Základní nemoci koní a jak jim pomoci Uzdečky a uzdy Michal Pešout – cvičitelem
Drezura – disciplína krásy a náročnosti Poníci a další...
30 Kč ~1~
Ikdyž se počasí zatím tváří jinak, přichází k nám léto a s ním se blíží prázdniny. A protože o prázdninách jsou všichni na táborech, dovolených, u babiček a vůbec je mnoho dalších aktivit:-), je červnové číslo časopisu posledním v tomto školním roce. Ale nebojte, s podzimem se opět setkáme :-)
Obsah Koňské nemoci.....................................................................................................................3 Uzdy a uzdečky....................................................................................................................6 Drezura.................................................................................................................................8 Rozhovor s Michalem Pešoutem.......................................................................................11 Poníci.................................................................................................................................12 Veterinární kontroly ve vytrvalosti......................................................................................15 Zábava...............................................................................................................................16
~2~
Dneska si povíme o základních nemocích koní a jak jim můžete Vy sami pomoci, než přijede veterinář. Zdraví kůň: Základní údaje (u dospělého koně v klidu): Dechová frekvence: 8-16 dechů/min Tep : 28 - 40 tepů/min. Teplota : 37,5 - 38,5 °C Projevy onemocnění : Onemocnění zvířat poznáváme podle : 1) Abnormálního chování (nervozita, plachost, otupělost, křeče aj.) 2)Odchylek v běžné fyziologické činnosti ( nechutenství, průjem, hrbení aj.) 3)Snížení užitkovosti ( např. plodnost) 4)Chorobných změn na povrchu těla ( rány, opuchliny, ztráta srsti aj.)
Tyto odchylky a změny jsou výrazem určitých a oku často nepostihnutelných chorobných procesů, které probíhají v buňkách, tkáních, ústrojích nebo v celém těle zvířete. Podle příčiny, povahy, jakosti, rozsahu i místa chorobného procesu jsou rozdílné příznaky, vývoj, průběh a ukončení onemocnění. Tyto hodnoty, které posuzujeme u každého onemocnění bez ohledu na to, zda jde o nemoc nenakažlivou, nakažlivou nebo parazitární, neprojeví se u každého onemocnění stejně. Výrazné jsou vždy u chorob nakažlivých a parazitárních, kdežto u chorob nenakažlivých se projevují jednou mírně, jednou silně. Výrazné jsou i při onemocnění některého životně důležitého orgánu, např. srdce, plíce, mozku, trávicího ústrojí a ledvin. Z projevů onemocnění vyvozujeme závěr (prognózu) a vážnosti následků onemocnění a také o dalším využití zvířete, o možnosti léčení i o vyřazení zvířete z chovu.
Úrazy a nemoci koní 1) Co je to nášlap? Nášlap je průnik cizího tělesa do chodidlové plochy kopyta - např. hřebík, sklo, drát či ostrý kámen. Hlubší poranění kopyta způsobí hnisavý zánět, který může v některých případech skončit až uhynutím. První pomoc: předmět ihned vytáhneme (dbáme, aby se nezalomil), kopyto vyčistíme a vydezinfikujeme. Kopyto pokryjeme gázou, nepodkované chráníme pytlovým obvazem 50 x 60 cm. 2) Co je to zášlap? Zášlap je poranění koně v oblasti korunky, které si ve většině případů způsobí kůň sám protilehlou končetinou, nebo mu toto zranění způsobí jiný kůň. První pomoc: zranění vydezinfikujeme, korunky chráníme zvony. 3) Jaké jsou základní projevy koliky? Umět rozpoznat příznaky koliky a včas koni poskytnout první pomoc je nezbytností, kterou musí znát každý jezdec. Koně mohou na koliku uhynout a je nezbytné v případě kolik jednat rychle, protože zde rozhoduje i hodina. Kůň většinou začne odmítat potravu a začne se ohlížet na břicho, na těle se začne trochu potit, začne hrabat a válet se. Tepová frekvence se zvyšuje na 60 - 80 tepů za minutu. Jakmile zjistím první příznaky koliky, je potřeba ihned volat veterináře! A následně začnu provádět kroky první pomoci (viz. další otázka).
