47

1.Úvod do typologie

Úvod do typologie

1/47

Typologie staveb – nauka o stavbách

Typologie staveb – nauka o budovách různých účelů, které musí vyhovovat požadavkům: hygienickým; bezpečnostním; ekonomickým; estetickým. Typologie se zabývá funkčními a provozními problémy budov a jejich jednotlivých prostorů. Z funkce a provozu odvozuje plošné a objemové požadavky na jednotlivé místnosti a formuluje vnitřní provozní vztahy a vztahy budov k nejbližšímu okolí. Vitruviova definice architektury – architekturou je stavba splňující kritéria: firmitás – statická pevnost, stavební fyzika, materiál apod.; utilitás – funkčnost; venustás – estetický cíl.

Úvod do typologie

2/47

Typologie staveb – nauka o budovách

Typologie provází tvorbu architekta - projektanta od urbanismu, architektury až k interiéru

Architekt - projektant nachází společné znaky, jež musí vnímat, ať zpracovává urbanistický projekt či interiér

Architektura je provázána s koncepcí a vnímáním místa

Cílem typologie jsou zásady architektonického návrhu z hlediska:

filosofického studie historie stavění stavebních typů funkčních a dispozičních zásad stavby vzniku tvaroslovných prvků

Úvod do typologie

3/47

Členění typologie Typologie staveb Stavby výrobní

Stavby nevýrobní

Stavby průmyslové

Obytné budovy

Stavby zemědělské

Občanské vybavení

Stavby dopravní a speciální

Úvod do typologie

4/47

Základní faktory ovlivňující provozní a prostorové vztahy

Pohybový prostor

Pracovní prostor

souvisí s rozměry ploch určených pro předměty a pomůcky k určité práci (např. stolní plochy, kuchyňské sestavy, řídící panely)

Manipulační prostor

je ovlivněn rozměry člověka, který potřebuje při pohybu, při práci a v různých podmínkách (např. rozměry dveří a chodeb, průchozí šířky mezi řadami sedadel)

nejvýrazněji se uplatňuje u sedadel a u pracovních a odkládacích ploch

Fyzikální vlastnosti prostoru

Úvod do typologie

5/47


Fyzikální vlastnosti prostoru

osvětlení a barva světla ovlivňují pocity v prostoru a spoluvytvářejí prostor (v obytných místnostech by mělo vždy být osvětlení přirozené, může být doplněno o osvětlení umělé)

větrání prostorů je nezbytné pro zdravý pobyt a má přímý vliv na pocit pohody (může být přirozené nebo umělé)

teplota a vlhkost vzduchu se řídí podle účelu místnosti

zvuk při vyšších intenzitách působí nepříznivě na organismus, proto se musíme snažit snižovat hladinu zvuku (hluku) již u zdrojů hluku, a to dobrou izolací a správným dispozičním řešením

správné technické provedení budovy a vhodná volba materiálů rozhodujícím způsobem přispívají k celkovému hodnocení díla

Úvod do typologie

6/47

Zásady návrhu objektů pozemních staveb

podklady a průzkumy: zadání stavby, mapové podklady + osazení objektu do terénu, geotechnický průzkum, stavebně technický průzkum, průzkum demografický studium problematiky úkolu: úroveň obdobných staveb v republice a ve světě, prohlídka realizovaných objektů, konzultace se specialisty studie objektu: osazení do terénu, řešení provozních vztahů, provozní schéma, grafické schéma vlastní dispoziční a architektonické řešení: detailnější řešení vnitřních a venkovních prostor i vzhledem ke vztahu k okolí objektu konstrukční řešení: vzniká zároveň s dispozičním řešením (vzájemně se ovlivňují) ekonomické zhodnocení: stanovení přibližné ceny stavby

Úvod do typologie

7/47

Požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb

Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou:

mechanická odolnost a stabilita

požární bezpečnost

ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, včetně bezbariérového užívání podle zvláštního právního předpisu

ochrana proti hluku

bezpečnost při užívání

úspora energie a tepelná ochrana

Úvod do typologie

8/47

Prostorové nároky člověka

Člověk vytváří věci a prostory tak, aby mu sloužily Jejich rozměry musí odpovídat poměrům člověka Rozměrové proporce člověka se pokusil určit již před několika staletími Leonardo da Vinci a mnoho dalších ho v této práci následovalo.

