5 Metody a nástroje řízení projektů

Aplikace počítačů v provozu vozidel

55

5 Metody a nástroje řízení projektů 5.1 Vývoj nástrojů řízení Projektové řízení se zaměřovalo zejména na unikátní díla a inovace. Nástroje projektového řízení se rozvíjely od jednoduchých pruhových diagramů a nástrojů pro síťovou analýzu až po efektivní integrované nástroje řízení kooperací. Henry L. Gantt (1861 - 1919) byl původně strojním inženýrem. V roce 1901 založil vlastní poradenskou inženýrskou firmu. Požadoval harmonickou spolupráci mezi pracujícími a managementem. Na základě analýzy pracovních postupů v průmyslové výrobě vynalezl známý Ganttův diagram. S vývojem moderních nástrojů byl původně pruhový diagram účelně rozšířen o různé prezentace síťových grafů a hierarchických datových struktur ve formě tabulek. Umožňuje přehledně prezentovat aktuální stav na projektu, kontrahovaný a současný plán, zejména údaje časového rozvrhu, práce, nákladů, financování a zisku na projektu. K aktualizaci a prezentaci závislostí mezi úkoly poskytuje Ganttův diagram síťovou strukturu na volitelné časové stupnici, zejména ke znázornění důležitých termínů, následností úkolů, procesů, dodávek, materiálových a finančních toků. Ganttův diagram je v současné době nejpoužívanější forma prezentace projektových modelů pro plánování a řízení rozsáhlých projektů. Metoda kritické cesty (Critical Path Method - CPM) byla poprvé aplikována v roce 1950. Je založena na síťové analýze a určena pro plánování termínů úkolů a činností. Je to deterministický matematický model, který počítá celkové trvání projektu podle trvání následných úkolů a jejich vztahů. Z celkového trvání projektu pak počítá časové rezervy jednotlivých úkolů a identifikuje, které úkoly jsou kritické. Je to základní metoda pro časové hodnocení plánů a modelů. Technika hodnocení a kontroly programů (Program Evaluation and Review Technique - PERT) Byla aplikována v roce 1958. Využívá metodu kritické cesty CPM a statistických pravděpodobností k výpočtu průměrného trvání jednotlivých úkolů a celého programu. PERT-diagram je síťový uzlově ohodnocený graf, který graficky prezentuje závislosti úkolů. Obvykle se do PERT-diagramu zadávala optimistická, nejpravděpodobnější a pesimistická doba trvání úkolů. Pro výpočet celkového trvání akce se využívá metoda kritické cesty a průměrné trvání jednotlivých úkolů. PERT-diagram je užíván zejména specialisty na síťovou analýzu. Grafická technika hodnocení a posouzení front (Queues Graphical Evaluation and Review Technique Q-GERT) byla navržena v roce 1979 a určena pro simulaci chování systémů nebo procesů, u nichž trvání, tvoření a trvání front, sekvenční, paralelní nebo cyklické řazení může mít deterministický nebo pravděpodobnostní charakter. Tato technika představuje názorné zobecnění uzlově a zároveň hranově ohodnocených síťových grafů. Prezentuje význam využití grafických síťových modelů, u nichž strukturalizace informací a znalostí může sledovat poznávanou fyzikální realitu.

56


5.2 Aplikace teorie grafů Vědeckou disciplinu, kterou nazýváme teorií grafů, tvoří soubor poznatků a metod, které vznikly především při zkoumání praktických úloh a byly později doplněny a zobecněny. Z tohoto hlediska tedy teorie grafů ucelenou teorii netvoří, ale je spíše pouze určitým souhrnem znalostí a pojmů. Důležitou etapou v rozvoji teorie grafů byla etapa spojená s řešením matematických úloh, která vznikly v 19.století v Anglii, např úloha 7 mostů [Berka, 2004]

5.2.1 Základní pojmy Nechť množina U je konečná, neprázdná množina prvků, zvaných uzly (vrcholy), množina H je konečná množina prků zvaných hrany , a F je zobrazení množiny hran H do: a) množiny všech uspořádaných dvojic prvků z U (U x U), pak trojici (U, H, F) nazýváme orientovaný graf (orgraf), b) množiny všech neuspořádaných dvojic z U, pak trojici (U, H, F) nazýváme neorientovaným grafem bez smyček, c) do sjednocení U a množiny všech neuspořádaných dvojic z U, pak trojici (U, H, F) nazýváme neorientovaným grafem. Je-li zobrazení F prosté, pak se jedná o jednoduchý graf. Prostý graf (obyčejný, jednoduchý) je konečný, orientovaný nebo neorientovaný graf bez smyček a bez rovnoběžných hran. Tento typ grafu se pro potřeby síťové analýzy používá nejčastěji, proto se pro jeho označení používá běžné označení graf (bez dalších přívlastků). Ukázka prostého grafu je na obrázku Obr. S.2 a).

a)

b) Obr. 5.1: Prostý graf. a) neorientovaný, b) orientovaný

Geometrický model síťového grafu umožňuje názornou představu o „cestování“ – přesunu - po hranách grafu. Některé přesuny po hranách popisujeme speciálními pojmy, které se využívají v síťové analýze. Pokud h = (u1,u2) je hrana orgrafu, pak uzly u1, u2 jsou krajní uzly (u1 = počáteční, u2 = koncový uzel). Sledem uzlu u0 do ui nazýváme posloupnost (u0,h1,u1, ...hn,un), v níž se střídají uzly a hrany. Otevřený sled je takový sled, ve kterém jsou počáteční a koncový uzel dvěma různými uzly. Cesta je takový sled, ve kterém se neopakuje žádný uzel. Ohodnocený graf je graf, jehož hrany nebo uzly jsou ohodnoceny, pak hovoříme o hranově či uzlově ohodnoceném (definovaném) grafu. Acyklický graf je orientovaný graf, který neobsahuje žádný cyklus ani smyčku.

57


Znázorňování SG Zobrazování grafické – je přehledné, zobrazuje však omezený počet informací. Zobrazování incidenční maticí –maticí sousednosti, zachycující matematicky vztahy sousednosti vrcholů, hran a vrcholů a hran. Nejčastěji, mohou ale zachycovat i sousednost cyklů apod. Pro praktické postupy se používají čtyři druhy incidenčních matic: a) matice sousednosti vrcholů grafu. Prvky této matice jsou u grafu čísla 0 nebo 1 a obecně u multigrafu pak čísla celá. Prvek matice aij je roven počtu hran vedoucích z vrcholu i do vrcholu j grafu (u neorientovaného grafu pouze počtu hran, které spojují vrcholy i a j). Matice je čtvercová, řádky a sloupce odpovídají vrcholům grafu. Pokud je graf neorientovaný, je matice symetrická. b) matice sousednosti hran grafu. V této matici řádky a sloupce odpovídají hranám grafu a každý prvek matice aij je roven počtu vrcholů, které jsou incidentní hranám i a j. c) matice sousednosti vrcholů a hran. V této matici řádky odpovídají vrcholům grafu a sloupce hranám. Prvek matice je roven jedné (nule), když odpovídající vrchol je (není) incidentní odpovídající hraně. d) matice vzdáleností vrcholů grafu. V praxi se velmi často setkáváme s reálnými grafy a sítěmi,jako jsou silniční, železniční, dopravní, energetické aj. V těchto případech pouze topologie grafu je slabou charakteristikou reálné úlohy, a proto do modelu vnášíme další doplnitelné informace. Jednou z těchto informací může být vzdálenost mezi vrcholy. Tuto otázku řešíme tak, že každé hraně grafu přiřadíme ještě číselnou hodnotu (její délku). Pro ilustraci a lepší pochopení výše uvedených pojmů si zobrazme určitý graf a vytvořme jeho incidenční matice. Graf je znázorněn na obrázku Obr. č. S.3

Obr. 5.2: Demonstrační síťový graf.

Tab. 5.1: Incidenční matice vrcholů grafu.

u5

u1

u2

u3

u4

u6

u1

0

0

0

1

1

1

u2

0

0

0

1

1

1

u3

0

0

0

1

1

1

u4

1

1

1

0

0

0

58


u5

1

1

1

0

0

0

u6

1

1

1

0

0

0

Tab. 5.2: Incidenční matice hran grafu.

h1

h2

h3

h4

h5

h6

h7

h8

h9

h1

2

1

1

1

0

0

0

0

1

h2

1

2

1

0

1

0

0

1

0

h3

1

1

2

0

0

1

1

0

0

h4

1

0

0

2

1

1

0

0

1

h5

0

1

0

1

2

1

0

1

0

h6

0

0

1

1

1

2

1

0

0

h7

0

0

1

0

0

1

2

1

1

h8

0

1

0

0

1

0

1

2

1

h9

1

0

0

1

0

0

1

1

2

Tab: 5.3: Incidenční matice vrcholů a hran grafu.

h1

h2

h3

h4

h5

h6

h7

h8

h9

u1

1

1

1

0

0

0

0

0

0

u2

0

0

0

1

1

1

0

0

0

u3

0

0

0

0

0

0

1

1

1

u4

1

0

0

1

0

0

0

0

1

u5

0

1

0

0

1

0

0

1

0

u6

0

0

1

0

0

1

1

0

0

Zobrazování tabulkově – zachycuje další údaje, používá se pro rozsáhlé projekty (cca nad 500 možností). Umožňuje realizací pomocí databázového prostředí. jednotlivé řádky tabulky představují hrany grafu, položky (sloupce) tabulky zachycují označení počátečního a koncového vrcholu. Další sloupce obsahují doplňkové informace, např. ohodnocení hran. Ukázka je v tabulce Tab. 5.4

Síťová analýza Síťová analýza (SA) je název pro metody jejichž základ tvoří teorie grafů a teorie pravděpodobnosti. Možnosti jejího využití: -

výstavba systémů (stavebnictví, informatika)


-

vývoj, výzkum;

-

údržba zařízení;

-

plánování, řízení výroby apod.

59

Základní pojmy ze síťové analýzy Projekt – soubor činností, z nichž se skládá pracovní proces. V síťové analýze se používají procesy s návazností dílčích procesů, kdy činnosti následují v předem stanoveném technologickém a organizačním sledu. Síťový graf (SG) – interpretace modelu projektu. Vyjadřuje závislosti jednotlivých činností procesu. Jeho základní vlastnosti jsou: −

je konečný,

−

souvislý,

−

orientovaný,

−

acyklický,

−

hranově nebo uzlově ohodnocený.

