38 ZNOJMO, OBCHVAT IV OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

SILNICE I/38 ZNOJMO, OBCHVAT IV OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

březen 2016

INVEK s.r.o., Vinohrady 998/46, 639 00 Brno, Czech Republic IČ: 28346581, DIČ: CZ28346581

Záznam o vydání dokumentu

Název dokumentu:


Zakázka/Dokument:

0332-14/D01

Objednatel:

PK OSSENDORF s.r.o.

Účel vydání:

Finální vydání

Stupeň utajení:

Bez omezení

Vydání 01

Popis Finální vydání

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

P Mynář

E Ondráčková

E Ondráčková

Datum 11. 4. 2016

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď výrazně označena NAHRAZENO, nebo zničena.

Rozdělovník:

7 výtisků + elektronicky 1 výtisk + elektronicky

PK OSSENDORF s.r.o. archiv INVEK s.r.o.

© INVEK s.r.o, 2016 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v rámci daného projektu) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, společnosti INVEK s.r.o.

FileName: SaveDate:

I38_ZnojmoIV_ozn(1).docx 11.4.2016 17:49:00

Zakázka/Dokument: 0332-14/D01 Vydání: 01

Strana: 1 z 43


Seznam zpracovatelů

Oznámení zpracoval: Ing. Petr Mynář držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku MŽP č.j.: 1278/167/OPVŽP/97 ze dne 22.4.1997, prodloužena rozhodnutím MŽP č.j.: 43733/ENV/11 ze dne 28.6.2011

Datum zpracování:

31. 3. 2016

Seznam osob, které se podílely na zpracování:

Ing. Pavel Cetl, Brno Bc. Vladislav Fila, Svitavy Ing. Pavel Koláček, Ph.D., Brno Ing. Petr Mynář, Brno Mgr. Edita Ondráčková, Popůvky Ing. Václav Prášek, Ph.D., Brno

Telefon na jednotlivé zpracovatele:

+420 546 211 349 (prostřednictvím společnosti INVEK s.r.o.)

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2013, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 11, registrovaným u společnosti Corel Corporation, a geografickým informačním systémem ArcMap 10.0, registrovaným u společnosti ESRI. FileName: SaveDate:



Strana: 2 z 43


Obsah Titulní list Záznam o vydání dokumentu Seznam zpracovatelů .................................................................................................................................................................... 2 Obsah ........................................................................................................................................................................................... 3 Přehled zkratek ............................................................................................................................................................................. 5 Úvod ............................................................................................................................................................................................. 6 ČÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI) ........................................................................................................................................ 7 A.1. Obchodní firma ................................................................................................................................................................ 7 A.2. IČ .................................................................................................................................................................................... 7 A.3. Sídlo ................................................................................................................................................................................ 7 A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele .................................................................................................................................. 7 ČÁST B (ÚDAJE O ZÁMĚRU) ..................................................................................................................................................... 8 B.I. Základní údaje .................................................................................................................................................................. 8 B.I.1. Název a zařazení záměru ......................................................................................................................................... 8 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru ......................................................................................................................................... 8 B.I.3. Umístění záměru ...................................................................................................................................................... 8 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ............................................................................................ 9 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, přehled zvažovaných variant .............................................................. 12 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru ............................................................................................... 12 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ......................................................................... 12 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ...................................................................................................... 13 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí a správních orgánů ....................................................................................................13 B.II. Údaje o vstupech ........................................................................................................................................................... 14 B.II.1. Půda ..................................................................................................................................................................... 14 B.II.2. Voda ..................................................................................................................................................................... 14 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ................................................................................................................. 14 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ............................................................................................................... 14 B.III. Údaje o výstupech ......................................................................................................................................................... 15 B.III.1. Ovzduší ............................................................................................................................................................... 15 B.III.2. Odpadní voda ....................................................................................................................................................... 15 B.III.3. Odpady ................................................................................................................................................................ 16 B.III.4. Ostatní ................................................................................................................................................................. 16 ČÁST C (ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ) .......................................................................... 18 C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ....................................................................... 18 C.II. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území ..................................................................... 19 C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví ................................................................................................................................ 19 C.II.2. Ovzduší a klima .................................................................................................................................................... 19 C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky .................................................................................................... 20 C.II.4. Povrchová a podzemní voda ................................................................................................................................. 21 C.II.5. Půda ..................................................................................................................................................................... 21 C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje ..................................................................................................................... 22 C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy ..................................................................................................................................... 22 C.II.8. Krajina .................................................................................................................................................................. 24 C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky ....................................................................................................................... 24 C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura ............................................................................................................................... 25 C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí ................................................................................................................. 26

FileName: SaveDate:



Strana: 3 z 43


ČÁST D (ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) .................................................. 27 D.I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti ............................................................................... 27 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví ..................................................................................................................... 27 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima ......................................................................................................................................... 28 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky .................................................................... 29 D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu .................................................................................................................... 30 D.I.5. Vlivy na půdu ......................................................................................................................................................... 31 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje .......................................................................................................... 32 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .......................................................................................................................... 32 D.I.8. Vlivy na krajinu ....................................................................................................................................................... 34 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ............................................................................................................ 34 D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu .................................................................................................................. 35 D.I.11. Jiné ekologické vlivy ............................................................................................................................................. 36 D.II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci ................................................................................................. 36 D.III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice .............................................................36 D.IV. Opatření k prevenci, vyloučení a snížení nepříznivých vlivů a popis kompenzací..............................................................36 D.V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů ........................................... 37 ČÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) ................................................................................................................ 38 ČÁST F (DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE) ................................................................................................................................................. 39 F.I. Mapová a jiná dokumentace ............................................................................................................................................ 39 F.II. Další podstatné informace oznamovatele ........................................................................................................................ 39 ČÁST G (VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) ........................................................ 40 ČÁST H (PŘÍLOHY) ................................................................................................................................................................... 43

Ilustrační foto na titulní straně:

FileName: SaveDate:


Stávající trasa silnice II/412 v území obchvatu.


Strana: 4 z 43


Přehled zkratek AOPK BaP BPEJ ČGS ČHMÚ ČOV ČR ČSN ČSÚ DI EIA EVL HPJ HV HZS CHKO CHOPAV IDDS KN KP k.ú. MK MZCHÚ MÚK MŽP n.m. N NBC NBK NV LBC LBK O OP ORP OZKO ORP PČR PP PR p.t. PUPFL RBC RBK ŘSD ČR SEKM UNESCO ÚSES VKP ZCHÚ ZPF ZÚ ZÚR FileName: SaveDate:

Agentura ochrany přírody a krajiny benzo(a)pyren bonitovaná půdně-ekologická jednotka Česká geologická služba český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika Česká technická norma (resp. dřívější Československá technická norma) Český statistický úřad dopravní inspektorát posuzování vlivů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) evropsky významná lokalita hlavní půdní jednotka označení hydrogeologického vrhu hasičský záchranný sbor chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod identifikace datové schránky katastr nemovitostí krajinný prvek katastrální území místní komunikace maloplošné zvláště chráněné území mimoúrovňová křižovatka Ministerstvo životního prostředí nad mořem kategorie odpadu nebezpečný nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor nařízení vlády lokální biocentrum lokální biokoridor kategorie odpadu ostatní ochranné pásmo obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší obec s rozšířenou působností policie České republiky přírodní památka přírodní rezervace pod terénem pozemky určené k plnění funkcí lesa regionální biocentrum regionální biokoridor Ředitelství silnic a dálnic České republiky Systém evidence kontaminovaných míst Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (angl. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) územní systém ekologické stability významný krajinný prvek zvláště chráněné území zemědělský půdní fond zdravotní ústav zásady územního rozvoje



Strana: 5 z 43


Úvod Oznámení záměru (dále jen oznámení) SILNICE I/38 ZNOJMO, OBCHVAT IV je vypracováno ve smyslu § 6 a přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen zákon). Slouží jako základní podklad pro provedení zjišťovacího řízení podle § 7 zákona. Cílem oznámení je poskytnout základní údaje o záměru, jeho možných vlivech na životní prostředí a rizicích vyplývajících z jeho výstavby a provozu. Oznámení je doplněno následujícími přílohami, zaměřenými na kvantifikaci rozhodujících vlivů na jednotlivé složky životního prostředí resp. veřejné zdraví: • akustická (hluková) studie, • rozptylová studie, • biologický průzkum. Účelem těchto příloh je vyhodnocení všech relevantních vlivů tak, aby pro zjišťovací řízení bylo k dispozici maximální množství údajů a byly fakticky a podloženě vyhodnoceny (nikoliv odhadnuty) všechny podstatné vlivy záměru. Zpracování oznámení proběhlo v dubnu 2015 až březnu 2016.

FileName: SaveDate:



Strana: 6 z 43


ČÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI) A.1.

Obchodní firma

Ředitelství silnic a dálnic ČR A.2.

IČ

65993390 A.3.

Sídlo

Na Pankráci 546/56 140 00 Praha 4 - Nusle A.4.

Oprávněný zástupce oznamovatele

Oznamovatele záměru na základě plné moci zastupuje: PK OSSENDORF s.r.o. Tomešova 503/1 602 00 Brno IČ: 25564901 Ing. Jiří Ráček vedoucí projektant tel.: +420 543 516 526 e-mail: [email protected]

FileName: SaveDate:



Strana: 7 z 43


ČÁST B (ÚDAJE O ZÁMĚRU)

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1.

Název a zařazení záměru

Název záměru Silnice I/38 Znojmo, obchvat IV Zařazení záměru Dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, je záměr zařazen následovně: kategorie: bod: název: sloupec:

II 9.1 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I) B

Dle §4 uvedeného zákona patří pod odstavec (1) písmeno c) a podléhá posuzování podle zákona, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. Příslušným úřadem je Krajský úřad Jihomoravského kraje. B.I.2.

Kapacita (rozsah) záměru

Kapacitní údaje záměru ve vztahu k limitům dle přílohy č. 1 zákona jsou následující: třída silnice: I celková délka úpravy: cca 1,35 km Podrobnější údaje o návrhových parametrech záměru jsou uvedeny v kapitole B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru (strana 12 tohoto oznámení). B.I.3.

Umístění záměru

Záměr je umístěn na území následujících územních jednotek: Kraj

Okres

Obec

Katastrální území

Jihomoravský

Znojmo

Dobšice

Dobšice u Znojma

Znojmo

Znojmo-město

Umístění záměru je zřejmé z následujícího obrázku.

FileName: SaveDate:



Strana: 8 z 43


Obr.: Schéma umístění záměru

Prostor a okolí záměru v uvedených katastrálních územích jsou pro účely zpracování tohoto oznámení nazývány tzv. dotčeným územím. B.I.4.

Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Charakter záměru Novostavba. Možnost kumulace s jinými záměry Kumulace vlivů s jinými záměry se v dotčeném území může projevit v intenzitách dopravy, využívajících záměr. Ty budou dány celkovým uspořádáním komunikační sítě. Intenzity dopravy, použité pro posouzení, tedy zohledňují cílový stav komunikační sítě. Ten je zřejmý z následujícího obrázku.

FileName: SaveDate:



Strana: 9 z 43


Obr.: Předpokládané konečné řešení komunikační sítě

Z hlediska intenzit dopravy a celkového kontextu posuzování jsou významné zejména navazující úseky obchvatu. Silnice I/38 v úseku obchvat Znojmo - Hatě - státní hranice má celkovou délku cca 18,5 km a je rozdělena na šest samostatných staveb. Ty se nacházejí v různých stupních přípravy resp. realizace. Soubor staveb obchvatu Znojma je rozdělen na dvě základní etapy: 1) Obchvat Znojma s možností provizorního dočasného ukončení na stávající silnici I/38 za MUK Znojmo Jih, který je tvořen těmito stavbami: • silnice I/38 Znojmo - obchvat, I. stavba (délka 2,312 km, kategorie S11,5/80, část stavby je již realizována), • silnice I/38 Znojmo - obchvat, II. stavba (délka 3,532 km, kategorie S11,5/80), • silnice I/38 Znojmo - obchvat, III. stavba (délka 4,277 km, kategorie S11,5/80-2+1 vč. cca 2,0 km silnice I/53 kategorie S20,75/80), • silnice I/38 Znojmo - obchvat, IV. stavba, tzv. "meziúsek" (délka 1,345 km, kategorie S11,5/80 s přídavnými odbočovacími a připojovacími pruhy v celé délce) - tato stavba je předmětem záměru. 2) Propojení Znojmo - Hatě - státní hranice s Rakouskou republikou, které je tvořeno těmito stavbami: • silnice I/38 Znojmo - Hatě (délka 5,900 km, kategorie S11,5/80-2+1), • silnice I/38 Hatě hraniční přechod (délka 1,360 km, kategorie MS 18,5/60, vč. přechodového úseku délky 0,225 km v prostoru dnešní celnice, stavba řeší přechod z kategorie S11,5 2+1 na kategorii MS 18,5). FileName: SaveDate:



Strana: 10 z 43


Přehledné schéma umístění jednotlivých staveb je zřejmé z následujícího obrázku. Obr.: Přehledné schéma souboru staveb obchvatu Znojma

FileName: SaveDate:



Strana: 11 z 43


Jak vyplývá z uvedených údajů, posuzování jednotlivých staveb obchvatu Znojma probíhá samostatně, přičemž je vždy zohledněn kontext záměru jako celku a jsou zohledněny spolupůsobící (kumulativní) vlivy jednotlivých staveb. Záměr může dále interferovat s rozvojovými záměry v území (výroba, bydlení resp. další). Protože rozvoj území bude koordinovaný (v souladu s územně-plánovací dokumentací na různých stupních, která vždy zohledňuje přítomnost obchvatu), není v dotčeném území očekávána významná kumulace vlivů jiných záměrů s předkládaným záměrem. B.I.5.

