podpora harmonického, vyváženého
a
udržitelného
rozvoje
ekonomických
činností,
vysoké
úrovně
zaměstnanosti, rovnosti mezi muži a ženami a vysoká úroveň ochrany a zlepšování životního prostředí. Jedná se tedy o posílení hospodářské, sociální i územní „soudržnosti“ Unie [4].
V této souvislosti je třeba uvést, že v Evropské unii je už určitou dobu prosazován trend poklesu výdajů na společnou zemědělskou politiku, jež v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století představovala asi ¾ unijního rozpočtu a naopak jsou postupně posilovány prostředky věnované na regionální politiku. Například ještě v polovině sedmdesátých let to bylo jen 5 % a ve druhé polovině devadesátých let již
19
cca 30 % prostředků věnovaných z rozpočtu Evropské unie na regionální a strukturální politiku [6]. Graf 1: Výdaje na regionální a strukturální politiku EU
zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, Průvodce fondy Evropské unie
4.4.1 Regionální disparita Evropské unie Evropská unie je jednou z nejvíce prosperujících ekonomických oblastí na světě. Od vstupu deseti nových členských zemí 1. května 2004 má silný vnitřní trh a představuje lidský potenciál více než 450 miliónů občanů. Růst členů z 15 na 25 sice zvýšil počet obyvatelstva 20 %, ale znamenal nárůst HDP pouze o 5%. Celkově došlo k poklesu průměrného HDP na hlavu v pětadvacetičlenné EU o více než 12% (do EU vstoupily státy, ve kterých je úroveň HDP na hlavu menší než 60% průměru EU o 25 členech). Ekonomické a sociální rozdíly mezi členskými státy a jejich regiony však její dynamiku celkově oslabují. V porovnání s evropskou „patnáctkou“ jsou tyto rozdíly v „nové“ Evropě o dvaceti pěti členech a 254 regionech dvojnásobné. Ještě výraznější jsou regionální rozdíly, kde se rozpětí pohybuje od 32 % průměru EU v polském vojvodství Lubelskie až po 315 % ve vnitřním Londýně. Ačkoliv jsou čísla zejména na hranicích silně prosperujících regionů zkreslená tím, že řada lidí dojíždí za prací z bydliště v chudší oblasti, jsou rozdíly nejen mezi západem a východem, ale také severem a jihem a oblastmi s útlumem průmyslu a naopak optimálními podmínkami pro rozvoj služeb velmi výrazné [12]. Ze statistik se zcela vymyká již zmíněný vnitřní Londýn ve Spojeném království (315 %), dále hlavní město Belgie Brusel (213 %) a celé území Lucemburska (213 %). V celkem 37 regionech překračuje HDP 125 % průměru Unie. Týká se to celkem sedmi 20
regionů ze Spojeného království a kupodivu rovněž z Itálie, šesti z Německa, čtyř z Nizozemska, tří z Rakouska, po dvou z Belgie a Finska a jednoho regionu v České republice, Španělsku, Francii, Irsku a Švédsku [12]. Na opačném konci žebříčku je 64 regionů, které se HDP pod 75 % průměru kvalifikují pro maximální čerpání pomoci ze strukturálních fondů. Mezi deseti nejchudšími, jejichž HDP nedosahuje ani 40 % průměru, je šest regionů z Polska (celkem jich může pomoc čerpat 16), dále dva maďarské regiony a jeden slovenský a lotyšský (respektive Lotyšsko celé). Hned na druhé místo v počtu regionů se (díky své relativně větší rozloze i lidnatosti) řadí Česká republika se sedmi regiony, následovaná šesti v Německu a Maďarsku, pěti v Řecku, čtyřmi ve Francii, Itálii a Portugalsku, třemi ve Španělsku a na Slovensku a po jednom regionu v Belgii a Spojeném království, zatímco Estonsko, Lotyšsko, Litva a Malta tvoří pouze jediný region. Nejméně prosperujícími regiony v rámci starých členských států byly v roce 2002 Francouzská Guyana (57 %) a Dytiki Ellada v Řecku (58 %) [12]. Vážným potížím však čelí i řada území a měst, kde se v důsledku strukturálních změn hromadí ekonomické a sociální problémy, které se prohlubují v důsledku globalizace. Šance na úspěch se výrazně liší podle toho, zda lidé žijí v prosperujícím nebo zaostávajícím regionu, v dynamické nebo stagnující oblasti, ve městě nebo na venkově, v okrajovém či izolovaném území nebo naopak v některém z ekonomických center Unie. Otázky zaměstnanosti, vzdělání, konkurenceschopnosti podniků, investic do infrastruktury, informační společnosti, výzkumu a kvality životního prostředí spadají především do pravomoci státní správy a hospodářských subjektů v každém členském státě a regionu. Zároveň je však evropská solidarita zakotvena jako jeden z principů fungování Společenství i v zakládající smlouvě. K posílení jednoty ekonomik členských států EU, snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony a pomoci nejvíce znevýhodněným regionům, členské státy využívají různé nástroje financované ze společného rozpočtu. V důsledku přistoupení Kypru, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Slovenska a Slovinska se ze dne na den zdvojnásobily regionální rozdíly. Na to musela evropská politika soudržnosti odpovídajícím způsobem reagovat. Nové členské státy mají společně k čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na období 2004 až 2006 přislíbeno 24 miliard EUR [21].
21
V současné době tedy EU stojí z hlediska své regionální politiky před dvěma velkými výzvami. První se týká důsledků rozšíření a druhá změny politiky soudržnosti, která by měla v období let 2007-2013 doznát poměrně zásadních změn [13].
4.4.2 Politika zaměstnanosti v EU Nezaměstnanost začala být problémem na počátku 70. let. Koncem 80. let bylo v zemích 12 miliónů nezaměstnaných (cca 10,8 %). Na konci devadesátých let bylo 18 miliónů lidí bez práce. Stále přetrvávají výrazné rozdíly mezi členskými zeměmi [18]. Graf 2: Míra nezaměstnanosti v Evropské unii /v procentech, 2005/
Zdroj: MPSV ČR
Největší problém vidí EU v dlouhodobé nezaměstnanosti, která postihuje 5 % pracovních sil a představuje polovinu z počtu nezaměstnaných [13]. Zasahuje především [13]: •
nekvalifikované a nízkokvalifikované osoby
•
zdravotně postižené
•
příslušníky etnických skupin
•
imigranty
•
obyvatele venkovských a zaostávajících oblastí
•
mladé lidi do 25 let
•
osoby pracující v útlumových oblastech ekonomiky
Roční výdaje na řešení problémů nezaměstnanosti dosahují cca 220 mld. EUR a používají se na: •
vyplácení podpor 22
•
financování předčasných obchodů do důchodu
•
finanční podporu zdravotně handicapovaných
•
profesní vzdělávání a rekvalifikace
•
hrazení výdajů spojených se službami zaměstnanosti
4.4.3 Nejdůležitější dokumenty přijaté Evropskou unií Bílá kniha o růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti V prosinci 1993 byla vyhlášena orientace na takový hospodářský růst, který bude provázen růstem zaměstnanosti spojeným se změnami na trhu práce, s modifikací daňové politiky a s úpravami sociálního zabezpečení [18]. Východiskem pro politiku zaměstnanosti je nutnost přizpůsobení na změny v hospodářských podmínkách. Hlavní prioritou bylo [17]: •
vytváření pracovních míst pro absolventy škol a pro mladé lidi s nedostatečnou kvalifikací
•
vytváření souladu pracovních a rodinných podmínek k zaměstnávání žen
•
řešení lokální nezaměstnanosti podporou malého a středního podnikání
•
zdokonalování vzdělávacích systémů
Zelená kniha zvaná Život a práce v informační společnosti - lidé jako první Byla přijata v červenci 1995 a zaměřuje se na vytváření nové pracovní kultury cestou rekvalifikace a profesního vzdělávání v zájmu zvýšení adaptibility pracovníků a podniků na rychlé změny informační společnosti [18].
Amsterdamská smlouva V červenci 1997 byla podepsána smlouva, která staví politiku zaměstnanosti do středu pozornosti EU. Potvrzuje primární odpovědnost členských států za řešení nezaměstnanosti a zdůrazňuje nutnost koordinace. Významné je též rozšíření zákazu diskriminace, kde kromě státní příslušnosti je zakázána diskriminace podle pohlaví, rasového a etnického původu, náboženství, zdravotního postižení a sexuální orientace [18].
23
Směrnice Lucemburského summitu V listopadu 1997 na zasedání Evropské rady představitelé členských států přijali konkrétní směrnice k naplnění Amsterodamské smlouvy. Cílem pro rok 2002 bylo snížit nezaměstnanost o třetinu (z 10 % na 7 %). Členské státy se zavázaly vypracovávat národní akční plány zaměstnanosti v jednotné struktuře a o jejich plnění podávat Evropské radě zprávu [18].
4.4.4 Cíle a záměry politiky zaměstnanosti Amsterodamskou smlouvou je uloženo rozvíjet takové aktivity, které směřují na celostátní, regionální a místní úrovni k vytváření kvalitnějších pracovních míst.
Jde o řešení čtyř klíčových problémů (pilířů) [18]: •
zlepšování zaměstnatelnosti
•
rozvoj podnikání
•
zlepšení adaptability podniků a zaměstnanců
•
zabezpečování rovných příležitostí všech osob
Tyto problémy jsou členěny do každoročně vyhlašovaných směrnic věcně seskupených do čtyřech výše uvedených pilířů. Cíle a záměry politiky zaměstnanosti prolínají celou evropskou regionální politikou a k jejich financování slouží strukturální fondy a prostředky Iniciativ Společenství.
24
5.
STRUKTURÁLNÍ FONDY
EU JAKO ZDROJ
FINANCOVÁNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI
5.1 Přehled fondů a Iniciativ Společenství EU pro období 2000-2006 využívá ke své společné hospodářské a regionální politice čtyři strukturální fondy, jejichž prostředky směřuje k dosažení třech cílů [23]:
a) Evropský sociální fond (ESF) -
pomáhá rozvíjet zaměstnanost podporou zaměstnatelnosti, podnikání a rovných příležitostí
-
investuje do lidských zdrojů
b) Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) -
pomáhá snižovat rozdíly mezi úrovní regionů
-
podílí se na rozvojovém a strukturálním vyrovnávání zaostávajících regionů
-
podporuje hospodářskou a sociální kohezi regionů
c) Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) -
podpora farmaření v méně příznivých oblastech
-
podpora začínajícím mladým farmářům
-
zřizování producentských asociací
-
diverzifikace činností zemědělců
-
rozvoj venkovské infrastruktury
-
kulturní dědictví, ochrana krajiny, životní prostředí
d) Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG) -
změny v rybářském sektoru
-
modernizace loďstva, přístavů
-
rozvoj chovu ryb
-
ochrana přímořských oblastí
-
zpracování a obchod s rybami
e) EQUAL -
podporuje boj proti všem typům diskriminace na trhu práce
25
f) INTERREG -
podporuje nadnárodní, přeshraniční a meziregionální spolupráci při rozvoji regionů
g) LEADER -
podpora místních aktivit pro rozvoj venkova
h) URBAN -
podporuje rozvoj měst a aglomerací postižených strukturálními krizemi
5.2 Cíle strukturální politiky Strukturální fondy, ale i jiné stávající finanční nástroje se soustřeďují na určité předem definované oblasti, a přispívají tak k dosažení tzv. prioritních cílů pro každé programovací období. V současném programovacím období (2000-2006) se na základě Nařízení Rady 1260/1999, o obecných ustanoveních strukturálních fondů, finanční nástroje zaměřují na dosažení těchto tří prioritních cílů [32]: a) Cíl 1 Regiony, jejichž rozvoj zaostává -
rozvoj NUTS II, jejichž HDP nedosahuje 75 % průměru EU
-
podporují se strukturální změny
b) Cíl 2 Konverze regionů nebo jejich částí, které jsou vážně ohroženy hospodářským úpadkem -
cíl pokrývá regiony, které čelí konkrétním problémům způsobeným hospodářskými a sociálními změnami
-
zasahuje 18 % obyvatelstva EU, a to 10 % lidí z průmyslových oblastí, 5 % z venkovských oblastí, 2 % z městských oblastí a 1 % lidí závislých na rybářství
c) Cíl 3 Úprava a modernizace politiky a systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti -
podpora aktivních strategií na trhu pracovních sil vedoucích ke snížení nezaměstnanosti;
-
podpora přístupu k pracovnímu trhu, speciálně je kladen důraz na osoby ohrožené sociální izolací;
-
zvyšování pracovních příležitostí prostřednictvím vzdělávacích programů a celoživotního vzdělávání;
26
-
podpora opatření, která umožňují včasné rozpoznání sociálních a hospodářských změn a nutných opatření, kterých je třeba k přizpůsobení se těmto změnám;
-
podpora rovných příležitostí pro muže a ženy.
Cíl 3 slouží jako referenční rámec pro všechna opatření k podpoře rozvoje lidských zdrojů na národní úrovni, jeho smyslem je zlepšit přístup ke vzdělání, modernizovat
systém
vzdělávání,
vzdělávacích
programů
a
podpora
zaměstnanosti. Vychází z kapitoly Amsterodamské smlouvy o zaměstnanosti a z nové evropské strategie zaměstnanosti [18]. Cíl 3 nemá regionální dimenzi, přičemž způsobilé oblasti jsou takové, které nesplňují kritéria pro zařazení pod Cíl 1. Aktivity
týkající
se
lidských
zdrojů
jsou
financovány
zejména
prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF) [16].
Podmínky pro zařazení: Celé území EU kromě regionů spadajících pod Cíl 1.
Míra spolufinancování Míra spolufinancování projektu ze strukturálních fondů závisí na tom, pod který Cíl spadá. Obecně platí, že v případě Cíle 1 činí maximální míra spolufinancování z prostředků EU 75 % celkových nákladů (pokud má členský stát navíc nárok na podporu z Fondu soudržnosti, je tento podíl 80 – 85 %); u ostatních Cílů maximálně 50 % nákladů. Pokud tyto investice vytvářejí příjmy, je podíl Unie výrazně nižší [16].
Zařazení regionů soudržnosti podle Cílů v České republice Předpoklady pro zařazení pod Cíl 1 splňují všechny regiony NUTS II v České republice s výjimkou , která výrazně převyšuje průměr EU. Praha naopak čerpá pomoc pod Cílem 2 a 3.
27
5.3 Možnosti regionální politiky EU při řešení problému regionální nezaměstnanosti Vstupem do Evropské unie získala Česká republika přístup k tzv. strukturálním fondům a její regionální politika, která trpěla nedostatkem finančních zdrojů, dostala nový rozměr. Přesto, že regionální politiku žádného státu Evropské unie nemůžeme zúžit na pouhé využívání fondů Evropské unie, mohou tyto fondy zejména u vyspělých zemí EU představovat významný impuls v její implementaci [11]. Naše republika využívá k realizaci hospodářských cílů nástroje fiskální a monetární politiky. Nástroje EU jsou však zcela odlišné od národních, jedná se o Strukturální fondy, Fond soudržnosti, Iniciativy Společenství, zvláštní podpora rybolovu a Inovační akce [11]. Tabulka 1: Finanční alokace pro ČR v období 2004 – 2006
Fond soudržnosti Strukturální fondy (Cíl 1-3) Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 Iniciativy Společenství Celkem
V milionech €, Celkem 2004 945,3 316,9 1584,4 381,5 1454,3 338,9 71,3 23,3 58,8 19,2 100,8 28,6 2630,5 727,0
běžné ceny 2005 2006 266,1 362,3 528,9 674,0 485,4 629,8 23,8 24,2 19,3 20,0 32,1 40,1 827,1 1076,3
Zdroj: EK, 2004
ČR má možnost využít v období od svého vstupu až do roku 2006 2,6 mld. €. Naší republice se podařilo získat druhý největší objem prostředků (1. Polsko) z nově přistupujících zemí.
Graf 3: Rozdělení prostředků mezi nástroje politiky HSS v ČR na období 2004 – 2006 (v mld. €) Fond soudržnosti
36% Iniciativy Společenství
60% 4%
Strukturální fondy
Zdroj: Vlastní zpracování, MPSV
28
5.3.1 Evropský sociální fond Pomáhá realizovat Evropskou strategii zaměstnanosti, dále slouží k podpoře neinvestičních projektů v oblastech sociální integrace a k posílení systému vzdělávání. Pomáhá odstraňovat rozdíly v sociálním a ekonomickém prostředí mezi jednotlivými regiony v EU. ESF je zaměřen [16]: a) na následující politiky -
aktivní politika zaměstnanosti
-
rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce
-
celoživotní vzdělávání
-
kvalifikovaná a adaptabilní pracovní síla včetně modernizace organizace práce a podpory podnikání
-
zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce
-
modernizace organizace práce a podpory podnikání
-
realizace Iniciativy EQUAL (podporuje mezinárodní spolupráci v oblasti boje s různými formami diskriminace na trhu práce)
b) na navazující činnosti politik -
individuální podpora (vzdělávání a odborné vzdělávání, zaškolení, zejména osvojení si základních dovedností - pracovní rehabilitace, odborné vedení a dozor, poradenství, další vzdělávání - podpora vzdělávání pracovníků ve výzkumu a vývoji - podpora při získávání zaměstnání, při zahájení samostatně výdělečné činnosti, rozvoj nových pracovních příležitostí včetně míst v sektoru sociálních služeb)
-
struktury a systémy (rozvoj a zdokonalování vzdělávání a získávání kvalifikace, včetně školení učitelů, lektorů a personálu, zlepšování přístupu pracujících ke vzdělání a kvalifikaci, modernizace a zlepšení účinnosti služeb zaměstnanosti, rozvoj vzájemných vazeb mezi trhem práce a vzdělávacími, školicími a výzkumnými institucemi, rozvoj nástrojů k předpovídání změn v pracovním procesu a ve struktuře potřeb trhu práce zejména v oblasti nových pracovních postupů a organizace práce)
-
doprovodná opatření (pomoc při poskytování služeb, včetně služeb pečovatelských a služeb zařízení pro závislé osoby; podpora sociálně-
29
vzdělávacího rozvoje, který má souvislost s trhem práce; zvyšování povědomí, informovanosti a publicity)
Politiky ESF pokrývají Cíl 1 a Cíl 3 politiky HSS. Aby ČR mohla využívat pomoc z tohoto fondu, musela vláda vytvořit Národní rozvojový plán na léta 2004-06, ze kterého vzešlo 5 operačních programů (OPRLZ, OPPP, OPRVMZ, OPI, SROP). Regionální operační programy navazují na systém sektorových OP a své dotační tituly směřují k řešení problémů vázaných na konkrétní region ČR. Podporují tak využití potenciálu daného území a přispívají k jeho vyváženému rozvoji [17].
ESF však může využívat pouze dva OP [17]: -
Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ),
-
Společný regionální operační program (SROP),
-
a další dva programové dokumenty: Jednotný programový dokument pro Cíl 3 (určeno pro hl. m. Praha)
Tabulka 2: Podpora z EU ESF pro ČR v mil. EUR (2004 – 2006) na rozvoj lidských zdrojů Program
Alokace na období 20042006 318 819 tis. EUR
Operační program RLZ
58 793 tis. EUR
JPD 3
32 101 tis. EUR
Iniciativa společenství Equal Společný regionální operační program (SROP)
47 278 tis. EUR
z toho Opatření:
3.2 Podpora sociální integrace v regionech 3.3 Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů Zdroj: http://www.kr-zlinsky.cz/vismo/dokumenty2.php?ID=332859
30
37 143 tis. EUR 10 135 tis. EUR
Graf 4: Podpora z EU určená pro ESF v ČR (v %, na léta 2004 – 2006)
10% 7% 13%
70%
OP RLZ
JPD3
IS EQUAL
SROP
Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka 3: Alokace prostředků z ESF v EUR (období 2004 – 2006) 2005
2006
OPRLZ
74 308 763
2004
106 433 869
138 076 651
318 819 283
JPD3
19 211 006
19 595 226
19 987 131
58 793 363
7 618 158
10 698 543
13 784 228
32 100 929
IS EQUAL SROP Celkem za programy
Celkem
47 270 000* 101 137 927
136 727 638
171 848 010
409 713 575
* tento údaj je zaokrouhlen Zdroj:http://www.esfcr.cz/scripts/clanek.asp?lg=1&id=5635 Zdroj: www.esfcr.cz/scripts/clanek.asp
Institucionální zabezpečení Řídící orgán Je celkově zodpovědný za daný program EK. V našem případě MPSV ČR.
