3222, Zlín, tel.:

centrum denních služeb pro seniory Charity Zlín, Zálešná I/3222, 760 01 Zlín, tel.: 577 107 077

21.12. Lampičky pro Anetku byly během tří hodin rozebrány Devěttisícdevětsetdvacetšestkorun. Přesně o takovouto částku se rozrostl bankovní účet, na němž jsou shromažďovány finanční prostředky v rámci veřejné sbírky, a to na podporu léčebného programu devítileté Anetky. Právě oněch 9926 korun přispěli lidé, kteří si pořídili ´lampičku pro Anetku´, vyráběnou uživateli a pracovníky centra, v níž si domů odnesli skauty šířené Betlémské světlo. Poděkování nejen těm, kteří za lampičku přispěli, ale také uživatelům a pracovníkům centra, kteří se několik měsíců jejich přípravou v rámci aktivizace zabývali.

19.12. Společný předvánoční čas, kde ani punč nechyběl Poslední pracovní den roku 2014 jsme spojili s oslavou Vánoc i Silvestra. Na veselou notu nám zahrál na kytaru Milan Hradil. Naše společenství obohatili návštěvou i pracovníci z TyfloServisu, se kterými jsme, po dobu našeho přechodného pobytu na ulici Podlesí IV, navázali velmi dobré vztahy. Strávili jsme společně krásný předvánoční čas, kde nechyběl ani tradiční vánoční punč, skvěle připravený pracovnicemi centra. Poté jsme se, dobře naladěni, rozešli do svých domovů, připravovat Vánoce pro své nejbližší.

18.12. Předvánoční pohlazení na duši Na závěr roku jsme se zúčastnili svátečního odpoledne v Senior Pointu. Jeho pracovnice uspořádaly příjemné posezení, na kterém, s vánočním příběhem, vystoupily děti z Církevní základní školy ve Zlíně. Odtud přišla také zazpívat nadějná žákyně, která nás svým vystoupením skutečně ohromila. Hudbou přítomné potěšily děti ze Základní umělecké školy ve Zlíně, ulici Štefánikově. Velmi děkujeme všem zúčastněným účinkujícím za pohlazení na duši a navození předvánoční atmosféry. centrum denních služeb pro seniory Charity Zlín, Zálešná I/3222, 760 01 Zlín, tel.: 577 107 077

16.12. Vůně perníčků připomíná, že je tu adventní čas Advent je charakteristický vůní pečeného cukroví, zvláště voňavých perníčků. Příprava cukroví nám pomáhá se těšit na blížící se vánoční svátky. Opět jsme se přesunuli do Senior Pointu, kde jsme společně s ostatními návštěvníky pekli, zdobili a také ochutnávali. Perníčků se připravilo opravdu hodně a všechny náramně chutnaly. Potěšilo nás, že i tak jemnou práci, jakou je zdobení perníčků bílým sněhem, všichni uživatelé dokázali zvládnout.

15.12. Seznámení s volnočasovým Ateliérem Zebra Z důvodu oprav havarijního stavu rozvodů ve vilce, kde máme tradiční zázemí, jsme pobývali dva měsíce v náhradních prostorách. Sousedem nám byl Ateliér Zebra. Ten pro nás uspořádal vystoupení malých umělců. Obdivovali jsme dětské tanečníky, zpěv i hru na hudební nástroje. Součástí představení byla i prohlídka celého ateliéru včetně prací dětí, které navštěvují výtvarné kurzy či keramiku. Jeho zakladatelka, Markéta Kunstová, vede žáky k samostatnému a tvořivému myšlení, čímž přispívá k rozvoji jejich schopností v umělecké rovině.

11.12. Lampičky pro Anetku ochrání skauty rozdávané Betlémské světlo Opět jsme vyráběli lampičky, které na poslední adventní neděli budou nabízeny, za dobrovolný příspěvek, pro přenos skauty rozdávaného betlémského světla. Protože byl vloni o ně velký zájem, byli jsme letos požádáni o 300 kusů těchto svícnů. Od září jsme s pomocí 12.ZŠ Zlín-Štípa, 9.ZŠ Zlín, Family Pointu a jiných drobných dárců zahájili sběr sklenic a po dušičkách se pustili do výroby. Sice nám to dalo hodně zabrat, ale požadovaný počet se podařil nazdobit. Dobrovolný příspěvek za lampičky poputuje Anetce s onemocněním SMA.


05.12. Mikulášské setkání v Senior Pointu Mikuláše jsme přijeli přivítat do Senior Pointu, kde již čekali i ostatní návštěvníci z řad seniorů a rodičů s dětmi. K dobré atmosféře přispělo vystoupení dětí z MŠ Sokolská, které předvedly krásné mikulášské pásmo, za což velmi děkujeme učitelkám školy, které s dětmi kouzelný adventní program připravily. Pozdravil nás i Mikuláš, který nás dobrým slovem povzbudil k intenzivnějšímu prožívání adventního období.

03.12. Marta Kubišová v životopisném dokumentu Rádi využíváme nabídku filmového klubu seniorů, a zvláště v tom případě, pokud se nabízí film, který je bez titulků a svým tématem je blízký našim seniorům. Film o Martě Kubišové, s názvem Magický hlas rebelky, nás velmi zajímavým způsobem seznámil s nelehkým životem této známé zpěvačky. Snímek, v němž účinkovala sama Marta Kubišová, byl doplněn krásnými duety a rozhovory s Anetou Langerovou. Protože se film promítal ve Zlatém jablku, tak jsme si současně prohlédli i vánoční výzdobu zlínského nákupního centra.

26.11. Adventní věnce Rok velmi rychle utekl a opět jsme tvořili a vyráběli před první Adventní nedělí věnce. Díky úzké spolupráci se zlínským Senior Pointem jsme se s aktivitou přemístili do prostor bývalé krajské knihovny, nyní Zlínského klubu 204, kde má již zmiňovaný point zázemí. Na výrobu jsme nebyli sami, přidali se k nám i další zájemci z řad návštěvníků pointu. Věnce se nám moc podařily a těšili jsme se, jak si v neděli zapálíme první adventní svíčku.


