30, Rousínov

ENERGETICKÝ AUDIT Bytový dům MěÚ Čsl.Armády 167/30, 683 01 Rousínov

Zpracovatel :

Ing. VOJTÍK Zdeněk 756 53 Vidče 506 Energ. auditor – č. osvědčení 185/2003 na stránkách www.mpo.cz

Červenec 2010

Energetický audit

Bytový dům MěÚ Rousínov, Čsl.Armády 167/30

OBSAH 1.

2

Identifikační údaje............................................................................................................................. 4 1.1

Zadavatel energetického auditu a majitel objektu .......................................................................4

1.2

Provozovatel předmětu energetického auditu .............................................................................4

1.3

Předkladatel energetického auditu ..............................................................................................4

1.4

Zpracovatel energetického auditu ...............................................................................................4

1.5

Předmět energetického auditu .....................................................................................................4

Popis výchozího stavu ....................................................................................................................... 5 2.1

Základní údaje o předmětu energetického auditu ........................................................................5

2.1.1

Předmět energetického auditu ................................................................................................5

2.1.2

Charakteristika .......................................................................................................................5

2.1.3 Obrazová dokumentace ..........................................................................................................6 2.1.4 Termovizuální zkoumání předmětů EA .................................................................................8 2.2

Základní údaje o energetických vstupech a výstupech ................................................................8

2.3 Energetické hospodářství ..............................................................................................................9 2.3.1 Vytápění ................................................................................................................................10 2.3.2

Příprava TV ..........................................................................................................................10

2.3.3 Osvětlení ...............................................................................................................................10 2.3.4 Ostatní spotřebiče energie .....................................................................................................11 2.4 Klíčové hodnoty pro normalizované klimatické podmínky regionu .........................................11 2.5

Informace o objektu ...................................................................................................................12

2.6 Záměry zadavatele ......................................................................................................................13 2.7 Vliv na životní prostředí ..............................................................................................................13 3

Zhodnocení výchozího stavu .......................................................................................................... 14 3.1

Bilance zdrojů energie...............................................................................................................14

3.2

Energetická bilance a technické ukazatele zdroje energie ........................................................15

3.3

Cena vstupujících energií ..........................................................................................................16

3.4

Zhodnocení stávajícího stavu budovy .......................................................................................16

3.4.1 Výpočet tepelných ztrát objektu...........................................................................................16 3.4.2 Posouzení měrné spotřeby tepla při vytápění budov dle ČSN 73 0540 :2007 .....................17 3.4.3 Energetická náročnost budov dle Vyhl. 148/2007 Sb. .........................................................18 3.4.4 Posouzení tepelně – technických vlastností budov dle ČSN 73 0540-2:07 .........................19 3.4.5 Vyhodnocení spotřeby tepla denostupňovou metodou ........................................................19 3.5

Zhodnocení stávajícího stavu energetického hospodářství .......................................................20

3.5.1 Vytápění ...............................................................................................................................20 3.5.2 Příprava TV ..........................................................................................................................20 3.5.3 Výměna vzduchu v objektu..................................................................................................20

Zpracovatel: Ing.Vojtík,energetický auditor

2

Energetický audit


3.5.4 Elektrická energie ................................................................................................................20 3.5.5 Energetické manažerství .......................................................................................................20 4

Navržená opatření ........................................................................................................................... 22 4.1

Druhy úsporných opatření .........................................................................................................22

4.2

Beznákladová opatření ..............................................................................................................22

4.3

Investičně méně náročná opatření .............................................................................................25

4.4

Investičně náročná opatření.......................................................................................................25

4.5

Souhrn navržených opatření ......................................................................................................25

4.6

Definování variant.....................................................................................................................29

4.6.1 Varianta EPC........................................................................................................................30 4.6.2 Varianta č. 1 .........................................................................................................................31 4.6.3 Varianta č. 2 - tady… ...........................................................................................................31 4.7 5

Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie.......................................................................32

Ekonomické hodnocení variant ....................................................................................................... 33 5.1

Metoda hodnocení .....................................................................................................................33

5.2

Vyhodnocení variant .................................................................................................................34

6

hodnocení variant z hlediska životního prostředí............................................................................ 37

7

Výběr optimální varianty ................................................................................................................ 38

8

7.1

Metodika a kritéria hodnocení...................................................................................................38

7.2

Shrnutí variant ...........................................................................................................................39

7.3

Vyhodnocení variant .................................................................................................................39

Závazné výstupy energetického auditu ........................................................................................... 40 8.1

Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství ..........................................................40

8.2

Návrh optimální varianty EÚP a doporučení energetického auditora .......................................40

8.2.1 Shrnutí doporučených opatření ............................................................................................40 8.2.2 Zdůvodnění výběru doporučeného opatření, úspory apod. ..................................................41 8.3 9

Technický potenciál úspor ........................................................................................................41

Evidenční list energetického auditu ................................................................................................ 42

10 Přílohy ............................................................................................................................................. 44


3


Energetický audit

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1

Zadavatel energetického auditu a majitel objektu Název/jméno Adresa Kontaktní osoba Telefon IČ

1.2

Město Rousínov

Sušilovo nám.84/56, 683 01 Rousínov Bc.Libuše Mikysková 517 324 833 00292281

E-mail: DIČ

[email protected]

CZ00292281

Provozovatel předmětu energetického auditu Jméno Adresa Kontaktní osoba Telefon IČ

1.3

Městské služby Rousínov

Sušilovo nám. 46, 683 01 Rousínov Václav Hůlka 517 371 438 48838594

E-mail: DIČ

[email protected]

CZ48838954

Předkladatel energetického auditu Jméno

Pitta Emil

Adresa

Milešovská 373, Otnice, 683 54

Zástupce

Pitta Emil

Telefon

544 256 121

Fax

544 256 121

IČ

18169198

DIČ

CZ 6105252296

1.4

Zpracovatel energetického auditu Jméno

Ing. Zdeněk Vojtík Energetický auditor č.osvědčení 185,zapsán u MPO ČR

1.5

Adresa

756 53 Vidče 506

Telefon

571 625 042

E-mail

[email protected]

IČ

68346719

DIČ

CZ 450306412

Předmět energetického auditu Název

Město Rousínov-rekonstrukce bytového domu

Adresa

Čsl.Armády 167/30, Rousínov 683 01

Zřizovatel

Město Rousínov, Sušilovo nám. 84/56, Rousínov 683 01


4


Energetický audit

2

POPIS VÝCHOZÍHO STAVU

2.1

Základní údaje o předmětu energetického auditu

2.1.1 Předmět energetického auditu Předmětem energetického auditu je bytový dům MěÚ Rousínov, lokalizovaný na ulici Čsl.Armády čp. 167/30 v městě Rousínov. Jde o objekt částečně podsklepený se dvěma nadzemními podlažími. Objekt byl vystavěn v polovině 20.stol., byl částečně rekonstruován - někteří obyvatelé na vlastní náklady vyměnili již nevyhovující původní dřevěná okna zdvojená za nová - plastová. Slouží jako objekt občanské vybavenosti Města Rousínov, provozovatelem jsou Městské služby Rousínov. Podzemní podlaží je technický prostor - je zde zřízena kotelna na ZP, která slouží k vytápění celého objektu o šesti bytových jednotkách. Příprava teplé vody je řešena individuálně v každém bytě v elektrických bojlerech. První a druhé nadzemní podlaží slouží pro ubytování rodin zaměstnanců MěÚ a provozovatele BD. Obr. 1

2.1.2

Situační schéma polohy předmětu EA

Charakteristika

Tabulka 1 Základní parametry předmětu energetického auditu

Identifikace činnosti Druh činnosti

Ubytovací služby občanům - Městský úřad

Počet nájemníků

12

Provoz (dny v týdnu, směnnost)

Nepřetržitý

Seznam vytápěných budov Objem vytápěné Vytápěná Faktor tvaru budovy části budovy podlahová plocha A/V (m-1) 3 2 (m ) (m )

Bytový dům

1 250,2

370,4

0,591

Pro zpracování energetického auditu byly použity tyto podklady: • údaje o spotřebách energie včetně nákladů za paliva a energie (za roky 04/2007-04/2010 ) • stavební projektová dokumentace - jeden výkres • fotodokumentace zřízená auditorem na místě • místní šetření v objektu


5


Energetický audit

Předmět zkoumání : Jedná se o budovu bytového domu z poloviny 20.stol., která slouží k nájemnému bydlení pro zaměstnance Vlastníka a Provozovatele. Budova je částečně podsklepena a má dvě nadzemní podlaží. Je postavena z cihelného zdiva - zdivem tloušťky 60 cm v průčelních pohledech severovýchod a jihozápad - pouze v 1. nadzemním podlaží - NP, ostatní stěny a celé 2. NP jsou zhotoveny z cihelného zdiva tloušťky 45 cm. Podkrovní prostor pod střechou není využíván k obytným účelům a považuje se za nevytápěný. Výplně stavebních otvorů jsou z valné většiny původní dřevěná dvojitá - ve velmi špatném stavu a vchodové dveře dřevěné prosklené jednovrstvým sklem a s nadsvětlíkem - rovněž s jedním sklem. Zdrojem tepla pro vytápění je kotelna osazená kotlem na spalování ZP, který je určen na vytápění objektu. Ohřev TV je řešen z elektrických bojlerůu, umístěných individuálně v každé bytové jednotce.

Vlastnosti stavebních konstrukcí, které tvoří ochlazovanou obálku budovy, jsou vypočteny a popsány v Příloze č.2 na konci této Zprávy o EA. Vypočtené koeficienty součinitele prostupu tepla u těchto konstrukcí jsou uvedeny níže: Obvodové svislé stěny/prostor - vypočtený součinitel prostupu tepla je: • Uj/60 = 1,096 W/m2K, • Uj/45 = 1,355 W/m2K, Podlahy sousedící s nevytápěným prostorem a se zeminou - vypočtené součinitele: • Uz/np = 0,773 W/m2K, • Uz/rt = 1,668 W/m2K, Strop sousedící s nevytápěným prostorem půdy - vypočtený součinitel prostupu tepla je: • U s/np = 0,349 W/m2K, Výplně otvorů tvoří: • Okna dle popisu výše - ohodnocená z ČSN 73 0540/3 - Uo = 2,40 W/m2K, • Dveře dřevěné prosklené : Udv = 4,00 W/m2K. 2.1.3

Obrazová dokumentace Obr. 2 Fasáda - pohled jihovýchodní


6


Energetický audit

Obr. 3 Fasáda - pohled severozápadní

Obr. 4 Detail dveří, detail okna původního


7


Energetický audit

2.1.4

Termovizuální zkoumání předmětů EA

Termovizní fotodokumentace, která je pro demonstraci stavu obdobných objektů uvedena v Příloze 1a, 1b, je pořízena speciální termovizuální kamerou, která je schopna převést – lidským okem nevnímané – infračervené spektrum tepelného vyzařování do viditelného spektra elektromagnetického záření, lidskému oku vnímaného. Obrázky mají: • část 1 – snímek plochy objektu • část 2 – grafické znázornění průběhu povrchové teploty snímané plochy ve dvou kolmých směrech x, y v místě přímek, vyznačených v ploše snímku 1. Teploty uvedené na osách, jsou teploty ve oC, odpovídajících kalibrované hodnotě povrchové teploty zkoumané plochy v závislosti na frekvenčním spektru infračerveného záření, snímaného kamerou a transformovaného do viditelného spektra barev, odpovídajících spektru teplot bodů přímek. Hodnocení výstupů z termovizního zkoumání: • nejvydatnějšími zářiči jsou okenní plochy, vyšší intenzita vyzařování horní plochy svědčí o nerovnoměrném rozložení teploty interiéru podél výšky (světlosti) místností, což vyplývá ze způsobu vytápění radiátorovým topením, které produkuje vysoký gradient teploty v závislosti na výšce místnosti • vyzařování obvodových zdí v podparapetních plochách, kde jsou umístěny radiátory, odpovídá předpokladům ze zvoleného způsobu vytápění: a) radiátorové vytápění – malá plocha zářiče musí být vyvážena vysokou teplotou povrchu zářiče - radiátoru, který pracuje s teplonosnou vodou 70/50 oC. b) na stavební konstrukci – obvodovou zeď – se uplatňuje pro prostup tepla nikoliv 20 oC (výpočtová teplota interiéru), ale skutečná teplota, tedy mezi 21 až 90 oC v dynamickém pojetí stavů – nepředpokládá se ustálený stav. Velmi důležitými parametry pro energetickou bilanci každé stavební konstrukce jsou jejich tepelně technické vlastnosti, charakterizované dle norem ČSN koeficientem přestupu tepla.

2.2

Základní údaje o energetických vstupech a výstupech

V této úvodní fázi je na předmět auditu zjednodušeně pohlíženo jako na uzavřený systém, kde nás zajímají energetické vstupy a následně se určuje efektivnost přeměny vstupů na žádaný produkt. Vstupními formami energie jsou ty formy, které jsou nakupovány od dodavatelů. Provozovatel poskytl podklady o nákupu v průběhu let 20072010 nákupu zemního plynu a elektrické energie za sledované období ve fyzikálních a peněžních jednotkách. Rovněž jsou uvedeny hodnoty nákupu studené vody, což umožňuje stanovit spotřebu TV v předmětu EA - většinou totiž neexistuje vlastní měření spotřeby teplé vody po ohřátí. Spotřebu tepla pro přípravu TV musí auditor stanovit výpočtem z celkové spotřeby pitné vody. Pro výpočet ročních spotřeb se vychází z fakturačních údajů tří po sobě následujících let 04/2007 až 04/2010 výchozího stavu a z cen nákupu od dodavatelů.