Činnost – je určitá, předem vymezená část projektu. Označujeme ji indexy (i, j): i - index výchozího (bezprostředně předcházejícího) stavu projektu; j - index cílového (bezprostředně následujícího) stavu procesu. Činnost (i, j) nemůže nastat dříve, pokud není dosaženo stavu Ei. Síťové grafy dělíme na hranově definované a uzlově definované podle modelování činnosti hranami či uzly. Síťový graf je možno ohodnotit jedním ze tří způsobů: a)

časově – hodnoty přestavují časové omezení;

b)

zdrojově – hodnoty představují potřebu zdrojů;

c)

nákladově - hodnoty představují náklady

Vstupy činností do uzlu v síťovém grafu je možno rozdělit podle toho, kdy je uzel považován za realizovaný na: a)

disjunktivní vstup – k realizaci uzlu stačí pouze realizace jediné ze vstupujících činností, vylučuje dokončení realizace ostatních činností;

b)

inkluzivní vstup - k realizaci uzlu stačí realizace aspoň jedné činnosti;

c)

konjunktivní vstup – k realizaci uzlu musí být realizovány všechny vstupující činnosti. Realizace proběhne po realizaci poslední vstoupivší činnosti.

Z pohledu výstupu činností z uzlu je uzly možno rozdělit: a)

deterministický výstup – vyvolá zahájení realizace všech činností, které z uzlů vystupují.

b)

stochastický výstup – výstupní činnosti jsou realizovány s podmíněnou pravděpodobností (Σ = 1)

60


5.2.2 Metody síťového (kalendářního) plánování Pro řešení úlohy řízení prací na projektu, kdy musíme zachytit časovou závislost činností mezi počátkem a koncem projektu, byly v letech 1956-1958 vypracovány dvě metody. [BERKA, 2004]. Jednou z nich je metoda kritické cesty (Critical Path Method - zkráceně CPM), která byla poprvé použita společností DuPont Co. a byla dále rozvinuta v pracích firmy Mauchly Associates. Druhou je metoda ocenění a přehodnocení projektu , známá pod názvem PERT ( Project Evaluation and Review Technique), která byla vypracována pro ministerstvo válečného námořnictva USA v souladu s programem výroby ponorek, vybavených raketami Polaris. Charakteristickým rysem těchto metod je zobrazení projektu ve tvaru grafu, přesněji řečeno v souvislosti s body zahájení a ukončení realizace projektu ve tvaru sítě. Síť zobrazuje kauzální (příčinné) vztahy mezi jednotlivými činnostmi - tedy v podstatě topologickou návaznost jednotlivých prací na sebe. Síťové plánování začínáme sestavením seznamu prováděných činností (prací), ohodnocením jejich délky trvání a určením topologických návazností na sebe. K tomu účelu je možné využít podkladů nejrůznějšího typu, například normy apod. Práce zobrazíme jako orientované hrany sítě, orientace těchto hran pak ukazuje průběh jednotlivých činností projektu (viz Obr. 5.3)

Obr. 5.3: Ukázka síťového grafu projektu. Události, které odpovídají počátkům a koncům jednotlivých činností jsou zobrazeny jako uzly sítě. Abychom nemuseli popisovat jednotlivé hrany šipkami, je možné se dohodnout tak, že počáteční vrchol činnosti budeme označovat uzlem s nižším číslem než vrchol koncový. Existují určitá pravidla, která při sestavení sítě musíme respektovat: 1. Žádné dvě práce nemohou být identifikovány se dvěma stejnými událostmi. Počáteční a koncový uzel nesmí být spojený dvěma paralelními činnostmi. V případě, že je to nutné, jedna z činností musí být ukončena vloženým fiktivním uzlem, který je spojen s původním koncovým uzlem fiktivní činností s nulovým hodnocením. 2. Vztahy předcházení a následování musí být zachovány v celé síti.

5.2.3 Metoda CPM - časová analýza hranově definovaného SG Metodu CPM používáme např. v investiční výstavbě, při řízení oprav, ve výrobě, při řízení složitých organizačních projektů, tj. v případech, kdy činnosti lze jednoznačně časově ohodnotit.


61

Metoda SPM (Critical Path Method) pracuje s hranově definovaným SG s konjunktivně deterministickou interpretací uzlů. Předpokladem je rozložení činnosti na několik dílčích činností, mezi nimiž existuje časová návaznost a podmíněnost. Trasa mezi počátečním a koncovým uzlem se nazývá cesta. Cesta je označena jako kritická, pokud představuje nejdelší trasu (jednotlivé činnosti nemají žádné rezervy). Činnosti na této cestě se nazývají kritické činnosti.

Charakteristiky CPM: Na úrovni celého projektu: Tn

vypočtené trvání projektu

Tp

plánované trvání projektu

T0

termín zahájení projektu

Na úrovni činností v síťovém grafu: ti;j

trvání činnosti (i; j)

ZMi;j

nejdříve možný počátek činnosti (i; j)

KMi;j

nejdříve možný konec činnosti (i; j)

ZPi;j

nejpozději přípustný počátek činnosti (i; j)

KPi;j

nejpozději přípustný konec činnosti (i; j)

RCi;j

celková rezerva činnosti (i; j)

RVi;j

volná rezerva činnosti (i; j)

RNi;j

nezávislá rezerva činnosti (i; j)

Na úrovni uzlů síťového grafu: Tj

termín uzlu j

TMj

nejdříve možný termín realizace uzlu j

TPj

nejpozději přípustný termín realizace uzlu j

Rj

rezerva uzlu j

V některých síťových grafech může být kritická cesta určena poměrně jednoduše. V reálných projektech, jako je např. výstavba atomové elektrárny, přehrady apod. to již tak jednoduché není. Takovéto síťové grafy mohou mít i desetitisíce hran. Časovou rezervou činnosti (rezervní dobou) nazýváme takový časový interval, o který můžeme posunout ukončení činnosti nebo činnost prodloužit, aniž by se změnila celková doba dokončení projektu.

5.2.3 Grafické řešení analýzy CPM Grafické znázornění sítě pro analýzu CPM vychází z obrázku Obr. 5.3. V tomto zobrazení hrany jsou popsány označením a ohodnocením. Uzly jsou označeny svým pořadovým číslem a dalšími parametry

62


podle obrázku Obr. 5.4a. Jedná se o hodnotu nejdříve možného termínu realizace uzlu TM, uvedenou v levém dolním poli a hodnotu nejpozději možného termínu realizace uzlu TP uvedenou v pravém dolním poli symbolu uzlu. Pro označení charakteristik činnosti se v grafickém zobrazení používá grafických symbolů podle obrázku Obr. 5.4b.

ZMij

i TMi | TPi

tij

KMij

hij ZPij

a)

KPij

b)

Obr. 5.4: Označení a popis uzlu a hrany v zobrazení CPM. (označení charakteristik odpovídá předchozímu textu) Hledání kritické cesty se provádí ve dvou průchodech v síťovém grafu. Při přímém průchodu sítí získáme nejdříve možné začátky a nejdříve možné konce jednotlivých činností, při zpětném průchodu pak nejpozději přípustné začátky a konce. Pokud vztáhneme relativní čas ke konkrétní časové škále, získáme kalendářní plán provádění jednotlivých činností, a to je účel řešení. Ohodnocení j-tého uzlu při přímém průchodu vzniká podle Dantzigova vztahu, kdy postupujeme od počátečního uzlu k uzlu koncovému:

TM j = max (TM i + t ij )

(5.1)

kde: TMj TMi ti;j

nejdříve možný termín realizace uzlu j nejdříve možný termín realizace počátečních uzlů i činností končících v uzlu j ohodnocení (doba trvání) činností končících v uzlu j

Parametry uzlu TMj je možno stanovit v okamžiku, kdy jsou k dispozici hodnoty KMi;j všech vstupujících činností do uzlu (konjunktivita uzlu). Po vypočtení parametrů uzlu vypočítáváme parametry ZMi;j a KMi;j pro všechny činnosti vycházející z tohoto uzlu. Analogický výpočet provádíme při zpětném průchodu sítí. V tomto případě postupujeme od koncového uzlu k uzlu počátečnímu. Pro koncový uzel k grafu platí:

TPk = TM k

(5.2)

pak pro nejpozději přípustný termín realizace uzlu j TPj platí:

TPj = min (TPk − t j ;k )

(5.3)

kde: TPj TPk tj;k

nejpozději přípustný termín realizace uzlu j nejpozději přípustný termín realizace koncových uzlů k činností začínajících v uzlu j ohodnocení (doba trvání) činností začínajících v uzlu j

Při takto ohodnocených uzlech je možné vyjádřit i jednotlivé rezervy jednotlivých činností.

63

Aplikace počítačů v provozu vozidel Celková rezerva RCi;j činnosti i; j se dá vyjádřit vztahem (5.10)

Volná rezerva RVi;j činnosti i ;j je počet časových jednotek, o které je možné posunout nebo prodloužit činnost tak, aniž by se posunul nejdříve možný začátek všech bezprostředně následujících činností, tj. aniž by byl překročena hodnota TPj konečného uzlu činnosti. Stanoví se podle vztahu (5.11). Volná rezerva vzniká pouze v případě, kdy do některého uzlu ústí ještě alespoň jedna hrana. Nezávislá rezerva RNi;j činnosti i; j je počet časových jednotek, o které lze nejvýše prodloužit nebo posunout začátek činnosti, aniž se změní nejdříve možný začátek všech bezprostředně následujících činností a nejpozději přípustný konec činností, které bezprostředně předcházejí. Stanoví se podle vztahu (5.12). Pro výpočet kritické cesty je podstatná pouze celková rezerva, ostatní rezervy se využívají především při algoritmech přerozdělování a optimalizaci zdrojů na síťových grafech.

Matematická formulace charakteristik CPM: Pro jednotlivé charakteristiky činností a uzlů využíváme následující vztahy: ZMi;j

nejdříve možný počátek činnosti (i,j) ZM1;2 = T0 = 0

pro činnost vycházející z prvého uzlu,

ZMi;j = max(KMh; i)

pro ostatní činnosti, h označuje bezprostředně předcházející činnost

(5.4)

(5.5) KMi;j

nejdříve možný konec činnosti (i,j) KMi;j = ZMi;j + ti;j

KPi;j

pro všechny činnosti

nejpozději přípustný konec činnosti (i,j) KPi;j = Tn = max(KMj;k) pro činnost končící v posledním uzlu k, KPi;j

ZPi;j

= min(ZPj;k)

pro ostatní činnosti pro všechny činnosti

TPj

(5.10)

(5.11)

nezávislá rezerva činnosti (i,j) RNi;j = max(TMj - TPi - ti;j ; 0) = max(max(KMj) – min(ZPi) - ti;j ; 0)

TMj

(5.9)

volná rezerva činnosti (i,j) RVi;j = TMj – TMi – ti;j = max(KMj) - max(KMi) - ti;j

RNi;j

(5.8)

celková rezerva činnosti (i,j) RCi;j = TPj – TMi - ti;j = KPi;j – KM i;j

RVi;j

(5.7)

nejpozději přípustný konec činnosti (i,j) ZPi;j = KPi;j – ti;j

RCi;j

(5.6)

(5.12)

nejdříve možný termín realizace uzlu j TMi = max(KMi)

(5.13)

TMj = max(KMj)

(5.14)

nejpozději možný termín realizace uzlu j TPj = min(ZPi)

(5.15)

TPj = min(ZPj)

(5.16)

64


Příklad řešení metodou CPM Úkolem příkladu je zpracovat analýzu pro provádění oprav ŽKV. Jedná se modelový příklad opravy podvozku hnacího vozidla. Tento projekt je rozdělen ne jednotlivé činnosti, jejichž charakteristické vlastnosti jsou popsány. Ze specifikace zadání vyplývá jako nejvhodnější princip řešení použití síťové analýzy. Opravy vozidel jsou opakující se činností, proto pro analýzu je vhodné použít metodu CPM. Pro realizaci analýzy je nutno zpracovat vstupní informace v podobě hranově ohodnoceného síťového grafu. Informace má podobu tabulky, ve které jsou údaje potřebné pro řešení. Pro metodu CPM jsou to údaje podle tabulky Tab. 5.4.