19.11. Soukromá safari ☺ v ZOO Zlín Lešná Pro mnohé uživatele byla návštěva ZOO Zlín nesplnitelným snem. Už ale není! Vedení zahrady nám, v době mimo hlavní sezonu, umožnilo vjezd vozidly do areálu. Uživatelé si odnesli nevšední zážitky nejen z pohlazení rejnoků, ale z celé zahrady, které stále prochází rozvojem. Pomyslnou třešínkou na dortu, teda zahradě ☺, bylo náhodné setkání s fotografem, který nám ze společného záběru vyhotovil i památeční pohlednici. Vedení zahrady děkujeme za vstřícnost.

11.11. Den řemesel a stálá expozice ve zlínském muzeu Princip Baťa Baťovská atmosféra dýchla na všechny nejen proto, že byly spuštěny obuvnické stroje. U sbírky obuvi jsme zaslechli slovo průvodkyně k vystavenému daru, hadí kabelce. Při zmínce dárce, se z naší skupinky ozvalo: „To byl můj manžel a ta kabelka byla moje. Tu mi přivezl z Indie. Víte, on pracoval pro Baťu a jezdil do ciziny. Ani nevíte, jak jsem ráda, že tu kabelku vidím.“ Slzy v očích uživatelky nás dojaly. Pak už jsme zamířili za cestovateli Hanzelkou, Zikmundem i jejich Tatrou 603. Ze zapomenutých řemesel jsme obhlédli výrobky košíkářů, dráteníků či řezbářů.

28.10. Pletení obinadel pro malomocné Reagovali jsme na výzvu zlínské farnosti svatého Filipa a Jakuba, že se hledají dobrovolníci, kteří pomohou s pletením obinadel pro malomocné. Pozvali jsme proto paní Marii Huskovou, která aktivitu koordinuje, aby nám celý projekt představila. Protože některé uživatelky mají velmi obratné prsty, které nechtějí nechat zahálet, s radostí jsme se zapojili. Navíc, když víme, že obvazy pomohou v rozvojových zemích zvládat těžkou nemoc, jakou malomocenství je, tak nás jejich výroba i vnitřně obohacuje.


24.10. Při výrobě dušičkových věnečků se vzpomínalo na blízké I uživatelé vzpomínali na své blízké, kteří již nejsou mezi námi, a to při výrobě dušičkových věnečků. Každý měl možnost vyrobit si dle své fantazie věneček z různých surovin a materiálů. Bylo úžasné pozorovat, jak se všichni zapojili s chutí a elánem do práce. K uctění památky a vzpomínky na zemřelé, plánujeme navštívit Lesní hřbitov ve Zlíně, věnovat modlitbu a rozsvítit svíčku, která značí symbol věčného života. Aby život věčný slavili naši zemřelí v nebi, můžeme jim pomoci získáním plnomocných odpustků, při naplnění dalších podmínek.

21.10. Procházka obnoveným parkem J. A. Komenského ve Zlíně Po dokončení revitalizace parku Komenského ve Zlíně jsme se dohodli na prohlídce místního obnoveného parku. Pohybové možnosti většiny uživatelů už nejsou moc dobré, ale díky nabízejícímu se parkování, i když na kratší dobu u parku, jsme tuto procházku zvládli. Sluníčko krásně svítilo a naši uživatelé si kratičký výlet pochvalovali: „Jsme rádi, že jsme tu vyjeli. Do centra se už moc nedostaneme.“ Pochvala zněla i na adresu všech, kteří se na nové podobě parku podíleli: „Opravdu pěkně ten park spravili.“

14.10. Albrecht z Valdštejna a Lukrecie Nekšová z Landeka v Alternativě Ne, že by přijeli osobně. Šlo o výstavu, která se konala ve zlínské Alternativě u příležitosti připomínky 400 let od úmrtí Lukrecie, která se historicky proslavila ve východní části Zlínska, a to nejvíce v okolí hradu Lukova. Lukrecie Nekšová je známá pro své sociální cítění. Byla také zakladatelkou kláštera ve Štípě. Z velké lásky k ní, na její přání, Albrecht z Valdštejna započal stavbu kostela ve Štípě. Uživatelé si s radostí oživili historické znalosti z našeho okolí, zvláště, když mohli shlédnout fotografie a různé nálezy z dávné doby.


09.10. Těšíme se na spolupráci se zlínským Senior Pointem Mezi významné události prvního říjnového týdne v našem městě patřilo určitě otevření Zlínského klubu 204, kde vzniklo i zázemí pro kontaktní a poradenské centrum pro rodiny s dětmi a také seniory. Do tak trošku slavnostního programu, který po celý první týden v nových prostorách probíhal, se zapojila i Domovinka. Svůj téměř dvouhodinový blok vedoucí služby nazvala ´Možnosti seniorského věku´. Ve čtvrtečním odpoledni, byla slovem okomentována prezentace, zabývající se aktuálními možnostmi pro jednotlivé skupiny seniorů.

01.10. Divotvorný hrnec ve Velkém sále zlínského divadla V rámci Mezinárodního dne seniorů jsme obdrželi milé pozvání na divadelní představení s názvem Divotvorný hrnec. Jednalo se o velmi povedené představení, plné humoru, procítěných písniček a vtipu. To vše v dobrém barevném provedení. Naši uživatelé odcházeli dobře naladěni a celkově hodnotili představení jako příjemné pohlazení na duši.

23.09. „Ke štěstí klíček je střevíček“ aneb náš výlet za vzpomínkami Většina uživatelů jsou Baťovi odchovanci a tak se s radostí vydali za vzpomínkami na výstavu, kde hned u vchodu příchozí vítaly nejznámější dobové reklamní hlášky. „To byly moje nejoblíbenější boty a ještě jsem je nosil do nedávna,“ zvolal u první vitríny uživatel. Dámy zase oslovila vedlejší prezentace: „Jé podívejte se na moje nohy, vždyť já mám tady ty vystavené boty! No jo, já je kupovala, když jsem ještě chodila do práce a to si považte, už mi je devadesát.“ Další zastávkou byla starobylá pokladna, neopomněli jsme psané myšlenky Tomáše Bati.


