3.1. Lesní hospodářství Charakteristika problematiky Lesy jsou v CHKO Jizerské hory nejvýznamnějším přírodním fenoménem a pokrývají 2/3 plochy CHKO. V severní části se dochovaly rozsáhlé komplexy přírodních lesů s převahou buku lesního, částečně i vlivem terénní konfigurace a historického vývoje. Lesní komplexy na náhorní plošině (a částečně i na jižním pozvolnějším předhoří) byly silně pozměněny v důsledku sklářské exploatace a zavedením smrkového hospodářství. Nevhodné způsoby hospodaření a vliv imisí vyústily v rozsáhlou kalamitu ve druhé polovině minulého století, jejíž důsledky se projevují na stavu lesů. Rozhodujícím vlastníkem lesů je v CHKO stát, jehož majetek je na většině území spravován LČR, v jihovýchodní části CHKO spravuje část lesů Správa KRNAP. Lesy ve vlastnictví jiných subjektů (především obcí) se vyskytují v okrajových částech CHKO. Nejcennější lesní ekosystémy (převážně MZCHÚ) byly zařazeny do I. zóny. Plošně největší segment I. zóny pokrývá severní svahy pohoří (listnaté porosty s převahou buku). Porosty s částečně pozměněnou druhovou skladbou jsou soustředěny v II. zóně, ve které jsou z důvodů celistvosti jednotlivých segmentů i částečně porosty založené po kalamitních těžbách v osmdesátých letech minulého století. Ve III. zóně jsou hospodářské lesy s výrazně pozměněnou druhovou skladbou včetně porostů náhradních dřevin (PND) na náhorní plošině a mladých porostů s převahou smrku po kalamitních těžbách. Hlavní problémy lesního hospodářství (ve vztahu k ochraně přírody): úspěšná trvalá realizace projektu záchrany genofondu původních dřevin Jizerských hor – v současnosti nikoliv vlastní záchrana a pěstování geneticky cenného sadebního materiálu, ale schopnost tento vypěstovaný materiál úspěšně a ve větším rozsahu uplatnit při obnově lesních porostů a rekonstrukcích PND nepříznivá druhová a věková skladba porostů, potenciálně náchylná ke škodám abiotickými činiteli, hmyzími škůdci a houbovými patogeny (např. kloubnatkou smrkovou) přeměny porostů náhradních dřevin v oblasti náhorní plošiny (časový průběh), zvýrazněno problémem s nevhodnou věkovou a prostorovou strukturou porostů, především na náhorní plošině narůstající objem výchovných těžeb do 40 let věku trvající imisní zátěž, degradace lesních půd a snížení nutriční schopnosti a s tím spojený problém biologických a chemických melioračních opatření a názorových střetů v případě leteckých velkoplošných zásahů stavy zvěře brzdící či blokující přirozenou obnovu a nemožnost pěstovat některé druhy dřevin mimo oplocení a bez individuální ochrany narůstající počet individuálních ochran a oplocenek a obtížnost jejich udržování ve funkčním stavu požadavky na zvyšování tříd lesních cest, zahušťování sítě odvozních cest a jejich opatřování živičným povrchem spojené s další fragmentací lesních porostů a zánikem (relativně) klidových oblastí, s dopady na vodní režim a krajinný ráz trvalý a stále se zvyšující tlak na rekreační využívání lesa, včetně tlaku na odnětí lesních pozemků snahy vlastníků lesa uplatňovat a praktikovat v lesích na území MZCHÚ postupy používané v hospodářských lesích. Dlouhodobý cíl Cílový stav lesa je popisován v časovém horizontu jednoho obmýtí (100–120 let). I. zóna
Lesy v I. zóně plní mimoprodukční funkce a jsou sem zařazeny lesy přirozené a málo pozměněné s vysokým stupněm ekologické stability. Jedná se o lesy ve vyhlášených MZCHÚ, jejich ochranných pásmech a v prvcích ÚSES nadregionálního a regionálního významu. Lesní porosty budou jednotlivě nebo skupinovitě smíšené, druhově, věkově a prostorově diferencované v závislosti na stanovištních podmínkách. V částech, kde v současnosti existují větší plochy věkově a prostorově nivelizovaných porostů, resp., kde je nedostatečné zastoupení některých dřevin budou realizována managementová opatření pro změnu tohoto stavu, v MZCHÚ podrobně stanovená v plánech péče. Při obnově lesních porostů bude maximálně využívána přirozená obnova, výsadby pouze pro doplnění chybějících druhů dřevin, resp. zvýšení jejich podílu v porostech (jedle, jilm horský, javory, lípa, tis, některé keře,...). Pro podporu přirozené obnovy a zvýšení prostorové rozrůzněnosti lesních porostů budou využívány výběrné principy, případně maloplošné obnovní prvky (NPR Jizerskohorské bučiny). Odumřelé dřevo a část dřeva z těžeb bude zůstávat v lese pro udržení a zvýšení biodiverzity a na podporu přirozené obnovy. Na části lesů v I. zóně bude uplatňován princip bezzásahovosti a rozloha těchto porostů se bude vhodnými managementovými zásahy postupně zvětšovat. II. zóna Charakter