5-6 dvojčíslo. T UŘ í noha LEDEN ÚNOR 2011

5-6 dvojčíslo

T UŘ í noha

e m Á D E HL ENÍ! ŘEŠ

LEDEN ÚNOR

2011

kapitoly 18-20 / leden

Úvodník Vážené paní učitelky, přejeme vám po vánočních prázdninách hladký start ve škole. Ať se se zemí Turo nenudíte ani v novém roce! 18. KAPITOLA - Problémy pokračují

Problémy s továrnami už trvaly pěkně dlouho. Turům docházelo jídlo, neměli v domovech teplo. Hrozilo jim, že budou mít hlad. Nikde nesvítilo světlo. Turové začínali být pořádně nespokojení a přemýšleli, jaké by to bylo, odejít do hlavního města. Hlavní město, kam je nikdy ani nenapadlo se podívat, se jim najednou zdálo hrozně lákavé. „V hlavním městě, tam turové nemají problémy, tam všechno funguje. Už jste byli v hlavním městě? Turům tam lítá pečené seno do pusy,“ říkali si turové mezi sebou. Marně se jim snažily děti vysvětlit, že na opravě továren už pracují. Že chodí v České republice za elektrikářem, který je všemu učí víc rozumět. Turové prostě měli všeho dost a úplně zapomněli, že začátky jsou vždycky těžké. Ale ještě horší než pro tury to bylo pro Martina, Zuzku, Davida a Ťapinu. Chodili od továrny k továrně a hledali, co se mohlo stát. V zemi TURO teď trávili každou volnou chvíli. Domů chodili pozdě, zapomínali na úkoly, školu i povinnosti doma. V hlavách měli jedinou myšlenku: opravit továrny, vymyslet něco, co uklidní tury, a dát všechno v zemi TURO do pořádku. Tentokrát se jim jejich plány neměly hodně dlouho podařit.

20. KAPITOLA - Co dál

Martin, Zuzka a David začali přemýšlet, co dál. „Továrny se nám asi jen tak opravit nepodaří, to je už teď jasný,“ řekl unaveně Martin. „To se nám musí podařit,“ řekl paličatě David. „Jo, možná se nám to podaří, ale turové do té doby umřou hlady,“ řekla celkem rozumně Zuzka. „Přesně tak,“ řekl Martin, „teď jde hlavně o to, nalákat tury, aby tu chtěli zůstat. Jakmile se začnou stěhovat, je to v pytli a těžko je budeme přesvědčovat, aby se vrátili zpátky. Napadlo mě zavést v zemi TURO zemědělství.“ Zuzka a i David jen koukali a chvíli jim trvalo, než jim to došlo. „Takže… Turové by si sami začali pěstovat jídlo…“ zamýšlela se Zuzka. „A neměli by hlad a mohl by to pro ně být důvod tady zůstat…“ dodal David. „Přesně tak, kamarádi, myslí vám to,“ řekl spokojeně

2

19. KAPITOLA - Hugo, Albert a Agáta slaví

„No, kamarádi, tak to se nám povedlo,“ řekl Marek. Seděli s Hugem, Albertem a Agátou v Markově domě. „Jo, to teda jo. V zemi TURO je úplnej zmatek,“ řekl Albert. „Turové odcházejí pryč, Martin, David a Zuzka lítají od továrny k továrně a s ničím si nevědí rady!“ smála se Agáta. „Podívejte!“ vykřikl vítězoslavně Marek a vytáhl noviny. Na přední straně byla velká fotografie dětí a pod ní velký nápis: TUROVÉ VZKAZUJÍ: DĚTI, JDĚTE PRYČ ZE ZEMĚ TURO! CHCEME SI ŽÍT PO SVÉM! Všichni vyprskli smíchy. Plán se jim zdařil. Martin. „Leden je nejvyšší čas. Sice je tu ještě zima, ale než se to my i turové naučíme, tak to bude chvilku trvat,“ řekl Martin. „No ale co ty továrny?“ zeptal se David. „Na ty se přece nemůžem vykašlat.“ „Ne, to ne,“ odpověděl Martin. Ty musíme opravit co nejdřív. A myslel jsem si… Ehm,“ bál se trochu Martin říct svůj nápad, „že továrny by jako… Když jim nejvíc rozumíš, Davide…“ „Jo tak,“ pochopil David. „Že to jako hodíte na mě?“ „Tak to není, Davide,“ bránil se Martin. „Ty tomu fakt nejlíp rozumíš, víš, nikdo jiný z nás do toho tak dobře nevidí.“ Martin byl upřímný. V odborných věcech Davidovi opravdu věřil. „No dobře, tak jo,“ souhlasil konečně David. Martinova důvěra mu zalichotila, i když se naoko ještě trochu zlobil. „Ale jak to kluci podle vás budem stíhat, když jsme to do teď nestíhali a teď budeme dělat zeměděl-

TUŘí noha - 5 číslo - leden 2011

kapitoly 18-20 / leden ství, a ještě opravovat továrny?“ zeptala se zase Zuzka. „No, napadlo mě, že teď budou jarní prázdniny a že bychom jako nemuseli jet se školou na hory. Řeknem doma, že se nám nechce.“ Kamarádi souhlasili, stejně by si hory neužili, když by země TURO na tom byla takhle špatně. O jarních prázdninách bude fůra času; celé dny v Těšovicích volné! To jsou přece týdny a měsíce v zemi TURO! Děti se pustily do práce a snažily se dál najít závadu na továrnách a připravit zemi TURO na zemědělství. Ale nedařilo se jim. Zuzka a Martin si dali hodně záležet na tom, aby se o zemědělství v České republice dozvěděli co nejvíc, dokonce se podívali na statek. Ale s tury to bylo těžké. Na shromáždění o zemědělství chodilo turů málo. „A potom je dobré zasázet rajčata… Chutnají skvěle a dají se pěstovat i…“ vysvětloval Martin na jednom takovém shromáždění. Ale na hlavě mu přistála koule sněhu, potom dokonce bláto, turové začali pískat. „Nevěříme vám! To už tady bylo! Zase nějaká bouda!“ Turové prostě dětem nevěřili. „Jdeme pryč! Na tohle fakt nemáme ná-

ladu! Co je nám po vašich rajčatech!“ křičeli obvykle na shromážděních a bylo strašně těžké získat někoho na svoji stranu, i když je tur František Červený všemožně podporoval. Turové už nevěřili ani jemu. „Nevěří nám,“ řekla Zuzka zklamaně a smutně po jednom zvlášť špatném shromáždění. „Zklamali jsme je,“ řekl Martin. „Teď bude strašně těžký si je získat zpět.“ A turové jeho slova potvrzovali; byli už tak nespokojení, že začali odcházet do hlavního města. „Pojďme pryč! V hlavním městě je blaze!“ křičeli turové na demonstracích. Na domech se častěji a častěji objevovaly cedulky K PRONÁJMU nebo NA PRODEJ. Vlaky byly plné turů se sbalenými kufry, stěhovaly se celé rodiny. Na silnicích byly zácpy. Na ulicích bylo vidět méně a méně turů. Turové se zkrátka rozhodli, že se svým okresem nechtějí mít nic společného. V novinách byly titulky Z OKRESU ODCHÁZEJÍ TUROVÉ nebo DALŠÍ TISÍCOVKA OBYVATEL V HLAVNÍM MĚSTĚ nebo KOLAPS V HLAVNÍM MĚSTĚ – CO DÁL? A podobně. Situace se zkrátka zhoršovala a děti už zoufalstvím nevěděly, co dělat.

Cesta potravin aneb Kdo jsou zemědělci?

úkol číslo 5 Motto: Na tom, co jím, záleží. Téma: význam zemědělství, tradiční české plodiny, exotické plodiny (co u nás nevypěstujeme), proces pěstování nějakého produktu a obtížnost tohoto procesu, dopady zemědělství na krajinu, rozdíl mezi ekologickým a konvenčním pěstováním

Cíle:

CÍLE OBECNÉ Děti definují význam zemědělství, uvedou konkrétní příklad. Děti vyjmenují typické české plodiny a vysvětlí, jak souvisí podmínky pěstování s pěstováním některých plodin. Děti porovnají bio a nebio výrobky a ekologické a konvenční zemědělství – uvedou výhody a nevýhody obou. CÍLE ZAMĚŘENÉ NA ZNALOST OBCE – CÍLE LOKÁLNÍ Děti zjistí na základě rozhovoru se zemědělcem, jaké problémy, těžkosti a radosti skrývá toto zaměstnání. Děti vědí, jaký je rozdíl mezi zemědělci – jací zemědělci jsou u nich v okolí a od koho můžou nakupovat regionální potraviny – tyto informace zakreslí do mapy obce. Děti vědí, jak zemědělství ovlivňuje ráz krajiny kolem jejich bydliště, jaká pozitiva a negativa přináší, a zakreslí je do mapy obce a okolí. CÍLE OSOBNÍ Děti si uvědomují těžkou práci zemědělce a dlouhou cestu výroby jedné potraviny. Děti samy vypěstují jedlou rostlinu a upečou pečivo. Děti vymyslí a doma alespoň na dobu 1 měsíce zavedou jednu věc na podporu českého zemědělství.


3

úkol číslo 5 / varianta pro mladší CO BY DĚTI MĚLY ZNÁT Z TÉMATU – VÝSTUPY: • Proč je zemědělství tak důležité (péče o krajinu, pěstování potravin, chov dobytka). • Co všechno se pěstuje v ČR a co ne. • Problémy, které zemědělci řeší. • Co se všechno musí stát, než se něco vypěstuje. • Proč a jak můžeme podpořit české zemědělce.

Varianta pro mladší

Začlenění do RVP: průřezové téma Environmentální výchova (tematický okruh Lidské aktivity a pro-

3. Pečeme sušenky nad mapou 2–3 vyučovací hodiny

2. Biylo nebiylo 2 vyučovací hodiny

Když se řekne zemědělství, tak... 1 - 1,5 vyučovací hodiny

blémy životního prostředí – zemědělství a životní prostředí, ekologické zemědělství), vzdělávací oblast Člověk a jeho svět (Rozmanitost přírody), doplňující vzdělávací obor Dramatická výchova, vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Český jazyk a literární výchova (komunikační a slohová výchova) Blok Dílčí aktivity Čas Pomůcky Pětilístek – evokace 10 min. trojlístek (příloha 1), psací potřeby Práce s novinami a mapou – 20 min. kartičky se zemědělci a plodinami (přílohodnocená aktivita, kritérium: ha 2), lepidlo, papíry A4 či A3, psací potřeby, rozdělení práce ve skupince pastelky, mapa ČR: titulní strana (příloha 3) Reflexe 15 min. vyplněná mapa ČR z předchozí aktivity (příloha 3), velká mapa ČR, stránky novin z předchozí aktivity Závěr –nedokončené věty 10–15 min. tabule nebo křída na napsání vět, psací potřeby, papíry Ochutnávka 10 min. produkt v bio/nebio kvalitě nebo zahraniční/ český Sázení obilí a výroba mouky – 35 min. pokyny k pěstování (příloha 4), květináče hodnocená aktivita, kritérium: nebo nádobky od jogurtu apod., hlína, semínkreativní ztvárnění zadání ka, voda, hnojivo, igelitové ubrusy Vénovy diagramy 20 min. tabule/balicí papír, křídy/pastelky nebo fixy, text o rozdílech v ekologickém a konvenčním pěstování obilí pro učitele (příloha 5)

4

Biylo nebiylo – hodnocená aktivita, kritérium: práce s informacemi Zadání domácího úkolu Rozhovory nad mapou – hodnocená aktivita, kritérium: úroveň domácí přípravy na hodinu Zakreslování do mapy a pečení

20 min.

stránky novin se zemědělci z minulé hodiny, papíry, lepidlo, nůžky, psací potřeby

5 min. 30 min.

zadání rozhovoru (příloha 6) zpracované rozhovory, případně fotografie a místní produkty, mapa obce

45 min.

Veletrh zemědělců

30 min.

pastelky, zpracované rozhovory, recepty (příloha 7), pomůcky a suroviny na pečení, ubrusy na stoly, pracovní oblečení domečky dětí, pastelky, sušenky na ochutnání, mapa obce


úkol číslo 5 / varianta pro mladší Očekávané výstupy ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE • Dítě v jednoduchém plánu vyznačí místo svého bydliště, cestu na určené místo. • Dítě uplatňuje elementární poznatky o činnostech člověka a jeho práci. • Dítě odvodí význam a potřebu určitého povolání.

Rozvoj klíčových kompetencí KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ • Dítě přispívá k diskuzi v malé skupince i v celé třídě. • Dítě oceňuje zkušenosti druhých lidí. • Dítě chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu.

Podrobný popis úkolu 1. blok - Když se řekne zemědělství, tak... Čas: podle tempa dětí 1–1,5 vyučovací hodiny CÍLE: Děti definují význam zemědělství, uvedou konkrétní příklad. Děti vyjmenují typické české plodiny a vysvětlí, jak souvisí podnební podmínky s pěstováním některých plodin.

Trojlístek - evokace - 10 min.

Sdělíme dětem, že se tento měsíc budeme zabývat tématem zemědělství. Zemědělce známe všichni, každý si se zemědělstvím může spojovat něco jiného, něco jiného pro něj znamená. V aktivitě Trojlístek se každé z dětí zamyslí nad tím, co se mu v asociaci na slovo zemědělství vybaví – vyplní trojlístek v příloze 1 (trojlístek, příloha 1). Na první řádek napíší děti podstatné jméno, které se jim vybaví, když se řekne „zemědělství“, na další dva řádky napíší slovesa, která se jim s tímto tématem spojují. Potom si přečtou trojlístek navzájem ve dvojici se sousedem, na závěr můžeme přečíst několik trojlístků nahlas. Pokud nechápeme asociace dětí, necháme si je od nich vysvětlit.

Práce s novinami a mapou - 20 min.

hodnocená aktivita

Cílem aktivity je ukázat víc na to, co dělají zemědělci u nás v České republice a jaký je jejich význam. Děti se rozdělí do projektových skupinek. Každá skupinka dostane 3 krátké kousky článku o určitém zemědělci a obrázek. Obrázek se ale k textu významově nehodí (kartičky se zemědělci a plodinami, příloha 2). Děti text odstřihnou od obrázku a vydají se k jiné skupině hledat správný obrázek. Když ho najdou, vrátí se ke své skupině, udělají z obrázků a textů správné dvojice a nalepí je na papír A4 nebo A3 (lepidlo, papír). Tak vznikne 1 stránka zemědělských novin. Když je dítě hotové s lepením, zakreslí na titulní stranu na mapu České republiky, odkud jejich zemědělec pochází a co pěstuje (to vyznačí obrázkem nebo symbolem – například jablko). Místo, odkud zemědělec pochází, odvodí děti z textu, který je u obrázku. Kde přesně toto místo leží, najdou děti na velké mapě České republiky, položené nebo pověšené ve třídě. Titulní stranu mohou děti buď navrhnout samy (důležité je, aby na ní byla mapa, do které budou


5

úkol číslo 5 / varianta pro mladší děti zakreslovat původ zemědělce a plodinu, a místo na titulek, který budou děti doplňovat později), případně můžeme využít vzor titulní strany (titulní strana, příloha 3). Pokud bude s touto prací některá skupinka hotová rychleji, může ke svým krátkým článkům vymyslet lákavé titulky. Např. Maxi jablka! Málo mléka! apod. Pozn.: Pokud děti takto s mapou ještě nepracovaly, můžeme zakreslování podle velké mapy vynechat a pouze si při prezentaci zemědělců jednotlivá místa ukázat.