Úvod do typologie

9/47


Nejpropracovanější systém definující rozměrové proporce člověka a jeho prostorové nároky vytvořil architekt Le Corbusier Pomocí geometrie hledal dokonalou proporci, kterou pro něj představoval zlatý řez. S jeho pomocí se snažil vymyslet univerzální proporční jednotku, která by vycházela z lidské postavy, a která by pak při použití nejlépe vyjadřovala vlastní cíl, tedy sloužit díky účelnosti právě člověku. Jeho Modulor je založen na poměrech výšky stojícího člověka a člověka se vzpaženou rukou

Úvod do typologie

10/47


Při stanovení jednotlivých proporcí vycházel Le Corbusier z průměrné výšky Evropana 1,75m, kterou rozdělil dle zlatého řezu 108,2 - 66,8 - 41,45 - 2,54 Proporční figura a neohraničené číselné hodnoty

Úvod do typologie

11/47


Nic se nezdá tak samozřejmé a přijatelné jako myšlenka vzít za základ projektování při návrzích staveb a vnitřního zařízení průměrného člověka Z těchto důvodů se stala rozšířenou a s oblibou používanou knihou mnoha projektantů a architektů Navrhování staveb, ve které jsou souhrnně zpracovány ergonomické a typologické požadavky na nejrůznější druhy staveb vycházející z průměrného člověka, jeho průměrných rozměrů a průměrných fyzických možností. Neexistuje však žádná lidská bytost, která by splňovala estetické proporce Le Corbusierova Moduloru. Každý člověk se více či méně liší od průměru. Lidé se od něj mohou odchylovat postavou, pohybovými schopnostmi, sluchovými i zrakovými vjemy. Jeden člověk se do druhého liší od druhého silou paží, fyzickým ustrojením a duševními schopnosti.

Úvod do typologie

12/47


Úvod do typologie

13/47


Úvod do typologie

14/47

Bariéry a prostorové nároky Bariéry Vertikální

• schody • výškové rozdíly > 20 mm

Horizontální

• sklony ramp • povrchy pochozích ploch

Prostorové

• malé manipulační parametry • nevhodné umístění mobiliáře

Antropometrické

Ergonomické

Orientační

Úvod do typologie

• dosahové vzdálenosti • výškové osazení WC • tvar kliky, madla apod. • nevhodný mobiliář a nábytek • chybějící taktilní informace • orientační systém a piktogramy 15/47

Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru

Při tvorbě přístupného prostředí musíme akceptovat rozdílnosti jednotlivých uživatelů. Každý člověk se více či méně liší od průměru. Lidé se od něj odchylují svou postavou, pohybovými schopnostmi, sluchovými a zrakovými vjemy.

Základním problémem pohybu každého zdravotně postiženého jsou jiné prostorové a manipulační požadavky a možnost dobré orientace vycházející ze způsobu získávání informací o okolním prostoru (případně o jeho návaznostech na vzdálenější objekty a cíle).

Obecně lze říci, že při vytváření přístupného prostředí musíme pracovat s větším manipulačním prostorem a respektovat potřebu přehlednosti řešeného prostředí.

Úvod do typologie

16/47

Bezbariérové užívání staveb Přístupné prostředí

Přístupnost

Zohlednění rozmanitosti uživatelů – každý musí mít zajištěn přístup do budov a vnějšího prostředí bez cizí pomoci.

Bezpečnost

Každý má právo na život, práci a odpočinek v bezpečném prostředí. Samotný návrh a provedení budov, prostorů a jednotlivých prvků musí zajistit bezpečnost pro všechny uživatele.