Platební orgán Je zodpovědný za přijetí plateb. MF ČR – odbor Národního fondu, některé funkce byly delegovány na MPSV ČR.
Platební jednotka Některé své funkce a aktivity deleguje Platební orgán na Platební jednotky. Je jí MPSV ČR
Monitorovací výbor Je ustaven ministrem práce a sociálních věcí. Skládá se z představitelů regionálních a místních institucí, celostátních institucí, hospodářských a sociálních partnerů a
31
nevládních organizací. Sleduje plnění programu a jeho účinnost, správnost provádění pomoci z ESF, dále posuzuje a schvaluje návrhy programových dodatků.
Zprostředkující subjekt Veřejný popř. soukromý subjekt zodpovídající za vymezení obsahu opatření a přípravu tzv. zásobníku projektů (seznam projektů vhodných pro financování).
Konečný uživatel Úspěšní žadatelé tzv. příjemci dotace (formou záloh u neziskového a podnikatelů, zpětným proplácením vynaložených výdajů u některých podnikatelů)
OPRLZ - úřady práce pověřené krajem -
odborné útvary Správy služeb zaměstnanosti
-
MPSV, Odbor sociálních služeb
-
MŠMT, Skupina regionálního školství (skupina 2)
-
Pedagogické centrum Praha
-
MŠMT, Skupina vědy a vysokého školství (skupina 3)
-
odbory školství KÚ
-
odborný útvar Správy služeb zaměstnanosti
-
CzechInvest
-
MPO
SROP - obce, kraje - svazky obcí - MSP - podnikající PO - organizace zřízené státem, kraji či obcemi -
NNO
JPD3 – občané, instituce a firmy hl. m. Praha
EQUAL – orgány státní správy či samosprávy -
podnikatelské subjekty
-
zájmová sdružení 32
-
rozpočtové a příspěvkové organizace
-
NNO apod.
Je nutné zmínit, že výše uvedení uživatelé se nevztahují na všechny priority, opatření a podopatření jednotlivých programových dokumentů, např. SROP má 4 priority, 8 opatření a 6 podopatření, z nichž ke každému jsou přiřazeni jiní uživatelé dle podporovaných projektů.
33
5.3.2 Operační program Rozvoj lidských zdrojů Obr. 2: Přehled priorit a opatření OPRLZ
OPRLZ
1.Priorita Aktivní politika zaměstnanosti Opatření 1.1 Posílení APZ při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání
Opatření 1.2 Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti
2. Priorita Sociální integrace a rovnost příležitostí 2.1 Opatření Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí
Opatření 2.2 Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce
Opatření 2.3 Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb 3. Priorita Rozvoj celoživotního vzdělávání
Opatření 3.1 Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání
Opatření 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoj
Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání
4. Priorita Adaptabilita a podnikání
Opatření 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti
Opatření 4.2 Specifické vzdělávání
Priorita 5 Technická pomoc
Zdroj: Operační program Rozvoj lidských zdrojů, MPSV ČR, 2004
K důležitým hospodářským cílům naší země patří zvyšování zaměstnanosti a z toho plynoucí snižování míry nezaměstnanosti zejména pak strukturální a cyklická. 34
Globální cíl: vysoká a stabilní úroveň zaměstnanosti, založená na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků, při respektování principů udržitelného rozvoje.
Specifické cíle: vyplývají z globálního cíle [24] -
Rozvoj pružného trhu práce, který přispívá ke snížení a prevenci nezaměstnanosti osob, kterým hrozí vyloučení z trhu práce.
-
Snížení
počtu
a
podílu
osob
ohrožených
sociálním
vyloučením
prostřednictvím integrovaného přístupu a odstraňování bariér znesnadňujících účast na trhu práce včetně diskriminace dle pohlaví -
Rozvoj celoživotního učení prostřednictvím zvyšování kvality nabídky vzdělávání z hlediska potřeb znalostní společnosti a prostřednictvím rozšiřování účasti všech subjektů v procesu vzdělávání.
-
Rozvoj
kvalifikované
pracovní
síly,
konkurenceschopnosti
podniků,
rozšiřování nabídky pracovních příležitostí v rozvojových odvětvích a posílení enviromentálního přístupu.
Tabulka 4: Alokace prostředků z OPRLZ v mil.EUR Cíle Priorita 1 Opatření 1.1 Opatření 1.2 Priorita 2 Opatření 2.1 Opatření 2.2 Opatření 2.3 Priorita 3 Opatření 3.1 Opatření 3.2 Opatření 3.3 Priorita 4 Opatření 4.1 Opatření 4.2 Priorita 5 Celkem
mil.EUR 102,6 85,82 16,78 42,75 31,95 7,61 3,19 107,73 54,78 18,26 34,69 50,52 29,22 21,3 15,22 318,82
Zdroj: Průvodce fondy Evropské unie, MMR ČR, 2004
35
Stručný popis priorit a opatření
Priorita 1 – APZ Zaměřena na začlenění nezaměstnaných osob na trh práce a předcházení nezaměstnanosti pomocí nástrojů APZ, zvyšováním kvality služeb úřadu práce.
Opatření 1.1 – Posílení APZ při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání Přispívá především ke zvýšení rozsahu a efektivnosti aktivních zásahů na trhu práce. Je doplňkem APZ s cílem napomáhat při odstraňování bariér na trhu práce a zvyšovat míru zaměstnanosti. Projekt se orientuje na uchazeče a zájemce o zaměstnání (zejména na mladé osoby a osoby starší 50 let), ohrožené zaměstnance nezaměstnaností a osoby dlouhodobě nezaměstnané či hrozí-li jim tato situace [18].
Podporují se činnosti: různé formy vzdělávání, poradenství, zprostředkování, rekvalifikace, podpora vytváření nových pracovních míst, doprovodná opatření k získání a udržení zaměstnání
Opatření 1.2 – Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti Cílem je zvyšovat kvalitu služeb poskytovanou pracovníky z oblasti politiky zaměstnanosti. Příjemcem pomoci rozumíme orgány služeb zaměstnanosti a jejich pracovníci a spolupracující organizace a jejich pracovníci [18]. Podporované činnosti: vzdělávací programy zvyšující kvalifikaci ohrožených skupin rozvoj řídícího systému včetně informačních, monitorovacích, hodnotících systémů.
Priorita 2 – Sociální integrace a rovnost příležitostí Zaměřena na pomoc skupinám a jednotlivcům ohroženým sociálním vyloučení (exkluzí) či již vyloučeným a na prosazování rovných příležitostí obou pohlaví na trhu práce.
Opatření 2.1 – Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí Cílem je vyrovnání možnosti získat vzdělání, zaměstnání a jiné společenské a pracovní uplatnění osob ohrožených sociální exkluzí [18]. 36
Ohrožené osoby: - absolventi škol a mladiství - ZTP - občané starší 50 let - občané s nízkou či žádnou kvalifikací - občané pečující o malé děti - občané, kteří nejsou sociálně začleněni (např. narkomani, bývalí vězni aj.) - osoby bez přístřeší - příslušníci romské komunity - imigranti - osoby komerčně zneužívané
Podporu mohou získat - v oblasti zaměstnání: - ohrožené osoby - mládež žijící ve znevýhodněném soc. prostředí - pracovníci soc. služeb
- v oblasti sociálních služeb: - dobrovolníci, ÚSC a poskytovatelé soc. služeb pro - ohrožené skupiny
Podporované činnosti:
- podpora vzdělávání i u pracovníků sociálních služeb - vytváření pracovních míst - opatření k odstraňování bariér v přístupu ke vzdělání a zaměstnání - speciální poradenské služby - sociální služby pro specifické cílové skupiny - systémová
podpora
odborného
poskytovatelů sociálních služeb
Opatření 2.2 – Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce Pomáhá odstranit diskriminaci u obou pohlaví, hlavně u žen [18].
37
vzdělávání
Cílové skupiny:
- ženy, hl. matky s malými dětmi, matky samoživitelky - dlouhodobě
nezaměstnané
ženy
a
ženy
ohrožené
nezaměstnaností - ženy se základním či žádným vzděláním - ženy před důchodem - začínající podnikatelky - zaměstnavatelé - organizace vytvářející osvětové programu, ženské organizace
Podporované činnosti:
-
různé formy poradenství, vzdělávacích programů
-
analýzy a monitorování trhu práce z hlediska rovných příležitostí
-
podpora rozšiřování nabídky pracovních míst s pružnou formou organizace práce
-
doprovodná opatření vedoucí k odstranění bariér rovného přístupu ke vzdělávání a zaměstnání
-
podpora vytváření pracovních míst v sociálním sektoru a rozvoj programů pro odstranění projevů diskriminace na trhu práce na základě pohlaví
Opatření 2.3 – Posílení kapacity poskytovatelů soc. služeb [18] Realizuje se přidělováním malých grantů pomocí tzv. Globálního grantu, který umožňuje přístup k finančním prostředkům z OPRLZ NNO. Využití Globálního grantu spočívá v podpoře sociální integrace, a to v budování a rozvoji NNO zabývajícími se sociálními službami.
Cílové skupiny: subjekty NNO zabývající se sociálními službami skupiny osob ohrožené sociálním vyloučením
Podporované činnosti: - zavádění standardů kvality soc. služeb, zlepšení kvality a dostupnosti soc. služeb - vzdělávání k posilnění kapacit a rozvoje lidských zdrojů v NNO poskytujících sociální služby
38
- rozvoj a realizace poradenských služeb s dopadem na začlenění ohrožených skupin na trh práce Priorita 3 – Rozvoj celoživotního učení Zaměřena na rozvoj vzdělávacích institucí, zlepšení obsahu a kvality vzdělávání a také na zkvalitnění nabídky a zpřístupnění této formy v mimoškolských vzdělávacích zařízeních.
Opatření 3.1 – Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání [18]. Přispívá ke zvýšení motivace jedince k celoživotnímu vzdělávání. Orientuje se na zajištění rovného přístupu ke vzdělání. Důležité je také zkvalitnit vzdělávání na ZŠ, SŠ i VOŠ a ve školských zařízeních.
Cílové skupiny:
-
žáci a studenti ZŠ, SŠ, VOŠ
-
zdravotní popř. sociální znevýhodnění
-
imigranti, azylanti a etnické menšiny
-
děti a mládež jsou-li v zařízeních pro ústavní a ochrannou výchovu
-
zájemci o studium na SŠ a VOŠ
-
odborní zaměstnanci ve školství (ředitel, učitelů, výchovní poradci, NNO).
Podporované činnosti:
-
tvorba a realizace školních vzdělávacích programů
-
vzdělávání učitelů a odborných pracovníků ve školství
-
modernizace vzdělávacích osnov, vytváření sítě škol, rozvoj
-
informačních, systémů, kvalifikací
39
monitorovacích
kariérové poradenství
a
hodnotících a certifikace
Opatření 3.2 – Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje [18] Cílem je podpora vývoje terciárního vzdělávání na VŠ, aby získali uplatnění absolventi na trhu práce. Rozvíjí se také učitelské studijní programy, které poskytují profesní odbornou přípravu učitelům s dosud nepedagogickou kvalifikací.
Cílové skupiny: - VŠ - instituce výzkumu a vývoje - asociace zaměstnavatelů
Podporované činnosti: - podpora rozvoje kvality stud. programů VŠ - spolupráce škol se soukromo- veřejnoprávními organizacemi - vzdělávání učitelů a pracovníků z oblasti výzkumu a vývoje - rozšíření nabídky dalšího vzdělávání na VŠ
Opatření 3.3 – Rozvoj dalšího profesního vzdělávání (DPV) [18] Rozvíjí nabídku dalšího profesního vzdělávání, zlepšuje přístup k informacím a orientaci v nabídce DPV. Přispívá k vybudování systému propojujícím vzdělávací a zaměstnavatelskou sféru. Vytvoření nástrojů a metodologie pro DPV ve vztahu k potřebám regionu na trhu práce.
Cílové skupiny:
- MPSV a další orgány státní správy - VÚSC a ZÚSC - vzdělávací a poradenské instituce - profesní sdružení, zástupci zaměstnavatelů a dalších soc. partnerů, NNO - poskytující další profesní vzdělávání.
Podporované činnosti:
- založení systému dalšího profesního vzdělávání - budování infrastruktury v regionech pro DPV - rozvoj podpůrných systémů pro DPV
40
- rozšiřování nabídky DPV dle požadavků trhu práce a potřeb rozvoje ekonomiky - vzdělávání faktorů, konzultantů, učitelů, metodických a řídích pracovníků působících ve sféře dalšího vzdělávání
Priorita 4 – Adaptabilita a podnikání Zaměřena na podporu všeobecného i specifického odborného vzdělávání s cílem podpořit rozvoj odvětví a oborů s růstovým potenciálem a zvýšit konkurenceschopnost našich podniků a zaměstnanců. To souvisí s rozvojem nabídky rekvalifikačních kurzů zejména v oblasti IT, dále se zachováváním a tvorbou pracovních míst.
Opatření 4.1 – Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti Přispívá ke zvýšení rozsahu a účinnosti nástrojů APZ, zaměřuje se na zvýšení konkurenceschopnosti podniků produkující ve sféře s růstovým potenciálem a na zvýšení adaptability zaměstnanců i zaměstnavatelů v podobě rekvalifikačních kurzů a jiného vzdělávání hlavně v oblasti IT.
Cílové skupiny: - zaměstnanci a zaměstnavatelé - zájemci o podnikání
Podporované činnosti:
- podpora specifického vzdělávání zabezpečovaného zaměstnavateli -
programy řízení lidských zdrojů v organizacích
-
odborné
vzdělávání
zaměstnanců,
vytváření
nových pracovních míst -
rozvoj uplatňování nových forem organizace práce
-
podpora
začínajícím
podnikatelům
včetně
sebezaměstnaných -
podpora ochrany zdraví a bezpečnosti práce na pracovišti
41
Opatření 4.2 – Specifické vzdělávání [18] Podporuje specifické aktivity na podporu rozvoje profesní kvalifikovanosti a vzdělanosti ve vybraných sektorech průmyslu, podnikání, služeb a cestovním ruchu. Podporuje i aktivity ve vzdělávání v oblasti ŽP.
Cílové skupiny: - MSP - orgány veřejné správy, veřejné instituce včetně škol - NNO
Podporované činnosti:
- rozvoj specifických vzdělávacích programů - příprava a implementace programů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.
Priorita 5 – Technická pomoc Pomoc, která se poskytuje řídícím a implementačním orgánům pro řádné řízení a administraci programu.
Opatření 5.1 – Podpora řízení, implementace, monitorování a kontroly operací OPRLZ Opatření 5.2 – Ostatní oprávněné činnosti (např. propagace, semináře, studie aj.)
Úřad práce ve Zlíně ve stávajícím programovacím období vyhlásil 4 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP RLZ (2 v Opatření 1.1 a 2 v Opatření 4.1). Jedná se však pouze o výzvy ÚP ve Zlíně, projekty se předkládají na podatelně ÚP ve Zlíně nebo poštou na adresu ÚP ve Zlíně. Počet žadatelů omezen není. Na každou výzvu je stanoven určitý objem finančních prostředků, který omezuje počet projektů k financování [21]. V rámci Operačního programu Rozvoje lidských zdrojů (OP RLZ) a Jednotného programového dokumentu pro cíl 3 (JPD 3) budou zejména realizovány dva základní typy projektů – grantové projekty, národní projekty. Pro jednotlivé typy projektů budou uplatněny odlišné postupy při jejich výběru a implementaci [23].
42
Grantové projekty Projekty předkládané v rámci grantových schémat na základě výzvy k podávání žádostí a oznámení administrátora grantového schématu (GS). Projekty jsou zaměřeny zejména na cílové skupiny jednotlivců, případně organizací. Tyto projekty jsou iniciovány aktéry na regionální a místní úrovni, kteří mají nápad a jsou schopni ho realizovat. Umožňují uplatnění inovačních přístupů k řešení existujícího problému a v metodách práce s klienty. Grantové projekty doplňují programy a nástroje příslušné státní politiky. Grantové projekty mohou být zaměřeny také na posílení kapacity poskytovatelů služeb (veřejných i soukromých) pro cílové skupiny. Grantové projekty budou, za přesně vymezených podmínek, předkládány i pro přidělení veřejné podpory podnikatelským subjektům. Projekty budou předkládány konečnými uživateli konečným příjemcům pro grantová schémata na předkládaném formuláři žádosti v MSSF – Benefit na základě pokynů stanovených Manuálem Řídícího orgánu (ŘO) a podrobnějších pokynů administrátora GS [23] . Národní projekty Projekty založené na přímém přidělení prostředků programu na realizaci nebo k doplnění národních politik programů. Tyto projekty jsou předkládány výhradně konečnými příjemci (KP) - subjekty s kompetencí k implementaci národních politik a programů v dané oblasti. Tito KP jsou stanoveni schválením Dodatku OP RLZ a JPD 3 Monitorovacím výborem. Projekty mají jasně stanovený národní rámec a jsou zaměřeny zejména na cílové skupiny jednotlivců. Projekty musí splňovat princip doplňkovosti a kriterium přidané hodnoty. Musí proto buď rozšířit stávající programy a nástroj politiky (např. aktivní politika zaměstnanosti - APZ), nebo rozšířit okruh cílových skupin, nebo zvýšit počet klientů služeb. Projekty realizuje KP, který je zároveň konečným uživatelem, a to buď přímo ve spolupráci s partnery nebo prostřednictvím externího dodavatele, nebo kombinací obojího [23].
43
5.3.3 Společný regionální operační program (SROP) Obr. 3: Přehled priorit a opatření SROP
SROP
Priorita 1 Regionální podpora podnikání Opatření 1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech
Priorita 2 Regionální rozvoj infrastruktury Opatření 2.1
Opatření 2.2
Opatření 2.3
Rozvoj dopravy v regionech
Rozvoj inform. a komunik. technologií
Regenerace vybraných měst
Priorita 3 Rozvoj lidských zdrojů v regionech Opatření 3.1
Opatření 3.2
Infrastruktura pro rozvoj LZ v regionech
Podpora sociální integrace v regionech
Opatření 3.3 Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů
Priorita 4 Rozvoj cestovního ruchu Opatření 4.1
Opatření 4.2
Rozvoj služeb pro cestovní ruch
Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Priorita 5
Technická pomoc
Zdroj:MPSV
Zaměřuje se na podporu aktivit spadajících do působnosti krajů a obcí s cílem dosáhnout vyváženého rozvoje regionů.
44
Tabulka 5: Alokace prostředků ze SROPu do roku 2006 (v mil. EUR) Priority a opatření Priorita 1 Opatření 1.1 Priorita 2 Opatření 2.1 Opatření 2.2 Opatření 2.3 Priorita 3 Opatření 3.1 Opatření 3.2 Opatření 3.3 Priorita 4 Opatření 4.1 Opatření 4.2 Priorita 5 Celkem
EU 45,14 45,14 197,00 151,96 22,52 22,52 92,30 45,03 37,14 10,13 108,09 36,02 72,06 11,81 454,33
ČR 15,05 15,05 65,67 15,20 7,51 7,51 23,92 11,26 11,26 3,38 36,03 12,01 24,02 3,94 144,60
Celkem 60,18 60,18 262,66 167,16 30,02 30,02 116,22 56,28 48,40 13,51 144,11 48,03 96,08 15,74 598,93
Zdroj: Průvodce fondy Evropské unie, MMR ČR, 2004
Priorita 3 – Rozvoj lidských zdrojů v regionech [15]
Opatření 3.1 – Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech Podporují se investiční projekty v oblasti APZ, celoživotního vzdělávání a sociální integrace.
