3. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kopřivnice 2014

3. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kopřivnice 2014

Zpracoval: Odbor stavebního řádu, územního plánování a památkové péče Městského úřadu v Kopřivnici Prosinec 2014

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP KOPŘIVNICE 2014

3. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kopřivnice 2014

Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností (ORP) Kopřivnice byly zpracovány v souladu s § 26 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle části druhé a přílohy č. 1 část A vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ke dni 21.12.2008. 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů ORP Kopřivnice 2010 byla dle ustanovení § 28 odst. 1 stavebního zákona zpracována ke dni 31.12.2010. 2. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro správní území ORP Kopřivnice 2012 byla zpracována odborem stavebního řádu, územního plánování a památkové péče Městského úřadu v Kopřivnici s platností ke dni 31.12.2012. 3. úplná aktualizace územně analytických podkladů ORP Kopřivnice 2014 byla zpracována odborem stavebního řádu, územního plánování a památkové péče Městského úřadu v Kopřivnici s platností ke dni 31.12.2014. Územně analytické podklady obsahují: 1. textovou část sestávající z: a) podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, b) rozboru udržitelného rozvoje území, 2. grafickou část sestávající z: a) výkresu hodnot území, b) výkresu limitů využití území, c) výkresu záměrů na provedení změn v území, d) výkresu problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.

MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE

1


Obsah textové části 1. 2.

ÚVOD ........................................................................................................................ 1 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................... 4 2.1 Vyhodnocení stavu a vývoje území ........................................................................... 4 1. Zastavěné území........................................................................................................... 4 2. Plochy výroby .............................................................................................................. 4 3. Plochy občanského vybavení..................................................................................... 10 4. Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území ........................ 22 5. Památková rezervace včetně ochranného pásma ....................................................... 22 6. Památková zóna včetně ochranného pásma............................................................... 24 7. Krajinná památková zóna .......................................................................................... 25 8. Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma .............. 25 9. Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma . 31 10. Památka UNESCO včetně ochranného pásma ........................................................ 31 11. Urbanistické hodnoty ............................................................................................... 31 12. Region lidové architektury....................................................................................... 36 13. Historicky významná stavba, soubor ....................................................................... 36 14. Architektonicky cenná stavba, soubor ..................................................................... 43 15. Významná stavební dominanta ................................................................................ 49 16. Území s archeologickými nálezy ............................................................................. 49 17. Oblast krajinného rázu a jeho charakteristika.......................................................... 52 18. Místo krajinného rázu a jeho charakteristika ........................................................... 53 19. Místo významné události ......................................................................................... 53 20. Významný vyhlídkový bod...................................................................................... 58 21. Územní systém ekologické stability ........................................................................ 62 22. Významný krajinný prvek registrovaný................................................................... 77 23. Významný krajinný prvek ze zákona....................................................................... 87 24. Přechodně chráněná plocha...................................................................................... 87 25. Národní park včetně zón a ochranného pásma ........................................................ 87 26. Chráněná krajinná oblast včetně zón ....................................................................... 87 27. Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma............................................ 88 28. Přírodní rezervace včetně ochranného pásma.......................................................... 88 29. Národní přírodní památka včetně ochranného pásma.............................................. 89 30. Přírodní park ............................................................................................................ 89 31. Přírodní památka včetně ochranného pásma............................................................ 90 32. Památný strom včetně ochranného pásma ............................................................... 91 33. Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO.............................................. 91 34. NATURA 2000 – evropsky významná lokalita....................................................... 92 35. NATURA 2000 – ptačí oblast.................................................................................. 92 36. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem ................................................................................................................ 93 37. Lesy ochranné .......................................................................................................... 93 38. Lesy zvláštního určení ............................................................................................. 93 39. Lesy hospodářské..................................................................................................... 94 40. Vzdálenost 50 m od okraje lesa ............................................................................... 98 41. Bonitovaná půdně ekologická jednotka ................................................................... 98 42. Hranice biochor...................................................................................................... 101 43. Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti.......................................... 106


2


44. Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem ..................... 107 45. Chráněná oblast přirozené akumulace vod ............................................................ 110 46. Zranitelná oblast..................................................................................................... 110 47. Vodní útvar povrchových, podzemních vod .......................................................... 111 48. Vodní nádrž............................................................................................................ 112 49. Povodí vodního toku, rozvodnice .......................................................................... 114 50. Záplavové území.................................................................................................... 116 51. Aktivní zóna záplavového území........................................................................... 117 52. Území určené k rozlivům povodní......................................................................... 117 53. Území zvláštní povodně pod vodním dílem .......................................................... 118 54. Objekt/zařízení protipovodňové ochrany............................................................... 118 55. Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem... 121 56. Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa ..................................... 121 57. Dobývací prostor.................................................................................................... 121 58. Chráněné ložiskové území ..................................................................................... 121 59. Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ........................................... 122 60. Ložisko nerostných surovin ................................................................................... 123 61. Poddolované území................................................................................................ 123 62. Sesuvné území a území jiných geologických rizik ................................................ 124 63. Staré důlní dílo....................................................................................................... 128 64. Staré zátěže území a kontaminované plochy ......................................................... 128 65. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší.................................................................... 132 66. Odval, výsypka, odkaliště, halda ........................................................................... 138 67. Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma .................... 138 68. Vodovodní síť včetně ochranného pásma.............................................................. 138 69. Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma ................................................................................................................................ 142 70. Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma ................................................. 144 71. Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma ........................................................ 146 72. Elektrická stanice včetně ochranného pásma......................................................... 146 73. Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma... 148 74. Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma ..................................................................................................................... 150 75. Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma........................... 150 76. Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma .... 152 77. Ropovod včetně ochranného pásma....................................................................... 152 78. Produktovod včetně ochranného pásma................................................................. 152 79. Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma ................... 153 80. Teplovod včetně ochranného pásma...................................................................... 155 81. Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma ............................. 155 82. Komunikační vedení včetně ochranného pásma.................................................... 157 83. Jaderné zařízení...................................................................................................... 158 84. Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami.................................................................................................................... 159 85. Skládka včetně ochranného pásma ........................................................................ 159 86. Spalovna včetně ochranného pásma ...................................................................... 159 87. Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma ......... 159 88. Dálnice včetně ochranného pásma......................................................................... 159 89. Rychlostní silnice včetně ochranného pásma ........................................................ 160 90. Silnice I. třídy včetně ochranného pásma .............................................................. 160


3


91. Silnice II. třídy včetně ochranného pásma............................................................. 160 92. Silnice III. třídy včetně ochranného pásma............................................................ 161 93. Místní a účelové komunikace ................................................................................ 162 94. Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma .......................................... 164 95. Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma ......................................... 165 96. Koridor vysokorychlostní železniční trati.............................................................. 165 97. Vlečka včetně ochranného pásma.......................................................................... 165 98. Lanová dráha včetně ochranného pásma ............................................................... 165 99. Speciální dráha včetně ochranného pásma ............................................................ 166 100. Tramvajová dráha včetně ochranného pásma ...................................................... 166 101 Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma ..................................................... 166 102. Letiště včetně ochranných pásem ........................................................................ 166 103. Letecká stavba včetně ochranných pásem ........................................................... 167 104. Vodní cesta........................................................................................................... 168 105. Hraniční přechod.................................................................................................. 169 106. Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka....................................... 169 107. Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma ............................... 170 108. Vojenský újezd..................................................................................................... 170 109. Vymezené zóny havarijního plánování................................................................ 171 110. Objekt civilní ochrany.......................................................................................... 171 111. Objekt požární ochrany........................................................................................ 172 112. Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky .................................. 173 113. Ochranné pásmo hřbitova, krematoria................................................................. 173 114. Jiná ochranná pásma ............................................................................................ 173 115. Ostatní veřejná infrastruktura .............................................................................. 173 116. Počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku................................................ 174 117. Zastavitelné plochy .............................................................................................. 175 118. Jiné záměry .......................................................................................................... 181 119. Další dostupné informace .................................................................................... 181 119.1 Místně významné stavby................................................................................. 181 119.2 Měřící stanice na vodním toku........................................................................ 182 119.3 Ceny stavebních pozemků .............................................................................. 182 119.4 Ceny zemědělské půdy ................................................................................... 184 119.5 Stavby, pro jejichž umisťování a povolování je dotčeným orgánem Ministerstvo obrany .................................................................................................. 185 119.6 Hřbitovy .......................................................................................................... 185 119.7 Mokřady mezinárodního významu ................................................................. 186 119.8 Migračně významná území ............................................................................. 186 119.9 Dálkové migrační koridory ............................................................................. 186 2.2 Hodnoty území....................................................................................................... 187 2.3 Limity využití území.............................................................................................. 221 2.4 Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území................................. 225 3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .......................................................... 238 3.1 Vyhodnocení udržitelného rozvoje v území ............................................................... 238 3.1.1 Horninové prostředí a geologie..................................................................... 238 3.1.2 Vodní režim .................................................................................................. 240 3.1.3 Hygiena životního prostředí.......................................................................... 243 3.1.4 Ochrana přírody a krajiny ............................................................................. 245 3.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .................. 248 3.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura................................................. 251


4


3.1.7 Sociodemografické podmínky ...................................................................... 253 3.1.8 Bydlení.......................................................................................................... 264 3.1.9 Rekreace........................................................................................................ 270 3.1.10 Hospodářské podmínky ................................................................................ 272 3.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území 278 3.3 Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích......................... 290


5


1.

ÚVOD

Správní území ORP Kopřivnice je tvořeno následujícími obcemi: Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava Uvedené obce leží na těchto katastrálních územích (v závorce je uvedena rozloha dle KN): Kateřinice (551 ha) Kopřivnice (1033 ha), Drnholec nad Lubinou (330 ha), Větřkovice u Lubiny (475 ha), Mniší (370 ha), Vlčovice (541 ha) – celkem 2749 ha Mošnov (1207 ha) Petřvald u Nového Jičína (759 ha), Petřvaldík (366 ha), Harty (124 ha) – celkem 1249 ha Příbor (1279 ha), Prchalov (136 ha), Hájov (339 ha), Klokočov u Příbora (461 ha) – celkem 2215 ha Skotnice (913 ha) Štramberk (933 ha) Trnávka u Nového Jičína (610 ha) Závišice (633 ha) Ženklava (1067 ha) Správní území ORP Kopřivnice leží asi 15 km jihozápadně od Ostravy, ve směru sever – jih měří cca 20 km a ve směru východ – západ cca 6 – 9 km. Z jihu sousedí s obcí Veřovice, z jihovýchodu s obcí Lichnov, z východu s obcemi Tichá, Kozlovice, Hukvaldy, Rychaltice (místní část obce Hukvaldy), Fryčovice, ze severovýchodu s obcemi Brušperk, Stará Ves nad Ondřejnicí, ze severu s Košatkou (část Staré Vsi nad Ondřejnicí), ze severozápadu s obcí Jistebník a městem Studénka, ze severozápadu s obcí Albrechtičky, ze západu s Novou Horkou (část Studénky), obcemi Sedlnice, Libhošť, Rybí a Životice. Vodní tok řeky Lubiny tvoří osu správního území ve směru sever – jih. Východně od Lubiny se zvedají kopcovité a lesnaté části Trnávky a Kateřinic, které přecházejí přes Hukvaldy k Červenému kameni a dále Na Pekla. Severozápadním směrem od území ORP Kopřivnice se rozprostírá chráněná krajinná oblast Poodří, která je zároveň součástí soustavy Natura


1


2000 jako ptačí oblast i evropsky významná lokalita. Jižní část západní hranice je opět kopcovitá a lesnatá a tvoří ji Závišická hůrka a oblast Libotína. Masív Červeného kamene, Bílé hory, Kotouče, Zámecký vrch a Libotín jsou rovněž součástí soustavy Natura 2000 jako evropsky významné lokality. Zástavba území je dána právě osídlením údolí řeky Lubiny a jejich přítoků Sedlnice a Trnávky. Na březích Lubiny leží město Příbor, obce Petřvald, Mošnov, Skotnice a místní části města Kopřivnice, tj. Lubina, Mniší a Vlčovice. V údolí vodního toku Sedlnice leží obce Závišice a Ženklava a také část města Štramberk. Větší část města Štramberk je však umístěna na přilehlých svazích Kotouče a Bílé hory. Obce Trnávka a Kateřinice leží na březích vodního toku Trnávky. Město Kopřivnice leží mimo uvedené vodní toky v území mezi vrcholy Červeného kamene, Pískovny, Brd a Bílé hory. Městem protéká vodní tok Kopřivnička, která se v Příboře vlévá do Lubiny. Charakter zástavby lze rozdělit do několika specifických oblastí: -

Kopřivnice – na místě původní vsi vyrostlo v průběhu druhé poloviny minulého století město s rozsáhlou bytovou zástavbou vícepodlažními panelovými domy a velkou plochou výroby – Areál Tatry a Průmyslový park Kopřivnice.

-

Štramberk – historické město s charakteristickou zástavbou roubenými domy se statusem městské památkové rezervace na úbočí kopce Kotouč, který je významným zdrojem vápence.

-

Příbor – historické město s několika kostely a s náměstím s měšťanskými domy, rovněž městská památková rezervace, leží na obou březích Lubiny.

-

obce Petřvald, Mošnov, Skotnice, místní části Kopřivnice – Lubina a Vlčovice leží v relativně rovinatém území kolem řeky Lubiny.

-

obce Trnávka, Kateřinice, Závišice, Ženklava, místní část Kopřivnice – Mniší, místní části Příbora – Prchalov, Hájov jsou umístěny v kopcovitém terénu s charakterem pahorkatiny.

Průmyslová činnost v území se soustředí do okolí Kopřivnice (Tatra Kopřivnice, a.s., firmy v Průmyslovém parku Kopřivnice, firmy v Příboře, lom ve Štramberku). Nově vzniká průmyslová zóna (cca 330 ha) v těsné blízkosti mezinárodního letiště v Mošnově, ve které se již nyní nachází např. firmy PLAKOR CZECH, s.r.o., Behr Ostrava, s.r.o., CROMODORA WHEELS, s.r.o., Cargo Mošnov, s.r.o. apod. Zemědělství má v území ORP Kopřivnice také významné postavení s tím, že se zde střídají zcela rozdílné podmínky pro pěstování zemědělských plodin či chov dobytka. V severní části území jsou velmi kvalitní půdy v rovinatém území kolem řeky Lubiny a Odry, v jižní části je terén více kopcovitý a pozemky jsou vhodné zejména pro pastvu dobytka. Pozemky určené pro plnění funkce lesa se vyskytují především v okrajových částech území ORP. Lesnatost území je malá – pouhých 14,4 %. Územím ORP Kopřivnice prochází ve směru sever – jih silnice I. třídy č. 58, která spojuje Bohumín, Ostravu, Příbor, Rožnov pod Radhoštěm a končí na státní hranici. Ve směru východ – západ protíná území silnice I. třídy č. 48, která spojuje Frýdek – Místek, Příbor,


2


Nový Jičín. Jedná se o čtyřpruhovou komunikaci, která je částečně zrekonstruována na silnici kategorie rychlostní – R48. Na tyto hlavní trasy navazují silnice II. a III. tříd, které propojují všechny obce v území. Jižní částí území prochází jednokolejná železniční regionální trať ČD č. 325 Studénka – Veřovice. Na tuto trať jsou napojeny železniční vlečky vedoucí do areálu firmy Tatra, a.s., a Kotouč Štramberk, spol. s r.o. Nově je budováno napojení letiště v Mošnově. V obci Mošnov se nachází mezinárodní letiště Leoše Janáčka, které zajišťuje pravidelný i nepravidelný mezinárodní i vnitrostátní provoz a je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu s dispozicí velkých skladovacích kapacit.


3


2.

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

2.1

Vyhodnocení stavu a vývoje území

1. Zastavěné území Hranice jednotlivých zastavěných území jsou vyznačeny v grafické části a jedná se o hranice stanovené platnými územně plánovacími dokumentacemi jednotlivých obcí: Kateřinice stav dle Územního plánu Kateřinic, ve znění jeho změny č. 1, tj. stav k 4.6.2013 Kopřivnice stav dle Územního plánu Kopřivnice, ve znění jeho změn č. 1, 2 a 3, tj. stav k 1.8.2014 Mošnov stav dle Územního plánu Mošnova, tj. stav k 1.11.2009 Petřvald stav dle Územního plánu obce Petřvald, ve znění jeho změny č. 1, tj. stav k roku 2006 Příbor stav dle Územního plánu Příbora, tj. stav k 1.10.2011 Skotnice stav dle Územního plánu Skotnice, ve znění jeho změny č. 1, tj. stav k 1.7.2012 Štramberk stav dle Územního plánu Štramberka, tj. stav k 1.2.2013 Trnávka stav dle Územního plánu obce Trnávka včetně jeho změny č. 1, změny č. 2, změny č. 3 a změny č. 4, tj. stav k 25.7.2006 Závišice stav dle Územního plánu Závišic, ve znění jeho změny č. 1, tj. stav k 1.10.2013 Ženklava stav dle Územního plánu Ženklavy, ve znění jeho změny č. 1, tj. stav k 1.10.2013.

2. Plochy výroby Územními plány jednotlivých obcí, ve znění všech změn, jsou vymezeny tyto plochy výroby:

Kateřinice -

Plocha na severu k.ú., bývalé skleníky, nyní neužívané.

-

Plocha na východ od stávající zástavby, zemědělská usedlost a polnosti (Jaroslav Lys, p.č. 493, 497 a další), cca 20 ks skotu ustájeného na Foltově statku, brambory.

-

Plocha naproti fotbalovému hřišti částečně užívána k parkování nákladních vozidel a stavebních strojů, k dočasnému uložení stavebních materiálů.


4


-

Plocha na východ od stávající zástavy, zemědělská usedlost a polnosti (Foltův statek, nyní ve vlastnictví Jiřího Matěje, p.č. 388/1, 388/3, 465/1 a další), 100 ha zemědělské půdy, z toho část jsou ohrazené pastevní areály pro skot – 200 ks jalovic, ve stáji je skot umístěn jen v zimě, po zbytek roku je na pastvinách.

-

Areál střediska Moravan, a.s., Petřvald, středisko živočišné výroby, kravín o kapacitě 200 ks dojnic je v současné době nefunkční, areál zabírá plochu cca 4 ha, část objektů slouží jako prodejny (olejů a maziv), sklady či k parkování zemědělské techniky.

-

Na jižním okraji zástavby je zemědělská usedlost (Ing. Lubomír Janík, p.č. 283, 284/2, PK559/3 a další), v areálu je ustájeno cca 20 ks skotu + 3 prasnice v hospodářské budově při objektu bydlení, hnojiště je ve dvoře.

Kopřivnice Průmyslové areály, areály výrobních služeb a skladů jsou převážně soustředěny do několika průmyslových a výrobních zón. Stavby a zařízení pro drobné výrobní služby a aktivity jsou situovány většinou mezi obytnou zástavbou. Níže jsou uváděny plošně významnější areály: k.ú. Kopřivnice TATRA TRUCKS, a.s. - výroba nákladních automobilů. Plošně nejrozsáhlejší areál - Areál Tatry (cca 180 ha) je situován ve východní části k.ú. Tawesco, s.r.o. – výroba lisovacího nářadí, plechových výlisků a svařenců pro automobilový průmysl se sídlem v Areálu Tatry. Tafonco, a.s. – slévárenská výroba, odlitky ze šedé a tvárné litiny, oceli, slitin hliníku firmám z automobilového, stavebního a strojírenského průmyslu se sídlem v Areálu Tatry Taforge, a.s. – kovárna zápustkových výkovků nejen pro automobilovou výrobu se sídlem v Areálu Tatry. Komterm, a.s. – výroba tepla pro Tatru a.s. a město Kopřivnici se sídlem v Areálu Tatry. BIKE FUN Internationals, s.r.o. – výrobce jízdních kol několika značek se sídlem v Areálu Tatry. Union Ocel s.r.o. - úpravárenský a skladovací komplex pro speciální plechy se sídlem na ulici Panské. Svar Technik - svařovací kovovýroba se sídlem na ulici Štefánikově a závodem v Areálu Tatry. k.ú. Drnholec nad Lubinou Pneuservis MC Pneu s.r.o. – pneuservisní práce, PC autodiagnostika vozů koncernu VW, opravy panelů přístrojů a maxidotů, reaktivace jednotek airbagů, navigace, tempomaty. Gastro instant, spol. s r.o. – velkoobchod s potravinami do gastronomie a společenského stravování. DS Ložiska, s.r.o. – prodej valivých, kluzných, automobilových ložisek a příslušenství, výroba těsnění Sealjet. k.ú. Větřkovice u Lubiny Mléčná farma Lubina, spol. s r.o. – sídlí v areálu bývalého zemědělského družstva, společnost se zabývá chovem mléčného skotu.


5


ECORRA spol. s r.o. - v areálu bývalého zemědělského družstva, zabývá se restaurováním veteránů, úpravami moderních automobilů, přestavbami vozidel, stavbami prototypů. Advanced Design Solution, s.r.o. – opracování kovu na CNC strojích se sídlem vedle zemědělského družstva. FAVEA, s.r.o. – česká farmaceutická společnost, která vyrábí doplňky stravy a léčiva se sídlem v areálu bývalého zemědělského družstva. k.ú. Mniší Areál bývalého kravína – východně od stávající zástavby, nyní bez využití. Kovok – kovoobrábění na CNC strojích a zámečnická výroba. Zámečnictví IMI – kovovýroba. k.ú. Vlčovice Východním směrem od areálu Tatry a.s. navazuje Kopřivnice industrial park (Průmyslový park Kopřivnice), ve kterém byly dosud realizovány výrobní haly firem: DURA Automotive Systems CZ, s.r.o. - výroba strojů a zařízení pro automobilový průmysl, výroba součástek a příslušenství vozidel - dveřní moduly, skleněné systémy, mechanismy a konstrukce sedadel a konstruovaných montážních celků, ERICH JAEGER s.r.o. - řeší komplexní vývojové a výrobní úlohy pro automobilový průmysl, BROSE CZ, s.r.o. - vývoj a výroba mechanických a elektrických součástí a systémů pro dveře a sedadla automobilů, CIREX CZ, s.r.o. - slévárna a obrábění odlitků, Bang&Olufsen, s.r.o. - výroba spotřebitelské elektroniky - výroba televizorů, hudebních systémů, reproduktorových soustav a telefonů, RÖCHLING Automotive Kopřivnice, s.r.o. - výroba plastových polotovarů - vytlačované a lisované desky, tyče, profily a svařovací drát z PP, PE, PVDF, PVC, KOPŘIVNICE TOWN PRODUCTION HALL - hala pronajatá firmě BROSE s.r.o. Vágner - výroba nábytku, provozovna na pravém břehu Lubiny na hranici s k.ú. Mniší. FONSIL spol. s r.o. – nástrojárna. Zaměřuje se na konstrukci a výrobu lisovacích nástrojů, forem, přípravků, jenoúčelových strojů a přesné obrábění. Plocha bývalého kravína – nyní brownfield.

Mošnov Rozsáhlá plocha výroby a skladování – lehkého průmyslu je vymezená západně od přeložky komunikace I/58. V této ploše jsou původní drobné výrobní objekty, ale také nové firmy budované v rozvojové zóně, která byla vymezená v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Tato rozvojová zóna zastahuje i na správní území obcí Sedlnice a Petřvald a její celková výměra je cca 330 ha. V rozvojové zóně jsou vybudovány areály těchto společností: Plakor Czech, s.r.o. – vyvíjí a produkuje formy pro výrobu nárazníků a přístrojových desek pro automobilový průmysl. MAHLE Behr Ostrava, s.r.o. – výroba komponentů pro chlazení motorů osobních automobilů. Cromodora Wheels, s.r.o. – výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií. Cargo Mošnov, s.r.o. – multimodální logistické centrum. MONOMETAL nástroje s.r.o. – firma, zabývající se zakázkovou výrobou a ostřením speciálních řezných nástrojů z HSS, PM-HSS a slinutého karbidu. Sídlí v areálu letiště.


6


Petřvald -

Moravan s.r.o. Petřvald byla donedávna nejvýznamnějším podnikatelským subjektem v obci. Provozovala dvě střediska živočišné a rostlinné výroby: větší areál v k.ú. Petřvald u Nového Jičína ležící jihovýchodně od komunikace I/58, menší areál v severozápadní části k.ú. Petřvaldík. V současné době je firma v likvidaci.

-

Firma Ing. Bedřich Doležel DINA je jedním z největších českých výrobců školního nábytku. Na trhu působí již od roku 1991, významná část produkce je exportována do zemí EU. Provozovna jižně od komunikace do Petřvaldíku (p.č. 314/3, st.637, 614, 615 k.ú. Petřvald u Nového Jičína).

-

Zemědělská usedlost v jižní části Petřvaldu v části Na Dvorku (p.č. st.426, 1155, manželé Mrkvicovi).

-

Zemědělská usedlost v jižní části k.ú. Petřvald u NJ (p.č. st.190, paní Křížová).

-

Zemědělská usedlost v centru Petřvaldíku (p.č. st.43, pan Vosáhlo).

-

Zemědělská usedlost v centru Petřvaldíku (p.č. st.94, 261/1, manželé Císařovi).

-

Zemědělská usedlost v severní části Petřvaldíku (p.č. st.25, 17/3, paní Kelnerová).

-

Zemědělská usedlost v severní části Petřvaldíku (p.č. st.3, 134/1, pan Kellner).

-

Nadřazenou územně plánovací dokumentací je v oblasti vymezena rozvojová plocha nadmístního významu určená pro rozvoj letiště Leoše Janáčka a průmyslovou zónu Mošnov. Tato plocha, zasahující částečně do katastrálního území Harty, však dosud není zapracována v územně plánovací dokumentaci obce Petřvald (bude zapracována aktuálně pořizovaným územním plánem).

Příbor Průmyslové areály, areály výrobních služeb, skladů a technických služeb jsou převážně soustředěny do několika průmyslových a výrobních zón. Stavby a zařízení pro drobné výrobní služby a aktivity jsou situovány mezi obytnou zástavbou. Níže jsou uváděny plošně významnější areály: k.ú. Prchalov Areál bývalého zemědělského družstva, v současné době bez využití. k.ú. Klokočov u Příbora Zemědělský objekt – chov krocanů, vlevo od místní komunikace do Skotnice (p.č. 627 a další, pan Socha). Pila, úprava dřeva, tesařské činnosti – více vlastníků východně od místní komunikace do Skotnice. SKARAB, s.r.o. – společnost s náhradními díly na nákladní automobily, sídlí v bývalém areálu firmy Lonka. Primus CE s.r.o. - výrobce prádelenské techniky, strojírenská výroba, vývoj, výzkum, instalace, montáž, oprava, servis, dodávka na klíč: průmyslové pračky, průmyslové prací stroje, sušiče prádla, žehliče, průmyslové žehličky prádla (mandly), odstředivky (ždímače, ždímačky). Areál leží na ul. Místecké (p.č. 205/72, 205/76 a další). DEC - PLAST, spol. s r.o. - výrobce plastových oken, dřevěných EURO oken, plastových a dřevěných dveří a zimních zahrad. Společnost sídlí v areálu bývalé společnosti TATRA


7


Příbor, prostory jsou vybaveny moderními stroji a CNC technologiemi. Areál leží na ul. Místecké (p.č. 205/1, 205/2 a další). Profily, s.r.o. firma se zabývá výrobou vytlačovaných PVC a TPE těsnění, včetně profilů s kovovou výztuží. Areál leží na ul. Místecké (p.č. 205/79, 205/88 a další). Ovocná a okrasná školka Příbor – vlastníkem je Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. Školka pěstuje a prodává jehličnaté rostliny, listnaté stromy a keře, ovocné stromky a keře, růže, azalky, apod. Areál leží na ul. Místecké (p.č. 392/7, 392/8, 392/25 a další). JETI model s.r.o. – výroba modelářské elektroniky, především regulátorů pro elektropohon všech modelů. V současné době disponuje moderním zařízením na osazování SMD součástek. Vyváží do 20 zemí celého světa. Sídlo firmy je na ul. Lomené (p.č. 307/1, 307/6). k.ú. Příbor Areál mezi železniční tratí a komunikací od řeky Lubiny na náměstí, kde nyní sídlí firma Jeník, s.r.o. - stavebniny (p.č. 1588, 1589, 1590/2). DERUTEX, s.r.o. – firma se zabývá výrobou výlisků z plechu, nářadí, přípravků, měřidel, sériovými montážními pracemi, výrobou jednoúčelových strojů, konstrukčními pracemi, obráběním, svařováním nerezi, Al slitin, oceli (p.č. 2515/2, 2515/4, 2515/5). SVOTA Europe, s.r.o. - velkoobchod a maloprodej sádrokartonu a materiálů pro zateplení fasád (p.č. 2157/2, 2157/9, 2157/10 a další). Kompostárna firmy Sita CZ a.s. – zajišťuje zpracování rozložitelných odpadů, kompostování probíhá na vodohospodářsky zabezpečené ploše, překopávání pomocí nakládače (p.č. 2922/224). Areál bývalého zemědělského družstva na jižním okraji zástavby poblíž kompostárny a areál jižně od něj – více firem a drobných provozoven. Např. SCHROM FARMS spol. s r.o. – hala až pro 25 tisíc nosnic. Chov masného typu drůbeže na volné podestýlce s produkcí až 4 mil. násadových vajec ročně. Plocha vedle železniční trati jižně od nádraží - drobné podnikání (p.č. 334/1, 334/3). Plocha mezi železniční tratí a bývalou komunikací I/58 (dnes II/464) na jižním okraji Příbora mimo bytovou zástavbu – plocha územním plánem navržená jako plocha smíšená výrobní o výměře cca 7,5 ha. k.ú. Hájov Areál zemědělské usedlosti v Hájovském dvoře – zemědělství (p.č. st.63, 396, 394/2 a další). Bývalý kravín na západním okraji zástavby – (p.č. st.115/1, 578/4).

Skotnice -

Bývalý vepřín – východně od zástavby (p.č. 753, 754/1, 754/2), nyní sklad stavebního materiálu.

-

Neolit, s.r.o. - výroba a prodej stavebních betonových prvků - plotové dílce, sloupky (sloupy) na ploty, plotové sestavy, betonové výrobky na zakázku, montovaná železobetonová skříň (HUP), obkladový pásek, umělý kámen (p.č. 720, 721 a další).

-

Areál AGROSUMAK a.s. na západním okraji stávající zástavby (p.č. 47, 48/1, 49/5 a další), ve kterém se nachází kravín (nyní nevyužívaný), silažní žlab, hnojiště, dílny a garáže. V části areálu je firma Benepol Moravia, s.r.o., která se zabývá výrobou polystyrénu, jeho recyklací, dodávkami pro stavebnictví, dále jsou předmětem podnikání firmy izolace, obalový průmysl, aranžérství, reklama apod.


8


-

Nadřazenou územně plánovací dokumentací je v oblasti vymezena rozvojová plocha nadmístního významu určená pro rozvoj letiště Leoše Janáčka a průmyslovou zónu Mošnov. Tato plocha, týkající se pozemků na severním okraji k.ú. Skotnice, je zapracována v Územním plánu Skotnice jako plocha výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL).

Štramberk -

Kotouč Štramberk, spol. s r.o. – těžba vápence z jižních svahů kopce Kotouče, výroba stavebních materiálů (vápno, hydrát), surovin k odsiřovacím procesům v tepelných elektrárnách, teplárnách, surovin pro hutní a chemickou výrobu a cukrovary.

-

RWE Transgas, Podzemní zásobník plynu – PZP Štramberk je provozován v dřívějším dobývacím prostoru zemního plynu, konverze plynového ložiska na PZP začala roku 1981 a od roku 1983 je zásobník v cyklickém provozu.

-

Novos NJ, s.r.o. – výroba dřevěných eurooken, plastových oken, parapetů, dveří, schodišť, nábytku apod.

-

Bývalý zemědělský areál severně od zástavby (Na Kanadě) – dříve kravín a chov kuřat, nyní částečně využíván různými subjekty.

-

Územním plánem se nenavrhuje žádná významnější plocha pro výrobu.

Trnávka -

areál zemědělského družstva v severovýchodní části zástavby – chov skotu (Radek Matěj).

Závišice -

AGROSUMAK a.s. má ve východní části území jednu farmu – dvě stáje pro odchov jalovic (celkem 320 ks), sklad sena, silážní žlab. V současné době není areál využíván.

Ženklava -

Zemědělský areál západně od zástavby využívá Zemědělské družstvo Javorník Tichá (zemědělská výroba rostlinná a živočišná) – dvě stáje pro jalovice a krávy (350 VDJ), hala pro mechanizaci, sklady, provozní budova, dílny.

-

Územním plánem navržená a dosud jen částečně využívaná plocha pro drobnou výrobu a služby je na jižním okraji zástavby, západně od komunikace do Veřovic.

-

Na jižním okraji zástavby, východně od komunikace do Veřovic se nachází autovrakoviště (vlastník Milan Petr).


9


3. Plochy občanského vybavení Územními plány jednotlivých obcí je vymezeno pouze několik ploch občanského vybavení. Pro úplnost a přehlednost jsou doplněny jednotlivé objekty občanského vybavení v každé obci, jako např. školy, mateřské školy, zdravotnická zařízení, hřbitovy, sportovní zařízení apod.

Kateřinice Územním plánem Kateřinic jsou vymezeny tyto samostatné plochy občanského vybavení: - plocha fotbalového hřiště včetně zázemí a nového víceúčelového hřiště, - mateřská škola (pro cca 25 dětí, p.č. 79/1) a komunitní centrum (p.č. 79/2), - obecní dům s restaurací a sálem s kapacitou 200 míst (p.č. 95/1 a 95/2), - hasičská zbrojnice s věžními hodinami - nově zrekonstruovaná věž (p.č. 100), - plocha v centru obce s obchodem, - obecní úřad, p.č. 174, - návrhová plocha pod vodní nádrží v jižní části obce pro sportovní vybavenost, parkoviště, zeleň související s rekreačním potenciálem vodní nádrže. Ostatní objekty občanské vybavenosti: - zdravotní středisko 1x týdně v budově obecního úřadu, - knihovna v mateřské škole, - dva obchody: Jednota a Večerka, - penzion Eva, p.č. 278, - restaurace Sport v prostoru fotbalového hřiště.

Kopřivnice Územním plánem Kopřivnice jsou vymezeny tyto samostatné plochy občanského vybavení: k.ú. Kopřivnice - areály základních škol ZŠ Alšova, ZŠ Floriána Bayera, ZŠ Emila Zátopka, ZŠ Milady Horákové, ZŠ 17. listopadu, ZŠ Svaté Zdislavy, bývalá ZŠ Náměstí (plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura), - ZUŠ Zdeňka Buriana (plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura), - areál na ulici Husově: školská zařízení VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice, sportovní hala, krytý bazén, bowling (plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura), - areál internátů a ubytovny pod Červeným kamenem (plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura), - Dětské centrum Motýlek (plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura), - kostel sv. Bartoloměje (plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura), - arál Fojtství (plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura), - areál letního koupaliště, letního stadionu, tréninkového hřiště pod internáty, skautského centra Vanaivan (plocha občanského vybavení – sportovní zařízení), - lyžařský areál pod Červeným kamenem (plocha rekreace na plochách přírodního charakteru), - areál házenkářského hřiště (plocha občanského vybavení – sportovní zařízení),


10


-

areál tenisových kurtů stávající i návrh na rozšíření (plocha občanského vybavení – sportovní zařízení), komerční zařízení, obchody, parkoviště – Tesco, Kaufland, Lidl, Penny market, bývalá tržnice (plocha občanského vybavení – komerční zařízení), areál hřbitova (plocha občanského vybavení – hřbitovy),

k.ú. Drnholec nad Lubinou - areál základní školy, malotřídní ZŠ, p.č. st.84 (plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura), - tělocvična Lubina, p.č. st.483 (plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura), - travnaté fotbalové hřiště se zázemím a restaurací, částečně k.ú.Větřkovice u Lubiny (plocha občanského vybavení – sportovní zařízení), k.ú. Větřkovice u Lubiny - hřbitov, kostel, fara (plocha občanského vybavení – hřbitovy), k.ú. Mniší - základní škola se zaměřením na výtvarné, tělovýchovné a jazykové činnosti, malotřídní ZŠ, p.č. st.93 (plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura), - mateřská škola se zaměřením na rozvíjení interpersonálních vztahů mezi dětmi, rozvoj vztahu k přírodě, p.č. st.143 (plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura), - knihovna – pobočka kopřivnické knihovny je umístěna v objektu mateřské školy (plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura), - hřbitov, kostel (plocha občanského vybavení – hřbitovy), k.ú. Vlčovice - útulek pro psy s kapacitou 50 psů (plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura), - travnaté fotbalové hřiště a 3 tenisové kurty se zázemím (plocha občanského vybavení – sportovní zařízení), - hřbitov, kostel (plocha občanského vybavení – hřbitovy), - plocha pro kynologické cvičiště. Ostatní objekty občanské vybavenosti: k.ú. Kopřivnice a) Zařízení pro vzdělání a výchovu - zařízení školství Město Kopřivnice je zřizovatelem příspěvkové organizace Mateřské školy Kopřivnice okres Nový Jičín, která sdružuje devět odloučených pracovišť s celkovou kapacitou 694 míst ve 27 třídách. Dvě oddělení mateřské školy s kapacitou 56 míst jsou při ZŠ a MŠ 17. listopadu. Dále je v Kopřivnici mateřská škola při ZŠ a MŠ Motýlek, p.o. se speciálními třídami a třídami pro děti s vadami řeči (logopedické třídy). Zřizovatelem této příspěvkové organizace je Moravskoslezský kraj. Město Kopřivnice je zřizovatelem šesti základních škol (4 úplné, 2 malotřídní) s celkovou kapacitou cca 2834 žáků. Zřizovatelem Základní školy Floriána Bayera je Moravskoslezský kraj. Dále je v Kopřivnici Základní škola sv. Zdislavy na ul. Štefánikově, jejímž zřizovatelem je Biskupství ostravsko - opavské.


11


Zřizovatelem Základní umělecké školy Zdeňka Buriana na ul. Štramberské s obory hudebním, tanečním a výtvarným je Moravskoslezský kraj. Dále je v Kopřivnici První soukromá základní umělecká škola MIS music, o.p.s. na ul. Obránců míru s obory hudebním a výtvarným. Na ulici Husova je Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště se zaměřením na strojírenství a automobilový průmysl. Obory VOŠ - ekonomika podniku a management, strojírenství - oba obory v denní i dálkové formě; obory SOŠ – strojírenství (zaměření počítačová grafika nebo konstrukce a výroba automobilů), obchodní akademie, technické lyceum, ekonomické lyceum (v příštím roce již obor nebude otevřen), management strojírenství (dobíhající obor), ekonomika a podnikání ve strojírenství (dálková forma); obory SOU - autoelektrikář, automechanik, autolakýrník, autotronik, mechanik seřizovač, zámečník, obráběč kovů, karosář, nástrojař, provozní technika (nástavbové studium). Zřizovatelem VOŠ, SOŠ a SOU je Moravskoslezský kraj. Od 1.1.2007 je město zřizovatelem Domu dětí a mládeže, Kopřivnice, p.o. (město převzalo zřizovatelskou funkci od Moravskoslezského kraje). Pobočky DDM: Štramberk, turistická základna Kletné, Mateřské centrum Klokan na ul. Francouzské a dětský koutek Žirafka na Městském úřadě v Kopřivnici. DDM zajišťuje cca 100 kroužků, cca 25 táborů, cca 65 pobytových akcí. b) Sociální služba a péče o rodinu Středisko sociálních služeb města Kopřivnice, p.o., se sídlem na ul. České, provozuje pečovatelskou službu v bytech zvláštního určení i v ostatních domácnostech uživatelů ve městě a jeho místních částech, domácí ošetřovatelskou péči, odlehčovací službu (tzv. domovinky) a léčebnou rehabilitaci. Dále provozuje Denní stacionář Kopretina ve Vlčovicích č.p. 76, v objektu bývalé mateřské školy. Je určen dospělým uživatelům s mentálním nebo kombinovaným postižením. Jedná se o zařízení sociálních služeb s denním pobytem a kapacitou 20 uživatelů. Středisko sociálních služeb provozuje také Azylový dům pro osoby bez domova. V objektu je pět bytových jednotek o celkové kapacitě 20 míst. V prostorách Azylového domu se nachází také noclehárna pro osoby bez přístřeší o celkové kapacitě 10 lůžek. V Kopřivnici jsou dva domy s byty zvláštního určení. Na ul. České č.p. 320 je objekt (bývalý DPS) se 100 bj. s kapacitou 120 obyvatel (24 bj. je 1+1, 76 bj. jsou garsonky). Na Masarykově náměstí č.p. 650 je objekt s 27 bj. s kapacitou cca 30 obyvatel (24 bj. je 2+1 a 3 garsonky). Dalším poskytovatelem sociálních služeb na území Kopřivnice je SALUS, o.p.s. – Domov pro rodiče a děti v nouzi, krizové centrum pro děti a mládež (Tyršova 1015). Kapacita zařízení je 18 míst, z toho 6 pro krizové pobyty dětí. c) Zdravotnická zařízení Největším zdravotnickým zařízením je Poliklinika v Kopřivnici (nestátní zdravotnické zařízení - THERÁPON 98, a.s.). Jsou zde soustředěna oddělení léčby bolesti, radiodiagnostiky, rehabilitace a fyzikální terapie, gynekologie, kardiologie, chirurgie (včetně plastické a estetické), urologie, gastroenterologie, neurologie, interní a diabetologie, kožní, psychiatrie, alergologie a imunologie, zubní a oční ambulance, ambulance pracovního lékařství, ortopedie, endokrinologie, ORL, klinické logopedie, dětští lékaři, ordinace praktických lékařů a další. V objektu je i samostatné středisko následné lůžkové péče se 41 zdravotními lůžky a 7 lůžky sociálními. Dalším, menším nestátním zdravotnickým zařízením v Kopřivnici je Medical Care Centre na ulici Záhumenní. Nalezneme zde rehabilitace, dvě ordinace dětských lékařů, praktického


12


lékaře, odběrovou laboratoř, ordinaci gynekologie, homeopatického lékaře, ordinaci klinického logopeda a v přízemí objektu lékárnu. Celkově je v Kopřivnici uváděno 11 samostatných ordinací praktických lékařů pro dospělé, 6 samostatných ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, 14 ordinací stomatologů, 1 samostatná ordinace gynekologa, 3 lékárny a 16 ostatních samostatných zařízení. d) Kulturní zařízení Největším kulturním zařízením v Kopřivnici je Kulturní dům na ulici Obránců míru, v centru městské zástavby. Je zde velký sál s kapacitou 550 míst pro pořádání koncertů, výstav, plesů, diskoték a prodejních akcí se zázemím. Bar Pomněnka má kapacitu 50 míst při stolové úpravě. Dále je zde konferenční místnost VIP, hudební sál s kapacitou 170 míst, kino PULS s kapacitou 150 míst. V objektu je také Městské informační centrum, Helax klub, Městská knihovna, která má pobočku také na sídlišti Sever, ul. Francouzské. Kulturní dům navazuje na objekt Regionálního muzea s expozicí automobilů Tatra. Muzeum Fojtství je na ulici Záhumenní, jižně od centra města. Další muzeum je umístěno v Šustalově vile poblíž vlakového nádraží. Kromě stálé expozice věnované významným rodákům jsou v těchto muzeích soustředěny sbírky archeologické, etnografické a sbírka kopřivnické majoliky. V bývalé fojtově stodole jsou umístěny ukázky kočárů a bryček. Dům dětí a mládeže na ulici Kpt. Jaroše v centru Kopřivnice zajišťuje zájmové aktivity pro děti a mládež. Patří pod něj i zařízení Centrum Klokan v bývalých jeslích na ulici Francouzské, s aktivitami pro rodiče s dětmi do 4 let. V objektu se nachází Klub Kamarád. Mezi kulturní zařízení patří také Katolický dům na ulici Štramberské. Je zde velký sál s kapacitou max. 120 míst, malý sál s kapacitou max. 50 míst a taneční sál s kapacitou max. 35 míst. V podkroví objektu se nachází nově zrekonstruovaná výstavní místnost. e) Zařízení státní správy, městské samosprávy, zařízení další administrativy V centru zástavby Kopřivnice, na ulici Štefánikově č.p. 1163, sídlí Městský úřad Kopřivnice. Ve stejném objektu sídlí Městská policie Kopřivnice. Česká pošta je rovněž v objektu MÚ na Štefánikově ulici. Finanční úřad sídlí na ul. Kpt. Jaroše č.p. 395. Policie ČR - obvodní oddělení má sídlo na ulici Štefánikově č.p. 370. Komerční banka a.s. sídlí na ul. Čsl. armády č.p. 1328, Česká spořitelna a.s. na ul. Záhumenní č.p. 1353 a na ul. Štefánikově č.p. 1160 je pobočka GE Money Bank. f) Hřbitovy Hřbitov je situován ve vazbě na jižní část zastavěného území – viz zóna občanské vybavenosti. g) Zařízení pro sport a rekreaci Většina sportovních zařízení ke každodenní rekreaci je soustředěna v blízkosti centra Kopřivnice. Severním směrem od centra je tenisový areál s 5 antukovými dvorci a 2 asfaltovými minikurty. V jeho těsné blízkosti, směrem k centru, je areál házené s asfaltovým a antukovým hřištěm. Hala pro házenou, florbal a fitcentrum se saunou je u Základní školy Emila Zátopka. U Základní školy sv. Zdislavy je herna stolního tenisu. Sportovní hala s ledovou plochou, která se mimo sezónu využívá pro in-line hokej, tenis, volejbal a bruslení na kolečkových bruslích, je situována jižně od centra. Kromě ledové plochy je v hale tělocvična pro sálové sporty (basketbal, volejbal, futsal, badminton a rekreační cvičení), gymnastická tělocvična s umělou lezeckou stěnou a fitnescentrum.


13


V jihovýchodní části zástavby je u VOŠ, SOŠ a SOU krytá hala pro sálové sporty s posilovnou a krytý bazén, kde je kromě plaveckého bazénu (25 m) a dětského bazénu finská sauna a řecká lázeň. Jižně od těchto sportovních zařízení je bowling a dále letní stadión s fotbalovým travnatým hřištěm, tréninkové hřiště s umělým osvětlením, atletická dráha a sektory pro lehkou atletiku, plochodrážní ovál, 3 volejbalové kurty, antukový tenisový kurt a skate park. Na tento areál navazuje jižním směrem areál letního koupaliště s plaveckým bazénem (50 m), bazénem pro neplavce s vodním tobogánem o délce 70 m, dětské brouzdaliště, hřiště pro plážový volejbal, minigolf s 18 drahami a travnatá plocha např. pro fotbal. Jižním směrem od areálu koupaliště je lyžařský areál, který zasahuje až do k.ú. Lichnov u Nového Jičína. Sjezdové tratě v celkové délce 300 m jsou vedeny po svahu Červeného kamene směrem ke Kopřivnici. Běžecká trať je dlouhá cca 4 km. Západně od koupaliště je skautské centrum Vanaivan s klubovnami, venkovním podiem, areálem posilovacích strojů, lezeckou stěnou a lanovým centrem. V centru města se v budově Medical Care Centra nachází fitness centrum. Severně od centra města se nachází v areálu Kasárna bowling, squash a fitness centrum. h) Zařízení komerčního typu Mezi tato zařízení patří zařízení maloobchodu, ubytovací zařízení, stravovací zařízení a zařízení služeb. Převážně jsou soustředěna v centru Kopřivnice, případně v jeho blízkosti. Větší nákupní střediska zpravidla soustřeďují jak zařízení maloobchodu, tak stravování a drobné služby v sídlištní zástavbě, menší prodejny jsou situovány mezi zástavbou a v jádru města. Plošně nejrozsáhlejší jsou nákupní centra – supermarkety Kaufland a LIDL na ul. Štefánikově, Tesco vedle autobusového nádraží v severní část zástavby k.ú. Kopřivnice, market Albert v centru města a Penny market na ulicích Husově a Obránců míru. Ubytovací zařízení jsou situována mezi stávající zástavbou, jedná se např. o: Hotel Tatra, ul. Záhumenní 1161 (kapacita 150 lůžek); Hotel Stadion, Masarykovo náměstí 541 (kapacita 57 lůžek); Hotel Olympia, ul Kpt. Jaroše 1399 (kapacita 48 lůžek); penzion Pod Bílou horou, ul. Jarní 333 (kapacita 28 lůžek), Tenisové kurty, Dolní 46 (kapacita 20 lůžek). Ubytování dále poskytuje VOŠ, SOŠ a SOU - 150 lůžek. Zařízení veřejného stravování a služeb nejsou podrobněji popisována vzhledem k tomu, že se jedná o zařízení plošně méně významná a vzhledem k tomu, že se jejich kapacity a skladba často mění. Stravovací zařízení - součástí Hotelu Tatra je pivnice Žába, salónky, café bar, vinárna, v Hotelu Stadion je restaurace, samoobslužná jídelna, salónek a vinárna. V Hotelu Olympia je restaurace. VOŠ, SOŠ a SOU zajišťuje stravování ve školní jídelně. Jídelna je zřízena i v budově polikliniky. i) Ostatní Hasičská zbrojnice na ulici Štramberské – Sbor dobrovolných hasičů Kopřivnice. k.ú. Drnholec nad Lubinou - hasičská zbrojnice s klubovnou vedle základní školy, - obchod Večerka, p.č. st.391/2, - restaurace Horačka, p.č. st.33/1; motorest Jehlan – restaurace + ubytování, p.č. st.342. k.ú. Větřkovice u Lubiny - mateřská škola se zaměřením na zdravý způsob života, projektové učení, rozvoj partnerských vztahů s rodinou, p.č. st.29, - knihovna – pobočka kopřivnické knihovny je umístěna v Katolické domě, MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE

14


-

hasičská zbrojnice, p.č. st.102, obchod, p.č. st.104/1, vodní nádrž Větřkovice (zdroj užitkové vody pro Tatru Kopřivnice, a.s.) slouží také k rekreaci a rekreačnímu rybolovu, Katolický dům s restaurací a společenským sálem, p.č. st.104/1,

k.ú. Mniší - hasičská zbrojnice, p.č. st.97/2, - obchod, p.č. st.15/1, - kulturní dům se sálem a restaurací, p.č. st.226, - knihovna – pobočka kopřivnické knihovny je umístěna v objektu kulturního domu, - menší travnaté hřiště vedle kulturního domu. k.ú. Vlčovice - knihovna – pobočka kopřivnické knihovny je umístěna v objektu kulturního domu, - hasičská zbrojnice, p.č. 115/1, - ústav sociální péče pro handicapované občany Kopretina, p.č. 84, - obchod potraviny, p.č. st.173/1, 173/2, - dvě prodejny krmiv, p.č. st.93 a p.č. st.61; prodejna autoskel apod., p.č. st.80, - kulturní dům se sálem, p.č. st.208, - restaurace sousedící s kulturním domem, p.č. 170.

Mošnov Územním plánem Mošnova jsou vymezeny plochy občanského vybavení: - základní škola Mošnov patří mezi školy malotřídní, navštěvují ji žáci 1.- 5. ročníku, p.č. st.169, - Centrum mládeže, klubovna s možností videoprojekce, knihovna a internetová místnost, p.č. 96, - obecní úřad, p.č. st.217, - kostel, - hřbitov (plocha občanského vybavení – hřbitovů), - hasičská zbrojnice, p.č. st.54, - kulturní dům, p.č. 230, - travnaté fotbalové hřiště, tenisové kurty, víceúčelové hřiště s umělým povrchem, kynologické cvičiště (plocha občanského vybavení – sportovních zařízení), - plocha pro vzlety a přistávání pro sportovní létající zařízení na severovýchodní hranici katastru (plocha občanského vybavení – sportovních zařízení). Samostatné objekty občanské vybavenosti: - mateřská škola se nachází asi kilometr od ZŠ, má velkou zahradu vybavenou herními prvky, která je plně využita, kapacita je 25 dětí, - dva obchody, - restaurace Letiště Ostrava-Mošnov, Restaurace Gril Aviatik, Restaurace U Kahánků, Restaurace U Trnky, Bistro Marie, KOS Bistro, Restaurace Xenie, - ubytovací zařízení: motorest Desítka (kapacita ubytování 15 lůžek), Ubytovna Lumír Stuchlý (kapacita ubytování 6 lůžek).


15


Petřvald Územním plánem obce Petřvald, ve znění jeho změny č. 1, nejsou vymezeny zóny občanského vybavení. Samostatné objekty občanské vybavenosti: - základní škola s kapacitou 178 žáků, ve které jsou vyučováni žáci z Petřvaldu, Petřvaldíku, Mošnova, Trnávky a Kateřinic. Jedná se o úplnou školu s 1. až 9. postupným ročníkem. K dispozici je školní kuchyně, ve které se stravují i mnozí obyvatelé obce; škola se nachází na pozemku p.č. st.359 k.ú. Petřvald u Nového Jičína, - mateřská škola má kapacitu 70 dětí, p.č. st.439 k.ú. Petřvald u Nového Jičína, - Dům služeb v centru – ordinace praktického lékaře, léčebná rehabilitace, p.č. st.54 k.ú. Petřvald u Nového Jičína, - zdravotní středisko – ambulance dětské lékařky a zubní lékařky, p.č. st.316 k.ú. Petřvald u Nového Jičína, - obecní úřad sídlí v nově zrekonstruovaném objektu, p.č. st.2 k.ú. Petřvald u Nového Jičína, - kostel, hřbitov, fara, - kaple v Petřvaldíku, - hasičská zbrojnice v Petřvaldu, p.č. st.95, hasičská zbrojnice v Petřvaldíku, p.č. st.74, - Seniorcentrum OASA v Petřvaldíku, p.č. st.76: domov pro seniory s kapacitou 28 občanů, bytové jednotky s pečovatelskou službou s kapacitou 12 míst, - šest obchodů v Petřvaldě a jeden v Petřvaldíku, - sportovní areál s tenisovými i volejbalovými kurty, fotbalovým hřištěm a kluzištěm, tělocvična v základní škole a v sokolovně, travnaté fotbalové hřiště v Petřvaldíku, - restaurace Na Růžku v Petřvaldíku, v Petřvaldě pak restaurace Sokolovna, restaurace Vrtulník, vinárna Na Roli, restaurace Zámecká hospůdka, hotel Sýpka, - ubytovací zařízení: hotel Sýpka s.r.o. – kapacita 37 lůžek, - spolkové klubovny - „zahrádkářský domek“, p.č. st.351 k.ú. Petřvald u Nového Jičína.

Příbor k.ú. Prchalov Územním plánem Příbora je vymezena tato plocha občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV): - uprostřed zástavby Prchalova – okolí kaple Božského srdce Páně a bývalého obchodu. Samostatné objekty občanské vybavenosti: - místní knihovna – pobočka knihovny, - hasičská zbrojnice. k.ú. Klokočov u Příbora + k.ú. Příbor Územním plánem Příbora jsou vymezeny tyto plochy občanského vybavení: Plochy občanské vybavení – veřejné infrastruktury (OV): - zdravotní středisko na ul. Tyršově 195: praktický lékař pro dospělé, zubní ambulance, chirurgie, gynekologie, rehabilitace, plicní, ušní, nosní, krční; - hasičská zbrojnice na ul. Svatopluka Čecha; - okolí gymnázia s těmito významnými objekty občanské vybavenosti:


16


-

-

-

-

-

-

Masarykovo gymnázium Příbor (státní škola s dlouholetou tradicí, víceleté gymnázium, nová tělocvična), - Mateřská škola Frenštátská se zaměřením na zdravý životnímu styl, výtvarné aktivity, angličtinu, hudebně-pohybové aktivity, grafomotoriku, - ZŠ Jičínská – kapacita cca 20 tříd, školní jídelna i pro studenty gymnázia, - dům s pečovatelskou službou patřící Diakonii Českobratrské církve evangelické zajišťuje pečovatelskou službu i domácí ošetřovací péči, - obchod; okolí Kulturního domu (v současné době v rekonstrukci) s těmito objekty občanské vybavenosti: - obchodní komplex (Penny market atd.) - amfiteátr v přilehlém městském parku; objekt bývalé ZŠ Dukelská + Luna – středisko volného času + umělá lezecká stěna, která je umístěna v tělocvičně školy; areál bývalého hotelu Letka na ulici Čs. armády: nyní je v provozu klub Letka - šipky, kulečníky, billiard, fotbálek, jukebox, taneční večery; ZŠ Npor. Loma je 18-titřídní pavilonová škola na ul. Školní s odbornými pracovnami a dvěmi tělocvičnami. U školy je vybudován rozsáhlý venkovní sportovní areál. Součástí školy je školní družina a školní jídelna. Do školy je bezbariérový přístup, BAV klub Příbor - středisko volného času, p.č. 1415; památkově chráněný objekt bývalého piaristického kláštera a gymnázia (Piaristická kolej), p.č. 1384 – je zde umístěna Základní umělecké škola, p.o., knihovna a Muzeum novojičínska, obřadní síň; MŠ Švermova (p.č. 769) - kapacita zařízení je 50 dětí. Obsah výchovně vzdělávací práce se prolíná v činnostech v oblasti hudební, výtvarné, literární, pohybové, v oblasti rozvoje myšlení a řeči, rozvoje grafomotorických dovedností apod.; myslivecká chata Točna, p.č. 2950 a 2952/8 k.ú. Příbor; MŠ Pionýrů (p.č. 283/9) - kapacita školy je 70 dětí a je plně využívána, MŠ je zaměřena nad rámec každodenní výchovné práce na hudební činnost,

Plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS): - autokemp Ricco v areálu koupaliště, kapacita kempu 6 chatek pro 4 osoby, možnost stanování, - sportovní střelnice, areál v Klokočově, střelba z krátkých a dlouhých palných zbraní, výuka a výcvik ve střelbě, p.č. 636, 637, - sokolovna na ulici Lidické, - Fit centrum TJ Příbor (ul. Štramberská), aerobik, posilovna, joga, sauna, p.č. 286/2 k.ú. Příbor, - fotbalové hřiště na ul. Štramberská, p.č. 527/1 k.ú. Příbor, - SK tenis, 4 antuková hřiště, klubovna, šatny, p.č. 399/1 k.ú. Příbor, - kynologické cvičiště, p.č. 2573/1 a 2573/3 k.ú. Příbor, - skatepark vedle sběrného dvora v k.ú. Příbor, - návrhová plocha určená ke vzletům a přistávání sportovních létajících zařízení v k.ú. Příbor, - návrhová plocha poblíž areálu střelnice v k.ú. Klokočov u Příbora Plochy občanského vybavení – hřbitovů (OH): - starý hřbitov u Kaple Sv. Františka Serafínského (včetně kaple) - nový hřbitov


17


Samostatné objekty občanské vybavenosti: - rodný dům Sigmunda Freuda – nově otevřené muzeum, p.č. 117, - farní kostel Narození Panny Marie, - kaple Panny Marie Lurdské, - kostel sv. Valentina, - kostel sv. Kříže, - hvězdárna na ul. Jičínské, - lékárna Apatyka a lékařské ordinace (alergologická ambulance, praktický lékař pro děti, interní ambulance, klinická imunologie, kožní, oční, pediatrie, psychiatrie) na ul. Řehoře Volného, p.č. 97, - lékárna Panacea (ul. Jičínská), p.č. 1394, - Dětský domov, ul. Masarykova, p.č. 3211, - Domov Příbor, p.o. – domov pro seniory, ul. Masarykova, p.č. 3200, kapacita zařízení 60 lůžek, - ubytování: penzion Siesta (Jičínská) (kapacita 15 lůžek), hotel U Freuda (Nádražní) (kapacita 12 lůžek), hotel U Nádraží (Frenštátská) (kapacita 21 lůžek), motel Zafír (Ostravská) (kapacita 70 lůžek), penzion Freudův sen (Jičínská) (kapacita 5 lůžek), penzion Ricco (nábřeží Rudoarmějců) (kapacita 20 lůžek), penzion Sv. Florian (Švédská) (kapacita cca 30 lůžek), penzion JAAL (Tovární) (kapacita 14 lůžek), penzion U Čechů (Hukvaldská) (kapacita 20 lůžek), penzion U Náměstí (Nádražní) (kapacita 9 lůžek), BAV klub (Masarykova) (kapacita 20 lůžek), restaurace Oáza (U Brány) (kapacita 12 lůžek), - restaurace U Zlaté hvězdy, B.O.B., Mexico, Neptun, Oáza, Slavie, U Freuda, U Nádraží, U Platanu, Terra Libera, vinárna Armanka, pizzerie, - hostinec Sokolovna, U Čechů, občerstvení Orinoko. k.ú. Hájov Územním plánem Příbora jsou vymezeny tyto plochy občanského vybavení: Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV): - uprostřed zástavby Hájova – okolí kulturního domu s restaurací, společenským sálem, fitcentrem a obecního domu s knihovnou a hasičskou zbrojnicí, p.č.st. 102, 125, - uprostřed zástavby Hájova – soukromá mateřská škola, p.č. st.65. Plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS): - hřiště, p.č. 200/1, - návrhová plocha v jižní části obce. Samostatné objekty občanské vybavenosti: - kaple Nanebevzetí Panny Marie, p.č. st.85.

Skotnice Územním plánem Skotnice jsou vymezeny tyto samostatné plochy občanského vybavení (OV): -

okolí obecního úřadu včetně nově vybudované návsi: v budově obecního úřadu je pošta, knihovna (pobočka knihovny Příbor) a Muzeum venkovského života a zemědělství,


18


-

návrhová plocha občanského vybavení severně od fotbalového hřiště, na které je v současné době umístěn autobazar, mateřská škola se zahradou, p.č. 683, dětské hřiště p.č. 407/5.

Plochy občanského vybavení – sportovních zařízení (OS): - malá plocha na levém břehu Lubiny poblíž mostu do Příbora, na které je nově zrekultivované dětské hřiště, p.č. 502, 503, 504, - plocha kynologického cvičiště, p.č. 491, - travnaté fotbalové hřiště, nové víceúčelové sportovní hřiště, dětské hřiště, šatny, klubovna. Samostatné objekty občanské vybavenosti: - restaurace U žabáka se společenským sálem a venkovním posezením, - kaple Sv. Michaela ve Skorotíně, p.č. 648, - kaple Sv. Barbory vedle požární zbrojnice, p.č. 151, - kaple Sv. Marie vedle fotbalového hřiště, p.č. 136/1, kaple je spojená s pověstí uvedenou v jevu 19. Místo významné události, - požární zbrojnice ve Skotnici, p.č. 132/1 - dva obchody, - pohostinství „U studánky“ se sálem ve Skorotíně včetně nádvoří a zahrady.

Štramberk Územním plánem Štramberka jsou vymezeny tyto samostatné plochy občanského vybavení: Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV): -

-

areál základní školy s tělocvičnou a tenisovými a volejbalovými kurty, dopravním hřištěm. Základní škola má kapacitu 350 žáků, 2 tělocvičny, školní jídelnu o kapacitě 300 strávníků, družinu, č.p. 518, 519, pobočka Základní umělecké školy Zd. Buriana, p.č. 1496, 1497, mateřská škola Bařiny, p.č. 2101, návrhová plocha k regeneraci dětského hřiště v Národním sadu.

Plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS): -

plocha mezi areálem Podzemního zásobníku plynu a kostelem Svaté Kateřiny, která je využívána v letním období jako tábor, areál koupaliště na Libotíně s kempem, restaurací, včetně sousedního statku, travnaté a škvárové fotbalové hřiště na Bařinách, restaurace Na hřišti, fotbalové hřiště na Libotíně, návrhová plocha v tzv. Farské zahradě, návrhová plocha v Pískovně, návrhová plocha – areál dětského tábora na Bařinách.

Plochy občanského vybavení – hřbitovů (OH): - hřbitov u Národního sadu - hřbitov u kostela Svaté Kateřiny (včetně kostela) - evangelický hřbitov poblíž ul. Závišické.


19


Samostatné objekty občanské vybavenosti: - dům dětí a mládeže (Nádražní 450), p.č. 1643 – pobočka DDM Kopřivnice, - dvě zdravotní střediska – na ul. Dolní Bašta a na Bařinách (praktický lékař pro děti i dospělé, zubař), p.č. 882, - lékárna na ul. Zauličí, - dům s pečovatelskou službou (Bařiny 750), - městský úřad na náměstí, p.č. 16 a 989, - pošta, Poštovní spořitelna, obě ve společném objektu, p.č. 206, - hasičská zbrojnice, p.č. 204, - kulturní dům s kinem byl v 90. letech rekonstruován a vyhovuje současným potřebám zajištění kulturní činnosti ve městě, p.č. 13 - muzeum Zdeňka Buriana a muzeum vlastivědné (na náměstí), - knihovna v objektu Staré školy, p.č. 5, - dva římskokatolické kostely – na náměstí kostel sv. Jana Nepomuckého, u komunikace do Rybí kostel Sv. Kateřiny, - motlitebna Českobratrské církve evangelické na ul. Zauličí č.p. 473, - letní amfiteátr pod Trúbou v návaznosti na zvonici, - klub důchodců na Dolní Baště, - ubytování: hotel Gong (kapacita 48 lůžek), hotel Šipka (kapacita 21 lůžek), hotel Roubenka (kapacita 30 lůžek), penzion Jaroňkova pekárna (kapacita 8 lůžek), penzion Stará škola (kapacita 40 lůžek), ubytování v soukromí v některých rodinných domech, ubytování v chatkách nebo ve stanech v areálu koupaliště Libotín, - restaurace Na hřišti, Na Palárně, U mámy, Prosek, Gong, Pizzerie Piccolo, Obecní hospoda, Šipka, Městský pivovar, Hrstkova chata, Dallas, Roubenka.

Trnávka Územním plánem obce Trnávka, ve znění jeho změn č. 1 – 3, je vymezena jedna zóna občanského vybavení: -

plocha u kostela sv. Kateřiny a hřbitova.

Samostatné objekty občanské vybavenosti: -

základní škola společná pro Trnávku a Kateřinice (p.č. 6) – trojtřídní se čtyřmi postupnými ročníky, dětské centrum, obecní úřad (v budově zámku), zámek – některé sály slouží k pořádání společenských akcí, p.č. 744, pošta (v Domě služeb, p.č. 99), knihovna (v Domě služeb, p.č. 99), kostel sv. Kateřiny, hřbitov, hasičská zbrojnice, p.č. 115/1, 115/2, sportovní areál – sokolovna, sauna, tenisové kurty, hřiště na házenou a odbíjenou, areál koupaliště – venkovní bazén, občerstvení, obchod, p.č. 116/3, restaurace U Marcely, p.č. 116/2.


20


Závišice Územním plánem Závišic jsou vymezeny plochy občanského vybavení (OV): - centrum obce, ve kterém se nachází: - malotřídní základní škola o kapacitě 70 žáků, jídelna, tělocvična, dětské hřiště, - mateřská škola o kapacitě 42 dětí sídlí v budově základní školy, detašované pracoviště v budově obecního úřadu, - obecní úřad, p.č. 8/1, knihovna v budově obecního úřadu, - ordinace praktického lékaře v budově obecního úřadu, - kostel sv. Cyrila a Metoděje, - obchod, - restaurace U Kremlů (společenský sál, zahrada), - hřbitov (plocha občanského vybavení – hřbitovů), - myslivecká chata Plochy občanského vybavení – sportovních zařízení (OS): - tenisový kurt, posilovna, sauna, menší hřiště pro další sporty, bowling, squash, - travnaté fotbalové hřiště, škvárové hřiště, + sousedící návrhová plocha, - návrhová plocha pro sportovní zařízení (jezdectví a chov koní) na východní hranici území obce v sousedství lesa. Plochy občanského vybavení – hřbitovů (OH): - hřbitov v západní části zastavěného území obce. Samostatný objekt občanské vybavenosti: - hasičská zbrojnice, p.č. 346.

Ženklava Územním plánem Ženklavy jsou vymezeny plochy občanského vybavení (OV): - areál malotřídní základní školy (kapacita 100 žáků), jídelny, tělocvičny (p.č. st.187, 135), - kostel Navštívení Panny Marie, - obecní úřad, p.č. st.288, včetně hasičské zbrojnice a knihovny, které jsou umístěny v budově obecního úřadu, - mateřská škola o kapacitě 40 dětí, p.č. st.183, 82/3. Plochy občanského vybavení – sportovní zařízení (OS): - travnaté fotbalové hřiště, menší tréninkové hřiště, antukové hřiště na volejbal, nohejbal, tenis. Plochy občanského vybavení – hřbitov (OH): - hřbitov na pozemcích p.č. 138/1, 138/2, 138/3, 138/4 a 138/5. Samostatné objekty občanské vybavenosti: - pošta, p.č. st.143, dva obchody - zdravotní středisko: praktický lékař, zubní lékař, rehabilitační oddělení, p.č. st.190, - restaurace: Oáza, U Farkašů (restaurace se společenským sálem p.č. st.26/1.), - ubytování U medvěda, p.č. st.219.


21


4. Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území jsou vymezeny v Kopřivnici a ve Štramberku:

Kopřivnice Plocha číslo

Katastrální území

Plocha – způsob využití

P1

k.ú. Kopřivnice

technická infrastruktura (TI)

0,68

P4

k.ú. Kopřivnice

smíšené – městské centrum (SC)

3,10

P5

k.ú. Kopřivnice

bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI)

0,37

Plocha číslo


Plocha – způsob využití

P1

k.ú. Štramberk

smíšené obytné městské (SM)

1,46

P3

k.ú. Štramberk

bydlení individuálního – městské a příměstské (BI)

0,56

Výměra v ha

Štramberk Výměra v ha

5. Památková rezervace včetně ochranného pásma Ve správním území ORP Kopřivnice jsou prohlášeny dvě městské památkové rezervace – MPR Příbor, která má vymezeno ochranné pásmo, a MPR Štramberk bez ochranného pásma.

MPR Příbor Městská památková rezervace Příbor o rozloze 8,5 ha byla prohlášena 19. 4. 1989 nařízením vlády ČSR č. 54/1989 Sb. o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace. Příbor byl založen ve 13. století na obchodní cestě vedoucí z Moravy do Slezska. Toto období je zachyceno v pravidelném půdorysu města s pravoúhlým náměstím, ve zbytcích středověkého opevnění a na gotickém kostele Narození Panny Marie. V jádru renesanční jsou měšťanské domy na náměstí, ze tří stran s původním loubím. Baroko zanechalo své stopy na průčelích domů, v podobě mariánského sloupu a především v díle vídeňského architekta G. P. Tencally - v budově raně barokní piaristické koleje, tradičního střediska vzdělání. Pro zabezpečení ochrany rezervace se v nařízení vlády stanoví tyto podmínky: a) při pořizování územně plánovací dokumentace musí být posílen význam rezervace ve funkční a prostorové struktuře města a chráněny její panoramatické hodnoty; přitom musí být v rezervaci respektován a zhodnocován historický půdorys a jemu odpovídající urbanistická skladba, městské prostory a plochy, včetně podzemních prostor, povrchu


22


komunikací i zeleně, jakož i jednotlivé objekty a jejich soubory, a to i ve vztahu k rezervaci jako celku, b) v rezervaci smějí být využívány stavby, městské prostory a plochy jen v souladu s jejich kapacitními možnostmi a památkovou hodnotou rezervace, c) úpravy městských prostor a ploch v rezervaci musí směřovat k jejich obnově, funkčnímu a estetickému zhodnocení se zřetelem k charakteru historického prostředí rezervace, d) úpravy nemovitých kulturních památek v rezervaci i jejich souborů musí být projektovány a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich existence a hmotné podstaty i k přiměřenému společenskému využití a dalšímu zhodnocování jejich výtvarných a dokumentárních funkcí, e) úpravy terénní i sadové a stavby technického vybavení v rezervaci musí být projektovány a prováděny se zřetelem k památkové hodnotě rezervace, jednotlivých objektů a jejich souborů i městských prostor a ploch, f) při nové výstavbě v rezervaci se musí brát zřetel na architektonické vztahy ke kulturním památkám a jejich souborům, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu i prostředí a dotvářet jejich celky přiměřenými prostředky současné architektonické tvorby, g) při udržovacích pracích v rezervaci se musí zabezpečovat technický stav kulturních památek a jejich souborů tak, aby byly chráněny před poškozením a znehodnocením do doby, než bude provedena jejich celková obnova. Ochranné pásmo Městské památkové rezervace Příbor bylo vymezeno rozhodnutím Okresního úřadu Nový Jičín dne 8. 6. 1998 pod č.j. 911/98-RR-401/Ma. Ochranné pásmo má výměru 48,4 ha a bylo vymezeno za účelem ochrany nenahraditelné kulturně historické hodnoty MPR Příbor. Jde o část města s rozptýlenou zástavbou, na většině území přízemních až jednopodlažních domků, tvořících přirozený nástupní prostor kolem městského vrchu s dominantou farního kostela. V západní části ochranného pásma jsou umístěny monumentální objekty školských zařízení v historizujícím a secesním slohu. Ulice na území ochranného pásma si zachovaly původní směrové vedení a křivolakost. Na území ochranného pásma MPR Příbor se stanovuje dodržovat tyto podmínky: 1. Při pořizování územně plánovací, přípravné a projektové dokumentace, při provádění staveb a stavebních úprav, zásazích do terénních útvarů a městské zeleně je nutno dbát, aby nebyla změnami půdorysné, hmotové a výškové konfigurace zástavby a přírodních prvků oslabena nebo porušena historická urbanistická skladba, její estetická hodnota a silueta památkové rezervace. Dále, aby uvedenými činnostmi nebyl znehodnocován architektonický výraz stávající zástavby v ochranném pásmu, plynule navazující na historickou architekturu městské památkové rezervace. 2. V ochranném pásmu nelze umísťovat zařízení a stavby, které by svými důsledky narušovaly životní prostředí a stavební fondy památkové rezervace a znehodnocovaly funkci vymezeného ochranného pásma. Jedná se zejména o nadzemní stavby vodohospodářské, vysokotlaké plynovody, ropovody, nadzemní elektrická a slaboproudá vedení, dále provozy znečišťující ovzduší a vody a produkující hluk a vibrace a veškeré druhy zařízení, provozy v nichž se hromadí odpady způsobem poškozujícím životní prostředí a umísťovat jakékoliv další činnosti znehodnocující prostor vymezeného ochranného pásma. 3. K zamezení znehodnocení estetické hodnoty a siluety památkové rezervace se omezuje výškový rozměr novostaveb i rekonstrukcí v jednotlivých částech ochranného pásma v souladu se schváleným územním plánem města. 4. Nová výstavba se připouští pouze v rozsahu vymezeném schváleným územním plánem a v souladu s podmínkami tohoto rozhodnutí.