~3~
4) Co musíme dělat při podezření na koliku? Jakmile máme podezření na koliku, musíme ihned zavolat veterináře. Následně začneme provádět první pomoc my: - koni dáme odpocovací deku, abychom ho udrželi v teple, - vyvedeme jej z boxu do většího prostoru a znemožníme mu jíst a pít - změříme koni tepovou frekvenci a teplotu, zkontrolujeme barvu sliznice a míru dehydratace, - poslechneme si, zda neuslyšíme z břicha koně nějaké zvuky, tzv. "peristaltiku", - koně začneme vodit (nejlépe z kopce a do kopce) v intervalech po 30 minutách, - masírujeme břicho a "bázi"ucha koně, aby se mu ulevilo, - v pravidelných intervalech měříme dále koni tepovou frekvenci, teplotu, kontrolujeme sliznici a míru dehydratace a zapisujeme ji (alespoň do příjezdu veterináře) - kontrolujeme, zda kůň kadí - v případě jakéhokoliv zhoršení stavu jej zkonzultujeme s veterinářem a koně převážíme na kliniku do Brna. U těžkých kolik jsiu rozhodující i minuty včasného zásahu, které pak mohou znamenat smrt nebo život koně. Koliky mohou mít různé příčiny vzniku. Dělíme je tedy na plynové, křečové, nepravé, zácpy či způsobené přetočením nebo přiškrcením střeva. 5) Proč musíme u koní ( a u domácích zvířat, která žijí ve stáji) všechny rány desinfikovat? Desinfekce všech ran je velmi důležitá proto, aby se rána nezanítila a nestala se mnohem horší. U zvířat, které jsou v prostředí, kde se vyskytuje koňský hnůj je to navíc nezbytné i kvůli tetanu. Bacil tetanu se nejčastěji vyskytuje tam, kde se hnojí koňským hnojem a po infekci se usadí v místě nákazy - v ráně, odkud se pak velmi účinné toxiny šíří do celého těla. Onemocnění tetanem se předchází právě pečlivým ošetřením každé, i sebemenší rány a její důkladnou desinfekcí a ochranným očkováním protitetanovým sérem.
6) Co jsou "nálevky"? Nálevkami nazýváme měkké váčkovité zduřeniny kloubů na hleznech a spěnkách. Většinou se tvoří v jejich horní polovině uvnitř i zvenku, takže dochází ke zvětšení kloubního pouzdra a šlachové pochvy na končetinách.Nálevky jsou způsobeny nadprodukcí synoviální tekutiny. Nálevky dělíme na měkké a tvrdé. Měkké nálevky neovlivňují funkci končetiny, koním se mohou vytvářet měkké nálevky podle druhu stravy či množství zátěže. Občas se však stává, že pokud je kůň delší dobu v klidu, nálevky se zmenší nebo dokonce zmizí. Tvrdé nálevky mohou koni způsobovat výrazné problémy. Velké otoky způsobují překážku v bezproblémovém ohýbání hlezna, takže kůň může začít kulhat. 7) Co je to hnisavý zánět škáry kopytní (tzv. schvácení kopyt)? Schvácení kopyt, tzv. "laminitida" je zánět lístků stěnové škáry kopyta. Kůň se v takovýchto případech snaží vůbec nezatěžovat přední část kopyt a svou tělesnou váhu většinou přenáší na zadní kopyta. V těžších případech vůbec nechodí a má teplé kopytní stěny. Schvácení kopyt je způsobeno překrmením nebo intoxikací, při kterých se uvolňují určité chemické látky do krevního oběhu a způsobí stažení drobných cév vyživujících citlivé lístky stěnové kopytní škáry. Nesprávná péče či zanedbání zánětu má za následek trvalé změny tvaru kopyta.
