5.1 Obecný úvod. Kvantifikace 319

Zlom205-468_kap4–6_Sestava 1 12.3.15 10:00 Stránka 317

5. kvantiFikace

obsah 5.1 obecný úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 vyjadřování počtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1 morfologické vyjadřování počtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1.1 Formální asymetrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . i. singulárová kolektiva (Jména hromadná) . . . . . . . . . a. Česká singulárová kolektiva odvozená příponou -í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. singulárová kolektiva s českou příponou -stvo/-tvo a jejich německé protějšky . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. německá singulárová kolektiva s „polopříponami“ -werk a -zeug . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. ostatní singulárová kolektiva . . . . . . . . . . . . . . . . ii. Pluralia tantum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . iii. Plurál jmen látkových . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . iv. Plurálová kolektiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1.2 kvantifikační význam plurálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . i. Jednotlivé materiální objekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. neurčené množství předmětů . . . . . . . . . . . . . . . . b. všechny přítomné předměty . . . . . . . . . . . . . . . . . ii. skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . iii. abstrakta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2 vyjádření počtu kvantifikátory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2.1 Počet určitý: číslovky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . i. Počet jednotlivin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. tvary číslovek základních a s nimi spojovaného substantiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. speciální tvary a funkce číslovek . . . . . . . . . . . . . c. Počet jednotlivin označovaných pluralii tantum . . . ii. Počet druhů a abstraktních jednotlivin: číslovky druhové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Počet druhů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Počet jednotlivých jevů – pouze v češtině . . . . . . iii. Počet pojatý jako souhrn: číslovky souhrnné . . . . . . Kvantifikace

319 321 321 321 322

322

322

323 324 324 325 327 330 330 330 330 331 331 333 333 333

333 338 339

340 340 341 342

317


iv. Pořadí: číslovky řadové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . v. zmnoženost: číslovky násobné . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2.2 Počet přibližný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . i. obecná přibližnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ii. Přibližnost s hodnocením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2.3 Počet neurčitý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . i. substantivní číslovky plurálové (stovky, tisíce lidí) . . . ii. neurčité lexikální kvantifikátory (několik, málo, mnozí, mnoho aj.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. malý neurčitý počet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. neurčitý počet pojímaný jako „nikoli zanedbatelný“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. obecně neurčitý počet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. velký neurčitý počet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2.4 Počet nulový a úplnostní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . i. zájmena nikdo – niemand, žádný – kein(er) . . . . . . . ii. zájmena všichni – alle, každý – jeder . . . . . . . . . . . . iii. zájmena veškerý – sämtliche . . . . . . . . . . . . . . . . . . . iv. zájmena jakýkoli, kterýkoli – jedweder . . . . . . . . . . . v. Česká zájmena kdekdo, kdekterý, kdejaký . . . . . . . . . 5.3 kvantifikace (nepočitatelného) množství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.1 obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.2 morfologické vyjádření množství: plurál jmen látkových a abstraktních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.2.1 substantiva látková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.2.2 substantiva abstraktní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.3 Lexikální kvantifikátory množství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.3.1 množství určité: substantivní kvantifikátory . . . . . . . . . . . 5.3.3.2 množství neurčité . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . i. adverbiální a adjektivní kvantifikátory . . . . . . . . . . ii. substantivní kvantifikátory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.3.3 množství úplné (všechen, veškerý, jakýkoli – aller, jeglicher) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Poukaz na část celku: zlomky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.1 zlomky substantivní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.2 zlomky adjektivní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.2.1 České adjektivní zlomkové výrazy vs. německá kompozita . . 5.4.2.2 německý výraz halb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.3 zlomky adverbiální . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.4 zlomková kompozita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5 kvantifikace vlastnosti a děje při atribuci a predikaci . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5.1 kvantifikace nekomparační . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5.1.1 velká míra přisuzované vlastnosti nebo děje . . . . . . . . . . . 5.5.1.2 největší možná míra vlastnosti přisuzované objektu (entitě) nebo ději . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 318