19.09. Kaple svatého Martina na Příluku Tentokrát jsme se vydali do místní části Příluky, ke kapli sv. Martina. Čekalo nás mnoho zajímavostí o původu této stavby. Nejčerstvější informace se týkala objevení původních fresek při rekonstrukci kaple, která v současnosti zde probíhá. Poté jsme vyjeli i ke Štákovým pasekám, odkud byl, díky příznivému počasí, krásný výhled na město. „Je zajímavé, že ať stojíme na jakémkoliv místě ve Zlíně či v okolí, je vždy vidět Tlustá hora,“ komentovala výhled uživatelka. Zaznělo také: „Ta 21. budova byla a je opravdu dominantou Zlína“.

18.09. Mrkvové pečení Každotýdenní pečení představuje i nápor na naše přemýšlení. Nutí nás hledat nové recepty a nápady. Máme odvahu a tak zkoušíme…. Dnes to byly mrkvové cookies. A opět povedené cukroví. „Je to takové vláčné a velmi chutné“ pochvalovali jsme si. A protože se vůně nese i mezi spolupracovníky z jiných středisek, zaznamenali jsme již nejednou: „My bychom chtěli být uživateli centra,“ nebo také: „Už nás napište do pořadníku.“ A tak možná skutečně budeme psát pořadník zájemců o službu i několik desítek let dopředu ☺

16.09. Mše sv. u příležitosti svátku sv. Ludmily, patronky služby Svátek sv. Ludmily jsme pojali opravdu slavnostně, a to mší svatou a následným vysvěcením prostor centra. Do jídelny, kde se mše konala, jsme se sotva vešli, avšak o to větší prožití jsme vnímali. Poté jsme ještě setrvali ve společném povídání při dobrém zákusku s kávou či čajem. Měli jsme tak možnost více se seznámit s novým kaplanem farnosti, otcem Jaroslavem. Přede mší svatou byla i příležitost ke svátosti smíření a pomazání nemocných, a tak si nejeden z nás odnášel opravdu silný zážitek.


11.09. Langoše … Co jsou to Langoše? Většina uživatelů již název pokrmu slyšela, ale neochutnala. Tak jsme místo sladkého pečení zamísili těsto na jiný druh dobrůtky. A že jsme dobře vymísili, bylo zřejmé z krásně vykynutého těsta. Po krátkém poledním odpočinku se začala z kuchyňky šířit libá vůně. Tak to budou ony langoše, zaznělo mezi uživateli nedočkavé konstatování. „Kolikrát jsem si říkal, že si zajdu na nádraží ten langoš koupit, ale nakonec jsem se k tomu nedostal,“ svěřil se ostatním uživatel. A pak už zněla ode všech jen chvála.

05.09. Komponované odpoledne Barvy podzimu Tradiční komponované odpoledne, připravované centrem denních služeb a službou pečovatelskou, se vydařilo. Pestrý program byl sestaven v duchu mezigeneračního setkávání, které jsme letos zařadili i do pravidelných týdenních programů. Tak se se svým umem představily děti (mažoretky a aerobik), dospělí (zpěv s klávesami, harmonikář, žongléři) i senioři (hudba, tanec, dudy). Chuťové buňky přítomných mohly být uspokojeny grilovanou klobáskou domácí výroby i burčákem. A co se týká koláčů, i když jsme napekli více než vloni, opět pochybělo.

03.09. Lampionky v barvách podzimu Protože jsme si chtěli naši nadcházející slavnostní událost, Barvy podzimu nazdobit, tak jsme, jako každým rokem touto dobou, vyráběli papírové lampiony. To znamenalo zakoupit sýr v kulaté krabičce a tu použít pro základ lampionu. Podle ní vytvarovat již připravený namalovaný a prostříhaný papír, a jako poslední krok, připevnit závěs. A lampionky, které ozdobily zahradu, byly na světě. Lampiony se nám na další rok neuchovají, protože přítomné děti si již od začátku vyhlížely, který to lampion si odnesou domů, což nás potěšilo.


07.08. Hodinka plná tónů s rodinou Kollerových z Lužkovic Heligonka, tři děti a rodiče. To jsou hosté, kteří dnes dopoledne přišli. Už z první věty je zřejmé, že to nebyla ledajaká návštěva. Heligonky se neujal tatínek Josef, herec místního divadla, ale paní Lucie, která je také majitelkou sytého krásného hlasu. Ta i zazpívala hned několik písniček ze svého, pro nás velmi milého rodiště, Terchové. Ale to až po vystoupení dětí. Žasli jsme nad jejich repertoárem, nad tím, kolik písniček už umí. Byla to krásná hodinka. Vážíme si jejich návštěvy. I pro to, že doma nenechali žádného člena rodiny a zavítali za námi všichni.

01.08. Příjemné povídání o čemkoliv, i to je Domovinka „Přítel je člověk, který zná melodii tvého srdce, který ti ji předzpívá, když ji zapomeneš“ Albert Einsten Přátelská atmosféra. Tento slovní obrat přesně vystihuje čas, který uživatelé tráví společně v centru. Uživatelé si mezi sebou rozumí a těší se na každé další setkání. A tak zde zachycujeme odpolední poklidné posezení při příjemném povídání o čemkoliv.

30.07. Co jsme si nahráli s tímto pejskem ... Neodolali jsme a navštívili právě otevřenou výstavu panenek. A nelitovali jsme. Tolik krásy, něžnosti a roztomilosti v jednom prostoru se hned tak nevidí. A když jsme zjistili, že mnoho z těch panenek dotvářela autorka výstavy, obdivovali jsme její umění o to více. Díky setkání jsme společně zavzpomínali na hračky našeho dětství. Tu a tam se ozvalo: „Jé, tuto panenku jsem také měla!" nebo „A co jsme si nahráli s tímto pejskem!" Tak jsme se společně naladili, že se některé pracovnice ještě to odpoledne na výstavu vrátily se svými rodinami.


25.07. Vydali jsme se až na vrchol Lipských pasek Přesně po týdnu jsme se opět vypravili na farmu. Tentokrát v doprovodu dětí příměstského tábora, které nás ke společnému výletu pozvaly při své návštěvě v Domovince. A tak jsme se v páteční slunečné brzké dopoledne nasměrovali do obce Lípa. Po příjezdu na místo jsme velmi rychle pochopili, proč se náš cíl nazývá "Na Vyhlídce". Farma totiž leží na vrcholu Lipských pasek a skýtá krásný výhled po okolí. Potěšili jsme se pohledem na prasátka, kozy, koně, kočky, pejsky a také roztomilé telátko. Nechyběl zajímavý výklad v podání majitelek farmy.

