36. SETKÁNÍ AUČCJ 3. BŘEZNA 2012

36. SETKÁNÍ AUČCJ 3. BŘEZNA 2012 Zapsala: Dita Macháčková Kontrolou potvrdila: Marie Poláčková

1. Valná hromada ● M. Poláčková stručně zrekapitulovala ukončené, stávající i nové projekty, viz webové stránky AUČCJ. Bohužel byla odsunuta realizace projektu Multikulturního centra, jehož výstupem by měla být příručka gramatiky čj na úrovni A2. ● M. Friedlová seznámila účastníky se zprávou o hospodaření v r. 2011. Příjmy Asociace: členské příspěvky 55.200,- Kč, dotační program 56.000,- Kč, prodej sborníku a vstupy na setkání 8.260,- Kč, úrok 7,- Kč = 119.467,- Kč. Výdaje: 63.250,- Kč za sborník 2011, odkup starých sborníků 14.831,- Kč, tj. celkem 78.081,- Kč, mzdy pro přednášející 35.000,- Kč, občerstvení na setkání 7.240,Kč, provozní režie 11.304,- Kč = celkem 131.625,- Kč. ● P. Pytlík z revizní komise potvrdil správnost údajů v účetnictví. ● P. Pečený informoval, že mnoho členů po urgencích zaplatilo členský příspěvek, výběr bezhotovostní formou je vidět i u registrace – netvoří se fronty. Potvrzení o přijetí platby je zasíláno pomocí automatické odpovědi. Asociace má 319 aktivních členů, 179 zaplatilo členský příspěvek, z databáze byli vyřazeni neplatící členové za rok 2009, cca 40 členů. ● Výbor AUČCJ navrhl zavedení administrativního poplatku za obnovení členství ve výši 50,- Kč a toto dal ke schválení valné hromadě, která ho odsouhlasila (hlasování se zdrželi 3 členové, nikdo nebyl proti). Výbor také požádal členy, aby členské příspěvky hradili do konce předchozího kalendářního roku, neboť nové heslo pro webové stránky se zasílá hned v lednu následujícího roku.

2. Aktuality ● M. Poláčková: Asociace byla požádána o spoluúčast v projektu Dílna čtení a psaní v cizím jazyce - grant z EU pro zlepšení dovednosti psaní v českém, německém a italském jazyce u studentů SŠ, VŠ a u azylantů, úroveň bude cca

A2 - B2, délka trvání projektu je 2,5 roku. Výbor AUČCJ odsouhlasil partnerství bez finanční spoluúčasti. ● M. Poláčková: Na MŠMT vznikla expertní skupina pro výuku žáků-cizinců na ZŠ, cílem je vytvořit dokument s přehledem učebnic a učebních pomůcek a také metodiku, jak s žáky-cizinci pracovat; komise má 5 členů, z toho 4 jsou členové AUČCJ. ● D. Macháčková informovala o připravovaných změnách webových stránek Asociace, tj. změna grafické podoby a reorganizace sekcí. Vyzvala členy Asociace, aby do ankety napsali své nápady na novou podobnu stránek a aby průběžně zasílali své náměty na informace, které by mohly být zveřejněny na webu. ● K. Vodičková pozvala přítomné na každoroční seminář do Poděbrad. Letošní konference je věnována tématu Výuka a testování cizích jazyků v kontextu Společného evropského referenčního rámce (SERR). Veškeré informace včetně přihlášky jsou na http://ujop.cuni.cz/konference. Dále referovala o podílení na projektu Merlin, jehož koordinátorem je Technická univerzita v Drážďanech. Jeho cílem je vytvořit platformu skutečných textů studentů češtiny pro cizince, které budou přiřazeny k úrovním dle SERR (A2-B1). Informace jsou na www.merlin-platform.eu. ● E. Ropková představila svou publikaci Čeština (nejen) pro právníky, která vyšla v roce 2011 v Německu. Učebnice není určena začátečníkům a je rozdělena do 3 oddílů: 1. Začínáme aneb kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem (B1), 2. Už něco umíme aneb nyní hlavně neusnout na vavřínech (B2), 3. Téměř jako profesionálové aneb česká právnická řeč už pro mě není španělská ves (C1). V každém oddíle je 10 témat (z praxe), která se opakují a navazují na sebe. Každá kapitola je zpracována samostatně, učitel proto nemusí s knihou pracovat systematicky od začátku do konce. V každé kapitole je min. 1 poslech, všechny dialogy jsou nahrány na 2 CD. V 1. díle následuje překlad textů bezprostředně za českou verzí, ve 2. díle je překlad v klíči a 3. díl překlady neobsahuje, ale v zadní části se nachází slovníček. Učebnice stojí 49,- Euro a je vhodná nejen pro právníky, ale i úředníky, policii atd. ● L. Holá prezentovala další publikaci z řady Adaptované české prózy Staré pověsti české a moravské s ilustracemi B. Kyškové. Obsahuje 10 pověstí, za nimi následuje soubor cvičení, slovníček a klíč. Publikace je doplněna o CD s nahrávkami pověstí a její cena je 225,- Kč; na setkání byla k prodeji za 169,Kč.

