4. Rastrový obrázek, grafika

4. Rastrový obrázek, grafika První programem na který se podíváme je Malování. Jako součást MS Windows i jako velmi jednoduchý grafický nástroj pro malování a drobné úpravy rastrových obrázků je vhodný pro seznámení pro začátečníky i pro žáky na prvním stupni ZŠ. Rastrový program nám dá k dispozici panel nástrojů (toolbox), na kterém najdeme vše, co k malování potřebujeme. Vše je asi hodně nepřesné slovo, nabídky programů se poměrně hodně liší, základní nástroje pak najdeme ve většině programů. A protože malování obrázků je vlastně umění, je to s ním stejné jako u většiny uměleckých činností: někomu stačí pár nástrojů k pěkným obrázkům, jinému ani sebedokonalejší program k výbornému výsledku nepomůže. Nástroje programu Malování, který najdeme v příslušenství systémů Windows (Start → Programy → Příslušenství → Malování) nabízí nástrojů několik. Okno programu Malování obsahuje stejné prvky jako okna všech ostatních programů. Panel nástrojů je však při startu umístěn ve sloupci v levé části okna, pod ním je panel upřesnění vlastností vybraného nástroje, vlevo dole v okně je panel barev a pod ním stavový řádek, kde se objevuje nápověda k právě vybranému nástroji. Panel nástrojů i panel barev mohou být plovoucí, tj. mohu je uchopit myší a umístit si je kamkoliv do okna programu Malování.

4.1

Postup práce při vytváření obrázku v programu Malování •

Načrtneme si celý obrázek na papír, rozmyslíme si potřebnou velikost „plátna“.

•

Nastavíme (nabídka Obraz → Atributy) velikost plátna s obrázkem a barevnost obrázku (při tisku na černobílé tiskárně ihned nastavíme černobíle – vidíme obrázek tak, jak ho nakonec vytiskneme, a obrázek zabere třikrát méně paměti než obrázek barevný). Rozměry volíme malé, pro zkušební účely stačí cca 800 x 600 bodů!

•

Uložíme dokument na disk na zvolené místo pod (dobře) zvoleným jménem. V průběhu další práce pravidelně ukládáme obrázek na disk (Ctrl + S).

•

Pomocí dále uvedených nástrojů programu namalujeme obrázek. Text raději nepoužíváme, bude většinou zrnitý, při tisku jakoby rozmazaný.

20

•

Zobrazíme si celoobrazovkový náhled (Zobrazit → Celá obrazovka) a pak také náhled před tiskem (Soubor → Náhled).

•

4.2

Vytiskneme obrázek na odpovídající tiskárně.

Použití nástrojů programu Malování •

Vybereme (myší) nástroj.

•

Nastavíme vlastnosti tohoto nástroje na panelu vlastností.

•

Vybereme barvu nástroje (obrysu í výplně).

•

Malujeme. Případně používáme lupu k přiblížení obrázku při malování detailů.

•

Můžeme případně upravit celý obrázek pomocí voleb v nabídce Obraz.

4.3

Nabídky (menu) programu Malování

Volby v nabídkách Soubor, Úpravy, Zobrazit a Nápověda jsou stejné nebo podobné jako ve všech ostatních programech určených pro systémy Windows. Můžeme soubor s obrázkem uložit na disk a opět otevřít, používat schránku, měnit pohled na obrázek a získávat informace k volbám, jejichž význam nám není zcela jasný. •

Navíc je v nabídce Soubor volba Nastavit jako tapetu (doprostřed nebo vedle sebe). Tapeta je podkladový obrázek na Ploše Windows. Zde můžeme právě zpracovávaný obrázek nastavit jako tapetu, která bude buď uprostřed Plochy systému Windows, nebo ve formě dlaždic přes celou obrazovku.

•

V nabídce Zobrazit jsou navíc volby Lupa a Celá obrazovka. Lupa nám umožní přiblížit a zase vzdálit zvolenou část obrázku. Celá obrazovka nám ukáže obrázek uprostřed obrazovky bez okna i bez menu a panelu nástrojů. Po klepnutí myší se opět zobrazení vrátí do původního okna.

•

Obraz: Zde najdeme několik operací, které můžeme s obrázkem jako s celkem provést, a důležitou volbu Atributy, kde volíme velikost a barevnost plátna, na které malujeme.

•

Barvy: V tomto menu můžeme definovat vlastní barvy, kterými chceme malovat, a rozšířit tak poměrně chudou paletu připravených barev (po klepnutí na tlačítko Definovat vlastní barvy). 21

4.4

Další nástroje složitějších programů

Program Malování nedisponuje příliš velkým počtem nástrojů. Chybí mu také širší možnosti nastavení vlastností nástrojů. Pokud to myslíte s vytvářením vlastních maleb vážně, je třeba sáhnout po jiném programu. A pokud si chcete opravdu vyhrát, je nutné zakoupit tablet, tj. pero s podložkou, který umožňuje kreslit mnohem lépe než myš. S tabletem pak většinou získáte i několik programů určených na malování obrázků.

4.5

Práce s rastrovou grafikou

V této kapitole se budeme ponejvíce věnovat programu, který je součástí operačního systému MS Windows – Malování. Je tomu tak proto, že je to aplikace nejdostupnější, ale rozhodně nepatří mezi nástroje, které by byly schopny kvalitně pracovat například s digitální fotografií. Je to pouze editor, ve kterém můžeme dětem představit tvorbu jednoduché rastrové grafiky. I když je program Malování poměrně dosti jednoduchý, dají se s ním vytvořit hodně solidní práce. Při výuce na základní škole dokáže být velmi užitečný. Pokud zařadíte výuku tohoto programu hned na začátek výuky práce s počítačem, můžete děti formou kreslení naučit i věci, které by třeba při výuce textového editoru nebyly tak zábavné. Máme na mysli například to, že při vybírání nástrojů trénujete koordinaci pohybů myši, nebo že ukládání, otevírání či kopírování je prakticky totožné ve většině dalších programů. Program Malování spustíte tak, že v nabídce Start vyberete položku Programy a v ní položku Příslušenství. Její součástí je Malování.