Kvantifikace

342 342 344 345 346 347 347 349 350

352 358 359 362 362 363 364 365 365 366 366

366 366 367 368 368 369 369 372

373 376 376 377 377 377 378 378 379 379 379

382


‚nanejvýš – höchst/höchstens + základní tvar adjektiva nebo adverbia‘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 382 ii. ‚co (možná) + superlativ adjektiva nebo adverbia‘ vs. ‚möglichst + adjektivum nebo adverbium v pozitivu‘ nebo ‚so + základní tvar adjektiva + wie/als möglich‘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 382 iii. Pouze v němčině: superlativní tvar adverbia . . . . . . . 383 iv. Prostý superlativ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 383 5.5.2 kvantifikace komparační . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 383 5.5.2.1 komparační kvantifikace ve větě jednoduché . . . . . . . . . . 384 i. srovnávání stejné míry vlastnosti různých objektů (entit) nebo dějů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 384 ii. srovnávání nestejné míry vlastnosti různých objektů (entit) nebo dějů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 384 iii. srovnávání nestejné míry vlastnosti téhož objektu (entity) nebo děje v přítomnosti a minulosti . . . . . . . 386 5.5.2.2 komparační kvantifikace souvětná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 386 i.

5.1 Obecný úvod

Jako kvantifikace jsou v této gramatice označeny tři příbuzné jevy: (určitý i neurčitý) počet předmětů a jiných entit, (určité i neurčité) množství látky či abstraktní veličiny a míra vlastnosti nebo děje. Přestože výraz množství se může vztahovat i na množinu jednotlivin (např. množství lidí), tedy i na počet, budeme tohoto výrazu v dalších vý-kladech této kapitoly užívat – z nedostatku jiného termínu – ve smyslu množství látky nebo množství abstraktního jevu, tedy jako termínu, jehož pomocí budeme rozlišovat ‚počet (jednotlivin)‘ od ‚množství (látky či abstraktní veličiny)‘. Jazykovými prostředky kvantifikace jsou v obou jazycích: Prostředky morfologické morfologickými prostředky kvantifikace rozumíme flektivní koncovky substantiv, adjektiv a zájmen (ten velký stůl : ty velké stoly – der große Tisch : die großen Tische). vzhledem k existenci těchto morfologických prostředků kvantifikace se u substantiv, adjektiv a zájmen hovoří o gramatické kategorii čísla.

Prostředky lexikální Lexikální prostředky kvantifikace nazýváme kvantifikátory. kromě tradičních číslovek fungují v obou jazycích jako kvantifikátory i některé výrazy zájmenné, adjektivní a adverbiální, vyjadřující počet určitý nebo neurčitý, a substantivní kvantifikátory množství určitého (sklenice piva – ein Glas Bier), nebo neurčitého (moře lidí). vzhledem k těmto různým druhům kvantifikátorů lze rozlišovat kvantifikaci morfologickou, numerickou, morfologicko-numerickou a kvantifikaci lexikální. v obou jazycích existuje u substantiv morfologická kategorie čísla vztahující se k protikladu jednost : ne-jednost, tj. jeden : více než jeden. Jde o proti-klad souboru tvarů substantiv (a v závislosti na nich i kongruentních tvarů adjektiv a zájmen): Kvantifikace

319


(ten) jeden (velký) kámen : (ty) mnohé/dva, tři … (velké) kameny ein (großer) Stein : die/viele/zwei, drei … (große(n)) Steine

soubor tvarů vztahujících se k pojmu jednosti se nazývá singulár, soubor tvarů vztahujících se k pojmu ‚mnohosti‘ se nazývá plurál. V češtině existuje u většiny typů substantiv několik různých singulárových a několik různých plurálových tvarů téhož substantiva: Singulár: muž, muže, muži, mužem Plurál: muži, mužů, mužům, muže, mužích

V němčině existují obvykle vždy jen dva různé tvary pro každé číslo: Singulár: Mann, Mannes Plurál: Männer, Männern

