Šikana a spokojenost žáků se vztahy v třídním kolektivu v průběhu základní školní docházky (užší kritérium: šikana skoro každý den nebo týden)
Pavel Letý Pedagogicko – psychologická poradna Nový Jičín 2008
Výzkumný soubor - 744 žáků 3., 5., 6. a 8. tříd základních škol - základní školy jsou z různých oblastí okresu Nový Jičín - realizátor před studií na těchto školách nikdy neřešil šikanu ani o ní neměl informace - studie se na školách zúčastnily všechny třídy ze sledovaných ročníků - realizátor neměl o třídách předem žádné informace – jedná se o „normální“ třídní kolektivy Aplikovaná metodika - výzkumu předcházela důkladná kritická analýza metodiky předchozích studií - kvantitativní výzkum prostřednictvím dotazníku - konstrukce dotazníku: rozhovory s žáky a učiteli, předvýzkum, kontrolní odpovědi (insp. lžilži-skóre v testech osobnosti) - žáci dostali za úkol zamyslet se nad tím, jak se k sobě ve třídě tento školní rok chovali a uvést na škále jak jsou se vztahy ve třídě spokojení - žáci nebyli dotazováni na „šikanu“, ale na toto jednání - agresor i oběť museli být z jejich třídního kolektivu - administrace anonymně se zástěnami a bez přítomnosti učitele - všechny třídy byly administrací standardně provedeni realizátorem
Graf 1: Šikana ve třídě v tomto školním roce - užší kritérium (v %, N = 744) 70 65
61,6
60 50
Počet žáků, kteří uvádějí, že byli obětí Počet žáků kteří uvádějí, že znají alespoň jednu oběť
48 42
40 % žáků 30
26,8 21,5
20
16,7
16,5
10 0 3.
5.
6.
8.
ročník
Počet žáků, kteří uvedli, že byli v tomto školním roce šikanováni spolužákem či spolužáky ze třídy do 6. ročníku klesá, poté zůstává na konstantní úrovni. Mezi jednotlivými ročníky nebyl zjištěn signifikantní rozdíl. Počet žáků, kteří uvedli, že znají oběť šikany ve třídě v tomto školním roce v 5. a 8. ročníku vždy stoupne oproti ročníkům, které jsou o dva roky níže. Mezi jednotlivými ročníky je vysoce signifikantní rozdíl.
Graf 2: Zkušenost obětí šikany s pomocí - užší kritérium (v %, N = 146)
8.
76,1
23,9
6.
76
24
ročník 5.
10,5
89,5
3.
5,4
94,6
0%
20%
40%
60%
80%
100%
% žáků Oběti kterým někdo pomohl
Oběti kterým nikdo nepomohl
Až do 6. ročníku se zvyšuje počet obětí šikany, kterým nikdo nepomohl vůči těm, kterým bylo pomoženo. Poté jejich počet zůstává na konstantní úrovni. Mezi jednotlivými ročníky nebyl zjištěn signifikantní rozdíl. (Při započtení všech obětí poměr těch, kterým nikdo nepomohl v 8. ročníku dále stoupá a byl zjištěn signifikantní rozdíl. Během následných terapeutických intervencí ve třídách bylo zjištěno, že nejvíce obětí intenzivní šikany chybělo při administraci dotazníků v 8. ročnících.)
Graf 3: Celkový počet obětí šikany a počet obětí, kterým nikdo nepomohl - užší kritérium (v %, N = 744) 30 26,8 25 21,5
20
Oběti celkem
16,7
16,5
% žáků 15
Oběti kterým nikdo nepomohl
10 5
4 1,4
0 3.
3,9
2,3 5.
6.
8.
ročník
Počet obětí šikany, kterým nikdo nepomohl se až do 6. ročníku setrvale zvyšuje a poté zůstává na stejné úrovni nejen ve srovnání s počtem ostatních obětí v ročníku, ale i vzhledem k celkovému počtu žáků navštěvujících daný ročník. (Během následných terapeutických intervencí ve třídách bylo zjištěno, že nejvíce obětí intenzivní šikany chybělo při administraci dotazníků v 8. ročnících.)
Graf 4: Oběti kterým někdo pomohl - účinnost pomoci - užší kritérium (v %, N = 123) 51,4
8.
57,9
6.