Upozornění: Někdy se stane, že položka Malování v nabídce Příslušenství není. Nemusí to znamenat, že počítač nemá program nainstalovaný. Poměrně často některé dítě prostě smaže zástupce v nabídce Příslušenství. Program sám pak můžete najít (a vyrobit si) nového zástupce na disku s operačním systémem. Ve skutečnosti se jmenuje Microsoft Paint (mspaint) a je standardně uložen v adresáři Windows/system32.

22

4.6

Základní popis okna

Po otevření programu uvidí žáci okno programu (aplikace). Pokud žáky učíte malovat hned zpočátku výuky informatiky, doporučujeme na úvod osvětlit funkce všech standardních prvků. Výborné je nakreslit na tabuli (či žáci do sešitu) prázdný obdélník a do něj vpisovat jednotlivé možnosti. Vhodnou možností je použití dataprojekoru či interaktivní tabule. Začněte úplně nahoře vlevo jménem dokumentu (v tuto chvíli Bez názvu), nahoře vpravo tlačítkem pro minimalizování nebo maximalizování okna (nechte děti vyzkoušet) a tlačítkem pro ukončení programu. Pokud prostředním tlačítkem zvolíte velikost okna menší, než je celá obrazovka, objeví se v pravém dolním rohu šikmé čárky, pomocí kterých můžete okno zvětšovat, či zmenšovat. Také dětem ukažte, jak se dá okno přesouvat pomocí horní modré lišty. Můžete jim chvilku dávat úkoly typu „Přesuňte okno do horního levého rohu, zmenšete ho, aby bylo dlouhé a úzké, a posuňte ho co nejvíc vpravo, změňte tvar okna na čtverec o hraně přibližně 10 cm, posuňte ho doprostřed obrazovky…“. Pokud máte kreslicí plochu větší, než je velikost okna, máte vpravo i vlevo posuvníky, pomocí kterých je možné vidět i okolní části obrázku. Malou plochu můžete zvětšit tažením myši za čtverečky v rozích a středech jednotlivých stran. Opět nechte děti vyzkoušet, bude se jim to hodit. V levé dolní části je umístěna paleta barev. Barva se zvolí klepnutím levým tlačítkem myši. Zvolená barva se ukazuje ve čtverečku úplně vlevo. Většina levé strany je věnována paletě nástrojů. Jednotlivé nástroje se vybírají klepnutím levého tlačítka myši. Můžete dětem také ukázat, že pokud umístí kurzor na tlačítko bez poklepání, ukáže se za chvíli název nástroje. Nechte je vybrat alespoň některé nástroje. Zároveň je upozorněte, že se pod panelem nástrojů mění obrázky – nastavitelné parametry jednotlivých nástrojů. 4.6.1 TUŽKA, GUMA Děti si vyberou nástroj Tužka a kreslí podle učitele u tabule. Klidně jim povolte nástroj Guma, protože tím trénují nejen používání tohoto nástroje, ale i práci s myší. Práci s gumou většinou není potřeba vysvětlovat, žáci na to přijdou sami intuitivně. Pouze je dobré upozornit je, že pod panelem nástrojů mají možnost zvolit odpovídající velikost gumy.

23

4.6.2 PLECHOVKA Teď obrázek vybarvíte. Vyberte nástroj Plechovka a nezapomeňte dětem vysvětlit, že nejdůležitějším bodem celého nástroje je konec proudu. Kam uživatel umístí tento bod, tam se barva vlije a rozlije se všude, kam může. Během chvilky se vám zcela jistě stane, že se někomu barva vlije i jinam, než kam zamýšlel. Důvody jsou většinou dva. Buď sice odkýval informaci o tom, že nejdůležitější bod nástroje je na konci, ale neporozuměl tomu, anebo nemá ohraničenou plochu. Zvláště při práci s tužkou se velice často stane, že čára není dokreslená až do konce a při jejím styku s jinou čárou vzniká velíce slabá mezírka. Je potřeba tuto mezírku najít a zaplnit. 4.6.3 NOVÝ DOKUMENT Nový dokument vytvoříte vybráním položky Nový v nabídce Soubor. Protože vytvořením nového dokumentu se automaticky zavře předešlý (v programu Malování je možné mít otevřený pouze jeden dokument), program se vás ještě může zeptat, zda chcete zavíraný dokument uložit.

Tip: Když potřebujete začít kreslit na čistém papíře, máte ještě druhou možnost. V nabídce Obrázek můžete zvolit příkaz Vymazat obrázek. Tento příkaz bude možné použít pouze v případě, že nemáte vybraný žádný objekt. V opačném případě bude tato nabídka potlačena.

Tip: Když potřebujete začít kreslit na čistém papíře, máte ještě druhou možnost. V nabídce Obrázek můžete zvolit příkaz Vymazat obrázek. Tento příkaz bude možné použít pouze v případě, že nemáte vybraný žádný objekt. V opačném případě bude tato nabídka potlačena.

4.6.4 NASTAVENI VICE BAREV Žáci mohou naráz použít až tři barvy. První je klasická, ta, kterou vyberou levým tlačítkem myši. Druhá je barva pozadí, tu použijí pravým tlačítkem myši. Pokud ale potřebují častěji ještě třetí barvu, mohou si ji zvolit se současně stisknutou klávesou CTRL. Pokud pak při kreslení budou mít stisknutou klávesu CTRL, bude nástroj kreslit třetí barvou.