Použitelnost

Každý musí v co největší míře používat stavby se stejným vybavením.

Požitek

Každý si zaslouží stejnou radost a požitek z dobře navrženého vstřícného prostředí.

Ohleduplnost

Při návrhu a realizaci musíme být ohleduplní k specifickým potřebám a požadavkům přístupného prostředí, neboť ohleduplnost nic nestojí.

Srozumitelnost

Funkčnost

Úvod do typologie

Každému musí být umožněno se ve vnějším prostředí a budově orientovat a pohybovat bez cizí pomoci formou srozumitelných informace a prostorovým uspořádání stavby.

Návrh bezkolizního dispozičního řešení s funkčními vazbami a odpovídajícími manipulačními nároky.

17/47


Úvod do typologie

Manipulační nároky jednotlivých skupin uživatelů – průměrný zdravý člověk, osoba se zavazadly, osoba s francouzskými holemi a vozíčkář 18/47


Úvod do typologie

19/47

Bezbariérové PŘÍSTUPNÉ prostředí

Z hlediska dobrého pohybu a orientace uzpůsobené pro každého jedince: osoby se zdravotním postižením: osoby s těžkým a vážným pohybovým postižením; osoby se smyslovým postižením zraku; osoby se smyslovým postižením sluchu; osoby s dočasným zdravotním postižením - osoby s akutním úrazem znemožňujícím pohyb (např. zlomené končetiny) a osoby trpící náhlou zdravotní indispozicí (nevolnost, alergie, epilepsie, astma apod.);

senioři;

osoby s dočasným pohybovým omezením (těhotné ženy, rodiče s malými dětmi v kočárcích či bez nich, osoby doprovázející lidi s mentálním postižením, osoby přepravující objemné či těžké nákupy nebo zavazadla);

osoby malého či nadměrného vzrůstu.

Úvod do typologie

20/47

Bezbariérové PŘÍSTUPNÉ prostředí Postižení

schopný chůze

tělesné postižení bez mentálního postižení

neschopný chůze

tělesné omezení schopný chůze

tělesné postižení s přidruž. ment. postižením

neschopný chůze

slabozraký

zrakové postižení nevidomý

smyslové omezení

hluchoslepý nedoslýchavý

sluchové postižení neslyšící

mentální postižení mentální omezení lehké mentální postižení

Úvod do typologie

21/47

Principy specifických požadavků

Předpokladem principů přístupnosti je správné zhodnocení omezujících faktorů užívání staveb pro jednotlivé skupiny osob s omezenou schopností pohybu a orientace, zejména tří základních omezení:

omezení pohybové omezení smyslového vnímání vizuálního omezení smyslového vnímání sluchového

Při návrhu objektů pro bydlení, občanské vybavení a zaměstnávání musíme řešit bezbariérové užívání pro výše uvedená omezení samostatně a akceptovat rozdílnost jednotlivých uživatelů, neboť mají zcela jiné požadavky na jednotlivé úpravy staveb

Úvod do typologie

22/47

Předpoklady a základní informace přístupnosti

Při navrhování a provádění staveb musíme také vycházet z podmínky, že opatření pro kteroukoli skupinu uživatelů (včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace) staveb nesmí znemožňovat využití stavby ostatním uživatelům a ani je nesmí podstatným způsobem omezovat.

Úvod do typologie

23/47

Osoby s těžkým postižením pohybového ústrojí

Zásadním problémem osob používající vozík je pohyb a práce v sedě Požadavky tedy souvisí a přímo vyplývají z rozměrů a dalších vlastností vozíku Základem pro stanovení kritérií je ručně nebo elektricky poháněný vozík Povrch podlahoviny jízdní dráhy nebo terénu by měl být tvrdý a rovný Přístup do koutů, ke stolům apod. je omezen koly vozíku a vyčnívajícími podpěrkami pro nohy, proto nutno počítat s volným prostorem pod stolem umývadlem apod. šířky 800 mm a hloubky 600 mm Optimální výška pracovní plochy je v rozmezí 750 – 850 mm