11,4
37,2
0
42,1
ročník 5.
47
3.
48,6
0%
20%
41,2
11,8
28,6
40%
60%
22,8
80%
100%
% žáků jen v tu chvíli
na delší dobu
napořád
Účinnost poskytnuté pomoci obětem šikany v tomto školním roce se v rámci užšího kritéria až do 6. ročníku snižuje a poté se v 8. ročníku mírně zvýší. Stále je však nižší než na 1. stupni základní školy. Mezi jednotlivými ročníky zde nebyl zjištěn signifikantní rozdíl. (Při započtení všech obětí byl v poklesu počtu těch, kterým někdo pomohl napořád zjištěn signifikantní rozdíl. Během následných terapeutických intervencí ve třídách bylo zjištěno, že nejvíce obětí intenzivní šikany chybělo při administraci dotazníků v 8. ročnících.)
Shrnutí
► V průběhu základní školní docházky se až do 6. ročníku zvyšuje počet žáků, kteří jsou ve třídě obětí šikany a nikdo jim ani na chvíli nepomohl. Poté je jejich počet na stejné úrovni. ► V průběhu základní školní docházky se až do 6. ročníku zvyšuje počet obětí šikany, kterým nikdo nepomohl vůči těm, kterým bylo pomoženo. Poté je jejich počet na konstantní úrovni. ► Účinnost pomoci, která byla poskytnuta obětem šikany se až do 6. ročníku snižuje a poté se v 8. ročníku mírně zvýší. Stále je však nižší než na 1. stupni základní školy.
Graf 5: Spokojenost svědků šikany, kteří nebyli oběťmi, se vztahy ve třídě - užší kritérium (v %, N = 274) 8.
15,1
6.
18,8
5.
20,3
47,6
20,6
47,9
12,7
20,8
4
12,5
0
ročník
23,1
3.
0%
20%
54
17,6
8,1 0
46,2
26,9
3,8 0
40%
60%
80%
100%
% žáků spokojený/á
spíše spokojený/á
ani nevím
spíše nespokojený/á
nespokojený/á
Počet žáků, kteří uvedli, že ve třídě znají oběť šikany a jsou se vztahy ve třídě spokojení nebo spíše spokojení mezi 5. a 8. ročníkem mírně klesá, stále se však jedná o většinu žáků v ročníku. ročníku. Počet žáků, kteří uvedli, že ve třídě znají oběť šikany a jsou se vztahy ve třídě nespokojení nebo spíše nespokojení, ve sledovaných ročnících stoupá. Nebyla zjištěna statisticky významná souvislost mezi spokojeností se vztahy žáků, kteří nebyli obětí a uvádějí, že znají oběť šikany v rámci užšího kritéria a ročníkem, který navštěvují.
Graf 6: Spokojenost svědků fyzické šikany, kteří nebyli oběťmi, se vztahy ve třídě - užší kritérium (v %, N = 170) 8.
16,7
6.
46,7
9,7
58,1
23,3
8,3
16,1
16,1
5
0
ročník 22
5.
3.
50,9
25
0%
16,9
45
20%
10,2 0
30
40%
60%
80%
00
100%
% žáků spokojený/á
spíše spokojený/á
ani nevím
spíše nespokojený/á
nespokojený/á
Počet žáků, kteří uvedli, že ve třídě znají oběť fyzické šikany a jsou se vztahy ve třídě spokojení nebo spíše spokojení mezi 5. a 8. ročníkem mírně klesá, stále se však jedná o většinu žáků v ročníku. ročníku. Počet žáků, kteří uvedli, že ve třídě znají oběť fyzické šikany a jsou se vztahy ve třídě nespokojení nebo spíše nespokojení, do 6. ročníku stoupá a poté mírně klesá. Nebyla zjištěna statisticky významná souvislost mezi spokojeností se vztahy žáků, kteří nebyli obětí a uvádějí, že znají oběť fyzické šikany v rámci užšího kritéria a ročníkem, který navštěvují.
Graf 7: Spokojenost svědků šikany, kteří také byli oběťmi (širší kritérium), se vztahy ve třídě - užší kritérium (v %, N = 143) 8.
10,9
6.
8,3
15,2
26,1
41,3
20,9
37,5
25
6,5
8,3
ročník 5. 4,9
3.