24

Velice dobře se dvě barvy používají při kreslení v lupě. Levým tlačítkem myši kreslíte černou barvou, když přetáhnete, pravým tlačítkem myši použijete bílou barvu na opravu. 4.6.5 ŠTĚTEC Největší rozdíl mezi nástrojem Tužka a Štětec je v tom, že tužka je tenká (pouze jednobodová), zatímco štětec je tlustší. Proto můžete měnit jeho tvar. Velice efektní je použití štětce pro psaní tvarů v japonském stylu. Toho docílíte tak, že nástrojem vlévání barvy přebarvíte plochu na černo a zvolíte jasně červenou barvu. Mezi tvary nástroje vyberete tvar šikmé čárky (v prvním sloupci třetí shora) a pak kreslíte tvary podle své fantazie. 4.6.6 ÚSEČKA Sekci, ve které budete s dětmi používat předdefinované „matematické“ nástroje, je nejlepší začít nástrojem úsečka. Jeho ovládání je velmi jednoduché, bezproblémové. Můžete hned na úvod upozornit na možnost zvolit si v dolní části panelu nástrojů tloušťku úsečky. Dalším postupným krokem by mohlo být překreslení téhož obrázku ještě jednou, ale za použití barev. Právě teď je také vhodná chvíle vyzkoušet, že pokud použijí nástroj úsečka se současně stisknutou klávesou SHIFT, budou se úsečky kreslit pouze ve vodorovném směru, svislém směru, nebo pod úhlem 45°. PŘEDDEFINOVANÉ TVARY – OBDÉLNÍK, ELIPSA, ZAOBLENÝ OBDÉLNÍK Pro předvedení toho, co se s automatickými tvary dá dělat, velice pěkně poslouží technické 4.6.7

záležitosti, například robot. Opět ho můžete nakreslit na tabuli, nebo si ho můžete nakreslit předem a vytisknout. Zjistila jsem, že překvapivě velice dobře funguje postup, při kterém dětem obrázek jednou ukážete a pak ho připíchnete na nástěnku s poznámkou, že se mohou kdykoliv zvednout a jít se podívat na originál. Běhání mezi počítači není tolik, jak by se zdálo, a některým dětem dělá dobře, pokud se mohou cestou k nástěnce protáhnout. V průběhu kreslení můžete dětem ještě poradit, že si mohou kreslení některých tvarů (čtverec, kružnice, zaoblený čtverec) zjednodušit tak, že použijí nástroj se současně stisknutou klávesou SHIFT. 4.6.8 VÍCE BAREV Na předchozí cvičení můžete velice krásně navázat tím, že děti necháte robota vybarvit. Když se jich zeptáte, kolik barev mají k dispozici, většinou všichni začnou počítat čtverečky v paletě barev (28).

25

Když na nějakou barvu dvakrát poklepete levým tlačítkem myši, zobrazí se okno se seznamem dalších barev. Ani to někdy nemusí stačit, proto můžete použít tlačítko Definovat vlastní barvy. Okno se rozšíří a v nové, pravé části můžete vybrat barvu dle libosti. Pro dosažení požadovaného odstínu je možné použít i posuvník světlých a tmavých odstínů téže barvy, umístěný v pravé části okna. Tlačítkem Přidat do vlastních barev přidáte zvolenou barvu do palety v levé části. Tímto způsobem si můžete naráz nadefinovat několik různých nových barev, které budete v obrázku potřebovat.

Poznámka: Práce s barvou, zvláště míchání nových barev a odstínů, děti hodně baví. Dejte jim proto dost času, aby si s tím mohly pohrát. Vždy po kreslení podle vzoru by měl následovat úkol, v němž by děti mohly rozvíjet svou představivost a kreslit podle své vlastní fantazie. Nicméně bylo zjištěno, že není vhodné zadávat úkoly stylem „nakreslete, co chcete“. Málokdo z nich totiž skutečně ví, co chce kreslit. Důsledkem je, že je to tak moc nebaví. Je to možná paradox, ale většinu dětí daleko víc baví kreslení sice podle vlastní fantazie, ale na dané téma.

V tomto případě by mohla být samostatným úkolem například kresba lokomotivy, jízdního kola nebo jiného technického vynálezu, ve kterém by děti mohly zúročit novou znalost předdefinovaných tvarů. Jako zajímavá hra by mohlo působit zadání „nesmíte použít nic jiného než tyto tvary“.

Tip: V případě parní lokomotivy můžete povolit ještě nástroj Sprej. Dětí ho využijí na kouř z komína. Sprej je nástroj, který není potřeba učit. Každé dítě ho miluje a používá ho ve všech možných i nemožných situacích. Hodně často se děti tímto způsobem snaží vybarvovat, což není dobré. Barva jim pak přechází i tam, kde by neměla být.

4.6.9 MNOHOÚHELNÍK Kreslicí nástroj Mnohoúhelník můžete demonstrovat na příkladu trsu trávy. Nezapomeňte, že mnohoúhelník je uzavřený objekt a že se při ukončení práce s tímto nástrojem automaticky 26

spojí konec s počátkem. Práci můžete ukončit buď vybráním jiného nástroje, nebo dvojitým poklepáním na posledním vrcholu. Žáci si pak mohou práci vyzkoušet ještě například na královské koruně nebo hvězdičce. 4.6.10 KAPÁTKO Kapátko je velmi užitečný nástroj v případě, že používáte nestandardní odstíny barev. Při výuce budete zcela jistě svědky situace, kdy si žák v jedné hodině namíchá vhodný odstín barvy a v druhé hodině se bude snažit stejným postupem namíchat úplně stejný odstín, protože minule ještě zapomněl vybarvit dveře. Pak je na místě upozornit na funkci Kapátka. Vyberte nástroj a koncem kapátka ukažte na barvu na ploše. Po stisku levého tlačítka myši se barva nastaví v paletě barev k okamžitému použití.

Upozornění: Stejně jako u nástroje Plechovka i zde platí, že nejdůležitějším bodem je dolní konec kapátka. Nástroj zvolí barvu podle toho, jakou barvu má bod umístěný právě zde.