Reflexe - 15 min. a víc

Následuje reflexe aktivity. Každá skupinka představí svou stránku novin pouze tím, že přečte buď titulky (pokud stihla), nebo řekne plodinu a místo (např. jablka z Českého ráje). Vždy, když jedna skupinka představuje, co měla, druhá skupinka má za úkol najít na velké mapě ČR zmíněnou oblast. Pokud nemáme ve třídě moc dětí, je vhodné umístit mapu doprostřed a děti přitom, kdy jedna skupinka říká svoje potraviny, můžou ukazovat. Potom se ptáme dětí: Jak roste vaše plodina? (na stromě, v sadě, na poli, na louce). Je váš zemědělec spokojený? Proč ano, proč ne? Co dělá s tím, co vypěstuje? Proč se na každém místě u nás pěstuje něco jiného? Co je typické pro každou oblast? Co se u nás nepěstuje a proč? Liší se nějak počasí v jednotlivých částech naší republiky? Jak ovlivňuje počasí to, kde se co pěstuje?

Když se řekne zemědělství, tak... - 10-15 min.

Na závěr vyzveme děti, aby se znovu zamyslely nad tím, jaký význam má tedy podle nich zemědělství. Každé dítě má za úkol domyslet konec věty, která začíná buď „Když se řekne zemědělství, tak…“, nebo „Zemědělec…“ (tabule, křída na napsání vět, papíry, psací potřeby pro každé dítě).

2. blok - Biylo nebiylo Čas: 2 vyučovací hodiny CÍLE: Děti si uvědomují těžkou práci zemědělce a dlouhou cestu výroby jedné potraviny. Děti chápou rozdíl mezi bio a nebio výrobky a ekologickým a konvenčním zemědělstvím – uvedou výhody a nevýhody obou. Děti samy vypěstují jednu rostlinu.

Ochutnávka - evokace - 10 min.

Na začátku hodiny dětem sdělíme, že se dnes podíváme na to, jakou práci vlastně zemědělci musí dělat. Vyzveme děti, aby zavřely oči, a dáme každému potravinu v bio a nebio kvalitě na ochutnávku. Pokud nemáme možnost koupit bio/nebio produkt, zvolíme „domáckou“ potravinu a stejnou potravinu, ale dováženou. Např. mrkev, jablko, mléko, tvaroh, sušenka, koláč atd. Cílem je, aby se děti zamyslely nad tím, že jsou ve výrobcích rozdíly a proč. Děti mají zavřené oči, soustředí se na rozdíl mezi oběma ochutnávkami. Potom se jich ptáme, co jedly a jaké rozdíly pozorovaly. Ptáme se jich, jestli je napadá, jaký hlavní rozdíl ve způsobu zpracování těchto dvou potravin by mohl být. Potom jim sdělíme, že bio/nebio nebo domácí/dovážená potravina.

Sázení obilí a vznik mouky - 35 min.

hodnocená aktivita

Ptáme se dětí: Co je hlavní surovina, z které se vyrábí pečivo? Ano, je to mouka. Teď se společně dozvíme, jak vlastně taková mouka vzniká. Děti se rozdělí na 4 skupinky. Sdělíme dětem, že se teď

6


úkol číslo 5 / varianta pro mladší všichni stanou zemědělci. Každá skupina představuje jeden statek, kde se pěstuje obilí. Děti si zkusí celý proces sázení a vzniku mouky. Každá skupinka pracuje kolem hnízda – dvou lavic, které si dala k sobě. Každá skupinka dostane dva květináče či kelímky, 2 kelímky od jogurtů, hlínu. (Pozn.: Ideální je dát na lavice igelitové ubrusy, protože děti při činnosti pravděpodobně trochu zaneřádí třídu hlínou.) Čteme dětem podle pokynů v příloze 4 (Pokyny k pěstování, příloha 4) proces sázení obilí až po vznik mouky. Vždy přečteme jeden bod a úkol, který děti mají udělat. Když děti úkol splní, pokračujeme dál. Pozn.: Pokud bychom měli velmi schopné skupinky, může každá dostat svůj text a pracovat samostatně, u neklidných dětí ale vzniká chaos. Děti takto postupně zasází semínka (nejsou to semínka obilí, ale řeřichy) a dále si zkusí předvést celý proces až do chvíle, kdy jim vznikne mouka. Většina úkolů je imaginární, jen někdy se jedná o reálné úkoly (připravit minipolíčko, dát hlínu do kelímku atd.). Hned na začátku dětem zdůrazníme, že nejde o soutěž, ale o zapamatování si celého procesu. Takto zasází jedno pole běžného zemědělce a potom druhé pole – ekologického zemědělce.

Vénovy diagramy - 20 min.

Na tabuli nebo na balicí papír namalujeme dva kruhy:

Zeptáme se dětí, jestli bylo pěstování mouky v obou případech stejné. V čem se lišilo? V čem bylo stejné? Jak se nazývá každý z těchto způsobů pěstování obilí? Pokud děti nebudou vědět, napovíme jim – měli bychom se dopracovat k tomu, že jeden způsob je bio a druhý nebio – normální. Tyto dvě slova napíšeme nad kruhy – tedy EKO = BIO a NEEKO = NEBIO. Děti mají za úkol nyní říkat rozdíly a shody obou postupů. Co bylo stejné a co bylo jiné při pěstování? Stejné píšeme do průsečíku obou kruhů, rozdílné do každého kruhu zvlášť – co má jen BIO a co jen NEBIO. Na závěr shrneme, v čem se tedy liší oba postupy. Pro inspiraci o rozdílech a shodách můžeme využít text shrnující tuto problematiku určený pro dospělé (příloha 5).

Biylo nebiylo - 20 min.

hodnocená aktivita

Rozdáme dětem stránky z novin, které udělaly v první hodině o zemědělství. Jejich úkolem teď bude vymyslet ve skupince dva krátké popisky a namalovat obrázek (nemusí být, ale může) o dvou zemědělcích, kdy jeden ze zemědělců pěstuje něco bio a druhý nebio – za použití postřiků. Pokud je pro děti těžké domluvit se ve skupině, můžou pracovat ve dvojicích. Děti mohou vycházet z popisků a obrázků, které už v novinách mají. Děti začínají větou „Bylo nebylo“ a pokračují třeba takto: „Bylo nebylo, v jedné vesnici žil Tonda Novák a ten pěstoval bio obilí. Takže ho nestříkal. Měl ho méně, ale zase zdravější.“ Pozn.: Pokud by toto bylo na děti moc složité, můžou jenom dopsat k obrázkům, které už mají na stránce nalepené, zda vypěstovaný produkt je bio nebo nebio a jak postupoval. Třeba: „Pan Koubek vypěstoval nebio jablka – normální. Má je velká, protože je nestříkal.“ Atd. Některé úryvky si potom přečteme nahlas. Důležité je, aby si při této aktivitě děti zapamatovaly rozdíly mezi těmito dvěma postupy a uměly je


7

úkol číslo 5 / varianta pro mladší vysvětlit.

Zadání domácího úkolu - 5 min.

Zadáme dětem domácí úkol. Rozdáme buď každému, nebo do skupinky, případně dvojice, zadání rozhovoru (zadání rozhovoru, příloha 6) s nějakým zemědělcem nebo člověkem, který se zemědělstvím zabývá či zabýval (babička, která dělala v zemědělství, prodavač a opravář zemědělských strojů atd.). Pokud jsou děti skutečně z města a nikoho takového neznají, domácí úkol nepřinesou. Udělání rozhovoru je jeden z dobrovolných úkolů, což může být pro děti motivační. Můžou přinést i fotky nebo produkt, který zemědělec dělá.

3. blok - Pečeme sušenky nad mapou Čas: 2–3 vyučovací hodiny CÍL: Děti zjistí na základě rozhovoru se zemědělcem, jaké problémy, těžkosti a radosti skrývá toto zaměstnání. Děti vědí, jaký je rozdíl mezi zemědělci – jací zemědělci jsou u nich v okolí a od koho můžou nakupovat regionální potraviny. Tyto informace zakreslí do mapy obce.

Rozhovory nad mapou - 30 min.

hodnocená aktivita

Doprostřed třídy dáme mapu obce. Děti si vezmou k ruce rozhovory, které udělaly se zemědělci. Každá skupinka má za úkol představit svého zemědělce a ukázat na mapě, kde hospodaří, co pěstuje. Mohou ukázat fotografie, pokud nějaké přinesly. Pak skupinky rozhovory prezentují. Skupinky rozhovory nečtou, ale spíš vybírají něco zajímavého – tedy např. z čeho má zemědělec největší prospěch apod. Takto každá skupinka představí svého zemědělce. Na závěr zakreslíme do mapy působiště místních zemědělců. TIP: Pokud jsou skupinky samostatné, může zde jedna skupinka zakreslovat a ostatní připravovat těsto na sušenky, které společně upečeme. Průběžně se střídají – tedy když dokreslí jedna skupinka, jde kreslit druhá atd.

Zakreslování do mapy a pečení - 45 min.

Pokud je tato varianta s pečením nereálná, můžou děti např. přinést něco upečeného z domova. Cílem je, aby si děti samy zkusily vyrobit něco z českých, ideálně i domácích surovin a potěšily tím ostatní. Pokud s dětmi chceme péct, napíšeme na tabuli recept (recept, příloha 7) a dáme jim ho i do ruky. Rozdáme dětem jednotlivé ingredience a děti z nich udělají jednoduché těsto na sušenky. Z těsta udělají hrudky a dají je na plech. Dáme sušenky péct. Pokud bychom nemohli ve škole péct, uděláme druhý recept, který je popsaný také v příloze 7 na nepečené sušenky. Skupiny se prostřídají u mapy a u pečení.

Veletrh zemědělců - 20-30 min.

Na konci si každé dítě vezme svůj domeček a napíše do něj, co by si mohl koupit místního. Např. mléko z mlékárny Kunín, vajíčka od paní Novákové atd. Nad mapou si potom jejich nápady přečteme, ukážeme si na mapě, kde který zemědělec je nebo kde můžeme koupit jeho produkty, a ochutnáme sušenky, které jsme udělali.

8


Biylo nebiylo

Když se řekne zemědělství, taK...

Blok

Děti ve skupince splňují alespoň 3 z těchto kritérií: • Poslouchají pozorně všechny instrukce • o pěstování obilí. • Domluví se ve skupince, jak každou instrukci ztvárnit – předvést. • Při předvádění činnosti vymýšlí vlastní variantu – nekopírují pouze to, co dělají ostatní. • Všechny děti vědí, co

Rozdělení práce ve skupince

Děti ve skupince splňují KreativSázení ztvárnění všechna tato kritéria: ní obi• Poslouchají pozorně lí a vznik zadání všechny instrukce mouky • o pěstování obilí. • Domluví se ve skupince, jak každou instrukci ztvárnit – předvést. • Při předvádění činnosti vymýšlí vlastní variantu – nekopírují pouze to, co dělají ostatní. • Všechny děti vědí, co při předvádění dělají.

Práce s novinami a mapou

Děti ve skupince splňují během práce alespoň 3 z těchto charakteristik skupinové domluvy: • Na začátku si řeknou, co je potřeba při úkolu udělat. • Společně si přečtou texty • a potom si rozdělí, co kdo zjistí. • Průběžně kontrolují, co kdo zjistil za informace. • Před nalepením článků • a obrázků provedou společnou kontrolu. • Při nalepování a zakreslování do mapy se domluví, co kdo udělá.

TUR – místostarosta

Děti ve skupince splňují během práce alespoň 4 z těchto charakteristik skupinové domluvy: • Na začátku si řeknou, co je potřeba při úkolu udělat. • Společně si přečtou texty a potom si rozdělí, co kdo zjistí. • Průběžně kontrolují, co kdo zjistil za informace. • Před nalepením článků • a obrázků provedou společnou kontrolu. • Při nalepování • a zakreslování do mapy se domluví, co kdo udělá.

Dílčí ak- Kritérium TUR - starosta tivita

Děti ve skupince splňují alespoň 2 z těchto kritérií: • Poslouchají pozorně všechny instrukce o pěstování obilí. • Domluví se ve skupince, jak každou instrukci ztvárnit – předvést. • Při předvádění činnosti vymýšlí vlastní variantu – nekopírují pouze to, co dělají ostatní. • Všechny děti vědí, co při předvádění dělají.

Děti ve skupince splňují během práce alespoň 2 z těchto charakteristik skupinové domluvy: • Na začátku si řeknou, co je potřeba při úkolu udělat. • Společně si přečtou texty • a potom si rozdělí, co kdo zjistí. • Průběžně kontrolují, co kdo zjistil za informace. • Před nalepením článků • a obrázků provedou společnou kontrolu. • Při nalepování • a zakreslování do mapy se domluví, co kdo udělá.

TUR – člen rady

Děti ve skupince splňují alespoň 1 z těchto kritérií: • Poslouchají pozorně všechny instrukce • o pěstování obilí. • Domluví se ve skupince, jak každou instrukci ztvárnit – předvést. • Při předvádění činnosti vymýšlí vlastní variantu – nekopírují pouze to, co dělají ostatní. • Všechny děti ví, co při předvádění dělají.

Děti ve skupince splňují během práce alespoň 1 nebo žádnou z těchto charakteristik skupinové domluvy: • Na začátku si řeknou, co je potřeba při úkolu udělat. • Společně si přečtou texty a potom si rozdělí, co kdo zjistí. • Průběžně kontrolují, co kdo zjistil za informace. • Před nalepením článků • a obrázků provedou společnou kontrolu. • Při nalepování a zakreslování do mapy se domluví, co kdo udělá.

TUR – začátečník

úkol číslo 5 / varianta pro mladší / hodnotící kritéria

Biylo nebiylo

Pečeme sušenky nad mapou

Rozhovory nad mapou

Děti při sepisování titulků a obrázků do novin o ekologických zemědělcích splňují alespoň 3 z těchto kritérií: • Vychází z informací, které se dozvěděly během hodiny. • Tyto informace jsou správné – tedy děti pochopily rozdíl mezi eko- a konvenčním zemědělstvím. • Pokud si děti nejsou jisté správností informace, snaží se ji ověřit např. návratem k Vénovým diagramům. • Věty nejsou jen opsané, ale představují skutečný popisek k obrázku.

Děti při sepisování titulků a obrázků do novin o ekologických zemědělcích splňují alespoň 2 z těchto kritérií: • Vychází z informací, které se dozvěděly během hodiny. • Tyto informace jsou správné – tedy děti pochopily rozdíl mezi eko- a konvenčním zemědělstvím. • Pokud si děti nejsou jisté správností informace, snaží se ji ověřit např. návratem k Vénovým diagramům. • Věty nejsou jen opsané, ale představují skutečný popisek k obrázku.

Děti při sepisování titulků a obrázků do novin o ekologických zemědělcích splňují alespoň 1 z těchto kritérií: • Vychází z informací, které se dozvěděly během hodiny. • Tyto informace jsou správné – tedy děti pochopili rozdíl mezi eko- a konvenčním zemědělstvím. • Pokud si děti nejsou jisté správností informace, snaží se ji ověřit např. návratem k Vénovým diagramům. • Věty nejsou jen opsané, ale představují skutečný popisek k obrázku.