Podporované projekty: - rekonstrukce a výstavba objektů - investice do vybavení vč. počítačů a softwaru - nezbytné venkovní úpravy
Koneční uživatelé: obce, svazky obcí, kraje, organizace zřízené kraji, obcemi či státem NNO
Opatření 3.2 – Podpora sociální integrace v regionech [15] Neinvestiční podpora aktivit v oblasti sociální integrace znevýhodněných skupin obyvatelstva. Podporují se programy prevence nežádoucích jevů a posílení občanské společnosti.
Podporované projekty: - začleňování sociálně vyloučených osob - sladění profesního a rodinného života - prevence sociálně patologických jevů
45
- vytváření místního partnerství a komunitního plánování - vzdělávání podporující sociální integraci - na bezpečnost obyvatel
Cílové skupiny: obce, svazky obcí, kraje, organizace zřizované kraji či obcemi NNO
Opatření 3.3 – Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů [15]
Zaměřeno na vzdělávání pracovníků místních a regionálních institucí, které jsou zapojeny do přípravy a realizace programů a projektů.
Podporované projekty: - vzdělávací programy - vydávání informačních publikací - poradenská činnost - zavedení internetových stránek
Cílová skupina: kraje
V případě, že se subjekt rozhodne využít možnosti financování z ESF, musí vytvořit kvalitní projekt, který do stanoveného termínu odevzdá na Regionálním pracovišti CzechInvest.
Financování Každý projekt by měl být financován ze tří zdrojů - evropských, soukromých a veřejných. Spoluúčast ve většině případech není v případě veřejných prostředků automatická a uživatelé musí o ně žádat pomocí žádosti o podporu z rozpočtu u spádového ministerstva. V případě, že subjekt nepatří k NNO a nerealizuje projekt v opatření 3.2 u SROPu, pak nemůže počítat s žádnou zálohovou platbou. Pohybují-li se celkové uznatelné náklady do 4 mil. korun, pak bude podpora proplácena až po skončení projektu (tzv. jednoetapový projekt). Jsou-li přijatelné náklady vyšší a doba realizace delší než jeden rok, lze projekt rozdělit max. do tří etap, které jsou postupně po jejich realizacích propláceny. V obou případech musí mít žadatel zabezpečeny fin. 46
prostředky (u 2. možnosti alespoň na 1. etapu) z jiných zdrojů než evropských a veřejných [15].
5.3.4 Iniciativa Společenství EQUAL Podporuje mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce na celém území EU. Projekty jsou podporovány z ESF.
Cílové skupiny:
- orgány státní správy či samosprávy - podnikatelé - zájmová sdružení - rozpočtové a příspěvkové organizace - NNO
Opatření 1.3, 1.4, 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 3.1, 3.2, 3.3, 3.4, 4.3, 4.4 Týká se osob: dlouhodobě nezaměstnaných, starších 50 let, bez kvalifikace či s kvalifikací nízkou, absolventů škol, osob se zdravotními problémy, žen, etnických menšin a jiných omezených skupin.
47
6. ČESKÁ REPUBLIKA 6.1 Regionální struktura ČR Páteří regionální struktury jsou povodí hlavních řek: Polabí - Čechy Podunají - Morava Poodří - Slezsko •
Makroregion nejvyššího stupně – Česká republika
Čechy jsou mononodální s výjimečnou pozicí Prahy. Moravskoslezský region je polynodální s Brnem a Ostravou jako regionálními metropolemi.
•
Mezoregiony
-
Jsou to území s centry, kam je koncentrována většina
socioekonomických aktivit, zejména vyšších zařízení služeb.
Existují: − centrum mezinárodního významu (Praha) − regionální metropole l. řádu (Brno) − regionální metropole 2. řádu (Ostrava) − mezoregionální centrum vyššího řádu (Plzeň) − mezoregionální centra nižšího řádu (Olomouc, Liberec, Hradec Králové, Ústí nad Labem, České Budějovice, Pardubice, Zlín, Karlovy Vary, Jihlava)
Mikroregiony - Území s nejintenzivnějšími vazbami, denní dojížďkou za prací a běžnými službami. Jsou základem pro tvorbu územně správní struktury
48
6.2 Nomenklatura územních statistických jednotek ČR Pro vzájemné porovnání a pro přesné cílení pomoci regionálnímu rozvoji stanovila EU soustavu NUTS (La nomenclature des unités teritoriales statistiques). Užívají se například pro sledování regionálního HDP, nezaměstnanosti, populačního vývoje. Tyto jednotky mohou zahrnovat jeden nebo více správních celků [12]. NUTS I - zahrnuje několik jednotek NUTS II a je to zpravidla spolková země nebo malý stát ( ČR = NUTS I ). NUTS II - řádově nižší jednotka středního článku územně správního členění s minimálně 1 milionem obyvatel (průměr EU je 1,8 milionů).
V České republice jsou to regiony soudržnosti, tj. sdružené nové kraje [11]: •
Praha město
•
Střední Čechy (zbytek Středočeského kraje)
•
Jihozápadní Čechy (České Budějovice a Plzeň)
•
Severozápadní Čechy (Karlovy Vary a Ústí nad Labem)
•
Severovýchodní Čechy (Liberec, Hradec Králové, Pardubice)
•
Jihovýchodní Morava (Brno, Jihlava)
•
Střední Morava (Olomouc, Zlín)
•
Ostravsko (Ostrava)
NUTS III - představuje nejnižší správní území státní správy. Zahrnuje 200 - 400 tisíc obyvatel. V České republice je to 14 nových krajů.
LAU I - v EU v řadě států není vymezena. V České republice to je území 77 okresů. Local Administration Unit. LAU II – jsou obce. V České republice je 6249 obcí.
Pro potřeby užití strukturálních fondů EU se nevyužívají NUTS I a LAU.
Jednotky NUTS II a III jsou předmětem regionální a strukturální politiky např.: -
podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů NUTS II (Cíl 1)
49
-
konverze regionů nebo jejich části, které jsou vážně ohroženy hospodářským úpadkem, jsou to NUTS III (Cíl 2) [12].
6.3 Vývoj regionálních disparit a jejich působení v České republice Jedním z úkolů regionální politiky je vyrovnávání regionálních rozdílů, které vznikly v rámci historického vývoje a působením širokého spektra různých zejména tržních sil a faktorů ve všech zemích [12]. V počátečním transformačním vývoji se po roce 1990 projevovaly v některých aspektech rostoucí regionální rozdíly vyplývající z transformačních procesů a přechodu české ekonomiky na tržní podmínky. Ty byly do určité míry vyrovnávány regionální politikou státní podpory strukturálně postiženým a hospodářsky slabým regionům, vymezeným na úrovni okresů. Potřeba regionální politiky v České republice je po roce 2000 a po deseti letech samostatné existence České republiky stále více aktuální. Trend růstu regionálních rozdílů dále pokračuje, jak o tom svědčí mnohé ukazatele regionálních disparit [7].
6.3.1 Ukazatele regionálních disparit Rozdíly v ekonomické, sociální a jiné oblasti života společnosti v konkrétním území se dají vyjádřit různými ukazateli, jako jsou např [12]: − Ekonomika: hrubý domácí produkt (HDP), zaměstnanost podle sektorů národního hospodářství (zemědělství, průmysl, služby), přihlášky patentů na 1 mil. obyvatel. − Trh práce: nezaměstnanost (celková, dlouhodobá, žen a mladistvých), zaměstnanost (celková, žen a mužů). − Demografie: obyvatelstvo, hustota obyvatel, obyvatelstvo podle věku v %. − Vzdělání: nízké, střední, vysoké a řada dalších ukazatelů.
50
6.3.1.1 Regionální disparity v ekonomické výkonnosti Lze hodnotit podle ukazatele HDP/obyv. Hodnoty HDP na obyvatele na úrovni regionů soudržnosti (NUTS 2) jsou méně diferencovány než na úrovni nižších jednotek. Vývoj tohoto ukazatele v letech 1999-2004 v procentech k průměru ČR dokumentuje tabulka viz přílohy [13]. Pokud pomineme region soudržnosti Praha, pak nejvyšších hodnot ve vztahu k průměru ČR dosahují regiony soudržnosti Jihozápad a Jihovýchod. Region soudržnosti
Střední Morava, který byl vytvořen Olomouckým a Zlínským krajem
dosahuje hodnot nejnižších, ale zároveň jejich hodnoty dlouhodobě klesají [13]. Důležité je porovnání regionálního HDP/ obyv. nejen v rámci České republiky, ale i z pohledu Evropské unie. Hodnota ukazatele regionálního HDP/obyv. v PPS ve vztahu k průměru EU-25 ve všech regionech soudržnosti České republiky s výjimkou Prahy se pohybuje pod hranicí 66 % průměru EU-25, proto jsou všechny tyto regiony včetně Zlínského kraje způsobilé pro zařazení pod cíl č. 1: Konvergence: podpora růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a oblastech.
6.3.1.2 Nezaměstnanost Je velkým, regionálně diferencovaným, socioekonomickým problémem České republiky. V ČR existují značné rozdíly v nezaměstnanosti a to i na poměrně agregované úrovni regionů NUTS III. Odlišný vývoj v období transformace byl dán rozdílností ve „startovacích“ podmínkách v jednotlivých regionech. Vysoká míra nezaměstnanosti postihla zejména oblasti s vysokým podílem těžkého průmyslu – hornictví a hutnictví, nebo hospodářsky slabší regiony zaměřené zejména na zemědělství [20]. Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 1999-2004 dokumentuje tabulka viz přílohy. Podle tohoto ukazatele lze označit za velmi problémové regiony soudržnosti Moravskoslezsko, Severozápad a Střední Morava, kam patří i Zlínský kraj. Nad celostátním průměrem se pohybuje nezaměstnanost v regionu soudržnosti Jihovýchod především s ohledem na problémy jižní a jihovýchodní Moravy. Lze konstatovat, že vyšší míru nezaměstnanosti vykazuje prakticky celá Morava a v Čechách region soudržnosti Severozápad.
51
Meziregionální disparity jsou velmi silně polarizovány mezi Prahou na straně jedné a zbytkem republiky na straně druhé.
Disparity mezi ostatními regiony
soudržnosti, pomineme-li region soudržnosti Praha, nejsou již tak zřetelné. Rozdíly narůstají s klesající hierarchickou úrovní regionů, tzn., že jsou mnohem výraznější na úrovni krajů (NUTS 3) a okresů (NUTS 4).
6.3.1.3 Faktory ovlivňující regionální rozvoj Nové podnikatelské aktivity, zejména malé a střední podniky, vznikají v celé zemi jako součást probíhajícího transformačního procesu ekonomiky. Regionální procesy i v tomto směru potvrzují centrální úlohu Prahy, která je následována regiony soudržnosti Střední Čechy a Jihozápad. Nejsou zde však tak významné regionální disparity, nicméně je žádoucí vytvořit podmínky pro zvýšení počtu podnikatelů v regionech soudržnosti Moravskoslezsko a částečně Jihovýchod (především v kraji Vysočina) [7]. Meziregionální mobilita lidských zdrojů je stále velmi nízká jako důsledek životního stylu, ale také nepružného trhu s nemovitostmi a byty. Lze však očekávat postupné tendence k vyšší migraci pracovních sil, zejména přesunem k těm větším městům, kde existuje širší nabídka pracovních míst i kvalitnější služby a z těch venkovských a průmyslových oblastí, kde je vysoká nezaměstnanost a malý přírůstek, resp. úbytek nabídky pracovních míst [20]. Sociální napětí a problémy v zaměstnanosti se koncentrují zejména v regionu soudržnosti Severozápad (především okresy Ústeckého a částečně i Karlovarského kraje) a Moravskoslezsko. Existující regionální disparity v míře nezaměstnanosti se mohou dále prohlubovat v souvislosti s pokračující restrukturalizací ekonomiky a nezájmem investorů o tyto regiony. K hlavním příčinám růstu regionálních rozdílů v nezaměstnanosti patří velký pokles produkce tradičních průmyslových odvětví a snížení produkce v zemědělství, ale také nedostatečná schopnost přitahovat zahraniční investice pro restrukturalizaci i pro budování nových podniků a nedostatky v infrastruktuře (absence komunikací dálničního typu) i v podnikatelském prostředí (podnikatelské služby) [10]. Dochází k nerovnoměrnému rozvoji vhodných ekonomických aktivit s jejich koncentrací v městských oblastech, kde již existují lepší podnikatelské podmínky, což dále akceleruje prohlubování regionálních rozdílů v poptávce po pracovních silách. Chybí zejména dopravní spojení důležitá pro podporu růstu městských oblastí, usnadnění vnitřní mobility uvnitř země a rychlá spojení s ostatními zeměmi Evropy. 52
6.3.2 Vývojové tendence v regionální struktuře Mimo nezaměstnanosti neexistují mezi regiony dosud rozdíly, které by zásadním způsobem determinovaly možnosti jejich dalšího rozvoje [5]. Lze předpokládat, že pokračující strukturální změny zvláště v sekundárním sektoru, projevující se dalším uvolňováním pracovních sil, povedou k tlakům na zaměstnanost v terciérním sektoru. Absorpční schopnost tohoto sektoru je však vzhledem k dosažené úrovni jeho saturace pracovní silou již značně vyčerpaná. Řešení zaměstnanosti uvolňovaných pracovníků proto vyvolává potřebu tvorby nových pracovních míst, zejména v malém a středním podnikání. Souhrnně lze v příštích letech očekávat další prohlubování polohové diferenciace v atraktivitě regionů s odrazem v intenzitě kontaktů se zeměmi EU podmíněné vzdáleností. Lze také předpokládat zvýraznění selektivního působení polohového faktoru v souvislosti s rozvojem velké infrastruktury, a tedy vytváření rozvojových os. Předchozí konstatování naznačují mimo jiné i pravděpodobnost zvýšení úlohy sociální a ekonomické kvality regionů a lokalit v dalším vývoji. Regionální rozvoj v ČR bude výrazně ovlivněn realizací velkých infrastrukturních projektů celostátního a mezinárodního významu. Výsledkem bude posílení pozice těch regionů (zejména urbánních regionů), územních zón a rozvojových os, kterými nové infrastrukturní linie budou probíhat. Naopak území, která se ocitnou stranou těchto linií, budou mít méně příznivé předpoklady pro dynamický rozvoj, pokud nebudou disponovat jiným výrazným rozvojovým faktorem.
Při souhrnném pohledu na vývoj regionů ČR je možno hovořit o [9]: •
pomalém prohlubování regionálních rozdílů v sociálních poměrech obyvatelstva (zlepšování situace v Praze a Středních Čechách, naopak zhoršování v regionech soudržnosti Severozápad a Moravskoslezsko),
•
poměrně významném prohlubování meziregionálních rozdílů v ekonomické výkonnosti (vnitřní rozdíly v regionech soudržnosti, ale také v rámci krajů ČR),
53
•
prohlubování polohové diferenciace ekonomického a v návaznosti na to sociálního
rozvoje,
pokud
nedojde
k razantnímu
zlepšení
dopravní
dostupnosti, •
dynamickém prohlubování rozdílů v regionálně diferencované ekonomické atraktivitě (mikroregion Mladá Boleslav ve Středních Čechách jako příklad růstu),
•
snižování rozdílů v kvalitě životního prostředí (v celé zemi).
6.4 Region soudržnosti - Střední Morava Míra nezaměstnanosti v regionu Střední Morava (do něhož je řazen i Zlínský kraj společně s Olomouckým krajem) je nadprůměrná a patří k nejvyšším mezi regiony ČR. K její eskalaci došlo podobně jako na národní úrovni zejména po roce 1997 v souvislosti s nástupem hlavní fáze restrukturalizace ekonomiky, která je doprovázena poklesem zaměstnanosti v zaostávajících a neperspektivních odvětvích. Podstatně vyšší míru nezaměstnanosti než Olomoucký a Zlínský kraj měly v roce 2003 pouze strukturálně postižené kraje Ústecký a Moravskoslezský. Slabou pozici vykazují kraje regionu Střední Moravy také podle ukazatele počtu neumístěných uchazečů na 1 volné pracovní místo, jejichž počet je oproti národní úrovni vyšší. To dokládá mimo jiné nedostatečnou tvorbu nových pracovních příležitostí [21].
V roce 2001 se Zlínský kraj dostal poprvé v míře nezaměstnanosti nad celostátní průměr a setrvává zde /31. 12. 2005 – 9,3 %/. V posledních letech 2004 a 2005 zaznamenává vývoj nezaměstnanosti Zlínského a Olomouckého kraje značné odlišnosti. Míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji se stále drží nad celostátním průměrem a kraj se tak řadí k 31. 12. 2005 na třetí místo v porovnání se Zlínským krajem, který se v posledních letech pomalu přibližuje průměru nezaměstnanosti v ČR a řádí se tak na šesté místo [26].
54
6.4.1 Zlínský kraj 6.4.1.1 Celková charakteristika kraje Úvod – specifikace kraje Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne
3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl
sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje. Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Svou rozlohou 3 964 km2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 304 obcí (z toho 30 měst), ve kterých k 31.12.2004 žilo 590 706 obyvatel. Hustota zalidnění 149 obyvatel/km2 výrazně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (187 obyvatel/km2 a nejnižší v okrese Vsetín (128 obyvatel/km2) [26]. Ekonomická situace Zlínského kraje Po ekonomické stránce patří Zlínský kraj mezi zaostalé kraje. Je to důsledek politických událostí po roce 1989, zapříčiněný hlavně vnějšími vlivy (způsob privatizace velkých podniků v ČR, špatná dopravní dostupnost a obslužnost kraje, apod.). Ekonomika v kraji byla a je založena především na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů. Export v kraji je negativně poznamenán polohou kraje v rámci ČR a jeho špatnou dopravní přístupností [26]. Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu, kterých je 17,9% z registrovaných subjektů celkem. Zejména jde o podniky průmyslu hutnického a kovodělného, dřevozpracovatelského, elektrotechnického a textilního. Jejich charakteristickou stránkou je však nízká úroveň modernizace výroby ve srovnání s ČR [21]. Průměrná měsíční mzda zaměstnance (subjekty se sídlem na území Zlínského kraje, bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) činila v 1. pololetí 2005 u přepočtených osob 16 181,- Kč, v celé ČR 18 798,-Kč [26]. V rámci ČR patří Zlínský kraj v tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) mezi kraje s nižší hodnotou. HDP na 1 obyvatele v roce 2004 dosáhl hodnoty 222 885,-Kč, což představuje 82,8 % úrovně HDP na jednoho obyvatele České republiky. Zatímco v loňském roce byl Zlínský kraj krajem s třetím nejnižším HDP, nyní se dostal již na 5. místo. Nejvyšší HDP uvádí kraj Praha – 547 096,-Kč HDP/obyvatele, nejnižší kraj Karlovarský – 216 639,-Kč HDP/obyvatele [27].
55
Demografická situace Co do počtu obyvatel zaujímá Zlínský kraj osmé místo mezi jednotlivými kraji České republiky. Za poslední roky dochází ke snižování počtu obyvatelstva ve Zlínském kraji. Celkový počet obyvatel Zlínského kraje se od roku 1994 nepřetržitě snižuje. Ve srovnání s rokem 2004 došlo ke snížení počtu obyvatel o 1 160 osob. Zároveň klesá i počet obyvatel v produktivním věku [26].
