5. ICT pomůcky pro sluchově postižené

5. ICT pomůcky pro sluchově postižené Pokud si má člověk vybrat postižení, které by mu vadilo nejméně, volí sluch. Skutečnost, že by lidé přišli o tento smysl, jim nevadí tolik jako možná ztráta zraku či pohyblivosti. Dokáží si však do všech důsledků představit, co vše se ztrátou sluchu souvisí? Určitě nikoliv. Lidé, kteří mají problémy se sluchem, mívají s velkou pravděpodobností i potíže s komunikací. Ta je pro nás pro všechny základní potřebou. Vzhledem k této skutečnosti jsem se rozhodla pro tuto kategorii poupravit oblasti využití ICTKP následovně: 1) Náhrada sluchu 2) Základní životní potřeby 3) Získávání informací mimo domov

5.1 Náhrada sluchu Většina sluchově postižených osob disponuje zbytky sluchu. Pouze asi 5 sluchově postižených lidí ze 100 je neslyšících. Moderní technologie umožňují nedoslýchavým lidem využívat zbytky svého zvuku a to v rozsahu, který byl před méně než 100 lety nepředstavitelný.

5.1.1 Sluchadla32 Sluchadlo je elektronická pomůcka, která se nejčastěji nosí za uchem nebo v uchu. Skládá se z mikrofonu, reproduktoru a mikročipu se zesilovačem. Napájeno je pak malou baterií. V současné době Obrázek 16 - Závěsná mohou být sluchadla vyráběna tak malá, že jsou ve zvukovodu téměř sluchadla BTE neviditelná. Přes malou velikost je v nich však zachována kvalita reprodukce zvuku, která odpovídá poslechu CD nahrávky. Sluchadlo nedokáže zajistit zcela normální zvuk, může však pomoci co nejlépe využívat zbytky sluchu postiženého. Největším problémem bylo u sluchadel rušivé působení okolního hluku. V současné době jsou však počítačové čipy schopny tento hluk účinně potlačit a naopak zesílit řeč. Některá sluchadla jsou vybavena indukční cívkou, která umožňuje poslouchat zvuky přes systém indukční smyčky. Ty se používají na veřejných místech jako jsou kina, divadla či shromáždění. Mezi nejznámější a největší výrobce sluchadel patří Siemens a Widex. 32

Zpracováno dle zdroje [33]

46

3 hlavní typy sluchadel: •

Závěsná (BTE) – Skládají se z pouzdra z umělé hmoty obsahujícího elektroniku, odkud je veden zesílený zvuk průhlednou plastovou trubičkou do ušní koncovky.

•

Zvuková (ITE) – Jsou umístěna uvnitř ve zvukovodu a mají pouze jednu část, ve které je zabudována elektronika.

•

Kanálová (CIC) – Umístěna hluboko ve zvukovodu. Toto umístění má určité přirozené akustické výhody – např. zmenšení problémů s okolním hlukem a usnadnění telefonování tím, že lze používat normální sluchátko.

Cena: 2 700 – 24 000 Kč (na každou vadu existuje jiný typ sluchadla, cena se liší dle typu a vybavení)

5.1.2 Kochleární implantát33 Kochleární implantát je elektronická funkční smyslová náhrada, která zprostředkuje sluchové vjemy neslyšícím jedincům přímou elektronickou stimulací sluchového nervu uvnitř hlemýždě vnitřního ucha. Implantát převádí zvuk na digitální signály, které jsou vysílány sluchovým nervem do mozku, kde jsou rozpoznávány jako zvuky. Toto řešení není vhodné pro starší lidi, kteří jsou od narození neslyšící a nemají proto v mozku vytvořené příslušné centrum pro zpracování zvuků. Implantát se skládá ze dvou částí: •

Interní – samotný kochleární implantát; Skládá se z přijímače (umístěn do jamky skalní kosti) a jemného svazku elektrod (zavedeny do hlemýždě vnitřního ucha).

