3.1 Změny v oblasti DPH s účinností od

PRAKTICKÝ PORADCE V DAŇOVÝCH OTÁZKÁCH 3.1 Změny v oblasti DPH s účinností od 1. 1. 2010

Rubrika 3 strana 1/14

3.1 Změny v oblasti DPH s účinností od 1. 1. 2010 Ing. Pavel Bûhounek, daÀov˘ poradce Pro rok 2010 došlo k celé řadě změn daňových předpisů. Největší problémy přinesly změny zákona o DPH - nejen z hlediska množství změn, ale také z toho důvodu, že rozsáhlá novela č. 489/2009 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů až 31. 12. 2009 a neméně významná (byť podstatně stručnější - „pouze“ měnící sazby DPH) novelizace provedená zákonem č. 362/2009 Sb. a vyhlášená 20. 10. 2009 se ze strany Ministerstva financí dočkala komentáře až 11. 12. 2009 a do té doby se stačily rozšířit zavádějící komentáře k uplatnění sazeb daně účinných k 31. 12. 2009 při vyúčtování plnění uskutečněných v roce 2010, na které byla v roce 2009 přijata záloha. DPH má tu nepříznivou vlastnost, že praxe na změny musí reagovat hned od prvého dne jejich účinnosti (již 1. 1. 2010 musely být vystavovány daňové doklady s letošními sazbami daně, což se ne každému plátci podařilo zvládnout). Přidáme-li k tomu nový formulář k DPH (i když bude vyplňován až v únoru), nový systém podávání souhrnného hlášení, je začátek letošního roku skutečně hlavně ve znamení změn DPH.

Úvod

Zákonem č. 362/2009 Sb. došlo k 1. 1. 2010 ke zvýšení základní, resp. snížené sazby DPH z 19 na 20 %, resp. z 9 na 10 %. Problémy přineslo přechodné ustanovení k uvedené změně - plátce, kterému vznikla povinnost přiznat daň z úplat přijatých přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění, a to nejpozději do 31. prosince 2009, použije při vyúčtování těchto přijatých úplat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění po 1. lednu 2010 sazbu daně platnou ke dni vzniku povinnosti přiznat daň při přijetí úplaty.

Zvýšení sazeb zákonem č. 362/2009 Sb.

V praxi se po přijetí zákona č. 362/2009 Sb. poměrně značně rozšířil výklad, jehož autoři přehlédli, že přeã. 4/2010



chodné ustanovení se týká vyúčtování úplat, a nikoli vyúčtování celého plnění. K dané věci se MF vyjádřilo až 11. 12. 2009, kde potvrdilo snad jediný možný výklad, že v případě úplaty přijaté v roce 2009 na plnění uskutečněné v roce 2010 se na doplatek použije sazba daně roku 2010. V rámci objektivity však musím uvést, že někdo pod „vyúčtováním úplat“ stále vidí „vyúčtování plnění, na které byla přijata úplata“ a možná tento názor obhájí i při případném sporu postupovat podle tohoto názoru však rozhodně nedoporučuji, protože osobně jiný výklad, než který podalo k dané věci MF, nepokládám za možný. Pfiíklad 1

Příklad 1 - doplatek v roce 2010 Cena za zdanitelné plnûní zafiazené do základní sazby danû poskytnuté v roce 2010 je stanovena na 300, v roce 2009 byla uhrazena záloha 119. Jak bude provedeno vyúãtování zdanitelného plnûní? Na pfiijatou platbu byl vystaven doklad o pfiijaté platbû a na základû § 36 odst. 2 ZDPH ze základu danû 100 byla stanovena daÀ 19. Zdanitelné plnûní bude vyúãtováno takto: datum uskuteãnûní zdanitelného plnûní 2010 základ danû se podle § 37 odst. 2 ZDPH stanoví takto: cena podle § 36 odst. 1 300 základ danû z pfiijat˘ch úplat (u úplat pfiijat˘ch do 31. 12. 2009 se pouÏije sazba roku 2009) 100 základ danû 300 – 100 = 200 daÀ 40 k úhradû 240 Situace je obdobná jako při změně snížené sazby daně k 1. 1. 2008 (zvýšení z 5 na 9 %). Přechodným ustanovením je však tentokrát jednoznačně ošetřen případný přeplatek.