Tab. 5.4: Vstupní údaje pro metodu CPM. c_hrany

pop_hrany

uz_vych

uz_konc

t_ij

0

Uvolnění závěsů

1

2

1

1

Vývaz dvojkolí

2

3

2

2

Demont. nápr. převodovky

3

5

3

3

Demont. lož. domků

3

4

4

4

Kont. ložisek

4

11

5

5

Kont. náprav

4

10

6

6

Kont. pružnic

6

8

7

7

Měření char. pružnic

8

15

8

8

Vývaz TM

5

9

9

9

Kont. TM

9

10

10

10

Kont. nápr . převodovek

9

13

11

11

Odstrojení brz. výstroje

2

7

12

12

Oprava mech. části brz.

7

12

13

13

Kont. vzd. potrubí

7

17

14

14

Oprava brz. válců

7

16

15

15

Mont. mech. části brzdy

12

17

14

16

Mont. brz. válců

16

17

13

17

Složení náprav a TM

10

13

12

18

Kompletace nápr.převodovek 13

18

11

19

Složení lož. domků

11

14

10

20

Mont. pružnic

15

18

9

21

Mont. lož. domků

14

18

8

22

Závaz dvojkolí

18

19

7

23

Mont. uchycení dvojkolí

19

20

6

24

Zkouška fce brzdy

20

21

5

25

Záběh podvozku

21

22

4

26

Demon. pružnic

3

6

3

65


c_hrany 102

pop_hrany

uz_vych

Složení brz.

uz_konc

17

18

Vysvětlivky záhlaví: c_hrany číslo hrany pop_hrany popis hrany – činnost uz_vych číslo výchozího uzlu hrany

t_ij 2 číslo koncového uzlu hrany doba trvání činnosti hrany

uz_konc t_ij

Grafické zobrazení síťového grafu této analýzy je na obrázku Obr. 5.5. 11

14

19 10

4 5 4

21 8

5 6

10

3 4 1

0 1

2

3

1 2

2 3

9 9 5

9

8 9

17 12 13

10 11

26 3 11 12

18

18 11

22 7

19

23 6

20

24 5

21

25 4

22

20 9 6

6 7

7 12 13 14 15

8

13 14 12

15

7 8

102 2

17 15 14 16 13

16

Obr. 5.5: Síťový graf daného projektu. (horní část popisu činnosti charakterizuje označení činnosti, dolní hodnota popisuje dobu trvání ti;j) Postup stanovení parametrů při přímém průchodu pro několik vybraných uzlů a činností je zobrazen na obrázku Obr. 5.6. Charakteristiky jsou vypočteny následovně: Pro činnost 1 podle (5.7) a (5.6)

ZM 23 = max( KM i 2 ) = max(1) = 1 KM 23 = ZM 23 + t 23 = 1 + 2 = 3 Pro uzel 3 podle (5.13)

TM 3 = max(KM i 3 ) = max(3) = 3 Pro činnost 2 podle (5.2) a (5.6)

ZM 3;5 = max(KM i;3 ) = max(3) = 3 KM 3;5 = ZM 3;5 + t3;5 = 3 + 3 = 6 Pro činnosti 26, 3, 8, 5, 9, 10 postupuje výpočet analogicky. Pro uzly 4, 5, 9 postupujeme podobně. Postup výpočtu pro uzel 10 podle (5.13)

TM 10 = max(KM i ;10 ) = max(10;25) = 25

66


Charakteristiky pro činnost 17 se stanoví podle (5.5) a (5.6)

ZM 10;13 = max(KM i ;10 ) = max(13;25) = 25 KM 10;13 = ZM 10;13 + t10;13 = 25 + 12 = 37 Zpětný průchod se řeší analogicky k průchodu přímému. Postup stanovení parametrů při zpětném průchodu pro několik vybraných uzlů a činností je zobrazen na obrázku Obr. S.22. Postupujeme od koncového uzlu k uzlu počátečnímu (směr postupu je naznačen na obrázku šipkami). 7

5

12

4

7

6

13

5 3

4

7

25 4 7|_

3

12

15

10

10 25|__

25

37

9 1

2

37

17

3

11

18

1 3 3|_

3

5 6|_

9 15|__

13 37|__

3

26 3

3

6 15

2

11

10

6

9

15

8

Obr. 5.6: Postup výpočtu CPM – přímý krok.

Charakteristiky jsou vypočteny následovně: Pro činnost 18 podle vztahu (5.8):

ZP13;18 = KP13; j − t13;18 = 48 − 11 = 37 Pro uzel 13 se stanoví charakteristika TP podle vztahu (5.15):

TP13 = min (ZP13; j ) = min (37 ) = 37

Pro uzel 10 se stanoví charakteristika TP podle vztahu (5.15):

TP10 = min (ZP10; j ) = min (26;15) = 15

Pro činnosti 10, 9, 8, 5, 4, 3, 2, 26, 1 postupuje výpočet analogicky. Pro uzly 9, 5, 4, 3 postupujeme podobně.

26

48

67


7

5

12

4 25

30* 7

6

13

5 3

4

7

25

15

19

4 7 |19

3

12

17

19

25 15

10

37

10 25|25

25

37

9 1

2

3 15

25 37

3 3|3

3

3

3

11

5 6|6

48

18

1 1

37

25

9 15|15

48*

13 37|37

6

26 3

21

3

6

24*

15

2 3

11

26

10

6 26 6

9

37

15

8 6

15

Obr. 5.7: Postup výpočtu CPM – zpětný krok. Označené uzly a činnosti jsou součástí kritické cesty Hodnoty označené * jsou vypočteny ze zbylé části SG V dalším kroku pro všechny činnosti stanovíme jednotlivé rezervy podle vztahů (5.10) až (5.12). Ukázkový výpočet pro činnost 18 a 10 je následující: Pro činnost 18 se vypočítá:

RC13;18 = KP13;18 − KM 13;18 = 18 − 48 = 0 RV13;18 = TM 18 − TM 13 − t13;18 = 48 − 37 − 11 = 0

RN13;18 = max(TP18 − TP13 − t13;18 ;0 ) = max(48 − 37 − 11;0 ) = 0 Pro činnost 10 je výpočet rezerv následující:

RC9;13 = KP9;13 − KM 9;13 = 37 − 26 = 11 RV9;13 = TM 13 − TM 9 − t 9;13 = 37 − 15 − 11 = 11

RN 9;13 = max(TP13 − TP9 − t 9;13 ;0 ) = max(37 − 15 − 11;0) = 11

Z výsledků výpočtů rezerv vyplývá, že činnost je součástí kritické cesty, protože hodnota RC je rovna nule. U činnosti 10 je hodnota volné rezervy RC>0, proto tato činnost není součástí kritické cesty v tomto síťovém grafu. V obrázku Obr. 5.7 jsou uzly a činnosti, které jsou součástí kritické cesty, zvýrazněny. Hodnoty charakteristik pro ostatní uzly a činnosti jsou v tabulce Tab. 5.5.

68


Tab. 5.5. Výsledky výpočtu charakteristik CPM metody. hij

Popis činnosti

uzel uzel ti;j i

ZM KM ZP KP RC RV RN

j

0


1

2

1

0

1

0

1

0

0

0

1

Vývaz dvojkolí

2

3

2

1

3

1

3

0

0

0

2

Demont. nápr. převodovky 3

5

3

3

6

3

6

0

0

0

3


3

4

4

3

7

15 19 12 0

0

4

Kont. ložisek

4

11

5

7

12 25 30 18 0

0

5

Kont. náprav

4

10

6

7

13 19 25 12 12 0

6

Kont. pružnic

6

8

7

6

13 24 31 18 0

0

7


8

15

8

13 21 31 39 18 0

0

8

Vývaz TM

5

9

9

6

15 0

0

0

9

Kont. TM

9

10

10

15 25 15 25 0

0

0

10


9

13

11

15 26 26 37 11 11 11

11


2

7

12

1

18 5

0

0

12


7

12

13

13 26 19 32 6

0

0

13

Kont. vzd. potrubí

7

17

14

13 27 32 46 19 14 9

14

Oprava brz. válců

7

16

15

13 28 18 33 5

0

0

15


12

17

14

26 40 32 46 6

1

0

16

Mont. brz. válců

16

17

13

28 41 33 46 5

0

0

17


10

13

12

25 37 25 37 0

0

0

18

Kompletace nápr.

13

18

11

37 48 37 48 0

0

0

0

15 6

13 6

převodovek 19


11

14

10

12 22 30 40 18 0

20

Mont. pružnic

15

18

9

21 30 39 48 18 18 0

21

Mont. lož. domků

14

18

8

22 30 40 48 18 18 0

22

Závaz dvojkolí

18

19

7

48 55 48 55 0

0

0

23


19

20

6

55 61 55 61 0

0

0

24

Zkouška fce brzdy

20

21

5

61 66 61 66 0

0

0

25

Záběh podvozku

21

22

4

66 70 66 70 0

0

0

26

Demont. pružnic

3

6

3

3

21 24 18 0

0

102

Složení brz.

17

18

2

41 43 46 48 5

6

5

0

Výsledek analýzy CPM je graficky zobrazen na obrázku Obr. 5.8. Celá kritická cesta je zvýrazněna.


4

19

11 12 30

4 7 19

69

14 22 40

5

21

3

26 11

6 6 24

7 13 18

20 6

8 13 31

7

15 21 39

13 12 14

12 26 32

15

102 17 41 46

16

16 28 33

Obr. 5.8: Výsledný síťový graf zpracovaný metodou CPM.