Nominativ singuláru (nsg) se vzhledem k jeho funkci pokládá za základní tvar substantiva. z něj je v obou jazycích odvozen tvar nominativu plurálu (npl). odvození nominativního tvaru plurálového z tvaru singulárového se v obou jazycích děje obvykle připojením speciální plurálové koncovky. Přitom v obou jazycích někdy dochází k obměně kořene (tj. hláskové alternaci) singulárového tvaru. v obou jazycích, avšak v nestejné míře, je u některých substantiv v nominativu jen jediný tvar pro singulár i plurál. Plurálový tvar bez hláskové alternace:

muž : muži, les : lesy, žena : ženy, město : města Tisch : Tische, Frau : Frauen, Kind : Kinder

Plurálový tvar s hláskovou alternací: Alternace kořenného vokálu v češtině jde přitom obvykle o alternaci dlouhého vokálu ů s krátkým vokálem o, zatímco v němčině alternuje vokál a s ä, o s ö, u s ü (jde o tzv. přehlásky): stůl : stoly, dům : domy, hůl : hole (ale např.: kůl : kůly) Mann : Männer, Wald – Wälder, Stadt : Städte, Sohn : Söhne, Lohn : Löhne, Stuhl : Stühle

pouze v češtině: alternace kořenného konsonantu, např.: žák : žáci, pták : ptáci, ruka : ruce

Singulár a plurál (v nominativu) je totožný tvar: jedna růže : dvě, tři … růže ein Schüler : zwei, drei … Schüler

320

Kvantifikace


většina substantiv v obou jazycích má singulár i plurál. v obou jazycích však existují i četná taková substantiva, jichž se užívá pouze v plurálu (např. prázdniny – die Ferien), i taková, jichž se užívá zpravidla či obvykle pouze v singuláru (mnohá substantiva abstraktní a látková – viz níže). v prvním případě se v tradiční gramatické terminologii užívá termínu pluralia tantum (tantum = pouze), ve druhém termínu singularia tantum.

mezi pluralii tantum a singularii tantum je však podstatný, principiální jazykový rozdíl: zatímco neexistence singuláru u pluralií tantum (např. neexistence tvaru ten nůžek či ta nůžka jako sg. odpovídajícího plurálu ty nůžky) je plně záležitostí jazykového systému a jeho pevných („absolutních“) norem, (ne)užívání plurálu u substantiv abstraktních a látkových je principiálně záležitostí komunikační (ne)potřebnosti daného plurálového tvaru a touto (ne)potřebností podmíněného jazykového úzu.

Jestliže tedy můžeme říci, že pluralia tantum jsou taková substantiva, která v úzu daného jazyka dané doby existují pouze v plurálu, pak singularia tantum budeme spíše charakterizovat tak, že jde o substantiva, která se zpravidla užívají pouze v singuláru a jejichž plurálový tvar, je-li z těch či oněch důvodů použit, působí více či méně neobvykle. např. české slovo vývoj (na rozdíl od německého die Entwicklung) lze označit za singulare tantum, neboť jeho plurál vývoje (na rozdíl od německého die Entwicklungen) se obvykle neužívá. to však neznamená, že v případě té či oné speciální potřeby nelze tohoto českého tvaru použít.

z uvedených důvodů nebudeme v této gramatice pojímat jako zvláštní kategorii ‚singularia tantum‘ veškerá substantiva užívaná zpravidla či obvykle v singuláru, nýbrž pouze ta, jejichž singulárová forma vyjadřuje množství (např. listí) – ta označujeme jako singulárová kolektiva.

Pokud jde o užívání plurálových tvarů u jmen látkových a abstraktních, oba jazyky se tu dosti odlišují. např. zatímco mnohá abstraktní substantiva se v češtině užívají zpravidla v singuláru, v němčině je jejich plurál běžný – viz 5.3.2.

5.2 Vyjadřování počtu

5.2.1 Morfologické vyjadřování počtu 5.2.1.1 Formální asymetrie

k centrálním jevům formální asymetrie v oblasti morfologického vyjadřování počtu patří na jedné straně existence plurálových tvarů vztahujících se na jediný předmět či druh předmětu (jedny brýle) – v tomto případě jde o tzv. pluralia tantum –, na druhé straně existence singulárových tvarů vztahujících se na množný počet jednotlivin představující nějakou jednotu, nějaké souborné množství (např. stádo, listí) – v tomto případě jde o singulárová kolektiva. s těmito asymetrickými jevy pak souvisejí ještě některé další, o nichž pojednáváme níže.