ã. 4/2010


Příklad - přeplatek v roce 2010


Pfiíklad 2

Cena za zdanitelné plnûní zafiazené do základní sazby danû poskytnuté v roce 2010 byla stanovena na 100, v roce 2009 byla uhrazena záloha 119. Jak bude provedeno vyúãtování zdanitelného plnûní, jestliÏe nakonec byla cena sníÏena na 80? Pokud pfiipustíme, Ïe se v daném pfiípadû nebude provádût oprava základu danû podle § 42 odst. 1 písm. d) ZDPH a vyúãtování provedeme analogicky s pfiedchozím pfiíkladem, stanovíme záporn˘ základ danû (-20) a k nûmu uplatníme zápornou daÀ sazbou danû roku 2009. Přechodná ustanovení zákona č. 362/2009 Sb. umožňují u dodání elektřiny, plynu, vody (podle výkladu podaného MF se týká i stočného), tepla a chladu nebo telekomunikačních služeb za období zasahující období roku 2009 i 2010 rozdělit základ daně na období do 31. 12. 2009 a uplatnit u něho sazby daně roku 2009 a na období od 1. 1. 2010 s letošními sazbami daně. Značně rozsáhlá novela č. 489/2009 Sb. vyvolaná nutností zapracování změn eurounijních předpisů obsahuje i změny, které si eurounijní předpisy přímo nevynucovaly - např. povinnost odvádět DPH alespoň z ceny obvyklé při plněních poskytovaných zaměstnancům podle nově vloženého § 36a. Změny od 1. 1. 2010 byly vynuceny zejména těmito předpisy EU:

Novela č. 489/2009 Sb.

• Směrnicí 2008/8/ES, kterou byla s účinností od 1. 1. 2010 novelizována Směrnice 2006/112/ES (tzv. recast 6. směrnice), pokud jde o místo poskytnutí služby (některé změny místa poskytnutí služby mají účinnost k pozdějšímu datu než k 1. 1. 2010, některé již k 1. 1. 2011, a tak bude nutné ZDPH během letošního roku opět novelizovat), • Směrnicí 2008/9/ES, která s použitím od 1. 1. 2010 stanovuje prováděcí pravidla pro vracení DPH podle článku 170 Směrnice 2006/112/ES (tzv. recast 6. směrnice). Tato změna se promítla do nové konã. 4/2010



cepce vracení DPH zaplacené v jiném členském státě. • Směrnicí 2008/117/ES, ze dne 16. prosince 2008, kterou se mění směrnice 2006/112/ES (tzv. recast 6. směrnice) za účelem boje proti daňovým únikům spojeným s plněními uvnitř Společenství od 1. 1. 2010. Tato změna se promítla do nových pravidel pro podávání souhrnného hlášení (elektronická podoba, až na výjimky měsíční podávání). Místo poskytnutí služby

Od 1. 1. 2010 se mění obecné pravidlo pro vymezení místa plnění při poskytování přeshraničních služeb osobám povinným k dani. Změnu si vynutila Směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby, publikovaná v Úředním věstníku jako L 44, 20. 2. 2008 na str. 11-22. Směrnice Rady 2008/8/ES účinnost některých dílčích změn stanovuje až na pozdější dobu, např. ještě v roce 2010 článek 53 recastu 6. směrnice stanovuje (obdobně jako stanovuje do 31. 12. 2009 nyní platný článek 52 recastu 6. směrnice a § 10 odst. 4 zákona o DPH), že místem plnění při pořádání veletrhů je místo konání akce (bez ohledu na povahu osoby, které je služba poskytnuta). Od 1. 1. 2011 se článek 53 a 54 recastu 6. směrnice mění v tom smyslu, že místem plnění bude místo konání akce jen v případech, kdy bude služba poskytnuta osobě povinné k dani. Při poskytnutí uvedené služby osobě nepovinné k dani tak od 1. 1. 2011 bude podle obecného pravidla místem plnění sídlo nebo provozovna poskytovatele služby. Od 1. 1. 2010 je místo poskytnutí služby obecně upraveno v § 9, a to zvlášť pro: • poskytnutí služby osobě povinné k dani (nepřesně řečeno při poskytnutí služby podnikateli) jako sídlo nebo místo podnikání této osoby, resp. jako místo umístění provozovny v případě poskytnutí služby provozovně,