● M. Poláčková informovala členy Asociace o možnosti získání pozice učitele v kurzech pro azylanty v Mladé Boleslavi. Zájemci se mohou hlásit na [email protected]. ● J. Hejtmánková oznámila vydání učebnice Czech for English Speakers, která bude představena v některém z příštích setkání Asociace.

3. Pavel Dymeš: Cizinci v České republice – cizinec, uprchlík, azylant, krajan, Marťan nebo kdo to tu vlastně žije? Pracuje na MV ČR v Oddělení integrace cizinců a azylantů. ČR má cca 10,5 mil. obyvatel, z toho 4 % tvoří legálně usazení cizinci (viz d), z nichž zhruba 300 tisíc pochází z tzv. třetích zemí. Rozlišují se tyto kategorie cizinců: a) s krátkodobým pobytem (bezvízoví, turistická víza), b) s dlouhodobým vízem (s platností až půl roku za účelem studia, stáže atd.), c) s dlouhodobým pobytem (až 2 roky), d) s trvalým pobytem (nejvyšší status, staví cizince až na výjimky – např. volební právo – na úroveň českého občana) a azylem. Další skupinu tvoří nelegálně pobývající cizinci, podle odhadu je jich asi 300 tisíc. Je třeba rozlišovat pojmy cizinec a uprchlík. Cizinec je osoba, která dobrovolně opustila zemi původu, ale uprchlík byl donucen svou zemi opustit okolnostmi. Cizincům se věnují integrační centra, uprchlíci mají dle Ženevské úmluvy garanci určitého stupně ochrany, která je nadřazena národnímu právu. Kategorie cizinců se dělí ještě na dvě skupiny, a to na krajany a azylanty. Krajané (s prokázaným českým původem) tvoří 0,636 % a azylanti 0,502 % dlouhodobě usazených cizinců. Při srovnání obou skupin zjistíme, že azylantům je poskytnuta nadstandardní pozornost ze strany státu, nicméně oběma skupinám stát pomáhá obdobným způsobem. Azylantům je poskytnuta státní ochrana (např. v případě mezinárodního zatykače uprchlíka stát nevydá), mohou využít Státního integračního programu, ten je zakotven v zákoně o azylu (výuka jazyka, bydlení), po získání azylu mohou bydlet přechodnou dobu v integračním azylovém středisku. Cizinec je povinen požádat o azyl v prvním bezpečném státě. ČR nemá vnější schengenskou hranici, takže cizinec většinou žádá na letišti. Pokud o azyl nepožádá, bude vyhoštěn. Cizinec se proti rozhodnutí může odvolat. V oblasti bydlení existují dvě varianty podpory: první poskytuje nájemní byt ve vlastnictví obce, druhá poskytuje azylantovi příspěvek na nájemné, tj. cizinec bydlí v nájemním bytě bez ohledu na vlastníka.