•

Obrázek 17 - Interní Externí – řečový procesor a mikrofon s vysílací cívkou, které jsou část Kochleárního implantátu

umístěny za boltcem; Slouží k přenosu informace a energie do vnitřního přijímače. Zavedení implantátu provádí zkušený kofochirug pomocí operačního mikroskopu. Operace trvá přibližně 3 hodiny, maximální doba hospitalizace pak 2 týdny. Obrázek 18 - Externí část Kochleárního implantátu 33


47

Za 4 – 6 týdnů po operaci je poprvé zapojen a naprogramován řečový procesor pacienta. Programování se provádí opakovaně, aby se docílilo nastavení optimálního rozsahu stimulace jednotlivých elektrod tak, aby vyhovoval individuálním potřebám pacienta. Nezbytným předpokladem pro dobré využití implantátu je pak kvalitní rehabilitace. U pacientů, kteří ohluchli po osvojení řeči a jazyka, je rehabilitace jednodušší a kratší. Po zapojení řečového procesoru slyší člověk nejprve různé zvuky, a to i velmi slabé, hluboké i vysoké. Učí se je rozlišovat a poznávat. Rehabilitace postupuje od zjištění přes rozlišování a identifikaci k porozumění běžné konverzaci bez nutnosti odezírat. Slyšení nebude nikdy naprosto dokonalé, v ideálním případě však může člověk po dlouhé rehabilitaci rozumět mluvené řeči či dokonce telefonovat. Nutno podotknout, že implantát není úplná náhrada slyšení. Implantovaní lidé zůstávají nadále sluchově postižení, protože řečový procesor je napájen akumulátorovými bateriemi, které se vybíjejí, a pokud procesor sundají, přestanou slyšet. Cena: 1 640 000 Kč (Hrazeno zdravotní pojišťovnou. Cena je konečná – implantát, operace, rehabilitace atd. Kandidáti jsou schvalováni komisí lékařů, zástupců pojišťovny apod. Teprve tato komise rozhoduje o tom, zdali se takováto „investice“ vyplatí.)

5.2 Základní životní potřeby34 Pokud se máme zamyslet nad tím, o co všechno přijdeme ztrátou zraku, napadne nás ihned nepřeberné množství situací a vjemů spojených s touto ztrátou. Je tomu tak i u ztráty sluchu? Pro většinu z nás je to mnohem složitější. Problémy se ztrátou sluchu spojené totiž nejsou na první pohled zas tak patrné. Přesto existují a nejsou o nic méně závažné. Ztráta sluchu tedy ovlivňuje i naše základní potřeby. Jak vstát v požadovanou hodinu, když budík neslyším? Jak zjistím, že někdo klepe na dveře? Jak se dovolám o pomoc? To je jen krátký a rozhodně ne kompletní výčet problémů, se kterými se potýká nedoslýchavý či neslyšící. Nikdo z nás je rozhodně nemůže označit za malicherné.

5.2.1 Signalizace bytového či domovního zvonku Představa, že sluchově postižení žijí izolovaně, je v dnešní době absurdní. Když však návštěva přijde, jak o sobě informuje? Je logické, že zvonek postižený neuslyší. Proto musela být navržena alternativa ke klasickým domovním zvonkům.

34


48

Na trhu se můžeme setkat s několika systémy pro signalizaci dveřního zvonku •

Systém k instalaci do světelného rozvodu o Po stisku tlačítka zařízení rozsvěcuje a zhasíná běžná stropní svítidla. o Cena: 3 500 Kč

•

Systém s vysílačkou o Ke zvonkovému tlačítku je namontována malá rádiová vysílačka, která po stisku tlačítka začne vysílat rádiový signál, který zachytí přijímač ve speciálním svítidle. Svítidlo pak začne blikat. o Nevýhodou tohoto propojení je, že těchto svítidel s přijímači musí být více – pro každou místnost jedno. Na druhou stranu se však tento systém vyznačuje jednoduchou instalací. o Cena vysílače: 1 000 Kč, cena 1 svítidla: 2 000 Kč

•

Systém s propojením elektrorozvodnou sítí o Funguje na podobném principu jako systém s vysílačkou, namísto rádiového vysílání se však ke spojení mezi vysílačem u zvonkového tlačítka a přijímači používají impulsy. Ty se pak šíří po bytovém rozvodu elektřiny. K propojení dojde jednoduše zasunutím vysílače a svítidel s přijímači do zásuvek. o Cena vysílače: 3 500 Kč, cena 1 svítidla: 2 500 Kč