Děti při sepisování titulků a obrázků do novin o ekologických zemědělcích splňují alespoň 3 z těchto kritérií: • Vychází z informací, které se dozvěděly během hodiny. • Tyto informace jsou správné – tedy děti pochopily rozdíl mezi eko- a konvenčním zemědělstvím. • Pokud si děti nejsou jisté správností informace, snaží se ji ověřit např. návratem k Vénovým diagramům. • Věty nejsou jen opsané, ale představují skutečný popisek k obrázku. 1/2 skupinky si přinese roz- 1/3 skupinky si přinese roz- Méně než 1/3 skupinky si přiÚroveň do- 3/4 skupinky si přinesou rozhovor, který splňuje hovor, který splňuje alespoň hovor, který splňuje alespoň nese rozhovor, který splňuje mácí příalespoň 3 z těchto kritérií: 3 z těchto kritérií: 3 z kritérií: alespoň 3 z těchto kritérií: pravy na • Je známo, kdo je dotazu- • Je známo, kdo je dotazující. • Je známo, kdo je dotazu• Je známo, kdo je dotazující. hodinu jící. • Dotazující odpověděl na jící. • Dotazující odpověděl na kaž• Dotazující odpověděl na každou otázku konkrétně, • Dotazující odpověděl na dou otázku konkrétně, aleskaždou otázku konkrétně, alespoň jednou větou. každou otázku konkrétně, poň jednou větou. alespoň jednou větou. • Dotazující odpověděl i na alespoň jednou větou. • Dotazující odpověděl • Dotazující odpověděl bonusovou otázku – vzkaz. • Dotazující odpověděl i na • i na bonusovou otázku – i na bonusovou otázku – • Dítě rozhovor provedlo bonusovou otázku – vzkaz. vzkaz. vzkaz. samo, příp. s pomocí do• Dítě rozhovor provedlo • Dítě rozhovor provedlo samo, • Dítě rozhovor provedlo spělého. samo, příp. s pomocí dopříp. s pomocí dospělého. samo, příp. s pomocí do- • Dítě přineslo drobnost spělého. • Dítě přineslo drobnost k rozspělého. k rozhovoru – fotografii, • Dítě přineslo drobnost hovoru – fotografii, věc, kte• Dítě přineslo drobnost věc, kterou používá dotak rozhovoru – fotografii, rou používá dotazovaná osoba k rozhovoru – fotografii, zovaná osoba v práci, prověc, kterou používá dotav práci, produkt atd. věc, kterou používá dotadukt atd. zovaná osoba v práci, prozovaná osoba v práci, produkt atd. dukt atd.

Biylo ne- Práce s informacemi biylo


úkol číslo 5 / varianta pro starší

Varianta pro starší

Začlenění do RVP: průřezové téma Environmentální výchova (tematický okruh Lidské aktivity a pro-

3. Pečeme sušenky nad mapou 2–3 vyučovací hodiny

2. Biylo nebiylo 2 vyučovací hodiny

Když se řekne zemědělství, tak... 1 - 1,5 vyučovací hodiny

blémy životního prostředí – zemědělství a životní prostředí, ekologické zemědělství), vzdělávací oblast Člověk a jeho svět (Rozmanitost přírody), doplňující vzdělávací obor Dramatická výchova, vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Český jazyk a literární výchova (komunikační a slohová výchova) Blok Dílčí aktivity Čas Pomůcky Pětilístek – evokace 10 min. příloha 1B, psací potřeby Práce s novinovými články a lži- 20 min. stránky ze zemědělských novin (příloha 2B), vou reklamou – hodnocená aktipsací potřeby, pastelky, mapa ČR, titulní strana vita, kritérium: úroveň kritického (příloha 3B) myšlení Reflexe 15 min. vyplněná titulní strana s mapou ČR z předa víc chozí aktivity (příloha 3B), velká mapa ČR, stránky novin z předchozí aktivity Slogany v novinách 15 min. stránky z novin s inzeráty – příloha 2B a příloha 3B. Ochutnávka 10 min. potraviny v bio a nebio kvalitě nebo české a dovezené potraviny Sázení obilí a výroba reklamních 35 min. proces pěstování obilí (příloha 4B), květinásáčků – hodnocená aktivita, kritéče, kelímky od jogurtu, hlína, semínka, recepty rium: skupinová domluva (příloha 5B), papírové sáčky Vénovy diagramy ve skupinách – 20 min. balicí papír nebo tabule, fixy či křídy, text hodnocená aktivita, kritérium: Práo rozdílech bio a konvenčního zemědělství pro ce s informacemi učitele (příloha 6B) Biylo nebiylo 30 min. stránky novin se zemědělci z minulé hodiny, papíry, lepidlo, nůžky, psací pomůcky, novinový článek o výhodách/nevýhodách obou typů zemědělství (příloha 7B) Zadání domácího úkolu 5 min. zadání rozhovoru (příloha 8B) Reklamní cedule – hodnocená ak- 30 min. zpracované rozhovory, mapa obce, pastelky, papíry A3 tivita, kritérium: úroveň domácí přípravy na hodinu Zakreslování do mapy 25 min. pastelky, zpracované rozhovory, mapa obce Veletrh zemědělců 30 min. reklamní cedule vyrobené na začátku bloku, případně fotografie, produkty a další věci přinesené dětmi, pracovní list (příloha 9B) Závěr 20 min. domečky dětí, pastelky, mapa obce

Očekávané výstupy ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE • Dítě vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody a hospodářství. • Dítě rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl. • Dítě používá peníze v běžných situacích.


11

úkol číslo 5 / varianta pro starší Rozvoj klíčových kompetencí KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ • Dítě přispívá k diskuzi v malé skupince i v celé třídě. • Dítě oceňuje zkušenosti druhých lidí. • Dítě chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu.

Podrobný popis úkolu

1. blok - Když se řekne zemědělství, tak... Čas: podle tempa dětí 1–1,5 vyučovací hodiny CÍLE: Děti definují význam zemědělství, uvedou konkrétní příklad. Děti vyjmenují typické české plodiny a vysvětlí, jak souvisí podmínky pěstování s pěstováním některých plodin.

Pětilístek - evokace - 10 min.

Každé z dětí se zamyslí nad tím, co pro něj slovo zemědělství znamená, co se mu vybaví a má za úkol vyplnit pětilístek na začátek (příloha 1B). U jednotlivých řádků pětilístku mají děti návodné otázky. Na první řádek napíší podstatné jméno, které se jim vybaví, když se řekne zemědělství. Na další dva řádky napíší přídavná jména, na třetí řádek slovesa, na dva řádky dole zase přídavná jména a dolů na poslední řádek podstatné jméno. Potom si přečtou pětilístek se svým sousedem a několik si jich přečteme i nahlas. O metodě pětilístku naleznete více informací v sekci Pro učitele – metodický materiál na www.zemeturo.cz.

Práce s novinovými články a lživou reklamou - 20 min.

hodnocená aktivita

Děti se rozdělí do skupinek. Každá skupinka dostane stránku zemědělských novin, kde budou texty o zemědělcích a obrázek zemědělce (stránka zemědělských novin, příloha 2B). Dále tam budou reklamy na určité produkty, které budou v něčem nepravdivé. Děti budou muset na nepravdy přijít. Potřebné informace získají z článků v novinách. Některé reklamy nebudou na jejich zemědělce, budou muset zjistit potřebné informace z článků jiných skupin. Děti v inzerátu označí chybu. Inzeráty si nevyměňují mezi sebou, pouze shání informace. Na mapu ČR na titulní straně (titulní strana, příloha 3B) děti nakreslí, odkud pocházejí jednotlivé produkty, o kterých je v inzerátech řeč (podle informací v textu). Nakonec vymyslí titulky k jednotlivým článkům o zemědělství – např. „Maxi jablka z Vysočiny!“ nebo „Nedostatek mléka!“ apod. TIP: Pokud budeme mít čas a chuť, můžou si děti samy vytvořit titulní stranu novin, s kterými dál budou během měsíce pracovat. Jinak můžete použít titulní stranu z přílohy 3B.

Reflexe - 15 min. a víc

Následuje reflexe aktivity. Každá skupinka představí svou stránku novin pouze tím, že přečte titulky svých článků a titulky inzerátů a řekne, jakou chybu v inzerátech našla. Vždy, když jedna skupinka představuje, má druhá skupinka za úkol najít na velké mapě ČR zmíněnou oblast. Potom se ptáme dětí: Je váš zemědělec spokojený? Proč ano, proč ne? Co dělá s tím, co vypěstuje? Proč se na každém místě u nás pěstuje něco jiného? Co je typické pro každou oblast? Co se u nás nepěstuje a proč? V čem byla chyba v inzerátu? Proč si dávají podle vás zemědělci inzeráty? (aby prodávali přímo výrobky a nemuseli je prodávat do obchodů, kde musí část peněz dát obchodu za to, že jim výrobky prodá). Jaká by podle vás měla být taková reklama – inzerát?

12



Slogany v novinách - 15 min.

Pozn.: Podle času lze vynechat, blok by byl ucelený i bez této aktivity, která však blok vhodně zakončí. Děti si vezmou do ruky své pětilístky ze začátku bloku. Každé dítě má za úkol vybrat si alespoň jedno slovo – ideálně víc – z pětilístku a zkusit vymyslet titulek – slogan na titulní stranu novin o zemědělství tak, aby se tam vybrané slovo objevilo. Příklad: Dítě si vybere slovo traktor. „Zemědělci potřebují nové traktory!“ nebo „Traktory jsou v zemědělství důležité!“. V podstatě by to měla být jedna věta o zemědělství, která shrnuje, o čem by mohl být nějaký článek vevnitř novin. Tyto titulky zazní na závěr v kroužku, kdy začneme my a řekneme: Zemědělské noviny z (datum – např. 12. 1.) obsahují spoustu zajímavých článků…

2. blok - Biylo nebiylo Čas: 2 vyučovací hodiny

CÍLE: Děti si uvědomují těžkou práci zemědělce a dlouhou cestu výroby jedné potraviny. Děti srovnají bio a nebio výrobky a ekologické a konvenční zemědělství – uvedou výhody a nevýhody obou. Děti spolu se spolužáky vypěstují jedlé rostliny.

Ochutnávka - evokace - 10 min.

Na začátku hodiny dětem sdělíme, že se dnes podíváme na to, jakou práci vlastně zemědělci musí dělat. Vyzveme děti, aby zavřely oči, a dáme každému na ochutnávku potravinu v bio a nebio kvalitě. Pokud nemáme možnost koupit bio/nebio produkt, zvolíme „domáckou“ potravinu a stejnou potravinu, ale dováženou. Např. mrkev, jablko, mléko, tvaroh, sušenka, koláč atd. Cílem je, aby se děti zamyslely nad tím, že jsou ve výrobcích rozdíly a proč. Děti mají zavřené oči, soustředí se na rozdíl mezi oběma ochutnávkami. Potom se jich ptáme, co jedly a jaké rozdíly pozorovaly. Ptáme se jich, jestli je napadá, jaký hlavní rozdíl ve způsobu zpracování těchto dvou potravin by mohl být. Potom jim sdělíme, že bio/nebio nebo domácí/dovážená potravina.

Sázení obilí a vznik mouky - 35 min.

hodnocená aktivita

Ptáme se dětí: Jaké jsou podle vás hlavní suroviny? Ano, jedna z nich je mouka. Co všechno z toho, co jíme, je z mouky? Nyní se společně dozvíme, jak vlastně taková mouka vznikne. Děti se rozdělí na 4 skupinky. Sdělíme dětem, že se všichni teď stanou zemědělci. Každá skupina představuje jeden statek, kde se pěstuje obilí. Dvě skupinky budou ekologičtí zemědělci a dvě skupinky budou konvenční. Každá skupinka dostane seznam úkolů, které mají plnit – návod, jak postupovat od sázení až po vytvoření sušenek (proces pěstování obilí, příloha 4B). Každá skupinka tak plní jednotlivé převážně fyzické úkoly, které znázorňují aktivity zemědělce. TIP: Zde se nabízí dvě možnosti, jak dětem přiblížit opravdovou práci při výrobě určitého potravinářského výrobku. Buď můžete s dětmi v některé z další hodině udělat sušenky (nepečené i pečené – recepty pro inspiraci viz příloha 5B), nebo děti můžou upéct cokoli doma s maminkou/babičkou z českých surovin, dát do svého papírového obalu na sušenky, napsat dozadu složení a přinést do školy na poslední blok, kde může být v rámci veletrhu zemědělců možnost ochutnávat tyto sušenky, případně je prodávat za symbolickou cenu a peníze na něco věnovat nebo z nich pořídit něco pro třídu. Také je možnost hrát jen s imaginárními penězi, kdy se děti budou muset zamyslet nad tím, za kolik by se jejich výrobky prodaly. Pokud nechceme dávat dětem další úkol ani s nimi péct, může aktivita skončit uděláním obalů a oceněním imaginárních sušenek.


13


Vénovy diagramy ve skupinách - 20 min.

hodnocená aktivita

Vyzveme děti, aby se rozdělily do dvou skupinek. V každé skupince bude skupinka, která pracovala jako ekozemědělci, a jedna jako konvenční. Skupinky dostanou balicí papír, na kterém jsou namalované dva kruhy:

Děti mají za úkol porovnávat postupy pěstování a výroby – co bylo jiné a co bylo stejné? Děti hledají shody a rozdíly mezi oběma způsoby práce. Stejné píšeme do průsečíku obou kruhů, rozdílné do každého kruhu zvlášť – co má jen BIO a co jen NEBIO. My skupinky obcházíme, potom každá skupinka představí to, na co přišla. Více o metodě Vénovy diagramy naleznete v sekci Pro učitele – metodické materiály na webu www. zemeturo.cz. Během práce obcházíme skupinky a radíme jim v postupu uvažování – neříkáme jim hned správné odpovědi. Pro inspiraci o rozdílech a shodách můžeme využít text shrnující tuto problematiku určený pro dospělé (příloha 6B).

Biylo nebiylo - 30 min.

Vyzveme nyní skupinky, aby opět pracovaly společně. Tentokrát je jejich cílem zamyslet se na základě získaných informací z předešlých aktivit nad tím, jaké jsou výhody a jaké nevýhody ekologického a konvenčního, běžného zemědělství. Skupinka má za úkol vytvořit krátkou reklamu (hranou dětmi, případně nakreslenou, napsanou – záleží na tom, jak kreativní máme třídu), jež by ukazovala na hlavní výhody postupu, který si zkoušely v aktivitě 2. při pěstování. Skupinky, které pracovaly jako ekologičtí zemědělci, budou vymýšlet hlavní výhody ekozemědělství, skupinky, které pracovaly jako běžní zemědělci, budou vymýšlet hlavní výhody tohoto postupu. Pokud jsou děti zdatné, můžou v reklamě zmínit i některou z nevýhod svého způsobu zemědělství a něčím ji vyvrátit. Pokud si skupinky nebudou vědět rady, můžou získat inspiraci v novinovém článku, který shrnuje výhody a nevýhody obou zemědělství (příloha 7B). Následuje prezentace reklam, kdy zdůrazníme, že důležité je shrnout základní myšlenky, ne ukázat, že zrovna my máme pravdu. Důležité je, aby si při této aktivitě děti zapamatovaly rozdíly mezi těmito dvěma postupy a uměly je vysvětlit.

Zadání domácího úkolu - 5 min.

Zadáme dětem domácí úkol. Rozdáme buď každému, nebo do dvojice zadání rozhovoru (příloha 8B) s nějakým zemědělcem nebo člověkem, který se zemědělstvím zabývá (babička, která dělala v zemědělství, prodavač a opravář zemědělských strojů atd.). Pokud jsou děti skutečně z města a nikoho takového neznají, domácí úkol nepřinesou. Udělání rozhovoru je jeden z dobrovolných úkolů, což může být pro děti motivační. Můžou přinést i fotky nebo produkt, který zemědělec dělá.

14



3. blok - Veletrh zemědělců Čas: 2–3 vyučovací hodiny CÍLE: Děti zjistí na základě rozhovoru se zemědělcem, jaké problémy, těžkosti a radosti skrývá toto zaměstnání. Děti vědí, jaký je rozdíl mezi zemědělci – jací zemědělci jsou u nich v okolí a od koho můžou nakupovat regionální potraviny – tyto informace zakreslí do mapy obce. Pro tuto hodinu je výhodné, abychom uzpůsobili lavice do půlkruhu.