5.2.4 Metoda PERT Analýzu metodou PERT používáme tam, kde jsou činnosti neopakovatelné a nelze dobu trvání činnosti změřit předem. Nejčastěji se používá při řízení vývoje nového zařízení. Tato metoda pracuje s hranově definovaným síťovým grafem. Trvání činnosti se považuje za náhodnou veličinu s určeným rozdělením pravděpodobnosti. Tento typ analýzy se používá pro návrhy projektů, u kterých nejsme schopni deterministicky definovat ohodnocení činností. Při praktickém řešení se používá tří odhadů ohodnocení činnosti s označením: optimistický odhad (a) nejpravděpodobnější odhad (m) pesimistický odhad (b) Časovou analýzu typu PERT je možno provádět dvojím způsobem: n metodou Monte Carlo - modelováním realizací síťového grafu převodem pravděpodobnosti na model s hodnotami hodnocení činnosti určené náhodným výběrem z intervalu podle určeného pravděpodobnostního rozdělení. n převodem na deterministický model - činnostem přiřadíme ohodnocení popsané očekávanou dobou trvání to , používá se proložení polynomem 2. řádu:

to =

a + 4m + b , 6

pro rozptyl trvání platí:

(5.17)

70


D (t ij ) =

(a + b )2 ,

(5.18)

36

a směrodatná odchylka se vypočítá:

b−a 6

D(t ij ) =

(5.19)

a model běžně řešíme postupem známým pro CPM.

5.2.5 Tabulkové řešení analýzy síťových grafů Tabulkové řešení umožňuje algoritmizovat postupy jednotlivých metod, algoritmy realizovat programově s použitím běžného tabulkového procesoru nebo databázového prostředí. Pro realizaci analýzy je nutno zpracovat strukturu síťového grafu do podoby tabulek, ve kterých jsou údaje potřebné pro řešení. Pro metodu CPM jsou to údaje podle tabulky Tab. 5.4, pro metodu PERT pak v Tab. 5.6.

Tab. 5.6 Vstupní údaje pro metodu PERT c_hrany

pop_hrany

uz_vych

uz_konc

a

b

0


1

2

1

3

1

Vývaz dvojkolí

2

3

2

4

2

Demont. nápr. převodovky

3

5

3

5

3


3

4

4

6

4

Kont. ložisek

4

11

5

7

5

Kont. náprav

4

10

6

8

6

Kont. pružnic

6

8

7

9

7


8

15

8

10

8

Vývaz TM

5

9

9

11

9

Kont. TM

9

10

10

12

10


9

13

11

13

11


2

7

12

14

12


7

12

13

15

13

Kont. vzd. potrubí

7

17

14

16

14

Oprava brz. válců

7

16

15

17

15


12

17

14

16

16

Mont. brz. válců

16

17

13

15

17


10

13

12

14

18

Kompletace nápr.

13

18

11

13

převodovek 19


11

14

10

12

20

Mont. pružnic

15

18

9

11

71


c_hrany

pop_hrany

uz_vych

uz_konc

a

b

21

Mont. lož. domků

14

18

8

10

22

Závaz dvojkolí

18

19

7

9

23


19

20

6

8

24

Zkouška fce brzdy

20

21

5

7

25

Záběh podvozku

21

22

4

6

26

Demont. pružnic

3

6

3

5

102

Složení brz.

17

18

2

4

Vysvětlivky: c_hrany pop_hrany uz_vych uz_konc

číslo hrany popis hrany – činnost číslo výchozího uzlu hrany číslo koncového uzlu hrany

a b

optimistický odhad doby trvání pesimisticky odhad doby trvání

Matematická formulace výpočtu Pro jednotlivé charakteristiky byly použity vztahy předchozího textu (5.4) až (5.16): Pro metodu PERT je použita metoda Monte Carlo , kde pro určení náhodného čísla n z intervalu je použit vztah podle [KVOCH,1995]:

n = Int ((h − d + 1).RND + d ) kde:

Int()

celá část čísla

RND

pseudonáhodné číslo v intervalu <0,1>

(5.20)

Algoritmizace a tvorba modelu Požadavkem úspěšné algoritmizace je předpoklad, že orientace činnosti je od uzlu s nižším číslem k uzlu s číslem vyšším. V případě změna struktury musí dojít k přečíslování uzlů. Časovou analýzu lze rozdělit do čtyř kroků: 1) výpočet charakteristik ZM a KM; (přímý průchod) 2) výpočet charakteristik ZP a KP (zpětný průchod); 3) výpočet rezerv RC, RV, RN, a charakteristik uzlů TM a TP 4) určení kritické cesty. Postup řešení CPM ad 1): V tomto kroku se postupuje od počátečního uzlu síťového grafu směrem ke koncovému, proto seznam činností musí být seřazen podle označení počátečního uzlu (uk_vych). Pak je možno postupně počítat charakteristiky jednotlivých činností podle vztahů (5.4 – 5.6). Je nutné ošetřit výpočet u výchozího uzlu síťového grafu.

72


ad 2): Postup v tomto kroku je od koncového uzlu síťového grafu směrem k počátečnímu. Proto seznam musí být seřazen podle označení koncových uzlů činností (uz_konc). Při výpočtu je opět nutno ošetřit výpočet charakteristik (5.7 – 5.9) pro činnosti končící v posledním uzlu síťového grafu.

ad 3): V tomto kroku není pořadí činností v tabulce rozhodující. Postupně pro všechny činnosti probíhá výpočet podle vztahů (5.7 – 5.16).

ad 4): Pro činnosti ležící na kritické cestě platí: RCi;j = RVi;j = RNi;j = 0

(5.21)

Podle této podmínky se vyberou záznamy s činnostmi v tabulce, které tvoří kritickou cestu. Tato skutečnost znamená, tyto činnosti nemají žádnou časovou rezervu a nedodržení daných časů znamená prodloužení celkového času Tn. Algoritmus výpočtu charakteristik CPM ve formě vývojového diagramu pro tvorbu zdrojového kódu je na obrázku Obr. 5.9. Zdrojový text rutiny pro výpočet parametrů vytvořený pro databázový systém FoxPro je na obrázku Obr. 5.10.


Obr. 5.9: Vývojový diagram metody CPM.

73

74


** VYPOCET NEJDRIVE MOZNYCH HODNOT 1 SET ORDE TO 1 2 GO TOP 3 UZ_0 = UZ_VYCH 4 DO WHILE .NOT. EOF() 5 IF UZ_VYCH = UZ_0 6 REPLA ZM WITH 0, KM WITH ZM+T_IJ 7 ELSE 8 ZAZN=RECNO() 9 UZ_V=UZ_VYCH 10 CALCULATE MAX(KM)TO ZM_HODN FOR UZ_KONC=UZ_V 11 GO ZAZN 12 REPLA ZM WITH ZM_HODN,KM WITH ZM+T_IJ 13 ENDIF 14 SKIP 15 ENDDO ** VYPOCET NEJPOZDEJI PRIPUSTNYCH HODNOT 16 SET ORDER TO 2 17 GO TOP 18 UZ_0 = UZ_KONC 19 DO WHILE NOT EOF() 20 IF UZ_KONC = UZ_0 21 REPLA KP WITH KM, ZP WITH KP-T_IJ 22 ELSE 23 ZAZN=RECNO() 24 UZ_V=UZ_KONC 25 CALCULATE MIN(ZP)TO ZM_HODN FOR UZ_VYCH=UZ_V 26 GO ZAZN 27 REPLA KP WITH ZM_HODN,ZP WITH KP-T_IJ 28 ENDIF 29 SKIP 30 ENDDO ** VYPOCET REZERV 31 GO TOP 32 DO WHILE NOT EOF() 33 ZAZN=RECNO() 34 UZ_K=UZ_KONC 35 UZ_V=UZ_VYCH 36 CALCULATE MAX(KM)TO TM_J FOR UZ_KONC=UZ_K 37 CALCULATE MIN(ZP)TO TP_I FOR UZ_VYCH=UZ_V 38 CALCULATE MAX(KM)TO TM_I FOR UZ_KONC=UZ_V 39 CALCULATE MIN(ZP)TO TP_J FOR UZ_VYCH=UZ_K 40 GO ZAZN 41 RC_H=KP-KM && CELKOVA REZERVA 42 RV_H=TM_J-TM_I-T_IJ && VOLNA REZERVA 43 RN_H=MAX(TM_J-TP_I-T_IJ,0) && NEZAVISLA REZERVA 44 REPLA RC WITH RC_H, RV WITH RV_H, RN WITH RN_H 45 REPLA TM_JJ WITH TM_J, TP_JJ WITH TP_J, TM_II WITH TM_I, TP_II WITH TP_I 46 SKIP 47 ENDDO

Obr. 5.10: Zdrojový text výpočtu charakteristik CPM. (čísla řádku nejsou součástí textu, jsou pouze pro orientaci) Základem výpočtu charakteristik je tabulka databáze. Její struktura je zobrazena v Tab. 5.7. Tato tabulka je indexována podle položky uz_vych jako index č. 1, podle položky uz_konc jako index č. 2. Tato indexace je pak použita pro třídění v rámci výpočtů. Ř.1 - setřídění vzestupně podle čísel výchozích uzlů činnosti a nastavení na 1. záznam. Ř. 4 – 15 – cyklus pro výpočet kroku 1). Ř.5 - ošetření na výpočty pro činnosti vycházející z počátečního uzlu SG. Ř.8 – 12 – výpočet a záznam ZM a KM.


75

Ř.16, 17 – seřazení sestupně podle čísla koncových uzlů. Ř.20 – 30 – cyklus výpočtu etapy 2), průběh výpočtu je obdobný jako u kroku 1). Ř.34 – 47 – cyklus výpočtů parametrů kroku 3). Ř.36 – 40 – výpočet proměnných pro určení parametrů TM a TP uzlů. Ř.41 – 43 – výpočet hodnot rezerv. Ř.44, 46 – zápis vypočtených parametrů do záznamů činnosti.

Tab. 5.7: Struktura tabulky databáze modelu CPM Pole

Název pole

Typ

1

C_HRANY

Numeric

2

POP_HRANY Character

Délka Des.