PARAPLEGIE

úplné ochrnutí poloviny těla, obvykle obou dolních končetin

KVADRUPLEGIE úplné ochrnutí všech čtyř končetin

Úvod do typologie

24/47

Podmínky snadného pohybu a orientace

Osoby s pohybovým postižením

Pro jejich snadný pohyb je nezbytné eliminovat nebo zajistit možnost překonání rozdílů ve výškových úrovních, neboť výškové rozdíly a délkové mezery, které mohou být snadno překonatelné ostatními uživateli, jsou pro tyto skupiny nepřekonatelnými. Překonání jakéhokoli výškového stupně i minimálního sklonu pochozí plochy vyžaduje pro osobu s omezenou schopností pohybu značnou tělesnou námahu či nepřekonatelnou překážku. Vážným problémem této skupiny uživatelů staveb jsou nedostatečné manipulační plochy a dosahové úrovně. Manipulační plocha nám musí zajistit podmínky pro změny směru a otáčení nejen osoby na vozíku, ale také osoby s francouzskými holemi nebo s kočárkem. Dispoziční a technické řešení musí odpovídat manévrovacím možnostem těchto prostředků a jejich bezkoliznímu průjezdu všemi prostory a místnosti jakéhokoliv objektu. Kromě manipulace horizontální je důležité si uvědomit odlišnou manipulaci vertikální. Jde o dosahové vzdálenosti, jejichž hodnota je proměnlivá vzhledem k různosti tělesných

Úvod do typologie

25/47

Osoby se sníženou schopností chůze

Pro běžná pohyb chodících pohybově postižených osob je nutné zajistit rovinu terénu nebo podlahy s protiskluzným povrchem (součinitel smykového tření suchého povrchu 0,6; u šikmých ramp 0,6 + tg x, kde x je úhel sklonu rampy

Na schodištích a rampách musí být zábradlí s madly ve výši 900 mm a 750 mm nad podlahou

Maximální výška schodišťového stupně je 160 mm

Na chodbách nutno zřídit odpočivné kouty – podél vnitřních komunikací by měla být odpočívadla s lavičkami

Lavičky a židle s výškou sedáku cca 500 mm nad podlahou

Opěradla pro ruce ve výši přibližně 700 mm

Úvod do typologie

26/47

Osoby se zrakovým postižením

Usnadnění orientace pomocí různých barev, řádného osvětlení, zvukových signálů a změnou struktury povrchu Navrhovat jednoduché dispoziční řešení v pravoúhlém systému, aby orientace byla jednoduchá Pro snadnou identifikaci dveřím schodů, průjezdů, chodeb apod. nutno používat kontrastní barvy Ke snížení nebezpečí pádů a zranění vyloučit z půdorysů komunikací sloupy, vyrovnávací stupně, výstupky zdí Nebezpečná místa zdůraznit vhodným osvětlením, použitím kontrastních barev, zábradlím, zarážkou Osoby se zrakovým postižením jsou citlivé na oslnění, vyloučit odlesky řádným rozmístěním oken a osvětlením, instalovat clonící a stínící zařízení Povrchové úpravy stěn, stropů, podlahovin s matovým efektem Vizuální informace doplňovat informacemi akustickými 5 kategorií zrakového postižení:

střední slabozrakost, silná slabozrakost, těžce slabý zrak, praktická nevidomost, úplná nevidomost

