4.1.2 POŽADAVKY NA ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE PODLE PŘEDPISŮ A NOREM

DOZOR A KONTROLA NA STAVBĚ

Část 8, Díl 4, Kapitola 1.2, str. 1

Část 8, Zemní práce, základy, izolace a odvodnění

Díl 4, Zakládání

8/4.1.2 POŽADAVKY NA ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE PODLE PŘEDPISŮ A NOREM Požadavky na funkci základů vyplývají • z předpisů obecně závazných, jimiž jsou zejména: 1. stavební zákon č. 183/2006 Sb., 2. vyhláška č. 268/2009 Sb., o obecných technických požadavcích na stavby, 3. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, 4. nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, 5. nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE ve znění NV č. 251/2003 Sb. a NV č. 128/2004 Sb., • z technických norem, • ze zvláštních přání stavebníka. ZÁVAZNÉ POŽADAVKY Z OBLASTI OBECNĚ ZÁVAZNÝCH PŘEDPISŮ Závaznými požadavky z oblasti obecně závazných předpisů jsou zejména: § 156 zákona č. 183/2006 Sb., který stanoví, že vlastnosti výrobků, materiálů a konstrukcí musí zaručovat, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání a udržování stavby včetně bezbariérového užívání, ochranu proti hluku a úsporu energie a ochranu tepla. Tento požadavek je též v souladu s ustanovením směrnice 89/106 EHS (CPD).

Závazné požadavky z oblasti

§ 152 a 153 zákona č. 183/2006 Sb. Zde se stanoví povinnosti a odpovědnost stavebníka, stavbyvedoucího a stavebního dozoru § 13 zákona č. 22/1997 Sb. stanoví, že stanovené výrobky mohou výrobci nebo dovozci uvést na trh jen po posouzení shody jejich vlastností s požadavky na bezpečnost výrobků stanovenými tímto zákonem a technickými předpisy. Výrobce nebo dovozce je povinen vydat písemné prohlášení o shodě výrobku s technickými předpisy a o dodržení stanoveného postupu posuzování shody. Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. stanoví jako vybrané výrobky používané při zakládání staveb zejména tyto: • cement, • betonářská a předpínací výztuž,

listopad 2010

Část 8, Díl 4, Kapitola 1.2, str. 2 Díl 4, Zakládání


• • • • • • • • • • • • •

•

•

listopad 2010


přírodní kamenivo do betonu a malty, přísady do betonu, beton třídy C12/15 a vyšší, prefabrikované betonové výrobky (z hutného i lehkého betonu) pro konstrukční použití, malty k injektáži, vápno pro stavební účely, hydroizolační materiály pro izolaci podlah, základových van, stěn a vodorovných konstrukcí, geosyntetické materiály (membrány a textilie), kovové a plastové kotvy do betonu, popílky a granulát pro násypy a zásypy, prefabrikované výrobky pro drenáže, předpínací systémy stavebních konstrukcí a jejich prvky. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 268/2009 Sb. stanoví, že všechny prostupy přípojek nebo příslušného odběrného technického zařízení do stavby nebo její části, umístěné pod úrovní terénu, musí být řešeny tak, aby byl znemožněn v případě havárie plynového potrubí vně objektu průnik plynu do stavby. Ustanovení § 9 vyhlášky č. 268/2009 Sb. stanoví podrobný výčet požadavků týkajících se mechanické odolnosti a stability, které se dotýkají základových konstrukcí a budou dále rozebrány. Návrh a provedení stavby nesmí způsobit: • náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby, • nepřípustné přetvoření nebo kmitání konstrukce, které může narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a funkční způsobilost stavby nebo její části, nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby, • poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce, • ohrožení provozuschopnosti pozemních komunikací a drah v dosahu stavby a ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikaci a dráze přiléhající ke staveništi, • ohrožení provozuschopnosti sítí technického vybavení v dosahu stavby, • porušení staveb v míře nepřiměřené původní příčině, zejména výbuchem, nárazem, přetížením nebo následkem selhání lidského činitele, kterému by bylo možno předejít bez nepřiměřených potíží nebo nákladů, nebo jej alespoň omezit, • poškození staveb vlivem nepříznivých účinků podzemních vod vyvolaných zvýšením nebo poklesem hladiny přilehlého vodního toku nebo dynamickými účinky povodňových průtoků, případně hydrostatickým vztlakem při zaplavení, • ohrožení průtočnosti koryt vodních toků, případně údolních profilů, mostů a propustků. Ustanovení § 9 vyhlášky č. 268/2009 Sb. věnuje zvýšenou pozornost stavbám v zaplavovaném území: • konstrukce staveb pod úrovní hladiny, pro kterou bylo stanoveno záplavové území, musí být navrženy na mimořádné zatížení, zejména při povodni a jejím opadnutí,