18.07. Naše výjezdy za poznáním přináší i nečekaná setkání Po čtvrtečním pečení a ochutnávání sladkého koláče nastal čas vyrazit do přírody. Naším cílem se stala Biofarma Juré ve Zlíně – Lužkovicích. Farmáři upřímně ocenili, že jsme se dostali do těchto, pro nás vzdálených a nedostupných končin, neboť k farmě vede hůř přístupná cesta, kterou bychom pěšky v žádném případě nezdolali. Po prohlídce jsme si odpočinuli ve venkovním posezení a zakoupili i místní bio produkty. Největším překvapením bylo nečekané setkání našeho uživatele se synem svého dávného známého.

17.07. Čtvrteční sladkosti společně nejen koštujeme, ale i připravujeme Už ani nevíme, jak nás to napadlo, že zrovna čtvrtek bude dnem, který si každý týden tak zvaně osladíme. Aby tomu tak mohlo být, musí se ona sladkost vytvořit. A tak se každé čtvrteční dopoledne pouštíme do společné přípravy buchet, koláčů, bublanin a jiných dobrot, na což se skutečně všichni těšíme. Recepty přináší jak uživatelé, tak i pracovníci, přičemž zkoušíme i nově sdělené postupy. A tak je naše následné odpolední ochutnávání při kávince nejen stále pestré chuti, ale vždy i nově a jinak lahodící oku.


14.07. Okna Domovinky díky laskavé péči až kouzelně rozkvetla Naše okna nám krásně rozkvetla. Jen škoda, že jsme se nestihli přihlásit do letošní zlínské soutěže „Rozkvetlé město“, což nás i docela mrzelo. Uživatelé společně, jak schopnosti dovolovaly, za asistence a podpory pečovatelek, zasázeli přísady, které se za následnou pravidelnou laskavou péči takto odvděčily. Radost pohledět, jak až kouzelně všechna okna při vstupu do centra barevně rozkvetla.

08.07. A neplackovalo se jen u nás A neplackovalo ☺ se jen u nás. Centrum pro rodinu Vizovice o.s., do vytváření placek zapojilo i děti, účastníky všech turnusů příměstského tábora. A jelikož buttonky osobně přinesly k nám, proběhlo velmi milé a příjemné setkání všech, kteří je vyráběli. Dotkly se tvořivé ruce dvou generací. Jde o jednu z aktivit, jíž se snažíme prohlubovat sociální cítění u dětí. Jimi vymalované placky budou nabídnuty všem hostům, kteří navštíví zahradní setkání Barvy podzimu. Případný výtěžek bude věnován na aktivizaci uživatelů v naší službě.

04.07. Naše plackování (ne fackování ☺ ) Plackování, téma dopolední aktivity, a to díky vstřícnosti Centra pro rodinu Vizovice. A tak se vymalovávalo, vystřihávalo a s napětím očekávalo, jak vytvořený button, tedy placka, ze zázračného strojku bude vypadat. "Tato placka je na neděli a tuto budu nosit jen o svátcích", pobavil svým hodnocením jeden z uživatelů. Hned nato začala další uživatelka vypočítávat: "Tak tato je pro Kateřinku, tato pro Honzíka. No já bych jich musela vyrobit strašně moc, aby každý v rodině dostal placku." Po vzájemném okukování výtvorů byl čas na oběd :-).


20.06. Překvapili jsme pracovníky útulku a možná i zdejší zvířátka Velmi překvapivá pro zaměstnance útulku byla návštěva našeho útulku ☺. „Jsme zvyklí, že k nám chodí rodiče s dětmi nebo školy či školky, ale senioři k nám přišli poprvé. Jsme tím velmi potěšeni,“ přivítala nás slovy jedna z pracovnic zlínského zařízení pro opuštěné zvířecí kamarády. A možná mluvila i za ně, kdo ví. Potěšeni jsme byli i my, neboť jsme se přesvědčili, že o nalezené či odložené pejsky nebo kočičky je opravdu hezky postaráno, neboť zvířátka vypadala hodně spokojeně.

13.06. Seznámili jsme se s prací složek záchranného systému Pátek třináctého. Pro mnohé už z principu smolný den, pro krajské hasiče každoroční otevření se veřejnosti. Tentokrát byly připraveny společné ukázky všech složek záchranného systému. Měli jsme možnost vyzkoušet ochranné pomůcky a zjistit tak, že pohyb v nich není vůbec snadný. Následovala ukázka zadržení pachatele z vozu pomocí psa. Nechápali jsme, jak vlčák dokáže skočit do okna auta a v podstatě vystrčit pachatele z vozu. Třešničkou bylo zdolání třípatrové věže pomocí žebříku přeborníkem v této disciplíně.

12.06. V zahradním altánu se zrodily propagační etikety centra I senioři umí žít naplno, je komponované odpoledne pořádané městem Zlínem na hlavním náměstí pro širokou veřejnost, kdy hlavními účinkujícími jsou členové z jednotlivých místních klubů seniorů. V závěru každoročně vystoupí netradiční host. Letos jím byl Josef Zíma se svým širokým repertoárem. My jsme se také zapojili. Jednak někteří z uživatelů jako diváci, všichni se pak podíleli na lepení bonbónů na rozdávanou propagační etiketu centra. Díky krásnému počasí jsme se za tímto účelem sešli v příjemně ochlazeném zahradním altánku.


04.06. Předoucí koťátko nás těšilo po celý den I takové věci, jako je předávání koťátka k chovu mezi pracovníky, se v našem centru dějí. Tím se nabídla možnost využít přítulnosti rozkošného zvířátka a zařadit do programu tak zvanou felinoterapii. Ono i jen pouhé pohlazení předoucí kočky působí velmi pozitivně na nervovou soustavu a možnost hlazení a tulení je také velmi milé a radostné. I když kotě bylo na návštěvě pouze jeden den, radost jistě bude dělat i nadále, protože nová majitelka byla vyzvána, aby pravidelně přinášela zprávy o jeho nových povedených rošťárnách.