Základní demografické údaje: Počet obyvatel •
podíl obyvatelstva ve věku 0-14
590 706 15,0 %
• •
podíl obyvatelstva ve věku 15-64 podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let
70,7 % 14,3 %
Graf 5: Podíl obyvatelstva Zlínského kraje podle věku
14% 15% 71%
0 - 14
15 - 64
65 - vice
zdroj: MPSV, vlastní zpracování
Z hlediska vzdělání je ve Zlínském kraji nejčastější vzdělání střední bez maturity (tj. vyučení). Toto vzdělání má 40,1 % obyvatel kraje. Druhou nejvyšší kategorií je vzdělání střední s maturitou. Sociálně ekonomická struktura obyvatelstva Zlínského kraje se odlišuje od celostátního složení. Např. je zde vyšší než průměrný podíl obyvatelstva činného v sekundárním sektoru, tj. v průmyslu a stavebnictví, a nižší podíl zaměstnanců v terciárním sektoru (ve službách) k celkovému počtu zaměstnanců. Podíl zaměstnanců v primárním sektoru (zemědělství a rybolov) je ve Zlínském kraji nižší než celorepublikový průměr. Odvětvová struktura kraje má za následek, že obce v kraji neposkytují všem ekonomicky činným obyvatelům pracovní příležitosti v místě bydliště, takže značná část obyvatelstva musí vyjíždět za prací z místa trvalého bydliště mimo obec bydliště [26].
56
Silné stránky kraje Ekonomika •
Převážná část výrobních aktivit nezatěžuje nadměrně životní prostředí.
• • • •
Podnikavost obyvatel – vysoký podíl malých podniků na zaměstnanosti. Dostatečná přenosová kapacita produktovodů – elektrické sítě, plynovody Vysoká plynofikace průmyslu, měst i obcí. Prostředí vhodné pro rekreaci a sport, dostatek stravovacích a ubytovacích
• •
kapacit, což především udržuje zaměstnanost a vytváří možnosti podnikání. Zručná a adaptabilní pracovní síla. Aktivní postoj obyvatel k ekonomickým činnostem. Ostatní
• • •
Existence všech stupňů škol v kraji, oborová rozmanitost středních škol. Vyšší podíl obyvatelstva v předproduktivním věku. Patriotismus – vysoký podíl obyvatel narozených v místě.
• • •
Existence hospodářských a samosprávných komor. Existence alespoň menších a dílčích jednotek základního a aplikovaného výzkumu. Schopnost připravovat inovační programy – výsledky aplikovaného výzkumu se
• • •
využívají především ve zpracování plastů a zemědělských surovin. Fungující systém sociálních služeb a prevence. Mladá generace připravena na práci v informačních technologiích. Dobrá kvalita životního prostředí, rozsáhlá část CHKO. V kraji se nevyskytují
•
enviromentální či zdravotní rizika pro obyvatele. Zdroje vody, kapacita vodovodních sítí, zásobování obyvatel.
•
Historické a přírodní dědictví. Škála kulturních a folklórních tradic v aktivní formě. Slabé stránky kraje Ekonomika
• •
•
Nízký HDP kraje Chybějící dálnice a rychlostní komunikace, špatný stav většiny cest první třídy. Železniční koridory procházejí pouze okrajovým územím. Chybí civilní letecké spojení. Málo využívána je doprava po vodních tocích. Nízká míra investic a nízká efektivnost.
• •
Nižší příjmy obyvatel omezují spotřební trh v kraji včetně inovací. Nízký podíl progresivních technologií.
57
• • •
•
Nekomplexnost nabídek a produktů. Nepřipravenost základní infrastruktury. Nevyužití příležitosti informačního prostředí a technologií. Zpoždění v přípravě průmyslových zón, nevyužití revitalizace existujících průmyslových objektů, absence podporovaných technologických inovačních center. Nižší tlak producentů na osvojování a ovládání progresivních technologií a vzdělávání zaměstnanců.
• • •
Nízký podíl velkých firem. Útlum významných průmyslových a zemědělských podniků. Chybí koncepce podpory podnikání v kraji, tvorba nástrojů a rozdělení kompetencí.
•
Nerozvinutá turistická infrastruktura. Ostatní
• •
Nižší poměrné zastoupení absolventů VŠ proti jiným krajům ČR. Mnozí absolventi škol zůstávají v místech, kde studovali a do kraje se nevrací.
• • • •
Není propracován systém celoživotního vzdělávání. Nedostatek bytů brání získávání perspektivních pracovníků. Příliv levnější pracovní síly ze zahraničí (včetně SR), a to i bez povolení. Není dostatečně řešena dopravní obslužnost malých odlehlých obcí.
•
Nesoulad dříve vzniklých plánů s ochranou životního prostředí a stabilitou území. Omezené možnosti zaměstnávání zdravotně a tělesně postižených osob.
•
6.4.1.2. Zaměstnanost Zaměstnavatelé Zlínského kraje Na území Zlínského kraje vzrostl počet zaměstnavatelů oproti předchozímu roku 2004. K 31.12.2005 bylo celkem evidováno 14 510 zaměstnavatelů, což je o 2,5% více než v roce předcházejícím. Nejvíce zaměstnavatelů má sídlo na území okresu Zlín, jejich podíl je 37,5% a přesný počet je 5 448. Nejméně, jen 16,6% z celku, můžeme najít v okrese Kroměříž. Tento stav koresponduje jak s lidnatostí, tak s velikostí jednotlivých okresů kraje. Při porovnání nynějšího stavu s minulým rokem zjistíme, že ve všech okresech Zlínského okresu došlo k nárůstu počtu zaměstnavatelských organizací. Pokud zaměstnavatele rozdělíme do dvou hlavních kategorií, stavem nad 25 zaměstnanců a do 25 zaměstnanců, zjistíme, že přes 88% zaměstnavatelů kraje spadá do
58
kategorie do 25 zaměstnanců. Ve všech okresech kraje je situace obdobná a ani v jednom z nich nepozorujeme žádnou výraznou odlišnost [26]. Zaměstnanci a OSVČ Nejvíce zaměstnanců ve Zlínském kraji je zaměstnáno u firem s počtem zaměstnanců nad 25 (podíl dosahuje hodnoty 61,4%). Nejvíce zaměstnanců u těchto firem registrujeme v okrese Zlín (48,0%), nejméně v Kroměříži (12,5%). Ve firmách se stavem do 25 zaměstnanců pracuje ve Zlínském kraji 21,2% zaměstnanců. Ve Zlínském kraji je k 31.12.2005 evidováno celkem 50 605 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Opět nejvíce, přesně 36,0%, jich připadá na okres Zlín, následuje okres Vsetín 24,4%, okres Uherské Hradiště 23,1% a nakonec okres Kroměříž 16,5% [26]. V porovnání s předchozím rokem celková zaměstnanost v kraji stoupla o 0,9%. Pokles zaměstnanosti bylo zaznamenáno pouze u osob samostatně výdělečně činných a to o 4,7%. U ostatních zaměstnanostních kategorií došlo k nárůstu zaměstnanosti.
Graf 6: Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ na území kraje v letech 2003 - 2005 zaměstnanci nad 25 zaměstnanců
300 000 250 000 200 000 150 000
zaměstnanci (stav do 25 zam.)
100 000
OSVČ
50 000 0 2003
2004
2005
celkem
zdroj:MPSV
Volná pracovní místa (VPM) Na
trhu
práce
Zlínského
kraje
působí
jen
velmi
málo
soukromých
zprostředkovatelen práce a ty se ve většině případů zabývají zprostředkováním a výběrem vysoce kvalifikovaných pracovníků. Počet volných pracovních míst v průběhu roku kolísá. Mezi nejvýraznější faktory, které nejvíce ovlivňují počet volných pracovních míst, patří nástup sezónních prací, kdy nachází uplatnění řada uchazečů, převážně s nižší kvalifikací [26].
59
Statistika počtu volných míst na území Zlínského kraje: K 31.12.2003………..1219 K 31.12.2004………..1762 (nárůst o 44,50 %) K 31.12.2005………..2O67 (nárůst o 17,35 %) Srovnáme-li jednotlivé okresy Zlínského kraje, pak nejvyšší počet volných míst k 31.12.2005 registrujeme v okrese Uherské Hradiště 693, následuje Zlín 523, Vsetín 475 a Kroměříž 376.
Graf 7: Vývoj počtu volných pracovních míst ve Zlínském kraji za období 2001 – 2005
KM
UH
VS
ZL
1200 1000 800 600 400 200 0 II.pol.01
I.pol.02
II.pol.02
I.pol.03
II.pol.03
I.pol.04
II.pol.04
I.pol.05
II.pol.05
zdroj:MPSV
Dalším sledovaným ukazatelem trhu práce je počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo. Tento údaj má pro popis situace na trhu práce větší vypovídací schopnost než pouhý počet volných pracovních míst. Tato situace není v kraji, vzhledem k počtu nahlášených volných míst, nikterak příznivá, i když ve srovnání s loňským rokem dochází ke zlepšení. Průměr za celý kraj dosahuje k 31.12.2005 hodnoty 14,3 uchazečů na jedno volné místo (v roce 2004 činil tento průměr téměř 18 uchazečů na jedno volné místo). Nejhorší situaci v rámci kraje k výše uvedenému datu registrujeme ve Vsetíně, kdy na jedno místo připadá více než 18 uchazečů. Nejlepší situace z okresů Zlínského kraje je v okrese Uherské Hradiště, kde na jedno volné místo připadá 8,7 uchazeče. V rámci České republiky je nejlepší situace v Praze (2,2 uchazeče na 1 VPM) a v Plzeňském kraji (5,2 uchazečů na 1 VPM), nejhorší pak, podle očekávání, v Moravskoslezském kraji (29,2 uchazečů na 1VPM) a v Ústeckém kraji (26,0 uchazečů na 1VPM). Nejhorší situace je v okrese Karviná, kde připadá na jedno volné pracovní místo 78,1 uchazeče [26]. 60
Graf 8: Vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo ve Zlínském kraji 2000-2005
35 30 25 20 15 10 5 0 II.pol.00
I.pol.01
II.pol.01
KM
I.pol.02
II.pol.02
I.pol.03
UH
II.pol.03
I.pol.04
VS
II.pol.04
I.pol.05
II.pol.05
ZL
zdroj:MPSV
Průměrně bylo v roce 2005 na území Zlínského kraje nahlášeno na úřadech práce 2013 volných pracovních míst měsíčně. Nejvyšší průměrný počet volných míst v roce 2005 zaregistrován v okrese Uherské Hradiště – 650 míst, naopak nejnižší byl zaznamenán v okrese Kroměříž – 395 míst. Průměrný měsíční počet uchazečů na jedno volné pracovní místo dosahuje za rok 2005 v kraji hodnoty 14,8. Nejpříznivější situace je v okrese Uherské Hradiště 9,6 uchazečů na místo, naopak nejhorší je v okrese Vsetín a Zlín – 18,6 [26]. Struktura volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání patří k dalším významným ukazatelům. (Podle stupňů vzdělání, členěných pomocí ISCED 97). Absolutně nejvíce je nahlášeno volných míst s požadavkem na vzdělání z odborného učiliště či odborné školy (vyučení), k 31.12.2005 jejich podíl činil 54,9% všech míst, což představuje 1134 míst. Jedná se tedy o odborné dělnické profese, ať již ve stavebnictví či strojírenství, dále pak o prodavačky, dělnice do obuvnického a textilního průmyslu. Druhou nejvyšší kategorii tvoří volná místa pro uchazeče se základním vzděláním, jejich podíl k 31.12.2005 činil 24,1% všech míst. Tato místa jsou dělnického charakteru a jedná se převážně o pomocné práce, při kterých není požadována žádná kvalifikace. Jejich hlavní podmínkou však bývá dobrý zdravotní stav, protože se jedná o fyzicky namáhavé práce, proto se ve většině případů těžko obsazují [26]. Nejnižší hodnotu v počtu uchazečů na jedno volné místo tříděných podle jednotlivých stupňů vzdělání je evidována (když pomineme nulové hodnoty) u uchazečů vyučených, dále následují uchazeči vyučení s maturitou a následují uchazeči se základním vzděláním. Nejhorší situace v počtu uchazečů na jedno volné místo je u kvalifikační skupiny uchazeči s bakalářským vzděláním. Jejich podíl uchazečů 61
v evidenci netvoří sice ani půl procenta, avšak na jedno volné pracovní místo připadá takto vzdělaných uchazečů 70,5 (k 31.12.2005 byla nahlášena dvě volná pracovní místa na úřadech práce Zlínského kraje). Druhou nejvyšší hodnotu v počtu uchazečů na jedno volné místo evidujeme u uchazečů se středním vzděláním bez maturity a vyučení. V této skupině připadá téměř 60 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Počet volných míst se během roku zásadně mění podle potřeb pracovního trhu.
6.4.1.3. Nezaměstnanost Vývoj nezaměstnanosti Nezaměstnanost Zlínského kraje se od roku 2000 vyvíjí téměř shodně s vývojem nezaměstnanosti v ČR. Počet uchazečů evidovaných na úřadech práce Zlínského kraje i míra nezaměstnanosti vykazují za období 2005 pokles. Okresy, tvořící Zlínský kraj, můžeme z hlediska míry nezaměstnanosti rozdělit do dvou skupin. V první skupině se nachází okresy Zlín a Uherské Hradiště s nižší mírou nezaměstnanosti a ve druhé se již delší dobu udržují okresy Vsetín a Kroměříž, jejichž hodnoty míry nezaměstnanosti je umístily v první třicítce okresů v pomyslném žebříčku míry nezaměstnanosti v celé České republice [26].
Graf 9: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v roce 2000 – 2005
16 14 12 10 8 6 2000
2001
2002
2003
Kroměříž
Uherské Hradiště
Zlín
Česká republika
2004
2005
Vsetín
Zdroj: MPSV, vlastní zpracování
Nezaměstnanost se během roku 2005 snížila. K 31.12.2004 evidovaly úřady práce Zlínského kraje celkem 31 606 uchazečů a k 31.12.2005 to bylo 29 505 uchazečů. V absolutním počtu se jedná o pokles o 2 101 uchazečů a v procentuálním vyjádření
62
znamená pokles o 6,6%. Všechny okresy Zlínského kraje vykazují za rok 2005 pokles míry nezaměstnanosti [26]. Naopak došlo k nárůstu počtu volných míst nahlášených na úřadech práce. K 31.12.2005 bylo nahlášeno o 305 míst více než v loňském roce ve stejném období. Tato veličina není ovšem zcela přesně vypovídající, neboť se jedná o absolutní číslo vyjadřující počet volných míst pouze k určitému datu, které není schopno postihnout vývoj během celého roku. V podílu uchazečů pobírajících podporu v nezaměstnanosti ze všech uchazečů vedených v evidenci došlo ve srovnání s rokem 2004 k mírnému nárůstu. V roce 2001 bylo těchto uchazečů ve Zlínském kraji 40,2%, v roce 2002 40,7%, v roce 2003 36,7 %, v 2004 27,6% a v roce 2005 se jejich počet zvýšil na 29,6%. Průměrný nárok na podporu v nezaměstnanosti k 31.12.2005 činil ve Zlínském kraji 4 000,- Kč a u žen 3 638,- Kč [26]. K 31.12.2005 registruje celý Zlínský kraj míru nezaměstnanosti v hodnotě 9,27 (k 31.12.2004 9,53). Míra nezaměstnanosti pod úrovní krajské průměrné míry nezaměstnanosti je již tradičně v okresech Uherské Hradiště (7,72) a Zlín (8,00). Na druhé straně se potom nacházejí okresy Kroměříž (11,69) a Vsetín (10,79) [26]. Zlínský kraj, s mírou nezaměstnanosti 9,27 k 31.12.2005, se v rámci celé republiky umístil na devátém místě v pořadí jednotlivých krajů ČR. Ze všech krajů ČR nejnižší míru nezaměstnanosti vykazuje samozřejmě hlavní město Praha (3,2). Ze standardních krajů je na tom nejlépe Středočeský (6,3), následují kraje jako Plzeňský (6,4) či Jihočeský (6,7). Z moravských krajů je na tom nejlépe kraj Vysočina (8,2) na sedmém místě. Nejhorší situaci je registrována, podle očekávání, v Ústeckém kraji (15,4) a v Moravskoslezském kraji (14,2). S větším odstupem se v pozadí nachází Olomoucký kraj (10,6). Přitom průměrná míra nezaměstnanosti
za celou Českou
republiku byla k 31.12.2005 8,9 [27]. Ve srovnání s předchozím rokem 2004 registruje Zlínský kraj v roce 2005 pokles počtu nově zaregistrovaných uchazečů a nárůst počtu uchazečů vyřazených z databází úřadů práce. Během roku 2005 se na úřadech práce v celém kraji nově zaevidovalo 36 407 uchazečů o zaměstnání (tedy o 4,27% méně uchazečů než v roce 2004) a bylo vyřazeno 38 508 (tedy o
1,3% více uchazečů než v minulém roce). Zhruba 66%
z vyřazených uchazečů je umístěno do zaměstnaní a to jak pomocí ÚP či tak, že si uchazeči vhodné zaměstnání našli sami [26].