• při povodni musí stavebně technické řešení staveb umožňovat gravitační odtok vody z nejnižšího podlaží nebo musí být navrženo zařízení pro jednoduché odčerpávání vody z budov, • nejnižší obytné podlaží je třeba navrhnout tak, aby nosná konstrukce podlah byla nad úrovní hladiny rozhodné pro stanovení záplavového území, • pokud je stavba, některá její část nebo součást chráněna před vniknutím vody při povodni, musí být odolná také proti vyplavání a překlopení. Pro podzemní nádrže na látky, které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, je požadován stupeň bezpečnosti 2 a vyšší nebo posouzení mezních deformací připojovacích potrubí. • Ustanovení § 10 vyhlášky č. 268/2009 Sb. stanoví, že stavba nesmí ohrožovat zdraví a životní prostředí zejména následkem: • uvolňování látek nebezpečných pro zdraví • znečištění vzduchu a půdy • výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích. Stavba musí být navržena a provedena tak, aby odolávala škodlivému působení prostředí, zejména vlivům zemní vlhkosti a podzemní vody, vlivům atmosférickým a chemickým, záření a otřesům. Úroveň podlahy obytné místnosti nad upraveným terénem a nad hladinou podzemní vody je dána normovými hodnotami pro jednotlivé typy staveb. Funkční využití místností, u kterých hrozí vniknutí vody při povodních, musí být přizpůsobeno tomuto nebezpečí. • Ustanovení § 18 vyhlášky č. 268/2009 Sb. stanoví, že zakládání musí odpovídat základovým poměrům a nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných staveb. Musí být zohledněny případné vyvolané změny základových podmínek na sousedních pozemcích určených k zastavění a případná změna režimu podzemních vod. Základy musí být navrženy a provedeny tak, aby byly podle potřeby chráněny před agresivními vodami a látkami, které je poškozují. Musí být uvažováno s účinky vyvolanými kmitáním a změnami teploty na vlastnosti základové půdy (zejména u zemin soudržných). Podzemní stavební konstrukce, oddělující vnitřní prostory od okolní zeminy nebo od základů, musí být izolovány proti zemní vlhkosti, popřípadě proti podzemní vodě. Prostory určené pro pěstování rostlin a skladování rostlinných produktů nemusí mít izolace podlah proti zemní vlhkosti nebo mohou být provedeny bez podlahy. Vybrané technické normy z oblasti základových konstrukcí Pokud jde o požadavky vyplývající z technických norem, je vhodné dbát zejména ustanovení těchto platných norem:

Normy z oblasti základových konstrukcí

ČSN 73 0031 (730031) Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových půd. Základní ustanovení pro výpočet byla zrušena k 1. 4. 2010 a nahradila ji: ČSN EN 1990 (730002) Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí: 2004. Změny a opravy: A1 4.07t, oprava 1 11.07t, oprava 2 8.08t, Z1 2.10t, oprava 3 2.10t, Z2 3.10. ČSN EN 1990 je výchozí normou Eurokódů, která stanovuje zásady a požadavky na bezpečnost, použitelnost a trvanlivost konstrukcí, popisuje zásady pro jejich navrhování a ověřování a uvádí pokyny pro související hlediska listopad 2010