Úvod do typologie

27/47


Osoby se smyslovým postižením

Osoby s úplnou nebo částečnou ztrátou zraku – nevidomí a slabozrací

Osoby s úplnou ztrátou zraku potřebují pro zajištění samostatného a bezpečného pohybu a prostorové orientace srozumitelné a jednoznačně (technikou slepecké hole) identifikovat hmatové prvky a značení, trasování vycházející z prvků a jejich vazeb zjistitelných hmatem a akustické informace. Úpravy jsou zejména zaměřeny na: zajištění vodicích linií tvořených především prvky vystupující nad pochozí rovinu, v odůvodněných případech (nástupiště, plochy zastávek, přechody na pozemních komunikacích apod.) prvky vnímatelnými holí a nášlapem umístěnými v pochozí rovině (speciální dlažby z povrchu hmatově charakteristicky odlišného od okolí); identifikaci bezprostředního okolí (např. přítomnost prostorových schodišť, lávek, konců nástupišť, čekáren apod.); předávání informací o okolí a službách (především akustickým způsobem).

Úvod do typologie

28/47



Osoby s úplnou nebo částečnou ztrátou zraku – nevidomí a slabozrací

Osobám s částečnou ztrátou zraku pomáhají opatření: užití nereflexních značek se silným barevným kontrastem; krátké a lehko srozumitelné nápisy psané velkými písmeny; plány umístění, pokyny pro nákup jízdenek apod. by měly být čitelné z velmi malé vzdálenosti a provedeny jednoduchým a srozumitelným způsobem.

Úvod do typologie

29/47

Osoby se sluchovým postižením

Postižené osoby mají potíže s rozlišením zvuků v hlučném prostředí – místnosti je nutno dobře akusticky izolovat Informační systém doplnit o vizuální informace Osoby se zhoršeným sluchem odezírají ze rtů mluvící osoby – tomu přispívá dobré osvětlení, bez odlesku Část instalovaných telefonních přístrojů musí mít zesilovací zařízení Shromažďovací prostory (zasedací síně, přednáškové sály apod.) musí být vybaveny indukční smyčkou Neslyšící

ztráta sluchu (hluchota vrozená a získaná, částečná a úplná, hluchota jednostranná a oboustranná, hluchota v oblasti ucha nebo sluchové dráhy)

Nedoslýchavost

různě těžká porucha sluchu, která ztěžuje až znemožňuje příjem zvukových informací

Úvod do typologie

30/47



Osoby s úplnou nebo částečnou ztrátou sluchu – neslyšící a nedoslýchaví

Pro bezpečný pohyb osob s úplnou i částečnou ztrátou sluchu jsou nutné vizuálně sdělené informace. Jejich orientaci zkvalitní navržená opatření: zavedení vizuálních informačních a orientačních systémů ve vstupních halách, odbavovacích halách dopravního systému, na zastávkách, nástupištích apod.; zavedení vizuálního systému varovných signálů – světelná signalizace; vybavení přepážek informací, recepcí apod. hovorovým systémem pro nedoslýchavé – indukční smyčky pro přepážky vybavení zasedacích, konferenčních místností, poslucháren indukčními smyčkami

Úvod do typologie

31/47


Osoby s těžkým pohybovým postižením

Zásadním problémem osob na vozíku je pohyb a práce v sedě. Návrh optimálního prostředí pro těžce pohybově postižené osoby tedy vychází z prostorových nároků, manipulace a rozměrových parametrů invalidního vozíku. Minimální manévrovací plocha pro vozík je podle stávající vyhlášky o bezbariérovém užívání 1500x1200mm, což umožní otočení pouze o 90°. Obytné a pobytové místnosti, komunikační prostory a jiné musejí umožnit otáčení vozíku o180°, resp. 360°. Tomu odpovídá kruhová plocha o minimálním průměru 1500mm. Pro pohodlné a komfortní otáčení by mělo být naší snahou navrhnout manévrovací plochu větší

Úvod do typologie

32/47


Základní rozměrové parametry invalidního vozíku a rozměrové parametry dosahu osoby na invalidním vozíku s napřímenými a s nakloněnými zády

Úvod do typologie

33/47


Úvod do typologie

Manévrovací plochy pro otočení vozíku

34/47


Manipulační prostor před svislou konstrukcí při čelním a bočním přístupu (horní část obrázku) a manipulační prostor při čelním a bočním přístupu do niky (spodní část obrázku)