Reklamní cedule - 30 min.

V této aktivitě budeme pracovat s rozhovory, které alespoň část dětí přinesla. Děti se rozdělí ideálně do dvojic tak, aby v každé dvojici byl někdo, kdo udělal rozhovor. Pokud bude rozhovorů méně, vytvoří skupinky – neměly by být početnější než 4 lidi. Úkolem každé dvojice či skupinky je sdělit si informace, které získaly, a na základě těchto informací vytvořit na papír A3 reklamní ceduli (dětem můžeme říci, že něco jako billboard, velký inzerát) pro své zemědělce. Reklamní cedule musí obsahovat tyto informace: • Jakou potravinu, příp. službu (opravu stroje apod.), si lidé můžou koupit? • Od koho? • Proč by si ji měli koupit? • Proč by si ji měli koupit právě od tohoto člověka? • Kde najdou tohoto člověka – kde pracuje?

Zakreslování do mapy - 30 min.

Zatímco děti pracují, dáme doprostřed třídy mapu obce. Když děti skončí s malováním reklamní cedule, můžou zakreslit do mapy, kde pracuje jejich člověk, pro kterého dělali reklamní ceduli, a co si od něj můžou koupit. Děti, které budou rychlé, můžou potom do mapy nakreslit i další krajinné prvky, které souvisí se zemědělstvím. Tedy: pole, zahrady, lesy atd. Potom se společně podíváme na mapu a řekneme si, co kdo zakreslil do mapy. Jednotlivé lidi děti ještě nemusí konkrétně představovat, protože se s nimi děti za chvíli seznámí. Při práci s mapou se ptáme dětí: Co všechno souvisí se zemědělstvím v místě, kde žijeme? Proč je pro naši obec důležité zemědělství? Co všechno v krajině souvisí se zemědělstvím? Co by se podle vás mohlo změnit, vylepšit? Co zde chybí? Navržené změny, na kterých se děti shodnou, můžou děti zakreslit do mapy jako návrhy možných změn.

Veletrh zemědělců - 30 min.

Vyzveme děti, aby si nyní připravily „stánky“, kde budou prezentovat svého zemědělce. Na lavici si dají reklamní ceduli, kterou vytvořily, případně další věci, co přinesly – např. fotografie, produkty, své upečené sušenky. Z každé skupinky je u stánku vždy alespoň jeden člověk a ostatní děti chodí a prohlíží si jednotlivé stánky. Mají přitom za úkol být zvědaví zemědělci, které zajímá konkurence, nebo zvědaví reportéři a zeptat se alespoň u 4 stánků na otázky, které mají uvedené v pracovním listě (příloha 9B). Otázek mohou položit i víc. Odpovědi si zapisují do listu. Děti se u svého stánku musí střídat tak, aby se všechny děti dostaly na prohlídku. Na konci můžeme vyzvat děti, aby si stouply ke stánku, který: • je nejvíce zaujal svou reklamou (materiály, které měl, reklamní cedulí), • jim poskytl nejvíce informací, • informuje o člověku, jenž je se svou prací hodně spokojený, hodně se mu daří, • informuje o člověku, k němuž by se chtěly nejvíce podívat do práce, • informuje o člověku, od něhož by si nejraději koupily produkt.


15

úkol číslo 5 / varianta pro starší Děti si přitom nesmí stoupnout ke svému stánku. U těch stánků, které si vybere nejvíc dětí, se bavíme, proč si je vybraly, jaké přednosti měl tento stánek a jak lze tyto přednosti uplatnit i v běžném životě dětí i zemědělců.

Závěr - 20 min.

Na konci si každé dítě vezme svůj domeček a napíše do něj, co by si mohl koupit místního. Např. mléko z mlékárny Kunín, vajíčka od paní Novákové atd. Nad mapou si potom jejich nápady přečteme, ukážeme si na mapě, kde který zemědělec je nebo kde můžeme koupit jeho produkty. DOBROVOLNÉ ÚKOLY: 1.Udělejte rozhovor s člověkem, který se zabývá nebo zabýval zemědělstvím. Buď je to zemědělec, nebo někdo, kdo se se zemědělci stýká, pracuje s nimi (účetní v zemědělské firmě, prodejce zemědělských strojů, opravář, řidič apod.). Otázky dostanete od paní učitelky. 2.Upečte doma s pomocí dospělého sušenky nebo koláč, který bude vyroben pouze z českých potravin – ideálně použijte něco přímo domácího (třeba ovoce ze zahrady, mléčné výrobky od místního zemědělce, med apod.).

16


Biylo nebiylo

Když se řekne zemědělství, tak...


TUR – člen rady


Děti ve skupince splňují během práce alespoň 3 z těchto charakteristik skupinové domluvy: • Pozorně si přečtou společně články. • Řeknou si, co je potřeba udělat pro to, aby zjistili chyby, a rozdělí si práci. • Zjistí od ostatních účastníků informace, na základě nichž odhalí chyby v inzerátech. • Před tím, než označí v inzerátu chybu, se poradí s ostatními ve skupince. • Při psaní titulků vychází z obsahu článků tak, aby článek vystihl hlavní obsah.

Děti ve skupince splňují během práce alespoň 2 z těchto charakteristik skupinové domluvy: • Pozorně si přečtou společně články. • Řeknou si, co je potřeba udělat pro to, aby zjistili chyby, a rozdělí si práci. • Zjistí od ostatních účastníků informace, na základě nichž odhalí chyby v inzerátech. • Před tím, než označí v inzerátu chybu, se poradí s ostatními ve skupince. • Při psaní titulků vychází z obsahu článků tak, aby článek vystihl hlavní obsah.

Děti ve skupince splňují během práce alespoň 1 nebo žádnou z těchto charakteristik skupinové domluvy: • Pozorně si přečtou společně články. • Řeknou si, co je potřeba udělat pro to, aby zjistili chyby, a rozdělí si práci. • Zjistí od ostatních účastníků informace, na základě nichž odhalí chyby v inzerátech. • Před tím, než označí v inzerátu chybu, se poradí s ostatními ve skupince. • Při psaní titulků vychází z obsahu článků tak, aby článek vystihl hlavní obsah. Děti ve skupince splňují všech- Děti ve skupince splňují alesDěti ve skupince splňují ales- Děti ve skupince splňují alesna tato kritéria: poň 3 z těchto kritérií: poň 2 z těchto kritérií: poň 1 z těchto kritérií: • Přečtou si pozorně dohromady • Přečtou si pozorně dohroma- • Přečtou si pozorně dohroma- • Přečtou si pozorně dohroseznam úkolů. dy seznam úkolů. dy seznam úkolů. mady seznam úkolů. • Při každém plnění úkolů si po- • Při každém plnění úkolů si • Při každém plnění úko• Při každém plnění úkolů zorně přečtou zadání a ujistí se, pozorně přečtou zadání lů si pozorně přečtou zadání si pozorně přečtou zadání že všichni vědí, co mají dělat. • a ujistí se, že všichni vědí, co a ujistí se, že všichni vědí, co a ujistí se, že všichni vědí, • Pokud mají vymyslet vlastmají dělat. mají dělat. co mají dělat. ní činnost, nekopírují jen to, • Pokud mají vymyslet vlast• Pokud mají vymyslet vlastco dělají ostatní, ale vymýšlí ní činnost, nekopírují jen to, ní činnost, nekopírují jen to, • Pokud mají vymyslet vlastní činnost, nekopírují jen to, vlastní ztvárnění. co dělají ostatní, ale vymýšlí co dělají ostatní, ale vymýšlí co dělají ostatní, ale vymýšlí • Všechny děti vědí, co mají děvlastní ztvárnění. vlastní ztvárnění. lat, zapojují se. • Všechny děti vědí, co mají • Všechny děti vědí, co mají vlastní ztvárnění. dělat, zapojují se. dělat, zapojují se. • Všechny děti vědí, co mají dělat, zapojují se.

TUR - starosta

Úroveň kri- Děti ve skupince splňují během tického myš- práce alespoň 4 z těchto charakteristik: lení • Pozorně si přečtou společně články. • Řeknou si, co je potřeba udělat pro to, aby zjistili chyby, a rozdělí si práci. • Zjistí od ostatních účastníků informace, na základě nichž odhalí chyby v inzerátech. • Před tím, než označí v inzerátu chybu, se poradí s ostatními ve skupince. • Při psaní titulků vychází z obsahu článků tak, aby článek vystihl hlavní obsah.

Skupinová Sázedomluva ní obilí a vznik mouky

Práce s novinami a mapou

Blok Dílčí ak- Kritérium tivita

úkol číslo 5 / varianta pro starší / hodnotící kritéria

Biylo nebiylo

Pečeme sušenky nad mapou

3/4 skupinky si přinesou rozhovor, který splňuje alespoň 3 z těchto kritérií: • Je známo, kdo je dotazovaný • Dotazovaný odpověděl na každou otázkou konkrétně, alespoň jednou větou. • Dotazovaný odpověděl i na bonusovou otázku – vzkaz. • Dítě rozhovor provedlo samo, příp. s pomocí dospělého. • Dítě přineslo drobnost k rozhovoru – fotografii, věc, kterou používá dotazovaná osoba v práci, produkt atd.

Reklamní Úroveň docedule mácí přípravy na hodinu

Děti při sepisování rozdílů a shod mezi ekologickými a konvenčními zemědělci splňují alespoň 1 z těchto kritérií: • Vychází z informací, které se dozvěděly během hodiny. • Tyto informace jsou správné – tedy děti pochopily rozdíl mezi eko- a konvenčním zemědělstvím. • Pokud si děti nejsou jisté správností informace, snaží se ji ověřit např. návratem k Vénovým diagramům. • Věty nejsou jen opsané, ale představují skutečný popisek k obrázku.

Děti při sepisování rozdílů a shod mezi ekologickými a konvenčními zemědělci nesplňují žádné z těchto kritérií: • Vychází z informací, které se dozvěděly během hodiny. • Tyto informace jsou správné – tedy děti pochopily rozdíl mezi eko- a konvenčním zemědělstvím. • Pokud si děti nejsou jisté správností informace, snaží se ji ověřit např. návratem k Vénovým diagramům. • Věty nejsou jen opsané, ale představují skutečný popisek k obrázku. 1/2 skupinky si přinese roz- 1/3 skupinky si přinese roz- Méně než 1/3 skupinky si hovor, který splňuje alespoň hovor, který splňuje alespřinese rozhovor, který spl3 z těchto kritérií: poň 3 z kritérií: ňuje alespoň 3 z těchto kri• Je známo, kdo je dotazující. • Je známo, kdo je dotazutérií: • Dotazující odpověděl na jící. • Je známo, kdo je dotazující. každou otázkou konkrétně, • Dotazující odpověděl na • Dotazující odpověděl na alespoň jednou větou. každou otázkou konkrétně, každou otázkou konkrétně, • Dotazující odpověděl i na alespoň jednou větou. alespoň jednou větou. bonusovou otázku – vzkaz. • Dotazující odpověděl i na • Dotazující odpověděl • Dítě rozhovor provedlo bonusovou otázku – vzkaz. • i na bonusovou otázku – samo, příp. s pomocí do• Dítě rozhovor provedlo vzkaz. spělého. samo, příp. s pomocí do• Dítě rozhovor provedlo • Dítě přineslo drobnost spělého. samo, příp. s pomocí dospěk rozhovoru – fotografii, • Dítě přineslo drobnost lého. věc, kterou používá dotak rozhovoru – fotografii, • Dítě přineslo drobnost k rozzovaná osoba v práci, prověc, kterou používá dotahovoru – fotografii, věc, ktedukt atd. zovaná osoba v práci, prorou používá dotazovaná osodukt atd. ba v práci, produkt atd.

Děti při sepisování rozdílů a shod mezi ekologickými a konvenčními zemědělci splňují alespoň 2 z těchto kritérií: • Vychází z informací, které se dozvěděly během hodiny. • Tyto informace jsou správné – tedy děti pochopily rozdíl mezi eko- a konvenčním zemědělstvím. • Pokud si děti nejsou jisté správností informace, snaží se ji ověřit nahlédnutím do seznamu úkolů z aktivity • o pěstování obilí. • Skupinka nepíše hned všech- • Skupinka nepíše hned všechno, co ji napadne, ale diskutuno, co ji napadne, ale diskuje a hlasuje, dokud nesouhlatuje a hlasuje, dokud nesousí všichni. hlasí všichni.

Práce s infor- Děti při sepisování rozdílů a shod mezi ekologickými macemi a konvenčními zemědělci splňují alespoň 3 z těchto kritérií: • Vychází z informací, které se dozvěděly během hodiny. • Tyto informace jsou správné – tedy děti pochopily rozdíl mezi eko- a konvenčním zemědělstvím. • Pokud si děti nejsou jisté správností informace, snaží se ji ověřit nahlédnutím do seznamu úkolů z aktivity • o pěstování obilí.

Vénovy diagramy


kapitoly 21 - 24 /únor

21. KAPITOLA - Závada je nalezena

Martin a Zuzka zase začali pátrat po závadě v továrnách s Davidem. Dneska už to dělali zase celý den. Skoro únavou nemohli stát. Byla jim hrozná zima a měli hlad, protože jídlo v zemi TURO pomalu docházelo. Sice se pokusili zavést zemědělství, ale turové s nimi nespolupracovali, takže se jim to moc nepovedlo. Turové jen dál byli nespokojení a odcházeli. Cedule NA PRODEJ a K PRONÁJMU byly skoro na každém domě. Martin si v duchu řekl, že se na to asi vykašlou a půjdou se prospat, když ho najednou probral Davidův výkřik. „Tady to je! Martine, podívej, tady to je! Našli jsme to!“ „Co, co?“ nemohl se chvíli vzpamatovat Martin. „Tady je závada! Kvůli tomu továrny a elektrárny nejdou!“ Martin konečně pochopil, co se děje, a zíral na dva malé drátky, které byly nenápadně přerušené. Drátů bylo v elektrické skříni asi milion a tyhle dva drátky byly opravdu nenápadné, zastrčené úplně vzadu. A přesto byly docela důležité – bez nich nemohly počítače, které měly továrnu řídit, dávat pokyny. „Martine, když tohle opravíme, tak se továrna rozběhne! Všechno bude fungovat, všechno bude zase jako dřív! Turové budou mít teplo, energii a budou moct svítit!“ Martinovi to konečně

došlo. „Tak rychle, na co čekáme, opravíme to!“ Najednou zvenčí něco uslyšeli. Bylo to hlášení. Staré hlášení do kravího rohu, postaru, protože nikde nešla elektřina. „Pozor, pozor,“ slyšeli. „Milí turové, důležité hlášení. Mluví k vám tur Marek z východní části okresu. Jak víte, tak jsem se elektrárnami hodně zabýval (pořádal jsem i večerní školu pro budoucí pracovníky továren), a přišel jsem na to, jak opravit závadu. Opravím všechny továrny v zemi! Kdo se


chcete přesvědčit na vlastní oči a rohy, tak přijďte za 2 hodiny k západní továrně! Turové, nenechte v okresu děti, které to s vámi myslí špatně! Nenechte dělat starostu Františka Červeného, který za dětmi stojí!“ Děti stály jako opařené. Vzpamatovaly se, až když viděly přibíhat Zuzku a Ťapinu. Rychle Zuzce řekli, co se stalo. A Zuzka jako obvykle rychle zareagovala. „Tak na co čekáte? Rychle za Františkem Červeným! Musíte taky promluvit do rozhlasu a opravit továrny dřív než Marek!“ Martin s Davidem se na sebe podívali. „Zuzko, ty zůstaneš s Davidem tady v továrně. A já půjdu za Františkem Červeným a řeknu do rozhlasu, že továrnu do půl hodiny opravíme.“ „A… a… a… co když neopravíme?“ vyděsil se David. „Prostě opravíme,“ řekl klidně Martin. Pokud ne, tak jsme v zemi TURO skončili. Turové nám už nikdy neuvěří.“ „Ale… to… bude… jako… záviset na mně?“ zeptal se David a klepal se mu hlas. „Jsi z nás na tyhle věci nejlepší, nejvíc toho o továrnách víš,“ řekl Martin. „Jestli to někdo může zvládnout, tak jsi to ty,“ dodal ještě. A pak, protože nebyl čas, se Zuzkou rozběhli za Františkem Červeným. Za chvíli David uslyšel hlášení Františka Červeného. „Milí turové, mám pro vás radostnou zprávu. Dětem se podařilo objevit závadu. Kdo budete chtít vidět, jak začne fungovat největší továrna v západní části okresu, tak se přijďte podívat za 20 minut!“ Davidovi se rozklepala kolena. „Musím to zvládnout,“ řekl si pro sebe. Nic jiného mu taky nezbylo, zbylí turové se začali shromažďovat okolo továrny. „Tak co myslíte?“ bavili se. „No, je to asi nějaká hloupost. Už tady v tom okresu nevěřím ničemu.“ „Třeba to opraví a všechno bude fungovat.“ „Jsou to podvodníci!“ Tohle všechno se ozývalo před továrnou z davu turů, kteří čekali na zázrak – opravení továrny. Vevnitř se zatím David pekelně soustředil. „Tak, tenhle drátek sem, tím spustíme levý okruh… A tenhle sem… Tohle zapojit… Tak, a teď by to mělo jít.“ S tlukoucím srdcem zmáčkl čudlík. Strašlivou jednu vteřinu se nestalo nic, ale potom… Sláva! Továrna se rozhučela. A část okresu, napojená na tuhle elektrárnu, se rozsvítila. Venku se ozvalo hlasité HURÁ!!! všech turů, kteří tam stáli. David ještě chvíli nevěřil tomu, že to dokázal. A potom z něj spadl obrovský balvan. Necítil ani radost, jen úlevu.