DOZOR A KONTROLA NA STAVBĚ Část 8, Zemní práce, základy, izolace a odvodnění

spolehlivosti konstrukcí. Vychází z koncepce mezních stavů ve spojení s metodou dílčích součinitelů. Uvádí zásady pro stanovení zatížení a jejich účinků na konstrukci a zásady pro určení odolnosti konstrukce. ČSN EN 1990 lze použít pro hodnocení existujících konstrukcí, při návrhu oprav a úprav nebo při posouzení změn využití konstrukcí. Pro navrhování konstrukcí pozemních a inženýrských staveb včetně geotechnických hledisek se ČSN EN 1990 používá společně s dalšími Eurokódy, v případě zakládání zejména s ČSN EN 1997-1 a ČSN EN 1991-1-1. ČSN EN 1991-1-1 (730035) Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb: 2004 Změny a opravy: Z1 2.10t, oprava 1 2.10t, Z2 3.10t. Tato norma nahradila ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí, jejíž platnost byla od 1. 4. 2010 zrušena. ČSN EN 1991-1-1 uvádí pokyny pro navrhování a zatížení pro navrhování konstrukcí pozemních a inženýrských staveb včetně některých geotechnických hledisek, a to pro objemové tíhy stavebních a skladovaných materiálů, vlastní tíhy stavebních prvků a pro užitná zatížení pozemních staveb. Uvádí nominální hodnoty objemové tíhy určitých stavebních materiálů, pro některé materiály jsou kromě toho uvedeny úhly vnitřního tření. Jsou zde poskytnuty metody pro stanovení charakteristických hodnot vlastní tíhy staveb. Norma uvádí charakteristické hodnoty užitných zatížení stropních a střešních konstrukcí podle kategorií zatěžovaných ploch pozemních staveb. ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území. Základní ustanovení. Datum schválení: 11. 10. 1989, datum účinnosti: 1. 1. 1991. Změna: Za 6.91 Tato norma platí pro navrhování a posuzování všech druhů staveb a stavebních objektů vč. jejich změn a strojně technologického zařízení na území v dosahu účinků hlubinného dobývání (tj. na poddolovaném území). Norma obsahuje všeobecné požadavky, zásady navrhování objektů a požadavky na jednotlivé druhy objektů. Návrh normy se nevztahuje na objekty situované v dosahu účinků: • stavebních podzemních dutin (sklepy, protlaky, kolektory, podpovrchové trasy metra, podchody, tunely, apod.), • krasových dutin v rozpustných horninách (vápenec, sádrovec), • sufózních dutin (vytvořených mechanickým odnosem drobných částic hornin podpovrchovou vodou) přirozených i umělých, • poklesů povrchu v důsledku výrazného snížení hladiny podzemní vody, popř. tlaku plynů. V těchto případech se dovoluje využití požadavků této normy jen na základě odborného posouzení. ČSN 73 0202 Geometrická přesnost ve výstavbě. Základní ustanovení Datum schválení: březen 1995, datum účinnosti: 1. 4. 1995. Nahradila ČSN 73 0202 z 30. 9. 1981 a ČSN 73 0203 Přesnost geometrických parametrů ve výstavbě. Funkční tolerance. vydanou v roce 1985. listopad 2010





Norma stanoví základní charakteristiky přesnosti a základní požadavky pro navrhování, zajišťování, kontrolu a hodnocení přesnosti geometrických parametrů, které bezprostředně ovlivňují plnění funkčních požadavků na stavební objekty a jejich části po dobu jejich životnosti. Jsou normalizovány např. charakteristiky přesnosti, její stanovení, zajišťování a kontrola. ČSN 73 0210-1 Geometrická přesnost ve výstavbě. Podmínky provádění. Část 1: Přesnost osazení ČSN 73 0210-1 byla vydána v prosinci 1992. Nahradila ČSN 73 0210 z 9. 4. 1983 a ČSN 73 0250 z 4. 9. 1985. První část této normy stanoví obecné zásady pro předepisování přesnosti osazení stavebních dílců a dílců bednění (dále jen dílců). Ustanovení této normy lze použít pro různé druhy stavebních systémů a jejich materiálové varianty. Norma je zpracována většinou do tabulek s nákresy. ČSN 73 0210-2 Geometrická přesnost ve výstavbě. Podmínky provádění. Část 2: Přesnost monolitických betonových konstrukcí ČSN 73 0210-2 byla vydána v září 1993. Norma stanoví zásady pro určování mezních odchylek a tolerancí geometrických parametrů hrubé stavby monolitických betonových a železobetonových konstrukcí, zásady pro určení mezních odchylek a tolerancí geometrických parametrů bednění, stanoví zásady kontroly přesnosti geometrických parametrů konstrukcí a bednění. Uvádí doporučené hodnoty mezních odchylek a tolerancí vybraných geometrických parametrů monolitických betonových konstrukcí. Jsou normalizovány např. všeobecné požadavky, přesnost bednění, hodnoty mezních odchylek a tolerancí apod. ČSN 73 0420-1 Přesnost vytyčování staveb – Část 1: Základní požadavky Datum schválení: červenec 2002, datum účinnosti: 1. 8. 2002. Tato norma nahradila ČSN 73 0420 z 13. 10. 1986, ČSN 73 0421 z 13. 10. 1986, ČSN 73 0422 z 13. 10. 1986. Norma stanoví zásady provádění vytyčovacích prací a výpočtu kritérií přesnosti (nejistoty) vytyčení pro všechny druhy staveb, pro které nebyly vydány zvláštní technické normy nebo předpisy. Je definován proces vytyčovacích prací pro jednotlivé druhy staveb. Dále jsou uvedena kritéria přesnosti (nejistoty), vytyčení (výpočet mezní vytyčovací odchylky a směrodatné odchylky ze stavební tolerance), kontrola vytyčení, primární systém (vytyčovací síť), sekundární systém, podrobné vytyčení a předepisování vytyčovacích odchylek. V normativní příloze jsou uvedeny vztahy pro výpočet charakteristik přesnosti jednotlivých vytyčovacích technologií a mezní vytyčovací odchylky (souřadnicové) pro vytyčení staveb. ČSN 73 0420-2 Přesnost vytyčování staveb – Část 2: Vytyčovací odchylky Tato norma, společně s ČSN 73 0420-1: 2002, nahradila ČSN 73 0420 (730420) z 13.10. 1986, ČSN 73 0421 (730421) z 13.10. 1986, ČSN 73 0422 (730422) z 13.10. 1986. Norma stanoví hodnoty