4.6.11 LUPA Nejprve dejte dětem za úkol nakreslit něco tužkou, například pavučinu nebo květinu. Obrázek jim opět předkreslete na tabuli a vyzvěte je, aby vypadal co nejlépe, aby čáry byly co nejplynulejší. Časem už někteří přijdou na to, že by pro ně bylo výhodné, kdyby si mohli obrázek zvětšit. Také je dobré upozornit děti na možnost používat mřížku. Pokud právě pracují s lupou se zvětšením 6x nebo 8x, mohou v hlavní nabídce Zobrazit klepnout na nabídku Lupa a zde vybrat položku Zobrazit mřížku. Jako s větším úkolem (15 – 20 minut) máme velmi dobré zkušenosti s tímto zadáním: Nakreslete dům – je jedno, jak bude vypadat. Na domě nakreslete střechu – ani u té nevadí, když bude šišatá nebo jinak škaredá. Ale na střeše nakreslete nový, absolutně perfektní komín. Takový, aby neměl nikde přetažené čáry, aby nebyl nakloněný k jedné straně (protože by mohl spadnout), aby všechny cihly byly stejně velké (protože kdo by sháněl různé druhy

27

cihel kvůli jednomu komínu). Na závěr vybarvěte komín podle vzoru na tabuli (červené cihly, šedá horní část). Tip: Doporučujeme učit žáky ten způsob, kdy myší vyberou nástroj Lupa a do obrázku kliknou na to místo, které chtějí zvětšit. V případě, že potřebují jiné zvětšení než to, které se jim nabídne, musí sice pak znovu vybírat nástroj Lupa a v dolní části vybrat požadované zvětšení (1x, 2x, 6x, 8x), odpadá tím ale situace, kdy se jím zobrazí bílá plocha a oni v největším zvětšení hledají pomocí posuvníku maličký obrázek uprostřed ničeho… „Pane učiteli, mně se ten obrázek vymazal…“. Nakreslení dokonalého obrázku by nemělo trvat déle než 20 minut. Ti, kteří jsou hotoví dříve, většinou ochotně pokračují v dokreslování zbytku domu. Snažte se žáky vést k tornu, aby vždy kreslili nejprve nejtenčí černou čarou kontury a teprve potom obrázek vybarvovali. Jinak se nadřou, a obrázek stejně pořád vypadá, jako by ho kreslilo pětileté dítě.

4.6.12 UKLÁDÁNÍ DOKUMENTU Protože na výsledek už budou někteří dost pyšní, řekli bychom, že teď je ta správná chvíle na uložení obrázku. V hlavní nabídce Soubor máte příkazy pro ukládání dokumentů. Žákům už teď vysvětlete rozdíl mezi příkazy Uložit a Uložit jako. Příkaz Uložit jako se používá pro vytvoření nového dokumentu, zatímco příkazem Uložit se do již vytvořeného a pojmenovaného dokumentu uloží pouze změny.

Poznámka: Děti na začátku nebudou zvyklé na to, že vyžadujete preciznost, a budou mít tendenci práci „odfláknout“, jenom když budou hotovy první. Pokud budete trpěliví a budete je v tuto chvíli upozorňovat, že ještě nejste spokojen protože tato čára je přetažená nebo tato řada cihel je jinak vysoká, budou nejprve lehce protestovat. Za chvíli to ale začnou brát jako novou hru, do které se mohou zabrat, a o to větší radost pak budou mít z výsledku. Drtivá většina dětí ani netuší, jak dobré obrázky je schopna nakreslit.

28

Upozornění: Nedoporučujeme dávat rychlým žákům za odměnu možnost hrát hry nebo nekontrolovaně surfovat na internetu. Vždycky to totiž časem dopadne tak, že berou výuku jenom jako nutné zlo, které musí absolvovat, než přejdou ke své zábavě. Budou-li dopředu vědět, že se v hodinách nehraje, přijmou to jako fakt a udělají si zábavu z normální práce.

Tip: Také byste mohli žákům doporučit, aby si nejprve celý objekt nakreslili v normálním zobrazení a až potom pomocí lupy dokreslovali zbytek. Pokud kreslí přímo ve větším zvětšení nedovedou většinou odhadnout správný poměr velikostí Často se stane, že mají obrovský dům a miniaturní komín. Ve vektorovém kreslení by to nebyl problém, ale v rastrovém kreslení se prakticky nedá zvětšovat. Výsledek vypadá tak příšerně, že je daleko lepší prostě začít kreslit znovu. Dětem zdůrazňujte, že je vždy nutné rozmyslet si při ukládání dvě věci: 1.

CO ukládám – jinými slovy jak se bude výsledný dokument jmenovat

2.

KAM ukládám – do kterého adresáře.

Na druhou stranu není dobré takto zautomatizovat úkon, kterému by žáci měli rozumět. Podle mého názoru zde hrozí, že vyjdou z devátého ročníku a budou zmateni z toho, kam soubor uložit a jak ho najít. Proto byste s nimi měli hned na začátku zkusit rozbalit rozevírací nabídku Uložit do a fiktivně uložit na plochu, na disk C:\ a podobně. Vytváříte jim první představu o tom, jak funguje stromová adresářová struktura. Právě pro upevnění dětské představy logické struktury disku byste hned po uložení dokumentu měli tento dokument zavřít a najít si ho v daném adresáři. Pomůžete dětem spojit si abstraktní představu „dokumentu“ s grafickou podobou – ikonou v konkrétním adresáři.

29

Poznámka: Pokud používáte počítače dodané v rámci programu Internet do škol, máte síť nastavenou tak, aby se žákům při ukládání v programu Malování jako první nabídla složka Obrázky v osobním adresáři Dokumenty na disku U:. Vám to poměrně dost usnadňuje práci, protože skutečně stačí zadat název souboru a uložit. Stejně tak je to i s otevíráním dokumentu. Nastavení sítě automaticky nabídne žákům stejnou složku, takže odpadá pracné hledání mezi složkami.

4.6.13 OTEVÍRÁNÍ DOKUMENTU Na otevírání dokumentu máme dvě možnosti: 1.

Otevřít Malování obvyklým způsobem, pak v hlavní nabídce Soubor zvolit příkaz Otevřít a najít cestu k uloženému dokumentu.

2.

Dvakrát poklepat přímo na dokument.

Upozornění: Ze začátku se dětem občas stane, že si otevřou obrázek (na kterém se předchozí hodinu dost nadřeli) a najdou prázdnou bílou plochu. Důvod? Záměna příkazů Uložit a Otevřít. Žák si spustí program Malování, čímž se mu zároveň otevře nový dokument nazvaný Beze jména. Pak v nabídce Soubor hodlá zadat příkaz Otevřít, ale omylem zvolí příkaz Uložit. Otevře se dialogové okno (které vypadá velice podobně, pouze v záhlaví má jiné jméno), žák najde jméno svého dokumentu a použije klávesu ENTER. Dialogové okno upozorňující na možnost přepsání pak odklepne téměř automaticky. Tím se mu prázdná bílá plocha uloží pod jménem jeho původního obrázku. 4.6.14 OZNAČOVÁNÍ POMOCÍ NÁSTROJE VÝBĚR Při výuce označování je dobré nechat děti nejprve nakreslit obrázek několika tvarů a objektů (čtverec, úsečka, elipsa…). Kvůli pozdějšímu použití se snažte tlačit žáky k tomu, aby jak ovál, tak čtverec byly co nejblíže k úsečce, ale přitom se jí nedotýkaly.