lesů v této zóně se vyznačuje významnými rozdíly v přirozenosti a ekologické stabilitě. Jsou zde lesní porosty v ochranných pásmech některých MZCHÚ a v prvcích ÚSES regionálního i nadregionálního významu. To jsou porosty sice s pozměněnou druhovou skladbou, míra změny však není výrazná. Naproti tomu jsou v této zóně i významné plochy převážně mladých smrkových porostů a porostů náhradních dřevin. V porostech věkově, druhově a částečně prostorově diferencovaných bude preferována přirozená obnova, s využitím hospodářského způsobu podrostního a hospodářského způsobu násečného, v odůvodněných případech i s přechodem k výběrnému způsobu hospodaření. V porostech s podílem buku nebude snižováno zastoupení stanovištně vhodných dřevin, bude cíleně zvyšován podíl jedle (v porostech s předpokládaným bohatým přirozeným zmlazením buku zvážit prosadbu jedlí před začátkem obnovy). Ve smrkových porostech bude cíleně pěstován zvýšený podíl MZD oproti vyhlášce č.83/1996 Sb. a v porostech náhradních dřevin budou uplatňovány speciální rekonstrukční postupy vedoucí ke zvýšení jejich ekologické stability. III. zóna Zde se vyskytují především mladé smrkové porosty a porosty náhradních dřevin vzniklé po imisně kůrovcové kalamitě v závěru 20. století. Porosty jsou v různé míře prosázeny MZD a v PND jsou v různém stupni rozpracovanosti započaté rekonstrukce. Porostní skladba i struktura je dosud na velkých plochách zjednodušená, porosty náhradních dřevin jsou navíc bez velkého potenciálu do blízké budoucnosti (poškození kořenového sytému, václavka,..). Přirozená obnova bude uplatňována jen výjimečně ve fragmentech přirozených lesních společenstev, převažovat bude obnova umělá. Budou realizovány postupné rekonstrukce porostů náhradních dřevin a jejich časový průběh bude ovlivněn i prosperitou těchto porostů v budoucnu. Protože věkové spektrum porostů bude v případě náhorní plošiny omezené, bude třeba věnovat pozornost druhové a prostorové rozrůzněnosti a to jak při dosadbách, tak výchovách. IV. zóna Ve IV. zóně se lesy vyskytují zcela výjimečně v rámci intravilánu obcí a to na minimálních plochách.
Střednědobé cíle a způsoby péče o lesy Střednědobé cíle péče o lesy v jednotlivých zónách vycházejí z dlouhodobých cílů a budou naplňovány zejména intenzivní komunikací s lesními hospodáři a prosazováním uvedených zásad a vhodných opatření do plánovacích dokumentů (LHP a LHO), příp. dále pořádáním odborných akcí pro lesnickou veřejnost. Střednědobé cíle: provedení rekonstrukcí porostů náhradních dřevin, ve stanovištně vhodných podmínkách s uplatněním vyššího podílu MZD oproti vyhlášce č. 83/1996 Sb. z důvodu zvýšení ekologické stability nově vznikajících porostů vnášení a podpora nedostatečně zastoupených dřevin z přirozených druhových skladeb, zejména jedle tj. např. časově předsunuté podsadby jedle před obnovou v bukových porostech, péče o staré plodící jedle (viz opatření na záchranu genofondu) péče o geneticky vhodný sadební materiál tj. získávání vhodného reprodukčního materiálu (s upřednostněním místních populací), pěstování ve školkách přírodě bližšími způsoby a diferencované uplatňování tohoto materiálu (s přednostním využitím v MZCHÚ a prvcích ÚSES) zvyšování druhové diverzity lesních ekosystémů (přednostně v I. a II. zóně) výsadbami vtroušených původních dřevin (především jilm horský, javor mléč, javor klen, lípa srdčitá, lípa velkolistá, třešeň ptačí, tis červený apod.) a ponecháváním většího podílu odumřelého dříví v lesích (výstavky, skupiny stromů v odůvodněných případech i ucelené porostní skupiny ponechané do fyzického rozpadu (např. “Bílé buky”) podpora věkové a prostorové diferenciace, na náhorní plošině s důsledným využitím fragmentů původních porostů, neodtěžených v průběhu imisně-kůrovcové kalamity péče o biotopy zvláště chráněných druhů (např. vytváření a údržba porostních typů vhodných pro tetřívka, podpora klidových území v souvislosti s rekreačním využíváním lesů,...) a specifická stanoviště (např. obnova vodního režimu v podmáčených smrčinách) uplatňování jemnějších způsoby obnovy, uplatňování výběrných principů v porostech I. a II. zóny, upuštění od schématických zásahů (s výjimkou rekonstrukcí PND) uchování a vytváření vnějších porostních plášťů, včetně využití hospodářsky nevýznamných dřevin a keřů omezení škod zvěří na lesních porostech (viz též kap. 3.3.) Způsoby péče o lesní porosty vedoucí k naplňování střednědobých cílů jsou rozpracovány podle cílových hospodářských souborů a aktuální dřevinné skladby porostu v Rámcových směrnicích péče o les (příloha č. 2).