23


5. Celkový objem budovaných nových objektů i prováděných rekonstrukcí musí být přizpůsoben převažujícímu objemu objektů v dotčené lokalitě ochranného pásma a musí být respektována základní tektonika objektů původní zástavby. U architektonického řešení dostaveb budou dodržena měřítka a hmoty adekvátní historické zástavbě. 6. Tvar střech bude povolen pouze šikmý, nebo v původním stavu. Jako krytina střech budou upřednostňovány pálené materiály a jiné krytiny z přírodních materiálů. Vylučuje se použití krytin, které svým vzhledem a charakterem ruší prostředí ochranného pásma. Při obnově střech bude postupováno v souladu s metodickým pokynem SÚPP Praha z roku 1997. 7. Barevnost fasád bude posuzována jednotlivě a to tak, aby esteticky navazovala na barevnost historického jádra města. Budou upřednostňovány dřevěné okenní a dveřní výplně před umělohmotnými a kovovými.

MPR Štramberk Památková rezervace Štramberk o výměře 29 ha byla prohlášena výnosem ministra kultury ČSR dne 29. 5. 1969 č.j. 8372/69 - II/2 o prohlášení historického jádra města Štramberka za památkovou rezervaci. Památková rezervace nemá vyhlášené ochranné pásmo. Účelem prohlášení hradu, města sevřeného hradbami a dřevěného předměstí ve Štramberku za památkovou rezervaci bylo zabezpečit této výjimečné sídlištní aglomeraci zvýšenou ochranu, jakožto významnému historickému dokladu architektury, spojujícímu v sobě společenské podmínky technického, hospodářského a kulturního úsilí od 14. století, a zajistit uplatňování péče o jeho zachování, konzervaci a obnovu v rámci výstavby tak, aby jako organická součást nového životního prostředí sloužila kulturním i hospodářským potřebám. Pro stavební činnost v památkové rezervaci ve Štramberku jsou výnosem stanoveny tyto podmínky: a) nové stavby, úpravy dosavadních staveb, úpravy terénní, parkové a jiné mohou být provedeny pouze s ohledem k památkové povaze rezervace. Určujícím faktorem je zde estetický pohled na sídlištní aglomeraci, charakterizovanou, především v předměstí, dřevěným domem a dominantou města a hradu; b) výstavba v rezervaci zachovává, upravuje, popř. obnovuje hlavní historické prostory, především pak areál štramberského předměstí s ulicemi Pod Zvonicí, Na Horní baště, Na Dolní baště, Dolní ulicí a Plaňavou. Nemovité kulturní památky v rezervaci se uvedou do takového stavu, aby byl zdůrazněn památkový i společenský význam rezervace jako nedílné součásti městského organismu; c) nová výstavba v obvodu rezervace nesmí porušovat daný historický a výtvarný charakter rezervace a musí být hodnotným výrazem soudobé architektonické tvorby; d) veřejné osvětlení a reklamní zařízení musí být v souladu s architektonickým výrazem historického prostředí.

6. Památková zóna včetně ochranného pásma Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kopřivnice není vymezena žádná památková zóna.


24


7. Krajinná památková zóna Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kopřivnice není vymezena žádná krajinná památková zóna.

8. Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma Kateřinice V obci Kateřinice se nenachází žádná nemovitá kulturní památka, ani soubor.

Kopřivnice Kopřivnice: Číslo rejstříku

Památka

31022 / 8-1615 13800 / 8-1612

hrad Šostýn, zřícenina a archeologické stopy Starý hřbitov

35742 / 8-1613 41760 / 8-1620 20231 / 8-1616 31158 / 8-1614

krucifix - Kristiánův kříž krucifix - Váňův kříž pomník Adolfa Jasníka pomník dr. Adolfa Hrstky

45466 / 8-1618

pomník Mistra Jana Husa

38515 / 8-1617 17653 / 8-1619 38917 / 8-1606

pomník Petra Bezruče rovinné neopevněné sídliště slezské a latenské kultury, archeologické stopy fojtství

12284 / 8-3302 49749 / 8-3984

zemědělský dvůr arcibiskupský zv. zemanství vila Šustalova

Ulice,nám./umístění les nad Motýlím údolím U rybníka před kostelem sv. Bartoloměje Záhumenní les v Motýlím údolí při Bílé Hoře, Hrstkova cesta pod zříceninou Šostýna u lípy před lesem hrana kopce nad Kopřivnicí, tzv. Bezručova vyhlídka při Šuterově studánce Záhumenní (čp. 1) Boženy Němcové (čp. 72) Sad Dr. E. Beneše (čp. 226)

Místní část Lubina: Číslo rejstříku Památka 31918 / 8-1629 venkovská usedlost Hončův statek kostel sv. Václava s farou, kapličkami, kamenným 11570 / 8-1631 křížem a oplocením 27057 / 8-1630 sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem

Ulice,nám./umístění na kopečku nad obcí (čp. 5)

proti čp. 258

Místní část Mniší: Číslo rejstříku 33148 / 8-1633

Památka sloup se sochou P. Marie s dítětem


Ulice,nám./umístění křižovatka cest u čp. 72 a 79

25


Místní část Vlčovice: Číslo rejstříku 33259 / 8-1697

Památka

Ulice,nám./umístění hřbitov

Památka

Ulice,nám./umístění

kostel Všech svatých

Mošnov Číslo rejstříku 104290 kostel sv. Markéty 35375 / 8-2080

jiné drobné dílo - kamenná křtitelnice – v depozitáři

při kostele sv. Markéty, 1983: Muzeum Novojičínska

Petřvald Číslo rejstříku 27770 / 8-1649

Památka venkovský dům

Ulice,nám./umístění Petřvaldík (čp. 29)

Příbor Šedě vyznačeny jsou památky, které jsou součástí MPR Příbor. Číslo rejstříku 36112 / 8-1661 30681 / 8-1663 19162 / 8-1664 42230 / 8-1662 10196 / 8-3861 52157 / 8-4092 101228 50674 / 8-4005 30982 / 8-1665 39354 / 8-2099 50495 / 8-4004 11359 / 8-3951 37293 / 8-2300 22815 / 8-2301 35964 / 8-2302 27898 / 8-2278 37843 / 8-1657 21051 / 8-1658 29317 / 8-2279 36634 / 8-2280 26711 / 8-2281 22176 / 8-2282 36476 / 8-1659 39260 / 8-2295 20762 / 8-2296 20630 / 8-2297 15778 / 8-2298 27799 / 8-2299

čp.

čp.1 čp.2 čp.3 čp.4 čp.5 čp.6 čp.7 čp.8 čp.9 čp.10 čp.11 čp.12 čp.13 čp.14 čp.15 čp.16

Památka kostel Narození Panny Marie kostel sv. Kříže kostel sv. Valentina kaple sv. Františka Serafinského, hřbitovní krucifix krucifix krucifix socha sv. Jana Nepomuckého sousoší P. Marie sloup se sochou P. Marie Assumpty pomník P. Řehoře Volného kašna - fontána měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům


Ulice,nám./umístění Farní Místecká ul. Lidická ul. Křivá ul. Na Benátkách, při čp. 912 na zahradě při domu čp. 868 u kostela sv. Valentina Nádražní nám. Sigmunda Freuda Tyršova, při čp. 475 Frenštátská ul., u nádraží nám. Sigmunda Freuda Politických vězňů Politických vězňů Politických vězňů nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda Jičínská Jičínská Jičínská Jičínská Jičínská Jičínská

26


11369 / 8-3953 21493 / 8-1653 26271 / 8-1654 45103 / 8-1655 21813 / 8-1656 46388 / 8-2283 19382 / 8-2284 22208 / 8-2285 40762 / 8-2286 41818 / 8-2287 14968 / 8-2288 49747 / 8-3983 16697 / 8-2303 46721 / 8-2304 20383 / 8-2305 20666 / 8-2306 16123 / 8-2307 16222 / 8-2289 13950 / 8-2290 27214 / 8-2292 46286 / 8-2291 23772 / 8-2293 29847 / 8-2294 32345 / 8-1666 50710 / 8-4017 101582

čp.19 čp.20 čp.21 čp.22 čp.23 čp.24 čp.27 čp.28 čp.30 čp.31 čp.32 čp.35 čp.36 čp.37 čp.38 čp.40 čp.41 čp.42 čp.43 čp.44 čp.45 čp.46 čp.47 čp.50 čp.80 čp.117

34898 / 8-1660 29733 / 8-2841 11360 / 8-3952 33991 / 8-2310 23654 / 8-2842 47013 / 8-2311 29469 / 8-2843 20131 / 8-2844 28916 / 8-2308 103152

čp.266 čp.317 čp.354 čp.358 čp.363 čp.364 čp.399 čp.417 čp.685 čp.764

radnice městský dům městský dům městský dům měšťanský dům městský dům měšťanský dům městský dům městský dům městský dům měšťanský dům městský dům městský dům městský dům měšťanský dům měšťanský dům městský dům městský dům měšťanský dům městský dům městský dům měšťanský dům měšťanský dům kolej piaristická městský dům městský dům - rodný dům Sigmunda Freuda městský dům Pod Františkem městský dům městský dům Armanka městský dům městský dům fara městský dům městský dům městský dům sýpka

nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda K. H. Máchy Místecká Místecká Místecká Místecká nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda nám. Sigmunda Freuda Lidická ul. Ostravská Zámečnická Křivá Úzká V Kopci Farní Stojanova Stojanova Stojanova Nádražní Nádražní Ostravská

Skotnice Číslo rejstříku

Památka

103763

kaple sv. Jana Sarkandera

39043 / 8-1672

boží muka



po pravé straně cesty z Mošnova do Příboru

27


Štramberk Šedě vyznačeny jsou památky, které jsou součástí MPR Štramberk. Číslo rejstříku

čp.

Památka


Národní sad na Kotouči; originál busty v lapid. Muzea Novojičínska Národní sad na Kotouči, přemístěno do lapidária Muzea 20993 / 8-2112 socha - busta Aloise Jiráska – v lapidáriu Novojičínska Národní sad na Kotouči, socha - busta Bedřicha Smetany – přemístěno do lapidária Muzea Novojičínska 45524 / 8-2110 v lapidáriu Národní sad na Kotouči, socha - busta Františka Palackého – přemístěno do lapidária muzea 38208 / 8-2111 v lapidáriu Novojičínska rovinné neopevněné sídliště Šipka, 23074 / 8-2228 archeologické stopy hrad Trúba, Jaroňkova útulna, Hrstkova chata 13244 / 8-3465 čp. 13246 / 8-3467 kostel sv. Jana Nepomuckého nám. 28528 / 8-1699 kostel sv. Kateřiny 13182 / 8-3402 kaplička ul. Na Horní Baště 13215 / 8-3435 kaplička ul. Zauličí ve svahu pod zříceninou hradu 13243 / 8-3464 zvonice Trúba 22473 / 8-2253 pomník umučeným s hrobem městský hřbitov 13242 / 8-3463 městské opevnění 101058 krucifix před kostelem ul. Kopec, v zahradě proti domu 13819 / 8-3964 socha sv. Jana Nepomuckého čp. 108 13231 / 8-3452 studna Kopec, u čp. 92 11197 / 8-3881 kašna Náměstí 13247 / 8-3468 čp.5 městský dům Náměstí 13248 / 8-3469 čp.6 městský dům Náměstí 13249 / 8-3470 čp.7 měšťanský dům Náměstí 13250 / 8-3471 čp.12 měšťanský dům Náměstí 17519 / 8-2828 čp.14 městský dům Náměstí 10902 / 8-3873 čp.23 městský dům Náměstí - V kútě 10905 / 8-3874 čp.27 městský dům Náměstí - V kútě 13251 / 8-3472 čp.30 městský dům Náměstí 13252 / 8-3473 čp.31 městský dům Náměstí 10906 / 8-3870 čp.36 městský dům Náměstí 13241 / 8-3462 čp.41 městský dům Náměstí 13227 / 8-3447 čp.49 městský dům s baštou Kopec 13228 / 8-3448 čp.51 městský dům Kopec 13161 / 8-3449 čp.57 městský dům Bělohorská 13229 / 8-3450 čp.58 městský dům Kopec 13216 / 8-3436 čp.88 městský dům Zauličí 13183 / 8-3403 čp.90 městský dům Dolní Bašta 13232 / 8-3453 čp.97 městský dům Jaroňkova 13233 / 8-3454 čp.99 městský dům Jaroňkova 13234 / 8-3455 čp.100 městský dům Jaroňkova 13235 / 8-3456 čp.101 městský dům Jaroňkova 13236 / 8-3457 čp.102 městský dům Jaroňkova 33986 / 8-2109

altán s bustou Leoše Janáčka – busta v lapidáriu


28


13237 / 8-3458 13238 / 8-3459 13239 / 8-3460 10907 / 8-3875 13217 / 8-3437 13230 / 8-3451 13225 / 8-3445 20356 / 8-2044 24104 / 8-2053 45139 / 8-2045 11046 / 8-3884 23900 / 8-2051 13245 / 8-3466 18725 / 8-2047 11072 / 8-3879 11102 / 8-3880 11047 / 8-3885 11513 / 8-3954 51937 / 8-4075 13218 / 8-3438 13219 / 8-3439 13220 / 8-3440 13201 / 8-3421 13194 / 8-3414 13195 / 8-3415 13196 / 8-3416 13197 / 8-3417 13202 / 8-3422 13203 / 8-3423 13198 / 8-3418 13204 / 8-3424 13205 / 8-3425 13206 / 8-3426 13207 / 8-3427 13221 / 8-3441 13184 / 8-3404 13185 / 8-3405 13186 / 8-3406 13187 / 8-3407 13189 / 8-3409 13190 / 8-3410 13191 / 8-3411 13192 / 8-3412 13165 / 8-3385 13166 / 8-3386 13167 / 8-3387 13168 / 8-3388 13169 / 8-3389 13170 / 8-3390 13171 / 8-3391 13172 / 8-3392 13173 / 8-3393

čp.103 čp.105 čp.106 čp.107 čp.111 čp.116 čp.123 čp.133 čp.143 čp.147 čp.155 čp.159 čp.161 čp.166 čp.170 čp.172 čp.176 čp.177 čp.189 čp.196 čp.197 čp.199 čp.206 čp.207 čp.209 čp.211 eč.213 čp.215 čp.216 čp.217 čp.220 čp.223 čp.224 čp.225 čp.241 čp.258 čp.264 čp.266 čp.272 čp.274 čp.275 čp.276 čp.278 čp.280 čp.288 čp.290 čp.291 čp.292 čp.293 čp.294 čp.295 čp.296

městský dům s baštou městský dům se studnou městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům


Jaroňkova Jaroňkova Jaroňkova Kopec Zauličí Zauličí Vrchní cesta Vrchní cesta Zauličí Zauličí Zauličí Hraničky Hraničky Nádražní Zauličí Nádražní Zauličí Zauličí Zauličí Vrchni cesta Zauličí Zauličí Dolní Plaňava Plaňava Plaňava Plaňava Plaňava Dolní Plaňava Dolní Dolní Dolní Dolní Zauličí Dolní Bašta Dolní Bašta Dolní Bašta Dolní Bašta Dolní Bašta Dolní Bašta Dolní Bašta Dolní Bašta Horní Bašta Horní Bašta Horní Bašta Horní Bašta Horní Bašta Horní Bašta Horní Bašta Horní Bašta Horní Bašta

29


13174 / 8-3394 13175 / 8-3395 13176 / 8-3396 13177 / 8-3397 13178 / 8-3398 13179 / 8-3399 13163 / 8-3383 13164 / 8-3384 13180 / 8-3400 13199 / 8-3419 13181 / 8-3401 13209 / 8-3429 11045 / 8-3883 13223 / 8-3443 13224 / 8-3444 31972 / 8-2050 13210 / 8-3430 13211 / 8-3431 13212 / 8-3432 13213 / 8-3433 13240 / 8-3461 13193 / 8-3413 11069 / 8-3877 11070 / 8-3878 13214 / 8-3434 13200 / 8-3420 13162 / 8-3382 13222 / 8-3442 11514 / 8-3955

čp.297 čp.298 čp.299 čp.301 čp.302 čp.303 čp.304 čp.305 čp.307 čp.322 čp.325 čp.327 čp.330 čp.335 čp.337 čp.339 čp.341 čp.352 čp.355 čp.356 čp.357 čp.383 čp.388 čp.409 čp.413 čp.418 čp.420 čp.456 čp.485

městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům - roubený městský dům - roubený městský dům s Horní baštou městský dům městský dům venkovská usedlost městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům jatka městská, se studnou základní škola

Horní Bašta Horní Bašta Horní Bašta Horní Bašta Horní Bašta Horní Bašta Horní Bašta Horní Bašta Horní Bašta Dolní Horní Bašta Dolní Plaňava Zauličí Zauličí Hraničky Dolní Dolní Dolní Dolní Jaroňkova Dolní Bašta Zauličí Zauličí Plaňava Plaňava Horní Bašta Zauličí Zauličí

Trnávka Číslo rejstříku 34812 / 8-2113 smírčí kříž 35993 / 8-1691 zámek

Památka

Ulice,nám./umístění před čp. 31 (čp. 1)

Závišice V obci Závišice se nenachází žádná nemovitá kulturní památka, ani soubor. V databázi MonumNet je uváděna jedna nemovitá kulturní památka, kostel sv. Kateřiny, který se však fyzicky nachází v katastrálním území Štramberk (je uváděn výše v seznamu nemovitých kulturních památek města Štramberk).

Ženklava Číslo rejstříku Památka 104272 Kostel Navštívení Panny Marie



30


9. Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kopřivnice není vyhlášena žádná nemovitá národní kulturní památka, ani soubor. Ve městě Kopřivnici se poblíž Technického muzea Tatra Kopřivnice nachází movitá národní kulturní památka Železniční motorový vůz M 290.001 - "Slovenská strela".

10. Památka UNESCO včetně ochranného pásma Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kopřivnice se nenachází žádná památka UNESCO.

11. Urbanistické hodnoty Kopřivnice Maxův dvůr Velmi zajímavou památkou na končící feudální období je na severním okraji Kopřivnice pozůstatek někdejšího Maxmiliánova dvora, zvaného též Maxův dvůr či dvůr Na Luhách. Z blízka není tento shluk několika rodinných domků v zástavbě okolních domků ničím zajímavý. Na zajímavosti však získá až z většího odstupu a nejlépe z ptačí perspektivy. Maxův dvůr byl totiž vystavěn kolem roku 1840 na půdoryse oválu (či takřka kruhu) s delší osou ve směru jihozápad – severovýchod a část této dispozice si dochovalo toto místo dodnes. Sice je už netvoří kompaktní budovy dvora, ale jednotlivé k sobě přistavěné rodinné domky, které vznikly adaptací buď starších budov dvora, nebo zastavěním volných ploch, ale přesto všechny dodnes respektují původní obvodovou čáru dvora a jeho oválný tvar. Velkou škodu tento celek utrpěl až výstavbou ulice Čsl. armády, která pohltila většinu z někdejší severozápadní poloviny dvora. Ulice respektující průběh a směr původní hlavní silnice ke hlavnímu vjezdu do dvora dodnes nese název Na Luhách.


31


III. vojenské mapování (1876 – 1878):

Dnešní stav:

Kolonie Od 80. let 19. století začaly v Kopřivnici růst domy pro ubytování dělníků a úředníků vozové továrny, která v té době čítala okolo 5 000 zaměstnanců. Vozová továrna postupně budovala další domy a zaměřila se i na zlepšení bytových a sociálních poměrů dělníků. Vznikla tak dělnická kolonie, jejímž pozůstatkem je však dnes již jen objekt zvaný „kasárna“ – původně sloužil jako svobodárna pro muže, a rovněž i původní trasování ulic Obránců míru a Kadláčkova, resp. Česká, mezi nimiž se kolonie nacházela. Na původní kolonii navazovala


32


další obytná výstavba v souvislosti s rozvojem automobilky Tatra. Některé z domů stojí dodnes (např. bytový dům č.p. 398 – 400). Později, v 50. letech 20. století, vzniklo pro potřeby zaměstnanců automobilky sídliště Korej, vybudované v duchu socialistického realismu.

Příbor Město Příbor si do současnosti uchovalo svůj historický charakter se středověkou kompozicí a rozložením ulic a pravoúhlým náměstím. Jako středověké město měl Příbor kolem svého obvodu i kamenné hradby, které se částečně dochovaly do současnosti. II. vojenské mapování – Františkovo (1836 – 1852):

Dnešní stav:


33


Štramberk Historické centrum Štramberku si do dnešní doby zachovalo původní urbanistickou strukturu. Soubor středověkého gotického hradu s dochovanou strážní věží (Trúba), kostela a zachovalých úseků hradeb doplňují roubené maloměstské domy. Samotnou kapitolou je štramberské náměstí se souborem 22 barokních měšťanských šenkovních domů. Kolorit města je doplněn řadou plastik, původních studní s rumpály, bočních pavlačí domů a vzácnými sedlovými střechami. Právě toto členění na hrad, město a Horní a Dolní Předměstí a vzájemné urbanistické uspořádání jednotlivých rázovitých roubených i pevných staveb je urbanistickou hodnotou. I. vojenské mapování – josefské (1764 – 1768):

Dnešní stav:


34


Závišice V jižní části obce Závišice, nad levým břehem výrazného meandru Sedlnice, na vyvýšené terase stávala bývalá závišická tvrz. Poprvé se tvrz uvádí v písemných pramenech k roku 1481. V současnosti zde najdeme jen shluk čtyř domků, na jejichž místě byla někdy ve 14. století tvrz vystavěna, a které z části zdivo tvrze pohltily a z části narušily a zničily. Původní dispozice tvrze byla patrně obdélná. Severní a jižní stranu areálu tvořily dvě budovy (paláce), které mezi sebou uzavíraly obdélný dvorek ohrazený na zbylých stranách kamennou hradbou. Patra tvrze, která byla z velké části patrně kamenná, byla přístupná po dřevěných pavlačích z nádvoří. V prostoru dvora se nacházely i dvě kamenné studny. Jedna uprostřed nádvoří a druhá blízko jižního traktu. Nosné zdi budov tvrze měly sílu kolem 160 cm, zbylé zdi měly sílu od 100 cm do 120 cm. Střechy tvrze byly kryty břidlicí, jejíž několik kusů se při parazitní zástavbě rodinných domků donedávna ještě zachovalo. Přístup do tvrze byl veden od západu, kde se také v kamenné hradbě nádvoří nacházela vstupní brána. Od mírně stoupajícího terénu na západě byl areál tvrze vydělen obloukem příkopu. Ten nebyl nutný pouze na východní straně, kde přirozenou ochranu tvrze tvořila říčka Sedlnice. Náznak oblouku širokého příkopu je dodnes v terénu lehce patrný, i když je celý srovnán a zavezen a na jeho místě se nacházejí zahrady. Později byl prolomen v hradbě i průchod na východ k údolí Sedlnice. Na místě jižní budovy tvrze dnes stojí dva na sebe přistavěné rodinné domy, které kopírují přibližný rozsah středověké stavby. Obě ve svých obvodových zdech obsahují části zdiva tvrze. Patrno je to především na východnější z budov. Zajímavější je situace na místě severního středověkého paláce. I zde se nacházejí dva rodinné domky. Tyto na sebe však nenavazují. V případě staršího západnějšího domu je patrno, že zcela využil pro své severní obvodové zdivo středověkou zeď severního paláce. Dobře je toto patrné v interiéru hospodářské části domu. Nejzajímavější je situace v prostoru mezi oběma novými domy. Zde, na východní štít západního domu navazuje několik kamenných zdí bývalého středověkého paláce. Je to část hradby tvořící severní zeď severního paláce tvrze s druhotně proraženým průchodem, příčka tvořící východní zeď západního domu a další volně stojící příčka. Na místě východní částí severního křídla dnes stojí novostavba rodinného domku, která pro svůj suterén také využila části kamenných základů tvrze. Prostorem mezi dvojící obou rodinných domků dnes vede nová komunikace, která prochází bývalým nádvořím a vede dolů k říčce. V místě bývalého nádvoří se dnes nacházejí dva kamenné pilíře, u nichž je souvislost s tvrzí ne zcela jistá. I. vojenské mapování – josefské (1764 – 1768):


35


Dnešní stav:

12. Region lidové architektury Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kopřivnice není vyhlášen region lidové architektury.

13. Historicky významná stavba, soubor Kateřinice Tvrz Obec Kateřinice měla jednu velmi dominantní historickou stavbu. Zdejší původní vodní tvrz, přestavěná později v renesanční zámek, byla na počátku 50. let 20. století zbourána. Původní kateřinická tvrz stávala v jižní části obce u lesa zvaného Hájek. V urbáři z roku 1610 je popisována jako jednoposchoďová budova, z části z kamene a dřeva, s mnohými pokoji. Při tvrzi je uváděn hospodářský (tzv. Horní) dvůr, chlévy, pivovar a dvě velké štěpnice. Kateřinická vodní tvrz byla vystavěna na malém pahorku chráněném ze všech stran rybníkem, jehož původní rozloha je i dnes v současném terénu zřejmá. Brzy po roce 1698 byl rybník zrušen a původní vodní tvrz přestavěna na zámeček. Od 19. století zámek postupně chátral a stával se například sídlem kontrolora a purkrabího, později jen správce. Horní patro zámečku nebylo nikdy upraveno pro obývání a zřejmě vždy sloužilo za sýpku. Ani ve 20. století nebyl zámek udržován, nadále chátral, až se v listopadu 1941 zřítila část střechy. Takto přežil zámek dobu 2. světové války. Nezajištěný objekt však ještě o to více zchátral a tak byla z bezpečnostních důvodů roku 1952 zbourána více než jedna polovina budovy, stavební kámen použit na vybudování cesty k ovčírně a zbytek budovy přestavěn na hájovnu.


36


Na severní straně od zámečku stávaly veliké kůlny a vepříny, na straně západní stály dřevěné stodoly s podjezdem do hospodářského dvora. Na jihu byly rozsáhlé chlévy pro hovězí dobytek a budova pro šafáře a velebníka. K panskému dvoru příslušela ovčírna s výrobnou sýrů. Kolem dvora se prostíraly četné rybníky, které se táhly až k vesnici. Podobně tomu bylo i okolo samotného zámku a po obou stranách silnice. Až v polovině 17. století byly rybníky vypuštěny a zrušeny. Kromě zmíněného ovčína na západě, se do současnosti z bývalého dvora nezachovalo vůbec nic. Dnešní hájovna stojící na původním pahorku, na kterém stávala i starší tvrz, využila takřka celou západní polovinu bývalého zámku a jeho hmotu. V přízemních místnostech se zachovaly mnohé klenuté stropy. Zachovala se velká část kamenných klenutých pozdně gotických sklepů a stará kamenná studna o průměru 1,2 m, ještě dnes 7 m hluboká. Dnes je bývalý zámek, připomínající spíše patrový řadový rodinný dům omítnutý břízolitem, v soukromém majetku. Dům na parcele č. 289 nese popisné číslo 45. Z ÚP Kateřinic 2012: Areál významný svou minulostí – území bývalé tvrze tzv. Horní dvůr. Objekty technické infrastruktury – původní (první v obci) zděná trafostanice. Kříž, sloup kulturního významu – kamenný kříž u mostu silnice III/4806 přes potok Trnávka. Mohyla, pomník, náhrobek – pomník obětem I. a II. světové války.

Kopřivnice Historicky významné stavby v Kopřivnici jsou zároveň chráněny jako nemovité kulturní památky. Z nich stojí za zmínku například: Fojtství Původní budova fojtství byla patrně stavbou dřevěnou s kamennými klenutými sklepy, z nichž jeden se dochoval do současnosti. Stará budova byla v roce 1789 přestavěna Jakubem Šustalou a tuto novou podobu si fojtství udrželo až do dneška. Jedná se o 26 m dlouhý a 15 m široký objekt s mansardovou střechou. Vstupní síň je rozdělena na dvě přibližně stejné části. Ve východní části měl fojt svůj byt, který se skládal z kuchyně, representačního pokoje se štukovým stropem a ložnice. U příčné chodby, přístupné z hlavní haly, byly dvě místnosti, které sloužily jako fojtův výminek. V západní půlce objektu, u cesty, se nacházela velká hospodská místnost zvaná „šenk“, spojená s kuchyní a zvlášť vyhrazenou místností pro honoraci. Tato místnost snad sloužila nějakou dobu jako tzv. „stará škola“. Z hlavní síně vedly schody na půdu se sýpkami. Pod fojtovým bytem bývaly kdysi klenuté chlévy a sklepy přístupné ze dvora. Ve dvoře se nacházely rozsáhlé stodoly srubového charakteru. Zděný suterén jedné z nich posloužil později jako první Šustalova dílna na kočáry. Po pravé straně vjezdu do dvora se nachází památná „Fojtova lípa“. Tady kdysi fojt konal porady a soudil provinilce (například měl pravomoc nechat vysázet provinilci „pětadvacet“ kyjem na lavici). Ze dvora vedla cesta na tzv. záhumenní cestu a na náves u starého hřbitova. Dnes je budova fojtství využívána jako muzeum. Rodinný dům Na Drahách č.p. 124 Poslední dochovaná ukázka původní vesnické zástavby v Kopřivnici - částečně roubený rodinný dům z r. 1880.


37


Kostel sv. Bartoloměje Římskokatolický kostel sv. Bartoloměje nahradil starý dřevěný kostel sv. Bartoloměje, který nepostačoval potřebám rozvíjející se Kopřivnice a v roce 1896 byl plánovitě zbourán. Pro stavbu nového kostela byl získán pozemek továrníka Jana Rašky, ležící necelých 400 m severovýchodně od starého kostela. Stavba kostela započala na sklonku roku 1892, hrubá stavba byla dokončena do roku 1893. V červenci 1895 proběhlo slavnostní vysvěcení za účasti olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Nový kopřivnický kostel sv. Bartoloměje se nachází v centru města, při jižním okraji Masarykova náměstí. Jedná se o trojlodní neogotickou stavbu s vysokou štíhlou průčelní věží zakončenou jehlancovou střechou. Interiér vymaloval mistr Kot z Vídně. Do kostela bylo přeneseno několik soch a obrazů ze starého kostela. Ve věži visí čtyři zvony, z nichž tři pořídila továrnická rodina Šustalů. Kostel sv. Václava V místní části Lubina se nachází historizující stavba farního kostela sv. Václava, stavěného podle projektu stavitele Josefa Ryšavého z Kojetína. Původní dřevěný kostelík ze 17. stolení v roce 1887 vyhořel a na jeho místě byl vystavěn v letech 1898 – 1901 nový zděný kostel sv. Václava, u něhož byla v roce 1901 zřízena i fara. V ohradní zdi fary a v areálu hřbitova kolem kostela se nacházejí čtyři kapličky rovněž z počátku 20. století. Kaple sv. Máří Magdalské Kaple není nemovitou kulturní památkou. Nachází se v místní části Mniší, které bylo v roce 1889 přifařeno ke kostelu ve Vlčovicích. V té době byl v obci zřízen vlastní hřbitov, který byl v listopadu 1891 vysvěcen současně s novou kaplí, postavenou z velké části nákladem a prací občanů. Kaple je 22,8 m dlouhá, 8,6 m široká, výška věže je 16,9 m. Kostel Všech svatých Farní kostel Všech svatých ve Vlčovicích se nachází ve středu obce, na mírném návrší uprostřed zdí obehnaného hřbitova nad hlavní komunikací. Jádro kostela má původ v gotice, čemuž odpovídá jeho rozvržení i mohutná hranolová věž. V roce 1613 byl upraven presbytář a opatřen dochovanými opěráky. Ve stejné době byla upravena i kostelní věž, zakončená cibulovitou bání. Na přelomu 19. a 20. století byl objekt celkově regotizován, čímž dostal současnou podobu. Kolem kostela se nachází hřbitov ohraničený kamennou zdí s opěráky ze 16. století a dvěma vstupnímu brankami, do nichž vede kamenné schodiště od hlavní cesty. V areálu hřbitova se nachází kříž z roku 1858.

Mošnov Kostel sv. Markéty V Mošnově byl vybudován kostel v letech 1806 - 1807 a zasvěcen sv. Markétě. Jedná se o jednolodní zděný orientovaný kostel s hranolovou věží nad průčelím. Před ním zde stával dřevěný kostelík ze 16. století v klasicistním stylu. Kostel je nemovitou kulturní památkou.


38


Petřvald Kostel sv. Mikuláše Roku 1564 byl v Petřvaldě založen první kostel uprostřed vesnice na levém břehu řeky Lubiny. Byl dřevěný a ke zřízené farnosti byl přifařen i Petřvaldík a Košatka. Na vybudování tehdejšího kostela poskytl tehdejší olomoucký biskup část potřebného dříví. V tomto roce byly na věž umístěny tři zvony. Protože od poloviny 18. století byl již dřevěný kostel, kolem kterého se rozkládal také hřbitov, značně zchátralý a hrozil sesutím, byl v letech 1793 až 1795 vystavěn nový kostel z kamene na pozemku Jakoubka Františka. Kostel byl zbudován tak chatrně, že již roku 1846 musel být přestavěn. Kolem nového kostela byl také hřbitov. Ukázalo se však, že místo se pro přílišnou vlhkost k pohřbívání nehodí, a tak byl zřízen hřbitov na místě bývalého kostela. Nový kostel zůstal nevysvěcen až do roku 1813. Roku 1896 byla na věž vytažena nová báň. Varhany, stejně jako zvony, byly v první válce zrekvírovány a po válce znovu vyrobeny nové. Fojtství v Petřvaldíku Fojtství (č.p. 4) - podle pozemkové knihy Petřvaldíku z let 1650 - 1690 dům koupil před r. 1690 za 320 zlatých Jakub Janečka (pravděpodobně od rodiny Rozehnalovy). Budova fojtství, kde se později nacházela i hospoda a obecní vězení (arest), má zachovalé klenuté sklepy.

Příbor Příbor jako historické město má řadu historicky zajímavých a hodnotných staveb, většina z nich požívá památkovou ochranu a je uvedena v bodě 8. tohoto materiálu. Rodný dům Sigmunda Freuda Jen dvě uličky pod náměstím, v Zámečnické ulici č. 117, se nachází volně stojící dvoukřídlý jednopatrový dům. Zde se 6. května 1856 narodil světoznámý psychiatr a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud. Tuto skutečnost připomíná bronzová pamětní deska na pravé straně východního průčelí. Dům pochází z počátku 19. století, utilitárními stavebními zásahy v průběhu 70. - 80. let 20. století byl znehodnocen. První pamětní deska byla odhalena 25. 10. 1931 a později za války zničena Němci. Jejím autorem byl příborský sochař František Juraň. Město Příbor odkoupilo Rodný dům Sigmunda Freuda v lednu 2006 a zrekonstruovalo jej podle projektu architekta Zdeňka Tupého v duchu 2. poloviny 19. století. Rekonstrukce byla odborně provedena v rekordním čase pěti měsíců a v rodném domě byla instalovaná expozice založená na průvodcovském principu GuidePort.

Skotnice Třípatrová zděná boží muka Jedná se o ojedinělý typ třípatrového objektu božích muk pocházejících z 1. poloviny 19. století. Boží muka jsou nemovitou kulturní památkou.


39


Vodní mlýn Vodní mlýn se nachází na náhonu řeky Lubiny. Pochází z 2. poloviny 19. století, kdy byl postaven pravděpodobně na starších základech. Objekty byly ve 30. letech 20. století rozšířeny pro nové strojní vybavení. Unikátní je intaktně dochované a provozuschopné zařízení mlýna ze 30. let 20. století. Vynikající je technický stav a celkové zachování strojních technologií. Vodní kolo na svrchní dopad vody v kamenné lednici mělo plechové korce a pohánělo válcové stolice a jeden šrotovník s kameny. Náves Zastupitelstvo obce se rozhodlo zařadit lokalitu návsi s přilehlou budovou obecního úřadu a parku (pozemky p.č. 473/6, 473/3 a 473/9) jako kulturní prvek vesnice a krajiny, jež patří do kulturního dědictví obce Skotnice.

Štramberk Podobně jako Příbor má i Štramberk řadu historicky zajímavých a hodnotných staveb, z nichž většina požívá památkovou ochranu a je uvedena v bodě 8. tohoto materiálu. Hrad Hrad vznikl koncem 13. století patrně jako středisko zbylé zeměpanské državy na severu Moravy. První doložená zmínka o hradu pochází až z privilegia ze 4. 12. 1359, kde bratr císaře Karla IV. Jan Jindřich (1322-1375) nařizuje, aby pod hradem „…se zpustošené město znovu vystavělo a dle hradu Strallenberga se nazývalo.“ V rukou Lucemburků zůstal hrad s městem až do roku 1380, kdy jej markrabě Jošt udělil v léno Vokovi III. z Kravař. Z dalších významných majitelů pánů z Kravař je třeba zmínit Lacka I., nejvyššího pražského purkrabího a moravského zemského hejtmana. Jeho syn, Jan z Kravař, byl velmi oblíben u lidu, současně patřil mezi nejbohatší a nejzámožnější feudály v zemi. V době husitských válek se na hradě mnohokrát před oderskou posádkou husitů skrývala okolní drobná šlechta. Janem z Kravař vymírá fulnecko-novojická větev pánů z Kravař. Celé štramberské panství přechází dle závěti z roku 1433 do rukou významného představitele husitské šlechty na Moravě Ctibora z Cimburka a na Křídle. Ten jej obratem prodává dál, a tak se hrad stává majetkem rodu Pukliců, kteří jej však, jak se odborníci domnívají, drželi neoprávněně a spíše silou než právem. Ze štramberského hradu se postupem stalo loupeživé doupě, odkud jeho majitelé ohrožovali široké okolí a obchodní cesty. Puklicové se dokonce snížili k ražbě falešných mincí, což doložily archeologické nálezy na hradě. Byli však také výbornými politickými stratégy, a tak se dobrovolně poddali králi Jiřímu z Poděbrad, aniž byli jakkoliv potrestáni. Před svou smrtí prodal v roce 1471 poslední z držitelů hradu z tohoto rodu Burian panství s hradem Jindřichu Černohorskému z Boskovic. V rukou tohoto rodu zůstává hrad do roku 1523, kdy prodejem přechází do rukou Bernarda ml. ze Žerotína a na Fulneku. Za pánů ze Žerotína bylo celé panství rozděleno na dvě části: starojičínskou a novojickoštramberskou. Majitel novojicko-štramberské části, Bedřich, byl horlivým zastáncem českých bratří. V roce 1536 dostal od císaře Ferdinanda I. povolení hrad rozbořit, k čemuž však nedošlo. V roce 1558 prodávají Žerotínové Štramberk za 39 000 zlatých moravských novojičínským měšťanům, kteří se tak stávají novou vrchností a Štramberk městem podřízeným. Toto poddanství však nebylo úplné, neboť obyvatelé nebyli povinni robotami a město si dokázalo podržet některá privilegia. Z 30-leté války hrad vychází již jako ruina. Roku 1621 byl obléhán císařskými vojsky, když hrad obsadila valašská vojska. Obléháním hrad i město velice utrpěli. V roce 1624 vypálili Štramberk polští procísařští kozáci. Od roku 1624 je majitelem Štramberka řád jezuitů. Za


40


nových pánů nastává výrazná rekatolizace a příbývá nových robotních povinností. Celý rok 1647 je Štramberk sužován nájezdy generála Arfurda Wittenberga. Jezuité žádají o možnost obnovení původních obranných fortifikací hradu, ale tuto jejich snahu zakazuje moravský zemský hejtman K. P. z Lichtenštejna. Roku 1783 se zřítila přední část hradu a od té doby ještě rychleji pustl. Kamení z hradu bylo rozebíráno na stavbu domků v podhradí, a tak z hradu prakticky zbyla jen mohutná válcová věž, kterou obklopovala ohradní zeď. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a o dva roky později byl Štramberk osvobozen od všech povinností.V roce 1781 přechází hrad do majetku Tereziánské rytířské akademie v Novém Městě u Vídně, která byla jeho novou vrchností až do roku 1918. Od roku 1899 získává hradní zříceninu Klub českých turistů, který přichází s plánem přebudování hradní věže na rozhlednu. Zbytky hradních zdí jsou podrobeny důkladné konzervaci. KČT pod vedením štramberského lékaře MUDr. Adolfa Hrstky, podle plánů slavného architekta Kamila Hilberta přebudovává hradní věž na rozhlednu (při současném zachování všech detailů a budováním nových konstrukcí v duchu původní podoby). Projekt arch. Hilberta dále počítal s přebudováním areálu celého vnitřního hradu do možné podoby v období gotiky s množstvím romantických prvků (podobnou, ale provedenou rekonstrukci můžeme nalézt na moravském Bouzově). Hradní věž byla zpřístupněna v roce 1903. Z celého projektu však byla realizována jen úprava věže, zbytek projektu nebyl pro nedostatek financí realizován. Ve 20. letech 20. století byla na základech většího hradního paláce postavena nová turistická útulna Dr. Hrstky, při jejíž stavbě byly odstraněny poslední zbytky původní palácové stavby. Kostel sv. Kateřiny Kostel sv. Kateřiny je vrcholně gotická stavba z přelomu 14. a 15. století. Nachází se na konci východního svahu vrchu Holivák, v místech zaniklé vsi Tamovice nad tokem Sedlnicí. Nachází se při hlavní silnici mezi Štramberkem a obcí Rybí. Kostelík si do dnešních dnů zachoval některé původní architektonické prvky - gotický vítězný oblouk, okno s kružbami a lomený portál bočního vchodu. Existuje názor, že část kostelíka stojí na románských základech. Strmá šindelová střecha s dřevěnou věžičkou a dřevěný ochoz kolem kostela dodávají stavbě lidový ráz, podobný kostelům v blízkém okolí. V roce 2009 byly zkoumány vzorky dřeva z různých míst kostela. Zjistilo se, že krov nad kněžištěm a částí lodi byl vystavěn v letech 1440 až 1441 a představuje nejstarší stojící krovovou konstrukci v Moravskoslezském kraji. Celková obnova kostela a dřevěného oplocení hřbitova proběhla v letech 2011 – 2012. Současně s opravami probíhal záchranný archeologický průzkum v části lodi a v sakristii. Zjistilo se, že kostel stojí na místě staršího středověkého pohřebiště. Uvnitř chrámu i sakristie se pohřbívalo, a to v několika vrstvách nad sebou, od středověku až do 17. století. Za nejlepší projekt a realizaci obnovy nemovité kulturní památky získal Kostel sv. Kateřiny titul Památka roku 2013, udělovaný Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Poblíže kostelíka se nachází součást staré křížové cesty z Kotouče - Proskova kaple, a rovněž bývalý tamovický mlýn s rybníkem, resp. klenutá studánka bývalého tamovického dvora.

Trnávka Zámek Barokní zámek z 18. století v Trnávce stojí na návrší nad rybníkem v blízkosti silnice do Brušperku. Zámek je tvořen jednopatrovou obdélnou budovou, krytou mansardovou MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE

41


střechou. V objektu zámku se zčásti zachovala hodnotná interiérová výbava z 1. a 2. poloviny 19. století jako např. dveřní výplně, kachlová kamna aj. Zámek, jehož současná pozdně barokní podoba pochází z doby kolem roku 1780, postavil ve 20. letech 18. století na místě malé středověké tvrze pravděpodobně Josef Viktorín z Harasova. Vedle zámecké budovy je dochován i bývalý vrchnostenský dvůr s tzv. "Zámečkem", jenž sloužil jako budova pro úředníky bývalého správního statku. Tento objekt je rovněž krytý mansardovou střechou pozdně barokního stylu. K zámku přiléhá částečně dochovaný přírodně krajinářský park z 19. století. Jeho součástí je zámecký rybník, jenž snad tvořil přírodní ochranu v rámci opevnění bývalé tvrze. V roce 1947 přešel zámek do majetku obce. V současné době zde sídlí obecní úřad a zrestaurované místnosti zámku jsou využívány ke společenským akcím. Zámek je nemovitou kulturní památkou.

Závišice Dolní mlýn Na říčce Sedlnici v Závišicích stávaly dva mlýny – horní a dolní. Horní mlýn je již na mapách I. vojenského mapování (1764 – 1768), ale do dnešní doby se nedochoval. Dolní mlýn najdeme na mapách stabilního katastru (1836). V roce 1854 jej koupil p. Bönisch od závišického fojta. V dnešní době je využíván jako zemědělská usedlost.

Ženklava Rodný dům Kristiána Davida Nejproslulejším ženklavským rodákem je nepochybně Kristián David. Již svými současníky byl nazýván jako "moravský Mojžíš, božský tesař, apoštol či tvůrce Ochranova". Narodil se v Ženklavě 17. února 1692 v domě č.p. 43. Kristián David si zvolil za své povolání tesařství, kterému se učil v Životicích. Tam se také jako syn katolických rodičů začal zajímat o protestantství. Tajně se stýkal s rodinami, které se hlásily k náboženskému odkazu Jednoty bratrské. Postupně se mu podařilo obnovit Jednotu bratrskou na Moravě. Věnoval se i misionářské činnosti. Kristián David zemřel v Ochranově 3. února 1751. Od roku 1890 byla umístěna na jeho rodném domku v Ženklavě německá a od roku 1947 česká pamětní bronzová deska s tímto textem : „Zde se narodil L.P. 1690 Kristián David, exulant, zakladatel Ochranova, spoluobnovitel Jednoty bratří, svědek evangelia mezi pohany. Jeden jest Mistr váš – Kristus, vy pak všickni bratři jste!“ Kostel Navštívení Panny Marie Kostel je situován přibližně v centru obce. Jedná se o jednolodní neorientovaný kostel s hranolovou věží, sedlovou střechou doplněnou snktusní vížkou s makovicí a křížkem. Kostel stojí na místě staršího chrámu Všech svatých a byl vystavěn po polovině 19. století v historizujícím stylu. Kostel v sobě zahrnuje starší věž – zvonici renesančního založení. Věž byla prvně opravena roku 1598 a roku 1775 doplněna horní dřevěnou částí. Následně byla upravená při stavbě současného kostela – nadstavba části druhého patra. Pro nedostatek místa nebyl však nový chrám vystavěn směrem východo-západním jako původní stavba, ale směrem severo-jižním, takže věž stojí z boku kostela. Kostel je nemovitou kulturní památkou.


42


14. Architektonicky cenná stavba, soubor Památkově chráněné objekty uvedené v kapitole 8. jsou zároveň architektonicky cennými stavbami.

Kopřivnice Šustalovy vily V centru města v sadu Dr. Edvarda Beneše se nacházejí dvě vily postavené v 90. letech 19. století ve francouzském stylu. V jedné vile je umístěno muzeum, čajovna apod. Projekty vil vypracoval Heinrich Czeike st. Jako první byla vybudována roku 1889 vila pro Josefa Šustalu (č.p. 226). Stavba koncipovaná v neorenesančním stylu a odpovídající plně charakteru konce století patří k typickým příkladům prolínání zámecké a vilové architektury. Jednopatrovou budovu Šustalovy vily vyzdvihl architekt na podélném půdorysu. Fasády rozčlenil rustikovaným přízemím a hladkými omítkami prvního patra východního traktu a vstupní věže. Z objemu stavby výrazně vybíhá vpravo posazená polygonální vstupní věž a vlevo mělký rizalit se štítovým nástavcem a trojosou lodžií v přízemí. Vila č.p. 226 je nemovitou kulturní památkou. V jejím těsném sousedství vyrosla v letech 1901 – 1902 vila Adolfa Šustaly (č.p. 243). Hlavní fasáda přízemí budovy hranolového tvaru se otevírá do zahrady reprezentativní arkádovou lodžií, završenou předsazeným trojúhelníkovým štítem, který výrazně vystupuje z hmoty hlavní fronty. Přízemní sál lodžie v ose budovy, s třemi rozměrnými arkádami na toskánských sloupech, měl opticky propojit vilový interiér s exteriérem parkově upravené zahrady. Plochy fasády vyplňuje pásová rustika a nároží opticky zdůrazňuje armování. Objevuje se zde i dekorativní ornament ve štuku. Vila s charakteristickou oranžovo-bílou omítkou na první pohled zaujme svým pojetím čerpajícím z bohatých vzorů italské architektury šestnáctého století. Komplex je doplněn hospodářským objektem, který sloužil jako zázemí k vilám. Fasáda objektu koresponduje se ztvárněním vil. Katolický dům Budova byla postavena v roce 1913 podle návrhu Bedřicha Karlsedera, a až do roku 1991 byla jediným kulturním zařízením obce, později městyse a města Kopřivnice. ZŠ Náměstí Projekt novorenesanční školy vypracovala stavitelská firma Vojtek a Rossmann z Polské Ostravy v letech 1909 – 1910. Samotná realizace připadla významnému příborskému rodákovi, staviteli Bedřichu Karlsederovi, který patřil mezi nejvýznamnější představitele secesní architektury na Novojičínsku na přelomu 19. a 20. století. Tříkřídlá dvoupatrová školní budova představuje nejvýznamnější realizaci v rámci katastru Kopřivnice na přelomu 19. a 20. století. Její autoři použili neorenesanční tvarosloví kombinované se secesními prvky. Budova se vyznačuje přísnou symetričností. Svým širokým patnáctiosým průčelím, které člení tři mělké rizality zakončené monumentálními štíty, se obrací do Štramberské ulice. Přízemí zvýrazňuje pásová rustika, stejně jako patra rizalitů. Bohatě ztvárněné průčelí doplňují štukové dekorace ve vymezených polích, kamenné reliéfy zasazené do edikul představující Františka Palackého a Jana Amose Komenského od pražského sochaře Václava Nováka. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE

43


ZŠ Emila Zátopka Stavba dokončená v roce 1958 jako typická stavba 50. let 20. století sloužící pro bytovou zástavbu nově vzniklého sídliště „Korej“. RD na ul. Dukelské č.p. 610/28 Stavba z roku 1935 – produkt meziválečné moderny, reprezentativní stavba vily. Architektonicky hodnotná budova přesahující hranici místa. RD na ul. Jilemnického č.p.642/3 Novostavba vybudovaná dle projektu Ing. Stanislava Kučery z r. 1937 - produkt meziválečné moderny. Střízlivá, nicméně reprezentativní funkcionalistická stavba vily. Do značné míry intaktně zachovalé interiéry i exteriéry vily včetně hodnotných detailů. Architektonicky hodnotná budova přesahující hranici místa. Vila MUDr. Ignáce Bönische Dům si nechal vybudovat roku 1888 – 1889 MUDr. Ignác Bönisch. Návrhem stavby byl pověřen Heinrich Czeike st., který zde více ustupuje od historizujících prvků a častěji uplatňuje motivy místního lidového stavitelství. Romantizující stavby vily ve vnějším vzhledu spojuje prvky secesního ornamentu, anglické venkovské architektury a slovanské lidové tradice. Charakteristické jsou strmé sedlové střechy s příznačným „regionálním“ zhoupnutím v její spodní části, dřevěné vyřezávané lomenice a dřevěné konzolky s řezbou nesoucí střešní převis. Všechna okna lemují šambrány s ušima, ve vrcholu přerušené klenákem a v hlavním průčelí zdůrazněné postranními pilastry. Nároží zpevňuje barevně odlišená armatura. Budova vlakového nádraží Tvarově čistá moderní stavba s reprezentativním proskleným vstupním průčelím.

Mošnov Kaple vlevo od komunikace III.tř. do Petřvaldu na konci obce

Petřvald Kaple v Petřvaldíku, p.č. 72 Kudielkova kaple u obecního úřadu, p.č. 390 Kapli nechali postavit v roce 1896 manželé Teresie a Arnošt Kudielkovi (odtud název Kudielkova kaple). Manželé Kudielkovi byli majitelé velkostatku a pivovaru v Petřvaldě, a v tomto památném roce si jejich rodina připomněla několik výročí, tak se rozhodli, že v obci zanechají památku pro budoucí pokolení. Plány kaple kreslil pan Zapletal, správce a hlavní architekt Pražského hradu. Kaple je postavena v novogotickém slohu. Na její výstavbě a následné výzdobě se podíleli řemeslníci z blízkého okolí. Majetkově kaple vždy patřila k velkostatku. Nyní je kaple ve vlastnictví obce. Poslední opravy malby, vitráže a vstupních dveří proběhly v roce 2010. Kaple na Dvorku, p.č. 147/1 Pomník obětem války (Juráň), u DPS v Petřvaldíku v zatáčce Autorem příborského památníku padlých je známý místní sochař František Juraň (25.11.1870 - 7.9.1939), který je autorem mnoha pomníků v okolí Příbora. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE

44


Příbor Piaristická kolej (klášter) Barokní trojkřídlá jednopatrová budova v nárožní poloze poblíž kostela sv. Valentina. Jedná se o dílo architekta Giovanniho Pietra Tencally o dvou podlažích na půdorysu písmene „L“. Budova byla rozšířena roku 1875 přístavbami na severní a východní straně, podle plánů architekta Kašpara Karlsedera. V roce 2012 byla dokončena rekonstrukce. V budově se nachází obřadní síň, zasedací místnost zastupitelstva města, základní umělecká škola, knihovna atd. Kaple na Prchalově Kaple Božského srdce Páně se nachází v centru zástavby a byla postavena v roce 1936 z darů a sbírek občanů. Kaple Nanebevzetí Panny Marie na Hájově Kaple se nachází v centru zástavby, byla postavena v roce 1935. Kaple byla v letech 1996 1999 přestavěna, byly dovezeny varhany a kostelík byl po rekonstrukci opět posvěcen. Kaple v Pasekách Kaple se nachází mezi Příborem a Kopřivnici, byla postavena v roce 1896. Byla postavena ke cti Panny Marie. V roce 2005 proběhla generální renovace kaple. RD na ul. Šmeralově č.p. 716 Vila z období 1932 – 33 od Lubomíra a Čestmíra Šlapety se dvěma byty nad sebou. Dům je orientovaný k výhledu na jih, na severní straně komunikační a servisní místnosti. RD na ul. B.Němcové č.p. 1237 Vila z období 1932 – 33 od Lubomíra a Čestmíra Šlapety ve svažitém terénu. Garáž je vespod, byt je ve zvýšeném přízemí. Vily v bývalém areálu Lonky, p.č. 171 a 179/5 Zlatá hvězda na ul. Místecké p.č.1588 Objekt navrhl a postavil v roce 1898 významný příborský rodák Bedřich Karlseder, který patřil mezi nejvýznamnější představitele secesní architektury na Novojičínsku na přelomu 19. a 20. století. Jedná se o bývalé sídlo kloboučnického továrníka Ignáce Flusse. Lexures na ul. Místecké p.č. 1582 Dům má zajímavou historii. Od roku 1800 to byl obecní majetek. V letech 1859-1860 a možná až do roku 1866 zde byla malá posádka italských vojáku. Od roku 1862 tu měla spolkovou místnost Občanská beseda, první český spolek v Příboře; v letech 1871 - 1894 hasičská zbrojnice, 1875 - 1891 část dívčí školy. Kolem roku 1875 hostinec. V roce 1888 koupil dům I. Fluss a na počátku první republiky p. Antonín Hradil (železárství). Činžovní dům na ul. Místecké p.č. 1606 ZŠ Jičínská, p.č. 952/1 Budova postavena jako chlapecká a dívčí měšťanská škola v roce 1891 stavitelem Josefem Ryšavým a v letech 1907-1908 rozšířená o křídla, která navrhl Bedřich Karlseder je v historizujícím a secesním slohu. Stavba školy je trojboká postavena na půdoryse tvaru „U“ s otevřeným nádvořím směrem do přilehlé zahrady.


45


Gymnázium p.č. 134/1 Tento objekt v historizujícím a secesním slohu navrhl a postavil v letech 1903 – 1904 významný příborský rodák Bedřich Karlseder, který patřil mezi nejvýznamnější představitele secesní architektury na Novojičínsku na přelomu 19. a 20. století. V objektu jsou umístěny čtyři alegorické sochy z roku 1904 významného českého sochaře Františka Úprky (1868 – 1929). Hvězdárna, p.č. 1284/1 Třípatrový nárožní dům situovaný na rohu ulic Jičínská a Štefánikova. Nároží je akcentováno nízkou hranolovou věží s kopulí hvězdárny. Objekt má pravoúhlý obdélný půdorys kopírující ulici Jičínskou. Dle mapových historických materiálů jde o významný objekt, zachycený již na indikační skice města z roku 1833 jako objekt zděný. V rámci města Příbora se jedná o architektonicky výraznou stavbu, která zcela zásadním způsobem dotváří urbanismus dané části města. Budova dnešní hvězdárny vytváří významnou pohledovou a zároveň urbanistickou dominantu při současném hlavním dopravním průtahu městem a z širokého okolí města. Fasáda objektu je členěná profilovanou korunní římsou, soklovou částí a vertikálními lizénovými pásy. Fasáda je dále prolomena okenními osami dvoukřídlých oken členěnými poutcem. Poprvé byla hvězdárna otevřena v roce 1953. V sedmdesátých letech 20. století byla zrekonstruována. Sledovat oblohu je možno dvěma dalekohledy. Pošta, p.č. 131/5 Budova byla postavena ve 30. letech 20. století dle návrhu brněnského architekta Stanislava Kučery. Dvoupatrový objekt je dobře zachovanou architekturou z období tzv. první republiky a k jeho hodnotám patří hmotové uspořádání, tektonika, použitá materiálová skladba i stavební technologie. Socha osvobození, p.č. 994 Autorem příborského památníku padlých je známý místní sochař František Juraň (25.11.1870 - 7.9.1939). Původně byl Památník v roce 1928 umístěn před sokolovnou. Ideově byl koncipován jako vděk obyvatel Příbora svým občanům, kteří padli v řadách čs. legií v boji za vznik Československé republiky. Byl však také chápán jako památník všem padlým občanům Příbora, kteří v l. světové válce položili své životy. Koncem roku 1938 musel být památník odstraněn a po rozebrání byl uložen v atelieru sochaře Juraně. Po osvobození a obnovení Československa v roce 1945 byl pomník opět sestaven a umístěn na dnešním místě vedle ZŠ na Jičínské ulici. Památník byl doplněn jmény občanů Příbora, kteří položili své životy za obnovu ČSR jak v zahraničním, tak v domácím odboji, jmény popravených, těch, kteří zahynuli ve věznicích a v nacistických koncentračních táborech i těch, kteří na následky tohoto věznění krátce po návratu domů zemřeli. Jsou na něm uvedena i jména těch, kteří při osvobozování města zahynuli. Památník tak dostal všeobecný charakter padlých příborských občanů. Flussova továrna, p.č. 167, 176/2, 176/3, 176/4, 112 Areál továrny na klobouky firmy Fluss vznikl koncem 19. století dle plánů Kašpara a Bedřicha Karlsedera. Celý tovární komplex zahrnoval plochu vymezenou okolními komunikacemi, ul. Místeckou, Kašnicí, Úzkou a Smetanovou. Výroba klobouků ustala již za 1. světové války a za okupace po r. 1938 byla zbořena většina staveb této továrny. Městský dům s prodejnou, č.p. 29 náměstí S. Freuda Novostavba obchodního domu firmy Baťa z meziválečného období. Dvorní přístavba skladů byla realizována v 80. letech 20. století. V rámci náměstí je na výše uvedené parcele


46


umístěna typizovaná funkcionalistická stavba, která svými proporcemi a měřítkem respektuje historický prostor náměstí a vhodně doplňuje siluetu severní fronty náměstí. Jedná se o skelet konstrukčního jednotraktu. V přízemí je sálový prodejní prostor a vzadu skladovací prostory. Příslušenství je uprostřed dispozice domu. Všechny místnosti jsou plochostropé. Hlavní průčelí domu má stojatě obdélný půdorys, je dvoupatrové se čtyřmi do pásu sdruženými okenními osami. V parteru domu je kovový velkoplošný výkladec se vstupem do prodejny. Novodobá přízemní dvorní přístavba skladů naprosto likviduje dvorní prostor historického městiště. Výše uvedený městský dům je nedílnou součástí cenného urbanistického souboru MPR Příbor. Městský dům, č.p. 34 náměstí S. Freuda Třípodlažní dům situovaný v řadové zástavbě severní strany náměstí. Objekt s tradiční hloubkovou dispozicí má hlavní průčelí v přízemí prolomeno trojdílnými vstupními dveřmi umístěnými v pravé části domu a dvěmi okenními otvory. Patra 1. a 2. NP jsou tříosá. Třetí patro je členěno šesti okenními otvory. Průčelní fasáda obrácená do náměstí byla v nedávné době rehabilitována. Fasáda je nepravidelně členěna čtyřmi osami oken. Městský dům, č.p. 118 „Sklípek“ Samostatně stojící dvoupodlažní dům pravoúhlého půdorysu zastřešený valbovou střechou krytou plechovou střešní krytinou. Uliční fasáda domu je šestiosá. Současné okenní otvory jsou osazeny druhotně, jsou zde osazena zdvojená výklopná okna bílé barevnosti. V přízemí v pravém rohu domu jsou prolomeny vstupní dveře do domu. Fasáda domu je hladká břízolitová zakončená profilovanou korunní římsou. Barevnost fasády je realizovaná v červených tónech. Z boční fasády domu orientované do ulice Čs. Armády je dům rozšířen o pravoúhlou přístavbu zastřešenou rovnou střechou. Jedná se o předměstský dům postavený na místě původního mlýnského náhonu, kde stával dřevěný pivovar. Od 19. století byl v domě umístěn hostinec Na sklípku, který byl místem mnoha významných událostí a četných divadelních představení v Příboře.

Štramberk Fara na náměstí Jedná se o domy v severozápadním rohu náměstí s č.p. 1 a 2 a sousedící areál – letní amfiteátr, parc.č. 25, 26, 27, 28 a 29 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 3 Dům na náměstí, který není přímo v „uliční“ frontě, ale v zadní části zástavby náměstí, parc.č. 22 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 8 Dům v jihozápadním rohu náměstí, který byl upraven na hotel Štramberk, parc.č. 17/1 k.ú. Štramberk. Radnice Dům sousedí s č.p. 8 a tvoří nároží u příjezdu na náměstí, parc.č. 16 k.ú. Štramberk. Kino, hostinec Stavba tvoří druhé nároží u příjezdu na náměstí, parc.č. 14 k.ú. Štramberk.


47


Měšťanský dům č.p. 11 Dům v jihovýchodním rohu náměstí, který není přímo v „uliční“ frontě, ale v zadní části zástavby náměstí, parc.č. 10/1 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 13 Dům v jihovýchodním rohu náměstí, parc.č. 11 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 15 Dům v jihovýchodním rohu náměstí, parc.č. 6 k.ú. Štramberk. Stará škola Dům v jihovýchodním rohu náměstí, parc.č. 5 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 32 Dům v severovýchodním rohu náměstí, parc.č. 48 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 35 Dům v severovýchodním rohu náměstí, parc.č. 44 k.ú. Štramberk. Hotel č.p. 37 Dům v horní řadě zástavby na náměstí, provozován jako hotel, parc.č. 39 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 38 Dům sousedící s hotelem, parc.č. 37 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 39 Dům v severozápadním rohu náměstí, parc.č. 34 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 40 Dům v severozápadním nároží náměstí, parc.č. 30 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 109 Dům v lokalitě Kopec, parc.č. 82 k.ú. Štramberk. Rodinný dům č.p. 245 Dům na ulici Zauličí, vytváří nároží při příjezdu k náměstí, parc.č. 986 k.ú. Štramberk. Rodinný dům č.p. 277 Dům na Horní Baště, parc.č. 1022 k.ú. Štramberk. Radnice č.p. 310 Dům na Horní Baště, vytváří nároží, parc.č. 989 k.ú. Štramberk. Původní radní dům stál na náměstí (čp. 12). Roku 1721 regens P. K. Pfefferkorn nechal vystavět uprostřed náměstí nad sladovnou novou radnici. Ta byla spolu s pivovarem r. 1868 zbořena a jako radní dům upravili starou školu při dolní bráně. Roku 1895 byla přestavěna do dnešní podoby. U radnice stojí Boží muka. Vila č.p. 203 Vila v ulici Dolní, parc.č. 604 k.ú. Štramberk. Rodinný dům č.p. 169 Dům na ulici Zauličí, parc.č. 458 k.ú. Štramberk.


48


Hostinec Libotín Koupaliště Libotín - stylový objekt koupaliště s hospůdkou v krásném prostředí pod lesem byl slavnostně otevřen 21. srpna 1938. V blízkosti se nalézá železitý pramen. Požární zbrojnice Funkcionalistická stavba na ulici Zauličí, parc.č. 206 k.ú. Štramberk. Bytový dům č.p. 666 Stavba na ulici Nádražní, parc.č. 453 k.ú. Štramberk. Křížová cesta Historická křížová cesta , jejíž kořeny sahají do 18. století, vedla z Nového Jičína do Štramberka. Do dnešní doby se zachovalo pouze 7 zděných kaplí. Pivovarská studna Pivo se ve Štramberku vařilo již od r. 1359. V 18. – 19. století stál na náměstí pivovar, který byl následně zbourán a z něhož se dochovala pouze pivovarská studna, která byla poblíž dnešní kašny.

Trnávka Kostel sv. Kateřiny Kostel se připomíná od r. 1452, v roce 1932 byl přestavěn (regotizován). Má tři oltáře, varhany vysvěcené v r. 1934, 3 zvony (Marie, Metoděj a Jan Sarkander). Kolem kostela se rozkládá hřbitov pro zemřelé občany Trnávka i Kateřinic.

15. Významná stavební dominanta Mezi významné stavební dominanty ve správním území ORP Kopřivnice lze zařadit zejména věž Trúba, rozhlednu na Bílé hoře ve Štramberku a příborský kostel.

16. Území s archeologickými nálezy Jako území s archeologickými nálezy jsou označena všechna historická jádra obcí ve správním území ORP Kopřivnice a dále samostatně vymezené plochy v terénu. Přesné hranice jsou vyznačeny v grafické části územně analytických podkladů. Území s archeologickými nálezy se dělí do čtyř kategorií: I. území s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů. Zpravidla sem spadají intravilány historických měst a sídel. V úvahu připadají převážně městská jádra, za hranici bývá považováno opevnění včetně zázemí nebo obvod intravilánu zachycený stabilním katastrem v 1. polovině 19. století.


49


II. území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují (např. písemné prameny, geofyzikální či letecká prospekce aj., ale i těsná blízkost ÚAN I. kategorie), pravděpodobnost jejich výskytu je 51 – 100 %. III. území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických pramenů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (tj. veškeré území státu kromě IV. kategorie). IV. území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území – doly, lomy, cihelny, pískovny aj., kde byly odtěženy vrstvy a uoženiny nad geologickým podložím). Kateřinice I. – tvrz, dvůr (jižně od vodní nádrže) – u lesa II. – střed obce podél komunikace Hájov – Trnávka Kopřivnice I. – Kopřivnice I a II – Kopřivnice – Váňův kámen – Kopřivnice IV, nad fojtstvím – kostel sv. Bartoloměje, dvůr – zřícenina hradu Šostýn – hrádek u řeky Lubiny, poblíž kóty 318 – ESA 12 (severně od vodní nádrže Větřkovice) – ESA 11 (jižně od vodní nádrže Větřkovice) – kostel Všech svatých + intravilán obce (Vlčovice) – ESA 7 – sídliště u Šutyrovy studánky II. – mezi ulicemi Záhumenní, Čs. armády, Štefánikovou a Štramberskou – nejbližší okolí hradu Šostýn – novověké jádro obce Sýkorec – středověké a novověké jádro obce Drnholec – středověké a novověké jádro obce Větřkovice – středověké a novověké jádro obce Mniší – území podél komunikace I/58 v zástavbě Vlčovice Mošnov II. – středověké a novověké jádro obce Mošnov Petřvald II. – středověké a novověké jádro obce Petřvaldu – středověké a novověké jádro obce Petřvaldík Příbor I. – ESA 19, Hončova hůrka


50


– ESA 13 (jihozápadní část k.ú. Prchalov) – ESA 14 (na hranici mezi k.ú. Prchalov a k.ú. Příbor) – ESA 15, Skotnické pohraniční pole – ESA 16, Borovec – vodojem – Borovec – Jánský sloup – Sedlnička – Statek – ESA 158, Bažantnice – středověké jádro obce – nad soutokem 2 vodotečí – ESA 45, SZ obce Hájov – pískovna – Hájov 3 – ESA 156 – ESA 157 – ESA 41 – ESA 42 – ESA 43 – ESA 44 – ESA 46 – ESA 47 II. – nejbližší okolí Hončovy hůrky – nejbližší okolí středověkého jádra obce – středověké a novověké jádro Klokočova – novověké jádro obce Hájov – novověké jádro obce Skotnice II. – nejbližší okolí Hončovy hůrky – středověké a novověké jádro obce Skorotín – středověké a novověké jádro obce Štramberk I. – ESA 49 (severozápadní úbočí Bílé hory) – kostel sv. Kateřiny + ZVS Tamovice – město, hrad – Kotouč – jeskyně Šipka, hradisko, hrádek – ESA 159 II. – nejbližší okolí kostela sv. Kateřiny – území mezi hradem a Kotoučem IV. – Kotouč - lom Trnávka I. – tvrz, zámek, středověké a novodobé jádro obce Trnávka - ESA 99 II. – střed obce podél komunikace Hájov – Trnávka severozápadně od zámku MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE

51


Závišice I. – tvrz, dvůr – Závišice I, II, III – ESA 17 – ESA 18 – ESA 50 II. – střed obce podél komunikace Ženklava II. – středověké a novověké jádro obce

17. Oblast krajinného rázu a jeho charakteristika Pro území ORP Kopřivnice bylo v roce 2008 zpracováno Hodnocení krajinného rázu ORP Kopřivnice (Regionální centrum EIA s.r.o., zodp. projektant Doc. Dr. Ing. Alena Salačová). Území ORP Kopřivnice leží na rozhraní tří oblastí krajinného rázu: Oderské brány, Příborské pahorkatiny a Podbeskydí. Hlavními kriterii pro vymezení oblastí byly rozdíly v přírodních charakteristikách (významné především geomorfologické a biogeografické charakteristiky) a ve způsobu využití krajiny (typy území dle land use). Vymezené oblasti nejsou homogenní a lze je podle detailnějších charakteristik zejména přírodního prostředí členit na podoblasti. V rámci ORP Kopřivnice byly vymezeny tyto oblasti a podoblasti krajinného rázu a krajinné celky (viz kartogram): A Oderská brána (oblast) A. 1 Terasy Odry (podoblast) 1.1. Mošnov (krajinný celek) B. Příborská pahorkatina B. 1 Příborsko 2.1 Trnávka 2.2 Příbor 2.3 Sedlnice 2.4 Závišice 2.5 Kopřivnice 2.6 Větřkovice C. Podbeskydí C. 1 Štrambersko 3.1 Štramberk 3.2 Kotouč 3.3 Ženklava 3.4 Mniší – Vlčovice 3.5 Na Peklech


52


18. Místo krajinného rázu a jeho charakteristika Místa krajinného rázu v ORP Kopřivnice nebyla dosud vymezena.

19. Místo významné události Kopřivnice Povstání u Váňova Kamene Po třicetileté válce, za níž utrpěla Kopřivnice škody drancováním ze strany obou valčících uskupení, došlo roku 1695 k selskému povstání na hukvaldském panství. Vzbouřenci v počtu asi 1500 se utábořili nedaleko Kopřivnice u Váňova kamene pod vrcholem Bílé hory.


53


Rodiště Zdeňka Buriana Zdeněk Burian se narodil 11. února 1905 v Kopřivnici. Byl český malíř a ilustrátor dobrodružných knih. Proslul zejména svými paleontologickými rekonstrukcemi společně s profesorem Josefem Augustou. Burianovo dílo je velmi rozsáhlé. Vytvořil asi 10 000 děl určených k reprodukci. Kromě toho vytvořil dnes těžko zjistitelné množství děl v rámci tzv. volné tvorby. Nebyl experimentátor, zdokonaloval pouze svoji techniku, snažil se, aby jeho dílo bylo přístupné každému. Ilustroval česká vydání kolem 500 knih například od autorů Jaroslava Foglara, Rudyarda Kiplinga, Jacka Londona, Karla Maye, Eduarda Štorcha nebo Julese Verna. S paleontologem Josefem Augustou spolupracoval na mnoha paleontologických rekonstrukcích pravěkých zvířat a prehistorických krajin. Známé jsou zejména jeho obrazy dinosaurů, mamutů i prvních lidí. Přispěl tak k popularizaci této vědní disciplíny. Kromě toho namaloval i další obrazy, hlavně portréty osob a další obrazy zejména z jeho vlastních cest po světě. Burian je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších ilustrátorů pravěku na světě. Jeho dílo je považováno za nepřekonatelné ve své kategorii. Rodiště Emila Zátopka Na olympijských hrách v Londýně (1948) získal zlatou a stříbrnou medaili a o čtyři roky později v Helsinkách (1952) dokonce tři zlaté medaile najednou. To se podařilo málokomu na světě. Celkem 18krát překonal světové rekordy a 61krát rekordy československé. Jeho traťový rekord silvestrovského běhu v Sao Paulo (1954) ještě překonán nebyl. Spolu se svou ženou, oštěpařkou Danou nanejvýš důstojně reprezentoval naši zemi a oba se zasloužili o to, že celý svět zná malou zemi v srdci Evropy.

