666: Číslo Šelmy Tak dlouho, jak existují tajné spolky, existují i tajné kódy. Ať už se jedná o tajná znamení rukou, slova se skrytými významy nebo numerologii, záměrem je předat informace k několika málo zasvěceným a odepřít stejné poznání masám. Tajné spolky mají své cíle a programy, které by masy pobouřily a snažily by se je zastavit, kdyby mohly. Většina tajných spolků má svůj počátek před sty a v několika případech před tisíci lety. Členové, kteří pokračují v naplnění cílů svých spolků, pronikli do vlád, církví, průmyslu a dokonce i financí. Králové, prezidenti a vysoce postavení úředníci byli vražděni, války bojovány – vše pro naplnění plánů hrstky mocné, zlé elity. Ti, kdo mají poznání o této velmi skutečné hrozbě, se toho obávají. Prezident Spojených Států Woodrow Wilson si byl vědom tohoto plazivého zla. V roce 1913 prohlásil: Velký průmyslový národ je ovládán systémem půjček. Náš systém půjček je privátně ovládán. Proto je růst národa a všechny naše aktivity v rukou několika lidí … Stali jsme se nejhůře vládnoucími, naprosto ovládanými vládami v civilizovaném světě – už nejsme vládou svobodného názoru, už nejsme vládou skrze přesvědčení a volby většiny, ale vládou skrze názor a nátlak malé skupiny dominantních lidí. … Od doby, kdy jsem vstoupil do politiky, svěřovali se mi druzí v soukromí se svými názory. Někteří z nějvětších mužů ve Spojených Státech v oblasti obchodu a výroby se obávají někoho a něčeho. Ví, že existuje kdesi nějaká moc tak organizovaná, tak lstivá, tak ostražitá, tak propletená, tak dokonalá, tak vše prostupující, že raději nemluví více než je nutné, když to odsuzují.1 Satan působil skrze tuto mocnou elitu prostupující každý stát na zemi již od dávných časů, neustále a v temnotě, skrze každé tisíciletí, aby vytvořil celosvětovou síť, kterou může použít v jeho posledním boji proti Království Nebes. Nicméně: „Živáť jest zajisté řeč [Yahuwahova] a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě strany ostrý, a dosahujeť až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i mozku v kostech, a rozeznává myšlení i Prezident USA Wo o dro w Wilso n
mínění srdce. A neníť stvoření, kteréž by nebylo zjevné před oblíčejem jeho, nýbrž všecky věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše.“ (Židům 4,12.13)
Yahuwah zná všechno a vidí všechno. „Neboť nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti, a na světlo vyjíti.“ (Lukáš 8,17) V Jeho milující starosti o ty, kdo budou žít v posledních dnech zemské historie, identifikoval zlou, mocnou entitu sahající až do starověku: „Tuť jest moudrost. Kdo má rozum, sečtiž počet té šelmy. Nebo jest počet člověka, a jestiť počet ten šest set šedesáte a šest.“ (Zjevení 13,18) I když je Písmo plné symbolů hlubokého významu, „666“ není číslo, které má původ v Nebeském skrytém kódu. Naopak. Je to neobyčejně prastaré číslo, které má význam pro lidi zasvěcené do tajných náboženství pohanů. Reprezentuje moc, která dlouho spolupracovala se Satanem v jeho vzpouře proti Nebi. Yahuwah zjevil, že tatáž moc, skrze kterou Satan působil po tisíce let, nabude opět na konci času celosvětové nadvlády.