Tabulka 2 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v prvním roce Pro rok: před realizací projektu - 4/2007 až 4/2008 Vstupy paliv a energie Jednotka

Množství

Nákup el. energie MWh 5,435 3 Nákup zemního plynu tis. m 3,537 Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob paliv (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie

Výhřevnost GJ/jednotku

Přepočet na GJ

Roční náklady v tis. Kč

3,6 34,05

19,57 120,44 140,0 0,0 140,0

21,87 35,86 57,73 0,00 57,73

Pozn.: Cenové údaje jsou uvedeny včetně DPH


8


Energetický audit

Tabulka 3 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v druhém roce Pro rok: před realizací projektu - 4/2008 až 4/2009 Vstupy paliv a energie Jednotka

Množství

Nákup el. energie MWh 5,513 Nákup zemního plynu tis. m3 3,486 Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob paliv (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie


Přepočet na GJ


3,6 34,05

19,85 118,71 138,6 0,0 138,6

24,54 42,08 66,62 0,00 66,62

Pozn.: Cenové údaje jsou uvedeny včetně DPH.

Tabulka 4 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v třetím roce Pro rok: před realizací projektu - 4/2009 až 4/2010 Výhřevnost Přepočet na Roční náklady Vstupy paliv a energie Jednotka Množství GJ/jednotku GJ v tis. Kč Nákup el. energie Nákup zemního plynu

MWh

5,656

3,6

20,36

27,61

3

3,396

34,05

115,63

47,26

136,0 0,0 136,0

74,87 0,00 74,87

tis. m

Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob paliv (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie Pozn.: Cenové údaje jsou uvedeny včetně DPH.

Tabulka 5 Průměrná spotřeba a cena položek energie za tři roky období 04/2007- 04/2010 Pro rok: průměr sledovaného období 4/2007 - 4/2010 Vstupy paliv a energie Jednotka

Množství


Přepočet na GJ


Nákup el.energie

MWh

5,535

3,6

19,92

27,02

Nákup zemního plynu

tis. m3

3,473

34,05

118,3

48,34

Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob paliv (inventarizace)

138,2 0,0

75,35 0,00

Celkem spotřeba paliv a energie

138,2

75,35


2.3 Energetické hospodářství Objekt, který je předmětem tohoto energetického auditu, je vytápěn plynovým kotlem umístěnými v suterénu v objektové kotelně. Příprava teplé vody TV je zajišťována individuálně pro každou bytovou jednotku z lokálních elektrických bojlerů. Zemní plyn je dodáván ze sítě RWE, dodavatelem elektřiny je společnost E.ON. Voda je dodávána do objektu z veřejné sítě VaK Vyškov přípojkou s vodoměrem. Objekt je konečným spotřebitelem elektrické energie, zemního plynu a vody. Dodavatel zemního plynu: RWE JMP - Jihomoravská plynárenská, a.s., Solná cesta 278, 686 01 Uherské Hradiště IČ: 49970607, DIČ CZ49970607 Dodavatel elektrické energie: E.ON Energie, a.s., Lannova 205/16, 370 49 České Budějovice IČO: 26078201, DIČ: CZ26078201


9


Energetický audit

2.3.1 Vytápění Plynová přípojka je napojena na veřejný rozvod plynovodu plynárenské společnosti. Rozvod topné vody k radiátorům je v původním stavu období výstavby budovy. Převážná část otopných těles je v provedení bez termostatických regulačních ventilů TRV. Tabulka 6 Topný systém objektu Předmět EA Topný systém budovy

Teplovodní radiátorový

Typ zdroje energie Použité palivo Jmenovitý tepelný výkon (kW) Průměrná roční účinnost zdroje energie (%) Roční doba využití zdroje (hodin/rok) Regulace zdroje energie Údržba zdroje energie Převažující typ topné soustavy Převažující regulace topné soustavy

Vlastní zdroj - kotelna na ZP Zemní plyn 28 / dle předpokladu 85 997,3 ekvitermní regulace / u zdroje provozovatel předmětu EA Teplovodní s nuceným oběhem ekvitermní

2.3.2 Příprava TV Příprava TV je individuální - v elektrických bojlerech - umístěných v každé bytové jednotce. Potřeba tepla pro ohřev TV byla stanovena z poskytnutých údajů o spotřebě studené vody z fakturačních údajů Zadavatele a provozovatele předmětu EA. 2.3.3 Osvětlení Při provozu musí být osvětlovací soustavy udržovány tak, aby byly zabezpečeny požadované vlastnosti osvětlených prostorů. Dodržování předepsané údržby se také kontroluje měřením. U hlavního osvětlení se podle druhu zrakové činnosti rozlišují kategorie osvětlení A, B, C, a D. Tyto kategorie se ještě dále člení na podskupiny: A1, A2, A3 - B1, B2, B3 - C1, C2, C3 - D1, D2, D3. Hodnoty osvětlenosti podle těchto podskupin jsou uvedeny v tabulce 8. Elektrické osvětlení prostorů budovy je řešeno zářivkovými i žárovkovými svítidly. Na základě požadavku vyhlášky MPO 425/2004 Sb. s účinností od 1.8.2004 bylo provedeno informativní měření osvětlenosti vybraných prostor. V tabulce č. 7 jsou naměřené průměrné hodnoty na pracovních plochách porovnány s hodnotami požadovanými ČSN EN 12464-1 Měření bylo provedeno při zatažených okenních žaluziích, tj. bez vlivu přirozeného osvětlení. Tabulka 7 Hodnoty osvětlení vybraných prostor objektu předmětu EA Objekt

budova

Prostor

Zdroj osvětlení

Eps (lx)

EpN (lx)

Stav

Chodba

žárovky

118

100

vyhovující

Kancelář I.np

zářivky

242

200

vyhovující

WC

žárovky

115

100

vyhovující

Vysvětlivky: EpN ……….. minimální hodnota intenzity osvětlení, pod kterou nesmí hodnota poklesnout


10


Energetický audit

Tabulka 8 Hodnoty osvětlenosti pro jednotlivé kategorie osvětlení A1 – D3 Kategorie Druh místnosti osvětlení C2

sklady, WC, vnitřní komunikace

C3

málo užívané chodby

D1 odpočinkové, společenské, kulturní, obytné a ubytovací, shromažďovací (kina, divadla, koncertní sály, výstavní síně, kostely, kongresové haly, klubovny, tělocvičny a.j.)

D2

Poměrná pozorovací vzdálenost

Pracovní činnosti

D3

jednoduchá orientace v místnosti při rychlejším pohybu. základní orientace při průchodu místností, při evakuaci. převážně aktivní činnosti, stimulující prostředí, vystavování (umělecká díla, zboží), jídelny, restaurace, pohybová rekreace běžné zábavné a oddechové činnosti, tanec a společenské hry, konzumace nápojů a občerstvení převážně pasivní činnosti, intimní prostředí, poslech hudby, důvěrný společenský styk včetně konzumace jídel a nápojů

Osvětlenost 100 – 50 lx 50 – 20 lx

500 – 200 lx

150 – 75 lx

50 – 20 lx

2.3.4 Ostatní spotřebiče energie Rozvodná soustava: 3 N PE AC 50 Hz 400 / 230 V TN-S, ochrana proti NDN základní - samočinným odpojením od zdroje. Osvětlení je zářivkové, částečně žárovkové, s ručním ovládáním spínači, je instalováno nouzové osvětlení. Rozvody jsou provedeny podle platných norem v době rekonstrukce instalace - kabely CYKY pod omítkou. Ochrana proti dotykovému přepětí je provedena pospojováním kovových součástí instalací vodičem CYY pod omítkou. Tabulka 9 Charakteristika otopné soustavy budova

Regulační ventily s termostatickou hlavicí ne

Otopná tělesa radiátory

2.4

Klíčové hodnoty pro normalizované klimatické podmínky regionu

Tabulka 10 Klíčové hodnoty pro normalizované podmínky jednotka Lokalita Výpočtová teplota vnější Průměrná venkovní teplota tes Definovaná teplota pro zahájení vytápění Počet dnů otopného období Počet denostupňů D = d (tis-tes)


Česká republika

Rousínov - 15 +3,8 13 242 3 920

0

C 0 C 0 C dní Do

- 15 +3,8 13 242 3 920

0

C C 0 C dní Do 0

11


Energetický audit

Tabulka 11 Potřeba tepla v porovnání s denostupni - výpočtem Roční spotřeba tepla v objektu [GJ/rok] 102,4 100,9 98,3 301,6 100,52

rok 2007/8 2008/9 2009/10 Celkem Průměr

2.5

Počet denostupňů DST 3 992 3 935 3 833 11 760 3 920

Průměrná venkovní teplota v topném období [°C] 3,5 3,7 4,2 11,4 3,8

Informace o objektu

Jedná se o budovu bytového domu v Rousínově na ulici Čsl.Armády čp.167/30, která je ve vlastnictví Města Rousínov. Provozovatelem jsou Městské služby Rousínov. Je určena pro poskytování nájemních ubytovacích služeb a patří do občanské vybavenosti Města Rousínov. Jedná se o budovu částečně podsklepenou s nevytápěným prostorem suterénu a dvěma vytápěnými nadzemními podlažími. Stavebně-konstrukční řešení Budova je postavena z cihelného zdiva - zčásti zdivem tloušťky 60 cm, větší část obvodového zdiva je v tloušťce 45 cm. Zastřešení je trámové s deskovým záklopem a krytinou, půdní prostor není využíván k obytným účelům. Výplně stavebních otvorů – okna - jsou v provedení dřevěných oken dvojitých. Část oken byla již - na vlastní útraty některých obyvatelů domu - vyměněna za nová plastová okna. Tato skutečnost byla zahrnuta do výpočtů energetické náročnosti předmětu EA.Hlavní vstupní dveře jsou dřevěné plné s proskleným nadsvětlíkem, který je v provedení dřevěný rám s jednoduchým prosklením. Tabulka 12 Základní technické a geometrické parametry objektu – předmětu EA Technické parametry objektu 2

Zastavěná plocha [m ] Počet nadzemních podlaží Počet podzemních podlaží Světlá výška podlaží [m] Podlahová plocha vytápěných místností nad 15 °C vč. [m2] Obestavěný vytápěný prostor budovy [m3] Plocha plné části svislých obvodových konstrukcí [m2] Plocha výplní otvorů [m2] Plocha ochlazovaného stropu/NP [m2] Plocha ochlazované podlahy /NP [m2] Plocha ochlazované podlahy /rt [m2]

185,22 1 2 2,9 370,4 1 250,2 300,4 68,2 185,22 97,79 87,43

Geometrické parametry objektu Celková plocha ochlazovaných konstrukcí [m2] Celkový objem vytápěných částí budov [m3] Faktor tvaru objektu [1/m]


739,0 1 250,2 0,591

12


Energetický audit

2.6 Záměry zadavatele Hlavním záměrem zadavatele je získání přehledu o energetickém hospodářství hodnoceného objektu z pohledu platné legislativy. Z výsledků šetření a vyhodnocení stavu, s použitím návrhů řešení EA ve variantách bude přijata koncepce pro další postup, který povede ke snížení energetických nároků na provoz budovy. Zejména jde o vyhodnocení možností využití dotačních programů ZÚ nebo využití fondů EÚ pro cílené Operační Programy.

2.7 Vliv na životní prostředí Objekt má vlastní zdroj tepelné energie, který je zdrojem znečištění. K výrobě tepla dochází přímo v lokalitě spotřeby tepla, tím i ke znečištění exhaláty, jejichž množství je úměrné spotřebě tepla v hodnoceném objektu. Snížení energetické spotřeby hodnoceného objektu – například realizací vybraných opatření EÚP – viz dále, však může přinést snížení negativního vlivu na životní prostředí v místě výroby tepla a u výrobce elektrické energie, kterým je systém elektráren na území ČR. Tabulka 13 Vyhodnocení vlivu na životní prostředí Zemní plyn Tuhé látky [kg/rok] SO2 [kg/rok] NOx [kg/rok] CO [kg/rok] CxHy [kg/rok] CO2 [kg/rok]

0,1 0,0 5,0 1,0 0,2 6 570,7


El. energie elektrárny ČR 1,5 16,7 4,8 0,5 0,6 6 475,6

Celkem 1,5 16,7 9,8 1,5 0,8 13 046,2

13


Energetický audit

3

ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU

3.1 Bilance zdrojů energie V tabulce 14 a 15 je uvedeno přehledné celkové shrnutí spotřeby elektrické energie a přehled vstupů paliv a el. energie pro vytápění a účinnost zdrojů. Tabulka 14 Spotřeba elektrické energie v roce 4/2007 - 4/2010 Roční spotřeba elektrické energie

celkem vytápění ostatní

2007-8 MWh 5,4 0,0 5,4

2008-9 MWh 5,5 0,0 5,5

GJ 19,6 0,0 19,6

2009-10 GJ 19,8 0,0 19,8

MWh 5,7 0,0 5,7

GJ 20,4 0,0 20,4

Tabulka 15 Přehled vstupů paliv a el. energie pro vytápění a účinnosti zdrojů v roce 2006-2008 Rok 2007-8 Elektrická energie Zemní plyn Celkem

Rok 2008-9 Elektrická energie Zemní plyn Celkem

Rok 2009-10 Elektrická energie Zemní plyn Celkem

Energie v palivu [GJ] 0 120,4

Průměrná roční účinnost [%] 100 85

Vyrobené teplo [GJ] 0 102,37

120,4

85

102,37




0

100

0




115,6

85

98,29

V následujících tabulkách je shrnuta bilance energie a základní technické ukazatele zdrojů tepla. Bilance výroby tepla je provedena pro rok 4/2007-4/2010. Zde je nutné uvést na pravou míru disproporce mezi fakturačními údaji spotřeby vstupující energie a výpočtové náročnosti budovy, která má vytápěný objem 1 250,2 m3 a vytápěnou podlahovou plochu 370,4 m2 . Hodnotitel musí brát v úvahu potřeby neboli energetickou náročnost - při standardizovaném užití budovy. Pokud je zatřídění či klasifikace užití hodnocena jako obytný prostor s určením - bytový dům - je energetická náročnost vyjádřena hodnotami uvedenými v tabulce 25 - upravená energetická bilance… Problém je dále rozveden v odst. 3.2


14

Energetický audit


Tabulka 16 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů pro rok 4/2007- 4/2010 ř.