5.2.1.1 Komplexní signalizační systém Předchozí signalizační systémy mají za úkol informovat pouze o zmáčknutí domovního zvonku. Každého z nás však může napadnout, že v rámci pohybu doma může neslyšící narazit na více přístrojů, které v běžném provedení využívají pouze signalizaci zvukovou, tedy pro neslyšícího nepoužitelnou. Jmenujme např. zvonění telefonu, požární hlásič, pohyb mezi dveřmi, pláč dítěte (tzv. chůvičky) či pouhé klepání na dveře. Všechny výše jmenované signalizace mohou být integrovány do komplexního signalizačního systému. Tyto systémy jsou velmi oblíbené zejména pro svou univerzálnost a variabilitu. Je na uživateli, jakou kombinaci signalizace si zvolí. Od ní se pak samozřejmě odvíjí konečná cena.

49

Komplexní řešení světelné signalizace AVIZO Firma Kompone s.r.o. přišla na trh se světelnou signalizací AVIZO, jejíž prvky jsou vzájemně kombinovatelé a mohou vytvářet systémy dle individuálních požadavků zákazníka. Signalizace AVIZO se skládá vždy nejméně z jednoho vysílače a přijímače. Tyto prvky jsou propojeny elektrorozvodnou sítí. Vysílače rozeznávají jednotlivé vjemy, které jsou pak přeneseny k přijímačům. Ty mají barevné LED diody, které svou barvou jednoznačně ukazují druh vjemu. Tímto způsobem jsou jednotlivé druhy signalizace snadno rozeznatelné. Všechny díly pracují jako systém. Ten může být postupně rozšiřován o dokoupené součásti. Systém je navíc vícekanálový, existence více nezávislých systémů tedy není problém. Ukázku Kompletního řešení světelné signalizace AVIZO včetně celkové kalkulace lze nalézt v příloze C této diplomové práce.

5.2.2 Telefonování Využívání telefonu je každodenní součástí našeho života, avšak díky nástupu Internetu a jeho komunikačních nástrojů přestává být jeho využívání tak frekventované. Komunikační nástroje jako chat, ICQ či SKYPE jsou na rozdíl od telefonování bezplatné, umožňují komunikaci více účastníků současně, posílání data apod. Pro neslyšící či nedoslýchavé však mají mnohem důležitější výhodu – komunikace není ústní, ale písemná. Nejsou tedy limitováni svým handicapem. Ačkoliv i tato skutečnost je relativní. Mnozí neslyšící přiznávají, že je pro ně využívání těchto nástrojů zpočátku nepříjemné. Nejsou zvyklí na klasickou konverzaci, nevědí, jak mají formulovat své myšlenky, a ostýchají se. V některých situacích či při pohybu mimo dosah internetového připojení se však stále bez telefonu neobejdeme. Domnívat se, že sluchově postižený telefonovat nepotřebuje, je zcela scestné. Díky signalizačním systémům může být neslyšící alternativně informován o příchozím hovoru, samotné vyřízení telefonátu však systém nevyřeší. Pro volbu vhodného telefonu je důležitý stupeň ztráty sluchu. Nedoslýchaví mohou s použitím sluchadla telefonovat běžným hlasovým telefonem. Výhodnější však je, pokud mají zesilovač zabudovaný přímo v telefonu. Cena speciálních telefonů se zesílením

zvuku

se

pohybuje

Obrázek 19 - Psací telefon

v rozmezí 50

2 000 až 6 000 Kč. Ti, kteří nemají upozornění na příchozí hovor zajištěné systémovou signalizací, mohou využít přídavná zařízení. Jedním z nich je např. vibrační polštářek. Pro neslyšící nemají telefony se zesílením zvuku žádný smysl. Jediným řešením, vyjma posílání sms zpráv, je psací telefon se světelnou signalizací. Tento telefon je jakýmsi dálnopisem, kde neslyšící píše svůj vzkaz na klávesnici a odpověď partnera se objevuje na displeji. Neslyšící může samozřejmě využívat místo klávesnice sluchátko. Klávesnice je vhodná v případě, kdy má postižený díky absolutní hluchotě problémy s řečí. Cena se pohybuje okolo 20 000 Kč. Kromě telefonů jsou pro neslyšící ideálním nástrojem pagery, neboť disponují vibrační indikací došlých zpráv. Jejich cena se pohybuje okolo 1 500 – 2 500 Kč.