Úvod do typologie

35/47


Porovnání dosahových maximálního dosahu

Úvod do typologie

úrovní,

A-zóna

optimálního

dosahu,

B-zóna

36/47


Optimální výškové osazení různých prvků s dodržením dosahové vzdálenosti jednotlivých věkových kategorií a odvození výšky madla

Úvod do typologie

37/47


dosahová výška

3 – 4 let

5 – 8 let

9 – 12 let

maximální

915 mm

1015 mm

1120 mm

minimální

510 mm

455 mm

405 mm

Úvod do typologie

Min. a max. dosahové vzdálenosti dětí 38/47


Minimální a maximální dosahové vzdálenosti při čelním nástupu a s respektováním hloubky překážky

Úvod do typologie

39/47


Minimální a maximální dosahové vzdálenosti při bočním nástupu a s respektováním hloubky překážky

Úvod do typologie

40/47


Osoby s omezeným pohybovým postižením

Při řešení staveb pro skupinu uživatelů s omezeným pohybovým postižením musíme brát v úvahu především manipulační plochy využitelné osobami s francouzskými holemi, berlemi apod., Pokud uvažujeme o přístupnosti chodících pohybově postižených osob, musíme pro jejich běžný pohyb zajistit rovinu podložky s protiskluzovým povrchem, který bude dostatečnou oporou pro rehabilitační pomůcky (berle, francouzské hole). Nejen pro tyto osoby, ale také malé děti a osoby malého vzrůstu, je velmi problematické překonávat velké výškové rozdíly. Z uvedených informací vyplývá, že je velmi důležité dbát na dodržení maximální výšky stupně 160mm, která nakonec umožní pohodlný výstup schodů všem uživatelům. Tento pohodlný výstup musí být dále zabezpečen také optimální šířkou schodišťového stupně, jenž by měl umožnit došlápnutí chodidla po celé své délce. Jestliže hovoříme o přístupném prostředí, tak nesmíme opomíjet zajištění podpory ke snížení únavy formou madla s vhodnou výšku, jenž bude vyhovovat všem uživatelům a jehož přesah je důležitou oporou při nástupu či výstupu zvláště osobám pohybující se o holi či berlích. Zároveň tvar stupně při výstupu nesmí dát příležitost jakémukoliv zakopnutí.

Úvod do typologie

41/47


Osoby se zrakovým postižením – nevidomí

Základní způsob získávání neměnných informací o stavbě a jejím uspořádání je u nevidomých hmatový, především prostřednictvím techniky dlouhé bílé hole a nášlapem. Pro správné řešení stavby zajišťující využití této techniky při samostatném pohybu a orientaci je nutné vždy splnit tyto základní podmínky:

zajištění volného průchodu podél vodicí linie (při výjimečném umístění této linie do plochy zajištění průchodu po obou stranách vodicí linie) v šíři 1500mm, v odůvodněných výjimečných případech lze tento průchod snížit až na minimum 900 mm. Do průchozího prostoru podél vodící linie neumisťovat žádné překážky; dodržení podchodné výšky (v exteriéru 2200mm a interiéru 2100mm), do které nebudou zasahovat žádné prvky; zajištění dostatečného množství přirozených i umělých hmatových prvků (vždy je nutné preferovat ty, které vystupují nad plochu) včetně jejich rozměrů, srozumitelné návaznosti a využitelného překonání vzdálenosti mezi nimi (max. 6000mm); zajištění hmatového kontrastu vůči okolí u hmatových prvků umístěných v ploše, včetně jejich správného materiálového řešení (materiál pro hmatové prvky nesmí být na veřejně přístupných stavbách použit k jinému účelu).