Bilance výroby energie z vlastního zdroje

1

Instalovaný elektrický výkon celkem

2

Instalovaný tepelný výkon celkem

Jednotka

2008

2009

2010

MW

0,00

0,0

0,00

MWtep

0,028 0,028 3 Dosažitelná elektrický výkon celkem MW 0,00 0,0 4 Pohotový elektrický výkon celkem MW 0,00 0,0 5 Výroba elektřiny MWh 0,00 0,0 6 Prodej elektřiny (z ř.5) MWh 0,00 0,0 7 Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie MWh 0,00 0,0 8 Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny GJ 0,00 0,0 9 Výroba dodávkového tepla GJ 102,37 100,9 10 Prodej tepla (z ř.9) GJ 0,00 0,0 11 Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla GJ 120,44 118,7 12 Spotřeba tepla v palivu celkem (ř.8ažř.11) GJ 120,44 118,7 Tabulka 17 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů - průměr za roky 4/2007-4/2010 ř. Ukazatel Jednotka 2007-2009 1 Instalovaný elektrický výkon celkem MW 0,00 2 Instalovaný tepelný výkon celkem MWtep 0,028 3 Dosažitelná elektrický výkon celkem MW 0,00 4 Pohotový elektrický výkon celkem MW 0,00 5 Výroba elektřiny MWh 0,00 6 Prodej elektřiny (z ř.5) MWh 0,00 7 Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie MWh 0,00 8 Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny GJ 0,00 9 Výroba dodávkového tepla GJ 100,5 10 Prodej tepla (z ř.9) GJ 0,0 11 Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla GJ 118,3 12 Spotřeba tepla v palivu celkem (ř.8ažř.11) GJ 118,3

3.2

0,028 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 98,29 0,00 115,63 115,63

Energetická bilance a technické ukazatele zdroje energie

Následující tabulka 18 dokumentuje průměrnou spotřebu forem energie a průměrné náklady za rok 2007-2009. ř.

Tabulka 18 Základní tvar energetické bilance za roky 4/2007-4/2010 Ukazatel GJ/r tis. Kč/rok

1 2 3 4 5 6 7 8

Vstupy paliv a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv + energie v objektu (ř. 3 - ř. 4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř. 5) Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř. 5) Spotř. energie na technologické a ostatní procesy (z ř. 5)

138,19 0,00 138,19 0,00 138,19 17,74 100,52 19,92

75,35 0,00 75,35 0,00 75,35 7,25 41,09 27,02

Pozn.: Cenové údaje jsou uvedeny včetně DPH.


15


Energetický audit

3.3

Cena vstupujících energií

Průměrná cena nakupované energie ze ZP v roce 2010 Průměrná cena elektrické energie v roce 2010 Průměrná cena veškeré nakoupené energie v roce 2010

408,73 Kč/GJ 1 355,94 Kč/GJ 545,30 Kč/GJ

cena energie Kč/ GJ

Obr. 5 Znázornění vývoje ceny rozhodujících vstupních energií do objektu

1700,00 1600,00 1500,00 1400,00 1300,00 1200,00 1100,00 1000,00 900,00 800,00 700,00 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00

2008 elektrická energie

3.4 3.4.1

2009

2010 zemní plyn

Zhodnocení stávajícího stavu budovy Výpočet tepelných ztrát objektu

Pro výpočet tepelných ztrát budovy BD ve správě Městských služeb Rousínov - patřící do městské občanské vybavenosti Města Rousínov - byla použita poskytnutá část stavební dokumentace. Hodnotitel využil dostupné informace od zadavatele EA. Tepelná ztráta předmětu energetického auditu je vypočtena dle Vyhlášky č. 148/07 Sb. v souladu s novelizovanou ČSN 73 0540-2/2007 – činí 24,94 kW a je uvedena v příloze 2 této zprávy. Níže jsou na obr. 6 graficky znázorněny dílčí prostupy tepla jednotlivými ochlazovanými plochami obálky budovy v souvislosti s jejich podíly na celkové ochlazované ploše obálky domu. Souvztažný graf podílů měrné spotřeby tepla všech zúčastněných konstrukcí Obálky budovy pak ukazuje podíl hodnocených stavebních konstrukcí na celkové energetické náročnosti objektu. Je uveden v procentech celku. Tabulka 20 Tepelné ztráty a spotřeba tepla u objektu

Budova Celkem

Vypočtená tepelná ztráta [kW] 24,94 24,94

Potřeba tepla bez regulace GJ/rok 241,37 241,37

Potřeba tepla s regulací GJ/rok 100,52 100,52

Tepelné ztráty objektu Občanské vybavenosti - který je předmětem tohoto energetického auditu, Qp pro normalizované klimatické podmínky na území ČR činí 24,94 kW. Hodnocení


16


Energetický audit

je vypracováno na podkladech ČSN 73 0540-2, 3, 4 /2007 - které jsou vnímány jako harmonizované národní normy ČR a musí být v souladu s požadavky EÚ. Obr. 6 Poměry tepelných ztrát a spotřeby tepla ochlazovanými plochami

Podíly ochlazovaných ploch obálky 2,3% 6,3%

11,8%

0,6%

13,2% 30,0%

25,1% 10,6% Az1/rt

Az2/np

As/np

Aj/60

Aj/45

Ao/pův

Ao/plast

Adv/ext

Podíly měrných ztrát tepla HTi obálky 4,2%

2,5%

10,2%

9,1%

4,6% 5,9%

15,8%

10,6%

37,1% Az1/rt

3.4.2

Az2/np

As/np

Aj/60

Aj/45

Ao/pův

Ao/plast

Adv/ext

ΣA

Posouzení měrné spotřeby tepla při vytápění budov dle ČSN 73 0540 :2007

Tato kapitola obsahuje posouzení měrné spotřeby tepla pro vytápění budov u objektu předmětu EA - dle Vyhlášky č. 148/07 Sb. v součinnosti s revidovanou normou ČSN 7305402:07, která nabyla platnost dnem 1.5.2007. Charakteristiku ochlazovaných konstrukcí budov a stanovení prostupu tepla obálkou budovy ukazují následující tabulky.


17


Energetický audit

Tabulka 21 Charakteristika energeticky významných údajů ochlaz. konstrukcí budovy Plocha Činitel Označení Ochlazované konstrukce Ai Ui UemRQ bi plochy ( m2 ) W/m2K Az1/rt-podlaha k zemině Az1/rt 87,4 1,668 0,450 0,57 Az2/np-podlaha nad np/suterén Az2/np 97,8 0,773 0,600 0,49 As/np-strop /nevytápěná půda As/np 185,2 0,349 0,300 0,74 Aj/60-stěna obvodová-CP 60 cm Aj/60 78,3 1,096 0,380 1,00 Aj/45-stěna obvodová-CP 45 cm Aj/45 222,1 1,355 0,380 1,00 Ao/pův-výplně otvorů k výměně Ao/pův 46,4 2,400 1,700 1,15 Ao/plast-okna již vyměněná Ao/plast 17,3 1,700 1,700 1,15 Adv/ext-dveře k exteriéru Adv/ext 4,5 4,000 1,700 1,15 tepelné vazby mezi konstrukcemi ΣA 0,100 0,100 1,00 celkem 739,0

HT real. budovy W/K 83,1 37,0 47,8 85,8 301,0 128,2 33,8 20,6 73,9 811,2

Tabulka 22 Stanovení prostupu tepla obálkou budovy Reál.B 811,2 1,098 0,415 0,554 1,154 1,615 E

Měrná ztráta prostupem tepla HT (W/K) Průměrný součinitel prostupu tepla Uem = HT / A (W/m2K) Doporučený součinitel prostupu tepla Uem,rc (W/m2K) Požadovaný součinitel prostupu tepla Uem,rq (W/m2K) Průměrný součinitel prostupu tepla stavebního fondu Uem,s (W/m2K) Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy - ClX Slovní hodnocení - nehospodárná 3.4.3

Energetická náročnost budov dle Vyhl. 148/2007 Sb.

Tabulka 23 Vyhodnocení budovy - předmětu EA - výpočtem NKN 2.066

Vytápění Příprava TV Osvětlení Pomocné EP EPA klasifikace

Budova - předmět EA Spotřeba energie GJ / rok EPA (Wh/m2,r) 423,98 317,96 8,51 6,38 5,95 4,46 0,694 0,52 439,12 329,32 G-Mimořádně nehospodárná

Potřeba energie GJ / rok EPA (Wh/m2,r) 305,52 229,12

305,52 229,12 36,11 kW

Klasifikace podle Příl.1 Vyhl.148/07 Sb. zavádí kategorizaci budov podle tzv. standardizovaného využití, ČSN hodnotí budovu bez ohledu na standard využití. Může dojít k neshodě.


18


Energetický audit

3.4.4

Posouzení tepelně – technických vlastností budov dle ČSN 73 0540-2:07

Tabulka 24 Hodnocení součinitelů prostupu tepla u jednotlivých ochlazov. konstrukcí předmětu EA Budova - předmět EA

stávající

požadované dle ČSN 73 0540-2:07

splňuje požadavky ČSN 73 0540-2:07 Ano / Ne

Az1/rt podlaha k zemině

1,668

0,450

Ne

Az2/np-podlaha k np/suterén

0,773

0,600

Ne

As/np-strop k np / horizontální

0,349

0,300

Ne

Aj/60-svislé 0,6 m

1,096

0,380

Ne

Aj/45-svislé 0,45 m

1,355

0,380

Ne

Ao/pův okna / původní-k výměně

2,400

1,700

Ne

Ao/plast-okna již vyměněná

1,700

1,700

Ano

Adv/ext dveře vstupní

4,000

1,700

Ne

Hodnoty součin.Ui[W/(m2 K)] Typ konstrukce

3.4.5

Vyhodnocení spotřeby tepla denostupňovou metodou

Pro zohlednění vlivů konkrétních klimatických podmínek lokalitě byl proveden přepočet spotřeby tepla pro vytápění denostupňovou metodou a určena průměrná hodnota spotřeby tepla pro vytápění pro kontrolu a určení skutečné výše tepelné ztráty objektu. Klimatický dlouhodobý průměr pro ti = 20 °C pro podmínky dané Vyhláškou č. 148/2007 Sb. (d = 242 a průměrná te = 3,8°C) činí 3 920 denostupňů. V lokalitě předmětu EA jsou podmínky shodné s celostátním průměrem. Na základě vstupních údajů a provedeného propočtu byla sestavena upravená vstupní energetická bilance objektu předmětu EA, která bude použita při výpočtech úspor jednotlivých variant. Z výsledků vyplývá, že výpočet je nastaven správně a že bylo dosaženo shody mezi výpočtem a přímou spotřebou energie na vytápění. Tabulka 25 Upravená vstupní energetická bilance objektu ř. 1 2 3 4 5 6 7

Ukazatel Vstupy paliv a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv + energie v objektu (ř. 3 - ř. 4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř. 5) Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř. 5)

8 Spotř. energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5)

GJ/r 138,2 0,0 138,2 0,0 138,2 17,7 100,5

tis. Kč/rok 75,35 0,00 75,35 0,00 75,35 7,25 41,09

19,9

27,02



19

Energetický audit


3.5 Zhodnocení stávajícího stavu energetického hospodářství 3.5.1

Vytápění

Zásobení objektu teplem je zabezpečeno z kotelny, osazené kotlem na spalování zemního plynu. Kotelna je umístěna v suterénu starší části budovy. Celkový instalovaný výkon dle předpokladu je 28 kW. Potenciál úspor lze hledat převážně v uplatňování útlumu vytápění, případně ve snížení vnitřní teploty mimo pobytu obyvatel. Potenciál úspor lze také hledat v dodatečném zateplení objektu a důsledném dodržování vnitřní teploty (nepřetápění vnitřních prostorů). 3.5.2

Příprava TV

Potřeba TV je lokální v každé bytové jednotce. Jsou instalovány elektrické bojlery. Potenciál úspor lze hledat v zavedení systému energetického manažerství – zejména ve výchově uživatelů budovy k energeticky uvědomělému chování, vedoucímu k celkovým úsporám energie. 3.5.3

Výměna vzduchu v objektu

V budově je pro výměnu vzduchu - kromě infiltrace přes spárovou netěsnost výplní otvorů uvažováno s individuálním větráním místností podle potřeby. 3.5.4