19

kapitoly 21 - 24 /únor

22. KAPITOLA- Konečně líp

Během několika týdnů děti opravily všechny továrny v celém okrese. Ve všech továrnách a elektrárnách byla stejná porucha. „Já… musím… jít… hned… spát,“ řekl David v Doupěti, když se po celé noci a dnu konečně dostali do postele. „Ale jseš fakt dobrej, Davide,“ řekl Martin. „Fakt. Dokázal jsi opra-

vit továrnu a zvládnul jsi tu nejtěžší chvíli, co jsme v zemi TURO zatím zažili.“ „Jo, díky,“ stačil ještě odpovědět David před tím, než okamžitě usnul. A všichni spali jako zabití. Konečně po dlouhé době spali docela klidně.

23. KAPITOLA- Marek a děti se hádají Hugo, Albert a Agáta znovu seděli u Marka v domě. Ale tentokrát měli úplně jinou náladu než posledně. „Jak se tohle mohlo stát?“ Jak jste mohli dopustit, aby se dostali k rozhlasu a opravili továrnu dřív než my?“ křičel Marek. „Co? A proč jsi to dopustil ty?“ křičel zas na Marka Albert. „Jo, proč ty?“ dodal Hugo. „Ty jseš neschopnej!“ zaječela Agáta. Potom všichni rozzuřeně seděli. „Mohl jsem už teď být starostou!“ prohlásil Marek pořád ještě naštvaně. A vy, vy jste moh-

li ze země Turo brát všechno, co byste chtěli! Já bych vám to dovolil! Teď je všechno pryč!“ „Jo, ale my za to nemůžem! Jak jsme mohli vědět, že se jim podaří přijít na takhle skrytou závadu!“ Marek v duchu uznal, že je to pravda. Ale nahlas to neřekl. „No, co se dá dělat, plány jsou fuč. Teď zbývá jenom doufat, že si nevšimli, že porucha nebyla náhoda. Ale musíme začít znova! Všechno znova!“ Potom už neříkali nic, jenom seděli a byli naštvaní jeden na druhého.

24. KAPITOLA- Nová kapitola v zemi TURO Martin, Zuzka, David a Ťapka už se pomalu vzpamatovali z velkého průšvihu okolo továren. Hlavně si opravili špatné známky, které dostali ve škole v době, kdy se o ni moc nestarali. A taky zase začali přemýšlet, co se vlastně stalo a co bude dál. „Hele, a Davide, myslíš si, že to mohla být náhoda?“ zeptal se Martin. Ty myslíš jako ta porucha továren?“ „Jo.“ „Tak to pochybuju. Továrny nejdřív fungovaly, takže ta porucha tam musela vzniknout až potom. A ty drátky byly přeštípnuté. To musel někdo udělat schválně.“ Když to David řekl, všichni mlčeli. A přemýšleli. „Kdo? Proč?“ Honilo se jim hlavou. „Je to jasný,“ řekl Martin. „Určitě v tom má prsty Marek.“ Martin jen řekl to, co si mysleli všichni. Proč by jinak mluvil do rozhlasu? Kdo jiný by mohl slíbit, že spraví poruchu, kterou oni hledali několik měsíců? „Ale proč to dělal?“ zamyslela se nahlas Zuzka. „To je taky jasný,“ řekl Martin. „Protože se chce stát starostou. A chtěl se nás zbavit. A kdyby opravil továrny, tak by se mu to povedlo. Turové by mu byli vděční, svrhli by Františka Červeného a starostou by se stal Marek. Mně se tenhle tur nikdy nelíbil… Markovi se podíváme na zoubek, ale až dáme do kupy okres a nalákáme zpátky tury, kteří se odstěhovali. Ale musíme si dávat pozor. „Co kdybychom k továrnám a elektrárnám postavili tuří hlídky, které by hlídaly, kdo chodí okolo?“ zamyslela se nahlas Zuzka. „To je skvělej nápad,“ zaradoval se David. „To, co se stalo, bych

20

už nikdy nechtěl zažít.“ „Jo, to klidně můžem udělat. A taky musíme vymyslet, jak nalákat tury zpátky do okresu. To je teď úplně nejdůležitější. V hlavním městě dlouho žít nemůžou. Musíme je přesvědčit, aby se vrátili. „To je hezký, ale jak to uděláme?“ zeptala se Zuzka. „Jsou na nás fakt naštvaní,“ dodala ještě. „No, přemýšlel jsem o tom fakt dlouho. A něco mi došlo,“ řekl Martin. „Turové jsou naštvaní docela právem.“ „To snad nemyslíš vážně?“ vykřikli překvapeně Zuzka s Davidem. „Tak my se tady už několik měsíců honíme, nevíme co dřív a oni jsou naštvaní právem?“ řekla Zuzka. „Přemýšlejte. Vtrhli jsme do jejich země a něco jim narychlo slíbili. (Zuzka se začervenala a podívala se do země.) Turové vůbec neměli představu, co to všechno obnáší, a věřili nám. Nechystali se na zimu, protože nám věřili. A teď měli několik měsíců hlad, byla jim zima. To je jedna věc. A druhá věc – podívejte se kolem sebe. My jsme tady každej den, ale koukněte se na fotky z doby, kdy jsme sem přišli, a teď. Je tu spousta silnic a aut. Na podzim tu byl stejnej smog, jako je u nás v Těšovicích. Podívejte se na naše elektrárny, jak se jim čoudí z komína. A byli jste se podívat u řeky Kope? Už není tak čistá, jako byla. Plave v ní spousta odpadků. Tohle turům taky vadí. Spousta z nich byla naštvaná nejenom kvůli továrnám, ale taky proto, že to tu najednou vypadá jinak – a hůř – než dřív.“ David se Zuzkou zkoprněle mlčeli. Martin se zase ukázal jako ten, který umí nej-

TUŘí noha - 6 číslo - únor 2011

kapitoly 21 - 24 /únor líp přemýšlet a plánovat věci dopředu. „Musíme začít víc přemýšlet a trochu ty věci napravit,“ řekl ještě Martin. „Ale jak?“ zeptal se David. „No, to už jsem taky trochu zjišťoval. Jedna věc je, že musíme zlepšit stavby, které teď máme,“ řekl. „Ale vždyť už jsou…“ chtěla namítnout Zuzka. „Já vím, co chceš říct,“ řekl Martin. „Stavby jsou postavené a hotové. Ale hotové stavby se zlepšují i v České republice, a dokonce i u nás v Těšovicích. Na domy nebo na školy se dávají solární panely. Pak je potřeba vyrábět méně energie. Vzpomínáte, jak si turové rychle zvykli na to, že mají energii a nejradši by stavěli další elektrárny? Na komíny elektráren se zase dají dát filtry na škodlivé látky.“ Ostatním pomalu začalo docházet, jak to Martin myslí. „A koše do parků!“ vykřikla Zuzka. „Čističku na vodu!“ napadlo Davida. „Zateplení fasády a nová okna! Aby teplo neutíkalo pryč! Úsporné žárovky a zářivky!“ Do všech vjelo nadšení a začali vymýšlet další nápady. „A hele, Martine, to už jako nebudem stavět každej měsíc něco novýho?“ zeptal se David s obavou v hlase. Davida totiž zjišťování informací moc bavilo. „Ale jo, jasně že budem,“ řekl Martin. „Ale taky budeme muset víc přemýšlet,“ řekl Martin. „To jako že jsme nad tím do teď nepřemýšleli, nebo co? Vždyť se nám úplně zavařoval mozek!“ zlobila se Zuzka. „Ale jo, jasně že přemýšleli,“ nedal

se Martin vyvést z klidu. „Ale nějaký věci nám nedošly. Do teď jsme se snažili turům jenom dát všechny novinky, které máme u nás v České republice. Turové na to začali spoléhat. A i proto se nám stal ten průšvih. Teď jsme jim třeba zavedli zemědělství; a teď, když tu zavedeme obchody, bude spousta turů pěstovat zeleninu a dodávat ji do svých malých obchůdků. A když vypadne proud v továrnách, tak tohle nezmizí – obchody a zemědělství tu budou pořád. Turové nebudou mít hlad a nezačnou se tak rychle stěhovat,“ vysvětloval Martin. Chápete, jak to myslím?“ Kamarádi na Martina koukali obdivně. Martinovi to teda myslí… „No, a když tu budou mít obchody, tak by mohli mít taky obchody s náušnicema, aby tuří holky měly něco pěknýho na sebe, ne?“ dodala Zuzka. „No jo, tyhle holčičí věci!“ mávnul rukou David. „To by tu ani být nemuselo. Ale takovej obchod s počítačovýma hrama nebo hlavolamama, to by bylo něco,“ plánoval zase David. „Počkejte, tohle všechno ještě můžem probrat. Nejdřív to zemědělství. Děti se potom ještě chvíli bavily o tom, jak to v zemi Turo udělají. Vrátilo se jim staré nadšení. Problémy byly za nimi a oni byli díky nim daleko chytřejší. A čekala je úplně nová práce – zlepšování země Turo a jejích staveb a nová témata. A i když turové začínali dětem věřit jenom pomalu, děti se nevzdávaly a přesvědčovaly je.

Potraviny zdaleka i zblízka úkol číslo 6

Motto: Tím, co jíme, ovlivňujeme sebe i svět. Téma: dovoz potravin a jeho výhody/nevýhody, bio potraviny CÍLE:

CÍLE OBECNÉ – MLADŠÍ DĚTI Děti spočítají, jak dlouhou cestu „urazí“ konkrétní výrobek. Děti porovnají výhody a nevýhody výrobků českých a z dovozu. Děti čtou informace z obalu potravin a posuzují tyto informace. Děti vysvětlí význam základních ekoznaček. Děti zhodnotí pro sebe, jaké výrobky by raději kupovaly. CÍLE OBECNÉ – STARŠÍ DĚTI Děti rozliší potraviny, které jdou vyrobit v místní produkci a je zbytečné je kupovat z ciziny, od potravin, které v místní produkci nevyrobíme a musíme je dovážet. Děti zjistí konkrétní příklady potravin, které se dováží a které se dají vyrobit i v Čechách, zjistí, odkud se tyto potraviny dováží a proč. Děti diskutují o tom, zda by se těchto potravin vzdaly, nebo ne.


21

úkol číslo 6 / varianta pro mladší Děti vyhledají potraviny s nelogickou zemí původu a vysvětlí tuto nelogičnost (zelený čaj pocházející z Polska apod.). CÍLE LOKÁLNÍ Děti zmapují, kde jsou v jejich obci obchody s potravinami, a zakreslí je do mapy. Děti navrhnou, jaké obchody s potravinami a kde by se měly zakreslit. CÍLE OSOBNÍ Děti zhodnotí, jaké spotřebitelské chování mají.

Varianta pro mladší Začlenění do RVP: průřezové téma Environmentální výchova, tematický okruh Vztah člověka k pro-

2. Co najdeme na obale necelé 2 vyučovací hodiny

1. Tradiční český salát 2 vyučovací hodiny

středí – Naše obec (Náš životní styl), vzdělávací oblast Člověk a jeho svět – Místo, kde žijeme, vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie – vyhledávání informací a komunikace, zpracování a využití informací Blok Dílčí aktivity Čas Pomůcky Představa a naladění na 10 min. žádné, v případě dostatku času papíry, pastelky téma Evokace 10 min. tabule, křída Cestující salát – hodnocená 45 min. obrázky salátů (příloha 1), recept na bramboaktivita, kritéria: 1. kvalita rový salát (příloha 2), pracovní listy (příloskupinové práce, 2. dovedha 3 – 1. část pro skupiny zabývající se českýnost porozumět psaným pomi surovinami, 2. část pro skupiny zabývajíkynům, práce s mapkou cí se zahraničními surovinami), kartičky s úkolem (příloha 4 – 1. část české suroviny, 2. část zahraniční suroviny), kartičky původu surovin (příloha 5 – 1. část české suroviny, 2. část zahraniční), tabule/balicí papír, křída/pastelka, fix), papírová kulička Reflexe 25 min. příklady dalších výrobků (příloha 6), papíry, tužky různé obaly od výrobků Domácí příprava, hodnocená aktivita, kritérium: dovednost samostatně připravit úkol v termínu Evokace 10 min. značky (příloha 7), různé obaly od výrobků, 25 min. obaly od výrobků, tabule/balicí papír, křída/pasOdkud pocházejí – hodtelka, fix, kartičky s významem značek (přílonocená aktivita, kritérium: ha 8) tvorba obecnějších kategorií Kde se dají koupit? 15 min. obchody (příloha 9), obaly od výrobků Co budu nakupovat já? 20 min. postavy (příloha 10)

22


3. Kde se nakupuje u nás v obci o něco víc než 1 vyučovací hodina

úkol číslo 6 / varianta pro mladší Domácí příprava Kreslení mapy Domky

papír vyvěšený ve třídě, tužka 1 vyučova- mapa, papíry, barevné papíry, lepidlo, pastelky cí hodina 15 min. domky, tužka

Očekávané výstupy ČLOVĚK A JEHO SVĚT – MÍSTO, KDE ŽIJEME, 2. období • Dítě zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat.

Rozvoj klíčových kompetencí KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ: • Dítě v různých zdrojích, které má k dispozici, najde informace, které souvisejí s tématem, o němž s učitelem a spolužáky diskutují. • Dítě porovná různá tvrzení o daném tématu. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ • Než začne dítě pracovat, probere vlastními slovy s ostatními ve skupině zadaný úkol. • Děti si rozdělí ve skupině role, které jsou v zadání vymezeny. • Dítě plní jednoduché úkoly s menším počtem kroků, plní jasné role s návodem, a dotahuje je do konce; rozpozná, že jednoduchý úkol (jeho část) je hotov. • Dítě respektuje základní jednoduchá pravidla trvale udržitelného života.