63
Především se zkracuje pobyt absolventů v evidenci a dochází tedy k rychlejšímu nástupu absolventů do pracovního procesu. Výraznou roli zde určitě hrají opatření aktivní politiky zaměstnanosti, především pak nově vznikající pracovní místa s finančním příspěvkem APZ a také skutečnost, že absolventi, pokud při studiu nepracovali, nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti [26]. Graf 10: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání ve Zlínském kraji 2005
4%
21%
27%
základní (včetně neukončeného) střední bez maturity úplné střední
48% vysokoškolské
zdroj: MPSV, vlastní zpracování
6.4.1.4. Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Nejvíce ohrožené mikroregiony z hlediska míry nezaměstnanosti [26]: •
Koryčansko, míra nezaměstnanosti 15,67 (okres Kroměříž)
•
Brumov-Bylnice, míra nezaměstnanosti 14,42 (okres Zlín)
•
Morkovicko, míra nezaměstnanosti 13,75 (okres Kroměříž)
•
Chropyňsko, míra nezaměstnanosti 13,39 (okres Kroměříž)
•
Vsetínsko, míra nezaměstnanosti 11,26 (okres Vsetín)
•
Valašsko-Kloboucko, míra nezaměstnanosti 11,07 (okres Zlín)
•
Kroměřížsko, míra nezaměstnanosti 10,86 (okres Kroměříž)
6.5 Dílčí závěr Pro vývoj trhu práce na území Zlínského kraje v posledních letech je charakteristická vyšší úroveň míry nezaměstnanosti, která se udržuje nad 9 %. Přispívá k tomu trvalý tlak restrukturalizující se podnikové sféry na růst produktivity práce a úspory pracovních sil. Restrukturalizace přitom klade vysoké nároky na profesní, kvalifikační i teritoriální mobilitu pracovních sil. Zároveň se prodlužuje délka nezaměstnanosti a stagnují či prohlubují se výrazné rozdíly mezi kvalifikačními,
64
věkovými a sociálními skupinami na trhu práce a mezi regiony. V posledních letech došlo k poklesu podílu samozaměstnaných. Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce Zlínského kraje odpovídá vzdělanostní struktuře obyvatel kraje. Menší rozdíl je patrný pouze u vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Nejvyšší zastoupení v rámci celého kraje má skupina uchazečů o zaměstnání s ukončeným odborným učilištěm či odbornou školou (tzv. vyučení). K 31.12.2005 bylo v této kategorii 46,0% uchazečů o zaměstnání z celého kraje. Až 21,1% uchazečů z celkového počtu má základní vzdělání. Nejčetnější je věková kategorie 50-54 let (k 31.12.2005 14,5%). V roce 2004 patřila k nejčetnější věkové kategorii kategorie 20-24 let. Naopak nejnižší zastoupení mají hraniční kategorie jako nad 60 let (1,3%) a kategorie do 19 let (4,4%), což je způsobeno menší ekonomickou aktivitou těchto věkových skupin obyvatel (studium, odchod do důchodu). Vedle vysoké průměrné úrovně nezaměstnanosti je závažným problémem propadání znevýhodněných skupin obyvatelstva do dlouhodobé nezaměstnanosti. V průběhu posledních let dochází k poměrně výraznému nárůstu průměrné délky evidence uchazečů. Celkem za posledních pět let se průměrná délka evidence uchazečů zvedla o 46,1 %. Ve Zlínském kraji registrujeme velkou skupinu uchazečů, jejichž délka nezaměstnanosti přesahuje jeden rok. Velký podíl osob dlouhodobě bez zaměstnání, jimž hrozí ztráta kvalifikace a pracovních návyků, omezuje pružnost trhu práce a podstatně zvyšuje náklady, které musí být vynaloženy na jejich přípravu a opětovné navrácení na trh práce. Dalším strukturálním problémem trhu práce je udržování velkých rozdílů v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy. Problém s délkou nezaměstnaností není ve všech okresech kraje stejný. Okresy s vyšší mírou nezaměstnanosti mají samozřejmě větší podíl uchazečů s evidencí delší než 2 roky (například okres Vsetín má až o 32,1% větší průměrnou dobu evidence než okres Uherské Hradiště, který má nejmenší průměrnou dobu evidence). Tyto diference jsou důsledkem odlišností v ekonomické struktuře těchto mikroregionů. Bude velmi náročné v budoucích letech zastavit tuto tendenci prodlužování délky nezaměstnanosti. Základním nástrojem by měla být především aktivní politika zaměstnanosti a její efektivní využívání v praxi, ať jsou to například
společensky
účelná pracovní místa či kvalitní a účinná rekvalifikace uchazečů. Míra ekonomické aktivity obyvatelstva je na území Zlínského kraje sice průměrná, ovšem průběžně se snižuje. Udržení vysoké míry ekonomické aktivity je 65
žádoucí vzhledem k procesu stárnutí populace, který se v budoucnu urychlí. Stárnutí populace má své konsekvence jak pro pracovní trh tak pro vzdělávací systém. Organizační i technologické změny vyžadující adekvátní orientaci všech účastníků a partnerů, kterými jsou úřady práce, školské úřady, zaměstnavatelé, školy, zaměstnanci, studenti, absolventi škol a veřejná správa. Závažným problémem především je, že tvorba nových pracovních příležitostí v kraji je trvale velmi nízká, přičemž reálné možnosti státu tento stav efektivně řešit prostřednictvím úřadu práce jsou mizivé. Nedostatek nových pracovních příležitostí a s tím související nadbytek volné pracovní síly se v kraji projevuje nízkou cennou práce. Nízké platy způsobují malou kupní sílu obyvatelstva, což zase podvazuje následný rozvoj sféry obchodu a služeb. Ekonomika kraje stále potřebuje takové investory, kteří by svoji produkci založili na využívání relativně vysoké úrovně kvalifikace místní pracovní síly, a kteří by také byli schopni tuto kvalifikovanou práci dobře zaplatit. Řešení problému na trhu práce spočívá především v racionálně formulované a cílevědomé regionální politice. Dosavadní informační zdroje zpracovávané úřady práce a statistickým úřadem jsou zatím více zaměřeny na sledování nezaměstnanosti, rámcové analýzy a krátkodobé výhledy trhu práce. Vzhledem k současnému stavu je nutné doplnit informační zdroje o systém střednědobých pravidelných projekcí trhu práce a vývoje jeho kvalifikačních potřeb, podpora šíření informací a napojení na evropské informační systémy. Zvýšení účinnosti je pak závislé na rozvoji poradenských, informačních, vzdělávacích a zprostředkovatelských služeb mimo rámec úřadů práce. Na
trhu
práce
Zlínského
kraje
působí
jen
velmi
málo
soukromých
zprostředkovatelen práce a ty se ve většině případů zabývají zprostředkováním a výběrem vysoce kvalifikovaných pracovníků. Problémy na trhu práce ve Zlínském kraji se projevují nejen mírou nezaměstnanosti a s ní souvisejícím počtem uchazečů o zaměstnání, ale také kumulací problémových skupin uchazečů o zaměstnání v evidencích úřadů práce. Na základě provedené analýzy byly na trhu práce vyčleněny tyto rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání, které jsou obtížně uplatnitelné na trhu práce: •
občané se zdravotním postižením
•
absolventi škol (tuto skupinu lze vymezit jako osoby ve věku do 25 let a absolventy vysokých škol do dvou let po ukončení studia, nejvýše do věku 30 let) a mladiství 66
•
uchazeči o zaměstnání ve věku nad 50 let
•
fyzické osoby pečující o dítě do 15 let
•
dlouhodobě evidované uchazeči o zaměstnání.
Opatření akčního plánu zaměstnanosti kladou důraz zejména na dvě z těchto rizikových skupin. Jsou to absolventi škol a dlouhodobě nezaměstnaní. Těmto skupinám věnují úřady práce cílenou poradenskou péči s nabídkou poradenských služeb (např. individuální psychologické poradenství, skupinové poradenství, klubové aktivity, profesní a kariérové poradenství či poradenství pro zdravotně postižené občany). Významnou roli u absolventů, stejně jako u ostatních uchazečů, hraje skladba volných pracovních míst nahlášených na jednotlivých úřadech práce a poptávka po kvalifikované pracovní síle vůbec. Je jasné, že poptávka po pracovní síle není ve všech okresech kraje stejná a to jak v počtu tak v požadavcích na kvalifikaci. Osoby se zdravotním postižením patří ke skupinám, které jsou nejvíce ohrožené na trhu práce, a proto je jim věnována zvláštní pozornost ze strany úřadů práce. Situace na trhu práce ve Zlínském kraji v posledních třech letech zaznamenává nárůst počtu uchazečů se zdravotním postižením. Procentuální podíl těchto občanů v evidenci stoupl na 17,3 % (k 31.12.2005). Přechod na tržní ekonomiku jejich pracovní uplatnění ještě snížil a dřívější sociální přístup k zaměstnávání handicapovaných se rozpadl. Na pracovním trhu došlo k zániku některých profesí, které bývaly tradičně vyhrazeny pro osoby se zdravotním postižením. Zaměstnavatel, který přijme uchazeče o zaměstnání se ZP z evidence ÚP, může očekávat určitou finanční pomoc ze zdrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Přesto je zájem o zaměstnávání osob se zdravotním postižením minimální. Základním problémem při zaměstnávání osob se zdravotním postižením je jejich nízká vzdělanostní úroveň. Mezi uchazeči se zdravotním postižením je také vyšší zastoupení občanů vyšších věkových kategorií, což je dalším handicapem při hledání uplatnění na trhu práce. Zhruba 66% z vyřazených uchazečů je umístěno do zaměstnaní a to jak pomocí ÚP či tak, že si uchazeči vhodné zaměstnání našli sami.
67
7. APLIKACE KONCEPTŮ REGIONÁLNÍ POLITIKY NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE Se vznikem krajů a krajských zastupitelstev byla přesunuta řada rozhodovacích kompetencí na regiony a jejich vyšší finanční autonomie. Kraje tak mohou v samostatné působnosti řešit základní otázky rozvoje regionu.
7.1 Analýza současného stavu na území Zlínského kraje •
V polovině 90. let se při restrukturalizaci průmyslu začaly objevovat potíže zapříčiněné převážně vnějšími vlivy, jako je způsob privatizace velkých podniků v ČR, špatná dopravní dostupnost a obslužnost kraje, rozdělení republiky, rozpad většiny konsolidovaných výzkumných kapacit v kraji apod.
•
Důsledkem je podprůměrná tvorba hrubého domácího produktu (HDP) v kraji ve srovnání s ostatními kraji v ČR. Zlínský kraj vytváří kolem 5% HDP republiky, i když zde žije asi 5,7% ekonomicky aktivních obyvatel.
•
V ekonomice kraje má dominantní postavení průmysl, který zde má vyšší zastoupení než v celostátním měřítku. Charakteristickou stránkou průmyslových podniků v kraji je však nízká úroveň modernizace výroby ve srovnání s ČR, málo špičkových a progresivních technologií.
•
Značný význam mají podniky zpracovatelského průmyslu. Průmyslový potenciál kraje je založen na existenci dříve významných strojírenských výrobních podniků. Obuvnický průmysl, který Zlín proslavil, je celosvětově v krizi. Zcela jiná situace je potom u několika těchto podniků v kraji, kde působí zahraniční investor /zejména Barum Continental Otrokovice – výroba pneumatik/.
•
Situace MSP ve Zlínském kraji se podstatně neliší od stavu v ČR.
•
Aktuální exportní výkonnost kraje je ve srovnání s jinými regiony ČR poměrně nízká.
•
Podprůměrná je i alokace přímých zahraničních investic v kraji /špatná dopravní dostupnost, neexistence dálnic a rychlostních komunikací/.
68
•
Oblast výzkumu a vývoje zaznamenala po roce 1989 rušení, příp. redukci výzkumných
a
vývojových
kapacit
a
pracovišť.
Zejména
v průběhu
devadesátých let regionu chyběla technologická inovační centra a jejich podpora. Situace se však začíná výrazně zlepšovat díky vzniku Univerzity Tomáše Bati v roce 2000. •
V roce 2001 se kraj dostal poprvé v míře nezaměstnanosti nad celostátní průměr a setrvává zde /31. 12. 2005 – 9,3 %/.
•
Průměrná mzda v kraji je o více než 10% nižší než celostátní průměr.
•
Ve Zlínském kraji je druhá nejvyšší míra dojíždění za prací v ČR po Středočeském kraji.
7.2 SWOT analýza Silné stránky
Slabé stránky
Podnikavost obyvatel Vysoký podíl malých podniků na zaměstnanosti Kvalifikovaná, zručná a levná pracovní síla Vyšší podíl obyvatelstva v předproduktivním věku. Patriotismus - vysoký podíl obyvatel narozených v místě. Hustá síť základních a oborově rozmanitých středních škol. Dobrá kvalita životního prostředí, rozsáhlá část CHKO. V kraji se nevyskytují environmentální či zdravotní rizika pro obyvatele. Zdroje vody, kapacita vodovodních sítí, zásobení obyvatel. Venkov – bezpečnost, pospolitost, podnikavost. Cestovní ruch – historické a přírodní dědictví Kulturní a folklórní tradice v aktivní formě
69
Nízká výkonnost místní ekonomiky Nízká hodnota HDP kraje Vysoká závislost na dopravních výkonech kombinovaná se špatnou dopravní dostupností Nedostatečná propustnost významných silničních tahů. Absence páteřní rychlostní silniční sítě. Neefektivní systém hromadné dopravy. Kraj není napojen na dálniční síť a transevropské dopravní sítě. Část lokální infrastruktury je ekonomicky příliš nákladná Nízké procento VŠ vzdělané pracovní síly. Nadprůměrný podíl obyvatel v produktivním věku bez maturity není kompenzován současnou strukturou vzdělávání. Nižší příjmy obyvatel omezují spotřební trh v kraji včetně inovací. Míra nezaměstnanosti nad celostátním průměrem Nerovnoměrná úroveň vybavenosti škol včetně informačních technologií Nesoulad dříve vzniklých plánů s ochranou ŽP a stabilitou území. Nezahájené pozemkové úpravy. Podíl obyvatel v malých obcích. Nekomplexnost turistické nabídky a produktů. Nepřipravenost základní infrastruktury CR.
Příležitosti
Rizika (Hrozby)
Rozvoj nových oborů, technologií a služeb Propojení kraje na transevropskou dopravní síť Vytváření místních energetických systémů na bázi obnovitelných zdrojů energie. Posílení infrastruktury v území nejblíže nadřazeným dopravním sítím. Využití inovace informačních služeb. Zefektivnění údržby krajské silniční sítě a dopravní obslužnosti deregulací. Součinnost občanských iniciativ ve strategických prioritách. Motivace obyvatel ke vzdělávání a osvojování znalostí. Rozvoj celoživotního vzdělávání. Zhodnocení potenciálu ŽP pro osídlení a ekonomický rozvoj. Rozvoj turistiky a podnikání na venkově Propojení nabídky cestovního ruchu se stávající poptávkou.
Podcenění udržitelnosti trvalého rozvoje a přecenění krátkodobých ekonomických efektů Slábnoucí ekonomické vazby ČR a SR Vzdělanostní zaostávání Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na infrastrukturu a obsluhu. Dlouhé dopravní řetězce energovodů. Odsouvání výstavby nadřazených dopravních sítí v úsecích v kraji a nejbližších úsecích sousedních krajů. Omezení rozvoje území v důsledku neřešené ekologické zátěže. Odliv mozků. Degradace životních podmínek v méně dostupném území. Zanedbání krajiny v důsledku slabé ekonomiky (hospodářství). Neřešení dopravních zátěží a energetické spotřeby. Nepříznivá věková struktura zemědělců. Neshoda hodnot obyvatel s hodnotami produktů cestovního ruchu
7.3 Regionální politika Zlínského kraje Regionální plánování zahrnuje soustavu činností, jejichž cílem je zlepšení rozvojových šancí regionu a zamezení prohlubování regionálních disparit. Regionální plánování spadá do kompetence krajské samosprávy, v případě Zlínského kraje pod odbor strategického rozvoje. Základním východiskem pro koordinaci aktivit v této oblasti jsou zpracované dokumenty regionálního rozvoje: •
Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje (PRÚOZK)
•
Regionální operační program regionu NUTS II Střední Morava.
•
Společný regionální operační program (SROP) pro regiony NUTS II v ČR - je
připraven pro přípravu na čerpání Strukturálních fondů EU.
7.3.1 Generální strategické cíle Zlínského kraje: •
Č. 1 Rozvoj dopravní infrastruktury
•
Č. 2 Rozvoj podnikatelské činnosti
•
Č. 3 Rozvoj lidských zdrojů
•
Č. 4 Strukturální změny s využitím strukturálních fondů EU
70
Generální cíle jsou dále rozpracovány do šesti funkčních okruhů „priorit“: 1. ekonomický rozvoj 2. technická vybavenost, dopravní přístupnost a obsluha území 3. Lidské zdroje 4. životní prostředí 5. venkov a zemědělství 6. cestovní ruch
7.3.2 Nástroje regionální politiky na území Zlínského kraje Je zřejmá orientace kraje na podporu ekonomického rozvoje. Kraj v tomto smyslu vytváří a rozvíjí následující nástroje a aktivity: •
Aktivní účast kraje na realizaci a přípravě projektů kraje /krajské silnice, regionální letiště, strategické zóny/
•
Prosazování zájmů kraje – účinný lobbying /výstavba dálnic a rychlostních komunikací/
•
Regionální podpůrný zdroj, s.r.o. – společnost založená Zlínským krajem s cílem podporovat rozvoj podnikání ve Zlínském kraji
•
Regionální inovační strategie ZK – projekt schválený k realizaci z 6. rámcového programu EU, kde je kraj v roli předkladatele a vedoucího partnera projektu spolu s dalšími partnery regionálními
•
Technologické a inovační centrum – společný projekt kraje s Univerzitou T. Bati ve Zlíně – cílem je podpora inovačního podnikání a propojení vědy a výzkumu s podnikatelskou praxí
•
Dotační politika kraje – vytvořena vlastní metodika kraje, na základě které je poskytována veřejná podpora (např. na zvýšení absorpční kapacity kraje apod.)
•
Podprogram ZK na podporu rozvoje infrastruktury přispívající k rozvoji zaměstnanosti
•
Podprogramy ZK podporující přípravu projektů MSP
•
Grantová schémata ZK (v rámci S-ROP podnikání, cestovní ruch a sociální integrace - 350 mil. Kč a OP RLZ - profesní vzdělávání, 60 mil. Kč
•
Zpracování nabídky investičních příležitostí ve Zlínském kraji
•
Příprava strategie regenerace brownfields 71
•
Analytické a koncepční práce (MSP, doprava, energetika, životní prostředí, územní plán, školství, zdravotnictví, sociální služby, cestovní ruch)
7.3.3 Koordinace Pro rozvoj kraje se jeví jako zásadní nutnost navázání a rozšiřování spolupráce s regionálními partnery, a samozřejmě také s ministerstvy a dalšími institucemi. Jako problém se jeví krystalizace pozic krajů v rozvojových oblastech a účelné směřování kompetencí a rolí mezi centrální a regionální úrovní. Klíčoví partneři jsou následující: •
Krajská hospodářská komora Zlínského kraje
•
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
•
Regionální rozvojová agentura Východní Moravy, Zlín
•
JVM – RPIC, s.r.o. Zlín
•
Okresní úřady práce v rámci Zlínského kraje
•
Ministerstva, CzechInvest
•
Kraje ČR, zejména sousední
7.3.4 Kvantifikace opatření Klíčové rozvojové zdroje jsou koncentrovány v operačních programech, případně dotačních titulech státu. Zlínský kraj investuje ze svých zdrojů kolem 150 mil. Kč „svých“ prostředků do rozvojových aktivit
S tím souvisí i přímý nízký dopad na
konkurenceschopnost ČR a hospodářský růst. Současně se kraj stává přímým iniciátorem některých klíčových aktivit na podporu ekonomického rozvoje – např. založení Technologického inovačního centra, Regionální inovační strategie atd. Dopadem těchto aktivit bude posílení absorpční schopnosti kraje v oblastech mající významný vztah k podpoře konkurenceschopnosti podnikání atd.
7.3.5 Mezinárodní souvislosti Na území Zlínského kraje je prováděna i regionální politika EU. Kraj se pro přiblížení k realizaci celoevropské strategie rozhodl zřídit Stálé zastoupení Zlínského kraje v Bruselu – zahájení činnosti k 1. 10. 2004
72
Další aspekty posilování mezinárodní spolupráce a zapojení kraje se projeví při realizaci konkrétních projektů s mezinárodní účastí – např. projekt Regionální inovační strategie Zlínského kraje /6. rámcový program pro vědu a výzkum EU: •
Partnerství v dalších mezinárodních projektech /INTERREG/
•
Podpora přípravy projektů /kraje i jiných subjektů/ do strukturálních fondů
•
Budování administrativní kapacity – sekretariát regionální rady, oddělení realizace grantových schémat
•
Připravenost kraje podílet se na programování operačních programů SF pro období 2007 – 2013 /Regionální operační program/
Stav aktivit: •
Vzhledem k tomu, že kraje zahájily svou činnost k 1. 1. 2001, jsou nyní zmiňované aktivity ve fázi jejich zahájení a nelze je tudíž dnes hodnotit, resp. vyhodnotit jejich reálný výsledek a dopad.
•
Další příspěvek kraje k hospodářskému rozvoji je limitován omezenými kompetencemi a finančními zdroji.
