6 Bùh Brahma Allah KØES ANSTVÍ

$

Bùh – Brahma – Allah

KØESANSTVÍ Slova Ježíše Krista „Moje království není z tohoto svìta“ nám jasnì dokazují, že celá naše víra se opírá o skuteènost, že za tímto svìtem, který známe, za hvìzdami a planetami, za oblastmi hmotnými, prostorovými a èasovými existuje i jiný svìt. Skuteèný svìt, svìt vìèný, svìt boží a svìt andìlù, svìt z nìhož nᚠsvìt a všechny svìty vznikají. Nemùžeme ho vidìt, nemùžeme ho nakreslit. K našemu zraku nikdy nepronikl jediný paprsek z tìchto míst. Vìøíme však, že od vìènosti existuje a Ježíš, který odtud pøišel, nám o nìm leccos vyprávìl. Ježíš pøišel na naši Zem z vìènosti. Byl vychovávaný v Izraeli. Vychovával ho snoubenec Panny Marie a pozdìji jeho tzv. pìstoun Josef. Panna Marie, matka Ježíšova, odpovídá andìlovi ještì tehdy, když netuší, že je už tìhotná: „Ale já muže nepoznám.“ Andìl odpovídá Marii: „Moc Nejvyššího tì zastíní a Duch Boží sestoupí na tebe.“ To byla odpovìï na otázku Panny Marie. „Moc Nejvyššího,“ øíká andìl a nejvýše stojí Bùh. Øecký filozof Herakleitos (540 – 475 pø. n. l.) øíká: „Logos je Bùh a Bùh je inteligentní, vìèný, suverénní, protože nezávisí na bozích. Je podstatou všech vìcí, nìco, jako univerzální rozum.“ Spinoza vìøil v Boha, který se projevuje v zákonité harmonii kosmické existence. Filón chápal Boha jako transcendentního stvoøitele a nekoneènì vzdáleného od viditelného svìta. Je to jakási lidskému rozumu nepochopitelná síla, neosobní, netìlesná. Protože každá hmota pøedstavuje urèité „zlo“, kontakt Nejvyššího se životem se mùže uskuteèòovat jen prostøednictvím zprostøedkovatele a tím je logos. Logos je Slovo Boha, emanace jeho Ducha, nástroj formování a usmìròování materiálního svìta. Je to rozum a pravzor všech vìcí. Logos vládne svìtu podobnì, jako duše vládne lidskému tìlu. Hinduisté tvrdí, že pøestože se Bùh projevuje v nespoèetných podobách, je jediný a nesrovnatelný. Nìkdy sestupuje mezi nás osobnì a nìkdy posílá svého pøedstavitele, jako napøíklad syna, služebníka, nebo pøijde v skryté podobì. Bùh ovládá všechno živé v celém vesmíru. Bùh je nejvyšší inteligencí, prapøíèinou všech vìcí – neexistuje následek bez pøíèiny. Bùh je vìèný, nekoneèný, stálý, nehmotný, jediný, Všemohoucí

aneb Pamatuj na smrt!