30

Nejprve začněte trénovat označování pomocí nástroje Výběr tak, že kolem objektů budou kreslit obdélník. Můžete zadat označování buď celého objektu, nebo pouze jeho částí. Pro začátek se vyhýbejte označování oválu. 4.6.15 PŘESOUVÁNÍ Logickým pokračováním, pokud máte objekt (nebo spíše výřez z obrázku) označený, bude jeho přesouvání jinam. Umístěte kurzor kamkoliv dovnitř označené části. Stiskněte a držte levé tlačítko myši a přesuňte objekt na jiné místo. Dětem můžete zadávat příkazy typu „přesuňte červený čtverec na druhou stranu čáry, pak přesuňte zelený obdélník vedle čtverce, pak celý obrázek do pravého horního rohu. Tímto způsobem trénujeme, aby si žáci uvědomili nutnost nejprve označit daný objekt, a také obratnost při označování (pro děti je zpočátku problém pochopit, že označování je nutné začít „po úhlopříčce“, například vlevo a nad objektem). Nástroj Výběr má volitelný parametr – průhledný a neprůhledný výběr. Tento parametr je možné zvolit v dolní části panelu nástrojů. Zvolením první možnosti označujete (a tím i přesouváte) objekt neprůhledně, zvolením druhé možnosti se zprůhlední barva, kterou máte nastavenou na pozadí. Tuto barvu nastavujeme výběrem pravým tlačítkem myši. Aktuální barva pozadí se zobrazuje na zadním čtverci palety barev. Pokud děti kreslí na bílém pozadí, většinou nebývá žádný problém. Později se jim ale často stane, že nakreslí obrázek včetně barvy pozadí (například vrána na modré obloze) a pak potřebují přesunout některý objekt. Protože mají v panelu barev nastavenu barvu pozadí jako bílou, neoznačuje se jim objekt průhledně. Nejjednodušším řešením je nastavit barvu pozadí na barvu shodnou s barvou jejich pozadí (pravým tlačítkem myši zvolí modrou barvu). Pak při současném nastavení průhledného parametru vyberou objekt. Při následném přesouvání se přesouvá pouze tento objekt, pozadí se nemění.

Tip: Děti barvy pozadí moc nechápou a málokdo s nimi umí efektivně pracovat. Někdy je nejjednodušší prostě jim doporučit kreslit nejprve celý obrázek a až poté doplnit barvu pozadí.

31

Jako doplňkové cvičení na průhledné označování nebo přesouvání vám může posloužit obyčejný vyplněný čtverec. Úkolem dětí pak může být označení jedné poloviny čtverce a jeho přesunutí tak, aby vznikl obdélník. Může se stát, že děti ne vždy správně odhadnou polovinu obdélníku. Nic se neděje, alespoň natrénují „první pomoc v případě havárie“ – příkaz Úpravy → Zpět. V jednu chvíli, pokud máte pocit, že už všichni zvládají označování bez problémů, zadejte označení a přesunutí oválu. Žáci, kteří mají ovál blízko úsečky, za chvíli začnou protestovat, že to nejde. Je čas naučit je používat druhý nástroj pro označování. 4.6.16 VÝBĚR LIBOVOLNÉHO TVARU Tento nástroj se používá pro označování objektů, které není možné označit nástrojem Obdélníkový výběr, například proto, že se kolem něj nachází jiné objekty. Jeho použití je složitější a pomalejší, ale někdy se mu nemůžeme vyhnout. Zvolením nástroje a následným použitím myši mohou děti vybrat ovál z předchozího příkladu, aniž by vybraly část úsečky.

Tip: Při označování nemusíte dokončovat okruh až do konce – když v libovolném okamžiku pustíte tlačítko myši, spojí se vám úsečkou s počátečním bodem označování.

Velký úspěch u dětí má tvorba inverzních útvarů. Stačí nakreslit vyplněný útvar, například kruh, zvolit nástroj Výběr libovolného tvaru a libovolnými tahy přejíždět po kruhu. Pak přenést vybranou část o kousek vedle. Na původním místě zůstanou nevybrané zbytky původního kruhu a vedle něj jsou umístěny jeho doplňkové části. 4.6.17 KŘIVKA Nástrojem můžete kreslit dvojitě zaoblené křivky. Program od vás očekává, že po vybrání tohoto nástroje nakreslíte úsečku, stisknete levé tlačítko myši a vyberete vhodný tvar křivky. Následně opět stisknete levé tlačítko myši a křivku dotvarujete.

32

Upozornění: Při použití Windows XP: Pokud klepnete pouze jednou a budete mít pocit, že křivka už má správný tvar a další klepnutí byli jenom zkazilo, můžete ji dokončit zvolením jakéhokoliv nástroje v panelu nástrojů. Při použití Windows 2000: Musíte vždy klepnout dvakrát. Pokud klepnete pouze jednou a změníte nástroj, program to bere jako pokyn, že jste se rozhodli nástroj vůbec nepoužít, a celou nedodělanou křivku vymaže.

4.6.18 SOUSTŘEDNÉ KRUŽNICE Potřeba nakreslit soustředné kružnice se vyskytuje poměrně často, například u kreslení aut. Žáci mívají problém s umístěním vnitřního kruhu doprostřed vnějšího. Postup je přitom celkem jednoduchý. Stačí nakreslit jednu větší kružnici a někde mimo ni druhou menší, pak pomocí nástroje Výběr s parametrem nastaveným průhledně označit menší kružnici a přesunout ji doprostřed druhé. Příkladem obrázku, kterým by děti mohly soustředné kružnice natrénovat, je terč. Popisovanou techniku ale děti využijí i jinde, například na kolech automobilu, jízdních kolech, na volantu a podobně.