7.4 Rozvoj lidských zdrojů s využitím strukturálních fondů Lidské zdroje jsou dnes nesporně rozhodujícím faktorem rozvoje každého územního celku. Rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanosti/vzdělávání představuje jednu z prioritních oblastí podpory ve Zlínském kraji. Strategické řízení rozvoje lidských zdrojů je jednou z nejvýznamnějších součástí strategického řízení rozvoje kraje, protože silně ovlivňuje zaměstnanost v kraji, životní úroveň jeho obyvatel a konkurenční schopnost ve srovnání s jinými regiony domácími i zahraničními. Lidský kapitál každého teritoria je obecně považován za jeden z jeho nejcennějších zdrojů. Budování strategického řízení RLZ na úrovni krajů je v souladu se zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), který předjímá svou vstupní formulací „kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů“ skutečnost, že nové kraje se postupně stanou přirozenou sociální, ekonomickou, správní a politickou územní 73
jednotkou s velmi širokou formální i neformální působností. Tuto situaci je nutné využít, podpořit a okamžitě začít ovlivňovat ze strany resortního okruhu „zaměstnanost a práce“ jednak prostřednictvím standardních služeb zaměstnanosti v kraji, jednak strategicky účinnou koordinační, informační a další pomocí přímo ze strany vlády a sociálních partnerů. V tomto duchu se musí utvářet i řízení rozvoje lidských zdrojů, které přísluší kraji. Kraje si tuto skutečnost uvědomují. Již v roce 2001 se podílely na zpracování implementace Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku (jedná se o strategii, která byla zpracována NVF v roce 2000 a která předcházela dnešní Strategii). Výsledkem této snahy je např. fakt, že téměř všechny kraje v ČR mají zřízenou regionální radu pro rozvoj lidských zdrojů. Zaměstnanost ve Zlínském kraji se nevyvíjí příznivě. Od roku 2001 se její míra ve Zlínském kraji dostala nad celostátní průměr, kde se drží dodnes. Každoročně v zaostalých mikroregionech Zlínského kraje zanikají pracovní místa, a to v situaci, kdy počet osob ekonomicky aktivních roste. Regionální disparita uvnitř kraje se nejen prohlubuje, ale především nezaměstnanost v nejvíce postižených oblastech dál roste. Nezaměstnanost v kraji v posledních letech postupně získala strukturu, která je nynějšími prostředky a formami aktivní politiky zaměstnanosti jen velmi obtížně řešitelná. Závažným problémem je nedostatečná tvorba nových pracovních příležitostí vzhledem k rostoucímu počtu uchazečů o zaměstnání. Reálné možnosti státu prostřednictvím úřadu práce jsou omezené. Od vstupu naší země do Evropské unie je na území Zlínského kraje kromě národní regionální politiky realizována regionální politika EU. Podnikatelé, obce a neziskové organizace Zlínského kraje mají možnost předkládat projekty v rámci systému dotačních oblastí pěti programů Cíle 1 politiky soudržnosti EU (čtyři sektorové operační programy a jeden regionální – Společný regionální operační program „SROP“). V oblasti rozvoje lidských zdrojů se jedná především o zdroje z Evropského sociálního fondu, jehož hlavním posláním je rozvíjet zaměstnanost, snižovat nezaměstnanost a podporovat sociální začleňování osob, jimž z různých důvodů hrozí vyloučení na okraj společnosti, tzv. sociální exkluze. Celkový objem finančních prostředků z ESF, které má v průběhu zkráceného programového období 2004 – 2006 Česká republika k dispozici na spolufinancování příslušných projektů (programovací cyklus EU bývá normálně sedmiletý), činí: 456,98 mil. EUR (tedy zhruba 14,17 mld. Kč).
74
7.4.1 Institucionální zabezpečení Ve Zlínském kraji ke dni 1.7.2004 vzniklo v rámci Krajského úřadu Oddělení realizace grantových schémat. Pracovníci zajišťují programový management a administraci jednotlivých grantových schémat. Činnosti spojené s finanční kontrolou žádostí o platbu zajišťuje Oddělení správy programového fondu a analýz v rámci Ekonomického odboru Aby vůbec mohli žadatelé v některých opatřeních předkládat projekty, musí Zlínský kraj zpracovat, spolufinancovat, vyhlásit a administrovat tzv. grantová schémata
7.4.2 Grantové schéma Grantové schéma je formou „skupinového“ projektu, který v sobě zahrnuje množství menších projektů. Cílem je přerozdělovat finanční prostředky ze Strukturálních fondů EU, ale i ze státního rozpočtu a rozpočtu Zlínského kraje jiným subjektům (nejčastěji to jsou podnikatelé, nestátní neziskové organizace, obce či vzdělávací instituce) na jejich vlastní projekty, které naplňují cíle grantového schématu. Samotné grantové schéma je projekt, který předkládá konečný příjemce, kterým je ve SROP kraj, v OP RLZ jsou konečnými příjemci jednotlivé úřady práce. Konečnými uživateli (předkladateli akcí do GS) jsou podnikatelé, ale i veřejné orgány a neziskové organizace. Aby vůbec mohli žadatelé v některých opatřeních předkládat projekty, musel nejdříve Zlínský kraj zpracovat, spolufinancovat, vyhlásit a administrovat tzv. grantová schémata.
75
8. REALIZACE NÁSTROJŮ REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKY (2004 – 2006) 8.1 Strategický cíl „rozvoj lidských zdrojů“pomocí nástrojů EU Zlínský kraj podporuje rozvoj lidských zdrojů v rámci strategického cíle č. 4: Strukturální změny s využitím strukturálních fondů EU. V současném programovacím období (2004 – 2006) čerpá Zlínský kraj prostředky na rozvoj lidských zdrojů na základě OP RLZ a SROP. Získané finanční prostředky jsou alokovány na základě výzev, které jsou vyhlašovány Zlínským krajem [26].
8.1.1 Operační program Rozvoj lidských zdrojů Tvoří základ pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice na období 2004 – 2006. V období 2004 – 2006 představuje první možnost čerpání prostředků z ESF. Operační program Rozvoj lidských zdrojů zahrnuje celkem 4 klíčové priority a 10 opatření, které pokrývají problematiku zaměstnatelnosti včetně integrace skupin ohrožených sociálním vyloučením, rovných příležitostí pro muže a ženy, rozvoje celoživotního učení a adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek [14].
8.1.1.1 Grantová schémata Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) Část projektů má za cíl podporu aktivní politiky zaměstnanosti (Opatření 1.1 OP RLZ), tj. pomoci uchazečům a zájemcům o zaměstnání zvýšit jejich kvalifikaci, usnadnit jim jejich návrat na trh práce; druhá část projektů má za úkol zvýšit adaptabilitu zaměstnavatelů i zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek (Opatření 4.1 OP RLZ). Zlínský kraj vyhlásil dvě výzvy v rámci priority Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání. První výzva, pod názvem grantového schématu „Podpora aktivní politiky zaměstnanosti“, byla Zlínským
76
krajem vyhlášena ve dnech 31. 1. – 31. 3. 2005 a druhá výzva se stejným názvem grantového schématu byla zveřejněna v období 1. 9. – 31. 10. 2005. Dílčí výsledky jsou uvedeny v dalších kapitolách. V rámci opatření 4.1 zaměřeného na podporu Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti se uskutečnily dvě kola (1.výzva v časovém rozmezí 23. 2. – 21. 4. 2005 a 2. výzva následně 9. 9. 2005 do 25.11.2005, kdy příjímání žádostí bylo ukončeno. a) Regionální grantové projekty - Opatření 1.1 OP RLZ Toto opatření přispívá ke zvýšení rozsahu a efektivnosti aktivních zásahů na trhu práce. Je realizováno jako doplněk státní aktivní politiky zaměstnanosti a napomáhá v odstraňování
bariér
na
trhu
práce,
v získávání
zaměstnání
a
zvyšování
zaměstnatelnosti.
Cílové skupiny příjemců pomoci: •
uchazeči a zájemci o zaměstnání se zvláštním důrazem na mladé nezaměstnané a osoby nad 50 let,
•
zaměstnanci ohroženi nezaměstnaností,
•
osoby dlouhodobě nezaměstnané
Typy podporovaných činností pro cílové skupiny: •
různé formy vzdělávání, poradenství, zprostředkování
•
rekvalifikace
•
podpora vytváření nových pracovních míst
•
doprovodná opatření k získání a udržení zaměstnání
[1.] výzva: Regionální grantové projekty – Opatření 1.1 OP RLZ První kolo výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu na ÚP ve Zlíně: 31. 1. – 31. 3. 2005. Celková výše finanční alokace na první výzvu: 20 000 000,- Kč Celkem bylo v 1. kole výzvy výběrovou komisí rozděleno 17 848 548,- Kč. Před podpisem dohody o poskytnutí příspěvku odstoupil od realizace jeden předkladatel. Výše rozdělené finanční podpory tedy činila 11 648 848,- Kč, což představuje 58 % výše alokace na tuto výzvu. 77
[2.] výzva: Regionální grantové projekty – Opatření 1.1 OP RLZ Druhé kolo výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu na ÚP ve Zlíně: 1. 9. – 31. 10. 2005. Celková výše finanční alokace na druhou výzvu: 45 620 152,- Kč. Bylo přijato
43
žádostí
s celkovým
objemem
požadovaných
prostředků
ve výši
192 754 020,20 Kč. Do Zásobníku projektů nebyl zařazen žádný projekt, neboť finanční alokace na výzvu byla v plné výši rozdělena mezi 14 schválených projektů, 21 projektů bylo vyřazeno. b) Regionální grantové projekty – Opatření 4.1 OP RLZ
Toto opatření přispívá ke zvýšení rozsahu a účinnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti
uplatňovaných
konkurenceschopnosti
podniků
úřady a
práce.
organizací
Je a
zaměřeno na
zvýšení
na
podporu
přizpůsobivosti
zaměstnavatelů a zaměstnanců. V rámci tohoto opatření jsou také podporovány aktivity související s podporou zachování pracovních míst a vytváření nových pracovních míst.
Název grantového schématu: Adaptabilita a podpora konkurenceschopnosti podniků a organizací
Cílové skupiny příjemců pomoci: •
zaměstnanci
•
zaměstnavatelé
•
zájemci o zahájení podnikání
Typy podporovaných činností pro cílové skupiny: •
podpora specifického vzdělávání zabezpečovaného zaměstnavateli
•
programy řízení lidských zdrojů v organizacích
•
odborné vzdělávání zaměstnanců, vytváření nových pracovních míst
•
rozvoj uplatňování nových forem organizace práce
•
podpora začínajícím podnikatelům včetně sebezaměstnaných
•
podpora ochrany zdraví a bezpečnosti práce na pracovišti
78
[1.] výzva Opatření 4.1 OP RLZ První kolo výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu na ÚP ve Zlíně: 23. 2. – 21. 4. 2005. Celková výše finanční alokace na první výzvu: 25 000 000,- Kč Výše přidělené finanční podpory devíti schválených projektů činila 23 548 873,Kč. Požadovaná výše podpory projektů zařazených do zásobníku činila 10 298 462,Kč. Vzhledem k výraznému snížení částky požadované finanční podpory výběrovou komisí odstoupil od realizace projektu před podpisem dohody o poskytnutí příspěvku jeden předkladatel. Výše přidělené finanční podpory se tedy snížila na 24 564 083,- Kč, což představuje 98 % výše finanční alokace této výzvy.
[2.] výzva Opatření 4.1 OP RLZ Výzva byla vyhlášena dne 9. 9. 2005 Úřadem práce ve Zlíně a příjem žádostí byl ukončen 25. 11. 2005. Celková alokace výzvy činila 30 715 917,00 Kč. V rámci této výzvy bylo přijato 55 žádostí. Na základě těchto žádostí byl celkový objem požadovaných prostředků stanoven na 155 726 253,20 Kč. Vybíralo se na základě formálního, věcného hodnocení a na základě posudku přijatelnosti Nakonec z celkového počtu 55 žádostí bylo vybráno pouze 14. Z vybraných 28 žádostí bylo zvoleno 14 projektů s celkovou maximální výší podpory 30 392 146,20 Kč a zbývajících 14 projektů bylo zařazeno do zásobníku projektů i se zbývajícími prostředky ve výši 323 770,80 Kč [21]. c) Národní projekty - Opatření 1.1(2.1) OP RLZ
Úřad práce ve Zlíně realizuje v současné době 3 národní projekty, které jsou financovány z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR : 1. Najdi si práci ve Zlínském kraji 2. Návrat do práce ve Zlínském kraji 3. Příprava na práci ve Zlínském kraji Tyto projekty jsou šancí pro nezaměstnané osoby, které mají zájem se vzdělávat a chtějí si najít zaměstnání.
79
Tabulka 6: Národní projekty: Opatření 1.1(2.1) OP RLZ (2004 – 2006) Národní projekty Priorita
název
částka na projekty
počet podpořených pracovních míst
počet účastníků kurzů
Opatření 1.1
Najdi si práci ve Zlínském kraji
26753800
292
800 (neprofesní vzdělávání), 360 (rekvalifikace), 360 (jazyková výuka) - Celkem 1520
Opatření 2.1
Příprava na práci ve Zlínském kraji
15593468
160
312 (neprofesní vzdělávání a praktická část)
Opatření 1.1
Návrat do práce ve Zlínském kraji
292
360 (neprofesní vzdělání), 288 (rekvalifikace) - Celkem 648
744
1760
celkem Zdroj: Vlastní zpracování
42 347 268
d) Nadregionální grantové projekty - Opatření 1.1(2.2) OP RLZ
Spolufinancovány evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR Cílové osoby: osoby s kombinovaným postižením v produktivním věku se sníženou soběstačností, které výrazně omezilo jejich pracovní schopnosti.
Tabulka 7: Nadregionální grantové projekty Opatření 1.1(2.1) OP RLZ (2004 – 2006)
Nadregionální grantové projekty počet projektů částka na projekty 18 461 516 Kč Opatření 1.1 2 Opatření 2.2 celkem
5 7
67 937 572 Kč 86 399 088 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka 8: Alokace prostředků OP RLZ (2004 – 2006)
Celkové zdroje
ESF
Státní rozpočet
počet žádostí
Počet vytvořených míst
64
584
5 5
160
86 155
x
OP RLZ OP RLZ 1.1
204 530 602
OP RLZ 2.1. OP RLZ 2.2.
18 975 000 67 937 572
OP RLZ 4.1 59 440 000 Celkem 350 883 174 Zdroj: Vlastní zpracování
75,00% 25,00% 153397952 51132650 80,00% 20,00% 15180000 3786000 54 350 058 13 587 514 75,00% 25,00% 44580000 14640000 267 508 010
80
8.1.2 Společný regionální operační program (SROP) Cílem SROP je především dosažení trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel regionů prostřednictvím nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na všeobecný rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace [15]. Je jedním z pěti operačních programů Rámce podpory Společenství, které v období 2004 až 2006 umožňují České republice (celé území ČR s výjimkou hl. města Prahy) čerpat prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie a o jehož podporu je velký zájem. Pro zkrácené plánovací období 2004–2006 nejsou pro ČR zpracovány jednotlivé Regionální operační programy regionů soudržnosti (NUTS II); pro ČR je zpracován jeden souhrnný dokument „Společný regionální operační program“, který zahrnuje rozvojové priority 7 regionů soudržnosti spadajících v rámci podpory ze Strukturálních fondů do regionů Cíle 1.
Program SROP byl vyhlášen v České republice dne 3.května 2004 a má čtyři základní priority, na které je vyčleněno celkem 442,526 milionů euro z Evropské unie: 1. Regionální podpora podnikání 45,138 mil. € 2. Regionální rozvoj infrastruktury 196,999 mil. € 3. Rozvoj lidských zdrojů v regionech 92,303 mil. € 4. Rozvoj cestovního ruchu 108,086 mil. €
Kraj v rámci projektu financovaného z S-ROP zajišťuje přípravu, dofinancování a realizaci několika grantových schémat, které budou mít reálný dopad na zaměstnanost. Kraj bude investovat cca. 35 mil. Kč (2005-2006) do podpory absorpční kapacity kraje. V rámci Společného regionálního operačního programu je na rozvoj lidských zdrojů vyhlášeno následující grantové schéma (pro období 2004 – 2006): „Grantové schéma podporující sociální integraci ve Zlínském kraji.“ Specifickým cílem grantového schématu je snížení sociální izolace skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vylučováním, reintegrace znevýhodněných skupin obyvatelstva do komunity a k pracovnímu uplatnění, prevence kriminality a sociálně
81
patologických jevů a zmírnění sociálního znevýhodnění obyvatel v méně rozvinutých oblastech. Zdroje vyčleněné na spolufinancování GS činí 103,1 mil. Kč.
8.1.2.1. Grantové schéma podporující sociální integraci ve Zlínském kraji (Priorita 3, Opatření 3.2) Opatření je zaměřeno na podporu aktivit v oblasti sociální integrace na místní a regionální úrovni. Podpora je poskytována na realizaci různých neinvestičně zaměřených programů, kurzů, na poradenství a na služby občanům.
Finanční plán - Opatření 3.2 SROP
Příspěvek společenství
2 534 764,3
Národní veřejné zdroje: 297 834,8
z toho: Státní rozpočet Krajský rozpočet Jiné národní veřejné zdroje Veřejné zdroje celkem
221 791,9 114 064,4 3 168 455,4
Soukromé spolufinancování Zdroje celkem
0,0 3 168 455,4
Tabulka 9: Vývoj financování Opatření 3.2 SROP (k 31.12.2005) - EUR SROP 2004 -2006
ALOKACE EU
národní veřejné
EU
PLNĚNÍ SCHVÁLENO národní veřejné
%
Rok 2004 2005 2006 Celkem
590 854 846 104 1 097 806 2 534 764 3 168 455
147 713 211 526 274 452 633 691
Zdroj:Vlastní zpracování
82
1 365 614
341 404
161
1 365 614 1 707 018
341 404
53,9 53,9
Předpokládaný přínos Tabulka 10: Věcné indikátory 3.2 SROP (k 31.12.2005) Popis indikátoru
Očekávaná hodnota
Počet podpořených osob Počet úspěšných absolventů programů – klienti služeb v oblasti sociální integrace Vytvořená hrubá pracovní místa
1 364 Úspěšnost 65 %
Vytvořená čistá pracovní místa
36
48
Zdroj: Vlastní zpracování
Objem indikátorů je vypočten na základě procentuálního podílu pro kraj.
Skutečný přínos Tabulka 11: Věcné indikátory 3.2 SROP (k 31. 4. 2006)
Úroveň indikátoru Výsledek Výsledek Výstup
Dopad
Název indikátoru Úspěšní absolventi programů – klienti služeb v oblasti sociální integrace Počet vytvořených hrubých pracovních míst Počet podpořených osob (klientů), kteří se zúčastnili programů zaměřených na sociální integraci Počet vytvořených čistých pracovních míst
Jednotka
Výsledná hodnota (2006)
Hodnota schválených projektů
%
65
77,8
počet
48
45,2
počet
1 364
4 532
počet
36
Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka 12: Náklady projektů 3.2 SROP Opatření 3.2 Velikost celkových uznat. nákladů schváleného projektu (v Kč) do 2.000.000 2.000.001 až 5.000.000 5.000.001 až 10.000.000 10.000.001 až 25.000.000 Zdroj: Vlastní zpracování
Počet projektů v kategorii 4 11 0 1
Podle počtu žádostí je mezi operačními programy na druhém místě. Připadá na něj 38 % finančních nároků a 43,5 % objemu schválených dotací. Nicméně stále je značný podíl vyřazených žádostí (více než 12 %) a počet proplacených žádostí je dosud 09.
83
V počtu předkládaných žádostí vykazuje Zlínský kraj nižší aktivitu (9.místo mezi kraji) v porovnání s Olomouckým krajem, který je relativně aktivní a umístil se na 3.místě mezi kraji. Z hlediska podílu krajů na schválených žádostech postoupil Zlínský kraj na místo sedmé (7,12 %), zatímco Olomoucký kraj si udržel 3. místo (9,7 %). Vzhledem ke schválenému objemu dotace (EU) je Zlínský kraj úspěšnější, celkově je mezi kraji dokonce na 3. místě (9,01 %), zatímco kraj Olomoucký klesá na 6. místo (7,62 %). V rámci NUTS II Střední Morava je poptávka vyšší než disponibilní alokace, a to u všech opatření/podopatření vyhlašovaných formou grantových schémat krajem. Výrazně největší zájem je v NUTS II Střední Morava o podopatření 4.2.2 (Podpora regionální a místní infrastruktury CR), kde byla poptávka více než osminásobná a o dvě opatření - 3.1(Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech) a 2.2 (Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech). Nejnižší, resp. nedostatečný zájem je v rámci SROP o opatření 3.2 (Podpora sociální integrace v regionech) financovaného z ESF.