Podpora výuky českého jazyka je v rozsahu 400 výukových hodin na osobu a tento kurz je dobrovolný. Gestorem výuky je MŠMT, poskytovatelem je od r. 2011 AUČCJ. Výuku azylantů v IAS zajišťuje SUZ MV. Největší vlna přesídlování krajanů byla v letech 1990-1993 (z oblastí Černobylu) a 1994-2001 (z Kazachstánu). Od roku 1990 získalo azyl cca 4 tisíce osob. 4. Aleš Franc: Migrační politiky ČR a jejich vývoj v letech 1990-2010 Český statistický úřad vydává každý rok publikaci o cizincích v ČR, bývá na jejich webových stránkách. V r. 2008 bylo na území ČR 440299 cizinců. Nejčastěji přicházejí z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska a Polska. Cizinci preferují větší města, pouze Vietnamci jsou plošně rozmístěni, neboť se zabývají maloobchodem. Zákony: 123/1992 Sb., 325+6/1999 Sb. Po r. 1990 nebyla imigrace omezována, dlouhodobý pobyt byl poměrně volný. Zpřísnění imigrační politiky nastalo od r. 1996 v důsledku vstupování ČR do EU, v r. 2000 byla zavedena vízová povinnost pro Ukrajinu a Bělorusko. Stát zrealizoval projekt, který měl motivovat kvalifikované zahraniční odborníky, aby přišli do ČR, nabídnul jim proto např. zkrácení doby pro udělení pobytu a jiné výhody, ale projekt nesplnil očekávání, neboť vstupní podmínky byly náročné, byla malá informovanost účastníků, nebylo zajištěno ubytování, nebyla stanovena konkrétní povolání atd. Další projekt byl tzv. „zelené karty“, ministerstvo průmyslu chtělo reagovat na silnou poptávku po pracovní síle některých podniků, ale projekt byl spuštěn až po vypuknutí ekonomické krize. Od r. 1999 se koncepčně formuluje migrační politika, v r. 2003 vznikl základní dokument „Zásady vlády v oblasti migrace cizinců“, kde jsou vytyčeny 3 cíle: a) odstraňovat nelegální migraci, b) podporovat žádoucí formy migrace, c) odstraňovat příčiny humanitárních krizí a řešit jejich důsledky. Doporučená literatura: Bade, K. L. Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou staletí. Praha . NLN 2004. Castles, S. – Miller, M. J. The Age of Migration. International Population Movements in the Modern World. New York, London : The Guilford Press 1998. Baršová, A. – Barša, P. Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno : MPÚ MU 2005. Drbohlav, D. a kol. Migrace a (i)migranti v Česku. Kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme? Praha : SLON 2010.

Trbola, R. – Rákoczyová, M. (eds.). Institucionální podmínky sociální integrace cizinců v ČR I. a II. Brno : Barrister & Principal 2011.

5. Diskuze: Franc: Můžu se zeptat na aktuální koncepty? Dymeš: kromě zelených karet je modrá, ta funguje v rámci EU, v současné době se zaměřujeme hlavně na integraci cizinců, na vytváření podmínek pro ně. Petránek: Mám případ: azylanti, muslimská rodina, hodně dětí, dívka 22 let si chce pozvat ze svého světa chlapce, co dělat, co na to ČR? Dymeš: smysl ochrany není nenavazovat na zemi původu; to, že se dívka provdá, automaticky nelegalizuje pobyt manžela, musel by projít standardní procedurou. Friedlová: Říkal jste 100 azylantů za rok, poměr mezi těmito a těmi se statusem doplňkové ochrany? Dymeš: Loni to bylo cca 1:3 (tj. 300). Fousová: Stát vrací rodiče ze 3. země domů po dvou letech (Vietnam), lze tu nechat nezletilé děti? Dymeš: Primární smysl je zachovat rodinu, musela by se řešit otázka svěření do péče, takže si tuto myšlenku nedokážu dobře představit. Jaskmanická: Na festival Jeden svět byl film o moldavských dětech, tam jsem zaslechla termín ekonomický sirotek – existují v ČR? Dymeš: To standardně nenastává, členové migrují postupně, většinou je tu legálně celá rodina, pokračovat dál do evropy je většinou nepotřebné a také komplikované, stává se to jinak, spíš při ilegálním transportu dojde k rozdělení rodiny, nebo se rodiče snaží získat azyl jinde, ale tyto děti jsou na pokraji zletilosti. Černíková: Integrace jazyková: je drahá, jak to chce ministerstvo zajistit, mají prostředky? Dymeš: Musím odkázat na kompetentní kolegy, ale jediný zdroj financí je EIF (Evr. integr. fond). 6. Jana Hejtmánková, Ljuba Mrověcová: :L-Pack: Citizenship Language Pack for Migrants in Europe Projekt L-Pack vznikl z iniciativy Itálie, Německa a Španělska, neboť tyto země cítily potřebu vytvořit studijní materiály pro migranty. Cílem je rozvíjet jazykovou výuku a podporovat jazykovou různorodost členských států EU vytvořením multimediálního jazykového balíčku na úrovni A2 v šesti jazykových verzích. Hlavní koordinátor je italská instituce ASEV.