Index

Třídit

Null

3

Ne

30

Ne

3

UZ_VYCH

Character

3

Vzestupně CZECH Ne

4

UZ_KONC

Character

3

Sestupně CZECH Ne

5

T_IJ

Numeric

5

1

Ne

6

ZM

Numeric

5

1

Ne

7

KM

Numeric

5

1

Ne

8

ZP

Numeric

5

1

Ne

9

KP

Numeric

5

1

Ne

10

RC

Numeric

5

1

Ne

11

RV

Numeric

5

1

Ne

12

RN

Numeric

5

1

Ne

13

TM_JJ

Numeric

5

1

Ne

14

TP_II

Numeric

5

1

Ne

15

TM_II

Numeric

5

1

Ne

16

TP_JJ

Numeric

5

1

Ne

Metoda PERT Metoda PERT je řešena postupem nazývaným Monte Carlo, kdy ohodnocení hran je stochastické. Jejich hodnota je při jednotlivých průchodech přiřazena jako náhodná hodnota z intervalu , což odpovídá rovnoměrnému rozdělení pravděpodobnosti. Tento interval je součástí vstupní tabulky. Výpočet parametrů činností při průchodu je obdobný jako v kroku 1) až 3) u metody CPM. Jediná změna je v kroku 1), kde dochází k přiřazení náhodné doby trvání činnosti zpracovávané činnosti. Vypočtené parametry se ukládají a dochází k dalšímu průchodu. Počet cyklů ovlivňuje přesnost konečných výsledků. Konečnou fází je statistické zpracování parametrů jednotlivých činností a určení kritické cesty podle podmínky (5.21). Na tomto základě je realizován vývojový diagram podle obrázku Obr 5.11 jako podklad pro zdrojový kód modelu (Obr. 5.12) obdobně jako u metody CPM.

76


Obr. 5.11: Vývojový diagram metody PERT.


77

Základem výpočtu je tabulka databáze. Její struktura je v tabulce Tab. 5.8. Tato tabulka s činnostmi je indexována podle položky uz_vych jako index č. 1, podle položky uz_konc jako index č. 2. Tato indexace je pak použita pro třídění v rámci výpočtů.

Tab. 5.8 Struktura tabulky databáze modelu PERT. Pole Název pole

Typ

Délka Des. Index

Numeric

3

Třídit

Null

1

C_HRANY

Ne

2

POP_HRANY Character 30

3

UZ_VYCH

Character 3

Vzestupně CZECH Ne

4

UZ_KONC

Character 3

Sestupně

5

A

Numeric

5

1

Ne

6

B

Numeric

5

1

Ne

7

T_IJ

Numeric

5

1

Ne

8

ZM

Numeric

5

1

Ne

9

KM

Numeric

5

1

Ne

10

ZP

Numeric

5

1

Ne

11

KP

Numeric

5

1

Ne

12

RC

Numeric

5

1

Ne

13

RV

Numeric

5

1

Ne

14

RN

Numeric

5

1

Ne

15

TM_JJ

Numeric

5

1

Ne

16

TP_II

Numeric

5

1

Ne

17

TM_II

Numeric

5

1

Ne

18

TP_JJ

Numeric

5

1

Ne

Ne

CZECH Ne

Ř.1 – otevření souboru s popisem SG. Ř.2 – 57 – řídící cyklus průchodů pro metodu Monte Carlo. Ř.4 – 54 – výpočet obdobný jako u metody CPM. Ř.10 – přiřazení náhodné hodnoty ohodnocení činnosti pomocí uživatelské funkce definované na ř. 58-60. Ř.57 – přidání vypočtených parametrů do pomocné tabulky databáze pro další statistické zpracování.

Výstupy modelu CPM jsou v tabulce Tab. 5.9.

78


1 FOR I=1 TO 15 2 ** VYPOCET NEJDRIVE MOZNYCH HODNOT 3 SELE PERT1 4 SET ORDE TO 1 5 REPLA ALL ZM WITH 0, KM WITH 0, ZP WITH 0, KP WITH 0 6 GO TOP 7 UZ_0 = UZ_VYCH 8 DO WHILE .NOT. EOF() 9 REPLA T_IJ WITH CAS(A,B) 10 IF UZ_VYCH = UZ_0 11 REPLA ZM WITH 0, KM WITH ZM+T_IJ 12 ELSE 13 ZAZN=RECNO() 14 UZ_V=UZ_VYCH 15 CALCULATE MAX(KM)TO ZM_HODN FOR UZ_KONC=UZ_V 16 GO ZAZN 17 REPLA ZM WITH ZM_HODN,KM WITH ZM+T_IJ 18 ENDIF 19 SKIP 20 ENDDO 21 ** VYPOCET NEJPOZDEJI PRIPUSTNYCH HODNOT 22 SET ORDER TO 2 23 GO TOP 24 UZ_0 = UZ_KONC 25 DO WHILE NOT EOF() 26 IF UZ_KONC = UZ_0 27 REPLA KP WITH KM, ZP WITH KP-T_IJ 28 ELSE 29 ZAZN=RECNO() 30 UZ_V=UZ_KONC 31 CALCULATE MIN(ZP)TO ZM_HODN FOR UZ_VYCH=UZ_V 32 GO ZAZN 33 REPLA KP WITH ZM_HODN,ZP WITH KP-T_IJ 34 ENDIF 35 SKIP 36 ENDDO 37 ** VYPOCET REZERV A CASU UZLU 38 GO TOP 39 DO WHILE NOT EOF() 40 ZAZN=RECNO() 41 UZ_K=UZ_KONC 42 UZ_V=UZ_VYCH 43 CALCULATE MAX(KM)TO TM_J FOR UZ_KONC=UZ_K 44 CALCULATE MIN(ZP)TO TP_I FOR UZ_VYCH=UZ_V 45 CALCULATE MAX(KM)TO TM_I FOR UZ_KONC=UZ_V 46 CALCULATE MIN(ZP)TO TP_J FOR UZ_VYCH=UZ_K 47 GO ZAZN 48 RC_H=KP-KM && CELKOVA REZERVA 49 RV_H=TM_J-TM_I-T_IJ && VOLNA REZERVA 50 RN_H=MAX(TM_J-TP_I-T_IJ,0) && NEZAVISLA REZERVA 51 REPLA RC WITH RC_H, RV WITH RV_H, RN WITH RN_H 52 REPLA TM_JJ WITH TM_J, TP_JJ WITH TP_J, TM_II WITH TM_I, TP_II WITH TP_I 53 SKIP 54 ENDDO 55 SELE PERT2 56 APPE FROM PERT1 57 ENDFOR 58 FUNCTION CAS && NAHODNE CISLO PRO MONTE CARLO 59 PARA AA,BB 60 RETU INT((BB-AA+1)*RAND(-1)+AA)

Obr. 5.12: Zdrojový text výpočtu charakteristik PERT. (čísla řádku nejsou součástí textu, jsou pouze pro orientaci)

79


Tab. 5.9 Výstupní parametry modelu CPM c_hrany

pop_hrany

uz_ uz_ t_ij zm km zp kp rc rv rn tm_ii tp_ii tm_jj tp_jj vyc kon h

c

0


1

2

1

0

1

0

1

0

0

0

0

0

1

1

1

Vývaz dvojkolí

2

3

2

1

3

1

3

0

0

0

1

1

3

3

2

Demont. nápr. převodovky 3

5

3

3

6

3

6

0

0

0

3

3

6

6

3


3

4

4

3

7

15 19 12 0

0

3

3

7

19

4

Kont. ložisek

4

11

5

7

12 25 30 18 0

0

7

19

12

30

5

Kont. náprav

4

10

6

7

13 19 25 12 12 0

7

19

25

25

6

Kont. pružnic

6

8

7

6

13 24 31 18 0

0

6

24

13

31

7


8

15

8

13 21 31 39 18 0

0

13

31

21

39

8

Vývaz TM

5

9

9

6

15 0

0

0

6

6

15

15

9

Kont. TM

9

10

10

15 25 15 25 0

0

0

15

15

25

25

10


9

13

11

15 26 26 37 11 11 11 15

15

37

37

11


2

7

12

1

18 5

0

0

1

1

13

18

12


7

12

13

13 26 19 32 6

0

0

13

18

26

32

13

Kont. vzd. potrubí

7

17

14

13 27 32 46 19 14 9

13

18

41

46

14

Oprava brz. válců

7

16

15

13 28 18 33 5

0

0

13

18

28

33

15


12

17

14

26 40 32 46 6

1

0

26

32

41

46

16

Mont. brz. válců

16

17

13

28 41 33 46 5

0

0

28

33

41

46

17


10

13

12

25 37 25 37 0

0

0

25

25

37

37

18

Kompletace nápr.

13

18

11

37 48 37 48 0

0

0

37

37

48

48

15 6

13 6

převodovek 19


11

14

10

12 22 30 40 18 0

0

12

30

22

40

20

Mont. pružnic

15

18

9

21 30 39 48 18 18 0

21

39

48

48

21

Mont. lož. domků

14

18

8

22 30 40 48 18 18 0

22

40

48

48

22

Závaz dvojkolí

18

19

7

48 55 48 55 0

0

0

48

48

55

55

23


19

20

6

55 61 55 61 0

0

0

55

55

61

61

24

Zkouška fce brzdy

20

21

5

61 66 61 66 0

0

0

61

61

66

66

25

Záběh podvozku

21

22

4

66 70 66 70 0

0

0

66

66

70

70

26

Demont. pružnic

3

6

3

3

21 24 18 0

0

3

3

6

24

102

Složení brz.

17

18

2

41 43 46 48 5

0

41

46

48

48

6

Činnosti kritický cesty jsou sestaveny v tabulce Tab. 5.10.

5

80


Tab. 5.10: Kritická cesta určená modelem CPM. c_hrany uz_vych uz_konc t_ij zm km zp kp rc rv rn tm_ii tp_ii tm_jj tp_jj 0

1

2

1

0

1

0

1

0

0

0

0

0

1

1

1

2

3

2

1

3

1

3

0

0

0

1

1

3

3

2

3

5

3

3

6

3

6

0

0

0

3

3

6

6

8

5

9

9

6

15 6

15 0

0

0

6

6

15

15

9

9

10

10 15 25 15 25 0

0

0

15

15

25

25

17

10

13

12 25 37 25 37 0

0

0

25

25

37

37

18

13

18

11 37 48 37 48 0

0

0

37

37

48

48

22

18

19

7

48 55 48 55 0

0

0

48

48

55

55

23

19

20

6

55 61 55 61 0

0

0

55

55

61

61

24

20

21

5

61 66 61 66 0

0

0

61

61

66

66

25

21

22

4

66 70 66 70 0

0

0

66

66

70

70

Model PERT je aplikován na vstupní údaje o stejné topologii jako u metody CPM. Vstupní hodnoty odhadů doby činnosti jsou v tabulce Tab. 5.6. Pro ukázkový výpočet byl zvolen počet průchodů roven 30. Při praktickém použití je počet průchodů omezen pouze požadovanou přesností a očekávanou dobou trvání výpočtu. Výstupy modelu jsou v tabulkách Tab. S.10 – Střední hodnoty parametrů, Tab. 5.12 – Rozptyl parametrů a Tab. 5.13 – Směrodatná odchylka parametrů. Kritická cesta je označena zvýrazněním záznamů kritických činností.