1. blok - Tradiční český salát Čas: 2 vyučovací hodiny CÍLE: Děti spočítají, jak dlouhou cestu „urazí“ konkrétní výrobek. Děti porovnají výhody a nevýhody výrobků českých a z dovozu. VÝSTUPY BLOKU: Děti vyhledají u surovin v bramborovém salátu, odkud pocházejí, a zakreslí tuto vzdálenost do mapy v pracovním listu, spočítají, jakou trasu bramborový salát urazil. Děti porovnají 2 bramborové saláty – z českých a zahraničních surovin. Děti zažijí náročnost dlouhé přepravy. Na základě informací a prožitku porovnají, jaký je mezi saláty rozdíl, diskutují o těchto rozdílech.

Představa a naladění na téma - 10 min.

Vyzveme děti, aby zavřely oči a vzpomněly si na Vánoce: Co jste měli ke štědrovečerní večeři? Kapra a bramborový salát? Vzpomeňte si na ten den. Představujte si, jak se těšíte na ve-


23

úkol číslo 6 / varianta pro mladší čeři, představujte si, jak si nabíráte bramborový salát. Co v něm všechno je? Jak vám chutná? Bramborový salát a celá večeře pěkně voní. Taky je krásně barevný. Těšíte se, že si po večeři rozdáte dárky. Konečně se pustíte do jídla, máte hlad. Ryba a bramborový salát krásně chutnají. Večeře je příjemná, povídáte si s rodiči a se sourozenci, pokud je máte. Nebo i s dalšími příbuznými, pokud s nimi trávíte Vánoce. Takto nebo podobně chvíli rozvíjíme řízenou představu a po chvíli ji ukončíme. Ptáme se (alespoň 1–2 dětí): Jak váš salát chutnal? Co ještě jste si představovali? Pokud máme čas, můžou na závěr děti nakreslit něco ze svých představ na papír.

Evokace - 10 min.

Potom řekneme dětem, že se teď tradičním bramborovým salátem budeme zabývat celé 2 hodiny a že ho pořádně prozkoumáme. Zeptáme se dětí: Z čeho se váš bramborový salát vyráběl? Co všechno v něm bylo, když jste si ho představovali? Co do něj vaši rodiče dávají? Vybavte si to, pokud pomáháte s přípravou jídla. Děti říkají jednotlivé nápady, my jejich návrhy bez komentáře píšeme na tabuli. Když děti už nenapadá žádná složka bramborového salátu, procházíme jednotlivé nápady a děti u nich odhadují, odkud tyhle věci pocházejí. Jejich nápady nehodnotíme, píšeme i víc míst původu u jedné věci, pokud je děti jmenují.

Cestující salát - 45 min.

hodnocená aktivita

Řekneme dětem: Teď jsme si společně představovali náš bramborový salát, ale my se podíváme dokonce na 2 bramborové saláty, mezi kterými není na první pohled žádný rozdíl. Vypadají takto (ukážeme dětem 2 bramborové saláty – ilustrační fotografie; obrázky salátů, příloha 1). A přestože vypadají podobně, možná časem zjistíme, že jsou mezi nimi velké rozdíly.

Po třídě jsou rozmístěné kartičky s ingrediencemi do bramborového salátu. Nejdříve si děti, rozdělené do projektových týmů, sesbírají kartičky. Všechny skupiny sbírají stejné kartičky, každá skupina bude mít ve výsledku jednu kompletní sadu kartiček. Kartičky nejsou nijak označené, děti se musí samy zamyslet, co potřebují. Pokud na konci bude některé skupině něco chybět, obejde ostatní skupiny a vezme si od nich to, co ony mají dvakrát. Pokud děti příliš tápají, můžeme jim v průběhu aktivity poskytnout recept na bramborový salát, ze kterého ingredience vyčtou (recept na bramborový salát, příloha 2). Potom skupinám rozdáme pracovní listy (pracovní listy, příloha 3 – 1. část - pro skupiny zabývající se českými surovinami, příloha 3- 2. část- pracovní listy zabývající se zahraničními surovinami). 2 skupiny tedy dostanou pracovní listy pro salát z českých surovin, 2 skupiny dostanou pracovní listy pro salát ze zahraničních surovin. V pracovním listu v úkolu 1 mají všichni předepsané suroviny do bramborového salátu, pracovní listy proto dětem dáváme až potom, co skončí aktivita se sběrem surovin. Se seznamem surovin budou dále pracovat, předepsané to mají z toho důvodu, aby to nemusely samy opisovat. Pak každá skupina dostane sadu kartiček (2 skupiny dostanou kartičky týkající se českých surovin, 2 dostanou kartičky týkající se zahraničních surovin; kartičky s úkolem - příloha 4, 1. část české suroviny, 2. část zahraniční suroviny). Po místnosti rozmístíme kartičky původu surovin (kartičky původu surovin, příloha 5 – 1. část české suroviny, 2. část zahraniční suroviny). Příklad kartičky s úkolem, příloha 4: Jsi pěstitel českých brambor a zrovna se chystáš sklízet brambory. Najdi si své bramborové pole. Kde je? Až ho najdeš, předveď práci, kterou pěstitel brambor dělá. (Například s traktorem sklízí brambory. Vymyslet si ale můžeš i jiné věci.) U bramborových polí zjisti, kolik kilometrů je pole od Prahy (tam sídlí Středočeský kraj), a zapamatuj si to. Na mapce České republiky se podívej, kde bramborová pole přibližně leží, a zapamatuj si to.

24


úkol číslo 6 / varianta pro mladší

Zjištěné informace zapiš do pracovního listu skupiny. Do mapky v pracovním listě udělej tečku přibližně na místě, kde je tečka na mapce na kartičce ve třídě. Na kartičkách původu surovin (příloha 5 - první část, druhá část) budou obsažené informace, které děti mají zjišťovat z příloh číslo 3. Zjištěné informace (tedy přibližně polohu místa, kde se suroviny vyrábí a vzdálenosti od Prahy, v případě produktů z ciziny ještě země původu) děti doplní do pracovního listu (pracovní list, příloha 3). Kartičky původu surovin nesmí děti ze stanoviště odnášet. Jedno dítě (podle počtu dětí ve skupině) bude zjišťovat informace k 1–2 produktům. Kdo bude zjišťovat jaké informace, si děti rozdělí samy, na konci aktivity ale musí mít zjištěné všechny údaje. Výsledkem aktivity jsou dílčí vzdálenosti, kterou jejich bramborový salát (pocházející z českých surovin a pocházející z cizích surovin) nacestuje. Děti budou mít v pracovním listě také mapku České republiky a mapku Evropy, v obojím budou mít tečkami vyznačené, odkud suroviny pocházejí. Tyto tečky si spojí a získají tak „cestu“, kterou musí bramborový salát absolvovat, než se dostane k nám na stůl. Děti si údaje mohou buď samy sečíst (pokud to zvládnou), nebo jim „nacestované kilometry“ sdělíme. (U pracovních listů je i podrobné řešení, informaci o celkovém počtu kilometrů tedy najdeme tam.) Nyní následuje srovnání: nalezené údaje o tom, kolik suroviny nacestují, děti postupně hlásí a my je vyplňujeme do tabulky nakreslené na tabuli nebo flipu. Vzor tabulky: Věc Cibule

Česká – jak daleko cestuje? X km

Cizí – jak daleko cestuje? X km

Případně tuto tabulku mohou děti vyplňovat už v průběhu aktivity s kartičkami – vždy poté, co zjistí údaj, ho mohou vyplnit nejen v pracovním listě, ale také na tabuli. Ptáme se dětí: Jaký bramborový salát byste si raději dali? Ten zcestovalý, nebo ten český? Skupiny se dohodnou, jakou variantu by zvolily. (Ideální situace nastane, pokud si alespoň jedna skupina zvolí jinou variantu než všechny ostatní skupiny, aby bylo patrné srovnání obou možností. Pokud si ji děti nezvolí, může ji jedna skupina „vyzkoušet“ potom jen tak – i pokud si ji nezvolila, abychom srovnání viděli.) Najednou předvádí vždy maximálně 2 projektové skupiny, ostatní předvádění sledují. Každá skupina se ještě rozdělí na 2 menší podskupiny. První podskupina bude představovat „dopravní prostředek“ a bude mít za cíl dopravit papírovou kuličku foukáním z místa A do bodu B. Cesta, kterou kulička urazí, představuje cestu, kterou musí bramborový salát urazit, aby se dostal k nám na talíř. Druhá podskupina bude „energie potřebná pro cestování“ – tato podskupina bude celou dobu, co bude první podskupina foukat, dělat dřepy. Ti, co zvolili domácí bramborový salát, budou mít tedy jednak trasu mnohokrát delší než ti, co zvolili salát, který „nacestoval“ víc, a zároveň budou dělat i méně dřepů. Zdůrazníme dětem, že se nejedná trest za jejich volbu, ale že si reálně představíme větší energii, která je potřeba na to, aby se salát dostal k nám na stůl.

Reflexe - 25 min.

Ptáme se dětí: Proč děti, které zvolily salát vyrobený z dovážených věci, měly delší trasu kuličky a dělaly víc dřepů? Jak se dopravuje zboží? (Hlavní způsob dopravy zboží je kamionovou nebo leteckou přepravou.)


25

úkol číslo 6 / varianta pro mladší Jak tento způsob přepravy škodí přírodě? (Kamiony i letecká doprava produkují mnoho zplodin, čím delší je trasa výrobku, tím více je i zplodin.) Proč si tedy myslíte, že je pro přírodu lepší, když věci necestují a vyrábí se u nás? (Můžeme skupinám nechat chvíli na zamyšlení, aby se nad tím pobavily.) Proč je krátká doprava věcí lepší než dlouhá? (Můžeme dětem připomenout znalosti z tématu Doprava, třeba jim i rozdat pracovní listy jednotlivých prostředků.) Je to takhle i s jinými věcmi, které kupujeme, nejenom s věcmi, které se dávají do bramborového salátu? (Můžeme dětem ukázat napsaných několik příkladů – příklady dalších výrobků v příloze 6.) Je možné kupovat jenom věci z České republiky? Dá se koupit třeba čokoláda, která by byla vyrobená jenom v České republice? Proč ano/ne? Měli bychom přestat kupovat věci, které se v ČR nedají vyrobit? Měli bychom dávat přednost českým výrobkům u věcí, které mohou být i české i zahraniční? (Opět můžeme použít některý z příkladů uvedených v příloze 5.) Cílem reflexe je přenos a zužitkování zkušeností ze hry do reálného života. Na závěr každé dítě na malý lísteček napíše, proč je zboží domácího původu lepší než zboží dovezené. Některé nápady (alespoň 1–2) si na závěr hodiny přečteme.

2. blok - Co najdeme na obale Čas: 1 vyučovací hodina CÍLE: Děti čtou informace z obalu potravin a posuzují tyto informace. Děti vysvětlí význam základních ekoznaček. VÝSTUPY BLOKU: Děti hledají na obalech, odkud výrobky pocházejí, třídí obaly podle země původu, vytvářejí si kritéria, podle kterých zařazují výrobky do jednotlivých skupin. Děti hledají na výrobcích ekooznačku, přiřazují popis ekoznačky k obrázku. Děti třídí obaly do jednotlivých „obchodů“, zdůvodňují zařazení, diskutují o tom, proč se které výrobky dají kde koupit. Děti se ztotožní s výrokem, který popisuje určitý spotřebitelský styl – návyky.

Domácí příprava

hodnocená aktivita

Děti před začátkem úkolu nosí do školy obaly od různých výrobků. Sledujeme, jaké výrobky nosí, a pokud je děti nedonesou, zajistíme několik výrobků se značkami z přílohy 7. (Tak, aby každá ze 4 projektových skupin měla alespoň jeden výrobek s touto značkou, pracovat s nimi budeme v aktivitě „Odkud pocházejí“.) Zajistíme také několik obalů z výrobků neoznačených těmito značkami, ale patřících do zdravé stravy (např. luštěniny). Pracovat s nimi budeme zejména v aktivitě „Kde se dají koupit“.

Evokace - 10 min.

Navážeme na znalosti dětí z prvního bloku: V prvním bloku jsme si říkali, že je dobré kupovat výrobky pocházející z České republiky. Jak poznáme, odkud výrobky pocházejí? Děti říkají nápady. Pokud nevědí, dáme každé skupině obal od libovolného výrobku a vyzveme je, aby na něm zkusily najít, odkud výrobek pochází. Řekneme dětem, že na každém výrobku musí být napsané, odkud pochází (zákon to ukládá výrobcům). Potom vezmeme shromážděné obaly od výrobků od dětí a můžeme (jen krátce, pro motivaci dětí) zkusit „tipovačku“ – u několika obalů si děti „tipnou“, odkud výrobky pocházejí. Potom se dětí ze-

26


úkol číslo 6 / varianta pro mladší ptáme: Všimli jste si na výrobcích nějakých značek? Víte, co tyto značky znamenají? Pokud děti nevědí, ukážeme jim značky (příloha 7) a ptáme se dětí, jestli vědí, co značky znamenají.

Odkud pocházejí - 20 min.

hodnocená aktivita

Potom rozdáme projektovým skupinám obaly od výrobků. Děti výrobky roztřídí podle země původu. Pokud budou země původu příliš rozmanité, zkusí děti vytvořit obecnější kategorie – například české výrobky – výrobky od našich sousedů příp. z Evropy – výrobky vyrobené daleko/mimo Evropu (kategorie mohou být různé, podle toho, jaké se sejdou výrobky). Potom všechny skupiny snesou roztříděné výrobky na hromádky – budeme tak mít před sebou roztříděné výrobky od celé třídy. Děti také zjišťují, jestli výrobky na sobě mají značky, které jsme si ukazovali v evokaci. (Každá skupina by měla mít alespoň jeden výrobek s každou značkou, pokud děti takto označené výrobky nepřinesou, zajistíme označené obaly pro skupiny my. V obalech by také měly být obaly od výrobků vnímané jako součást zdravé stravy, ale bez označení bio výrobku – například luštěniny, sušené ovoce, … – tyto obaly budou důležité pro aktivitu „Kde se dají koupit“.) Společně s dětmi výrobky spočítáme a zapíšeme na tabuli: výrobků z České republiky …… x, výrobků ze sousedních zemí …… y, výrobků ze vzdálených zemí …… z, celkem výrobků …… q. Potom dáme každé skupině kartičky – vždy značka a k ní v několika větách popis, co znamená (kartičky Význam značek, příloha 8). Úkolem dětí je přiřadit popis a obrázek značky. Potom se s dětmi bavíme o zjištěných informacích: Jaké výrobky nakupuje naše třída nejvíc? Které věci si myslíte, že pocházejí z ciziny, ale dají se koupit i v Čechách? Které věci se v Čechách nedají vyrobit? V čem škodí přírodě výrobky, které k nám cestují daleko? Co znamená, když má výrobek jednu ze značek, které jsme si ukazovali? Kde se tyto výrobky dají koupit?

Kde se dají koupit? - 15 min.