%

a nanejvýš spravedlivý. Bùh je trojjediný – Bùh Otec, Bùh Syn a Bùh Duch svatý. Syn po pravici a Duch svatý po levici. Samozøejmì, pravici a levici máme chápat jako obraz blízkosti Syna a Ducha, a ne doslovnì. Bùh je mimo naše schopnosti a chápání. Je všemohoucí a všeobsáhlý. U nìho není rozdìlení na mužské a ženské, protože On je všechno ve všem. Celá pøíroda jasnì hovoøí, všechno, co kolem sebe vidíme, vydává svìdectví, že Bùh existuje. Boha není možné dosáhnout rozumem, jen vírou, která pošle rozum spát. Bùh je pro nás, lidi, nepochopitelný, všudypøítomný, bez prostoru a vìèný, bez èasu. Bùh je vyòatí z èasových mezí a svrchovanost nad všemi èasovými rozmìry. Podle Kabaly je bùh nejvyšší a pravá emanace, tedy nejvyšší Koruna – Kéter. Spoèívá v pravdì a inteligenci. Je nejvyšší dobrotou a spravedlivostí, ideál soumìrnosti a harmonické krásy. V Nìm je vítìzný pohyb, hmotný princip, vìèný klid, schopnost vývoje, princip síly. Jeho vùle je vìèné tvoøení a jeho øíše je nekoneèno. Bùh je pramenem života a tvùrcem univerza. Èlovìk pochází od Boha a k Bohu se vrací. Bùh je v nejhlubším smyslu slova a v nejvyšším významu látkou a formou vesmíru, nebo bez nìho nic nemùže existovat, protože jeho podstata je základnou podstatou všech vìcí. Bùh je nejvyšší dobro. Je ten, koho žádný smrtelník nevidìl. Islám øíká: „Není na nebesích ani na zemi nic, co by mohlo oslabit Boha, a On je vìru Všemohoucí a Všemocný.“ Hospodin v Starém zákonu vyøkl o sobì tato slova: „Jsem, který Jsem.“ „Já jsem svìtlo svìta,“ hovoøí Ježíš. A já øíkám, že èlovìk od Boha pøišel, k Bohu jde a Bohu se bude zodpovídat. Vedle všech tìchto názorù a myšlenek o Bohu velmi jednoduše a výstižnì hovoøí evangelista Jan, uèedník, kterého Ježíš miloval. Je to známý výrok Nového zákona z První knihy Evangelia sv. Jana: „Na poèátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Bùh byl to Slovo.“ Slovo je Logos a Logos je Bùh. Pøi rozhovoru s Filipem, apoštolem Ježíšovým, padla otázka: „Pane, ukaž nám Otce.“ Tedy Boha. Vidíme, že už tehdy lidé byli zvìdaví, a dokonce i apoštolové, kteøí žili v blízkosti, bezprostøednì u Ježíše, si neumìli vysvìtli, jakou podobu má Bùh. Ježíš jim dal odpovìï: „Kdo mne vidìl, vidìl i Otce.“ Èlovìk už asi nikdy neuvidí takového èlovìka, jakým byl Ježíš.

&

Bùh – Brahma – Allah

Takový èlovìk se už asi nikdy nenarodí. Pro nás lidi je Ježíš nedosažitelný ideál, mùžeme se mu pøiblížit, ale to, co dokázal on, to nikdo z lidí nedokáže. Bùh je nejvyšší inteligencí, prapøíèinou všech vìcí. Bùh je vìèný, stálý, nehmotný, jediný, všemohoucí, spravedlivý a dobrý. Definovat Boha je pro èlovìka velmi tìžké, protože lidský jazyk je chudobný na výrazy a Bùh je pro lidi nìco, co pøesahuje inteligenèní úroveò lidstva. Kdyby k Vám nìkdo pøišel s pøáním: „Ukaž mi Boha,“ odpovìzte mu: „Podívej se na slunce.“ Pøi pohledu na slunce sklopí zrak. „No vidí,“ povìzte mu, „na slunce se podívat nemùžeš a Boha bys chtìl vidìt.“ V první øadì je tøeba milovat bližního svého, protože když nemiluješ svého bližního, kterého vidíš, jak mùžeš milovat Boha, kterého nevidíš? „Miluj a dìlej, co chceš,“ øíká sv. Augustin. Na svìte je víc než jedna miliarda køesanù a jejich svatou knihou je Bible. Bible je úžasná kniha, proto se také nazývá „Kniha knih“. Vypráví nám o stvoøení svìta, naší Zemì a prvních lidech na ní. Vypráví o høíchu (Kain a Ábel). Vypráví o potopì na zemi a o zkáze lidí. Prvním zachráncem lidí byl Noe a jeho rodina (øíká se, že Noe byl též mimozemského pùvodu, podobnì jako Henoch a Ježíš), kteøí se zachránili v arše po upozornìní Boha, že pøijde potopa. Noe naslouchal hlasu Boha, a proto se zachránil. Dále nám Bible vypráví o Babylonské vìži a my víme, jak to dopadlo. Až do dnešních dní se lidé nemohou dohovoøit jednou svìtovou øeèí, ale mají jich nespoèetnì mnoho v rùzných koutech celé zemì. V Bibli se mùžeme doèíst o Abrahamovi a jeho jediném synovi Izákovi. O Lotovì ženì, Sodomì a Gomoøe, o nichž se øíká, že byly znièeny sopeèným, atomovým nebo nukleárním výbuchem? Pøekrásnì je v Bibli popsán pøíbìh Josefa a jeho bratrù. Je zajímavé, že tento pøíbìh se uvádí i v Koránu. V nejt잚ích dobách Izraelitù se na scénì objevuje Mojžíš, jehož najde faraónova dcera náhodnì v košíku, jak plave po Nilu. Zachrání ho a dá ho vychovat kojné, která je shodou okolností právì jeho matka (podrobnìji se

aneb Pamatuj na smrt!