L-Pack obsahuje v každém jazyce: 60 krátkých videí s dialogy, audio-soubory, cvičení, reálie, metodického průvodce pro učitele i studenty. Vše bude dostupné na YouTube, Mypodcast a Wikibooks. Za základní byla vybrána témata: úřady, komunikace, rodina, zdraví, hledání zaměstnání, volný čas, hledání ubytování, škola, sebevzdělávání, nakupování, cestování, pracovní život. Témata i jazykové dovednosti vznikly pomocí dotazování učitelů i studentů. V balíčku bude 12 modulů, každý modul obsahuje 5 rozhovorů nahraných na video a audio, 8 cvičení, která vycházejí z dialogu, gramatické informace a cvičení, kulturní informace a cvičení, slovní zásobu a klíč. Jednotlivé moduly jsou zpracovány izolovaně, takže na sebe nenavazují, učitel či student si tedy může vybrat, který modul chce, není třeba postupovat systematicky od začátku do konce. Odkazy: www.l-pack.eu http://www.youtube.com/user/L2pack/videos?view=pl

7. Diskuze: Červenková: Proč byla vybraná úroveň A2? Hejtmánková: S touto úrovní jsme byli osloveni hlavním koordinátorem, zřejmě pociťoval nedostatek A2 materiálů, což si my myslíme také. Holá: Zdá se mi to poměrně náročné na úroveň A2. Hejtmánková: Pilotáž teprve bude, takže uvidíme, nicméně jsme vycházeli z deskriptorů A2, je to těžší spíš pro pasivní dovednost. Gladková: Mám poznámku: pro slovanské jazyky existuje podobný projekt, http://www.slavic-net.org/, zde jsou jazyky paralelně. Ještě otázka: natočili jste všech 60 dialogů? Hejtmánková: Ano, všechny, budou na youtube. Holá: Pokud se prokáže v pilotáži složitost, budete projekt předělávat? Hejtmánková: Pokud tak koordinátor rozhodne, tak ano. Macháčková: Vše je v češtině, i instrukce? Hejtmánková: Ano, je dobré, když bude mít student k sobě lektora, ale myslíme, že bude rozumět. 8. Marie Černíková: Zkouška pro občanství v ČR Žadatelé o státní občanství ČR budou muset od 1. 1. 2014 prokázat znalost českého jazyka na úrovni B1 dle SERR, dále ústavního systému ČR, státních symbolů ČR, základní orientaci v kulturně-společenských, zeměpisných a historických reálií ČR. V současné době je návrh Zákona o občanství