Elektrická energie

Rozvodná soustava: 3 N PE AC 50 Hz 400 / 230 V TN-S, ochrana proti NDN základní - samočinným odpojením od zdroje. Osvětlení je zářivkové, částečně žárovkové, s ručním ovládáním spínači. Rozvody jsou provedeny podle platných norem v době rekonstrukce instalace - kabely CYKY pod omítkou. Ochrana proti dotykovému přepětí je provedena pospojováním kovových součástí instalací vodičem CYY pod omítkou. Provádějí se pravidelné revize, provozuschopnost potvrzena. Potenciál úspor lze hledat hlavně ve změně osvětlovacích těles za tělesa s vyšší účinností a nízkým příkonem, při zachování požadovaného světelného toku a charakteristiky. Další možností - vzhledem k vysoké ceně elektrické energie 1 355,94 Kč/GJ, vypočtené z fakturačních údajů, by měla být snaha provozovatele ke sjednání výhodnější sazby či jiného dodavatele elektrické energie. Auditor nemá možnost detailnějšího rozboru podmínek nákupu, poskytnuté podklady obsahují pouze sazbu - D02d. Měl by to být úkol pro energetické manažerství - které je popsáno v následujícím odstavci. 3.5.5 Energetické manažerství V hodnoceném objektu je částečně uplatňováno energetické manažerství - jsou prováděny předepsané zkoušky a revize technologických zařízení. Energetické manažerství vyžaduje, aby všechny osoby pohybující se v zadaném hospodářství, dodržovali zásady úsporného nakládání s nakupovanou energií. Energetické manažerství představuje řídící nástroj na hospodárné využívání energie. To znamená při používání: Světelných zdrojů využívat je jen v době, kdy nejsou příznivé venkovní světelné podmínky využívat je jen v době, kdy se v daných prostorách někdo pohybuje provádět komplexní plán údržby, včetně intervalů výměny světelných zdrojů provádět pravidelné čištění ploch svítidel k udržení efektivity svítivosti


20

Energetický audit


Technologických zařízení dodržovat technologické a provozní předpisy zařízení dodržovat systém plánovaných oprav a běžné údržby dodržovat intervaly pravidelných revizí (zařízení, která spotřebovávají energii)


21

Energetický audit


4 NAVRŽENÁ OPATŘENÍ 4.1

Druhy úsporných opatření

Úsporná opatření je možné dělit podle: a) rozsahu investice neinvestiční - opatření především organizačního charakteru. Jedná se např. o dodržování vnitřních teplot v jednotlivých prostorech, realizaci útlumových programů (snižování teplot v nočních hodinách nebo při dlouhodobé nepřítomnosti osob), energetické manažerství (sloužící k neustálému zlepšování energetického hospodářství v budovách) apod. investiční - opatření, která jsou realizována za podpory investičních nákladů a vyvolají efekt úspor energie. b) velikosti úspor a ekonomické návratnosti opatření opatření s rychlou návratností - takové opatření, které dosahuje vysokých úspor energie v poměru k vynaloženým nákladům. opatření nenávratná nebo s vysokou dobou ekonomické návratnosti – mohou to být opatření směřující obecně ke snižování energetické náročnosti provozu zařízení, u kterých hledisko návratnosti není prvořadou záležitostí. 4.2 Beznákladová opatření Následující řádky slouží jako návod pro činnosti, které obvykle v tzv. energetickém manažerství mohou způsobit částečné úspory. Je to jen vodítko pro inspiraci správce nemovitosti – předmětu EA. Ty věci, které správce budovy již splňuje, nebudeme považovat za realizaci beznákladového opatření, ale pro úplnost je uvádíme. •

Energetické manažerství

Energetické manažerství je řídícím nástrojem na trvalé udržování spotřeby energie na správné úrovni. Nyní uvedeme všeobecné pokyny, jak ho provádět. Pro předmět auditu navrhujeme, aby dnešní systém energetického manažerství založený na periodických odpočtech spotřeby energie byl rozšířen o sledování odpovídající průměrné venkovní teploty a bylo prováděno hodnocení pomocí energeticko-teplotního diagramu tzv. ETdiagram (např. týdenních nebo měsíčních odečtech). Na příkladu si uvedeme týdenní odečty - na horizontální osu tohoto diagramu se vynáší hodnoty průměrné venkovní teploty za týden (OC.týden-1), na vertikální osu hodnota spotřeby energie (TE, resp. EE nebo jejich součet), která se naměřila v období stejného týdne (GJ.týden-1, resp. kWh.týden-1). Každý záznam naměřených hodnot je reprezentovaný bodem – průsečíkem přímek procházejících vynesenými hodnotami E a T za časový interval. Čára proložená těmito naměřenými hodnotami se nazývá ET-křivka. Spotřeba energie se při snižování venkovní teploty zvyšuje (čím je venku nižší teplota, tím je vyšší tepelná ztráta). Když se venkovní teplota začne zvyšovat (jaro, léto), spotřeba energie bude klesat, dokud nedosáhne nejnižší hodnotu. Nejnižší hodnota je konstantní, protože nezávisí na venkovní teplotě. Vyjadřuje spotřebu energie v důsledku provozu osvětlení, přípravy TV, technických zařízení atd.).


22


Energetický audit

Tuto ET-křivku je vhodné vytvořit pomocí PC. Křivka ukazuje, jaká by měla být spotřeba energie v závislosti na venkovní teplotě při správných provozních podmínkách. Takto stanovenou ET-křivku ohraničíme horní a dolní hranicí – limitem. Normální odchylky zapříčiněné nepravidelnostmi ve využívání předmětu auditu, v působení slunečního záření a větru se nachází v těchto hranicích. Obr. 7 Příklad využití metody ET křivky 30,00 25,00

spotřeba [GJ/den]

20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 -15,0

průměrná venkovní teplota [deg.C] -5,0

5,0

15,0

25,0

35,0

Z této dílčí ET-křivky je zřejmá závislost na venkovní teplotě. Bod, který je mimo určený limitní interval by měl být analyzován a měla by být (v praxi) vysledována jeho příčina. Způsob uplatnění systému energetického manažerství v předmětu auditu, který je založený na metodologii ET-křivky, předpokládáme v těchto krocích: zaznamenávání týdenních (měsíčních) hodnot z měřičů spotřeby energie, zaznamenávání průměrné týdenní (měsíční) venkovní teploty ve stejném období, vynesení takto získaných hodnot do ET-grafu, aby se určila ET-křivka, a v následujícím období lze periodu odečtu prodloužit (maximálně však 1 měsíc). V případě zjištěných odchylek od ET-křivky je dobré najít příčinu a odstranit ji. Energetické manažerství je potřeba v budoucnu provádět nepřetržitě. •

Výchova k energeticky uvědomělému chování a dodržování provozních předpisů

Návrh výchovy k energeticky uvědomělému chování předpokládá provádění osvěty v oblasti úspor energie s uvedením obecných pravidel pro energeticky uvědomělé chování. Zde uvádíme obecná pravidla pro energetické úspory uvědomělým chováním: v oblasti vytápění: (uvědomělé využívání TE) a) je potřeba regulovat teplotu v jednotlivých prostorech podle jejich účelu a potřeby. b) odstranění okenních netěsností např. silikonovým těsněním – tj. spáry mezi rámem okna a rámem okenního křídla. c) meziokenní žaluzie lamelové - žaluzie, u kterých jsou lamely sklopeny ven, uspoří hlavně v zimním období, kdy je snížení hodnoty Uo o cca 17,5 %, podle podkladů měřených ve státní zkušebně. Kde jsou žaluzie namontovány, je při opuštění místnosti doporučeno pro zimní období, aby vydutá plocha lamely byla směrována ven, pro letní období má směřovat dovnitř. d) záclona, zakrývá-li radiátor, brání šíření tepla. Nejvhodnější je záclona sahající po parapetní desku, která usměrňuje proudění tepla do místnosti. e) prostory je potřeba větrat tak, aby ztráty tepla byly co nejmenší. Částečně pootevřené okno nebo větrací okénko je nesprávným větráním a plýtváním, proto je třeba větrat krátce a důkladně. f) kvalitní tepelná izolace potrubí, které prochází nevytápěnými prostory. Zpracovatel: Ing.Vojtík,energetický auditor

23

Energetický audit


v oblasti přípravy teplé vody (uvědomělé zacházení se studenou i TV) Pasivní opatření zahrnují snížení spotřeby vody uživatelem a jedná se např. o: a) při mytí se nenechává trvale téci teplá voda do umyvadla b) oprava kapajících kohoutků. Technická opatření směřují do oblasti použitých armatur a zařizovacích předmětů: c) armatury s provzdušňovačem vody (perlátor) – u kterých je oproti klasickým bateriím zhruba poloviční výtokové množství. d) pákové baterie – doba nastavení požadované teploty vody je u pákových baterií přibližně o 6 sekund kratší než u baterií kohoutkových. Jejich výhodou je snadné nastavení teploty a průtoku vody a možnost jednoduchého přerušení průtoku vody s již namíchanou teplotou. V porovnání s klasickými míchacími bateriemi uspoří pákové baterie okolo 20 % vody. e) termostatické baterie – pracuje na bázi tepelné roztažnosti čidla. Roztažením nebo smrštěním tohoto prvku lze přesně nastavit požadovanou teplotu vody. Termální prvek reaguje jak na změnu teploty, tak i na změnu tlaku vstupní vody a požadovanou teplotu výstupní vody nastaví během asi 2 s. Teplotu lze regulovat v rozsahu 20 až 50 OC. f) úsporná sprchová hlavice se stop ventilem místo běžně používané sprchové hlavice. Podstatou úspor vody při sprchování je omezení průtoku. g) použitím splachovacích nádržek WC se zabudovaným dvojím spláchnutím lze ušetřit cca 30 % vody proti původnímu stavu v oblasti EE spotřebiče a) při výběru nového elektrospotřebiče bychom se mimo jiné měli zajímat, jaký má daný přístroj příkon. Jestliže nechceme platit vyšší náklady za elektřinu, měli bychom kupovat elektrospotřebiče energeticky nenáročné. To platí zejména pro spotřebiče o vyšších příkonech (údaj o spotřebě elektřiny v kWh/24 hodin by měl být jedním ze základních kritérií při výběru). osvětlení b) je třeba se vždy zaměřit na to, aby osvětlení bylo energeticky a ekonomicky úsporné. Energetickou spotřebu elektrického osvětlení můžeme ovlivnit zejména volbou vhodných světelných zdrojů, konstrukcí a materiálem svítidel, způsobem osvětlení, úpravou ploch ovlivňujících osvětlení prostoru, osvětlovací soustavou a způsobem ovládání a regulace osvětlení. Nejznámější, ale nejméně energeticky hospodárné jsou klasické žárovky. U nich se přemění na světlo pouze 4 % spotřebované elektrické energie a zbytek je přeměněn na ztrátové teplo. Životnost žárovek je cca 1 000 provozních hodin. Dalším často využívaným světelným zdrojem jsou klasické lineární zářivky, jejichž nezbytnou součástí je zapalovací zařízení (tzv. předřadník), které se skládá z tlumivky, startéru a kompenzačního a odrušovacího kondenzátoru. Technicky dokonalejší je elektronický předřadník, který má v porovnání s klasickým předřadníkem o 8 až 10 W nižší příkon (u lineárních zářivek) a umožňuje nám zároveň prodloužit životnost zářivky a zvýšit účinnost asi na 10 %. V současné době se začínají ve větší míře používat pro osvětlení kompaktní zářivky, ve kterých je spojena v jeden celek zářivka a elektronický předřadník. Tato energeticky úsporná svítidla lze našroubovat do běžné objímky místo klasické žárovky. Kompaktní zářivky jsou asi pětkrát účinnější než žárovky a uspoří až 80 % (!) elektrické energie při stejné hladině osvětlení. Také životnost kompaktních zářivek (cca 8.000 hodin) je vyšší. c) ovládání osvětlovacích soustav může nejen zvýšit komfort uživatelů, ale může mít také vliv na spotřebu elektrické energie na osvětlení. Většina lidí si rozsvítí umělé osvětlení, aby měla dostatek světla pro svoji činnost, často však osvětlení vypne, když je již nepotřebuje. Z tohoto důvodu se v praxi stále častěji využívá automatické spínání osvětlení pomocí čidel (v závislosti na hladině denního osvětlení) a pomocí pohybových čidel (podle pohybu osob v osvětlovaném prostoru). Osvětlení je pak v provozu kdy je potřeba, ale pokud svítí, tak