03.06. Že je Zlín Film Festival pouze pro děti? Omyl! Je radostné, že i naši uživatelé mohli atmosféru festivalu nasát. Zavítali jsme na setkání členů klubů seniorů s brněnským rodákem, spisovatelem, publicistou, divadelníkem, režisérem, hercem a vysokoškolským učitelem, panem Arnoštem Goldflamem. Muž nenápadného vzrůstu, ale obrovského rozhledu, svým specifickým hlasem bavil přítomné úterní dopoledne. A tak byl prostor i na otázky, které byly skutečně různorodé. O tom, že všichni byli spokojeni, vypovídá stručné zhodnocení, které při odpolední kávičce padlo: „On byl úžasný.“

30.05. Jsme pyšní na naši krásnou zahradu Několikrát v týdnu míříme společně na procházky na přilehlou cyklostezku. A protože chodníček, kterým tak rádi šlapeme, začal zarůstat, rozhodli jsme se společnými silami jej očistit. Všichni ve službě, se této akce, v rámci pracovní terapie, zhostili velmi aktivně, samozřejmě v rámci svých sil. Pomalu, ale jistě jsme vše zvládli a byli jsme všichni moc spokojení. Uživatelé jsou tak pyšní nejen na krásnou zahradu, ale i na to, že i když jejich pohybové možnosti jsou snížené a taková činnost je pro ně dost náročná, vidí výsledek společné práce.


28.05. Celé dopoledne nám do ucha příjemně klapal kolovrátek Je s podivem, kam až jsme se dostali s fyzikou. Při setkání s učitelem této vědy ve výslužbě, jsme získali kontakt na paní, která se ve svém volném čase přenáší do časů našich prababiček, což nám přijela, s velkým nákladem na zádech a kolovrátkem v ruce představit. Věnuje se totiž zpracování vlny pro teplé kousky oblečení. I my jsme byli vyzváni, abychom si předení vyzkoušeli. A opět se potvrdilo, že vše má svůj řád, postup, tempo. Ono zdánlivě jednoduché předení na kolovrátku, které známe dnes již jen z pohádek, vyžaduje velkou zručnost.

21.05. Malováním horkým voskem nás úplně pohltilo Enkaustika, do dnešního dne pro nás neznámé slovo. Nyní, nejen že víme, co to je, ale také to UMÍME! Jelikož nikdo z nás neoplývá nadstandardním výtvarným umem, nenapadlo by nás, že vytvoříme obrázek, který nejen, že může být zarámován a vystaven, ale dokonce, že bude obdivován. Pod vedením paní Marty Klimtové se nám to však podařilo. Vytváření obrázků enkaustikou, tedy malováním horkým voskem, nás úplně pohltilo. Sami jsme žasli nad svými výtvory a ocenění, které nás čekalo nejen od rodin ale i spolupracovníků, bylo až nečekané.

15.05. Společně na svatém Hostýnu Svatý Hostýn po hodině jízdy neměli na dohled jen poutníci jedoucí autobusem, ale i uživatelé centra s doprovodem. Mše svatá, Křížová cesta konaná kvůli dešti v bazilice. To byly hlavní body programu. Pro všechny to byl velmi povzbuzující duchovní zážitek. Díky nevlídnému počasí se náš obědový čas v restauraci prodloužil, což přispělo ke krásnému společenství a ke sdílení dojmů. Poté už následovalo požehnání a cesta domů, při níž se návštěvníci vyjadřovali spokojeně k prožité pouti a neotáleli s dotazy, kam příště.


14.05. Čátanque. Že nevíte, o jaký sport jde? My už ano :-) Nový druh sportu se zrodil na prvním ročníku krajského turnaje pro kluby seniorů v pétanque v Luhačovicích. Hlavními partnery akce byl Zlínský kraj ve spolupráci s akciovou společností Lázně Luhačovice a UTB ve Zlíně. Vinou počasí se sportovní zápolení přesunulo do vnitřních prostor a tomu se také přizpůsobila sportovní disciplína. Šlo o něco mezi čárou a pétanque. Byla to nečekaná výzva. I když ne všechny trefy byly ideální, dobrou náladu nikdo z nás neztrácel. A dokonce náš uživatel si odnesl ocenění pro nejstaršího závodníka.

14.05. Jazz zněl pro Domovinku I letos, v rámci aktivity zlínské umělecké školy ZUŽ ZAS ZUŠ UŽ ZAS ZUŠ, se zlínské Charitě dostalo podpory jak učitelů a žáků ZUŠ Zlín, Štefánikova, tak i veřejnosti. Konal se další, již dvanáctý benefiční Jazzový večer, jež vynesl částku 3000Kč. Ta podpoří aktivizační činnosti centra denních služeb pro seniory. Tak, jako ročníky předešlé, i ten letošní, téměř dvouhodinový koncert, představil úžasné výkony. Hudba příjemně živá, rytmická, moderní. Poděkování patří všem účinkujícím, ale i posluchačům, kteří přišli a tím podpořili naši činnost.

07.05. Naše Hrátky s čertem Byť je léto za dveřmi, vydali jsme se za čerty, kteří byli k vidění v rámci divadelní přehlídky Hvozdenský měšec. Z pestré pohádkové nabídky jsme si vybrali Hrátky s čertem. Od usměvavé paní se nám dostalo milého uvítání i dárku, jímž byl volný vstup na představení. Za oponou něco zašustilo a už vyběhl pekelník a jeho asistenti. Všichni jsme se pobavili, když se objevil loupežník Sarka Farka a Martin Kabát. Okouzlující byla i princezna Dišpe-randa s „uječenou“ komornou Káčou. Největší úspěch u našich uživatelů ale získal anděl Theofil.


02.05. Čokoládová tečka za jarními aktivitami byla úžasná První zastávkou celodenního výletu do Vizovic byla čokoládovna, kde jsme na vlastní oči viděli, jak složitý proces předchází tomu, než si pochutnáme na sladké dobrotě. Upoutalo nás, jaký je podíl ruční práce v celém postupu, od sklízení kakaových bobů až po zpracování figurek. Po sladkém naladění, jsme se přesunuli do Hasičského muzea, které bylo veřejnosti zpřístupněno teprve druhý den. Abychom prožité události strávili, odpočinuli jsme si krátce před obědem v krásném parčíku. Tečkou za dnem byla kávička a ... čokoládová pralinka.