Úvod do typologie

42/47


Osoby se zrakovým postižením – nevidomí

Při návrhu a realizaci úprav pro nevidomé musíme respektovat správné použití vytvářených hmatových prvků, které mají vždy jednoznačnou funkci. Funkci hmatových prvků určují vždy dva faktory – rozměr prvku a charakter jeho povrchu. V některých případech je důležité si uvědomit, že je potřeba odlišit úpravy stavby pro zcela nevidomé od úprav pro slabozraké. Příkladem jsou úpravy schodišť, kde se v podstatě neprovádí žádné specifické úpravy pro nevidomé (mimo hmatných štítků na vnitřní straně madla) ale úpravy, jako je přesah zábradlí, vizuálně kontrastní úprava nástupního a výstupního stupně, jsou důležité pouze pro osoby slabozraké.

Úvod do typologie

43/47


Osoby se zrakovým postižením – slabozrací

Usnadnění samostatného pohybu a orientace slabozrakých osob je dosažena pomocí barevných kontrastů, řádným osvětlením, změnou struktury povrchu a jednoduchým dispoziční řešením stavby v pravoúhlém systému. Pro snadnou identifikaci celoskleněných ploch, dveří, nástupních a výstupních schodů, zařizovacích předmětů, ovládacích prvků, madel, klik apod. je nutné používat vizuálního kontrastu. Tito uživatelé potřebují vhodně navržený orientační systém s respektováním velikosti písma a barevností podkladu. Vnitřní prostory je žádoucí řešit bez nežádoucího zrcadlení a odlesků povrchů (matové povrchy podlahovin s vhodnou povrchovou úpravou stěn a stropů).

Úvod do typologie

44/47


Osoby se sluchovým postižením – neslyšící

Požadavky a potřeby sluchově postižených se týkají zejména provozních informací a komunikačních problémů při využívání staveb, a to zejména dopravních. Z toho vyplývá, že všechny informace sloužící k orientaci veřejnosti podávané akustické podobě musí být převedeny zároveň do optické formy. Zároveň všechny akustické prvky (akustický vrátný, požární alarm apod.) musí mít paralelně i optickou signalizaci. V objektech správních a v prostorech s možným pobytem těchto osob se pro snadnější odezírání ze rtů mluvících osob tyto prostory a místa vybavují dobrým osvětlením a povrchovou úpravou stěn, interiéru apod. bez odlesku.

Úvod do typologie

45/47


Osoby se sluchovým postižením – nedoslýchaví

Nedoslýchaví mají potíže s rozlišením zvuků v hlučném prostředí. Proto prostory, kde se mohou tito lidé pohybovat, je vhodné dobře akusticky izolovat. Prostory pro shromažďování a poskytování informací se musí vybavit bezdrátovým přenosem akustických signálů – indukční smyčkou. V administrativních objektech, včetně staveb pro zaměstnávání, je vhodné u části telefonních přístrojů osadit zesilovacího zařízení.

Úvod do typologie

46/47

Metodika bezbariérového užívání staveb

Základní principy návrhu objektů:

dostupnost objektu - komunikací pro pěší a parkovacích plochy; vstupní prostory objektu vnější a vnitřní; horizontální pohyb v objektu a jeho jednotlivých podlaží; vertikální pohyb v objektu a dostupnost jednotlivých podlaží; hygienické prostory a šatny; speciální vybavení a interiér; informační orientační systém.

Úvod do typologie

47/47

Metodika bezbariérového užívání staveb Objekt

těžce pohybově postižení

Ano – Ne

omez. pohybově postižení přístupnost objektu (MHD, parkování apod.)

nevidomí slabozrací neslyšící nedoslýchaví

Úvod do typologie

vstupní prostory – exteriér, interiér

dtto

horizontální pohyb v objektu

dtto

vertikální pohyb v objektu

dtto

hygienické prostory a šatny

dtto

speciální vybavení a interiér

dtto

informační orientační systém

dtto

48/47

Okruhy ke zkoušce

Typologie budov a její členění


Definice architektury


Bariéry a prostorové nároky


Bezbariérové PŘÍSTUPNÉ prostředí



Metodika bezbariérového užívání staveb

Úvod do typologie

49/47

47

Recommend Documents