KO č.4
ročník XVI.
Březen 2010 cena 5,-
Noviny ţáků, učitelů, rodičů a všech přátel Základní školy v Karviné- Ráji, ul. Školská 432 .
Den pro Haiti Jistě kaţdý z nás slyšel o neštěstí, které postihlo Haiti. Celý svět se snaţil pomoci. Slavní zpěváci pořádali benefiční koncerty, konaly se sbírky. Ani Karviná nechtěla jen nečinně přihlíţet neštěstí lidí z druhé strany zeměkoule. 17. února 2010 vystoupily v Městském domě kultury v Karviné-Novém Městě ţákyně naší školy na slavnostní charitativní akademii nazvané „Karvinské školy pro Haiti“. Koncert připravilo 20 karvinských základních a středních škol. Vystoupilo 160 účinkujících. Naši školu reprezentovaly dívky z krouţku břišních tanců, které přivedly karvinské diváky do dalekého Orientu a v rytmu písně Boro Boro rozvlnily nabitý sál. Publikum je odměnilo výrazným potleskem. Součástí charitativní akademie bylo předání šeku řediteli praţské nadace Adra v částce cca 113 000 Kč. Peníze, které byly získány dobrovolnými sbírkami na karvinských školách, pomohou lidem v zemětřesení postiţených oblastech Haiti. Mezi ţáky a zaměstnanci naší školy se vybralo 5 707 Kč. Děkujeme děvčatům za pěknou reprezentaci školy a všem, kteří přispěli finanční hotovostí. Hana Szczepańská, tř.uč. 4.A
1
Chemická olympiáda Uţ v říjnu začala ve škole chemická olympiáda v kategorii D. První – domácí – kolo bylo zaměřeno na kyselinu sírovou a její reakce s kovy. Druhá část byla praktická. V učebně chemie jsme s Nelou Wojaczkovou zkoumaly vlastnosti bílých krystalických látek a polystyrenu. V obou těchto částech jsme mohly vyuţít knihy a internet. Ve třetí části, coţ byl kontrolní test, jsem se musela spolehnout jen na svůj mozek. Určovala jsem skupenství prvků, psala chemické vzorce a rovnice, opravovala nesprávná tvrzení a nakonec vypočítala příklad na sloţení mléka. Ve středu 20. ledna jsem s paní učitelkou Zbavitelovou jela do Havířova na okresní kolo. To mělo opět část teoretickou a praktickou s podobnými úkoly jako ve škole, jen trochu těţšími. Kdyţ bylo vše napsáno, nastalo asi to nejhorší z celé olympiády – hodinové čekání na vyhodnocení a výsledky. Umístila jsem se na 25. místě. Byla jsem spokojená, protoţe jsem čekala, ţe budu poslední. Chemická olympiáda se mi moc líbila. Naučila jsem se spoustu nových a zajímavých věcí. A chtěla bych všem spoluţákům říct, ţe pokud si myslí, ţe chemie je k ničemu a ţe je moc těţká, tak jsou na velkém omylu. Protoţe kdyţ se snaţíte věci přijít na kloub, ať jde o jakýkoliv předmět a kdyţ se alespoň trochu učíte, dá se to dobře zvládnout. A obvykle stačí začít pouţívat tu kulatou věc, kterou máme na krku. Aneta Hermanová, 9.A