ã. 4/2010



• poskytnutí služby osobě nepovinné k dani (nepřesně řečeno při poskytnutí služby soukromé osobě) jako sídlo nebo místo podnikání poskytovatele, resp. místo umístění provozovny v případě poskytnutí služby provozovnou. Z obecných pravidel místa poskytnutí služby nadále existují výjimky, tyto jsou uvedeny v jednotlivých §§ 10 až 10k pro: • poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti, týká se i služby ubytovací (§ 10), • poskytnutí přepravy osob (§ 10a), • poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy, a podobných služeb (§ 10b), • poskytnutí stravovací služby (§ 10c), • poskytnutí krátkodobého nájmu dopravního prostředku (§ 10d), • poskytnutí služby zprostředkovatelem osobě nepovinné k dani (§ 10e), • poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k dani (§ 10f), • poskytnutí služby přímo související s přepravou zboží a služby oceňování movité věci a práce na movité věci osobě nepovinné k dani (§ 10g), • poskytnutí služeb zahraniční osobě nepovinné k dani (§ 10h), • poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby zahraniční osobou povinnou k dani osobě nepovinné k dani (§ 10i), • poskytnutí nájmu dopravního prostředku (§ 10j), • poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu ve třetí zemi (§ 10k). ã. 4/2010


Struktura výjimek


Strukturu výjimek si můžeme rozdělit takto: • v §§ 10 až 10d a v § 10j výjimky pro určitý charakter služeb bez ohledu na povahu odběratele, • v § 10e až 10i výjimky pro služby poskytnuté soukromým osobám (osobám nepovinným k dani), z toho v § 10h, resp. § 10i poskytnuté osobě ze třetí země, resp. osobou usazenou ve třetí zemi, • v § 10k výjimka pro služby poskytnuté podnikatelům (osobám povinným k dani) usazeným ve třetí zemi , jsou-li zároveň českými plátci. Závěrečné výjimky (§§ 10h až 10k) se týkají výhradně případů, které přesahují rámec EU a kdy je účastníkem obchodního vztahu osoba ze třetí země (buď jako zahraniční soukromý zákazník podle § 10h, zahraniční poskytovatel elektronické služby apod. podle § 10i, nebo jako zahraniční zákazník - podnikatel, který je zároveň českým plátcem, podle § 10k) anebo má nájem dopravního prostředku (§ 10j) vztah ke třetí zemi (např. se nájem uskutečňuje ve třetí zemi). Pokud služba nepřesahuje eurounijní rámec, vystačíme si s výjimkami podle §§ 10 až 10g. Výjimky podle §§ 10 až 10g se však uplatní i v případě prvku třetí země (např. místo při přepravě zboží soukromé osobě se určuje podle § 10f jako místo uskutečnění příslušného úseku přepravy bez ohledu na to, zda je služba poskytnuta eurounijní soukromé osobě anebo zahraniční soukromé osobě). V mnohých případech k žádné faktické změně místa poskytnutí služby od 1. 1. 2010 nedošlo. Např. u služeb uvedených do 31. 12. 2009 v § 10 odst. 6 (např. se jedná o reklamní a poradenské služby) osobě povinné k dani sídlící v jiném členském státě bylo místem poskytnutí služby do 31. 12. 2009 buď sídlo této osoby, nebo místo jejího podnikání. V případě poskytnutí služby uvedené do 31. 12. 2009 v § 10 odst. 6 provozovně osoby povinné k dani sídlící v jiném členském státě bylo tímto místem místo umístění provozovny. Od 1. 1. 2010 se na uvedeném principu