'

o tom mùžete doèíst v Starém zákonu, kniha Exodus). Mojžíš zachraòuje Izraelity z otroctví a pøivede je po strastiplné cestì a za pomoci Hospodina do zaslíbené zemì. Krásný je i pøíbìh Samsona, jeho zázraèné síly, která se ukrývala ve vlasech. Neménì krásný je pøíbìh o souboji mezi Davidem a Goliášem, v nìmž vítìzí mnohem slabší, ale šikovnìjší a moudøejší pastýø David (pozdìji izraelský král). Období prorokù a jejich proroctví je též plné neuvìøitelných a poutavých pøíbìhù. Tak napøíklad je tu popsána nesmírná moudrost Šalamouna, krále Izraele. Je tu Eliáš, který byl vzat do nebe (tu jde též o mimozemský zásah). Proroctví Izaiášovo a Jeremiášovo, která jsou velmi dùležitá v otázce Ježíše Krista. Pøíbìhy Jonáše, který byl tøi dny v bøichu velryby, podobnì jako Ježíš tøi dni v hrobu a po tøech dnech vstal z mrtvých. V Bibli se nacházejí i žalmy, pøekrásné básnì Šalamounovy a Davidovy. Dále jsou to pøísloví, která jsou v mnohých smìrech velmi pouèná a dùležitá pro život èlovìka. A samozøejmì jsou tu evangelia, která jsou vrcholem Bible. Evangelia, která popisují život Ježíše Krista. Po jeho úèinkování na této zemi napsali ještì evangelisté a apoštolové Skutky apoštolù a listy svým církvím v okolí, kde žili. Na konci Bible je uvedeno Janovo zjevení, které hovoøí o skonèení svìta, jež nazýváme apokalypsa.



Bùh – Brahma – Allah

ADAM A EVA Høích Zlo, které pochází od ïábla, satana èerta, Lucifera... Proè je na svìtì zlo, høích, války, zloèiny, nepøátelství, neshody? Kdo je to vlastnì ïábel? Ježíš ho nazývá „lháøem“. A skuteènì. Ïábel má mezi lidmi zpùsobit lžemi to, aby konali skutky, které èlovìka a svìt pøivedou ke zkáze. Èlovìk se dá oklamat a døíve nebo pozdìji vynajde nìco, co zpùsobí zkázu všem (modleme se, aby tomu tak nebylo). Èlovìk už vynašel atomovou zbraò. Kdyby vypukla atomová válka, byla by pøíèinou nepøedstavitelné zkázy lidstva. Ïábel pokouší lidi, aby holdovali alkoholu, drogám, sexu, hazardním hrám, které zpùsobují neštìstí a smrt lidí. Nabádá lidi ke krádežím vìcí a penìz. Namlouvá lidem, že život po smrti neexistuje. Nabádá lidi k nenávisti k Písmu svatému a k existenci Boha. Èlovìk, který je ovládán ïáblem, má mnoho materiálního bohatství a chce mít ještì víc. Jeho žádostivost po penìzích nepozná hranice, obchoduje naèerno a nezákonnì. Když budete chtít s takovým èlovìkem soupeøit, stanete se jeho nepøítelem. Proto jsou na svìtì neshody, války a nepøátelství. Ïábel øíká: „Nevìøte v Boha! Pryè s Bohem! Bùh je mrtvý!“ Ježíš však øíká: „Nevìøte ïáblovi, je to otec lží.“ Tak jako ryby, které jsou chyceny v síti, tak ani ïábel nemùže uniknout spravedlnosti Boží. Na poèátku nebylo ani høíchu, ani zla. Ptáte se, kdy na poèátku? O tom hovoøí kniha proroka Ezechiela v Starém zákonu. Prorok popisuje Satana jako cheruba – Lucifera, tedy Svìtlonose. Je tedy duchovní bytostí. Bùh ho stvoøil jako dokonalou bytost. Jako ochránce mìl za úlohu chránit Boží èest, dobré jméno Boží, jeho majestát. Tento cherub žil nejblíže Bohu. Pro svoji úlohu byl mimoøádnì obdaøen. Byl krásný, moudrý, hudebnì nadaný. Z toho vyplývá, že pøedtím ve vesmíru nebyl znám høích ani zlo. Soulad a klid v nebi byly náhle narušeny. Pøišel zvláštní okamžik. V Satanovì mysli vznikla cizí myšlenka, zaèal Bohu závidìt jeho postavení. Na zaèátku všeho kladného a záporného je vždy myšlenka. A prorok Izaiᚠpokraèuje. Lucifer si øekl: vyvýším svùj trùn nad hvìzdy živého Boha, budu rovný Nejvyššímu. Lucifera posedla závist. Závist, která je nejvìtším zlem i na tomto svìtì. Celá tøetina