Tab. 5.11: Výstupní parametry modelu PERT (střední hodnota parametrů). c_hrany

t_ij

zm

km

zp

kp

rc

rv

rn

tm_ii

tp_ii

tm_jj

tp_jj

0

1,933 0,000 1,933 0,000 1,933 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 1,933 1,933

1

3,033 1,933 4,967 1,933 4,967 0,000 0,000 0,000 1,933 1,933 4,967 4,967

2

3,867 4,967 8,833 4,967 8,833 0,000 0,000 0,000 4,967 4,967 8,833 8,833

3

5,000 4,967 9,967 17,733 22,733 12,767 0,000 0,000 4,967 4,967 9,967 22,733

4

5,967 9,967 15,933 28,867 34,833 18,900 0,000 0,000 9,967 22,733 15,933 34,833

5

7,067 9,967 17,033 22,733 29,800 12,767 12,767 0,000 9,967 22,733 29,800 29,800

6

8,033 9,033 17,067 28,133 36,167 19,100 0,000 0,000 9,033 28,133 17,067 36,167

7

8,800 17,067 25,867 36,167 44,967 19,100 0,000 0,000 17,067 36,167 25,867 44,967

8

10,167 8,833 19,000 8,833 19,000 0,000 0,000 0,000 8,833 8,833 19,000 19,000

9

10,800 19,000 29,800 19,000 29,800 0,000 0,000 0,000 19,000 19,000 29,800 29,800

10

12,000 19,000 31,000 30,800 42,800 11,800 11,800 11,800 19,000 19,000 42,800 42,800

11

12,967 1,933 14,900 8,767 21,733 6,833 0,000 0,000 1,933 1,933 14,900 21,733

12

13,967 14,900 28,867 22,933 36,900 8,033 0,000 0,000 14,900 21,733 28,867 36,900

13

15,133 14,900 30,033 36,800 51,933 21,900 15,067 8,233 14,900 21,733 45,100 51,933

14

15,900 14,900 30,800 21,900 37,800 7,000 0,000 0,000 14,900 21,733 30,800 37,800

81


15

15,033 28,867 43,900 36,900 51,933 8,033 1,200 0,000 28,867 36,900 45,100 51,933

16

14,133 30,800 44,933 37,800 51,933 7,000 0,167 0,000 30,800 37,800 45,100 51,933

17

13,000 29,800 42,800 29,800 42,800 0,000 0,000 0,000 29,800 29,800 42,800 42,800

18

12,233 42,800 55,033 42,800 55,033 0,000 0,000 0,000 42,800 42,800 55,033 55,033

19

11,067 15,933 27,000 34,833 45,900 18,900 0,000 0,000 15,933 34,833 27,000 45,900

20

10,067 25,867 35,933 44,967 55,033 19,100 19,100 0,000 25,867 44,967 55,033 55,033

21

9,133 27,000 36,133 45,900 55,033 18,900 18,900 0,000 27,000 45,900 55,033 55,033

22

8,033 55,033 63,067 55,033 63,067 0,000 0,000 0,000 55,033 55,033 63,067 63,067

23

7,033 63,067 70,100 63,067 70,100 0,000 0,000 0,000 63,067 63,067 70,100 70,100

24

6,100 70,100 76,200 70,100 76,200 0,000 0,000 0,000 70,100 70,100 76,200 76,200

25

5,100 76,200 81,300 76,200 81,300 0,000 0,000 0,000 76,200 76,200 81,300 81,300

26

4,067 4,967 9,033 24,067 28,133 19,100 0,000 0,000 4,967 4,967 9,033 28,133

102

3,100 45,100 48,200 51,933 55,033 6,833 6,833 0,000 45,100 51,933 55,033 55,033

Tab. 5.12: Výstupní parametry modelu PERT (rozptyl). c_hrany t_ij

zm

km

zp

kp

rc

rv

rn

tm_ii tp_ii

tm_jj tp_jj

0

0,596 0,000 0,596 0,000 0,596 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,596 0,596

1

0,699 0,596 0,832 0,596 0,832 0,000 0,000 0,000 0,596 0,596 0,832 0,832

2

0,716 0,832 1,806 0,832 1,806 0,000 0,000 0,000 0,832 0,832 1,806 1,806

3

0,600 0,832 1,899 1,996 1,729 1,979 0,000 0,000 0,832 0,832 1,899 1,729

4

0,632 1,899 1,396 8,249 5,272 5,157 0,000 0,000 1,899 1,729 1,396 5,272

5

0,529 1,899 2,499 1,729 1,827 1,979 1,979 0,000 1,899 1,729 1,827 1,827

6

0,566 1,166 1,329 10,382 7,339 8,890 0,000 0,000 1,166 10,382 1,329 7,339

7

0,693 1,329 1,982 7,339 5,099 8,890 0,000 0,000 1,329 7,339 1,982 5,099

8

0,472 1,806 1,467 1,806 1,467 0,000 0,000 0,000 1,806 1,806 1,467 1,467

9

0,693 1,467 1,827 1,467 1,827 0,000 0,000 0,000 1,467 1,467 1,827 1,827

10

0,733 1,467 2,733 1,760 2,227 1,227 1,227 1,227 1,467 1,467 2,227 2,227

11

0,766 0,596 0,623 5,379 3,929 3,872 0,000 0,000 0,596 0,596 0,623 3,929

12

0,699 0,623 1,182 3,596 2,423 4,366 0,000 0,000 0,623 3,929 1,182 2,423

13

0,716 0,623 1,032 4,227 3,396 4,157 0,662 4,912 0,623 3,929 0,957 3,396

14

0,623 0,623 0,360 3,957 3,827 3,800 0,000 0,000 0,623 3,929 0,360 3,827

15

0,699 1,182 2,357 2,423 3,396 4,366 1,893 0,000 1,182 2,423 0,957 3,396

16

0,716 0,360 0,996 3,827 3,396 3,800 0,206 0,000 0,360 3,827 0,957 3,396

17

0,600 1,827 2,227 1,827 2,227 0,000 0,000 0,000 1,827 1,827 2,227 2,227

18

0,712 2,227 3,899 2,227 3,899 0,000 0,000 0,000 2,227 2,227 3,899 3,899

19

0,662 1,396 1,733 5,272 3,890 5,157 0,000 0,000 1,396 5,272 1,733 3,890

20

0,796 1,982 2,529 5,099 3,899 8,890 8,890 0,000 1,982 5,099 3,899 3,899

21

0,716 1,733 3,449 3,890 3,899 5,157 5,157 0,000 1,733 3,890 3,899 3,899

22

0,566 3,899 3,529 3,899 3,529 0,000 0,000 0,000 3,899 3,899 3,529 3,529

82


c_hrany t_ij

zm

km

zp

kp

rc

rv

rn

tm_ii tp_ii

tm_jj tp_jj

23

0,632 3,529 3,223 3,529 3,223 0,000 0,000 0,000 3,529 3,529 3,223 3,223

24

0,557 3,223 4,093 3,223 4,093 0,000 0,000 0,000 3,223 3,223 4,093 4,093

25

0,623 4,093 5,010 4,093 5,010 0,000 0,000 0,000 4,093 4,093 5,010 5,010

26

0,596 0,832 1,166 12,729 10,382 8,890 0,000 0,000 0,832 0,832 1,166 10,382

102

0,623 0,957 1,960 3,396 3,899 3,872 3,872 0,000 0,957 3,396 3,899 3,899

Tab. 5.13: Výstupní parametry modelu PERT (směrodatná odchylka). c_hrany

t_ij

zm

km

zp

kp

rc

rv

rn

tm_ii

tp_ii

tm_jj

tp_jj

0

0,772 0,000 0,772 0,000 0,772 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,772 0,772

1

0,836 0,772 0,912 0,772 0,912 0,000 0,000 0,000 0,772 0,772 0,912 0,912

2

0,846 0,912 1,344 0,912 1,344 0,000 0,000 0,000 0,912 0,912 1,344 1,344

3

0,775 0,912 1,378 1,413 1,315 1,407 0,000 0,000 0,912 0,912 1,378 1,315

4

0,795 1,378 1,181 2,872 2,296 2,271 0,000 0,000 1,378 1,315 1,181 2,296

5

0,727 1,378 1,581 1,315 1,352 1,407 1,407 0,000 1,378 1,315 1,352 1,352

6

0,752 1,080 1,153 3,222 2,709 2,982 0,000 0,000 1,080 3,222 1,153 2,709

7

0,833 1,153 1,408 2,709 2,258 2,982 0,000 0,000 1,153 2,709 1,408 2,258

8

0,687 1,344 1,211 1,344 1,211 0,000 0,000 0,000 1,344 1,344 1,211 1,211

9

0,833 1,211 1,352 1,211 1,352 0,000 0,000 0,000 1,211 1,211 1,352 1,352

10

0,856 1,211 1,653 1,327 1,492 1,108 1,108 1,108 1,211 1,211 1,492 1,492

11

0,875 0,772 0,790 2,319 1,982 1,968 0,000 0,000 0,772 0,772 0,790 1,982

12

0,836 0,790 1,087 1,896 1,557 2,089 0,000 0,000 0,790 1,982 1,087 1,557

13

0,846 0,790 1,016 2,056 1,843 2,039 0,814 2,216 0,790 1,982 0,978 1,843

14

0,790 0,790 0,600 1,989 1,956 1,949 0,000 0,000 0,790 1,982 0,600 1,956

15

0,836 1,087 1,535 1,557 1,843 2,089 1,376 0,000 1,087 1,557 0,978 1,843

16

0,846 0,600 0,998 1,956 1,843 1,949 0,453 0,000 0,600 1,956 0,978 1,843

17

0,775 1,352 1,492 1,352 1,492 0,000 0,000 0,000 1,352 1,352 1,492 1,492

18

0,844 1,492 1,975 1,492 1,975 0,000 0,000 0,000 1,492 1,492 1,975 1,975

19

0,814 1,181 1,317 2,296 1,972 2,271 0,000 0,000 1,181 2,296 1,317 1,972

20

0,892 1,408 1,590 2,258 1,975 2,982 2,982 0,000 1,408 2,258 1,975 1,975

21

0,846 1,317 1,857 1,972 1,975 2,271 2,271 0,000 1,317 1,972 1,975 1,975

22

0,752 1,975 1,879 1,975 1,879 0,000 0,000 0,000 1,975 1,975 1,879 1,879

23

0,795 1,879 1,795 1,879 1,795 0,000 0,000 0,000 1,879 1,879 1,795 1,795

24

0,746 1,795 2,023 1,795 2,023 0,000 0,000 0,000 1,795 1,795 2,023 2,023

25

0,790 2,023 2,238 2,023 2,238 0,000 0,000 0,000 2,023 2,023 2,238 2,238

26

0,772 0,912 1,080 3,568 3,222 2,982 0,000 0,000 0,912 0,912 1,080 3,222

102

0,790 0,978 1,400 1,843 1,975 1,968 1,968 0,000 0,978 1,843 1,975 1,975

Řešení slouží jako základní část zdrojového kódu programů pro řízení projektů. Může sloužit zároveň i pro postoptimalizační analýzu a řízení neopakujících se činností.