24

Energetický audit


naplno. Podle některých údajů specialistů je možné využitím a pohybových čidel snížit energetickou náročnost osvětlovacích soustav o 40 až 60 %. Další možností je spojení uvedeného automatického spínání osvětlení se stmíváním. Tímto způsobem je pak možno náklady na elektrickou energii snížit až o 70 %. v oblasti technologických a provozních předpisů • Jde o dodržování technologických a provozních předpisů zařízení, představujících významné spotřebiče energie, o dodržování systému plánovaných oprav a běžné údržby, které je součástí energetického manažerství. U technologických zařízení je v pravidelném intervalu prováděna revize. 4.3 Investičně méně náročná opatření K těm počítáme taková technická řešení, která nepřekročí v investiční náročnosti určitou mez měrných nákladů na ušetřenou energii v jednotkách tKč/∆GJ. Volba je většinou řízena parametrem IN, úsporou v GJ či z toho odvozené hodnoty CF (úspory ročních provozních nákladů) a prosté doby návratu investic každého opatření. Navrhujeme tato opatření: • Úprava dveří • Zateplení podlah /nevytápěný prostor systémem ETICS StyroTherm 8 cm /strop suterén • Zateplení stropů /nevytápěný prostor drtí Eps • Instalace systému řízeného vytápění - IRC (Individual Room Control) • Aplikace Q-Therm nátěru na vnitřní plochy ochlazovaných stěn k exteriéru 4.4 Investičně náročná opatření Ostatní opatření jsou – v návrhu: • Výměna dveří • Zateplení stropů pod nevytápěnou půdou vrstvou StyroTherm Plus • Výměna oken - zbytek • Zateplení obvodových ochlazovaných stěn systémem ETICS StyroTherm 12 cm 4.5 Souhrn navržených opatření V následující tabulce je uvedeno přehledné shrnutí realizačních nákladů a předpokládaných úspor energie u jednotlivých navrhovaných opatření. V případě energetického auditu pro příspěvkové organizace zřízené správním orgánem se rovněž provádí posouzení z hlediska možnosti financování projektů energetických služeb formou dodavatelského úvěru (EPC). Při tomto hodnocení je postupováno takto: • EPC varianta úsporných opatření se vytvoří sestavením a výběrem těch opatření technického a organizačního charakteru, jejichž prostá doba návratu IN nepřekročí polovinu stanovené odpisové doby - z účetního hlediska - příslušného hmotného majetku (energetické hospodářství a budovy). Jedná se o variantu vhodnou pro financování projektů výnosem z ušetřených finančních prostředků, které vyplynou z ušetřených peněz za snížený nákup energie na základě provedených úprav obálky budovy • Zformulovaná varianta EPC je ve zprávě kvantifikována v podobě tabulky k výpočtu dle přílohy č.7 Vyhlášky č. 213/01 Sb. v platném znění. Jednotlivé řádky reprezentují dílčí úsporná opatření charakterizovaná výší investičních výdajů, ročních úspor energie, ročních úspor nákladů na energii, ročních úspor na osobní výdaje, ročních úspor ostatních výdajů a celkových ročních úspor nákladů. • Zformulované ostatní varianty skladby úsporných opatření se stanoví s ohledem na maximální úspory za minimální investiční náklady, ovšem skladba jednotlivých opatření již nemusí splňovat podmínku prosté doby návratu nižší, než je polovina odpisové doby. Inteligentní skladba dobře vybraných a účinných opatření vede v konečném výsledku k dosažení daleko kratší prosté i diskontované doby splatnosti Ts resp. Tsd. Varianty jsou dále podrobeny ekonomickému


25

Energetický audit


vyhodnocení na bázi kriteriálních ukazatelů NPV, IRR, prosté doby návratnosti Ts a reálnédiskontované- doby návratnosti Tsd. Navrhovaný rozsah opatření je následující: • Energetické manažerství - je detailně popsáno v odstavci 4.2 této Zprávy. • Úprava výplní otvorů – vstupních dveří. Stávající dveře mají koeficient prostupu tepla Uotvorů = 4,0 W/m2K. Dnešní požadavek normy je 1,7 W/m2K; doporučená hodnota je 1,2 W/m2K. Auditor navrhuje : převrstvení plochy otvíravých i neotvíravých částí plochy dveří termálním dvojsklem, zasazeným do plastového rámečku. Použité dvojsklo bude mít zaručený koeficient prostupu tepla UGLASS = 1,1 W/m2K. Výsledkem je podstatné snížení prostupu tepla přes plochu dveří - vypočtený koeficient může být 0,99 W/m2K. Příspěvek k bilanci úspor po realizaci je příznivý. Měrné náklady na výměnu 1 m2 plochy prosklení dveří jsou cca 2,2 tis. Kč včetně materiálu i montáže (ceny vč. DPH). Celkový dopad tohoto zateplení je zřejmý z výpočtů tepelných ztrát a z ekonomického hodnocení. Náklady na realizaci opatření činí cca 9,9 tis. Kč. Při realizaci opatření se předpokládá úspora cca 1,9 GJ/rok a prostá doba návratnosti 11,1 let. • Tepelná izolace podlah/NP vrstvou 8 cm Styrotherm - použitím zateplovacího

•

•

kontaktního systému. Na plochu stropů z nevytápěného prostoru suterénu se natmelí Styrotherm, nanese se stěrková cementová omítka vyztužená perlinkou a může se provést povrchová úprava malbou. Měrné náklady na 1 m2 plochy jsou cca 400 Kč/m2 včetně materiálu i práce (cena včetně DPH). Celkový dopad této úpravy je zřejmý z výpočtů tepelných ztrát a z ekonomického hodnocení následující kapitoly. Náklady na realizaci opatření činí 35,2 tis. Kč. Při realizaci opatření se předpokládá úspora cca 3,0 GJ/rok a prostá doba návratnosti 24,6 let. Tepelná izolace stropu/nevytápěný prostor/ drtí eps v tl. 14 cm – opatření, které předpokládá navrstvení drti eps na podlahu půdního prostoru o minimální tloušťce zásypu 140 mm. Měrné náklady zateplení jsou 250 Kč/m2 včetně materiálu i práce (cena včetně DPH). Náklady na realizaci opatření činí 41,7 tis. Kč. Při realizaci opatření se předpokládá úspora cca 3,2 GJ/rok a prostá doba návratnosti 27,0 let. Instalace systému IRC - otázka regulace topné soustavy je v objektu závislá na stavu topných okruhů, úpravě parametrů vody v topných okruzích: pro splnění podmínky Zákona 406/2000 Sb., který vyžaduje regulaci odběru energie u koncového odběratele osazením termostatických regulačních ventilů (TSRV) na radiátory jsou spojeny požadavky na splnění kritérií pro kvalitu topné vody. Realizací TSRV u otopných těles dostal konečný spotřebitel možnost ovlivnit tepelnou pohodu v místnostech, přičemž dojde ke snížení spotřeby tepla na vytápění – zapojí se do hospodaření s teplem. TSRV udržují teplotu vzduchu v místnosti na zvolené hodnotě, která je nastavena na hlavici ventilů. Toto nastavení může být prováděno uživatelem automaticky, bez ohledu na jeho přítomnost. Fungují na principu tepelné dilatace kapaliny, plynu či pevné látky, která se roztahuje vlivem zvyšující se teploty prostředí okolo ventilu. Dilatační pohyb se převádí na kuželku ventilu, která dosedá do sedla. Zdvih kuželky se mění proporcionálně v rozsahu změn teploty o několik Kelvinů. Termostatický ventil reaguje na změnu teploty v místnosti, tedy i na případné tepelné zisky ve vytápěné místnosti (např. sluneční záření, teplo produkované dalšími spotřebiči, atd.). Podle teploty okolí přivírá nebo otevírá přívod tepla do radiátoru. Příslušné řídící čidlo je v termostatické hlavici, proto nesmí být tato hlavice zastíněna nebo osluněna a musí být umožněno volné proudění okolního vzduchu. Vyšším stupněm měření a regulace na výstupu do spotřebičů (radiátorů) je systém přímého řízení každého odběrového místa elektronicky řízenými regulačními ventily, které jsou napojeny na individuální větve řídicího centra, ale v podstatě vykonávají autonomní řízení na svém okruhu spotřebičů energie, navíc s možností ovlivnění z centrální řídicí jednotky ( systém IRC – Individual Room Control). Základní výhodou tohoto systému je dokonalá autonomie každé skupinové


26

Energetický audit


jednotky, dvojlinkové – sériové – připojení a rozvody signálů a stoprocentní měření a regulace odběrového místa.IRC mikropočítačový regulační systém řídí chod otopné soustavy na základě měření teplot prostorovými termostaty na měrných místech každé místnosti. Skupinová řídicí jednotka pak podle řídicího programu, naměřených a naprogramovaných údajů spíná výstupy v prostorových termostatech, na něž jsou připojeny termopohony regulačních ventilů.Je to modulární systém pro řízení RD i velkých objektů, je konfigurovatelný a programovatelný podle místa a požadavků. Umožňuje snadné ovládání a programování, přehlednou a rychlou indikaci stavu otopné soustavy, možnosti bezdrátového a počítačového nastavení otopné soustavy, maximální ekonomiku provozu otopné soustavy. Systém se skládá ze skupinové řídicí jednotky, napájecího zdroje, ovládací jednotky nebo PC. Ovládací jednotka může být propojena přímo obousměrným IR portem nebo, pokud není na dohled, přes linkový IR modem se skupinovou řídicí jednotkou. Mezi funkční možnosti systému patří regulace teploty 8/16/48 až 250 x 48 místností v časovém teplotním programu, regulace teplovodních, teplovzdušných i elektrických otopných soustav, monitorování prostorových teplot, nastavení provozních a útlumových teplot, monitorování a nastavení časových a teplotních programů, stoletý kalendář včetně svátků, měření a archivace venkovních teplot, měření a archivace střední otopné teploty, měření a archivace denostupňů, ekonomické vyhodnocení topných sezón, časově omezený i neomezený manuální, trvalý, útlumový nebo nezámrzný provoz, zákaznická konfigurace na místě, volbou velikosti skupinové řídící jednotky a počtem termostatů, volba laického/odborného ovládání. Náklady na realizaci jsou vypočteny na 68,5 tis.Kč Při realizaci opatření se předpokládá úspora cca 22,1 GJ/rok a prostá doba návratnosti 6,4 let. • Aplikace nátěrové hmoty Q-Therm na ochlazované stěny Aj/60/45/ext spočívá v nánosu této omítkové hmoty na vnitřní plochu stěn. Tato hmota vznikla v českých laboratořích na základě poznatků a komponentů z výzkumných programů NASA. Její vlastnosti jsou založeny na vysoké odrazivosti „dlouhovlnného“ tepelného elektromagnetického záření již v tenké vrstvě od 1 mm, takže se hmota může aplikovat formou tenkovrstvé omítky, nástřiku nebo malby. Dokáže snížit průnik tepla o 30 až 40 % v ploše stěny s aplikací. Pro své vlastnosti je vhodná zejména pro rekonstrukce a opravy historicky ceněných objektů, kde vedle či namísto použití fasádního zateplovacího systému lze dosáhnout významných účinků v úsporách energie. Hmota s obchodním názvem Q-Therm není příliš drahá a je lehce aplikovatelná na vnitřní povrch ochlazovaných stěn, obejde se bez budování nákladného vnějšího lešení a efekt je - po aplikaci - okamžitý. Pro porovnání, jaký bude dopad a dosah na tepelně-technické vlastnosti objektu po těchto výše uvedených úpravách jihovýchodní stěny byl proveden nový výpočet tepelných ztrát stejnou metodikou, jako při hodnocení výchozího stavu. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v Příloze tepelných ztrát a slouží jako podklady pro stanovení základních údajů o nových energetických vstupech a výstupech. Měrné náklady na 1 m2 zateplení jsou cca 0,50 tis. Kč včetně materiálu i práce (cena včetně DPH). Náklady na realizaci tohoto opatření u Aj činí 132,2 tis. Kč. Při realizaci opatření se předpokládá úspora cca 14,7 GJ/rok a prostá doba návratnosti je 18,7 let. Ostatní navrhovaná opatření patří do kategorie vysokonákladových - mají vysoké měrné náklady IN/∆GJ, podstatně delší Ts a mohou zhoršovat parametry ekonomické analýzy, kterou EA předkládá - ze Zákona. Jsou to : • Výměna výplní otvorů – vstupních dveří. Stávající dveře mají koeficient prostupu tepla Udv = 4,0 W/m2K. Dnešní požadavek normy je 1,7 W/m2K. V tomto případě se jedná o demontáž stávajících výplní otvorů a montáž nových, např. plastových dveří, s definovanými vlastnostmi rámu i dvojskla, tak aby celkový koeficient prostupu tepla u dveří Uo = 0,8 W/m2K. Měrné náklady na 1 m2 plochy dveří jsou cca 10 tis. Kč včetně