projednáván v Poslanecké sněmovně. Prokázání těchto znalostí se bude týkat i občanů Slovenska. V rámci správního řízení budou vybrány instituce, které budou organizovat zkoušku, resp. obě zkoušky, tj. jazykovou i z reálií. Instituce bude muset splnit požadavky stanovené vyhláškou MŠMT, přihlásit se může jakákoli škola, tzn. i soukromá. Povolení se bude vydávat na 3 roky s možností prodloužení. Bude zde fungovat stejný systém jako v případě trvalého pobytu, tj. organizační zajištění má na starostí Národní ústav vzdělávání ve spolupráci s MŠMT. Pro zkoušku budou existovat webové stránky. Zkouška z českého jazyka bude mít písemnou část (čtení s porozuměním, poslech s porozuměním a psaní), po jejím úspěšném absolvování bude následovat ústní část. Zkouška z reálií bude obsahovat 30 otázek s nabídkou 4 odpovědí, z nichž pouze jedna je správná. Na internetu bude databanka 300 otázek (za každou oblast 100). Požadují se znalosti v rozsahu učiva ZŠ v těchto oblastech: a) základy státního zřízení a politického systému ČR, státní správa a samospráva, státní symboly, hospodářské a politické postavení ČR v Evropě, b) kulturní a historické památky, hlavní reálie minulosti a současnosti ČR s využitím základních regionálních specifik, c) historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů, regiony ČR, surovinové zdroje, základní geografické, demografické a hospodářské charakteristiky, např. zeměpisná poloha, rozloha, členitost, přírodní poměry a zdroje. Stát nebude poskytovat příspěvek na zkoušku či její přípravu, ale bude výrazně snížen správní poplatek za občanství (nyní 10 tisíc korun), takže se předpokládá, že cizinec prostředky použije na přípravu ke zkoušce a na poplatek za zkoušku. Existovat bude systém státem garantované přípravy ve školách, které organizují zkoušku (cca 10 škol). Přípravu na zkoušku může organizovat i jiná než vybraná instituce, ale bez certifikace. Budou vytvořeny 3 typy kurzů: a) krátkodobé v rozsahu 20 pedagogických hodin (seznámení s formátem zkoušky a příprava na zkoušku z reálií), b) střednědobé v rozsahu 100 pedag. hodin (konverzace a reálie), c) dlouhodobé v rozsahu nad 100 hodin, kde je výchozí úrovní úroveň A1 a kde se probere veškeré učivo potřebné ke zkoušce. Zkoušku podle této vyhlášky nebudou muset skládat cizinci, kteří předloží doklad o vykonání zkoušky CCE (ÚJOP UK) na úrovni B1-C2 nebo státní jazykové zkoušky vykonané v Jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky. Zkoušku z českého jazyka nebudou muset skládat děti mladší 12 let, žadatelé starší 65 let a cizinci, kteří v minulosti studovali na ZŠ, SŠ či VŠ s českým vyučovacím jazykem min. po dobu 3 let.

Zkoušku z reálií nebude muset skládat osoba starší 65 let a dítě pod 15 let. http://ec.europa.eu/languages/languages-mean-business/index_cs.htm 9. Kamila Sladkovská: Systém zkoušky pro trvalý pobyt v ČR Webové stránky zkoušek jsou na české i zahraniční doméně. Národní ústav vzdělávání si zde klade za cíl informovat nejen cizince, ale i učitele a veřejnost. Stránky jsou rozděleny na sekci pro uchazeče a pro pořadatele zkoušek (tj. učitele, organizátory, hodnotitele atd.) a existují v 8 jazykových mutacích. Důležité informace o zkouškách jsou zveřejněny i na webu MV ČR. Koordinátory projektu jsou MŠMT a NÚV. Aktuálně zkouší 42 škol ve 14 krajích a působí 31 pracovišť OAMP MV ve 14 krajích. K 31. 10. 2011 bylo úspěšně vyzkoušeno 12.911 uchazečů, z toho největší počet je z Ukrajiny (68 %), dále následuje Rusko (8 %) a Vietnam (7 %). Podle územních jednotek je největší počet v Praze, následuje Středočeský a Jihomoravský kraj. Průměrná úspěšnost cizinců je kolem 80 %, nejnáročnější je formát zkoušky. Příprava zkoušky probíhala v následujících fázích: nejdříve byly připraveny samotné testy, k nim potom originální ilustrace a nahrávky. Poté byly testové položky pretestovány a opakovaně interně posuzovány. Následně byly testové položky vyhodnoceny, byly zpracovány odborné posudky a připomínky zkoušejících. Podpůrné materiály zkoušky jsou: specifikace pro tvorbu zkoušky (interní předpisy, dodržení formátu), e-learningový kurz – školení pro examinátory (od příštího roku), profil uchazeče a vlastní vokabulář úrovně A1. Pro učitele a zkoušející byla vytvořena Metodika přípravy ke zkoušce z českého jazyka pro žadatele o trvalý pobyt (úroveň A1) a Pokyny k organizaci zkoušky z českého jazyka pro trvalý pobyt v ČR. Pro uchazeče je k dispozici brožura Zkouška z českého jazyka pro trvalý pobyt v ČR – modelová verze, Pokyny pro uchazeče ke zkoušce z českého jazyka pro trvalý pobyt v ČR (ve všech jazykových mutacích) a nově příručka Připravte se s námi na zkoušku z českého jazyka pro trvalý pobyt v ČR, kde jsou zapracovány jazykové i organizační aspekty zkoušky. Výhledy Systému:  nástroje pro zajištění kvality procesu zkoušení,  certifikace Systému a zkoušky,  snížení počtu zkoušejících institucí,  zlepšování informovanosti,  stanovení protikorupčních opatření,  další nárůst počtu cizinců. Všem přítomným byla věnována příručka Připravte se s námi na zkoušku z českého jazyka pro trvalý pobyt v ČR.