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, přehled zvažovaných variant

Zdůvodnění potřeby a umístění záměru Soubor staveb obchvatu Znojma je připravován za účelem zajištění kapacity, bezpečnosti a přiměřeného komfortu dopravní funkce silnice I/38 s důrazem na omezení negativních vlivů silničního provozu na okolí. Silnice I/38 (ve spojení se silnicí I/53) tvoří významné dopravní propojení celorepublikového významu, a to včetně přímého propojení do Rakouska. Cílem tedy je odvést tranzitní dopravu do segregované trasy mimo centrální část města Znojma a dalších obcí a zajistit tak snížení zátěže obyvatelstva a veřejného prostoru negativními vlivy a riziky, které jsou se silniční dopravou spojeny. Umístění jednotlivých staveb souboru staveb vychází z územně-plánovací přípravy. Záměr je jednou z dílčích staveb obchvatu Znojma (IV. stavba, tzv. "meziúsek"), zdůvodnění potřeby této dílčí stavby je proto identické s uvedenými údaji. Umístění záměru je podmíněno umístěním navazujících úseků obchvatu (I. stavba, III. stavba), přičemž záměr samotný využívá trasu stávající silnice II/412. Těmito faktory je umístění záměru jednoznačně dáno. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace je doloženo v příloze 5.1 tohoto oznámení. Přehled zvažovaných variant Umístění a technické řešení záměru je jednoznačně podmíněno vazbou na navazující úseky obchvatu (I. stavba, III. stavba). Záměr není tedy řešen ve více variantách trasy a/nebo technického řešení. B.I.6.

Stručný popis technického a technologického řešení záměru

Situace záměru je doložena v příloze 1 tohoto oznámení. Záměr je navržen s následující základní charakteristikou: třída silnice: celková délka úpravy: kategorie: šířkové uspořádání: podélný sklon:

I cca 1,345 km S 11,5/80 dva jízdní pruhy, z důvodu blízkosti křižovatek MÚK Znojmo - východ a MÚK Suchohrdelská bude šířkové uspořádání doplněno o průběžné připojovací/odbočovací pruhy do 2,3 %

Návrhová kategorie záměru odpovídá navazujícím úsekům obchvatu (I. stavba, III. stavba). Technické řešení záměru bude dále upřesňováno v navazujících stupních projektové přípravy. B.I.7.

Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Předpokládaný termín zahájení:

2023

Předpokládaný termín dokončení, uvedení do provozu:

2025

FileName: SaveDate:



Strana: 12 z 43


B.I.8.

Výčet dotčených územně samosprávných celků

Dotčeny jsou následující územně samosprávné celky: kraj:

Jihomoravský

Jihomoravský kraj Žerotínovo náměstí 3/5 601 82 Brno tel.: +420 541 651 111 IDDS: x2pbqzq

obce:

Dobšice

Obec Dobšice Brněnská 70 671 82 Dobšice tel.: +420 515 225 975 IDDS: ngyaz88

Znojmo

Město Znojmo Obroková 1/12 669 22 Znojmo tel.: +420 515 216 111 IDDS: ns4a987

B.I.9.

Výčet navazujících rozhodnutí a správních orgánů

Záměr podléhá zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). V rámci tohoto zákona budou v průběhu přípravy záměru probíhat řízení o vydání těchto správních rozhodnutí: • územní rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby), • stavební povolení. Příslušný stavební úřad:

FileName: SaveDate:


Městský úřad Znojmo Odbor výstavby Obroková 1/12 669 22 Znojmo tel.: +420 515 216 267 IDDS: ns4a987


Strana: 13 z 43


B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1.

Půda

Trvalý zábor/odnětí:

ZPF: PUPFL:

do cca 2 ha do cca 0,01 ha

Realizace záměru si vyžádá trvalý zábor zemědělského půdního fondu (ZPF) v celkové výměře cca 2 ha. Dále jsou dotčeny ostatní plochy (silnice, ostatní komunikace, neplodná půda). Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) jsou ve střetu s trasou okrajově, výměra trvalého záboru je uvažována do cca 100 m 2.

Dočasný zábor:

cca 0,1 ha Jde o hrubý odhad výměry dočasného záboru (zařízení staveniště). Umístění není doposud stanoveno, přednostně budou využity ostatní plochy.

Dotčené katastrální území:

B.II.2.

k.ú. Dobšice u Znojma (628123) k.ú. Znojmo-město (793418)

Voda

Pitná voda:

bez nároků

Požární voda:

bez nároků (mobilní zdroj)

Ostatní (technologická) voda:

bez nároků

Výstavba:

spotřeba nespecifikována (běžná)

pitná voda:

Pitná voda bude spotřebovávána při zabezpečování osobní hygieny stavebních dělníků, relativně malá množství v řádu jednotek m3 denně. Voda pro hygienické potřeby bude zajišťována obvyklým způsobem (dovoz cisternou, případně napojení objektů na existující rozvody vody), a to podle charakteru a umístění staveništního zařízení (dočasné objekty zařízení staveniště, mobilní sociální zařízení, aj.). Pro pitné účely se předpokládá dovoz balené vody.

ostatní (technologická) voda:


Příprava betonových směsí, zvlhčování betonu, mytí povrchu vozovky před pokládkou konstrukčních vrstev vozovky apod. Užitková voda pro tyto účely bude na staveniště dovážena v cisternách, případně budou využity existující rozvody, výrobna betonových směsí (doposud neurčena) bude disponovat vlastním zdrojem.

B.II.3.

Ostatní surovinové a energetické zdroje

Elektrická energie:

bez nároků Veřejné osvětlení ani světelné signalizační zařízení nebudou instalovány.

Zemní plyn:

bez nároků

Ostatní:

bez nároků

Výstavba:

nespecifikováno Stavební a konstrukční materiály, množství běžné, jednorázově, bez nároků na pravidelný odběr.

B.II.4. Doprava:

Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu provoz:

bez dodatečných nároků

Záměr je dopravní stavbou. Po své realizaci se stane přímou součástí dopravní infrastruktury území a bude přenášet dopravní zatížení, dané realizací odpovídajících dopravních vztahů. Dojde tedy k přerozdělení intenzit dopravy mezi jednotlivé komunikace dotčeného území, do území nebude vnesena dodatečná dopravní zátěž. Nebudou vyvolány bezprostřední nároky na realizaci dalších komunikačních staveb mimo soubor staveb obchvatu Znojma. Údaje o intenzitách dopravy v dotčeném území bez realizace záměru jsou uvedeny v kapitole C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura (strana 25 tohoto oznámení).

FileName: SaveDate:



Strana: 14 z 43

SILNICE I/38 ZNOJMO, OBCHVAT IV OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Údaje o intenzitách dopravy v dotčeném území s realizací záměru jsou uvedeny v kapitole D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu (strana 35 tohoto oznámení).

výstavba:

cca desítky nákladních vozidel/den

Stavební doprava v období výstavby bude variabilní v závislosti na prováděných pracích a bude se pohybovat ve špičkovém období v řádu nejvýše prvních desítek nákladních vozidel za den. Záměr bude budován v dopravním prostoru stávající silnice II/412, lze tedy očekávat nárok na dlouhodobou uzavírku dotčeného úseku této silnice a z toho vyplývající objízdnou trasu.

Ostatní:

bez nároků Jednotlivé sítě, dotčené výstavbou, budou uvedeny do původního stavu resp. do stavu vyžadovaného jejich správci.

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1.

Ovzduší

Bodové zdroje:

bez výstupů V souvislosti se záměrem nevznikne žádný bodový zdroj znečišťování ovzduší.

Liniové zdroje:

celkové emise znečišťujících látek:

NOx: PM 10: PM 2,5: benzen: BaP:

27,5 kg/den 13,9 kg/den 4,65 kg/den 0,291 kg/den 0,823 g/den

Liniový zdroj znečišťování ovzduší představuje automobilová doprava, využívající řešený úsek a přilehlé křižovatky včetně dílčího přesahu dalších komunikací (mimo záměr). Uvedené hodnoty vychází z prognózovaných intenzit dopravy (viz kapitola D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu, strana 35 tohoto oznámení), parametrů komunikace a emisních faktorů dle MEFA 13. Uvažovány jsou primární emise i emise z resuspenze. Podíl resuspenze na emisích PM 10 je 66 až 97 %, na emisích PM 2,5 místně až 90 %. Podrobnější údaje jsou uvedeny v rozptylové studii (příloha 3 tohoto oznámení).

Plošné zdroje:

bez výstupů V souvislosti se záměrem nevznikne žádný plošný zdroj znečišťování ovzduší.

Výstavba:

proměnné V průběhu výstavby bude docházet k časově omezené emisi tuhých znečišťujících látek vyvolané terénními a stavebními pracemi. Emitované množství není specifikováno (bude velmi proměnné v závislosti na klimatických podmínkách), jsou uvažována všeobecná opatření pro omezení emise. Doprava stavebních materiálů a provoz stavebních strojů bude zdrojem emisí ze spalovacích motorů. Celkový objem emisí a doba provozu zdroje nebude z hlediska celkového vlivu významná.

B.III.2. Provoz:

Odpadní voda splaškové vody: srážkové vody:

nejsou produkovány do cca 9 400 m3/rok

Jedná se o maximální hrubý odhad množství srážkových vod odvozený z odvodňované plochy, průměrného ročního úhrnu srážek a příslušného odtokového koeficientu. Lze předpokládat, že část srážek se odpaří či zasákne. Pozn.: Za srážkové odpadní vody se pro účely zpracování tohoto oznámení považují vody, jejímž zdrojem jsou atmosférické srážky (dešťové, sněhové) a které budou odvedeny ze zpevněného povrchu komunikace a přilehlých svahů a násypů, i když dle zákona 254/2001 Sb., o vodách, §38, odst. 2, nelze tyto vody považovat za odpadní.

Výstavba:

nakládání:

vsakování, odvod do recipientu

splaškové vody:

nejvýše jednotky m3/den

Předpokládá se využití mobilních WC a sociálních zařízení (mobilní sanitární buňky s jímáním splašků a s jejich odvozem na ČOV).

srážkové vody:

nespecifikováno

Množství srážkových odpadních vod se bude s postupem výstavby měnit, až dosáhne objemů obdobných jako ve fázi provozu.

technologické vody:


Jde o vodu použitou pro výrobu betonu, skrápění apod. FileName: SaveDate:



Strana: 15 z 43


B.III.3.

Odpady

Provoz, údržba:

skupina 20 Komunální odpady Jde převážně o odpady z údržby zeleně (20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad) a z čištění komunikací a silničního pozemku (20 03 01 Směsný komunální odpad, 20 03 03 Uliční smetky). Kategorie O. Produkce pravidelná, množství v řádu cca jednotek tun za rok.

skupina 15 Odpadní obaly skupina 17 Stavební a demoliční odpady Jde o odpady z oprav komunikace, konstrukčních prvků resp. dopravního značení (15 01 Obaly, 17 01 Beton, cihly, tašky a keramika, 17 03 Asfaltové směsi, dehet, 17 04 Kovy, 17 05 Zemina, kamení a vytěžená hlušina, 17 09 Jiné stavební a demoliční odpady). Kategorie převážně O, výjimečně N (zejména zbytky nátěrových hmot resp. absorpční činidla). Předpokládaná produkce je nepravidelná a málo častá v objemu dle charakteru prací. Problematika odpadového hospodářství za provozu záměru je spolehlivě řešitelná v rámci platné legislativy, tj. v režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Odpady budou tříděny a shromažďovány dle jednotlivých druhů a kategorií a zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Původcem odpadu bude správce komunikace, případně dodavatelé prací. Odpady budou předávány osobě oprávněné k jejich převzetí do svého vlastnictví ve smyslu §12, odst. 3, zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, upřednostňováno bude následné využití produkovaných odpadů.