Kvantifikace

321


I. Singulárová kolektiva (Jména hromadná) k singulárovým kolektivům lze v obou jazycích řadit jednak substantiva neodvozená (např. stádo – Herde), jejichž význam souborného množství je dán pouze lexikálně, jednak substantiva odvozená příponami (v obou jazycích, např. lidstvo – Menschheit, pouze v češtině, např. listí) nebo – pouze v němčině – předponou ge-.

A. Česká singulárová kolektiva odvozená příponou -í Jsou to např.: listí, dříví; nádobí, pohoří, křoví, trní; kamení, peří, uhlí. v němčině jim odpovídají buď neodvozená singulárová kolektiva (das Laub, Holz), tvary s předponou ge- (das Geschir, Gebirge, Gebüsch), nebo tvary plurálové (die Steine, Federn, Kohlen): listí kamení peří křoví pohoří

× × × × ×

das Laub die Steine die Federn das Gebüsch das Gebirge

dříví uhlí nádobí trní

× × × ×

das Holz die Kohlen das Geschir das Dornengestrüpp

Pozn.: českému subst. uhlí i v jeho negenerickém významu v německém úzu odpovídá vedle plurálu kohlen také singulár uhlí; plurál je však častější. srov.: Aber mein Kumpel hat nur einen Arm und ist blind. Für den hole ich immer die Kohlen aus dem Keller. (Braunschweiger Zeitung, 24.12.2011) Jeder hat seine Wohnung; Philipp eine etwas feinere und Georg eine beim Südbahnhof, in der man noch Kohle aus dem Keller schleppen muß. (Neue Kronen-Zeitung, 26.02.1995

B. Singulárová kolektiva s českou příponou -stvo/-tvo a jejich německé protějšky 1. Kolektiva označující soubory osob Česká kolektiva s příponou -stvo/-tvo se tvoří obvykle od jmen osob a vyjadřují pak souborné množství lidí dané profese či příslušejících k nějakému kolektivu, nějaké vrstvě apod. v němčině jim často odpovídají substantiva s příponou -schaft, -heit nebo -ung. např.: mužstvo – Mannschaft, členstvo – Mitgliedschaft, příbuzenstvo – Verwandtschaft, úřednictvo – Beamtenschaft, zákaznictvo – Kundschaft, učitelstvo – Lehrerschaft, žactvo – Schülerschaft; lidstvo – Menschheit, křesťanstvo – Christenheit, duchovenstvo – Geistlichkeit; obyvatelstvo – Bevölkerung. Pouze některá z těchto kolektiv jsou v obou jazycích (velmi) běžné výrazy, např. obyvatelstvo – Bevölkerung, lidstvo – Menschheit, příbuzenstvo – Verwandtschaft, mužstvo – Mannschaft.

mnohá z kolektiv daného typu jsou však – a to buď jen v jednom, anebo v obou jazycích – spíše jen příležitostně, ne běžně používaným výrazem. např. substantivum obecenstvo je v češtině běžným výrazem, zatímco jeho německý slovotvorný ekvivalent die Zuschauerschaft je sice použitelný, ale málo obvyklý. namísto něj se obvykle užívá buď výrazu das Publikum, nebo plurálu die Zuschauer nebo die Besucher; podobně zaznamenává duW např. i slovo Schülerschaft, avšak v textech se toto slovo vyskytuje – na rozdíl od českého žactvo – jen řídce; málo obvyklé je také kolektivum Mitgliederschaft – v mPk má zhruba jen 300 dokladů, zatímco plurál Miglieder tu má téměř 800 000 dokladů (!): Das Publikum will im Kino sehen, was das Fernsehen ihm nicht bieten kann. (Spiegel)