5.2.2.1 Tísňové volání Každý z nás již od prvního stupně základní školy ví, co dělat, když potřebuje v naléhavé záležitosti zavolat policii, hasiče či rychlou pomoc. Čísla se nám nesmazatelně vryla do paměti a ani zastřešující linka pomoci 112 je nedokázala potlačit. Jak ale zavolat o pomoc, když neslyšíte? Vytočit telefonní číslo na svém obyčejném mobilním telefonu umíte, jste ještě schopni říci, co se stalo, ale dialog vést nemůžete. Díky službě sms vznikla nová linka první pomoci pro neslyšící, kterou mohou sluchově postižení využívat na celém území ČR. Má působnost 24 hodin denně. Sms zprávu s uvedením, co se stalo, jméno volajícího a celou adresu, mohou neslyšící zasílat na telefonní číslo + 4 2 0 7 2 4 3 3 3 1 5 5 .

5.2.3 Světelné a vybrační budíky Ani lehce nedoslýchavé nevzbudí běžný budík s akustickou signalizací. Pro sluchově postižené lze tedy použít buď signalizaci vibrační, anebo světelnou. Pokud ale nebude postižený spát s budíkem přímo v posteli, jak jej dokáže vzbudit? Vibrátor nebo fotovýbojka mohou být vestavěny přímo do budíku nebo, a to je náš případ, k budíku připojeny. Jumbo Alarm Jako příklad této pomůcky jsem zvolila provedení Jumbo Alarm. Kromě velmi dobře čitelného LCD displeje disponuje zejména velkým vibračním polštářkem. Tento polštářek Obrázek 20 - Jumbo Alarm se umísťuje např. pod klasický polštář. Ačkoliv jsem neměla Obrázek 21 - Jumbo Alarm

51

možnost vyzkoušet tento vibrační polštářek v praxi, dle video ukázky usuzuji, že tento přístroj vzbudí opravdu každého. Kromě možnosti vibrací je budík vybaven i stroboskopickým světlem. V praxi je tedy možno využít 4 druhy buzení: •

Vibrace

•

Flash + Alarm

•

Flash + Vibrace

•

Alarm + vibrace

Cena: 1 800 Kč (dle variant se ceny pohybují v rozmezí 700 až 3 000 Kč) Kromě takto upravených budíků existují i vibrační hodinky. Pro některé uživatele může být tato varianta dokonce plnohodnotnou náhradou budíků, protože vibracím přímo na těle důvěřují více. Ceny těchto hodinek jsou však vyšší, pohybují se okolo 1 500 – 4 000 Kč. Na stejném principu pak fungují i vibrační kuchyňské minutky. Ty se nosí v kapse nebo zavěšené na krku a jejich cena se pohybuje zpravidla okolo 500 Kč.

5.2.4 Sledování televizního vysílání 5.2.4.1 Skryté titulky Televizní vysílání pro většinu z nás představuje základní zdroj informací – sluchově postižené nevyjímaje. Pouze lehce nedoslýchaví však rozumí zvukovému doprovodu. Veřejnoprávní televize je povinna opatřovat nejméně 25 % vysílaných pořadů s tzv. skrytými titulky (v rámci veřejnoprávní televize je to v současnosti v průměru 72 %). Tyto titulky nejsou na běžném televizním přijímači vidět. Lze je však dekódovat a do obrazu následně vložit. Zda je daný program vybaven skrytými titulky lze vyčíst ze zkratky "-ST-", kterou najdete v přehledu televizních programů. Všechny televizory disponující teletextem mají schopnost tyto titulky dekódovat. Skryté titulky se totiž přenášejí na stránce 888 teletextu. V současnosti jsou jím vybaveny téměř veškeré televizní přijímače, ke starším modelům je možno dekodér dodatečně namontovat. Kromě skrytých titulků mají u některých pořadů neslyšící k dispozici překladatele znakové řeči. Bohužel, ne všichni neslyšící znakovou řeč umí. Jedná se zejména o dospělé,

52

kteří o sluch přišli v pokročilém věku a znakovou řeč se snaží teprve naučit. Někteří se ji však nenaučí nikdy. Ostatní televizní stanice skryté titulky téměř nevyužívají. V tomto případě jsou tedy neslyšícímu k dispozici pouze zahraniční filmy bez českého dabingu, které mají titulky.

