5.KOLO Ahoj holky a kluci, Tak nám soutěž nenápadně a plíživě vstupuje do své druhé poloviny, děkujeme všem, kteří nám popřáli do nového roku a jsme moc rádi, když se od řady z vás dozvídáme, že je zadané úkoly bavily a že jim pomohly poznat zase kus něčeho nového – fyzikální a přírodní zákonitosti, své okolí apod. Doufáme, že podobně na vás zapůsobí i úkoly tohoto 5.kola. Přejeme vám (i nám), abyste si mezi nabízenými našli alespoň jeden úkol, který vás více osloví, který vás bude zajímat natolik, že se do jeho řešení vrhnete naplno. Bude vás to stát čas a síly, ale myslíme si, že to oboje bude investováno rozumně. Držíme vám palce Katka a Honza
1.úkol – zabijácké sloupy Naše krajina je již řadu desetiletí rozčleněna řadou liniových staveb, které nám, lidem, mají usnadňovat život, jako jsou např. silnice a dálnice, ropovody, plynovody a teplovody, elektrické a telefonní kabely. Moc nám ale nedochází, že ta naše krajina není zcela a jenom naše. Osidluje ji spousta dalších tvorů, kteří z našich výmyslů rozhodně nepláčou štěstím, spíše naopak. Umíme jim hodně komplikovat život a v řadě případů jim dokonce život bereme. Jedním z velkých zabijáků jsou rozvody elektrického proudu –neviditelné dráty nad údolími řek mají na svědomí mnoho uškrcených, polámaných a popálených ptáků, podobně se chovají i jejich nosné sloupy. O některých z nich se dokonce říká, že jsou přímo zabijácké, mají na svědomí ročně prý až několik desítek tisíc ze zhruba 40 druhů ptáků. a) Kteří ptáci jsou el.sloupy nejvíce ohroženi, proč a čím ? b) Které sloupy patří mezi nejnebezpečnější, zkuste při vycházce v okolí obce, zjistit, zda se tam vyskytují – můžete je nafotit, nakreslit do mapy apod. c) Jak se tato situace řeší ? Zkuste vymyslet různá řešení, některé z nich třeba i vymodelujte a nafoťte.
Řešení: a) Dnešní odhady podložené terénním mapováním vlivu venkovního elektrického vedení na ptačí populace se do počtu usmrcených ptáků pohybují okolo několika desítek tisíc ročně. Ve většině případech jde o středně velké a velké druhy ptáků – dravci, sovy, volavky, čápi – dosud bylo postiženo více než 40 druhů ptáků. b) Jedná se převážně o ekologicky nevhodné konstrukce konzolí 22 - 35 kV v důsledku přeskoku elektrického oblouku - jde hlavně o zařízení trafostanic a sloupů s rovinnými prvky s podpěrnými izolátory. c) Jedna z možností, jak zabránit popálení ptáků na sloupech VN, je použití zcela bezpečných typů sloupů, tzv. "Delta" s plastovým doplňkem (doplněk je nutný, jinak se tento typ sloupu také stává nebezpečným), nebo typ "Pařát", na který si již ptáci nesednou. Jejich zavádění však trvá neskutečně dlouho a živá příroda trpí dále. Zavedení těchto opatření je v kompetenci ČEZu. Další možnost jsou plastové ochrany, které se upevní na horní stranu sloupu VN mezi dráty, tj. právě do míst, kam ptáci nejpohodlněji dosednou. Vedle plastových hřebenů a různě tvarovaných plastových krytů konstrukce existují tzv. hrazdičky, které nabídnou ptáku pohodlné dosednutí, aniž by došlo ke Lupínci – ZŠ Olbramovice kontaktu s vodiči. Zjistilo se však, že ani hrazdičky zcela
nezabrání zasažení velkého druhu ptáka elektrickým proudem. Plastové zábrany po porušení stability mrazem a vodou upadávají a polozavěšeny hyzdí okolí. Zavedení těchto opatření je v kompetenci ČEZu. Vedení VN izolovaným kabelem eliminuje riziko popálení. O tomto opatření opětrozhodnou rozvodné závody. Dostupnější opatření je instalace loveckých (posedových) stanovišť pro dravce a sovy. Na rozlehlých lánech polí berličky usnadní dravcům a sovám lov hlodavců. Berličky jsou dřevěné tyče ve tvaru písmene T (k výrobě je možné použít např. nové či použité střešní latě či krajnice z pořezu kulatin) o výšce 100-250 cm zaražené do země. Čím vyšší berlička je, tím lepší mají dravci a sovy rozhled. Na horním konci tyče je nutno přibít nebo přišroubovat dřevěné bidýlko o průměru 2-2,5 cm a délce min. 20 cm tak, aby vyhovovalo ptákům z hlediska velikosti jejich pařátů. Berličky se rozmisťují rovnoměrně po pozemku. Umisťuje se jich maximálně 5 na hektar, některé Drozdíci – ZŠ Drozdov zdroje uvádějí až 10 berliček/ha (http://www.myslivost.cz ). Umístění samozřejmě musí proběhnout po konzultaci s místním zemědělcem a mysliveckým sdružením. Na výrobu berliček mohou dokonce myslivecká sdružení žádat o dotaci ministerstva zemědělství (40,Kč/berlička). Žádosti se podávají do konce května na příslušný krajský úřad. Přirozenou, leč dlouhodobou cestou je zvýšení podílu rozptýlené zeleně v zemědělské krajině: výsadba remízků, solitérních stromů nebo rozčlenění velkých polí alejemi stromů či větrolamy. I na tato opatření lze získat dotační titul ze státního rozpočtu. Možnosti výsadby stromů můžete konzultovat s místní nevládní organizací zabývající se ochranou přírody (např. Český svaz ochránců přírody). Dinosauři – ŠD při ZŠ Beroun-Závodí Bílí tygři – ZŠ Olbramovice
Zajímavé weby: http://www.csopvlasim.cz/stanice/rady/ptaci.php http://www.sweb.cz/sokol_raroh/mozochr.htm http://press.amic.cz/cs/cez/tiskove-zpravy/zastupci-skupiny-cez-jednali-s-ornitology--o-ochrane-ptactvana-vedenich-vysokeho-napeti/ http://www.myslivost.cz
2.úkol – nejkrásnější strom obce a) Zkuste vypátrat nejkrásnější strom vaší obce a jejího nejbližšího okolí. Krása je trošku subjektivní vlastnost, takže abyste mohli nějaký takový strom vybrat, je třeba mít k dispozici nějakou anketu, ve které se vyjádří pokud možno co nejvíce lidí. Vymyslete ji, realizujte a zpracujte. b) O vybraném stromu zkuste zjistit co nejvíce údajů – druh, stáří, historie, výška, obvod kmene, zdravotní stav, … c) Nafoťte ho nebo nakreslete, udělejte otisk jeho kůry, udělejte s ním rozhovor.