9,4
0%
12,5
20%
0
36,6
41,4
17,1
21,9
46,8
40%
60%
80%
9,4
100%
% žáků spokojený/á
spíše spokojený/á
ani nevím
spíše nespokojený/á
nespokojený/á
Počet žáků, kteří uvedli, že ve třídě také byli obětí šikany (širší kritérium), že v ní znají oběť šikany v rámci užšího kritéria a jsou se vztahy ve třídě spokojení nebo spíše spokojení mezi 5. a 8. ročníkem stoupá. Od 5. ročníku také pravidelně klesá počet těch žáků, kteří uvedli, že jsou spíše nespokojení nebo nespokojení. Je statisticky významná souvislost mezi spokojeností se vztahy žáků, kteří byli obětí (širší kritérium) a uvádějí, že znají oběť šikany v rámci užšího kritéria a ročníkem, který navštěvují. Stupeň této souvislosti je 0,30.
Graf 8: Spokojenost svědků fyzické šikany, kteří také byli oběťmi (širší kritérium), se vztahy ve třídě - užší kritérium (v %, N = 87) 11,1
8.
38,9
5,9
6.
27,8
29,4
29,4
16,7
23,5
5,5
11,8
ročník 5. 3,2 12,9
45,2
3. 0
47,6
14,3
0%
20%
0
38,7
23,8
40%
60%
14,3
80%
100%
% žáků spokojený/á
spíše spokojený/á
ani nevím
spíše nespokojený/á
nespokojený/á
Počet žáků, kteří uvedli, že ve třídě také byli obětí šikany (širší kritérium), že v ní znají oběť fyzické šikany v rámci užšího kritéria a jsou se vztahy ve třídě spokojení nebo spíše spokojení mezi 5. a 8. ročníkem stoupá. Mezi 5. a 8. ročníkem také klesá počet těch žáků kteří uvedli, že jsou spíše nespokojení nebo nespokojení. Je statisticky významná souvislost mezi spokojeností se vztahy žáků, kteří byli obětí (širší kritérium) a uvádějí, že znají oběť fyzické šikany v rámci užšího kritéria a ročníkem, který navštěvují. Stupeň této souvislosti je 0,29.
Shrnutí
► Ve všech sledovaných ročnících je většina žáků, kteří uvedli, že ve třídě nebyli obětí a znají v ní oběť šikany, se vztahy ve třídě spokojených nebo spíše spokojených. To se týká i fyzické šikany. ► V průběhu základní školní docházky se zvyšuje spokojenost žáků se vztahy v třídním kolektivu, kteří byli někdy obětí šikany a znají ve třídě oběť, která byla šikanována skoro každý den nebo týden. To se týká také případů, kdy popisovaná oběť byla šikanována i fyzicky. V obou případech zde byla zjištěna statisticky významná souvislost.
Graf 9: Spokojenost obětí šikany se vztahy ve třídě - užší kritérium (v %, N = 145)
11,1
8.
37,8
6.
4
5.
7,9
18,4
3.
8,1
19
16
24,4
44
20
28
6,7
8
ročník
0%
20%
31,6
42,1
32,4
32,4
40%
60%
80%
0
8,1
100%
% žáků spokojený/á
spíše spokojený/á
ani nevím
spíše nespokojený/á
nespokojený/á
Počet žáků, kteří uvedli, že byli ve třídě obětí šikany v rámci užšího kritéria a jsou se vztahy ve třídě spokojení nebo spíše spokojení mezi 6. a 8. ročníkem stoupá. Od 5. ročníku také pravidelně klesá počet těch obětí, které uvedly, že jsou spíše nespokojení nebo nespokojení. Nebyla zjištěna statisticky významná souvislost mezi spokojeností obětí šikany a ročníkem, který navštěvují. (Během následných terapeutických intervencí ve třídách bylo zjištěno, že nejvíce obětí intenzivní šikany chybělo při administraci dotazníků v 8. ročnících.)