Moderní okultisté, stejně jako dávní pohané, používají numerologii jak pro předávání „tajných“ informací, tak i pro obdržení okultních sil. Číslo 666 má svůj prapůvod v dávné okultní numerologii. Pohanští knězi nosili kovové amulety nazvané Sigilla Solis, neboli “pečeti slunce”. Tyto amulety nošené pohanskými knězi obsahovaly čísla od 1 do 36. Knězi tvrdili, že skrze tato čísla jsou schopni předpovídat budoucí události. Tyto amulety byly obvykle
vyrobeny ze zlata, protože žlutá je barva slunce. Při nošení Amulet y v berlínském muzeu. Kresby z f o t o graf ií, 1910 . byly zabaleny do žlutého hedvábí, protože se věřilo, že jeho nositel obdrží prospěšné síly údajně vyzařující z klenotů.3 Na tom Sigilla Solis je zobrazena tabulka obsahující všechna čísla od 1 do 36. Každý sloupec i každá uhlopříčka dává součet 111. Všech šest sloupců po 111 dává součet 666, neboli 6 x 111 = 666. Toto číslo, mající svůj původ v prastarých tajných náboženstvích Sumerů a Babylonu, prošlo časem a stále obsahuje svůj význam pro ty, kteří jeho význam chápou. Z toho důvodu uvedl Yahuwah číslo 666 jako identifikátor pradávné pronásledující náboženské moci, která opět povstane k despotické vládě na samém konci času. V mnoha dávných jazycích měly písmena svou číselnou hodnotu. Římané jsou nejznámější v této věci, přestože jen šest písmen z jejich abecedy obsahuje číselnou hodnotu. Jan je velmi konkrétní: „Číslo šelmy . . . je číslo člověka: Jeho číslo je 666“ (viz Zjevení 13,18) Toto číslo se nachází v titulu, který si výhradně přiřadil papež a je nošen na papežské koruně: Vicarius Filii Dei. Znamená to „Vikář Syna Božího“. Když se sečte číselná hodnota písmen v názvu, součet dává 666: So lární mřížka užívající dnešní číslo vání.
Zatímco historie čísla sahá až do starověku, použití titulu pro papeže začíná v osmém století, kdy podvržený dokument pod názvem Donation of Constantine použil jeho frázi a aplikoval ji na papeže jako důkaz toho, že papežové jsou pokračovateli „Petra“. Tento dokument byl potvrzen církevním koncilem, včleněn Gratiánem do římsko katolického církevního zákona, později schválen papežem Řehořem XIII a citován katolickým učencem a historikem Luciem Ferrarisem, který prokázal, že se jedná o falešný dokument. Ut sicut Beatus Petrus in terris Vicarius Filii Dei fuit constitutus, ita et Pontifices eius successores in terris principatus
potestatem amplius, quam terrenae imperialis nostrae serenitatis mansuetudo haber videtur" Lucius Ferraris, Prompta Biblietheca, (edition of 1890), art, "Papa," II, Vol. VI, p. 43.
Nyní si přečti anglický překlad tohoto latinského překladu z církevního zákona Gratiána, který byl údajně napsán Konstantinem Velikým: Tak jako byl požehnaný Petr ustanoven Vikářem Syna Božího na zemi, taktéž papežové, kteří jsou zástupci téhož vůdce apoštolů, musí obdržet od nás a našeho impéria moc svrchovanosti větší než jen shovívavost naší pozemské imperiální jasnosti. Christopher B. Coleman, The Treatise of Lorenzo Valla on the Donation of Constantine, p. 13. V ranných letech prvního tisíciletí po Yahushuovi rostla Římsko katolická církev na moci a vlivu. Došlo k tomu skrze pokřesťanštění pohanství novými „křesťanskými“ jmény. To je důležitý bod. Křesťanství nepohltilo pohanství. Naopak, pohanství, čisté a nefalšované, bylo přejmenované a vydáváno za křesťanství. Toto dalo moc biskupovi Říma nad křesťany i pohany. V římském katolicismu drží papež dva „klíče“. Ty jsou vidět na každém papežském erbu a znamenají „klíče Petrovy“. Není těžké si představit, jak se pohané dobrovolně točili kolem papeže, když slyšeli, že získal svou moc skrze vlastnictví Petrových klíčů. Klíče, které papež nosil, byly klíče „Petra“, dobře známého pohanům zasvěceným v kaldejských mystériích . . . . Tam byl „Petr z Říma“, který zastával nejvyšší místo v pohanském kněžstvu. Kněz, který vysvětloval tajemství zasvěcencům, byl někdy nazván řeckým názvem Hierophant; ale v primitivní kaldejštině, skutečném jazyku mystérií, byl jeho titul vyslovován „Peter“ – „vykladač“.4 Toto spojení papeže s pohanstvím stále existuje a je to právě to pohanství přestrojené za křesťanství, o kterém Yahuwah odhaluje v knize Zjevení, že bude hlavní silou pronásledování spravedlivých v dnech před námi. Skrze varování, že „číslo člověka“ je 666, identifikuje Yahuwah konkrétně tuto hrůzostrašnou moc. Existuje nejsilnější důkaz, že v zemích, vzdálených daleko od sebe a daleko od Říma, jsou tyto klíče známy zasvěceným pohanům nejen jako „klíče Petra“, ale jako klíče Petra identifikovaného s Římem. . . . Existence takového titulu byla příliš cenná, než aby byla přehlédnuta papežstvím . . . Když papež přišel do důvěrného spojení s kněžstvím pohanů, když pohané nakonec přišli . . . pod jeho kontrolu, co bylo přirozenější, než se nejen snažit usmířit pohanství a křesťanství, ale také vzbudit zdání, že pohanský „Peter-Roma“ s jeho klíči, znamená „Petr z Říma“, a že tento „Petr z Říma“ byl ve skutečnosti ten apoštol, kterému Pán Ježíš Kristus dal „klíče království nebes“?