Řešení:
Klouzci – ZŠ Mšeno Bílí tygři – ZŠ Olbramovice
Myšáci – ZŠ Dublovice
Samotáři - Praha
Tyranosauři ŠD při ZŠ Beroun-Závodí
Darebáci – ZŠ Načeradec
Drozdíci – ZŠ Drozdov
Zajímavé weby o památných stromech: http://www.pamatnestromy.cz/ http://www.starestromy.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Pam%C3%A1tn%C3%BD_strom http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=562 http://klikni.idnes.cz/Cestovani-turistika/Kam-na-vylet/Priroda/Pamatne-stromy/index.htm http://www.stromzivota.cz/cestina/zajimavosti/1_1.php
Hvězdy – ZŠ Kosova Hora
Myšáci – ZŠ Dublovice
3.úkol – pokus se zvukem2 V minulém kole jsme se začali zabývat zvukem, vyráběli jste hudební nástroje (a podle došlých informací velice úspěšně), zjišťovali jste rychlost zvuku a její praktické využití. Dnes na to navážeme dalším experimentem. Vyrobte si z kelímků a vlasce či tenkého provázku či pevné nitě kelímkový telefon. Jeho princip jistě někde najdete nebo ho v rámci experimentu vymyslíte. Pokuste se tímto telefonem předávat nějakou zprávu na co nejdelší vzdálenost – nás budou zajímat vaše zážitky, pracovní postupy a výsledky. Pošlete nám i nějakou fotku.
Řešení: Zvukové vlny se přenášejí přes dno kelímku na nit nebo vlasec a odtud putují k příjemci. Podmínkou je, aby byla nit napnuta. Zajímavé weby o zvuku: http://www.hununpa.cz/modules/news/article.php?storyid=316 - telefon http://home.vsb.cz/petr.bernat/texty/varhany/anatomie/pistaly_akustika.htm - šíření zvuku http://www.audiocity.cz/clanek.php?id=68 – základy akustiky
Hýskováčci – ZŠ Hýskov
Lupínci – ZŠ Olbramovice
Koníci – ZŠ Počepice
Crazy Frogs ZŠ Mníšek pod Brdy
4.úkol – Čtverec Když jsme vymýšleli letošní ročník soutěže, měli jsme představu, že zima bude opravdu alespoň trošku zimní a že tedy budeme moci v lednovém a únorovém kole zadávat zimní úkoly. To se týkalo i vašeho čtverce. Teď jste měli zjišťovat kolik sněhu ve čtverci máte a kolik je to vlastně vody, měli jste pozorovat (a odlévat) stopy, které vám zvířata ve čtverci vytvořila nebo které si do sněhu otisknete sami – např. sádrový otisk vaší bosé nohy nebo ruky. Příroda se ale chová jinak. Zda je to vina člověka nebo není, o tom diskutují klimatologové, ekologové i politici a zatím se nemohou shodnout, i když výrazně převládá názor, že za globální oteplování může výrazně i člověk. Náhradní úkol: a) Pozorujte tedy v průběhu celého kola váš čtverec a zkuste zaznamenat všechny změny, kterých si všimnete – stopa po přítomnosti zvířat, případné objevování se jarních květin, pohyb listí, klacků, kamenů, … Jedná se detektivní práci pro pečlivé pozorovatele, změny mohou být často velice nenápadné. Protokol ze svých pozorování nám pak pošlete. b) Pozorujte první projevy jara ve vašem okolí (i mimo čtverec) – já vím, že příroda byla letos hodně zmatená a v prosinci a lednu kvetly stromy a řada květin, ptáci se snažili hnízdit, hmyz létal, …, ale teď už se jaro pomalounku blíží a jeho opravdový nástup by bylo škoda prošvihnout.
Darebáci – ZŠ Načeradec
Drozdíci – ZŠ Drozdov