10. Jitka Cvejnová: Nová příručka ke zkoušce pro trvalý pobyt v ČR Příručka Připravte se s námi na zkoušku z českého jazyka pro trvalý pobyt v ČR je kolektivní práce, vznikla pod Národním ústavem pro vzdělávání, redakční práci zajistila Mgr. Sladkovská. Cíle příručky jsou seznámi zainteresované osoby (zkoušející, uchazeče) s formátem zkoušky, pomoci uchazečům s přípravou na zkoušku a poskytnout učební materiál ke zkoušce. Příručka nenahrazuje učebnice češtiny, ani není výukovou metodou. Předpokládaní uživatelé jsou uchazeči připravovaní sami sebou, připravovaní individuálními lektory a v kurzech. Principy testování vycházejí ze zásad Rady Evropy a Alte, tj. jasné stanovení požadavků, transparentnost zkoušek, rovný přístup k uchazečům (zdarma) a nestrannost při tvorbě materiálů. Struktura příručky (7 kapitol):  1. Základní informace (organizační podmínky) ve formě otázek a odpovědí, v této části se počítá s překladatelem.  2.-5. Modelová zkouška (subtesty – čtení, poslech, psaní, mluvení).  6. Rekapitulace – co už umím.  7. Klíč.  + 2 CD pro nácvik poslechu a částečně mluvení Hlavní kapitoly (2.-5.) mají 4 části: 1. Základní informace (otázka – odpověď). 2. Přípravná cvičení. 3. Typy úloh (formát zkoušky). 4. Modelová verze zkoušky. Přesná specifikace zkoušky se opírá o přesné postupy tvorby zkoušky, referenční popis A1 (autoři uvažují o revizi popisu) a přesně definovaný formát zkoušky (úprava v rámci autorského kolektivu, zvažují se připomínky jednotlivých škol). Stávající formáty zkoušky (rozlišuje se úloha = jeden typ zadání x úkol): a) čtení:  pochopení zákl. informace ve čtecícm textu typu inzerát a vyhledání nejdůležitější infomrace,  vyhledání konkrétní informace v nápisu,  přiřazení textu nápisu k obrázku,  doplnění vynechaných slov do jednoduchého textu typu vzkaz, e-mail, SMS; b) poslech:  vyhledání konkrétní informace v dialogu,

   c)  