26.04. Na žádné narozeniny či jmeniny nezapomínáme Domovinka je od slova domov. A právě ten chceme naší službou suplovat tím, že denně vytváříme domácí prostředí. Typickým znakem domácího prostředí je klid, láska, pohoda, rodina, přátelé. A k tomu patří setkávání či oslavy. A tak proto i my každé narozeniny či jmeniny hezky oslavíme. Vždyť deset uživatelů, což je denní kapacita služby, spolu s pracovníky centra skutečně už rodinu vytváří. To je velká výhoda menšího zařízení, kdy můžeme uplatňovat individuální přístup a nemůže nás ohrozit anonymita nebo formální neosobní péče.

25.04. Netradiční nástroj jarní atmosféru podtrhnul V jednom z následujících dnů k nám zavítali senioři z Centra pro rodinu ve Zlíně, aby se seznámili s naší službou. Při této příležitosti jsme k nám pozvali muzikanta, který ovládá velmi netradiční hudební nástroj. Při zpěvu nás doprovázely dudy! A i když naše prostory neoplývají rozlohou, celkem devatenáct návštěvníků společného posezení, si prožilo neopakovatelnou atmosféru, okořeněnou humorem a výkladem o nástroji jeho majitele.


23.04. Fyzikální pokusy jarní počasí nezmátly První středeční velikonoční dopoledne k nám zavítal středoškolský učitel fyziky, aby nás seznámil s přírodní vědou, která jej provázela po celý profesní život a nedá mu spát, ani v důchodovém věku. Byla to velmi netradiční beseda, okořeněná i několika pokusy, aby vyprovokovala v přítomných vzpomínání a hledání znalostí z tohoto vědního oboru. I když jsme se zprvu obávali náročnosti tématu, díky praktickým ukázkám na všedních událostech, jsme se uvolnili a nakonec se rozproudila i živá diskuse, kterou ukončil čas oběda.

18.04. Naše ruce na Velký pátek půst rozhodně neměly Velký pátek jsme prožili ve znamení půstu, tak jak to tradice určují. Ale se založenýma rukama jsme neseděli. Barvili jsme společně vajíčka, a to tradiční technikou, ve slupkách od cibule. K tomu jsme přidali nejrůznější traviny, drobné květy z naší zahrady a bylinky. Při balení a zamotávání se všem krásně vzpomínalo nejen na barvení vajíček, ale i další tradice a zvyklosti ve vlastních rodinách. Nechyběly ani zmínky o novinkách, které se tu a tam objeví v časopisech či televizi. Nebo jen tak, zaslechneme je při jiných milých debatách.

17.04. Jak se u nás jarně zelenilo Chléb s pórkovou pomazánkou, okurka, zelený čaj. Lépe dnešní „zelený“ den nešlo začít. Posilněni svačinkou jsme se dali do beránka. Pochopitelně do smíchání ingrediencí, na velikonoční dobrotu. Mezitím jsme dopřáli vláhu všemu zelenému, čím jsme centrum vyzdobili. V tom zazvonil zvonek a ... přivítání návštěvy, přesněji ogary z Velíkové, jež přišel zatížen velkou kyticí proutí. A tak nechybělo pletení pomlázky, tataru či pro někoho šmigrustu. A také se zpívalo. Ale to už se z kuchyňky linula sladká vůně, známka toho, že beránek je hotov.


16.04. Kousek jara a blížících se svátků přinesly děti z mateřské školy Další den nás navštívili v Domovince, jako každoročně, děti z mateřské školy se svým připraveným velikonočním pásmem. Bezprostřední chování a velká snaha dětí předvést, co se pod vedením paní učitelky naučily, jejich kouzelné hlásky a vřelé úsměvy, byly pohlazením pro srdíčka našich uživatelů. A když na závěr každý z uživatelů obdržel dárek s přáním hezkých Velikonoc, nejedno oko i zamáčklo slzičku.

15.04. Jaro krásně doplnili Karafiátovi Broučci i ručně šité panenky V předvelikonočním týdnu jsme měli více zpestření, jako např. výstavu panenek vlastnoručně ušitých z vlny a také dalších zajímavých postaviček, jakou Karafiátovy Broučky či postavičky vyrobené podle knihy Děti Země. Při pohledu na tato milá stvoření, tak detailně zpracovaná a zakomponovaná do svého přirozeného prostředí, jsme se v duchu přenesli do atmosféry daného příběhu. To vše protkané mluveným projevem zhotovitelky postaviček a sběratelky doplňků z dané doby bylo skutečně hlubokým zážitkem.

14.04. Letošní jaro nabídlo i filmového Cyrila a Metoděje ve Velkém kině Historii a duchovno jsme si oživili také návštěvou filmového zpracování o Cyrilu a Metodějovi, uváděné ve zlínském Velkém kině. To byla pro mnohé uživatele velká vzácnost a tak jsme s menším napětím očekávali, jak budou aktivitu uživatelé hodnotit. Jejich reakce nás potěšila: „Moc se nám to líbilo. S radostí do kina zase půjdeme,“ což doplnili komentářem k uvedenému filmu: „To by měli promítat ve školách v hodinách dějepisu, je to krásně zpracované a určitě by si to děti takto lépe zapamatovaly. Vždyť to patří k naší historii.“


09.04. Stále máme trpělivost a obratné prstíky Každého lákají věci zakázané, tajemné či neobvyklé. Ne jinak je tomu v našem centru. Tentokrát jsme v rámci tvořivého dopoledne přijali výzvu výtvarné techniky quilling, která je poměrně náročná na jemnou motoriku, kdy jsou navíjeny tenké proužky papíru různých barev a posléze dotvořeny do libovolného obrazce. Ty se následně nalepí, čímž je dokončen namyšlený obrázek. Tato technika vyžaduje hodně trpělivosti a především obratné prstíky. Byli jsme mile překvapeni, neboť i tak jemná práce se nám dařila, což je i z fotografie čitelné.

08.04. Jaro symbolizuje doba postní V předvelikonočním období, v postní době, měli zájemci možnost se pravidelně zúčastňovat křížových cest k naplnění jejich duchovních potřeb. Na modlitební setkávání máme vyčleněno úterní dopoledne, které připravuje pastorační asistentka, sestra Sylvie často ve spolupráci se zlínskou farností.