8.2 Strategický cíl „rozvoj lidských zdrojů“pomocí aktivní politiky zaměstnanosti Problematiku zaměstnanosti v České republice řeší zákon č.9/1991 Sb. o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti. Tento zákon určuje orgány ČR, které zabezpečují politiku zaměstnanosti [20]. Jsou to:
1. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR 2. úřady práce
Kraje nemohou nahrazovat činnost příslušných orgánů, mohou se však podílet na vytváření podmínek /prostředí/ pro ekonomický a sociální rozvoj a tím přispívat k rozvoji územního obvodu kraje.
84
8.2.1 Aktivní politika zaměstnanosti na území Zlínského kraje (2004 – 2006) Úřady práce Zlínského kraje se při realizaci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) řídí programy aktivní politiky zaměstnanosti, které si vypracovaly. Programy APZ plánují uplatňování opatření aktivní politiky zaměstnanosti s ohledem na situaci na trhu práce a objem finančních prostředků přidělených jednotlivým okresům. Od 1.10.2004 mohly úřady práce realizovat také nové nástroje APZ [26]. Aktivní politika zaměstnanosti byla v souladu s doporučením Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky zaměřena na další snižování nezaměstnanosti a především na umisťování uchazečů o zaměstnání z následujících rizikových skupin: •
Uchazeči do 25 let.
•
Uchazeči starší 50 let
•
Dlouhodobě nezaměstnaní – s délkou nezaměstnanosti nad 6 měsíců. Cílové zaměření nástrojů APZ je v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti a
cíli Národního akčního plánu zaměstnanosti na léta 2004 – 2006.
Tabulka 13: Výdaje na politiku zaměstnanosti ve Zlínském kraji v roce 2005 (v tis. Kč)
Zlínský kraj výdaje na politiku zaměstnanosti celkem z toho na pasivní politiku na aktivní politiku podíl APZ na PZ v %
591 906 432 617 158 304 26,7
Zdroj: MPSV
8.2.1.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Úřady práce Zlínského kraje získaly v roce 2005 celkem 158 304 000 Kč a v roce 2004 příspěvek ve výši 140 080 000 Kč na financování opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Z celkové částky na realizaci opatření a nástrojů APZ nebylo ve Zlínském kraji použito 4 065 000,- Kč, které byly převedeny do rezervního fondu [26]. Hlavním důvodem, proč všechny prostředky nebyly v roce 2005 použity, bylo nerovnoměrné financování APZ. Stalo se tak v některých okresech, že prostředky získané ke konci roku nebylo možno použít.
85
Nejvíce prostředků APZ bylo v roce 2005 vynaloženo na společensky účelná pracovní místa zřízená nebo vyhrazená zaměstnavateli (téměř 36 % z celkového rozpočtu). Ve srovnání s rokem 2004 došlo k nárůstu vynaložených prostředků na tuto formu APZ o 37 %. 25% z celkového rozpočtu bylo vynaloženo na veřejně prospěšné práce. Bylo to o 87 % více než v předcházejícím roce. Významnou částí rozpočtu APZ byly také rekvalifikace. Z celkového rozpočtu bylo na rekvalifikace vynaloženo 19,7 % a ve srovnání s předcházejícím rokem došlo k mírnému snížení objemu prostředků určených na rekvalifikace (o 446 000,- Kč méně). V průběhu roku 2005 byla z rozpočtu APZ financována také pracovní místa pro zabezpečení odborné praxe absolventů škol a získání kvalifikace mladistvých, která byla novým zákonem o zaměstnanosti v roce 2004 zrušena, a tak v roce 2005 byly hrazeny pouze závazky z dohod uzavřených do 30.9.2004. Nadále je možno podporovat zaměstnávání těchto osob formou umísťování na společensky účelná pracovní místa, k čemuž také po 1.10.2004 docházelo [26].
8.2.1.2. Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Tabulka č. 14: Srovnání počtu vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ
SÚPM – zřízená a vyhrazená zaměstnavateli SÚPM – zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ SÚPM – zřízená uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením – SVČ * Místa na veřejně prospěšných pracích Místa pro občany se zdravotním postižením v chráněných dílnách Celkem Zdroj: MPSV
Zlínský kraj 2004 1391
Zlínský kraj 2005 1 550
Srovnání v % +11,4
99
114
+15,2
2
21
0
596
744
+24,8
72
85
+18,1
2 160
2 495
+15,5
8.2.1.3. Zřízení chráněného pracoviště nebo chráněné dílny Ve srovnání s předcházejícím rokem se jednalo o významný nárůst počtu nově zřízených míst pro zdravotně postižené občany a to o 227,3 %. Zájem o zaměstnávání osob se zdravotním postižením je poměrně malý, navíc řada zaměstnavatelů dává přednost před příspěvkem na zřízení chráněné dílny dotaci na mzdové prostředky v rámci společensky účelných pracovních míst [26].
86
8.2.1.4. Příspěvek na provoz chráněných dílen a chráněných pracovišť V roce 2004 byl příspěvek na provoz chráněných pracovišť ve Zlínském kraji přiznán v celkové výši 9 174 000 Kč. Mezi jednotlivými okresy byly velké rozdíly v počtech dotovaných pracovníků, také výše příspěvku na jedno pracovní místo se v jednotlivých okresech značně lišila. Jedním z významných omezujících faktorů pro poskytnutí příspěvku na provoz chráněných dílen a pracovišť v plné výši je stanovený rozpočet na aktivní politiku zaměstnanosti, který limituje výši příspěvků na jednotlivé formy aktivní politiky zaměstnanosti, což se projevuje zejména v okresech, kde je větší počet osob se ZP zaměstnán právě v chráněných dílnách [26]. Vedle podporovaných pracovních míst poskytovaly ÚP také příspěvky na zapracování. Tento příspěvek byl poskytnut na 101 uchazečů o zaměstnání, které zaměstnavatelé zapracovávali na pracovní místa, na která byli tito uchazeči přijímáni. 97 uchazečů o zaměstnání, kterým byl poskytnut příspěvek na zahájení samostatné výdělečné činnosti byl poskytnut také překlenovací příspěvek. Příspěvek na dopravu byl poskytnut pouze v okrese Uherské Hradiště. Byl určen pro 2 zaměstnavatele, kteří dopravují do zaměstnání svých 122 pracovníků v případě, kdy není možno zajistit dopravu hromadnými dopravními prostředky. Vzhledem k tomu, že v těchto případech se jedná o příspěvky, které jsou poskytovány od 1.10.2004, není srovnání jejich počtu s předcházejícím rokem možné. V roce 2005 poskytly ÚP příspěvek na provozní náklady chráněných dílen a pracovišť zaměstnavatelům na 810 pracovníků. Příspěvek je určen na krytí zvýšených provozních nákladů
8.2.1.5. Veřejně prospěšné práce Celkem bylo v kraji v roce 2005 vytvořeno 744 míst. Ukazuje se tak větší využití této formy aktivní politiky zaměstnanosti v okresech s vyšší mírou nezaměstnanosti [26].
8.2.1.6 Společensky účelná pracovní místa V průběhu roku 2005 vytvořili zaměstnavatelé za finančního přispění úřadů práce ve Zlínském kraji 1 550 společensky účelných pracovních míst. Z celkového počtu míst vytvořených u zaměstnavatelů bylo 15 míst nových s jednorázovým příspěvkem na jeho zřízení. Ostatní místa byla vytvořena jako vyhrazená s příspěvkem na mzdové náklady.
87
O tuto formu příspěvku je ze strany zaměstnavatelů větší zájem, a tak je příspěvek v některých případech i na nové pracovní místo poskytován formou částečné úhrady mzdových nákladů [26]. Jednotlivé úřady práce mají vypracována kritéria pro výběr uchazečů, umisťovaných na společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů. Přes rozdílnost kritérií jednotlivých okresních úřadů práce byli na vytvářená společensky účelná pracovní místa umisťováni zejména uchazeči ve věkové kategorii do 25 let, uchazeči starší 50 let a dlouhodobě nezaměstnaní. Vedle těchto kategorií se pak jednalo také o osoby se zdravotním postižením, osoby pečující o malé děti nebo matky po ukončení rodičovské dovolené. Úřady práce při umisťování uchazečů zvýhodňovaly nejvíce uchazeče ve věkové kategorii nad 50 let s cílem zvýšit jejich podíl při umisťování na tato místa. Přesto se nárůst nezaměstnanosti této kategorie uchazečů o zaměstnání nepodařilo zastavit. V rámci společensky účelných pracovních míst byl ve Zlínském kraji poskytnut 116 uchazečům příspěvek na zřízení pracovního místa, které si uchazeč o zaměstnání vytváří
zahájením
soukromého
podnikání.
Nejvíce
podpořených
začínajících
podnikatelů bylo v okrese Kroměříž (59 uchazečů, tj. 51 % z celkového počtu uchazečů podpořených ve Zlínském kraji). Z celkového počtu začínajících podnikatelů u řad uchazečů o zaměstnání byli 2 občané se zdravotním postižením. Vedle příspěvku poskytovaném v rámci společensky účelných pracovních míst nabízejí úřady práce zájemcům o zahájení podnikání také rekvalifikační kurzy pro začínající podnikatele. Tyto kurzy jsou pak uchazečům hrazeny z opatření APZ v rámci rekvalifikace nebo jsou financovány z Evropského sociálního fondu v rámci grantového projektu v Opatření 1.1. Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů [26]. Uchazeči zahajovali podnikání v různých oborech od poskytování služeb až po výrobní činnosti. Také výše příspěvku se v jednotlivých případech lišila. Odvíjela se od skutečných nákladů na vytvoření místa, ale také od finančních možností úřadů práce v návaznosti na konkrétní stav rozpočtu APZ.
8.2.1.7 Chráněná pracoviště a chráněné dílny pro občany se ZPS V roce 2005 bylo vytvořeno ve Zlínském kraji celkem 85 pracovních míst pro občany se zdravotním postižením, tedy míst v chráněných dílnách nebo chráněných pracovních míst. Z toho 7 míst vytvořily osoby se zdravotním postižením, které zahájily podnikání [26].
88
Zájem o zaměstnávání osob se zdravotním postižením je poměrně malý, navíc řada zaměstnavatelů dává přednost před příspěvkem na zřízení chráněné dílny příspěvku na mzdové náklady v rámci společensky účelných pracovních míst. Úřad práce může poskytnout zaměstnavatelům nebo osobám se zdravotním postižením, které zahájily soukromé podnikání, příspěvek k částečné úhradě provozních nákladů chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny. Příspěvek na provoz chráněných dílen a míst byl ve Zlínském kraji přiznán na celkem 772 pracovníků se zdravotním postižením. Nejvíce takto podpořených pracovních míst je v okrese Zlín 347, tedy 45 % z celkového počtu v kraji. Průměrná výše příspěvku na rok 2005 tady dosáhla hodnoty 10 400 Kč. V okrese Uherské Hradiště byl příspěvek poskytnut na 271 osob v průměrné výši 8 900 Kč. V okrese Vsetín byl příspěvek na provoz určen 121 pracovníkům (v průměrné výši 33 000 Kč a v okrese Kroměříž pouze 33 pracovníkům.v průměrné výši 5 000 Kč. Celkové náklady na příspěvky na provoz chráněných dílen dosáhly ve Zlínském kraji částky 10 176 000,Kč. Jedním z významných omezujících faktorů pro poskytnutí příspěvku na provoz chráněných dílen v plné výši je stanovený rozpočet na aktivní politiku zaměstnanosti, který limituje výši příspěvků na jednotlivé formy aktivní politiky zaměstnanosti, což se projevuje zejména v okresech, kde je větší počet osob se zdravotním postižením zaměstnán právě v chráněných dílnách [26].
Příspěvek
na
podporu
zaměstnávání
osob
se
zdravotním
postižením
zaměstnavatelům zaměstnávajícím více jak 50% osob se zdravotním postižením (§ 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanost) Na základě zákona
o
zaměstnanosti,
poskytuje úřad
práce příspěvek
zaměstnavatelům zaměstnávajícím více jak 50% osob se zdravotním postižením. Tento příspěvek je určen ke kompenzaci zvýšených nákladů souvisejících se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. K 31.12.2005 bylo úřady práce ve Zlínském kraji vyplaceno 53 zaměstnavatelům 79 638 tisíc Kč, a to na průměrný přepočtený počet zaměstnanců – osob ZP 1 307, osob ZTP 177. Jednalo se o platby příspěvků na 1. čtvrtletí – 3. čtvrtletí roku 2005.
89
8.2.1.8 Rekvalifikace V průběhu roku 2005 ukončilo rekvalifikační kurz ve Zlínském kraji celkem 2 453 uchazečů o zaměstnání, což je o 9,2 % méně než v roce 2004. Problém v oblasti rekvalifikace představuje nerovnoměrné financování opatření APZ, z tohoto důvodu poklesl také počet uchazečů zařazených do rekvalifikací [26]. Vedle toho ÚP očekávaly, že v souvislosti se zahájením realizace projektů financovaných z Evropského sociálního fondu, budou uchazeči zařazováni do rekvalifikací v rámci těchto projektů, což se v menší míře na konci roku 2005 realizovalo. Zájem ze strany uchazečů o zařazení do rekvalifikace je poměrně velký a ne vždy koresponduje s požadavky trhu práce. Proto úřady práce často při výběru realizovaných rekvalifikací přihlížejí k aktuální poptávce po jednotlivých profesích na trhu práce nebo také ke skutečnosti, zda má uchazeč o zaměstnání příslib zaměstnání, do kterého po ukončení rekvalifikace nastoupí. Nižší zájem o rekvalifikace mají uchazeči o zaměstnání starších věkových kategorií a uchazeči se zdravotním postižením. Uchazečů se zdravotním postižením bylo v rekvalifikaci pouze 7,9 % z celkového počtu uchazečů v rekvalifikaci, přičemž jejich zastoupení mezi uchazeči o zaměstnání je výrazně vyšší. Mezi rekvalifikacemi v roce 2005 mají významný podíl nespecifické rekvalifikace spojené s praxí u zaměstnavatelů, praktické rekvalifikace a motivační kurzy. Z dělnických profesí převažovaly rekvalifikace na svářeče a kurzy zaměřené na získání způsobilosti v elektrotechnice, kurzy na získání oprávnění pro obsluhu vysokozdvižných vozíků,
obsluha CNC strojů, strojírenství a také kurzy v oblasti
služeb. Uchazeči byli zařazováni také do kurzů výpočetní techniky a zájemci o podnikání do kurzů pro začínající podnikatele. Škála oborů, na které byly rekvalifikace zabezpečovány, je velmi široká a u individuálních rekvalifikací se také v jednotlivých okresech liší. V průběhu roku 2005 zabezpečovaly 2 úřady práce také rekvalifikaci zaměstnanců firem. Nový zákon o zaměstnanosti umožnil rekvalifikaci také zájemcům o zaměstnání. Zájemce zařazovaly do rekvalifikací 2 ÚP (Uherské Hradiště a Vsetín). Celkem bylo v kraji do rekvalifikace zařazeno 42 zájemců o zaměstnání.
90
8.3. Dílčí shrnutí Vstupem České republiky do Evropské unie se regionální politika řešící nezaměstnanost na území Zlínského kraje stala mnohem účinnější, a to především získáním možnosti čerpat finanční zdroje z regionální politiky EU. Hlavním prostředkem v oblasti lidských zdrojů je Evropský sociální fond. Jeho úkolem je podporovat rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání, a tím snižovat nezaměstnanost především v nejvíce postižených oblastech, ke kterým bezesporu patří v současnosti i Zlínský kraj s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti (k 31.12.2005 - 9,3 %). Kofinancování z Evropského sociálního fondu předně umožnilo rozšířit prostředky regionální politiky na území Zlínského kraje, která trpí nedostatkem finančních zdrojů, nízkým podílem výdajů na HDP oproti jiným regionům členských zemí EU. Rozšířil se především počet klientů z cílových skupin jednotlivců i podniků, kteří mají možnost získat potřebnou podporu. Prostředky z Evropského sociálního fondu určené na rozvoj lidských zdrojů umožnily na území Zlínského kraje rozvoj systému služeb zaměstnanosti, který v posledních letech zaostával za nárůstem počtu klientů a změnami ve struktuře jejich potřeb. Systém služeb zaměstnanosti nestačil rovněž požadavkům na individualizaci služeb a na zvýšení prevence. Finanční podpora z Evropské unie rozšiřuje podporu škály nástrojů APZ, která v současnosti zahrnuje rekvalifikace, stáže a praxe absolventů škol, podporu zaměstnávání cílových skupin, tvorbu pracovních míst. Kromě základních nástrojů politiky zaměstnanosti byly na některých úřadech práce pilotně ověřovány nové či inovované nástroje. Pozitivním rysem současného systému na trhu práce je, že přes základní centrální linii řízení APZ je poměrně velký prostor pro regionální diferenciaci politiky zaměstnanosti, o jejíž struktuře spolurozhodují ředitelé úřadů práce. Úřady práce mají dobré formální i neformální vazby na zaměstnavatelskou sféru, samosprávu, vzdělávací sektor i další aktéry v regionu. Státní podpora se dříve zaměřovala především na tvorbu pracovních míst, v menší míře se jednalo o investice do zvyšování kvalifikace, které byly navíc neefektivně alokovány, a tak docházelo k situacím, kdy prostředky nemohly být plně vyčerpány. Na základě grantových schémat získal Zlínský kraj přístup k finančním prostředkům z Operačního programu Rozvoje lidských zdrojů a Společného 91
regionálního operačního programu (SROP), které mají stanovenou rozdílnou výši maximálního příspěvku z ESF a podíl účasti jednotlivých subjektů regionální politiky ČR a EU. SROP podporuje především aktivity, jejichž realizace z hlediska platné české legislativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Tím se tento program odlišuje od zbývajících operačních programů, které se zaměřují na realizaci opatření, jež jsou z hlediska české legislativy převážně v působnosti státu. Na základě porovnání stanovených globálních cílů jednotlivých operačních programů na rozvoj lidských zdrojů a vzhledem ke způsobu vyplácení finančních příspěvků, je pro účely zlepšení nezaměstnanosti na území Zlínského kraje více efektivní operační program Rozvoj lidských zdrojů s celkovou alokací 318,8 mil.EUR. Dopady OP RLZ budou mít podobu přímých a nepřímých efektů. Přímé efekty se projeví díky zvýšeným finančním prostředkům věnovaným na jednotlivé priority, které umožní rozšířit záběr stávajících národních politik. Na výši očekávaných dopadů lze proto usuzovat pouze z odhadů očekávaných výstupů, které jsou v programu kvantifikovány. Realizace programu umožňuje ve srovnání se stávajícími možnostmi zejména rozšířit počet podpořených klientů služeb a přispívá ke zkvalitnění poskytovaných služeb díky podpoře systémů. Velmi důležité budou i nepřímé efekty. Díky přípravě a realizaci programu dojde především k metodickému zlepšení programového přístupu a k prohloubení partnerské spolupráce na národní i místní úrovni. Je patrná dobrá doplňkovost k ostatním sektorovým programům. Díky doplňkovosti se SROP budou realizovány synergické efekty především v oblasti sociální inkluze, rovnosti příležitostí, adaptability a podnikání.
Doporučení Pro nadcházející programové období je vhodné proškolit potenciální žadatele tak, aby byli připravenější než v období právě probíhajícím. Obecně by se měla věnovat zvýšená pozornost poradenství a také publicitě, protože celkové povědomí veřejnosti o programech strukturálních fondů je stále považováno za slabé. Implementační strukturu operačních programů pro období 2004 - 2006 lze hodnotit na základě výsledků poměru podaných žádostí a schválených žádostí jako velmi komplikovanou a jako bariéra pro rychlejší čerpání pomoci. Prováděná decentralizace, tj.vytvoření regionálního operačního programu je vhodným prostředkem ke zjednodušení implementační struktury.