~4~
8) Co bývá příčinou hniloby kopyt? Hniloba se projevuje tak, že rohovina střelky je černá, zapáchá a je pokryta vlhkou, mazlavou hmotou. Vzniká u koní, kteří jsou ustájeni na znečištěné, vlhké podestýlce nebo se dlouhodobě pohybují v bahnitém terénu. První pomoc: hniloba se léčí tak, že se musí odstranit veškerá infikovaná rohovina a místo se musí dezinfikovat a zastříkávat antibiotickými spreji nebo roztoky formalínu. 9) Když kůň začne kulhat, může jezdec pokračovat v ježdění? Ne, jezdec nikdy nesmí jezdit přes bolest či zranění koně a způsobovat mu tak větší bolest či zvětšovat míru zranění. 10) Co je u koně "kohoutí krok"? "Kohoutí krok" je vlastně porucha mechaniky pohybu končetiny. Odborně řečeno jde o poruchu koordinace pohybu projevující se zejména na pánevních končetinách. Tato porucha se vyznačuje rychlým a výrazným zvednutím končetiny vysoko pod tělo při každém kroku a jejím prudkým došlápnutím (udeřením o zem). Porucha může postihnout jednu, ale i obě pánevní končetiny. V extrémních případech bývá končetina zvednuta tak vysoko, že se spěnkový kloub dotkne břicha.
11) Může mít kůň vši? Ano, u koní se vši mohou vyskytovat. Vši řadíme mezi parazity vnější, kteří parazitují na těle savců a živí se jejich krví. Hlavním příznakem je svrbění, napadení koně se snaží podrbat o stěny nebo se snaží okusovat. Napadená srst je matná a často jim vypadávají chlupy. V takových případech musíme koně zkontrolovat a zjistit, zda se skutečně jedná o vši, a to zejména v hřívě a u kořene ocasu, kde vši nejčastěji parazitují v žíních. Můžeme nalézt šedé nebo černé parazity, ale i malá žlutobílá vajíčka, která jsou uchycena u kořínků srsti. První pomoc: postižená místa posypeme antiparazitickým pudrem, který nám předepíše veterinář například Neostomozan a Equimax. Většina přípravků je ředitelná vodou, takže je nejlepší nalít přípravek do rozprašovače a pořádně srst ošetřit. Postup se většinou opakuje po deseti dnech, kdy se líhnou nové vši. Důležité je také oddělit čištění a vydezinfikovat je, následně pak vydezinfikovat i celou stáj. 12) Může kůň zvracet? Kůň zvracet nemůže, trávící soustava je postavena tak, že to není možné. Z dutiny ústní přestupuje přijatá potrava přes hltan a jícen do žaludku. Dolní úsek jícnu vstupuje do žaludku pod ostrým úhlem, což koni neumožňuje zvracení. 13) Proti čemu musí být kůň bezpodmínečně vakcinován? Koně se musejí vakcinovat v první řadě proti proti tetanu!
Tady jsme si ukázali stručný a hodně zjednodušený přehled nemocí, se kterými se můžete setkat v běžném denní životě kolem koní. Doufám, že si něco zapamatujete a až se před Vámi ukáže nemocný kůň, tak aspoň budete vědět co mu může asi tak být.
Mějte se, Ája
~5~
Uzdečky a uzdy, nánosníky Každý správný jezdec by měl vědět jaký je rozdíl mezi uzdou a uzdečkou. Pozorně si prohlédněte obrázek.
Popis uzdy
Popis uzdečky
Jak vidíte, uzda je mnohem komplikovanější než uzdečka. Má dvě udidla a dvoje otěže. Uzda umožňuje
dávat koni výtaznější pokyny než uzdečka, proto by jí měli používat jen zkušení jezdci. Je třeba mít k ní i jemnou ruku. Uzdu můžeme vidět u jezdců drezury nebo u koní v zápřahu, ve vozatajství. Typy nánosníků Nánosník doplňuje uzdečku, zajišťuje účinnost udidla. Udržuje vzájemné postavení horní a dolní čelisti koně. Správně zapnutý nánosník ulehčí působení udidla, neboť přenáší část tlaku na nosní kost. Nánosník koni zabraňuje otevřít hubu a tím se vyhýbat působení udidla. Při výběru vhodného nánosníku se dobré brát ohled na individualitu každého koně a nejlepší je se poradit s cvičitelem. Anglický nánosník Anglický nánosník se používá hlavně při uzdění uzdou. Dříve tento nánosník sloužil jako úchyt pro pevný martingal. Tento nánosník má širší a silnější nosní řemínek. Zapíná se nad udidlem v místě těsně pod jařmovou kostí tak, aby na ni netlačil. Nedotahuje se na pevno, ale pouze tak, aby pod něj šly vložit dva prsty. Kombinovaný nánosník Kombinovaný nánosník je složen z anglického nánosníku. Ten má na předním okraji našité očko, kterým se protáhne tenčí řemínek, zapínající se pod udidlem na dolní čelisti. Musí se dbát na správný postup při zapínání - nejprve se zapne samotný nánosník a až poté se zapne tenký řemínek. Díky tomuto postupu se zabrání nežádoucímu stáhnutí nánosníku dolů.