Biologická olympiáda V úterý 26.1. 2010 proběhlo v učebně PŘÍRODOPISU školní kolo biologické olympiády. Tématem pro letošní rok jsou „Ptáci vyskytující se na území České republiky.“ Soutěţící řešili testovou formou 26 otázek, například: Který z ptáků má velmi dlouhý, úzký a hrotitý jazyk, na jehoţ konci jsou zpětné háčky? Mohla to být kukačka, volavka, datel nebo dudek. Co myslíte vy? Mladší kategorie se zúčastnilo 7 ţáků 6. a 7. tříd. Nejvíce bodů získali Miroslav Foltyn ze 7.A a Gabriela Štvrtňová ze 7.B. Starší kategorii řešilo 16 ţáků. Na prvních místech se umístila děvčata Veronika Poláková z 8.A, Jana Glacová z 9.A, Lenka Pastušková z 8.B. Nyní vítěze čeká další perná práce. Aby mohli postoupit dále, do okresního kola, musí vypracovat písemnou práci na téma ptáci. Alice Szczyrbová, uč. přírodopisu 2
Turnaj v sálové kopané V úterý 16.2. a ve středu 17.2.2010 se konalo městské kolo sálové kopané pro 1. stupeň ZŠ. Zúčastnili se ho ţáci 4. a 5. ročníků. Čtvrťáci soutěţili na ZŠ Druţby a páťáci na ZŠ Majakovského. Já a ostatní kluci, kteří jsme byli vybráni z naší školy, jsme hráli v základní skupině se ZŠ Dělnická a Majakovského. Přestoţe jsme se hodně snaţili, nepodařilo se nám postoupit do semifinále. V zápase se ZŠ Majakovského jsme prohráli, prohru způsobil náš vlastní „smolný“ gól, který jsme si dali. Ale ne všichni mohou zvítězit, soutěţ se nám moc líbila, zahráli jsme si dobrý fotbal. My uţ v příštím školním roce hrát nebudeme, ale současným čtvrťákům přejeme, aby byli za rok úspěšnější neţ my a umístili se na medailovém místě. Letos se jim totiţ vůbec nedařilo. Filip Kočišek, 5.A
„Výlet za odměnu“ Tak byl nazván výlet do Ostravy-Králova Pole, kterého se zúčastnily 1.- 4. ročníky letos 28.ledna, v den rozdávání vysvědčení. Ráno v 7.30 jsme nasedli do tří autobusů a vydali se za dobrodruţstvím. Ani jsme netušili, ţe nás skutečně čeká. Paní zima nám dala v tento den pocítit svoji nadvládu. Cesta do Ostravy byla příjemná. Překvapení ale nastalo, kdyţ asi kilometr před cílem autobusy zůstaly stát před zavátou cestou, na které uvízl i samotný traktor s pluhem.Byli jsme nasměrováni na benzinovou pumpu a tam jsme čekali téměř hodinu. Venku fičel nepříjemný studený vítr, ale nám bylo uvnitř příjemně teplo. Konečně se podařilo silnici zprovoznit a mohli jsme se pohnout z místa. Před PLANETÁRIEM řidič otevřel dveře a my jsme se brodili závějí k budově. Kolektiv se rozdělil na 2 skupiny. První a druhé třídy měly pod hvězdnou kopulí pořád ,,Martin a hvězdy“, ve kterém viděli oblohu posetou zářícími hvězdami. Lákalo natáhnout ruku a sáhnout si na tu nádheru. Martinovi se to málem podařilo, ale jen ve snu. Třetí a čtvrté třídy prozatím sledovaly v kinosále film o zvířecích rekordech. Po přestávce se skupiny vyměnily a starší ţáci sledovali pořad ,,Pojďte s námi za hvězdami“. Bylo v něm představeno Slunce a některé objekty hvězdné oblohy, ale také Země s ukázkami, jak se mění příroda v různých ročních obdobích. Pořadem provázely hlasy dvou dospělých osob a dvou dětí, zazněly i jednoduché básničky. Oba pořady se velmi líbily. Ţáky však čekalo ještě jedno překvapení. Paní učitelky jim v tomto krásném prostředí rozdaly pololetní vysvědčení. Někteří ţáci jásali nad dobrými známkami, ti méně úspěšní si dávali předsevzetí, jak se ve druhém pololetí posunou ,,výš ke hvězdám“. Vilma Krňávková, tř.uč. 3.A 3