Petřvald V Petřvaldíku u čísla 44 (p.č. st.25) stojí pískovcový kamenný podstavec, který nesl sochu sv. Antonína. Přesněji dnes už jenom jeho spodní část s nápisem, který byl vyryt jako dík sv. Antonínovi - patronu znovunalezených věcí. Majitel zahrady, na které zbylé torzo stojí, byl zemědělec a výsledky své práce vozil, jak bývalo dříve zvykem, na trhy do Příbora nebo Bílovce. Podle dochovaných vzpomínek vezl jednou do Příbora na trh malá selata a protože byl s prodejem velmi spokojen, zastavil se údajně na náměstí v hospodě na pivo. Koně i s povozem hlídal pohunek (pacholek). Jedna klisna zanechala doma narozené hříbě, byla neklidná a musela být pod dozorem, protože by mohla utéct domů. K hlídači přišel nějaký neznámý chlap a řekl mu: "Hospodář ti vzkazuje, že tu mám ty koně pohlídat, ať si můžeš taky vypít pivo." Pacholek šel tedy za hospodářem, který o ničem nevěděl, a jak jinak, když se pohunek vrátil, koně byli pryč. Zloději nevěděli, komu koně patři. Snad za týden však projížděli náhodně Petřvaldíkem a klisna, která tady měla své hříbě, se splašila a s povozem i se dvěma zloději vjela otevřenými vraty přímo do dvora. Překvapení domácích i zlodějů bylo tak veliké, že zloději měli čas ze dvora utéci bez pronásledování a už nikdy nebyli dopadeni. Na památku těchto ztracených a znovu nalezených koní byla majitelem postavena socha sv. Antonínovi. Na svou dobu to byla dosti nákladná stavba, která na svém podstavci dodnes nese nápis: "Tento swati Antonin gest postawen nákladem Frantiska Blaheti 1877". Dnes připomíná tuto událost již jen pouhý zbytek sochy sv. Antonína.


54


Příbor Kříž na starém hřbitově Z ulice Místecké se chodí na hřbitov masivní železnou bránou. Hned za ní vpravo je vysoký kamenný kříž obrácený k západu. Podle pověsti stála poblíž kříže mohutná lípa, v jejíž koruně byli ukryti nejlepší střelci, kteří střelbou zahnali švédské vojáky. Ti se chtěli zachránit na hřbitově při útěku z města. Vyděšení tím, že se na ně střílí z nebes, obrátili se, prchali dolů po schodech a pak úzkou uličkou ven z města. To bylo v roce 1643. Ulička se podle toho jmenuje dodnes Švédská. Lípa záchrany byla prý skácena roku 1831. Boží muka na Haškovci Pověst vypráví, že za třicetileté války důstojný pan děkan příborský jel na koni na Haškovec, aby zjistil, zda nejsou na blízku Švédové. Když vyjel nahoru, uviděl je. Švédové po něm střelili, kůň se vzepjal, jezdce shodil a uháněl zpět k městu, přičemž vlekl sebou postřeleného pana děkana zapleteného v třmenech. Až u první chalupy lidé koně zastavili a pana děkana zachránili. Na místě, kde byl pan děkan postřelen, byla postavena boží muka. Jiná pověst vypráví, že boží muka souvisí s bitvou u Slavkova 2. 12. 1805. 6.prosince 1805 byl ve zdejší piaristické koleji zřízen lazaret pro ruské raněné a nemocné vojáky z bitvy u Slavkova. Špitál tu byl jen jeden rok, ale za tu dobu prý v něm zemřelo na tisíce vojáků. Nebyli pohřbívání na hřbitově, ale za městem. Jedním takovým místem mohlo být prostranství od Šibeňáku (pod starým vodojemem) k městu a jiným místem návrší Haškovec. Kaple sv. Jana Sarkandra Měšťan a soukeník Jakub Hinner se cestou z pouti v Mariazellu zpozdil a ostatní mu ujeli. Tu k němu přijel jezdec a nabídl mu svého koně. Jakub vsedl na koně, jel a přijel domů o tři dny dříve než ostatní. Když slezl z koně, kůň zmizel. Později na obraze Jana Sarkandra poznal, že to je ten jezdec, který mu koně půjčil. Na památku této události dal syn Jakuba postavit sloup s obrazem Jana Sarkandra a následně roku 1865 kapli. Pod kaplí vyvěrá studánka, o níž se rovněž zachovala pověst: Sv. Jan Sarkander strávil část svých dětských let v Příboře a navštěvoval zdejší školu. Jednou v létě vyšel z města ke Skotnici a přepadla jej mučivá žízeň. Vody nablízku nebylo, vtom se mu zdálo, že na něj někdo volá: „Kopej!“ Pomodlil se a vyvrtal nožem od země díru, která se hned zaplnila vodou. Studánka je pod kaplí dodnes. Další pověsti vypráví o její zázračné moci – uzdravila těžce nemocného chlapce i hluchou a téměř slepou dívku. Kaple v Pasekách V 2. polovině 19. století ztratil jeden obchodník na příborských pasekách velkou částku peněz a oběsil se. Za krátký čas jeden z členů rodiny Štěpánových našel větší obnos peněz. Nikdo se však o ty peníze nehlásil. Brzy potom nechala paní Štěpánová postavit kapli na Pasekách. Kaple byla roku 2005 renovována.

Skotnice O Hončově hůrce Hončova hůrka je největší kopec v nejbližším okolí. Říká se, že Hončova hůrka byla sopkou. Je sice pravda, že hůrka je tvořena vulkanickou horninou, vyvřelinou (pikritem), ale že by to byla sopka, která chrlila oheň a lávu, to se o ní říct nedá. V roce 1967 se začal pod vrcholkem


55


lámat kámen na stavbu silnice Skotnice-Mošnov. V lomu bylo možno najít krásné krystaly křemene, ametysty, chalcedony, acháty. O Hončově hůrce vypravuje pověst, že v ní v dávných dobách přebývali trpaslíci. A když sopka chrlila oheň, tu trpaslíci chodili po okolních vsích, sbírali ty, kteří měli na svědomí těžké hříchy, a házeli je do jícnu sopky. Na vrcholku hůrky prý si čert vystavěl hrad, ale ten rozbily balvany, které létaly z jícnu sopky. Čert vystavěl další hrad, ale ten dopadl stejně. Z hradu nezůstalo nic. Na Hončově hůrce zbyly jen díry, ze kterých prý kdysi vylétávaly zmíněné balvany. A ty díry tam bylo možno vidět ještě před 100 lety. Utopený zvonek Před dávnými časy se na rozhraní Mošnova a Skotnice nacházela malá osada v tzv. Háji. Její obyvatelé se živili rybolovem z blízké řeky Lubiny a lovem zvěře v okolních lesích. Uctívali pohanské bohy a přinášeli jim oběti. Obilí pěstovali pouze ke své potřebě, jelikož nebyli zemědělci. Jednou přišel do osady cizinec a prosil o možnost usadit se zde, v čemž mu zdejší lidé vyhověli. Postavil si malou poustevnu, u níž si pověsil zvonek. Protože byl křesťan, každý den zvuk zvonku lákal několik zvědavých obyvatel, kteří se mu obdivovali. Muž je posléze začal učit o křesťanství a několik jich obrátil na svou víru. Tím si rozhněval muže, kteří se obávali o své pohanské zvyky a rozhodli se cizince vyhnat. Ten si chtěl ještě naposled zazvonit na zvonek, což mu bylo dovoleno. Pak jej však násilím odtrhli od zvonku a s vyhrůžkami smrtí z osady vyhnali. Cizinec s věšteckým pohledem promluvil k pronásledovatelům, že jejich osada bude trvat tak dlouho, dokud bude zvonit zvonek. Ti však smyslu jeho slov nerozuměli. Již následující noci se přihnaly těžké bouřkové mraky a za obrovské bouře, jakou ještě nikdo nezažil, se proměnilo okolí v jezero, které ještě bylo napájeno vodou z Lubiny vystupující z břehů. Bez doteku lidské ruky začal pojednou zvonit zvonek. Pak však blesk zapálil chýše a za burácení hromu zvonek utichl. Pouze několik málo lidí přežilo tuto katastrofu a ti roznesli zprávu o hrozné noci do vzdálenějších osad. Od té doby se lidé háji vyhýbali. Vytvořily se tam hluboké tůně, kde prý sídlily bludičky a zlí duchové. Prý také bylo slyšet zvuk utopeného zvonku vždy, když se blížilo neštěstí. Před první světovou válkou bylo toto místo majiteli z Nové Horky odvodněno a po vykácení starých dubů proměněno v ornou půdu. Po pozemkové reformě byla tato půda přidělena nájemcům se Stíkovce, Skotnice a Skorotína. Zázračný obraz ve skotnické kapličce "Na Dolách" pod Skotnicí stávala kdysi stará košatá lípa. Jednou si šli lidé, kteří pracovali na poli sednout do stínu této lípy, aby tam posvačili. K nemalému podivení viděli na lípě viset obraz Panny Marie, právě takový, jaký byl ve farním kostele. Druhého dne šla jedna z žen hned ráno schválně do kostela, aby se přesvědčila, visí-li tam známý obraz, ale obraz v kostele nebyl. Lidé si nedokázali vysvětlit, jakým způsobem se obraz dostal na lípu, vzali jej a zanesli zpět do kostela. Jak se ale podivili, když druhý den visel obraz opět na lípě. Zanesli obraz ještě jednou do příborského kostela, ale následující den visel obraz na témž místě v poli. Z toho lidé usoudili, že se tam Panně Marii obzvlášť zalíbilo, a proto jí tam postavili pěkný stánek - úhlednou kapličku. O zázračném obraze se brzy daleko vypravovalo. Přicházeli tam lidé s různými neduhy v důvěře k Panně Marii, že jejich vroucí prosbu vyslyší a je uzdraví. V mnoha a mnoha případech se tak stalo a četná uzdravení bylo možno nazvat opravdovým zázrakem. Např. nemocný o berlích přišel a bez berlí odcházel domů, všem o svém uzdravení vypravoval a berle nechal v kapličce na památku svého vyléčení.


56


Štramberk Když byli zlověstní Mongolové za panování krále Václava I. (1230-1253) ze Slezska podél Odry vnikli na Moravu, rozutíkal se vyděšený lid do lesů a hor, aby ušel zběsilé ukrutnosti krvelačných nepřátel. Mnozí také na nepřístupný ze tří stran Kotouč se uchýlili, aby tam skryli v jeskyních svůj movitý majetek. A opatřivše se potřebnou potravou, zatarasili přístup na vrch ze strany severní četnými zásekami. Brzy dorazily hordy Mongolů i ke Kotouči a rozložily se v údolí Sedlničky táborem, drancujíce a pálíce všechny tu osady. Také ves Tamovice byla nimi zničena, takže zanikla úplně. Marně však snažili se Tataři vrchu dobýti, statečný lid moravský z okolního kraje odrážel zmužile jejich nájezdy; ale konečně byly vyčerpány potravní zásoby a lid stálými boji i nočním bděním tak seslaben, že nastaly vážné obavy, zda i nadále odolá rozzuřeným tlupám Mongolů. V hrozné úzkosti své padali bojem znavení a několikadenními útoky nepřátel vysílení bojovníci na kolena pře obrazem Matky Boží, jenž tu pod košatou korunou slovanské lípy na jejím mohutném kmenu byl upevněn, prosíce za její přímluvu a pomoc Božskou. A hle, nebe samo přispělo jim ku pomoci. Pojednou snesla se nad zemí děsná bouře, jaké nebylo pamětníka. Vichr burácel, hrom bil a déšť lil se z oblak tak prudce, že zakrátko vystoupila z břehů na úpatí vrchu tekoucí říčka a zatopila za tmavé noci tábor nepřátel v údolí. Lid náš, pomocí Boží tak neočekávanou opětně zmužen a posilněn, sešel po známých lesních stezkách s Kotouče k Ženklavě, kde rybník velikosti veliké velmi přetékal už vodou. Rychle rozkopány jeho hráze, takže pak voda jako mořský příliv valila se mocným, vše ničícím proudem do ležení Tatarů. Bylo večer přede dnem Nanebevstoupení Páně, totiž 8. května r. 1241. Touto živelní pohromou, zvýšenou ještě přispěním obránců, nastal veliký zmatek a panika za tmy v táboře pohanů, stany se bořily, lid i dobytek tonul, a když se rozednilo, byli již Tataři ti tam, zbytky jejich táhnouce k Starému Jičínu a Moravskou branou k Hranicům.

Závišice K pojmenování i vzniku obce se pojí několik pověstí. Jedna z nich praví, že rozvodněná Sedlnička odnesla celou dědinu Tamovice na nové místo, kde se stavení zavěsila a lidé nově vzniklou osadu pojmenovali "Závěšice". Značnou část pobořených domků (chatrčí) velká voda tehdy odnesla o několik set metrů po proudu do hustého lužního porostu. Tam se trosky rozbitých domků zachytily (zavěsily). Po opadnutí vody je občané natahali nazpět do původní vesnice, domky postavili na novém místě a vzniklou osadu nazvali Závěšice. Pravdivost těchto pověstí dokládají po staletí trvající rodové vazby a citové vztahy občanů k původní vesničce Tamovice a ke kostelíku sv. Kateřiny a hřbitovu u tohoto kostelíku. Občané Závišic považovali kostel sv. Kateřiny v Tamovicích za "svůj" kostelík a hřbitov na kterém pochovávali své zesnulé za "svůj" hřbitov po celá dlouhá staletí, od vzniku vesničky Závišice až do r. 1935, kdy si vybudovali nový kostel a hřbitov uvnitř své vesničky. Jiná verze této pověsti dává zánik Tamovic do souvislosti s vpádem Tatarů v roce 1241. Proboření hrází rybníků u Ženklavy způsobilo zaplavení tatarského tábora a vesnice Tamovice, kterou níže zavěsily po proudu. Někteří historikové uvádějí, že zakladatelem asi mohl být Záviš z Vikštejna.


57


Ženklava Rodiště Kristiána Davida Nejproslulejším ženklavským rodákem je nepochybně Kristián David. Již svými současníky byl nazýván jako "moravský Mojžíš, božský tesař, apoštol či tvůrce Ochranova". Narodil se v Ženklavě 17. února 1692 (některé prameny uváději mylně rok 1690). Otec byl Čech (pocházel z Bernartic nad Odrou) a matka Němka. Kristián David si zvolil za své povolání tesařství, kterému se učil v Životicích. Tam se také jako syn katolických rodičů začal zajímat o protestantství. Tajně se stýkal s rodinami, které se hlásily k náboženskému odkazu Jednoty bratrské. Od roku 1890 byla umístěna na jeho rodném domku v Ženklavě (č. 43) německá, a od roku 1947 česká pamětní bronzová deska s tímto textem: „Zde se narodil L.P. 1690 Kristián David, exulant, zakladatel Ochranova, spoluobnovitel Jednoty bratří, svědek evangelia mezi pohany. Jeden jest Mistr váš - Kristus, vy pak všickni bratři jste!“

20. Významný vyhlídkový bod Kateřinice Jih katastrálního území – z komunikace Hájov – Kateřinice je rozhled jižním směrem na Červený kámen, Kopřivnici, Bílou horu a dále směrem k Novému Jičínu a Příboru. Komunikace Skotnice – Kateřinice – krásné rozhledy od Trnávky přes Kateřinice s hřebenem Beskyd na horizontu. Východně od fotbalového hřiště – z místní komunikace vedoucí směrem do Fryčovic jsou výhledy na Radhošť a kostel v Trnávce, z hranice katastrálního území, tj. z vrcholu kopce jsou výhledy na Radhošť, Hukvaldy, těžní věž Chlebovice, kostel Staříč, vysílače Okrouhlá a Kamenná, Sovinec či Boží muka na kopci Sv. Marka nad Brušperkem.

Kopřivnice k.ú. Kopřivnice Horní části polygonu – zkušební polygon firmy Tatra a.s. končí až pod lesními porosty Brd a z těchto míst se otevírá pohled na rovinatější část Kopřivnice a zemědělské pozemky až po Příbor s jeho výraznými dominantami, a místní část Lubinu. Bezručova vyhlídka na Brdech – v r. 2012 nově postavená rozhledna na hřebeni Brd nad zkušebním polygonem Tatry. Výhled na Kopřivnici, Příbor a místní část Lubinu. Raškův kámen – vyhlídková plošina s výhledem na lesní porosty Červeného kamene, na Bílou horu a část Kopřivnice. Jižním směrem lze vidět až do Beskyd. Louky nad hřbitovem – výhledy na zastavěné údolí mezi Červeným kamenem a Bílou horou, tj. na celou Kopřivnici, od Štramberka až po Příbor. Váňův kámen – výhled na Kopřivnici, Červený kámen, jižně směrem k Ženklavě, severně do Lubiny a na obzoru s části Beskyd. Obdobný výhled je i z asfaltové cesty v místě nad vykácenou části lesního porostu těsně pod vrcholem Bílé hory. Asfaltová cesta pod vrcholem Bílé hory – výhled severním směrem na Závišice, Příbor a dále až na Ostravsko a Frýdeckomístecko.


58


k.ú. Větřkovice u Lubiny Na Haškovci – výhledy na Červený kámen, Kopřivnici, Bílou horu, na Novojičínsko, Příborsko, Hukvaldy. U Hájova – výhledy na Lubinu, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu. Komunikace na Hukvaldy – z komunikace nad přehradou se otevírají výhledy na všechny světové strany: Hukvaldy, hřeben Beskyd, Červený kámen, Bílou horu, kopce mezi Novým Jičínem a obcí Rybí, Ostravsko. U křížku na Velové – výhledy na Lubinu, Mniší, Hukvaldy, Kopřivnici, dále pak na Beskydy a kopce mezi Novým Jičínem a obci Rybí. k.ú. Mniší Komunikace na Hukvaldy – z míst pod oborou je výhled na Mniší, Lubinu, přehradu Větřovice, Beskydy, Červený kámen, Bílou horu, Kopřivnici. Komunikace do Měrkovic – z míst pod oborou výhledy na kopce nad Kozlovicemi, Beskydy Červený kámen, Bílou horu, Mniší, Vlčovice, Kopřivnici. Komunikace do Tiché – výhled na hukvaldskou oboru – Kazničov, Mniší, Vlčovice. k.ú. Vlčovice Vrchol Pískovny – rozhledy na sever – přehrada Větřkovice, Hukvaldy, východ – Beskydy, jih – Červený kámen.

Mošnov Polní cesty na Trnávku, cesta po hřebeni východně od zástavby Velké strany - výhled na obec Mošnov a dále do Moravské brány. Ve východní části katastru je významným bodem kóta 276,1. Letištní budova - významnou část území lze přehlédnout rovněž z letištní budovy, ale tato není přístupná široké veřejnosti (pouze s platnou letenkou).

Petřvald Území obce je rovinaté a z jeho velké části jsou viditelné části Beskyd, Bílá hora, Červený kámen a západně pak Moravská brána, Poodří a za nimi lázně Klimkovice, vrchy západně od Bílovce. Výrazný vyhlídkový bod však v Petřvaldě není.

Příbor k.ú. Prchalov Nejvyšší bod na komunikaci přes Prchalov – výhledy od severu k jihu, tj. od Mošnova, Skotnice, přes Hukvaldy, Červený kámen, Bílou horu, Závišickou hůrku, Libhošť. k.ú. Klokočov u Příbora Nejvyšší bod na místní komunikaci podél I/48 - rozhled jižním směrem na Červený kámen, Kopřivnici, Bílou horu a dále směrem k Novému Jičínu a na Příbor.


59


k.ú. Příbor Nejvyšší bod na polní cestě severně od bývalého statku (u polního letiště) – výhledy na všechny světové strany, tj. např. na Příbor, Kopřivnici a v pozadí na Červený kámen, Bílou horu, Beskydy, Prchalov. Severně od zahrádkářské osady Orinoko – výhled na samostatné město Příbor a dále západním až severním směrem. k.ú. Hájov Severovýchodní roh katastru – výhledy na všechny světové strany, Hájov, Příbor, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu, dále na Beskydy či západně na Moravskou bránu a Oderské vrchy. Jihovýchodní roh katastru – výhled na vodní nádrž Větřkovice, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu, Hukvaldy.

Skotnice Hončova hůrka – výhledy na všechny světové strany; na Skotnici, Mošnov, Příbor, Kateřinice, Trnávku, Kopřivnici a dále na Beskydy, Červený kámen, Bílou horu, Moravskou bránu, Oderské vrchy. Komunikace Skotnice – Kateřinice – výhledy na Beskydy, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu, na Skotnici, Mošnov, Moravskou bránu.

Štramberk Štramberská Trúba - výhled z vyhlídkové plošiny hradní věže ve výšce cca 495 m n.m. je bez omezení do všech světových stran. Pod Štramberskou Trúbou (453 m n.m.) – výhled z hradeb pod Trúbou je omezen pouze ze severovýchodu. Při pohledu směrem k jihu se rýsuje silueta nenarušené zalesněné části Kotouče, v popředí se choulí malebné starobylé městečko Štramberk. V dálce vidíme masív Velkého Javorníku, Radhoště a Kněhyně - lesnaté území hlavního hřebene Beskyd. Krásný je také pohled ve směru západním na rekreační oblast Libotína se souvislými lesními porosty táhnoucími se až k Puntíku, oblasti nad obcí Rybí. Výhled na sever směřuje přes Závišice, Příbor, Závišickou hůrku až na, často kouřově zamlžené, Ostravsko. Vrchol Kotouče (517 m n.m.) a horní hranice lomu - výhled je možný ve směru jihovýchodním, jižním a jihozápadním, tj. směrem na jižní části Kopřivnice, Štramberka, Ženklavu a v dálce na hlavní hřeben Beskyd od Velkého Javorníku po Lysou horu. Jihozápadní roh katastrálního území na kraji libotínského lesa (cca 405 m n.m.) z tohoto místa pod lesními porosty na Libotíně se naskýtá pohled na odtěženou část Kotouče z jihu. Dojem je velmi negativní a depresivní, neboť obrovský velkolom s industriálním předpolím vyráží dech. Ráz krajiny je narušen a změny jsou nevratné. Náladu však vylepší pohled severním směrem na oblast Libotína, Závišice a Závišickou hůrku. Západní hranice katastru nad areálem Podzemního zásobníku plynu (380 m n.m.) výhledy z luk stoupajících na severní hřeben Libotína východním směrem umožňují sledovat Bílou horu včetně vrcholové části rozhledny, severovýchodně západní část Kopřivnice včetně oblasti lesa Benčák, severně Závišickou hůrku, Závišice a dále Příbor a Ostravsko. Pohled ze západu ze silnice od Rybího - tento pohled umožňuje obdivovat nádhernou scenérii Bílé hory, Štramberské Trúby a Kotouče. Na svazích Zámeckého vrchu pod Trúbou se nad střechami valašských chalup bělá vápencový skalní výchoz. Tento pohled je úžasný a


60


zde pochopíme, čím Štramberk každoročně přitahuje tolik návštěvníků. Když držíte v ruce historický pohled na město Štramberk z roku 1866, přece se něco změnilo. Chybí popásající se kozy, selky v krojích, území je více zalesněno, oplocené objekty související s plynofikací jsou hojně rozsety po krajině. Kotouč v pravé části obrazu již není tím mohutným vápencovým bradlem s kostelíkem na svém vrcholu, ale je z jižní strany nepřirozeně useknut. Rozhledna Bílá hora (557 m n.m.) - z vyhlídkové plošiny této nové rozhledny (byla dokončena v roce 2000) je výhled do všech světových stran. Rozhledna připomínající symbol struktury DNA, tzv. spirálu života, vyrostla na hranicích města Kopřivnice a Štramberk. Věž dosahuje výšky 43 m, vlastní vyhlídková plošina je ve výšce 26 m. Schodiště je tvořeno 134 ocelovými a 27 betonovými schody, a výstupem až na vyhlídku se lze dostat do nadmořské výšky 583 metrů. Nabízí se volný rozhled do všech stran: na jihovýchodě Červený kámen (690 m n.m.), na jihozápadě Kotouč, na severovýchodě hrad Hukvaldy. V případě pěkného počasí je možné z rozhledny vidět Ostravsko, hlavní hřeben Beskyd a na severozápadě Jeseníky. U sochy Panny Marie Hostýnské (z r. 1861) nad Kamenárkou (cca 480 m n.m.) - ze sedla pod Bílou horou je výhled jihovýchodním směrem na hrad Hukvaldy, východní část Kopřivnice, jižní část Štramberka, nad nimi Červený kámen, v dálce hřeben Beskyd. Pohledu na severozápad dominuje Štramberská Trúba, pod ní náměstí a vlevo od něj Kotouč. Jeskyně Šipka (455 m n.m.) - od cesty k jeskyni, od jeskyně či výše od zvoničky se otevírají výhledy severovýchodním, severním a severozápadním směrem na štramberské náměstí, Trúbu, Bílou horu, či Závišice.

Trnávka Nejvyšší bod na komunikaci do Brušperku – výhled západním a severozápadním směrem na Trnávku, část Kateřinic, dále pak na lázně Klimkovice, kopce nad Bílovcem, Ostravsko. Nejvyšší bod na komunikaci do Petřvaldu – výhled východním a jihovýchodním směrem na Trnávku, Kateřinice, v dáli na Beskydy.

Závišice Nejvyšší bod na komunikaci do Sedlnic – výhled východním a jihovýchodním směrem na Závišice, Kopřivnici, Štramberk, Bílou horu, Červený kámen a dále na Beskydy. Nad zahrádkami na Závišické hůrce - výhled východním směrem od severu až na jih na Příbor, Závišice, Kopřivnici, Štramberk, Bílou horu, Červený kámen a dále na Beskydy.

Ženklava Vzhledem k morfologii území je vyhlídkových bodů více. Na východní straně území je z míst na loukách krásný výhled na lesní porosty na Libotíně a také na kopec Kotouč, který je z velké část vytěžen, což je právě v pohledech od Ženklavy vidět nejvíce. Ze západní strany, z míst pod libotínskými lesními porosty je zase výhled na Ženklavu, Štramberk, Červený kámen a dále na Beskydy.


61


21. Územní systém ekologické stability Kateřinice Jižní a západní okrajovou částí území prochází regionální biokoridor (RBK 549) spojující regionální biocentrum RBC 222 Sýkořinec v Mošnově, Skotnici a Trnávce a RBC 172 Míchovec – Osičina ve Fryčovicích v těsném sousedství jihovýchodního okraje katastru. RBK 549

Míchovec – Osičina – Kateřinice

0,50 ha + 1,86 ha

LBC

Kateřinice 1

3,18 ha

RBK 549

Kateřinice 1 – Kateřinice 2

2,52 ha

LBC

Kateřinice 2

3,30 ha

RBK 549

Kateřinice 2 – Kateřinice 3

2,28 ha + 0,07 ha + 0,81 ha

LBC

Kateřinice 3

2,13 ha + 1,22 ha

RBK 549

Kateřinice 3 – Skotnice 5

1,01 ha + 0,42 ha + 0,12 ha

RBK 549

Skotnice 5 – Trnávka

1,05 ha + 1,00 ha

Kopřivnice Změnou č. 3 územního plánu Kopřivnice byl zapracován ÚSES obsažený v ZÚR Moravskoslezského kraje. Nadregionální úroveň je zastoupena: - částí nadregionálního biocentra 97 Hukvaldy (cílové ekosystémy mezofilní bučinné a luční), zasahujícího do východní části k.ú. Mniší z k.ú. Sklenov, je tvořeno převážně lesními porosty s dominancí buku. V grafické části je označeno NRBC 97 Hukvaldy; - částí složeného nadregionálního biokoridoru (NRBK) K 144, (mezofilní bučinný) tvořeného jednoduchými nadregionálními biokoridory, vloženým regionálním biocentrem a vloženým lokálním biocentrem a procházejícího z k.ú. Štramberk přes k.ú. Kopřivnice (NRBK K144 MB Štramberk – Kopřivnice), dále přes k.ú. Vlčovice do k.ú. Tichá na Moravě (NRBK K 144 MB Vlčovice, NRBK K 144 MB Vlčovice Tichá), dále přes k.ú. Mniší (NRBK K 144 MB Mniší – Tichá) a dále do k.ú. Sklenov (NRBK K 144 MB Mniší – Tichá –Sklenov 1, K 144 Mniší-Tichá-Sklenov 2); - vloženým regionálním biocentrem 115 Červený kámen-Pískovna (mezofilní bučinné) (RBC 115 Kopřivnice – Lichnov) zasahujícím do jižní části k.ú. Kopřivnice z k.ú. Lichnov; - vloženým lokálním biocentrem (LBC Vlčovice). Regionální úroveň je zastoupena: - částí složeného regionálního biokoridoru 550 (mezofilní bučinný, mezofilní hájový – v úz. města Kopřivnice) tvořeného jednoduchými regionálními biokoridory a vloženým lokálním biocentrem vymezeným v trase z NRBC 97 Hukvaldy (k.ú. Sklenov) v k.ú. Mniší, vedeným do k.ú. Větřkovice u Lubiny (RBK 550 Větřkovice – Mniší – Sklenov), dále vedeným zpět na k.ú. Sklenov (RBK 550 Větřkovice – Sklenov) s vloženým lokálním biocentrem Větřkovice (LBC Větřkovice), - složeným regionálním biokoridorem 547 vedeným z k.ú. Tichá na Moravě do k.ú. Vlčovice po toku Lubiny (jednoduché regionální biokoridory: RBK 547 Vlčovice –


62


Tichá 1 a RBK Vlčovice – Tichá 2), se dvěma vloženými lokálními biocentry (LBC Vlčovice, LBC Mniší), - regionálním biocentrem 265 Větřkovická Lubina (RBC 265 Větřkovice) napojeným na regionální biokoridory 547 a 630 na hranici k.ú. Větřkovice u Lubiny s k.ú. Vlčovice a k.ú. Drnholec nad Lubinou, - složeným regionálním biokoridorem 630, nivním a vodním (s jednoduchými regionálními biokoridory RBK 630 Větřkovice 1 a RBK 630 Větřkovice 2) vedeným po hranici k.ú. Větřkovice u Lubiny a Drnholec nad Lubinou a s vloženým lokálním biocentrem (LBC Drnholec – Větřkovice), - regionálním biocentrem 127 Helenské údolí (RBC 127 Drnholec – Příbor) na hranici k.ú. Drnholec nad Lubinou a k.ú. Příbor napojeným na regionální biokoridory 630 a 546. Lokální úroveň je zastoupena: - lokální trasou od Hájova severovýchodním okrajem území Kopřivnice přes k.ú. Větřkovice u Lubiny tvořenou lokálním biokoridorem LBK Hájov – Větřkovice – Sklenov, vymezeným v trase z k.ú. Hájov, lokálním biocentrem (LBC Větřkovice 2) a lokálním biokoridorem (LBK Sklenov – Větřkovice), napojeným do RBK 550 Větřkovice – Mniší – Sklenov; - lokální trasou od Závišic přes k. ú. Kopřivnice, Příbor s lokálním biocentrem (LBC Kopřivnice) vymezeným na hranici s k.ú. Závišice a pokračující k východu LBK Kopřivnice – Příbor do lokálního biocentra LBC Drnholec-Příbor, se stanovišti středně živnými a středně vlhkými, - lokálním biokoridorem LBK Mniší – Sklenov, který souběhem posiluje část NRBK K 144 dalším propojením mezi NRBC 97 Hukvaldy a údolnicí Lubiny a končí v LBC Mniší, je veden středně živnými a středně vlhkými stanovišti. Vlivy na sousední území Po upřesnění trasy přeložky silnice I/58 je doporučeno vymezit další vložené lokální biocentrum na dílčím RBK 547 Vlčovice-Tichá 1 v území Tiché při zpracování změny ÚP Tiché. Podrobný popis jednotlivých prvků je uveden v tabulkách, označena jsou biocentra, a to podle příslušnosti do katastrálního území a pak pořadí, u prvků vyšší úrovně, regionálních a nadregionálních, je uvedeno i republikové číslování. (tučným tiskem). označení prvku

funkce, funkčnost

STG

rozměr

charakter ekotopu

typ, opatření

nadregionální úroveň nadregionální biocentrum 97 Hukvaldy, mezofilní bučinné a luční NRBC 97 NRBC 3B3, (1,2 ha) okraj lesního komplexu, Hukvaldy Hukvaldy 3BC4 převážně buky a další funkční listnaté dřeviny

lesní

nadregionální biokoridor K144 Jezernice-Hukvaldy, mezofilní bučinné bučinné v úz. Kopřivnice RBC 115 vložené RBC 115 Červený kámen – Pískovna, mezofilní bučinné KopřivniceLichnov RBC, funkční 4BC3 (79 ha) bučiny, dubové bučiny, lesní


63


suťové lesy, místy smrčiny

4CD3 4B23

3C4 NRBK 144 NRBK, funkční 4BC3 550 m bučiny, smrčiny, smíšené lesní modální MB lesy Vlčovice LBC LBC, funkční 4BC3 8 ha bučiny, smrčiny Vlčovice NRBK NRBK funkční 4BC3 560 m bučiny, smrčiny lesní, modální K 144 postupné omezení smrčin VlčoviceTichá průchod přes území Tiché – vložené lokální biocentrum NRBK NRBK, část. chybějící K 144 Mniší-Tichá + NRBK K 144 MnišíTicháSklenov 2

4BC4

512 m

4B3

liniový porost v údolnici, lesní, rozšíření porostů pole, louky biokoridoru

regionální úroveň regionální biokoridor 550, v území Kopřivnice mezofilní hájový a mezofilní bučinný RBK 550 RBK, částečně 4BC3 890 m smrčina, míst dub, buk, lesní modální Větřkovice- existující lípy, neobhospodařované 3C4 Sklenov plochy travních porostů, 4B3 pole LBC Větřkovice 1

LBC nefunkční

4BC3 4CD3

6,29 ha smrčina a listnatý porost lesní - dub, klen, mléč, jasan, změna druhové skladby na lípa, habr ploše se smrčinou

4B23 RBK 550 RBK část. Větřkovice- chybějící MnišíSklenov

3C4 3C34 4B3

(910m) v porostech jasan, lípa, lesní, modální dub, buk, smrk, břehový doplnění lesních porostů porost Svěceného potoka

regionální biokoridor 547, vodní, nivní LBC Vlčovice

LBC, nefunkční 4BC3

8 ha

RBK 547 VlčoviceTichá 1

RBK funkční

1400 m břehové porosty Lubiny, lesní, vodní, modální jasanové olšiny, vrbiny, smrčiny, porosty převážně na pravém břehu Lubiny

3BC45 3C45


bučiny, smrčiny

lesní, nivní, posílení autochtonních druhů nivy Lubiny

64


LBC Mniší

LBC, funkční

3BC45

18 ha

porosty v nivě Lubiny lesní, nivní a porosty na svazích nad Lubinou

580 m

břehové porosty Lubiny; vodní; lesní modální klen, mléč, dub, lípa, dosadba porostů habr, jasan, olše chybějících částí

6,4 ha

břehové porosty Lubiny; lesní, nivní modální klen, mléč, dub, lípa, dosadba porostů habr, jasan, olše chybějících částí

340 m

břehové porosty Lubiny; lesní, nivní modální klen, mléč, dub, lípa, dosadba porostů habr, jasan, olše chybějících částí

3C45 4BC3 4BD3 RBK 547 VlčoviceTichá 2

RBK funkční

3BC45 3C45

LBC Mniší- LBC, funkční Vlčovice

3BC45

RBK 547 VlčoviceTichá 2

RBK funkční

3BC45

RBC 256 Větřkovice

regionální biocentrum 265 Větřkovická Lubina

3C45

3C45

RBK, částečně existující

3BC45 3C45

53,1 ha břehové porosty Lubiny; vodní, nivní modální klen, mléč, dub, lípa, dosadba porostů habr, jasan, olše, louky, chybějících částí pole

regionální biokoridor 630, vodní, nivní RBK 630 Větřkovice 1

RBK, funkční

280 m

břehové porosty Lubiny; vodní, nivní modální klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše

7,4 ha

břehové porosty Lubiny; lesní, nivní modální klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše, louky

400 m


3C45

LBC LBC, funkční DrnholecVětřkovice 1 RBK 630 RBK, funkční Větřkovice2

RBC 127 DrnholecPříbor

3BC45

3BC45 3C45 3BC45 3C45

regionální biocentrum 127 Helénské údolí, nivní, vodní RBC, částečně existující

3BC45 3C45

(13,7 ha)


lokální úroveň lokální trasou od Hájova severovýchodním okrajem území Kopřivnice přes k. ú. Větřkovice u Lubiny LBK LBK částečně 4BC3 (1230 část pole, část listnaté lesní modální Hájovchybějící m) porosty – lípy, duby, 3BC34 dolesnění Větřkovicekleny, habry, mléče, Sklenov buky, jasany, smrky


65


LBC Větřkovice 2

LBC část. chybějící

3BC3

4,4 ha

3BC4 3C4

LBK SklenovVětřkovice

LBK částečně existující

3BC34 3C4

1 400 m

smrčina s modřínem, listnaté porosty – lípy, duby, kleny, buky, habry, třešně, břízy; neobhospodařované zemědělské pozemky břehy vodní nádrže Větřkovice, lesík nad nádrží-lípy, dub, klen, buk, jasan, mléč, jilm, smrk

lesní dolesnění, změna druhové skladby v nevhodných porostech

lesní kontrastní zalesnění

lokální trasou od Závišic přes k. ú. Kopřivnice do Příbora/Drnholce, se stanovišti středně živnými a středně vlhkými LBC LBC funkční 3B3 8,2 ha v severní části smrky, lesní Kopřivnice borovice, v jižní části 3C4 změna druhové skladby dub, jasan, lípa, klen, náhrada jehličnatého mléč porostu LBK LBK částečně Kopřivnice- existující Příbor

3B3

1800 m pole, louky, břehové porosty potoka

lesní modální

(1,7 ha)

lesní

výsadba koridoru ve většině jeho délky

přes území Příbora LBC DrnholecPříbor

LBC část. existující

3BC4 3C4

pole, louka, břehové porosty Kopřivničky, rekultivovaná skládka

založení lesního biocentra

3BC3 lokálním biokoridorem, který souběhem posiluje část NRBK K 144 dalším propojení mezi NRBC 97 Hukvaldy a údolnicí Lubiny a končí v LBC Mniší, je veden středně živnými a středně vlhkými stanovišti. LBK LBK částečně 4BC3 (1870 převážně na zemědělsky lesní, modální Mnišíexistující m) užívaných pozemcích a doplnění porostů na Sklenov drobnými lesíky chybějících částech s převahou listnáčů Vysvětlivky k tabulkám: funkce funkčnost pro lesní biokoridory a biocentra: funkční – stav porostů vyhovuje funkci, nefunkční – stromové porosty jsou nevyhovujícího druhového složení, je nutná změna skladby, částečně chybějící – většina prvku je tvořena dřevinnými porosty, částečně existující – jen malá část prvku je tvořena dřevinnými porosty, většina plochy je bez stromového porostu STG kód skupiny typů geobiocénů začáteční číslice označují vegetační stupeň, písmena označují úživnost stanoviště, poslední číslice vlhkostní řadu, rozměr, délku biokoridorů nebo výměru biocenter, údaje v závorkách uvádějí velikost prvku pouze na řešeném území Kopřivnice, prvek je vymezen i mimo řešené území stav stručný popis současného stavu typ cíl, opatření cílová formace a typ prvku, navržená opatření TUČNÝM TISKEM – OZNAČENÍ REGIONÁLNÍCH A NADREGIONÁLNÍCH BIOCENTER A BIOKORIDORŮ DLE ZÚR MSK


66


Mošnov Označení Funkce, prvku funkčnost, v ÚP/ název návaznost na území sousedící obce

STG

Rozměr

Charakter ekotopu

Cílové společenstvo, návrh opatření

Regionální biokoridor 629 Mošnov RBK, částečně 3B34, 660 m lesní porosty, pole, lesní R2/ existující 3BC3 louky založení porostů - lipová Skotnice dubohabřina Regionální biocentrum RBC 222 Sýkořinec, celková výměra 40 ha, charakter ekotopu: L2 – SM, DB, Mošnov RBC 3B3-4 75 ha lesní porost převážně lesní R3/ existující, 3BC3 smrkový, přímíšeně změna skladby na lipovou Skotnice, nefunkční modřín, dub, lípa, klen, dubohabřinu Trnávka Sýkořinec okraj lesního komplexu, Regionální biokoridor RBK č. 544 Mošnov RBK, chybějící 3B3 R4 Mošnov LBC vložené, 3B3 R5 funkční Mošnov RBK, částečně 3B3 R6 existující

240 m

pole

12,6 ha

les

530 m

pole, pruh listnatých dřevin – dub, lípa, buk, habr

Regionální biocentrum RBC č. 196 Mošnov RBC, částečně 3BC45 (6,7 ha) R7/ chybějící Petřvald

lesní břehové porosty toku Lubiny a v nivě toku, pole, louky

Regionální biokoridor RBK č. 542, délka 2,1 km Mošnov RBK, funkční 3BC45 340 m lesní břehové porosty R8/ toku Lubiny a v nivě Petřvald toku, pole, louky Mošnov LBC, částečně 3BC44 5,6 ha lesní porosty v blízkosti R9 chybějící toku Lubiny a na svazích nad tokem, pole, louky Mošnov RBK, částečně 3BC45 700 m lesní porosty podél R10 chybějící Lubiny a louky, pole Mošnov R11

LBC vložené, část. existující

3BC45 5,3 ha

lesní porosty podél Lubiny, louky, pole

Mošnov R12

RBK, částečně chybějící

3BC45 300 m

lesní porosty podél Lubiny, louky


lesní; založení dřevinného porostu lesní; změna druhové skladby lesní; rozšíření dřevinného porostu

lesní, nivní dolesnění na 30 ha, ostatní extenzivní louky

vodní, nivní

lesní, vodní dolesnění na 3 ha les. porostu, extenzivní louky vodní, nivní dolesnění, extenzivní louky nivní, vodní lesní porost na 3 ha, extenzivní louky nivní, vodní rozšíření břehových porostů

67


Regionální biocentrum ZÚR - č. 178 Mošnov RBC, částečně 3BC45 59,4 ha R1/ chybějící Skotnice

lesní břehové porosty toku Lubiny a v nivě toku, pole, louky

lesní, nivní dolesnění na 30 ha, ostatní extenzivní louky

Vysvětlivky k tabulkám: - význam, funkčnost – biogeografický význam, současný stav funkčnosti LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor, RBK regionální biokoridor, RBC regionální biocentrum - STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré) - rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru

Petřvald Do severozápadní část k.ú. Petřvaldík zasahuje NRBC č. 92 Oderská niva (cílové ekosystémy nivní, vodní a luční), které je spojeno RBK č. 545 (cílové ekosystémy hydrofilní, hygrofilní, mezofilní hájové) s RBC č. 243 U Chabičova, které leží mimo území obce. V souvislosti s řekou Lubinou jsou vedeny RBK č. 542 a 543 (cílové ekosystémy nivní, vodní), mezi které je vloženo RBC č. 196 Petřvaldská Lubina (cílové ekosystémy nivní, vodní). Dále jsou v územním plánu vymezeny prvky lokálního ÚSES – 2 LBC v nivě řeky Lubiny, 3 LBC spojené LBK ve východní části k.ú. Petřvald u Nového Jičína. Po východní hranici k.ú. Petřvald u Nového Jičína je veden RBK č. 544 (cílové ekosystémy mezofilní hájové, hygrofilní).

Příbor Prvky regionální úrovně jsou dále popsány s označením podle ZÚR Moravskoslezského kraje (grafická část) a v závorce je pak uvedeno značení jejich částí v Územním plánu Příbora. V území Příbora je vymezena část regionálního biokoridoru 540 (R5 LBC) - vložené lokální biocentrum, celý biokoridor je charakterizován jako mezofilní hájový, hygrofilní a hydrofilní, vymezení je v severozápadním okraji správního území města Příbora, nově (dle ZÚR MSK) je vložena regionální trasa tvořená regionálním biokoridorem 546 (R1 až R3), charakterizovaný jako vodní a nivní a je značen proti toku Lubiny a regionálním biocentrem 127 Helenské údolí (R4), vodní a nivní. Regionální biokoridor 546 (část R3) v průchodu zastavěným územím Příbora nesplňuje parametry délky a šířky pro nivní (resp. mokřadní nebo lesní) biokoridor. Případný požadavek striktního uplatnění parametrů je možný jedině za cenu značného zásahu do zastavěného území sídla a je nereálný. Lokální úroveň tvoří biocentra a biokoridory na živinami obohacených stanovištích, vlhkých a mokřadních - od RBK 546 (R2) proti toku potoka Klenos a pokračující do území Větřkovic – L1 až L6 - od RBK 546 (R3) proti toku Kopřivničky (L7 až L8) a pokračující proti toku Kopřivničky dále do území Kopřivnice a s napojením přes vlhkostně a živinami normální stanoviště L9 až L13 až na tok Sedlnice na hranici mezi Příborem a Sedlnicí. (Mezi L10 a L11 přes území Závišic)


68


Označení prvku

Funkce, funkčnost, název

STG

Rozměr

Charakter ekotopu

regionální úroveň R1/ Sko regionální biokoridor 546, nivní vodní RBK, část. 3BC4 (600 m) tok Lubiny s břehovými chybějící porosty – lípy, jasany, duby R2 LBC, část. 3BC4 6,4 ha tok Lubiny a břeh. existující porosty, louky

R3

R4 /Kop

R5 /Sed

LBC část. existující LBK funkční

3BC4 3B3 4BC4

5,1 ha

L5

LBC nefunkční 4BC4 4B3

4,4 ha

L4+L6 /Kop

LBK část. chybějící

L3+L4

vodní, nivní-lesní

vodní, nivní- lesní (příp. luční plocha nad minimální rozsah lesního BC RBK, část. 3BC4 2 300 m tok Lubiny a porosty vodní, nivní existující na březích – veřejná úpravy přispívající zeleň v sídle, k funkci ÚSES regionální biocentrum 12 Helenské údolí RBC, částečně 3BC4 (4,8 ha) tok Lubiny s břehovými vodní, nivní existující porosty – lípy, jasany, duby, louky, pole regionální biokoridor 540 LBC funkční 3BC4 (1,7 h) v nivě Sedlnice jasany,, lesní 3B3 duby, výše habry, lípy, kleny, duby

lokální úroveň trasa L1 až L6 – živinami obohacená a vlhčí stanoviště – tok Klenos L1 LBK část. 3BC4 2 250 m břehový porost toku chybějící 3B3 Klenos, přerušovanýjasany, vrby, duby, lípy L2


860 m

4BC45 (525 m)

porosty podél toku Klenos, pole, louky jasanové olšiny podél lesní, vodní Klenosu smrkové a smíšené lesní lesní porosty změna druhové složení lesa břehové porosty potoka lesní – jasanové olšiny, louky, dosadba části koridoru, pole rozšíření břehových porostů

trasa od RBK 546 proti toku Kopřivničky a propojení na tok Sedlnice L7 LBK část. 3BC4 2 050 m břehové porosty chybějící Kopřivničky – jasanová olšina, místy bez porostů L8 /Kop LBC část. 3B3 4,5 ha břehový porost existující 3BC4 Kopřivničky, pruhy dřevin, pole, louky L9 LBK část. 3B3 1 130 m porosty podél drobných existující 3BC4 toků a liniové porosty , pole L10 LBC funkční 3B3 6,0 ha listnatý les


lesní, vodní koridor v jižní části rozdělen – po toku vodní, poli - lesní lesní

vodní, lesní v části dosadba koridoru lesní dosadba porostů biocentra lesní dosadba biokoridoru lesní

69


průchod území Závišic L11 /Zav LBK část. chybějící

3B3 3BC4

(900 m) 1 930 m

L12

LBC, část. chybějící

3BC4 3B3

5,6 ha

L13 /Sed

LBK funkční

3BC4 3B

1 580 m

pole, louky, lesní lesní porosty, břehové porosty doplnění chybějících porostů lesní porosty vhodného lesní druhového složení, doplnění porostů louky břehové porosty lesní Sedlnice v okraji větších lesních porostů

Vysvětlivky k tabulkám: popis je uveden je pro správní území města Příbor, pokud není uvedeno jinak - poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese; u regionálních prvků je v záhlaví popisu uvedeno číslování dle vyšší ÚPD - ZÚR Moravskoslezského kraje (přesahy do sousedících obcí či katastrů jsou uvedeny za lomítkem (Sko – Skotnice, Kop – Kopřivnice, Sed – Sedlnice, Zav – Závišice) - význam, funkčnost – biogeografický význam, současný stav funkčnosti LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor RBC regionální biocentrum, RBK regionální biokoridor - STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré) - rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený v závorce platí jen pro území obce – prvek dále pokračuje na sousední území - charakter ekotopu – stručný popis stavu, - cílové společenstvo, návrh opatření – cílová vegetační formace, potřeba úprav pro funkčnost.

Skotnice Změnou č. 1 bylo upraveno vymezení územního systému ekologické stability v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje vzhledem k tomu, že v Územním plánu Skotnice byl ÚSES vymezen v souladu s tehdy platným Územním plánem velkého územního celku Beskydy. Označení prvku v ÚP


STG

Rozměr

Charakter ekotopu


Regionální biokoridor č. 540 Sedlnický selský les – Roveň, 7,6 km, charakter ekotopu: mezofilní hájový, hydrofilní, hygrofilní /značení dle ZÚR Skotnice 1 RBK 3B3 315 m listnaté porosty lesní /Sedlnice existující vhodného druhového úprava pěstební péče složení Skotnice 1 LBC 3B3 (17,5 ha) listnaté porosty lesní existující 3BD3 vhodného druhového úprava pěstební péče, 3B3-4 složení cílem je lipová dubohabřina až dubová bučina


70


Regionální biokoridor č. 629 Sýkořinec – Sedlnický selský les, celková délka 4 km, charakter ekotopu: mezofilní hájový, hydrofilní, hygrofilní /značení dle ZÚR Skotnice LBC vložené 3B3 (0,4 ha) (převaha výměry LBC lesní 2/Sedlnice existující, 4B34 mimo území Skotnice) přeměna skladby porostu funkční na dubovou bučinu Skotnice RBK 3B3-4 600 m pole, lesní 2/Sedlnice chybějící křížení se silnicí založení dubové bučiny – Skotnice 3/Mošnov Skotnice RBC, 3BC45 (9,7 ha) porosty na březích toku lesní 3/Mošnov existující, Lubiny, (převaha stávající porosty rozšířit funkční rozlohy mimo území se skladbou střemchové Skotnice) jaseniny Skotnice3/ MošnovSkotnice4/ Mošnov

RBK, částečně existující

3B34, 3BC3

660 m

lesní porosty, pole, louky

lesní založení porostů - lipová dubohabřina

Regionální biocentrum č. 222 Sýkořinec, celková výměra 40 ha, charakter ekotopu: mezofilní hájové, hygrofilní Skotnice RBC 3B3-4 (5,3 ha) lesní porost převážně lesní 4/Mošnov existující, 3BC3 smrkový, přimíšeně změna skladby na lipovou Trnávka nefunkční modřín, dub, lípa, klen, dubohabřinu Sýkořinec okraj lesního komplexu, (převaha rozlohy mimo území Skotnice) Regionální biokoridor č. 549 z RBC Sýkořinec , 8 km, charakter ekotopu mezofilní hájový, hygrofilní Skotnice 5- RBK 3B3-4 (140 m) pole lesní Kateřinice- chybějící 600 m založení lipové S dubohabřiny Skotnice 5 LBC vložení 3B3-4 5 ha lesní porost s převahou lesní existující listnatých dřevin výchovou lesa podpořit funkční přirozenou druhovou skladbu – lipovou dubohabřinu Skotnice RBK 3B4 (50 m) lesní porost, orná a lesní 5-Kateř.-J existující 4BC4 500 m louka založení lipové funkční dubohabřiny na chybějící části Regionální biocentrum č. 178 Mošnovská Lubina, charakter ekotopu: nivní, vodní /značení dle ZÚR Skotnice RBC, 3BC45 (9,7 ha) porosty na březích toku lesní 3/Mošnov existující, Lubiny, (převaha stávající porosty rozšířit se funkční rozlohy mimo území skladbou střemchové Skotnice) jaseniny

Regionální biokoridor č. 546 Příbor – Skotnice, charakter ekotopu: nivní, vodní /značení dle ZÚR


71


Skotnice RBK částečně 3BC4- 370 m 3/Mošnov – chybějící 5 Skotnice 6A

řeka Lubina s mladými doprovodnými břehovými – jasan, lípa, vrby, olše, topol

Skotnice6A LBC existující, funkční Skotnice6A RBK, -Skotnice6 částečně chybějící

lesní porost charakteru měkkého až tvrdého luhu, mladý řeka Lubina s mladými doprovodnými břehovými – jasan, lípa, vrby, olše, topol

3BC4

5,5 ha

3BC4

630 m

3BC4

3 ha

3BC4

450 m

Skotnice6B LBC vložené existující, funkční

3BC4

5,3 ha

tok Lubiny s břehovými porosty

Skotnice6B RBK -Příbor existující, funkční

3BC4

150 m

tok Lubiny s břehovými porosty

Skotnice 6

LBC vložené existující, funkční Skotnice 6 RBK – existující, Skotnice6B funkční

lesní porost charakteru měkkého až tvrdého luhu, mladý tok Lubiny s břehovými porosty

lesní úprava skladby na střemchovou jaseninu, doplnění dřevinnými porosty křížení s navrženou silnicí lesní výchova směrem ke střemchové jasenině lesní úprava skladby na střemchovou jaseninu, doplnění dřevinnými porosty křížení s navrženou silnicí lesní výchova směrem ke střemchové jasenině lesní výchova na střemchovou jaseninu až dubovou bučinu lesní výchova na střemchovou jaseninu až dubovou bučinu lesní výchova na střemchovou jaseninu až dubovou bučinu

Štramberk Územní systém ekologické stability je v Územním plánu Štramberka vymezen v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Nadregionální úroveň je zastoupena nadregionálním biokoridorem v jihovýchodním okraji území obce (označený v grafické části územního plánu N1 až N4, v ZÚR MSK K144), který je tvořen částmi N1-LBC, N2-NBK, N3-LBC a N4-NBK a je veden z území Ženklavy přes Štramberk na území Kopřivnice. Jde o koridor mezofilní bučinný. Regionální úroveň tvoří regionální biocentrum označené R1 (v ZÚR MSK č. 151), a dále koridorem RK označeným v ZÚR MSK č. 539, který je tvořen částmi R2 až R8 a vede k západu na území Rybí. Lokální úroveň je tvořena trasou z území Závišic přes severní okraj Štramberku a podél severozápadní hranice na území Rybí, jde o trasu podél drobných toků stanovišti obohacenými živinami a vodou. Trasa L1 až L5 je napojena od jihu z nadregionálního biokoridoru (v ÚP Štramberka části N3-NBK-LBC) do regionálního biocentra č. 151 (v ÚP jako R1). Všechny prvky územního systému ekologické stability jsou s cílovým společenstvem – les, pokud nejsou vymezeny na pozemcích vodních toků – vlastní koryta toků nebo pokud v tabulce není uvedeno jinak. Vymezení v místech, kde neexistují dřevinné porosty, je provedeno v minimálních nutných rozlohách a šířkách dle metodiky. Další případné upřesnění prvků může být provedeno


72


v rámci projektů ÚSES, při zapracování do lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy vymezením podle hranic trvalého rozdělení lesa, popř. parcelách nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést, v závislosti na způsobu hospodaření, a v rámci komplexní nebo dílčích pozemkových úprav. Vlivy vymezení na sousední území Návrh ÚSES v územním plánu respektuje návaznosti podle územních plánů sousedních obcí – Ženklava, Kopřivnice, Závišice. V územním plánu Rybí není zapracováno regionální biocentrum dle ZÚR MSK. Stávající napojení na území Rybí je v souladu s ÚP obce Rybí. Zpracování tabulkové části – číslování prvků je provedeno se zvláštním číslováním pro prvky nadregionální, regionální a místní (lokální úrovně). Označení prvku


STG

Rozměr

Charakter ekotopu

Nadregionální úroveň Nadregionální biokoridor K 144, dle ÚTP mezofilní bučinný N1 LBC vložené, 4B3a 4,6 ha asi stoletá kmenovina část. funkční s převahou smrku Černý les N2 NBK, funkční 4B3 630 m smrkové a smíšené lesní porosty

N3

LBC vložené, část. funkční, Bařiny

4B3

6,8 ha

N4 / NBK, funkční Kopřivnice

4B3

(315 m)

Regionání úroveň Regionální biocentrum č. 151 Kotouč-Šipka R1 RBC, 3B3, 43,3 ha 3BC3

Regionální biokoridor RK 539 R2 RBK 3B3 R3 LBC vložené, 3B3 chybějící R4 RBK 3B3, 4BC4 R5 LBC vložené, 4B3 funkční, Tamovská R6 RBK, funkční 4B3


300 m 3,3 ha 700 m 9,1 ha

400 m


v rámci obnovy úprava druhové skladby

postupné snižování zastoupení smrku, podpora buku a dalších listnáčů převážně smrkové lesní postupné snižování porosty zastoupení smrku, podpora autochtoních dřevin – buk, dub smrkové a smíšené lesní postupné snižování porosty zastoupení smrku, podpora autochtoních dřevin

lesní porosty vrchu Kotouč, smrkové a smíšené s bohatým bylinným podrostem.

louky louky a pruhy dřevin listnaté louky, břehové porosty toku – listnaté listnatá kmenovina buky, duby, habry, lípy, část mladý porost listnatá kmenovina a smrkové porosty

zalesnění lesní, rozšíření porostu rozšíření dřevinných porostů

postupné snížení zastoupení smrku

73


R7 R8

LBC vložené, část. funkční RBK, funkční

4B3

4,3 ha

4B3

300 m

převážně smrková kmenovina smrkové a listnaté porosty

změna druhové skladby omezení smrku ve prospěch dubu, buku, habru, lípy

Lokální úroveň Lokální trasa z nadregionálního biokoridoru K144 (N3) do regionálního biocentra č. 151 (R1) L1 / LBK, částečně 4B3, 1 550 m část přes území založení chybějících částí Ženklava chybějící 4BC4 Ženklavy, louky, a okraj koridoru velkého lesního porostu, břehové porosty toku L2 LBC, 4B3 5,4 ha louky, lesní porost rozšíření stávajícího chybějící listnatý, okraj těžební porostu jámy L3 / LBK, část. 3B3, 800 m louky, lesní porost Ženklava chybějící 3BC3, listnatý, okraj těžební 3D2 jámy L4 LB, částečně 3B3, 5,6 ha louky, lesní porostrozšíření stávajícího chybějící 3BC3, listnatý, okraj těžební porostu 3D2 jámy okraj těžební jámy, zlepšování spojitosti L5 LBK, část. 3BD3, 300 m chybějící 3D2 náletové přírodě blízké, koridoru dle možností ale mladé listnaté porosty Lokání trasa po toku Sedlnice L6 LBK, funkční 3BC4 1 270 m břehové porosty toku – olše, jasany, vrby a další dřeviny L7 LBC, částečně 3B3 4,9 ha břehové porosty toku – dolesnění 3BC4 olše, jasany, vrby a další chybějící, dřeviny, louky Rybské paseky Lokální trasa od východu – Závišic, po hranici se Závišicemi k západu dále na Rybí L8 / LBK, funkční 3BC4 450 m břehové porosty potoka Závišice L7 -viz výše L9 / LBK, funkční 3BC4, 1 650 m břehové porosty potoka Závišice, 3B3 Rybí

Vysvětlivky k tabulkám: - poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese, prvky zasahující na území jiné obce mají uveden jejich název, u biokoridorů, kde není zřejmý jejich začátek a konec jsou uvedena i koncová biocentra (část trasy je společná pro dva koridory); - význam, funkčnost – biogeografický význam, současný stav funkčnosti LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor, RBC – regionální biocentrum, RBK – regionální biokoridor, NBK – nadregionální biokoridor; - STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré);


74


- rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený v závorce platí jen pro území obce – prvek dále pokračuje na sousední území; - charakter ekotopu – stručný popis stavu, - cílové společenstvo, návrh opatření – cílová vegetační formace, potřeba úprav pro funkčnost.

Trnávka V západní části katastru zasahuje na území obce RBC č. 222 Sýkořinec (cílové ekosystémy mezofilní hájové, hygrofilní lesní), v severní části sem zasahuje RBC č. 243 U Chabičova (cílové ekosystémy mezofilní hájové, hygrofilní lesní). Tato RBC jsou propojena podél západní hranice katastru RBK č. 544 (cílové ekosystémy mezofilní hájové, hygrofilní). Z RBC Sýkořinec vychází podél hranice katastru jižním směrem RBK č. 549 (cílové ekosystémy mezofilní hájové, mezofilní bučinné, hygrofilní, hydrofilní), který ústí do RBC č. 172 Míchovec-Osičina na území obce Fryčovice. V trase tohoto RBK je umístěno jedno LBC.

Závišice poř. č.

typ, funkčnost, název

rozměr STG

stav

cíl. typ; návrh opatření

LBC, část. funkční LBK, funkční

6,7 ha 4B3,4 1 660 m 3B4, 3BC4

lesní, omezení zastoupení smrku lesní, dolesnění

3 Závišice LBC,část. chybějící /Štramberk 4 Závišice LBK, část. chybějící /Štramberk 5 Závišice LBK, částečně chybějící 6 Závišice LBC, nefunkční

(0,2 ha) 3BC4

smíšený lesní porost s převahou smrku smíšený lesní porost s převahou smrku , menší lesní porosty v celku polí, rozdělený vedením VN, převaha listnatých stromů, listnaté druhově pestré pruhy lesa podél Rybského potoka břehové porosty Rybského potoka, louky, zarůstající louky břehové druhově pestré listnaté lesní porosty, pole, pruhy lesa mezi poli pole, louky, smrkové lesy

lesní, dolesnění – bohatá dubová bučina

Prvky lokálního ÚSES 1 Závišice 2 Závišice /Rybí

7 Závišice LBK, funkční 8 Závišice LBK, /Příbor funkční 9 Závišice LBK, část. /Libhošť, chybějící Sedlnice

2 000m 3BC4, 3BC3 830 m 3B3, 3BC3 4,2 ha 3B3, 3BC3 (130 m) 3BC3,4 (50 m) 4B3 (1420 m) 4B3, 4BC4

smrkové lesní porosty

lesní, dolesnění

lesní, dolesnění, změna druhové skladby lesů na dub. bučinu lesní, změna druh skladby na dubovou a jedlovou bučinu

smrkové a smíšené lesní porosty lesní, změna druhové skladby dle lesního typu druhově pestré břehové lesní lesní porosty Sedlnice, lesní pruhy přírodě blízkého lesní, dolesnění druhového složení v zemědělské krajině

Vysvětlivky k tabulkám:


75


Číslování prvků je zvlášť pro území Závišic (v případě polohy zčásti mimo území Závišic je doplněné názvem sousedního k. ú., na kterém se zbývající část prvků nalézá; např. 9 Závišice /Libhošť, Sedlnice). - poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese - význam, funkčnost – biogeografický význam, současný stav funkčnosti LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor - STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré)

- rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru

Ženklava poř.č.

typ, funkčnost, název

rozměr STG

Nadregionální biokoridor K 144, mezofilní bučinný 1NRBK, nefunkční, část. 570 m Štramberk chybějící 4B3 1 vložené LBC, 3,5 ha 4B3 1-2 NRBK, funkční 240 m 4B3 2/Veřovice Regionální biocentrum 181 Na Peklech RBC, funkční

28 ha 4B3 2-Veřovice NRBK, nefunkční, část. 700 m chybějící 4B3, 4BC4 3-Veřovice NRBK, nefunkční, část. 550 m existující 4B3 3 vložené LBC, nefunkční, 3,1 ha část. existující 4B3, 3BC4 3-4 NRBK, 700 m 4BC3, 4B3 4 vložené LBC, funkční 6,1 ha 4B3, 4BC3 4-5 NRBK, funkční 700 m 4B3, 4BC3 5 vložené LBC, funkční 5,4 ha 4B3 5-6 NRBK, funkční 650 m 4B3, 4BC3 6 vložené LBC, funkční 4 ha 4B3 6-7 NRBK, funkční 100 m 4B3 7/Rybí, Regionální biocentrum 159 Libotín Životice vložené RBC, funkční (17 ha) 4B3 Prvky lokálních parametrů 4-Životice LBK, funkční


(260 m) 4B3

návrh opatření

dolesnění dolesnění, omezení zastoupení smrku ve prospěch jedle úprava druhové skladby

smrčiny postupně převést na jedlovou bučinu dolesnění zalesnění zalesnění dolesnění postupné omezování smrku, vnášení jedle postupné omezování smrku, vnášení jedle postupné omezování smrku, vnášení jedle postupné omezování smrku, vnášení jedle postupné omezování smrku, vnášení jedle postupné omezování smrku, vnášení jedle

postupné omezování smrku, vnášení jedle

omezení zastoupení smrku ve prospěch jedle

76


ALBK, nefunkční, část. Štramberk- chybějící BŠtramberk

(505), (800) založení lesního biokoridoru m 4B3, 4BC4

22. Významný krajinný prvek registrovaný Databáze významných krajinných prvků (VKP) na území ORP Kopřivnice není kompletní, došlo ke ztrátě některých údajů při převádění této databáze z Okrestního úřadu Nový Jičín na Městský úřad Kopřivnice. Městskému úřadu jsou v některých případech k dispozici pouze mapové podklady a zlomek evidenčních karet VKP.