ã. 4/2010



u služeb uvedených v § 10 odst. 6, jsou-li poskytnuty osobě sídlící v jiném členském státě, vůbec nic nezměnilo - místo poskytnutí služby pouze nehledáme jako dříve mezi výjimkami (v daném případě v § 10 odst. 6 ZDPH účinného do 31. 12. 2009), ale v obecném pravidlu (§ 9 odst. 1 ZDPH od 1. 1. 2010). Nadále se v uvedeném případě uplatňuje princip reversecharge, tzn., že daň přizná příjemce služby. Pokud by služba uvedená do 31. 12. 2009 v § 10 odst. 6 byla poskytnuta zahraniční osobě, opět se věcně nic nemění. Bude-li zahraniční osoba podnikatelem, uplatní se princip reverse-charge podle obecného pravidla § 9 odst. 1 ZDPH od 1. 1. 2010, bude-li zahraniční osoba soukromou osobou, budeme příslušnou službu (např. poradenskou a reklamní) hledat ve výjimkách pro služby poskytnuté zahraničním soukromým osobám v § 10h ZDPH od 1. 1. 2010. Pokud jsme poskytovanou službu mezi výjimkami v § 10 účinného do 31. 12. 2009 nenašli, museli jsme postupovat podle obecného pravidla. Tedy např. při poskytnutí fotografické služby osobě povinné k dani sídlící v jiném členském státě bylo do 31. 12. 2009 místem poskytnutí služby sídlo nebo místo podnikání osoby poskytující službu podle obecného pravidla (§ 9 ZDPH účinný do 31. 12. 2009) a do 31. 12. 2009 se princip reverse-charge neuplatňoval, od 1. 1. 2010 se již uplatňuje. Při poskytnutí služby osobám nepovinným k dani se dřívější obecné pravidlo, podle kterého se místo plnění řídilo podle sídla nebo provozovny poskytovatele služby, k 1. 1. 2010 nezměnilo. Obdobou § 10 odst. 6 (např. reklamní a poradenské služby) ve znění účinném do 31. 12. 2009 se od 1. 1. 2010 stal § 10h určený pro služby poskytnuté zahraniční osobě nepovinné k dani. Místem poskytnutí služby v tomto případě není sídlo nebo místo podnikání poskytovatele, resp. místo umístění provozovny v případě poskytnutí služby provozovnou, ale místo ã. 4/2010



sídla nebo místo pobytu osoby, které je služba poskytnuta. Proti stavu účinnému do 31. 12. 2009 tak k žádné zásadní věcné změně nedochází. Ve vztahu k osobám z jiného členského státu se namísto § 10 odst. 6 od 1. 1. 2010 uplatňuje obecné pravidlo podle § 9 účinného od 1. 1. 2010 - se stejným výsledkem. Výjimky uvedené v jednotlivých §§ 10 až 10k nelze často chápat jako změnu proti stavu účinnému do 31. 12. 2009, ale často naopak jen jako přesun na jiné místo zákona. V některých případech je srovnání dřívější a nové úpravy jednoduché - např. místem plnění u služby vztahující se k nemovitosti bylo do 31. 12. 2009 místo, kde se nemovitost nachází (podle § 10 odst. 1 účinného do 31. 12. 2009), od 1. 1. 2010 to samé platí podle § 10 (včetně výslovného stanovení, že službou vztahující se k nemovitosti je i služba ubytovací). Obdobně u služby organizátora veletrhu bylo místem plnění do 31. 12. 2009 místo uskutečnění služby (§ 10 odst. 4 ZDPH do 31. 12. 2009), od 1. 1. 2010 jím je místo jejího skutečného konání (§ 10b ZDPH od 1. 1. 2010). V některých případech je porovnání dřívější a nové úpravy složitější, ale ve výsledku se často místo poskytnutí služby nezmění. Např. nový § 10f stanovuje místo plnění při poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k dani. Tato výjimka neplatí např. pro přepravu zboží mezi členskými státy osobě registrované k dani v jiném členském státě, než ve kterém je přeprava zahájena (např. přeprava zboží z ČR do Německa pro německého plátce), kde se do 31. 12. 2009 postupovalo podle § 10 odst. 2 a místem tak bylo sídlo nebo místo podnikání odběratele (v uvedeném případě Německo, daň bude uplatněna odběratelem v Německu). Od 1. 1. 2010 se i v případě přepravy zboží mezi členskými státy osobě registrované k dani v jiném členském státě, než ve kterém je přeprava zahájena, uplatňuje obecný princip - místem poskytnutí služby je sídlo či místo podnikání odběratele. Věcně se v případě přepravy zboží mezi členskými státy osobě registrované k dani v jiném členském státě, než ã. 4/2010



