FILMOVÁ LEKCE – úroveň ADVANCED
Nízký let / Režie: Jan Šikl / Česká republika / 52 min film je součástí cyklu Soukromé století střihový film, recyklace Anotace lekce: Lekce pojednává o kreativní práci s cizím materiálem, který může být převzatý ze známých anebo i neznámých zdrojů. Konkrétní příklad patří do skupiny střihových kompilací z rodinných filmů. Analyzovaný film Nízký let českého režiséra Jana Šikla je poutavým vyprávěním o životě rodiny armádního letce. Kromě autorského přístupu ke kompilaci, s citlivostí vůči původní výpovědní hodnotě rodinných archivů, snímek ukazuje možnost prostřednictvím soukromých dějin nabídnout jiný pohled na dějiny velké, celospolečenské. Pokročilá verze lekce pojednává i o historických specifikách amatérské rodinné kinematografie. Proč je film vhodný pro rozbor: -‐ obsahuje dobře pojmenovatelné konkrétní příběhy, ale zároveň silné a výrazné „větší“ téma, které je spojuje – je tedy vhodným pro cvičení „formuluj téma, tedy o čem film je“. -‐ koncepčně pracuje s výrazovými prostředky (dramaturgie, komentář, hudba) – je velmi vhodným pro úvahy „jak film promlouvá, jak byl vytvořen“ -‐ reprezentuje jeden z přístupů kompilačního filmu a zároveň vypovídá o podstatné, byť často opomíjené), části kinematografie – rodinném filmu -‐ rozvíjí podstatná společenská témata O filmu Režie: Jan Šikl Scénář: Jan Šikl Kamera: -‐-‐-‐ Střih: Jan Daňhel Hudba: Daniel Němec Synopse Snímek vypráví příběh z 60. a 70. let o vztahu Káti a Franty, který byl špičkovým stíhacím pilotem československé armády. Franta Kátě nesmírně imponoval. Byl nejen přitažlivý muž, ale i cílevědomá a rozhodná osobnost. Proto ochotně tolerovala jeho kariéru stíhacího pilota v československé armádě. S rodinou ho následovala i na odborné stáže do SSSR. Frantův sklon k alkoholu však začíná prohlubovat postupné odcizení a manželství končí v troskách. Kariera pilota končí zanedlouho nešťastnou smrtí Franty.
1
FILMOVÁ LEKCE – úroveň ADVANCED
VÝKLADOVÝ ÚVOD: -‐ představí film, cyklus Soukromé století a režiséra (http://www.ceskatelevize.cz/specialy/soukromestoleti/index-‐en.php) Jan Šikl (narozený v roce 1957) studoval na FAMU obor režie dokumentární tvorby. Po absolvování (v roce 1984) pracoval jako režisér v Krátkém filmu Praha. Během období pěti let vytvořil pět dokumentárních filmů, třináct zakázkových filmů a jedenáct scénářů hrané tvorby pro seriál Dobrodružství kriminalistiky. Od roku 1991 pracuje ve vlastní firmě Pragafilm, kde realizuje své filmy. Natáčí především sociální dokumenty a vzdělávací pořady (vytvořil mnoho dokumentů pro Českou televizi, jako například Kufry do neznáma, Československo 1957, Stále na cestě, Jan -‐ zpověď dítěte, Jiná možnost ad.). Dlouhodobě se věnuje také sběru a archivaci rodinných filmů, z nichž postupně sestavil střihový cyklus Soukromé století. Pro potřeby projektu založil Archiv soukromé filmové historie, kde shromáždil velké množství materiálu (aktuálně stovky hodin). Filmy z cyklu Soukromé století byly uvedeny na řadě mezinárodních festivalů (mj. i v Museum of Modern Art v New Yorku) a získaly řadu filmových cen (např. Cena Pavla Kouteckého, Cena pro nejlepší český dokument MFDF Jihlava, Trilobit, Elsa ad.). Soukromé století je cyklus osmi filmů, který vytvořil český dokumentarista Jan Šikl ve spolupráci s Českou televizí. Jedná se o hodinové střihové dokumenty, které představují dějiny jako intimní lidské příběhy. Zdrojem filmového materiálu pro cyklus Soukromé století se staly amatérské rodinné filmy. K vytvoření cyklu jej inspirovala spolupráce s maďarským tvůrcem Péterem Forgácsem, který již od 80. let 20. století vytváří filmy věnující se historii s