vyhledání konkrétní informace v hlášení – monolog. útvar, identifikace místa probíhajícího dialogu, identifikace a zápis číselné informace v probíhajícím dialogu; psaní: vyplnění jednoduchého formuláře, písemná omluva ze schůzky pomocí krátkých izolovaných vět – formální e-mail; d) mluvení:  osobní otázky,  stanovení ceny – uchazeč přečte cenu např. na jízdence,  jednoduchý popis cesty – uchazeč v realitě nepopisuje cestu, naopak se ptá, ale úloha zatím zůstává,  udání hodiny a dne,  vyjádření přání – v obchodě,  jednoduchá reakce na situaci – pozdrav, omluva,  vyjádření prosby, žádosti – považována za obtížnou. grafická opora se nachází ve čtení (úloha 3), v psaní (úloha 2 – aby se uchazeč neinspiroval textem zadání, tam bude největší inovace, aby to byla úloha na psaní, ne na čtení) a v mluvení (úloha 2-7 - bez grafiky to nelze). Obrázky nejsou striktní, pokud v tom uchazeč vidí něco jiného, nevadí, je to správně, spíš je to motivace k produkci. Cílem je ověření úrovně, ne, co všechno uchazeč umí. Pro nácvik jednotlivých dovedností jsou k dispozici přípravná cvičení: a) čtení – vyhledávání informací, b) poslech – poslech a zápis informace (hl. číselné), c) psaní – písmo až jednotlivé prvky psaní (problém z oblasti azbuky, píšou poloazbukou), d) mluvení – nácvik zvukových jednotek a reakce na zadání (testujeme výslovnost). Na webových stránkách (www.cestinaprocizince.cz) je k dispozici jedna modelová verze, v příručce dokonce dvě. Uchazeč se může seznámit se zadáním a vyzkoušet si všechny úlohy, může si vyzkoušet časový limit ke zkoušce (pro někoho je čas stresující faktor), naučí se pracovat s odpovědním listem.

11. Diskuze: Doleží: Jak se při tvorbě testu stanovuje optimální čas? Cvejnová: Ze začátku se stanoví zkušenostní čas, pak se to pretestuje, u poslechu jsme navíc limitováni nahrávkou. Jaskmanická: Cizinci mají absolvovat 100 hodin výuky, takže je to vyjde podle tržní ceny na cca 9 tisíc korun. Budou se pro ně přípravné kurzy zlevňovat?

Cvejnová: Nepřepokládáme, že uchazeči budou na nulové úrovni, navíc musí nejdřív projít zkouškou A1 (trvalý pobyt), takže uchazeči budou vycházet nejspíš z úrovně A1 či A2, přičemž o občanství mohou žádat lidé žijící v ČR nejméně 10 let, takže i zde je předpoklad, že z jazyka něco zná. Jaskmanická: Paní Holá používá v učebnicích piktogramy, je to šikovné, nemohly by být i v těchto zkouškách, zadání jsou docela složitá. Cvejnová: Lze o tom uvažovat, je to dobrý nápad. Jaskmanická: – Zmiňovaly jste, že chcete zavést protikorupční opatření, ale pritom má být méně škol, které budou mít právo zkoušet. Nebude to mít opačný efekt? Sladkovská: Naopak, čím více subjektů je, tím je potřeba mít více hlídacích jednotek, proto bude méně škol; cizincům nevadí cestování, jezdí za zkouškami daleko. Černíková: Korupce existuje buď ve školách, nebo mezi cizinci tím, že zaměňují identitu. Sladkovská: Nelze řešit rozpoznatelnost cizince na škole, to je problematika ministerstva vnitra. Pazderková: Zaznělo tu, že rovnocennou zkouškou pro zkoušku pro udělení trvalého pobytu je zkouška CCE. Jak je to se zkouškou ECL? Černíková: Ne, není, nemá oporu ani v zákoně (jako státní jazyková zkouška), ani není mezinárodně certifikovaná. Pató: Uvažuje se o tom, že by se tyto zkoušky zpřístupnily i nežadatelům? Sladkovská: Nemůžeme nikomu bránit, ale není to logické, certifikát dostane. Rodrová: Zmiňovaly jste výjimky, které existují pro zkoušku pro získání občanství, existují výjimky také pro zkoušku pro trvalý pobyt? Sladkovská: Ano, je to dohledatelné na webu, trvalý pobyt musejí dělat pouze lidé z tzv. třetích států, občanství budou muset všichni, i např. Slováci. Gladková: Nevznikají dvě kategorie lidí, tj. kteří nemuseli dělat zkoušku na trvalý pobyt, ale budou muset dělat na občanství, tzn. příslušníci EU, děti pod 12, kterým bude t. č. více? Cvejnová: Možné to je, ale jen teoreticky.  Diringerová – poznámka: Chtěla bych upozornit členy AUČCJ na inzerát Institutu cizích jazyků, který je na našich webových stránkách. Začala jsem s touto organizací spolupracovat, ale mám velmi špatnou zkušenost, mají arogantní chování, neproplácejí faktury, ruší smlouvy atd. 12. Petra Honzáková: E-learningový kurz pro examenátory zkoušky pro trvalý pobyt v ČR