5.2.4.2 Automatické titulkování v reálném čase35 Na konferenci INSPO 2008 představily Západočeská univerzita a Technická univerzita Liberec své výzkumy v oblasti automatického titulkování v reálném čase. Jejich snahou je co nejpřesnější počítačový přepis mluveného slova v reálném čase. Obě univerzity vykazují 85% úspěšnost přepisu. Automatické titulkování je založené na kvalitním programu pro rozpoznávání slov. Ten musí mít velmi bohatý slovník. Pro pokrytí téměř 100 % českého textu by slovník musel obsahovat 1 500 000 nejfrekventovanějších slov (u anglického jazyka by stačilo 300 000). Rozpoznávací program musí být tzv. „natrénovaný“. Je třeba provést předzpracování cvičných dat, což zahrnuje anotaci zvukového záznamu a později zpracování anotovaného textu. Poté je třeba speciálními programy vytvořit akustický a jazykový model. Tyto modely se implementují do tzv. dekodéru. V tomto případě mluvíme o přímém titulkování. Západočeská Univerzita ve spolupráci s Českou televizí tímto způsobem titulkuje přenosy ze zasedání Parlamentu ČR. Úspěšnost rozpoznávání je v tomto případě 85 %. Důležitým faktorem počítačového rozpoznávání jsou okolní podmínky. V místnosti, kde se řečník nachází, musí být ticho, řečník by měl být v klidu a nejlépe by měl daný text číst. To není samozřejmě možné např. při sportovních zápasech. Pro tyto varianty se proto používá tzv. stínový mluvčí. Ten poslouchá, co slyší, a přemlouvá v tichém prostředí studia. Tato technika je zkoušena při titulkování hokejových zápasů. Při přímém titulkování bylo dosaženo úspěšnosti rozpoznání 75 %, při použití stínového mluvčího dokonce 90 %. Někteří sluchově postižení jsou schopni poslouchat televizní vysílání, pokud je řeč mluvících osob izolovaná a okolní ruch potlačen. Západočeská univerzita pro tyto posluchače připravuje možnost čtení titulků počítačovou syntézou.

35


53

5.2.4.3 Poslech TV36 Nedoslýchaví lidé mohou k poslechu televize využít zbytky svého sluchu. Zvýšit hlasitost není řešením, protože pro zdravé členy rodiny či sousedy by byla hlasitost nepřiměřená. Někdy se navíc může stát, že ačkoliv nedoslýchavý vlastní sluchadlo, televizi rozumí špatně. Proto byly pro poslech televizoru vytvořeny pomůcky speciální. K televizoru je připojen malý vysílač. Ten slouží zároveň jako nabíječ Obrázek 22 - Bezdrátová akumulátoru přijímače v době, kdy není přijímač aktivně využíván.

naslouchací souprava

V lehkém přenosném přijímači nejsou slyšet všechny rušivé zvuky, ale pouze televizní vysílání. Hlasitost si může uživatel změnit dle potřeby, přičemž hlasitost televizoru může být nastavena na minimum. Nedochází tím pádem k žádnému obtěžování okolí. Toto zařízení lze doplnit o speciální mikrofon pro snazší poslech řečníka či přátel. Přenos informace funguje na základě rádiového signálu či infračerveného záření. Cena: 4 000 – 20 000 Kč