listopad 2010



• mezních vytyčovacích odchylek pro vytyčování prostorových staveb a zásady pro jejich užívání, popř. způsob určování jejich hodnot; • mezních vytyčovacích odchylek pro rozměření a pro osazení stavebních dílců, montovaných konstrukcí a dílců bednění monolitických konstrukcí, u nichž byl zpracován návrh geometrické přesnosti podle ČSN 73 0420-1; • mezních vytyčovacích odchylek pro vytyčování liniových a plošných staveb a zásady pro jejich užívání, popř. způsob určování jejich hodnot. Norma zohledňuje možnosti uplatnění nových technologií vytyčovacích prací, daných využitím disponibilní měřicí techniky. Tomu odpovídají i ve stavební praxi přísné odchylky, např.: v půdorysném rozměru do délky 16m ±5 mm ve výškové úrovni základů ±5 mm. V souladu se souvisejícími normami se předpokládá vytvoření vytyčovací sítě (primární systém) a vytyčení charakteristických bodů a hlavních bodů (sekundární systém). ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb – Základní ustanovení Datum schválení: listopad 2000, datum účinnosti: 1. 12. 2000. Norma nahradila ČSN 73 0600 z dubna 1994. Tato česká předběžná norma je určena k ověření. Norma stanovuje zásady pro navrhování ochrany staveb, chráněného nebo vnitřního prostředí objektů proti nežádoucímu působení vody. Oproti ČSN 73 0600 z dubna 1994 je tato norma zcela přepracovaná. Je upravena podle současného stavu poznání v oboru hydroizolační techniky. Zejména je doplněno názvosloví, přesněji definováno hydrofyzikální, mechanické a korozní namáhání a stanoveny požadavky na spolehlivost a trvanlivost hydroizolací i zpracování projektu hydroizolací staveb. Nově jsou do normy zařazeny informativní přílohy. ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb – Sanace vlhkého zdiva – Základní ustanovení Datum schválení: listopad 2000, datum účinnosti: 1. 12. 2000. Tato česká předběžná norma je určena k ověření. Norma stanoví zásady pro navrhování, provádění, průzkum, kontrolu a údržbu sanačních systémů ve vlhkém cihelném, smíšeném a kamenném zdivu, jehož zvýšená vlhkost je vyvolána působením zemní vlhkosti, vody prosakující, srážkové, povrchové i kondenzované. Pokud nestanoví tato norma požadavky na navrhování sanace vlhkého zdiva přesněji, platí ustanovení ČSN P 73 0600. ČSN 73 1001 Zakládání staveb. Základová půda pod plošnými základy. Platnost byla k 1. 4. 2010 zrušena a norma byla nahrazena ČSN EN 1997-1. ČSN EN 1997-1 (731000) Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí – Část 1: Obecná pravidla Změny a opravy: oprava 1 9.09t. Norma platí pro geotechnická hlediska navrhování pozemních a inženýrských staveb. Je zaměřena na požadavky pevnosti, stability, použitelnosti a trvanlivosti konstrukcí. listopad 2010