27


Energetický audit

materiálu i montáže (ceny vč. DPH). Celkový dopad této úpravy je zřejmý z výpočtů tepelných ztrát a z ekonomického hodnocení následující kapitoly. Náklady na realizaci opatření činí 44,8 tis. Kč. Při realizaci opatření se předpokládá úspora cca 2,0 GJ/rok a prostá doba návratnosti 31,7 let. • Zateplení stropů/šikmých k exteriéru - vrstvou izolace StyroThermPlus tl.10 cm. Aplikace na SDKart. podhled by byla provedena technikou ETICS. Náklady na provedení opatření činí 45,3 tis.Kč, předpokládaná úspora cca 3,5 GJ/rok, prostá doba návratu 47,2 let. • Tepelná izolace stropu/nevytápěný prostor/ vrstvou StyrothermPlus v tl. 10 cm – opatření, které předpokládá položení desek izolantu na podlahu půdního prostoru o tloušťce 100 mm. Měrné náklady zateplení jsou 900 Kč/m2 včetně materiálu i práce (cena včetně DPH). Náklady na realizaci opatření činí 150,0 tis. Kč. Při realizaci opatření se předpokládá úspora cca 3,10 GJ/rok a prostá doba návratnosti 102,2 let. • Výměna výplní otvorů – oken - zbytek k výměně. Stávající výplně mají koeficient prostupu tepla Uotvorů = 2,40 W/m2K. Dnešní požadavek normy je 1,7 W/m2K. V tomto případě se jedná o demontáž zbytku stávajících výplní otvorů a montáž nových, např. plastových oken, s definovanými vlastnostmi rámu i dvojskla, tak aby celkový koeficient prostupu tepla u okna Uo = 0,80 W/m2K. Měrné náklady na 1 m2 plochy oken jsou cca 6,5 tis. Kč včetně materiálu i montáže (ceny vč. DPH). Celkový dopad této úpravy je zřejmý z výpočtů tepelných ztrát a z ekonomického hodnocení následující kapitoly. Náklady na realizaci opatření činí 301,9 tis. Kč. Při realizaci opatření se předpokládá úspora cca 10,2 GJ/rok a prostá doba návratnosti 61,5 let. • Fasádní zateplení svislých obvodových stěn je navržena použitím zateplovacího kontaktního systému ETICS. Tloušťka tepelné izolace – StyroThermu je v návrhu 12 cm. Měrné náklady na 1 m2 zateplení jsou cca 1,4 tis. Kč včetně materiálu i práce (cena včetně DPH). Náklady na realizaci opatření činí 420,5 tis. Kč. Při realizaci opatření se předpokládá úspora cca 38,7 GJ/rok a prostá doba návratnosti 22,6 let. Souhrnné výsledky ekonomického vyhodnocení jsou prezentovány v tabulce vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení. Tabulka 26 Souhrn navrhovaných opatření, náklady a roční úspory při jejich realizaci O p.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Název opatření

Energet.manažerství úprava dveří Styrotherm8 Az/np-suter. zateplení As/np drtí Eps14 výměna dveří/1,2 instalace IRC aplikace Q-Therm/Aj zat.As/np Styrotherm10 výměna oken / zbytek Styrotherm12 Aj/exter celkem

IN tis. Kč 0,0 9,9 35,2 41,7 44,8 68,5 132,2 150,0 301,9 420,5 1 204,5

Roční úspory Měrné Návrat Ostatní Úspora energie náklady Celkem TS výdaje GJ tis. Kč tis. Kč let tis. Kč tis. Kč 2,8 1,51 0,00 0,0 0,0 1,5 1,9 0,9 5,32 11,1 0,0 0,9 3,0 1,4 11,84 24,6 0,0 1,4 3,2 1,5 12,97 27,0 0,0 1,5 2,0 0,9 22,71 47,2 0,0 0,9 22,1 10,6 3,10 6,4 0,0 10,6 14,7 7,1 9,01 18,7 0,0 7,1 3,1 1,5 49,14 102,2 0,0 1,5 10,2 4,9 29,59 61,5 0,0 4,9 38,7 18,6 10,88 22,6 0,0 18,6 101,5 49,0 11,87 24,6 0,0 49,0


Kombinací jednotlivých opatření nelze dosáhnout úspory rovnající se prostému aritmetickému součtu úspor jednotlivých opatření, protože se uplatňují ve vzájemné souvislosti - synergii. Je třeba vzít na zřetel, že například po výměně oken dojde ke snížení spotřeby


28


Energetický audit

energie. Právě z této snížené hodnoty spotřeby lze získat další poměrnou úsporu tepla synergickým působením dalšího opatření. 4.6 Definování variant V následujících tabulkách jsou sestaveny soubory opatření do jednotlivých variant tak, aby při realizaci každé z variant došlo, pokud to bude technicky možné, ke snížení energetické náročnosti budovy na požadovanou nižší úroveň. Varianta EPC Tabulka 27 Navrhovaná opatření pro variantu EPC Roční úspory Opatření

1 2 6

Název opatření

Pořizovací výdaje tis. Kč 0,0 9,9 68,5 78,3

Energet.manažerství úprava dveří instalace IRC celkem var. EPC

měrné prostá ostatní náklady doba celkem výdaje (Kč/GJ) návratu tis. Kč tis. Kč let tis. Kč tis. Kč 1,51 0,00 0,0 0,0 1,5 0,89 5,32 11,06 0,00 0,89 10,6 3,10 6,44 0,00 10,63 13,0 2,93 6,01 0,00 13,03

Úspora energie GJ 2,8 1,9 22,1 26,7

Varianta 1 Tabulka 28 Navrhovaná opatření pro variantu 1 Roční úspory Opatření

1 2 3 4 6 7

Název opatření

Pořizovací výdaje

Energet.manažerství úprava dveří Styrotherm8 Az/np-suter. zateplení As/np drtí Eps14 instalace IRC aplikace Q-Therm/Aj

tis. Kč 0,0 9,9 35,2 41,7 68,5 132,2

GJ 2,8 1,9 3,0 3,2 22,1 14,7

celkem var.1

287,3

47,6


měrné prostá ostatní náklady doba celkem výdaje (Kč/GJ) návratu tis. Kč tis. Kč let tis. Kč tis. Kč 1,5 0,0 0,0 0,0 1,5 0,9 5,3 11,1 0,0 0,9 1,4 11,8 24,6 0,0 1,4 1,5 13,0 27,0 0,0 1,5 10,6 3,1 6,4 0,0 10,6 7,1 9,0 18,7 0,0 7,1

Úspora energie

23,1

6,0

12,5

0,0

23,1

29


Energetický audit

Varianta 2 tabulka 29 Navrhovaná opatření pro variantu 2 Roční úspory Opatření

1 3 4 5 6 9 10

4.6.1

Název opatření

Pořizovací výdaje

měrné prostá ostatní Úspora energie náklady doba celkem výdaje (Kč/GJ) návratu

Energet.manažerství Styrotherm8 Az/np-suter. zateplení As/np drtí Eps14 výměna dveří/1,2 instalace IRC výměna oken / zbytek Styrotherm12 Aj/exter

tis. Kč 0,0 35,2 41,7 44,8 68,5 301,9 420,5

GJ 2,8 3,0 3,2 2,0 22,1 10,2 38,7

tis. Kč 1,5 1,4 1,5 0,9 10,6 4,9 18,6

tis. Kč 0,0 11,8 13,0 22,7 3,1 29,6 10,9

let 0,0 24,6 27,0 47,2 6,4 61,5 22,6

celkem var. 2

912,5

81,9

39,6

11,1

23,1

tis. Kč tis. Kč 0,0 1,5 0,0 1,4 0,0 1,5 0,0 0,9 0,0 10,6 0,0 4,9 0,0 18,6 0,0

39,6

Varianta EPC

Seznam opatření č: 1 – energetické manažerství, 2 – úprava dveří, 6– instalace IRC Energetická bilance pro variantu EPC je uvedena v následující tabulce. Přínosy po realizaci projektu Náklady tis. Kč Úspora GJ/rok 78,3 30,72 Tabulka 30 Upravená energetická bilance pro Variantu EPC var. EPC-opatření 1,2,6 Ř 1 2 3 4 5 6 7 8

Ukazatel Vstupy paliv a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím Koneč.spotř.paliv+energie v objektu(ř.3-4) Ztráty ve vlast.zdroji a rozvodech (z ř.5) Spotřeba na vytápění a TV(z ř.5) Spotřeba na technolog.a ost.procesy(z ř.5) Potenciál úspor

Úspora tis. Kč/rok 12,93

Před realizací projektu Energie Náklady GJ tis.Kč/r 138,2 75,35 0,0 0,00 138,2 75,35 0,0 0,00 138,2 75,35 17,7 7,25 100,5 41,09 19,9 27,02 30,72

Po realizaci projektu Energie Náklady GJ tis.Kč/r 107,5 62,42 0,0 0,00 107,5 62,42 0,0 0,00 107,5 62,42 13,2 5,39 74,8 30,55 19,5 26,48 12,93

Pozn.: Ceny paliv a energií jsou uvedeny včetně DPH


30

Energetický audit

4.6.2


Varianta č. 1

Seznam opatření: 1 – energetické manažerství, 2 – úprava dveří, 3 - Styrotherm8 Az/np-suter. 4- zateplení As/np drtí Eps14, 6–instalace IRC, 7-aplikace Q-Therm na stěny. Energetická bilance pro variantu 1 je uvedena v následující tabulce. Přínosy po realizaci projektu Náklady tis. Kč Úspora GJ/rok Úspora tis. Kč/rok 287,3 51,85 21,57 Tabulka 31 Upravená energetická bilance pro Variantu č. 1 var.1-opatření 1-4,6,7 Ř

Ukazatel

Před realizací projektu

Po realizaci projektu

Energie GJ

Náklady tis.Kč/r

Energie GJ

Náklady tis.Kč/r

1 2

Vstupy paliv a energie Změna zásob paliv

138,2 0,0

75,35 0,00

86,3 0,0

53,78 0,00

3 4

Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím

138,2 0,0

75,35 0,00

86,3 0,0

53,78 0,00

5 6 7 8

Koneč.spotř.paliv+energie v objektu(ř.3-4) Ztráty ve vlast.zdroji a rozvodech (z ř.5) Spotřeba na vytápění a TV(z ř.5) Spotřeba na technolog.a ost.procesy(z ř.5)

138,2 17,7 100,5 19,9

75,35 7,25 41,09 27,02

86,3 10,0 56,8 19,5

53,78 4,10 23,21 26,48

Potenciál úspor

51,85

21,57

Pozn.: Ceny paliv a energií jsou uvedeny včetně DPH

4.6.3

Varianta č. 2 - tady…

Seznam opatření: 1, 3, 4, 5, 6, 9, 10 podle položek Tabulky 29. Energetická bilance pro variantu 2 je uvedena v následující tabulce.

Přínosy po realizaci projektu Náklady tis. Kč Úspora GJ/rok 912,50 83,35 Tabulka 32 Upravená energetická bilance pro Variantu č. 2 var.2-opatření 1,3-6,9,10 Ř 1 2 3 4 5 6 7 8

Ukazatel Vstupy paliv a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím Koneč.spotř.paliv+energie v objektu(ř.3-4) Ztráty ve vlast.zdroji a rozvodech (z ř.5) Spotřeba na vytápění a TUV(z ř.5) Spotřeba na technolog.a ost.procesy(z ř.5) Potenciál úspor


Úspora tis. Kč/rok 34,46

Před realizací projektu Energie Náklady GJ tis.Kč/r 138,2 75,35 0,0 0,00 138,2 75,35 0,0 0,00 138,2 75,35 17,7 7,25 100,5 41,09 19,9 27,02 83,35

Po realizaci projektu Energie Náklady GJ tis.Kč/r 54,8 40,91 0,0 0,00 54,8 40,91 0,0 0,00 54,8 40,91 5,3 2,16 30,0 12,27 19,5 26,48 34,45

31

Energetický audit


4.7 Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie Tabulka 33 Možnosti využití obnovitelných zdrojů energie P. č. 1 2 3 4 5 6

Druh energie Energie větru Energie tekoucí vody Solární energie Geotermální energie Tepelná čerpadla Spalování biomasy

Možnost využití ano/ne ne ne ne ne ne ne

Komentář k p. č.: 1 – Budova se nachází v městské zástavbě, využití energie větru není tedy reálné a není posuzováno. 2 - V blízkosti objektu se nenachází vodní tok s odpovídajícími parametry, není tedy využití energie tekoucí vody reálné a není proto posuzováno. 3 - Využití solární energie bylo posouzeno z hlediska možnosti přípravy teplé vody pro objekt jako doplňkový zdroj. Jeho realizace se jeví jako nenávratná. 4 - V blízkosti objektu se nenachází zdroje geotermální energie a proto nebylo posuzováno její využití. 5 – Využití tepelných čerpadel (např. vzduch/topná voda) je možné u instalací, vybavených centrálním systémem zásobováním teplem v objektu - např. radiátory napájenými z centrální kotelny. Objekt má instalovánu kotelnu na zemní plyn, což je považováno za šetrný způsob vytápění, kotelna je moderní a není tedy na místě vysoká investice do tepelných čerpadel, nehledě k tomu, že v současném stavu je prioritou snížení energetické náročnosti, teprve následně je možné uvažovat s nízkopotenciálovým zdroji - tepelnými čerpadly. 6 – Posuzovaný objekt pokrývá své potřeby tepla pro vytápění kotlem na spalování zemního plynu a elektrickými přímotopnými zásobníkovými ohřívači vody, což lze považovat za přijatelný způsob, není účelné zkoumat využití biomasy jako zdroje energie pro posuzovaný objekt.