~6~
Hannoverský nánosník Hannoverský nánosník je tvořen řemínkem vedoucím přes nos koně. Obepíná nos se zapínáním pod udidlem. Tento řemínek je širší a směrem ke stranám se zužuje. Po obou stranách je zakončen malými kroužky, k nimž je připevněn podbradní řemínek a nátylní řemen. Vždy je nutné dát pozor na délku nosního řemínku, neboť musí být tak krátký, aby kroužky nemohly tlačit na udidlo. Je nutné, aby ležel přibližně na čtyři prsty nad horním okrajem nozder na nosní kosti. Podbradník hannoverského nánosníku se zapíná pod udidlem, přičemž mezi ním a spodním okrajem dolní čelisti musí být mezera na dva prsty. Musí se dbát na to, aby nánosník neomezoval dýchání koně. Musí být dobře konstruovaný a řádně zapnutý. Zadní řemínek by neměl být moc krátký, tehdy by nánosník musel být zapnutý příliš nízko a tím by mohl překážet ve spodní oblasti nosu. Správná poloha by měla být 6,5 až 7,5 cm nad nozdrami na konci nosní kosti. Pokud je upevněn níž, začíná bránit koni v dýchání. Zárukou, že nánosník nemůže klesnout na nozdry, je kroužek na obou stranách nánosníku. Tento kroužek obsahuje dva ostny, přes které jsou připevněny nátylník a horní díl nánosníku. Většinou tyto dva díly jsou pevně sešity. Hannoverský nánosník se používá zejména u koní s tendencí vyhýbat se stihlu. Pomáhá také vyklenout zátylek přes tlak na dolní čelist a nosní kost. Tento účinek je doplňován tlakem na dásně vyvolávaný udidlem. Mexický nánosník Mexický nánosník se skládá ze dvou řemenů, které se na hřbetě nosu koně kříží. Kombinuje působení hannoverského nánosníku s nánosníkem dříve sloužícím k uchycení pevného martingalu. Mexický nánosník je velmi oblíbený, i když v uzavření huby koně není tak účinný jako hannoverský nánosník. Nevyvolává tlak na nos a pokud je dost utažený, brání sklonu ke křížení čelisti koně.
Nánosníky mexický, hannoverský a kombinovaný se nepoužívají k pákovým udidlům.
Příště na téma uzdění navážeme druhy udidel
Pája
~7~
DREZURA Cílem drezury je přijezdit koně tak, aby dovedl nést svého jezdce lehce, byl pružný, vyvážený, správně osvalený, aktivní a reagoval na nejjemnější pomůcky jezdce. Drezura je olympijským sportem a je řízena mezinárodní jezdeckou federací. Jedí se v několika kategoriích v drezurním obdélníku o rozměrech 20 x 40 m pro nižší soutěže a 20 x 60 m pro pokročilé. Je škoda, že mnoho lidí si myslí, že drezuru jezdí jen ti jezdci, kteří se bojí skákat. DREZURNÍ KŮŇ Kůň pro drezurní ježdění musí být speciálně vybraný. Musí se v něm skloubit exteriérová dokonalost s dokonalostí pohybové mechaniky a kromě toho musí být vhodný k jezdci. Pokud totiž v jiných druzích jezdeckého sportu jsou estetická kriteria vůči výkonovým podružná, v drezuře jsou významná.
DREZURNÍ OBDÉLNÍK Klasický drezurní obdélník má rozměry 20x60 m. Slouží k předvádění drezurních úloh od stupně S výš. Jeho stěny jsou pro orientaci soutěžících označené písmeny podle pravidel FEI. Uprostřed krátkých stěn jsou proti sebe písmena A a C, uprostřed dlouhých stěn jsou písmena B a E. Uprostřed obdélníku je písmeno X. Zbývající písmena označuji body na dlouhých stěnách ve vzdálenosti 6 m od rohů a po každých 12 m. Malý drezurní obdélník má rozměr 20x40 m. Slouží k předvádění nižších drezurních úloh stupně Z a L. Označení písmen je taky dané pravidly FEI (mezinárodní jezdecká federace). Podklad v drezurním obdélníku je zpravidla pískový nebo travnatý. Při mezinárodních soutěžích nesmí být žádná ze stěn drezurního obdélníku blíže k divákům než 20 m a v kryté jízdárně 2 m.