322

Kvantifikace


Die Verlegenheit im Stück, bei Zuschauern und bei Kritikern ist nicht gering. Die Hälfte der Besucher guckt, gut ausgeleuchtet, um etwas zu verstehen, ins Textbuch statt auf die Bühne. (Spiegel) Večer, když veškeré důstojnictvo s výjimkou dévéťáka, který debužíroval v kuchyni, opustilo Zelenou Horu, nastal na zámku čilý ruch. (M. Švandrlík) V západních zemích všeobecně, a v Británii zvlášť, je svobodné zednářstvo považováno za organizaci, která může, aspoň potencionálně, svou tajnou činností ohrozit zdraví demokratické společnosti. die Blicke der versammelten Besucherschaft

speciální skupinu českých kolektiv představují substantiva označující vojenské útvary; jim v němčině odpovídají výrazy jiného typu, např.: loďstvo námořnictvo jezdectvo

× × ×

die Flotte die Marine die Kavallerie

letectvo dělostřelectvo

× ×

die Luftwaffe die Artillerie

2. Kolektiva označující soubory živočichů a neživých substancí kolektiva označující soubory živočichů jsou v češtině nečetná: zvířectvo, ptactvo, včelstvo. kolektiva označující soubory neživých entit jsou v češtině např.: vodstvo, horstvo, rostlinstvo, svalstvo. těmto českým kolektivům odpovídá v němčině někdy plurál příslušného substantiva, někdy singulárové kolektivum s předponou ge-, někdy singulár substantiva jiného původu: zvířectvo vodstvo rostlinstvo horstvo ptactvo svalstvo

× × × × × ×

Tiere, Fauna das Gewässer Pflanzenwelt/-reich/-werk, Flora Gebirge, Gebirgskette, Gebirgsmassiv, Gebirgsstock Vögel die Muskulatur

C. Německá singulárová kolektiva s „polopříponami“ -werk a -zeug německá „polopřípona“ -werk je systémově poměrně produktivním slovotvorným prostředkem v tom smyslu, že jím lze v případě potřeby odvodit singulárové kolektivum od mnohých substantiv. německému polosufixu -werk zčásti odpovídá v češtině sufix -í, -oví, méně často sufix -stvo: Nadelwerk Zweigwerk

× ×

jehličí větvoví

Pflanzenwerk Netzwerk

× ×

rostlinstvo síťoví

německá přípona -werk jako prostředek odvozování singulárových kolektiv není však prostředkem běžně užívaným. Lze se s ním setkat spíše v některých textech odborných či literárních. tak v textech t. manna jsme nalezli např. tato kolektiva daného typu: Zweigwerk, Pflanzenwerk, Laubwerk, Bretterwerk, Backwerk, SchmuckKvantifikace

323


werk, Gedankenwerk Polopříponu -zeug mají substantiva: Werkzeug – nářadí a Spielzeug – hračky.

D. Ostatní singulárová kolektiva v obou jazycích existují kromě výše popsaných typů ještě mnohá singulárová kolektiva neodvozená, resp. synchronně nemotivovaná, nebo odvozená jiným (méně produktivním či neproduktivním) způsobem. Jde o kolektiva označující: (a) souborná množství rostlin, plodů nebo zvířat

to obilí – das Getreide, to ovoce – das Obst, ta zelenina – das Gemüse; ten dobytek – das Vieh, to stádo – die Herde, to hejno, ten houf – die Schar, ten roj – der Schwarm

(b) souborná množství lidí nebo součástí sociálních zařízení

lid, národ – das Volk, mládež – die Jugend, dorost – der Nachwuchs, šlechta – der Adel, církev – die Kirche, publikum – das Publikum, policie – Polizei, vláda – Regierung, parlament – Parlament/Bundestag, armáda – Armee

II. Pluralia tantum v obou jazycích existují substantiva, která se vyskytují pouze (nebo převážně) v plurálu. Jejich plurálová forma se přitom vztahuje k pojmu ‚jednosti‘, tj. k jedinému (druhu) předmětu či jediné (nepředmětné) veličině. taková substantiva se nazývají pluralia tantum. oba jazyky se zde zčásti odlišují. mnohá česká pluralia tantum odpovídají v němčině substantivům, která mají oba číselné tvary, tj. plurálový i singulárový. Jde přitom většinou o různé významové skupiny jmen.