Výstavba:

skupina 15 Odpadní obaly skupina 17 Stavební a demoliční odpady skupina 20 Komunální odpady Během výstavby budou produkovány zejména odpady z přípravy stavby (odstranění vegetace, terénní úpravy), odpady z demolice stávající komunikace v koridoru obchvatu, odpady z vlastní výstavby a obaly odpadů (15 01 Obaly, 17 01 Beton, cihly, tašky a keramika, 17 02 Dřevo, sklo a plasty, 17 03 Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu, 17 04 Kovy, 17 05 Zemina, kamení a vytěžená hlušina, 17 09 Jiné stavební a demoliční odpady, 20 02 Odpady ze zahrad a parků, 20 03 Ostatní komunální odpady). Kategorie převážně O, výjimečně N (zejména zbytky nátěrových hmot resp. absorpční činidla). Produkce jednorázová (po dobu výstavby), množství v řádu cca tisíců tun (výkopová zemina a kamení) resp. desítek tun (ostatní). Problematika odpadového hospodářství při výstavbě je spolehlivě řešitelná v rámci platné legislativy, tj. v režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Odpady budou tříděny a shromažďovány dle jednotlivých druhů a kategorií a zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Původcem odpadu bude dodavatel stavby, odpady budou zneškodňovány oprávněnou osobou (ve smyslu § 12, odst. 3, zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech), upřednostňováno bude následné využití produkovaných odpadů.

B.III.4. Hluk:

Ostatní doprava:

v chráněném venkovním prostoru < LAeq,T = 60/50 dB (den/noc)

Při projekčním návrhu bude zajištěno dodržení limitů dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Podrobnější údaje jsou uvedeny v akustické studii (příloha 2 tohoto oznámení) resp. kapitole D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky (strana 29 tohoto oznámení).

v průběhu výstavby:

Vibrace:

< LAeq,T = 65 dB jen v denním období mezi 7:00 až 21:00, v nočním období bez stavební činnosti nevýznamné

Potenciální vibrace vznikající na komunikaci při provozu silniční dopravy jsou utlumeny v podloží na zanedbatelné hodnoty již v bezprostředním okolí místa jejich vzniku (do vzdálenosti nejvýše v řádu jednotek metrů od zdroje) a nešíří se do širšího okolí. Totéž se týká i o období provádění stavebních prací (stavební doprava a technologie). Při bourání starých vozovek a konstrukcí nelze vyloučit použití těžkých bouracích kladiv, i v tomto případě však vznikající vibrace nebudou významné. Trhací práce s použitím výbušnin nebudou v průběhu výstavby prováděny.

Záření:

ionizující záření: elektromagnetické záření:

zdroje nejsou používány zdroje nejsou používány

Lze uvažovat pouze s běžnými komunikačními prostředky (vysílačky, mobilní telefony) případně defektoskopickými přístroji, bez vlivů na okolí.

Další fyzikální nebo biologické faktory:

FileName: SaveDate:


nejsou používány


Strana: 16 z 43


B.III.5.

Doplňující údaje

B.III.5.1. Rizika vzniku havárií Záměr nepřináší do oblasti nové riziko v důsledku nestandardního havarijního stavu. Důsledkem realizace záměru bude přenesení stávající dopravní zátěže z existujících komunikací do nového dopravního koridoru při současném snížení rizika vzniku nestandardních stavů v důsledku lepších dopravně-bezpečnostních parametrů komunikace. V porovnání se stávajícím stavem lze tedy očekávat celkové snížení environmentálních rizik spojených s výskytem nestandardního stavu. B.III.5.2. Ostatní Výstavba ani provoz záměru nebudou produkovat žádné další významné výstupy do životního prostředí. Součástí záměru nejsou významné terénní úpravy nebo zásahy do krajiny.

FileName: SaveDate:



Strana: 17 z 43


ČÁST C (ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ)

C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Záměr se nachází v Jihomoravském kraji, okrese Znojmo, na území obce Dobšice a města Znojma. Pro svoji trasu většinově využívá koridor existující silnice II/412 a jejího okolí. Souhrnně lze zájmové území z hlediska závažných environmentálních prvků charakterizovat následovně: • V dotčeném území (kontaktním území záměru) se nacházejí objekty k bydlení. • V dotčeném území se nenacházejí prvky soustavy Natura 2000 (ptačí oblasti a/nebo evropsky významné lokality), významný vliv na tyto lokality byl příslušným úřadem vyloučen. • V dotčeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území ani není dotčené území součástí žádného zvláště chráněného území. Dotčené území neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. • V dotčeném území se nenacházejí přírodní parky. • Záměr nezasahuje do žádného registrovaného významného krajinného prvku. V dotčeném území se vyskytují významné krajinné prvky ze zákona (les, vodní toky, údolní nivy). • Území dotčené záměrem nepatří mezi migračně významná území, nevyskytují se zde dálkové migrační koridory. • V dotčeném území se nacházejí prvky územního systému ekologické stability. • V trase záměru ani v jeho nejbližším okolí nebyly vyhlášeny památné stromy. • Dotčené území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Záměr je situován mimo záplavové území řeky Dyje. Katastrální území Dobšice u Znojma a Znojmo - město náleží mezi zranitelné oblasti dle NV č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. • Záměr se, ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, nezasahuje do ochranných pásem vodních zdrojů určených pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. • Záměr klade nároky na zábor zemědělské půdy a minoritně i lesních pozemků. • V dotčeném území nejsou překračovány imisní limity kvality ovzduší. • V dotčeném území nebyly vyhlášeny žádné památkové rezervace. • V dotčeném území nelze vyloučit přítomnost archeologických nálezů. • V dotčeném území nebyly zjištěny střety s aktivními ložisky nerostných surovin, chráněnými ložiskovými územími a dobývacími prostory, evidované v rozsahu map ložiskové ochrany. V oblasti nejsou evidovány sesuvné jevy. V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost záměru. Podrobnější údaje viz příslušné kapitoly části C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území (strana 19 tohoto oznámení a strany následující).

FileName: SaveDate:



Strana: 18 z 43


C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.II.1.

Obyvatelstvo a veřejné zdraví

Na území města Znojma a obce Dobšice žije celkem 36 245 obyvatel (zdroj ČSÚ, údaje k 1.1.2015). Naprostá většina z tohoto počtu žije v urbanizovaném prostoru (zástavbě) mimo kontakt se záměrem. V kontaktním území záměru se nachází několik desítek obytných objektů v přilehlých ulicích resp. rozptýlené zástavbě zahrádkové oblasti. Údaje o zdravotním stavu obyvatel nebyly pro účely zpracování oznámení zjišťovány. C.II.2.

Ovzduší a klima

C.II.2.1. Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší, resp. imisní charakteristika dotčeného území, byla zjišťována na základě informací z měřících stanic, dále z údajů o pětileté průměrné imisní zátěži hodnoceného území za uplynulé období (území se zhoršenou kvalitou ovzduší) a imisního zatížení lokality dle Generální rozptylové studie Jihomoravského kraje 2016. Podrobné údaje jsou uvedeny v rozptylové studii (viz příloha 3 tohoto oznámení), shrnující údaje jsou uvedeny dále. Automatický imisní monitoring Nejbližší měřící stanice automatického imisního monitoringu (AIM) se nachází v lokalitě Znojmo, od uvažovaného záměru je vzdálena cca 2 km. K dispozici jsou data pro rok 2014 a tyto hodnoty slouží pouze k dokreslení celkové imisní situace v okolí záměru. Imisní zatížení lokality sledovanými škodlivinami lze vyhodnotit jako mírně znečištěné. Imisní limit pro průměrné denní koncentrace PM 10 byl v roce 2014 na této stanici překročen, četnost překročení limitní hodnoty zde byla 21 případů, tedy méně než limitem tolerovaná četnost (35 případů za rok). Imisní limity pro ostatní sledované škodliviny (NO2, PM 2,5) zde byly v tomto roce splňovány. Vymezení území se zhoršenou kvalitou ovzduší Z údajů o pětileté průměrné imisní zátěži hodnoceného území za roky 2010-2014 publikované na stránkách ČHMÚ vyplývá, že v území hodnoceného záměru nejsou imisní limity základních škodlivin překračovány. Stávající úroveň imisní zátěže oxidu dusičitého (NO2) se v prostoru dotčeném záměrem pohybuje do úrovně 16 μg.m-3, tedy v úrovni cca 40% imisního limitu (tj. 40 μg.m-3). Pro maximální hodinové koncentrace nejsou hodnoty takto stanoveny. Pro tuhé látky (PM 10) se průměrné roční koncentrace pohybují do maximální úrovně 25,9 μg.m-3 a nejvyšší 24 hodinové koncentrace byly zjištěny v hodnotách do 48,2 μg.m-3. Limitní hodnota imisní zátěže PM10 (40 μg.m-3) v oblastech potenciálního vlivu hodnoceného zdroje není dosahována, nachází se v úrovni do cca 65% imisního limitu. Stejně tak hodnota 36. nejvyšší denní koncentrace nedosahuje hodnoty imisního limitu pro denní koncentrace, který činí 50 μg.m-3. Údaje o průměrných ročních koncentracích PM 2,5 ukazují, že v prostoru záměru dosahuje stávající imisní zátěž do 20,6 μg.m-3, tedy na úrovni cca 82% imisního limitu (25 μg.m-3). Hodnota průměrných ročních koncentrací benzenu (C6H6) byla v letech 2010-2014 zjištěna v úrovni 1,4 μg.m-3 (28% imisního limitu), což je hodnota v porovnání s limitní hodnotou imisní zátěže pro benzen (5 μg.m-3) podlimitní. Benzo(a)pyren (BaP) byl v dotčeném území zjištěn v hodnotách průměrné roční koncentrace do maximální úrovně 0,95 ng.m-3. Limitní hodnoty imisní zátěže pro BaP (1 ng.m-3) nejsou tedy dosahovány. Imisní zatížení dle Generální rozptylové studie Jihomoravského kraje 2016 Průměrné roční koncentrace NO2 se v lokalitě záměru pohybují na úrovni do 19 μg.m-3. Imisní limit je 40 μg.m-3. Stávající imisní situace v lokalitě je tedy na úrovni 48% platného imisního limitu. Maximální hodinové koncentrace NO2 mají imisní limit na úrovni FileName: SaveDate:



Strana: 19 z 43


200 μg.m-3 s povoleným maximálním počtem překročení 18 hodin za rok. Maximální hodinové koncentrace vypočtené modelem se pohybují na úrovni do 60 μg.m-3, tedy na úrovni 30% koncentrační složky imisního limitu. Průměrné roční koncentrace PM 10 se v lokalitě záměru pohybují na úrovni do 18 μg.m-3. Imisní limit je 40 μg.m-3. Stávající imisní situace v lokalitě záměru je tedy na úrovni 45% platného imisního limitu. Pro nejvyšší denní koncentrace PM10 je stanovený imisní limit 50 μg.m-3 s povoleným maximálním počtem překročení 35 dnů za rok. Stávající imisní zatížení v lokalitě záměru se pohybuje na úrovni nad 50 μg.m-3. Četnost překročení imisního limitu se na tomto území pohybuje na úrovni do 25 dnů za rok. Průměrné roční koncentrace PM 2,5 se v lokalitě záměru pohybují na úrovni do 15 μg.m-3. Imisní limit je 25 μg.m-3. Stávající imisní situace v lokalitě je tedy na úrovni 60% platného imisního limitu. Průměrné roční koncentrace benzenu se v lokalitě záměru pohybují na úrovni do 1,2 μg.m-3. Imisní limit je 5 μg.m-3. Stávající imisní situace v lokalitě je tedy na úrovni do 24 % platného imisního limitu. Průměrné roční koncentrace BaP vypočtené modelem se v lokalitě záměru pohybují na úrovni do 0,25 ng.m-3. Imisní limit je 1 ng.m-3. Stávající imisní situace v lokalitě je tedy na úrovni 25% platného imisního limitu. C.II.2.2. Klimatické faktory Z klimatického hlediska se lokalita nachází na rozhraní teplých klimatických oblastí T2 a T4, s následující charakteristikou: T2

dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

T4

velmi dlouhé léto, velmi teplé a velmi suché, přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Klimatické oblasti T2 a T4 jsou dále charakterizovány následujícími parametry: Tab.: Charakteristika klimatických oblastí

Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

C.II.3.