~8~
DREZURNÍ SEDLO Anglické sedlo se zvýšenou zadní rozsochou, kolmo spuštěnými bočnicemi, obyčejně s možností předozadního posunu třmenového závěsu, umožňující hluboký plný sed.
V drezuře se k uzdění používá buď uzdečka, stejně jako v parkuru, nebo uzda, využívaná zejména ve vyšších soutěžích. Uzda má oproti uzdečce navíc jedny lícnice, pákové udidlo a jedny otěže. DREZURNÍ ÚLOHA Soubor předepsaných požadavků („povinných cviků") v určeném pořadí, pro jednotlivý stupeň soutěže. Mezi cviky drezury koní patří například jízdy v kruhu, osmičce a oblouku, kterému se říká serpentina. Jedním z nejsložitějších cviků je pirueta, při které kůň kluše nebo cválá v kruhu bez pohybu vpřed.
~9~
Tabulka penalizace: 1. . omyl - 2 body 2. . omyl - 4 body 3. . omyl - 8 bodů 4. . omyl - vyloučen Stupnice: * 10 - vynikající * 9 - velmi dobrý * 8 - dobrý * 7 - dosti dobrý * 6 - uspokojivý * 5 - dostatečný * 4 - sotva dostatečný * 3 - téměř špatný * 2 - špatný * 1 - velmi špatný * 0 - nebyl předveden Drezurní kategorie Dle obtížnosti jsou drezurní úlohy rozděleny do několika kategorií: * Z (základní) * L (lehká) * S (střední) * ST (středně těžká) * T (těžká) * TT (velmi těžká) Drezurní úbor Pro závody v drezuře je jezdeckou federací předepsaný úbor. Jezdec musí být oblečen v bílých rajtkách,
jezdecké košili, fraku, vysokých botách, nebo perkách s chapsy z hladké kůže, na hlavě pak musí mít cylindr nebo přilbu. Povolen je samozřejmě bič, který je zpravidla delší než například u parkurových soutěží a šporny. Kůň je pak zpravidla „oblečen“ do bílé podsedlové dečky, bílé čabraky a bílých bandáží. Tato barva se většinou dodržuje, i když v posledních letech jsou povolené i jiné barevné kombinace.
Pája
~ 10 ~
Michal Pešout Datum narození: 24.6.1994 Povolání: student gymnázia Jak dlouho už jezdíš na koni? Na koni jsem seděl poprvé asi ve 3 letech. Moc si z toho nepamatuju . Ale od té doby jezdím. Učil jsem se jezdit na Čaně, našem prvním koni a pak jsem jezdil na ponících Hvězdě a Galině. Co tě na koních baví a naopak nebaví? Nejvíc mě baví trénovat a závodit, především parkur. Rád vyhrávám, ale stačí mi, když kůň přejede parkur čistě, tak jak si to představuju. U koní mi nevadí nic, nic co by mě nebavilo. Napadá mě ale jedna věc. Spoustu dětí, hlavně když jsem byl mladší, mi závidělo, že máme doma koně. Ano je to úžasné, ale má to i své slabé stránky. Například o Vánoce nebo vlastně kdykoliv, kdy nejsou kroužky, je veškerá práce na naší rodině. A nikdy třeba nemůžeme jako rodina vyrazit někam pryč. Pokaždé musí být alespoň někdo doma. Zároveň, tím že bydlíme na vesnici, kde není moc spojení, nemůžu vyrazit kdykoliv do města za kamarády jako jiní. Myslím, že si to spoustu dětí neuvědomuje, že mít koně není jen radost ale i povinnost. Nedávno si složil cvičitelské zkoušky, moc gratulujeme, máš teď tedy kvalifikaci mimo jiné k přípravě dětí na ZZVJ. Jak se ti líbil přípravný kurz v Mariánských lázních? (pozn. Kurz je nutno absolvovat pro připuštění ke zkouškám) Je tam moc hezké prostředí, všechno nové a dobře udržované. I personál je milý, všechno zázemí nám bylo poskytnuto na vysoké úrovni. Kurz byl ale hodně dlouhý. Trval dva měsíce, každý víkend, takže dojíždění bylo docela náročné, vyjížděl jsem vždy v půl 5 ráno, abych to stihl. Koně jsme tam brali minimálně, je to vážně daleko, ale trénoval jsem s nimi v prostorách na Tatranu