92
9. ZÁVĚR Regiony jsou místem, kde dochází k realizaci sociálně-ekonomických procesů a jsou tedy místem pro zajištění rozvoje lidských zdrojů a jejich zaměstnanosti. Regionální strategie lidských zdrojů je na území České republiky i na území Zlínského kraje orientována na prorůstový cíl regionální politiky, spočívající v aktivizaci nedostatečně využívaného potenciálu a také podpoře hospodářského růstu regionů. V souvislosti s tím bylo zapotřebí vytvořit mechanizmy aktivace vnitřních zdrojů regionů, rozpoznávání nebezpečných regionálních disparit a nástroje vytvářející podmínky pro jejich zmírňování. Realita trhu práce ČR a tak i Zlínského kraje definovala nové cíle, prostředky i subjekty politiky zaměstnanosti. Nejdůležitějším krokem této změny byl přesun těžiště pozornosti a následně i toků finančních prostředků od "pouhého" zabezpečení člověka v nezaměstnanosti, které udržuje nezaměstnaného v pasivním setrvání v této situaci, k jeho motivaci ke změně stavu. Bylo zapotřebí jednoznačně dát přednost tvorbě nových pracovních příležitostí, podpoře zaměstnanosti, adaptabilitě, flexibilitě pracovní síly před spoléháním na sociální záchrannou síť. Základem koncepce regionální politiky orientované na lidské zdroje je konstatování, že znalosti a schopnosti (kvalifikace) lidí jsou vedle hmotného kapitálu další formou produktivního kapitálu. Lidské zdroje jsou pojímány jako hospodářský potenciál rozvoje, pozornost je tedy soustředěna na investice do lidského kapitálu, které jsou nutné pro zvýšení efektivnosti hmotných investic do hospodářství. Regionální strategie zaměřená na lidské zdroje vedla k přístupu, jehož cílem je rozšíření a intenzifikace vzdělávání, tj. přizpůsobení se stoupajícím požadavkům na kvalifikace v procesu ekonomického růstu. V podmínkách globalizace je tedy nutné zvýšení mobility a flexibility nabídky pracovních sil odpovídající změněným kvalifikačním strukturám. Regionální ekonomika prochází rozsáhlou transformací. Hospodářský úpadek tradičních průmyslových odvětví a pomalý rozvoj jiných ekonomických aktivit vedl celkově k úbytku pracovních míst a zvláště k úbytku tradičních profesí. Vznikla disproporce mezi reálnými potřebami a absorpční schopností trhu práce na jedné straně a počtem i odborností absolventů škol na straně druhé. 93
Od konce roku 1997 výrazně vzrostla míra nezaměstnanosti a její regionální diferenciace. Řešení otázky zaměstnanosti, vzdělání, konkurenceschopnosti podniků, investic do infrastruktury, informační společnosti, výzkumu a kvality životního prostředí spadají především do pravomoci státní správy a hospodářských subjektů v každém členském státě a regionu. Zároveň je tady i evropská solidarita zakotvena jako jeden z principů fungování Společenství i v zakládající smlouvě. K posílení jednoty ekonomik členských států EU, snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony a pomoci nejvíce znevýhodněným regionům, členské státy využívají různé nástroje financované ze společného rozpočtu. Od počátku 80.let neustále roste objem prostředků, které jsou uvolňovány na politiku zaměstnanosti ze společného rozpočtu Evropské unie. Vytváření pracovních míst je stále hlavní strukturální otázkou, se kterou se Unie potýká. Strategie zaměstnanosti v Unii svědčí o tom, že Společenství v této oblasti usiluje o integrovaný a koordinovaný postup v rámci celé Unie. Evropský sociální fond, s jehož pomocí je realizována Evropská strategie zaměstnanosti slouží k podpoře neinvestičních projektů v oblastech sociální integrace a k posílení systému vzdělávání. Pomáhá odstraňovat rozdíly v sociálním a ekonomickém prostředí mezi jednotlivými regiony v EU. Od okamžiku plného členství ČR v EU představuje Evropský sociální fond významný zdroj pro kofinancování programů podporujících rozvoj lidských zdrojů na území ČR. Prostředky z Evropského sociálního fondu určené na rozvoj lidských zdrojů umožnily rozvoj systému služeb zaměstnanosti, který v posledních letech zaostával za nárůstem počtu klientů a změnami ve struktuře jejich potřeb. Systém služeb zaměstnanosti nestačil rovněž požadavkům na individualizaci služeb a na zvýšení prevence. Prostředky na rozvoj lidských zdrojů z Evropského sociálního fondu jsou čerpány na základě Operačního programu Rozvoje lidských zdrojů a prostřednictvím Společného regionálního operačního programu. Také Zlínský kraj získal přístup k finančním prostředkům z Operačního programu Rozvoje
lidských
zdrojů
a
Společného
regionálního
operačního
programu
v programovacím období 2004 - 2006. Společný regionální operační program podporuje především aktivity, jejichž realizace z hlediska platné české legislativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Tím se tento program odlišuje od zbývajících operačních
94
programů, které se zaměřují na realizaci opatření, jež jsou z hlediska české legislativy převážně v působnosti státu. Vstupem České republiky do Evropské unie se regionální politika řešící nezaměstnanost nejen na území Zlínského kraje stala mnohem účinnější a to především získáním možnosti čerpat finanční zdroje z regionální politiky EU. Hlavním prostředkem v oblasti lidských zdrojů je Evropský sociální fond. Jak již bylo zmíněno jeho úkolem je podporovat rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání a tím snižovat nezaměstnanost především v nejvíce postižených oblastech, ke kterým bezesporu patří v současnosti i Zlínský kraj s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti (k 31.12. 2005 - 9,3 %). Kofinancování z Evropského sociálního fondu umožnilo rozšířit prostředky regionální politiky, která trpí nedostatkem finančních zdrojů, nízkým podílem výdajů na HDP oproti jiným regionům členských zemí EU. Rozšířil se především počet klientů z cílových skupin jednotlivců i podniků, kteří mají možnost získat potřebnou podporu. Dopady nadnárodní politiky na jednotlivé členské země není snadné posoudit, protože je obtížné separovat účinky této politiky od ostatních faktorů ovlivňujících hospodářský vývoj regionu na regionální úrovni. Ve vyspělých společnostech byl životní model jedné kvalifikace na celý život již dávno nahrazen vyšší celoživotní přizpůsobivostí požadavkům na trhu práce, spojenou na druhé straně s potřebou vyšších investic do vzdělávání občanů. Využití finanční pomoci, kterou členům EU nabízí Evropský sociální fond k rozvoji lidských zdrojů prostřednictvím OP RLZ, je jednou z cest, jak přispět k potřebnému zvýšení přizpůsobivosti občanů Zlínského kraje změnám na trhu práce. Silný vztah mezi konkurenceschopností či hrubým domácím produktem na hlavu na jedné straně a kvalitou lidských zdrojů na straně druhé se projevuje i v tom, že ve většině zemí, které se v celkové konkurenceschopnosti daří stoupat, došlo k posunu směrem vzhůru právě z hlediska lidských zdrojů. Česká republika má sice ve srovnání s některými zeměmi Evropské unie poměrně malé meziregionální rozdíly, nicméně ty se od počátku 90.let výrazně prohloubily. Zlínský kraj je typickým příkladem regionu, kde dochází k vytváření disparit uvnitř regionu. Rychle rostoucí centrum Zlín – město kontrastuje s celým svým zázemím. Mimo nezaměstnanosti neexistují mezi regiony dosud rozdíly, které by zásadním způsobem determinovaly možnosti jejich dalšího rozvoje. Z procesu nerovnoměrného růstu nezaměstnanosti plynou problémy nejen zaostávajícím regionům, ale i rychle se rozvíjejícím regionům. 95
10. POUŽITÁ LITERATURA [1.] SOUKUPOVÁ, J., HOŘEJŠÍ, B., MACÁKOVÁ, L., SOUPKUP, J., Mikroekonomie. 3.vyd. Praha:Management Press 2003, 548 s. ISBN 80– 7261-0619. [2.] MACH, M., Makroekonomie. 3.vyd. Praha: Management Press 2001, 367 s. ISBN 80– 86175-18-9. [3.] SKOKAN, K.: Evropská regionální politika – v kontextu vstupu České republiky do Evropské unie. 1. vyd., Repronis Ostrava, rok 2003. 114 s. ISBN 80-73290-23-5 [4.] ŠINDLER, P.. Regionální rozvoj a regionální politika: spisy prací přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, sv. č. 113/1998. 1. vydání, Repronis Ostrava, rok 1998, 93 s. ISBN 80–7042–763-9. [5.] ADAMČÍK, Stanislav: Zdroje teorie regionální politiky a regionálního rozvoj. VŠB – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA- Fakulta ekonomická. Ostrava, 1998., 131 s. ISBN 80-7078-43-26. [6.] ŽÍTEK, Vladimír: Regionální ekonomie a politika I. Masarykova univerzita v Brně – Ekonomicko–správní fakulta, katedra regionální ekonomie a správy. 1.vydání, Masarykova univerzita v Brně, rok 2002. 156 s. ISBN 80-2103-47-85 [7.] VITURKA, Milan: Zahraniční investice a strategie regionálního rozvoje. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně. 1.vydání, Masarykova univerzita v Brně, rok 2000. 81 s. ISBN 80-2102-29-73 [8.] MATOUŠKOVÁ, Z., MACHÁČEK, J., POSTRÁNECKÝ, J., TOTH, P.: Regionální a municipální ekonomika. Vysoká škola ekonomická v Praze – Fakulta národohospodářská. 1.vydání, Vysoká škola ekonomická v Praze, rok 2000.156 s. ISBN 80-2450-06-12 [9.] HRABÁNKOVÁ, M., VOSEJPKOVÁ, M.: Regionální management. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – Zemědělská fakulta. 1.vydání, rok 2002. 80 s. ISBN 80-7040-56-43 [10.] Institucionální podpora podnikání v regionech – poslání a funkce hospodářských komor při rozvoji podnikání, regionální ekonomiky a přípravy na vstup do EU. Masarykova univerzita v Brně. 1. vydání, rok 2000. 167 s. ISBN 802102-40-38 [11.] WOKOUN, René: Česká regionální politika – v období vstupu do Evropské
96
unie. Vysoká škola ekonomická v Praze, nakladatelství Oeconomica. 1.vydání, rok 2003, 326 s. ISBN 80-245-0517-7. [12.] Průvodce fondy Evropské unie, MMR ČR, 2005 237 s. ISBN 80-86572-87-7 [13.] Příručka dobré praxe ESF, MPSV ČR, 154 s. ISBN 80-86552-91-8, 2004 [14.] Operační program Rozvoj lidských zdrojů, MPSV ČR, 123 s. ISBN 80-8655284-5, 2004 [15.] Krok za krokem SROPem, MMR ČR, 2004 [16.] Evropský sociální fond v ČR – Příručka pro žadatele o finanční podporu grantových projektů: Operační program Rozvoj lidských zdrojů, 1.vyd.: Praha 2, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2005, 144 s. ISBN 80-86878-10-4
97
Internetové zdroje: [17.] CzechInvest: Rozvoj lidských zdrojů, [cit. 2005-01-12] dostupný z WWW:
[18.] Euroskop: Pilíře a politiky EU, [cit. 2005-01-12] dostupný z WWW:< www2.euroskop.cz/data/index.php> [19.] Národní vzdělávací fond: Evropský sociální fond, [cit. 2006-01-24] dostupný z WWW: [20.] Národní vzdělávací fond: Evropský sociální fond, [cit. 2005-11-12] dostupný z WWW: [21.] Zlínský kraj: Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU a ČR, [cit. 2005-12-24] dostupný z WWW: [22.] Český statistický úřad: Trh práce a mzdy [cit. 2006-01-24] dostupný z WWW: [23.] Fondy evropské unie: Regionální operační program [cit. 2006-01-18] dostupný z WWW: [24.] Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů: Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku, [cit. 2006-01-01] dostupný z WWW: [25.] Zastoupení Evropské komise v České republice: Finanční pomoc EU v ČR, [cit. 2005-12-24] dostupný z WWW: < http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp> [26.] Ministerstvo práce a sociálních věcí: Úřad práce ve Zlíně, [cit. 2006-01-26] dostupný z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/local/zl_info > [27.] Český statistický úřad: Regionální účty 2004, [cit. 2006-01-26] dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/publ/10n1-04-_2004>
98
11. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
APZ
aktivní politika zaměstnanosti
DPV
další profesní vzdělávání
EAGGF
Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond
EK
Evropská komise
EMU
Evropská měnová unie
ERDF
Evropský fond regionálního rozvoje
ESF
Evropský sociální fond
EUROSTAT
Evropský statistický úřad
FIFG
Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu
HDP
hrubý domácí produkt
CHKO
chráněná krajinná oblast
IS
Iniciativy Společenství
IT
informační technologie
JPD3
Jednotný programový dokument pro Cíl 3
MPSV ČR
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
MSP
malé a střední podniky
NNO
nevládní neziskové organizace
NP
národní park
NUTS
La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, zavedena EUROSTATem, územní členění v EU
OPI
Operační program infrastruktura
OPPP
Operační program průmysl a podnikání
OPRLZ
Operační program Rozvoj lidských zdrojů
OPRVMZ
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
PO
právnické osoby
politika HSS
politika hospodářské a sociální soudržnosti
SROP
Společný regionální operační program
ÚSC
územní samosprávné celky
99
12. SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Finanční alokace pro ČR v období 2004 – 2006 ................................................ 33 Tabulka 2: Podpora z EU ESF pro ČR v mil. EUR (2004 – 2006)................................ 35 Tabulka 3: Alokace prostředků z ESF v EUR (období 2004 – 2006)........................... .36 Tabulka 4: Alokace prostředků z OPRLZ v mil.EUR ................................................... 58 Tabulka 5: Alokace prostředků ze SROPu do roku 2006 (v mil. EUR) ........................ 50 Tabulka 6: Národní projekty: Opatření 1.1(2.1) OP RLZ (2004 – 2006) ...................... 90 Tabulka 7: Nadregionální grantové projekty Opatření 1.1(2.1) OP RLZ (2004 – 2006).............................................................................................. 91 Tabulka 8: Alokace prostředků OP RLZ (2004 – 2006) ................................................ 91 Tabulka 9: Vývoj financování Opatření 3.2 SROP (k 31.12.2005)................................ 93 Tabulka 10: Věcné indikátory 3.2 SROP (k 31.12.2005)............................................... 94 Tabulka 11: Věcné indikátory 3.2 SROP (k 31. 4. 2006)............................................... 94 Tabulka 12: Náklady projektů 3.2 SROP ....................................................................... 94 Tabulka 13: Výdaje na politiku zaměstnanosti ve Zlínském kraji v roce 2005 (v tis. Kč) .................................................................................................... 96 Tabulka 14: Srovnání počtu vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ .............................................................................................. 97
100
13. SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Výdaje na regionální a strukturální politiku EU ................................................ 23 Graf 2: Míra nezaměstnanosti v Evropské unii /v procentech, 2005/............................ 25 Graf 3: Rozdělení prostředků mezi nástroje politiky HHS v ČR na období 2004 - 2006...................................... ................................................................... 34 Graf 4: Podpora z EU určená pro ESF v ČR .................................................................. 36 Graf 5: Podíl obyvatelstva Zlínského kraje podle věku.................................................. 62 Graf 6: Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ na území kraje v letech 2003 - 2005.......... 65 Graf 7: Vývoj počtu volných pracovních míst ve Zlínském kraji za období 2001 – 2005 ....................................................................................................... 66 Graf 8: Vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo ve Zlínském kraji 2000-2005...........................................................................................................67 Graf 9: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v roce 2000 – 2005 ......................... 68 Graf 10: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání ve Zlínském kraji 2005........... ....................................................................................................... 71 Graf 11: Vývoj počtu uchazečů se zdravotním postižením na území kraje v letech 2003 - 2005…....................................................................................................75
101
14. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Nerovnováha na trhu práce................................................................................. 11 Obr. 2: Přehled priorit a opatření OP RLZ ..................................................................... 39 Obr. 3: Přehled priorit a opatření SROP ......................................................................... 49
102
15. PŘÍLOHY Příloha 1: Procentuální rozdělení prostředků mezi priority v OP RLZ Příloha 2: Alokace prostředků z OPRLZ v rámci Priority 1 (v mil.EUR) Příloha 3: Alokace prostředků z ESF u OP RLZ v rámci Priority 2 (v %) Příloha 4: Alokace prostředků z ESF u OP RLZ v rámci Priority 3 (v %) Příloha 5: Alokace prostředků z ESF u OP RLZ v rámci Priority 4 (v %) Příloha 6: Celková alokace na strukturální fondy a Fond soudržnosti EU pro období 2000-2006 (v cenách roku 1999) Příloha 7: Operační programy na rok 2004 – 2006 Příloha 8: Základní statistické údaje ČR v porovnání se zeměmi EU Příloha 9: Rozdělení ČR na územní jednotky Příloha 10: Regionální HDP na 1 obyvatele, ČR = 100, v % Příloha 11: Regionální HDP na 1 obyvatele v PPS2, EU 25 = 100, v % Příloha 12: Míra nezaměstnanosti dle VŠPS v % Příloha 13: Míra nezaměstnanosti jednotlivých regionů Příloha 14: Vývoj míry nezaměstnanosti jednotlivých krajů ČR v letech 1999 – 2005 Příloha 15: Počet zaměstnavatelů na území kraje Příloha 16: Podíl zaměstnanců a OSVČ na území kraje v roce 2005 Příloha 17: Podíl uchazečů pobírající podporu v nezaměstnanosti Příloha 18: Vývoj počtu obyvatel ve Zlínském kraji Příloha 19: Vývoj počtu zaměstnavatelů na území kraje v letech 2003 - 2005 Příloha 20: Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ v letech 2003 – 2005 Příloha 21: Průměrné měsíční počty volných pracovních míst a počty uchazečů na 1 volné pracovní místo ve Zlínském kraji v roce 2005 Příloha 22: Počet neumístěných uchazečů na 1 volné pracovní místo Příloha 23: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti Příloha 24: Obecná míra nezaměstnanosti v ČR (1997 – 2005) Příloha 25: Vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Zlínského kraje a ČR Příloha 26: Vývoj věkové struktury uchazečů na území kraje v letech 2003 – 2005 Příloha 27: Vzdělanostní struktura obyvatel Zlínského kraje (ze sčítání lidu v roce 2001) v porovnání se vzdělanostní strukturou uchazečů o zaměstnání k 31.12.2005 Příloha 28: Věková struktura uchazečů v roce 2005 Příloha 29: Neumístění uchazeči o zaměstnání na 1 volné pracovní místo Příloha 30: Volná místa a počet uchazečů na 1 VPM ve Zlínském kraji v jednotlivých měsících roku 2005 Příloha 31: Vývoj délky evidence uchazečů o zaměstnání na území kraje v letech 2003 2005 Příloha 32: Vzdělanostní struktura absolventů škol a mladistvých v roce 2005 Příloha 33: Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců Příloha 34: Výsledky 1.výzvy Opatření 1.1 OP RLZ Příloha 35: Výsledky 2.výzvy Opatření 1.1 OP RLZ
103
Příloha 36: Výsledky 1.výzvy Opatření 4.1 OP RLZ Příloha 37: Výsledky 2.výzvy Opatření 4.1 OP RLZ Příloha 38: Opatření 1.1 OP RLZ- 1.výzva, 2.výzva Příloha 39: Opatření 4.1 OP RLZ- 1.výzva Příloha 40: Opatření 4.1 OP RLZ- 2.výzva Příloha 41: Národní projekty Příloha 42: Nadregionální grantové projekty Příloha 43: Národní projekty - Opatření 1.1 : Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání Příloha 44: Opatření 2.1 – Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí Příloha 45: Nadregionální grantové projekty
104