Z hodin LV a slohu vybrala p. uč. H. Raicová Můj milý deníčku …(vybráno z deníkových zápisků ţáků 7. B) 10. 2. Holky ze 7. A mě poţádaly, jestli bych s nimi mohla tančit v POM POMECH. No jasně, to bych si pak ještě musela nechat přidělat vrtuli… ale kdybych měla více času a lepší známky, určitě bych chodila. 14. 2. Ano, uţ je to tak. Je 14. 2. svátek všech zamilovaných neboli sv. Valentýn. Všude,kam se podívám, vidím růţičky, srdíčka a bonboniéry. Proto mám asi tento den nejraději – hned po mých narozkách. N. Eftimiadisová 10.2. Kaţdou středu jsem nejvíce zaneprázdněná. Vţdy se na ni těším, protoţe chodím ve volném čase na výtvarný obor a učím se na kytaru. Dnes to bylo ale trochu jiné. Hned, co jsem otevřela dveře do učebny pana učitele, jsem měla nutkání odejít domů, ačkoliv mne uvítal obvyklým vlídným úsměvem. Jen co jsem vytáhla noty, měla jsem pocit, ţe se čas neuvěřitelně vleče. 16. 2. Konečně úterý. Strašně jsem se na tento den těšila. Uţ jen díky tomu, ţe jsme dnes měli mnou milovaný přírodopis , nehledě k tomu, ţe ho učí i skvělá paní učitelka. Ale hlavní důvod, proč jsem tak nadšeně očekávala tento den je, ţe nás taťka vzal na světoznámý 3D film Avatar. Byl to skvělý záţitek. Opravdu jsem mu za to vděčná. G. Štvrtňová 9. 2. Jako kaţdé ráno se mi nechtělo vstávat, a tak jsem pak na poslední chvíli lítala po baráku, abych nepřišla pozdě do školy. Ani odpoledne se mi do ničeho nechtělo. Po sboru jsem měla hodinu klavíru. Paní učitelka mi asi třikrát řekla, ţe hraju jako stroj. Nevěděla jsem, jestli mám na mysli to co ona, ale vysvětlení jsem nechtěla. Kdyţ jsem pak byla na odchodu z její třídy, jako pokaţdé mě vyprovodila svou oblíbenou hláškou: „A cvičit!“ 13.2. Den, na který se moji rodiče chystali od středy, je tady. Jdou na ples. Většina lidí v mém věku tento den miluje. Jsou bez dospělého dozoru, takţe si mohou dělat 4
„co chtějí“. Ovšem já mám malého brášku, kterého mi rodiče prostě na celý večer nesvěří, takţe k nám přijde hlídat teta… D. Morawiecová 11.2. Dnešek nebyl skoro ničím zvláštní, známky celkem dobré a navíc po dějepisu jsme měli práci na počítači. Odpoledne jsem šel na samouku na bubny. Aspoň tam jsem mohl dělat hluk. 15. 2. Pondělky nemám moc rád, protoţe se lidé vracejí do práce a my do školy. Nejhorší je ale myslet na to, ţe je konec víkendu. Dnes jsem dostal hrozné známky. Myslel jsem, ţe bude ještě hůř, ale dozvěděl jsem se, ţe odpoledne nemusím do hudebky. Ale i tak to nebyl dobrý den. J. Rada 12. 2. Ve škole se zadařilo, jedničky padaly jako švestky do ţákovské kníţky. Rodiče šli na ples a já jsem zůstal sám doma. Paráda! 13. 2. Sobota začala velmi překvapivě. Ve tři hodiny ráno mě rodiče budili telefonem a zároveň házeli sněhové koule do okna mého pokoje. Oni si totiţ zapomněli klíče od domu. Musel jsem jim jít otevřít. Doufal jsem, ţe nastydnu a nepůjdu do školy. Zrada! Jsem zdravý, ale nevyspalý. 14. 2. Neděle - tento den nemám rád. Blíţí se škola a já musím dělat úkoly. Je však svatý Valentýn a s otcem jsme dali mamce pěknou kytici tulipánů. A. Juras