Upozornění: Při některých velikostech kružnic není možné umístit je přesně doprostřed. Vyplývá to ze samé podstaty rastrového kreslení Je nutné mít to na paměti a nechtít po dětech nemožné.

Poznámka: Důvodem je, že program neumožňuje malovat kružnice ze středu, ale pouze z rohu stran. Ve vektorovém kreslení je to jednodušší, většina vektorových programů umožňuje rozhodnout, jakým způsobem se má kružnice vykreslovat.

33

4.6.19 KOPÍROVÁNÍ Jestliže žáci dostatečným způsobem zvládli označování a přesouvání, můžeme začít s kopírováním. Tuto činnost by žáci měli umět dobře, protože ji později budou hojně využívat, a to jak v grafických editorech, tak v téměř nezměněné podobě v textových či tabulkových editorech. Tuto situaci můžeme velice zábavným způsobem využít pro trénování všímavosti, ale zároveň i pohotovosti. Dětem zadejte přesně překreslit velice jednoduchý obrázek – panáčka a dejte jim na jeho kresbu 20 sekund. Pro větší efekt časový limit stopujte na hodinkách. Po uplynutí limitu zkontrolujte kresby a upozorněte na chyby. Opět bude dost velké procento dětí, které nakreslí ruce nahoru (komentujeme to například stylem: „Znamená to sice, že jste optimisti, což je dobře, ale úkol jste nesplnili“), nebo „ocásek“. Dost dětí také zadaný úkol nestihne v limitu splnit. Samozřejmě vše promíjíme, ale garantuji vám, že když tentýž úkol zadáte hned ještě jednou a limit snížíte na 15 sekund, většina dětí to nejen stihne, ale ještě to bude mít dobře. Klidně můžete napotřetí snížit i na deset sekund, dá se to stihnout. Děti to berou jako zábavnou, dynamickou hru a navíc si nevědomky trénují odhad času. Celé toto cvičeníčko vám nezabere více než 4 minuty. Nakresleného panáčka využijete při kopírování. Postup kopírování se snažte dětem rozfázovat, budou si ho lépe pamatovat.

Tip: Nechte děti kreslit panáčka asi 5 centimetrů vysokého. Pokud bude jejich figurka větší, budou mít později problémy s tím, kam uložit všechny ostatní kopie.

34

1.

Označit objekt nástrojem Výběr nebo Výběr libovolného tvaru.

2.

Z hlavní nabídky Úpravy vyberte Kopírovat.

V tuto chvíli je dobré děti upozornit, že i když se na obrazovce nestane nic viditelného, uvnitř počítače se obrázek překopíruje do schránky – malého prostoru paměti – kde zůstane dočasně uložen pro případ, že by ho chtěl někdo někam vložit. A že tam zůstane tak dlouho, dokud ho nějaký jiný obrázek nepřemaže. 3.

Z hlavní nabídky Úpravy vyberte Vložit.

Na úvod nechejte dětí vyrobit „školku“, bohatě stačí 5 kopií.

Upozornění: Děti mají tendenci provádět postup přesně podle předchozí „kuchařky“, čili označit panáčka, umístit do schránky, vložit ho ze schránky do obrázku, označit panáčka, umístit do schránky, vložit ho ze schránky do obrázku… Snažte se je upozorňovat na to, že mají šetřit časem – pokud už panáček ve schránce je, proč ho tam vkládat znovu? Stačí objekt jednou zkopírovat do schránky a pak jej pouze vkládat a přesouvat.

I zde mohou děti použít označování průhledné, nebo neprůhledné. Aby děti nekopírovaly pořád stejný obrázek, můžete ve cvičení pokračovat tím, že je necháte třikrát zkopírovat pouze tělo panáčka (bezhlaví rytíři). A po dokončení mohou kopírovat hlavu – buď zpátky na krk, nebo „pod paži“.

Upozornění: Děti budou velmi často zapomínat, že musí umístit nový objekt do schránky. To natrénujete právě tím, že jim ke kopírování budete zadávat různé objekty (jednou tělo, pak hlavu, všechny panáčky naráz, pak pouze pravou nohu…).

35

Nakopírované tvary se nemusí vždy skládat vedle sebe. Například zajímavého efektu bouřky dosáhnete tím, že jeden mrak kopírujete a při přesouvání kladete další kopie o trochu posunuté vůči originálu.

Poznámka: Dalším problémem, se kterým se můžete setkat, je, že se žák chystá použít některý z příkazů pro kopírování, a přitom tento příkaz není možné použít. U příkazu Kopírovat je důvodem nejčastěji to, že žák zapomněl objekt označit. Příkaz Vložit není vysvícen v případě, že ve schránce není žádný objekt, který by bylo možné použít.

V této fázi už je dobré začít používat klávesové zkratky. Vždycky děti upozorněte, že pokud některou zapomenou, mohou se na ni podívat hned vedle příkazu v nabídce. Také jim připomeňte, že ne každý příkaz v nabídce má klávesovou zkratku – ty jsou zde pro rychlejší použití nejčastěji používaných příkazů. Klávesová zkratka by se měla používat tak, aby práci skutečně zrychlila a zefektivnila. Jestliže například žák drží jednou rukou myš, označí objekt, pustí myš, prstem na jedné ruce zmáčkne klávesu CTRL a prstem na druhé ruce zmáčkne klávesu V (pro příkaz Vložit), pak ruku vrátí na myš, aby objekt přesunul na správné místo, tak než si srovná ruce a prsty, uplyne tolik času, že by to měl myší hotové minimálně stejně rychle. Je vhodné začít děti hned od začátku učit držet levou klávesu CTRL malíčkem na levé ruce. Pak mají ukazováček téže ruky volný, aby pohodlně dosáhly na základní kopírovací klávesy, a pravou rukou mohou po celou dobu kopírování držet myš.

Tip: Výše uvedený postup můžete trénovat opět jako hru. Děti si označí objekt, pak si dají pravou ruku za záda a levou rukou se ho snaží zkopírovat.