Kateřinice Na území Kateřinic byly registrovány tyto VKP (část z nich spadá mezi VKP vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny): map. list 2-9 2-9 2-9 2-9 2-9 2-9 2-9 2-0 2-0 2-0 2-0 1-0 1-0 1-0 1-0 1-0 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9

VKP L37 129/3Z 37 129/3M 37 130 Z,M 37 148 B,Z 37 147 B 37 129/3Z 37 130M 37 129/4M L37 126K 37 130M 37 126K L37 222K 37 220 224/5M 37 221 L224/4B 37 196 37 171K 37 172 37 181 37 189 37 173K L37 174K L37 156K 37 179 L37 159B L37 160K L37 161K


rybník les u rybníčka louka u rybníčka

potok les

les stromořadí u Janíka potok lípa potok 4 duby lípa, památný strom smuteční vrba stromořadí řada dobů dub les les les

77


1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9 1-9

37 153M 37 166 37 175K 37 164B L37 154M,Z 37 167K 37168K 37 169K 129/3M 37 170K 37 129/2Z 37 129/3M L37 129/1K 37 155M,K L37 156K L37 157K,Z 37 158B 37 153/1M L37 162K,Z L37 163K,Z L37 180Z,K

potok lípa u Blažka travnatá mez les potok mez mez mez mez les potok potok les les les les les les porost, lesík

Další VKP (bez bližšího určení v mapových listech): 224/3 potok, který teče přes Kateřinice do Trnávky 224/6 vodní nádrž 224/7 potok 37 129 les 37 176 pramenná část bezejmenného potoka 37 177 pramenná část potoka z Čaplovce 37 178 lípa u hospodářské budovy 37 182 osaměle stojící lípa

Kopřivnice Na území města Kopřivnice je databáze registrovaných VKP kompletní. K.ú. Vlčovice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice

číslo VKP 3 4 34119 34120 34168

Drnholec Větřkovice Větřkovice Větřkovice

3401/1 3402 3403 3404

Větřkovice Větřkovice

3405 3406


Název Janíkovo sedlo Louky na sjezdovce Louky a pastviny pod Červeným kamenem Potůčky pod Červeným kamenem Kříž u křižovatky dvou cest se čtyřmi kaštany Vlčovice, Kopřivnice, Sýkoreček - regulovaný vodní tok Výhled do kraje - kóta 353 Zeleň u vodojemu (Hájov) Erozní rýha do údolí Lubiny v prudkém svahu se zelení Pastvina intenzivně využívaná Louky a pastviny na svahu Větřkovické Hůrky

78


Větřkovice Větřkovice Mniší Větřkovice Větřkovice Větřkovice Drnholec Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice, Drnholec Větřkovice, Drnholec Drnholec Drnholec Kopřivnice Drnholec Drnholec Větřkovice Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Vlčovice Vlčovice Vlčovice Mniší Mniší, Kopřivnice Mniší Mniší Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice, Příbor Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice


3407 3408 3409 3410 3411 3412 3413 3414 3415 3416 3417 3418 3419 3420 3421 3422 3423 3424 3425 3426 3429 3430 3431 3432 3433 3434 3435 3437 3438 3439 3440 3441 3442 3443 3445 3446 3447 3448 3449 3450 3452 3457 3459 3470 3475 3476 3477 3478 3479 34126

Bukojedlový lesní porost Rozptýlená zeleň - remíz Drobné selské lesíky Selský lesík Zalesněná terasa řeky Lubiny Komplex drobných selských lesíků Lokalita s výskytem sledovaných druhů rostlin Drobné remízky a lesíky Okrasná zeleň u zemědělského areálu Zamokřená plocha Švestková alej podél místní komunikace Zahrada využívaná jako polní sad Pastvina v sousedství areálu zeměděl. družstva Doprovodná zeleň podél komunikace Kulturní louka Lesík na terase Lubiny Výsadba zeleně kolem komunikace Ochranná zeleň kolem ČSAD Místní potok Alej vzrostlých stromů podél komunikace Vrchol kóty 390 s lesíkem a loukami Mez porostlá zelení Louky a pastviny pod Kazničovem Zeleň kolem sportovního areálu Erozní rýha porostlá zelení Louky a pastv. na V svazích Hůrky (418 m) Les na svazích vrchu Hůrka Louka ve svahu pod Kazničovem Polní sad ovocných dřevin Drobné selské lesíky Lesy navazující na lesní komplex Kazničova Mlýnská strouha Sportovní areál s doprovodnou zelení Vodní nádrž Erozní rýha na terase Lubiny porostlá zelení Polopřiroz. louka ve svažitém podhors. terénu Polopřiroz. pastvina s přirozenými společenstvy Malý listnatý lesík Ochranná zeleň kolem závodu Tatra Remízy rozptýlené zeleně Bezejmenný levostranný přítok Kopřivničky Bezejmenný potok Degradovaná pastvina a les Benčák Louka polopřirozená Bezejmenný potok Pastevní areál Váňův kámen Mokřad Degradovaná pastvina s remízkem Raškova skála

79


Vlčovice Vlčovice Vlčovice Kopřivnice Vlčovice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice

34127 34129 34130 34132 34133/1 34134 34138 34139

Bezejmenný potok Pastviny pod Holým vrchem Pastvina pod Janíkovým sedlem Vrcholová partie Brd s Janíkovým sedlem Zeleň v krajině doprovázející erozní rýhy Šostýn Bílá hora Stanoviště zvláště chráněných druhů rostlin

Mošnov V obci Mošnov není databáze VKP úplná, byl dohledán pouze zlomek registračních karet a mapových podkladů, které nejsou spolu plně synchronizovány. číslo VKP 231/4 231/5 3470 37100 37106 37200 37202 37203 37204 3721 37246 3728 3729

Název řeka Lubina koryto řeky Lubiny s pobřežní vegetací linie keřů podél oplocení letiště Mošnov alej stromů malý selský lesík les Sýkořinec selský lesík remízek bezejmenný potok potok z čističky s mezí alej stromů les u mostu Kolbův lesík

Petřvald V obci Petřvald není databáze VKP úplná, byl dohledán pouze zlomek registračních karet a mapových podkladů, které nejsou spolu plně synchronizovány. k.ú. Petřvald číslo VKP 3711 3713 3715 3716 3717 3718 3719 3720 3721 3722 3723 3724 3725 3726

Název Bezejmenný potok Mokřad Hajdůčkův břeh Požární nádrž Les u Lubiny Les Štěrkoviště Kolbův les Šípová cesta Les Kocibenda Kolbův válek Hartovský chodník Stará říčka Lužní les u Lubiny Topol černý


80


3727 3728 3729 3730 3731 3732 3733 3734 3734 3735 3736 3737 3738 3739 3740 3740 3740 3741 3741 3742 3744 3745 3746 3748 3749 3750 3751 3752

Mez "Kelnerova cesta" Remízek Slepé říční rameno Remíz u vodárny Remízek Les Uvaliny Remízek Spojovací mez Listnatý les Louka s rozptýlenou zelení Mez Letištní příkop Šabrtova mez Otevřený příkop Topolina Selský lesík Bezejmenný potok Kolonie lesních mravenců Prameniště pitné vody Selský lesík - Švejďák Stráň u hájenky Šeděnkův lesík Tři buky Lesík u Rakovce Les na Kopci Lesík na soutoku Trnávky s Lubinou Stejskalova cesta Lesík na údolnici

k.ú. Petřvaldík číslo VKP 3702 3753 3754 3755 3756 3757 3758 3759 3760 3761 3763

Název Linie keřů podél oplocení letiště Mošnov Linie keřů podél oplocení letiště Mošnov Přirozená louka Vodní tok Rybníček s mokřadem Mez se zelení Mez bez zeleně Přirozená louka Meliorační příkop "Příkopa" Mez bez zeleně


81


Příbor V obci Příbor není databáze VKP úplná. k.ú. Prchalov číslo VKP 3764 3765 3776 34100 34101 34102 34104 34153 34154 34155 34163

Název Místní vodoteč ve Skotnici Selský topolový lesík Lesní komplex Peklisko Alej stromů Lesík u Sedlničky při silnici na Prchalov Potůček protékající pod Pekliskem Boháčové peklisko Lesní komplex Peklisko Alej stromů Potůček protékající pod Pekliskem Meliorační příkop

k.ú. Klokočov u Příbora číslo VKP 3415 3450 3452 3452

Název Les Osičina Les Osičina Klokočovské vrstvy Selské lesíky na Klenosku

k.ú. Příbor číslo VKP 3409 3473 34103 34105 34106 34107 34109 34110 34111 34112 34114 34115 34115 34116 34117 34119 34120 34121 34122 34124 34125 34126

Název Zarostlá údolnice Bezejmenný levostranný přítok Kopřivničky Meliorační příkop Potok Sýkoreček Potok Zamrzlinka a prameniště Bezejmenný levostranný přítok Kopřivničky Drobný smíšený lesík po obou stranách bezejmenného toku Remíz Údolnice s potůčkem, pravý přítok Sedlničky Les Cihelna Bezejmenný tok upravený v meliorační kanál - levý přítok Kopřivničky Břízy u cesty Smíšený smrko-dubový remíz Doprovodná zeleň polní cesty od Šibeňáku k Borovci Prameniště a bezejmenný potok s doprovodnou zelení - pravostranný přítok Sedlnice Meliorační kanál mezi kótou 318 (Sv. Ján) a lesem Borovec Lípy u sochy Sv. Jana na vrcholu kóty 318 (kopec Sv. Jána) Les Borovec 4 lípy u "Mutinova statku" Lípa za zahrádkami "U kapličky" Alej lip a švestek na Jičínské ulici Remíz pod kótou 318 (Sv. Ján)


82


34127 34128 34129 34130 34131 34132 34134 34135 34135 34135 34136 34138 34138 34139 34140 34141 34142 34143 34144 34145 34146 34163 37238

Lípa srdčitá Liliovník tulipánokvětý Městský park - sad Osvobození Zahrada u sokolovny Lípa u plynojemu Mladé břízy u silnice I/48 Meliorační odpad Meliorační příkop Meliorační příkop Meliorační příkop Remízek Meliorační příkop Zeleň na střelnici Jarošová dolina Dub a lípa na Hájovské křižovatce Remízek Boží muka a 2 lípy Zarostlé meze Selský lesík Zarostlá údolnice Bývalé vodní koryto se zelení Meliorační příkop Potok Zamrzlinka a prameniště

k.ú. Hájov číslo VKP 3408 3409 3410 3411 3412 3413 3414 34145 37169 37202

Název Komplex drobných selských lesíků Zarostlá údolnice Zarostlá mez - remízek Lesní remíz Lesní remízek Doprovodná zeleň komunikace Les "Hájek" nad Hájovskými rybníky Zarostlá údolnice Komplex drobných selských lesíků Les "Hájek" nad Hájovskými rybníky

Skotnice Na území obce Skotnice je databáze registrovaných VKP kompletní. číslo VKP 37102 37103 37105 37108 37116 37117 37118 37125

Název Remízek v poli Alej vzrostlých stromů Břízový remízek Soliterní jasan Mlýnský náhon Meliorační příkop "Lesky" Hončova hůrka - Skalky


83


37131 37139 37140 37144 37145 37150 37246 37238

Mez Mez pod Urbišákem Dvě meze Mez se zelení Urbišův kopec Štefkova mez Alej stromů Mez

Štramberk Na území města Štramberk je databáze registrovaných VKP kompletní. číslo VKP 1 2 5 3465 3466/1 3466/2 3467 3468 3471/1 3471/2 3472 3473 3474 3474/1 3474/2 3474/3 3474/4 3479 3481 3482 3483 3484 3485 3486 34116 34117 34121 34122 34124 34125 34135 34138 34171

Název Dolní Blücherův lom Lom na Čupku Skála „Rudý“ Areál oční léčebny Zalesněný chlum s pastvinou Degradovaná pastvina Zámecký vrch Polopřirozená louka Opuštěný lom Davidova kamenárka Degradovaná pastvina s mezemi Pastviny, louky, meze a remízky na jižním svahu Bílé hory Skalní útvar jurského vápence na Bílé hoře Skalní vyvýšenina Opuštěný lom Kamenárka Skalnatý kaňon Opuštěný lom se skalní vyvýšeninou – hřiště Degradovaná pastvina s remízkem Remízek Selský lesík Komplex malých lesíků Louky a pastviny na Kamenném vrchu Potok Libotínka Bezejmenný potok Potok od Černého lesa Potok od Okruhlíku Sukcese v těžebním prostoru lomu Kotouč Lesík Na Kozině Lesík v těžebním prostoru lomu Stanoviště Lilium martagon U koupaliště – lokalita Gentiana ciliata Degradovaná pastvina s remízkem Lesík v sídlišti Na Bařinách


84


Trnávka číslo VKP 3708 37113 37151 37152 37153 37154 37155 37156 37157 37158 37159

Název Les Sýkořinec Les Sýkořinec Slaná louka Stromořadí u školy Les Sýkořinec Potok Rakovec s údolnicí Lesní remíz Les Lipovec Les Čaplovec Trnavské rybníčky Remízek

Závišice Na území obce Závišice je databáze registrovaných VKP kompletní. číslo VKP 3488 3489 3490 3491 3492 3493 3494 3495 3496 3497 3498 3499 3455 3456 3458 3461 3462 3464 3451/1 3453 3454 34140 34141 34142 34143 34144 34145 34146 34147 34148 34149

Název údolnicová louka na přítoku Sedlnice od Pasek mez potok „Na Padole“ s doprovodnou zelení remíz Hyvnarův remíz Velký remíz Stará lípa pod Hůrkou Přítok Sedlnice s rakem říčním „ U vrb“ bývalý mlýnský náhon drobný potok s údolnicí a lesíkem hluboká erozní výška v jurském vápenci bezejmenný potůček drobný selský lesík remíz selský lesík lípy u cesty skupina jasanů bezejmenný potůček potok Zamrzlinka a prameniště malý selský lesík zalesněná údolnice s potůčkem porost na říčce Sedlnici solitérní lípa srdčitá solitérní jasan ztepilý solitérní jasan ztepilý solitérní lípa srdčitá stromořadí při obecní cestě dvě solitérní lípy dvě solitérní lípy porost olší na prameništi zahrada s výskytem prvosenky vyšší


85


34150 34151 34152 34153 34154 34155 34156 34157 34158 34159 34160 34161 34162 34163 34164 34165 34166 34167

lípy u rodinných domků liniová zeleň podél cesty řada jasanů a dubů „Selské stavení“ řada lip a akátů skupina lip u restaurace dub letní skupina stromů stromy v břehovém porostu lokalita sledovaných rostlinných druhů stromový lem zahrady drobný potůček stanoviště zvlášť chráněných druhů úsek středověké cesty „Hučnice“ krátký hřbet na svahu Libhošťské hůrky hluboké erozní rýhy s pramenem buk lesní v lesním porostu kaple s doprovodnou zelení

Ženklava Na území obce Ženklava je databáze registrovaných VKP kompletní. číslo VKP 34101 34102 34103 34104 34105 34106 34107 34108 34109 34110 34111 34112 34114 34115 34116 34117 34169 34170 34173 3483 3484 3486 34100

Název Pekelský potok Hlásnický potůček Pastviny s lesíky pod Hlásnicí Prostřední potok Mez po katastrální hranici Mez s porostem Lokalita Cephalanthera alba Lokalita zvláště chráněného druhu (Lilium martagon) Lokalita zvláště chráněného druhu Lokalita s zvláště chráněného druhu Lokalita s výskytem zvláště chráněných druhů Stanoviště zvláště chráněného druhu Dvě meze Pastevní areál „Za pekly“ Potok od Černého lesa Potůček od Okruhlíků Bezejmenný potůček Remízek Soliterní strom – památná lípa Komplex malých lesíků Louky a pastviny na Kamenném vrchu Bezejmenný potok Kamenecké lesíky


86


23. Významný krajinný prvek ze zákona Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Z výčtu uvedeného v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se v území ORP Kopřivnice nacházejí lesy, vodní toky, rybníky a údolní niva. Vodní tok Lubina a jeho údolní niva jsou chráněny jako součást lokálního ÚSES a registrovaný významný krajinný prvek. Některé drobné vodní toky s pobřežní vegetací jsou rovněž registrovanými VKP.

24. Přechodně chráněná plocha V ORP Kopřivnice není vyhlášena přechodně chráněná plocha.

25. Národní park včetně zón a ochranného pásma V ORP Kopřivnice není vyhlášen národní park.

26. Chráněná krajinná oblast včetně zón Na katastrální území Petřvaldík zasahuje okrajově Chráněná krajinná oblast Poodří. Jedná se však o podstatnou část Petřvaldíku – západně od komunikace z Albrechtiček do Košatky, tj. o většinu zastavěného území. Koryto řeky Odry a jeho břehy leží ve II. zóně , nezastavěné území mezi Odrou a zástavbou leží ve III. zóně a část zastavěného území ve IV. zóně


87


CHKO Poodří byla vyhlášena 27. 3. 1991 vyhláškou MŽP ČR č.155/1991 Sb., a celková rozloha této chráněné krajinné oblasti je 8150 ha. Nadmořská výška území CHKO se pohybuje v rozpětí od 212 m n.m. (Odra u Ostravy) až po 298 m n.m. (plochý rozvodní hřbet u Hůrky v jižní části). CHKO Poodří je chráněné území nížinného charakteru, zřízené k ochraně mokřadních ekosystémů niv. Nachází se v okresech Frýdek-Místek, Nový Jičín a na území města Ostravy (jedna desetina území). Oblast je charakteristická harmonicky utvářenou krajinou parkového charakteru s množstvím rozptýlené zeleně. Území zahrnuje přirozeně meandrující tok řeky Odry se soustavami trvalých i periodických tůní, lužní lesy, mokřady mezinárodního významu - zapsány v seznamu Ramsarské konvence, několik rybničních soustav a největší systém aluviálních luk v České republice. V oblasti se nachází ptačí území evropského významu zahrnuté do projektu ICBP. Biogeografické členění - Polonská podprovincie. Fytogeografická jednotka - Karpatské mezofytikum. Lesní přírodní oblast - Podbeskydská pahorkatina.

27. Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma V ORP Kopřivnice není vyhlášena národní přírodní rezervace.

28. Přírodní rezervace včetně ochranného pásma Rybníky v Trnávce Vyhlášeno:

2002

Výměra:

14,28 ha

Území rybníků, mokřadů a přirozeně meandrujícího toku, významný biotop zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Podél vodního toku Trnávky se nacházejí společenstva údolních jasanovo-olšových luhů s převažující olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) s příměsí lip (Tilia spp.) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Z hlediska flóry jsou nejvýznamnější rybniční biotopy. Zde se uplatňují okřehkovité rostliny eutrofních a mezotrofních stojatých a mírně tekoucích vod. Dominantním druhem je okřehek menší (Lemna minor) a okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca). Dále jsou zastoupeny v menší míře růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), rákos obecný (Phragmites australis), orobinec širolistý (Typha latifolia), zblochan vodní (Glyceria maxima), rdest kadeřavý (Potamogeton crispus), šťovík přímořský (Rumex maritimus), svízel bahenní (Galium palustre), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus) a další druhy vázané na vodní prostředí. Nalezneme zde kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a ve velmi silné populaci kriticky ohrožený druh nepukalku plovoucí (Salvinia natans).


88


29. Národní přírodní památka včetně ochranného pásma Národní přírodní památka Šipka NPP Šipka je vyhlášena na severním úbočí a ve vrcholové části Kotouče a zahrnuje prakticky jeho celou dochovanou část. Ze své jižní strany přímo hraničí s dobývacím prostorem a stávající horní hranou vápencového lomu Hlavním předmětem ochrany NPP Šipka je ekosystém geomorfologicky významného bradla, budovaného jurským vápencem a zasazeného do flyšových sedimentů. Význam NPP je rovněž kulturní, historický a archeologický - nejstarší archeologické naleziště neandrtálského člověka na severní Moravě. Výměra NPP Šipka činí, ve smyslu výnosu MŠK čj. 35.013/59 ze dne 9.1.1960 o prohlášení státní archeologické a přírodní rezervace Šipka, katastrální území Štramberk, okres Nový Jičín, kraj Ostrava, celkem 29,0 ha. Na ploše cca 2,5 ha byla v minulosti provedena protiprávní těžba vápence (v období po roce 1965). V roce 1992 byla původní kategorie ochrany Kotouče a Šipky: „státní přírodní rezervace“ transformována zákonem ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, na národní přírodní památku. Národní přírodní památku Šipka je považována za nejvýznamnější zvláště chráněné území Podbeskydského biogeografického regionu. Chráněné druhy hmyzu jsou vázány zejména na horní vápencové plošiny závěrné stěny vápencového lomu. Jedná se např. o taxony: čmelák (Bombus spp., ohrožený taxon), jasoň červenooký (Parnassius apollo, kriticky ohrožený druh), otakárek fenyklový (Papilio machaon, ohrožený druh), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius, ohrožený druh). Závěrná stěna vápencového lomu, navazující na NPP Šipka, je významná z hlediska výskytu druhů: ještěrka obecná (Lacerta agilis, silně ohrožený druh), ještěrka zední (Lacerta muralis, kriticky ohrožený druh).

30. Přírodní park Do správního území ORP Kopřivnice zasahuje vyhlášený přírodní park Podbeskydí. Přírodní park o celkové rozloze 125 km2 byl vyhlášen v roce 1994 orgánem ochrany přírody k ochraně území, které není zvláště chráněným územím. Posláním přírodního parku Podbeskydí je: -

zachování krajinného rázu, který je typický pro socioregion Podbeskydská pahorkatina se zvláště významnými biotopy a lokalitami, které mají rozhodující význam pro zachování druhové pestrosti živých organismů;

-

ochrana územních hodnot pro takové formy rekreace a pobytu v přírodě, které nepříznivě neovlivní jejich přirozenou podstatu;

-

diferencované a účelné čerpání přírodních zdrojů;

-

sledování a monitorování vývoje krajinného prostředí v daném území.

Přírodní park Podbeskydí byl vyhlášen na území bývalého okresu Nový Jičín, v části Podradhošťské pahorkatiny, která je představována Štramberskou vrchovinou se dvěma odlišnými částmi – ženklavskou a hodslavickou. Vznikl přehlášením oblastí klidu Červený Kámen a Kojetín. Území přírodního parku je rozděleno podle stupně ochranného režimu do MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE

89


čtyř zón. Hospodářské využití území přírodního parku lze provádět s ohledem na tyto zóny odstupňované ochrany tak, aby se zachoval krajinný ráz typický pro Podbeskydskou pahorkatinu a aby se udržoval a zlepšoval přírodní stav území, byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce tohoto území.

31. Přírodní památka včetně ochranného pásma PP Kamenárka Přírodní památka Kamenárka v katastru města Štramberka se nachází necelých 500 m východně od jeho centra. Byla vyhlášena v roce 2001 a je řazena mezi poslední volně přístupná místa s možností vidět bloky tithónských štramberských vápenců. V sedimentačních pánvích, kterými jsou bloky tithónských vápenců přerušeny, byly nalezeny mnohé zajímavé fosilie řas a živočichů. Kamenárka je však živá oblast. Je domovem mnoha druhů živočichů, jmenovitě např. ještěrky zední, užovky hladké, čolka obecného, rosničky zelené, mloka skvrnitého či ropuchy obecné. Za ohrožený hmyz je možno jmenovat jasoně červenookého. Od roku 2001 je celé toto území o rozloze 4,46 ha chráněno státem. Ve skutečnosti se vlastně jedná o již nefunkční starý lom na vápenec, který poskytuje útočiště některým chráněným druhům rostlin a živočichů, kteří jsou na tuto geologickou oblast vázáni. Kamenárka je volně přístupná, je však třeba se v této lokalitě pohybovat a chovat dle pokynů informační cedule na místě. Strmé stěny lomu mohou být velmi zrádné a nebezpečné a je proto třeba se v horních partiích této památky pohybovat velmi obezřetně. Historie činnosti v oblasti Kamenárky sahá až do středověku, kdy se zde započal lámat vápenec. Intenzivní těžba vápence trvala až do roku 1880, kdy se jeho těžba postupně utlumila až zastavila. PP Váňův kámen Jedná se o významnou přírodní lokalitu v k.ú. Kopřivnice o rozloze 0,77 ha na východním svahu Bílé hory s 15 m vysokou vápencovou skálou – výrazný skalní výchoz jurského vápence s brekciovou texturou. PP Sedlnické sněženky Přírodní památka se rozprostírá na katastrálních územích Sedlnice, Skotnice, Prchalov a Příbor. Jedná se o rozptýlené louky a fragmenty lužních porostů v široké nivě Sedlnice, propojené víceméně souvislými břehovými porosty, jejichž druhová skladba odpovídá stanovišti. Porosty patří do společenstev úvalových luhů svazu Alno-Ulmion. V bylinném patře rostou bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (Corydalis solida) a sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides). Objevují se submontánní až montánní druhy jarmanka větší (Astrantia major) a prvosenka vyšší (Primula elatior), i karpatský prvek hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). Významná je bohatá populace sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis). Z dalších zvláště chráněných druhů se vyskytují lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Kromě mnoha běžných druhů ptáků zde byli pozorováni ledňáček říční (Alcedo atthis) a cvrčilka říční (Locustella fluviatilis).


90


32. Památný strom včetně ochranného pásma Kateřinice Lípa velkolistá, p.č. 141 Kopřivnice: Buk Černých myslivců (buk lesní), p.č. 1617/1 Buk Ondrášův (buk lesní), p.č. 1617/1 Fojtova lípa (lípa srdčitá), p.č. 945 Husova lípa (lípa srdčitá), p.č. 2380 Ořech Leopolda Víchy (ořešák černý), p.č. 1948 Platan Emila Hanzelky (platan javorolistý), p.č. 1932 Raškův buk (buk lesní), p.č. 1617/1 Příbor Lípa v parku (lípa velkolistá), p.č. 1414/1 Liliovník u muzea (liliovník tulipánokvětý), p.č. 1383/1 Lípy u Mutinova statku (skupina stromů), p.č. 3073, 3076 Štramberk Javor Adolfa Jaška (javor babyka), p.č. 2147; Lípa Panny Marie (lípa srdčitá), p.č. 2956. Ženklava Ženklavská lípa – Lípa Kristiána Davida (lípa malolistá), p.č. ZE 2033 díl 1. V jiných katastrálních územích ORP Kopřivnice nejsou památné stromy vyhlášeny.

33. Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO V ORP Kopřivnice není vyhlášena biosférická rezervace UNESCO, ani geopark UNESCO.


91


34. NATURA 2000 – evropsky významná lokalita Petřvaldík Evropsky významná lokalita Poodří CZ0814092 o rozloze 5 235 ha souvisí s CHKO Poodří. Její hranice však na rozdíl od hranice CHKO Poodří prochází téměř všude mimo zastavěné území Petřvaldíku. Kopřivnice, Štramberk, Ženklava EVL Červený kámen CZ0810001 o rozloze 249,5555 ha se rozkládá na katastrálních územích Kopřivnice, Vlčovice a Lichnov u Nového Jičína, který již není součástí ORP Kopřivnice. Chráněná přírodní stanoviště zde jsou extenzivní sečené louky nížin až podhůří, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (prioritní typ) a lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích (prioritní typ). EVL Libotín CZ0810021 o rozloze 78,4109 ha se rozkládá na katastrálních územích Rybí, Ženklava, Žilina u Nového Jičína, Životice u Nového Jičína, z nichž pouze Ženklava je součástí ORP Kopřivnice. Chráněná přírodní stanoviště zde jsou petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (prioritní typ) a lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích (prioritní typ). EVL Štramberk CZ0810036 o rozloze 129,3575 ha se rozkládá na katastrálních územích Kopřivnice a Štramberk. Chráněná přírodní stanoviště zde jsou vápnité nebo bazické skalní trávníky (prioritní typ), panonské skalní trávníky, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, význačná naleziště vstavačovitých – prioritní stanoviště (prioritní typ), polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (prioritní typ), chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích (prioritní typ). Mezi specifika, kterými se může okolí Štramberka pochlubit, jsou například lokality s výskytem rostlin z čeledi vstavačovitých nebo výskytem ještěrky zední, která se na území republiky již nikde jinde nevyskytuje, apod..

35. NATURA 2000 – ptačí oblast Petřvaldík Ptačí oblast Poodří CZ0811020 souvisí s CHKO Poodří, jejich hranice jsou totožné a zasahují podstatně do zastavěného území Petřvaldíku. Ptačí oblast je západně od komunikace z Albrechtiček do Košatky a má rozlohu 8042,6 ha.


92


36. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Štramberk Kamenárka a NPP Šipka – místa výskytu Parnassius apollo – jasoň červenooký – denní motýl. Jeho přední křídlo je dlouhé 34 až 50 mm, což ho řadí mezi naše největší denní motýly. Základní barva je bílá s černým poprášením typickým pro samičí pohlaví. Na líci předních křídel jsou pravidelně dvě velké černé skvrny. Právě tato barevná kombinace dodává jasoni elegantní a nápadný vzhled. Na zadních křídlech vynikají dvě černě vroubená červená oka. Kořeny křídel jsou černě poprášené a vnější okraje předních křídel pod předním rohem sklovitě průhledné. Rub křídel se podobá zbarvením i kresbou líci. Jedná se o motýla vázaného na xerotermní (výsušná a výhřevná) stanoviště. Jediným současným biotopem v ČR je soustava vápencových lomů ve Štramberku, kam byl druh reintrodukován. Podobně jako v České republice, druh vymizel prakticky v celé Evropě. Ústup byl velmi rychlý a nápadný a dlouho se nevědělo, čím byl způsobený. Dnes je již mimo veškerou pochybnost jisté, že jasoň červenooký ustoupil ze stejných příčin, jako jiní motýli xerotermních raně sukcesních stanovišť. Na vině je především zarůstání lokalit po omezení pastvy, či jejich spontánní nebo záměrné zalesňování. Jako velký motýl navíc jasoň červenooký navíc vyžaduje relativně rozsáhlé plochy biotopů – v malých populacích byly dokázány negativní vlivy inbreedingu, takže vyhynul dříve než jiní motýli vázání na stejná stanoviště. Pozdní pochopení biotopových nároků motýla je jednou z velkých proher ochrany přírody v Čechách, ale i jinde v Evropě. Naopak tam, kde se podařilo prosadit, že jasoň vyžaduje bezlesá stanoviště s nezapojenou bylinnou vegetací, se daří i repatriační, respektive záchranné programy. Jejich podmínkou je vždy radikální odlesnění biotopů, včetně narušení půdního krytu, a následné zavedení pastvy koz (s ponecháváním nedopasků, jako jsou bodláky a pcháče). Důležitá je také důsledná ochrana před komerčními sběrateli. V lomech, kde jasoň žije, se nesmí připustit jakákoliv nevhodná rekultivace (především výsadba dřevin a navážení zeminy), naopak bránit sukcesi a při okrajích zavést extenzivní pastvu koz.

37. Lesy ochranné Lesy ochranné v ORP Kopřivnice nebyly dosud vymezeny.

38. Lesy zvláštního určení Kopřivnice - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí - 80 ha (Pískovna) - les na území PP Váňův kámen.


93


Petřvald - les v I. zóně CHKO Poodří, jedná se o část lesního porostu poblíž meandrující Odry Štramberk - les v pásmu hygienické ochrany vodního zdroje I. stupně na hranici s Lichnovem - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí – 11,26 ha (NPP Šipka) Trnávka - les v přírodní rezervaci, jedná se o části lesního porostu poblíž menšího rybníku u zámku

39. Lesy hospodářské Na území ORP Kopřivnice je (podle údajů veřejné databáze ČSÚ) celkem 1738 ha lesních pozemků: Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava

145 ha 444 ha 124 ha 68 ha 186 ha 89 ha 211 ha 149 ha 98 ha 231 ha

Celé území ORP Kopřivnice náleží přírodní lesní oblasti 39 - Podbeskydská pahorkatina. Přírodní lesní oblast (PLO) Podbeskydská pahorkatina je částí polonské podprovincie a je dobře vylišitelnou přírodní lesní oblastí. Podbeskydská pahorkatina je vysoce specifická tím, že byla vícenásobně během čtvrtohor zaplavena příledovcovým jezerem. Z velké části je podloží tvořeno glacilakustrinními usazeninami. PLO Podbeskydská pahorkatina se člení na 4 celky: VIIIB-1 Ostravskou pánev, VIIIA-4 Moravskou bránu, IX-D-1 Podbeskydskou pahorkatinu část celku Jablunkovská brázda IXE 4. s 5 podcelky: IXD-1C Příborská pahorkatina, IXD-1D Štramberská vrchovina, IXD-1E Frenštátská brázda, IXD-1F Třinecká brázda, IXD-1G Těšínská pahorkatina. Situace lesního hospodářství na území ORP Kopřivnice Lesní fond je tvořen drobnými a středně velkými komplexy lesů. Tyto lesy mají menší hospodářský význam, jsou však důležité pro krajinu a její ekologickou stabilitu. Největším vlastníkem lesů jsou Lesy České republiky, s.p. Na území města Kopřivnice jsou také lesy zvláštního určení – např. lesy rekreační v oblasti hradu Šostýn. Území příměstského lesa Šostýn má řadu zajímavostí - mimo zříceniny hradu a Raškova kamene také komplex bukových porostů s ohroženou flórou a faunou.


94


Informace o stavu lesů z LHP(O) platných k 31.12.2011. Následující tabulka (zdrojem je ÚHÚL) uvádí základní údaje podle kategorií a subkategorií lesů na území ORP 8112 Kopřivnice: porostní plocha kategorie

subkategorie

[ha]

les hospodářský les ochranný pásma ochrany vodních zdrojů I. stupně území nár. parků a nár. les přírodních rezervací zvláštního 1. zóny CHKO, přír. určení rezervace, přírodní památky příměstské a rekreační lesy celkem úhrnem

1562,69 0

zásoba [m3] na 1 1000 [m3] b.k. [ha] 378,81 242,41 0 0

1,34

0,16

122,39

0

0

0

1,09

0,2

185,32

73,93 76,36 1 639,05

16,64 17,00 395,81

225,04 222,67 241,49

Městské lesy se dále rozkládají ve víceméně souvislých komplexech především v masivu Červeného kamene a na svazích kopce Pískovna. Mají velmi nevyrovnanou věkovou strukturu, v dřevinné skladbě převládá smrk (41 %). Hlavním cílem hospodaření je zachování a rozvíjení nejdůležitějších funkcí lesa, tzn. vodohospodářské, krajinotvorné, klimatické, ochranné, hospodářské a zdravotně-rekreační. Na severovýchodní části Bílé hory jsou převážně lesní porosty starší 80 let a nově založené porosty do 20 let věku. V současnosti se zde nachází rovněž několik pasek jak po mýtní úmyslné těžbě, tak po nahodilé těžbě vyvolané zejména napadením stromů kůrovci. Lesy na Červeném kameni jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských, a proto se zde uplatňují klasické způsoby hospodaření, zejména způsob holosečný. Při tomto hospodaření vzniká vykácením porostu paseka, která je následně zalesněna. Paseky mívají velikost do 1 ha a šířku do 50 m. Tento způsob je z hlediska těžby dřeva ekonomicky výhodnější než jemnější způsoby používané v lesích zvláštního určení a v lesích ochranných. Lesní porosty jsou zde tvořeny převážně jehličnatými dřevinami (smrk ztepilý, jedle bělokorá, modřín opadavý), ale v nemalé míře také listnatými dřevinami, z nichž nejvyšší zastoupení má buk lesní. Stávající dřevinná skladba V následující tabulce (zdrojem je ÚHÚL, stav k 31.12.2011) jsou uvedeny základní údaje o dřevinách na území ORP Kopřivnice. Holina je vymezena na ploše 20,69 ha. porostní plocha dřevina

zásoba 3

[ha] smrk ztepilý smrkové exoty jedle bělokorá jedle obrovská


588,19 0,07 32,03 0,00

% 35,89 0,00 1,95 0,00

1000 [m ] b.k. 164,381 0,00 12,11 0,00

AVB

střední věk

30,03 26,00 26,50 0,00

54 5 85 0

% 41,53 0,00 3,06 0,00

95


borovice 33,40 2,04 9,31 2,35 26,17 71 kosodřevina 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0 modřín 46,58 2,84 14,66 3,70 30,52 57 douglaska 1,37 0,08 0,21 0,05 38,70 21 jehličnaté ostatní 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0 dub 171,24 10,45 37,10 9,37 25,81 64 dub červený 7,87 0,48 1,13 0,29 31,95 25 buk 64,04 3,91 15,44 3,90 27,70 68 habr 37,79 2,31 7,37 1,86 20,39 76 jasan 181,05 11,05 31,90 8,06 28,27 54 javor 92,28 5,63 19,20 4,85 28,91 55 jilm 2,74 0,17 0,38 0,10 27,23 37 akát 3,59 0,22 0,61 0,15 21,20 57 bříza 31,79 1,94 4,56 1,15 24,08 50 lípa 265,54 16,20 66,65 16,84 28,24 66 olše 26,05 1,59 3,87 0,98 25,11 54 osika 2,55 0,16 0,20 0,05 23,71 32 topol 14,33 0,87 4,53 1,14 28,25 70 vrby 10,49 0,64 1,41 0,36 23,43 58 listnaté ostatní 5,36 0,33 0,80 0,20 20,62 53 jehličnaté dřeviny 701,63 42,81 200,67 50,70 29,74 56 listnaté dřeviny 916,73 55,93 195,14 49,30 27,15 61 celkem 1 618,36 98,74 395,81 100,00 28,27 59 holina 20,69 1,26 úhrnem 1 639,05 100,00 *AVB - absolutní výšková bonita tj. předpokládaná střední výška stoletého porostu v metrech Většina území ORP Kopřivnice náleží lesní oblasti 39 Podbeskydská pahorkatina. Jen malá část území na severu ORP na k.ú. Petřvaldík náleží části lesní oblasti 39b. V následujícím přehledu jsou uvedeny příklady lesních typů (LT) a souboru lesních typů (SLT) vyskytujících se v jednotlivých k.ú. ORP Kopřivnice. Z tabulky lze vyčíst, že na severu území ORP Kopřivnice, které je silně ovlivněno přítomností Oderské nivy, převažuje 3. lesní vegetační stupeň (LVS). Převládají většinou doprovodné porosty vodních toků jako např. jilmový luh, potoční luh, vlhká dubová bučina. Členité území s výchozy jurského vápence v okolí Štramberka a Kopřivnice poskytuje vhodné podmínky pro lesní porosty 4. lesního vegetačního stupně, např. vápencová bučina, bohatá bučina. Příklady LT a SLT vyskytujících se v k.ú. ORP Kopřivnice (zdroj geoportal2.uhul 2012) k.ú. Kateřinice

Soubor lesního typu 3B - Bohatá dubová bučina, 3H - Hlinitá dubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3L - Jasanová olšina, 3O - Jedlodubová bučina, Kopřivnice 4F - Svahová bučina, 4A - Lipová bučina, 4B - Bohatá bučina, 3J - Lipová javořina, 3U - Javorová jasanina, 4D - Obohacená bučina, 4W - Vápencová bučina, 3D Obohacená dubová bučina, 3B - Bohatá dubová bučina, 3V - Vlhká dubová bučina, 4D - Obohacená bučina,


Lesní typ 3B3, 3H1, 3H5, 3U1, 3U3, 3D9, 3D2, 3L1, 3O5, 4F2, 4A9, 4B1, 4B4, 3J6, 3U1, 3D6, 4W3, 3D1, 3B1, 3V1, 4D5,

96


Drnholec nad Lubinou Větřkovice u Lubiny

Mniší

Vlčovice

Mošnov

Petřvald u Nového Jičína Harty Petřvaldík

Příbor

Hájov

Klokočov u Příbora Prchalov Skotnice

Štramberk

2L - Potoční luh, 3H - Hlinitá dubová bučina, 3U Javorová jasanina, 3D - Obohacená dubová bučina,

2L1, 3H1, 3U1, 3D2

3D - Obohacená dubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 3H - Hlinitá dubová bučina, 2L - Potoční luh, 4H Hlinitá bučina, 4B - Bohatá bučina, 4D - Obohacená bučina, 4A - Lipová bučina 3D - Obohacená dubová bučina, 4B - Bohatá bučina, 4A - Lipová bučina, 4W - Vápencová bučina, 4F - Svahová bučina, 4S - Svěží bučina, 3L - Jasanová olšina, 4V Vlhká bučina, 2L - Potoční luh, 3U - Javorová jasanina, 4A - Lipová bučina, 4B - Bohatá bučina, 4S - Svěží bučina, 4F Svahová bučina, 3J - Lipová javořina,

3D3, 3D2, 3D9, 3U1, 3H6, 2L1, 4H1, 4B4, 4D3, 4D9, 4A1 3D6, 3D9, 4B1, 4A1, 4A3, 4W3, 4F1, 4S1, 4S4, 3L1, 4V1, 2L1, 2U1, 4A3, 4A9, 4B4, 4S1, 4F1, 4F2, 3J2, 3J6, 3J9, 3H1, 3H5, 3H6, 3D2, 1L7, 2L1, 3L1, 3O7, 3O5, 3U1, 3D9 1L7, 3D9, 3H1, 3H6, 2L1, 3D2, 3U1, 3V1, 3S1

3H - Hlinitá dubová bučina, 3D - Obohacená dubová bučina, 1L - Jilmový luh, 2L - Potoční luh, 3L Jasanová olšina, 3O - Jedlodubová bučina, 3U Javorová jasanina, 1L - Jilmový luh, 3D - Obohacená dubová bučina, 3H Hlinitá dubová bučina, 2L - Potoční luh, 3U - Javorová jasanina, 3V - Vlhká dubová bučina, 3S - Svěží dubová bučina 3H - Hlinitá dubová bučina, 3D - Obohacená dubová bučina, 1L - Jilmový luh 3H - Hlinitá dubová bučina, 3D - Obohacená dubová bučina, 1L - Jilmový luh, 3V - Vlhká dubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3O - Jedlodubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 3V - Vlhká dubová bučina, 3H - Hlinitá dubová bučina, 3L - Jasanová olšina, 3H - Hlinitá dubová bučina, 4B - Bohatá bučina, 3U Javorová jasanina, 3D - Obohacená dubová bučina, 4D Obohacená bučina, 4H - Hlinitá bučina, 3L - Jasanová olšina, 4V - Vlhká bučina 2L - Potoční luh, 3H - Hlinitá dubová bučina, 3U Javorová jasanina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3O Jedlodubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3H - Hlinitá dubová bučina, 3S - Svěží dubová bučina 3D - Obohacená dubová bučina, 3H - Hlinitá dubová bučina, 3B - Bohatá dubová bučina, 3V - Vlhká dubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 2L - Potoční luh, 3O Jedlodubová bučina, 3S - Svěží dubová bučina, 3K Kyselá dubová bučina, 4B - Bohatá bučina, 4A - Lipová bučina, 4F - Svahová bučina, 4W - Vápencová bučina, 2L - Potoční luh, 3B Bohatá dubová bučina, 3D - Obohacená dubová bučina,


3H1, 3D2, 1L7 3H1, 3D9, 1L2, 3V1, 3H6, 3U1, 3D2, 3D2, 3D6, 3D8, 3O5, 3O7, 3U1, 3U3, 3V1, 3H1, 3H5, 3H6, 3L1, 3H1, 4B9, 3U1, 3D2, 3D1, 4D3, 4D9, 4H1, 3L1, 4V1, 2L1, 3H1, 3H5, 3H6, 3U1, 3D2, 3O5, 3U1, 3D2, 3H6, 3S1 3D2, 3D9, 3H1, 3H5, 3H6, 3B6, 3V1, 3U1, 2L1, 3O7, 3S1, 3K3 4B1, 4B4, 4A1, 4A9, 4F2, 4W1, 4W9, 2L1, 3B2,

97


Trnávka u Nového Jičína

Závišice

Ženklava

3K - Kyselá dubová bučina, 3A - Lipodubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 3S - Svěží dubová bučina, 3H - Hlinitá dubová bučina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 2L - Potoční luh, 3O - Jedlodubová bučina, 3V - Vlhká dubová bučina, 3L - Jasanová olšina, 3B - Bohatá dubová bučina 3U - Javorová jasanina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3S - Svěží dubová bučina, 3L - Jasanová olšina, 3H Hlinitá dubová bučina, 3B - Bohatá dubová bučina, 4S Svěží bučina 4D - Obohacená bučina, 3U - Javorová jasanina, 3L Jasanová olšina, 4B - Bohatá bučina, 4A - Lipová bučina, 4V - Vlhká bučina,

3D6, 3D8, 3K3, 3A1, 3U1, 3U3, 3S1, 3H6, 3D2, 3D9, 3U1, 2L1, 3H1, 3H5, 3O7, 3V1, 3L1, 3B3 3U1, 3U3, 3D2, 3D3, 3S1, 3L2, 3H1, 3H6, 3B1, 3B6, 4S1 4D3, 4D2, 3U1, 3L1, 4B1, 4B4, 4A1, 4V1,

Z celkového rozsahu cca 1700 ha lesů vlastní: město Kopřivnice 175 ha (část je však na k.ú. Lichnov, tj. mimo ORP Kopřivnice), je zpracovaný lesní hospodářský plán, město Příbor 160 ha (část je však na k.ú. Fryčovice, tj. mimo ORP Kopřivnice), je zpracovaný lesní hospodářský plán, obec Trnávka 101 ha, je zpracovaný lesní hospodářský plán, obec Ženklava 55 ha, je zpracovaný lesní hospodářský plán, obec Mošnov cca 20 – 30 ha, není zpracovaný lesní hospodářský plán, obec Skotnice cca 20 – 30 ha, není zpracovaný lesní hospodářský plán, Lesy ČR, s.p. cca 700 – 800 ha.

40. Vzdálenost 50 m od okraje lesa V grafické části územně analytických podkladů ve výkrese limitů je zobrazena hranice 50 m od okraje lesa.

41. Bonitovaná půdně ekologická jednotka Zemědělské pozemky jsou podle kvality zařazeny do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Bonitovaná půdně ekologická jednotka je označena pětimístným číslem. První číslo kódu BPEJ označuje klimatický region. Největší část řešeného území (8115 ha) náleží do klimatického regionu 6 – MT3 mírně teplý (až teplý), vlhký. Průměrná roční teplota je 7,5 – 8,5 oC, průměrný roční úhrn srážek je 700 – 900 mm. Menší část regionu je součástí klimatického regionu 7 – MT4 mírně teplý, vlhký. Průměrná roční teplota je 6 – 7 oC, průměrný roční úhrn srážek je 650 – 750 mm. Okrajově (0,07 ha) zasahuje do území klimatický region 8 – MCH mírně chladný, vlhký. Průměrná roční teplota je 5 – 6 oC, průměrný roční úhrn srážek je 700 – 800 mm.


98


Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (HPJ). Je to účelové seskupení půdních forem, které jsou charakterizovány genetickým půdním typem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, sklonitostí, skeletovostí a stupněm hydromorfismu. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 12

13

14

15

18 20

21 22

24

27

37

38 40

41

Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením. Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období. Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry. Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením. Rendziny modální, rendziny kambické a rendziny vyluhované na vápencích a travertinech, středně těžké lehčí až těžké, slabě až středně skeletovité, méně vododržné. Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené. Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech. Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším. Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností. Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné. Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností. Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry.


99


43 44

46

47

48

49

51

54

56

58

59 70

71

Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení. Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovivích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření. Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření. Kambizemě oglejené a pseudoglej modální na zahliněných štěrkopíscích, terasách a morénách, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s nepravidelným vodním režimem závislým na srážkách. Pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a jílovitých sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), těžké až velmi těžké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi. Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu. Gleje modální, gleje fluvické a fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami. Gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ 70, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv.

Čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám, pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovosti. Diferenciace BPEJ do navržených tříd ochrany zemědělské půdy byla orientována tak, aby proporčně byly chráněny nejlepší půdy ve všech klimatických regionech bonitace. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny produkčně i mimoprodukčně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v rovinném nebo jen málo sklonitém terénu, bez – nebo slabě skeletovité, hluboké až velmi hluboké, s dobrou retencí a infiltrací vody a živin.


100


Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost a nadprůměrné hydrologické vlastnosti. Ve III. třídě ochrany jsou vymezeny půdy (stanoviště) v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou funkcí produkční i průměrnými charakteristikami pro ochranu vod. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s podprůměrnými charakteristikami zvláště produkčními. Jsou zde však také půdy (stanoviště) s poměrně dobrými vlastnostmi hydrologickými, které však bylo nutno méně uvažovat. V. třída ochrany obsahuje BPEJ s nízkou produkční schopností, tj. půdy např. mělké, silně skeletovité, velmi svažité, chladné či naopak výsušné, hydromorfní či erozně ohrožené, nebo s extrémním zrnitostním složením. Většinou jde o půdy v zemědělském sektoru více či méně postradatelné. V řešeném území se vyskytují půdy zařazené do všech pěti tříd ochrany. Území v nížinných partiích ORP Kopřivnice je tvořeno hodnotnými, vysoce kvalitními půdami I. a II. třídy ochrany. Pozemky horších kvalit zemědělské půdy se vyskytují v kopcovitých oblastech na jihu území ORP Kopřivnice.

42. Hranice biochor Hranice biochor jsou vyznačeny v grafické části územně analytických podkladů. Biochora je vyšší typologická (opakovatelná) jednotka členění území bioregionu. Má heterogenní ráz a vyznačuje se svébytným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace skupin typů geobiocénů. Tyto vlastnosti jsou podmíněny kombinací vegetačního stupně, substrátu a reliéfu. Biochora tedy vychází z potenciálních podmínek krajinné sféry, zpravidla se však vyznačuje i svébytným zastoupením aktuálních biocenóz. Velikost jednoho segmentu biochory je zpravidla v intervalu 0,5 – 102 km2. Biochory jsou základními rámci pro vymezování reprezentativních biocenter regionálního významu a unikátních biocenter místního významu, pro vymezování ÚSES místního významu, pro hodnocení funkčnosti a reprezentativnosti regionálního ÚSES, pro vymezování nižších biogeografických jednotek, především skupin typů geobiocénů. Biochory mohou sloužit jako zástupné územní jednotky pro hodnocení krajinného rázu. Biochory začínají být užívány jako jednotky vhodné pro krajinné a územní plánování, především k definování přírodních podmínek. Na území ORP Kopřivnice bylo vymezeno 16 typů biochor: 3Nh - užší převážně hlinité nivy 3. vegetačního stupně Biochora je vymezena při ústí Lubiny do Odry a dále pak v nivě Lubiny proti proudu k obci Skotnice. Reliéf má charakter aluviální roviny, jejíž šířka je 2,5 km. U Odry se zachovala přirozená koryta s meandry a mrtvými rameny. Přirozená meandrující koryta jsou chráněna např. CHKO Poodří. Dominantním způsobem využití jsou zde pole. Je to dáno tím, že nivy v místech, kde se vyskytují, představují většinou jedinou opravdovou rovinu, vhodnou pro založení polí. Lesy jsou kupodivu velmi vzácné, tvořené jen lesíky uprostřed polí nebo širšími břehovými porosty v meandrech řek. Převažují v nich olše, jasany, topoly a na březích vod vrby. Ojedinělé středně velké lesy jsou okolo Odry. Louky jsou relativně hojné. Vodní plochy jsou


101


tvořeny ve většině segmentů především vlastními toky, mrtvými rameny a izolovanými rybníky. 3Ro Vlhké plošiny na kyselých horninách 3. v.s. jsou vymezeny na severu území ORP Kopřivnice mezi vodními toky Odra a Lubina. Rovněž se tato biochora nachází po stranách proti proudu Lubiny a Trnávky. Biochora se nachází především na plochých návrších a v rovinách chladnějších nížin, kotlin a výše položených plošin na okraji pahorkatin. Velké plochy a rozlehlejší segmenty jsou soustředěny především do Ostravského bioregionu. Reliéf má charakter plošin s výškovou členitostí odpovídající rovinám až plochým pahorkatinám (zpravidla do 50 m). často se jedná o plochy, které jsou sice mírně ukloněny, avšak vykazují minimální zakřivení povrchu. Ve zvlněnějších partiích se objevují mělká údolí a úpady. Rozsáhlé plochy tvoří pokryvy odvápněných sprašových hlín. Pole jsou velká, dělená komunikacemi. Podíl rozptýlených dřevin je vesměs podprůměrný. Lesy představují fragmenty a drobné lesy. Travní porosty reprezentují především kulturní louky. V nejvlhčích segmentech na louky někdy navazují vodní plochy. 3RE Plošiny na spraších 3. v.s. jsou vymezeny společně s biochorou 3Ro mezi Odrou a Lubinou. Reliéf je tvořen mírně zvlněnými plošinami, zpravidla rázu roviny, vzácněji ploché pahorkatiny. Může se nacházet na dně sníženin, pak je segment obklopen svahy vyššího reliéfu. Segmenty v kotlinách často přecházejí do podmáčených sníženin a niv. V rozsáhlejších segmentech se vyskytují většinou úzké a nepříliš výrazné nivy. Substrát tvoří převážně odvápněné spraše až výrazné sprašové hlíny. V segmentech v pahorkatinách se často sprašové hlíny díky půdotoku v dobách ledových mísí s písčitějšími a místy i kamenitými svahovinami. V nivách jsou naplavené hlinité sedimenty. V půdním pokryvu před odlesněním převažovaly typické luvizemě, v nejvlhčích bioregionech, např. Ostravském, dominovaly luvizemě pseudoglejové až luvizemní pseudogleje. Pole zde zcela dominují a vždy vytvářejí souvislou polní krajinu. Lesy jsou zpravidla tvořeny fragmenty a okraji velkých lesů přesahujících ze sousedních biochor. Travní porosty jsou vzácné. 3BE Rozřezané plošiny na spraších 3. v.s. se nachází v severovýchodní polovině republiky, především v rámci nížin při okrajích pahorkatin a vrchovin, v menších polohách pak ve sníženinách v rámci těchto vyšších poloh. Biochora je zastoupena v Ostravském bioregionu na ploše 289 km2. V ORP Kopřivnice je vymezena na plochách po obou březích řeky Lubiny i mezi Lubinou a Trnávkou. Reliéf biochory 3BE má většinou ráz mírně ukloněné plošiny, rozčleněné malými svahovými údolími a stržemi. Převýšení v rámci segmentů je do 80 m a relativně menší bývá v rámci nížinných bioregionů. K typickým tvarům patří pahorkatiny na tvrdších vystupujících podložních horninách. Půdy byly tvořeny luvizeměmi, po zornění se zpravidla transformovaly na hnědozemě. Ve vlhčích bioregionech na severu převažují pseudoglejové luvizemní hnědozemě, v Ostravském bioregionu dokonce pseudoglejové luvizemě. Pole v tomto typu biochory zcela dominují, protože je tento typ v bioregionech často nejúrodnější. Roztroušení lesů je nerovnoměrné. V Ostravském bioregionu jsou hojné travní porosty. Vodní plochy jsou zastoupeny malými i velkými potoky. Ojediněle se vyskytují středně velké rybníky a nádržky.


102


3BC Rozřezané plošiny na vápnitém flyši 3. v.s. jejich reliéf je monotónní, převažuje členitá pahorkatina, se zbytky plošin na hřbetech. Svahy jsou často postiženy sesuvy, údolí jsou široká. Hloubka údolí bývá do 90 metrů. Geologické podloží budují flyšové sedimenty karpatských příkrovů – jíly, slíny, jílovce a pískovce překryté svahovinami. Půdy odrážejí vlastnosti substrátu ve formě kambizemí. Lesy jsou převážně v malých a středních celcích. Místy zůstaly zachovány travní porosty. Vodní plochy jsou tvořeny především pramennými úseky malých potoků. Na oblých temenech a mírných svazích převažuje orná půda, pole jsou středně velká. 3PI Pahorkatiny na bazických vulkanitech 3. v.s. jsou vymezeny na části města Příbora. Tento typ biochory je vázán na malé výchozy bazických neovulkanitů, na pomezí nížinných rovin a vrchovin. Biochora je zastoupena v Podbeskydském bioregionu na ploše přes 7 km2. Reliéf je tvořen izolovanými pahorky vystupujícími nad okolní krajinu. Převýšení pahorků je 50-90 m. Substrát budují bazické terciérní vulkanity. V Podbeskydském bioregionu jde zřejmě o křídové těšinity, střídající se s vrstvami křídového vápnitého jílovitého flyše, společně s nímž jsou zvrásněny. Půdy jsou eutrofní kambizemě sytě hnědé, slabě načervenalé barvy. Díky většímu stáří hornin a vyšším srážkám jsou půdy v Podbeskydském bioregionu mírně kyselejší a nejsou příliš kontrastní v okolí. Ve využití krajiny dnes dominují pole. Jsou zpravidla středně velká až malá, se skupinami jasanů, javorů, třešní, dubů, líp a bříz, v Podbeskydském bioregionu často oddělená mezemi víceméně po spádnici nebo lesíky. 4RE Plošiny na spraších 4. v.s. Tato jednotka biochory je vymezena mezi nivou řeky Lubiny a jejím levým přítokem Kopřivničkou. Na vymezené jednotce leží i velká část města Kopřivnice. V Podbeskydském bioregionu segmenty tohoto typu biochory tvoří dna sušších nížin. Reliéf má většinou charakter mírně zvlněné, nepatrně ukloněné roviny, slabě rozčleněné plochými úpady a mělkými údolími. Substrátem jsou odvápněné, nikoliv však příliš kyselé, sprašové hlíny, často s příměsí podložních hornin. Půdy jsou luvizemní hnědozemě, luvizemě až luvizemní pseudogleje. Podobně jako na všech sprašových typech i zde dominuje orná půda. Pole jsou zpravidla velká, většinou bez rozčlenění dřevinnou vegetací. Lesy jsou tvořeny malými segmenty se silně změněnou dřevinnou skladbou. Travní porosty jsou vzácné, většinou ve formě malých intenzivně využívaných luk podél ojedinělých potoků, a to především v Podbeskydském bioregionu. Vodní plochy jsou zastoupeny nepatrně. Sídla jsou zastoupena nerovnoměrně. Osady v Podbeskydském bioregionu mají charakter rozvolněné zástavby. Nacházejí se zde menší města jako Příbor a Kopřivnice. 4Nk Široké kamenité nivy 4. v.s. jsou vymezeny v nivě Lubiny dále proti proudu od Příboru. Tato biochora tak navazuje proti proudu na biochoru 3Nh. Tento typ biochory je tvořen segmenty na úpatí hor, především vyšších pohoří západních Karpat, tvořených flyšovými pískovci. Největší plochy biochory leží v bioregionech Podbeskydském – 58 km2 a Ostravském – 56 km2. Nivy jsou většinou široké 0,5 až 1 km, v Ostravském bioregionu jejich šířka roste až přes 2,5 km. Segmenty tohoto typu jsou až 40 km dlouhé. Reliéf je tvořen sledem štěrkových teras od současné nivy přes střední až po vyšší nivní stupeň, který býval zaplavován jen při mimořádných povodních. Řeky díky spádu a díky velkému množství transponovaného kamenitého materiálu v těchto segmentech divočí (či spíše divočily), to jest větví se ve


103


víceméně paralelní ramena a nemeandrují. Vlastní koryto řeky je (bylo) široké až 100 m, ale voda po většinu roku protékala zpravidla někde u kraje v šířce do 20 m. Půdy jsou písčitokamenité, přičemž směrem po proudu se zmenšuje velikost valounů a přibývá písku. Rozvoj dolů a průmyslu v Podbeskydském a Ostravském bioregionu vedl k zastavění až 50 % plochy niv, především průmyslovými závody. 4VA Vrchoviny na vápencích 4. v.s. jsou vymezeny mimo nivu vodních toků na výchozech vápenců společně s 4VC Vrchoviny na vápnitém flyši 4. v.s. při jižní hranici ORP Kopřivnice vedoucí přes masiv Červeného kamene. Biochora 4VC je rovněž vymezena západně od Štramberka. Biochora 4VA Vrchoviny na vápencích je unikátním typem, který je tvořen malými segmenty na severní Moravě. Segmenty jsou většinou součástí okrajových svahů vrchovin a od okolí se odlišují jen strmějšími svahy, větším počtem skalních útvarů a četnými lomy. V Podbeskydském bioregionu leží největší segment typu biochory na ploše 6,2 km2. Nacházejí se zde malá svahová údolí s velkým spádem, zpravidla též vápencové skály vysoké až 15 m vystupující nad koruny stromů. Přítomné jsou i drobné jeskyně např. NPP Šipka. Poblíž (již v typu 4VK) leží skalní věž z jurského vápence v PP Váňův kámen. Byly zde otevřeny velkolomy u Štramberka, které zlikvidovaly nejcennější části segmentu. Nachází se zde i menší opuštěné lomy. Substrát je v Podbeskydském bioregionu tvořen zvrásněnými jurskými vápenci. Půdy jsou převážně kambizemní rendziny, na sutích se objevují humózní rendziny, na skalách a v lomech karbonátové litozemě. Dominují lesy. Zachovaly se zde i zbytky květnatých a vápnomilných bučin, na jižních svazích se ještě objevuje i dub a habr. V okolí Trúby nad Štramberkem jsou ve škrapových stráních vysázené borovice černé. Pestré smíšené listnaté lesy s relativně teplomilnou flórou jsou ve zmíněné NPP Šipka u Štramberka. 4VC Vrchoviny na vápnitém flyši 4. v.s. Tento typ biochory se nachází především v rámci západokarpatské provincie na východní Moravě. Typický je reliéf s velkými výškovými rozdíly. Oblé hřbety mají různě široká temena, svahy jsou mírné, ale dlouhé. Na svazích jsou hojné sesuvy. Geologické podloží budují převážně flyšové sedimenty podslezské jednotky. V Podbeskydském bioregionu budují geologické podloží jíly, jílovce a pískovce menilitových souvrství. V půdním pokryvu dominují kambizemě typické, středně těžké až těžší. V Podbeskydském bioregionu převažují středně velké a velké lesy. Vysoko do svahů na hřbety vystupují louky a pastviny. Vodní plochy jsou tvořeny jen málo vodnými pramennými úseky toků. 4VK Vrchoviny na flyšových pískovcích 4. v.s. Biochora je vymezena společně s 4VA na území, kterému náleží masiv vrcholů Bílé hory a Kotouče. Biochora 4VK je rovněž vymezena pro masiv vrcholu Libhošťská hůrka. Tento typ biochory se nachází pouze v rámci západokarpatské podprovincie. Převažují protáhlé hřbety s úzkými temeny. Svahy jsou příkré, rozčleněné řadou užších a zahloubených údolí s bohatou sítí vodních toků. Výraznější skály jsou cennými unikáty a jsou zpravidla chráněny. Věž z jurských vápenců na východním svahu Bílé hory mezi Kopřivnicí a Štramberkem chrání přírodní památka Váňův kámen. V Podbeskydském bioregionu geologické podloží budují slepence istebňanských vrstev. V půdním pokryvu dominují kambizemě typické.


104


Převažují lesní porosty s enklávami luk a pastvin. Louky a pastviny na svazích a hřbetech vznikly především v místech s rozptýleným valašským osídlením, které navazuje na středně velké a velké valašské obce rozložené v údolích mezi poli podél komunikací. 4HK Hornatiny na flyšových pískovcích 4. v.s. Tato biochora společně s biochorou 4VI Vrchoviny na bazických vulkanitech 4. v.s. jsou vymezeny mezi Kopřivnicí a Lichnovem. Biochora hornatiny na flyšových pískovcích se vyskytuje v severovýchodní části moravských Karpat na obvodu vyšších pohoří. V Podbeskydském bioregionu typ biochory zabírá izolované nejvyšší polohy strmých kopců Babí hory, Ostružné a Červeného kamene. Typické jsou kamenité hřbety s úzkými temeny a svahy rozčleněné řadou úzkých a zahloubených údolí s bohatou sítí vodních toků. Geologické podloží převážně budují flyšové sedimenty slezské jednotky – slepence a pískovce, místy s prachovci, jílovci a slínovci. V půdním pokryvu dominují kambizemě typické, mírně kyselé. Na skalách a akumulacích kamenů se maloplošně vyvinuly litozemě a rankery. Převažují středně velké a velké lesy. V Podbeskydském regionu je větší podíl luk, pastvin a malých polí s vysokým podílem rozptýlené a liniové zeleně. Vodní plochy jsou tvořeny pramennými úseky potůčků s kamenným korytem a velkým spádem. 4VI Vrchoviny na bazických vulkanitech 4. v.s. Izolované menší segmenty se nacházejí v podhůří Beskyd. Některé kopce se svým charakterem blíží izolovaným neovulkanickým kuželům. Údolí, pokud se vyskytují, jsou velká a otevřená. V Podbeskydském bioregionu se nacházejí vrstvy zvrásněných křídových bazických těšinitů střídající se s flyšem. Půdy jsou převážně eutrofní kambizemě, na vložkách flyše typické kambizemě. Lesy se hojně střídají s travními porosty. Vodní plochy jsou tvořeny malými potoky. Pole jsou poměrně vzácná. V Podbeskydském bioregionu jsou velké vsi protáhlé podél potoků a s rozvolněnou zástavbou. 4PC Pahorkatiny na vápnitém flyši 4. v.s. navazují z jihu na masiv vrcholu Kotouče. Tato biochora je rovněž vymezena na území obce Mniší. Převažují středně velké segmenty této biochory. Jde o reliéf členité pahorkatiny. Typické jsou oblé hřbety, svahy jsou členěny malými údolími a zářezy vodních toků. Geologické podloží budují převážně flyšové sedimenty slezské jednotky, kde se střídají souvrství – jílovce a pískovce hradišťských vrstev, kalové vápence a vápnité sedimenty těšínských vrstev aj. V půdním pokryvu převažují kambizemě typické, hojné jsou i oglejené a pseudoglejové. Lesní plochy jsou malé a střední. V méně příhodných polohách pro zemědělství jsou louky a pastviny. Vodní plochy jsou zastoupeny malými i velkými potoky. 4Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v.s. jsou nadefinovány v širokém údolí obce Ženklava. Západně od obce Ženklava je pak vymezena biochora 4VI Vrchoviny na bazických vulkanitech 4. v.s. (popsána výše). Biochora 4Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v.s. se nachází v méně typické formě na úpatí hor a vrchovin při okraji západokarpatské podprovincie v Podbeskydském bioregionu. Reliéf má ráz velmi ploché deprese, většinou koncentricky se svažující ke středu nebo k jednomu místu odtoku vod ze sníženiny. Netypické součásti tvoří vystupující sušší ploché hřbítky. Půdy jsou převážně primární pseudogleje.


105


Rozloha travních porostů po systematickém odvodnění v 60. až 80. letech 20. století dramaticky poklesla. V současnosti jsou travní porosty zastoupeny především vlhkými meliorovanými loukami, z nichž občas vyčnívají vyvrácené skruže odvodňovacích šachet. 4BN Rozřezané plošiny na zahliněných štěrcích 4. v.s. jsou vymezeny v širokém údolí obce Závišice. Biochora je rovněž vymezena mezi katastrálními územími Klokočov a Větřkovice ve směru na Hukvaldy. Reliéf je tvořen plošinami do různého stupně rozčleněnými erozí toků při vzniku malých údolí. Údolí jsou široká a otevřená. Reliéf je zpravidla drobně členitý. V Podbeskydském bioregionu je typ substrátu budován především rozsáhlými akumulacemi proluviálních štěrků. Tyto štěrky nejsou příliš vytříděné, obsahují i hlinitou příměs a zvláště štěrky ze slabě vápnitých flyšových pískovců nejsou příliš kyselé. Lesy se vyskytují středně velké až velké. Borovice je vzácná na úpatí Beskyd v Podbeskydském bioregionu, kde dominují smrčiny a listnaté lesy s jasanem, olší, dubem letním, javorem klenem i bukem. Vodních ploch je málo. Převažují pole. Jsou typická malá pole mezi rozptýlenou zástavbou a rozptýlenými loukami s bohatým doprovodem dřevin a lesíků.

43. Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Na území ORP Kopřivnice je odvodněná velká část zemědělských pozemků. Odvodnění bylo realizováno v 60. – 80. letech 20. století (zdroj ČSÚ). Obec

Zemědělské pozemky celkem (ha)

Odvodněné pozemky (ha)

Odvodněné pozemky (%)

Kateřinice

366

71

19,3

Kopřivnice

1580

819,8

51,9

Mošnov

671

199

29,6

Petřvald

912

310

34,0

Příbor

1644

803,2

49,0

Skotnice

730

224,5

30,8

Štramberk

415

72,1

17,4

Trnávka

411

213

51,8

Závišice

477

156,7

32,9

Ženklava

757

386,2

51,0

Celkem

7963

3255,5

40,9


106


44. Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem Ve správním území ORP Kopřivnice se nachází tato vyhlášená ochranná pásma zdrojů podzemní vody pro účely veřejného zásobování obyvatelstva: obec

ochranné pásmo

Kopřivnice

vyhlášeno

Šutyra

ONV Nový Jičín 16.12.1975 ONV Nový Jičín 13. 2.1985 Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2004 zrušeno nakládání s vodami, odběr vod z vod podzemních z důvodu nepotřebnosti tohoto vodního zdroje a to na žádost SmVaK Ostrava a.s. Vodojem zůstal zachován. Voda gravitačně vytékající ze zdroje je odváděna do koryta drobného vodního toku, přítoku Kopřivničky. Ochranné pásmo zůstalo zachováno. Mniší – Pružinky ONV Nový Jičín 5.2.1977 Kopřivnice Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2013 zrušeno nakládání s vodami, odběr vod z vod podzemních a to na žádost SmVaK Ostrava a.s. Vodojem zůstal zachován. Voda gravitačně vytékající ze zdroje je odváděna do koryta drobného vodního toku, přítoku Lubinky. Ochranné pásmo zůstalo zachováno. Mniší – Kazničov, pramen II.b. ONV Frýdek Místek 20.4.1983 Rozhodnutím MÚ Kopřivnice, OŽP, vodoprávního úřadu vydaným pod č.j. 16315/2013/JS dne 10.4.2013 byl zrušen odběr podzemních vod a ochranné pásmo I. a II. stupně vodního zdroje Mniší – Kazničov, pramen II.b. Kopřivnice Mniší – Kazničov ONV Nový Jičín 16.12.197 Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2013 bylo na žádost SmVaK Ostrava a.s. změněno povolení k nakládání s vodami, snížení odběru z 4,3 l/s na 3,0 l/s. Vodojem zůstal zachován. Ochranné pásmo zůstává zachováno. Štramberk Bílá studny OkÚ Nový Jičín 7.12.1999 Povolení k odběru vody bylo vydáno rozhodnutím OkÚ Nový Jičín v roce 1977. Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2013 na žádost SmVaK Ostrava a.s. bylo změněno nakládání s vodami, odběr vod z vod podzemních. Stavby související s odběrem vod jsou funkční. Ochranné pásmo platné. Štramberk Oční léčebna ONV Nový Jičín 11.10.1984 Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2007 na žádost SmVaK Ostrava a.s. bylo prodlouženo nakládání s vodami, odběr vod z vod podzemních. Stavby související s odběrem vod jsou funkční. Ochranné pásmo platné. Štramberk Dražné Ochranné pásmo zůstalo zachováno.


ONV Nový Jičín

16.12.1975

107


Štramberk Černý les ONV Nový Jičín 9.2.1977 Prameniště Štramberk – Černý les se nachází částečně na území ORP Kopřivnice a částečně již na katastrálním území Lichnova. Povolení k odběru vody bylo vydáno rozhodnutím OkÚ Nový Jičín v roce 1977. Současně bylo vyhlášeno pásmo hygienické ochrany kolem tohoto zdroje ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku. Vodní zdroj tvoří Špačkův, Boháčův a Všivý pramen, ze kterých je voda svedena potrubím do jímky u vodojemu a odtud do vodojemu. Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2007 bylo prodlouženo nakládání s vodami, odběr vod z vod podzemních a to na žádost SmVaK Ostrava a.s. Stavba související s odběrem vod zůstala zachována. Ochranné pásmo zůstalo zachováno. Ženklava

Ženklava - Pekla

ONV Nový Jičín

22.12.1975

Prameniště Ženklava – Pekla se nachází pod lesem Na peklách. Povolení k odběru vody bylo vydáno rozhodnutím OkÚ Nový Jičín v roce 1994 a změněno rozhodnutím OkÚ Nový Jičín v roce 2001. Ochranné pásmo bylo stanoveno rozhodnutím ONV Nový Jičín v roce 1975. Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2013 zrušeno nakládání s vodami, odběr vod z vod podzemních a to na žádost SmVaK Ostrava a.s. Stavba zůstala zachována. Voda gravitačně vytékající ze zdroje je odváděna do koryta drobného vodního toku, přítoku Sedlnice. Ochranné pásmo zůstalo zachováno. Ženklava Ženklava II ONV Nový Jičín Nachází se na k.ú. Veřovice v území ORP Frenštát pod Radhoštěm.

9. 2.1977

Petřvald Dvorek ONV Nový Jičín 3. 4.1985 Platnost nakládání s vodami ukončena. Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2012 na žádost SmVaK Ostrava a.s. povoleno odstranění stavby „Čerpací stanice Petřvald Dvorek s akumulací 100 m3 a prameniště“. V roce 2012 stavba odstraněna. Gravitačně odtékající voda z prameniště je odváděna do koryta drobného vodního toku. Ochranné pásmo zůstalo zachováno. Závišice p.č. 581 ONV Nový Jičín 4.9.1989 Rozhodnutím MÚ Kopřivnice byla v roce 2007 prodloužena platnost povolení k nakládání s vodami do 31.12.2030. Ochranné pásmo zůstává zachováno. Ostatní zdroje a jiné údaje

Kateřinice Studna nedaleko rybníka Na Kamenci. Jedná se o vlastní zdroj vody pro potřeby Moravanu a.s., Petřvald, středisko Kateřinice. Voda je ze zdroje čerpána do vodojemu a odtud gravitačně přivedena do areálu bývalého zemědělského družstva a dříve také do bývalého střediska zemědělského družstva. Zdroj vody, přivaděč a vodojem nejsou zaměřeny, k dispozici není ani projektová dokumentace. V Kateřinicích jsou tři obecní studny, které v minulosti sloužily jako požární.


108


Kopřivnice Pozorovací vrt ČHMÚ v Drnholci nad Lubinou č. 138 a ve Vlčovicích č. 134 s ochranným pásmem 250 m kolem vrtu. Veškerá investiční činnost v ochranném pásmu musí být předem projednána s příslušnou pobočkou ČHMÚ.

Mošnov V k.ú. Mošnov, v jeho severovýchodní části se nachází jímací území, které sestává ze starší kopané studny s vydatností cca 0,5 l/s a z novějších vrtů HV 1 a HV 2 se zaručenou vydatností 0,83 l/s (0,58 l/s + 0,25 l/s) a maximální celkovou vydatností 1,12 l/s. Zdroje nikdy neměly vyhlášená pásma hygienické ochrany. Vzhledem ke špatné kvalitě vody ve zdrojích není o nich nadále uvažováno ani jako o zdrojích rezervních. Pozorovací vrt ČHMÚ v Mošnově č. 137 s ochranným pásmem 250 m kolem vrtu. Veškerá investiční činnost v ochranném pásmu musí být předem projednána s příslušnou pobočkou ČHMÚ.

Petřvald Vrt JV1 se nachází u vodojemu a má vydatnost cca 0,2 l/s, byl po napojení Petřvaldu na Ostravský oblastní vodovod vyřazen z provozu. Zdroj u rybníku východně od areálu Moravanu má vydatnost cca 50m3/d, akumulace vody je zajištěna ve vlastním vodojemu 100 m3. Zdroj vedle střediska Moravanu v Petřvaldíku s vydatností cca 1 l/s nemá stanovena ochranná pásma a slouží potřebám zemědělského družstva. Pozorovací vrt ČHMÚ v Petřvaldíku č. 128 s ochranným pásmem 250 m kolem vrtu. Veškerá investiční činnost v ochranném pásmu musí být předem projednána s příslušnou pobočkou ČHMÚ.

Příbor Pozorovací vrt ČHMÚ v Klokočově č. 120 s ochranným pásmem 250 m kolem vrtu. Veškerá investiční činnost v ochranném pásmu musí být předem projednána s příslušnou pobočkou ČHMÚ.

Štramberk Prameniště Skalní pramen se nachází v areálu společnosti Kotouč Štramberk. Povolení k odběru vody bylo vydáno rozhodnutím OkÚ Nový Jičín v roce 1991 a následně změněno rozhodnutím MÚ Kopřivnice v roce 2006. Současně bylo tímto rozhodnutím vyhlášeno ochranné pásmo 1. stupně vodního zdroje Skalní pramen. Ochranné pásmo se vymezuje kruhovým pásmem s poloměrem 10 m od jímacího objektu.


109


Trnávka Vlastní zdroj vody má Moravan, a.s., Petřvald se sídlem v Trnávce. Jsou to tři studny s čerpací stanicí s chlorací a výtlakem do věžového vodojemu 100 m3, umístěného u zemědělského areálu.

Závišice Zdroj „U staré lipky“ – část obce v centru (asi 15 RD) je napojena na vodojem zásobený tímto zdrojem (Hyvnarův vodovod). Jedná se o původní, dosluhující vodovod. Kolem místního zdroje pitné vody je vyhlášeno pásmo hygienické ochrany II. stupně.

Ženklava Prameniště Ženklava II – Veřovice se nachází mimo ORP Kopřivnice, slouží však k zásobování Ženklavy pitnou vodou. Povolení k odběru vody bylo vydáno rozhodnutím ONV Nový Jičín v roce 1977 a změněno rozhodnutím OkÚ Nový Jičín v roce 2001. Ochranné pásmo bylo stanoveno rozhodnutím ONV Nový Jičín v roce 1977.

45. Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chráněná oblast přirozené akumulace vod v ORP Kopřivnice nebyla vymezena.

46. Zranitelná oblast Podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, v platném znění, patří mezi zranitelné oblasti tato katastrální území: Číslo k.ú.

Obec


664481

Kateřinice

Kateřinice

699934

Mošnov

Mošnov

720500

Petřvald

Petřvald u Nového Jičína

720526

Petřvaldík

720518

Harty

735329 735370


Příbor

Příbor Klokočov u Příbora

110


733067

Prchalov

748561

Skotnice

Skotnice

764116

Štramberk

Štramberk

768308

Trnávka


791261

Závišice

Závišice

796409

Ženklava

Ženklava

47. Vodní útvar povrchových, podzemních vod Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Ple Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením ze dne 9.6.2009 byly vymezeny pro ORP Kopřivnice následující a)

vodní útvary povrchových vod:

Pracovní čísla Identifikátor vodního útvaru vodního útvaru

Název vodního útvaru

Název hlavního toku

17

20139000

Lubina po ústí do toku Odra

Lubina

11

20107000

Sedlnice po ústí do toku Odra

Sedlnice

13

20118000

Odra po souto s tokem Lubina

Odra


111


b)

vodní útvar podzemních vod:

ID útvaru

Název kolektoru

Plocha Typ Litologie (km2) zvodnění

15100

Kvartér Odry

262,9

32130

Flyš v mezivodí 554,6 Odry

Typ hladiny

Typ propustnosti

Souvislé

Písky, štěrky

hlíny

a volná

průlinová

Lokální

Jílovce, vápence

pískovce, volná

puklinová

48. Vodní nádrž Kateřinice Jižně od zástavby byla v roce 1988 vybudována vodní nádrž. Účelem nádrže je snížení povodňové vlny, zadržení vody v povodí toku, který často bývá bezvodný, zachycení splachů orniční vrstvy a vod znečištěných rozpuštěnými umělými hnojivy. Dále je využití rekreační a pro sportovní rybaření. Plocha nádrže je cca 2 ha, plocha povodí nádrže je cca 0,75 km2. Na území Kateřinic se nachází ještě jedna vodní nádrž (vodní plocha cca 3.000 m2) - rybník na Kamenci. Rybník je v soukromém vlastnictví, v současnosti bez využití.