Navrhovaná opatření
Podporované aktivity lesního hospodářství Podporované aktivity lesního hospodářství jsou vhodná opatření pro naplnění cílů ochrany přírody, která budou podporována v procesu rozhodování správy CHKO a v souladu se směrnicemi příslušných dotačních programů i finančně. Patří mezi ně přirozená obnova stanovištně původních dřevin zakládání smíšených porostů stanovištně původních dřevin, udržení druhové pestrosti vhodnou ochranou proti zvěři a při následné výchově vyšší využívání přípravných dřevin, zejména na kalamitních plochách a plochách se sníženou nutriční schopností půd po dlouhodobém působení smrkového hospodaření a imisním zatížení
průběžné mapování a doplňování výsledků mapování lesních porostů s výskytem místních populací domácích dřevin a lesnicky nevyužívaných vzácných dřevin (keře) a využívání jejich genofondu včetně výsadeb na vhodných lokalitách v lesích péče o genové zdroje původních dřevin a jejich využití zajištění geneticky původního sadebního materiálu podpora malých lesních školek, které pracují s geneticky vhodným materiálem, používají přírodě bližší způsoby pěstování a pěstují i hospodářsky nevýznamné dřeviny, včetně keřů podpora jedle bělokoré, individuální práce s jednotlivými starými stromy, resp. skupinami plodících jedlí vhodnými obnovními postupy, zvýšená péče při výsadbách jedlí (ochrana proti zvěři) rekonstrukce porostů náhradních dřevin s dalším vnášením stanovištně původních dřevin zejména formou podsadeb a prosadeb bez vzniku holiny a preferencí těchto dřevin při výchovách, prováděné diferencovaně dle stanoviště a stavu porostu (využívat materiál Stabilizace lesa v Jizerských horách, ÚHÚL 1998) ponechávání jednotlivých stromů, případně i skupin stanovištně původních dřevin na obnovované ploše k přirozenému rozpadu (při zohlednění nezbytné ochrany lesa) ponechávání odumřelého dřeva (podíl v závislosti na zóně a složení porostu) v lesních porostech jako biotopu bezobratlých a hub, ponechávání doupných stromů jako hnízdních biotopů ptáků zachování a údržba lesních mokřadů, pramenišť a rašelinišť, zvláště těch, které nejsou přímo chráněny v MZCHÚ zachování a udržování rozvolněného charakteru porostů na tokaništích tetřívka obecného (blíže viz příloha č. 1) zachovávání lesních okrajů, včetně keřového patra a jejich zakládání s vytvořením přechodu k nelesním společenstvům (ekotonové společenstvo) využívání šetrných technologií s vazbou na jemnější způsoby hospodaření bez nutnosti zlepšování kvality lesní dopravní sítě (bez nutnosti asfaltování lesních cest)
Vlastní navrhovaná opatření podporovat příp. navrhovat zařazení lesů v EVL a biocenter ÚSES do kategorie lesa zvláštního určení potřebných pro zachování biologické různorodosti v rámci obnovy lesa v biocentrech ÚSES všech tří úrovní podporovat při obnovách podle stavu porostu zastoupení MZD vyšší než minimální, stanovené vyhláškou č.83/1996 Sb. (vhodné je až dvojnásobné). Požadavek uplatnit v rámci procesu zpracování jednotlivých LHP podporovat racionální ochranu výsadeb (plošně rozmístěné individuální plastové ochrany jsou obtížně kontrolovatelné a opravovatelné), přednostně však požadovat důslednou redukci stavů zvěře v síti MZCHÚ při doplňování dřevin umělou výsadbou trvat vždy na použití sadebního materiálu vzniklého z populací Jizerských hor, v prvcích ÚSES všech tří úrovní tento princip preferovat podporovat přeměnu smrkových monokultur nevhodného nebo neznámého původu, vykazujících známky nestability a fyziologického poškození vnášením MZD i v předmýtním věku v porostech navazujích na MZCHÚ s podmáčenými a rašelinnými smrčinami dlouhodobými opatřeními upravit druhovou a prostorovou skladbu tak, aby tyto porosty byly lépe schopné autoreprodukce i po případném napadení podkorním hmyzem vyskytujícím se v MZCHÚ