36

Protože kopírování je jednou z nejdůležitějších dovedností celé kapitoly, nezapomeňte ji řádně procvičit. Děti mohou z jedné rybičky udělat hejno, ze stromu les, z paneláku sídliště, z jednoho dárečku veselé Vánoce… Každý obrázek pro kopírování kreslete pouze schematicky, ať je více času na kopírování. Můžete opět použít časový limit…

Poznámka: Příkaz Vyjmout v základní nabídce Opravy slouží také k přenesení označeného objektu, ale s tím rozdílem, že se označený objekt z původního umístění vyjme. Dětem se oba příkazy pletou, a navíc si nemyslím, že je nutné, aby tento příkaz v tuto chvíli znaly. Je možné ho obejít tak, že žák zkopíruje objekt do schránky a následně původní objekt vymaže.

4.6.20 MAZANÍ POMOCÍ KLÁVESY DELETE Protože nástroj Guma má poměrně malou plošku, můžete u rozsáhlejších obrázků ukázat možnost mazání pomocí klávesy DELETE. Doporučuji neukazovat tuto funkci příliš brzy, kdy ji žáci ještě neocení a zapomenou. Když se chvilku trápí s gumováním klasickou gumou, pak o to radostněji přijmou možnost zjednodušení. Objekt musíte označit pomocí nástroje Výběr (nebo Výběr libovolného tvaru) a stisknout klávesu DELETE. 4.6.21 TEXT OBRÁZKU Je potřeba dětem vysvětlit, že Malování je program určený pro malování. Pro psaní textů existuje celá řada jiných, daleko vhodnějších nástrojů. Nicméně i zde máte možnost určitým omezeným způsobem vložit text. Důležité je uvědomit si, že jednou vložený text už program chápe jako obrázek, proto ho nelze dodatečně upravovat. Například pokud napíšete slovo s pravopisnou chybou a neopravíte se hned, většinou je nejlepší chybné slovo celé smazat gumou a napsat znovu správně. Když po vybrání nástroje Text klepnete kamkoliv do kreslicí plochy, objeví se obdélník s kurzorem a můžete začít psát. Měl by se zároveň objevit Panel nástrojů Text. Pokud se tento panel neobjeví, můžete ho vyvolat tak, že v nabídce Zobrazit vyberete položku Panel nástrojů Text. Tento panel obsahuje standardní prvky používané v ostatních programech Microsoft Office, jako je druh, velikost písma, tučné písmo, kurzíva a podtržení.

37

Upozornění: Abyste mohli Panel nástrojů Text vybrat, musíte mít na kreslicí ploše aktivní textové pole. V opačném případě bude tato volba neaktivní.

Písmo můžete natrénovat na krásné dvojici příkladů. Nejprve zadejte dětem nakreslit balonek z pouti a pětkrát ho zkopírovat. Je to velmi jednoduchá kresba, kterou budou mít hotovou za pár sekund. Pak jim řekněte, že mají každý balonek věnovat pro radost někomu ze třídy. Nyní máte vzácnou příležitost poodhalit vztahy mezi dětmi ve třídě. Většinou u každého žáka znáte jednoho, dva kamarády, ale pět balonků znamená, že se i děti samy musí zamyslet nad tím, koho napsat. Při vybarvování prostoru s textem se často stane, že barva nevteče do všech částí (například při použití písmene O). Poraďte dětem použít lupu a dobarvit i tyto prostory.

Tip: Pokud se text vpisuje do uzavřeného prostoru a je snaha o zarovnání doprostřed, určitě dětem poraďte, aby si text napsaly někde bokem a teprve potom ho označily klasickým nástrojem pro označování a přenesly dovnitř.

Na první úkol můžete navázat druhým, tentokrát již samostatným úkolem. Žáci by měli nakreslit hrníčky s pokličkou (připomeňte jim film Jak utopit doktora Mráčka) a na každý hrníček napsat jméno toho, koho by nejradši utopili. Opět je poměrně zajímavé sledovat výsledky. Ty je ale potřeba brát s rezervou – ne každý napsaný je šikanovaný či politováníhodný chudáček, většinou jde pouze o legraci. 4.6.22 STÍNOVÁNÍ Zvláště při překreslování obrázku podle předlohy žáci často zjistí, že přednastavené „čisté“ barvy působí dost jednoduše a nevypadají moc realisticky. Například u povrchů duhových ryb 38

mají žáci tendenci kreslit svislé pruhy a mrzí je, že přechod mezi barvami je ostrý. Přechody je možné zjemnit tak, že v lupě nepravidelně „vytečkujete“ do jedné barvy několik teček druhé a naopak, případně použijete sprej. 4.6.23 VÍCEBAREVNÁ TEXTURA Existuje ještě jedna metoda jak monochromatické barvě dodat trochu na zajímavosti. Žáci nakreslí obdélník jednou barvou a sprejem s největším rozptylem do n pokud možno pravidelně rozprsknou druhou barvu. Nikdy se jim nepodaří rozmístit druhou barvu pouze po první barvě. Proto by měli dvojbarevný obdélník míchat bokem a objekt vybarvovat tak, že kopírují kousky textury a kladou je vedle sebe jako dlaždice.

Poznámka: I zde platí stejná poznámka jako v předchozím případě. Vyrobit texturu je celkem jednoduché a rychlé, ale kopírovat ji na místo s nepravidelnými okraji je celkem dřina. Přesto žáci tuto techniku kupodivu dost rádi používají, protože je tak možné zvláště u povrchů budov dosáhnout hodně dobrých výsledků.

4.6.24 PŘEKLOPENÍ, OTÁČENÍ Otáčení je velmi pěkné trénovat opět na rybičkách. Nejprve dáte dětem úkol nakreslit rybičku. Pak ji označí a několikrát zkopírují (vytvoří hejno). Když pak některou rybičku označí, mohou v hlavní nabídce Obrázek vybrat položku Překlopit či otočit.

Poznámka: Tato metoda je vhodná pouze pro trpělivé, zaryté kreslíře. Doporučuji pouze ukázat jako možnost, v žádném případě ji ale nevnucovat.