Děti zase budou pracovat v projektových skupinách. Každé skupině dáme různé výrobky (každá skupina by měla mít alespoň jeden libovolný bio výrobek a jeden výrobek zdravé stravy bez označení bio). Po třídě rozvěsíme kartičky s názvy a obrázky různých typů obchodů (menší obchod se smíšeným zbožím, supermarket, obchod zdravé výživy; obchody, příloha 9). Skupina výrobky roztřídí do jednotlivých obchodů. Potom se společně díváme, jak jsou výrobky rozdělené, a ptáme se: Dá se tento výrobek koupit i jinde? Kde? Dají se bio výrobky koupit jen v bio potravinách? Dají se výrobky zdravé stravy koupit jen v bio potravinách, nebo i jinde? (Otázky záleží na tom, jak děti potraviny roztřídily.) Společně dojdeme k závěru, že bio potraviny se dají koupit i ve velkých obchodech, že většinu výrobků koupíme ve většině obchodů, že v bio potravinách najdeme i věci zdravé výživy, které nemají označení bio (a že je to v pořádku) apod.

Co budu kupovat já? - 20 min.

Rozmístíme po místnosti několik postav s krátkým vyjádřením o tom, jaké výrobky kupují a kde (příloha 10). Děti si mají výroky přečíst a umístit se do některého z rohů. Chvilku skupinku dětí necháme mluvit o tom, co si vybraly a proč, a potom se jednotlivců stojících u papírů ptáme, proč si zvolili tuto postavu, vedeme diskuzi, pokud se rozvine.


27

Ve třídě necháme alespoň 1–2 týdny vyvěšený papír, kam děti budou psát, kde nakupovaly nebo kde byli nakupovat jejich rodiče. Pokud se místa opakují, nepíší je děti na papír znova, ale dělají k nim čárky. Tento seznam slouží jako příprava pro část kreslení do mapy, kde budou zakreslovat obchody s potravinami, které v obci jsou.

Kreslení mapy - 1 vyučovací hodina

Děti opět zakreslí do mapy obce, kde jsou jaké obchody s potravinami. Zvlášť označí obchody zdravé výživy/bio potravin, pokud takové v obci jsou. Děti vymyslí, jaké obchody jim v obci chybí, a mohou je do mapy obce také přikreslit, musí však rozumně zdůvodnit, proč tam mají být. Součástí je i umístění obchodu, které taky musí odůvodnit.

28

Cestující salát

kvalita skupinové Skupina celkově zvládá alespoň 4 z těchto bodů: práce • Skupina si aktivně a bez zásahu učitele rozdělí, kdo bude sbírat jaké informace. • Skupina během práce efektivně spolupracuje, aktivně komunikuje, členové si pomáhají. • Skupina je schopná v závěrečné diskuzi objektivně reflektovat kvalitu skupinové práce. • Skupina dodrží stanovený čas a sama si ho hlídá. • Všichni členové skupiny se podílejí na splnění úkolu.

Domácí příprava

Skupina zvládá alespoň 3 z těchto bodů: • Skupina si aktivně a bez zásahu učitele rozdělí, kdo bude sbírat jaké informace. • Skupina během práce efektivně spolupracuje, aktivně komunikuje, členové si pomáhají. • Skupina je schopná v závěrečné diskuzi objektivně reflektovat kvalitu skupinové práce. • Skupina dodrží stanovený čas • a sama si ho hlídá. • Všichni členové skupiny se podílejí na splnění úkolu.



TUR – člen rady

VÝSTUPY BLOKU: Děti zmapují obchody s bio potravinami v obci, označí obchody s bio potravinami, zhodnotí, zda je v obci obchodů dost, vymyslí nové, pokud si myslí, že je to potřeba, navrhnou, kde budou. Děti se přiřadí k jednomu výroku, který nejlépe vystihuje spotřebitelský styl jejich rodiny, a diskutují o něm s ostatními spolužáky.

TUR - starosta



CÍLE: Děti zmapují, kde jsou v jejich obci obchody s potravinami a zakreslí je do mapy. Děti navrhnou, jaké obchody s potravinami a kde by se měly obchody s potravinami zakreslit. Děti zhodnotí, jaké spotřebitelské chování mají.

Dílčí ak- Kritérium tivita

Čas: 1,5 vyučovací hodiny

1. Tradiční český salát

3. blok - Kde se nakupuje u nás v obci

Blok



dovednost poro- Skupina dosáhne v pracovzumět psaným ním listě alespoň 16–18 pokynům, práce s bodů. mapkou

dovednost saMaximálně 1 člen ze skumostatně připra- piny nedonese v termínu vit úkol v termí- obaly od výrobků. nu, dovednost pravidelného plnění úkolu

Tvorba obecněj- Skupinka z výrobků vyších kategorií tvořila kategorie podle země původu, třídicí kategorie (klíč) je smysluplná, kategorie vytvořila bez dopomoci učitele. Všechny výrobky jsou podle tohoto klíče rozřazené.

Cestující salát


2. blok - Co na- 1. Tradiční jdeme na obale český salát

2. blok - Co najdeme na obale

Domácí příprava

Odkud pocházejí

Vytvořené kategorie výSkupina nedokázala kategorie razně neodpovídají výrob- vytvořit a výrobky rozřadit. kům, které děti mají (například udělaly kategorie podle prvních dvou výrobků, na které se podívaly, nezohlednily velkou část výrobků, …).

Maximálně 3 členové ze Maximálně 4 členové ze skupiskupiny nedonesou v termí- ny nedonesou v termínu obaly nu obaly od výrobků. od výrobků.

Maximálně 2 členové ze skupiny nedonesou v termínu obaly od výrobků.

Vytvoření kategorie obsahuje jeden z těchto nedostatků: 1. Kategorie výrobků obsahují drobné chyby (například je zde kategorie, ve které je pouze jeden výrobek, skupina nedokázala zohlednit všechny výrobky, některé zůstaly nezařazené, …). 2. Kategorie jsou vytvořené dobře, ale výrazně pomohl učitel.

Skupina dosáhne v pracovním Skupina dosáhne v pracovním listě alespoň 10–12 bodů. listě méně než 9 bodů.

Skupina dosáhne v pracovním listě alespoň 13–15 bodů.


Domky - 15 min.

Na závěr si děti opět napíší do svých domků: 1. Co podstatného (pro ně osobně) se z úkolu naučily. 2. Jaký výrobek, který si osobně kupují (nebo jejich rodina) by mohly nahradit českým? K tomuto „předsevzetí“ se po nějaké době vrátíme a zeptáme se dětí, jak se jim dařilo naplňovat.

29


Varianta pro starší Začlenění do RVP: průřezové téma Environmentální výchova, tematický okruh Vztah člověka k pro-

3. Kde se nakupuje u nás v obci o něco víc než 1 vyučovací hodina

2. Potraviny celého světa 2 vyučovací hodiny

1. Tradiční český salát 2 vyučovací hodiny

středí – Naše obec (Náš životní styl), vzdělávací oblast Člověk a jeho svět – Místo, kde žijeme, vzdělávací oblast Český jazyk a literatura – Komunikační a slohová výchova, vzdělávací oblast Matematika a její aplikace Blok Dílčí aktivity Čas Pomůcky Představa a naladění na téma 10 min. žádné, v případě dostatku času papíry, pastelky Evokace 10 min. tabule, křída Cestující salát – hodnocená akti- 45 min. obrázky salátů (příloha 1B), recept na vita, kritérium kvalita zpracovábramborový salát (příloha 2B), pracovní pracovního listu (rozvíjené doní listy (příloha 3B), kartičky s úkolem vednosti v PL – třídění a sběr dat, (příloha 4B), kartičky původu surovin tvorba tabulky, práce s mapkou) (příloha 5B), lísteček, psací potřeby Reflexe 25 min. papíry, psací potřeby různé obaly od výrobků Domácí příprava –hodnocená aktivita, kritérium: dovednost samostatně připravit úkol v termínu, dovednost pravidelného plnění úkolu Evokace 20 min. mapa světa/případně cedule s nadepsanými kontinenty (příloha 7B), přinesené obaly od výrobků, obrázky obalů (příloha 6B) lístečky (příloha 8B) Náš obchod – hodnocená aktivita, 50 min. charakteristika obchodu (příloha 9B), kritéria: 1. kvalita skupinové prásortiment (příloha 10B), popis výrobků ce, 2. úroveň popisků u výrobků (příloha 11B), případně pastelky, papír na slevový leták, lístek a psací potřeby na zapisování cen a na závěrečnou reflexi Kreslení mapy 1 vyučova- mapa, papíry, barevné papíry, lepidlo, cí hodina pastelky, psací potřeby, výroky (příloha 12B) Domky 15 min. domky, psací potřeby

30


úkol číslo 6 / varianta pro starší Očekávané výstupy ČLOVĚK A JEHO SVĚT – MÍSTO, KDE ŽIJEME – 2. období • Dítě zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat. ČESKÝ JAZYK A LITERATURA – KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA – 2. období • Dítě čte s porozuměním přiměřeně náročné texty. • Dítě rozlišuje podstatné a nepodstatné informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává. • Dítě reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE – ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY – 2. období • Dítě vyhledává, sbírá a třídí data. • Dítě sestavuje jednoduché tabulky.

Rozvoj klíčových kompetencí KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ: • Dítě v různých zdrojích, které má k dispozici, najde informace, jež souvisejí s tématem, o němž s učitelem a spolužáky diskutují. • Dítě v textu, promluvě či jiném záznamu najde ty myšlenky a místa, které jsou vzhledem k zadanému úkolu klíčové, a stručně je shrne. • KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ • Než začne dítě pracovat, probere vlastními slovy s ostatními ve skupině zadaný úkol. • Děti si rozdělí ve skupině role, které jsou v zadání vymezeny. • Dítě plní jednoduché úkoly s menším počtem kroků, plní jasné role s návodem, a dotahuje je do konce; rozpozná, že jednoduchý úkol (jeho část) je hotov. • Dítě respektuje základní jednoduchá pravidla trvale udržitelného života.


1. blok - Tradiční český salát Čas: 2 vyučovací hodiny CÍLE: Děti spočítají, jak dlouhou cestu „urazí“ konkrétní výrobek. Děti porovnají výhody a nevýhody výrobků českých a z dovozu. VÝSTUPY BLOKU: Děti vyhledají u surovin v bramborovém salátu, odkud pocházejí, a zakreslí tuto vzdálenost do mapy v pracovním listu, spočítají, jakou trasu bramborový salát urazil. Děti porovnají 2 bramborové saláty – z českých a zahraničních surovin. Na základě těchto informací porovnají, jaký je mezi saláty rozdíl, diskutují o těchto rozdílech.


31


Představa a naladění na téma - 5 min.

Vyzveme děti, aby zavřely oči a vzpomněly si na Vánoce. Ptáme se a vedeme řízenou představu: Co jste měli ke štědrovečerní večeři? Kapra a bramborový salát? Vzpomeňte si na ten den. Představujte si, jak se těšíte na večeři, představujte si, jak si nabíráte bramborový salát. Co v něm všechno je? Jak vám chutná? Bramborový salát a celá večeře pěkně voní. Taky je krásně barevný. Těšíte se, že si po večeři rozdáte dárky. Konečně se pustíte do jídla, máte hlad. Ryba a bramborový salát krásně chutnají. Večeře je příjemná, povídáte si s rodiči a se sourozenci, pokud je máte. Nebo i s dalšími příbuznými, pokud s nimi trávíte Vánoce. Takto nebo podobně chvíli rozvíjíme řízenou představu a po chvíli ji ukončíme. Ptáme se (alespoň 1–2 dětí), jak jejich salát chutnal. Co ještě si představovaly? Pokud máme čas, můžou na závěr děti nakreslit (papír, pastelky) něco ze svých představ na papír.

Evokace- 10 min.

Potom řekneme dětem, že se teď tradičním bramborovým salátem budeme zabývat celé 2 hodiny a že ho pořádně prozkoumáme. Zeptáme se dětí: Z čeho se váš bramborový salát vyráběl? Co všechno v něm bylo, když jste si ho představovali? Co do něj vaši rodiče dávají? Vybavte si to, pokud pomáháte s přípravou jídla. Děti říkají jednotlivé nápady, my jejich návrhy bez komentáře píšeme na tabuli (tabule, křída). Když děti už nenapadá žádná složka bramborového salátu, procházíme jednotlivé nápady a děti u nich odhadují, odkud tyhle věci pocházejí. Jejich nápady nehodnotíme, píšeme i víc míst původu u jedné věci, pokud je jmenují.

Cestující salát - 30 min.

hodnocená aktivita

Řekneme dětem: Teď jsme si společně představovali náš bramborový salát, ale teď se podíváme na 2 bramborové saláty, mezi kterými není na první pohled žádný rozdíl. Takto vypadají. Ukážeme dětem 2 bramborové saláty (obrázky salátů, příloha 1B). A přestože vypadají podobně, možná časem zjistíme, že jsou mezi nimi velké rozdíly.

Po třídě jsou rozmístěné kartičky s ingrediencemi do bramborového salátu. Nejdříve si děti rozdělené do projektových týmů sesbírají kartičky s ingrediencemi. Všechny skupiny sbírají stejné kartičky, každá skupina bude mít ve výsledku jednu kompletní sadu kartiček. Kartičky nejsou nijak označené, děti se musí samy zamyslet, co potřebují. Pokud na konci bude některé skupině něco chybět, obejde ostatní skupiny a vezme si od nich to, co ony mají dvakrát. Pokud děti příliš tápají, můžeme jim v průběhu aktivity poskytnout recept na bramborový salát, ze kterého ingredience vyčtou (recept na bramborový salát, příloha 2B). Potom skupinám rozdáme pracovní listy (pracovní listy, příloha 3B). Do pracovního listu si děti nakreslí tabulku a zapíší do ní suroviny, které patří do bramborového salátu. Řekneme dětem, ať si nechají dostatek místa, že budou muset přikreslovat další sloupce tabulky. Pak každá skupina dostane sadu kartiček s úkolem (v sadě jsou kartičky týkající se českých surovin i zahraničních surovin; kartičky s úkolem - příloha 4B). Po místnosti rozmístíme kartičky původu surovin (kartičky původu surovin, příloha 5B). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Příklad kartičky s úkolem, příloha 4B: Najdi pěstitele českých brambor, který se zrovna chystá sklízet brambory. U pěstitele zjisti, kolik kilometrů je pole od Prahy (tam je sídlo Středočeského kraje), a zapamatuj si to. Na mapce České republiky se podívej, kde bramborová pole přibližně leží, a zapamatuj si to. Zjištěné informace zapiš do pracovního listu skupiny. Do mapky v pracovním listě udělej tečku přibližně na místě, kde je tečka na mapce na kartičce ve třídě. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

32


úkol číslo 6 / varianta pro starší Na kartičkách původu surovin (příloha 5B) budou obsažené informace, které děti mají zjistit z příloh číslo 5. Zjištěné informace (tedy přibližně polohu místa, kde se suroviny vyrábí a vzdálenosti od Prahy, v případě produktů z ciziny ještě země původu) děti doplní do pracovního listu z přílohy 3 (pracovní list, příloha 3B). Kartičky původu surovin nesmí děti odnášet. Jedno dítě (podle počtu dětí ve skupině) bude zjišťovat několik informací. Kdo bude zjišťovat jaké informace, si děti rozdělí samy, na konci aktivity ale musí mít zjištěné všechny údaje. Výsledkem aktivity jsou dílčí vzdálenosti, které jejich bramborové saláty, pocházející z českých a zahraničních surovin, nacestují. Děti také budou mít v pracovním listě mapku České republiky a mapku Evropy, v obojím budou mít tečkami vyznačené, odkud suroviny pocházejí. Tyto tečky si spojí a získají tak „cestu“ bramborového salátu, kterou musí absolvovat, než se dostane k nám na stůl. Potom si děti počet kilometrů samy sečtou a výsledek opět napíší do pracovního listu v příloze 3.

Reflexe - 15 min.