v Ústí, pod vedení Petry Kratochvílové. Myslíš, že tě ten kurz na zkoušky dobře připravil? Musel jsem se hodně zlepšit v ježdění, naučit se trasu parkuru i nové drezurní cviky. Teorie byla přednášena v rámci přednášek na spoustu témat třeba první pomoc, plemena koní, fyziologie (stavba těla) koní, ekonomika stáje, pedagogika, historie, dokumenty ČJF a další. Dělal jsem si poznámky a z těch jsem se potom připravoval na test. Která část zkoušek byla nejtěžší? Zkoušky se skládají z písemného testu, ústní zkoušky, vedení hodiny, lonžovaní, parkuru a drezury. Nejvíc jsem se bál drezury, protože tu moc netrénuji a musel jsem se hodně učit, ale také vedení hodiny. To se ale nakonec ukázalo celkem snadné, byl jsem spíš nervózní z komise. Kolik vás zkoušky skládalo a jaká byla úspěšnost? Na kurz nás chodilo šestnáct, samé holky, já a ještě jeden starší pán. Zkoušky potom s námi skládali i ti, co je opakovali. Splnili všichni. Jak se v cizím prostředí chovali koně, které si měl sebou, Sisko a Sahib? Sisko byl zpočátku velmi neklidný, dokonce když jsem trénoval den před zkouškami, tak mě shodil na parkuru. Ale u samotných zkoušek se choval zodpovědně, nejspíš také cítil to napětí. Sahib tam byl poprvé až na zkouškách samotných, proto byl nejdříve nervózní z cizího prostředí, ale rychle se zvykl a potom už se choval jako profesionál. Zůza
~ 11 ~
Poníci v naší stáji Welsh Part Bred (WPBR) Za WPBR lze považovat ponyho nebo velkého jezdeckého koně s prokazatelným minimálním podílem 12,5% velšské krve, zděděným z matčiny nebo otcovy strany. Původ tohoto plemene spadá do Velké Británie, výška WPBR není omezena. V našich krajích se setkáváme jak s kříženci velšských koní s českými sportovními poníky a shetlandskými poníky, tak i s plnokrevníky a teplokrevníky. Jsou povoleny všechny barvy. Hlava je ušlechtilá, výrazná, s typickými znaky velšského ponyho, velká ohebnost v ganaších. Krk je dostatečně dlouhý, dobře nasazený, zužující se k vazu. Tělo má být středně dlouhé s elastickým hřbetem, širokou bederní oblastí a výrazným kohoutkem. Dlouhá, šikmá, dobře položená plec, dlouhá a šikmá záď s ne příliš vysokým nasazením ocasu, dobře vyvinuté hýždě. Krátké, oválné holeně, dobře tvarovaná, kulatá a pevná kopyta. WPBR je výkonný jezdecký a závodní kůň ve velšském typu. Získal si uznání jako kůň, který má předpoklady uplatnit se ve vrcholových soutěžích. Je odvážný, charakterní, s vyrovnaným temperamentem a ochotný k práci. V naší stáji Dustin Pohlaví: Hřebec Datum narození: 29.4.2002 Původ: otec: Avar (WpB), matka: Gerta (WPBR) Majitel: Kamenná stáj Čeřeniště s.r.o
Galina Pohlaví: Klisna Datum narození: 17.6.1997 Původ: otec: Granát (WmpA), matka: Lucka (ČSP) Majitel: Kamenná stáj Čeřeniště s.r.o
~ 12 ~
Český sportovní pony Český sportovní pony patří do rodiny plemen „malých koní", jejichž obliba je na celém světě, zvláště pak u dětí, značná. Přes svoji velikost jsou pony věrnými společníky člověka, vždyť se mezi nimi nachází i představitelé vůbec nejstarších plemen koní jako například shetlandský pony nebo baskický pony, kteří díky své houževnatosti a nenáročnosti byli spolehlivými pomocníky člověka i v těch nejnáročnějších přírodních podmínkách. Český sportovní pony je sice plemenem novým, ale i on navazuje na tuto tradici a oblibu těchto koní. Plemenná kniha českého sportovního pony byla založena v roce 2000. V roce 