E-learningový kurz pro examaminátory zkoušky pro trvalý pobyt v ČR je určen hodnotitelům zkoušky, které má seznámit se SERR, Popisem A1, konkrétními zkušebními materiály a s Pokyny k organizaci zkoušky. Účelem je, aby byly výkony uchazečů hodnoceny shodně. Při zkušebním testování byl 81 hodnotitelům předložen mail uchazeče (z úlohy psaní) a zadán úkol, aby test ohodnotili. Maximum bylo 15 bodů, minimum pro úspěšné složení zkoušky 9 bodů. U 49 hodnotitelů by uchazeč prospěl, u 32 neprospěl – rozdíly jsou tedy obrovské, a proto bylo vytvořeno e-learningové školení. Cíle jednotlivých témat jsou: rozlišit jazykové deskriptory pro úroveň A1 a A2, seznámit se s popisem A1, s pravidly upravujícími realizaci zkoušky (tj. formát zkoušky), prostudovat typy úloh a jejich hodnocení, osvojit si typy hodnocení obecně. Součástí e-learningového kurzu budou 2 tutoriály: vstupní (fakultativní) seznámí účastníky s LMS Moodle, výstupní je povinný, účastníci budou hodnotit vzorové ukázky mluvení a svá hodnocení zdůvodňovat. Pro vstup do kurzu je požadována základní znalost s počítačem a minimální pedagogická praxe a zkušenost s výukou češtiny pro cizince. Hodinová dotace kurzu je 30 hodin, každou lekci uzavírá test.

13. Diskuze: Honzáková: E-learningový kurz je flexibilnější než prezenční školení. Sladkovská: Školení bude pouze pro hodnotitele a zkoušející, pro současné to bude zdarma, chceme zlepšit profesionalitu hodnotitelů. Štindlová: Bude specifikováno, co je A1, či A2? Popisy a deskriptory se překrývají, budou k tomu nějaké materiály? Honzáková: A1 dle SERR se liší podle Popisu strašně, nyní je zkouška dle Popisu. Gladková: V tom se musejí vyznat i učitelé, nejen hodnotitelé, takže je to výzva do budoucnosti. Honzáková: Revize A1? V jiných jazycích ano. Poláčková: Školení bude pro hodnotitele a pro předsedy zvlášť? Honzáková: Ne, to už nebude, nyní budou všichni dohromady. 14. Kateřina Vodičková, Pavel Pečený: WORKSHOP: Jak připravovat studenty k Certifikované zkoušce z češtiny? Certifikovaná zkouška z češtiny pro cizince (CCE) je zatím jediná mezinárodní zkouška z češtiny, uznává ji mnoho VŠ a někteří zaměstnavatelé. Audit provádí ALTE, certifikát se obnovuje každých 5 let. Zkouška je vytvořena pro úrovně A1, A2, B1, B2 a od léta bude i pro úroveň C1.

CCE pro mládež funguje v podobě úrovně A1, v létě bude i A2. Nejvíce je žádána B2, potože to vyžadují vysoké školy. Zkouška se skládá ze čtení (A1 + psaní), poslechu, gramaticko-lexikálního testu (pouze u úrovně B2 a C1) a mluvení. Materiály ke zkoušce: informace pro kandidáty, instrukce, modelové varianty (včetně mp3), cvičné sady, vokabuláře k CCE pro mládež, přípravné kurzy k CCE. Informace: http://ujop.cuni.cz/cce http://ujop.cuni.cz/cce-mladez http://ujop.cuni.cz/zkousky Cvičná sada pro úroveň B2 je vyprodaná, v nové podobě vyjde v listopadu, úroveň B1 vyjde v nejbližších dnech a úroveň A2 se připravuje. Ke zkoušce lze studenty připravovat různými způsoby, ve workshopu byly použity výňatky z modelových variant, které jsou volně na webových stránkách.