Kopřivnice Vodní nádrž Větřkovice Na potoce Svěcený je vybudována vodní nádrž užitkové vody. Nádrž nemá, kromě potoka Svěcený, větší přirozený přítok, existuje však možnost čerpat vodu do nádrže z řeky Lubiny. Vodní nádrž Větřkovice je víceúčelová nádrž. Jejím hlavním účelem byla akumulace vody pro potřeby Tatry a.s. (provozní voda, nyní je její odběr minimalizován), dalším účelem je


112


zajištění minimálního průtoku v toku pod vodním dílem a částečné snížení povodně na Svěceném potoce, na kterém je tato vodní nádrž situována. Nádrž je také využívána ke sportovnímu rybaření a rekreaci. Těleso hráze je sypané ze dvou základních materiálů — těsnících hlín zesilujících podloží a tvořících těsnící jádro, a štěrkopískových materiálů pro návodní a vzdušní líc. Na návodní straně je hráz ve dně údolí doplněna těsnícím hlinitým kobercem na délku 200 m. Na koruně hráze je asfaltová vozovka, která navazuje na pravém břehu na příjezdovou komunikaci a na levém je ukončena obratištěm. Veškerá výpustná a odběrná zařízení jsou umístěna ve sdruženém funkčním objektu hráze, který zahrnuje šachtový přeliv, spodní výpusti, odběry a odpadní štolu ukončenou vývarem. Přístup do obslužné budky umístěné na objektu je po ocelové lávce z koruny hráze. Šachtový přeliv je pevný, nehrazený a má dvě přelivné hrany o délce 2 x 5 m umístěné na protilehlých stěnách odpadní šachty lichoběžníkového průlezu, která ústí přechodovou částí do odpadní štoly. Kóta dna v místě hráze Kóta koruny hráze — min Max. výška hráze nade dnem údolí Šířka hráze v koruně Délka hráze v koruně

316,0 m n.m. 330,9 m n.m. 15,0 m 4,0 m 460 m

Rybník na Šostýně Poblíž zříceniny hradu Šostýn byl znovuobnoven rybník. Jeho funkce je částečně protipovodňová, má ekostabilizační funkci, rybochovné účely nejsou povoleny. Vodní plocha rybníka je cca 1 300 m2. Rybník ve Vlčovicích Na území místní části Vlčovice se nachází malý, soukromý rybník sloužící k rybochovným účelům. Vodní plocha rybníka je cca 2.400 m2.

Petřvald Na přítoku Trnávky je vybudovaná víceúčelová vodní nádrž Moravanu, která je využívaná jako požární nádrž, nádrž k chovu ryb, kačen, ale také ke koupání. Vodní plocha rybníka je cca 1,4 ha.

Příbor Rybník Borovec se rozkládá jižním směrem od stejnojmenné osady Borovec. Tuto osadu najdeme u silnice vedoucí z města Příbor do Nového Jičína, západním směrem od Příboru. Jižním směrem od rybníka Borovec byl vybudován ještě jeden menší rybník a u severního okraje několik malých rybníčků. Rybníky se nacházejí na levém břehu říčky Sedlnice a jsou využívány především k chovu a chytání ryb. Jihovýchodním směrem od rybníka Borovec se rozprostírá les. Rybníky jsou v severní části přírodního parku Podbeskydí. Na břehu rybníka Borovec můžeme na jaře vidět kvést sněženky, či později chráněnou lilii zlatohlavou. Kolem rybníka vznikla naučná stezka, na které je instalováno 6 informačních panelů. Každý z nich obsahuje informace o fauně a flóře, které se v této zóně vyskytují či někdy vyskytovaly, charakteristiku krajiny či historii území a mapu s vyznačením trasy naučné


113


stezky. Oblast Boroveckých rybníků zahrnuje několik zásadně odlišných biotopů, které stručně charakterizují tuto oblast. Hájovský rybník Místní částí Hájov protéká potok Klenos, na jehož toku je jihozápadně od zastavěného území vybudován tzv. Hájovský rybník. Jedná se o soustavu dvou rybníků. Oba jsou rybochovné a jejich vodní plochy jsou cca 7 400 m2 a 3 000 m2.

Štramberk Vodní nádrž Štramberk - leží na toku říčky Sedlnice západně od areálu firmy Kotouč Štramberk, spol. s r.o. a slouží k zásobování vápenky provozní vodou a pro sportovní rybaření. Vodní nádrž Štramberk se skládá za tří samostatných, vzájemně propojených nádrží o velikostech cca 31,5 ha, 17,0 ha a 3,7 ha. Vodní nádrž v areálu společnosti Kotouč Štramberk, spol. s r.o. - leží přímo v areálu firmy, technologický rybník bez možnosti manipulace s hladinou. Rybník u bývalého mlýna v Tamovicích - vodní plocha činí cca 2 900 m2. Rybník na Libotíně je několik posledních let vypuštěn.

Trnávka V obci jsou tři rybníky. Větší je ve správě obecního úřadu, daný do pronájmu Českému rybářskému svazu Stará Ves nad Ondřejnicí. Dva menší jsou majetkem Českého rybářského svazu Stará Ves nad Ondřejnicí. Rybníky jsou využívány k extenzivnímu chovu ryb. V rámci revitalizace byly upraveny hráze a dna rybníků tak, aby vytvořily příznivé prostředí pro rozmnožování obojživelníků. Pod silnicí spojující Brušperk s Trnávkou byly vybudovány podchody pro bezpečnou migraci obojživelníků. Rybníky jsou součástí přírodní rezervace Rybníky v Trnávce, kterou tvoří uvedený soubor rybníků a dále mokřady a přirozené meandry říčky Trnávky.

49. Povodí vodního toku, rozvodnice ORP Kopřivnice protéká řeka Lubina – číslo hydrologického pořadí 2-01-01-125, která je pravostranným přítokem řeky Odry. Lubina patří podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 178/2012 Sb., mezi významné vodní toky. Lubina pramení v nadmořské výšce kolem 740 m na severozápadních svazích hory Radhošť v Moravskoslezských Beskydech, asi 1 km jihovýchodně od osady Pindula. Celý následující tok pak, jen s menšími výchylkami, směřuje k severu. Prvním větším sídlem, ležícím při toku Lubiny je město Frenštát pod Radhoštěm. Říčka protéká při západním okraji města a na jeho konci zprvu přijímá první významnější přítok, Lomnou. Za Frenštátem míjí Lichnov, následují místní části města Kopřivnice. Nejprve Vlčovice, kde zprava ústí potok Tichávka, a


114


pak Lubina, kterou tvoří původně samostatné obce Větřkovice a Drnholec, sloučené pod jménem říčky v roce 1959. Pod Kopřivnicí přibírá Lubina zleva potok Kopřivničku a protéká městem Příbor; dále pak při toku leží obce Skotnice, Mošnov (s ostravským mezinárodním letištěm) a Petřvald. Pod Petřvaldem do Lubiny zprava ústí poslední významnější přítok, Trnávka. V rovinaté krajině asi 1,5 km severovýchodně od Košatky (místní část obce Stará Ves nad Ondřejnicí) se Lubina vlévá zprava do Odry. Drobné pravostranné přítoky: - Trnávka v Petřvaldě na severní hranici katastrálního území, - v Mošnově u mostu pro komunikaci I/48 přes Lubinu, - v Mošnově na severním okraji zástavby, - ve Skotnici severně od zástavby u hranice s k.ú. Mošnov, - ve Skotnici uprostřed zástavby - Klenos v k.ú. Klokočov, - Svěcený potok, který vytéká z vodní nádrže Větřkovice, - Lubinka – vodní tok tekoucí přes Mniší, - Tichávka uprostřed zástavby ve Vlčovicích Drobné levostranné přítoky: - v Petřvaldě nad hřbitovem, - v Petřvaldě u k.ú. Harty, - v Mošnově u mostu pro komunikaci I/48 přes Lubinu, - v Mošnově uprostřed zástavby, - ve Skotnici severně od zástavby u hranice s k.ú. Mošnov, - Mlýnský potok ve Skotnici uprostřed zástavby včetně jeho odlehčovacího kanálu a napouštěcího kanálu z jezu v k.ú. Klokočov, - ve Skotnici u Petrovského Dvoru, - v Příboře kousek pod ústím Kopřivničky do Lubiny, - Kopřivnička v Příboře, do které se kousek nad ústím vlévá Sýkoreček, - Mlýnský náhon v Drnholci, - přepad z Mlýnského náhonu ve Vlčovicích. Vodní tok Sedlnice (hydrologické povodí Sedlnice, č.h.p. 2-01-01-109) protéká západní částí ORP Kopřivnice přes obce Ženklava, Štramberk, Závišice a dále pak přes Sedlnice a Albrechtičky přímo do Odry. Tento vodní tok sbírá drobné vodní toky z uvedeného území: - zprava odtok z rybníků v Borovci a z potoků, které tyto rybníky napájí, - zprava potok z lesa na rozhraní katastru Příbora a Závišic, - zprava potok ze Závišických pasek, - zleva i zprava dva přítoky, tj. celkem čtyři, v souvislé zástavbě obce Závišice, - zleva i zprava v oblasti Rybských pasek, - dva přítoky zleva v oblasti Tamovic, - zleva z oblasti kolem libotínského koupaliště a okolní zástavby a zprava z vodní nádrže Štramberk, - zleva z oblasti pod libotínskými lesy, - zprava z areálu firmy Kotouč, s.r.o., Štramberk, - zprava od fotbalového hřiště v Ženklavě, - zleva kolem ZŠ v Ženklavě, - zleva z horní části zástavby ve Veřovicích a z kopců západně od zástavby (vlastní tok Sedlnice pramení v oblasti pod Pekly v k.ú. Veřovice odkud přitéká do Ženklavy).


115


Vodní tok Trnávka protéká východní částí ORP Kopřivnice přes obce Kateřinice, Trnávka a Petřvald, kde se na okraji katastrálního území Petřvald vlévá do Lubiny. Tento vodní tok sbírá drobné vodní toky z uvedeného území: - zleva přítok z rybníka v Petřvaldě, - zleva i zprava místní toky ve spodní části Trnávky, - zleva i zprava (z rybníků u zámku) místní toky v horní části Trnávky, - zprava místní toky ve spodní části Kateřinic, z čehož jeden teče z vodní nádrže v Kateřinicích a z lesů na hranici k.ú. Kateřinice a k.ú. Fryčovice (samotný vodní tok Trnávka přitéká ze západní strany Kateřinic, z lesů na hranicích mezi k.ú. Kateřinice a k.ú. Klokočov)

50. Záplavové území Záplavové území řeky Lubiny, ČHP 2-01-01-145 až 2-01-01-131, v ř. km 0,0 – 28,9, bylo stanoveno opatřením obecní povahy Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. MSK 61439/2011, vydaným 22.7.2011 a účinným od 9.8.2011. Jedná se o úsek od ústí do Odry po přítok vodního toku Lomná (Bystrý potok) na území v k.ú. Jistebník, Košatka nad Odrou, Proskovice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Petřvald u Nového Jičína, Harty, Mošnov, Skotnice, Klokočov u Příbora, Příbor, Drnholec nad Lubinou, Větřkovice u Lubiny, Vlčovice, Mniší, Tichá na Moravě, Lichnov u Nového Jičína a Frenštát pod Radhoštěm. Záplavové území zasahuje do zastavěné části k.ú. Petřvald u Nového Jičína v oblasti sportovního areálu, hřbitova a zahrnuje také stavby pod sokolovnou. Ve stanoveném záplavovém území se nachází cca 21 objektů pro bydlení či veřejnou infrastrukturu. V obci Mošnov leží v záplavovém území stavby v severovýchodní části území v oblasti kostela, ale také území v jižní části zástavby na levém břehu Lubiny. Ve stanoveném záplavovém území se nachází cca 48 objektů pro bydlení či veřejnou infrastrukturu. V obci Skotnice se ve stanoveném záplavovém území nachází cca 11 objektů, zejména pro bydlení, a to na obou březích Lubiny. V záplavovém území Lubiny leží čistírna odpadních vod pro město Příbor a dále skateboardový areál a jeho okolí. Také zástavba v jižní části katastrálního území Příbor je dotčena záplavou řeky Lubiny. Jedná se celkově o cca 19 objektů. Místní části města Kopřivnice Lubina a Vlčovice jsou ve velké části svých zastavěných území v záplavovém území řeky Lubiny – jedná se cca o 107 objektů pro bydlení či veřejnou infrastrukturu. Pro vodní tok Sedlnice je stanoveno záplavové území, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje pod č.j. MSK 860/2008 ze dne 8.2.2008. Záplavové území se týká úzkého pruhu pozemků kolem vodního toku Sedlnice a většinou vede mimo zastavěné území města Štramberka a obce Ženklava, tudíž neohrožuje stávající zastavěné území ani navrhované zastavitelné plochy. Rozdílná situace je v obci Závišice. Krajským úřadem Moravskoslezského kraje pod č.j. MSK 11918/2014 ze dne 5.5.2014 bylo vymezené záplavové území pro ř.km 3,777 – 13,944. Centrum obce podél vodního toku leží v záplavovém území Q100, v aktivní zóně je pouze část komunikace III/4822 a dále nezastavěné území a nezastavitelné plochy v severní části obce.


116


Záplavové území řeky Odry (č.h.p. 2-01-01-027) bylo stanoveno opatřením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. MSK 37663/2006 ze dne 23.2.2006, které nabylo účinnosti 1.3.2006. Záplavové území včetně aktivní zóny zasahuje do k.ú. Petřvaldík, kde se povodňová voda rozlévá do luk západně od stávající zástavby.

51. Aktivní zóna záplavového území Aktivní zóna záplavového území byla stanovena výše uvedenými předpisy Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. V aktivní zóně záplavového území se nacházejí -

4 objekty, část místní komunikace a část komunikace I/58 ve Vlčovicích,

-

18 objektů a místní komunikace v Lubině,

-

2 objekty a místní komunikace v Příboře,

-

1 objekt a část místní komunikace ve Skotnici,

-

2 objekty, část místní komunikace a část komunikace III/4805 v Petřvaldě,

-

část komunikace III/4822 v Závišicích.

52. Území určené k rozlivům povodní Pro účely zmírnění účinků povodní může vodoprávní úřad jako preventivní opatření v záplavovém území místo jiných opatření na ochranu před povodněmi rozhodnutím vymezit území určená k rozlivům povodní. Takové území v ORP Kopřivnice není vymezeno. Snaha o vybudování opatření proti povodním je patrná v obci Kateřinice. Přestože Kateřinicemi protékají pouze malé potoky, opakovaně se stávalo, že voda stékající ze strání zatopila část zahrad, dvorů a sklepů rodinných domů. Těmto nepříjemnostem by napříště měl zabránit protipovodňový poldr, který si obec nechala vybudovat za dotaci z ministerstva životního prostředí. Poldr byl kolaudován v roce 2007 a následně byly vysázeny keře a další zeleň, aby poldr lépe zapadl do okolní krajiny. Nově navržené plochy určené k rozlivům povodní jsou popsány ve „Studii proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření v regionu Poodří – Východ“, kterou zpracovala Ekotoxa, s.r.o., Opava v roce 2012. V této studii jsou navržená následující opatření: Kateřinice – pro eliminaci přetížení koryta Trnávky v intravilánu při přívalových deštích jsou navrženy suché retenční nádrže situované na bezejmenném PB přítoku VT Trnávka, v korytě bezejmenného LB přítoku Trnávky a v údolnici severně od účelové komunikace do Skotnice. Petřvald – k omezení přítoku do intravilánu a transformaci povodňového průtiku je navržena menší suchá retenční nádrž na okraji zemědělského pozemku mezi komunikací I/58 a zdravitním střediskem v obci.


117


53. Území zvláštní povodně pod vodním dílem Pro vodní nádrž Větřkovice je zpracována dokumentace o zvláštní povodni pod tímto vodním dílem (VD). V grafické části ÚAP je vymezeno území, které by bylo v případě zvláštní povodně zasaženo. Nejdůležitější fakta a orientační údaje o zvláštní povodni pod VD Větřkovice: V případě protržení hráze VD Větřkovice je nutno okamžitě informovat a vyzvat obyvatele Lubiny, nízko položených částí města Příbor a Skotnice, aby opustili ohrožené území, vyhledali nejvyšší místo v okolí a setrvali na něm až do odeznění povodně. • Kulminace průtoku v profilu hráze nastane po cca 30 min od počátku porušení hráze. • Povodňová vlna dorazí do Větřkovic za 30 min, do Drnholce za 45 min a do Příbora za 60 min a do Skotnice za 1 h 20 min od počátku porušení hráze. • Povodeň opadne ve Větřkovicích po 1 h 45 min, v Drnholci po 2 h a v Příboře po 2 h 40 min. • Maximální kulminační průtoky dosáhnou ve Větřkovicích 650 m3/s, v Drnholci 520 m3/s, v Příboře 350 m3/s a ve Skotnici 260 m3/s. • Hloubky vody mimo koryto v inundaci údolí řeky Lubiny budou při kulminaci dosahovat maximálně 1 m. • Rychlosti vody v korytě Lubiny budou dosahovat 1,5 až 3,5 m/s, mimo koryto v inundaci do 1 m/s. • Jediný silniční most, který pravděpodobně nebude zničen, nebo vážně poškozen, je most v Příboře na ulici Místecká. • Most rychlostní komunikace (,‚dálniční most“) nebude vůbec, nebo významněji poškozen. • Lze očekávat až několik desítek ztrát lidských životů a značné materiální škody na budovách a infrastruktuře, zejména ve Větřkovicích a Drnholci.

54. Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Řeka Lubina: k.ú. Petřvald – protipovodňová hráz na levém břehu řeky v severní části území, km 2,935 – 4,112 k.ú. Petřvald – protipovodňová hráz na pravém břehu řeky v jižní části území (Dvorek), km 7,652 – 7,9 k.ú. Mošnov - protipovodňová hráz na levém břehu řeky v centru obce, km 9,185 – 10,208 k.ú. Skotnice – protipovodňová hráz na levém břehu řeky ve střední části území, ochrana na Q100, km 12,824 – 13,86 k.ú. Skotnice – protipovodňová hráz na pravém břehu řeky ve střední části území, km 13,275 – 13,58 k.ú. Klokočov u Příbora – protipovodňová hráz na pravém břehu řeky v jižní části území, ochrana na Q100, km 14,215 – 14,95


118


-

-

-

k.ú. Klokočov u Příbora – protipovodňová hráz na pravém břehu řeky v jižní části území u mostního tělesa pro vedení komunikace I/48 Nový Jičín – Frýdek-Místek, km 15,06 – 15,26 a 15,29 – 15,368 k.ú. Klokočov u Příbora – protipovodňová hráz na pravém břehu řeky v jižní části území, ochrana na Q100, km 15,66 – 15,747 k.ú. Příbor – protipovodňová hráz na pravém i levém břehu řeky v severní části území, oblast tzv. Benátek, ochrana na Q100, km 16,255 – 16,419 na pravém břehu a km 16,421 – 16,605 na levém břehu k.ú. Příbor – protipovodňová hráz na levém břehu řeky v jižní části území, oblast podél komunikace I/58, ochrana na Q100, km 16,869 – 17,125 k.ú. Příbor – protipovodňová hráz na pravém břehu řeky v jižní části území, oblast podél komunikace I/58, km 16,862 – 17,3.

PTU - Délka a způsob zpevnění říčního břehu Charakter morfologické úpravy dostatečně definuje již její název, kdy se jedná o cílené umisťování odolného materiálu na říční břehy a dno koryta vodního toku za účelem jejich stabilizace. Negativním dopadem je zejména eliminace přirozených fluviálních procesů, přísunu splavenin z boční a dnové eroze a změna stanovištních podmínek. Vodní tok

km


Název

Lubina

3,206 – 3,973

Petřvald

Úprava Lubiny km 3,206 – 3,973

4,175 – 4,449

Petřvald

Kamenná záh. patka, vrbový kryt

4,449 – 5,35

Petřvald


5,286 – 5,595

Petřvald

Opevnění

5,6 – 7,94

Petřvald, Harty, Mošnov


7,675 – 8,345

Mošnov

Opevnění

8,462 – 9,1

Mošnov


9,1 – 9,394

Mošnov


9,394 – 10,37

Mošnov


10,37 – 13,269

Mošnov, Skotnice


13,269 – 17,325 Skotnice, Klokočov u Úprava Lubiny km 13,269 – 17,325 Příbora, Příbor 17,325 – 23,0

Příbor, Drnholec nad Lubinou, Větřkovice u Lubiny, Vlčovice, Mniší


Příbor

Úprava PTU

0,439 – 0,866

Příbor

Úprava PTU

1,635 – 2,87

Příbor, Kopřivnice

Úprava PTU

2,886 – 3,452

Kopřivnice

Úprava PTU

Kopřivnička 0,0 – 0,3


119


Sedlnice

3,478 – 3,561

Kopřivnice

Úprava PTU

3,561 – 3,65

Kopřivnice

Úprava PTU

3,85 – 3,988

Kopřivnice

Úprava PTU

3,988 – 4,079

Kopřivnice

Úprava PTU

4,089 – 4,253

Kopřivnice

Úprava PTU

4,259 – 4,359

Kopřivnice

Úprava PTU

4,359 – 4,409

Kopřivnice

Úprava PTU

4,409 – 4,595

Kopřivnice

Úprava PTU

4,625 – 4,755

Kopřivnice

Úprava PTU

4,955 – 5,045

Kopřivnice

Úprava PTU

5,045 – 5,16

Kopřivnice

Úprava PTU

5,17 – 5,234

Kopřivnice

Úprava PTU

5,234 – 5,262

Kopřivnice

Úprava PTU

5,262 – 5,307

Kopřivnice

Úprava PTU

5,307 – 5,382

Kopřivnice

Úprava PTU

12,33 – 12,41

Závišice

Opevnění P

12,425 – 12,745 Závišice

Opevnění L

12,745 – 12,855 Závišice

Opevnění L + P

12,855 – 12,97

Závišice

Opevnění P

13,12 – 13,23

Závišice

Opevnění L

13,46 – 13,515

Závišice

Opevnění L + P

13,6 – 13,7222

Závišice

Opevnění L + P

13,79 – 13,9

Závišice

Opevnění P

15,572 – 15,595 Štramberk

Opevnění L + P

16,035 – 16,08

Štramberk

Opevnění P

16,515 – 16,537 Štramberk

Opevnění P

16,565 – 16,625 Štramberk

Opevnění L

16,64 – 16,68

Štramberk

Opevnění L

16,88 – 16,9

Štramberk

Opevnění L + P

18,535 – 18,55

Ženklava

Opevnění P

18,56 – 18,615

Ženklava

Opevnění L

18,642 – 18,67

Ženklava

Opevnění P

19,215 – 19,23

Ženklava

Opevnění L

19,86 – 19,9

Ženklava

Opevnění L


120


55. Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem V ORP Kopřivnice není přírodní léčivý zdroj ani zdroj přírodní minerální vody.

56. Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa ORP Kopřivnice není součástí lázeňského místa.

57. Dobývací prostor V ORP Kopřivnice se nacházejí dobývací prostory těžené i netěžené: a) těžené Identifikač Název ní číslo

Organizace

Nerost

40025

Příbor

OKD, DPB, a.s., Paskov

Karb. zemní plyn

60167

Štramberk I

Holcim (Česko) a.s., člen vápenec, slín koncernu, Prachovice

těžené

Cementářské korekční sialitické suroviny, Vápenec

40038

Tichá

OKD, DPB, a.s., Paskov zemní plyn

těžené

Uhlí černé, Zemní plyn

b)

Stav využití

Surovina

Zemní plyn

netěžené

Identifikač Název ní číslo

Organizace

Nerost

Stav využití

Surovina

40028

Štramberk II RWE Gas Storage, s.r.o., zemní (zásobník) Praha plyn

se zastavenou těžbou

Zemní plyn

010026

Fryčovice

rozhodnutí

Hořlavý zemní plyn

58. Chráněné ložiskové území V ORP Kopřivnice se nacházejí tato chráněná ložisková území:


121


Identifikační číslo

Název

Surovina

14400000

Čs.část Hornoslezské pánve

Uhlí černé, zemní plyn

15457200

Štramberk II (PZP)

Zemní plyn

40025000

Štramberk III.

Zemní plyn

08367200

Příbor

Zemní plyn

06650001

Štramberk

Vápenec, slín

21690002

Tichá

Černé uhlí, zemní plyn

V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu podle horního zákona. Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů (stavební zákon) jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení. Krajský úřad Moravskoslezského kraje vydal dne 12.10.2007 Závazné stanovisko k umísťování staveb v chráněném ložiskovém území č.j. MSK 127566/2007, sp.zn. ŽPZ/16077/2007/Svo, ve znění „Krajský úřad souhlasí s umísťováním staveb v území ploch C2 bez stanovení podmínek pro jejich provedení.“ Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX, Ostrava, vydalo dne 3.7.2009 rozhodnutí č.j. 580/263c/ENV/09, kterým mění CHLÚ České části Hornoslezské pánve tak, že se mění podmínky ochrany ložisek černého uhlí ve vymezených částech okresů Karviná, Frýdek – Místek, Nový Jičín, Opava a Ostrava – město. Podmínky ochrany ložisek se stanovují v území, které zasahuje také katastrální území Petřvaldík a Petřvald u Nového Jičína. V těchto katastrálních územích je vymezena plocha „N“. Podle závazného stanoviska, které vydal dne 12.10.2009 Krajský úřad Moravskoslezského kraje č.j. MSK 167337/2009, krajský úřad souhlasí s umísťováním staveb v území ploch „M“ a „N“ bez stanovení podmínek pro jejich provedení. Toto stanovisko má omezenou časovou platnost na dobu 5 let.

59. Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Bylo stanoveno chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Štramberk III, které slouží k ochraně horninové struktury podzemního zásobníku plynu Štramberk. PZP Štramberk je provozován v písčitém horizontu na elevační struktuře autochtonních miocénních sedimentů. Primárně byla tato strukturně-litologická past plynonosná a ložisko plynu bylo zvětší částí v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století vytěženo. Pro původní plynovou akumulaci bylo stanoveno CHLÚ Štramberk II a dobývací prostor Štramberk II. Konverze plynového ložiska na PZP začala roku 1981 a od roku 1983 je zásobník v cyklickém provozu. Zřizování staveb a zařízení v CHÚZZZK Štramberk III, které nesouvisí s využitím zásobníkové struktury a které by mohly tuto strukturu narušit, lze povolit pouze pokud splní následující podmínky:


122


1. Bez omezení lze povolit stavby, které svými zjevnými vlivy nepřesahují hloubku 50 m pod povrchem. Stavby s vlivy přesahujícími 50 m pod povrchem lze povolit pouze v případě, že provozovatel PZP Štramberk ve stavebním řízení neprokáže, že by tím mohlo dojít k narušení nebo ohrožení zásobníkové struktury. 2. Hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem lze povolit, pokud tyto činnosti svými zjevnými vlivy nepřesáhnou hloubku 50 m pod povrchem. Činnosti, jejichž vlivy přesáhnou 50 m a nesouvisí s využitím zásobníkové struktury lze povolit, pokud provozovatel PZP Štramberk neprokáže, že by takovou činností mohlo dojít k narušení nebo ohrožení zásobníkové struktury.

60. Ložisko nerostných surovin V ORP Kopřivnice se nacházejí tato výhradní ložiska: Identif. číslo Název Těžba Surovina

Nerost

314410000

Příbor-sever

dosud netěženo


černé uhlí

307190000

Fryčovice

dosud netěženo

Uhlí černé

černé uhlí

307200000

Příbor-východ

dosud netěženo

Uhlí černé

černé uhlí

314400000

Příbor-západ

dosud netěženo

Uhlí černé

černé uhlí

308367200

Příbor-Klokočov

současná z vrtu

Zemní plyn

317190000

Mořkov-Frenštát

dosud netěženo

Uhlí černé

315457200

Příbor-jih (Štramberk)-PZP

dřívější z vrtu

Podzemní zásobník plynu, Zemní plyn

306650000

Štramberk

současná povrchová

Cementářské korekční sialitické suroviny, Vápenec

jíl,jílovec,kry stal.vápenec, vápenec

321690003

Kopřivnice-Tichá současná z vrtu


černé uhlí

314340000

Štramberk-Na Peklách

Cementářské korekční sialitické suroviny

hlína,jíl,jílove c

dřívější povrchová

černé uhlí

61. Poddolované území V ORP Kopřivnice se nacházejí dvě poddolovaná území: Název

Surovina

Rozsah

Rok pořízení záznamu Klíč

ŠTRAMBERK

Železné rudy

ojedinělá

1988

4509

ŽENKLAVA

Železné rudy

ojedinělá

1988

4503


123


62. Sesuvné území a území jiných geologických rizik Sesuvy Pro posuzované území ORP Kopřivnice je charakteristická malá stabilita z pohledu svahových deformací. Snadno vznikají sesuvy, například v bocích údolí vodních toků a umělých zářezech. V území je registrováno relativně velké množství potenciálních, stabilizovaných i aktivních sesuvů: Lokalita

Rok pořízení

Rok revize

Katastr. území (v ORP Kopř.)

Petřvaldík

2009

Petřvaldík

Závišice

2010

Závišice

Sesuvy aktivní Bod

Štramberk

2006

Štramberk

Plocha Štramberk

2010

Štramberk

Kopřivnice

1962

2008

Kopřivnice

Ženklava

1963

2008

Ženklava

Ženklava

2006

Ženklava

Sesuvy potenciální Bod

Štramberk

2010

2010

Štramberk

Štramberk

2002

2009

Štramberk

1962

1974

Trnávka u Nového Jičína a Petřvald u Nového Jičína

Stará Ves

1962

1974


Petřvald

1962

1974


Petřvald

1997

2009


Plocha Trnávka


124


Trnávka

1962

1974


Mošnov

1962

1974

Mošnov

Skorotín

1962

1974

Skotnice

Skotnice

1963

1979

Skotnice, Prchalov

Sedlnice

1963

1979

Skotnice, Prchalov

Prchalov

1963

1979

Prchalov

Větřkovice

1963

1979

Větřkovice u Lubiny, Drnholec nad Lubinou

Větřkovice

1963

1979

Větřkovice u Lubiny

Větřkovice

1963

1979

Větřkovice u Lubiny, Vlčovice, Mniší

Vlčovice

1963

1979

Vlčovice

Kopřivnice

1963

1985

Kopřivnice

Kopřivnice

1985

1985

Kopřivnice

Kopřivnice

1963

1985

Kopřivnice, Štramberk

Kopřivnice

1985

1985


Štramberk

1991

1991


Rybí

2010

2010

Štramberk

Ženklava

1962

1979

Ženklava

Závišice

2010

2010

Závišice

Libhošť

2010

2010

Závišice

Příbor

1989

2008

Příbor

Příbor

1997

2008

Příbor

1962

1974

Skotnice

Klokočov

1996

1996

Klokočov u Příbora

Příbor

1996

1996

Příbor

Sesuvy stabilizované Bod

Plocha Skorotín

Sesuv dočasně uklidněný Plocha Mniší

2006

Mniší

Vlčovice

2011

Vlčovice

Ženklava

2006

Ženklava

Plocha Sklenov

2009

Mniší

Sklenov

2006

Mniší

Mniší

2006

Mniší

Sesuv uklidněný


125


Vlčovice

2011

Vlčovice

Ženklava

2006

Ženklava

Proud potenciální Plocha Prchalov

2010

2010

Prchalov

Seismicita a dynamická stabilita území Pro posuzovanou oblast je typická maximální intenzita zemětřesení podle MSK-64 dána hodnotou 6 - 7. Obdobné hodnoty udávají i Schenk a Schenková v Mapě seismických oblastí z r. 1997 (ČSN 73 0036, změna 2). Tuto skutečnost je potřeba respektovat při realizaci staveb, zejména citlivých objektů, ve smyslu ČSN 73 0036 a v souladu s posouzením účinku působení větru podle ČSN 73 0035. Mapa na následujícím obrázku ukazuje, jaké lze očekávat podle dosavadních znalostí maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky v intenzitách podle 12-stupňové makroseismické stupnice MSK-64. (Geofyzikální ústav AV ČR http://seis.ig.cas.cz/cz/seismo/seism-2.htm) Na mapě jsou černými kroužky vyznačena města v České republice s počtem obyvatel přes 50 000. V následujícím seznamu relativně blízkých měst je v závorce uvedena maximální intensita zemětřesení pro tato města, jaká podle MSK-64 lze v místě očekávat: Frýdek-Místek (7), Havířov (7), Karviná (7), Ostrava (7), Olomouc (6), Opava (6), Pustějov (6), Přerov (6).

Radonové riziko Z mapy radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba) vyplývá, že většina území náleží do nízké či střední kategorie radonového indexu geologického podloží. Tento stav byl potvrzen i výsledky průzkumu radonového rizika v Kopřivnici a místních částech, který byl proveden v roce 1995. Radon pochází z geologického podloží. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů podílí i draslík (K) a thorium (Th). Níže jsou uvedeny výřezy z mapy radonového indexu uveřejněné na www.geology.cz:


126



127


63. Staré důlní dílo V ORP Kopřivnice se nenacházejí stará důlní díla.

64. Staré zátěže území a kontaminované plochy Podle údajů Ministerstva životního prostředí, odboru enviromentálních rizik a ekologických škod (srpen 2012) se na území ORP Kopřivnice vyskytují následující staré zátěže a kontaminované plochy: Obec, místní část

Název lokality

Zdroj dat

Příbor

SME – Příbor - rozvodna

Úkol FNM

Kopřivnice

Skládka Kopřivnice

Úkol OEŠ

Vlčovice

Skládka Vlčovice

Úkol OEŠ

Kopřivnice

Skládka kalů

Úkol OEŠ

Kopřivnice

Skládka TKO

Úkol OEŠ


128


Kopřivnice


Skládky ČGS

Kopřivnice


Skládky ČGS

Petřvald

Skládka Mošnov, Dvorek

Skládky ČGS

Mošnov

Skládka Mošnov, Za humny

Skládky ČGS

Mošnov

Skládka Mošnov, Malá Strana

Skládky ČGS

Skotnice

Skládka PDO

Úkol OODp

Petřvald

Skládka Petřvald, U hřbitova

Skládky ČGS

Štramberk

Skládka Štramberk I.

Skládky ČGS

Štramberk

Skládka Štramberk II.

Skládky ČGS

Ženklava

Skládka TKO města Kopřivnice

Úkol OODp

Trnávka

Skládka Trnávka, Chabičov

Skládky ČGS

Městským úřadem Kopřivnice, odborem životního prostředí a zemědělství, bylo blíže zmapováno těchto 9 lokalit, kde docházelo k ukládání odpadů. č. 1

Lokalita U Benčáku (k.ú. Kopřivnice)

Jedná se o lokalitu o výměře asi 6 300 m² na jihovýchodním okraji lesíku zvaného „Benčák“ severně od města Kopřivnice. Kdysi plytká rokle s vývěrem drenáží z polí byla zavezena v 50. a 60. letech 20. stol. stavebními a komunálními odpady, není vyloučeno, že v době nerozlišování průmyslových a komunálních odpadů se do skládky dostalo i určité procento průmyslových či zemědělských odpadů. Kubatura odpadů se dá odhadovat na 16 000 m³. č. 2

Lokalita Jezdecký areál Bubla Ranch (k.ú. Kopřivnice)

Tato lokalita je původní plytkou terénní depresí s vývěrem pramenů z okolních polí, do které bylo v době navážení odpadů neodborně uloženo betonové potrubí. Území se nachází severně od města Kopřivnice nedaleko lokality U Benčáku. Výměra území je asi 22 500 m² a je zde uloženo neidentifikované množství především stavebních a průmyslových odpadů, určité procento i komunálních odpadů, po náhodném provedení vrtu v této skládce v roce 2005 odbornou firmou byly potvrzeny i nebezpečné průmyslové odpady. Odpady jsou překryty vrstvou výkopové zeminy. Kubatura odpadů se dá odhadovat na 85 000 m³. Na pozemku je v současné době provozováno zařízení pro chov koní s příslušným občanským vybavením, část lokality je navržena jako územní systém ekologické stability a zbývající část jako zemědělské pozemky. č. 3

Lokalita Skládka kalů Kopřivnice (k.ú. Kopřivnice)

Původně vytěžený prostor hlíny pro místní kachlovku o výměře 9 100 m² s hloubkou kolem čtyř metrů byl v 70. a 80. letech 20. stol. využit jako skládka průmyslových odpadů pastovité a tekuté konzistence. Lokalita byla v roce 2014 technicky zabezpečena (enkapsulací) a rekultivována. č. 4

Lokalita Pod Brdy (ul. Husova, k.ú. Kopřivnice)

Jedná se o lokalitu vybranou v době rozvoje výstavby v 70. a 80. letech k deponii stavebních odpadů a zemin, do které se mohly vyvážet i průmyslové odpady. Území bylo jen částečně


129


upraveno pro výstavbu garáží, část zůstala bez úprav, lokalita je zarostlá náletovými dřevinami. Rozloha lokality je asi 2 500 m².Kubatura odpadů se dá odhadnout na 15 000 m³ odpadů. č. 5

Lokalita u Lubiny - Hluková dráha a skládka průmyslových odpadů Vlčovice

byla z evidence vypuštěna. Skládka je navržena k rekultivaci na trvalé travní porosty. č. 6

Lokalita pod Velovou (mezi Větřkovicemi a Mniší)

Jedná se o dvě asi 200 m od sebe vzdálené bývalé deprese v terénu, kterými protékaly především srážkové vody z vrchu Kazničova a vytvořily rozměrné zářezy v polích. Do těchto prohlubní byly uloženy průmyslové, stavební i komunální odpady, včetně z dnešního pohledu i nebezpečných odpadů. Na části těchto deponií byla provedena rekultivace a území bylo zapojeno do zemědělské půdy, zbytek ve svahu k řece Lubině byl ponechán přirozené obnově, pokud na to budou přírodní podmínky stačit. Rozloha těchto území je dohromady asi 33 000 m². Kubatura odpadů je jen odhadnutelná, lze předpokládat tak do 200 000 m³. č. 7

Lokalita nad Marákovými (k.ú. Mniší)

Mělká proláklina na snadno přístupném území u cesty na Hukvaldy byla v 70. a 80. letech 20. století využita pro ukládání průmyslových a stavebních odpadů. Výměra činí asi 27 000 m². Kubatura navezených odpadů je asi 100 000 m³. č. 8

Lokalita nad letním koupalištěm (ul. Husova, k.ú. Kopřivnice)

Vedle cesty k dolní stanici sjezdovky nad letním koupalištěm vznikla návozem průmyslových odpadů na lesní pozemek plocha o výměře asi 4 000 m². Podle nálezů sklovitých balvanů v okolí navýšeného profilu se zřejmě jedná o průmyslové odpady podobné odpadům z hutní výroby. Kubatura odpadů je asi 20 000 m³. č. 9

Lokalita u PPK - Nohlice

Po levé straně silnice I/58 podél Průmyslového parku Kopřivnice ve směru na Frenštát p. R. v úseku od Křížku asi 300 m vznikla návozem stavebních, průmyslových a komunálních odpadů zvýšená plocha pozemku od původního terénu o 4 – 5 m o výměře asi 116 000 m² Plocha je špatně zemědělsky využitelná pro podloží, na kterém plodiny rostou omezeně. č. 10

Lokalita Větřkovice – Pod břehem (Velová)

Plocha po vytěžení říčních štěrků byla zavezena průmyslovými a stavebními odpady, srovnána, byl proveden návoz výkopové zeminy, pozemky se částečně vrátily do zemědělského využívání. Odpady jsou uloženy až pod hranicí hladiny spodní vody, kterou ovlivňuje hladina vody v řece Lubině. Na území města Štramberk se nachází několik černých skládek menšího rozsahu, ale také černá skládka většího rozsahu a významnější bývalé pololegální či uzavřené skládky: Číslo Lokalizace skládky skládky Lom na Horečce; na S1 lokalitě je i starý návoz komunálního odpadu Horní okraj lesa na S2 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE

Popis skládky Bývalá pololegální skládka komunálního odpadu Černá skládka dosud stále

Druh odpadu Směsný komunální, stavební, možná i nebezpečný Směsný komunální, 130


Kozině S3

Bývalá pískovna u statku

S4

Skládka Kozina

nelegálně rozšiřovaná

stavební, možná i nebezpečný Bývalá pololegální skládka Směsný komunální, komunálního odpadu stavební, možná i nebezpečný Uzavřená skládka firmy Bioodpad, směsný Kotouč Štramberk spol. s r.o. komunální, stavební, možná i nebezpečný

S1

S4

S4

S2

S3


131


65. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek venkovního ovzduší (imisí) v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřicích stanic. Za účelem vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší (dále „úroveň znečištění“) zajišťuje Ministerstvo životního prostředí (dále „MŽP“) porovnání úrovně koncentrací imisí (úrovně znečištění) s příslušnými imisními limity a cílovými imisními limity, případně i přípustnými četnostmi jejich překročení na kalendářní rok stanovenými v příslušné platné legislativě. Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění se provádí pro území vymezené pro účely posuzování a řízení kvality ovzduší. Jsou to tzv. zóny a aglomerace. Oblast, ve které se rozkládá území ORP Kopřivnice se v souvislosti se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, jenž byl účinný do 31.8.2012 nazývala Aglomerace Moravskoslezský kraj. Dle zákona o ochraně ovzduší z roku 2012 (201/2012 Sb.), který nabyl účinnosti 1.9.2012 se tato oblast nazývá Zóna Moravskoslezsko. Pokud dojde na území v rámci zóny nebo aglomerace k překročení hodnoty imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek, vymezí MŽP toto území jako tzv. oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Vymezení OZKO provádí MŽP jedenkrát za rok a zveřejňuje je ve Věstníku MŽP. Území obcí resp. správní území stavebních úřadů spadajících do správního obvodu ORP Kopřivnice byla poprvé, na základě dat z roku 2003, zveřejněna ve Věstníku MŽP z prosince 2004 jako OZKO pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM10 a benzo(a)pyren. Správní území stavebních úřadů na území ORP Kopřivnice pak byly i v následujících letech opakovaně vymezeny jako OZKO. Jednotlivými oblastmi, pro které se vyhodnocuje procento území se zhoršenou kvalitou ovzduší v ORP Kopřivnice jsou tedy správní území stavebního úřadu Městského úřadu Kopřivnice, Městského úřadu Příbor a Městského úřadu Štramberk. Měření znečištění ovzduší (imisní monitoring) je prováděno na měřících stanicích tvořících imisní síť. ORP Kopřivnice se nejblíže nachází automatizovaná měřící stanice ve Studénce. Z dat získaných v rámci imisního monitoringu na této stanici se vychází při charakterizování kvality ovzduší pro ORP Kopřivnice a tvoří základ pro popis kvality ovzduší v okrese Nový Jičín (v roce 2010 spolu s daty z manuální měřící stanice ve Zbyslavicích). Informace popisované níže vycházejí z aktuálních komplexních dat o kvalitě ovzduší dostupných na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu z roku 2013, příp. let dřívějších. Tab. 1: Měřící stanice na území okresu Nový Jičín v roce 2010 Lokalita

Adresa

Souřadnice

Studénka

Družstevní 742 13 Studénka

49° 43´ 15.369" sš 18° 5´ 21.501" vd

Zbyslavice

Ve Dvoře 81 742 83 Zbyslavice

49° 48´ 20.006" sš 18° 4´ 32.001" vd

Nadmořská výška

Typ

Znečišťující látka

231 m

Automatizovaná měřící stanice

SO2, NO, NO2, NOx, O3, PM10

398 m

Manuální měřicí stanice

PM10, PAHs (součet polycyklických aromatických uhlovodíků)

Pozn.: Legislativně není vyžadováno přímé měření koncentrací znečišťujících látek jako jediný nástroj určování úrovní znečištění v zóně či aglomeraci a tak je v závislosti na úrovni znečištění využíváno modelování (modely rozptylu a transportu včetně chemických transformací znečišťujících příměsí, matematicko-statistické modely odhadu časového či prostorového rozložení imisních charakteristik), případně odborných odhadů a jejich kombinací.


132


Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Správní území stavebních úřadů Městského úřadu Kopřivnice, Městského úřadu Příbor a Městského úřadu Štramberk byla na základě dat z roku 2010 vymezena jako OZKO vzhledem k imisním limitům pro lidské zdraví. Obr. 1: Vymezení OZKO vzhledem k imisním limitům pro ochranu lidského zdraví v rámci Aglomerace Moravskoslezský kraj v roce 2012

Zdroj: http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/ovzdusi/Podklady/_2012.gif

Při detailnějším zaměření (Obr.1) na správní území stavebních úřadů v ORP Kopřivnice zjistíme, že zde došlo k překročení imisních limitů na 100 % území. Jednalo se o překročení imisního limitu suspendované částice PM10, tj. povoleného počtu překročení imisní koncentrace 50 µg/m3 více jak 35 x ročně. Dále se jednalo o překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren, jenž je stanoven ve výši 1 ng/m3. V roce 2013 došlo k překročení imisních limitů znečišťujících látek uvedených v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb. na 100 % plochy ORP Kopřivnice (mimo PM2,5 – 80,7 %). Tab. 2 znázorňuje překračování hodnot cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a denního imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10 v % území na plochách správních územích stavebních úřadů v ORP Kopřivnice v letech 2005 až 2010, ve srovnání s průměrným překračováním zmíněných imisních limitů na % území ORP Kopřivnice. Zatímco se v letech 2005 - 2007 území v rámci ORP Kopřivnice s překročenými cílovými imisními limity pro benzo(a)pyren zmenšovalo z téměř 99 % na cca 40 %, tedy asi o 60 % a vývoj znečištění ovzduší touto látkou se zdál příznivý, tak naopak v letech 2009 - 2010 území s jeho překročení opět narostlo až na 100 % v roce 2010. Navýšení je přisuzováno především provozování lokálního vytápění v zimním období.


133


V roce 2008 došlo k výraznému meziročnímu poklesu výměry území, na kterém docházelo k překročení limitů pro denní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10. Od roku 2009 však došlo opět k výraznému nárůstu výměry území s překračováním limitů pro denní koncentrace této látky. Tab. 2: Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a denního imisního limitu PM10 v % území v letech 2005 - 2010 rok 2005

2006

2007

2008

2009

2010

stavební úřad CIL dIL CIL dIL CIL dIL CIL dIL CIL dIL CIL dIL B(a)P PM10 B(a)P PM10 B(a)P PM10 B(a)P PM10 B(a)P PM10 B(a)P PM10 Městský úřad Kopřivnice Městský úřad Štramberk Městský úřad Příbor průměr pro ORP Kopřivnice

100

100

91,7

100

61,9

100

56,6

90,1

29,9

99,9

100

100

95,7

100

40,6

100

18,2

100

3,6

49,7

3,6

95,8

100

100

100

100

87,3

100

40,1

100

88,1

100

10,7

100

100

100

98,6

100

73,2

100

40,1

100

49,4

79,9

14,7

98,6

100

100

Vysvětlivky: CIL B(a)P - cílový imisní limit pro benzo(a)pyren, dIL PM10 - denní imisní limit pro suspendované částice frakce PM10

Tab. 3: Vývoj vymezení OZKO v % území v letech 2005 - 2010 rok

stavební úřad 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Městský úřad Kopřivnice

100

100

100

90,1

99,9

100

Městský úřad Štramberk

100

100

100

49,7

95,8

100

Městský úřad Příbor

100

100

100

100

100

100

Tab. 3 ukazuje % plochy správních území stavebních úřadu v ORP Kopřivnice na nichž byly v jednotlivých letech vyhlášeny OZKO. Pro všechna správní území stavebních úřadů byla OZKO vyhlášena na 100 % území v letech 2005, 2006, 2007 a 2010. V roce 2008 a 2009 byla OZKO na 100 % území vyhlášena pouze ve správním území Stavebního úřadu Městského úřadu Příbor. Na území Stavebního úřadu Městského úřadu Kopřivnice to bylo v letech 2008 a 2009 více jak na 90 % území a na území Stavebního úřadu Městského úřadu Štramberk došlo k vymezení OZKO v roce 2008 téměř na 50 % území a v roce 2009 až na 96 % území. Zdroje znečišťování ovzduší Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen ČHMÚ. Jednotlivé dílčí databáze REZZO 1-4, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR. Stacionární zdroje jsou členěny podle tepelného výkonu a míry vlivu technologického procesu na znečišťování ovzduší nebo rozsahu znečišťování: − zvláště velké (> 50 MV), velké (5 - 50MV) - REZZO 1 − střední zdroje (0,2 - 5 MV) - REZZO 2 − malé zdroje (< 0,2 MV) - REZZO 3 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE

134


− mobilní zdroje - REZZO 4 Zvláště velké, velké a střední zdroje znečišťování ovzduší jsou sledovány jako bodové zdroje jednotlivě, malé zdroje plošně na úrovni krajů a obcí (pouze vytápění domácností), mobilní zdroje liniově (silniční doprava na úsecích zahrnutých do sčítání dopravy) a plošně na úrovni krajů (ostatní mobilní zdroje). Největší množství emisí všech základních znečišťujících látek produkují na území okresu Nový Jičín velké zdroje znečištění ovzduší - REZZO 1 a malé zdroje - REZZO 3 (lokální topeniště). Tuto skutečnost dokládá Tab. 4. V roce 2010 vyprodukovaly na tomto území zdroje kategorie REZZO 1 celkem 2468 t znečišťujících látek. Z celkových emisí ze zdrojů REZZO 1 – 3 odpovídá toto množství 60,6 %. Zdroje REZZO 3 vyprodukovaly v tomtéž roce 1379,7 t znečišťujících látek, což procentuálně představuje 33,9 % celkových emisí ze zdrojů REZZO 1 – 3. Zdroje kategorie REZZO 2 vyprodukovaly na území okresu Nový Jičín v daném roce 225,1 t znečišťujících látek. Toto množství odpovídá jen 5,5 % celkového množství emisí ze zdrojů REZZO 1 – 3. Tab. 4: Přehled emisí základních znečišťujících látek z jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1 – 3 v okrese Nový Jičín v roce 2010 znečišťující látka [t/rok]

kategorie zdroje TZL

SO2

NOx

CO

VOC

Celkem za typ zdroje

NH3

REZZO 1 REZZO 2

33,9 83,0

304,2 20,1

248,6 44,0

1 777,1 51,0

103,0 27,0

1,2 0,0

2468 225,1

REZZO 3

172,5

213,4

91,2

747,0

155,6

-

1379,7

Celkem za znečišťující látku

289,4

537,7

383,8

2 575,1

285,6

1,2

Střední zdroje znečišťování ovzduší jsou na území ORP Kopřivnice zastoupeny cca 50 provozovnami. Z hlediska znečišťování ovzduší mobilními zdroji, řazenými do kategorie REZZO 4, kterými jsou především dopravní tahy lze na základě zkušeností z minulých let potvrdit, že největším zdrojem emisí je silnice č. I/58 procházející obcemi Petřvald, Mošnov a Skotnice. Informace k mobilním zdrojům znečišťování ovzduší (avšak pouze pro území celého kraje) řazené do kategorie REZZO 4 jsou dostupné na webových stránkách ministerstva dopravy. Tab. 5 obsahuje informace o vývoji emisí základních znečišťujících látek v okrese Nový Jičín v letech 2005 až 2010. Ze součtových hodnot v posledním sloupci tabulky vyplývá klesající trend v množství emisí vyprodukovaných souhrnně zdroji REZZO 1 – 3 od roku 2005 po rok 2010. Při podrobnějším pohledu na jednotlivé kategorie zdroje (předposlední sloupec tabulky), lze pozorovat nárůst emisí zdrojů REZZO 1 v letech 2005 až 2008. Od roku 2008 po rok 2010 však dochází k výraznému snížení emisí těchto zdrojů, což může být zapříčiněno stanovováním specifických emisních limitů v rámci povolovacích procesů zdrojů, tedy k přísnějšími podmínkami pro vypouštění znečišťujících látek do ovzduší pro provozovatele zdrojů. Střední zdroje znečišťování ovzduší řazené do kategorie REZZO 2 vykazují klesající tendenci v množství emisí základních znečišťujících látek. Množství emisí ze zdrojů REZZO 3 v průběhu let 2005 – 2010 značně kolísá. Důvodem mohou být v rámci meziročního srovnání rozdílné zimní teploty a od nich se odvíjející potřeba vytápění domácností.


135


Tab. 5: Vývoj množství emisí základních znečišťujících látek v okrese Nový Jičín v letech 2005 - 2010 celkem za znečišťující látka [t/rok] kategorie celkem za typ zdroje rok zdroje rok [t] TZL SO2 NOx CO VOC NH3 [t] REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3

74,8 160,2 172,7 91 172,3 162,8

396,4 58,8 216,4 480,8 56,2 192,0

402,8 68,1 136,6 437,2 58 123,3

1359,1 71,6 751,9 2120,7 64,6 668,5

327,0 82,7 156,6 356 55,5 139,4

515,8 284,5 415,7 311,7 -

3075,9 725,9 1434,2 3901,4 718,3 1286,0

2007

REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3

60,4 175,6 238,4

273,2 49,9 193

391,6 54,6 118,5

2 038,7 59,7 675,8

346,4 51,3 140,5

417,2 260,0 -

3527,5 651,1 1366,2

5544,8

2008


52,6 158,4 255,2

286,9 34,4 180,5

278,4 53,3 78,9

2 488,6 51,3 662,7

322,1 48,9 137,8

386,0 155,0

3814,6 501,3 1315,1

5631,0

2009


33,8 168,4 159

315,1 26,9 211,1

331,8 44,5 81,6

1 410,9 48,2 698,0

98,4 52,8 144,9

296,8 110,9 -

2486,8 451,7 1294,6

4233,1

2010


33,9 83,0 172,5

304,2 20,1 213,4

248,6 44,0 91,2

1 777,1 51,0 747,0

103,0 27,0 155,6

1,2 0,0 -

2468 225,1 1379,7

4072,8

2005

2006

5236,0

5905,7

Tab. 6 zachycuje největší znečišťovatele ovzduší v ORP Kopřivnice v roce 2010. Šedou barvou jsou vyznačeny základní znečišťující látky a jejich produkce z jednotlivých zdrojů. Amoniak do ovzduší nejvíce produkovala v roce 2010 společnost Moravan, a.s. z Petřvaldu. Největší podíl tuhých znečišťujících látek emitovala do ovzduší v roce 2010 společnost Tafonco a.s. a to přes 11 t. Největším producentem oxidu siřičitého - 264 t a oxidů dusíku 120 t byla společnost KOMTERM, a.s. Na největším příspěvku oxidu uhelnatého do ovzduší se podílela společnost Kotouč Štramberk, spol. s r.o. svými 1578 t. Množstvím 23 t se stala společnost TATRA, a.s. největším znečišťovatelem ovzduší z pohledu těkavých organických látek v rámci 14 největších zdrojů znečišťování ovzduší.


136

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP KOPŘIVNICE 2014 Cromodora Wheels s.r.o.

Správa majetku města Příbor s.r.o.

KOMTERM, a.s. závod Morava

Tafonco a.s.

TATRA, a.s.

GalvanKo s.r.o.

CIREX CZ s.r.o.

Mošnov

Mošnov

Příbor

Kopřivnice

Kopřivnice

Kopřivnice

Kopřivnice

Kopřivnice

Kopřivnice

Štramberk

Štramberk

Štramberk

výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory

manipulace s nákladem a skladování

výroba vápna

výroba vápna

rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou

rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou


NH3

2,95

1,99

-

-

-

-

0,06

-

-

-

-

-

-

-

TZL

-

-

0,158

0,294

0,016

11,044

13,709

0,518

0,077

0,402

0,033

0,002

2,042

2,165

SO2

-

-

0,111

0,011

0,008

264,128

3,173

0,002

0,003

0,003

0,01

0,005

8,7

-

NOx

-

-

6,195

4,509

0,992

120,311

4,431

4,697

0,469

0,310

2,823

0,936

40,189

11,7

CO

-

-

3,381

7,288

0,012

83,847

19,002

16,576

0,115

0,111

1,336

0,103

1578,474

8,6

TOC

-

-

-

0,063

0,048

2,143

0,885

-

0,022

0,008

0,048

0,014

-

-

VOC

-

-

3,199

7,041

-

-

0,335

23,349

-

1,073

0,956

0,017

-

0,004

As

-

-

-

0,000010944

-

0,00039

0,000282

-

-

-

-

-

-

-

Cd

-

-

-

0,000042624

-

0,000014

0,000099

-

-

-

-

-

-

-

Pb

-

-

-

0,00033408

-

0,009578

0,004974

-

-

-

-

-

-

-

Hg

-

-

-

0,000055872

-

0,002277

0,00014809

-

-

-

-

-

-

-

PCDD/F

-

-

-

0,000000044352

-

0,00000000607

0,00000000865

0,000000000134

-

-

-

-

-

-

PAU

-

-

-

0,00122976

-

0,000938

0,000051139

-

-

-

-

-

-

-

PCB

-

-

-

0,000000001612

-

0,000000153438

0,000000001247

-

-

-

-

-

-

-

F silné anorganické kyseliny

-

-

-

0,006

-

0,36303

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,004

-

-

-

-

-

-

0,001

-

-

-

Zn

-

-

-

-

-

-

0,0414

-

0,001309

-

0,003

-

-

-

Cr

-

-

-

-

-

-

-

-

0,000992

-

-

-

-

-

Cu

-

-

-

-

-

-

-

-

0,000385

-

-

-

-

-

Ni

-

-

-

-

-

-

-

-

0,000433

-

0,001

-

-

-

-

-

-

-

-

2,147234

-

-

0,516927

-

-

-

-

-

OKEČ

emise [t]

Kotouč Štramberk, spol. s r.o.-technologie mletí

Plakor Czech s.r.o.

Trnávka

Kotouč Štramberk, spol. s r.o.

Moravan, a.s.

Petřvald

RWE Gas Storage, s.r.o.

Moravan, a.s.

obec

Brose CZ, spol. s r.o.

název

Tab. 6: Největší zdroje znečišťování ovzduší v ORP Kopřivnice v roce 2010 (kategorie REZZO 1 - 2)

HCl


výroba a rozvod tepelné energie

Výroba a rozvod tepelné energie

výroba motorových vozidel a jejich motorů

odlévání železa

povrchová úprava a zušlechťování kovů

odlévání oceli

Vysvětlivky: TZL – tuhé zněčišťující látky, TOC – celkový organický uhlík, VOC – těkavé organické látky, PCDD/F – polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany, PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky, PCB – polychlorované bifenyly


137


Na území ORP Kopřivnice existuje několik provozoven, které podléhají povolení provozu v rámci integrované prevence a omezování znečištění dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (dále „zákon o integrované prevenci“). Účelem zákona o integrované prevenci je dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku uplatněním integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu (Kategorie průmyslových činností). Subjektům, které provozují tu kategorii průmyslové činnosti, na něž je třeba povolení provozu v rámci integrované prevence, vydají příslušné úřady integrované povolení. Integrované povolení je rozhodnutím, kterým se stanoví závazné podmínky k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení (zejména emisní limity, které nesmí být stanoveny mírněji než emisní limity, jenž by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů).

66. Odval, výsypka, odkaliště, halda Na správním území ORP Kopřivnice se nenacházejí odvaly, výsypky, odkaliště, ani haldy.

67. Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma V ORP Kopřivnice se nenachází úpravna vody.

68. Vodovodní síť včetně ochranného pásma Kateřinice Obec Kateřinice má veřejný vodovod od roku 1989. Je součástí skupinového vodovodu Trnávka – Kateřinice. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV), přivaděč DN 500 Zelinkovice – Hájov, na který je vodovod Kateřinice – Trnávka připojen přívodním řadem DN 110 v šachtě před státní silnicí I/48 Příbor – Frýdek-Místek. Součástí společného vodovodu je rozvodní síť v Trnávce, která navazuje na řad DN 110 v Kateřinicích, vodojem Kateřinice 250 m3, který je na k.ú. Fryčovice a zásobovací řad DN 160 z vodojemu po rozvodní síť v Kateřinicích. Vlastní zdroj vody má Moravan a.s. se sídlem v Petřvaldu. Zdrojem vody je studna nedaleko od rybníka na Kamenci. Areál Moravanu není napojen na veřejný vodovod. Podle bilancí potřeb pitné vody pro Kateřinice uvedených v územním plánu nevychází potřeba výstavby nových zařízení.


138


Kopřivnice k.ú. Kopřivnice Původní vodovod pro město byl zprovozněn v roce 1921. Současný vodovod je provozován SmVaK Ostrava a.s. Do r. 2004 bylo město pitnou vodou zásobeno ze dvou zdrojů - místního zdroje vody Šutyra a centrálních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (OOV). Z jímacího zářezu Šutyra s vydatností cca 2 l.s-1 byla voda gravitačně přiváděna do zemního vodojemu Kopřivnice Šutyra 300 m3 s maximální hladinou 381,20 a dnem 378,00 m n.m. Z vodojemu byl proveden gravitační rozvod do vodovodní sítě jižní části města, která tvořila samostatné tlakové pásmo. Rozhodnutím Městského úřadu Kopřivnice, odboru životního prostředí pod č.j. OŽP/50 193/04/JS – 7195/04 ze dne 15.11.2004 bylo zrušeno původně vydané povolení k nakládaní s podzemními vodami - k jejich odběru z vodního zdroje Kopřivnice – Šutyra za účelem veřejného zásobování pitnou vodou z důvodu nepotřebnosti tohoto vodního zdroje. Vodní zdroj je fyzicky zachován pro zajištění bezpečného odvádění jímaných podzemních vod gravitačně vytékajících do bezejmenného suchého koryta vodního toku s následným zaústěním do vodního toku Kopřivnička. Zdroj má rozhodnutím VLHZ/3977/84/Pe-332 ONV NJ ze dne 13.2.1985 vyhlášená pásma hygienické ochrany I. a II. stupně, která do doby jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu nadále zůstávají platná. Z centrálních zdrojů (OOV) je voda přiváděná ze dvou směrů. Z vodojemu Hájov 2 000 m3 s maximální hladinou 378,12 m n.m. a dnem 367,00 m n.m.je veden přivaděč DN 500, který dopravuje vodu do přerušovací komory (PK) Rybí. Odbočením z tohoto přivaděče je řadem DN 500 přivedena voda do severovýchodní části města ke trati ČD. Z tohoto řadu je zásobována přilehlá část zástavby Na Luhách, areál závodu Tatra Kopřivnice a.s. a Průmyslový park Kopřivnice. Tento řad je propojen s vodojemem horního tlakového pásma (HTP) přes vodovodní síť města. Propojení se využívá jen jako náhradní zdroj pro HTP. K bezprostřední ochraně přivaděče DN 500 z vodojemu Hájov do přerušovací komory Rybí, na k.ú. Kopřivnice je stanoveno ochranné pásmo 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu. Z přivaděče OOV Nová Ves – Čeladná – Červený kámen DN 500 je voda přiváděna do akumulace OOV Červený kámen 2 x 750 m3 s maximální hladinou 442,53 a dnem 439,29 m n.m. Z vodojemu Červený kámen je samostatným řadem DN 300 voda dopravena do vodojemu Bílá hora HTP 2 x 1 000 m3 s maximální hladinou 393,14 m n.m. a dnem 388,14 m n.m. Odbočením z tohoto přívodního řadu je plněna akumulace STP – vodojem 2 x 2 000 m3 s maximální hladinou 377,43 m n.m. a dnem 373,93 m n.m. Z vodojemu STP je plněna přerušovací komora dolního tlakového pásma (DTP) 2 x 150 m3 , která má maximální hladinu 365,08 a dno 362,02 m n.m. Z vodojemu HTP Bílá hora 2 x 1 000 m3 je provedeno propojení řadem DN 200 do PK Rybí a dále do Nového Jičína a samostatný řad DN 150 do Štramberku. Ochranné pásmo přivaděče OOV Nová Ves – Čeladná – Červený kámen je dle rozhodnutí VLHZ-790/89-235/Hr ze dne 24.4.1989 6 m od osy na obě strany. Toto rozhodnutí je změněno rozhodnutím č.j. OŽP 35175/04/JS – 5758/04 ze dne 27.7.2004 na 1,5 m pro p.č. 2711 na k. ú. Kopřivnice a rozhodnutím č.j. OŽP 3363/2005/JS – 9511/04 ze dne 14.1.2005 pro p.č. 2733/5 na k.ú. Kopřivnice. Ostatní přivaděče OOV DN 500 mají ochranná pásma do průměru 500 mm včetně na 1,5 m, u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm na 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu. Západní a střední část města je pitnou vodou zásobena z vodojemu Bílá hora HTP 2 x 1000 m3 samostatným zásobovacím řadem DN 200. Vodovodní síť HTP pokračuje směrem na Štramberk, Bařiny a Kozinu. Z Bařin pokračuje směrem na Ženklavu. Tlakové poměry vody v tomto tlakovém pásmu jsou vyhovující pro zástavbu na terénu 333,14 – 373,14 m n.m.


139


Nová zástavba v ul. Pod Bílou horou je napojena na zásobovací řad DN 200 z vodojemu HTP do sídliště. Z PK 2 x 150 m3 je zásobena část zástavby na severním okraji města – sídliště Sever, v prostoru ulice Francouzská, Osvoboditelů a 17. listopadu. Pod tlakem vodojemu Hájov je zásobena jen malá část zástavby Na Luhách. Samostatné tlakové pásmo tvoří vodojem Tatry 2 x 1 000 m3 s dnem 376,50 m n.m. Vodojem je zásobován z vodojemu Hájov. Zásobování pitnou vodou pro město je z hlediska zdrojů (napojení na OOV ze dvou směrů) plně zajištěno i s dostatečnou rezervou pro předpokládanou výstavbu. místní část Lubina (k.ú. Drnholec nad Lubinou, k.ú. Větřkovice u Lubiny) Vodovod v Lubině je vybudován od roku 1976 a je provozován SmVaK Ostrava a.s. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod - přivaděč DN 500 Vodojem Hájov – Kopřivnice – Nový Jičín. Pod tlakem vodojemu OOV Hájov je tažen přívodní řad do dělící šachty, kde se dělí na přívod do Příbora a do Kopřivnice. Na přívodní řad do Kopřivnice je napojen vodovod Lubina třemi samostatnými odběry přes redukční ventily. Na tyto odběry navazují v Lubině tři samostatné rozvody tvořící tři samostatná tlaková pásma. Větřkovice mají vybudován veřejný vodovod, který je napojený na centrální zdroj vody – na OOV přes vodoměrnou šachtu a redukci tlaku. Vodovod je vybudován v profilu DN 80 a svým rozsahem kryje současnou potřebu obce. k.ú. Mniší Původní vodovod v Mniší byl vybudován již v roce 1898, nesloužil však pro obec, ale byl využíván pro město Příbor. V roce 1976, po napojení Příbora na OOV, byl tento vodovod přenechán pro k.ú. Mniší a k.ú. Vlčovice. Vodovod využívá čtyři místní zdroje vody (pramen Kazničov, Spruží, Tichá I a Tichá II) s přepouštěním přebytků vody do vodovodu města Příbor. V blízkosti stávajícího vodojemu Mniší je pramen Kazničov. Z pramenní jímky je přívod do vodojemu Mniší. Přímo pod tlakem akumulace pramenní jímky je zásobována zástavba v prostoru vodojemu (je vytvořeno samostatné tlakové pásmo). Zároveň je plněna akumulace 32 m3 u AT stanice, která řadem DN 50 zásobuje zástavbu kolem zdroje a tvoří horní tlakové pásmo. Dalším zdrojem vody je prameniště Spružiny (východně od obce) a prameniště Tichá I a Tichá II, což jsou prameny jižně od zástavby, na k.ú. Tichá. Jejich vydatnost je cca 3,7 l.s-1. Voda z pramenů je gravitačně stažena do akumulace – vodojemu Mniší. Z vodojemu je veden zásobovací řad, který se pod vodojemem dělí na přívod do Příbora a do vodovodní sítě Mniší (dolní tlakové pásmo). Přes vodovod Mniší jsou zásobovány Vlčovice. Rozhodnutím č.j. VLHZ/4001-11/76/Ma-402 ONV NJ ze dne 5.2.1977 a č.j. VLHZ/18681/75/Ma-402 ONV NJ ze dne 16.12.1975 mají zdroje vyhlášeno ochranné pásmo 1. stupně. k.ú. Vlčovice. V obci byl v roce 1976 vybudován vodovod, který navazuje na vodovod Mniší. Zdroje vody jsou pro k.ú. Mniší a Vlčovice společné. Rozvodná síť je poměrně nová, v dobrém technickém stavu, její rozsah odpovídá potřebě v zásobování pitnou vodou. V rámci zajištění technické infrastruktury pro průmyslový park Kopřivnice jsou vybudovány nové vodovodní řady pro pitnou a užitkovou vodu. Vlastní akumulaci areál vybudovanou nemá. Předpokládané množství pitné vody po dobudování areálu je Q = 250 m3/den . S ohledem na toto množství vody bylo provedeno napojení na přivaděč Ostravského oblastního vodovodu DN 500, odkud je vedena přípojka profilu DN 300, která je ukončena ve vodoměrné šachtě.


140


Mošnov Obec Mošnov má veřejný vodovod, vybudovaný v letech 1960 – 1970, který je ve vlastnictví obce a spravován SmVaK. V roce 2008 byl dokončen nový vodovod, na který jsou napojeny všechny rodinné domy v obci.

Petřvald Obec Petřvald má veřejný vodovod. Zdrojem vody je od roku 1996 třetí větev Kružberského přivaděče OOV Podhradí – Krmelín. Přívodní řady DN 150 pro Petřvaldík (Albrechtičky a Novou Horku) a DN 200 pro Petřvald odbočují z přivaděče OOV DN 1600 mezi přerušovací komorou Bílov a uzlem Světlov. Zástavba Petřvaldu na levém břehu Lubiny (obřadní síň, stadion a cca 10 RD) je napojena na vodovod letiště. Zemědělské družstvo Moravan a.s. v Petřvaldíku využívá vlastní vodní zdroj.

Příbor Město Příbor má veřejný vodovod. Zdrojem vody pro město Příbor a místní část Prchalov je OOV, přivaděč DN 250 z vodojemu Hájov. Tímto přivaděčem jsou zásobovány vodojem Benátky 2x1000 m3 a vodojem Vojenský 2x650 m3. Z těchto vodojemů je voda rozvedena po celém území Příbora. Místní část Prchalov je napojena vodovodním řadem DN 160 na řad DN 200 vedoucí z vodojemů v Příboře do obce Skotnice. Místní část Hájov je napojena na vodojem Hájov – 60 m3 vodovodním řadem DN 160. Vodojem užitkové vody Tatry 2x250 m3 v k.ú. Klokočov, do kterého je čerpána voda z řeky Lubiny z jezu u příborské ČOV.

Skotnice Obec Skotnice má veřejný vodovod od roku 1982. Zdrojem pitné vody je OOV, přivaděč DN 500 z vodojemu Hájov do Kopřivnice a Nového Jičína, na který je přivaděčem DN 200 napojený Příbor. Vodovodní síť Skotnice je napojena na přívodní řad DN 200 pro Sedlnici – Bartošovice. Vodovodní síť v obci je v dobrém technickém stavu, vodovodní řady jsou vedeny v okrajích komunikací a v přilehlých plochách a jsou částečně zokruhované.

Štramberk Štramberk má vybudován veřejný vodovod od roku 1898, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. – oblast Nový Jičín. Zdrojem pitné vody jsou tři vlastní podzemní zdroje vody, a to „Bílá studna“, „Černý les“ a „Oční“ s celkovou vydatností 5,5 l/s, které jsou doplněny vodou z OOV DN 500 Nová Ves – Čeladná – Červený kámen. Pro všechny tři vodní zdroje jsou stanovená ochranná pásma I. stupně a pro vodní zdroj „Oční“ je stanoveno ochranné pásmo I. i II. stupně. Vodovodní síť Štramberka je rozdělena na dvě části a jednotlivé části jsou děleny celkem do osmi tlakových pásem.

Trnávka Obec Trnávka má veřejný vodovod od roku 1993. Je součástí skupinového vodovodu Trnávka – Kateřinice. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV), přivaděč DN 500 Zelinkovice – Hájov, na který je vodovod Kateřinice – Trnávka připojen přívodním řadem MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE

141


DN 110 v šachtě před státní silnicí I/48 Příbor – Frýdek-Místek. Součástí společného vodovodu je rozvodní síť v Trnávce, která navazuje na řad DN 110 v Kateřinicích, vodojem Kateřinice 250 m3, který je na k.ú. Fryčovice a zásobovací řad DN 160 z vodojemu po rozvodní síť v Kateřinicích. Vlastní zdroj vody má Moravan a.s. se sídlem v Trnávce. Jsou to 3 studny s čerpací stanicí s chlorací a výtlakem do věžového vodojemu 100 m3, umístěného u zemědělského areálu. Podle bilancí potřeb pitné vody pro Trnávku uvedených v územním plánu nevychází potřeba výstavby nových zařízení.

Závišice Obec Závišice má veřejný vodovod od roku 1978. Zdrojem pitné vody je OOV, z jehož přivaděče DN 500 z Kopřivnice do Nového Jičína je odbočkou DN 80 přiváděna voda do vodojemu Závišice 100 m3. Východní část obce ležící mimo souvislou zástavbu byla v roce 1992 napojena na zásobovací řad DN 200 pro obec Rybí vedoucí z vodojemu Bílá hora v Kopřivnici. Na tento vodovod je napojeno i zemědělské družstvo, jehož vlastní zdroj je nepostačující. Část obce v centru je napojena na vodojem zásobený místním zdrojem. Je navržena územní rezerva pro případné rozšíření vodojemu.