T2 50 - 60 160 - 170 100 - 110 30 - 40 -2 - -3 18 - 19 8-9 7-9 90 - 100 350 - 400 200 - 300 40 - 50 40 - 50 120 - 140

T4 60 - 70 170 - 180 100 - 110 30 - 40 -2 - -3 19 - 20 9 - 10 9 - 10 80 - 90 300 - 350 200 - 300 40 - 50 50 - 60 110 - 120

Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky

C.II.3.1. Hluk Záměr se nachází v koridoru a kontaktním území stávající silnice II/412 resp. též. II/413. Hluková situace je zde dána dopravním provozem na těchto silnicích a dále běžnými ruchy předměstské zástavby. Hluk z provozu železnice je zde, s ohledem na značnou vzdálenost, nevýznamný. V území se nachází řada chráněných objektů (zejména obytných), a to jednak uliční zástavby Dobšic (ul. Sadová a Nová), jednak rozptýlené zástavby v zahrádkářské oblasti. Silnice II/412 je vybavena v rozhodujících místech protihlukovými opatřeními (stěnami), lze očekávat, že požadované hygienické limity dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jsou za stávajícího stavu vesměs dodrženy jak v základní hodnotě (LAeq,T = 60/50 dB den/noc), tím spíše pak v hodnotě korigované pro tzv. starou hlukovou zátěž (LAeq,T = 70/60 dB den/noc). Stávající dopravně-hluková situace v dotčeném území je tedy z tohoto důvodu vyhovující. Údaje o vlivech záměru na dopravně-hlukovou situaci v dotčeném území jsou uvedeny níže v kapitole D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky (strana 29 tohoto oznámení). FileName: SaveDate:



Strana: 20 z 43


C.II.3.2. Další fyzikální a biologické charakteristiky V území se nenachází žádné zdroje významných vibrací a nejsou zde provozovány žádné významné zdroje ionizujícího záření ani žádné výpusti radionuklidů do životního prostředí. Z hlediska neionizujícího záření jsou v území přítomny pouze běžné zdroje elektromagnetického záření telekomunikačního charakteru a dále elektrorozvodná síť. Jiné závažné fyzikální nebo biologické faktory nebyly zjištěny. C.II.4.

Povrchová a podzemní voda

C.II.4.1. Povrchová voda Z regionálně-hydrologického hlediska spadá posuzovaný záměr do hlavního povodí České republiky - povodí Dunaje 4-00-00. Dílčí povodí 4-14-02 Dyje od soutoku Moravské a Rakouské Dyje po Jevišovku (povodí 3. řádu) je dotčeno prostřednictvím drobných povodí (povodí 4. řádu): • 4-14-02-066 Leska, • 4-14-02-067 Dyje, • 4-14-02-068 Dobšický potok. Řeka Dyje vzniká soutokem Moravské a Rakouské Dyje u města Raabas v Rakousku ve výšce 410 m n.m. Na naše území vtéká za Droserndorfem. Teče severovýchodním směrem, od Vranovské přehrady se stáčí k východu a od Břeclavi pak na jih až k ústí. Tok několikrát opouští naše území. Protéká Národním parkem Podyjí. Na jejím toku se nachází Vranovská přehrada, vodní nádrž Nové Mlýny. Ústí do řeky Moravy u Moravského Jána, ve výšce 148 m n.m. Plocha povodí Dyje činí 13 418,7 km2, délka toku na území ČR činí 235 km, dlouhodobý průměrný průtok u ústí je 43,89 m3.s-1. Dyje je významným tokem ve smyslu vyhlášky č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Katastrální území Dobšice u Znojma a Znojmo - město náleží mezi zranitelné oblasti dle NV č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Řeka Dyje protéká dotčeným územím ve vzdálenosti cca 2,3 km jihozápadně od trasy záměru. Vodní toky Leska a Dobšický potok nejsou záměrem přímo zasaženy. Tok Leska a jeho niva se nachází mimo území stavby, Dobšický potok protéká pod stávající komunikací I/53, v úseku, který bude rekonstruován. Tok je v této části zatrubněn. Záměr je situován mimo záplavové území řeky Dyje. C.II.4.2. Podzemní voda Území náleží hydrogeologickému rajónu č. 22410 - Dyjsko-svratecký úval. Předkvartérní podloží zde budují ruly krystalinika. Území je charakterizováno strukturami puklinových podzemních vod ve větších hloubkách ve všesměrně rozpukaných horninách včetně průlinového zvodnění jejich pokryvů v závislosti na intenzitě atmosférických srážek. Fluviální štěrky a písky (stáří spodní pleistocén) nacházející se v nadloží krystalinika náleží hydrogeologicky k průlinovým strukturám podzemních vod nad úrovní erozní základny a nejsou v hydrogeologické spojitosti s povrchovým odtokem. Spraše a sprašové sedimenty (stáří svrchní pleistocén), většinou okrového zbarvení, náleží k horninám s velmi slabou propustností. Pro účely oznámení nebyly úrovně hladiny podzemní vody zjišťovány. Konkrétní údaje o její výšce budou upřesněny v dalším stupni projektové přípravy, v rámci zpracování podrobného inženýrskogeologického průzkumu. Dle archivních podkladů, lze předpokládat její výskyt v úrovni cca deset a více metrů pod terénem. Trasa obchvatu se nachází mimo pramenné oblasti, území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). V dotčeném území není dle veřejně dostupných databází (http://heis.vuv.cz; http://voda.gov.cz/portal/cz) evidován výskyt ochranných pásem vodních zdrojů určených pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou. C.II.5.

Půda

Realizací záměru bude z celkového počtu trvalého záboru dotčeno cca 95% pozemků chráněných jako plochy zemědělského půdního fondu. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (lesní pozemky), stejně jako ostatních plochy budou záměrem dotčeny pouze okrajově.

FileName: SaveDate:



Strana: 21 z 43


Část pozemků zemědělského půdního fondu (ZPF) nemá evidované BPEJ (vymezený koridor pozemků v majetku ŘSD), část pozemků jsou dle vymezení tříd ochrany prezentované Územně analytickými podklady obce s rozšířenou působností Znojmo (3. aktualizace 2014) řazeny k půdám s vyšší produkční schopností (II. třída ochrany). Dominantní část záboru bude realizována na plochách označených jako zastavěné území. V dotčeném území nejsou evidovány krajinné prvky, tzv. krajinné prvky v zemědělské krajině1, jejichž legislativní status je zakotven v nařízení vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků (http://eagri.cz). C.II.6.

Horninové prostředí a přírodní zdroje

C.II.6.1. Horninové prostředí Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění České republiky (Demek 2006) náleží území následujícím morfologickým jednotkám: • • • • • •

provincie Česká vysočina, soustava Česko-moravská soustava, oblast Českomoravská vrchovina, celek Jevišovická pahorkatina, podcelek Znojemská pahorkatina, okrsek Šantovská pahorkatina.

Území tvoří mírně ukloněná plošina severně nad řekou Dyjí, z větší zčásti zorněná, zčásti zastavěná okrajem Dobšic a pokrytá zahrádkářskými osadami, přes kterou prochází stávající silnice II/412. Georeliéf je převážně plochý až mírně zvlněný, zčásti ukloněný na jih směrem k Dyji. Výraznější geomorfologií se vyznačuje pouze údolí Dyje (mimo zájmové území), které je zde tvořeno zaříznutým údolím a v levobřežní části místy i se skalnatými svahy. Geologické poměry Území leží při rozhraní Českého masivu a Karpatské předhlubně. Skalní podloží v zájmovém území je budováno horninami dyjského masívu, který je jako nejvýchodnější jednotka Dyjské klenby v tomto území tvořen převážně granodiority. Výskyt terciérních jílovitopísčité sedimentů neogénu (písčité jíly, písky, štěrky) v nadloží krystalinika nelze vyloučit, nicméně jejich přítomnost není pravděpodobná. Na skalním podloží, popř. na sedimentech neogénu, jsou uloženy fluviální písčité štěrky a písky, místy velmi mocné, v jejich nadloží pak spraše a sprašové hlíny, s mocností 2 až 6 m i více. V území zástavby jsou svrchní vrstvy spraší nahrazeny antropogenními navážkami. V blízkosti záměru nejsou evidovány žádné staré ekologické zátěže (www.sekm.cz). V území dotčeném záměrem a jeho nejbližším okolí nejsou Geofondem ČR registrovány sesuvné jevy nebo svahové pohyby. Podle ČSN EN 1998-1 (73 0036) "Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení" náleží zájmové území do oblasti s malou seizmicitou, se zrychlením 0,04 až 0,08 g a kde seizmicitu při návrhu konstrukcí lze řešit zjednodušeně. C.II.6.2. Nerostné suroviny a přírodní zdroje Záměr není ve střetu se zájmy ložiskové ochrany. Výskyt nerostných surovin a/nebo přírodních zdrojů, tj. chráněných ložiskových území a dobývacích prostorů, evidovaných v rozsahu map ložiskové ochrany není evidován. Nepředpokládá se výskyt geologických nebo paleontologických památek. C.II.7.

Fauna, flóra a ekosystémy

Řešené území leží v Lechovickém bioregionu (4.1a), a to při jeho jihozápadním okraji. Bioregion leží ve středu jižní Moravy a zasahuje podstatnou částí do Rakouska. Skládá se ze dvou částí oddělených nivami, řešené území leží ve větší jihozápadní části, která zahrnuje okraj Jevišovické pahorkatiny.

1

Krajinný prvek představuje souvislou plochu, popřípadě jiný útvar, i zemědělsky neobhospodařované půdy, která plní mimoprodukční funkci zemědělství a v zemědělské krajině hraje významnou stabilizační roli. Druhy krajinných prvků definuje nařízení vlády 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků, a je jimi mez, terasa, travnatá údolnice, skupina dřevin, stromořadí, solitérní dřevina. Na prvky, které jsou/budou prostřednictvím agentur pro zemědělství a venkov zaevidovány lze získat podporu z fondů EU. FileName: SaveDate:



Strana: 22 z 43


Bioregion je tvořen štěrkopískovými terasami s pokryvy spraší a ostrůvky krystalinika. Převažuje zde l. dubový vegetační stupeň, na severních svazích pak 2. bukovo-dubový stupeň. Potenciální vegetaci tvoří dubohabrové háje a teplomilné doubravy. Bioregion představuje část severopanonské podprovirıcie, ovlivněné srážkovým stínem, sousedstvím hercynských bioregionů a charakteristickým výskytem acidoﬁlních druhů. Pro skladbu zdejší flóry je určující poloha bioregionu na kontaktu panonské a středoevropské oblasti. V tomto bioregionu je zastoupena řada mezních prvků, probíhá zde řada okrajů areálů (dílčích i absolutních). Na xerotemmích stanovištích jsou zastoupeni četní zástupci submediteránního elementu, např. koulenka vyšší (Globularia punctata), tařinka chlumní (Alyssum montanum) a dub pýřitý (Quercus pubescens), a zčásti i ponticko-jihosibiřského elementu, např. kosatec nízký (Iris pumila), třešeň křovitá (Cerasus fruticosa), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia) a šalvěj hajní (Salvia nemorosa). Na tvrdých nebo písčitých substrátech jsou přítomny západosubmediteránní a subatlantské prvky, k nimž náleží ovsíř luční (Helictotrichon pratense), ožanka hroznatá (Teucrium botrys), chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis) a paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), dále perialpidi vesměs norického migrantu, např. kručinka chlupatá (Genista pilosa), dvouřadec pozdní (Cleistogenes serotina) a dvojštítek měnlivý (Biscutella varia). C.II.7.1. Flora a fauna Flóra V hodnoceném území zcela dominují antropogenně podmíněné, tj. člověkem ovlivněné či výrazně přetvořené plochy mapované jako biotopy typu X, tedy výsadby dřevin v rámci zářezu silnice a také přilehlé zahrady a ovocné sady. Specifickým rysem, na Znojemsku velmi výrazným, je pak skutečnost, že trvalé vegetační formace (zejména lesní porosty, krajinná zeleň), jsou zde již dlouhodobě narušeny expanzí a působením trnovníku akátu a dalšími neofyty v krajině. V pozdním létě a raném podzimu navíc z okolních zemědělských kultur silně invadují četní zástupci polních plevelů. Část zahrad je dnes opuštěna a ponechána ladem, takže v přilehlém okolí silnice intenzivně probíhají sukcesní procesy, doprovázené tvorbou náletových formací dřevin vedoucí až ke vzniku souvislejších kompaktních porostlin charakteru menších remízků. To se projevuje i v bylinném podrostu charakteru suchých travobylinných lad s vysokým vnosem ruderálních zástupců a také zvýšenou kumulací stařiny a zarůstáním keři. Z biotopového i botanického hlediska hodnocené biotopy představují převážně málo hodnotné, člověkem silně podmíněné, druhově chudé porosty, navíc s vysokým vnosem neofytů a ruderálních a pomístně i nitrofilních zástupců. Relativně kvalitnější druhové spektrum mají porosty na více výslunných a výsušných stanovištích s nízkou pokryvností (místy až s obnaženým povrchem), které zčásti odolávají sukcesním změnám, a to jednak setrvalému narušování půd (zejména jižně orientovaný svah zářezu) ale i díky údržbě a sešlapu (dolní svahy zářezu, sešlapávané okraje cest podél zahrad a sadů aj.). Zde se roztroušeně vyskytuje mozaika vegetace typu X6, s výskytem některých zástupců biotopů typu T6 - vegetace efemér a sukulentů. V rámci zářezu silnice a podél cest v rámci travnatých lemů, jež jsou průběžně udržovány, se pak roztroušeně vyskytují i někteří méně nároční zástupci suchých trávníků společenstev typu T3. V rámci botanického průzkumu bylo popsáno 186 druhů cévnatých rostlin, přičemž nebyl zjištěn výskyt žádného ze zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Byl pouze zjištěn 1 zástupce z Červeného seznamu v kategorii druh ohrožený (C3) - hadí mord šedý (Scorzonera cana). Tento druh se však na Znojemsku vyskytuje roztroušeně, zejména v NP Podyjí. Podrobný výčet zjištěných druhů je součástí přílohy 4 (Biologický průzkum a rešerše) tohoto oznámení. Fauna Fauna zkoumaného území odpovídá očekávané druhové struktuře. Počty druhů ve zkoumaných skupinách i jejich druhová skladba plně odpovídají charakteru zkoumaných biotopů, kdy plošně převládala orná půda (v r. 2015 pěstována kukuřice) a dále mozaika v mnoha případech neudržovaných xerotermních travinných biotopů s maloplošnou držbou sadů a zahrad, namnoze narušené ruderalizací. Naprosto převládají eurytopní druhy, které nemají žádné zvláštní nároky na charakter a kvalitu prostředí, druhy nestabilních a měnících se habitatů, osídlující ornou půdu a zejména její okraje, zahrady a intravilány obcí. Průzkumem bylo zjištěno celkem 53 druhů obratlovců, z toho 1 druh plaza, 46 druhů ptáků a 6 druhů savců, dále 147 druhů hmyzu, z toho 37 druhů brouků, 21 druhů denních motýlů, 21 druhů mravenců, 14 druhů rovnokřídlých, 38 druhů ploštic, 4 druhy včel, 3 druhy vos, 7 druhů kutilek, 1 druh škvora a kudlanka nábožná. Celkem 17 druhů je chráněných dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Jsou to: • • • • •