Zatížení, které vyvolává základová půda, jako jsou zemní tlaky, se počítají podle pravidel této normy, číselné hodnoty zatížení pozemních a inženýrských staveb, které přicházejí v úvahu při návrhu různých typů konstrukcí, poskytuje ČSN EN 1991. Prováděním se norma zabývá v rozsahu, který je nutný k souladu s předpoklady návrhových pravidel. Pro provádění staveb jsou určeny samostatné evropské normy, které uvádíme v příslušných částech textu. ČSN EN 1997 se nezabývá speciálními požadavky návrhu na seismické účinky. V této oblasti ji doplňuje ČSN EN 1998-1 (730036) Eurokód 8: Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení – Část 1: Obecná pravidla, seizmická zatížení a pravidla pro pozemní stavby. ČSN EN 206-1 (732403) Beton – Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda Datum účinnosti: 1. 10. 2001. K normě byly vydány následující změny a opravy: Z1 1.02t, Z2 12.03t, A1 2.05t, A2 10.05t, Z3 4.08t . Tato norma nahradila ČSN 73 1209 (731209) z ledna 1985, ČSN 73 1214 (731214) z ledna 1983, ČSN 73 1215 (731215) z ledna 1983, ČSN 73 1216 (731216) z ledna 1986, ČSN 73 2400 (732400) z června 1986, ČSN P ENV 206 (732403) z října 1992. Norma uvádí specifikaci, vlastnosti, podmínky výroby a kritéria shody betonů vyráběných pro konstrukce betonované na staveništi, montované konstrukce a pro prefabrikované konstrukční dílce pozemních a inženýrských staveb. Tuto evropskou normu je třeba používat současně s normami výrobků pro jednotlivé složky betonu a se zkušebními normami pro zkoušení vlastností betonu. ČSN EN 1991-1-1 (730035) Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb Datum schválení: březen 2004: datum účinnosti: 1. 4. 2004. Změny a opravy: Z1 2.10t, oprava 1 2.10t, Z2 3.10t. ČSN EN 1991-1-1 uvádí pokyny pro navrhování a zatížení pro navrhování konstrukcí pozemních a inženýrských staveb včetně některých geotechnických hledisek, a to pro objemové tíhy stavebních a skladovaných materiálů, vlastní tíhy stavebních prvků a pro užitná zatížení pozemních staveb. Uvádí nominální hodnoty objemové tíhy určitých stavebních materiálů, některých materiálů pro mosty a skladovaných materiálů. Pro některé materiály jsou kromě toho uvedeny úhly vnitřního tření. Jsou zde poskytnuty metody pro stanovení charakteristických hodnot vlastní tíhy staveb. ČSN EN 1991-1-1 uvádí charakteristické hodnoty užitných zatížení stropních a střešních konstrukcí podle kategorií zatěžovaných ploch pozemních staveb. ČSN EN 1991-1-1 se používá pro navrhování pozemních a inženýrských staveb společně s ČSN EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí

listopad 2010



ČSN EN 1992-1-1 (731201) Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby Datum schválení: listopad 2006, datum účinnosti: 1. 12. 2006. Tato norma nahradila ČSN EN 1992-1-1 (731201) z dubna 2005. Změny a opravy: 1 7.09t, Z1 3.10t. Norma se používá pro navrhování konstrukcí pozemních a inženýrských staveb z prostého, železového a předpjatého betonu, a to jak z normálního hutného betonu, tak z hutného betonu s pórovitým kamenivem. V normě jsou uvedeny zásady a požadavky týkající se bezpečnosti a použitelnosti konstrukcí. Zásady navrhování konstrukcí uvedené v EN 1992-1-1 se týkají pouze požadavků na únosnost, použitelnost, trvanlivost betonových konstrukcí. Další požadavky, např. požadavky na tepelnou a zvukovou izolaci, se zde neuvažují. U staveb s možností vystavení účinkům požáru se norma odvolává na EN 1992-1-2. ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 (332000) Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění, ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování Norma je platná od 1. 10. 2007 současně s ČSN 33 2000-5-54 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 54: Uzemnění a ochranné vodiče z ledna 1996 od 1. 6. 2009 pozbývá platnost. Norma je zaměřena na provedení uzemnění a pospojování v objektech a prostorech s elektrickými instalacemi. V článku 542.2.1 stojí: „U nových budov se důrazně doporučuje vybudovat základový zemnič.“

listopad 2010

4.1.2 POŽADAVKY NA ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE PODLE PŘEDPISŮ A NOREM

Recommend Documents