5.3 Získávání informací mimo domov Ačkoliv může nedoslýchavý člověk využívat mimo svůj domov sluchadlo, nemusí to být postačující. Hlášení z tlampačů, návštěva kina či přednášky, to jsou místa, kde nemusí být sluchadla dostatečná. Pokud pak informace není v jiné než akustické podobě, je nedoslýchavý odkázán na tlumočení informací jinou osobou v jeho dosahu. Podobný problém může mít i člověk neslyšící. V současné době jsou např. pořádány konference, kde je neslyšícím k dispozici služba tlumočníka do znakové řeči. Dle průzkumu Doc. Ing. Hrubého z roku 2001 však jasně vyplývá, že znakování používá přibližně 8 000 lidí z 500 000 sluchově postižených, tedy cca 2 %. Tento výzkum probíhal v době, kdy ještě neexistoval Zákon o znakové řeči, a díky tomu, že se dnes na školách pro sluchově postižené i znakování vyučuje, je dnes uživatelů znakového jazyka 2x tolik, tj. 4 %. Na druhou stranu však počet postižených stoupá, čili k přesnému číslu se zřejmě dobrat nelze. V některých filmech můžeme vidět neslyšícího, který odezírá ze rtů mluvícího. Sami neslyšící však tvrdí, že naučit se odezírat je dlouholetou záležitostí (až 10 let) a ani poté není jeho schopnost perfektní. Odezírání je navíc velmi únavné a po cca 40 minutách se na něj již nedá příliš soustředit.

36


54

Jak je vidět, představené metody nejsou v žádném z uvedených případů ideální. V současné době však mají i tyto problémy díky ICT své řešení.

5.3.1 Indukční smyčka37 Indukční smyčka se stala velmi mocným nástrojem pro nedoslýchavé. Toto audio frekvenční zařízení umožňuje nedoslýchavým osobám jasnější poslech. Většina sluchadel je vybavena funkcí T nebo MT. Přepnutí sluchadla na tuto funkci umožňuje aktivaci zařízení pro příjem elektromagnetického pole generovaného právě indukční smyčkou. Sluchadlo pak tento signál převádí do zesilovače dle potřeb uživatele. Každý prostor vybavený indukční smyčkou je označen mezinárodním logem s písmenem T. Je pak na nedoslýchavém, zda své sluchadlo Obrázek 23 - Symbol označující prostor vybavený indukční smyčkou

přepne do dané pozice a indukční smyčku využije.

5.3.1.1 Individuální indukční smyčky Indukční smyčky mohou být využívány i pro individuální potřeby. Existují v drátové i bezdrátové podobě. Jsou vytvářeny tak, aby byly kompatibilní s MP3, iPod, CD přehrávači, PC či pro hands free telefonování. Cena: dle kompatibility a provedení v rozmezí od 900 do 5 000 Kč.

5.3.1.2 Soundshuttle Soundshuttle je příkladem indukční smyčky využívané na přepážkách nebo recepcích. Pomáhá uživatelům naslouchacích pomů-

Obrázek 24 - Soundshuttle

cek, aby slyšeli jasněji – usměrňuje řeč a omezí rozptylující okolní ruchy. Po nastavení sluchadla do pozice „T“, snímá mikrofon v Soundshuttle hlas mluvčího a ten je konvertován do magnetického pole. Naslouchadlo toto pole přijímá a tím umožňuje lepší odposlech. K tomuto druhu smyčky lze navíc připojit externí mikrofon, takže je umožněna plnohodnotná komunikace více uživatelů. Velmi velkou výhodou je přesně stanovený dosah a rozsah tohoto přístroje. Nemusíme se pak obávat toho, že ostatní uživatelé naslouchadel mohou daný rozhovor vyslechnout a zasáhnout tak do soukromí postiženého. Cena: 6 900 Kč (Cena s externím mikrofonem: 19 000 Kč)

37


55

5.3.1.3 Guideloop Indukční smyčka Guideloop je přenosný přístroj s jednoduchým ovládáním. Jako jediný svého druhu umožňuje komunikaci mezi turistickým průvodcem a návštěvníky se sluchovým postižením.