Co by o mně řekl můj mobilní telefon Moje majitelka je hrozná. Nejenţe mne přeplňuje tou nervydrásající hudbou, a stále jí padám z kapsy nebo z postele, ale navíc po mně chce denně nejméně tříhodinové telefonáty. Mým největším nepřítelem je tarif Mých 5, hrůzný program, vyvinutý k hromadnému sebevraţdění majitelčiných mobilů. Můj předchůdce, frajírek Nokia expres music, zmrznul na pitomých kynologických závodech předminulý víkend a jeho předchůdce Ericsson se utopil minulé léto v Olze. Nenávidím ty její akce. Smrdí hřbitovem. Asi uzavřu 5
ţivotní pojistku. Ach jo, kdyby si mě aspoň trochu váţila, ale ona by mě klidně dala pryč. Chápete to? Tento víkend je koncert a psí dostihy. Asi si pořídím termoobal… Jana Glacová, 9.A
Ţivotní úlovek (vypravování) Protoţe jsem vášnivý rybář, mám rád rybaření a krásnou přírodu, jezdím často na ryby. Nezapomenutelný byl pro mě jeden víkend, kdy jsme byli na rybách v Brně. Chystali jsme se na noční lov. Usedl jsem do ţidle a pozoroval své pruty. Dlouhou dobu se nic nedělo, moji kamarádi to vzdali a šli spát, ale já jsem doufal, ţe něco zabere. A nemýlil jsem se. Sedím na ţidli, oči se mi pomalu zavírají, mé tělo je unavené. Najednou záběr!!! Pípák stále pípá, cívka vrčí. Můj odraz ze ţidle byl dokonalý. Prut jsem musel seknout vší silou, aby se mi kapr napíchl na háček. Štěstí mi přálo! Podařilo se - kapr byl na háčku. A teď uţ jen boj mezi mnou a kaprem. Byla to moc krásná ţivotní chvíle. Boj s rybou jsem nakonec vyhrál. Kamarádi mi rybu podebrali a změřili ji. Kapr měřil neuvěřitelných sedmdesát pět centimetrů. A já v ten moment věděl, ţe je to můj ţivotní úlovek. Byl to velmi dobrý rybářský víkend. Doma jsem dostal velkou pochvalu. Úlovek jsme si opekli a všichni si na něm pochutnali. Tomáš Feber, 9. A
Sova Katka Krivošíková Celý den spí ve své skrýši. Jaký má sen asi? Myší. Myška běţí, uvaţuje: „Uvidí mě? Vystartuje?“ Sova, ale klímá dál, všechny myši mají bál. Sově hrozí těţké chvíle, zaloţila někam brýle.
6
Sova Jan Šlachetka
Sovice sněţní Ondra Marikovec
Padá, padá, sníh sova jede na saních. Vrána na ni kráká pojď stavět sněhuláka.
Venku sněţí, zima je, kdepak ta naše sovice je? Schovala se mezi stromy, na které jen pořád sněţí. Ukaţ se nám sovo sněţní jestli tě člověk ještě pozná. Pod hromadou sněhu sova vykukuje a při tom si peří uhlazuje.
Sovice sněţní Šárka Pospíšilová Téma toho měsíce? To je sněţná sovice, ze Severní Ameriky, kde loví malé lumíky. Často také rybaří, loví jedním ze spárů a vţdy se jí to podaří. U nás se chová v ZOO v Brně a tam se ţije přenádherně. Víte, proč děti ze 3.A skládaly básničky na téma sova nebo sovice? Správně, uhodli jste, sovici sněţnou z ostravské ZOO naše škola v letošním školním roce přece adoptovala. Ale nejen básničky, také příběhy, nakreslení obrázku sovice a získání základních informací o ní (třeba z pracovního listu, minulého čísla OKA nebo internetu) – to vše bylo součástí domácího miniprojektu, do kterého se v rámci prvouky a českého jazyka zapojili ţáci a ţákyně 3.A. V příštím čísle OKA se můţete začíst do jejich příběhů.