ve kterém je přeprava zahájena, k 1. 1. 2010 nic nezměnilo, ačkoli tento případ nebude výslovně ošetřen. Pokud by přeprava zboží byla poskytnuta osobě nepovinné k dani, bylo podle § 10 odst. 2 účinného do 31. 12. 2009 místem plnění buď území uskutečnění přepravy, anebo místo zahájení přepravy, jde-li o přepravu zboží mezi členskými státy - to samé platí i od 1. 1. 2010, avšak podle § 10e. U přepravy zboží se však od 1. 1. 2010 změnilo místo poskytnutí služby, jedná-li se o přepravu pouze v rámci jednoho státu. Např. u přepravy zboží po území ČR pro německého podnikatele bylo do 31. 12. 2009 místem poskytnutí služby území uskutečnění přepravy (§ 10 odst. 2 do 31. 12. 2009), tedy ČR. Od 1. 1. 2010 se uplatňuje reverse-charge podle obecného principu § 9 odst. 1 ZDPH účinného od 1. 1. 2010. Při opravě movité věci (práce na movité věci) umístěné např. na Slovensku pro slovenského plátce bylo do 31. 12. 2009 místem plnění Slovensko podle § 10 odst. 5 ZDPH účinného do 31. 12. 2009, protože práce byla provedena na Slovensku. Od 1. 1. 2010 je místem plnění opět Slovensko podle obecného pravidla (§ 9 odst. 1 ZDPH od 1. 1. 2010), protože práce byla provedena pro slovenského plátce. Pokud movitá věc byla za účelem opravy pro slovenského plátce, který poskytuje slovenské DIČ, přepravena např. na území ČR, opět bylo a je nadále místem plnění Slovensko - podle dřívějšího znění § 10 odst. 5, protože bylo poskytnuto slovenské DIČ; od 1. 1. 2010 podle obecného pravidla. Protože okruh služeb poskytovaných bez daně (daň přiznává principem reverse-charge odběratel) se od 1. 1. 2010 rozšířil, byla od 1. 1. 2010 zavedena povinnost vykázat příslušné služby v souhrnném hlášení (používá se pro ně kód 3). I tato změna plyne ze Směrnice 2008/8/ES.

Souhrnné hlášení

Další změny týkající se souhrnného hlášení plynou ze Směrnice 2008/117/ES, ze dne 16. prosince 2008, kterou se mění směrnice 2006/112/ES (tzv. recast 6. směrnice), za účelem boje proti daňovým únikům ã. 4/2010



spojeným s plněními uvnitř Společenství od 1. 1. 2010 byla publikována v Úředním věstníku jako L 14, 20. 1. 2009 na str. 7 - 9. Z důvodu zapracování této směrnice novela obsahuje: • podávání souhrnného hlášení v elektronické podobě (Směrnice 2008/ 8/ES vyžaduje vykazování i poskytovaných služeb), • podávání souhrnného hlášení měsíčně (i u čtvrtletních plátců DPH) s výjimkou osob přiznávajících pouze služby (ty souhrnné hlášení podávají v termínu daňového přiznání, tedy čtvrtletní plátci čtvrtletně). Vracení daně

Směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě, ale v jiném členském státě, publikována v Úředním věstníku jako L 44, 20. 2. 2008 na str. 23-28, je další směrnicí, která musela být od 1. 1. 2010 promítnuta do ZDPH, konkrétně do §§ 82 až 82b. Směrnice Rady 2009/9/ES stanovuje s účinností od 1. 1. 2010 nová prováděcí pravidla pro vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani usazeným v jiném členském státě. Podle nových prováděcích pravidel český plátce podává žádost o vrácení německé daně v ČR, a to elektronickou formou prostřednictvím portálu zřízeného ČR. Bude-li žádost splňovat předepsané náležitosti, bude k vyřízení postoupena do Německa. Proti dřívějšímu stavu, kdy se podávala písemná žádost v jednotlivých členských zemích, kde o vrácení daně žádá, by se mělo jednat o značné zjednodušení a urychlení, lhůta pro požádání o vrácení daně za předchozí rok byla prodloužena do 30. září následujícího roku. Protože účinnost nové úpravy je od 1. 1. 2010, uplatní se tato nová úprava i na vracení daně zaplacené v roce 2009, je-li o vrácení daně žádáno v letošním roce.