2006 tvořilo chovnou populaci českého sportovního ponyho přibližně pět set osmdesát koní, v poměru padesát hřebců a pět set třicet klisen.V tomto chovu je možné se setkat i s jedinci bez známého původu, u jedinců se známým původem lze pak narazit na předky různých typů poníků, pocházejících z českých chovů, samozřejmě i na shetlandské a velšské pony, ale také na huculské a fjordské koně a v malém množství i na arabské koně a české teplokrevníky. Český sportovní pony má tvrdou konstituci s dobrým osvalením. Hlavu má český pony suchou s velkým živým uchem, širokými nozdrami. Typické je malé, vysoko nasazené ucho. Krk je dostatečně dlouhý, dobře nasazený a osvalený, u hřebců je krk klenutý. Lopatka je šikmá a dlouhá, hrudník široký a hluboký. Kohoutek se dá charakterizovat jako středně výrazný. Hřbet je pevný, rovněž tak i bedra, která jsou i dobře vázaná. Ocas je dobře nasazený a nesený. Celkový tělesný rámec je kratší obdélníkový. Postoj je pravidelný, klouby výrazné a suché, podle původu může mít český sportovní pony rousy. Český sportovní pony se prezentuje elastickým a energickým pohybem se středně vysokou akcí a dobrou prostorností, pohyb předních končetin přitom vychází z uvolněné plece. Kohoutková výška českého ponyho se pohybuje v rozmezí 111 až 148 cm. Povoleny jsou všechny typy zbarvení a odznaků. Český sportovní pony představuje všestranně využitelného a také velmi přátelského ponyho. Mezi jeho vlastnosti patří dobrá krmitelnost, dlouhověkost, nenáročnost, je také odolný proti vnějším vlivům. Při jeho chovu a šlechtění se klade důraz na dobrý charakter, rozvážnost, ovladatelnost a vysokou inteligenci.Charakteristická je rovněž ochota k práci. Využití českého sportovního ponyho odpovídá tomu, jak jsou v současnosti všeobecně využívána plemena pony.Český sportovní pony je tak především oblíbeným koněm pro sport dětí a mládeže, který se s ním lze provozovat na všech úrovních. V naší stáji Bonie (Linda) Pohlaví: Klisna Plemeno: Český sportovní pony Datum narození: 1994, fanoušky odhlasováno: 21.3 Majitel: Kamenná stáj Čeřeniště s.r.o.
~ 13 ~
Typ: Pony – voříšek pony typu Pony je malý kůň do 148 centimetrů kohoutkové výšky. Pony může být mohutný, podobně jako chladnokrevní koně, nebo s lehčí stavbou těla, podobně jako vyšší teplokrevní koně. Poníci mohou být velmi malincí - nejmenší zaznamenaný mini pony měřil pouhých 46 cm kohoutku. Pony do 130 cm jsou malí, vhodní pro menší děti a skvělí i pro ambiciózní děti, které se chystají sportovat. Koně od 130 cm do 140 cm již unesou i dospělé lidi, což ale samozřejmě záleží na konkrétním koni a jeho mohutnosti. Největší poníci, od 140 cm do 148 cm jsou nejlepší rekreační poníci pro starší děti a dospělé lidi, pro starší děti s ambicemi do sportu poskytují ideální možnost přechodu na velké koně, protože už mají téměř jeho velikost a už mají i téměř shodné chody jako velký kůň (což je také individuální), to znamená prostorné. Většina poníků jsou nebo byli divoká plemena. Ze závodního hlediska se pony třídí to 3 kategorií podle kohoutkové výšky. Na oficiálních pony soutěžích jsou tyto kategorie hodnoceny samostatně. Kategorie „S“ – pony do 125 cm KVH včetně Kategorie „A“ – pony od 126 do 135 cm KVH včetně Kategorie „B“ – pony od 136 do 148 cm KVH včetně Pony v naší stáji Wells Pohlaví: Valach Datum narození: 28.7.2001 Majitel: Kamenná stáj Čeřeniště s.r.o.