7
Málokdo ví, ţe slupka z obyčejného citronu nebo pomeranče obsahuje cenné látky, které mohou pomoci ochránit tělo před nachlazením, zmírnit alergie nebo křečové ţíly. Ve slupce je shromáţděno mnoho léčivých látek. Velmi bohatá je například na obsah bioflavonoidů. Lidské tělo si tyto látky samo nedokáţe vytvořit, a proto je musí získávat z potravy nebo doplňků potravy. Bioflavonoidy jsou velmi důleţité pro správnou funkci a kvalitu cév. Jsou rovněţ nezbytné pro optimální vyuţití vitaminu C v organismu. Pomáhají chránit tělo před vnějšími vlivy, posilují imunitní systém a tím pozitivně ovlivňují řadu zdravotních problémů. Protoţe význam pomerančové a citrónové kůry je tak veliký, rozhodli jsme se uţ před několika léty a začali jsme ji společně sušit a sbírat, abychom ji pak odevzdali ve sběrně léčivých bylin. Alice Szczyrbová
Afra Tento příběh mi vyprávěla moje babička. V době dětství mé mamky si pořídili pejska - fenku středního pudla. Dali jí jméno Afra. Pejsek se stal hned dalším členem rodiny. Všichni ho milovali a rozmazlovali. Příhod s ní zaţili spoustu, ale já vybrala tu nejpěknější. Afrinka měla 7 let a to byl nevyšší čas, aby se stala maminkou. Celá rodina netrpělivě čekala, aţ nastane ta důleţitá chvíle. Afra si vybrala den, kdy byla moje mamka ve škole a babička v práci. Psí řečí sdělila Afra dědovi, který v té době taky chodil do práce: ,,Zůstaň dnes doma - budu rodit." A tak se také stalo. Porodila 7 štěňátek, která vypadala jako malá černá klubíčka. Afra i děda byli z toho tak unaveni, ţe oba usnuli i přes pištění nově narozených štěňátek, která se v krabici batolila jedno přes druhé. Jaké je však dědovo překvapení po probuzení, kdyţ počítá a počítá a najednou zjišťuje, ţe štěňátek je 8 a ţe Afra porodila ještě jedno štěně úplně sama. Na kojení to bylo pro jednu matku příliš, proto si 2 štěňátka od Afry vzala k sobě jejich psí kadeřnice,která v té době měla také fenku a ta porodila pouze jedno štěně. Štěňátka rychle rostla.To bylo vţdy veselo, kdyţ je vynášeli v prádelním koši ven, aby se vyvenčila. Po půl roce se však objevili zájemci o koupi štěňátek. O 8
prázdninách jela babička s dědou na dovolenou a s sebou si vezli poslední štěně, které jim zbylo. Z dovolené však uţ jela zpět domů jenom Afra. Se všemi rodinami zůstala babička ve spojení a vţdy si sdělovali, jak pejsci rostou a jaké psí záţitky s nimi proţívají. A tak se psí historie dále opakují v jiných rodinách. Barbora Zymová, 9.A
Lyţařský výcvik Sláva! Dne 1. února 2010 se sešlo u hlavního vchodu naší školy dvacet ţáků a tři vyučující. Čekali jsme na autobus a byli nadšení, ţe odjíţdíme na pětidenní lyţařský výcvikový zájezd do Horní Bečvy, středisko Rališka. Cesta trvala zhruba dvě hodiny. Po příjezdu přijel traktor, který všechna naše zavazadla naloţil. Ubytovali jsme se v penzionu Rališka, převlékli do lyţařského vybavení a mohlo se jít na svah. První den jsme se procvičovali a paní učitelky se dívaly, komu to opravdu jde a komu naopak ne. Také podle toho nás rozdělily do jednotlivých druţstev. Ti nejrychlejší