1. Česká pluralia tantum Přestože i v němčině existuje několik desítek pluralií tantum (viz níže), nemají mnohá česká plurálová substantiva v němčině obdobu. Pouze v češtině existují substantiva, která nemají singulár, u těchto významových skupin jmen: Názvy částí lidského těla:

ta ústa, záda, prsa, játra × der Mund, der Rücken, die Brust, die Leber

Názvy druhů oděvu:

ty kalhoty, tepláky, trenýrky, šaty, plavky, kalhotky × die Hose, die Trainingshose/Jogginghose, die Boxershorts, das Kleid/der Anzug, die Badehose/der Badeanzug, das Höschen

Názvy pohoří: Tatry

324

× die Tatra

Kvantifikace


Názvy druhů nářadí, nástrojů a jiných předmětů: noviny, hodin(k)y, brýle, nůžky, kleště, vidle, housle, varhany, dveře, vrata, kamna × die Zeitung, die (Armband)Uhr, die Brille, die Schere, die Zange, die Gabel, die Geige, die Orgel, die Tür, das Tor, der Ofen

2. Pluralia tantum v obou jazycích v obou jazycích existují tyto významové skupiny pluralií tantum: Názvy zeměpisné (zejména názvy pohoří a ostrovů)

Alpy – die Alpen, Andy – die Anden, Apeniny – die Apeninnen (v němčině je však běžnější sg. der Apennin), Hebridy – die Hebriden, Karpaty – die Karpaten, Pyreneje – die Pyrenäen (Avšak: Tatry – die Tatra)

Názvy nemocí spalničky – die Masern, neštovice – die Pocken/Blattern, zarděnky – die Röteln

Ostatní prázdniny – die Ferien, alimenty – die Alimente, memoáry – die Memoiren, tropy – die Tropen, trosky – die Trümmer, vnitřnosti – die Eingeweide

3. Názvy svátků Česká substantiva Vánoce, Velikonoce, Hromnice, Dušičky jsou pluralia tantum. naproti tomu jim odpovídající německá substantiva Weihnachten, Ostern, Pfingsten jsou z hlediska kategorie čísla výrazy hybridní: jejich substantivní tvar je plurálový a plurálovou mají také atributivní shodu v pozdravných formulích: fröhliche Ostern, Pfingsten, Weihnachten. Shoda těchto jmen s přísudkem je však v němčině singulárová. srov.: Es ist ja heute Weihnachten. (MPK) Bald steht Weihnachten vor der Tür. (MPK) Morgen ist Ostern. (Bildzeitung)

III. Plurál jmen látkových substantiva látková se – vzhledem ke svému významu – užívají obvykle pouze v singuláru; označuje se jím druh látky (krev, voda, písek atd.). ve speciálních významech se však látková substantiva užívají v obou jazycích i v plurálu vyjadřujícím počet. ten se vztahuje buď na různé druhy dané látky, anebo na jednotlivé „kusy“ dané látky:

1. Plurál druhový v obou jazycích se užívají více či méně běžně, převážně však v odborné mluvě, plurály mnohých látkových jmen, jimiž se hovoří o druzích dané látky: Kvantifikace

325


ocel písek víno cukr

: : : :

oceli písky vína cukry

– – – –

Stahl Sand Wein (der) Zucker

: : : :

Stähle Sande Weine (die) Zucker

vyjadřuje se tak neurčitý počet druhů látky označené daným substantivem. srov.: So werden in Supermärkten „Biolan“-Produkte (wie Öle und Mehle) angeboten. (MM) In Sanden und Kiesen versickert mehr Wasser als in Tonen. Tone halten Schadstoffe besser zurück als die gröberen Sande und Kiese. (MM) Die Früchte enthalten verschiedene Zucker und organische Säuren; (Wikipedia, 2011)

v řadě případů se však v obou jazycích dává přednost explicitnímu způsobu vyjádření, zejména tam, kde se plurál obvykle vztahuje na množství jednotlivin, anebo má-li singulár význam množství (u kolektiv, viz výše): jablko zelenina hmyz