Ženklava Obec Ženklava má veřejný vodovod od roku 1954, který je od roku 1975 napojen řadem DN 100 na vodovodní síť Štramberka. V nedávné době proběhla rekonstrukce pravobřežního vodovodního řadu. Pro oblast Libotína je nutno realizovat vlastní čerpací stanici, vodojem a vodovodní řady. V roce 2010 byla provedena podrobná měření a ukázalo se, že přivaděč DN 100 ze Štramberka nepojme dostatečné množství vody potřebné pro zásobování obce Ženklava s ohledem na její plánovaný rozvoj. Částečně byla tato situace vyřešena vybudováním automatické tlakové stanice v jižní části obce, ale do budoucnosti je nutno zkapacitnit přivaděč Štramberk – Ženklava alespoň na DN 150 tak, aby bylo možno pokrýt potřeby obyvatelstva, resp. budoucího obyvatelstva Ženklavy. Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, je pro vodovodní řady stanoveno ochranné pásmo, a to kolem vodovodních řadů do DN 500 včetně/nad DN 500 - 1,5/2,5 m od vnějšího okraje potrubí.

69. Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma Čistírny odpadních vod jsou pouze v těchto městech a obcích: Obec Mošnov - v areálu letiště. Slouží pro čištění odpadních vod vznikajících na letišti a částečně i odpadních vod svedených z obce. Její kapacita je 2000 EO. Její účinnost není vyhovující z důvodu minimálního látkového zatížení a absence chemického stupně pro zachycení ropných látek.


142


Město Kopřivnice je odkanalizováno jednotnou kanalizační síti. Odpadní vody jsou gravitačně přiváděny na centrální ČOV, která je v provozu od roku 1973. V roce 2002 byla provedena komplexní rekonstrukce stávající technologické linky. Projektovaná kapacita ČOV byla Q24 = 8 300 m3.den-1, EO 20 000. Dle podkladů SmVaKu, poskytnutých Městskému úřadu Kopřivnice (zn. 8111/247815/07/Dá ze dne 4.10.2007) tato ČOV vykázala v roce 2006 na přítoku 24 511 EO (projekt 20 000 EO). Koncem roku 2010 byla dokončena rekonstrukce a rozšíření této ČOV spočívající ve stavbě nových aktivačních nádrží a změně technologie (systém kaskády, ve které dochází biologickým procesem ke zbavování organických živin jako je dusík nebo fosfor ve vodě. Tím došlo k navýšení kapacity na Q24 = 11 000 m3den-1, což umožňuje připojení dalších cca 10 000 EO. Kanalizace je relativně nová, v dobrém technickém stavu, převážná část sítě, cca 75 %, byla budována od roku 1971. Areál Tatra Kopřivnice má od roku 1982 v provozu mechanicko – chemickou ČOV o kapacitě 15 000 m3.den-1, na kterou je přiváděno také 50 % splaškových odpadních vod z areálu závodu. Průmyslové odpadní vody jsou předčišťovány v neutralizační a emulgační stanici. Obec Petřvald - v jižní části sídla je jednotná stoka DN 300 až DN 500, na kterou je napojeno cca 212 obyvatel. Za odlehčovací komorou jsou splaškové vody čištěny na mechanické ČOV (emšerské studni). V roce 2015 by měla být ČOV zrekonstruována a doplněna o biologickou jednotku. Recipientem vyčištěných odpadních vod je řeka Lubina. Město Příbor má vlastní ČOV v k.ú. Klokočov. Zde jsou přivaděči DN 800, DN 400 a DN 300 přiváděny odpadní vody z celého města. Odpadní vody jsou přiváděny na stávající mechanicko-biologickou ČOV s technologií nízkozatížené aktivace s předřazenými biologickými filtry. Čistírna během posledních let prošla postupně rekonstrukcí jednotlivých technologických celků. V roce 2007 a 2008 proběhla celková rekonstrukce biologického stupně ČOV na systém RDN, tj. s eliminací dusíku a fosforu na novou kapacitu: EO = 10 980. Město Štramberk je odkanalizováno jednotnou kanalizační sítí na dvě samostatné ČOV. Severozápadní části města (Na Kanadě, Hornychovice, Kocvínek, Horní a Dolní Předměstí a Horní a Dolní Bašta) jsou napojeny na ČOV Kanada (Qp = 263 m3/d a 1250 EO), která byla uvedena do provozu v roce 1999. Recipientem vyčištěných vod je Sedlnice. Jižní části města (Bařiny, Na Horečkách, Dražné, Kozina, Kotouč) jsou napojeny na ČOV Bařiny (Qp = 1000 m3/d a 4000 EO), která je v provozu od roku 1984. Recipientem vyčištěných vod je potok Bařinka, pravostranný přítok Sedlnice. Na tuto ČOV má být připojena i obec Ženklava. Údaje o kanalizaci za rok 2002: počet obyvatel napojených na kanalizaci z toho napojených na ČOV délka kanalizační sítě délka přípojek voda vypouštěná do toků voda čištěná z toho splašková z toho průmyslová a ostatní z toho srážková a balastní


Kanada 875 875 4,6 km 0,9 km 120 693 m3/r 120 693 m3/r 30 247 m3/r 7 168 m3/r 82 278 m3/r

Bařiny 850 448 3,4 km 0,9 km 162 114 m3/r 156 014 m3/r 32 915 m3/r 7 130 m3/r 115 969 m3/r

Celkem 100 % 80 % 450 ks 758 m3/d

143


70. Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma V Kateřinicích je vybudována nesoustavná jednotná kanalizace odvádějící dešťové vody a odpadní vody ze septiků a žump od cca 140 občanů do potoka Trnávky z 5 výpusti. Město Kopřivnice je odkanalizováno jednotnou kanalizační síti, na kterou je napojeno cca 20 600 obyvatel. Odpadní vody jsou gravitačně přiváděny na centrální ČOV. Kanalizace je relativně nová, v dobrém technickém stavu, převážná část sítě, cca 75 %, byla budována od roku 1971. Průmyslový park Vlčovice je napojen na kanalizaci města Kopřivnice. Napojení je provedeno výtlakem DN 100, na stávající stoku městské kanalizace DN 500 v Dělnické ulici. Likvidace splaškových odpadních vod je zajištěna v městské ČOV. Pro odvedení dešťových vod z plochy průmyslového parku Vlčovice (cca Qd = 6,97 m3/den) je vybudována dešťová kanalizace, která odvádí dešťové vody do Lubiny. Kanalizační sběrač do Lubiny je společný pro čisté dešťové vody zbavené olejů a pro vyčištěné průmyslové vody z areálu. V současné době je část dešťových vod představující cca 1/3 vypočítaného množství odvedena do vodního toku Sýkoreček. Místní část Kopřivnice - Lubina (k.ú. Drnholec nad Lubinou, k.ú. Větřkovice u Lubiny) V Lubině byla nesoustavná kanalizační síť budovaná postupně od počátku 20. století, bez jasné koncepce, s cílem odvádět odpadní vody do vodotečí. Postupně byly do této kanalizace napojeny i splaškové odpadní vody z domácností. Čištění odpadních vod bylo zajištěno v prostých septicích a žumpách. Přepady septiků či jímek byly zaústěny do stávající kanalizace s vyústěním do Mlýnského náhonu. U několika objektů je likvidace odpadních vod zajištěna v malých domovních čistírnách s odtokem vyčištěných odpadních vod do recipientů. Ve Větřkovicích u L. byla vybudována nesoustavná jednotná kanalizace, která odvádí odpadní vody bez řádného čištění do potoka Svěcený a do Lubiny. V roce 2012 bylo v rámci I.etapy provedeno plošné odkanalizování stávající zástavby místní části Lubina na katastrálním území Větřkovice u Lubiny a Drnholec nad Lubinou splaškovou gravitační stokovou sítí, která je ukončena v čerpacích stanicích a dále výtlačnými řady napojena na stávající kanalizaci SmVaK Ostrava, a.s. Čištění odpadních vod je zajištěno v ČOV Kopřivnice, která je po rekonstrukci v roce 2010 a má dostatečnou kapacitu pro likvidaci odpadních vod z celé řešené oblasti a výhledově i z dalších lokalit. Výhledově se předpokládá napojení splaškových odpadních vod z místních částí Vlčovice a Mniší na kmenovou stoku A v povodí ČS8. Kanalizace je převážně vedena v místních komunikacích a státních silnicích. Součástí stavby je výstavba části domovních kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství tzv. veřejné části přípojek. Významné objekty stavby: 3 čerpací stanice: ČS 5 (Větřkovice u.L.), ČS 6 (Sýkorec), ČS 8 (Na Holotě), celková délka nových kanalizačních stok 11,6 km, výtlačné potrubí 2,9 km, 295 nových kanalizačních přípojek, celková délka veřejných částí přípojek: 1,4 km. Ve Vlčovicích (místní část Kopřivnice) je v současné době vybudován systém jednotné kanalizace. Odpadní vody od cca 390 obyvatel odtékají po individuálním předčištění do Lubiny ze dvou výpusti. Kanalizace z betonových trub délky cca 2 100 m je profilu DN 300 – DN 600. Dešťové vody jsou odváděny do Lubiny kanalizací nebo otevřenými příkopy. Mniší (místní část Kopřivnice) má v současnosti vybudovaný systém jednotné kanalizace. Odpadní vody od cca 300 obyvatel odtékají po individuálním předčištění do místních toků a do Lubiny celkem 6 výpustěmi. Jednotná kanalizace má celkovou délku 2 830 m. Kanalizace je z betonových trub profilu DN 200 – DN 1 000. Likvidace odpadních vod v okrajových částech zástavby nenapojených na stávající systém kanalizace a ČOV probíhá přímo u zdroje.


144


Odpadní vody jsou akumulovány v septicích a žumpách s přepady zaústěnými do trativodů a místních toků. V Mošnově není vybudována soustavná kanalizační síť. Likvidace odpadních vod probíhá individuálně v žumpách a septicích. Kanalizace, která je v obci vybudována, je nesoustavná a odvádí odpadní vody od cca 500 obyvatel do řeky Lubiny z 8 výpusti. Součástí této kanalizace jsou i zatrubněné úseky bývalého Mlýnského náhonu. V Petřvaldu je vybudována nesoustavná veřejná jednotná kanalizace. Stoky z betonových trub DN 300 až DN 1000 odvádějí jak dešťové vody, tak přepady ze žumpo-septikových systémů od 420 EO a jsou vyústěny na 4 místech bez dalšího čištění do Lubiny. V jižní části sídla je jednotná stoka DN 300 až DN 500, na kterou je napojeno cca 200 obyvatel. Za odlehčovací komorou jsou splaškové vody čištěny na mechanické ČOV. V části Dvorek není kanalizace vybudována, likvidace odpadních vod je řešena individuálně v žumpách či septicích zakončených trativody či vyústěním do přítoků Lubiny. V Petřvaldíku (část Petřvaldu) je vybudována nesoustavná veřejná jednotná kanalizace. Stoky betonových trub DN 300 odvádějí jak dešťové vody, tak přepady ze žump a septiků a jsou zaústěny bez dalšího čištění do místní vodoteče či do terénních průlehů. V Příboře je vybudována soustavná síť jednotné kanalizace. Celková délka stokové sítě činí cca 24 276 m, profily jednotlivých kanalizačních stok jsou DN 250-600/800. Kanalizační síť města je ve vyhovujícím technickém stavu, její převážná část byla budována od roku 1973 do dnešních dnů. V posledních letech byly na ČOV napojeny původní kanalizační výusti, které vypouštěly odpadní vody bez čištění přímo do recipientů. Na kanalizaci je napojeno cca 7 890 obyvatel. Provoz a údržbu stokové sítě i ČOV zajišťuje SmVaK Ostrava a.s. Zástavba situovaná na levém břehu řeky Lubiny je odkanalizována gravitačně. Odpadní vody z pravé strany Lubiny jsou na ČOV přečerpávány čerpací stanicí, která je situována v lokalitě PříborKlokočov. Pro odkanalizování stávající zástavby nenapojené na stokový systém městské ČOV je navrženo vybudovat 2 500 m gravitační splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy. V místní části Prchalov jsou odpadní vody z části zástavby (80 EO) odváděny veřejnou kanalizací do bezejmenného vodního toku – levostranného přítoku VT Lubina. Ve Skotnici je vybudována nesoustavná jednotná kanalizace odvádějící dešťové vody a odpadní vody od 274 EO ze septiků a žump ze 14 výpusti do melioračních odpadů, mlýnského náhonu či Lubiny. V Trnávce je vybudována nesoustavná jednotná kanalizace odvádějící dešťové vody a odpadní vody od 264 EO ze septiků a žump z 12 výpusti do potoka Trnávky, resp. místních toků. V Závišicích funguje nesoustavná kanalizace doplněná množstvím zatrubněných potůčků a melioračních odpadů zaústěných do vodotečí. Do této dešťové kanalizace jsou ale z důvodu absence kanalizace splaškové zaústěny i přepady ze septiků. Celkem se jedná o odpadní vody od 550 EO, které jsou vypouštěny z 12 výpusti. Tato voda pak způsobuje znečištění potoka Sedlnice. V současné době připravuje obec projekt odkanalizování obce včetně výstavby čistírny odpadních vod. V Ženklavě je jen malá část obyvatel (cca 300) napojena přes žumpy a septiky na kanalizaci, která je vyústěna celkem 5 výpustěmi do Sedlnice. Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů je pro kanalizační řady stanoveno ochranné pásmo. Pro profily řadu do DN


145


500 včetně je to 1,5 m, nad průměr 500 mm pak 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu.

71. Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma Jediný zdrojem elektrické energie na území ORP Kopřivnice je teplárna bývalé Energetiky Tatra, v současné době Energetiky Kopřivnice a.s., v majetku a.s. Komterm. Strojovna je osazena 2 parními odběrovými protitlakými turbinami – TG3 a TG4, každá o výkonu 12 MW. Současně je možno provozovat pouze jednu turbinu při dostatečném odběru tepla z tepelné sítě. Vyrobená elektrická energie je využívána především pro potřebu závodu, případné přebytky výkonu jsou vyvedeny do rozvodny Příbor. Na území Petřvaldu, na pozemku p.č. 729/19, je umístěna stavba malé větrné stanice typu VT 7 (MVS) s výkonem 0,007 mW, která je určena pro energetické zásobování areálu základní školy. Na území místní části Příbora, v Prchalově, je na pozemcích p.č. 182 a 184 umístěna malá větrná elektrárna o výkonu 0,007 MW. Během minulých let bylo v ORP Kopřivnice realizováno několik fotovoltaických elektráren různých velikostí (většina z nich slouží pro zásobování rodinných domů): Kopřivnice 0,008 MW + 0,005 MW Lubina 0,002 MW + 0,005 MW + 0,010 MW Mniší 0,008 MW + 0,004 MW 0,005 MW + 0,012 MW Příbor Prchalov 0,003 MW + 0,008 MW Hájov 0,007 MW Štramberk 0,004 MW + 0,003 MW + 0,005 Trnávka 0,007 MW Závišice 0,004 MW Ženklava 0,011 MW + 0,011 MW Pouze ve Štramberku má firma Novos fotovoltaickou elektrárnu většího rozsahu - 0,054 MW.

72. Elektrická stanice včetně ochranného pásma Kateřinice V k.ú. Kateřinice se nachází 6 distribučních trafostanic. Kopřivnice -

-

Transformační stanice 52 – 101 kV Tatry Kopřivnice a.s., která je osazena 2 transformátory s výkonem 2 x 50 MW a slouží pro potřebu vlastního podniku a firem v průmyslovém parku. Rozvodna (spínací stanice) 1-35 kV v Kopřivnici.


146


-

-

81 distribučních trafostanic: k.ú. Kopřivnice 52 trafostanic, z toho 2 byly realizovány po roce 2007 k.ú. Drnholec nad Lubinou 9 trafostanic, z toho 1 byla realizována v roce 2009 k.ú. Větřkovice u Lubiny 8 trafostanic, z toho 1 byla realizována v roce 2010 k.ú. Mniší 5 trafostanic k.ú. Vlčovice 7 trafostanic na rozvodech VVN jsou v k.ú. Kopřivnice 2 distribuční trafostanice a v k.ú. Mniší jedna.

Mošnov V k.ú. Mošnov se nachází 9 distribučních trafostanic, z toho 3 DTS byly realizovány po roce 2007. Příbor Rozvodna, transformovna (od roku 1951) s napěťovou hladinou VVN 52 – 110 kV. V k.ú. Prchalov se nachází 3 distribuční trafostanice, v k.ú. Klokočov u Příbora 10 DTS, v k.ú. Hájov 4 DTS a v k.ú. Příbor 30 DTS, z toho 2 DTS byly realizovány po roce 2007. Petřvald V k.ú. Petřvald se nachází 12 distribučních trafostanic, v k.ú. Petřvaldík 2 distribuční trafostanice. Skotnice V roce 2009 byla dokončena nová rozvodna, transformovna poblíž hranice s k.ú. Mošnov na p.č. 1147/4 s napěťovou hladinou VVN 52 – 110 kV. Štramberk - 22 distribučních trafostanic. Trnávka V k.ú. Trnávka se nachází 7 distribučních trafostanic Závišice V k.ú. Závišice jsou 4 distribuční trafostanice, z toho jedna byla realizována v roce 2008. Na rozvodech VVN je v k.ú. Závišice 1 distribuční trafostanice. Ženklava V k.ú. Ženklava se nachází 8 distriobučních trafostanic, z toho 2 byly realizovány po roce 2007. Ochranná pásma elektrických stanic jsou vymezena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u stožárových TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení u zděných TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení u vestavěných TR s převodem napětí z 1 – 52 kV 1 m od obestavění.


147


73. Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma Nadřazená soustava VVN -

-

územím obce Ženklava a okrajem jižní části území Vlčovic prochází jednoduché vedení nadřazené soustavy 400 kV – VVN 459 Nošovice – Horní Životice, územím obcí Kateřinice, Příbor, Závišice a severní částí území Lubiny (Kopřivnice) prochází dvojité vedení nadřazené soustavy 220 kV – VVN 253 – 254 Prosenice – Lískovec, soustava 110 kV je v území zastoupena dvojitým vedením VVN 657 – 658, kterým je z rozvodny Příbor napojena transformační stanice 110/22 kV Tatry Kopřivnice a.s., územím obce Kateřinice procházejí vedení VVN 110 kV č. 659 a 600 propojující rozvodny Příbor – Lískovec, z rozvodny Příbor vede dvojité vedení VVN propojující rozvodny Příbor a Nový Jičín (a dále Třebovice).

Distribuční soustava VN -

-

-

-

-

zdrojem el. energie pro město Kopřivnice je rozvodna 110/22 kV Příbor, z této rozvodny jsou pro město Kopřivnice vyvedena 2 napájecí vedení 22 kV – VN 245 a VN 253 zaústěná do rozvodny (spínací stanice) 22 kV v Kopřivnici, Lubina a Vlčovice jsou zásobovány el. energií z linky VN 250, Mniší z linky VN 248. Obě linky jsou ukončeny v rozvodně 22 kV ve Frenštátě pod Radhoštěm, distribuční rozvod VN 22 kV v městské zástavbě je převážně kabelový, vyvedený ze spínací stanice 22 kV situované v jihozápadní části města, Průmyslový park Vlčovice je zásobován el. energií z TS 110/22 kV Tatra Kopřivnice a.s. kabelovým vedením 22 kV 3x 3 x 240 Al, které je ukončeno ve spínací stanici 22 kV situované v areálu průmyslového parku; jednotliví odběratelé jsou napojeni ze spínací stanice kabelovým vedením 22 kV přes vlastní distribuční trafostanice, katastrálním územím Mošnov a Kateřinice prochází nadzemní vedení 22 kV VN 99 a VN 17. Obce Mošnov, Skotnice a Kateřinice jsou zásobovány elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, linky VN 99, propojující TS 110-22 kV Třebovice a Příbor, město Štramberk a obec Ženklava jsou zásobovány elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, linky VN 253, napojené z TS 110/22 kV Příbor; hlavní linka je ve Veřovicích propojena s vedením VN 51 Frenštát – Nový Jičín. Na hlavní linku VN 253 jsou formou odboček napojeny distribuční trafostanice (TR) 22/0,4kV, pro zásobování obce Závišice a firmy Kotouč Štramberk, spol. s r.o., slouží samostatné napájecí vedení 2 x 22 kV – VN 109 – 252 z rozvodny Příbor, obce Trnávka a Kateřinice jsou napájeny z rozvodny 110/22 kV Příbor, ze které je vedena linka 22 kV č. 05.

Rozvodná síť NN -

Kateřinice: rozvodná síť NN byla rekonstruována v roce 1983 jako venkovní rozvody v dimenzích 3x70+50 AlFe v hlavních trasách a zbytek 3x50+35 AlFe, což umožňuje vytápění elektřinou. Koncová vedení jsou dimenzována 4x35 AlFe a 4x16 AlFe a vyžadují rekonstrukci.

-

Kopřivnice: v městské a sídlištní zástavbě je síť NN provedena jako kabelová, v jednotné dimenzi AYKY 3 x 120+70 mm2. V místních částech Lubina, Mniší a


148


Vlčovice je síť NN převážně jako venkovní vedení, páteřní rozvody venkovní sítě NN jsou provedeny vodiči AlFe 3x70+50, resp.4x70. Provozovatelem distribuční sítě VN a NN je ČEZ Distribuce a.s., středisko Valašské Meziříčí. Z rozvodné sítě NN je v řešeném území zásobováno el. energií 8 770 trvale obydlených bytů, 450 objektů druhého bydlení, včetně vybavenosti a podnikatelských aktivit. Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění. -

Mošnov: rozvodná síť NN v Mošnově je z převážné části rekonstruována výměnou dřevěných podpěrných bodů betonovými sloupy s vodiči 3x70+50 AlFe v hlavních trasách.

-

Petřvald - rozvodná síť NN je z převážné části rekonstruována výměnou dřevěných podpěrných bodů betonovými sloupy s vodiči 3x70+50 AlFe v hlavních trasách, nově rekonstruována je síť NN v lokalitě Dvorek, včetně vyvedení výkonu do sítě NN z nové TR 10. Rozvod NN v Petřvaldíku byl z rozhodující části rekonstruován v dimenzi 4x70 AlFe.

-

Příbor - v městské a sídlištní zástavbě je síť NN provedena jako kabelová. V místních částech Hájov a Prchalov je síť NN převážně jako venkovní vedení. Z rozvodné sítě NN jsou v řešeném území zásobovány el. energií objekty bydlení, včetně vybavenosti a podnikatelských aktivit. Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění.

-

Skotnice – rozvodná síť NN je provedena venkovními rozvody běžného typu převážně na betonových stožárech, dimenze vodičů 4x70 AlFe, resp. 3x50+35 AlFe, které byly rekonstruovány. Koncová vedení rozvodů dimenze 4x16 AlFe vykazují pokles napětí a vyžadují rekonstrukci. V roce 2009 bylo dokončeno vedení VN z Příbora do trafostanice na pomezí katastrálního území Mošnov a Skotnice.

-

Na území Štramberku byla provedena obnova NN s cílem umožnit dodávku elektrické energie odběratelům v požadované výši a kvalitě. Dokončena byla rekonstrukce sítě NN na ul. Nádražní a Zauličí. Síť NN je provedena jako paprsková, venkovního provedení s vodiči 4 x70 AlFe v hlavních trasách mezi TR. Jištění odboček je provedeno v laminátových skříních SRL, ochrana v síti NN je nulováním dle ČSN 34 1010. Z rozvodné sítě NN je na území Štramberku zásobováno elektrickou energií 1 300 bytů, včetně vybavenosti, podnikatelských aktivit a objektů druhého bydlení. Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných domácích spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění. Elektrickou energií je vytápěno cca 50 objektů RD.

-

Trnávka: stávající síť NN je zastaralá a v současné době se provádí její postupná rekonstrukce.

-

Závišice: rozvod NN je v celém území proveden venkovním vedením. Část rozvodů NN byla vybudována v dimenzi 4x70 AlFe na betonových sloupech.

-

Ženklava: rozvod NN je proveden převážně venkovním vedením dimenze 4x70 AlFe v hlavních trasách, 4x50 AlFe v propojovacích okruzích. Kabelizace NN rozvodu je provedena u bytových domů v dimenzi AYKY 3x120+70.

Ochranná pásma Ochranné pásmo vedení u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně je vymezeno zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích


149


a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti 7 m (10 m) měřené kolmo na vedení na obě jeho strany. Údaj v závorce platí pro vedení postavená před datem účinnosti 1. energetického zákona, tj. před 1.1.1995.

74. Technologický objekt zásobování ochranného a bezpečnostního pásma

plynem

včetně

Na území města Štramberk jsou situovány těžebně–vtláčecí sondy RWE - Transgas, a.s. provoz podzemního zásobníku plynu (PZP) Štramberk. Tyto sondy slouží k dopravě plynu do podzemního zásobníku a jeho těžbě v zimním období, kdy spolu s PZP Lobodice a Třanovice vyrovnává odběrové špičky plynu v rámci Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Těžebně–vtláčecí sondy propojuje síť sběrných plynovodů o velmi vysokém tlaku (VVTL) v profilech DN 100 – DN 500. Síť VVTL plynovodů je propojena v předávací stanici PZP Štramberk situované v západní části města. Do této stanice je přivedena také odbočka z VVTL DN 500, PN 64 (631 107) z plynovodu Říkovice – Libhošť (DN 700, PN 64), která zajišťuje dodávku zemního plynu naftového z tranzitní soustavy. Provozovatelem těchto zařízení je RWE - Transgas a.s., Praha. V k.ú. Mošnov se nachází regulační stanice VTL/STL Mošnov o výkonu 3000 m3.h-1 a regulační stanice STL/NTL RS 500. V k.ú. Skotnice se nachází regulační stanice VTL/STL Skotnice o výkonu 1200 m3.h-1 a regulační stanice STL/NTL RS 500. Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné pásmo a bezpečnostní pásmo VVTL, VTL plynovodu a RS a ochranné pásmo VTL a STL plynovodu ve smyslu § 68 a 69 zákona č. 458/2000 Sb., (energetický zákon). Bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu:

10 m od hranice oplocení

Ochranné pásmo regulační stanice plynu:

4 m na všechny strany od půdorysu

Bezpečnostní vzdálenosti vrtů od objektů a zařízení jsou stanoveny vyhláškou Českého báňského úřadu č. 236/1998 na 150 m.

75. Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma VTL plynovody s tlakem nad 40 barů Na území ORP Kopřivnice se tyto plynovody nacházejí v jeho jižní části. Ve Štramberku je podzemní zásobník plynu (PZP). Ten je napojen na odbočku DN 500, PN 64 (631 107)


150


z plynovodu Říkovice – Libhošť (DN 700, PN 64). Další VTL plynovody s tlakem nad 40 barů z PZP vedou: -

-

směrem severozápadním do obce Rybí (plynovod DN 200, PN 64), směrem na sever do Závišic, kde se rozděluje do dvou větví (plynovod DN 500, PN 64), směrem východním po severní a východní hranici zástavby ve Štramberku směrem na jih do regulační stanice Na Hraničkách poblíž hranice s k.ú. Kopřivnice (plynovod DN 200, PN 64), směrem jihovýchodním k regulační stanici ve Štramberku u NPP Šipka (plynovod DN 200, PN 64), směrem jižním přes Libotín, areál firmy Kotouč, a.s. a dále přes Ženklavu, Štramberk – Bařiny do Kopřivnice do regulační stanice poblíž hřbitova (plynovod DN 500, PN 64).

VTL plynovody s tlakem do 40 barů Na území ORP Kopřivnice se VTL plynovody s tlakem do 40 barů nacházejí hlavně v oblasti Příbora a dále směrem na jih v Kopřivnici a Štramberku: -

Štramberk – z PZP Štramberk jsou vedeny rozvody VTL plynovodů směrem na jih přes Libotín do Ženklavy a dále do Lichnova (plynovod DN 300, PN 40), směrem na západ do k.ú. Rybí (dva plynovody DN 500, PN 40) a severovýchodním směrem do Závišic, Kopřivnice a dále do Příbora (plynovod DN 300, PN 40 a plynovod DN 500, PN 25),

-

Příbor – z jihu přichází do Příbora několik větví: dvě z Kopřivnice (plynovod DN 150 a DN 500) a dvě z Lubiny (oba plynovody jsou DN 200) a Vlčovic, kam jeden z nich (plynovod DN 200, DPB Paskov) vstupuje z území Lichnova a Tiché;

-

Příbor - ze západu přichází do Příbora jedna větev VTL plynovodu ze Závišic (plynovod DN 300) a dvě větve z Libhoště;

-

Příbor – z východu přichází do Příbora 4 větve, dvě z Hukvald a dvě z Rychaltic (plynovod DN 500, PN 40);

-

Příbor – ze severu je veden pouze jeden VTL plynovod ze Skotnice a Mošnova (plynovod DN 150).

Uvedené VTL plynovody jsou na některých místech vzájemně propojeny. STL plynovody Individuální zásobování plynem je v některých obcích zajištěno rozvody STL plynovodů. Jedná se o obce Kateřinice, Mošnov, Petřvald, Skotnice, Trnávka, Závišice, Ženklava, místní části Kopřivnice, tj. Lubina, Mniší, Vlčovice a část Kopřivnice, tzv. Ptačí čtvrt, místní části Příbora, tj. Hájov a Prchalov. NTL plynovody Individuální zásobování plynem je v některých obcích zajištěno rozvody NTL plynovodů. Jedná se o město Kopřivnici, Příbor, Štramberk. Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné


151


pásmo a bezpečnostní pásmo plynovodů a regulačních stanic ve smyslu § 68 a 69 energetického zákona. Ochranná pásma plynových zařízení (vzdálenost od půdorysu): NTL, STL plynovod, přípojky v zastavěném území 1m ostatní plynovody a plynovodní přípojky 4m technologické objekty 4m Bezpečnostní pásma plynových zařízení (vzdálenost od půdorysu) RS VTL: do 40 barů vč. 10 m nad 40 barů 20 m VTL plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů: do DN 100 vč. 10 m nad DN 100 do DN 300 vč. 40 m nad DN 300 do DN 700 vč. 45 m nad DN 700 65 m VTL plynovody a plynovodní přípojky do tlaku 40 barů vč.: do DN 100 vč. 80 m nad DN 100 do DN 500 vč. 120 m nad DN 500 160 m sondy zásobníku plynu od jejich ústí: s tlakem do 100 barů 80 m s tlakem nad 100 barů 150 m

76. Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma V ORP Kopřivnice se nenachází technologické objekty zásobování jinými produkty.

77. Ropovod včetně ochranného pásma Řešeným územím neprochází ropovod.

78. Produktovod včetně ochranného pásma Řešeným územím neprochází produktovod, ale je zde plánovaná trasa produktovodu Loukov Sedlnice. Tato stavba povede přes k.ú. Prchalov a k.ú. Skotnice.


152


Na základě ČSN 65 0204 je produktovod definován jako tlakové potrubí pro dálkovou přepravu hořlavých kapalin mezi navazujícími závody. Pro tyto druhy staveb jsou příslušná následující pásma: 1. Zabezpečovací pásmo – tvoří územní pás určený k ochraně produktovodu před mechanickým nebo jiným poškozením. Šířka zabezpečovacího pásma v ORP Kopřivnice je nejméně 4 m od trasy dálkovodu (kategorie B) a v místech křížení s železnicemi, silnicemi I. třídy, vodními toky a nádržemi, jejich souběhy a v území s vodohospodářskou ochranou nejméně 5 m od trasy dálkovodu (kategorie A). 2. Bezpečnostní vzdálenost – je nejmenší přípustná vzdálenost dálkovodu od jiných objektů a zařízení, stanovená se zřetelem k možnému vzájemnému ohrožení. Pro kategorie A a B je bezpečnostní vzdálenost 150 m. 3. Ochranné pásmo – je prostor, který je určen k zabezpečení plynulého provozu dálkovodu a k zajištění bezpečnosti osob a majetku. Ochranné pásmo je vymezeno ve vzdálenosti 300 m po obou stranách osy potrubí. V rámci ochranného pásma musí být respektovány vzdálenosti v souladu s bezpečnostními vzdálenostmi a zabezpečovacím pásmem.

79. Technologický objekt ochranného pásma

zásobování

teplem

včetně

Kopřivnice Centralizované zásobování teplem - soustava centralizovaného zásobování teplem města Kopřivnice vznikala postupně v 60. - 80. letech 20. století v návaznosti na rozvoj města. S ohledem na charakter odběru s převažující bytovou zástavbou a na geografickou polohu města byla soustava vybudována na bázi horkovodního rozvodu, s projektovanými parametry horké vody na zdroji 160/80oC. V roce 2014 byla dokončena modernizace a rekonstrukce tepelných sítí. Topná soustava z předizolovaného potrubí je dimenzována na přenos topného výkonu k jednotlivým předávacím stanicím a stávajícím výměníkovým stanicím pomocí topného média primární teplé vody o výpočtovém teplotním spádu 103/53oC v zimě a 75/35oC v létě. Primárním výrobcem a distributorem tepla pro soustavu CZT Kopřivnice je Komterm, a.s. Teplo do horkovodní soustavy CZT města Kopřivnice je dodáváno z teplárenského zdroje této společnosti. Palivem, používaným k výrobě tepla, je biomasa (dřevní štěpka), černouhlený hruboprach a doplňkově zemní plyn. Na přelomu let 2013 a 2014 byl spuštěn nový, moderní kotel K10, spalující biomasu. Ten by měl být provozován celoročně a podstatnou měrou by měl nahradit provoz kotlů K5 a K7, které spalují černouhelný hruboprach. Zemní plyn je, vzhledem k jeho vysoké ceně, využíván okrajově. K jeho spalování slouží kotle K8 a K9, které jsou vedeny jako zdroje záložní. Decentralizované zásobování teplem - je zastoupeno samostatnými kotelnami pro některé objekty vybavenosti, podnikatelské aktivity, bytové a rodinné domy. Jako paliva je v uvedených kotelnách využíván zemní plyn. V letech 2013 a 2014 se od CZT odpojilo 16 bytových domů, přičemž ve dvou případech jsou jako zdroj tepla využívána tepelná čerpadla. V místních částech jsou to kotelny Družstva vlastníků Vlčovice (400 kW, ZP) a Jednoty Vlčovice (250 kW, koks) a Výroba nábytku Vlčovice (1160 kW, HU a dřevní odpad).


153


Mošnov V areálu letiště se nachází 4 plynové kotelny s celkovým výkonem 2,6 MW.

Příbor Pro zásobování teplem slouží soustava centrálních teplárenských zdrojů, samostatných blokových kotelen a v rodinné zástavbě především soustava individuálních zdrojů tepla (plyn, elektřina, pevná paliva aj.). Průmyslové objekty jsou zásobovány teplem z vlastních kotelen, případně jsou využívány jiné zdroje tepla. Výtopna na ulici Nerudova Výtopna byla rekonstruována v letech 1991 - 1992, topným mediem je zemní plyn. Jsou zde instalovány 4 plynové kotle ČKD Dukla Praha o výkonu 6800 kW. Výtopna slouží pouze pro dodávku tepla v zimních měsících, a to pro byty ve správě Správy majetku města Příbora a Bytového družstva Kopřivnice. Na tuto výtopnu jsou napojeny rovněž některé nebytové objekty, jako je sportovní hala na Štramberské ulici, objekt Technických služeb města, bývalá ZŠ na Dukelské ulici, aj. Z této kotelny je vytápěno cca 500 bytů. Kotelna na ulici Lomená V roce 1998 byla výtopna pronajata společnosti Tedom s.r.o. Třebíč, byla provedena generální oprava objektu a výměna technologických zařízení. Instalovaný výkon kotelny je 5500 kW. Součástí rekonstrukce byla i výměna teplovodních rozvodů na celém sídlišti, montáž domovních předávacích stanic (výměníků tepla). Kotelna zajišťuje i výrobu teplé užitkové vody. Mimo bytů (cca 600) jsou na kotelnu napojeny objekty MŠ Pionýrů, ZŠ Npor. Loma, bývalé zvláštní školy a další. Kotelna vč. kogeneračních jednotek, které jsou používány především v letních obdobích pro výrobu teplé užitkové vody a přebytečnou elektrickou energii dodávají do sítě, patří mezi nejmodernější zařízení v ČR. Topným médiem je degazační plyn. Současným problémem je nevyužitá kapacita tohoto zdroje, související se zateplováním jednotlivých domů na sídlišti. Blokové kotelny Bytové domy na ulici Jičínská č.p. 78, 79, 93, 94, 247 a objekt DPS jsou vytápěny ze samostatných blokových kotelen. Tyto kotelny byly v minulých letech rekonstruovány, topným mediem je zemní plyn, kotelny jsou řízeny počítačovými programy.

Štramberk K významnějším tepelným zdrojům v území patří plynové kotelny na sídlišti Bařiny (K1 – Bařiny č.p. 751 – 0,9 MW, K2 – Bařiny č.p. 892 – 1,35 MW, K3 – Bařiny č.p.780 – 1,35 MW) a některé kotelny v centru města, které zásobují teplem byty a vybavenost. Celkově je z těchto kotelen zásobováno teplem 312 bytů. Pro stávající zástavbu v Kateřinicích, Mošnově, Petřvaldě, Skotnici, Trnávce, Závišicích, Ženklavě, většinu zástavby ve Štramberku, individuální bytovou zástavbu v Kopřivnici a MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE

154


dále v místních částech Kopřivnice – Lubina, Mniší, Vlčovice a Příbora – Hájov, Prchalov, je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti. Tepelná energie je zajišťována především spalováním zemního plynu, méně často je užívána elektrická energie, v některých domácnostech se stále topí pevnými palivy (kaly, uhlí). Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje ochranné pásmo zařízení na výrobu tepla ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.

80. Teplovod včetně ochranného pásma Kopřivnice Koncem roku 2014 byla dokončena modernizace a rekonstrukce tepelných sítí města Kopřivnice. Rozvod tepla je proveden z předizolovaného potrubí (PI) a je řešen jako teplovodní na teplotní spád zdroje, tj. 103/53oC, pracovní tlak 0,6 MPa. PI je v provedení s difuzní folií a se zvýšenou třídou izolace – třída 2. Stávající okrskové výměníkové stanice a část sekundárních rozvodů jsou zrušeny. Z původní sekundární sítě je využito cca 4,4 km rozvodů, které splňují zvýšené nároky na velikost tepelných ztrát. Cca 13 km rozvodů je nově vystavěno v optimalizovaných trasách. Dodávka tepla je zajištěna novými rozvody primární teplé vody, které jsou přivedeny na paty jednotlivých objektů, kde jsou instalovány nové tlakově nezávislé domovní předávací stanice s průtočnou přípravou teplé vody v počtu 178 ks. Provozovatelem je společnost Teplo Kopřivnice s.r.o.

81. Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma Telefonní ústředny: Kateřinice, střed obce, severní okraj areálu Moravanu, a.s. Kopřivnice, telekomunikačně přísluší do obvodu digitální telefonní ústředny Kopřivnice. Uvedená ústředna, jako základní prvek pevné telekomunikační sítě je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Kopřivnice. Kopřivnice, na vjezdu do Areálu Tatry za městským úřadem. Kopřivnice, areál Průmyslového parku Vlčovice. Mošnov, u budovy obecního úřadu je umístěna digitální telefonní ústředna z r. 1997. Mošnov, v areálu letiště je umístěna telefonní ústředna určená pro potřeby letiště. Příbor, poblíž pošty a gymnázia. Příbor, Hájov, u mateřské školy. Štramberk, objekt občanské vybavenosti Na Palárně. Závišice, severní okraj souvislé zástavby.


155


Základnové stanice: Kateřinice, východně od zástavby, Vodafone. Kopřivnice, věžák na křižovatce ul. Husovy a Štramberské, 39 m, T-Mobile. Kopřivnice, bytový dům na křižovatce ul. Obránců míru a Ke Koryčce, 22 m, T-Mobile. Kopřivnice, komín teplárny, 57 m, T-Mobile. Kopřivnice, Mniší, na pravém břehu Lubiny, 38 m, T-Mobile. Mošnov, v centru obce u I/58, Vodafone. Mošnov, jižní část areálu letiště, 15 m, T-Mobile. Petřvald, areál Moravanu, a.s., Vodafone. Příbor, severně od ul. Jičínské, 25 m, T-Mobile. Příbor, bytový dům na sídlišti Na Benátkách, 31 m, T-Mobile. Štramberk, rozhledna na Bílé hoře, 38 m, T-Mobile. Štramberk, naproti hotelu Gong, 19 m, T-Mobile. Závišice, jihozápadní okraj katastru, Vodafone. Ženklava, východně od zástavby u tzv. trigonometru, Vodafone. Radiové stanice: Petřvald, areál Moravanu, a.s. Kopřivnice, budova městského úřadu. Štramberk, rozhledna na Bílé hoře. Štramberk, stožár mezi základní školou a Kamenárkou. Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví stavební úřad v tomto rozhodnutí. Ochranná pásma jsou zpravidla kruhová, konkrétní šíře závisí na vzdálenosti lokality od koncových bodů směrového spoje, který nad ním prochází. Ochrana územních zájmů Ministerstva obrany ČR A. MO vymezuje území, v nichž lze v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu (resp. ekvivalentní dokument pro umístění a provedení staveb) v souladu s ustanovením § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jen na základě závazného stanoviska MO. B. MO dále cituje vyjmenované druhy staveb, které vždy (bez ohledu na vyjmenovaná zájmová území) podléhají vydání závazného stanoviska MO. K bodu A: Zájmová území: Ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení - zasahuje na celý správní obvod. Je nutno respektovat podle ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně, a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. V tomto území (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska MO. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby): - větrných elektráren - výškových staveb (i dominant v terénu) - venkovního vedení VVN a VN


156


- základnových stanic mobilních operátorů - staveb, které jsou zdrojem elektromagnetického záření V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána. K bodu B: Vyjmenované druhy staveb, které vždy podléhají vydání závazného stanoviska: - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů - výstavba a rekonstrukce letišt‘ všech druhů, včetně zařízení - výstavba vedení VN a VVN - výstavba větrných elektráren - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice...) - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky) - výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny) Na celém území (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavby uvedené v bodu B. vždy jen na základě závazného stanoviska MO.

82. Komunikační vedení včetně ochranného pásma Telekomunikace Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O2 Czech Republic je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je TELEFAX, POSTFAX, veřejná radiokontaktní služba, veřejná datová služba, pronájem digitálních okruhů pro přenos dat, služby euroISDN, INTERNET OnLine a propojení s veřejnou sítí mobilních telefonů v systému GSM – O2, T – Mobile a Vodafone. ORP Kopřivnice je prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě přímo napojeno na tranzitní ústředny TÚ Ostrava a TÚ Brno, které zajišťují styk se 158 UTO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy. Účastnická přístupová síť v řešeném území je po celkové rekonstrukci provedena především úložnými kabely v kombinaci s nadzemním vedením podle místních podmínek. Převážná část účastnické přípojné sítě v území má vyhovující parametry pro návrhové období. Územím ORP Kopřivnice prochází několik tras dálkových optických kabelů Jedná se o vedení ve správě těchto provozovatelů: O2 Czech Republic a.s. (propojující jednotlivé telefonní ústředny), SELF – SERVIS (optické propojení Brno – Ostrava – Český Těšín, úsek Libhošť – Rychaltice, optická trasa Příbor – Kopřivnice a optická trasa Libhošť – Studénka) ČEZ ICT Services a.s. (k.ú. Kopřivnice, Závišice, Příbor, Klokočov u Příbora, Prchalov a Skotnice)


157


SITEL, spol.s r.o. GTS Czech s.r.o. TeliaSonera International Carrier Czech Republic a.s. Na území ORP Kopřivnice jsou i další komunikační vedení: KTK Kopřivnice (kabelová televize), optika na veřejném osvětlení, optika propojující bývalé budovy Městského úřadu Kopřivnice, sdělovací kabely Českých drah mimo ochranná pásma železnic apod. Radiokomunikace Podzemní komunikační vedení (vrstva „optika“) s ochranným pásmem 1,5 m na každou stranu od osy, vedení na trase Veselský kopec – Frýdek – Místek zasahuje do k.ú. Příbor a Klokočkov u Příbora, prochází nezastavěným územím s výjimkou lokality kolem bývalého kravína v Klokočově u Příbora. Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určeny pro přenos televizní a rozhlasové modulace a přenos telefonních hovorů. Antény radiových směrových bodů - vysílač na Bílé hoře na pomezí Kopřivnice a Štramberka a dále na objektu firmy Primus v Příboře (p.č. 205/76). Linie os koridorů všech radioreleových spojů veřejné telekomunikační sítě jsou koridory Primus Příbor – Radhošť a Bílá hora – Lysá hora. Radioreléové spoje obecně nevytvářejí žádné zásadní překážky rozvoji území (většinou probíhají v dostatečných výškách nad terénem), tento jev je třeba chápat jako upozorněnní na nutnost řešit konkrétní investiční záměry s oddělením ochrany sítí společnosti České Radiokomunikace a.s. O2 Czech republic: spoj ve směru severovýchod – jihozápad přes k.ú. Hájov, Příbor, Drnholec nad Lubinou, Kopřivnice, Závišice, Štramberk. Horizontální ochranné pásmo radioreléové trasy se pohybuje v rozmezí 10 – 150 m. Do severní části ORP (části k.ú. Petřvald u Nového Jičína, Harty a Mošnov) zasahuje zájmové území MO ČR, které je rozčleněno výškově následujícím způsobem: - Zájmové území pro veškerou nadzemní výstavbu (v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě závazného stanoviska MO ČR). - Zájmové území pro nadzemní výstavbu přesahující 50 m n. t. (v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 50 m n. t. jen na základě závazaného stanoviska MO ČR).

83. Jaderné zařízení V ORP Kopřivnice se nenachází žádné jaderné zařízení.


158


84. Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Na území ORP Kopřivnice se nenachází zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami. Takové zařízení se nachází v sousedství jižní hranice katastru Mošnova – jedná se o zařízení skupiny B – sklad pohonných hmot Čepro a.s. v Sedlnicích.

85. Skládka včetně ochranného pásma V zájmovém území ORP Kopřivnice se nenachází skládka odpadu, ani skládka nebezpečného odpadu. Odpad z měst a obcí nevhodný k využití je předáván k odstranění na řízených skládkách odpadů, a to především na skládku SKLADEKO, s.r.o., Staříč nebo ASOMPO, a.s. v Životicích u Nového Jičína. Tříděný odpad je předáván k využití zpracovatelům jednotlivých druhů odpadů jako tzv. druhotná surovina, odpad ze zeleně je předáván na kompostárnu ke zpracování na kompost. Nebezpečný odpad odvážejí mobilní sběrny nebezpečných odpadů.

86. Spalovna včetně ochranného pásma V zájmovém území ORP Kopřivnice není umístěna spalovna.

87. Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma V zájmovém území ORP Kopřivnice není umístěno žádné zařízení na odtsraňování nebezpečného odpadu.

88. Dálnice včetně ochranného pásma Na území ORP Kopřivnice se nenachází dálnice.


159


89. Rychlostní silnice včetně ochranného pásma Na území ORP Kopřivnice se nenachází rychlostní silnice. Výhledově bude na rychlostní silnici přebudována dnešní silnice I. třídy I/48 Nový Jičín – Rychaltice – Frýdek - Místek.

90. Silnice I. třídy včetně ochranného pásma Územím ORP Kopřivnice procházejí dvě silnice I. třídy. Silnice I/48 vede ve směru východ – západ, tj. z Frýdku – Místku přes Příbor a dále do Nového Jičína. Silnice I/58 vede ve směru Sever – jih, tj. z Ostravy přes Petřvald, Mošnov, Skotnici, Příbor, Lubinu, Vlčovice a dále do Frenštátu pod Radhoštěm. Byla realizována stavba Obchvat Příbora, která odklonila trasu komunikace I/58 mimo zastavěné území Příbora, upravila průchod přes zastavěnou část Lubiny a narovnala zásadní směrové závady v úseku mezi Lubinou a Vlčovicemi. Dále se připravuje obchvat Skotnice a Mošnova, kterým bude odkloněna doprava mimo zastavěné území Skotnice a mimo obytnou zástavbu v Mošnově. Nová trasa povede mezi obytnou a průmyslovou zástavbou Mošnova a bude od obytné části obce odcloněna ochranným valem. V souvislosti s uvedenými úpravami komunikací I/48 a I/58 došlo k přestavbě křižovatky těchto silnic západně od Příbora. Křižovatka je mimoúrovňová a svými parametry již nyní splňuje požadavky pro budoucí rychlostní silnici I/48. Výhledově je také plánovaná přeložka silnice I/58 mimo zastavěnou část Vlčovic s tím, že nová trasa bude Vlčovice protínat v nejužším místě těsně u kostela a u soutoku Lubiny s Tichávkou. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky pro silnice I. třídy.

91. Silnice II. třídy včetně ochranného pásma Územím ORP Kopřivnice procházejí čtyři silnice II. třídy: II/464

Opava – Raduň – Bílovec – Studénka – křižovatka se silnicí I/58 mezi Mošnovem a Skotnici. Komunikace byla v souvislosti s výstavbou dálnice D 47 rekonstruována a byl realizován nový úsek mezi Studénkou a Bílovcem, který umožňuje přímé napojení na dálnici. Silnice byla upravena také v blízkosti letiště Mošnov, čímž je zajištěn příjezd k průmyslové zóně Mošnov, skladu paliv v Sedlnicích a k mezinárodnímu letišti.


160


II/480

silnice I/58, křižovatka v Lubině – Kopřivnice – Štramberk – Veřovice. Realizovala přestavba křižovatky se silnicí I/58 na kruhovou křižovatku. Další připravovanou a nyní právě realizovanou akcí je výstavba sjezdu z této komunikace v Kopřivnici z nadjezdu nad železniční trati a její napojení na ul. Dělnickou a dále do Průmyslového parku Kopřivnice. Tato komunikace je významnou dopravní tepnou, což s sebou přináší zvýšenou dopravu se všemi negativními vlivy především v souvislosti s nákladní dopravou do firmy Kotouč Štramberk, s.r.o.

II/482

silnice II/480, křižovatka v Kopřivnici – Závišice – Rybí – křižovatka se silnicí I/48. Ve správním území Kopřivnice je v Zásadách územního rozvoje MS kraje navržen obchvat města severně od stávající zástavby Kopřivnice kolem bývalého kravína u sídliště Sever. Město Kopřivnice navrhlo ve vyjádření k aktualizaci ZÚR MSK prověřit možnost zrušení této navrhované přeložky a její vyřazení z obsahu ZÚR MSK.

II/486

silnice I/58, křižovatka ve Vlčovicích – Hukvaldy – Brušperk – křižovatka se silnicí I/58 v Krmelíně. V obci Mniší jsou na této silnici navrženy drobné směrové úpravy odstraňující stávající dopravní závady.

Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky pro silnice II. třídy.

92. Silnice III. třídy včetně ochranného pásma Územím ORP Kopřivnice prochází 14 silnic III. třídy: III/4805

Petřvald – Petřvaldík

III/4806

Petřvald – Trnávka – Kateřinice – Hájov

III/4807

Trnávka – Brušperk

III/4808

Stará Ves n. Ondřejnicí – Petřvald – Mošnov – Skotnice

III/4809

Sedlnice – Mošnov. Propojovací komunikace mezi silnicí I/58 a II/464.

III/48012

Příbor – Závišické Paseky – Závišice, křižovatka se silnicí II/482

III/48016

Mošnov – průjezdná (k letišti)

III/48018

Mošnov – průjezdná

III/4821

Rybí – Štramberk – Závišice

III/4822

Závišice – Borovec – Sedlnice

III/4823

ul. Jičínská v Příboře spojující silnice I/48 a I/58 v západní části města

III/4824

Hájov – Lubina, křižovatka se silnicí I/58

III/4825

ul. Místecká v Příboře spojující silnice I/48 a I/58 ve východní části města

III/4863

Příbor – Hájov – Hukvaldy


161


Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky pro silnice III. třídy.

93. Místní a účelové komunikace Kateřinice Místní komunikace zajišťují zpřístupnění lokalit obce a jednotlivých objektů pro motorovou dopravu. Nejdůležitější je průběžná komunikace podél toku Trnávky, na kterou navazují komunikace do východní části obce. Spojení této místní komunikace se silnicí III/4806 jsou realizována krátkými komunikacemi v různím stavebním stavu. Velký podélný sklon mají v místech napojení na silnici, což ovlivňuje plynulost provozu a omezuje potřebný výhled. Účelové komunikace jsou vybudovány především v okrajových částech území. Slouží obsluze zemědělských pozemků a také spojení s okolními obcemi. Významné účelové komunikace jsou zejména v západní části směrem do Skorotína a do Příbora.

Kopřivnice Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů. V Kopřivnici se jedná o jednopruhové i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou (živičný povrch, dlažba, obalované kamenivo, beton apod.). V místních částech (Lubina, Mniší a Vlčovice) pak síť místních komunikací představují zejména jednopruhové obousměrné komunikace s proměnlivou šířkou vozovky. Významnými komunikacemi, které lze zařadit do sítě sběrných místních komunikací funkční skupiny B, jsou ul. Štramberská, Štefánikova, Husova a Nádražní. Ostatní místní komunikace mají vesměs obslužný charakter funkční skupiny C, některé úseky v Kopřivnici jsou pak zařazeny do funkční skupiny D jako obytné zóny (podskupina D1). Účelové komunikace, ve formě komunikací uvnitř průmyslových a výrobních areálů a polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění jednotlivých zastavěných ploch, polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní i silniční komunikace.

Mošnov Síť místních komunikací je z hlediska potřeb dopravní obsluhy zástavby dostatečně hustá. Vykazuje dopravní závady směrového a ve východní části obce i výškového charakteru. U některých úseků je nutno provést úpravu povrchu (zpevnění). Obsluha ploch určených k zástavbě je řešena návrhem nových místních komunikací, příp. rekonstrukcí stávajících. Z dopravně urbanistického hlediska se jedná o komunikace obslužné, funkční třídy C2 a C3, v šířkových kategoriích MO 7/50 a MO 5/40. Síť účelových komunikací v zastavěné části obce je doplněna návrhem nové komunikace podél východního okraje její zastavěné části. Ta umožní vhodnou obsluhu okolních zemědělských pozemků a současně sníží negativní vliv působení zemědělské techniky na síť


162


přilehlých místních komunikací, resp. silnici III/4808. Navržena je rovněž úprava účelové komunikace ve směru na Dvorek (místní část Petřvaldu). Podle Pasportu místních komunikací (včetně pasportu dopravního značení) z ledna 2004 je v obci Mošnov 19 místních komunikací III. třídy. Stejný dokument uvádí, že podél silnice III/48018 je vedeno 884 m chodníků a podél silnice III/4808 pak chodník o délce 201 m. Dále je v obci vedeno 678,5 m samostatných chodníků.

Petřvald Síť místních komunikací je z hlediska potřeb dopravní obsluhy zástavby dostatečně hustá. Vykazuje dopravní závady, nejedná se však o místa vyloženě dopravně kolizní. Není nutno navrhovat jejich přeložky, pouze je u některých úseků nutno provést úpravu povrchu (zpevnění). Z dopravně urbanistického hlediska se jedná o komunikace obslužné, funkční třídy C, v šířkových kategoriích MO 7/50 a MO 5/40. Síť účelových komunikací je dostatečně hustá. Nový komunikační systém účelových komunikací je navržen v prostoru letiště Ostrava – Mošnov.

Příbor Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů. Jedná se o jednopruhové i dvoupruhové úseky s různou šířkou vozovky a povrchovou úpravou (živičný povrch, dlažba, obalované kamenivo, beton apod.). V místních částech Hájov a Prchalov pak síť místních komunikací představují zejména jednopruhové obousměrné komunikace s proměnlivou šířkou vozovky. Účelové komunikace, ve formě komunikací uvnitř průmyslových a výrobních areálů a polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění jednotlivých zastavěných ploch, polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní i silniční komunikace.

Skotnice Místní komunikace zabezpečují zpřístupnění velké části zastavěného území a také spojení mezi obcemi Skotnice a Kateřinice. Jedná se o komunikace funkční třídy C různé kvality. Některé úseky jsou navrženy směrově, výškově či šířkově upravit, u jiných se navrhuje úprava či rekonstrukce jejich povrchů. Účelové komunikace jsou vybudovány převážně v okrajových částech území. Slouží především zemědělské dopravě, údržbě toku Lubiny a napojení sousedních obcí. Některé účelové komunikace mají asfaltový povrch, většina má však charakter polní cesty a jsou jen částečně zpevněné. Obec Skotnice má od roku 1999 zpracován pasport místních komunikací.

Štramberk Místní komunikace jsou obslužného charakteru a zpřístupňují části obce a jednotlivé objekty. Je třeba zachovat původní dlažby, které na těchto komunikacích jsou a v tomto duchu je upravovat. Průběžně je možno zkvalitňovat parametry místních komunikací, tj. jejich šířkové, směrové a výškové vedení, rozhledová pole a povrchy vozovek.


163


Podle Pasportu místních komunikací (včetně pasportu dopravního značení) z října 2003 jsou ve Štramberku tyto místní komunikace: místní komunikace II. třídy – průtah přes centrum, k uhelným skladům, Bařiny, Zauličí, ke koupališti – celkem 3,9 km, místní komunikace III. třídy – komunikace pro motorová vozidla – celkem 30,9 km, místní komunikace IV. třídy – komunikace pro pěší – celkem 10,2 km Stávající síť účelových komunikací je poměrně hustá. Vyžaduje však zlepšení svých parametrů i stavu vozovek. Zpřístupnění i drobných pozemků pro zemědělskou výrobu je nutno provést napojením na stávající síť komunikací účelových, nikoli přímo na silnice.

Trnávka Místní komunikace tvoří podružný dopravní skelet. Na některých místních komunikacích jsou dopravně problematická místa (přemostění, šířky vozovek, směrové lomy). Jedná se o komunikace funkční třídy C. Účelové komunikace jsou vybudovány převážně v okrajových částech. Umožňují přístup k zařízením zemědělské výroby, zemědělsky využitelné půdě i k dopravnímu napojení sousedních obcí. Tyto komunikace vyžadují průběžné zkvalitňování parametrů svých tras (šířky, směrové a výškové vedení, povrch vozovek).

Závišice Místní komunikace jsou obslužného charakteru, zajišťující zpřístupnění částí obce a jednotlivých objektů pro motorovou dopravu. K nejvýznamnějším patří komunikace souběžně se silnicí III/4822 a k zařízení zemědělského družstva. Účelové komunikace zpřístupňují výrobní zařízení a zemědělsky využitelnou půdu. Podružné polní cesty jsou nezpevněné. Významné jsou také přístupy k plynovým sondám.

Ženklava Místní komunikace jsou obslužného charakteru, zajišťující zpřístupnění částí obce a jednotlivých objektů pro motorovou dopravu. K nejvýznamnějším patří komunikace k železniční zastávce Ženklava, komunikace k Libotínu, komunikace přemosťující vodní tok Sedlnice a sloužící dopravní obsluze na jeho pravém břehu. Zejména u těchto místních komunikací je navrženo průběžně zkvalitňovat jejich parametry (šířku, směrové a výškové vedení, rozhled) a povrch vozovek. Účelové komunikace slouží k zpřístupnění pozemků a areálu firmy Kotouč Štramberk, s.r.o. U těchto účelových komunikací je navrženo průběžně zkvalitňovat jejich parametry (šířku, směrové a výškové vedení, rozhled) a povrch vozovek

94. Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma Na území ORP Kopřivnice se nenachází železniční dráha celostátní.


164


95. Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma Řešeným územím je vedena regionální jednokolejná železniční trať č. 325 Studénka – Veřovice, jejíž poloha je územně stabilizovaná. Hromadné dopravě po železnici slouží železniční stanice Skotnice, Příbor, Kopřivnice a Štramberk a železniční zastávky v Kopřivnici u autobusového nádraží a v Ženklavě. V současné době je před dokončením stavba železničního napojení Průmyslové zóny Mošnov a letiště Leoše Janáčka na trať č. 325. Železniční ochranná pásma jsou vymezena v šířce 60 m od osy krajních kolejí na obě strany, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy.

96. Koridor vysokorychlostní železniční trati Na území ORP Kopřivnice se nenachází koridor vysokorychlostní železniční trati.

97. Vlečka včetně ochranného pásma Z železniční trati č. 325 Studénka – Veřovice odbočují železniční vlečky do areálu -

bývalých armádních skladů pohonných hmot v Mošnově, vlečka je již mimo provoz, místo odbočení je jižně od železniční stanice Sedlnice,

-

Tatry Kopřivnice a.s., místem odbočení je nákladové nádraží v Kopřivnici, v areálu firmy je vlečková síť rozvedena do několika míst,

-

Kotouče Štramberk, s.r.o., místem odbočení je nádraží Štramberk, vlečka vede až na západní svah Kotouče.

Železniční ochranná pásma jsou vymezena v šířce 30 m od osy krajní koleje u vlečky, nejedná-li se o vlečku uvnitř uzavřeného areálu provozovny.

98. Lanová dráha včetně ochranného pásma Na území ORP Kopřivnice se nenachází lanová dráha.


165


99. Speciální dráha včetně ochranného pásma Na území ORP Kopřivnice se nenachází speciální dráha.

100. Tramvajová dráha včetně ochranného pásma Na území ORP Kopřivnice se nenachází tramvajová dráha.

101 Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma Na území ORP Kopřivnice se nenachází trolejbusová dráha.

102. Letiště včetně ochranných pásem V obci Mošnov se nachází mezinárodní letiště Leoše Janáčka, které zajišťuje pravidelný i nepravidelný mezinárodní i vnitrostátní provoz a je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu s dispozicí velkých skladovacích kapacit. Letištní budova je schopna odbavit za rok 1 milion cestujících. Letiště zajišťuje služby při odbavování letů všech leteckých společností. Vzletová a přistávací dráha má parametry 3500 m x 63 m. Provozovatelem letiště je akciová společnost Letiště Ostrava, jejímž zakladatelem je Moravskoslezský kraj. Ochranná pásma letiště byla zřízena opatřením obecné povahy č.j. 0586-12-701 ze dne 30.1.2012, vydaným Úřadem pro civilní letectví. Ochranná pásma letiště Ostrava – Mošnov kódového značení 4E s přístrojovou dráhou zahrnují tato OP: - OP se zákazem staveb: - OP provozních ploch letiště - OP s výškovým omezením staveb: - OP vzletových a přibližovacích prostorů - OP vnitřní vodorovné plochy - OP kuželové plochy - OP přechodových ploch - OP vnější vodorovné plochy - OP proti nebezpečným a klamavým světlům - OP s omezením staveb vzdušných vedení VN a VVN


166


- OP ornitologické - OP ornitologické vnitřní - OP ornitologické vnější - OP světelných zařízení - OP přibližovací světelné soustavy - OP se zákazem laserových zařízení

103. Letecká stavba včetně ochranných pásem Leteckou stavbou je a) stavba letiště a stavba v prostoru letiště, b) stavba sloužící k zajištění letového provozu mimo prostor letiště. Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. V případě letiště Mošnov bylo zřízeno Úřadem pro civilní letectví opatřením obecné povahy č.j. 5202-14-401 ze dne 6.8.2014 ochranné pásmo Primárního radaru TAR letiště Ostrava – Mošnov. Ochranné pásmo TAR je tvořeno dvěma sektory, pro které platí: Sektor A má tvar kruhu se středem v ose antény radaru a poloměrem 500 m. V sektoru A nesmí být zřizovány stavby, nadzemní vedení, železniční trakce, kovové ploty, které převyšují vodorovnou rovinu ve výšce 3 m pod úrovní spodní hrany antény radaru. Sektor B má tvar mezikruží se středem v ose antény radaru s poloměry 500 m a 5000 m. V sektoru B nesmí být zřizovány stavby, nadzemní vedení, železniční trakce, kovové ploty, které převyšují kuželovou plochu se stoupáním +0,3° a vrcholem, který leží v ose antény ve výšce 5,6 m pod úrovní spodní hrany antény radaru. V sektorech A, B mohou být ojedinělé bodové překážky, jako jsou sloupy, komíny apod., pokud jsou ve větší vzdálenosti než 100 m od antény primárního radaru. V menší vzdálenosti mohou být jen ojedinělé bodové překážky jako jsou tyče, jímače blesku, apod. Všechny bodové překážky v ochranném pásmu musí být vždy posouzené a schválené ÚCL. Zájmovým územím Ministerstva obrany jsou ochranná pásma přehledových systémů, tj. plošným rozsahem shodná a vzájemně se překrývající ochranná pásma primárního a sekundárního radaru (ochranná pásma dvou speciálních zařízení umístěných na jednom společném stanovišti). Z důvodu bezpečnosti letového provozu je nezbytné respektovat níže uvedené podmínky pro jednotlivá zařízení. Ochranné pásmo primárního radaru (PSR) OP PSR je tvořeno dvěma sektory, pro které platí: Sektor A má tvar kruhu se středem v ose antény radaru a poloměrem 500 m. V sektoru A nesmí být zřizovány stavby, nadzemní vedení, železniční trakce, kovové ploty, které převyšují vodorovnou rovinu ve výšce 3 m pod úrovní spodní hrany antény radaru. Sektor B má tvar mezikruží se středem v ose antény radaru s poloměry 500 m a 5000 m. V sektoru B nesmí být zřizovány stavby, nadzemní vedení, železniční trakce, kovové ploty, které převyšují kuželovou plochu se stoupáním +0,3° a vrcholem, který leží v ose antény ve výšce 5,6 m pod úrovní spodní hrany antény radaru. V sektorech A a B mohou být ojedinělé bodové překážky, jako jsou sloupy, komíny apod., pokud jsou ve větší vzdálenosti než 100 m od antény primárního radaru. V menší vzdálenosti


167


mohou být jen ojedinělé bodové překážky jako jsou tyče, jímače blesků apod. Všechny bodové překážky v ochranném pásmu musí být vždy posouzené a schválené MO ČR. Všechny pevné překážky se souvislou plochou větší než 20 m2 jako jsou hangáry, sklady, sila, velké budovy a podobně, pokud jsou v přímé radiové dohlednosti radarové antény a jsou v menší vzdálenosti než 2 km od antény, musí být vždy posouzené a schválené MO ČR. Ochrané pásmo sekundárního radaru (SSR) OP PSR je tvořeno dvěma sektory, pro které platí: Sektor A má tvar kruhu se středem v ose antény radaru a poloměrem 500 m. V sektoru A nesmí být zřizovány stavby, nadzemní vedení, železniční trakce, kovové ploty, které převyšují vodorovnou rovinu procházející ve výšce 7 m pod úrovní spodní hrany antény. Sektor B je tvořen mezikružím se středem v ose antény s poloměry 500 m a 5000 m. V sektoru B nesmí být zřizovány stavby, nadzemní vedení, železniční trakce, kovové ploty, které převyšují kuželovou plochu se stoupáním +0,3° a vrcholem, který leží v ose antény ve výšce 9,6 m pod úrovní spodní hrany antény radaru. Pro potřeby posuzování vlivu větrných elektráren na provoz radaru se u sektoru B poloměr mezikruží zvětšuje na hodnotu 500 m a 30 000 m. V sektorech A a B mohou být ojedinělé bodové překážky, jako jsou sloupy, komíny apod., pokud jsou ve větší vzdálenosti než 300 m od antény sekundárního radaru. V menší vzdálenosti mohou být jen ojedinělé bodové překážky jako jsou tyče, jímače blesků apod. Všechny bodové překážky v ochranném pásmu musí být vždy posouzené a schválené MO ČR. Všechny pevné překážky se souvislou plochou větší než 20 m2 jako jsou hangáry, sklady, sila, velké budovy a podobně, pokud jsou v přímé radiové dohlednosti radarové antény a jsou v menší vzdálenosti než 2 km od antény, musí být vždy posouzené a schválené MO ČR. Obecně lze shnout, že v OP přehledových systémů (OP RLP – PSR, SSR) - v sektorech A a části sektoru B do 5 km lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu do vzdálenosti 5 km od stanoviště radaru jen na základě závazného stanoviska MO ČR. V tomto vymezeném území může být výstavba a výsadba omezena nebo zakázána. - v navazující části sektoru B do 30 km lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, venkovního vedení VVN a VN, základnových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném navazujícím území sektoru B může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána.

104. Vodní cesta Na území ORP Kopřivnice se nenachází vodní cesta. Podle Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje je v k.ú. Petřvaldík, Harty a Mošnov lokalizována územní rezerva pro plavební kanál Dunaj – Odra – Labe.


168


105. Hraniční přechod Na území ORP Kopřivnice se nenachází hraniční přechod.

106. Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka Cyklotrasy vedoucí územím ORP Kopřivnice: dálková cyklotrasa I. třídy č. 5 (Brno – Blansko – Prostějov – Olomouc – Přerov – Lipník nad Bečvou – Starý Jičín – Ostrava – Hlučín – Hať), která je součástí mezinárodní cyklistické trasy Greenways Krakov – Morava – Wien a tzv. Jantarové stezky 502

Starý Jičín – Kopřivnice –Hukvaldy, 24,5 km, regionální trasa, obtížnost: střední, značení: silniční, komunikace: silnice III. tř., místní komunikace, povrch: asfalt, vhodné pro všechny typy bicyklů.

6001

Hukvaldy – Kopřivnice – Příbor, 9,5 km, regionální trasa, trasa vedoucí z Příbora polními cestami (asfalt a šotolina) kolem přehrady Větřkovice a od Mnišího na Hukvaldy.

6002

Okruh Paseky, 10 km, regionální trasa, okruh vhodný pro rodinné výlety s dětmi, z Kopřivnice do obce Závišice, pak kolem Příboru a zpět do Kopřivnice, převážně po šotolinových polních cestách.

6039

Kopřivnice – Příbor – Skotnice – Nová Horka, 15,5 km, regionální trasa, obtížnost: střední, značení: silniční, komunikace: místní a účelové komunikace, povrch: zpevněný i nezpevněný horší kvality, vhodné pro MTB a trekingové bicykly.

6134

Klokočov – Stará Ves nad Ondřejnicí, 10,5 km, regionální trasa, obtížnost: střední značení: silniční, komunikace: silnice III. tř., místní a účelové komunikace, povrch: asfalt, zpevněný i nezpevněný povrch, vhodné pro MTB a trekingové bicykly.

6136

Skotnice – Petřvaldík, 7,5 km, regionální trasa, obtížnost: lehká, značení: silniční, komunikace: silnice III. tř., místní komunikace, povrch: asfalt, zpevněný povrch, vhodné pro všechny typy bicyklů.

Radhošťská stezka, Příbor – Lubina – Mniší – Tichá, regionální trasa. Okruh Holý vrch, místní kondiční trasa, 5 km/163 m převýšení, okruh vede kolem kopce Holý vrch u Vlčovic, okruhu dominuje extrémně prudký sjezd z Janíkového sedla nad Lichnov a také brod v jiném místě trasy, výškově nejnáročnější okruh s dlouhým stoupáním v závěru trasy ve sklonu 12 - 14 %. Okruh Červený kámen, místní kondiční trasa, 6,5 km/112 m převýšení, lesní trasa kolem masívu hřebene Červený kámen, jsou zde krásné výhledy na beskydské kopce: Pustevny, Radhošť, Velký Javorník a další - méně náročný okruh. Pouze ve třech místech je nutno překonat kratší stoupání ve sklonu 12 - 14 %. Okruh Pískovna, místní kondiční trasa, 2,4 km/67 m převýšení, malý, ale záživný lesní okruh v blízkosti Janíkového sedla na Červeném kameni, okruh je náročný na kondici. V obou směrech překonáte vždy v úseku 500 m a ve sklonu 11 – 12 % převážnou část z celkového převýšení. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE

169


Příborský okruh, 10 km/47 m, Příbor, náměstí – Prchalov s výhledy na Příbor a celé panorama Beskyd – Okraj Sedlnic – Borovecké rybníky – Příbor. Pěší trasy vedoucí územím ORP Kopřivnice: Červená: Libotín – Štramberk – Lichnov, vede z lesů nad Libotínem kolem koupaliště, stoupá pod náměstí ve Štramberku, dále kolem základní školy a klesá k železničnímu nádraží, aby následně opět stoupala směrem do Lichnova. Modrá: Štramberk – Kopřivnice – Lubina – Hukvaldy, vede od základní školy ve Štramberku kolem Váňova kamene do Kopřivnice ke kostelu a dále přes železniční zastávku Kopřivnice do Lubiny, kde pokračuje ke Katolickému domu, kostelu a nad přehradou Větřkovice směřuje k Hájovu a dále na Hukvaldy. Žlutá: Štramberk – Kopřivnické Paseky – Příbor, vede od základní školy ve Štramberku kolem tzv. Oční léčebny, přes Kopřivnické a Příborské Paseky (kolem kapličky a rybníka) do Příbora. Žlutá: Kopřivnice – Janíkovo sedlo – Lichnov, vede lesem přes Janíkovo sedlo mezi Červeným kamenem a Pískovnou do Lichnova. Zelená: Příbor – Lubina – Mniší – Kozlovice, vede podél řeky Lubiny, od které se trasa odpojuje v Lubině u Katolického domu, pokračuje přes Velovou do Mniší a dále do Kozlovic. Žlutá: Albrechtičky – Petřvaldík – Košatka, vede rovinatým územím poblíž řeky Odry a hranice CHKO Poodří, prochází stávající zástavbou uvedených obcí.

107. Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma Ve správním území ORP Kopřivnice není situován objekt důležitý pro obranu státu.

108. Vojenský újezd Na území ORP Kopřivnice není vojenský újezd.


170


109. Vymezené zóny havarijního plánování Zóna havarijního plánování je na území ORP Kopřivnice vyhlášena pouze kolem objektu ČEPRO, a.s., sklad Sedlnice. Její plocha činí cca 17 ha a zasahuje do k.ú. Skotnice a k.ú. Mošnov.