07.04. Mezigenerační setkávání se pomalu v naší službě zabydluje Pravidelné pondělní mezigenerační setkávání rodičů a jejich dětí s našimi seniory, které se pomalu, ale o to srdečněji, v naší službě zabydluje, přináší nejen plánovaná setkání. A tak se, maminka a její dvě děti, jež k nám cestu už našli, nesetkali pouze s uživateli, ale měli možnost zaposlouchat se i do hudby prezentované žáky ZUŠ Zlín. Tudíž výkon sympatické klávesistky a tří mladších houslistek neobdivovali jen naši uživatelé a pracovníci, ale i dvě malé děti, které velmi pozorně sledovaly vše, co dopoledne nabídlo. Bylo příjemné, že nevymizel prostor ke vzájemnému sdílení a potěšení se ze setkání nejmenších hostů se seniory.


07.04. Naše duše byly pohlazeny tóny houslí a kláves Muzikoterapie má velmi blahodárné účinky, a tak v Domovince často zní zpěv či hudba. Převažuje naše spontánní, neumělé, ale o to víc radostné, provedení. Ovšem čas od času rádi pozveme skutečné profesionály, kteří mají přednes hudby v malíčku. A ještě jsme raději, pokud je to ve spojení s umem, nadšením a talentem dětí. Ve spolupráci se ZUŠ Zlín, která již sedmdesát let vede k umění místní děti, k nám zavítaly žákyně této školy, které za doprovodu své paní učitelky, pohladily naše duše hrou na housle a také klávesy.

28.03. Návštěvou divadla jsme oslavili jaro ... Po této fyzické činnosti jsme si jedno páteční březnové dopoledne odpočinuli a kulturně se naladili při divadelním představení Největší z Pierotů, v podání herců Městského divadla ve Zlíně. Ztvárněný životní příběh je nadčasový, vede k zamyšlení, ale také nabízí neobvyklou a příjemnou podívanou, navíc obohacenou řadou písní, chansonů. Za velmi vstřícný a ohleduplný přístup k našim uživatelům, velmi děkujeme celému personálu zlínského divadla, zvláště pak paní Pospíšilové.

19.03. Domovinku jsme si jarně vyzdobili a ozelenili .. Nechtěli jsme zůstat ve zručnosti pozadu, proto jsme si krásně jarně vyzdobili Domovinku dekoracemi, které jsme si také vlastnoručně vyzdobili. Ať už to byly látkové věnečky, které vypadají velmi zajímavě a přitom jejich výroba není obtížná nebo jarní dekorační věnec na dveře či kousíček rozkvetlé přírody na stůl, ve formě zasazených rostlinek do mechu. Nasadili jsme i osení, které jsme zpestřili veselými zapichovátky a připravili neobvyklé nádobky ze skořápek, zkrášlené ubrouskovou technikou, pro osazení řeřichou.


17.03. Náš um mohli obdivovat všichni příchozí Látka rozmanitých barev i vzorů nastříhaná na čtverečky ozdobnými nůžkami, háček a polystyrenový kruh. Dnes vyrobíme látkové věnečky. Tak zněla další výzva ke zdokonalení zručnosti nás všech. A protože výzvy přijímáme rádi, tak jsme se, plni očekávání, pustili do vlastní výroby netradiční jarní dekorace. I když prsty na rukou vyžadovaly velké soustředění, tvoření nebylo až tak náročné a výsledný efekt byl skvělý. Společně jsme vybrali nejhezčí věneček, jímž jsme ozdobili vstupní dveře a dali tak možnost příchozím obdivovat náš um.

09.03. Jarní dny u nás v centru zahájil řezbář Jaro jsme začali v duchu tradic a jarní rovnodennosti. První jarní vlaštovkou byli manželé Hutěčkovi ze Želechovic, kteří nás seznámili se svými výrobky a nástroji a svoje nástroje nám i svěřili, abychom si sami něco vyřezali. Stačilo se jen zmínit o nějakém předmětu, osobě či zvířeti a než jsme se nadáli, onu zmínku nám zručný řezbář podával vyřezané. Strávili jsme velmi příjemné dopoledne, při kterém se vzpomínalo, jak dříve byli kluci vedeni k praktickým činnostem okolo domu a s pilkou či podobnými předměty, se naučili brzy pracovat.

19.02. Ne všem seniorům děti přejí spokojené a naplněné stáří .. Domácí násilí na seniorech. S neveselým tématem přišla pracovnice z Intervenčního centra ZK, aby nás seznámila s nebezpečím, které ohrožuje často také seniory. Samota se těžce snáší, a když se k tomu přidruží omezená pohyblivost a závislost na pomoci druhých, tak mnohdy pro udržení kontaktu se svou rodinou senioři trpí i nevhodné chování či omezování své osoby od nejbližších. To ale není případ našich uživatelů, neboť jim děti přejí spokojené a naplněné prožívání stáří a většinou to jsou ony, kdo starším rodičům služby Domovinky nabídne.


14.02. Strávit chvíli v kavárně s historií v pochmurném dni je příjemné .. Zimní období, ve skutečnosti nezimní, ale spíše podmračený, šedivý den, jsme si zpestřili návštěvou kavárny na Malé scéně. Ovšem, než jsme usedli ke stolům k dobré kávičce, prohlédli jsme si ZUŠ Zlín, kterou zdobily výtvarné práce žáků. Někteří zavzpomínali, kdy vodili své děti či vnuky do těchto prostor k výuce na hudební nástroje nebo do jiných oborů, které tato škola nabízí. A v kavárně jsme vše podrobně prodebatovali, včetně historie budovy, kdy tato prvotně jako polyfunkční dům nabízela veřejnosti kulturní a sportovní vyžití.

31.01. Za vyhlídkou na město nás vyvezla Baťova pojízdná kancelář Baťovský areál je pro mnohé uživatele místo, kde strávili celý svůj profesní život. A tak jedno z jejich vyslovených přání byla návštěva této dynamicky se měnící lokality města. Až k neuvěření pro ně byly probíhající bourací práce budov, protipólem pak ty dokonale opravené. Při projížďce výletníci vyjádřili nespokojenost s přemístěním pošty z centra města. Exkurzi jsme zakončili v 21. budově, kde nás čekala historie firmy Baťa. Pak už následovala vyjížďka Baťovou pojízdnou kanceláří do 16. etáže, kde je vyhlídková terasa. Tečkou bylo posezením v kavárně.