: : :

druhy jablek druhy zeleniny druhy hmyzu

– –

×

Apfelsorten Gemüsesorten Insekten/Insektenarten

v němčině se užívá kompozit, jejichž druhou složku tvoří substantiva Arten (u přírodnin) nebo Sorten (u potravin). srov.: Was hätte man auch anderes von einem mährischen Dickschädel erwarten können, von dem Sohn eines Zimmermanns, der Kommunist war, als es sich noch nicht lohnte, von einem erdgebundenen jungen Mann mit praktischem Verstand, der sich in Apfelsorten und Bodenarten, und Menschen und mitunter auch in sich selbst auskannte? (Zeit – o L. Vaculíkovi) Bei „Biotopia“ auf der Blumenau grünt und blüht es, vielerlei Gemüsesorten ernten die Mitglieder bereits. (MM) bedrohte Tier- oder Pflanzenarten (Spiegel)

někdy je druhový plurál obvyklý pouze v češtině, zatímco v němčině se užívá kompozita: cukr

:

cukry

×

Zuckersorten

2. Plurál „kusový“ v obou jazycích se plurál některých substantiv látkových vztahuje také na nějaký „kus“, popř. jisté ohraničené množství dané látky. ten mívá obvykle jistý předem daný tvar určený množstvím a jeho obalem, resp. „kontejnerem“. oba jazyky se tu mnohdy v jednotlivostech liší. např.: v češtině: (dvě, tři …) másla (= kusy baleného másla prodávaného v obchodech) × zwei, drei Stück Butter

326

Kvantifikace


(dvě, tři …) mléka (= kartony, lahve nebo sáčky s mlékem) × zwei, drei Packungen Milch

v němčině: Gräser

× stébla, trsy trávy

Překvapení turisté doslova skřípali zuby, když jim pokladní v samoobsluhách „zabavovaly“ nejenom lihoviny a vína, ale dokonce třeba i jen jedinou láhev s pivem-desítkou. Korčnoj, ne neprávem přezdívaný Viktor Hrozný, si během souboje s Karpovem vymohl na rozhodčích zákaz konzumace jogurtů pro svého soupeře, neboť se vší vážností věřil, že barvy jogurtů představují tajné taktické signály. Er vernahm um sich das leise Sickern des Wassers, das in die Wurzeln der Gräser und Bäume drang. (T. Mann)

IV. Plurálová kolektiva některé plurály substantiv svým významem kolísají nebo jsou na pomezí mezi významem množného počtu (množství, „kolektivu“ jednotlivin) a (kompaktně pojatým) množstvím. zavádíme pro tuto funkci plurálu termín ‚plurálová kolektiva‘ (analogicky k běžnému termínu ‚kolektiva‘, který se však tradičně vztahuje pouze na singulárové tvary s „kolektivním“ významem, např. lid nebo listí – viz výše).

1. Plurálová kolektiva v němčině Jde např. o tato substantiva: Möbel; Kohlen; Möhren, Erbsen, Linsen; Insekten. v češtině těmto plurálovým tvarům odpovídá tvar singuláru: die schönen Möbel die lästigen Insekten Kohlen holen Magst du Erbsen?

× × × ×

krásný nábytek dotěrný hmyz dojít pro uhlí Máš rád hrách?

(která všechna substantiva tohoto typu v současné němčině existují, nevíme, neboť německé gramatiky o tomto jevu nic neříkají a vlastní výzkum jsme neprováděli.)

zatímco německé plurály těchto substantiv se vztahují na nějaké množství jednotlivých „kousků“, které se vyskytuje pohromadě (např. ‚hromada uhlí ve sklepě‘, ‚hromádka nakrájené mrkve na talíři‘ atd.), a potažmo pak i na jídlo z těchto „kousků“, i když už je kompaktní hmotou (např. plurál Erbsen se vztahuje i na hrachovou kaši), singuláry těchto substantiv se v němčině vztahují obvykle na pojem druhu: Er öffnete die Augen und umfaßte mit einem gierigen und seligen Blick die altfränkischen Möbel des reinlichen kleinen Zimmers. (T. Mann) Als wir hier in Deutschland im Jahre 1980 anfingen, hatten wir bloß ein paar tausend Mark auf einem Konto, und die Möbel holten wir vom Sperrmüll. (Stern)

Kvantifikace

327

5.1 Obecný úvod. Kvantifikace 319

Recommend Documents