a lepší, druzí trochu pomalejší a nakonec úplní začátečníci. Na svah jsme chodili dvakrát denně. Štěstí nám přálo (aţ na malý incident s Michalem Huťkou), počasí se také vyvedlo a lyţování nám všem šlo. Ale abyste si nemysleli, nebylo to pouze o lyţích, nýbrţ kaţdý večer jsme měli nabitý program. Nejdřív nám vţdy jedna z paní učitelek udělala poučení (kaţdá paní učitelka na jiné téma) a poté byla zábava. Kaţdá třída si měla vymyslet jiné soutěţe a hry, za které druţstva získávala body. Bylo to vskutku skvělé. Na poslední den, zřejmě nejlepší, byl naplánovaný slalom, zapojili se i ti, kteří to zprvu neuměli. Večer jsme se přesunuli do místnosti, kde proběhlo vyhlášení všech soutěţí. Diskotéka nebyla zrovna taková, jak by si většina z nás představovala, ale nedá se říci, ţe byla strašná! Okolo desáté večer, moţná i později, všichni odešli na své pokoje a připravovali se na odjezd do Karviné. A jak tento krátký článek o lyţáku zakončit? Všem se nám líbil, vţdyť byl plný odpočinku, lyţování a her. A jsem si jistá, ţe nejsem jediná toho názoru. Gabriela Štvrtňová, 7.B
9
Zimní olympijské hry – Kanada – Vancouver 2010
S planoucími srdci! S tímto olympijským heslem jsme v pátek 19. února zahájili výuku s celodenním tématem „Olympijské hry“. Výuka začala pořádnou rozcvičkou. Poté jsme si vyprávěli o letošních olympijských hrách a o zajímavostech her. V matematice jsme si spočítali zajímavou úlohu: Kolik by celkem váţily medaile našich sportovců, za předpokladu, ţe by kaţdý účastník české výpravy jednu vyhrál. A odpověď: neuvěřitelných 53 kilogramů! To by byla krása! Potom jsme rýsovali olympijské kruhy a také jsme se seznámili s historií olympijských her. Během celého dne jsme za splněné úkoly získávali maskoty olympiády – Miga, Quatchi, Sumi. Byl to moc pěkný a poučný den. Všem sportovcům drţíme palce i nadále! Mým oblíbeným sportem na zimních olympijských hrách je rychlobruslení. Protoţe mají krásné oblečení. Drţím palce, Česko vyhraje! (Dana Kufová, 5.B) Mým oblíbeným sportem na zimní olympiádě je krasobruslení. Tenhle sport je pro mě velmi zajímavý. Líbí se mi jak se sportovci naučí skákat, dělat rychlé otáčky na jedné noze a ţe se nebojí toho, ţe mohou spadnout a váţně si ublíţit. (Nikol Horňáčková, 5.B) Mým oblíbeným sportem je krasobruslení. Sportovci mají nádherné kostýmy a skáčou překrásné skoky, u kterých se často točí. Za Českou republiku bruslí Tomáš Verner a doufám, ţe to vyhraje! (Eliška Korzonková, 5.B) Můj oblíbený sport je sjezd na lyţích. Líbí se mi, protoţe je to velmi rychlý a sviţný sport. Závodí tam i Šárka Záhrobská. Doufám, ţe vyhraje, budu jí drţet palce. (Michaela Wolfová, 5.B) Já zimní sporty moc nemusím, ale kdybych si měla vybrat, tak bych psala o bobech. Líbí se mi, jak projíţdí v rychlosti tou ledovou dráhou. A taky, ţe musí 10