Obrázek 25 - Guideloop

Jeho rozsah je až 5 metrů. Turisté tak získávají mnohem větší svobodu pohybu v rámci skupinky a mají možnost si prohlídky užít stejně plnohodnotně jako běžní návštěvníci. Průvodce při prohlídce používá připínací mikrofon, samotnou indukční smyčku má zavěšenou u pasu či přes rameno. Výdrž baterie je cca 4 hodiny, což je pro klasické prohlídky naprosto dostačující. Cena: 5 550 Kč

5.3.1.4 Infinity Room Loop Přístroj Infinity byl navržen pro rychlé a jednoduché použití v malých, středních i velkých místnostech a posluchárnách. Je tedy vhodný pro přednáškové i rekreační činnosti. Při větších veřejných akcích (např. konference) slouží jak osobám s naslouchadly, tak i všem ostatním. Pokrytí touto smyčkou je až 156 m2. Tato sada je tedy na rozdíl od předchozích typů univerzálnější. Lze ji využívat i jako součást aparatury pro ozvučení jednotlivých sálů. Ta může využít všechny druhy mikrofonů a zároveň je kombinovatelná s dalšími multimediálními systémy (televize, dvd, hi-fi apod.). Cena: 30 000 Kč

5.3.2 Simultánní přepis38 V předchozí kapitole byl vyřešen problém nedoslýchavých osob. Jak v takových případech pomoci osobám neslyšícím? Jak již bylo zmíněno, znakování rozumí pouze 4 % neslyšících a odezírání je velmi náročné. Navíc, pokud se diskuze zúčastní více osob, je odezírání téměř nemožné. Stejně je tomu pak při delší vzdálenosti od řečníka či při odborných tématech, kdy se jednotlivá slova velmi špatně dešifrují.

38


56

Konference INSPO v minulých letech nabízela pro sluchově postižené následující možnosti: •

znakový jazyk – Přirozený plnohodnotný jazyk. Má vlasntí gramatiku a strukturu, nemá nic společného s češtinou. Využívají jej zejména prelingválně neslyšící lidé.

•

znakovaná čeština – Umělý komunikační systém, který byl vytvořen slyšícími lidmi pro dorozumívání s neslyšícími. Jedná se vlastně o „viditelnou češtinu“.

•

orální tlumočení - odezírání

•

indukční smyčka – viz kapitola 5.3.1 Indukční smyčka V letošním roce (2008) byla nabídnuta další varianta – simultánní přepis. Simultánní

přepis je název metody spočívající v převodu textu do písemné podoby a jeho následného promítání na plátno. Ve světě se lze setkat také s termínem transkripce. Tato metoda je od roku 2006 aktivně využívána v rámci přednášek České unie neslyšících (ČUN). Jak tedy simultánní přepis probíhá? Mluvčí hovoří a u počítače sedí zapisovatelka. Ta v textovém editoru převádí jeho řeč do psaného textu, který je následně promítán na plátno, kde si jej všichni sluchově postižení mohou nerušeně přečíst. Odezírající si navíc ověří, zda rozuměli správně. ČUN dle svých zkušeností doporučuje modré pozadí obrazovky a bílé tučné písmo velikosti minimálně 36 bodů. Podmínkou této metody je kvalitní zapisovatelka. Speciální klávesnice, které používají stenotypistky u soudu, totiž nedisponují diakritikou, jsou tedy pro tuto metodu nepoužitelné. Konference obvykle trvají celý den, proto by bylo vhodné, aby se zapisovatelé střídali. Měli by být také předem seznámeni s tématem jednotlivých příspěvků. V rámci konference INSPO 2008 jsem měla možnost tuto metodu vidět v praxi. Ačkoliv byly přepisem pověřeny zkušené zapisovatelky, nebyla naplněna vize této metody, tj. okamžitý přepis mluveného slovo od slova. Zapisovatelka nebyla schopna na klasické klávesnici pochytit vše řečené, snažila se tedy věty upravovat a v některých případech tím docházelo dokonce k naprosté změně smyslu věty mluvčího. Domnívám se proto, že mnohem kvalitnějším řešením by byla náhrada zapisovatelů softwarem pro převod mluvené řeči do textu, nebo automatickým titulkováním. Oba druhy softwaru jsou úspěšně vyvíjeny na univerzitách v Plzni a Liberci a blíže popsány v kapitolách 5.2.4.2 Automatické titulkování v reálném čase a 6.3.5.5 My Dictate.

57

5. ICT pomůcky pro sluchově postižené

Recommend Documents