kudlanka nábožná (Mantis religiosa), §KO ještěrka obecná (Lacerta agilis), §SO krutihlav obecný (Jynx torquilla), §SO strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), §SO žluva hajní (Oriolus oriolus), §SO

FileName: SaveDate:



Strana: 23 z 43


• • • • • • • • • • • •

břehule říční (Riparia riparia), §O čmelák rolní (Bombus pascuorum), §O čmelák skalní (Bombus lapidarius), §O čmelák zemní (Bombus terrestris), §O mravenec králičí (Formica cunicularia), §O mravenec otročící (Formica fusca), §O mravenec stepní (Formica rufibarbis), §O otakárek fenyklový (Iphiclides podalirius), §O rorýs obecný (Apus apus), §O slavík obecný (Luscinia megarhynchos), §O ťuhýk obecný (Lanius collurio), §O vlaštovka obecná (Hirundo rustica), §O

Výčet je seřazen sestupně dle ochranářského statutu (§KO - kriticky ohrožený, §SO - silně ohrožený, §O - ohrožený). C.II.7.2. Územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, památné stromy Dotčené pozemky a celý areál leží mimo vymezené prvky územního systému ekologické stability (ÚSES). Jižně od trasy obchvatu je v rámci lesnatého svahu údolí Lesky vymezeno lokální biocentrum. Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného registrovaného významného krajinného prvku (VKP). Na území dotčené záměrem se vyskytují VKP, jejichž ochrana je stanovena §4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (tzv. VKP ze zákona). Jsou to les, vodní tok a jeho niva. V trase záměru, ani v jeho nejbližším okolí, nebyly vyhlášeny památné stromy. C.II.7.3. Chráněná území, lokality Natura 2000, přírodní parky Šetřením bylo zjištěno, že v dotčeném území se nenachází území se zvláštním režimem ochrany přírody a krajiny. V dotčeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území ani není dotčené území součástí žádného zvláště chráněného území. Trasa záměru je v celém svém průběhu vedena mimo lokality soustavy Natura 2000. Dotčené území neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. Záměr není v prostorovém kontaktu s chráněným územím se statutem ochrany přírodní park. Nejbližší zvláště chráněným územím je přírodní památka Načeratický kopec, vzdálená ve velkém odstupu, cca 1,3 km jižně. Nejbližší z území vymezeném jako Natura 2000 je EVL (CZ0624001) Meandry Dyje, nacházející se cca 0,5 km jižně. Ptačí oblast (CZ0621032) Podyjí je pak vzdálena ve velkém odstupu, cca 1,8 km jihovýchodně. C.II.8.

Krajina

Dotčené území leží ve východní části okraje města Znojma a tvoří jej úsek stávající silnice I/53 od Dobšické estakády, vedený v zářezu. Úsek silnice I/53 je zde lemován zahrádkářskými koloniemi včetně rozsáhlejší zahrádkářské kolonie západně, kde bude část úpravy silnice vedena v nové stopě v návaznosti na napojení na MÚK Suchohrdelská. Úsek silnice zde vytváří rozhraní mezi souvislejší zástavbou okraje města jihozápadně až západně od silnice a dosud málo urbanizovaným předpolím města severně od silnice, které tvoří rozsáhlá mozaika zahrádkářských osad, sadů a vinohrádků, doplněná zemědělsky využívanou polní enklávou a od jihu přiléhající venkovskou zástavbou místní části Dobšice. Preventivní hodnocení krajinného rázu Znojemsko (Bínová 2008) řadí dotčené území k Oblasti krajinného rázu E - urbanizovaná krajina města Znojma, vymezenou zastavěnou a navazující příměstskou krajinu města Znojma. C.II.9.

Hmotný majetek a kulturní památky

C.II.9.1. Hmotný majetek Trasa obchvatu je vedena jednak v koridoru stávající silnice II/412, jednak oblastí zahrádek. Nedotýká se tedy přímo obytných, veřejných nebo komerčních objektů. Pozemky pro umístění záměru jsou prakticky majetkoprávně vyřešeny, tj. ve vlastnictví investora záměru (Ředitelství silnic a dálnic ČR). FileName: SaveDate:



Strana: 24 z 43


C.II.9.2. Architektonické a historické památky V okolí trasy obchvatu se nenachází žádné nemovité kulturní památky, památkově chráněná území nebo národní kulturní památka. Nemovité památky jsou v dotčeném území soustředěny ve městě Znojmě resp. obci Dobšice. V území byl zjištěn výskyt drobné sakrální architektury, výklenková kaplička při ul. Suchohrdelské, mimo kontakt s trasou záměru. C.II.9.3. Archeologická naleziště Dotčené území je územím archeologického zájmu. Při zásazích do terénu nelze (vzhledem k jejich latenci) předem vyloučit narušení nebo odkrytí archeologických nálezů. C.II.10.

Dopravní a jiná infrastruktura

Záměr je součástí souboru staveb obchvatu Znojma. Je umístěn v trase stávající silnice II/412 a v jejím okolí. Schéma komunikační sítě dotčeného území je zřejmé z následujícího obrázku. Obr.: Schéma komunikační sítě dotčeného území

Stávající intenzity dopravy na komunikační síti města Znojma dle sčítání Ředitelství silnic a dálnic ČR z roku 2010 jsou zřejmé z následujícího obrázku a tabulky.

FileName: SaveDate:



Strana: 25 z 43


Obr.: Schéma komunikační sítě, čísla sčítacích profilů (sčítání ŘSD ČR, rok 2010)

Tab.: Intenzity dopravy na komunikační síti dotčeného území (sčítání ŘSD ČR, rok 2010) Silnice II/412 II/413 I/53 I/38

Profil 6-3716 6-3733 6-3731 6-3721 6-2052 6-2056 6-2050 6-5961 6-3732 6-0901 6-0891

Roční průměr denních intenzit dopravy [vozidel/24 h], rok 2010 Těžká 1586 1923 1124 1815 1414 758 512 2393 1836 2007 2585

Osobní 5884 12 113 7889 6898 8433 7274 3334 11 855 12 967 14 479 14 220

Motocykly 71 157 99 61 75 51 41 151 94 151 128

Suma 7541 14 193 9112 8774 9922 8083 3887 14 399 14 897 16 637 16 933

Údaje o intenzitách silniční dopravy na trase záměru (prognóza k roku 2040) jsou uvedeny níže v kapitole D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu (strana 35 tohoto oznámení). V území se dále vyskytují obvyklé sítě technické infrastruktury. C.II.11.

Jiné charakteristiky životního prostředí

Pro území nejsou specifikovány žádné další charakteristiky, které by mohly být záměrem dotčeny.

FileName: SaveDate:



Strana: 26 z 43


ČÁST D (ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)

D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI D.I.1.

Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví

D.I.1.1. Zdravotní vlivy a rizika Z hlediska veřejného zdraví jsou možné dopady záměru spojeny především s automobilovou dopravou. Tyto dopady jsou spojeny zejména s hlukem, znečištěním ovzduší a riziky, vázanými na automobilovou dopravou. Další potenciální faktory (odpady, odpadní vody) jsou z hlediska vlivu na obyvatelstvo nevýznamné. Jiné fyzikální vlivy (záření, vibrace) se zde neuplatní. Jako potenciální zdravotně významné vlivy jsou tedy uvažovány: • znečištění ovzduší, • hluk, • rizika. Významným faktorem přitom je, že záměr samotný automobilovou dopravu na území města nepřivádí, ale převádí ji ze stávající trasy vedené přes město (prakticky bez možnosti ochrany obyvatel před přímými vlivy dopravy) do nového koridoru, vedeného mimo centrální zástavbu (a umožňujícího odpovídající ochranu obyvatel před nepříznivými vlivy). Níže popisované dopady na veřejné zdraví a rizika pro veřejné zdraví jsou tedy vztaženy k trase záměru, přičemž souvisejícím samozřejmým efektem je zlepšení situace v centrální části města. Znečištění ovzduší Příspěvky z automobilové dopravy jak k průměrným ročním, tak i krátkodobým maximálním koncentracím referenčních škodlivin (oxid dusičitý, prach, benzen, benzo(a)pyren), uvažovaných v rozptylové studii (příloha 3 tohoto oznámení) jsou v blízkém obytném území hluboce podlimitní a ani s pozadím k limitu nedosáhnou. Nemohou tak mít žádný zdravotní význam. Totéž se týká i dalších škodlivin z automobilové dopravy (oxid siřičitý), které jsou emitovány v množství nižším (v poměru k hygienickému limitu) než výše uvedené referenční škodliviny, a jsou rozptylovány paralelně s referenčními škodlivinami. Jejich vliv bude také zdravotně zcela bezvýznamný. Hluk Hlukové hladiny z provozu záměru jsou dle hlukové studie (příloha 2 tohoto oznámení) omezeny na zdravotně přijatelné podlimitní hodnoty. Rizika Dopady na zdraví obyvatelstva v oblasti rizik lze předpokládat jednak v oblasti dopravních úrazů, jednak v oblasti úniku škodlivin. Tato rizika jsou obecně spojena se silniční dopravou a jsou všeobecně akceptována už za stávajícího stavu, kdy je tranzitní doprava vedena centrální zástavbou města. Záměr předpokládá výstavbu obchvatu a převedení dopravy do nového a bezpečnějšího koridoru. Celkově lze proto očekávat oproti současnému stavu další snížení dopravních rizik.

FileName: SaveDate:



Strana: 27 z 43


D.I.1.2. Sociální a ekonomické důsledky Významné sociální resp. ekonomické důsledky nevznikají. D.I.1.3. Počet dotčených obyvatel Záměr se přeslimitními resp. negativními zdravotně významnými vlivy nebude dotýkat žádných obyvatel. Bude naopak snížena zátěž obyvatel při stávajícím průtahu městem. D.I.1.4. Vlivy v průběhu výstavby V průběhu výstavby mohou být na omezenou dobu obtěžováni rušivými vlivy obyvatelé kontaktního území trasy obchvatu. Tento vliv je vzhledem k umístění staveniště mimo bezprostřední kontakt s obytnou zástavbu většinou dobře eliminovatelný a nebude proto významný. D.I.2.