Potom aktivitu s dětmi hodnotíme: Který salát víc/méně škodí přírodě a proč? Jak se dopravuje zboží? (Hlavní způsob dopravy zboží je kamionovou nebo leteckou přepravou.) Jak tento způsob přepravy škodí přírodě? (Kamiony i letecká doprava produkují mnoho zplodin, čím delší je trasa výrobku, tím více je i zplodin.) Proč si tedy myslíte, že je pro přírodu lepší, když věci necestují a vyrábí se u nás? (Můžeme skupinám nechat chvíli na zamyšlení, aby se nad tím pobavily.) Proč je krátká doprava věcí lepší než dlouhá? (Můžeme dětem připomenout znalosti z tématu Doprava, třeba jim i rozdat pracovní listy jednotlivých prostředků.) Je to takhle i s jinými věcmi, které kupujeme, nejenom s věcmi, které se dávají do bramborového salátu? Je možné kupovat jenom věci z České republiky? Dá se koupit třeba čokoláda, která by byla vyrobená jenom v České republice? Proč ano/ne? Měli bychom přestat kupovat věci, které se v ČR nedají vyrobit? Měli bychom dávat přednost českým výrobkům u věcí, které mohou být i české i zahraniční? Cílem reflexe je přenos a zužitkování zkušeností ze hry do reálného života. Na závěr každé dítě na malý lísteček napíše (lísteček, psací potřeby), proč je zboží domácího původu lepší než zboží dovezené. Některé nápady (alespoň 1–2) si na závěr hodiny přečteme.

2. blok - Potraviny celého světa Čas: 2 vyučovací hodiny CÍLE: Děti rozliší potraviny, které jdou vyrobit v místní produkci a je zbytečné je kupovat z ciziny, od potravin, které v místní produkci nevyrobíme a musíme je dovážet. Děti zjistí konkrétní příklady potravin, které se dováží a které se dají vyrobit i v Čechách, zjistí, odkud se tyto potraviny dováží a proč. Děti vyhledají potraviny s nelogickou zemí původu a vysvětlí tuto nelogičnost (zelený čaj pocházející z Polska apod.).


33

úkol číslo 6 / varianta pro starší VÝSTUPY BLOKU: Děti roztřídí obaly (obrázky) od výrobků podle země původu a rozliší, které výrobky je u nás možné vyrobit a které ne. Vyhledají také výrobky, u kterých jsou jisté nelogičnosti (zelený čaj vyrobený v Polsku apod.). Děti vyberou výrobky, které chtějí prodávat, a vytvoří k těmto výrobkům informační cedule na základě prostudovaných informací.

Domácí příprava

hodnocená aktivita

Děti před začátkem úkolu nosí do školy obaly od různých výrobků nebo mohou přinést i konkrétní výrobek. Sledujeme, jaké výrobky děti nosí. V obalech musí být zastoupeny věci českého původu, věci zahraničního původu, které lze vyrobit i u nás [mléko, jogurty, v případě zeleniny nebo ovoce, kde je toto poměrně časté, mohou děti nebo my přinést konkrétní výrobky (česnek, jablka apod.)]. Ve výrobcích také musí být zastoupené výrobky s „nepravou“ zemí původu (např. zelený čaj Albert Quality, uvádějící zemi původu v Polsku, Roibos vanilka a jahoda Jemča, uvádějící zemi původu Česko apod.). Pokud některé tyto výrobky neseženete, můžete v následujících aktivitách využít obrázky v příloze 6. Pozn.: Výrobce nemá povinnost uvádět na obale zemi původu surovin, za „výrobu“ se často považuje i zabalení.

Více o této složitější problematice v článku na http://www.zemeturo.cz/kategorie/kategorie-obsahu/pro-učitele/odborné-články.

Evokace - 20 min.

V této aktivitě použijeme přinesené výrobky a mapu světa. Rozdělíme děti do projektových skupinek. Potom dětem dáme několik obalů, počet obalů závisí na tempu a schopnosti dětí. V obalech, které dětem rozdáme, musí být zastoupeny skupiny výrobků popsané v domácí přípravě. (Každá skupinka nemusí mít všechny typy, dále budou pracovat jako jedna skupina.) Vyzveme děti, aby svoje výrobky umístily na mapu světa na správná místa podle země původu, které se dozvěděly z obalů. Pokud některé obaly nemáme, využijeme obrázky z přílohy 6B (obrázky, příloha 6B). Varianta: Pokud máme malou mapu světa, na kterou se všechny výrobky nevejdou, můžeme na papíry napsat názvy kontinentů (názvy kontinentů, příloha 7B), rozmístit je po třídě a děti výrobky umisťují k těmto cedulím. Potom si děti do skupiny vezmou lístečky z přílohy 7B (lístečky, příloha 8B), které vytiskneme na barevné papíry tak, aby každá skupinka měla svou barvu. Děti tyto lístečky (na kterých je napsáno „Jen z dovozu“ „Jde vyprodukovat i u nás“ a „Nejde vyprodukovat v zemi původu, která je tu uvedená“) umisťují k potravinám. Na závěr se na lístečky podíváme a zhodnotíme je: Jsou tu nějaké nesrovnalosti? Máme u nějaké potraviny protichůdná tvrzení? Které je pravdivé? Ke kterým potravinám jste umístili větu, že nejde vyprodukovat v zemi původu, který je tu uvedený? Proč, jak jste na to přišli? Jak je to možné, že je tam původ Polsko a je to zelený čaj – jak si to vysvětlujete? Takto s dětmi diskutujeme, neřekneme jim správné odpovědi, na ty přijdou v dalším průběhu aktivity. Náš obchod - 50 min.

hodnocená aktivita

Po této evokaci si děti vytvoří vlastní obchod. Každá skupinka si vylosuje jednu charakteristiku obchodu (charakteristika obchodu, příloha 9B). Typy obchodů jsou tyto: obchod zaměřený na levné potraviny, obchod zaměřený na místní produkci, obchod zaměřený na zahraniční produkci, velký supermarket, který nabízí všechno). Děti si vymyslí název, logo a motto obchodu. Poté dostanou „sortiment“ (sortiment, příloha 10B), ze kterého si budou vybírat. Všechny skupiny dostanou všechny položky a musí samy zhodnotit, co se do jejich obchodu hodí a co ne. Když si ze sortimentu vyberou, najdou si ve třídě podrobnější cha-

34


úkol číslo 6 / varianta pro starší rakteristiku produktu, který si vybrali. (Například u jablek bude popis jablek českých a dovozových, bude tu vysvětleno, proč se jablka dovážejí, která jsou nejlevnější a proč apod.; popis výrobků, příloha 11B.) Pokud výrobek i po podrobnějším prostudování chtějí zařadit, vytvoří výrobku cedulku s podstatnými informacemi – cena, země původu, stručný popis podle otázek (otázky, na které mají zodpovědět na cedulce, jsou uvedené u každého výrobku nebo skupiny výrobků v popisu výrobků v příloze 11. Takto si vyberou libovolný počet položek. Stejnou položku si mohou vybrat i různé obchody, pokud položku uznají jako součást svého sortimentu. Tip: Pokud máme čas, můžeme děti nechat vytvořit „akci“ na některou potravinu. Děti vyberou některou potravinu, sníží jí cenu, nakreslí symbol slevy, mohou nakreslit i letáček, který budou rozdávat nakupujícím. V reflexi se potom ptáme: Fungovala sleva? Koupilo si víc lidí výrobek, který byl ve slevě? Proč ano, proč ne? Funguje to i ve skutečnosti? V další fázi aktivity začne prodej – vždy 1–2 členové skupiny zůstanou dělat prodejce, ostatní se vydají nakupovat. Zdůrazníme dětem, že nakupující se zajímají o to, co chtějí koupit, a jejich úkolem je zjistit o výrobcích před tím, než je koupí, dostatek informací. Také řekneme, že do obchodu jdou s nějakým očekáváním – např. nakoupí tu levně, budou tu jen zahraniční výrobky, … Pokud obchod nesplní toto jejich očekávání, neměly by tu nakoupit. Po nějaké době se vystřídají nakupující a prodejci – žádné dítě by nemělo zůstat prodejcem celou dobu. Děti si své „nákupy“ i s cenami píší na lísteček (lístek, psací potřeby).

Reflexe - 20 min.

Ptáme se dětí: Kolik jste „utratili“ za své nákupy? Na jaké obchody jste se zaměřili? Podle čeho jste vybírali zboží, které si koupíte? Bylo těžké/lehké ve skupině dohodnout se na sortimentu/zodpovídat dotazy zákazníkům/přesvědčit je, aby si výrobek koupili? Čeho jste nejvíc prodali? Proč to tak bylo? Co jste se (buď jako prodávající, nebo nakupující) dozvěděli o výrobcích? Dále můžeme pokládat několik otázek týkající se konkrétních výrobků – využít můžeme otázky v příloze 9. Dále se ptáme: Kam vy chodíte s rodiči nakupovat? Podle čeho se rozhodujete? Rozhodujete i podle původu nebo složení potravin? Apod. Na závěr můžeme každé dítě nechat napsat na lísteček (lísteček, psací potřeby) jednu informaci, která ho překvapila (případně ji říct v kroužku) a jednu otázku, kterou by ještě chtěly vědět. Pokud má informace zeměpisný charakter (například Překvapilo mě, že se jablka dovážejí z Nového Zélandu), umístíme tuto informaci ještě do mapy. Děti také položí otázky, jejich zodpovězení můžeme dát dětem za domácí úkol.

3. blok - Kde se nakupuje u nás v obci Čas: 2 vyučovací hodiny CÍLE: Děti diskutují o tom, zda by se těchto potravin vzdaly, nebo ne. Děti zmapují, kde jsou v jejich obci obchody s potravinami, a zakreslí je do mapy. Děti navrhnou, jaké obchody s potravinami a kde by se měly obchody s potravinami zakreslit. VÝSTUPY BLOKU: Děti zakreslí do mapy své obce obchody s potravinami, diskutují o tom, jaké obchody s potravinami v nich mají, co se v nich dá koupit, navrhují nové změny (nové typy obchodů, zlepšení infrastruktury – více obchodů, …). Diskutují o tom, jaké spotřebitelské chování je pro ně přijatelné a jaké už ne.


35


Kreslení mapy

Při tvorbě mapy obce vycházíme ze 2. bloku. Ptáme se dětí: Jaké obchody máme u nás v obci? Jsou nějak zaměřené? Do kterých obchodů jste ve 2. bloku říkali, že chodíte a proč? Je v naší obci dost obchodů s potravinami? Přidali byste nějaké? Jaké? A kam? Jaké typy obchodů byste přidali? Nebo naopak si myslíte, že je jich u nás v obci moc? Co vám chybělo za potraviny v obchodech, na které jsme hráli? Co z toho jste si mohli v našich hraných obchodech koupit, ale u nás v obci byste si to koupit nemohli? Druhá polovina dětí (2 projektové skupinky – tyto skupinky pracují každá zvlášť) dostane sadu různých výroků o nákupu potravin (různé – kontroverzní i méně kontroverzní) a mají rozdělit do 2 skupin – přijatelné, nepřijatelné (výroky, příloha 12B). Na zařazení výroků do kategorií se musí shodnout celá skupina. (Aktivita je schválně kontroverzně nastavená, aby provokovala k diskuzi.) Potom se skupiny vymění.

Domky - 15 min.

Na závěr si děti opět napíší do svých domků: 1. Co podstatného (pro ně osobně) se z úkolu naučily. 2. Jaký výrobek, který si osobně kupují (nebo jejich rodina) by mohly nahradit českým? K tomuto „předsevzetí“ se po nějaké době vrátíme a zeptáme se dětí, jak se jim dařilo naplňovat.

Dobrovolné úkoly

1. Najděte v obchodě s potravinami (jakémkoliv) • 5 výrobků, které pocházejí z Česka, • 5 výrobků, které pocházejí ze zahraničí, ale daly by se vyrobit v Česku, • 5 výrobků, které alternativu výroby v Česku nemají. 2. Týden sledujte, co si kupujete v obchodě za výrobky – odkud pocházejí? Pokud jsou to výrobky z daleké ciziny, najděte k nim podobný výrobek, který se vyrábí blíž. K zápisu použijte tabulku z přílohy 10.

36



2. blok - Potraviny celého světa

1. Tradiční český salát

Blok

Domácí příprava


Maximálně 4 členové ze skupiny nedonesou v termínu obaly od výrobků.

Skupina dosáhne v pracovním Skupina dosáhne v pracovním lislistě alespoň 12 až 15 bodů. tě méně než 12 bodů.

TUR – člen rady

Maximálně 1 člen ze skupiny ne- Maximálně 2 členové ze skupi- Maximálně 3 členové ze skudonese v termínu obaly od výrob- ny nedonesou v termínu obaly piny nedonesou v termínu ků. od výrobků. obaly od výrobků.

Skupina dosáhne v pracovním lis- Skupina dosáhne v pracovním tě alespoň 20 až 23 bodů. listě alespoň 16 až 19 bodů.

kvalita zpracování pracovního listu (rozvíjené dovednosti v PL – třídění a sběr dat, tvorba tabulky, práce s mapkou) dovednost samostatně připravit úkol v termínu, dovednost pravidelného plnění úkolu

Cestující salát


TUR - starosta

Dílčí ak- Kritéritivita um


37

Skupina zvládá alespoň 3 z těchto bodů: • Skupina si aktivně a bez většího zásahu dohodne strategii práce. • Skupina se dohodne na sortimentu na základě demokratické diskuze, (sortiment promyslí, volba není bezmyšlenkovitá, sortiment neurčuje • 1 dominantní člověk). • Skupina v průběhu práce efektivně spolupracuje • a komunikuje. • Skupina se bez problémů dohodne, kdo bude prodejce. • Všichni členové skupiny se podílejí na splnění úkolu.

Popisky nesplňují maximálně jedno kritérium: • Obsahují podstatné informace z popisů výrobků. • Obsahují odpovědi na všechny otázky v popisu výrobků. • Jsou gramaticky správné. • Jsou esteticky pěkné (pěkně napsané, bez škrtání, čitelné, dobře rozvržená plocha, …).

kvalita sku- Skupina celkově zvládá alespoň pinové prá- 4 z těchto bodů: • Skupina si aktivně a bez větce šího zásahu dohodne strategii práce. • Skupina se dohodne na sortimentu na základě demokratické diskuze, (sortiment promyslí, volba není bezmyšlenkovitá, sortiment neurčuje • 1 dominantní člověk). • Skupina v průběhu práce efektivně spolupracuje • a komunikuje. • Skupina se bez problémů dohodne, kdo bude prodejce. • Všichni členové skupiny se podílejí na splnění úkolu.

úroveň po- Popisky splňují všechna tato kritéria: pisků u výrobků • Obsahují podstatné informace z popisů výrobků. • Obsahují odpovědi na všechny otázky v popisu výrobků. • Jsou gramaticky správné. • Jsou esteticky pěkné (pěkně napsané, bez škrtání, čitelné, dobře rozvržená plocha, …).

Náš obchod



Náš obchod

Popisky nesplňují maximálně 2 kritéria: • Obsahují podstatné informace z popisů výrobků. • Obsahují odpovědi na všechny otázky v popisu výrobků. • Jsou gramaticky správné. • Jsou esteticky pěkné (pěkně napsané, bez škrtání, čitelné, dobře rozvržená plocha, …).


Popisky nesplňují více než 2 kritéria: • Obsahují podstatné informace z popisů výrobků. • Obsahují odpovědi na všechny otázky v popisu výrobků. • Jsou gramaticky správné. • Jsou esteticky pěkné (pěkně napsané, bez škrtání, čitelné, dobře rozvržená plocha, …).



vlastní poznámky

5-6 dvojčíslo. T UŘ í noha LEDEN ÚNOR 2011

Recommend Documents