110. Objekt civilní ochrany Seznam CO krytů na území ORP Kopřivnice: Číslo objektu/domu

Město

Ulice

Kopřivnice

Areál Tatry

obj. č. 411

900

Kopřivnice

Areál Tatry

obj. č. 412

450

Kopřivnice

Areál Tatry

obj. č. 416

Kopřivnice

Areál Tatry

obj. č. 414

600

Kopřivnice

Areál Tatry

obj. č. 414

600

Kopřivnice

Areál Tatry

obj. č. 202

HZS, ÚO NJ

600

Kopřivnice

Husova

č.p. 1302

HZS, ÚO NJ

600

Příbor

9. května

č.p. 1162

Štramberk

Kotouč Štramberk

Štramberk

Bařiny

Štramberk

PZP

V evidenci

HZS, ÚO NJ

Kapacita

600

360

obj. č. 4162

HZS, ÚO NJ

300

č.p. 750

HZS, ÚO NJ

100

HZS, ÚO NJ

300

Seznam možných evakuačních středisek na území ORP Kopřivnice O zpohotovení konkrétních evakuačních středisek rozhodne Krizový štáb města Kopřivnice po dohodě se starostou obce, z níž má být evakuace provedena. Kateřinice

OÚ Kateřinice, Kateřinice 127, MŠ Kateřinice, Kateřinice 127, Obecní dům, Kateřinice 122.

Kopřivnice

MÚ Kopřivnice, Štefánikova 1163, ZŠ Emila Zátopka (smlouva), Pionýrská 791, ZŠ Alšova (smlouva), Alšova 1123, ZŠ 17. listopadu, 17. listopadu 1225, Kulturní dům Mniší, Mniší 175, Kulturní dům Vlčovice, Vlčovice 190, ZŠ Lubina, Lubina 60, Katolický dům Lubina, Lubina 183.

Mošnov

OÚ Mošnov, Mošnov 175, ZŠ Mošnov, Mošnov 133,


171


Kulturní dům, Mošnov 54. Petřvald

OÚ Petřvald, Petřvald 18, ZŠ Petřvald, Petřvald 372, Sokolovna, Petřvald 122.

Příbor

MÚ Příbor, nám. S. Freuda 19, ZŠ Jičínská, Jičínská 486, ZŠ Npor. Loma, Školní 1510, bývalá ZŠ v Hájově – obecní dům, Hájov 55.

Skotnice

OÚ Skotnice, Skotnice 24, MŠ Skotnice/Skorotín, Skotnice 176, U Žabáka, Skotnice 122.

Štramberk

MÚ Štramberk, Náměstí 9, ZŠ Štramberk, Zauličí 485.

Trnávka

OÚ Trnávka, Trnávka 1, ZŠ Trnávka, Trnávka 89.

Závišice

OÚ Závišice, Závišice 115, ZŠ Závišice, Závišice 110.

Ženklava

Obecní úřad, Ženklava 243, ZŠ, Ženklava 204, restaurace se společenským sálem U Farkašů, Ženklava 142.

111. Objekt požární ochrany Objekty požární ochrany jsou na území ORP Kopřivnice tyto: Kateřinice Hasičská zbrojnice s věžními hodinami - nově zrekonstruovaná věž. Kopřivnice Hasičská zbrojnice na ulici Štramberské – Sbor dobrovolných hasičů Kopřivnice. Hasičská zbrojnice Tatra, a.s., Kopřivnice, profesionální hasiči. Hasičská zbrojnice s klubovnou vedle základní školy v k.ú. Drnholec n.Lubinou. Hasičská zbrojnice, k.ú. Větřkovice u Lubiny, p.č. st.102. Hasičská zbrojnice, k.ú. Mniší, p.č. st.97/2. Hasičská zbrojnice, k.ú. Vlčovice, p.č. 115/1. Mošnov Hasičská zbrojnice, p.č. st.5. Hasičská zbrojnice na letišti, profesionální hasiči. Petřvald Hasičská zbrojnice v Petřvaldu, p.č. st.95. Hasičská zbrojnice v Petřvaldíku, p.č. st.74. Příbor Hasičská zbrojnice v k.ú. Prchalov.


172


Hasičská zbrojnice na ul. Svatopluka Čecha v Příboře. Hasičská zbrojnice v k.ú. Hájov. Skotnice Hasičská zbrojnice ve Skotnici, p.č. 132/1. Štramberk Hasičská zbrojnice, p.č. 204. Trnávka Hasičská zbrojnice, p.č. 115/1, 115/2.

Závišice Hasičská zbrojnice, p.č. 346.

Ženklava Hasičská zbrojnice v budově obecního úřadu.

112. Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky V ORP Kopřivnice není objekt důležitý pro plnění úkolů Policie ČR.

113. Ochranné pásmo hřbitova, krematoria Ochranné pásmo ani jednoho ze hřbitovů na území ORP Kopřivnice nebylo stanoveno územním rozhodnutím. Krematorium se v ORP Kopřivnice nenachází.

114. Jiná ochranná pásma Jiná ochranná pásma nejsou v řešeném území vyhlášená územním rozhodnutím.

115. Ostatní veřejná infrastruktura Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou příměstskou a mezinárodní autobusovou dopravou, kterou zajišťuje Connex Morava, a.s. Autobusové nádraží je v Kopřivnici, všude jinde jsou autobusové zastávky. Převážná většina zastávek je opatřena přístřeškem pro cestující a zastávkovým pruhem alespoň v jednom směru.


173


Hromadné dopravě osob po železnici slouží železniční stanice Kopřivnice, Štramberk, Příbor a Skotnice, příp. zastávky Ženklava a Kopřivnice, zastávka, které se nacházejí na regionální trati č. 325. Odstavování, parkování a garážování vozidel Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Odstavování a garážování nákladních vozidel případných soukromých autodopravců se předpokládá v rámci vymezených ploch. Pro parkování osobních automobilů jsou především v sídlištní zástavbě a u objektů občanského vybavení vymezena parkoviště. Jejich kapacita je v mnoha případech, zejména v případě Kopřivnice a Štramberku, nedostačující.

116. Počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku V roce 2013 bylo v jednotlivých obcích dokončeno 65 bytů, z toho 50 bytů v rodinných domech. Za posledních 5 let, tj. v období 2009 – 2013 bylo v celém ORP dokončeno 391 bytů, z toho 305 bytů v rodinných domech.

Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava Celkem

2009

2010

2/ 2 42 / 40 11 / 4 1/ 0 20 / 14 5/ 5 7/7 3/ 2 10 / 9 4/ 4

4/3 24 / 20 2/ 1 5/ 5 17 / 15 0/ 0 7/ 7 5/ 4 3/ 3 3/ 3

105 / 87

70 / 61

2011 bytů / bytů v RD

2012

2013

3/ 3 29 / 17 2/ 1 5/ 2 16 / 11 2/ 2 5/ 4 1/ 1 8/ 7 3/ 3

0/ 0 28 / 18 4/ 4 5/ 4 17 / 9 3/ 3 3/3 3/ 1 9/ 9 5/ 5

2/ 2 30 / 26 1/ 1 6/ 4 7/ 3 5/ 1 3/ 2 3/ 3 5/ 5 3/ 3

74 / 51

77 / 56

65 / 50

Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v určitém roce ve správním obvodu ORP Kopřivnice: rok 2009 2010 2011 2012 2013 počet obyvatel 42.200 42.127 42.087 42.028 41.860 105 70 74 77 65 počet bytů podíl 2,49 1,66 1,76 1,83 1,55 počet bytů v RD podíl

87 2,06


61 1,45

51 1,21

56 1,33

50 1,94

174


117. Zastavitelné plochy Územními plány jednotlivých obcí v ORP Kopřivnice jsou vymezeny zastavitelné plochy různých velikostí a funkcí budoucího využití. V těchto územně analytických podkladech je uveden pouze výčet větších záměrů, tj. s plochou větší než 2 ha. Přesný a aktuální stav zastavitelných ploch v jednotlivých obcích bude předán projektantovi, který bude zpracovávat konkrétní územně plánovací dokumentaci – nový územní plán či jeho změnu.

Kateřinice Plocha číslo Z/14

Katastrální území k.ú. Kateřinice

Plocha - způsob využití

Z/28

k.ú. Kateřinice

vodní a vodohospodářské (VH-P)

smíšené obytná venkovské (SO-V)

Podmínky realizace územní studie (zprac. do 12/2018) územní studie (zprac. do 12/2018)

Výměra v ha 2,72

Podmínky realizace územní studie (zprac. do 31.12.2015) -

Výměra v ha 5,16 0,79

3,17

Kopřivnice Plocha číslo Z2A Z2B

Katastrální území k.ú. Kopřivnice k.ú. Kopřivnice


Z11C Z11D Z11E Z28A Z28B Z28C Z28D Z28E Z28F Z32A

k.ú. Kopřivnice k.ú. Kopřivnice k.ú. Kopřivnice k.ú. Kopřivnice k.ú. Kopřivnice k.ú. Kopřivnice k.ú. Kopřivnice k.ú. Kopřivnice k.ú. Kopřivnice k.ú. Kopřivnice

Z32B

k.ú. Kopřivnice

Z32C

k.ú. Kopřivnice

Z35A

k.ú. Kopřivnice

Z35B

k.ú. Kopřivnice

Z45A

k.ú. Kopřivnice

smíšené obytné městské (SM) smíšené obytné městské (SM) smíšené obytné městské (SM) smíšené obytné městské (SM) smíšené obytné městské (SM) smíšené obytné městské (SM) smíšené obytné městské (SM) smíšené obytné městské (SM) smíšené obytné městské (SM) bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) bydlení v rodinných domech -


smíšené venkovské (SV) smíšené venkovské (SV)

3,99 5,59 2,69 2,06 0,61 1,64 1,64 0,23 0,17 1,86

-

1,26

-

1,51

územní studie (zprac. do 31.12.2015

0,75

-

0,78

3,53

175


Z45B

k.ú. Kopřivnice

Z45C

k.ú. Kopřivnice

Z45D

k.ú. Kopřivnice

Z45E

k.ú. Kopřivnice

Z68

k.ú. Kopřivnice, k.ú.Drnholec nad Lubinou k.ú.Drnholec nad Lubinou k.ú.Drnholec nad Lubinou

Z72 Z77

městské a příměstské (BI) bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) výroba drobná, řemeslná a skladování (VD) výroba drobná, řemeslná a skladování (VD) smíšené venkovské (SV)

Z88

k.ú.Drnholec nad Lubinou

smíšené venkovské (SV)

Z106A

k.ú.Drnholec nad Lubinou k.ú.Drnholec nad Lubinou k.ú.Drnholec nad Lubinou k.ú.Drnholec nad Lubinou k.ú.Drnholec nad Lubinou k.ú.Drnholec nad Lubinou k.ú.Drnholec nad Lubinou k.ú.Drnholec nad Lubinou k.ú.Drnholec nad Lubinou k.ú.Drnholec nad Lubinou k.ú.Drnholec nad Lubinou k.ú.Drnholec nad Lubinou


k.ú. Vlčovice k.ú. Vlčovice k.ú. Kopřivnice

výroba průmyslová (VP) výroba průmyslová (VP) občan. vybavení - veřejné infrastruktury (OV)

Z106B Z106C Z106D Z106E Z106F Z106G Z106H Z106I Z106J Z106K Z135

Z141 Z142 Z148


-

1,52

-

0,48

-

0,65

-

0,61

-

6,63

-

3,18

územní studie 7,95 (zprac. do 31.12.2015) územní studie 4,58 (zprac. do 31.12.2015) 0,62


-

0,16


-

1,05


-

0,84


-

0,31


-

0,23


-

0,28


-

0,47


-

0,22


-

0,28


-

0,07


územní studie (zprac. do 31.12.2015) -

3,94

12,46 37,49 3,35

176


Z155 Z211

k.ú.Větřkovice u Lubiny k.ú. Vlčovice

rekreace na plochách přírodního charakteru (RN) smíšené venkovské (SV)

Z214

k.ú. Vlčovice


Z218 Z238A

DS1

k.ú. Vlčovice k.ú. Drnholec nad Lubinou k.ú. Drnholec nad Lubinou k.ú. Drnholec nad Lubinou k.ú. Drnholec nad Lubinou k.ú. Drnholec nad Lubinou k.ú. Drnholec nad Lubinou k.ú. Drnholec nad Lubinou k.ú. Kopřivnice

DS4

k.ú. Vlčovice

Z238B Z238C Z238D Z238E Z238F Z238G

-

2,56 2,58

smíšené venkovské (SV) smíšené venkovské (SV)

územní studie (zprac. do 1.1. 2017) územní studie (zprac. do 1.1. 2017) -

2,17 0,49


-

0,62


-

0,66


-

0,07


-

0,66


-

0,77


-

1,69

dopravní infrastruktury silniční (DS) dopravní infrastruktury silniční (DS)

-

4,47

-

21,47

2,07

Mošnov Plocha číslo Z2 Z3

Katastráln í území Mošnov Mošnov

Z4

Mošnov

Z5

Mošnov

Z7

Mošnov

dopravní infrastruktury letecké (DL) výroby a skladování – lehký průmysl (VL) výroby a skladování – lehký průmysl (VL) výroby a skladování – lehký průmysl (VL) smíšené obytné (SO)

Z8

Mošnov

smíšené obytné (SO)

Z9

Mošnov




Podmínky realizace -

Výměra v ha 43,71 155,74

-

4,45

-

58,23

územní studie (zprac. do 31.12. 2015) územní studie (zprac. do 31.12. 2015) územní studie (zprac. do 31.12. 2015)

2,34

3,41

12,22

177


Z17

Mošnov


Z20

Mošnov


Z27

Mošnov

Z28 Z29 Z33

Mošnov Mošnov Mošnov

dopravní infrastruktury železniční (DZ) dopravní infrastruktury silniční (DS) dopravní infrastruktury silniční (DS) smíšené obytné (SO)

ZV7

Mošnov

Prostranství veřejných - zeleně veřejné (ZV)

územní studie 4,25 (zprac. do 31.12. 2015) územní studie 2,13 (zprac. do 31.12. 2015) 9,06 -

40,21 3,60 územní studie 9,30 (zprac. do 31.12. 2015) 3,34

Petřvald Funkční využití

Číslo plochy Popis plochy dle ÚPD

B

11

PA

20

Výměra plochy (ha)

Pozemky mezi stávající zástavbou a komunikací I/58 v severní části území

Pozemky jižně od areálu Moravanu a východně od komunikace I/58 Vysvětlivky k funkčnímu využití: B bydlení PA podnikatelská aktivita

2,36 4,34

Příbor Plocha číslo Z3 Z7

Katastrální území Prchalov Prchalov


Z9

Prchalov, Příbor

Z17

Příbor

Z20

Příbor

dopravní infrastruktury silniční (DS) dopravní infrastruktury silniční (DS) smíšená výrobní (SV)

Z22

Příbor

smíšená obytná (SO)

Z26

Příbor

občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV)


smíšená obytná (SO) smíšená obytná (SO)

Podmínky realizace ochrana před hlukem -

Výměra v ha 3,00 2,76 6,67

-

9,37

projednat dopravní obsluhu s ŘSD ČR územní studie do 1.1.2017 územní studie do 1.1.2017

5,43

4,18 3,13

178


Z43

Příbor


Z48

Příbor


Z69


Z73

Klokočov u Příbora Klokočov u Příbora Klokočov u Příbora Klokočov u Příbora Klokočov u Příbora

občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) smíšená obytná (SO)

Z84 Z85 Z89 Z91

Z108

Hájov

územní studie do 1.1.2017 územní studie do 1.1.2017 územní studie do 1.1.2017 územní studie do 1.1.2017 územní studie do 1.1.2017 -

smíšená obytná (SO) zemědělské – zahrady (ZZ) dopravní infrastruktury silniční (DS) smíšená výrobní (SV)


6,92 5,05 3,35

3,11 6,07 2,02

-

5,58

projednat dopravní obsluhu s ŘSD ČR územní studie do 1.1.2017

2,69

3,12

Skotnice Plocha číslo Z2

plocha smíšená obytná (SO)

Z7


Z21


Z27

plocha výroby a skladování – lehký průmysl (VL) plocha výroby a skladování – lehký průmysl (VL) plocha dopravní infrastruktury silniční (DS)

Z28 Z29



Podmínky realizace územní studie do 31.12.2020 (společná s plochou Z3) územní studie do 31.12.2020 (společná s plochou Z8) výstavba po realizaci obchvatu a vyřešení dopravní obsluhy ploch územní studie do 31.12.2020, na 2 ha této plochy bude vymezena plocha veřejného prostranství o výměře min. 0,1 ha -

Výměra v ha 4,87

13,27

-

6,28

-

40,58

2,56

2,99

179


Štramberk Plocha číslo Z2 Z13 Z14 Z15 Z20

Plocha - způsob využití plocha zemědělské – zahrady (ZZ) plochy bydlení individuálního – městské a příměstské (BI) plochy smíšené obytné městské (SM) plochy bydlení individuálního – městské a příměstské (BI) plochy bydlení individuálního – městské a příměstské (BI)

Podmínky realizace

Výměra v ha 2,16 vymezit plochu veřejného 2,14 prostranství územní studie do 4,71 31.12.2020 vymezit plochu veřejného 4,70 prostranství vymezit plochu veřejného 2,54 prostranství

Trnávka Největší zastavitelná plocha má pouze 1,75 ha, je vymezena pro bytovou zástavbu a je západně od komunikace III/4806.

Závišice Plocha číslo Z39 Z46

Plocha - způsob využití plocha smíšená obytná (SO) plocha smíšená obytná (SO)

Podmínky realizace -

Výměra v ha 2,84 2,29

Ženklava Plocha číslo Z5

Plocha - způsob využití plocha smíšená obytná (SO)

Z8


Z12



Podmínky realizace zpracovat územní studii do 31. 12. 2015, na 2 ha této plochy bude vymezena plocha veřejného prostranství o výměře min. 0,1 ha zpracovat územní studii do 31. 12. 2015, na 2 ha téo plochy bude vymezena plocha veřejného prostranství o výměře min. 0,1 ha zpracovat územní studii do 31. 12. 2015, do vymezeného význam. krajin. prvku neumisťovat žádné stavby, na 2 ha této plochy bude

Výměra v ha 2,10

5,16

2,06

180


Z19


vymezena plocha veřejného prostranství o výměře min. 0,1 ha zpracovat územní studii 2,03 do 31. 12. 2015, na 2 ha této plochy bude vymezena plocha veřejného prostranství o výměře min. 0,1 ha

118. Jiné záměry Jiné záměry ve správním území ORP Kopřivnice nejsou do těchto územně analytických podkladů zapracovány. Z údajů AOPK: ÚSES – nadregionální biocentra – koncepce: -

NRBC Oderská niva, která zasahuje na k.ú. Petřvaldík a vede podél západní hranice zastavěného území.

-

NRBC Hukvaldy, které vede po hranici mezi k.ú. Mniší a k.ú. Sklenov.

119. Další dostupné informace 119.1 Místně významné stavby Skotnice Zastupitelstvo obce Skotnice na svém 14. zasedání dne 10. 3.2009 svým usnesením č. C/14.1 rozhodlo: "Zařadit lokalitu návsi s přilehlou budovou obecního úřadu a parku (pozemky parc. č. 473/6, 473/3 a 473/9) jako kulturní prvek vesnice a krajiny, jež patří do kulturního dědictví obce Skotnice".

Ženklava V roce 1932 byl v Ženklavě zřízen pomník padlým německým vojákům. Autorem tohoto pomníku se sousoším je prof. Adolf Klein. Jako nejvhodnější místo byla vybrána pláň naproti bývalé dědičné rychty. Pomník stojí dodnes, jen německá jména byla po odsunu Němců odstraněna.


181


119.2 Měřící stanice na vodním toku Na vodním toku Lubina jsou na území ORP Kopřivnice umístěny dvě měřící stanice: Petřvald, kombinovaná stanice na levém břehu, měření hladiny, srážek, teploty Vlčovice, srážkoměrná stanice, měření srážek a teploty.

119.3 Ceny stavebních pozemků Česká společnost certifikovaných odhadců majetku, o.s., uveřejňuje databázi cen pozemků, která nabízí odborné a laické veřejnosti hodnotná data o tržních cenách pozemků v celé republice s výjimkou měst, která mají schválenou cenovou mapu Ministerstvem spravedlnosti. Databáze je pravidelně aktualizována tržními odhady zpracovanými certifikovanými odhadci ČSCOM a podle jednotné metodiky ČSCOM, data jsou ověřována členy znaleckých výborů v jednotlivých okresech. Datum změny

Max.

Min.

Kateřinice

19.5.2014

500

50

Drnholec nad Lub.

17.8.2013

600

50

Kopřivnice

14.10.2013

1.400

150

Mniší

17.8.2013

600

50

Větřkovice u Lub.

31.10.2012

500

50

Vlčovice

17.8.2013

600

50

Mošnov

Mošnov

28.4.2014

500

50

Petřvald

Harty

21.2.2012

200

20

Petřvald u N.Jičína

7.10.2013

700

50

Petřvaldík

12.11.2012

300

50

Hájov

8.10.2012

400

50


17.10.2013

700

50

Prchalov

8.10.2012

400

50

Příbor

11.10.2013

1.000

50

Skotnice

Skotnice

21.2.2012

400

50

Štramberk

Štramberk

15.9.2014

600

50

Trnávka

Trnávka u N.Jičína

8.10.2012

500

50

Závišice

Závišice

15.7.2014

600

50

Ženklava

Ženklava

4.3.2014

500

50

Bílovec

Bílovec H. a D.Předměstí

10.9.2013

700

50

Bílovec - město

10.9.2013

1.200

100

Frenštát p.R.

Frenštát p.R.

9.9.2013

1.000

100

Nový Jičín

N.Jičín H. a D.Předměstí

16.9.(21.2.)2012

700

100

Obec

Katastr.území

Kateřinice Kopřivnice

Příbor


182


Studénka

N.Jičín - město

16.9.2012

1.000

100

Butovice

26.2.2014

600

50

Studénka n.Odrou

26.2.2014

600

50

Průměrné kupní ceny stavebních pozemků dle okresů a velikosti obcí v letech 2010 – 2012 (v Kč/m2)- zdroj Český statistický úřad: Název okresu Bruntál

Frýdek - Místek

Karviná

Nový Jičín

Opava

Ostrava - město

Velikost obcí do 1999 ob. 2000-9999 ob. 10000-49999 ob. do 1999 ob. 2000-9999 ob. 10000-49999 ob. 50000 ob. a více do 1999 ob. 2000-9999 ob. 10000-49999 ob. 50000 ob. a více do 1999 ob. 2000-9999 ob. 10000-49999 ob. do 1999 ob. 2000-9999 ob. 10000-49999 ob. 50000 ob. a více do 1999 ob. 2000-9999 ob. 50000 ob. a více

Odhadní cena 67 110 682 182 314 528 1511 201 331 536 703 129 188 761 119 114 668 1197 318 504 786

Kupní cena 109 157 746 304 500 583 1696 336 386 569 742 195 451 917 205 158 807 1298 438 612 906

Kupní ceny v letech 2010 2011 126 84 156 124 719 739 273 305 550 410 528 560 1666 2028 288 341 346 405 516 617 633 683 218 143 125 872 810 1058 190 234 171 150 774 761 1435 1169 585 436 495 741 966 921

2012 103 188 773 345 519 701 1314 429 415 580 963 258 230 906 192 159 877 1297 347 543 814

Podle „Analýzy socioekonomického vývoje MSK a odhadu potřeby bytů“ (06/2013) je z cen stavebních pozemků patrné, že ceny pozemků v MS kraji jsou dlouhodobě kolem 40% průměrné úrovně ČR. Nízké ceny stavebních pozemků limitují jakékoliv investory v přípravě stavebních pozemků pro bydlení. Pokud se tržní ceny nepohybují v lokalitě nad 1000 Kč/m2, je obtížné předpokládat, že se vložené prostředky vrátí. Syrové stavební pozemky (bez inženýrských sítí) tvoří obvykle cca 1/3 tržní ceny připraveného stavebního pozemku. Na druhé straně, minimální náklady na infrastrukturní přípravu stavebních pozemků se pohybují od cca 500 Kč/m2 výše, pokud jsou nezbytné i další podmiňující nebo vyvolané investice, pak tyto ceny výrazně stoupají nad 1000 Kč/m2 stavebního pozemku. Na většině území MS kraje je nákladová cena přípravy stavbeních pozemků vyšší než jeho tržní cena, tato činnost přípravy jetak ztrátová. Levné ceny pozemků v kraji by se mohly zdát zárukou dostatečné nabídky pozemků pro bytovou výstavbu. V realitě je však většina pozemků z infrastrukturního hlediska nepřipravena, či obvykle připravena pouze částečně. Nelze se divit postojům obcí, které nemohou najít žádný podpůrný program připravující stavební pozemky. Do budoucna tak vzniká v případě bytové výstavby na jejich území výrazné břemeno. Tlak na dobudování


183


komunikací (které jsou obvykle nejdražší součástí přípravy území – cca 35 – 45 % nákladů, hned za kanalizací s cca 25 – 35 % z celkových nákladů). Dlouhodobě nízké ceny stavebních pozemků do značné míry korelují i s nízkou intenzitou bytové zástavby na většině území MS kraje, do značné míry odrážejí hloubku problémů v oblasti bydlení. Výraznější změny jsou nepravděpodobné, determinované zejména nepřiznivými makroekonomickými podmínkami a regionálními podmínkami kraje, regionů. Skutečná připravenost stavebních pozemků a jejich disponibilita na trhu klesá v návaznosti na omezení investic obcí do jejich přípravy (aktivita komerčních investorů na území MS kraje je v tomto směru nízká) a nezájem vlastníků, kdy pozemky se stále více stávají nízkorizikovým aktivem (dlouhodobou investicí). Ekonomické nástroje podporující efektivní využití území v zásadě absentují.

119.4 Ceny zemědělské půdy Cena zemědělské půdy podle katastrálního území se využívá např. pro výpočet daně z nemovitých věcí. V níže uvedené tabulce jsou ceny platné od 1.1.2014 podle vyhl. č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků v platném znění. V tabulce jsou pro srovnání uvedeny také ceny z roku 2012 a 2013. Ceny jsou uvedeny v Kč/m2. Obec

Katastr.území

2014

2013

2012

Kateřinice

Kateřinice

5,88

5,88

5,88

Kopřivnice

Drnholec nad Lub.

7,61

7,61

7,61

Kopřivnice

4,73

4,73

4,73

Mniší

3,67

3,67

3,67

Větřkovice u Lub.

4,84

4,84

4,84

Vlčovice

4,56

4,56

4,56

Mošnov

Mošnov

8,48

8,48

8,48

Petřvald

Harty

8,76

8,76

8,76

Petřvald u N.Jičína

7,95

7,95

7,95

Petřvaldík

8,46

8,46

8,46

Hájov

4,75

4,75

4,75


5,04

5,04

5,04

Prchalov

5,13

5,13

5,13

Příbor

5,97

5,97

5,97

Skotnice

Skotnice

6,23

6,23

6,23

Štramberk

Štramberk

3,29

3,29

3,29

Trnávka

Trnávka u N.Jičína

6,88

6,88

6,88

Závišice

Závišice

4,85

4,85

4,85

Ženklava

Ženklava

3,46

3,46

3,46

Příbor


184


119.5 Stavby, pro jejichž umisťování a povolování je dotčeným orgánem Ministerstvo obrany Na celém území v rozsahu působnosti ORP (dle ustanovení § 175 odst. 1 stavebního zákona) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené druhy staveb vždy jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany: - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy, - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů, - výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů včetně zařízení, - výstavba vedení VN a VVN, - výstavba větrných elektráren, - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice), - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem, - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky), - výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny).

119.6 Hřbitovy V následující tabulce jsou uvedeny stávající i bývalé hřbitovy na území ORP Kopřivnice v členění podle jednotlivých obcí: Obec Kateřinice Kopřivnice Kopř. - Lubina Kopř. - Mniší Kopř. - Vlčovice

Mošnov Petřvald Petřvald Příbor

Skotnice Štramberk

Lokalita, další informace Vlastní hřbitov nemají, používají hřbitov v sousední Trnávce Jižní část města, vedle železnice, dostatečná kapacita Starý hřbitov vedle Fojtství na ul. Záhumenní Hřbitov v sousedství kostela v k.ú. Větřkovice u Lubiny, v územním plánu je nvrženo jeho rozšíření Hřbitov v sousedství základní školy Hřbitov v sousedství kostela, nedaleko od něj je v územním plánu vymezená nová zastavitelná plocha pro případné rozšířené kostela Hřbitov v blízkosti kostela, leží v záplavovém území vodního toku Lubina Hřbitov v blízkosti centra obce, leží v záplavovém území vodního toku Lubina Hřbitov v blízkosti centra obce, leží v záplavovém území vodního toku Lubina Hřbitov v severní části města v sousedství komunikace Příbor – Mošnov Starý hřbitov v severní části města mezi komunikací Příbor – Mošnov a řekou Lubinou; leží v ochranném pásmu MPR Vlastní hřbitov nemají, používají hřbitov v sousedním Příboře Hřbitov u Národního sadu a základní školy Hřbitov u kostela Svaté Kateřiny


Funkčnost

Stávající Bývalý Stávající Stávající Stávající

Stávající Stávající Stávající Stávající Bývalý

Stávající Bývalý

185


Trnávka Závišice Ženklava

Evangelický hřbitov na Pískovně Bývalý Hřbitov u kostela Svaté Kateřiny, který je společný pro Stávající Trnávku a Kateřinice Hřbitov východně od centra obce Stávající Hřbitov v centru obce Stávající

119.7 Mokřady mezinárodního významu Z pověření MŽP – mezinárodní úmluva, zasahuje jen částečně do k.ú. Petřvaldík západně od zastavěného území.

119.8 Migračně významná území Z pověření MŽP – projekt VaV-SP/2d4/36/08: „Vyhodnocení migrační prostupnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření“. Zasahuje do k.ú. Ženklava západně od zastavěného území, dále po k.ú. Štramberk a Závišice podél hranice s k.ú. Rybí. Zasahuje do k.ú. Ženklava, Štramberk, Kopřivnice, Vlčovice a Mniší a vede podél hranice s k.ú. Veřovice, Lichnov a Tichá. Další část se nachází podél hranice k.ú. Mniší a Sklenov a zasahuje také na k.ú. Mniší

119.9 Dálkové migrační koridory Z pověření MŽP – projekt VaV-SP/2d4/36/08: „Vyhodnocení migrační prostupnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření“. Zasahuje do k.ú. Ženklava západně od zastavěného území, dále po k.ú. Štramberk a Závišice a na druhou (východní a dále severní stranu) přes k.ú. Štramberk, Kopřivnice a Vlčovice.


186


2.2

Hodnoty území

Mezi hodnoty území patří a) některé z limitů využití území, které jsou blíže uvedeny v kapitole 2.3, b) jevy zjištěné vlastním průzkumem území. Hodnoty území jsou rozděleny následovně: Přírodní hodnoty:

památný strom NATURA 2000, evropsky významná lokalita NATURA 2000, ptačí oblast přírodní park Podbeskydí výskyt chráněných rostlin a živočichů CHKO Poodří národní přírodní památka přírodní památka přírodní rezervace ÚSES významné vyhlídkové body

Kulturní hodnoty:

nemovitá kulturní památka území s archeologickými nálezy městská památková rezervace ochranné pásmo MPR historicky významná stavba urbanistické hodnoty architektonicky cenná stavba, soubor civilizační hodnoty památky místního významu


PS EVL PO PPP CHRŽ CHKO NPP PP PR ÚSES

ÚAN MPR OP MPR HVS UH AC CH PMV

187


Kateřinice PS 01

Lípa velkolistá Parc.č. 141. Významné vyhlídkové body Jih katastrálního území – z komunikace Hájov – Kateřinice je rozhled jižním směrem na Červený kámen, Kopřivnici, Bílou horu a dále směrem k Novému Jičínu a Příboru. Komunikace Skotnice – Kateřinice – krásné rozhledy od Trnávky přes Kateřinice s hřebenem Beskyd na horizontu. Východně od fotbalového hřiště – z místní komunikace vedoucí směrem do Fryčovic jsou výhledy na Radhošť a kostel v Trnávce, z hranice katastrálního území, tj. z vrcholu kopce jsou výhledy na Radhošť, Hukvaldy, těžní věž Chlebovice, kostel Staříč, vysílače Okrouhlá a Kamenná, Sovinec či Boží muka na kopci Sv. Marka nad Brušperkem. Územní systém ekologické stability Jižní a západní okrajovou částí území prochází regionální biokoridor (RBK 549) spojující regionální biocentrum RBC 222 Sýkořinec v Mošnově, Skotnici a Trnávce a RBC 172 Míchovec – Osičina ve Fryčovicích v těsném sousedství jihovýchodního okraje katastru.

ÚAN 01

Tvrz, dvůr – I. kat. – 25-21-08/3 Jižně od vodní nádrže.

ÚAN 02

Střed obce - II. kat. - bez čísla Území podél komunikace Hájov – Trnávka.

ÚAN 57

U lesa – I. kat. - 25-21-08/08 Území na jižní hranici katastru podél hranice s Fryčovicemi.

HVS 01

Bývalá tvrz, tzv. Horní dvůr Zdejší původní vodní tvrz, přestavěná později v renesanční zámek, byla na počátku 50. let 20. století zbourána. Původní kateřinická tvrz stávala v jižní části obce u lesa zvaného Hájek. V urbáři z roku 1610 je popisována jako jednoposchoďová budova, z části z kamene a dřeva, s mnohými pokoji. Při tvrzi je uváděn hospodářský (tzv. Horní) dvůr, chlévy, pivovar a dvě velké štěpnice.

Ostatní hodnoty: Na území Kateřinic je evidováno 49 významných krajinných prvků. Na území obce Kateřinice je 145 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 26,4 %.


188


Kopřivnice PS 02

Buk Černých myslivců (buk lesní) Parc.č. 1617/1 k.ú. Kopřivnice.

PS 03

Buk Ondrášův (buk lesní) Parc. č. 1617/1 k.ú. Kopřivnice.

PS 04

Fojtova lípa (lípa srdčitá) Parc.č. 945 k.ú. Kopřivnice.

PS 05

Husova lípa (lípa srdčitá) Parc.č. 2380 k.ú. Kopřivnice.

PS 06

Ořech Leopolda Víchy (ořešák černý) Parc.č. 1948 k.ú. Kopřivnice.

PS 07

Platan Emila Hanzelky (platan javorolistý) Parc.č. 1932 k.ú. Kopřivnice.

PS 08

Raškův buk (buk lesní) Parc.č. 1617/1 k.ú. Kopřivnice.

EVL 01

Červený kámen CZ0810001 EVL Červený kámen CZ0810001 o rozloze 249,5555 ha se rozkládá na katastrálních územích Kopřivnice, Vlčovice a Lichnov u Nového Jičína, který již není součástí ORP Kopřivnice.

EVL 02

Štramberk CZ0810036 EVL Štramberk CZ0810036 o rozloze 129,3575 ha se rozkládá na katastrálních územích Kopřivnice a Štramberk.

PPP

PP Podbeskydí Součást Štramberské vrchoviny, jeho ženklavská část se rozkládá na k.ú. Kopřivnice, Mniší, Vlčovice a dále Příbor, Závišice, Štramberk, Ženklava.

PP 01

PP Váňův kámen Jedná se o významnou přírodní lokalitu o rozloze 0,77 ha na východním svahu Bílé hory s 15 m vysokou vápencovou skálou – výrazný skalní výchoz jurského vápence s brekciovou texturou. Váňův kámen je rovněž znám jako místo významné události – roku 1695 na něm tábořili vzbouřenci při selském povstání na hukvaldském panství. Významné vyhlídkové body k.ú. Kopřivnice Horní části polygonu – zkušební polygon firmy Tatra a.s. končí až pod lesními porosty Brd a z těchto míst se otevírá pohled na rovinatější část Kopřivnice a zemědělské pozemky až po Příbor s jeho výraznými dominantami, a místní část Lubinu.


189


Bezručova vyhlídka na Brdech – v r. 2012 nově postavená rozhledna na hřebeni Brd nad zkušebním polygonem Tatry. Výhled na Kopřivnici, Příbor a místní část Lubinu. Raškův kámen – vyhlídková plošina s výhledem na lesní porosty Červeného kamene, na Bílou horu a část Kopřivnice. Jižním směrem lze dohlédnout až na Beskydy. Louky nad hřbitovem – výhledy na zastavěné údolí mezi Červeným kamenem a Bílou horou, tj. na celou Kopřivnici, od Štramberka až po Příbor. Váňův kámen – výhled na Kopřivnici, Červený kámen, jižně směrem k Ženklavě, severně do Lubiny a na obzoru s části na Beskydy. Obdobný výhled je i z asfaltové cesty v místě nad vykácenou částí lesního porostu těsně pod vrcholem Bílé hory. Asfaltová cesta pod vrcholem Bílé hory – výhled severním směrem na Závišice, Příbor a dále až na Ostravsko a Frýdecko-místecko. Významné vyhlídkové body k.ú. Větřkovice u Lubiny Na Haškovci – výhledy na Červený kámen, Kopřivnici, Bílou horu, na Novojičínsko, Příborsko, Hukvaldy. U Hájova – výhledy na Lubinu, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu. Komunikace na Hukvaldy – z komunikace nad přehradou se otevírají výhledy na všechny světové strany: Hukvaldy, hřeben Beskyd, Červený kámen, Bílou horu, kopce mezi Novým Jičínem a obcí Rybí, Ostravsko. U křížku na Velové – výhledy na Lubinu, Mniší, Hukvaldy, Kopřivnici, dále pak na Beskydy a kopce mezi Novým Jičínem a obcí Rybí. Významné vyhlídkové body k.ú. Mniší Komunikace na Hukvaldy – z míst pod oborou je výhled na Mniší, Lubinu, přehradu Větřkovice, Beskydy, Červený kámen, Bílou horu, Kopřivnici. Komunikace do Měrkovic – z míst pod oborou výhledy na kopce nad Kozlovicemi, Beskydy, Červený kámen, Bílou horu, Mniší, Vlčovice, Kopřivnici. Komunikace do Tiché – výhled na hukvaldskou oboru – Kazničov, Mniší, Vlčovice. Významné vyhlídkové body k.ú. Vlčovice Vrchol Pískovny – rozhledy na sever – přehrada Větřkovice, Hukvaldy; východ – Beskydy; jih – Červený kámen. Územní systém ekologické stability Nadregionální úroveň je zastoupena: - částí nadregionálního biocentra 97 Hukvaldy zasahujícího do východní části k. ú. Mniší z k. ú. Sklenov. V grafické části je označeno NRBC 97 Hukvaldy; - částí složeného nadregionálního biokoridoru (NRBK) K 144, tvořeného jednoduchými nadregionálními biokoridory, vloženým regionálním biocentrem a vloženým lokálním biocentrem a procházejícího z k. ú. Štramberk přes k. ú. Kopřivnice (NRBK K144 MB Štramberk – Kopřivnice), dále přes k. ú. Vlčovice do k. ú. Tichá na Moravě (NRBK K 144 MB Vlčovice, NRBK K 144 MB Vlčovice - Tichá), dále přes k. ú. Mniší (NRBK K 144 MB Mniší – Tichá) a dále do k. ú. Sklenov (NRBK


190


-

-

K 144 MB Mniší – Tichá – Sklenov 1, K 144 Mniší – Tichá – Sklenov 2), vloženým regionálním biocentrem 115 Červený kámen-Pískovna (RBC 115 Kopřivnice – Lichnov) zasahujícím do jižní části k. ú. Kopřivnice z k. ú. Lichnov vloženým lokálním biocentrem (LBC Vlčovice).

Regionální úroveň je zastoupena: - částí složeného regionálního biokoridoru 550, tvořeného jednoduchými regionálními biokoridory a vloženým lokálním biocentrem vymezeným v trase z NRBC 97 Hukvaldy (k. ú. Sklenov) v k. ú. Mniší, vedeného do k. ú. Větřkovice u Lubiny (RBK 550 Větřkovice – Mniší – Sklenov), dále vedeného zpět na k. ú. Sklenov (RBK 550 Větřkovice – Sklenov), s vloženým lokálním biocentrem Větřkovice (LBC Větřkovice), - složeným regionálním biokoridorem 547 vedeným z k. ú. Tichá na Moravě do k. ú. Vlčovice po toku Lubiny (jednoduché regionální biokoridory: RBK 547 Vlčovice – Tichá 1 a RBK Vlčovice – Tichá 2) a se dvěma vloženými lokálními biocentry (LBC Vlčovice, LBC Mniší), - regionálním biocentrem 265 Větřkovická Lubina (RBC 265 Větřkovice) napojeným na regionální biokoridory 547 a 630 na hranici k. ú. Větřkovice u Lubiny s k. ú. Vlčovice a k. ú. Drnholec nad Lubinou, - složeným regionálním biokoridorem 630, s jednoduchými regionálními biokoridory (RBK 630 Větřkovice 1 a RBK 630 Větřkovice 2) vedeným po hranici k. ú. Větřkovice u Lubiny a Drnholec nad Lubinou a vloženým lokálním biocentrem (LBC Drnholec – Větřkovice), - regionálním biocentrem 127 Helenské údolí (RBC 127 Drnholec – Příbor) na hranici k. ú. Drnholec nad Lubinou a k. ú. Příbor napojeným na regionální biokoridory 630 a 546. -

-

-

Lokální úroveň je zastoupena: lokální trasou od Hájova severovýchodním okrajem území Kopřivnice přes k. ú. Větřkovice u Lubiny, tvořenou lokálním biokoridorem LBK Hájov – Větřkovice – Sklenov, vymezeným v trase z k. ú. Hájov, lokálním biocentrem (LBC Větřkovice 2) a lokálním biokoridorem (LBK Sklenov – Větřkovice), napojeným do RBK 550 Větřkovice – Mniší – Sklenov; lokální trasou od Závišic přes k. ú. Kopřivnice, Příbor s lokálním biocentrem (LBC Kopřivnice) vymezeným na hranici s k. ú. Závišice a pokračující k východu LBK Kopřivnice – Příbor do lokálního biocentra LBC Drnholec-Příbor, lokálním biokoridorem LBK Mniší – Sklenov, který souběhem posiluje část NRBK K 144 dalším propojením mezi NRBC 97 Hukvaldy a údolnicí Lubiny a končí v LBC Mniší. Movitá národní kulturní památka

Ve městě Kopřivnici se poblíž Technického muzea Tatra Kopřivnice nachází movitá národní kulturní památka Železniční motorový vůz M 290.001 "Slovenská strela". Nemovitá kulturní památka - Kopřivnice Na území města se nachází 12 nemovitých kulturních památek: 1. hrad Šostýn - zřícenina a archeologické stopy, č.r. 31022/8-1615 2. Starý hřbitov s empírovými náhrobky, č.r. 13800/8-1612


191


krucifix - Kristiánův kříž, před kostelem sv. bartoloměje, č.r. 35742/8-

3. 1613

krucifix - Váňův kříž, ul. Záhumenní, č.r. 41760/8-1620 pomník Adolfa Jasníka, pod Šostýnem, č.r. 20231/8-1616 pomník dr. A. Hrstky, na východním úbočí Bílé hory, č.r. 31158/8-

4. 5. 6. 1614

pomník Mistra Jana Husa, pod Šostýnem u lípy, č.r. 45466/8-1618 pomník Petra Bezruče, tzv. Bezručova vyhlídka na Brdech, č.r. 38515/8-1617 9. rovinné neopevněné sídliště slezské a laténské kultury a archeologické stopy, při Šuterově studánce, č.r. 17653/8-1619 10. Fojtství - č.p. 1, na ul. Záhumenní, č.r. 38917/8-1606 11. zemědělský dvůr arcibiskupský zvaný Zemanství, ul. B.Němcové, č.p. 72, č.r. 12284/8-3302 12. Šustalova vila v Sadu Dr.E.Beneše, č.p. 226, č.r. 49749/8-3984

7. 8.

Nemovitá kulturní památka - Lubina Na území místní části Lubina se nacházejí 3 nemovité kulturní památky: 13. venkovská usedlost Hončův statek, č.p. 5, č.r. 31918/8-1629 14. kostel sv. Václava s farou, kapličkami, kamenným křížem a oplocením, č.r. 11570/8-1631 15. sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem, proti č.p. 258, č.r. 2705/81630 Nemovitá kulturní památka - Mniší Na území místní části Mniší se nachází jediná nemovitá kulturní památka sloup se sochou P. Marie s dítětem, křižovatka cest u č.p. 72 a 79, č.r. 33148/81633 Nemovitá kulturní památka - Vlčovice Kostel Všech svatých, v centru Vlčovic, č.r. 33259/8-1697 ÚAN 03

Kopřivnice I a II – I. kat. – 25-21-12/8 Území na hranici katastrálního území Kopřivnice a Závišice poblíž lesa Benčák.

ÚAN 04

Kopřivnice - I. kat. – 25-21-17/7 Území mezi ulicí Sluneční a lesem Benčákem.

ÚAN 05

Váňův kámen – I. kat. – 25-21-17/6 Okolí přírodní památky Váňův kámen.

ÚAN 06

Kopřivnice IV, nad fojtstvím – I. kat. – 25-21-18/6 Lokalita mezi Fojtstvím a Váňovým kamenem.

ÚAN 07

Kostel sv. Bartoloměje, dvůr – I. kat. – 25-21-18/4 Areál Fojtství a sousedního starého hřbitova včetně nejbližšího okolí.

ÚAN 08

Mezi ul. Záhumenní, Čs. armády, Štefánikovou a Štramberskou – II. kat. - bez čísla


192


Území „staré Kopřivnice“ podél vodního toku Kopřivničky. ÚAN 09

Zřícenina hradu Šostýn – I. kat. – 25-21-18/3 Zřícenina se nachází na nevysokém zalesněném kopci jihovýchodně od středu města.

ÚAN 10

Nejbližší okolí hradu Šostýn – II. kat. - bez čísla Okolí hradu.

ÚAN 11

Novověké jádro obce Sýkorec – II. kat. – 25-21-18/5 Poblíž čistírny odpadních vod pro Tatru.

ÚAN 12

Středověké a novověké jádro obce Drnholec – II. kat. – 25-21-13/3 Severní část zástavby v k.ú. Drnholec nad Lubinou.

ÚAN 13

Středověké a novověké jádro obce Větřkovice - II. kat. – 25-21-13/4 Centrum zástavby v k.ú. Větřkovice u Lubiny poblíž kostela a hasičské zbrojnice.

ÚAN 14

Hrádek u řeky Lubiny, poblíž kóty 318 – I. kat. – 25-21-13/2 Pod svahem za Hončovým statkem na severu k.ú. Drnholec nad Lubinou.

ÚAN 15

ESA 12 (severně od vodní nádrže Větřkovice) – I. kat. – 25-21-13/9 V zemědělském lánu mezi vodní nádrži a místní komunikací do Hájova.

ÚAN 16

ESA 11 (jižně od vodní nádrže Větřkovice) – I. kat. – 25-21-13/8 V zemědělském lánu nad Velovou.

ÚAN 17

Středověké a novověké jádro obce Mniší – II. kat – 25-21-18/1 Centrum místní části Mniší.

ÚAN 18

Kostel Všech svatých + intravilán obce (Vlčovice) – I. kat. – 25-21-18/2 Nejbližší okolí kostela a hřbitova.

ÚAN 19

Území podél komunikace I/58 v zástavbě Vlčovice – II. kat - bez čísla Zástavba podél komunikace a na levém břehu řeky Lubiny.

ÚAN 58

ESA 7 – I.kat. - 25-21-18/8 Cca 800 m východně od Šostýna v k.ú. Vlčovice

ÚAN 59

Sídliště u Šutyrovy studánky – I. kat. - 25-21-18/9 V jižní části Kopřivnice a západní části severního svahu Červeného kamene

HVS 02

Fojtství Původní budova Fojtství byla patrně stavbou dřevěnou s kamennými klenutými sklepy, z nichž jeden se dochoval do současnosti. Stará budova byla v roce 1789 přestavěna Jakubem Šustalou a tuto novou podobu si fojtství udrželo až do dneška.


193


HVS 03

Kostel sv. Bartoloměje Římskokatolický kostel sv. Bartoloměje nahradil starý dřevěný kostel sv. Bartoloměje, který nepostačoval potřebám rozvíjející se Kopřivnice a v roce 1896 byl plánovitě zbourán. Stavba nového kostela byla dokončena do roku 1893. V červenci 1895 proběhlo slavnostní vysvěcení za účasti olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna.

HVS 04

Kostel sv. Václava V místní části Lubina se nachází historizující stavba farního kostela sv. Václava, stavěného podle projektu stavitele Josefa Ryšavého z Kojetína.

HVS 05

Kaple sv. Máří Magdalény Kaple se nachází v centru místní části Mniší.

HVS 06

Kostel Všech svatých Farní kostel Všech svatých ve Vlčovicích se nachází ve středu obce, na mírném návrší uprostřed zdí obehnaného hřbitova, nad komunikací I/58.

HVS 19

Rodinný dům Na Drahách č.p. 124 Poslední dochovaná ukázka původní vesnické zástavby v Kopřivnici - částečně roubený rodinný dům z r. 1880.

AC 01

Šostýn Zřícenina hradu Šostýna se nachází na nevysokém zalesněném kopci jihovýchodně od středu města. Hrad vznikl zřejmě nedlouho před rokem 1293 a byl stavěn způsobem, jaký byl v té době obvyklý.

AC 02

Starý hřbitov Starý hřbitov s empírovými náhrobky poblíž budovy Fojtství.

AC 03

Šustalovy vily V centru města v sadu Dr. Edvarda Beneše se nacházejí dvě vily postavené v 90. letech 19. století ve francouzském stylu. V jedné vile je umístěno muzeum, čajovna apod. Projekty vil vypracoval Heinrich Czeike st. Komplex je doplněn hospodářským objektem, který sloužil jako zázemí k vilám. Fasáda objektu koresponduje se ztvárněním vil.

AC 04

Katolický dům Budova byla postavena v roce 1913 a až do roku 1991 byla jediným kulturním zařízením obce a později městyse a města Kopřivnice.

AC 05

ZŠ Náměstí Projekt novorenesanční školy vypracovala stavitelská firma Vojtek a Rossmann z Polské Ostravy v letech 1909 – 1910. Samotná realizace připadla významnému příborskému rodákovi, staviteli Bedřichu Karlsederovi, který patřil mezi nejvýznamnější představitele secesní architektury na Novojičínsku na přelomu 19. a 20. století.

AC 06

ZŠ Emila Zátopka


194


Stavba dokončená v roce 1958 jako klasická stavba 50. let 20. století sloužící pro bytovou zástavbu nově vzniklého sídliště „Korej“. AC 07

RD na ul. Dukelské č.p. 610/28 Stavba z roku 1935 – produkt meziválečné moderny, reprezentativní stavba vily. Architektonicky hodnotná budova přesahující hranici místa.

AC 08

RD na ul. Jilemnického č.p. 642/3 Novostavba vybudovaná dle projektu Ing. Stanislava Kučery z r. 1937 produkt meziválečné moderny. Střízlivá, nicméně reprezentativní funkcionalistická stavba vily. Do značné míry intaktně zachovalé interiéry i exteriéry vily včetně hodnotných detailů. Architektonicky hodnotná budova přesahující hranici místa.

AC 09

Budova vlakového nádraží Tvarově čistá moderní stavba s reprezentativním proskleným vstupním průčelím.

AC 19

Vila MUDr. Ignáce Bönische Dům si nechal vybudovat roku 1888 – 1889 MUDr. Ignác Bönisch. Návrhem stavby byl pověřen Heinrich Czeike st., který zde více ustupuje od historizujících prvků a častěji uplatňuje motivy místního lidového stavitelství.

UH 01

Maxův dvůr Velmi zajímavou památkou na končící feudální období a urbanistickou hodnotou je na severním okraji Kopřivnice pozůstatek někdejšího Maxmiliánova dvora, zvaného též Maxův dvůr či dvůr Na Luhách. Byl vystavěn kolem roku 1840 na půdoryse oválu (či takřka kruhu) s delší osou ve směru jihozápad – severovýchod a část této dispozice si dochovalo toto místo dodnes.

UH 02

Sad Dr. Edvarda Beneše Sad v centru města v sousedství vlakového nádraží. V parku se nachází řada významných a zajímavých stromů, nepůvodní dřeviny, a dále byliny, které jsou typickými podrostovými bylinami ve zdejších lesích a zvyšují ekologickou hodnotu parku.

Ostatní hodnoty: Kopřivnice je rovněž známá jako rodiště Zdeňka Buriana a Emila Zátopka. Významných krajinných prvků eviduje orgán ochrany přírody v Kopřivnici a místních částech celkem 69. V Kopřivnici je 441 ha lesních pozemků, a to nejen lesy hospodářské, ale rovněž lesy zvláštního určení – příměstský les na Pískovně (80 ha) a les na území přírodní památky Váňův kámen. Zalesněnost území je 16 %.


195


Mošnov Významné vyhlídkové body Polní cesty na Trnávku, cesta po hřebeni východně od zástavby Velké strany výhled na obec Mošnov a dále do Moravské brány. Ve východní části katastru je významným bodem kóta 276,1. Letištní budova - významnou část území lze přehlédnout rovněž z letištní budovy, ale tato není přístupná široké veřejnosti (pouze s platnou letenkou). Územní systém ekologické stability Regionální úroveň je zastoupena biocentrem č. 222 Sýkořinec na severovýchodním okraji obce. Část jeho rozlohy je na k.ú. Skotnice a Trnávka. Z regionálního biocentra je vymezen složený koridor č. 544 směrem k severovýchodu – na území obce Petřvald. Směrem k jihu je z tohoto biocentra vymezen biokoridor č. 629 na území obcí Trnávky a Skotnice (tj. mimo území Mošnova). Podél toku Lubiny je v jižní části obce vymezeno regionální biocentrum č. 178. Od něj k severu (po toku Lubiny) je vymezen regionální složený biokoridor č. 542 s vloženými lokálními biocentry. V severovýchodní části obce je vymezeno regionální biocentrum č. 196. Nemovitá kulturní památka - Mošnov Na území Mošnova se nacházejí dvě nemovité kulturní památky: - kostel sv. Markéty, v centru obce, č.r. 104290 - kamenná křtitelnice, která je uložena v depozitáři Muzea Novojičínska, č.r. 35375/8-2080 ÚAN 20

Středověké a novověké jádro obce Mošnov - II. kat. – 25-21-02/3 Podél komunikace III/4808 Skotnice – Petřvald.

HVS 07

Kostel sv. Markéty V Mošnově byl vybudován kostel v letech 1806 - 1807 a zasvěcen sv. Markétě. Před ním zde stával dřevěný kostelík.

AC 36

Kaple vlevo od komunikace III.tř. do Petřvaldu na konci obce

CH

Letiště Leoše Janáčka, Ostrava Jedná se o mezinárodní letiště s jednou vzletovou a přistávací dráhou délky 3500 m a šířky 63 m. Kapacita letiště umožňuje cca 40 – 54 vzletů a přistání za hodinu.

Ostatní hodnoty: Orgán ochrany přírody eviduje na k.ú. Mošnov 13 významných krajinných prvků. Na území obce Mošnov je 124 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 10,3 %.


196


Petřvald EVL 03

Poodří CZ0814092 Evropsky významná lokalita Poodří CZ0814092 o rozloze 5 235 ha souvisí s CHKO Poodří. Její hranice však na rozdíl od hranice CHKO Poodří prochází téměř všude mimo zastavěné území Petřvaldíku.

PO

Poodří CZ0811020 Ptačí oblast Poodří CZ0811020 souvisí s CHKO Poodří, jejich hranice jsou totožné a zasahují podstatně do zastavěného území Petřvaldíku. Ptačí oblast je západně od komunikace z Albrechtiček do Košatky a má rozlohu 8042,6 ha.

CHKO

CHKO Poodří Na katastrální území Petřvaldík zasahuje okrajově Chráněná krajinná oblast Poodří. Jedná se však o podstatnou část Petřvaldíku – západně od komunikace z Albrechtiček do Košatky, tj. o většinu zastavěného území. Územní systém ekologické stability Nadregionální biocentrum Oderská niva č. 92, regionální biocentrum Petřvaldská Lubina č. 196 a regionální biokoridory č. 542, 543, 544, 545). Lokální úroveň: 2 LBC v nivě řeky Lubiny, 3 LBC spojené LBK ve východní části k.ú. Petřvald u Nového Jičína. Nemovitá kulturní památka - Petřvaldík Na území obce Petřvald se nachází jediná nemovitá kulturní památka – venkovský dům, č.p. 29 v k.ú. Petřvaldík, č.r. 27770/8-1649

ÚAN 21

Středověké a novověké jádro obce Petřvaldu - II. kat. -25-21-03/2 Podél komunikace III/4808 Skotnice – Petřvald.

ÚAN 22

Středověké a novověké jádro obce Petřvaldík - II. kat. – 15-43-22/2 Podél komunikace Petřvald – Košatka.

HVS 08

Kostel sv. Mikuláše Roku 1564 byl v Petřvaldě založen první (dřevěný) kostel uprostřed vesnice na levém břehu řeky Lubiny. V letech 1793 až 1795 byl vystavěn nový kostel z kamene na pozemku Františka Jakoubka. Kostel byl zbudován tak chatrně, že již roku 1846 musel být přestavěn. Nový kostel zůstal nevysvěcen až do roku 1813. Roku 1896 byla na věž vytažena nová báň.

HVS 09

Fojtství v Petřvaldíku Budova fojtství, kde se později nacházela i hospoda a obecní vězení (arest), má zachovalé klenuté sklepy.

AC 10

AC 11

Kaple v Petřvaldíku, p.č. 72

Kudielkova kaple u obecního úřadu, p.č. 390 Kapli nechali postavit v roce 1896 manželé Teresie a Arnošt Kudielkovi (odtud název Kudielkova kaple). Manželé Kudielkovi byli majitelé velkostatku a


197


pivovaru v Petřvaldě, a v tomto památném roce si jejich rodina připomněla několik výročí, tak se rozhodli, že v obci zanechají památku pro budoucí pokolení. Plány kaple kreslil pan Zapletal, správce a hlavní architekt Pražského hradu. Kaple je postavena v novogotickém slohu. Na její výstavbě a následné výzdobě se podíleli řemeslníci z blízkého okolí. Majetkově kaple vždy patřila k velkostatku. Nyní je kaple ve vlastnictví obce. Poslední opravy malby, vitráže a vstupních dveří proběhly v roce 2010. AC 12

AC 13

Kaple na Dvorku, p.č. 147/1

Pomník obětem války (Juráň), u DPS v Petřvaldíku v zatáčce Autorem příborského památníku padlých je známý místní sochař František Juraň (25.11.1870 - 7.9.1939), který je autorem mnoha pomníků v okolí Příbora.

Ostatní hodnoty: V Petřvaldíku u č.p. 44 stojí pískovcový kamenný podstavec, který nesl sochu sv. Antonína. Přesněji dnes už jenom jeho spodní část s nápisem, který byl vyryt jako dík sv. Antonínovi patronu znovunalezených věcí. Nechal jej tu postavit sedlák na památku významné události, kdy se mu jako zázrakem vrátili ukradení koně i s povozem. Na území Petřvaldu a Petřvaldíku je registrováno 53 významných krajinných prvků. Na území obce Petřvald je 68 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 5,4 %.


198


Příbor PS 09

Lípa v parku (lípa velkolistá) Parc.č. 1414/1 k.ú. Příbor.

PS 10

Liliovník u muzea (liliovník tulipánokvětý) Parc.č. 1383/1 k.ú. Příbor.

PS 11

Lípy u Mutinova statku (skupina stromů) Parc.č. 3073 a 3076 k.ú. Příbor.

PPP

Přírodní park Podbeskydí Součást Štramberské vrchoviny, jeho ženklavská část se rozkládá na k.ú. Kopřivnice, Mniší, Vlčovice a dále Příbor, Závišice, Štramberk, Ženklava.

PP 02

Přírodní památka Sedlnické sněženky Přírodní památka se rozprostírá na katastrálních územích Sedlnice, Skotnice, Prchalov a Příbor. Jedná se o rozptýlené louky a fragmenty lužních porostů v široké nivě Sedlnice, propojené víceméně souvislými břehovými porosty, jejichž druhová skladba odpovídá stanovišti. Významná je bohatá populace sněženky podsněžníku. Významné vyhlídkové body Nejvyšší bod na komunikaci přes Prchalov – výhledy od severu k jihu, tj. od Mošnova, Skotnice, přes Hukvaldy, Červený kámen, Bílou horu, Závišickou hůrku, Libhošť. Nejvyšší bod na místní komunikaci podél I/48 - rozhled jižním směrem na Červený kámen, Kopřivnici, Bílou horu a dále směrem k Novému Jičínu a na Příbor. Nejvyšší bod na polní cestě severně od bývalého statku (u polního letiště) – výhledy na všechny světové strany, tj. např. na Příbor, Kopřivnici a v pozadí na Červený kámen, Bílou horu, Beskydy, Prchalov. Severně od zahrádkářské osady Orinoko – výhled na samotné město Příbor a dále západním až severním směrem. Severovýchodní roh katastru Hájov – výhledy na všechny světové strany, Hájov, Příbor, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu, dále na Beskydy či západně na Moravskou bránu a Oderské vrchy. Jihovýchodní roh katastru Hájov – výhled na vodní nádrž Větřkovice, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu, Hukvaldy. Územní systém ekologické stability Regionální úroveň je zastoupena: 16. částí regionálního biokoridoru 540, mezofilní hájový, hydrofilní a hygrofilní v severozápadním okraji území Příbora, 17. částí regionálního biokoridoru 546, nivní a vodní, podél toku Lubiny, 18. částí regionálního biocentra 127 Helenské údolí, vodní a nivní Lokální úroveň je zastoupena: 19. napojením lokálního ÚSES od regionálního biokoridoru 546 proti toku


199


potoka Klenos a dále do k.ú. Větřkovice u Lubiny, 20. napojením lokálních biocenter a biokoridorů od RBK 546 proti toku Kopřivničky a s propojením na tok Sedlnice. Nemovitá kulturní památka - Příbor Na území Příbora se nachází celkem 64 nemovitých kulturních památek – z toho 52 je na území městské památkové rezervace a 12 jich leží mimo území MPR. ÚAN 23

ESA 19, Hončova hůrka - I. kat. – 25-21-08/7 Území poblíž hranice s k.ú. Skotnice.

ÚAN 24

Nejbližší okolí Hončovy hůrky - II. kat. - bez čísla Okolí lokality Hončova hůrka.

ÚAN 25

ESA 13 - I. kat. – 25-21-07/4 Jihozápadní část k.ú. Prchalov, na hranici s k.ú. Příbor.

ÚAN 26

ESA 14 - I. kat. – 25-21-07/5 Na hranici mezi k.ú. Prchalov a k.ú. Příbor.

ÚAN 27

ESA 15, Skotnické pohraniční pole - I. kat. – 25-21-07/3 Území mezi zástavbou Hájova a komunikací I/48.

ÚAN 28

ESA 16, Borovec - I. kat. – 25-21-12/10 Západní část hranice mezi k.ú. Příbor a k.ú. Hájov.

ÚAN 29

Vodojem - I. kat. – 25-21-07/6 Severozápadní okraj zástavby města Příbora u komunikace I/48.

ÚAN 30

Borovec - I. kat. – 25-21-12/4 Území mezi rybníky a komunikací I/48.

ÚAN 31

Jánský sloup - I. kat. – 25-21-12/3 Zemědělský lán mezi novou trasou komunikace I/58 a boroveckými rybníky.

ÚAN 32

Sedlnička - I. kat. – 25-21-12/6 Jižně od boroveckých rybníků.

ÚAN 33

Statek - I. kat. – 25-21-12/7 Paseky mezi Příborem a Závišicemi, poblíž hranice s k.ú. Závišice.

ÚAN 34

ESA 158, Bažantnice - I. kat. – 25-21-12/2 Zemědělský lán mezi novou trasou komunikace I/58 a zástavbou města Příbora.

ÚAN 35

Středověké jádro obce - I. kat. 25-21-13/1 Centrum města Příbora.

ÚAN 36

Nejbližší okolí středověkého jádra obce - II. kat. - bez čísla


200


Okolí této lokality. ÚAN 37

Nad soutokem 2 vodotečí - I. kat. – 25-21-08/5 Na hranici mezi k.ú. Příbor a k.ú. Klokočov u Příbora poblíž komunikace do Hájova.

ÚAN 38

ESA 45, SZ obce Hájov - I. kat. – 25-21-08/4 Mezi komunikací I/48 a západním okrajem obce Hájov.

ÚAN 39

Středověké a novověké jádro Klokočova - II. kat. – 25-21-08/6 Severně od komunikace I/48 a východně od toku řeky Lubiny.

ÚAN 40

Pískovna - I. kat. – 25-21-13/6 Lokalita mezi komunikací Příbor – Hájov a zástavbou Hájova ve svahu nad Hájovským potokem, blíže ke komunikaci.

ÚAN 41

Hájov 3 - I. kat. – 25-21-13/7 Lokalita mezi komunikací Příbor – Hájov, potok Klenos a zástavbou Hájova, blíže k zástavbě Hájova.

ÚAN 42

Novověké jádro obce Hájov - II. kat. – 25-21-13/5 Zástavba podél komunikace vedoucí přes Hájov.

ÚAN 60

ESA 156 – I. kat. - 25-21-12/14 V lánu cca 250 m od bažantnice západně od Příbora

ÚAN 61

ESA 157, Na farském – I. kat. - 25-21-12/15 V lánu mezi Příborem a novou trasou komunikace I/58

ÚAN 62

ESA 41 – I. kat. - 25-21-08/9 V lánu severně od komunikace I/48 v k.ú. Klokočov u Příbora

ÚAN 63


ÚAN 64


ÚAN 65

ESA 44 - I. kat. - 25-21-08/12 V lánu severně od komunikace I/48 v k.ú. Klokočov u Příbora

ÚAN 66

ESA 46 – I. kat. - 25-21-13/10 V lánu severně od Lubiny v k.ú. Příbor

ÚAN 67

ESA 47 – I. kat. - 25-21-13/11 V lánu východně od obce Hájov

ÚAN 68

Novověké jádro obce – II. kat. - 25-21-07/2 Jádro místní části Prchalov


201


MPR 01

Městská památková rezervace Příbor Městská památková rezervace o rozloze 8,5 ha byla prohlášena 19.4.1989 nařízením vlády ČSR č. 54/1989 Sb. o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace. MPR zahrnuje centrum města a jeho nejbližší okolí (Piaristický klášter, náměstí, kostel Narození Panny Marie atd.).

OP MPR

Ochranné pásmo MPR Příbor Zahrnuje především původní zástavbu Příbora a území podél toku řeky Lubiny na sever od centra města. Ochranné pásmo má výměru 48,4 ha a bylo vymezeno za účelem ochrany nenahraditelné kulturně historické hodnoty MPR Příbor. Jde o část města s rozptýlenou zástavbou, na většině území přízemních až jednopodlažních domků, tvořících přirozený nástupní prostor kolem městského vrchu s dominantou farního kostela.

HVS 10

Rodný dům Sigmunda Freuda Volně stojící dvoukřídlý jednopatrový dům, kde se 6. května 1856 narodil světoznámý psychiatr a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud. Tuto skutečnost připomíná bronzová pamětní deska na pravé straně východního průčelí

AC 14

Kostel Narození Panny Marie Románsko - gotický farní kostel ležící ve výrazné poloze na hraně svahu nad řekou Lubinou ve východní části historického jádra města. Kostel, jemuž dominuje vysoká štíhlá věž, je velmi složitou stavbou. Prodělal stavební úpravy od dob románských, přes gotické a renesanční, až po barokní úpravy. Jádro stavby vzniklo patrně již před rokem 1251, kdy je kostel jmenován v listině budoucího krále Přemysla II. Otakara. V roce 2001 prošel celý kostel náročnou památkovou rekonstrukcí, která mu dala opět jeho důstojný vzhled. Areál kostela, ohrazený mohutnou kamennou zdí s opěráky, je volně přístupný a naskýtá se z něj nádherný výhled do údolí řeky Lubiny i dalekého kraje.

AC 15

Kostel sv. Valentina Bývalý piaristický, nyní filiální, kostel tvoří barokní neorientovaná jednolodní stavba. Na západní straně byla přistavěna hranolová jednopatrová věž. V roce 1996 byla dokončena celková rekonstrukce.

AC 16

Piaristická kolej (klášter) Barokní trojkřídlá jednopatrová budova v nárožní poloze poblíž kostela sv. Valentina. Jedná se o dílo architekta Giovanniho Pietra Tencally o dvou podlažích na půdorysu písmene „L“. Budova byla rozšířena roku 1875 přístavbami na severní a východní straně, podle plánů architekta Kašpara Karlsedera.

AC 17

Kostel sv. Kříže Jednolodní kostel se nachází poblíž náměstí na místě bývalého hřbitova.

AC 18

Budova radnice Funkcionalistická dvoupatrová budova v nárožní poloze západní fronty


202


náměstí. Jedná se o železobetonový skelet z roku 1938 s převýšenou nárožní věžicí s hodinami. AC 21

Kaple na Prchalově Kaple Božského srdce Páně se nachází v centru zástavby a byla postavena v roce 1936 z darů a sbírek občanů.

AC 22

Kaple Nanebevzetí Panny Marie na Hájově Kaple se nachází v centru zástavby, byla postavena v roce 1935. Kaple byla v letech 1996 - 1999 přestavěna, byly dovezeny varhany a kostelík byl po rekonstrukci opět posvěcen.

AC 23

Kaple v Pasekách Kaple se nachází mezi Příborem a Kopřivnici, byla postavena v roce 1896. Byla postavena ke cti Panny Marie. V roce 2005 proběhla generální renovace kaple.

AC 24

RD na ul. Šmeralově č.p. 716 Vila z období 1932 – 33 od Lubomíra a Čestmíra Šlapety se dvěma byty nad sebou. Dům je orientovaný k výhledu na jih, na severní straně komunikační a servisní místnosti.

AC 25

RD na ul. B.Němcové č.p. 1237 Vila z období 1932 – 33 od Lubomíra a Čestmíra Šlapety ve svažitém terénu. Garáž je vespod, byt je ve zvýšeném přízemí.

AC 26

Vily v bývalém areálu Lonky, p.č. 171 a 179/5

AC 27

Zlatá hvězda na ul. Místecké p.č.1588 Objekt navrhl a postavil v roce 1898 významný příborský rodák Bedřich Karlseder, který patřil mezi nejvýznamnější představitele secesní architektury na Novojičínsku na přelomu 19. a 20. století. Jedná se o bývalé sídlo kloboučnického továrníka Ignáce Flusse.

AC 28

Lexures na ul. Místecké p.č. 1582 Dům má zajímavou historii. Od roku 1800 to byl obecní majetek. V letech 1859-1860 a možná až do roku 1866 zde byla malá posádka italských vojáku. Od roku 1862 tu měla spolkovou místnost Občanská beseda, první český spolek v Příboře; v letech 1871 - 1894 hasičská zbrojnice, 1875 - 1891 část dívčí školy. Kolem roku 1875 hostinec. V roce 1888 koupil dům I. Fluss a na počátku první republiky p. Antonín Hradil (železárství).

AC 29

Činžovní dům na ul. Místecké p.č. 1606

AC 30

ZŠ Jičínská, p.č. 952/1 Budova postavena jako chlapecká a dívčí měšťanská škola v roce 1891 stavitelem Josefem Rýšavým a v letech 1907-1908 rozšířená o křídla, která navrhl Bedřich Karlseder je v historizujícím a secesním slohu. Stavba školy je trojboká postavena na půdoryse tvaru U s otevřeným nádvořím směrem do


203


přilehlé zahrady. AC 31

Gymnázium p.č. 134/1 Tento objekt v historizujícím a secesním slohu navrhl a postavil v letech 1903 – 1904 významný příborský rodák Bedřich Karlseder, který patřil mezi nejvýznamnější představitele secesní architektury na Novojičínsku na přelomu 19. a 20. století. V objektu jsou umístěny čtyři alegorické sochy z roku 1904 významného českého sochaře Františka Úprky (1868 – 1929).

AC 32

Hvězdárna, p.č. 1284/1 Třípatrový nárožní dům situovaný na rohu ulic Jičínská a Štefánikova. Nároží je akcentováno nízkou hranolovou věží s kopulí hvězdárny. Objekt má pravoúhlý obdélný půdorys kopírující ulici Jičínskou. Dle mapových historických materiálů jde o významný objekt, zachycený již na indikační skice města z roku 1833 jako objekt zděný. V rámci města Příbora se jedná o architektonicky výraznou stavbu, která zcela zásadním způsobem dotváří urbanismus dané části města. Budova dnešní hvězdárny vytváří významnou pohledovou a zároveň urbanistickou dominantu při současném hlavním dopravním průtahu městem a z širokého okolí města. Fasáda objektu je členěná profilovanou korunní římsou, soklovou částí a vertikálními lizénovými pásy. Fasáda je dále prolomena okenními osami dvoukřídlých oken členěnými poutcem. Poprvé byla hvězdárna otevřena v roce 1953. V sedmdesátých letech 20. století byla zrekonstruována. Sledovat oblohu je možno dvěma dalekohledy.

AC 33

Pošta, p.č. 131/5 Budova byla postavena ve 30. letech 20. století dle návrhu brněnského architekta Stanislava Kučery. Dvoupatrový objekt je dobře zachovanou architekturou z období tzv. první republiky a k jeho hodnotám patří hmotové uspořádání, tektonika, použitá materiálová skladba i stavební technologie.