Vlivy na ovzduší a klima

D.I.2.1. Vlivy na kvalitu ovzduší Hodnocený záměr předpokládá vytvoření nového zdroje znečišťování ovzduší - obchvatu. Na stávající silniční síti se očekává v některých profilech změna intenzit dopravy. Pro vyhodnocení imisních dopadů navrhovaného záměru je v rámci tohoto oznámení zpracován výpočet záměrem vyvolané imisní zátěže. Výpočet je proveden dle metodiky SYMOS a vyhodnocuje imisní zátěž škodlivin NO2, PM 10 a PM 2,5, benzenu a benzo(a)pyrenu v okolí záměru. V následujícím textu je provedeno shrnutí výsledků, podrobnější údaje a grafické znázornění výsledků viz rozptylová studie (příloha 3 tohoto oznámení). Oxid dusičitý (NO2) Nejvyšší očekávané koncentrace NO2 (příspěvek záměru) jsou shrnuty v následující tabulce. Tab.: Příspěvek koncentrace NO2 Koncentrace průměrná roční maximální hodinová

Imisní limit [μg/m3] 40 200

Příspěvek záměru [μg/m3] 0,31 11,7

Maximální hodinový imisní příspěvek škodliviny NO2 je vypočten na úrovni do 11,7 μg/m3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je stanoven na 200 μg/m3 s přípustnou četností překročení 18 hodin v roce. Příspěvky z dopravy na dotčených komunikacích k průměrným ročním koncentracím škodliviny byly vypočteny na úrovni do 0,31 μg/m3, tj. 0,8 % imisního limitu 40 μg/m3. Při zohlednění stávajícího imisního pozadí (viz kapitola C.II.2. Ovzduší a klima, strana 19 tohoto oznámení) lze očekávat, že imisní limity NO2 budou po realizaci záměru dodrženy. Tuhé látky (PM10, PM2,5) Nejvyšší očekávané koncentrace PM 10, PM 2,5 (příspěvek záměru) jsou shrnuty v následující tabulce. Tab.: Příspěvek koncentrace PM10, PM2,5 Koncentrace průměrná roční PM 10 nejvyšší denní PM10 průměrná roční PM 2,5

Imisní limit [μg/m3] 40 50 25

Příspěvek záměru [μg/m3] 1,7 36,9 0,54

Nejvyšší vypočtené denní koncentrace PM 10 jsou na úrovni do 36,9 μg/m3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 50 μg/m3 s maximální četností překročeni 35 dnů. Vypočtené příspěvky k průměrným ročním koncentracím škodliviny PM10 jsou na úrovni do 1,7 μg/m3 (4 % platného imisního limitu 40 μg/m3). Příspěvek k průměrným ročním koncentracím PM 2,5 je vypočten na úrovni do 0,54 μg/m3, tedy na hodnotě 2 % imisního limitu 25 μg/m3. FileName: SaveDate:



Strana: 28 z 43


Při zohlednění stávajícího imisního pozadí (viz kapitola C.II.2. Ovzduší a klima, strana 19 tohoto oznámení) lze očekávat, že imisní limity PM 10, PM 2,5 budou po realizaci záměru dodrženy. Benzen (C6H6) Nejvyšší očekávané koncentrace benzenu (příspěvek záměru) jsou shrnuty v následující tabulce. Tab.: Příspěvek koncentrace C6H6 Koncentrace průměrná roční

Imisní limit [μg/m3] 5

Příspěvek záměru [μg/m3] 0,032

Příspěvek k průměrným ročním koncentracím škodliviny benzen vlivem vyvolané dopravy na dotčených komunikacích je vypočten na úrovni 0,032 μg/m3, tedy na úrovni 0,6 % imisního limitu 5 μg/m3. Při zohlednění stávajícího imisního pozadí (viz kapitola C.II.2. Ovzduší a klima, strana 19 tohoto oznámení) lze očekávat, že imisní limit průměrné roční koncentrace benzenu bude po realizaci záměru dodržen. Benzo(a)pyren (BaP) Nejvyšší očekávané koncentrace benzo(a)pyrenu (příspěvek záměru) jsou shrnuty v následující tabulce. Tab.: Příspěvek koncentrace BaP Koncentrace průměrná roční

Imisní limit [ng/m3] 1

Příspěvek záměru [ng/m3] 0,089

Příspěvek k průměrným ročním koncentracím škodliviny BaP vlivem vyvolané dopravy z provozu dopravy na dotčených komunikacích je vypočten na úrovni 0,089 ng/m3,tedy na úrovni do 9 % imisního limitu 1 ng/m3. Při zohlednění stávajícího imisního pozadí (viz kapitola C.II.2. Ovzduší a klima, strana 19 tohoto oznámení) lze očekávat, že imisní limit průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu bude po realizaci záměru dodržen. D.I.2.2. Vlivy na klima Vlivy na klima jsou vyloučeny. D.I.2.3. Vlivy v průběhu výstavby Vlivy stavební dopravy a stavební technologie na kvalitu ovzduší budou nízké, dočasné a celkově málo významné. Významnější se jeví možnost vzniku emise prachu, jednak v důsledku stavebních (zemních) prací, jednak v důsledku vynášení materiálu ze staveniště a jeho následné víření. Zkušenost ukazuje, že tyto vlivy jsou v některých nepříznivých klimatických obdobích problémem všech staveb a posuzovaný případ pravděpodobně nebude výjimkou. Jde ovšem o vliv spíše obtěžující než ohrožující. V rámci výstavby budou využita opatření pro omezení a minimalizaci těchto emisí, staveniště se přitom nachází většinově v relativně osamocené poloze stávající silnice, bez úzkého styku s obytnou zástavbou, což je v tomto případě výhodou. D.I.3.

Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky

D.I.3.1. Vlivy hluku Pro vyhodnocení vlivů hluku je vypracována akustická (hluková) studie, která je v úplnosti přiložena v příloze 2 tohoto oznámení. V podrobnostech na tuto studii odkazujeme. Součástí studie je jednak výpočet očekávaných hladin hluku z provozu záměru bez dodatečných protihlukových opatření (protihlukových stěn), jednak návrh odpovídajících protihlukových opatření. Z výsledků vyplývá, že hladiny akustického tlaku se v nejbližším resp. nejvíce dotčeném chráněném venkovním prostoru nebo chráněném venkovním prostoru staveb (analyzováno je několik desítek bodů v okolí záměru) se pohybují pod základním limitem LAeq,T = 60/50 dB (den/noc) dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

FileName: SaveDate:



Strana: 29 z 43


Hluková problematika je tedy spolehlivě řešitelná v rámci platných limitů. Je nutno dodat, že rozsah protihlukových opatření (protihlukových stěn) je v případě záměru významný. Samozřejmým efektem záměru, ve spolupůsobícím účinku s ostatními stavbami obchvatu, je potom zlepšení dopravně-hlukové situace v centrální části města, v současné době dotčené průtahem silnice I/38. D.I.3.2. Další fyzikální a biologické vlivy Potenciální vibrace v důsledku provozu vozidel jsou utlumeny v podloží na zanedbatelné hodnoty již v bezprostředním okolí jejich vzniku. Jejich negativní vliv na životní prostředí, stavby resp. obyvatelstvo je proto vyloučen. Vlivy záření nebo dalších faktorů jsou vyloučeny. D.I.3.3. Vlivy v průběhu výstavby Hluk v období výstavby je v daném území (mimo úzký kontakt s chráněnými prostory) spolehlivě řešitelný, stavební práce v blízkosti obcí nebudou prováděny v nočním období (22:00-6:00 hodin) ani v časném ranním a pozdním večerním období (6:00-7:00, 21:0022:00 hodin). Případné vibrace, způsobené stavebními mechanismy (zejména bouracími kladivy a vibračními válci) ovlivní pouze bezprostřední okolí prováděných prací (do vzdálenosti nejvýše několika metrů), bez vlivu na stavby resp. obyvatelstvo. V průběhu výstavby nebudou prováděny trhací práce za použití výbušnin. D.I.4.

Vlivy na povrchovou a podzemní vodu

D.I.4.1. Vlivy na povrchovou vodu Vlivy na odvodnění území, ovlivnění hydrologických charakteristik Záměr předpokládá výstavbu cca 300 m komunikace na nezpevněných plochách. Dojde tedy k nárůstu nově zastavěných ploch (vedení trasy obchvatu v nové stopě, úprava obslužných komunikací), a to cca o 0,6 ha. Aktuálně dochází na těchto plochách k přirozenému vsaku srážkových vod, případně odparu nebo využití vegetací. Po realizaci silnice budou srážkové vody z komunikace odvedeny silničními příkopy do recipientu, případně řízeně vsakovány. Dle orientačních hydrotechnických výpočtů bude po realizaci stavby objem vod, odvedených z komunikace v průměrném klimatickém roce, celkově činit cca 9 400 m3, což představuje nárůst cca 30% oproti stávajícímu stavu. Změnu odvodnění území lze, s ohledem na celkově nízký objem odtoku, považovat za málo významný dopad. Stavbou nebudou vyvolány přeložky žádných vodních toků ani nebudou prováděny jiné významné zásahy do útvarů povrchových vod. V důsledku realizace záměru nedojde ke změně v rozsahu hydrologických povodí nebo k převodu vody mezi povodími. Vlivy na kvalitu povrchových vod Výstavbou a provozem záměru nebudou produkovány žádné splaškové nebo technologické odpadní vody. Běžná kvalita vod z povrchu komunikace odpovídá kvalitě srážkových vod, v zanedbatelné míře (ředění, přirozená degradace) může dojít k navýšení obsahu ropných látek v důsledku splachů případných úkapů z povrchu komunikace. V zimním období bývá příčinou změny kvality vod z komunikací chemická údržba silnic (navýšení koncentrací Cl-). Tato skutečnost je nicméně průvodním jevem provozu každé silnice a je řešena hospodárným využitím a kvalitou posypového materiálu. Vliv záměru na kvalitu povrchových vod lze označit za běžný, s ohledem na charakter záměru a jeho umístění není řazen mezi limitující faktory. D.I.4.2. Vlivy na podzemní vodu Vlivy na hydrogeologické poměry, změny hydrogeologických charakteristik K ovlivnění hydrogeologických poměrů a/nebo hydrogeologických charakteristik horninového prostředí bezprostředně dotčeného záměrem může docházet v souvislosti se zásahem do podložních hornin, které v dané oblasti mají funkci kolektoru podzemní vody, případně v místech zářezů, u nichž nelze vyloučit drenážní účinek s následným snížením hladiny podzemní vody v okolí komunikace a/nebo urychleným odtokem podzemních vod, případně lokální změnou směru proudění podzemní vody. FileName: SaveDate:



Strana: 30 z 43


Žádný z uvažovaných scénářů není reálný, trasa komunikace je vedena víceméně ve stávající niveletě. Hladina podzemní vody nebude výstavbou zasažena. Změna charakteru odvodu srážkových vod silničními příkopy je s ohledem na objem výstavby zanedbatelná. Záměr nepředpokládá narušení hydrogeologických poměrů čerpáním podzemní vody, hydrogeologické charakteristiky nebudou záměrem ovlivněny. Vlivy na kvalitu podzemní vody Ovlivnění kvality podzemních vod odváděním srážkové vody z povrchu silnice není pravděpodobné. Srážková voda z komunikace bude vypouštěna do recipientu, spíše však řízeně zasakována. Možná změna kvality podzemní vody v důsledku provádění zimní údržby není předpokládána. Vlivy na vodní zdroje Trasa obchvatu je vedena mimo ochranná pásma zdrojů vod, určených pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. D.I.4.3. Vlivy v průběhu výstavby Vliv na charakter odvodnění oblasti v průběhu výstavby je možno považovat za zanedbatelný. Množství (kvantita) srážkových vod (změna charakteru odvodnění) bude s postupem výstavby narůstat, až dosáhne objemů obdobných jako ve fázi provozu. Na rozdíl od období provozu však nepředpokládáme její znečištění (zejména solemi při zimní údržbě). Riziko kvalitativního ovlivnění se nevymyká běžným rizikům při jakékoliv výstavbě. Pro fázi přípravy stavby bude vypracován havarijní plán, který předepsanými a zavedenými postupy minimalizuje vznik, popř. dosah možných drobných havárií a stanoví následná opatření. D.I.5.