Shrnutí výsledků výzkumu
► V průběhu základní školní docházky se až do 6. ročníku zvyšuje počet žáků, kteří jsou ve třídě obětí šikany a nikdo jim ani na chvíli nepomohl. nepomohl. Poté je jejich počet na stejné úrovni. ► V průběhu základní školní docházky se až do 6. ročníku zvyšuje počet obětí šikany, kterým nikdo nepomohl vůči těm, kterým bylo pomoženo. pomoženo. Poté je jejich počet na konstantní úrovni. ► Účinnost pomoci, která byla poskytnuta obětem šikany se až do 6. ročníku snižuje a poté se v 8. ročníku mírně zvýší. Stále je však nižší než na 1. stupni základní školy. ► Ve všech sledovaných ročnících je většina žáků, kteří uvedli, že ve třídě nebyli obětí a znají v ní oběť šikany, se vztahy ve třídě spokojených nebo spíše spokojených. To se týká i fyzické šikany. ► V průběhu základní školní docházky se zvyšuje spokojenost žáků se vztahy v třídním kolektivu, kteří byli někdy obětí šikany a znají ve třídě oběť, která byla šikanována skoro každý den nebo týden. To se týká také případů, kdy popisovaná oběť byla šikanována i fyzicky. V obou případech zde byla zjištěna statisticky významná souvislost. ► Mezi 6. a 8. ročníkem stoupá počet obětí šikany, které uvádějí, že jsou se vztahy v třídním kolektivu spokojené, nebo spíše spokojené. spokojené.
Možná interpretace výsledků výzkumu Modelem společnosti je především třídní kolektiv (vztahy se spolužáky jsou horizontální, dítě si spolužáky nevybralo, mají různé zájmy a hodnoty, normálně by s mnohými z nich nebylo a nyní s nimi musí strávit velmi mnoho času a nějak s nimi vyjít, dospělí už proti agresi hned nezasáhnou jak tomu bylo na pískovišti v 5 letech). Hodnoty převzaté z rodiny (většina rodičů snad učí děti, že nemají druhým ubližovat, že si mají pomáhat atd.) zde testuje s realitou – je pragmatik. Především zde se dítě učí vlastní praxí životu ve společnosti. společnosti. Učí se žáci ve školách necitlivosti a toleranci vůči šikaně? Jejich „spokojenost“ zde pravděpodobně vyjadřuje, nakolik násilí a šikanu považují za samozřejmou. Většina svědků šikany, kteří sami nebyli oběťmi, je se vztahy ve třídě ve všech sledovaných ročnících spokojených nebo spíše spokojených spokojených.. To se týká i fyzických šikan. Svědci intenzivních šikan, kteří sami někdy byli obětí, se v průběhu školní docházky stávají se vztahy ve třídě stále spokojenější - stále ji považují za samozřejmější. samozřejmější. To se týká i fyzických šikan. Tím může docházet k narušení jejich emočního a morálního vývoje. vývoje. Oběti šikany se mezi 6. a 8. ročníkem stávají také „spokojenější“ - tedy necitlivějšími. necitlivějšími. Zřejmě se oddělují od svých emocí v důsledku jednání okolí vůči nim, které pravděpodobně stále více považují za nezměnitelný stav. Jsou poškozováni primárně násilím vůči nim a sekundárně zvyšující se netečností ostatních žáků ve třídě (společnosti) (společnosti).. Agresoři vidí, že třídní kolektiv (společnost) je vůči jejich jednání stále tolerantnější a méně ochotný jim v agresi zabránit - tím může docházet k narušení jejich morálního vývoje a ke zvýšení rizika násilné kriminality. kriminality.
Etika výzkumu šikanování
Ve všech třídních kolektivech, ve kterých některý z obětí čí svědků vypoví, že zde dochází k šikanování musí následovat profesionální terapeutická intervence. intervence. Realizace intervencí ve třídách musí být domluvena před sběrem výzkumných dat. dat. Pokud škola s následnými intervencemi nesouhlasí, je realizace výzkumu neetická. Pokud tato intervence chybí chybí,, tak dochází k poškození žáků ve třídě realizátorem studie - oběti jsou takto sekundárně poškozeny netečností realizátora (autority nejsou ochotny mě pomoci), agresoři mohou ztratit další zábrany z důvodu dojmu beztrestnosti a zajímavosti jejich jednání (autority nejsou schopny agresi zabránit a je pro ně zajímavá). Pouhé předání výsledků škole je z etického hlediska nedostatečné – výsledky mohou poukazovat na to, že škola není schopna sama případy šikanování efektivně řešit a je zde nutná profesionální intervence.