Od té doby, z pouhého souznění slov, vznikly jiné postavy, pohanství a křesťanství se společně zamíchalo tak, aby vysoko mířící ambice zkaženého kněze byly uspokojeny, aby křesťané zaslepení odpadlictvím viděli v papeži zástupce Petra apoštola, zatímco pro zasvěcené pohany byl papež jediným zástupcem Petra, vykladače jejich dobře známých mystérií.5 Jakožto držitel „klíčů Petra“, je papež jedinou zákonnou hlavou Babylonských mystérií. Zjevení 17,5 skutečně odkazuje na tento pohanský systém náboženství, který se vydává jak za křesťanský, tak i za „Tajemství Babylona“. Je široce známo, že tvrzení Římsko katolické církve ohledně její svrchovanosti je založeno na jejím vlastním doznání, že sama změnila den bohoslužby ze Sabatu na neděli. Jedna katolická publikace se vychloubá: Oni [protestanté] považují za svou povinnost zachovávat neděli svatou. Proč? Protože jim Katolická církev říká, že tak mají dělat. Nemají žádný jiný důvod . . . Zachovávání neděle se tak stává církevní zákon zcela odlišný od božského zákona o zachovávání Sabatu . . . Autorem Nedělního zákona . . . je Katolická církev.6 Kniha Zjevení odhaluje, že poslední souboj mezi silami zla a Království Nebeského bude ohledně bohoslužby. Šelma, která nese číslo 666, má moc, Aby dáti mohla ducha tomu obrazu šelmy, aby i mluvil obraz té šelmy, a aby to způsobila, kteřížkoli neklaněli by se obrazu té šelmy, aby byli zmordováni. A rozkazuje všechněm, malým i velikým, bohatým, i chudým, svobodným i v službu podrobeným, aby měli znamení na pravé ruce své, aneb na čelích svých, a aby žádný nemohl kupovati ani prodávati, než ten, kdož má znamení aneb jméno té šelmy, aneb počet jména jejího. Tuť jest moudrost. Kdo má rozum, sečtiž počet té šelmy. Nebo jest počet člověka, a jestiť počet ten šest set šedesáte a šest. (Zjevení 13,15-18) Tento text odhaluje, že Římsko katolická církev, s papežem v čele jako dědicem tajemství náboženství Babylona, bude vládnout na celosvětové úrovni. Těm, kdo se nepodřídí, bude odepřeno právo kupovat nebo prodávat a nakonec budou považováni za hodny smrti. V posledních 200 letech nebyla Katolická církev předním světovým vůdcem, jako tomu bylo v předchozích staletích. Mnoho lidí si proto začalo myslet, že je pravděpodobně chybou aplikovat tento biblický text na papeže. Nicméně dávné přísloví uvádí: „Kdo ovládá kalendář, ovládá svět“. Celý svět dnes reguluje svou práci, školu, dovolenou a čas bohoslužby podle kalendáře vymyšleného Římsko katolickou církví. Tento kalendář se dokonce nazývá „Gregoriánský“ kalendář podle papeže Gregory XIII (Řehoře XIII). Pohanství je živé a je mu dobře uvnitř katolicismu. Pro křesťanství je klam ještě horší. Aby Řím spojil pohany s křesťanstvím podle jména, použil svou obvyklou taktiku. Učinil opatření, aby křesťanské a pohanské svátky splynuly, a komplikovaným, avšak dovedným upravením kalendáře, to nebyla až tak složitá věc. Pohanství a křesťanství – nyní hluboko ponořené do modlářství . . . si potřásli rukou.7 Zatímco si židé a mnozí protestanté uvědomují, že papež nemá skutečně