83

5.3 Nástroje řízení změn projektu Distribuované projektové řízení aplikuje a integruje nástroje pro plánování a řízení inovací, nástroje pro podporu rozhodování, systémy CAD, CAM, CAE, GIS, dostupné sítě a distribuované databáze. Umožňuje distribuovaně plánovat a řídit společné projekty v ekologických a ekonomických souvislostech. Podporuje přímou spolupráci na společných lokálních i mezinárodních projektech s využitím sítě Internet. Proces řízení změn tvoří deklarace poslání subjektu, stanovení cílů, vypracování výchozích plánů, sledování postupu realizace plánů a řízení úkolů pro dosažení cílů, aktualizace plánů a v případě potřeby i aktualizace stanovených cílů. Poslání subjektu je účel nebo základní důvod pro jeho existenci. Cíl je budoucí výsledek, kterého chcete realizovaným projektem nebo změnou dosáhnout. Při stanovení projektových cílů je důležité určit: 1. Co má být projektem dosaženo. 2. Jak bude výsledek a průběh projektu plánován a sledován. 3. Omezení ukazatelů (ekologická, energetická, finanční a časová omezení). 4. Priority cílů a příslušných úkolů pro přiřazení dostupných zdrojů. 5. Koordinační požadavky.

Plán je prostředek pro hledání optimálního postupu k dosažení předem stanoveného cíle. Plánování se týká stanovení cílů a časového rozvrhu úkolů nezbytných pro jejich dosažení.

5.3.1 Formulace projektového řízení Projektové řízení [LANÍK,1998] je plánovací a řídicí proces s transparentní odpovědností, který integruje aplikace závislých úkolů a dostupných zdrojů k dosažení sdílených veřejně prospěšných cílů v souvislostech. Podporuje přímou spolupráci, komunikaci, generační ohleduplnost, tvořivost, hledání a společné objevování nových souvislostí a možností. Projekt (project) je řízený proces aplikace úkolů a zdrojů s definovaným cílem v určeném časovém rámci. Projekt může být strukturován do subprojektů, sumárních úkolů a jednotlivých úkolů. Subprojekt (subproject) je řízený proces aplikace úkolů a zdrojů s definovaným cílem v určeném časovém rámci, který je začleněn do hlavního projektu. Cíl projektu vyjadřuje očekávané výsledky, které jsou dobře měřitelné a snadno kontrolovatelné. K jeho naplnění jsou aplikovány lidské, přírodní, energetické, finanční a další zdroje. Životní cyklus projektu (project life cycle) je časová perioda od formulace projektu až po jeho ukončení a vyhodnocení. Zahrnuje tvorbu, existenci a likvidaci vytvořeného díla v ekologických a ekonomických souvislostech. Projektové řízení umožňuje dosáhnout cíle optimálním způsobem s dostupnými zdroji a podle stanovených kritérií. Sledovanými projektovými ukazateli mohou být rozpočtové náklady projektu, termín ukončení nebo trvání projektu, ale také nefinanční ukazatele, které charakterizují vliv budovaného nebo inovovaného díla na životní prostředí, zdraví lidí, spotřebu přírodních a energetických zdrojů, na uživatele nebo obyvatele.

84


Je účelné rozdělit projekt do snadno zvládnutelných částí - fází, subprojektů, sumárních úkolů a dále do jednotlivých úkolů nebo činností. Sumární úkoly a jejich cíle jsou univerzální bloky projektového řízení. Projektové řízení může odpovědět na různé otázky týkající se rozvrhování úkolů, zdrojů a nákladů:

-

Jak dlouho bude trvat realizace projektu? Jaké jsou časové a finanční rezervy pro splnění směrného plánu? Jaké jsou časové a finanční rezervy pro splnění současného plánu? Je dostatek zdrojů ke kompletaci projektu,jak je naplánován? Jaké jsou náklady na jednotlivé zdroje aplikované na projektu?

5.3.2 Organizace projektu Při organizaci a členění projektu musíme zohlednit cíle projektu, hlavní dodavatele, dostupné zdroje a rizika. Strukturovat projekt můžeme tak, aby cíle projektu mohly být snadno ověřitelné.

Zadávací fáze projektu Zadávací fáze projektu často představuje akci technického rozvoje. Vedoucí projektu v průběhu životního cyklu projektu zodpovídá za projekt od převzetí zadání až po dosažení cíle projektu, formuluje projekt a případně provádí aktualizace jeho plánu, koordinuje činnosti na projektu se subdodavateli a zákazníkem, plánuje a kontroluje hlavní zdroje, kapacity a termíny projektu, připravuje hlášení o postupu prací na projektu.

Plánovací fáze projektu Plánovací fáze projektu začíná převzetím schváleného zadání vedoucím projektu a končí podpisem kontraktů.

Realizační fáze projektu V realizační fázi projektu vedoucí projektu formuje a řídí projektový tým pro realizaci projektu, koordinuje zaškolování a výcvik projektového týmu, koordinuje kompletaci dokumentace, sleduje realizační proces, aktualizuje a interpretuje projektový model, plánuje rozdělení zdrojů podle aktuálního stavu projektu, podává pravidelné zprávy o vývoji projektu, kontroluje přejímky subdodávek a pravidelně vypracovává zprávy o vývoji projektu.

5.3.3 Ganttův diagram Nejčastěji požívaným nástrojem pro plánování a řízení projektů jsou Ganttovy diagramy a síťová analýza v podobě aplikace metod CPM a PERT. Ganttův diagram představuje úsečkový diagram. Úsečka představuje jednotlivé činnosti, kdy délka úseček představuje dobu trvání této činností. Vodorovná pořadnice odpovídá časové ose. Jednotlivé činnosti jsou pak řazeny v závislosti na průběhu prací projektu. Dalším prvkem Ganttova diagramu je

85


milník, který představuje určitý, definovaný časový okamžik, který slouží k dělení projektů na jednotlivé úseky. Tyto prvky jsou na obrázku Obr. 5.13. Feb 2004

ID

25

1

26

27

28

29

1

2

3

4

5

Souhrnný úkol

2

Činnost 1

3

Činnost 2

4

Činnost 3

5

Činnost 4

6

Činnost 5

7

Činnost 6

8

Mar 2004

Název

Milník Obr. S.5.13: Základní prvky Ganttova diagramu.

Činnosti umístěné do diagramu mohou být vzájemně provázány. Základní typy vazeb jsou následující: -

None

úkoly nejsou vázány, mohou běžet paralelně. Na Obr. 5.13 tuto vazbu

představuje vazba mezi Činností 1 a Činností 2. -

Finish to Start následující úkol začíná po ukončení předcházejícího. Tato vazba je na Obr. 5.13 mezi činnostmi č. 2 a č. 3. Tyto vazby jsou znázorňovány šipkou.

-

Finish to Finish úkoly končí ve stejném okamžiku. Tato vazba je na Obr. 5.13 mezi činnostmi č. 4 a č. 5.

-

Start to Start

úkoly začínají ve stejný okamžik, probíhají současně. Tato vazba je na Obr.

5.13 mezi činnostmi č. 5 a č. 6. -

Start to Finish předchozí úkol může začít až po skončení následujícího úkolu.

Systém umožňuje vazby činnosti navrhovat i s předstihem a zpožděním např: FS-50 % - činnost se zahájí, jestliže je splněno 50 % předchozí činnosti; SS+1d – zahájení činnosti 1 den po zakončení předchozí činnosti. Související činnosti můžeme soustředit do souhrnného úkolu. Je znázorněn na obrázku Obr. 5.13. Dobu trvání i-té činnosti ti můžeme stanovit buď přímým určením této doby zjištěné např. měřením nebo výpočtem. V případě, že při použití tohoto nástroje známe dostupné zdroje můžeme použít pro výpočet doby trvání i postup vycházející ze vztahu:

Pi = t i ⋅U i

[Nh]

kde: Pi ti ui

Nh Nh 1

objem práce doba trvání počet jednotek práce, nejčastěji pracovní směna

(5.22)

86


Pro výpočet musí být některý z členů ve vztahu (5.22) stanoven jako konstantní parametr a dobu trvání činnosti je možno stanovit:

ti =

Pi Ui

[Nh]

(5.23)

Časová náročnost projektu představuje časovou vzdálenost počátku a konce projektu. U jednodušších projektů je možné ji odečíst přímo na časové ose v diagramu. Pro časovou analýzu včetně časové náročnosti je možno využít principy CPM a v případě stochastického ohodnocení pak metodou PERT.

5.3.4 Nástroje pro řízení projektu Software pro řízení projektů (např. Microsoft Project a jiné) se stávají významným nástrojem a standardem spolupráce na společných projektech. Umožňuje efektivně plánovat a řídit projekty, subprojekty, úkoly a sledovat aplikované zdroje (výrobní zařízení, pracovní sílu apod.). Umožňují provádět prognózy a analýzy různých vlivů a analýzu nákladů. Silným nástrojem je možnost aktualizace jednotlivých částí s použitím integrované elektronické pošty a sítí Internetu a Intranetu. Pomocí dynamických pohledů lze efektivně organizovat a sdílet projektové informace nebo vytvářet hypertextové odkazy na soubory vytvořené v jiných aplikacích. Rozsáhlý projekt lze strukturovat do jednotlivých subprojektů tak, aby se minimalizovaly potřebné hardwarové nároky. Pro průběžné plánování a řízení projektů lze příslušné modely aktualizovat jednotlivými vedoucími realizátory modelů. Tento software umožňuje vytvářet model, který srozumitelným způsobem zobrazuje poznanou část reality a umožňuje spolupracujícím uživatelům plánování a řízení projektu. Model může být vytvořen a uložen jako samostatný soubor včetně všech definovaných subprojektů a úkolů. U rozsáhlých projektů může být model integrován z modelů různých subprojektů a zdrojů uložených v samostatných souborech. Základní ovládání prostředí je řešeno obdobně jako u ostatních běžných aplikací. Používá se převážně myš a standardní klávesnice. Pravé tlačítko myši slouží k aktivaci příruční nabídky závislé na prováděné akci. Všechny příkazy k provedení úkonů lze aktivovat použitím nabídek, které jsou umístěny na nabídkové liště. Důležité a často používané úkony jsou řešeny pomocí tlačítek v nástrojových panelech. Při plánování a řízení projektů, pro vkládání, strukturování a sledování projektových informací lze využívat strukturované prvky: Views

zobrazení,

Tables

tabulky,

Forms

formuláře,

Calendars

kalendáře,

Filters

filtry,

Reports

tiskové zprávy,


Toolbars

nástrojové panely,

Menu Bars

nabídkové lišty,

Modules

moduly.