využitím archivu soukromých rodinných filmů. Na jeho popud začal Jan Šikl sbírat české rodinné filmy. Projekt Soukromé století následně koprodukovala Česká televize, kde byl hotový cyklus také odvysílán. -‐ pohovoří o práci s cizím materiálem včetně ukázky z jiného filmu Jana Šikla a z filmu Pétera Forgácse) n filmy přebírající cizí materiál ze známých zdrojů (archivy, filmy zpravodajské, dokumentární, hrané) či nezmáných (tzv. found footage) n autor materiály zpracovává montáží, případně doplněním o zvukovou stopu, hudbu, titulky či komentář. Někteří autoři původní materiál manipulují (přebarvování, přetáčení, úprava rychlosti). n historicky i v současnosti různé přístupy k cizímu materiálu: střihové filmy ve funkci aktuality, kompilace jako autorské dílo, angažovanost či ironizace, agitačně-‐ propagandistický rozměr (od 2. světové války), avantgardní koláže, found footage, střihová esej, na pomezí dokumentu a fikce, kompilace z rodinných filmů, kompilace z materiálů nalezených v otevřených zdrojích (internet) n kompilace – nezpochybňuje reprezentační povahu obrazů, které recykluje, i když je mohou reinterpretovat, odkazují k realitě původních obrazů. n koláž – pracuje s hlubší vrstvou významů recyklovaných obrazů, vytvářejí metaforická spojení, problematizují reprezentační povahu použitých obrazů i proces jejich montáže. -‐ rozšíření: rodinný film n není přítomen silný záměr, spíše touha uchovat vzpomínky n filmování v rodinném kruhu nemá vždy za cíl natočit film, je odvislé od kolektivní hry a jeho ospravedlnění je často jen samotný okamžik natáčení n rodinný filmař se k filmu zpravidla nevrací, aby jej sestříhal, ale promítá se tak, jak byl natočen
2
FILMOVÁ LEKCE – úroveň ADVANCED
n neklade si stejné otázky tvůrčí ani finanční či sociální – rodinný filmař stojí mimo sféru kinematografie n funkce stmelit rodinnou skupinu: pohledy směřované do kamery označují kameru a toho, kdo filmuje, za centrum aktivity INTERAKTIVNÍ ČÁST: 1) Téma – širší perspektivy: Jaká témata reprezentují postavy ve filmu a jejich příběh? Jaké rysy dobového života a politického a společenského nastavení můžete z filmu odečíst? například: manželský vztah a faktory, které ovlivňovaly jeho průběh, možnosti studia a pracovního uplatnění v totalitním režimu
-‐ možnosti studia v totalitním režimu – Táňa si jako dcera ruského emigranta nemohla svobodně vybrat, co chce studovat -‐ pracovní uplatnění v totalitním režimu a neexistence svobodného podnikání – Vaškovu otci združstevnili čalounictví, pak se přidal ke komunistické straně, aby měl klid, a tím si mezi lidmi udělal dost nepřátel -‐ omezená možnost dovolených – rodina jezdila na rekreaci do vojenských zotavoven -‐ volnočasová zábava v socialistickém Československu – rodiče věnovali hodně času svým dětem, chodilo se do kina, do divadla, hrála se kanasta (údajně oblíbená karetní hra československých letců), nebo se koukalo na televizi -‐ nedostatečné zásobování obchodů a existence tzv. podpultového zboží – Vaškovi se podařilo sehnat lepší kočárek, rodina si později pořídila televizi -‐ vše prostupující vliv politiky a kariérní úspěch spojen s nutností angažovat se v komunistické straně – Vašek měl znemožněn další kariérní postup, protože nebyl ve straně 2) Ukažte ve filmu sekvenci, která má metaforický potenciál a rozeberte tuto metaforu. Zároveň rozeberte formální prostředky použité v dané sekvenci. ilustrativní ukázky: -‐ 32:31 – 33:40 koukání na odjezd vlaku, který jakoby odvážel konec klidu v manželství, znamená zde nenávratnou změnu, Táni svým způsobem ujíždí vlak v tom smyslu, že nastala první vážná krize v manželství a ona ji nechala být (přešla Vaškovu