v rámci rekonstrukcí porostů náhradních dřevin při obnově LHP vyhodnotit dosud realizovaný průběh rekonstrukcí porostů ND, vybrat postupy s nejlepšími výsledky a stanovit střednědobý časový výhled (několik decénií) do dokončení rekonstrukcí, tedy stavu, kdy by prakticky až na vyjímky neměly být tyto dřeviny ani jako dílčí část porostu po ukončení projektu „10.000 listnáčů pro Jizerské hory“ (Kuneš – ČZU FL) a vyhodnocení jeho praktické využitelnosti při obnově porostů na náhorní plošině (tedy i v PND), zvážit výraznější použití poloodrostků na vytváření ekologicky stabilnějších ohnisek – východisek pro celkovou přeměnu porostů náhorní plošiny na porosty přírodě bližší druhové skladby podpořit, případně spolupracovat na projektu OPŽP zajišťujícím diferencované provedení rekonstrukcí porostů náhradních dřevin včetně vhodné následné péče v lokalitách zvýšeného zájmu ochrany přírody (MZCHÚ, I. a II. zóna CHKO, prvky ÚSES) s ohledem na vytvoření alespoň částečně věkově diverzifikovaných lesních ekosystémů na náhorní plošině rozložit sice rekonstrukce do delšího časového období (např. na další 3 decénia), ale bez zbytečného předržování nekvalitních porostů (dle výzkumů značné napadení václavkou, běžné deformace kořenového systému) v rámci údržby a obnovy lesní cestní sítě nové lesní komunikace připustit ve zdůvodněných případech pouze ve III. zóně; ve II. zóně jen výjimečně (jen když neexistuje jiné ekologicky vhodnější řešení dopravy dříví), budování lesních cest v I. zóně umožnit na základě vydané výjimky ze základních ochranných podmínek CHKO §26, odst.2),písm.a) jen v řádně odůvodněných případech jejich potřeby stavební úpravy směrem k vyšší třídě lesních cest umožnit v odůvodněných případech pro opodstatněné potřeby lesního hospodářství a nikoliv z důvodů zlepšení komfortu sdílení lesních cest různými zájmovými skupinami (sport a rekreace) preferovat přírodní povrchy lesních cest z místního materiálu (žulový detrit), před živičným povrchem upřednostnit i historicky vzniklé panelové cesty s vnitřním zatravněným středovým pásem rekonstrukce historických cest, které jsou zároveň ukázkou stavitelské dovednosti předků provádět se zohledněním současných potřeb lesního provozu (např. tzv. Kozí stezka dnes bez lesnického využití - tedy pouze stabilizovat a převést na turistický chodník) a s použitím tradičních technologií (např.lesní cesta Červená ruka) dochované historické vybavení lesních cest podle možností a s ohledem na zonaci rekonstruovat v původní podobě (kamenné propustky, odvodňovací žlaby,...) nové vybavení lesních cest (propustky, svodnice, podélné příkopy, mostky) stavět s upřednostňováním přírodních materiálů (zemní, nebo kamenné svodnice, čela mostků a propustí z kamene, opěrné zídky v závislosti na zonaci buď v historické podobě - kámen na sucho, resp. gabiony,...) vyhodnotit dynamiku odtoku srážkové vody a vliv na vodní režim v závislosti na hustotě LDS a povrchu LC (ve spolupráci s ČZÚ - FŽP - biotechnické úpravy krajiny) a výsledky zohlednit při obnovách LHP, zajistit omezení negativních vlivů stávající cestní sítě na vodní režim území (přerušování soustředěného odtoku formou rozlivů atp.) v rámci ponechávání částí lesa samovolnému vývoji při zpracování plánů péče o MZCHÚ vymezit a popsat stávající porosty vhodné pro ponechání samovolnému vývoji (s výhledem na více decénií), plánovat a postupně realizovat managementové zásahy, které postupné ponechávání samovolnému vývoji umožní, zabezpečit základní monitoring a spolupracovat na výzkumu a monitoringu těchto území (viz kap. 2.13.), týká se především NPR Jizerskohorské bučiny, částečně i NPR Rašeliniště Jizery, NPR Rašeliniště Jizerky