autoritu změnit Yahuwahův Sabat a vytvořit svůj vlastní den bohoslužby v neděli, titéž lidé jsou oklamáni a myslí si, že sobota Gregoriánského kalendáře je pravým sedmým dnem Sabatem podle Bible. Všichni, kdo si vypočítávají své dny bohoslužby podle pohanského/papežského Gregoriánského kalendáře, konají své bohoslužby, i když nevědomky, v pohanské dny bohoslužby a uctívají tak pohanská božstva! Saturday (sobota) má svůj název podle „Saturna“, nejkrvežíznivějšího ze všech pohanských bohů. Toto je to tajemství skryté v pravém srdci pohanských tajných náboženstvích. Bohoslužba v Saturday/Saturnův den (v sobotu) uctívá Satana, zdroj veškeré vzpoury a pohanského náboženství. Saturn a Mystery (Tajemství) jsou obě kaldejská slova se souvztažným významem. Tak jako slovo Mystery představuje
Skrytý systém, Saturn znamená Skrytý bůh. Těm, kteří byli zasvěcení, byl tento bůh zjeven; pro všechny ostatní byl skrytý. Jméno Saturn je v kaldejštině vyslovováno Satūr, ale jak každý kaldejský badatel ví, skládá se jen ze čtyř písmen, tedy Stūr . . . . . . Papež je . . . právoplatným zástupcem Saturna, číslo papeže jakožto hlavy Tajemství Nepravosti je právě 666. A kromě toho vyšlo najevo, . . . že původní jméno Říma samotného bylo Saturnia, „město Saturna“. . . . Pak je tedy papež . . . jediným právoplatným zástupcem původního Saturna, který dnes žije, a ten vládne právě ve městě na sedmi pahorcích, kde římský Saturn kdysi vládl, ze své rezidence v Itálii, která byla „dlouho podle jeho jména“ běžně nazývána „Saturnova země“.8 VŠECHNY bohoslužby podle pohanského kalendáře vzdávají slávu Satanovi, ať už se jedná o neděli, sobotu nebo modlitby v mešitě v pátek. Kdo chce Stvořitele skutečně uctívat, musí Ho uctívat v sedmý den Sabat podle Jím určené metody měření času: podle luni-solárního kalendáře. Nyní zní božské varování: Bojte se Yahuwaha a vzdejte Jemu chválu, neboť přišla hodina soudu Jeho; a klanějte se tomu, kterýž učinil nebe i zemi i moře i studnice vod. A jiný anděl letěl za ním, řka: Padl, padl Babylon, to město veliké, nebo vínem hněvu smilství svého napájelo všecky národy. (viz Zjevení 14,7.8) Tajemný Babylon, se svým vlastnictvím moderního kalendáře a svých dnů bohoslužby, padl. Padl skrze obnovení poznání pravého kalendáře a Yahuwahova Sabatu. Písmo odhaluje, že poslední generace vyvýší Stvořitele skrze svaté zachovávání VŠECH Jeho příkázání, včetně bohoslužby v sedmý den Biblického kalendáře. Ztracení budou spolupracovat s mocí šelmy Římské katolické církve, identifikované číslem 666, a ztratí věčný život. Dnes si zvol, komu budeš sloužit tak, aby mohlo být o tobě řečeno požehnání: „Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Yaha a víry Yahushuovy.“ (viz Zjevení 14,12)
1
Woodrow Wilson, The New Freedom: A Call for the Emancipation of the Generous Energies of a People, (New York: Doubleday, Page & Co.), 1913. 3 Roy Allen Anderson, Unfolding the Revelation. viz stránky 125-127. 4 Alexander Hislop, The Two Babylons, str. 208. 5
Hislop, ibid., str. 208-210, emphasis original.