nevěru a příliš snadno mu odpustila); během této scény dochází ke změně na barevný materiál, scéna není podkreslena hudbou ani zvuky, abychom se plně soustředili na sdělení obrazu a komentáře -‐ 42:28 – 43:06 jízda po lanovce dolů, během které Táňa mluví o srpnové okupaci – s politickou situací v socialistickém Československu to šlo z kopce (stejně tak to začalo jít z kopce i s jejím manželstvím a s Vaškovou kariérou, jak se později dozvídáme); ruční roztřesená kamera snímá černobílý pohled z lanovky, tíživou atmosféru okupace dokresluje hudební doprovod -‐ 45:17 – 46:30 scéna jízdy na ruském kole, kde se mluví o vážné krizi v manželství – kolo se otáčí a jezdí nahoru a dolů, stejně jako se jejich manželství pohybovalo mezi obdobími relativního klidu a vyhrocenými situacemi; Táňa s Péťou na ruském kole vyjíždí nahoru, pak dosahují vrcholu a pomyslného vrcholu dosahuje v jejím vyprávění také Vaškův alkoholismus a žárlivost, cesta dolů je spojena s vyprávěním o domácím násilí, jejich vztah dosahuje pomyslného dna (on ji uhodil, ona jej řízla nožem) a pak se začíná opět točit dokola, nyní bez komentáře, obraz doplněný pouze hudbou
3
FILMOVÁ LEKCE – úroveň ADVANCED
3) Na základě zjevných společných znaků filmů Nízký let a Tatíček a Lili Marlene pojmenujte charakteristiky autorova přístupu k cizímu materiálu. Jeho přístup je založen na chronologickém vyprávění příběhů. V každém filmu vypráví příběh jednoho člověka či jedné rodiny a materiály od různých rodin typicky nekombinuje (výjimkou v celém cyklu Soukromé století je díl Ruské obláčky kouře, který pojednává o komunitě ruských imigrantů). V rámci každého z těchto dvou filmů striktně využívá materiály pouze dané rodiny. Pomocí komentáře, který vychází z vyprávění pamětníků, střihu a hudby konstruuje příběhy. Komentář je zde velmi důležitý, neboť bez něj by konkrétní příběh nebyl divákovi příliš srozumitelný. Zároveň ale komentář není pouze interpretací obrazů. Vyprávění nejde s obrazem nerozlučně ruku v ruce, někdy se s ním rozchází, či dokonce vytváří kontrapunkt. To je dáno tím, že kamera rodinného filmaře byla spjata se zachycováním pozitivních událostí a nejčastějším námětem jsou děti, narozeniny a rodinné sešlosti. Komentář však vypráví komplexní příběh, který obsahuje také negativní motivy, jako jsou nevěra, rozvod, domácí násilí či smrt. Při vytváření filmů režisér se střihačem nehledají ve fragmentárních materiálech pouze příběh, ale také silné emoce a významné zvraty. Komentář je místy výrazně subjektivní a zkreslený tím, jak pamětník vnímal události. Vzniká tak kolážovitá historie z pohledu rodinných událostí. Při práci s materiálem se nesnaží skrývat jeho nedokonalosti. Naopak s různými škrábanci, změnami expozice, prázdnými políčky apod. úmyslně pracuje. Využívá je jako jakási interpunkční znaménka a nechává je, aby filmům dodávaly punc autentičnosti a patinu dob minulých. Zachovává také originální popisky, kterými si rodinní filmaři popisovali své záběry. Hudba je komorní, klidná a vyvolává dojem nostalgie. Nepodkresluje film celou dobu, ale je zde spousta (zdánlivě) tichých míst, kde nechává promlouvat pouze obraz. Hudba je použita jen v určitých vybraných okamžicích, kde především posiluje emoce a často koresponduje s děním na plátně. Na posílení působivosti obrazů se významně podílí také střih. Vedle klasických témat rodinných filmů, jako jsou dětské hry, oslavy, apod. jsou z materiálu vybrány také více netypické obrazy, jakými jsou detaily věcí, přírodní lyrické záběry, inscenované výjevy apod. 4) Komentář ve filmu vychází z autentických svědectví pamětníků, kteří režisérovi komentovali natočený rodinný filmový materiál. Jiný