32


Energetický audit

5 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ VARIANT 5.1 Metoda hodnocení Je stanoven roční výnos (Cash–Flow = úspora+odpisy ). Odpisy se realizují podle režimu, stanoveného Zákonem 563/91. Kvalifikuje se povaha investice podle SKP, stanoví se odpisová skupina a procento ročního odpisu. Skupiny, které nejsou jednoduše zařaditelné, se zařazují do skupiny 2 pro 6letý cyklus. Technické zhodnocení budov se zařazuje do skupiny 3 s 12-letým cyklem odpisu, investice do skupiny 5 s 30-letým odpisem. Hodnocení varianty EPC, varianty č. 1 a 2 je uvažováno v dané cenové úrovni, při diskontní sazbě 4,8 % a realizaci v prvním roce. Sledované období 25 let odpovídá zdůvodněné životnosti opatření. Pro nápravné opatření navržené v EA je stanovena: • prostá doba návratnosti investice – doba splacení (TS) kde I0 = investiční náklady , CF = roční výnos projektu vč.odpisů HIM TS = I0 / CF • reálná doba návratnosti (výpočtem z diskontovaného Cash – Flow projektu) a tyto základní ukazatele ekonomické efektivnosti scénáře energeticky úsporných opatření: • čistá současná hodnota (NPV) n

CFt t − I0 t =1 (1 + r )

NPV = ∑ •

,

kde: CFt - Cash - Flow projektu v roce t r - diskont, t-hodnocené období (1 až 25 let)

vnitřní výnosové procento (IRR) Pro I 0 −

n

CFt

∑ (1 + r ) t =1

t

=0

platí: IRR = r

Vstupní údaje pro ekonomickou analýzu jsou získávány takto: • Výše nákladů na úsporná opatření plynoucího z odborného odhadu na základě výsledků obdobných – již realizovaných akcí, • Cenové informace výrobců, montážních firem a dodavatelských firem, • Informace z publikací a internetu. Při zpracování ekonomické analýzy je nutné stanovit další doplňkové vstupní údaje - doba porovnání, diskontní míra, cenový vývoj. Diskontní míra Pro ocenění hodnoty prostředků vydaných nebo přijatých v budoucnu se často pracuje s převodem na současnou hodnotu. Diskontní míra je prostředek, který tento převod umožňuje. Jde o určitou formu vyjádření meziroční hodnotové změny úrokové míry a dalších faktorů. Zvolená míra je 4,8 %. Doba porovnání Doba porovnání se obvykle stanovuje na základě životnosti zařízení. U opatření stavebního charakteru je předpokládaná doba životnosti stanovena na dobu 30 let, u opatření týkajícího se technického zařízení je doba životnosti cca 15 let. Ve variantách se vyskytují opatření uvedeného typu, použijeme zdůvodněnou dobu hodnocení 25 let. Cenový vývoj Během doby provozování zařízení se může významně měnit inflace a tím i ceny. V obvyklém případě pak především změny cen energie výrazně ovlivňují ekonomické výsledky energetických projektů. V porovnání je počítáno se stálými cenami, tudíž není zohledněna inflace. Výstupními údaji jsou prostá návratnost investic, diskontovaná doba návratnosti a čistá současná hodnota.Výpočet těchto položek je definován ve vyhlášce MPO ČR č.213/2001 Sb. v platném znění . Upozornění auditora – návratnosti uvedené v auditu jsou vztaženy k ceně technických a jiných opatření bez prostředků potřebných pro projektování, technického dozoru na investiční akci, sledování a vyhodnocování účinnosti zavedených opatření. Nejsou zahrnuty prostředky zanedbané údržby.


33


Energetický audit

5.2 Vyhodnocení variant Prostá a reálná ekonomická návratnost Vstupem pro hodnocení jsou úspory nákladů na energie a vlastní investice do navrhovaných opatření. Tabulka 34 Závěrečná tabulka vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení varianty EPC

Údaje VAR EPC

tis. Kč, ostatní jedn.

Investiční výdaje projektu 78,3 (počáteční, jednorázové výdaje na realizaci opatření v navržených variantách Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) [tis. Kč/rok] - 12,93 Změna ostatních nákladů, v tom: - změna osobních nákladů (mzdy, pojistné, ……) (- +) 0 - změna ostatních provozních nákladů (opravy a údržba, služby, režie, pojištění - samostatně lze uvést i změnu nákladů na emise resp. i odpady (- +) Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) (+ zvýšení, - snížení) 0 Přínosy projektu celkem – roční CF [tis. Kč/rok] 12,93 Doba hodnocení [let] 25 Diskont [%] 4,8 Předpokládaný meziroční růst ceny energií [%] 0 Prostá doba návratnosti Ts [let] 6,05 Reálná doba návratnosti Tsd [let] 3,34 Hodnoty kritérií Čistá současná hodnota NPV [tis. Kč] 184,35 Vnitřní výnosové procento IRR [%] 786,8 Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory) 0 Případné další údaje 0 Tabulka 35 Závěrečná tabulka vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení varianty 1 Údaje VAR 1 Investiční výdaje projektu (počáteční, jednorázové výdaje na realizaci opatření v navržených variantách Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) [tis. Kč/rok] Změna ostatních nákladů, v tom: - změna osobních nákladů (mzdy, pojistné, ……) (- +) - změna ostatních provozních nákladů (opravy a údržba, služby, režie, pojištění - samostatně lze uvést i změnu nákladů na emise resp. i odpady (- +) Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) (+ zvýšení, - snížení) Přínosy projektu celkem – roční CF [tis. Kč/rok] Doba hodnocení [roků] Diskont [%] Předpokládaný meziroční růst ceny energií [%] Prostá doba návratnosti Ts [let] Reálná doba návratnosti Tsd [let] Hodnoty kritérií Čistá současná hodnota NPV [tis. Kč] Vnitřní výnosové procento IRR [%] Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory) Případné další údaje


tis. Kč, ostatní jedn. 287,3 - 21,57 0 0 21,57 25 4,8 0 13,32 8,93 273,73 59,12 0 0

34


Energetický audit

Tabulka 36 Závěrečná tabulka vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení varianty 2

Údaje VAR 2 Investiční výdaje projektu (počáteční, jednorázové výdaje na realizaci opatření v navržených variantách Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) [tis. Kč/rok] Změna ostatních nákladů, v tom: - změna osobních nákladů (mzdy, pojistné, ……) (- +) - změna ostatních provozních nákladů (opravy a údržba, služby, režie, pojištění - samostatně lze uvést i změnu nákladů na emise resp. i odpady (- +) Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) (+ zvýšení, - snížení) Přínosy projektu celkem – roční CF [tis. Kč/rok] Doba hodnocení [roků] Diskont [%] Předpokládaný meziroční růst ceny energií [%] Prostá doba návratnosti Ts [let] Reálná doba návratnosti Tsd [let] Hodnoty kritérií Čistá současná hodnota NPV [tis. Kč] Vnitřní výnosové procento IRR [%] Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory) Případné další údaje

tis. Kč, ostatní jedn. 912,54 - 34,46 0 0 34,46 25 4,8 0 26,49 20,22 169,54 14,85 0 0

Ve výpočtech bylo uvažováno: • diskontní sazba 4,8 % • hodnocení je provedeno včetně DPH • doba hodnocení projektu 25 let • pro vyhodnocení přínosů byly použity sazby odpisů investovaných prostředků pro MaR (IRC) 16,7 % ročně, pro investice týkající se stavby bylo použito sazby 3,33 % ročně. Z rozboru vyplývá, že nejvyšší hodnotící parametr - NPV - je dosažen u var.1. Tuto variantu však auditor nedoporučí k realizaci, protože navrhovaná opatření mají charakter levnějšího - i když vysoce efektivního - řešení zateplení, nemusejí však splňovat požadavky na estetiku výsledného efektu. V případech úpravy oken a dveří jde o méně obvyklý způsob zateplování vlastník objektu se téměř vždy rozhodne pro komplexní řešení - volí výměnu výplní otvorů, ačkoliv je podstatně dražší. U dražší varianty 2 je sice parametr NPV nižší díky vyšším investičním nákladům, avšak úspora energie, CF a snížení emisí škodlivin je nejmarkantnější. Z tohoto důvodu doporučuji k realizaci variantu 2. Ke srovnání výsledků zkoumání vlastností navrhovaných variant pro EÚP předkládám vyhodnocení jednotlivých hodnocených složek spotřeby energie v objektu dle Vyhl. 148/2007 a z hodnot EP stanovené hlavní hodnotící kritérium EPA (kWh/m2,r ), které slouží pro zařazení do příslušné třídy energetické náročnosti hodnocené budovy výchozí, provedeného a vyhodnoceného energetickým auditorem. Ostatní vyhodnocení energetické náročnosti budov jsou vyhodnoceny podle normy ČSN 73 0540-2:2007 na základě klasifikačních kriterií Clx a hodnoceny slovně.


35


Energetický audit

tabulka 37 – Výpočet ENB pomocí kalkulačního nástroje NKN 2.066

Vytápění Příprava TV Osvětlení Pomocné energie EP EPA (kWh/m2,r) klasifikace Vytápění EP EPA Tepel.ztráta (kW)

Varianta EPC EPA GJ/rok (Wh/m2,r) 412,97 309,70 8,51 6,38 5,95 4,46 0,694 0,52 428,11 321,06 G-mimořádně nehospodárná 297,59 297,59

223,17 223,17 35,29


Spotřeba tepla Varianta 1 EPA GJ/rok (Wh/m2,r) 327,32 245,47 8,51 6,38 5,95 4,46 0,694 0,52 342,47 256,83 G-mimořádně nehospodárná Potřeba tepla 235,87 176,89 235,87 176,89 28,20

Varianta 2 EPA GJ/rok (Wh/m2,r) 189,78 142,32 8,51 6,38 5,95 4,46 0,694 0,52 204,93 153,68 D-nevyhovující

136,76 136,76

102,56 102,56 17,64

36


Energetický audit

6 HODNOCENÍ VARIANT Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Účinky posuzovaných variant z pohledu ochrany ŽP jsou vyhodnoceny porovnáním emisí znečišťujících látek - tuhé látky, SO2, NOx, CO, CxHy a CO2 - ve výchozím stavu a po realizaci dané varianty. Emise pro zdroj tepla byly vypočteny z emisních faktorů daných Nařízením vlády č. 352/2001 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. V následujících tabulkách je ve znečistění okolního prostředí zahrnuta i spotřeba el. energie jako průměrná hodnota z elektráren ČR. Tabulka 38 Emise znečišťujících látek výchozího stavu a varianty EPC

Tuhé látky [kg/rok] SO2 [kg/rok] NOx [kg/rok] CO [kg/rok] CxHy [kg/rok] CO2 [kg/rok]

Výchozí stav

Po realizaci VAR EPC

Rozdíl

1,5 16,7 9,8 1,5 0,8 13 046,2

1,5 16,3 8,4 1,2 0,6 11 232,1

0,0 0,3 1,4 0,3 1,4 1 814,1

Tabulka 39 Emise znečišťujících látek výchozího stavu a varianty č. 1

Tuhé látky [kg/rok] SO2 [kg/rok] NOx [kg/rok] CO [kg/rok] CxHy [kg/rok] CO2 [kg/rok]

Výchozí stav

Po realizaci VAR 1

Rozdíl

1,5 16,7 9,8 1,5 0,8 13 046,2

1,5 16,3 7,5 1,0 0,6 10 057,9

0,1 0,3 2,3 0,4 0,2 2 988,3

Tabulka 40 Emise znečišťujících látek výchozího stavu a varianty č. 2 Výchozí stav

Po realizaci VAR 2

Rozdíl

Tuhé látky [kg/rok] SO2 [kg/rok] NOx [kg/rok] CO [kg/rok]

1,5 16,7 9,8 1,5

1,5 16,3 6,2 0,8

0,1 0,3 3,6 0,7

CxHy [kg/rok]

0,8

0,6

0,2

CO2 [kg/rok]

13 046,2

8 307,7

4 738,5


37

Energetický audit


7 VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY 7.1 Metodika a kritéria hodnocení Výběr optimální varianty je proveden pomocí více hodnotících kritérií (hledisek): ekonomické hledisko ekologické hledisko technické hledisko provozní hledisko legislativní hledisko hledisko užitné hodnoty Ekonomické hledisko Toto hledisko zohledňuje výši pořizovacích nákladů do energeticky úsporného opatření. Jedním z bodů je například sledování doby návratnosti investice vložené do opatření na úsporu energie. Hledisko ochrany životního prostředí - ŽP Z hlediska ochrany ŽP má největší význam opatření snižující spotřebu tepla objektu v co největší míře, a tedy maximálně snižující emise škodlivých látek. Bere se též v potaz produkce emisí škodlivých látek přímo spojenou s realizací energeticky úsporného opatření (tzv. svázané produkce). Hledisko technické Toto hledisko bere v potaz například životnost jednotlivých opatření. Životnost zateplovacího systému se předpokládá od 25 let výše. Naproti tomu regulační technika má technickou životnost cca 15 let, nehledě ke skutečnosti, že ještě dříve morálně zastará. Toto hledisko též zohledňuje náročnost realizace. Provozní hledisko Tímto kritériem se zohledňuje náročnost realizovaného opatření na údržbu a provoz. Např. zateplení objektu, nebo výměna oken je provozně málo náročné opatření, naopak nová kotelna, nebo osazení termoregulačních ventilů jsou již více náročné na provoz i údržbu. Legislativní hledisko Některá opatření se nemusí, především před realizací, obejít bez komplikací v legislativní oblasti - např. zateplení fasády, či výměna oken na objektu památkově chráněném zcela jistě narazí na určitá legislativní omezení. Toto hledisko též zohlední náročnost uspokojení požadavků stavebního úřadu v předrealizační fázi – např. zohlední, zda k realizaci navrženého opatření postačí pouze ohlášení nebo bude muset proběhnout stavební řízení. Hledisko užitné hodnoty Dá se předpokládat, že danými opatřeními dojde k navýšení užitné hodnoty objektu. Například zateplení obvodového pláště se pozitivně projeví nejen na tepelně-technických vlastnostech fasády, ale i na jejím vzhledu, což jistě přispěje k lepší reprezentativnosti budovy a tedy i k navýšení její tržní ceny.