ã. 4/2010



Vracení daně zaplacené v jiných členských státech českým plátcům řeší od 1. 1. 2010 ustanovení § 82 ZDPH, které zcela nahradilo dřívější obsah tohoto ustanovení. Vracení české daně osobám registrovaným k dani v jiných členských státech řeší nově vložená ustanovení §§ 82a a 82b. Novela obsahuje i změnu právní úpravy osvobození při dovozu zboží podle § 71 (týká se zboží nepatrné hodnoty).

Osvobození dovozu zboží podle § 71

Podle dřívějšího znění § 71 je obecně osvobozen od daně z přidané hodnoty dovoz zboží, pokud tomuto zboží bylo přiznáno osvobození od cla podle nařízení Rady 918/83 (EHS). Tato úprava do 30. 11. 2008 neodporovala předpisům EU, protože jak: • nařízení Rady 918/83/EHS o systému Společenství pro osvobození od cla, tak • směrnice Rady 83/181/EHS vymezující osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu před 1. 12. 2008 obsahovaly shodné limity pro osvobození zásilek nepatrné hodnoty. S účinností od 1. 12. 2008 byl novelizován čl. 27 nařízení Rady 918/83/EHS a došlo ke zvýšení limitu pro bezcelní dovozy u zásilek nepatrné hodnoty z 22 EUR na 150 EUR. Do 31. 12. 2009 § 71 tak osvobozoval od daně uvedené bezcelní dovozy v plné výši, podle čl. 22 směrnice Rady 83/181/EHS však může být od daně osvobozen jen dovoz zásilek nepatrné hodnoty do 22 EUR. Uvedená nesrovnalost tak byla s 13 měsíčním zpožděním z českého ZDPH odstraněna. Obsahem novely jsou i změny, které si evropské předpisy přímo nevynucují, ale které jsou těmito předpisy pochopitelně umožněny. ZDPH by se např. vrátil k principu podle starého ZDPH uplatňovaného před vstupem do EU (do 30. 4. 2004), tj. k institutu ceny

Další změny

ã. 4/2010



obvyklé jako základu daně u plnění poskytovaných osobám se zvláštním vztahem k plátci podle nového § 36a. Osobami majícími zvláštní vztah k plátci jsou např. i zaměstnanci plátce (jako tomu bývalo před 1. 5. 2004). Institut ceny obvyklé se však uplatní jen tehdy, pokud by nedodržení ceny obvyklé nebylo daňově neutrální. Neuplatní se vůči plátci, který má plný nárok na odpočet. Pokud by plátce, kterému je plnění poskytnuto, neměl plný nárok na odpočet a sjednaná cena by byla vyšší než cena obvyklá, cena obvyklá by se nepoužila. Použití vyšší ceny než ceny obvyklé však není možné v případě, kdy plátce poskytující plnění musí krátit nárok na odpočet daně na vstupu. Jak je výše upozorněno, na konci ledna bude projednáván návrh na vypuštění § 36a. Očekává se, že k § 36a MF vydá samostatné stanovisko. Další samostatné dílčí změny, které novela přinesla, se týkají např.: • převodu obchodního podílu, který je nově považován za plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet - změna § 14 odst. 5 písm. c) a § 54 odst. 1 písm. a), • zániku práva stanovit náhradu za nesplnění registrační povinnosti k dani podle § 98 za období, u kterých by již uplynula lhůta pro vyměření daně. Struktura souhrnného hlášení a nový formulář daňového přiznání

Formulář souhrnného hlášení se pro rok 2010 nijak zásadně nezměnil, zásadními změnami však je, jak je popsáno v předchozí části, forma podávání tohoto přiznání (nelze podávat písemně a formulář tedy není předepsaný tiskopis, ale předepsané forma datové zprávy), frekvence podávání (až na výjimky měsíčně) a hlavně obsah souhrnného hlášení (též poskytnutí služeb s místem plnění stanoveným podle obecného pravidla § 9 odst. 1, má-li povinnost přiznat daň příjemce služby). Do souhrnného hlášení se stejně jako za období do 31. 12. 2009 uvádí plnění pod kódy 0-1-2:

ã. 4/2010



• kód plnění „0“ při dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě (§ 13 odst. 1 a 2 ZDPH), • kód plnění „1“ při přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu (§ 13 odst. 6 ZDPH), • kód plnění „2“ při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu (§ 17 ZDPH), tento kód vyplňuje pouze prostřední osoba. Nově uváděné poskytnutí služeb s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby, se uvádí pod kódem 3. Souhrnné hlášení lze podat pouze elektronicky ve formě datové zprávy, a to dvojím možným způsobem: • prostřednictvím aplikace EPO přístupné přes webové stránky české daňové správy (http://eds.mfcr.cz) s opatřením uznávaným elektronickým podpisem, • prostřednictvím datové schránky (v tomto případě uznávaný elektronický podpis není třeba). Při odeslání souhrnného hlášení prostřednictvím datové schránky musí mít odeslaná zpráva předepsaný tvar (.XML soubor). Zprávu v předepsaném tvaru lze vytvořit např. z příslušného účetního programu, z programu na zpracování daňových přiznání apod. a následně ji odeslat z datové schránky (po přihlášení do této schránky s příslušnými identifikačními údaji). Kdo nemá programové vybavení pro vytvoření potřebného .XML souboru, může využít aplikaci EPO, kde bez přihlášení souhrnné hlášení vyplní a může si jej pro kontrolu vytisknout a může si jej také v .XML tvaru uložit do svého počítače a následně odeslat z příslušné datové schránky. Pro období od 1. 1. 2010 byl vydán určen nový tiskopis Přiznání k dani z přidané hodnoty, vzor ã. 4/2010



č. 16, včetně nového poučení, vzor č. 12. Struktura nového formuláře je zcela identická s dosavadním formulářem, pouze došlo k dílčím úpravám textu na některých řádcích a dále došlo k úpravě podpisové části (B. ODDÍL přiznání). Změny daňového přiznání na řádcích 5 a 6 (přijetí služby od osoby registrované k dani v jiném členském státě) a na řádcích 11 a 12 (ostatní zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň plátce při jejich přijetí) jsou jen formálním promítnutím zrušení § 15 od 1. 1. 2010 (dříve odkaz na § 15, nově na § 108). Praktický dopad má nové označení řádku 48 a hlavně nově formulované poučení k tomuto řádku. Na řádku 48 se vykazuje uplatněný nárok na odpočet z pořízeného majetku - jedná se o hmotný majetek, nehmotný majetek, technické zhodnocení a pozemky, tedy o majetek uvedený v § 78 odst. 2 ZDPH, u kterého je nutné v pětiletém období počínaje rokem pořízení provádět úpravu odpočtu z důvodu změny jeho používání, popř. vyrovnání odpočtu z důvodu změny koeficientu. Dříve bylo možné na řádku 48 vykazovat údaje v návaznosti na uplatnění nároku na odpočet na řádku 47 za stejné období bez ohledu na pořízení příslušného majetku (bez ohledu na okamžik uvedení majetku do užívání). Např. při uplatnění odpočtu z poskytnuté zálohy na hmotný majetek bylo možné tento odpočet promítnout současně jak do řádku 47, tak do řádku 48. V novém formuláři již takto postupovat nelze - na řádku 48 se uplatněný odpočet uvede až v okamžiku uvedení do užívání i v případě, kdy byl nárok na odpočet na řádku 47 uplatněn za některé z dřívějších období. Je-li tedy např. uplatněn odpočet daně na vstupu ze zálohy uhrazené v lednu 2010 za období leden 2010 (na řádku 47) a jedná se o zálohu na hmotný majetek uvedený do užívání až v únoru 2010, promítne se DPH odečtené ze zálohy za leden 2010 na řádku 48 až za únor 2010. Může tak nastat situace, že na řádku 48 bude uvedena vyšší hodnota než na řádku 47. ã. 4/2010

3.1 Změny v oblasti DPH s účinností od

Recommend Documents