autor pracující rovněž s rodinnými filmy, Péter Forgács, přistupuje k původnímu materiálu volněji. Po zhlédnutí epizody ze série Soukromé Maďarsko pojmenujte rozdíly v přístupu obou autorů. -‐ Šikl používá kontinuální komentář, Forgács spíše sporadické titulky. Šikl identifikuje postavy, které vidíme, Forgács pouze někdy. -‐ Šikl materiál pouze digitalizuje a dál do něj nezasahuje, Forgács jej i vizuálně manipuluje a z jeho filmů více cítit autorské gesto: používá například rychlý střih, zpomalený pohyb (zpomaluje nebo zrychluje záběry – manipuluje s původní rychlostí záběrů), titulky, mezititulky, obarvuje obraz, celkově vizuálně experimentuje. -‐ Rozdíly nacházíme také v hudební dramaturgii. Zatímco Šikl upřednostňuje minimalistické skladby, které korespondují s intimním materiálem rodinných filmů, Forgács často pracuje s reálnými ruchy odkazujícími k bentickým ruchům zobrazovaného. Šikl s ruchy nepracuje, ale film podkresluje zvuky odkazujícími k práci se starým filmovým pásem (šum, praskání apod.). -‐ Šiklovy filmy se liší v důrazu na osobní rovinu, Forgács akcentuje velké dějiny. Klade důraz spíše na historické události, než na soukromá dramata. Jeho snímky se odehrávají vždy kolem podstatné dějinné situace. 5) Vyhledejte v médiích článek o daném filmu (recenzi, kritiku, rozhovor s autorem) a po jejím přečtení uveďte: -‐ podle vás nejzajímavější postřeh o filmu anebo fakt či perspektiva, která vás nenapadla
4
FILMOVÁ LEKCE – úroveň ADVANCED
-‐
skutečnost (nebo úhel pohledu), kterou podle vás autor textu opomněl
například: Private Century, in: The Moving Image: The Journal of the Association of Moving Image Archivists , University of Minnesota Press Vol. 12, No. 1, Spring 2012 -‐ autor Daniel Mauro se kromě technických aspektů zabývá charakteristikami rodinného filmu a jeho narativním potenciálem
Boháčková, Kamila (2007): Naše soukromá století. A2, č. 20 (16.5.2007), roč. 3, s. 1 a 14–15. -‐ autorka textu mluví o projektu Soukromé století jako o historické reality show -‐ rozhovor s Janem Šiklem představuje zejména způsob, jakým s materiály pracoval a jak celý cyklus vytvářel a sestavoval – na rozdíl od Pétera Forgácse neměl k dispozici materiál, který by zachycoval významné historické události, což určilo jeho komorní pohled zevnitř konkrétních rodin; z materiálů vytřídil neustále se opakující témata a snažil se hledat zajímavé a výjimečné záběry a situace; z praktických důvodů nenechal pamětníky, aby sami četli komentáře -‐ autorka rozhovoru dotazovaného nekonfrontuje s tím, co mohl udělat jinak Hoberman, J. (2009): Pictures of You. The Village Voice, č. 11, s. 50. -‐ článek obsahuje zajímavý postřeh, že ačkoli se jedná o životy obyčejný Čechů a navíc z více méně stejné společenské vrstvy (ne každý si mohl dovolit pořídit kameru a pravidelně natáčet), jejich osudy jsou velmi různorodé a bohaté na nejrůznější příběhy a zvraty -‐ autor opomněl představit způsob práce s rodinnými filmy, přístup Jana Šikla a v podstatě jej dává na stejnou úroveň s Péterem Forgácsem, ačkoli jejich nakládání s materiálem rodinných filmů se velmi liší – asi by bylo dobré zdůraznit skutečnost, že i s amatérskými rodinnými filmy se dá nakládat různorodými způsoby Základní literatura: Horníček, Jiří – Szczepanik, Petr (2004): Příběhy a emoce rodinných filmů. Iluminace, č. 3 (55) roč. 16, s. 199–222. Kino Ikon, č. 1, ročník 9, 2005 DO, č 3. Sborník textů o dokumentárním filmu. JSAF, Jihlava: 2005 Leyda, Jay: Films beget Films. A Study of Compilation Film. Hill and Wang, New York 1964 Wees, William C.: Recycled Images. Art and Politics of Found Footage Films. Anthology Film Archives, New York 1993
5