87

Určitý prvek pro ovládání nástroje Microsoft Project zvolíte obvykle podle toho, ve které fázi projektového cyklu se nacházíte a které informace vás právě zajímají. Aplikací nástrojů zobrazení, tabulky a filtru určíte přesně informace, které se vám mají zobrazit.

Zobrazení – View Různá zobrazení projektových informací umožňují efektivní řízení projektů z různých hledisek. Zobrazení se používají k plánování, organizování, sledování a aktualizaci úkolů nebo zdrojů. Úkoly a jejich struktury se zadávají, vkládají, aktualizují a sledují v úkolových zobrazeních. Informace o jednotlivých zdrojích se zadávají, vkládají, aktualizují a sledují ve zdrojových zobrazeních. První skupina tří úkolových zobrazení umožňuje zobrazovat, vkládat, sledovat a aktualizovat různé úkolové informace: Calendar

kalendář,

Gantt Chart

Ganttův diagram,

PERT Chart

PERT-diagram.

Druhá skupina tří zobrazení umožňuje vkládat, sledovat a aktualizovat zdrojové informace na aktivních projektových souborech: Resource Graph

zdrojový graf,

Resource Sheet

zdrojový list,

Resource Usage

užití zdrojů.

Kalendář – Calendar Zobrazení kalendářového typu (Obr. 5.14) je vhodné pro manažery, kteří preferují pro plánování formu osobních diářů. Umožňuje vytvořit, modifikovat a prezentovat projektový plán ve formátu plánovacího kalendáře.

88


Obr. 5.14: Zobrazení kalendáře.

Ganttův diagram - Gantt Chart

souhrnný úkol

činnost označení zdroje

označení zdroje

Obr. 5.15: Zobrazení Ganttova diagramu.

Při plánování, organizování a sledování úkolů se nejčastěji využívá Ganttův diagram. Umožňuje vkládat a rozvrhnout seznam úkolů. Zobrazuje každý úkol jako pruh prezentující na časové stupnici jeho začátek, trvání a ukončení.


89

PERT-diagram - PERT Chart PERT-diagram se hodí pro prezentace projektových modelů ve formátu uzlově definovaného síťového grafu. Jednotlivé dílčí úkoly jsou prezentovány uzly grafu a závislosti mezi úkoly jsou prezentovány šipkami mezi uzly.

Obr. 5.16: Ukázka zobrazeni PERT-diagramu.

Zdrojový graf – Resource Graf Zdrojový graf zobrazuje pracovní, nákladové nebo alokační informace pro jeden zdroj nebo skupinu zdrojů na časové stupnici.

Zdrojový list-Resource Sheet Pro vkládání a aktualizaci zdrojových informací se nejčastěji používá zdrojový list. Je to tabulka, která obsahuje seznam všech dostupných, přiřazených i dosud nepřiřazených zdrojů

Užití zdrojů - Resource Usage Užití zdrojů zobrazuje každou zdrojovou práci, náklady nebo přidělení zdrojů pro nastavenou a zobrazenou časovou periodu.

90


Obr. 5.17: Ukázka grafu zdrojů.

Úkolový vstup - Task Entry Je to kombinované zobrazení, složené z Ganttova diagramu v horní části okna a z formuláře úkolů v dolní části okna. Zobrazení úkolového vstupu lze vidět ve chvíli, kdy poprvé startujete Microsoft Project. Úkolový formulář zobrazuje informace o úkolu, který je vybrán v Ganttově diagramu. Kombinované úkolové zobrazení můžete použít ke vkládaní úkolových informací.

Pro další možností rozšíření je možnost společně zobrazovat libovolné kombinace s předchozími zobrazením: Úkolový PERT-diagram - Task PERT Úkolový list - Task Sheet Sledovací Ganttův diagram - Tracking Gantt Ganttův diagram s posunutím úkolů - Delay Gantt Detailní Ganttův diagram - Detail Gantt Tab. 5.14: Výběr ze seznamu proměnných použitých pro charakteristiky činnosti. Položka

Význam

Položka

Význam

% Complete

procentní dokončenost podle

Delay

posunutí úkolu

trvání úkolu Actual Cost

aktuální náklady

Duration

plánované trvání

Actual

aktuální trvání

Early Finish

nejdříve možný konec

aktuální konec

Early Start

nejdříve možný začátek

Duration Actual Finish

91


Položka

Význam

Položka

Význam

Actual Start

aktuální začátek

Finish

plánovaný konec

Actual Work

aktuální práce

ID

identifikační číslo úkolu

Constraint

omezující termín

Late finish

nejpozději možný konec

typ omezení

Late start

nejpozději možný začátek

Critical

kritický úkol

Resource Names

jména zdrojů

Cost

plánované náklady

Overaallocated

přetížené zdroje

Actual Cost

aktuální náklady

Baseline Cost

směrné náklady

Date Constraint Type

5.3.5 Výběr plánovací metody Každý úkol je definován jeho trváním, které se zadává přímo nebo se vypočítá automaticky podle množství práce, která je třeba na zkompletování příslušného úkolu. Proto zadáváme metodu plánování časového rozvrhu podle kapacit přiřazených zdrojů nebo podle nastaveného fixního trvání úkolů. Pro plánování se využívá vztahů (S.X1) a (S.X2) Metoda plánování podle zadaných zdrojů - Resource Driven Software užívá přiřazení kapacit zdrojů k výpočtu trvání úkolů jako implicitní nastavení. Trvání úkolu je určováno disponibilitou pracovních kapacit, tj. množstvím dosud nepřiřazených pracovních jednotek daného zdroje a dále požadovaným objemem prací a požadovaným počtem zdrojových jednotek pro realizaci daného úkolu. Metoda plánování podle zadaného trvání úkolů - Fixed Duration Jestliže víte jak dlouho bude trvat realizace úkolu, bez ohledu na to, kolik zdrojů je přiřazeno k úkolu nebo jaké množství práce je požadováno, použijte se metoda plánování podle zadaného trvání úkolů. Metoda plánování podle práce - Work Driven Plánování úkolů je řízeno přiděleným množstvím práce. Ta je dána součinem doby trvání úkolu a množstvím jednotek přiděleného zdroje.

5.3.6 Strukturování projektu Sestavením hierarchického uspořádání projektu můžete zpřehlednit práci na projektu. Systém nabízí dva způsoby organizace projektu do více úrovní. Jedná se o strukturování a subprojekty.

Návrh struktury projektu Je účelné rozložit projekt do zvládnutelných celků, fází nebo subprojektů, sumárních úkolů a úkolů tak, aby bylo usnadněno řízení projektu a umožněno: -

jednoznačné rozdělení kompetencí na realizátory a dodavatele projektu, -detailní plánování fází a subprojektů příslušnými realizátory, stanovení věcných a termínových vazeb,

92


-

stanovení technických rozhraní dodávek, monitorování postupu projektu a ověřitelných projektových ukazatelů.

Strukturování projektu umožňuje definovat jeho hlavní fáze a podle fází organizovat úkoly do hierarchické struktury. Pomáhá přehledně prezentovat detailní úkoly a umožňuje snadno prohlížet různé úrovně detailů projektu. Strukturováním můžete efektivně: -

organizovat váš projekt nebo subprojekt, zobrazovat pouze hlavní fáze projektu, vytvářet detailní nebo celkové tiskové zprávy.

5.3.7 Aplikace zdrojů Zdrojem může být společnost, oddělení nebo individuální lidský zdroj, technické nebo programové vybavení, přírodní zdroje, budova, místnost, energie surovin, finanční nebo jiné zdroje, které jsou potřebné k realizaci vašeho projektu. U jednoduchých projektů je výhodné vytvářet zdrojový fond současně s definicí úkolů. Vlastní zdrojový fond je pak uložen v projektovém souboru, ve kterém jsou definovány úkoly příslušného projektu. Zdrojový fond můžete vytvořit dvěma způsoby. Můžete jej vytvořit z dostupných zdrojů, ještě před vytvořením časového rozvrhu úkolů, spojením různých projektů a sloučením jejich zdrojů do jednoho zdrojového fondu. Zdroje z jiného projektového souboru můžete sdílet bez ohledu na to, jestli byl zdrojový fond vytvořen sloučením projektů nebo vytvořen jako samostatný zdrojový fond, který je uložen v samostatném projektovém souboru bez definice úkolů.

5.3.8 Kontrola a hodnocení průběhu projektu Software pro řízení projektů umožňují nejen sestavovat plány, ale taktéž vyhodnocovat skutečný postup řešení konkrétního projektu. Průběžné sledování vývoje projektu s sebou přináší několik výhod a předností: 1. možnost zachytit a ihned řešit problémy v okamžiku, kdy se vyskytnou; 2. vyhotovovat potřebnou dokumentaci postupu reálného řešení; 3. záznam historie dat o realizaci. Sledování projektu se skládá ze tří kroků: 1. založení bázového plánu, který je pak základem pro srovnávání plánovaného průběhu s průběhem skutečným, který je průběžně aktualizován. Takto založený plán však umožňuje dodatečné úpravy. 2. Pravidelné sledování a doplňování stavu projektu na základě reálného průběhu projektu. Tato aktualizace probíhá většinou zadáváním skutečného času počátku a konce činnosti, popř. zadání procentuálního splnění dané činnosti. Probíhá automatická aktualizace a event. uvolňování zdrojů. Při této aktualizaci se však uložený bázový plán nemění. 3. Srovnání aktuálních informací s údaji bázového plánu a stanovení odchylek. Srovnávání můžeme provádět pro časovou osu pomocí zobrazení Ganttova diagramu pro trasování průběhu nebo Kalendáře. Srovnání využívání a spotřeby zdrojů využíváme zobrazení týkající se zdrojů - Zdrojový graf, Zdrojový list a Využití zdrojů.


93

Základní požadavky na software pro podporu řízení procesů je komplexní řešení daného problému. Tyto systémy se stávají simulačními nástroji pro operativní i strategické řízení podniku. Umožňují sestavování komplexních strategických plánů společnosti, který zahrnuje finanční plánování, investiční plánování, plánování prodeje, výroby, řízení lidských zdrojů a to vše s detailní popisem podmínek prostředí a okolí. Systém je schopen zahrnout do plánování vlivy inflace, podmínky finančních i jiných leasingů a mnoho dalších podmínek. Finanční výstupy odpovídají mezinárodním standardům IAS 7. Dále je umožněno okamžité sledování výkonnosti projektů pomocí poměrových finančních údajů.

94


5 Metody a nástroje řízení projektů

Recommend Documents