Šotek Pohlaví: Valach Datum narození: 10.2.2008 Majitel: Revajová Václava Gargamel Pohlaví: Valach Datum narození: 30.4.2011 Majitel: Kamenná stáj Čeřeniště s.r.o Zůza
~ 14 ~
Veterinární prohlídky ve vytrvalosti Pořád jsem psala o veterinárních kontrolách, ale co to vlastně obnáší? Při prohlídce se koni se měří tep (musí být do 64tepů/minutu), poslouchá peristaltika (činnost střev zkrátka "jak to v něm bublá"), kontroluje hydratace (jak se zpět vrací "vytažená" kůže na krku), sliznice (ohrne se pysk a zatlačí na dáseň - jak rychle se vrací krev zpět), kouká se do oka, prohmatá hřbet na citlivost (otlačeniny od sedla apod.), stuhlost svalů na zádi a také čistota chodu v klusu. Všechny tyto hodnoty se zapisují do veterinární karty každému koni.
Kontrola peristaltiky
Měření tepů
První - vstupní prohlídka probíhá den před závody. Všichni koníci tedy musí přijet už den předem, zaprezentovat se a projít veterinou. Ubytovaní jsou buď v boxech nebo v malých ohrádkách. Jen koně do hobby soutěží mohou dorazit ráno v den závodu. Další prohlídky jsou po každém dokončeném kole - kůň se na ni musí dostavit do 20ti minut od projetí cíle. Před vstupem do dalšího kola má kůň povinnou přestávku. Poslední je závěrečná prohlídka, tj. po absolvování celého závodu, když ji splníte, úspěšně jste dokončili závod. Od projetí cíle máte na zklidnění koně 30 minut (musí splňovat počet tepů, který jsme si uvedli výše;-)). I v případě, že se rozhodnete odstoupit ze závodu, musí být kůň shlédnut veterinářem. Na prohlídku je potřeba koníka naučit. Zpočátku se mu nemusí líbit koukání do tlamy a oka, proto by se vše mělo učit doma. Klus se doma také musí trénovat - je dobré, když se koník bude umět dobře nést. Pokud se bude sotva hýbat nebo se bude tahat moc za vodítko, dobrý dojem to neudělá ;-)
Tomuto koníkovi se nelíbí koukání do huby
Klára
~ 15 ~
OSMISMĚRKA Z tajenky se dozvíte oblíbenou letní aktivitu
Arab Bič Flémování Hřbet Hřeblo
Í
N
Á
V
O
M
É
L
F
P
K
K
O
R
B
O
C
L
A
S
L
O
O
L
D
I
D
U
A
V
I
Y
P
T
Ě
A
Č
N
Z
O
S
H
S
Y
Ě
Ý
B
V
E
D
N
V
Ř
I
T
Ž
E
L
Í
M
A
R
A
B
N
O
O
L
B
E
Ř
H
A
L
E
A
N
Í
I
A
T
H
S
A
T
K
O
N
Z
U
Y
Í
A
CH
O
D
Y
Hříbě Chody Klisna Kopyto Liz
B
Lysina Obrok Ocas Otěž Rasa
Sval Svod Třmen Týl Udidlo
Uzda Valach Zuby Žlab Klára
A teď tu máme několik zajímavých obrázků
Kolik koní vidíš na obrázcích? 1. 2. (Počítej jen hlavy)
~ 16 ~
3.Jaké zvíře vidíš na obrázku?
Zůza SSpprráávvnnéé ooddppoovvěěddii:: 11.. 55 kkoonníí,, 22.. 1188 hhllaavv kkoonníí,, 33.. ŽŽáábbaa aa kkůůňň..
Kontakt:
[email protected] Weby www.kone-cereniste.wbs.cz www.white-horse-plain.wz.cz Facebook Kamenná stáj Čeřeniště s.r.o White Horse Plain Chcete se dozvědět něco o koních co v časopise nezaznělo? Nebo nám chcete jen tak něco napsat? Neváhejte a pošlete e-mail, Vaše dotazy rádi otiskneme a zodpovíme . Výtěžek časopisu půjde na společný nákup potřeb pro koně do stáje.
~ 17 ~