Vlivy na půdu

D.I.5.1. Vlivy na půdu Zábor půdy Obecně jsou vlivy na půdu dány záborem plochy půd řazené do zemědělského půdního fondu (ZPF), dále pozemkům určeným k plnění funkcí lesa (PUPFL) nebo celkově ovlivněním její kvality. Vlastní záměr bude zčásti realizován na pozemcích ZPF řazených k půdám II. třídy ochrany. Celkově činí zábor ZPF cca 2 ha, což představuje cca 95 % z celkového trvalého záboru. Dočasný zábor zemědělské půdy v období výstavby není doposud stanoven, obecně se předpokládá nárok v rozsahu cca 0,1 ha. Přednostně budou využity ostatní funkční plochy, zemědělská půda bude pro dočasný zábor využívána pouze v nezbytně nutné míře. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) jsou záměrem dotčeny pouze okrajově, do cca 1 % z celkového záboru. Předpokládá se materiálově vyrovnaná bilance zemních prací. Před výstavbou bude provedeno trvalé vynětí pozemků ze ZPF. Skrytý půdní profil na zemědělských půdách v mocnosti cca 20 až 30 cm (průměrně uvažováno 20 cm) bude použit pro ozelenění svahů resp. dle požadavků orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Z hlediska záboru půdy je vliv (s ohledem na zábor zemědělské půdy) klasifikován jako podmínečně negativní. Stabilita a eroze půdy Navržená komunikace prochází územím, které má rovinný charakter. Zajištění stability tělesa komunikace bude řešeno použitím vhodného materiálu a ověřením stability výpočtem. Projevy vodní eroze na svazích tělesa a na deponiích zemin budou omezeny využitím propustných zemin, úpravou sklonu svahů a vegetačními úpravami. V území nehrozí výrazné eroze půdy. V průběhu výstavby a provozu nepředpokládáme ohrožení její stability. Znečištění půdy Půda o blízkém okolí komunikace bude zatěžována látkami, které jsou produktem spalování pohonných hmot a látkami používanými k chemickému posypu. Tyto látky se kumulují ve svrchním půdním horizontu a jejich obsah se vzdáleností od komunikace rychle FileName: SaveDate:



Strana: 31 z 43


klesá (řádově v jednotkách metrů). Jedná se však o obecný vliv všech silničních komunikací na okolní půdu a nejsou tedy jen specifikem posuzovaného záměru. V důsledku jeho výstavby a provozu tedy nevzniká žádný dodatečný negativní vliv. Možný nepříznivý dopad používání rozmrazovacích prostředků na půdy je možné omezit snížením používaného množství solí (správná volba doby a intervalů použití) a způsobem aplikace (zvlhčená sůl). D.I.5.2. Vlivy v průběhu výstavby Pro výstavbu (pohyb techniky, vlastní stavební práce) budou využity plochy trvalého záboru, pro zařízení staveniště budou přednostně využity ostatní funkční plochy, zemědělská půda bude pro dočasný zábor využívána pouze v nezbytně nutné míře. Ve stadiu výstavby dále vzniká potenciální možnost znečištění půd, které může být způsobeno jednak přemístěním kontaminovaných zemin (pokud budou transportovány zeminy z jiných lokalit) resp. únikem rizikových látek z používaných mechanismů. Znečištění půdy přemístěním kontaminovaných zemin je možno zamezit provedením laboratorních rozborů před jejich použitím. Při běžném využívání stavebních strojů, které jsou v dobrém technickém stavu, nedochází k závažnému vnosu cizorodých látek do půd. V případě havárie s následným únikem rizikových látek do půd bude provedeno odtěžení kontaminovaných zemin, jejich dekontaminace nebo uložení na skládku, kde je ukládání takto znečištěných zemin povoleno. Závažnější riziko kontaminace zemin v průběhu výstavby proto nevzniká. D.I.6.

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

D.I.6.1. Vlivy na horninové prostředí Záměr neprochází žádnou geologicky významnou oblastí. Stavba předpokládá terénní úpravy v lokálním rozsahu, terénní úpravy budou zahrnovat zejména hloubení resp. rozšíření zářezů a budování náspů, nebudou hloubeny podzemní prostory. Místně tak dojde k zásahu do přirozeného vrstevního sledu bez významných pozitivních nebo negativních dopadů. Vliv na horninové prostředí není řazen mezi limitující faktory. D.I.6.2. Vlivy na surovinové a jiné přírodní zdroje, ostatní vlivy Přírodní zdroje ani zdroje nerostných surovin nebudou záměrem dotčeny. Nebudou poškozeny evidované geologické ani paleontologické památky. Vzhledem k charakteru stavby není nutné uvažovat s její ochranou proti pronikání radonu z podloží. D.I.6.3. Vlivy v průběhu výstavby Veškeré výše popsané vlivy na horninové prostředí budou postupovat s průběhem výstavby od stávajícího stavu až po cílový stav. Významné ovlivnění horninového prostředí není v průběhu výstavby očekáváno. D.I.7.

Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

D.I.7.1. Vlivy na flóru a faunu Vlivy na flóru Zkoumané biotopy v dotčeném území nepředstavují přírodní, přírodě blízké či ochranářsky významné biotopy zachované ve své reprezentativní kvalitě. Z velké většiny se jedná o antropogenně významněji ovlivněné či podmíněné biotopy typu X, přičemž ani porosty na více výslunných a výsušných stanovištích s nízkou pokryvností, které zčásti odolávají sukcesním změnám, nejsou jako přírodě blízké biotopy zachovány ve své reprezentativní podobě. Území nepatří k významným botanickým lokalitám. V rámci terénního průzkumu bylo zjištěno 186 taxonů cévnatých rostlin. Žádný ze zjištěných druhů rostlin nepatří mezi zvláště chráněné, jejichž legislativní ochrana je upravena vyhláškou č. 395/1992 Sb., v platném znění. V území se vyskytuje pouze jeden zástupce vzácnějších druhů vyžadující pozornost (C4) dle Červeného seznamu, a to hadí mord šedý (Scorzonera cana).

FileName: SaveDate:



Strana: 32 z 43


S přihlédnutím k charakteru území a typu vyskytujících se společenstev není výskyt zvláště chráněných druhů rostlin, které by byly přímo vázané na prostor výstavby a jeho okolí, ani předpokládán. Zásah do území je možno z hlediska charakteru, kvality dotčených biotopů a druhového spektra, kde zcela převažují vegetační formace antropogenního charakteru s výrazným vnosem neofytů a ruderálních zástupců, hodnotit jako málo významný a záměr jako akceptovatelný. Vlivy na faunu Realizace obchvatu představuje trvalý zábor a v rámci jeho plochy bude odstraněna, resp. vykácena veškerá vegetace a provedeny terénní úpravy spojené se zemními pracemi. Počty zkoumaných druhů a jejich druhová skladba plně odpovídají charakteru zkoumaných biotopů, kdy plošně převládá orná půda (v roce 2015 pěstována kukuřice) a dále mozaika neudržovaných xerotermních travinných biotopů s maloplošnou držbou sadů a zahrad, narušené ruderalizací. Naprosto převládají eurytopní druhy, které nemají žádné zvláštní nároky na charakter a kvalitu prostředí, druhy nestabilních a měnících se habitatů, osídlující ornou půdu a zejména její okraje, zahrady a intravilány obcí. Na lokalitě byl prokázán výskyt 8 zvláště chráněných druhů bezobratlých a 9 zvláště chráněných druhů obratlovců, jejichž ochrana je stanovena zákonem č. 114/1992 Sb., v platném znění. Zkoumané území leží na kraji panonské oblasti (severopanonské podprovincie), obohacují tedy zdejší entomofaunu některé xerotermofilní druhy s jádrem rozšíření v jižní Evropě, např. mravenci Messor cf. structor a Solenopsis fugax nebo kudlanka nábožná (Mantis religiosa), která je nejvýznamnějším ze zvláště chráněných druhů, neboť je řazena do kategorie kriticky ohrožený druh. Kudlanka nábožná se jako druh v poslední dekádě významně šíří a jeho postavení z hlediska ohrožení jejich populací se významně liší od situace při vyhlašování seznamu zvláště chráněných druhů živočichů v roce 1992 (aktuálně jsou kudlanky nacházeny například v Boskovické brázdě, či dokonce v Polabí). V případě části zjištěných zvláště chráněné druhy obratlovců, a to břehule říční (Riparia riparia), rorýsa obecného (Apus apus) a vlaštovky obecné (Hirundo rustica), nebyla zjištěna žádná přímá vazba na lokalitu. Krutihlav obecný (Jynx torquilla), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a žluva hajní (Oriolus oriolus) jsou druhy vázané v tomto území na lesostepní biotopy. Z hlediska zásahu do jejich přirozeného vývoje je vhodné kácení vegetace a zahájení zemních prací směřovat do mimohnízdního období (IX. - III.), kdy jsou navíc tyto druhy na zimovištích. Vzhledem k obecné ochraně ptáků má však směřování zahájení realizace plánovaného zásahu do mimohnízdního období ptactva obecnou platnost. Výskyt dalších dvou druhů, ještěrky obecné (Lacerta agilis) a strakapouda jižního (Dendrocopos syriacus) na lokalitě je celoroční, je tedy předpokládán požadavek orgánu ochrany přírody na udělení výjimek k zásahu do biotopů těchto zvláště chráněných druhů. Podmínkou je zahájení realizace v mimohnízdním období (strakapoud jižní), resp. zahájení skrývek v září u ještěrky, kdy jsou odrostlá mláďata, ale jedinci ještě nezimují. U ještěrky obecné (Lacerta agilis) jde o dožívající fragmenty populace z doby před ukončením údržby zahrádek, které sukcesně zarůstají a tak biotopově tomuto druhu nevyhovují a lokalita pro tento druh není za stávajícího stavu perspektivní. Obdobně je tomu na plochách orné půdy. Z tohoto důvodu je možné paradoxně předpokládat, že v kontextu lokality masivní zásah liniovou dopravní stavbou do krajiny a její následná údržba (kosení), mohou mít pro místní populaci ještěrky obecné pozitivní efekt. Vhodné by následně bylo lokalitu doplnit o estetické, ale zároveň biologicky aktivní prvky, jako jsou např. nasucho skládané kamenné zídky z nepravidelného lomového kamene, které slouží drobným obratlovcům jako zimoviště. Ze zoologického pohledu je záměr akceptovatelný a je možné jej doporučit k realizaci. D.I.7.2. Vliv na územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, památné stromy Záměrem nebudou ovlivněny prvky územního systému ekologické stability. Významné krajinné prvky registrované, nebudou, vzhledem ke své absenci v území, záměrem dotčeny. Platí to rovněž pro památné stromy. Významných krajinných prvků ze zákona se záměr dotýká okrajově. Tok Dobšického potoka je v místě kontaktu se stavbou zatrubněn. Vliv na lesní porost navazující na zahrádkářskou kolonii je hodnocen jako mírně negativní, a to spíše z pohledu estetického než funkčního. Vliv na územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky a památné stromy je souborně hodnocen jako akceptovatelný. D.I.7.3. Vliv na zvláště chráněná území, lokality Natura 2000, přírodní parky Zvláště chráněná území nebudou realizací záměru dotčena. Vliv na přírodní parky je vyloučen. Významně negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000 byl Krajským úřadem Jihomoravského kraje vyloučen (viz příloha 5.2 tohoto oznámení). FileName: SaveDate:



Strana: 33 z 43


D.I.7.4. Vlivy v průběhu výstavby Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy se dominantně projeví během kácení porostů a zemních pracích (především při provádění skrývek povrchových vrstev půdy). Je zřejmé, že různé rostlinné i živočišné druhy mohou být posuzovaným záměrem ovlivněny v různé míře. U rostlin, keřových porostů a dřevin vyskytujících se v místě trvalého a dočasného záboru lze předpokládat fyzickou likvidaci jednotlivých jedinců. Nejedná se však o zásah, který by mohl mít významný vliv na stabilitu a prosperitu populací těchto druhů. Z pohledu faunistického jsou dominantní ovlivněnou skupinou běžně se vyskytující velmi početné drobné druhy (brouci, bezobratlí, atp.), u nichž je (vzhledem k jejich populační dynamice) pravděpodobné, že na vhodných okolních stanovištích mohou být jejich početní ztráty nahrazeny. U některých pohyblivějších živočichů je možno předpokládat ztrátu biotopu, s jeho možnou náhradou v okolních lokalitách (ptáci, hmyz apod.). Pro populace všech dotčených druhů a celých společenstev živočichů je možné předpokládat po skončení výstavby poměrně jejich rychlou populační obnovu, tedy opětovné osídlení nově vzniklých mikrobiotopů jedinci příslušných druhů z mnoha podobných refugií v blízkém (i relativně vzdáleném) okolí. Minimalizace vlivů je do značné míry závislá na vhodném načasování jednotlivých zásahů. Další faktory jako hluk a znečištění ovzduší nebudou dosahovat hodnot, jež by mohly vést k poškození rostlin a živočichů v okolí stavby. D.I.8.

Vlivy na krajinu

D.I.8.1. Vlivy na krajinu Záměr je z větší části navržen ve stávající stopě silnice vedené v zářezu, vč. řešení přístupu k přilehlým zahradám a sadům. V tomto ohledu se bude celkové řešení velmi podobat současnému stavu (včetně obdobných souběžných přístupových cest podél zahrádkářských osad). Zde dojde v rámci úpravy komunikace k mírnému rozšíření zářezu silnice a okrajovému záboru úzkého pruhu zahrádek v rámci nově vybudovaných přístupových cest. Pouze v západní části dojde k záboru okraje pole a zahrádek v rámci jižní části zahrádkářské kolonie, kudy povede kratší část úseku silnice v nové stopě, v návaznosti na napojení k proponované MÚK Suchohrdelská. Stávající charakter dotčeného území se tedy s ohledem na řešení úpravy silnice významněji nezmění. Krajinný ráz blízkého, ani širšího území nebude výrazněji ovlivněn. Typické přírodní a kulturní dominanty širšího území nebudou záměrem pohledově dotčeny. D.I.8.2. Vlivy v průběhu výstavby Nejvýraznější vizuální vlivy lze očekávat v období zemních prací, kdy budou odstraněny dřevinné porosty v trase trvalého záboru a prováděny terénní práce (výkopy), na něž jsou vázány dočasné deponie zemin. Jedná se však o vliv akceptovatelný, navíc časově omezený. D.I.9.