38


Energetický audit

7.2 Shrnutí variant Tabulka 41 Ekonomické vyhodnocení variant Varianta VAR EPC VAR 1 VAR 2

Úspora GJ/rok 30,72 51,85 83,35

tis. Kč/rok 12,93 21,57 34,46

Investice

NPV

IRR

Ts

Tsd

tis. Kč 78,3 287,3 912,5

tis. Kč 184,35 273,73 169,54

% 786,8 59,12 14,85

let 6,05 13,32 26,49

let 3,34 8,93 20,22


Tabulka 42 Energetické vyhodnocení variant

Varianta

VAR EPC VAR 1 VAR 2

Měrná ztráta HT

Uem = HT / A

Uem,rc

Uem,rq

W/K

W/m2K

W/m2K

W/m2K

788,3 591,6 298,2

1,067 0,801 0,403

0,415

0,554

Klasifikace Tepelné ztráty Clx kW 1,855 1,411 0,729

28,67 21,78 11,51

7.3 Vyhodnocení variant ekonomické hledisko: výpočty všech variant jsou uvedeny v příloze 6. Varianta 1 má nejvyšší hodnotu NPV a poměrně krátkou dobu návratnosti - v ohledu k její investiční výši. Hledisko ochrany ŽP: je patrné, že u varianty č. 2 dojde k nejvyššímu snížení zátěže okolního prostředí v porovnání s variantami EPC a var. 1. technické hledisko: realizací každé z variant se zvýší technická a užitná hodnota objektu a prodlouží se životnost konstrukčních prvků. provozní hledisko: snížení spotřeby tepla ve variantě EPC přinese snížení nákupu energie ve výši 12,93 tis. Kč/rok, snížení spotřeby tepla ve variantě 1 přinese snížení nákupu energie ve výši 21,57 tis. Kč/rok, snížení spotřeby tepla ve variantě 2 přinese snížení nákupu energie ve výši 34,46 tis. Kč/rok. hledisko užitné hodnoty: zlepší se tepelná pohoda v objektech po izolaci ochlazovaných stěn. Energetické manažerství by mělo odhalit a napravit nesrovnalosti v každodenním provozu a v rámci standardní údržby tyto závady odstranit v beznákladovém opatření. hledisko tepelně technické: Klasifikace Clx ve variantě EPC dosáhne hodnoty 1,855 / E nehospodárná. Úspory ročních provozních nákladů mohou dosáhnout hodnoty 12,93 tis. Kč snížením spotřeby tepla o 30,72 GJ/rok. Klasifikace Clx ve variantě 1 dosáhne hodnoty 1,411/ D-nevyhovující. Úspory ročních provozních nákladů mohou dosáhnout hodnoty 21,57 tis. Kč snížením spotřeby tepla o 51,85 GJ/rok. Klasifikace Clx ve variantě 2 dosáhne hodnoty 0,729/ C1-vyhovující doporučené úrovni. Úspory ročních provozních nákladů mohou dosáhnout hodnoty 34,46 tis. Kč snížením spotřeby tepla o 83,35 GJ/rok. hledisko zanedbané údržby objektu – v navržených projektech (EÚP) nejsou započteny případné náklady, které by vyplynuly ze zanedbané údržby. Dle variantních řešení energeticky úsporných opatření a s přihlédnutím k požadavkům zadavatele EA pro předmět tohoto energetického auditu doporučuji variantu 2. Dosahuje nejvyšších hodnot úspor energie i vynakládaných prostředků na nákup a má nejmarkantnější vliv na snížení emise škodlivin do ovzduší.


39


Energetický audit

8 ZÁVAZNÉ VÝSTUPY ENERGETICKÉHO AUDITU 8.1 Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství Soulad rozsahu provedené analýzy s požadavky Vyhl.213 Sb. v platném znění (zákonem stanovených náležitostech Energetického auditu) je specifikován v kapitole 3, odst.3.5. Je definován vztahem Zprávy o EA k ustanovením prováděcí Vyhl.213 ve znění platných úprav Vyhl.425/05 Sb. Stanovená energetická náročnost budovy BD v Rousínově - Čsl.Armády 167, a to jak ve smyslu poslední úpravy normy ČSN 73 0540-2:07 , vyjádřené klasifikací Clx, tak i v hodnocení předepsaném Vyhl.148/07 Sb. je uvedena v následujících tabulkách. ČSN 73 0540-2:07, příl.C

Vyhl. 148/07, příl.1

Clx [-]

Referenční budova

Klasifikační třída

1,907

1,00

E-nehospodárná

EPA [kWh/m2,r]

Klasifikační třída

329,32

G-mimořádně nehospodárná

Vytápění budovy je řešeno z kotelny vybavené kotlem na spalování zemního plynu. TV je připravována lokálně v elektrických bojlerech, instalovaných v každé bytové jednotce BD. Ochlazované stavební konstrukce budov dle požadavku ČSN 73 0540-2:07 - v parametru činitele prostupu tepla „Ui“ konstrukcí ohraničujících vytápěný prostor - jsou nevyhovující s výjimkou oken plastových - již vyměněných - v některých bytových jednotkách - na vlastní náklady nájemců. V hodnoceném předmětu EA není v plné míře uplatňováno energetické manažerství, avšak pravidelně jsou prováděny předepsané zkoušky a revize technických zařízení.

8.2 Návrh optimální varianty EÚP a doporučení energetického auditora Zvolenou variantou energeticky úsporného projektu budovy je varianta 2. Ačkoliv - podle energetických a ekonomických analýz je volitelná zejména var.1 - auditor bere v úvahu i ve výpočtech nepostižitelné vlivy například zhoršení těsnosti stávajících oken v režimu úprav, popsaných v návrhu opatření. Nová okna - například - jejichž aplikaci mimojiné předpokládá zvolená var.2 - splní především koeficienty průvzdušnosti měněných konstrukčních prvků instalace a velmi příznivé snížení vlivu tepelných lineárních a bodových vazeb, které musejí být rovněž hodnoceny.

8.2.1

Shrnutí doporučených opatření

Energetický auditor navrhuje pro použití variantu 2. Realizací této varianty dojde ke snížení nákladů na energii. Ve výsledcích předkládám parametry : • Ekonomické vyhodnocení vykazuje reálnou návratnost TSD 20,22 let, • hodnota NPV je 169,54 tis. Kč • vnitřní výnosové procento IRR = 14,85 % • roční úspora v 1. roce po realizaci činí CF = 34,46 tis. Kč. Tyto hodnoty jsou uspokojivé a dovolují použít ušetřené (roční) provozní prostředky na financování jiných aktivit, popřípadě jimi umořovat úvěr, čerpaný pro financování projektu zateplení. Upozornění auditora Výsledný potenciál úspor, vyplývající z navržených variant a jednotlivých opatření, je hodnota vypočtená k zadaným normalizovaným klimatickým podmínkám a k normalizovaným vnitřním teplotám a vlhkosti v prostorách budovy. Ceny uváděné v energetických auditech při hodnocení jednotlivých variant představují průměrné hodnoty ceníkových nabídek hlavních dodavatelů, jsou stanoveny ke dni vyhotovení energetického auditu a podléhají inflaci.


40

Energetický audit


Návrh je orientován na cílové řešení a záměr, podpořený tepelně technickým a ekonomickým zdůvodněním lze realizovat i po dílčích etapách. Pro srovnatelné vyhodnocení je ekonomicky hodnocen jako jednorázová investice, přestože při realizaci mohou být investice rozloženy v čase. Varianty „energeticky úsporných projektů“ mají informační charakter a nenahrazují technické projekty řešení, mohou sloužit pouze k jejich zadání. Před realizací opatření doporučuji upřesnit náklady na základě nejméně tří cenových nabídek. 8.2.2

Zdůvodnění výběru doporučeného opatření, úspory apod.

Doporučené opatření je možno shrnout v těchto základních bodech: realizací doporučené varianty se docílí úspory energie 83,35 GJ/rok, investiční náklady na úsporu energie jsou odhadovány ve výši cca 912,5 tis. Kč (do investičních nákladů nejsou zahrnuty náklady na opravy plynoucí ze zanedbané údržby), roční úspora provozních prostředků představuje cca 34,46 tis. Kč (při cenách energie počátku roku 2010), dojde ke zvýšení užitné hodnoty objektů. budou rovněž sníženy emise škodlivin do okolního životního prostředí - viz kapitolu 6 Zprávy

8.3

Technický potenciál úspor

Realizací opatření, seskupených ve variantě 2, lze dosáhnout energetických úspor, které jsou dosažitelné v současné době technicky a ekonomicky dostupnými technologiemi s ohledem na stav budovy. Celkovou spotřebu energie lze všemi uvedenými opatřeními snížit z původní hodnoty 138,2 GJ/rok na 54,8 GJ/rok (tj. cca o 60,35 %).


41


Energetický audit

9 EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKÉHO AUDITU „Město Rousínov - rekonstrukce bytového domu “

Předmět EA

Čsl.Armády 167/30, 683 01 Rousínov

Adresa Vlastník předmětu EA

Město Rousínov

Adresa správce

Sušilovo nám. 84/56, 683 01 Rousínov

zadavatele-

Telefon

Fax

517 324 820

Charakteristika předmětu EA

Zástupce

517 324 845

E-mail

Bc.Libuše Mikysková

[email protected]

Budova občanské vybavenosti Města Rousínov - bytový dům v Rousínově. Vystavěna v polovině 20.stol. Jde o budovu částečně podsklepenou, se dvěma nadzemními podlažími.

1. Výchozí stav

Stručný popis energetického hospodářství (vč. budov)

Vytápění budovy je řešeno z vlastního zdroje - kotelny, osazené kotlem na spalování zemního plynu. Teplá voda je připravována lokálně elektrickými bojlery, umístěným v každé bytové jednotce. Umělé osvětlení řeší celkové osvětlení místností za obvyklých užitných podmínek. Svítidla nouzového osvětlení jsou napojena z rozvaděče, ze kterého je napájeno osvětlení daného prostoru. Osvětlení je zářivkové, částečně žárovkové. Rozvody energie jsou provedeny podle platných norem v době poslední rekonstrukce. Pravidelně jsou prováděny předepsané zkoušky a revize technických zařízení - provozuschopnost potvrzena.

Vlastní energetický zdroj

Instal. tep. výkon (MW)

Instal. el. výkon (MW)

0,028

-

Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd.) Teplo

Elektřina

Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r)

100,52

Nákup (GJ/r)

-

Prodej (GJ/r)

-

Výroba ve vlastním zdroji (MWh/r)

-

Nákup (MWh/r)

5,535

Prodej (MWh/r)

-

Spotřeba paliv a energie (GJ/r) Spotřebič energie

-

z toho přímá technologická spotřeba (GJ/r) Příkon (tep. ztráta) Spotřeba energie (kW) (GJ/r) 138,2

Budovy - vytápění a TV Elektrické spotřebiče


19,92 Nositel energie

28

118,3

Zemní plyn

-

19,92

Elektrická energie

42


Energetický audit

2. Energeticky úsporný projekt

Projekt počítá s realizací následujících opatření zvolené varianty 2. Seznam opatření : č. 1, 3, 4, 5, 6, 9, 10 Jednotlivá opatření jsou očíslována a podrobně popsána v Tabulce 26 kapitoly 4 a v jejích podkapitolách.

Stručný popis doporučené varianty

912,5

Investiční náklady (tis. Kč) Konečná spotřeba paliv a energie

z toho technologie (tis. Kč) před realizací projektu

0 po realizaci projektu

energie (GJ/r)

náklady (tis. Kč/r)

energie (GJ/r)

náklady (tis. Kč/r)

138,2

75,35

54,8

40,91

Potenciál energetických úspor teoretický

GJ/r

MWh/r

83,35

23,153

Přínosy z hlediska ochrany životního prostředí Znečišťující látka

Výchozí stav (kg/r)

Stav po realizaci (kg/r)

Rozdíl (kg/r)

Tuhé látky

1,5

1,5

0,1

SO2

16,7

16,3

0,3

NOx

9,8

6,2

3,6

CO

1,5

0,8

0,7

CxHy

0,8

0,6

0,2

13 046,2

8 307,7

4 738,5

CO2

Ekonomická efektivnost Cash - Flow projektu (tis. Kč/r)

34,46

Doba hodnocení (roky)

25

Prostá doba návratnosti (roky)

26,49

Diskont (%)

4,8

20,22 NPV (tis. Kč)

Reálná doba návratnosti (roky)

169,54

Energetický auditor

Ing. Zdeněk Vojtík

Č. osvědčení

Datum

25.7.2010

Podpis


IRR (%)

14,85

0185

43

Energetický audit


10 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Hodnocení parametrů stavebních konstrukcí var.0 a var.2 Příloha č. 1a: Demo termovizní snímky běžných stavebních konstrukcí Příloha č. 1b: Demo termovizní snímky běžných stavebních konstrukcí Příloha č. 2: Výpočet tepelných ztrát – výchozí stav Příloha č. 2P: Protokol výpočtů tepelných ztrát – výchozí stav Příloha č. 3: Výpočet tepelných ztrát – varianta EPC Příloha č. 3P: Protokol výpočtů tepelných ztrát – varianta EPC Příloha č. 4: Výpočet tepelných ztrát – varianta 1 Příloha č. 4P: Protokol výpočtů tepelných ztrát – varianta 1 Příloha č. 5: Výpočet tepelných ztrát – varianta 2 Příloha č. 5P: Protokol výpočtů tepelných ztrát – varianta 2 Příloha č. 5Š: PrENB-průkaz budovy - srovnání varianty 0 s variantou 2 Příloha č. 6: Ekonomické vyhodnocení – varianta EPC, varianta 1 a varianta 2


44

30, Rousínov

Recommend Documents