4.6.25 ZKOSENÍ, ZMĚNA VELIKOSTI Program Malování sice umožňuje změnu velikosti i zkosení, nicméně vzhledem k velmi špatné kvalitě výsledku (způsobené samou podstatou rastrového kreslení) není dobré tyto nástroje používat příliš často. 39

Zkosení či změny velikosti dosáhnete tak, že vybraný objekt označíte a v nabídce Obrázek zvolíte položku Roztáhnout či zkosit. 4.6.26 ATRIBUTY OBRÁZKU Nejméně jeden obrázek by si děti měly i vytisknout. Často dochází k tomu, že děti nakreslí obrázek a až těsně před tiskem zjistí, že se jim nevejde na papír, a tudíž že ho musí buď přepracovat, nebo vytisknout pouze část. Abyste se vyhnuli dost nešťastné situaci, je dobré hned na začátku nastavit rozměry obrázku. Velikost obrázku se nastavuje pomocí malých čtverečků v rozích a uprostřed stran, ale někdy je daleko výhodnější nastavit šířku obrázku přesně. V nabídce Obrázek vyberte položku Atributy obrázku. Šířku a výšku obrázku je možné nastavit v několika jednotkách. Palce pro nás asi nebudou moc použitelné. Žákům budou bližší centimetry, ty znají a rozumí jim. Měli byste je však pomalu vést k používání „počítačové“ jednotky pixel. Pixel je bod na obrazovce. Můžete si ho představit jako jeden čtvereček, který vidíte při velkém rozlišení v lupě. Pokud máte nastavený papír formátu A4 a standardní okraje (19,1 cm), pak se vám mezi ně přesně vejde obrázek šířky 645 pixelů a výšky 980 pixelů. Můžete zvolit také druhou možnost – zaměnit rozměry výšky a šířky a před tiskem si nastavit orientaci papíru na šířku.

Poznámka: Ve stejném okně můžete také nastavit obrázek buď barevně, nebo černobíle. Pokud plánujete kreslit pouze černou (popřípadě šedou) barvou, doporučuji obrázek skutečně změnit na černobílý. Stejný obrázek bude vypadat úplně stejně, ale bude mít daleko menší velikost. Tím ušetříte nejen místo na disku, ale i čas potřebný na načtení obrázku, zkopírování na disketu či z diskety a podobně. 4.6.27 PODMOŘSKÝ SVĚT Velmi úspěšným cvičením je kresba podmořského světa. Když dětem dáte dost času (přibližně 3 vyučovací hodiny), měly by v tuto chvíli již být schopny nakreslit velice kvalitní práce. I když kreslí víceméně podle své fantazie, není špatné jim některé náměty opět náznakem předkreslit. Dodáte tak odvahu i dětem, které k výtvarným činnostem nemají zrovna blízko a

40

které představa libovolného tématu zaskočí. Zajímavé obrázky je totiž možné nakreslit i bez jakéhokoliv talentu. V moři může být hejno rybiček (jednu nakreslit, zbytek zkopírovat), ponorka či loď na hladině, chobotnice či různí krabi, chaluhy, hvězdice a koráli, pirátská bedna s pokladem, v ní zlaté mince, prsteny a poháry a velký úspěch mívá také trio mečoun, piloun, kladivoun. 4.6.28 PŘÍPRAVA OBRÁZKU PŘEDTISKEM Vždy se snažte vést děti k tornu, aby neukládaly prázdné místo. Pak dochází zbytečně k situacím, že se snaží uložit si obrázek na disketu, a přestože je obrázek 3 x 3 centimetry velký, mají problém s místem na disketě. Proto by si měly vždycky výsledný obrázek přesunout co nejvíce doleva a nahoru. Pak by měly pomocí čtverečku v dolním pravém rohu změnit velikost pracovní plochy tak, aby sice obsahovala celý obrázek, ale přitom měla co nejmenší rozměry. Uvedené doporučení se samozřejmě netýká případu, kdy jste si ze začátku nastavili konkrétní rozměr stránky tak, aby se vám vešel přesně na papír.

Poznámka: Pokud nebudete dodržovat úpravu výsledného obrázku na co nejmenší rozměry, měli byste myslet na to, že při tisku musíte nastavit počet stránek. Vyhnete se tak tomu, že by vám tiskárnou projížděla kvanta prázdných papírů.

Pro tisk budete používat tři položky z nabídky Soubor. Jde o Náhled, Vzhled stránky a Tisk. Příkazem Náhled přejdete do zobrazení, ve kterém můžete vidět rozvržení obrázku na stránce. Toto rozvržení můžete změnit použitím Vzhledu stránky. Většinou to funguje tak, že se podíváte do náhledu, zavřete ho, vyvoláte vzhled stránky, uděláte změnu, podíváte se opět do náhledu, znovu něco změníte… Co můžete měnit? Jednak formát papíru a jeho orientaci, jednak okraje stránky. Pokud máte v učebně k dispozici více tiskáren, můžete zde nastavit, na které z nich budete tisknout. Vycentrování stránky musíte nastavovat ručně. Použít můžete buď posunutí obrázku po pracovní ploše, nebo změnu velikosti okrajů.

41

Poznámka: Je dobré mít v učebně alespoň dvě tiskárny. Jednu laserovou, která tiskne černobíle a jejíž tisk je levný. Tuto tiskárnu můžete používat pro běžnou potřebu. Pak byste ale měli mít í barevnou inkoustovou tiskárnu, protože tisknout dětské obrázky černobíle je zločin proti lidskosti.

4.7

Otázky

1. Jak se dá vytvořit obrázek v programu Malování? 2. Pokud pracujete s rastrovou grafikou, co všechno můžete využít při tvorbě obrázku.

4.8

Doporučená literatura ke studiu

•

ROUBAL, P. Počítače pro úplné začátečníky. Praha: ComputerPress, 2002. 220 s.

•

ROUBAL, P. Počítačová grafika pro úplné začátečníky. Brno: ComputerPress, 2003.

•

KOVÁŘOVÁ, L. Počítačová grafika na základní škole. Kralice na Hané: Computer Media, 2004. HORA, V. Souhrnné zpracování tématu – Počítačová grafika, přehledný kompilát

•

shrnující celé téma. Studijní opory: •

E-learning KTeIV Pdf MU: DOSEDLA, M. - HORA, V. Aplikace počítačové grafiky.

42