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

D.I.9.1. Vlivy na hmotný majetek Trasa není ve střetu s obytnými, veřejnými nebo komerčními budovami. Problematika majetkoprávního vypořádání s majiteli dotčených pozemků je řešena mimo proces posouzení vlivů na životní prostředí (i zde však záměr vstupuje do území s prakticky dořešenými majetkoprávními vztahy). D.I.9.2. Vlivy na architektonické a historické památky Nemovité architektonické či historické památky nebudou záměrem ovlivněny, v trase záměru se žádné evidované architektonické nebo historické památky nenacházejí. Stejně tak nebudou dotčeny žádné drobné sakrální stavby (křížky, kaple apod.).

FileName: SaveDate:



Strana: 34 z 43


D.I.9.3. Vlivy na archeologické památky Možnost archeologického nálezu v průběhu zemních prací při výstavbě záměru není jednoznačně vyloučena. Stavebník je povinen předem oznámit záměr provádění výkopových prací oprávněnému pracovišti (Archeologickému ústavu Akademie věd) a v případě archeologického nálezu postupovat podle §176 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. V případě, kdy budou skrývkou, výkopem nebo jiným zásahem do terénu, narušeny archeologické struktury, bude nutno, ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, zajistit záchranný archeologický výzkum. D.I.9.4. Vlivy v průběhu výstavby Vlivy související s rizikem zasažení archeologických památek se týkají zejména období provádění stavebních prací. D.I.10.

Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu

D.I.10.1. Vlivy na dopravní infrastrukturu Záměr je stavbou dopravní, jejím účelem je optimální plnění dopravních funkcí včetně požadavků na bezpečnost dopravy. Tato podmínka je splněna návrhem technického řešení komunikace ve smyslu platných projekčních požadavků a norem. Hlavní dopravní efekt záměru se projeví v oblasti dopravního zatížení komunikací. Záměr vytvoří alternativní trasu pro realizaci existujících dopravních vztahů. Po realizaci tak převezme část dopravních vztahů a tím změní dopravní zátěž stávajících silnic. Tento efekt se projeví zejména v centrální části města (v současné době zatížené průtahem silnice I/38), a to snížením intenzit dopravy. Prognózovaná intenzita dopravy v profilu záměru činí k časovému horizontu roku 2035 celkem 18 500 vozidel za 24 hodin, z toho 2900 nákladních. Intenzity dopravy na komunikační síti jsou zřejmé z následujícího obrázku. Obr.: Prognózované intenzity dopravy na komunikační síti po realizaci souboru staveb obchvatu, rok 2035

FileName: SaveDate:



Strana: 35 z 43


D.I.10.2. Vlivy na jinou infrastrukturu Jiné vlivy na infrastrukturu nejsou očekávány. Sítě dotčené záměrem, budou uvedeny do původního stavu (resp. stavu vyžadovaného jejich správci), nedochází tedy ani k rozvoji, ani k omezení technické infrastruktury území. D.I.10.3. Vlivy v průběhu výstavby Záměr bude budován převážně v prostoru stávající silnice. Lze proto očekávat nárok na uzavírku dotčeného úseku silnice II/412 a z ní vyplývající objízdné trasy. D.I.11.

Jiné ekologické vlivy

Nejsou očekávány žádné další významné vlivy, výše nepopsané.

D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI Rozsah přímých vlivů je omezen na kontaktní území podél trasy záměru, nedochází k zasažení širšího území negativními vlivy.

D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Nepříznivé vlivy přesahující státní hranice jsou vyloučeny.

D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ A SNÍŽENÍ NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ A POPIS KOMPENZACI, POKUD JE TO VZHLEDEM K ZÁMĚRU MOŽNÉ Základní projektová opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů spočívají v oblasti minimalizace prostorových nároků silnice a dodržení zákonných předpisů a norem v oblasti projekčního návrhu i v oblasti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Součástí technického a provozního řešení záměru je soubor opatření, který bude v následných stupních projektové přípravy dále podrobněji rozpracován do projektové a prováděcí dokumentace záměru. Tato opatření zohledňují výsledky skutečností, zjištěných v rámci přípravných prací a průzkumů. Týkají se tak konkrétní posuzované stavby a konkrétního stavu životního prostředí v dotčeném území v jeho citlivých složkách. Základní přehled těchto opatření je následující: • V rámci další přípravy záměru budou upřesněny a optimalizovány parametry protihlukových opatření. • Při provádění stavby budou přijata opatření pro omezení emisí prachu. • Kácení dřevin a odstranění dřevinného a bylinného krytu bude provedeno mimo vegetační období, tedy od listopadu do začátku března. • Při provádění terénních prací bude postupováno tak, aby byl minimalizován rozsah deponií zemin v území a veškeré výkopové práce a následné vegetační úpravy byly provedeny ve vhodném termínu a co nejrychleji. Tím bude omezen další rozvoj a šíření nežádoucí ruderální vegetace a synantropních druhů v území.

FileName: SaveDate:



Strana: 36 z 43


• V rámci vegetačních úprav budou využity domácí autochtonní druhy, vhodné pro tuto teplejší oblast. Vhodné jsou např. javor babyka (Acer campestre), svída krvavá (Cornus sanguinea), svída dřín (Cornus mas), ptačí zob (Ligustrum vulgare), hlohy (Crataegus), dub pýřitý (Quercus pubescens) aj. V rámci travnatých ploch bude užita druhová skladba travní směsi snášející sucho. V rušené zahrádkové kolonii budou zachovány z hlediska ochrany entomofauny v maximální možné míře vzrostlé ovocné stromy, a to především ty, které jsou již v terminální fázi. • S příslušným orgánem ochrany přírody bude projednán rozsah výjimek k zásahu do biotopů zvláště chráněných druhů živočichů. • Při provádění stavby bude ustaven biologický dozor, prováděný odborně způsobilou osobou.

D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ V průběhu zpracování tohoto oznámení se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly jednoznačnou specifikaci možných vlivů záměru na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví. Podklady pro zpracování oznámení obsahují všechny nezbytné informace o záměru, v rámci jeho zpracování byly provedeny všechny nezbytné průzkumy, potřebné pro zjištění stavu území a následnou specifikaci vlivů. Projektové řešení záměru, které je podkladem pro zpracování oznámení, je zpracováno na úrovni technické studie. V dalších fázích projektové přípravy bude řešení zpracováno na vyšší úrovni technického detailu, jehož součástí bude i konkretizace navržených opatření pro vyloučení nebo minimalizaci negativních vlivů, vyplývající z požadavků ochrany životního prostředí.

FileName: SaveDate:



Strana: 37 z 43


ČÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) Záměr není řešen ve více variantách trasy a/nebo technického řešení.

FileName: SaveDate:



Strana: 38 z 43


ČÁST F (DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE)

F.I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE Situační řešení záměru je dokladováno v přílohové části tohoto oznámení. Tamtéž jsou doloženy i další nezbytné doklady.

F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE Nejsou uvedeny.

FileName: SaveDate:



Strana: 39 z 43


ČÁST G (VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) Shrnutí netechnického charakteru obsahuje ve stručné a srozumitelné formě údaje o záměru a dále závěry jednotlivých dílčích okruhů hodnocení možných vlivů záměru na životní prostředí. Zájemcům o podrobnější údaje proto doporučujeme prostudování příslušných kapitol oznámení. Základní údaje o záměru V prostoru východně od města Znojma, na území obce Dobšice a města Znojma, je připravována výstavba IV. stavby obchvatu města Znojma, tj. přeložky silnice I/38. Tato stavba je dílčí součástí souboru staveb obchvatu Znojma. Záměr je připravován jako silnice I. třídy, se dvěma jízdními pruhy (doplněnými připojovacími a odbočovacími pruhy), v celkové délce cca 1,35 km. Cílem tohoto záměru (stejně jako celého obchvatu města, jehož je záměr dílčí součástí) je zajištění kapacity, bezpečnosti a přiměřeného komfortu dopravní funkce silnice I/38 s důrazem na omezení negativních vlivů silničního provozu na okolí. Silnice I/38 (ve spojení se silnicí I/53) tvoří významné dopravní propojení celorepublikového významu, a to včetně přímého propojení do Rakouska. Cílem tedy je odvést tranzitní dopravu do segregované trasy mimo centrální část města Znojma a dalších obcí a zajistit tak snížení zátěže obyvatelstva a veřejného prostoru negativními vlivy a riziky, které jsou se silniční dopravou spojeny. Umístění záměru je zřejmé z následujícího obrázku: Obr.: Schéma umístění záměru

Záměr bezprostředně navazuje na ostatní stavby obchvatu města Znojma. Přehledné schéma umístění jednotlivých staveb obchvatu je zřejmé z následujícího obrázku (vlastní záměr je zde označen jako "meziúsek obchvatu I a III").

FileName: SaveDate:



Strana: 40 z 43


Obr.: Přehledné schéma souboru staveb obchvatu Znojma

FileName: SaveDate:



Strana: 41 z 43


Posuzování vlivů jednotlivých staveb obchvatu Znojma na životní prostředí probíhá samostatně, přičemž je vždy zohledněn kontext záměru jako celku a jsou vždy zohledněny spolupůsobící (kumulativní) vlivy jednotlivých staveb. Údaje o možných vlivech záměru na životní prostředí Trasa obchvatu je vedena jednak v koridoru stávající silnice II/412, jednak oblastí zahrádek. V okolí se nachází několik desítek obytných objektů v přilehlých ulicích resp. rozptýlené zástavbě zahrádkové oblasti. Záměr bezpečně splňuje požadované limity kvality ovzduší. Ve všech ukazatelích (oxid dusičitý, prach, benzen a benzo(a)pyren) jsou příspěvky záměru velmi nízké a ani při zohlednění stávající kvality ovzduší nedojde k překročení požadovaných imisních limitů. Hlukové vlivy jsou spolehlivě řešitelné, pro tento účel bude záměr vybaven příslušnými opatřeními, tj. protihlukovými stěnami. Trasa záměru nezasahuje z hlediska ochrany přírody žádné zvláště chráněné území ani žádné území Natura 2000 (evropsky významné lokality a/nebo ptačí oblasti). Prochází převážně trasou stávající silnice, střety s ochranou přírody a krajiny jsou tak omezeny na průchod trasy přes zahrádkářskou oblast, která ovšem představuje nepůvodní biotop, ovlivněný lidskou činností. Vlivy jak z botanického tak zoologického hlediska jsou proto málo významné a akceptovatelné. Vizuální působení stavby a celkové vlivy na krajinu jsou hodnoceny jako málo významné. Trasa se nedotýká vymezených pásem hygienické ochrany zdrojů podzemních vod, určených pro hromadné zásobování pitnou vodou. Výstavba záměru se projeví celkovým záborem zemědělské půdy v rozsahu cca 2 ha a 0,01 ha lesních pozemků. V trase záměru se nenachází žádné trvalé stavby (mimo pozemky a objekty ve vlastnictví investora záměru) ani historické nebo kulturní památky. Shrnutí: Hlavní důsledky stavby spočívají ve vytvoření obchvatu města, zajišťující ochranu obyvatel před negativními vlivy automobilové dopravy a zároveň minimalizující negativní vlivy na ostatní složky životního prostředí. Ve všech hodnocených oblastech (obyvatelstvo a veřejné zdraví, ovzduší, povrchová a podzemní voda, půda, fauna, flóra a ekosystémy, krajina resp. další) jsou očekávané vlivy záměru přijatelné a řešitelné v souladu se zákonnými požadavky.

FileName: SaveDate:



Strana: 42 z 43


ČÁST H (PŘÍLOHY) Přílohy jsou zařazeny za hlavním textem tohoto oznámení. Seznam příloh: Příloha 1 (Mapové a situační přílohy) 1.1 Situace záměru Příloha 2 (Akustická studie) Příloha 3 (Rozptylová studie) Příloha 4 (Biologický průzkum a rešerše) Příloha 5 (Doklady) 5.1 Vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace 5.2 Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování, podpis zpracovatele a seznam osob, které se podílely na zpracování, se nachází v jeho úvodní části.

FileName: SaveDate:



Strana: 43 z 43

38 ZNOJMO, OBCHVAT IV OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Recommend Documents