aneb Pamatuj na smrt!



andìlù se pøipojila k Luciferovi do odboje proti Bohu. Bible hovoøí o velkém boji. V tom boji vítìzí Bùh, který svrhne Lucifera z nebe do omezeného prostoru, v našem pøípadì na Zem. Když Lucifer uvidìl, jaký nádherný svìt stvoøil Bùh a v nìm šastného èlovìka, v jeho mysli se zrodil ïábelský plán. Když nebudu vládnout ve vesmíru, budu vládnout aspoò nad Zemí (jsou to jen podobenství, nebo se to tak, jak popisují proroci, skuteènì stalo?). A tak øekl Evì: „Jez!“ A ona jedla a dala i Adamovi. Ale co mìli jíst? Bible hovoøí o zahradì, ráji, Edenu a stromu uprostøed, ale ne o stromu ovocném, ale o stromu poznání dobra a zla. Adam a Eva tehdy ještì nepoznali zlo a Bùh je zkoušel. Øíkal jim, aby vyèkali èasu, a budou moci jíst i ze stromu. Ale Eva byla nedoèkavá a neodolala ïáblovu pokušení. To, co zažil Lucifer sám, chtìl udìlat i lidem. Chtìl, aby i èlovìk byl svržen a potrestán jako on. V Bibli popsané pokušení v ráji ukazuje úèinek pùsobení Luciferova principu. Obraznì se tam znázoròuje, jak se Lucifer snaží pomocí pokušení vyzkoušet sílu nebo odolnost lidského páru, aby ho pøi nejnepatrnìjším zakolísání ihned nemilosrdnì srazil na cestu znièení. Kdyby Adam a Eva poslechli hlas Boha, a ne hlas Satana, pravdìpodobnì by poznali tajemství vesmíru. Co to bylo za „jablok“, jež ochutnali? Co to bylo za zvláštní „strom poznání“? Strom znamená expanzi vesmíru s mnoha vìtvemi, které pøedstavují rùzné hvìzdné soustavy. Jinými slovy strom, který symbolizuje hmotný svìt, je odrazem skuteèného stromu duchovního svìta. Tento strom je dokonalým odrazem skuteèného stromu. Na jeho spodních vìtvích žijí rùzní tvorové, jako lidé, zvíøata a nižší formy života. Na horních vìtvích žijí duchové, nebeští andìlé a mnoho jiných vyšších forem duchovního života. Planeta Zem se pokládá za pole èinnosti. I Kabala hovoøí o stromu, který se skládá z deseti èástí. Nevíme, proè vlastnì Bùh zakázal, aby Eva a Adam jedli ze stromu poznání dobra a zla. V první kapitole Genesis se píše: „Ploïte se a množte a zaplòte zem.“ Tedy pohlavní styk mìli povolený už pøed pádem do høíchu. Co potom jedli? Urèitì ne ovoce, jak je to zvýraznìno na mnohých obrazech, freskách a v knihách. Víme, že neposlechli hlas Boha, ale poslechli hlas Satana. Pro