spolupracovat, jako tým. Je to také velmi nebezpečné. Existuje také dvoj bob a čtyř bob. Závodníci tvrdě bojují o to, kdo bude v cíli první. (Andrea Ščípová, 5.B) Můj oblíbený sportovec je Lukáš Bauer, který závodí v běhu na lyţích a Martina Sáblíková, která soutěţila v rychlobruslení a vyhrála zlatou medaili. Moc blahopřeji! (Veronika Umlaufová, 5.B) Mým oblíbeným zimním sportem na zimní olympiádě je krasobruslení. Oblíbený krasobruslař Tomáš Verner. Na krasobruslení se mi líbí: kostýmy závodníků, hudba, která při jízdě hraje a dovednosti závodníků. Nelíbilo se mi, jak při posledním hodnocení rozhodčí dávali českým závodníkům málo bodů. (Kristýna Šomodiová, 5.B)
Turnaj ve stolním tenise Dvanáctý ročník turnaje ve stolním tenise jehoţ organizátorem byl nadační fond „Zdravé město“ proběhl v pátek 26. února 2010 v prostorech OPF Slezské univerzity v Karviné-Hranicích. Turnaje se zúčastnil rekordní počet 164 soutěţících ze základních a středních škol. Naši školu reprezentovalo druţstvo 13 ţáků. Ve věkové kategorii nejstarších neregistrovaných závodníků vybojoval Tomáš Feber 1. místo a David Jadamík 2. místo. Blahopřejeme.
Ruka „Ruka“ to byl název dalšího miniprojektu připraveného ve školní druţině. Chlapci a děvčata zkoumali svou ruku – její stavbu, velikost, tvar… Zamýšleli se nad tím, k čemu všemu ruka slouţí – např. pozdrav, podávání různých věcí, k vykonávání činností – oblékání, umývání se, řízení kola, k malování. Pomocí temperových barev vytvářeli barevné otisky svých rukou, které pak nechávali „oţít“. Největším záţitkem, ale byla schůzka s představiteli „ruky zákona“, která se uskutečnila se stráţníky městské policie. Více se o projektu dozvíte na webových stránkách školy (www.zsskolska.eu) Karin Kolková, vychovatelka ŠD
11
Memento V rámci drogové prevence a v souladu se školním Minimálním preventivním programem se v úterý 9. února ţáci 8. a 9. tříd zúčastnili divadelního představení MEMENTO. Hru nastudovali podle Radka Johna herci umělecké agentury RAJCHA z Poličky. Ţáci se prostřednictvím hry dostali do středu dění – do ţivota těch, kteří propadli droze, pro něţ se stala jediným smyslem ţivota. Představení ukázalo, jak se hlavní hrdina Michal Otava nechal stáhnout partou k uţívání drog. Velmi sugestivně vylíčilo všechna stádia působení drogy na lidský organismus a to, jak můţe člověka dovést na cestu, ze které není návratu. Pořad se setkal s velmi kladným hodnocením jak ţáků, tak i přítomných pedagogů. Mgr. Luděk Wala
Dny irské kultury V rámci Dnů irské kultury se pro ţáky základních a mateřských škol konala výtvarná Soutěţ na téma „Legendární hrdinové Irska“. Odborná porota udělila 20 cen ( z celkového mnoţství 114 výtvarných prací), které si ţáci převezmou v pátek 12.3. v 16.00 hodin u sochy sv. Patrika na Masarykově náměstí v Karviné-Fryštátě. A jak dopadli naši výtvarníci? Celkové umístění: 1. místo René Turský 8. místo ţáci 1.tř. Michaela Golová, Antonín Jung, Alexandr Petrovský, Stefánie Toufarová, Barbora Skřečková, Patrik Kollár 9. místo Simona Laclaviková 10. místo Pavel Lachký 12. místo Aneta Hermanová 13. místo Daniela Aghová 15. místo Lenka Wawrzyczková 17. místo Kateřina Fojtová
Blahopřejeme.
OKO připravili přispěvatelé článků pod vedením p. uč. Leony Januszková Vytiskly tiskárny MoSvo 12