v maloplošných chráněných území, kde je lesní společenstvo předmětem ochrany (především v kategorii NPR) udržet, resp. nově vytvářet plochy trvale ponechané samovolnému vývoji, kde nebudou realizovány umělé výsadby ani prováděny nahodilé těžby, a plochy v bezzásahovém režimu, kde opatření proti kůrovcům budou řešena především instalací feromonových lapačů a umístěním lapáků vně rezervace, případně (pro zamezení vzniku odlesněné plochy s negativním vlivem klimatických extrémů na zmlazený porost) loupáním napadených jedinců nastojato s s v rámci péče o genofond lesních dřevin přednostně využívat generativní reprodukci a záchranu in situ a všude, kde je to možné vytvořit podmínky pro přirozenou obnovu, v odůvodněných případech využít i vegetativní reprodukci preferovat pěstování sadebního materiálu přímo v PLO a v podmínkách odpovídajících ekologickým nárokům dané dřeviny systematicky vytvářet předpoklady pro racionální uplatnění reprodukčního materiálu v rámci PLO Jizerské hory a přednostně umisťovat tento sadební materiál v rámci ÚSES a I. zóně CHKO při výsadbách respektovat přirozené ekologické nároky jednotlivých dřevin a spony výsadeb nejohroženějších dřevin volit tak, aby při následných výchovných zásazích nebyla nutná početní redukce jedinců zajistit inventarizace výskytu ohrožených druhů a populací (viz kap. 2.13.) u smrku ztepilého - evidovat všechny dosud založené plochy z jedinců získaných vegetativní reprodukcí, sledovat a usměrňovat jejich vývoj, podporovat zajištění vhodné ochrany (oplocení, ...) - podporovat oddělený sběr, pěstování a vysazování reprodukčního materiálu z porostů rostoucích na rašelinných, vrcholových a svahových stanovištích, iniciovat ověření, zda se nejedná o stanovištně podmíněné subpopulace - podporovat dokončení inventarizace pravděpodobně autochtonních porostů a porostů následných vzniklých přirozenou obnovou pod takovými porosty - prosazovat a podporovat v maximální míře využívání jemných způsobů hospodaření a přirozené obnovy u pravděpodobně autochtonních porostů u buku lesního - podporovat využití i slabších úrod pro sběr bukvic v porostech 7. LVS. V těchto případech umožnit uplatnění všech vhodných metod a prostředků sběru (ruční sběr, sběr na plachty, sklepávání) - podporovat ve vhodných případech (zejména s příznivou půdní vlhkostí a přiměřenou buření) využití podsíjí - podporovat uvolňování jednotlivých buků v porostech pro dosažení rozvoje korun a následné plodnosti - podporovat ve vyšších polohách v případě výskytu přirozené obnovy v konkurenci buřeně ožínání nad vrcholky náletů u jedle bělokoré - prosazovat individuální péči o jednotlivé stromy spočívající v citlivém uvolnění korun a ochraně před poškozením při hospodaření (těžba, přibližování apod.) - každoročně sledovat úrodu jedle a v dohodě s vlastníkem lesa zajišťovat či provádět sběr šišek a to i při podprůměrné úrodě - dohodnout rozdělování osiva mezi více místních školkařů z důvodů rozložení rizika neúspěchu při pěstování sazenic - sledovat dodržování vymezených lokalit pro výhradní použití jizerskohorské jedle (Štolpichy + Černý potok, Harcov, Josefodol, Zvonice) - podporovat přirozenou obnovu budováním oplocenek
u borovice kleče - stanovit postupy řešení eliminace výskytu borovice kleče nevhodného původu a harmonogram realizace v závislosti na naléhavosti a to s prioritou v místech kontaktu s porosty místní populace – např. NPR Rašeliniště Jizery, NPR Rašeliniště Jizerky a prosazovat realizaci tohoto postupu u javoru klenu, javoru mléče - podporovat zvyšování zastoupení javorů při výchovných zásazích a uvolňování koruny javorů v mýtných porostech tak, aby došlo k stimulaci plodnosti u jeřábu ptačího - sledovat úrody a na základě potřeb sadebního materiálu provádět sběry osiva - podporovat přirozenou obnovu jeřábu a využívání jeřábu jako plnohodnotné pomocné a výplňové dřeviny u břízy karpatské - podporovat využití břízy karpatské při přeměnách výsadeb blatky nebo nevhodných výsadeb kleče na vhodných (zamokřených) stanovištích u jilmu horského - prosazovat a podporovat zachování vtroušených mladých jilmů při výchovných zásazích - podporovat uvolňování korun jilmů v porostech za účelem podpory jejich fruktifikace u lípy velkolisté, malolisté - pokračovat ve vyhledávání lip velkolistých vhodných ke sběru osiva - iniciovat doplnění založeného klonového archivu (semenný sad) o další nově nalezené klony - iniciovat uvedení plochy založené z roubovanců do souladu se zákonem č. 149/2003 Sb. tak, aby bylo možné ji v budoucnu využívat jako zdroj osiva (uznání klonů a semenného sadu) u třešně ptačí - v případě potřeby podporovat třešně jejich uvolněním v konkurenci okolních dřevin u olše šedé a olše lepkavé - podporovat využívání těchto dřevin k přeměnám nevhodných porostů na zamokřených půdách u tisu červeného - zpracovat program zvýšení zastoupení tisu červeného v Jizerských horách, zajistit nutné administrativní kroky pro jeho realizaci (pěstování tisu vyžaduje výjimku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů) - podporovat v menších množstvích pěstování sadebního materiálu pro potřeby výsadeb - realizovat výsadby do vybraných lokalit v řídkých nepravidelných sponech u borovice lesní (náhorní ekotyp) - pokračovat ve vyhledávání dalších klonů náhorního ekotypu borovice lesní a při jejich podchycení spolupracovat s orgány OP v polské část Jizerských hor - iniciovat uznání nalezených klonů jako zdroje reprodukčního materiálu v souladu se zákonem č. 149/2003 Sb. - podporovat myšlenku založení semenného sadu k udržení a rekonstrukci populace náhorního ekotypu borovice lesní vyloučit nové odvodňování mokřadních lesních biotopů a obnovu starých systémů odvodňovacích kanálů v MZCHÚ, I. zónách a biocentrech ÚSES všech tří úrovní vyloučit plošné letecké vápnění a hnojení lesních porostů, v odůvodněných případech připustit při obnově porostů aplikaci k výsadbám
použití rodenticidů umožňovat pouze v odůvodněných případech (gradace populací hrabošovitých hlodavců, prokazatelně významné škody na lesních porostech) z geograficky nepůvodních dřevin v souladu s OPRL používat pouze modřín opadavý (MD) s těmito omezeními: - modřín nebude vysazován v MZCHÚ včetně jejich ochranných pásem, I. zóně a biocentrech ÚSES všech úrovní - ve II. zóně lze použít modřín do 5 % v hospodářských souborech 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55 a 57 a to v případě, že zastoupení listnatých dřevin je nižší než 30 %. Při vyšším podílu listnatých dřevin MD nezavádět - ve III. zóně lze použít modřín do 5 % celkového zastoupení v hospodářských souborech 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55 a 57 v porostech s výskytem dalších geograficky nepůvodních dřevin (borovice vejmutovka, douglaska tisolistá, jedle obrovská) neponechávat tyto dřeviny při obnově jako výstavky. V mladších porostech při výchovách preferovat ponechávání domácích druhů dřevin na úkor druhů geograficky nepůvodních při posuzování žádostí o zalesnění zemědělských půd hodnotit záměr důsledně z hlediska druhové ochrany i zachování hodnot krajinného rázu v místě, v odůvodněných případech vyžadovat zvýšený podíl MZD (např. návaznost na okolní přírodě blízké porosty) a vhodné prostorové rozmístění dřevin, vytvářet podmínky pro vytvoření ekologicky cenného okraje lesa údaje o době obmýtní a době obnovní pro lesy zařazené v I. zóně CHKO mimo MZCHÚ a jejich vyhlášená ochranná pásma (dle §2, odst.3 vyhl. č. 60/2008 Sb.) jsou uvedeny v příloze č. 2 Rámcové směrnice péče o les