25.01. Není dobré, aby člověk byl sám (Kniha Genezis 2,18) To je také důvod, proč centrum denních služeb navštěvují senioři. Ale jsou to pouze oni, kdo se během dne cítí osamoceni, nebo se v této situaci může nalézat i maminka či tatínek, kteří jsou doma s dětmi? Jistě, že ano. A není to ale jen samota, kterou může mladá rodina disponovat. Daleko silnější může být absence setkávání se starší generací. Ba dokonce dětem třeba schází děda či babička. A to byl hlavní důvod k aktivitě, kterou se začátkem roku a blížícím se jarem do služby v rámci aktivizací přinášíme. Těšíme se a jsme zvědavi ☺.


24.01. Balzám na duši starší generace jsou děti .. Pro další inspiraci, co všechno můžeme zařadit do pohybových aktivit, jsme si pozvali maminky s dětmi ze Sluníčka-cvičení rodičů s dětmi, Centra pro rodinu Vizovice o. s., pod vedením lektorky Hanky Puype. Naši denní místnost naplnila bezprostřednost, jásot, smích. A úsměv z našich tváří nezmizel po celou dobu cvičení, ba dokonce ani po rozloučení s dětmi. A když i ostatní přítomné, tedy uživatele a pracovnice, děti vyzvaly k pohybu, s radostí se všichni protáhli. Opět se potvrdilo, že nejlepší balzám na duši je spojení dětí se starší generací.

20.01. Kdo nevyzkouší, nepozná Protože lednové zimomřivé počasí nás většinou drželo uvnitř Domovinky, zkoušeli jsme nejrůznější, mnohdy i neobvyklé, nejen pohybové aktivity. Vedle například trénování paměti jsme se zaměřili i na motoriku a rovnováhu na tzv. stepech a klouboučcích. Zdánlivě jednoduché cvičení, u kterého se, při držení rovnováhy, zpevňuje celé tělo, potrápilo nejen uživatele, ale i pracovnice, které se s nadšením do sportování pustily, protože kdo nevyzkouší, nepozná ☺. Opět jsme si společně otestovali, co vše zvládneme a navíc jsme si užili hodně zábavy.

03.01. Shlédli jsme vzácné šatičky na sošku Panny Marie a staré ornáty Téměř u konce vánočního času jsme navštívili krásné poutní místo, jedno nejznámějších na Moravě, a to kostel Narození Panny Marie ve Štípě. Kostel nás uvítal ještě vánočně vyzdobený, hlavně velkým množstvím vysokých vánočních stromků, které působily majestátně a vznešeně. Náš zážitek byl umocněný vřelým přivítáním duchovního správce farnosti, P. Františkem, který nás velmi poutavě seznámil jak s historií kostela, tak i s archeologickými nálezy nedalekého kostelíka. Při odchodu jsme byli všichni obdarováni obrázkem a oplatky.


23.12. Zítra je Štědrý den ... společné chvíle s vůní vanilky Už se zase těšíme na Ježíška Copak nám letos nadělí Copak asi dostanem od Jéžíška To bychom rádi věděli Já asi nic, protože jsem zlobil A naši šetřej na automobil Už se zase těšíme na Ježíška Copak nám letos nadělí Copak asi dostanem od Jéžíška Stačí svetr nebo knížka Všichni chcem však od Ježíška Jen aby byl šťastný a veselý

11.12. Technika malby a barvení na hedvábí není jednoduchá Abychom si v adventním čase zpestřili naše tvoření, na chvíli jsme odložili výrobu svícnů pro Betlémské světlo a zkusili techniku barvení na hedvábí. Dokonce jsme zkoušeli namalovat znak Charity. To ovšem již bylo velmi náročné a i práce s barvami na hedvábí nepatří k těm jednoduchým. Ale i když výsledek nebyl zrovna podle našich představ, radostný pocit, že jsme zkusili něco nového, doposud nepoznaného, jsme opět pocítili.

10.12. Jsme součástí poselství Betlémského světla "Asi jsou ty sklenice důležité, když je tak hezky zdobíme," obrátila se jedna z uživatelek při dopolední kávě s poznámkou na spolusedící. "Zapojíme se do poselství Betlémského světla, které přinesou skauti," odpověděla kolegyně bez zaváhání. Díky výrobě více jak sto kusů svícnů, které se musely očistit, opatřit ouškem z drátku a polepit adventními symboly, si uživatelé služby, vedle příjemných společných chvil potvrdili, že jsou velmi šikovní a jejich ruce jsou neobyčejně hbité a rozhodně nepatří do starého železa.


05.12. Mikulášské pásmo v přednesu dětí všechny potěšilo Jako každoročně, tak i letos k nám do Domovinky zavítaly děti z mateřské školy Sokolská, aby nám předvedly své Mikulášské pásmo. Děti své taneční vystoupení doprovodily zpěvem a krátkými scénkami. Těšíme se vždy na vystoupení s dětmi, zvláště pak v krásném adventním předvánočním čase, kdy se i my již ladíme a připravujeme na vánoční svátky, které trávíme ve společnosti našich nejbližších.

12.11. Růžičky z listí zdobily centrum až do Adventu Podzim je tak krásné barevný, ne nadarmo se říká, že nejlepším malířem je právě toto roční období. A když nám to krásně zbarvené listí spadne na zem a vytvoří načechranou, barevnou podestýlku, zvláště, kdy listí ještě nezmokne, tak procházka zahradou, za tichého šustění, je přímo balzámem. Různobarevné listy jsme tedy sesbírali a přinesli do centra, abychom z nich vytvořili krásné barevné růžičky. Kytice z nich nám zdobila stůl až do adventního času.

30.10. Kouzelný pátek. Tam jsme nemohli chybět! Zlínský magistrát připravil další Živé náměstí. Tentokrát šlo o Kouzelný pátek, kde vedle tanečních vystoupení, tvořivých dílniček, ohnivé show či kouzelníků, byla lákadlem velká dýňová soutěž. Výzva tzv. za pět minut dvanáct nás nenechala chladnými a společně jsme připravili dva soutěžní pokrmy, které na náměstí Míru hodnotili jak příchozí, tak odborná porota. Pokud jste se pročetli až sem, pak věřte, že dýňové pokrmy z centra denních služeb bodovaly, tedy, Charita Zlín byla na bedně!


3222, Zlín, tel.:

Recommend Documents