AC 34

Socha osvobození, p.č. 994 Autorem příborského památníku padlých je známý místní sochař František Juraň (25.11.1870 - 7.9.1939). Původně byl Památník v roce 1928 umístěn před sokolovnou. Ideově byl koncipován jako vděk obyvatel Příbora svým občanům, kteří padli v řadách čs. legií v boji za vznik Československé republiky. Byl však také chápán jako památník všem padlým občanům Příbora, kteří v l. světové válce položili své životy. Koncem roku 1938 musel být památník odstraněn a po rozebrání byl uložen v atelieru sochaře Juraně. Po osvobození a obnovení Československa v roce 1945 byl pomník opět sestaven a umístěn na dnešním místě vedle ZŠ na Jičínské ulici. Památník byl doplněn jmény občanů Příbora, kteří položili své životy za obnovu ČSR jak v zahraničním, tak v domácím odboji, jmény popravených, těch, kteří zahynuli ve věznicích a v nacistických koncentračních táborech i těch, kteří na následky tohoto věznění krátce po návratu domů zemřeli. Jsou na něm uvedena i jména těch, kteří při osvobozování města zahynuli. Památník tak dostal všeobecný charakter padlých příborských občanů.

AC 35

Flussova továrna, p.č. 167, 176/2, 176/3, 176/4, 112 Areál továrny na klobouky firmy Fluss vznikl koncem 19. století dle plánů Kašpara a Bedřicha Karlsedera. Celý tovární komplex zahrnoval plochu


204


vymezenou okolními komunikacemi, ul. Místeckou, Kašnicí, Úzkou a Smetanovou. Výroba klobouků ustala již za 1. světové války a za okupace po r. 1938 byla zbořena většina staveb této továrny. AC 63

Městský dům s prodejnou, č.p. 29 náměstí S. Freuda Novostavba obchodního domu firmy Baťa z meziválečného období. Dvorní přístavba skladů byla realizována v 80. letech 20. století. V rámci náměstí je na výše uvedené parcele umístěna typizovaná funkcionalistická stavba, která svými proporcemi a měřítkem respektuje historický prostor náměstí a vhodně doplňuje siluetu severní fronty náměstí. Jedná se o skelet konstrukčního jednotraktu. V přízemí je sálový prodejní prostor a vzadu skladovací prostory. Příslušenství je uprostřed dispozice domu. Všechny místnosti jsou plochostropé. Hlavní průčelí domu má stojatě obdélný půdorys, je dvoupatrové se čtyřmi do pásu sdruženými okenními osami. V parteru domu je kovový velkoplošný výkladec se vstupem do prodejny. Novodobá přízemní dvorní přístavba skladů naprosto likviduje dvorní prostor historického městiště. Výše uvedený městský dům je nedílnou součástí cenného urbanistického souboru MPR Příbor.

AC 64

Městský dům, č.p. 34 náměstí S. Freuda Třípodlažní dům situovaný v řadové zástavbě severní strany náměstí. Objekt s tradiční hloubkovou dispozicí má hlavní průčelí v přízemí prolomeno trojdílnými vstupními dveřmi umístěnými v pravé části domu a dvěmi okenními otvory. Patra 1. a 2. NP jsou tříosá. Třetí patro je členěno šesti okenními otvory. Průčelní fasáda obrácená do náměstí byla v nedávné době rehabilitována. Fasáda je nepravidelně členěna čtyřmi osami oken.

AC 65

Městský dům, č.p. 118 „Sklípek“ Samostatně stojící dvoupodlažní dům pravoúhlého půdorysu zastřešený valbovou střechou krytou plechovou střešní krytinou. Uliční fasáda domu je šestiosá. Současné okenní otvory jsou osazeny druhotně, jsou zde osazena zdvojená výklopná okna bílé barevnosti. V přízemí v pravém rohu domu jsou prolomeny vstupní dveře do domu. Fasáda domu je hladká břízolitová zakončená profilovanou korunní římsou. Barevnost fasády je realizovaná v červených tónech. Z boční fasády domu orientované do ulice Čs. Armády je dům rozšířen o pravoúhlou přístavbu zastřešenou rovnou střechou. Jedná se o předměstský dům postavený na místě původního mlýnského náhonu, kde stával dřevěný pivovar. Od 19. století byl v domě umístěn hostinec Na sklípku, který byl místem mnoha významných událostí a četných divadelních představení v Příboře.

UH 03

Historický charakter města Město Příbor si do současnosti uchovalo svůj historický charakter se středověkou kompozicí a rozložením ulic a pravoúhlým náměstím. Jako středověké město měl Příbor kolem svého obvodu i kamenné hradby, které se částečně dochovaly do současnosti.

Ostatní hodnoty: Na území městské památkové rezervace i mimo ni je chráněno 64 nemovitých kulturních památek.


205


Místo významné události - k různým místům v Příboru a okolí se váže řada pověstí – např. ke kapli v Pasekách. V Příboře je 70 registrovaných významných krajinných prvků. Na správním území města Příbor je 185 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 8,4 %.


206


Skotnice PP 02

Přírodní památka Sedlnické sněženky Přírodní památka se rozprostírá na katastrálních územích Sedlnice, Skotnice, Prchalov a Příbor. Jedná se o rozptýlené louky a fragmenty lužních porostů v široké nivě Sedlnice, propojené víceméně souvislými břehovými porosty, jejichž druhová skladba odpovídá stanovišti. Významná je bohatá populace sněženky podsněžníku. Významné vyhlídkové body Hončova hůrka – výhledy na všechny světové strany: na Skotnici, Mošnov, Příbor, Kateřinice, Trnávku, Kopřivnici a dále na Beskydy, Červený kámen, Bílou horu, Moravskou bránu, Oderské vrchy. Komunikace Skotnice – Kateřinice – výhledy na Beskydy, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu, na Skotnici, Mošnov, Moravskou bránu. Územní systém ekologické stability Regionální biocentrum Sýkořinec č. 222, Mošnovská Lubina č. 178 a regionální biokoridory č. 540, 546, 549 a 629. Prvky ÚSES – lokální úroveň: - trasa podél Lubiny. Nemovitá kulturní památka - Skotnice Na území Skotnice se nacházejí dvě nemovité kulturní památky: - boží muka, po pravé straně cesty z Mošnova do Příbora, č.r. 39043/8-1672, - kaple sv. Jana Sarkandera, studánka, kaple, kříž, č.r. 103763

ÚAN 24

Nejbližší okolí Hončovy hůrky - II. kat. - bez čísla Okolí této lokality.

ÚAN 43

Středověké a novověké jádro obce – II.kat. 25-21-08/2 Jedná se o původní obec Skotnici ležící západně od řeky Lubiny.

ÚAN 44

Středověké a novověké jádro obce Skorotín – II. kat. – 25-21-08/1 Jedná se o původní obec Skorotín, která byla následně sloučena se Skotnicí, ležící východně od řeky Lubiny.

HVS 11

Třípatrová zděná boží muka Jedná se o ojedinělý typ božích muk pocházejících z 1. poloviny 19. století.

HVS 12

Vodní mlýn Vodní mlýn se nachází na náhonu řeky Lubiny a obsahuje unikátní intaktně dochované a provozuschopné zařízení mlýna ze 30. let 20. století.

HVS 19

Náves Zastupitelstvo obce se rozhodlo zařadit lokalitu návsi s přilehlou budovou obecního úřadu a parku (pozemky p.č. 473/6, 473/3 a 473/9) jako kulturní prvek vesnice a krajiny, jež patří do kulturního dědictví obce Skotnice.


207


Ostatní hodnoty: Hončova hůrka je významnou mineralogickou a archeologickou lokalitou, je k ní vztažena pověst o jejím vzniku. Místo významné události - ke kapli na Dolách, se vztahuje pověst o zázračně se přemísťujícím obraze Panny Marie; jiná pověst je ke kapli sv. Jana Sarkandra. Ve Skotnici je 16 registrovaných významných krajinných prvků. Na správním území obce Skotnice je 89 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 9,7 %.


208


Štramberk PS 12

Javor Adolfa Jaška (javor babyka) Parc.č. 2147 k.ú. Štramberk.

PS 13

Lípa Panny Marie (lípa srdčitá) Parc.č. 2956 k.ú. Štramberk.

EVL 02

Štramberk CZ0810036 Evropsky významná lokalita Štramberk CZ0810036 o rozloze 129,3575 ha se rozkládá na katastrálních územích Kopřivnice a Štramberk.

PPP

Přírodní park Podbeskydí Součást Štramberské vrchoviny, jeho ženklavská část se rozkládá na k.ú. Kopřivnice, Mniší, Vlčovice a dále Příbor, Závišice, Štramberk, Ženklava.

CHRŽ

Kamenárka a NPP Šipka Místa výskytu kriticky ohroženého druhu denního motýla - jasoně červenookého (Parnassius apollo).

NPP

Národní přírodní památka Šipka Je vyhlášena na severním úbočí a ve vrcholové části vrchu Kotouče a zahrnuje prakticky jeho celou dochovanou část. Ze své jižní strany přímo hraničí s dobývacím prostorem a stávající horní hranou vápencového lomu. Hlavním předmětem ochrany NPP Šipka je ekosystém geomorfologicky významného bradla, budovaného jurským vápencem a zasazeného do flyšových sedimentů. Význam NPP je rovněž kulturní, historický a archeologický - nejstarší archeologické naleziště neandrtálského člověka na severní Moravě.

PP 03

Přírodní památka Kamenárka PP Kamenárka se nachází necelých 500 m východně od centra města. Byla vyhlášena v roce 2001 a je řazena mezi poslední volně přístupná místa s možností vidět bloky tithónských štramberských vápenců. Významné vyhlídkové body Štramberská Trúba - výhled z vyhlídkové plošiny hradní věže ve výšce cca 495 m n.m. je bez omezení do všech světových stran. Pod Štramberskou Trúbou (453 m n.m.) – výhled z hradeb pod Trúbou je omezen pouze ze severovýchodu. Vrchol Kotouče (517 m n.m.) a horní hranice lomu - výhled je možný ve směru jihovýchodním, jižním a jihozápadním. Jihozápadní roh katastrálního území na kraji libotínského lesa (cca 405 m n.m.) - z tohoto místa se naskýtá pohled na odtěženou část Kotouče z jihu. Ráz krajiny je narušen a změny jsou nevratné. Západní hranice katastru nad areálem Podzemního zásobníku plynu (380 m n.m.) - výhledy z luk stoupajících na severní hřeben Libotína východním směrem umožňují sledovat Bílou horu včetně vrcholové části rozhledny, severovýchodně západní část Kopřivnice včetně oblasti lesa Benčák, severně


209


Závišickou hůrku, Závišice a dále Příbor a Ostravsko. Pohled ze západu ze silnice od Rybího - tento pohled umožňuje obdivovat nádhernou scenérii Bílé hory, Štramberské Trúby a Kotouče. Na svazích Zámeckého vrchu pod Trúbou se nad střechami valašských chalup bělá vápencový skalní výchoz. Tento pohled je úžasný a zde pochopíme, čím Štramberk každoročně přitahuje tolik návštěvníků. Rozhledna Bílá hora (557 m n.m.) - z vyhlídkové plošiny této rozhledny je výhled do všech světových stran. U sochy Panny Marie Hostýnské (z r. 1861) nad Kamenárkou (cca 480 m n.m.) - ze sedla pod Bílou horou je výhled jihovýchodním směrem na hrad Hukvaldy, východní část Kopřivnice, jižní část Štramberka, nad nimi Červený kámen, v dálce hřeben Beskyd. Pohledu na severozápad dominuje Štramberská Trúba, pod ní náměstí a vlevo od něj Kotouč. Jeskyně Šipka (455 m n.m.) - od cesty k jeskyni, od jeskyně či výše od zvoničky se otevírají výhledy severovýchodním, severním a severozápadním směrem na štramberské náměstí, Trúbu, Bílou horu, či Závišice. Územní systém ekologické stability Nadregionální biokoridor K144. Regionální biocentra Kotouč č. 151 a Libotín č. 159 a regionálních biokoridor č. 539. Prvky ÚSES – lokální úroveň: - trasa z NRBK 144 do RBC 151, - trasa po toku Sedlnice, - trasa od východu – Závišic, po hranici se Závišicemi k západu dále na Rybí. Nemovitá kulturní památka - Štramberk Na území Štramberka se nachází celkem 120 nemovitých kulturních památek – z toho 95 je na území městské památkové rezervace a 25 jich leží mimo území MPR. ÚAN 45

ESA 49 (severozápadní úbočí Bílé hory) – I. kat. – 25-21-17/10 Kopec nad bývalou oční léčebnou.

ÚAN 46

Kostel sv. Kateřiny + ZVS Tamovice - I. kat. – 25-21-17/2 Území jižně od komunikace Štramberk – Rybí, bývalá obec Tamovice.

ÚAN 47

Nejbližší okolí kostela sv. Kateřiny – II. kat. - bez čísla Okolí této lokality.

ÚAN 48

Město, hrad – I. kat. – 25-21-17/3 Centrum města, náměstí, Trúba.

ÚAN 49

Kotouč – jeskyně Šipka, hradisko, hrádek – I. kat. – 25-21-17/4 Území na severní, netěžené straně kopce Kotouče.

ÚAN 50

Území mezi hradem a Kotoučem – II. kat. - bez čísla Území mezi Trúbou a Kotoučem.

ÚAN 69

ESA 159, Rybnická – I. kat. - 25-21-17/11


210


V lánu mezi komunikaci Štramberk – Závišice a bezejmenným potokem ÚAN 70

Kotouč – lom – IV. kat. - 25-21-17/5 Jižní část Kotouče výrazně dotčená těžbou

MPR 02

MPR Štramberk MPR Štramberk o výměře 29 ha byla prohlášena výnosem ministra kultury ČSR dne 29.5.1969 č.j. 8372/69 - II/2 o prohlášení historického jádra města Štramberka za památkovou rezervaci. Památková rezervace nemá vyhlášené ochranné pásmo.

HVS 13

Hrad – Trúba Je významnou stavební dominantou. Vznikl koncem 13. století patrně jako středisko zbylé zeměpanské državy na severu Moravy. První doložená zmínka o hradu pochází až z privilegia ze 4. 12. 1359. Od roku 1899 získává hradní zříceninu Klub českých turistů, který přichází s plánem přebudování hradní věže na rozhlednu. Zbytky hradních zdí jsou podrobeny důkladné konzervaci.

HVS 14

Kostel sv. Kateřiny Kostelík sv. Kateřiny ze 14. století se nachází na konci východního svahu vrchu Holivák, v místech zaniklé vsi Tamovice nad potokem Sedlnicí. Kostelík si do dnešních dnů zachoval některé původní architektonické prvky - gotický vítězný oblouk, okno s kružbami a lomený portál bočního vchodu.

AC 37

Fara na náměstí Jedná se o domy v severozápadním rohu náměstí s č.p. 1 a 2 a sousedící areál – letní amfiteátr, parc.č. 25, 26, 27, 28 a 29 k.ú. Štramberk.

AC 38

Měšťanský dům č.p. 3 Dům na náměstí, který není přímo v „uliční“ frontě, ale v zadní části zástavby náměstí, parc.č. 22 k.ú. Štramberk.

AC 39

Měšťanský dům č.p. 8 Dům v jihozápadním rohu náměstí, který byl upraven na hotel Štramberk, parc.č. 17/1 k.ú. Štramberk.

AC 40

Radnice Dům sousedí s č.p. 8 a tvoří nároží u příjezdu na náměstí, parc.č. 16 k.ú. Štramberk.

AC 41

Kino, hostinec Stavba tvoří druhé nároží u příjezdu na náměstí, parc.č. 14 k.ú. Štramberk.

AC 42

Měšťanský dům č.p. 11 Dům v jihovýchodním rohu náměstí, který není přímo v „uliční“ frontě, ale v zadní části zástavby náměstí, parc.č. 10/1 k.ú. Štramberk.

AC 43

Měšťanský dům č.p. 13 Dům v jihovýchodním rohu náměstí, parc.č. 11 k.ú. Štramberk.


211


AC 44

Měšťanský dům č.p. 15 Dům v jihovýchodním rohu náměstí, parc.č. 6 k.ú. Štramberk.

AC 45

Stará škola Dům v jihovýchodním rohu náměstí, nyní provozována jako penzion, parc.č. 5 k.ú. Štramberk.

AC 46

Měšťanský dům č.p. 32 Dům v severovýchodním rohu náměstí, parc.č. 48 k.ú. Štramberk.

AC 47

Měšťanský dům č.p. 35 Dům v severovýchodním rohu náměstí, parc.č. 44 k.ú. Štramberk.

AC 48

Hotel č.p. 37 Dům v horní řadě zástavby na náměstí, provozován jako hotel, parc.č. 39 k.ú. Štramberk.

AC 49

Měšťanský dům č.p. 38 Dům sousedící s hotelem, parc.č. 37 k.ú. Štramberk.

AC 50

Měšťanský dům č.p. 39 Dům v severozápadním rohu náměstí, parc.č. 34 k.ú. Štramberk.

AC 51

Měšťanský dům č.p. 40 Dům v severozápadním nároží náměstí, parc.č. 30 k.ú. Štramberk.

AC 52

Měšťanský dům č.p. 109 Dům v lokalitě Kopec, parc.č. 82 k.ú. Štramberk.

AC 53

Rodinný dům č.p. 245 Dům na ulici Zauličí, vytváří nároží při příjezdu k náměstí, parc.č. 986 k.ú. Štramberk.

AC 54

Rodinný dům č.p. 277 Dům na Horní Baště, parc.č. 1022 k.ú. Štramberk.

AC 55

Radnice č.p. 310 Dům na Horní Baště, vytváří nároží, parc.č. 989 k.ú. Štramberk. Původní radní dům stál na náměstí (čp. 12). Roku 1721 regens P. K. Pfefferkorn nechal vystavět uprostřed náměstí nad sladovnou novou radnici. Ta byla spolu s pivovarem r. 1868 zbořena a jako radní dům upravili starou školu při dolní bráně. Roku 1895 byla přestavěna do dnešní podoby. U radnice stojí Boží muka

AC 56

Vila č.p. 203 Vila v ulici Dolní, parc.č. 604 k.ú. Štramberk.

AC 62

Rodinný dům č.p. 169 Dům na ulici Zauličí, parc.č. 458 k.ú. Štramberk.


212


AC 57

Hostinec Libotín Koupaliště Libotín - stylový objekt koupaliště s hospůdkou v krásném prostředí pod lesem byl slavnostně otevřen 21. srpna 1938. V blízkosti se nalézá železitý pramen.

AC 58

Požární zbrojnice Funkcionalistická stavba na ulici Zauličí, parc.č. 206 k.ú. Štramberk.

AC 59

Bytový dům č.p. 666 Stavba na ulici Nádražní, parc.č. 453 k.ú. Štramberk.

AC 60

Křížová cesta Historická křížová cesta , jejíž kořeny sahají do 18. století, vedla z Nového Jičína do Štramberka. Do dnešní doby se zachovalo pouze 7 zděných kaplí.

AC 61

Pivovarská studna Pivo se ve Štramberku vařilo již od r. 1359. V 18. – 19. století stál na náměstí pivovar, který byl následně zbourán a z něhož se dochovala pouze pivovarská studna, která byla poblíž dnešní kašny.

UH 04

Historický charakter města Historické centrum Štramberka si do dnešní doby zachovalo původní urbanistickou strukturu. Soubor středověkého gotického hradu s dochovanou strážní věží (Trúba), kostela a zachovalých úseků hradeb doplňují roubené maloměstské domy. Samotnou kapitolou je štramberské náměstí se souborem 22 barokních měšťanských šenkovních domů. Kolorit města je doplněn řadou plastik, původních studní s rumpály, bočních pavlačí domů se vzácnými sedlovými střechami. Právě toto členění na hrad, město a Horní a Dolní Předměstí a vzájemné urbanistické uspořádání jednotlivých rázovitých roubených i pevných staveb je urbanistickou hodnotou.

PMV

Mariánský sloup u č.p. 97 Ulice Jaroňkova, parc.č. 2836 k.ú. Štramberk.

PMV

Socha sv. Jana Nepomuckého u č.p. 92 Ulice Kopec, parc.č. 81 k.ú. Štramberk.

PMV

Studna u č.p. 170 Ulice Zauličí, parc.č. 422/1 k.ú. Štramberk.

PMV

Křížek u pěšiny do Kopřivnice Parc.č. 2836 k.ú. Štramberk.

PMV

Křížek nad Kamenárkou Parc.č. 2956 k.ú. Štramberk.

PMV

Socha sv. Václava Socha v Národním sadu nad jeskyní Šipkou, parc.č. 1483/7 k.ú. Štramberk.


213


PMV

Kaplička Kaplička naproti kostelu sv. Kateřiny, parc.č. 2696/2 k.ú. Štramberk.

PMV

Křížek u tzv. Očního Parc.č. 2897/3 k.ú. Štramberk.

PMV

Křížek u Jednoty Parc.č. 853/1 k.ú. Štramberk.

PMV

Boží muka Stavba před obci Rybí u komunikace Štramberk - Rybí, parc.č. 2692/11 k.ú. Štramberk.

PMV

Obrázek P.Marie Na hranici katastrálního území na okraji lesního porostu na Libotíně, parc.č. 2554/2 k.ú. Štramberk.

PMV

Svaté obrázky na stromech Na okraji lesního porostu Kotouče nad hotelem Roubenka, parc.č. 1483/1 k.ú. Štramberk.

PMV

Kříž nad jeskyní Šipka Kříž v Národním sadu, parc.č. 1483/7 k.ú. Štramberk.

Ostatní hodnoty: Na území městské památkové rezervace i mimo ni je chráněno 125 nemovitých kulturních památek. Místo významné události - nejznámější pověst, která se ke Štramberku váže, je o vpádu Tatarů na jeho území a o tom, jak je místní obyvatelé přemohli. Řada pověstí se váže rovněž k hoře Kotouč. Ve Štramberku je registrováno 33 významných krajinných prvků. Na území obce Trnávka je 210 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 22,5 %.


214


Trnávka PR

Přírodní rezervace Rybníky v Trnávce Přírodní rezervace o rozloze 14,2 ha byla vyhlášena v r. 2002. Jedná se o území rybníků, mokřadů a přirozeně meandrujícího toku, významný biotop zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Významné vyhlídkové body Nejvyšší bod na komunikaci do Brušperku – výhled západním a severozápadním směrem na Trnávku, část Kateřinic, dále pak na lázně Klimkovice, kopce nad Bílovcem, Ostravsko. Nejvyšší bod na komunikaci do Petřvaldu – výhled východním a jihovýchodním směrem na Trnávku, Kateřinice, v dáli na Beskydy. Územní systém ekologické stability Regionální biocentrum Sýkořinec č. 222, U Chabičova č. 243 a regionální biokoridory č. 544 a 549. Prvky ÚSES – lokální úroveň – LBC v trase RBK č. 549. Nemovitá kulturní památka - Trnávka Na území Trnávky se nacházejí dvě nemovité kulturní památky: - zámek, č.p. 1, sídlo obecního úřadu, č.r. 35993/8-1691 - smírčí kříž, před č.p. 31, č.r. 34812/8-2113

ÚAN 51

Tvrz, zámek, středověké a novodobé jádro obce Trnávka - I. kat. – 25-2103/1 Zámek v obci a jeho nejbližší okolí.

ÚAN 52

Střed obce podél komunikace Hájov – Trnávka - II. kat. - bez čísla Území severozápadně od zámku.

ÚAN 71

ESA 99 – I. kat. - 25-21-03/03 V lánu poblíž západní hranice katastru (Na Zadním poli)

HVS 15

Zámek Barokní zámek z 18. století v Trnávce stojí na návrší nad rybníkem v blízkosti silnice do Brušperku. Zámek je tvořen jednopatrovou obdélnou budovou, krytou mansardovou střechou. V objektu zámku se zčásti zachovala hodnotná interiérová výbava z 1. a 2. poloviny 19. století jako např. dveřní výplně, kachlová kamna aj. Zámek, jehož současná pozdně barokní podoba pochází z doby kolem roku 1780, postavil ve 20. letech 18. století na místě malé středověké tvrze pravděpodobně Josef Viktorín z Harasova.

AC 20

Kostel sv. Kateřiny Kostel se připomíná od r. 1452, v roce 1932 byl přestavěn (regotizován). Má tři oltáře, varhany vysvěcené v r. 1934, 3 zvony (Marie, Metoděj a Jan Sarkander). Kolem kostela se rozkládá hřbitov pro zemřelé občany Trnávka i Kateřinic.


215


Ostatní hodnoty: V Trnávce je registrováno 11 významných krajinných prvků. Na území obce Trnávka je 149 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 24,4 %.


216


Závišice PPP

Přírodní park Podbeskydí Součást Štramberské vrchoviny, jeho ženklavská část se rozkládá na k.ú. Kopřivnice, Mniší, Vlčovice a dále Příbor, Závišice, Štramberk, Ženklava. Významné vyhlídkové body Nejvyšší bod na komunikaci do Sedlnic – výhled východním a jihovýchodním směrem na Závišice, Kopřivnici, Štramberk, Bílou horu, Červený kámen a dále na Beskydy. Nad zahrádkami na Závišické hůrce – výhled východním směrem od severu až na jih na Příbor, Závišice, Kopřivnici, Štramberk, Bílou horu, Červený kámen a dále na Beskydy. Územní systém ekologické stability Prvky ÚSES – lokální úroveň: 3 biocentra a 6 biokoridorů. Nemovitá kulturní památka - Závišice Kostel sv. Kateřiny a ohradní zeď, v centru obce, č.r. 28528/8-1699

ÚAN 03

Kopřivnice I a II – I. kat. – 25-21-12/8 Území na hranici katastrálního území Kopřivnice a Závišice poblíž lesa Benčák.

ÚAN 53

Tvrz, dvůr - I. kat. – 25-21-12/5 V jižní části zastavěného území na levém břehu Sedlničky.

ÚAN 54

Závišice I, II, III - I. kat. – 25-21-12/9 Severozápadní část zastavěného území.

ÚAN 55

Střed obce podél komunikace - II. kat. - bez čísla Původní jádro obce.

ÚAN 72

ESA 17 – I. kat. - 25-21-17/9 V lánu východně od křižovatky Rybí – Závišice - Štramberk

ÚAN 73


ÚAN 74


HVS 16

Dolní mlýn Na říčce Sedlnici v Závišicích stávaly dva mlýny – horní a dolní. Horní mlýn se do dnešní doby nedochoval. Dolní mlýn najdeme již na mapách stabilního katastru (1836). V dnešní době je využíván jako zemědělská usedlost.

UH 05

Bývalá tvrz V jižní části obce Závišice, nad levým břehem výrazného meandru Sedlnice, na


217


vyvýšené terase, stávala bývalá závišická tvrz, poprvé uváděná v písemných pramenech z roku 1481. V současnosti zde najdeme jen shluk čtyř domků, na jejichž místě byla někdy ve 14. století tvrz vystavěna, a které z části zdivo tvrze pohltily a z části narušily a zničily. Domky – dva v jižní části a dva v severní části, kopírují přibližný rozsah středověké stavby. Přístup do tvrze byl veden od západu, kde se také v kamenné hradbě nádvoří nacházela vstupní brána. Od mírně stoupajícího terénu na západě byl areál tvrze vydělen obloukem příkopu. Náznak oblouku širokého příkopu je dodnes v terénu lehce patrný, i když je celý srovnán a zavezen a na jeho místě se nacházejí zahrady. V místě bývalého nádvoří se dnes nacházejí dva kamenné pilíře, u nichž je souvislost s tvrzí ne zcela jistá. Ostatní hodnoty: Místo významné události - K pojmenování i vzniku obce se pojí několik pověstí. Jedna z nich praví, že rozvodněná Sedlnička odnesla celou dědinu Tamovice na nové místo, kde se stavení zavěsila a lidé nově vzniklou osadu pojmenovali "Závěšice". Jiná verze této pověsti dává zánik Tamovic do souvislosti s vpádem Tatarů v roce 1241. Proboření hrází rybníků u Ženklavy způsobilo zaplavení tatarského tábora a vesnice Tamovice, kterou níže zavěsily po proudu. V Závišicích je registrováno 49 významných krajinných prvků. Na území obce Závišice je 97 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 15,3 %.


218


Ženklava PS 13

Lípa Kristiána Davida (lípa malolistá) Ženklavská lípa, parc.č. ZE 2033 díl 1 k.ú. Ženklava.

EVL 04

Libotín CZ0810021 Evropsky významná lokalita Libotín o rozloze 78,4109 ha se rozkládá na katastrálních územích Rybí, Ženklava, Žilina u Nového Jičína, Životice u Nového Jičína, z nichž pouze Ženklava je součástí ORP Kopřivnice.

PPP

Přírodní park Podbeskydí Součást Štramberské vrchoviny, jeho ženklavská část se rozkládá na k.ú. Kopřivnice, Mniší, Vlčovice a dále Příbor, Závišice, Štramberk, Ženklava. Významné vyhlídkové body Vzhledem k morfologii území je vyhlídkových bodů více. Na východní straně území je z míst na loukách krásný výhled na lesní porosty na Libotíně a také na kopec Kotouč, který je z velké části vytěžen, což je právě v pohledech od Ženklavy vidět nejvíce. Ze západní strany, z míst pod libotínskými lesními porosty je zase výhled na Ženklavu, Štramberk, Červený kámen a dále na Beskydy. Územní systém ekologické stability Nadregionální biokoridor K 144, regionální biocentra Libotín č. 159 a Na Peklech č. 181 Prvky ÚSES – lokální úroveň: 5 biocenter a 2 biokoridory. Nemovitá kulturní památka – Ženklava Kostel Navštívení Panny Marie, v centru obce, č.r. 104272

ÚAN 56

Středověké a novověké jádro obce - II. kat. – 25-21-22/1 Intravilán obce Ženklava

HVS 17

Rodný dům Kristiána Davida Nejproslulejším ženklavským rodákem je nepochybně Kristián David. Již svými současníky byl nazýván jako "moravský Mojžíš, božský tesař, apoštol či tvůrce Ochranova". Tajně se stýkal s rodinami, které se hlásily k náboženskému odkazu Jednoty bratrské. Postupně se mu podařilo obnovit Jednotu bratrskou na Moravě. Věnoval se i misionářské činnosti.

HVS 18

Kostel Navštívení Panny Marie Kostel je situován přibližně v centru obce. Jedná se o jednolodní neorientovaný kostel s hranolovou věží, sedlovou střechou doplněnou sanktusní vížkou s makovicí a křížkem. Kostel stojí na místě staršího chrámu Všech svatých a byl vystavěn po polovině 19. století v historizujícím stylu. Kostel v sobě zahrnuje starší věž – zvonici renesančního založení.

Ostatní hodnoty: Orgán ochrany přírody eviduje v Ženklavě celkem 23 významných krajinných prvků.


219


Na území obce Ženklava je 231 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 21,6 %. Koeficient ekologické stability je 1,0. Tato hodnota poukazuje na to, že se krajina ženklavská blíží krajině vyvážené, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami.


220


2.3

Limity využití území

Při činnostech v ORP Kopřivnice respektovat limity využití území ve vazbě na řešenou plochu, kterými jsou: Kulturní památky - ochrana památek - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; - objekty památkové ochrany: nemovité kulturní památky, památkové rezervace vč. ochranného pásma, území s archeologickými nálezy; Územní systém ekologické stability - ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zák. ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů; - prvky ÚSES: nadregionální, regionální a lokální biocentra a biokoridory; Příroda a krajina - ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zák. ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů; - prvky ochrany přírody a krajiny: památné stromy, NATURA 2000 – Evropsky významná lokalita, NATURA 2000 – Ptačí oblast, přírodní park, výskyt chráněných rostlin a živočichů, chráněná krajinná oblast, národní přírodní památka, přírodní památka, přírodní rezervace, vzdálenost 50 m od okraje lesa (dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů); - vyhodnocení vlivů na zemědělský půdní fond: zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů - odvodňovací zařízení, odvodněná plocha, BPEJ; Geologie a zátěže v území - ochrana ložisek nerostných surovin - Ministerstvo životního prostředí ČR stanovuje území se zvláštními podmínkami geologické stavby podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů; - chráněné jevy: dobývací prostor, výhradní ložisko, chráněné ložiskové území; - poddolovaná území - k vymezení ploch, na kterých existuje nebezpečí plynoucí z poddolování, podle vyhlášky č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, vydalo MŽP ČR grafickou a datovou část registru poddolovaných území (zprac. Geofond ČR, rok 1983-85, aktualizace 2005); - sesuvná území - Ministerstvo životního prostředí ČR vydává prostřednictvím České geologické služby, podle § 13 zákona č. 62/1988, ve znění pozdějších předpisů, grafickou část registru sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací; - jevy sesuvných území: sesuv – bod, plocha, sesuv aktivní, potencionální, - další jevy: území zvláštních zásahů do zemské kůry;


221


- zátěže – území ekologických rizik, území zatížené imisemi; Vodní hospodářství - ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů: zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů: - do průměru 500 mm vč. - 1,5 m od líce potrubí, - nad průměr 500 mm - 2,5 m od líce potrubí. - zařízení na vodovodní síti: automatická tlaková stanice, vodní zdroj, čerpací stanice, vodojem, vodovodní řad dálkový, místní, vodovodní řad užitkové vody; - zařízení na kanalizační síti: čistírna odpadních vod, přečerpávací stanice, jednotná kanalizace, tlaková kanalizace, splašková kanalizace, dešťová kanalizace; - záplavová území: zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů - aktivní zóna záplavového území, stanovené záplavové území, protipovodňová hráz, zvláštní povodeň pod vodním dílem; Energetika - bezpečnostní a ochranná pásma plynovodů dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné pásmo a bezpečnostní pásmo plynovodů a regulačních stanic ve smyslu § 68 a 69 energetického zákona. Ochranná pásma plynových zařízení (vzdálenost od půdorysu): NTL, STL plynovod, přípojky v zastavěném území 1m ostatní plynovody a plynovodní přípojky 4m technologické objekty 4m Bezpečnostní pásma plynových zařízení (vzdálenost od půdorysu) RS VTL: do 40 barů vč. 10 m nad 40 barů 20 m VTL plynovody a plynovodní přípojky do tlaku 40 barů včetně: do DN 100 vč. 10 m nad DN 100 do DN 300 vč. 20 m nad DN 300 do DN 500 vč. 30 m nad DN 500 do DN 700 vč. 45 m nad DN 700 65 m VTL plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů: do DN 100 vč. 80 m nad DN 100 do DN 500 vč. 120 m nad DN 500 160 m sondy zásobníku plynu od jejich ústí: s tlakem do 100 barů 80 m s tlakem nad 100 barů 150 m - ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů:


222


a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní 3. pro závěsná kabelová vedení b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně e) u napětí nad 400 kV f) u závěsného kabelového vedení g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence

7m 2m 1m 12 m 15 m 20 m 30 m 2m 1m

- ochranná pásma podzemních vedení elektrizační soustavy do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách od krajního kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí 3 m po obou stranách od krajního kabelu; - ochranná pásma zařízení na výrobu či rozvod tepla: dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, 2,5 m po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie a u předávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách, 2,5 m; Spojové služby - ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů; - základnová stanice, rádiová stanice, telefonní ústředna, sdělovací síť, radioreléová trasa; Dopravní infrastruktura - ochranné pásmo silnic I. třídy v šířce 50 m od osy komunikace mimo souvisle zastavěné území, dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; - ochranné pásmo silnic II. a III. třídy v šířce 15 m od osy komunikace mimo souvisle zastavěné území, dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; - rozhledová pole silničních křižovatek dle zákona č. 13/1997 Sb, o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; - druhy komunikací: komunikace I., II. a III. třídy, místní a účelové komunikace, cyklostezky, pěší stezky, vlečka, železniční trať, vzletová a přistávací plocha, letiště; Ostatní jevy - objekt civilní ochrany, objekt požární ochrany, objekt Policie ČR, zóna havarijního plánování; - ochranné pásmo hřbitova - zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo hřbitova se stanovuje územním rozhodnutím, a to zpravidla 100m; - ochrana územních zájmů ČR – Ministerstva obrany – viz jev 119.5


223


Limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace Respektovat nadřazenou územně plánovací dokumentaci Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Pro ORP Kopřivnice z ní vyplývají tyto limity: - respektovat koridor pro úpravy silnice R48 Rybí - Rychaltice na čtyřpruhovou, směrově dělenou rychlostní komunikaci; - respektovat koridor pro severozápadní obchvat Kopřivnice na silnici II/482; - respektovat koridor pro úpravy a obchvaty na silnici I/58; - respektovat koridor pro železniční napojení žst. Sedlnice – dopravna letiště Ostrava Mošnov (jednokolejná elektrizovaná trať); - stávající vodojemy a přívodní řad z OOV; - hranice NATURA 2000; - vymezení prvků ÚSES regionálního a nadregionálního charakteru; - produktovod DN 200 - vymezení ORP Kopřivnice, mimo obec Ženklava, jako součást Rozvojové oblasti Ostrava OB2.


224


2.4

Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území

V následujících tabulkách pro jednotlivé obce v ORP Kopřivnice a dále ve výkrese záměrů jsou uvedeny konkrétní údaje o jednotlivých záměrech včetně jejich označení, charakteristiky, zdroje a lokalizace.

KATEŘINICE Označení Charakteristika záměru ve výkrese K01 Likvidace OV, kanalizace a ČOV v Trnávce (společná pro Kateřinice a Trnávku). VH03 Návrh poldrů pro zachycení přívalových srážek na západní straně katastru u tzv. Střelnice a na tzv. Černé straně, tj. na pravostranném přítoku Trnávky na severním okraji obce. OP20 RBK 549

SOC01

Záměr vybudovat domov pro seniory – řešení problematiky stárnutí populace.


Zdroj

Lokalizace Dotčené obce

Dotčená k.ú.

obec

Kateřinice, Trnávka

obec

Kateřinice

Kateřinice, Trnávka u Nového Jičína Kateřinice

ZÚR

Příbor, Skotnice, Kateřinice, Trnávka Kateřinice

Klokočov u Př., Skotnice, Kateřinice, Trnávka u NJ Kateřinice

soukr. invest.

225


KOPŘIVNICE Označení Charakteristika Zdroj záměru ve výkrese D01 Obchvat Severu – přeložka silnice ZÚR II/482. D03 Přeložka silnice I/58. ZÚR

D09 VH02

K02 OP01 OP03

Upravit cyklostezku č. 502 z Kopřivnice kolem Očního Revitalizace Lubiny - výhled po r. 2015 – revitalizace nevhodné morfologie koryta.

Odkanalizování místních částí Mniší a Vlčovice NRBC 97 Hukvaldy NRBK K 144

obec Plán oblasti povodí Odry


Dotčená k.ú.

Kopřivnice

Kopřivnice

Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, Skotnice Štramberk, Kopřivnice Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor, Kopřivnice

Vlčovice, Mošnov, Petřvald u NJ, Příbor, Skotnice Štramberk, Kopřivnice Petřvald u NJ, Mošnov, Skotnice, Klokočov u Př., Příbor, Drnholec n. L., Větřkovice u L., Vlčovice Mniší, Vlčovice Mniší Mniší, Vlčovice, Kopřivnice, Štramberk, Ženklava Kopřivnice, Vlčovice Větřkovice u L. Příbor, Drnholec n.L., Větřkovice u L. Vlčovice Drnholec n.L., Větřkovice u L. Drnholec n.L., Větřkovice u L. Kopřivnice

obec

Kopřivnice

ZÚR ZÚR

Kopřivnice Kopřivnice, Štramberk, Ženklava

– ZÚR

Kopřivnice

ZÚR

Kopřivnice

OP09

RBC 115 Červený kámen Pískovna RBC 265 Větřkovická Lubina

OP05

RBC 127 Helenské údolí

ZÚR


OP15 OP16

RBK 547 RBK 630

ZÚR ZÚR

Kopřivnice Kopřivnice

OP17

RBK 550

ZÚR

Kopřivnice

SP01

Záměr na sjezdovky.

areálu obec

Kopřivnice

OP04


modernizaci

226


MOŠNOV Označení Charakteristika záměru ve výkrese D03 Přeložka silnice I/58.

D04

D05

Zdroj

ZÚR

Kolejové napojení letiště – ZÚR železniční trať Sedlnice – výpravna Mošnov. Koridor územní rezervy pro ZÚR plavební kanál Dunaj-Odra-Labe.


Dotčená k.ú.

Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, Skotnice Mošnov

Vlčovice, Mošnov, Petřvald u NJ, Příbor, Skotnice Mošnov

Petřvald Mošnov

Petřvaldík, Harty, Mošnov Mošnov Petřvald u Nového Jičína, Mošnov, Skotnice, Prchalov, Příbor Mošnov, Skotnice, Harty Petřvald u NJ, Mošnov, Skotnice, Klokočov u Př., Příbor, Drnholec n. L., Větřkovice u L., Vlčovice Mošnov, Skotnice Mošnov, Petřvald u NJ, Harty Mošnov, Skotnice, Trnávka u NJ Mošnov, Petřvald u NJ, Trnávka u NJ Mošnov, Petřvald u NJ Mošnov, Skotnice Mošnov,

K03 V01

Odkanalizování obce. Zásobování letiště vodou.

obec ZÚR

Mošnov Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor

R01

Rozvojová zóna Mošnov - plocha pro rozvoj letiště a průmyslovou zónu. Revitalizace Lubiny - výhled po r. 2015 – revitalizace nevhodné morfologie koryta.

ZÚR

Mošnov, Skotnice, Petřvald Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor, Kopřivnice

OP11

RBC 178 Mošnovská Lubina

ZÚR

OP12

RBC 196 Petřvaldská Lubina

ZÚR

OP13

RBC 222 Sýkořinec

ZÚR

OP21

RBK 544

ZÚR

OP24

RBK 542

ZÚR

OP10

RBK 629

ZÚR

SP02

Záměr modernizace plochy pro soukr.

VH02


Plán oblasti povodí Odry

Mošnov, Skotnice Mošnov, Petřvald Mošnov, Skotnice, Trnávka Mošnov, Petřvald, Trnávka Mošnov, Petřvald Mošnov, Skotnice Mošnov,

227


sportovní létající zařízení - invest. vybudování hangáru a klubovny


Trnávka

Trnávka u NJ

228


PETŘVALD Označení Charakteristika záměru ve výkrese D03 Přeložka silnice I/58.

Zdroj

ZÚR


Dotčená k.ú.

Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, Skotnice Petřvald Mošnov

Vlčovice, Mošnov, Petřvald u NJ, Příbor, Skotnice Petřvaldík, Harty, Mošnov Petřvald u Nového Jičína

D05

Koridor územní rezervy pro ZÚR plavební kanál Dunaj-Odra-Labe.

D06

studie

Petřvald

V01

Rekonstrukce mostu na silnici Petřvald – Petřvaldík dle Studie odtokových poměrů řeky Lubiny. Zásobování letiště vodou.

ZÚR

Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor

K04

Odkanalizování obce

obec

Petřvald

R01

Rozvojová zóna Mošnov - plocha ZÚR pro rozvoj letiště a průmyslovou zónu. Revitalizace nevhodné morfologie Plán koryta Trnávky. oblasti povodí Odry Revitalizace Lubiny - výhled po Plán r. 2015 – revitalizace nevhodné oblasti morfologie koryta. povodí Odry

VH01

VH02

VH04

OP02 OP12

Mošnov, Skotnice, Petřvald Petřvald

Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor, Kopřivnice

Rekonstrukce ČOV Petřvald - SmVaK Petřvald doplnění o biologickou jednotku, bez navýšení počtu EO NRBC 92 Oderská niva ZÚR Petřvald RBC 196 Petřvaldská Lubina ZÚR Mošnov, Petřvald

OP21

RBK 544

ZÚR

OP24

RBK 542

ZÚR


Mošnov, Petřvald, Trnávka Mošnov,

Petřvald u Nového Jičína, Mošnov, Skotnice, Prchalov, Příbor Petřvald u NJ, Petřvaldík Mošnov, Skotnice, Harty Petřvald u Nového Jičína

Petřvald u NJ, Mošnov, Skotnice, Klokočov u Př., Příbor, Drnholec n. L., Větřkovice u L., Vlčovice Petřvald u NJ

Petřvaldík Mošnov, Petřvald u NJ, Harty Mošnov, Petřvald u NJ, Trnávka u NJ Mošnov,

229


OP25 OP22

RBK 543 RBK 545


ZÚR ZÚR

Petřvald Petřvald Petřvald

Petřvald u NJ Petřvald u NJ Petřvald u NJ, Petřvaldík

230


PŘÍBOR Označení Charakteristika záměru ve výkrese PR01 Produktovod Loukov – Sedlnice.

Zdroj

D02


Dotčená k.ú.

ZÚR

Příbor, Skotnice

Rychlostní komunikace R48.

ZÚR

Příbor

D03

Přeložka silnice I/58.

ZÚR

V01

Zásobování letiště vodou.

ZÚR

Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, Skotnice Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor

VH02

Revitalizace Lubiny - výhled po Plán r. 2015 – revitalizace nevhodné oblasti morfologie koryta. povodí Odry

Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor, Kopřivnice

OP05

RBC 127 Helenské údolí

ZÚR


OP19

RBK 546

ZÚR

Příbor, Skotnice

OP20

RBK 549

ZÚR

E01

VTL plynovod DN 700 – 1200 Libhošť - Třanovice

Příbor, Prchalov, Skotnice Příbor, Klokočov u P. Vlčovice, Mošnov, Petřvald u NJ, Příbor, Skotnice Petřvald u Nového Jičína, Mošnov, Skotnice, Prchalov, Příbor Petřvald u NJ, Mošnov, Skotnice, Klokočov u Př., Příbor, Drnholec n. L., Větřkovice u L., Vlčovice Příbor, Drnholec n.L., Větřkovice u L. Příbor, Klokočov u Př., Skotnice Klokočov u Př., Skotnice, Kateřinice, Trnávka u NJ Klokočov u Př., Kateřinice


Příbor, Skotnice, Kateřinice, Trnávka NET4GAS Příbor, Kateřinice

231


SKOTNICE Označení Charakteristika záměru ve výkrese D03 Přeložka silnice I/58.

Zdroj

PR01

Produktovod Loukov – Sedlnice.

ZÚR

V01

Zásobování letiště vodou.

ZÚR

Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor

R01

Rozvojová zóna Mošnov - plocha pro rozvoj letiště a průmyslovou zónu. Revitalizace Lubiny - výhled po r. 2015 – revitalizace nevhodné morfologie koryta.

ZÚR

Mošnov, Skotnice, Petřvald Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor, Kopřivnice

OP11

RBC 178 Mošnovská Lubina

ZÚR

OP13

RBC 222 Sýkořinec

ZÚR

OP19

RBK 546

ZÚR

OP20

RBK 549

ZÚR

OP26 OP10

RBK 540 RBK 629

ZÚR ZÚR

OP23

Revitalizace Hončovy hůrky obec (přípojka NN, oprava komunikace, odstranění náletových dřevin, dřevin, výsadba původních vyčištění jezírek a mokřadů).

VH02


ZÚR

Plán oblasti povodí Odry


Dotčená k.ú.

Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, Skotnice Příbor, Skotnice

Vlčovice, Mošnov, Petřvald u NJ, Příbor, Skotnice Příbor, Prchalov, Skotnice Petřvald u Nového Jičína, Mošnov, Skotnice, Prchalov, Příbor Mošnov, Skotnice, Harty Petřvald u NJ, Mošnov, Skotnice, Klokočov u Př., Příbor, Drnholec n. L., Větřkovice u L., Vlčovice Mošnov, Skotnice Mošnov, Skotnice, Trnávka u NJ Příbor, Klokočov u Př., Skotnice Klokočov u Př., Skotnice, Kateřinice, Trnávka u NJ Skotnice Mošnov, Skotnice Skotnice

Mošnov, Skotnice Mošnov, Skotnice, Trnávka Příbor, Skotnice Příbor, Skotnice, Kateřinice, Trnávka Skotnice Mošnov, Skotnice Skotnice

232


K05

Odkanalizování obce s konečným obec stupněm čištění na ČOV v Mošnově.


Skotnice

Skotnice

233


ŠTRAMBERK Označení Charakteristika záměru ve výkrese D08 Nové komunikační napojení areálu fy Kotouč Štramberk na silniční síť – mimo hustě osídlené území. D09 Upravit cyklostezku č. 502 z Kopřivnice kolem Očního. V02 Zkapacitnění vodovodního přivaděče Štramberk – Ženklava. V03 Napojení lokality Libotín na vodovodní řad. OP03 NRBK K 144

Štramberk, Kopřivnice SmVaK Štramberk, Ženklava obec Štramberk

Štramberk, Kopřivnice Štramberk, Ženklava Štramberk

ZÚR

Kopřivnice, Štramberk, Ženklava

OP06 OP07

RBC 151 Kotouč RBC 159 Libotín

ZÚR ZÚR

OP18 K06 K07

RBK 539 Odkanalizování lokality Libotín. Zvýšení kapacity ČOV Kanada.

ZÚR obec obec

Štramberk Štramberk, Ženklava Štramberk Štramberk Štramberk

Mniší, Vlčovice, Kopřivnice, Štramberk, Ženklava Štramberk Štramberk, Ženklava Štramberk Štramberk Štramberk


Zdroj

soukr. invest.


Dotčená k.ú.

Štramberk

Štramberk

obec

234


TRNÁVKA Označení Charakteristika záměru ve výkrese D10 Vymezit a realizovat plochu pro odstavování autobusů K01 Likvidace OV, kanalizace a ČOV v Trnávce (společná pro Kateřinice a Trnávku). OP13 RBC 222 Sýkořinec

OP14 OP20

RBC 243 U Chabičova RBK 549

ZÚR ZÚR

OP21

RBK 544

ZÚR

SP02

Záměr modernizace plochy pro soukr. sportovní létající zařízení - invest. vybudování hangáru a klubovny.


Zdroj


Dotčená k.ú.

obec

Trnávka

Trnávka u NJ

obec


ZÚR

Mošnov, Skotnice, Trnávka Trnávka Příbor, Skotnice, Kateřinice, Trnávka Mošnov, Petřvald, Trnávka Mošnov, Trnávka

Kateřinice, Trnávka u Nového Jičína Mošnov, Skotnice, Trnávka u NJ Trnávka u NJ Klokočov u Př., Skotnice, Kateřinice, Trnávka u NJ Mošnov, Petřvald u NJ, Trnávka u NJ Mošnov, Trnávka u NJ

235


ZÁVIŠICE Označení Charakteristika záměru ve výkrese D07 Zrušení rezervy pro obchvat Závišic - přeložku silnice II/482. K08 Odkanalizování obce a společná ČOV pro Závišice a Rybí. OP27 Výsadba krajinné zeleně jako prvku protierozní ochrany.


Zdroj


Dotčená k.ú.

ZÚR

Závišice

Závišice

obec

Závišice

Závišice

obec

Závišice

Závišice

236


ŽENKLAVA Označení Charakteristika záměru ve výkrese V02 Zkapacitnění vodovodního přivaděče Štramberk - Ženklava OP03 NRBK K 144

Zdroj

Dotčené obce SmVaK Štramberk, Ženklava ZÚR Kopřivnice, Štramberk, Ženklava

OP07

RBC 159 Libotín

ZÚR

OP08

RBC 181 Na peklech

ZÚR


Lokalizace

Štramberk, Ženklava Ženklava

Dotčená k.ú. Štramberk, Ženklava Mniší, Vlčovice, Kopřivnice, Štramberk, Ženklava Štramberk, Ženklava Ženklava

237


3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V rámci zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území jsou uvedeny slabé a silné stránky řešeného území v tématickém členění na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou infrastrukturu - občanskou vybavenost, dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci a hospodářské podmínky. Závěrem je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území.

3.1 Vyhodnocení udržitelného rozvoje v území 3.1.1 Horninové prostředí a geologie V ORP Kopřivnice jsou vymezena 3 chráněná ložisková území pro zemní plyn, 2 pro černé uhlí a zemní plyn a jedno pro vápenec a slín. Je vymezeno chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Štramberk III. Dobývací prostory těžené jsou tři – pro zemní plyn, černé uhlí a zemní plyn (těžen zemní plyn), vápenec a cementářskou korekční sialitickou surovinu (velkolom Kotouč). Netěžený dobývací prostor je pro zemní plyn a hořlavý zemní plyn. V ORP Kopřivnice je vymezeno 9 výhradních ložisek – 4 černého uhlí (dosud netěženo), 1 dřívější ložisko zemního plynu (dnes podzemní zásobník plynu), 2 černého uhlí a zemního plynu, 1 vápence a cementářské korekční sialitické suroviny a 1 cementářské korekční sialitické suroviny. V jižní části území se nacházejí dvě poddolovaná území po středověké těžbě železné rudy s ojedinělým rozsahem. Území ORP Kopřivnice je charakteristické relativně vysokým počtem aktivních a potenciálních sesuvů. V oblasti se nachází 3 aktivní sesuvy, 28 potenciálních plošných sesuvů a 6 stabilizovaných, a to po celém ORP. Pro posuzovanou oblast je typická maximální intenzita zemětřesení podle MSK-64 daná hodnotou 6 – 7 (z 12-tistupňové makroseismické stupnice). Z mapy radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba) vyplývá, že většina území náleží do nízké či střední kategorie radonového indexu geologického podloží. Tento stav byl potvrzen i výsledky průzkumu radonového rizika v Kopřivnici a místních částech, který byl proveden v roce 1995.


238


Silné stránky

Slabé stránky

- nadregionálně významný zdroj vápence ve - několik aktivních sesuvů především v jižní Štramberku, části území, podzemní - potencionální sesuvy na celém území, včetně zastavěného území (Mošnov, Kopřivnice), - 6 chráněných ložiskových území, - nadregionálně významný zásobník plynu ve Štramberku,

- ložiska černého uhlí, dosud netěžená Příležitosti

Hrozby

- zajištění zaměstnanosti v těžebním průmyslu či při provozu podzemního zásobníku


239


3.1.2 Vodní režim Obce ve správním území ORP Kopřivnice jsou napojeny na ostravský oblastní vodovod, přičemž 8 z nich má navíc vlastní zdroje pitné vody. V roce 2010 byla provedena podrobná měření a ukázalo se, že přivaděč DN 100 ze Štramberka nepojme dostatečné množství vody potřebné pro zásobování obce Ženklava s ohledem na její plánovaný rozvoj. Částečně byla tato situace vyřešena vybudováním automatické tlakové stanice v jižní části obce, ale do budoucnosti je nutno zkapacitnit přivaděč Štramberk – Ženklava alespoň na DN 150 tak, aby bylo možno pokrýt potřeby obyvatelstva, resp. budoucího obyvatelstva Ženklavy. Podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, v platném znění, patří mezi zranitelné oblasti celé území ORP mimo k.ú. Kopřivnice, Drnholec nad Lubinou, Větřkovice u Lubiny, Vlčovice, Mniší a Hájov. ORP Kopřivnice protéká řeka Lubina – číslo hydrologického pořadí 2-01-01-125, která je pravostranným přítokem řeky Odry. Lubina patří podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, mezi významné vodní toky. Dle Plánu oblasti povodí Odry je výhledově (po r. 2015) uvažováno s revitalizací nevhodné morfologie koryta Lubiny. Vodní tok Sedlnice (hydrologické povodí Sedlnice, č.h.p. 2-01-01-109) protéká západní částí ORP Kopřivnice přes obce Ženklava, Štramberk, Závišice a dále pak mimo území ORP přes Sedlnice a Albrechtičky přímo do Odry. Sedlnice patří rovněž mezi významné vodní toky. Vodní tok Trnávka protéká východní částí ORP Kopřivnice přes obce Kateřinice, Trnávka a Petřvald, kde se na okraji katastrálního území Petřvald u Nového Jičína vlévá do Lubiny. Plán oblasti povodí Odry počítá do budoucna s revitalizací nevhodné morfologie koryta Trnávky. Dalšími drobnějšími vodními toky v ORP jsou např. Kopřivnička, Tichávka, Klenos, Svěcený potok, Lubinka, Mlýnský potok, Sýkoreček, Mlýnský náhon a další. V území je vybudováno 9 větších rybníků, 2 vodní nádrže (Větřkovice a Libotín), jeden suchý poldr a významná je soustava rybníků v Trnávce, která je zároveň chráněna jako přírodní rezervace. Pod vodním dílem Větřkovice je vymezeno území zvláštní povodně. Záplavové území včetně aktivní zóny je stanoveno na řece Lubině, Sedlnici a částečně do k.ú. Petřvaldík zasahuje záplavové území řeky Odry. Území určené k rozlivům povodní není vodohospodářským orgánem V Kateřinicích je na ochranu před přívalovými dešti vybudován suchý poldr.

vymezeno.

Na ochranu proti povodni jsou na řece Lubině vybudovány protipovodňové hráze. Úpravy koryta Lubiny skýtají vesměs okolní zástavbě povodňovou ochranu alespoň na 20-letou vodu, ochrana města Příbora je zabezpečena na vodu 50 až 100-letou.Na Sedlnici je v obci Závišice provedena stavba „Úprava toku Sedlnice k zajištění kapacity dvacetileté vody Q20“. Dle „Zprávy o hodnocení jakosti povrchových vod v oblasti Povodí Odry za období 2010 – 2011“ (Ostrava, 2012) je jakost vody v Lubině hodnocena ve dvou profilech - pod Bystrým potokem a v závěrném profilu Košatka-ústí. Organické znečištění podle BSK5 v prvním profilu odpovídá II. třídě, ve druhém profilu III. třídě jakosti vody, podle CHSKCr jsou oba


240


profily hodnoceny třídou jakosti III. Znečištění vody dusíkem představované ukazatelem NNO3 odpovídá v prvním profilu I. třídě a ve druhém profilu II. třídě jakosti vody, obsah amoniakálního dusíku je v obou profilech nízký a odpovídá I. třídě jakosti vody. Podle celkového fosforu ve vodě, jehož obsah je mírně vyšší, je tok zařazen v prvním profilu do II. a v závěrném profilu do IV. třídy jakosti vody. Konduktivita vody je nízká, v prvním profilu odpovídá I. třídě a ve druhém profilu II. třídě jakosti vody. Legislativou dané přípustné hodnoty pro povrchové vody jsou v obou sledovaných profilech dodrženy ve všech vybraných ukazatelích s výjimkou celkového fosforu, který je v závěrném profilu překročen. Z těžkých kovů sledovaných v závěrném profilu jsou měď, kadmium, zinek a nikl hodnoceny II. třídou jakosti vody, zbývající olovo, rtuť a chrom se ve vodě vyskytují ve velmi nízkých koncentracích a odpovídají I. třídě jakosti vody. Přípustné hodnoty pro povrchové vody jsou ve všech uvedených kovech dodrženy. Hodnocené specifické organické látky kromě PAU se v závěrném profilu vyskytují v koncentracích pod mezí stanovitelnosti a odpovídají I. třídě jakosti vody, vyšší obsah PAU vodu řadí do III. třídy jakosti a přípustné hodnoty pro povrchové vody dle platné legislativy jsou ve všech hodnocených specifických organických látkách dodrženy. Jakost vody v Sedlnici sleduje Povodí Odry v jednom profilu – Sedlnice - ústí. Organické znečištění podle BSK5 bylo v letech 2006- 2010 na úrovni II. tř., podle CHSKCr spadá do II. třídy jakosti vody. Dusíkaté znečištění představované ukazatelem N-NH4 je hodnoceno I. třídou jakosti vody, dle ukazatele N-NO3 je Sedlnice ve II. třídě jakosti vody. Podle obsahu fosforu je tok zařazen do III. jakostní třídy. Imisní limity pro povrchové vody jsou dodrženy u všech vybraných ukazatelů. Reakce vody, tj. pH, imisnímu limitu těsně nevyhovuje. Specifické organické látky ani těžké kovy nejsou v toku sledovány. Na území ORP Kopřivnice se nachází pět pozorovacích vrtů ČHMÚ s ochranným pásmem 250 m kolem vrtu. Veškerá investiční činnost v ochranném pásmu musí být předem projednána s příslušnou pobočkou ČHMÚ.

Silné stránky

Slabé stránky

- vlastní vodní zdroje a současně napojení na - téměř celé území (kromě Kopřivnice) je ostravský oblastní vodovod, vyhlášeno jako zranitelná oblast, - zdroje technologické vody pro firmu Kotouč - retenční kapacita území je omezena vlivem Štramberk a Tatra a.s. Kopřivnice, vysokého procenta zornění půdy a nově vymezených a postupně zastavovaných - několik vodních nádrží a rybníků vhodných ploch výrobních a podnikatelských (PZ pro rybaření i rekreaci, Kopřivnice a PZ Mošnov), - soustava rybníků v Trnávce - záplavová území vodních toků Lubina a Sedlnice, která zasahují do zastavěných území, - výskyt místních záplav při silných deštích, - zatížení vstupy plošného znečištění dusíkem do půdy, - nadměrné znečištění Lubiny v důsledku nedokonalého čištění odpadních vod


241


Příležitosti

Hrozby

- realizace protipovodňových opatření na řece Lubině,

- zmenšování podílu ploch trvalých travních porostů, lesa a krajinné zeleně, a tím snižování retenční kapacity území,

- postupná revitalizace vodních toků, budování poldrů, míst pro řízené rozlivy povodní v krajině a jiná opatření přispívající ke zvětšení retenční kapacity území,

- realizací plavebního kanálu D-O-L může dojít k narušení vodního režimu,

- zlepšení kvality vod ve vodních tocích důsledným čištěním odpadních vod


242


3.1.3 Hygiena životního prostředí Ve správním území ORP Kopřivnice je evidováno orgány ochrany přírody a v databázi Cenia relativně velké množství skládek a starých zátěží, část z nich pochází (zejména v Kopřivnici) z průmyslové výroby (Tatra, s.p.) a jsou potenciálně nebezpečné. V zájmovém území ORP Kopřivnice se nenachází řízená skládka odpadu, ani skládka nebezpečného odpadu. Odpad z měst a obcí nevhodný k využití je předáván k odstranění na řízených skládkách odpadů, a to především na skládku SKLADEKO, s.r.o., Staříč nebo ASOMPO, a.s. v Životicích u Nového Jičína. Tříděný odpad je předáván k využití zpracovatelům jednotlivých druhů odpadů jako tzv. druhotná surovina, odpad ze zeleně je předáván ke zpracování na kompostárnu. V Kopřivnici je provozován sběrný dvůr, v Příboře kompostárna. Nebezpečný odpad odvážejí mobilní sběrny nebezpečných odpadů ke zpracování mimo území ORP. Koncový stupeň čištění odpadních vod mají města Kopřivnice, Příbor a Štramberk, částečně jsou odpadní vody čištěny v Petřvaldu a Mošnově. Ostatní obce vypouštějí nečištěné vody (nebo částečně předčištěné) do místních vodotečí. Správní území obce s rozšířenou působností Kopřivnice bylo na základě dat z roku 2003 (Věstník MŽP, prosinec 2004), a opakovaně v následujících letech, vymezeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM10 a benzo(a)pyren. Při detailnějším zaměření na správní území stavebních úřadů v ORP Kopřivnice zjistíme, že zde došlo k překročení imisních limitů na 100 % území. Jednalo se o překročení imisního limitu suspendované částice PM10, tj. povoleného počtu překročení imisní koncentrace 50 µg/m3 více jak 35 x ročně. Dále se jednalo o překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren, jenž je stanoven ve výši 1 ng/m3. K překročení imisního limitu, ale již ne na 100 % území, došlo také pro roční koncentrace suspendované částice PM10, která je stanovena na 40 µg/m3. Na území Stavebního úřadu Kopřivnice byl limit překročen na 20,8 % jeho plochy, na území Stavebního úřadu Příbor na 91,2 % jeho plochy a na území Stavebního úřadu Městského úřadu Štramberk překročen nebyl. Měřící stanice Studénka zaznamenala v roce 2010 překročení imisního limitu pro roční koncentrace PM10, která je 40 µg/m3, o 3,8 µg/m3. Cílový imisní limit u benzo(a)pyrenu je překračován na 88,1 % plochy ve správním obvodu Stavebního úřadu Příbor, na 56,6 % plochy ve správním obvodu Stavebního úřadu Kopřivnice a pouze na 3,6 % plochy ve správním obvodu Stavebního úřadu Štramberk (údaje z Věstníku MŽP, duben 2010). Největší množství emisí všech základních znečišťujících látek produkují v celém území ORP Kopřivnice souhrnně velké zdroje znečištění REZZO 1 a malé zdroje REZZO 3 (lokální topeniště). Největší emise z dopravy (REZZO 4) jsou okolo silnice I/58 v Petřvaldu, Mošnově a Skotnici. V období leden 2009 – leden 2010 byl v Kopřivnici umístěn manuální vzorkovač suspendovaných částic, který měřil denní (24-hodinové) průměrné koncentrace suspendovaných částic frakce PM10, obsah polyaromatických uhlovodíků (benzo(a)pyrenu) a vybraných těžkých kovů (kadmium, arzen, nikl) v suspendovaných částicích frakce PM10. Výsledkem měření je zjištění, že v roce 2009 nebyl překročen roční imisní limit suspendovaných částic frakce PM10 a cílové roční imisní limity kadmia, arzenu a niklu.


243


Došlo ale k překročení povoleného počtu výskytu nadlimitních denních koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 a k překročení cílového ročního imisního limitu benzo(a)pyrenu.

Silné stránky - třídění odpadů na celém území,

Slabé stránky - staré zátěže území v Kopřivnici, Příboře a ve Skotnici,

- podle mapy radonového indexu geologického podloží náleží ORP - staré skládky v území, Kopřivnice do oblasti s nízkým až - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro přechodným rizikem ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM10 a benzo(a)pyren, - emise všech základních znečišťujících látek z velkých zdrojů znečištění REZZO 1 a malých zdrojů REZZO 3 (lokální topeniště)., - emise z dopravy (REZZO 4) především okolo silnice I/58 v Petřvaldu, Mošnově a Skotnici - vysoká hluková zátěž z dopravy, - častý výskyt inverzních situací v území, - okolí měst a průmyslových parků je dotčeno světelným smogem Příležitosti - zvýšení podílu čištěných odpadních vod, - postupná realizace opatření zlepšujících kvalitu ovzduší, - vybudování přeložek komunikace I/58 v Příboře, Vlčovicích, Skotnici a Mošnově

Hrozby - znečištění vodních toků vypouštěním nečištěných nebo špatné čištěných odpadních vod v obcích (koncový stupeň čištění odpadních vod (ČOV) je vybudován pouze v Kopřivnici, Příboře a Štramberku), - předpokládané zvýšení intenzity silniční dopravy při rozšiřování průmyslové zóny v Mošnově, - přechod na tuhá paliva vlivem vývoje cen plynu a elektřiny, spalování odpadu, - rozšíření těžby vápence = potenciální zhoršení životního prostředí obyvatel Štramberku i okolních obcí, - zahájení těžby černého uhlí = potenciální zhoršení životního prostředí obyvatel


244


3.1.4 Ochrana přírody a krajiny Koeficient ekologické stability, který je uveden na webových stránkách Českého statistického úřadu v prosinci 2014 v ORP Kopřivnice je 0,53 (na stupnici od 0 do 3). Tato hodnota vypovídá o skutečnosti, že se jedná o území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Koeficient ekologické stability (dále jen KES) je podíl ekologicky příznivých ploch a ploch, které zatěžují životní prostředí. Počítá se jako poměr druhů pozemků (chmelnice + vinice + zahrady + ovocné sady + trvalé travní porosty + lesní půda + vodní plochy) / (orná půda + zastavěné plochy + ostatní). Zdrojem dat pro výpočet je ČÚZK, a to na základě metodického návodu k příloze č. 1 části B vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Rozděleno na jednotlivé obce, je koeficient ekologické stability následující: obec

KES

Kateřinice

0,82

Kopřivnice

0,68

Mošnov

0,32

Petřvald

0,29

Příbor

0,33

Skotnice

0,27

Štramberk

0,95

Trnávka

0,80

Závišice

0,57

Ženklava

1,01

Hodnoty koeficientu KES jsou klasifikovány následovně: 0,10 < KES < 0,30

0,30 < KES < 1,00

1,00 < KES < 3,00 KES > 3,00

území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší spotřeba energo-materiálových vkladů přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem


245


V ORP Kopřivnice jsou zastoupeny všechny úrovně územního systému ekologické stability – lokální, regionální i nadregionální. ÚSES je z velké části funkční, zejména v jižní části ORP. Nově budovány jsou zejména interakční prvky. Na katastrální území Petřvaldík zasahuje svým okrajem Chráněná krajinná oblast Poodří. Jedná se však o podstatnou část Petřvaldíku – západně od komunikace z Albrechtiček do Košatky, tj. o většinu zastavěného území. Na k.ú. Petřvaldík rovněž zasahují území soustavy Natura 2000 – evropsky významná lokalita Poodří a ptačí oblast Poodří. Evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 jsou od roku 2009 vyhlášeny i ve Štramberku, Ženklavě a Kopřivnici, a to EVL Červený kámen (k.ú. Kopřivnice, Vlčovice), EVL Libotín (k.ú. Ženklava) a EVL Štramberk (k.ú. Kopřivnice, Štramberk). V ORP Kopřivnice je vyhlášena přírodní rezervace Rybníky v Trnávce - území rybníků, mokřadů a přirozeně meandrujícího toku, významný biotop zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Ve Štramberku je vyhlášena národní přírodní památka Šipka. Hlavním předmětem ochrany NPP Šipka je ekosystém geomorfologicky významného bradla, budovaného jurským vápencem a zasazeného do flyšových sedimentů. Význam NPP je rovněž kulturní, historický a archeologický - nejstarší archeologické naleziště neandrtálského člověka na severní Moravě. V ORP Kopřivnice jsou vyhlášeny tři přírodní památky – Váňův kámen (k.ú. Kopřivnice), Kamenárka (k.ú. Štramberk), Sedlnické sněženky (k.ú. Příbor, Prchalov, Skotnice). Na správním území ORP Kopřivnice je registrováno orgány ochrany přírody 464 významných krajinných prvků. V ORP je vyhlášeno 14 památných stromů. Jižní část území ORP (k.ú. Ženklava, Štramberk, Závišice, a části k.ú. Kopřivnice, Vlčovice, Mniší, Příbor) je součástí Přírodního parku Podbeskydí. Kamenárka a NPP Šipka jsou místem výskytu kriticky ohroženého druhu denního motýla jasoně červenookého (Parnassius apollo).

Silné stránky - krajina s výraznými přírodními a krajinnými hodnotami (CHKO Poodří, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní park, přírodní památky, lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem), - z velké části zachovaná údolní niva Lubiny, - evropsky významné lokality Natura 2000, ptačí oblast Natura 2000,

Slabé stránky - nízký stupeň ekologické stability, - není zcela funkční ÚSES, - databáze registrovaných VKP je zastaralá a neúplná, - velká část VKP je vymezena v rámci plochy PZ Mošnov a ploch vymezených ÚPD pro bydlení

- 14 památných stromů, - relativně zachovalý krajinný ráz harmonické krajiny, zejména v jižní části ORP – Ženklava, Štramberk, Mniší


246


Příležitosti

Hrozby

- rozvoj pěší turistiky, cyklo a hipoturistiky,

- znehodnocení přírody a krajiny, např. tlak na z krajinářského hlediska nevhodné - zvyšování podílu lesů realizací nefunkčních vymezení nových zastavitelných ploch, prvků ÚSES, nevhodné stavby, či nešetrné hospodaření - obnova doprovodné zeleně cest, realizace v lesích atd., zeleně v průmyslových zónách a - tlak rozšiřovat výstavbu na plochy VKP v zastavitelných územích, - snižování zornění zakládáním TTP, - zachování nezastavěné nivy řeky Lubiny, - revize VKP spojená s registrací nových významných krajinných prvků


247


3.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Podíl zemědělské půdy z celkové výměry území ORP Kopřivnice je 65,5 %, podíl lesních pozemků z celkové výměry území ORP Kopřivnice je 14,4 %; -

největší podíl zemědělské půdy je ve Skotnici (79,9 %), nejmenší ve Štramberku (44,4 %), největší podíl lesních pozemků je v Kateřinicích (26,4 %), nejmenší v Petřvaldě (5,5 %), největší podíl zastavěných a ostatních ploch je v Mošnově (33,7 %), nejmenší v Kateřinicích (6,4 %)

Výměry jednotlivých druhů pozemků (ha) orná p. zah., sad travní p. lesní p. vodní pl. zast. pl. ostat.pl. Celkem

Kateř. 267,6 24,1 74,3 145,8 4,6 13,2 21,8 551,4

Kopř. Mošn. Petř. Příb. Skotn. Štr. 968,3 506,0 727,1 1318,7 638,0 191,1 214,9 29,2 66,3 151,2 34,9 97,8 390,0 127,1 118,1 172,5 56,6 125,8 444,3 124,1 68,4 185,7 89,1 211,0 60,3 14,1 28,2 46,7 14,4 21,5 155,2 29,9 31,0 78,3 16,7 35,0 516,3 376,9 210,8 262,0 63,6 251,1 2749,2 1207,2 1249,9 2215,2 913,3 933,3

Trn. Záviš. Ženk. celkem 295,6 351,0 458,9 5722,2 34,2 55,8 54,4 762,9 81,3 70,0 242,8 1458,5 148,9 97,6 230,7 1745,5 6,1 6,7 7,3 210,0 13,3 14,1 14,6 401,4 30,7 37,4 58,4 1829,0 610,1 632,6 1067,2 12129,5

Podíl jednotlivých druhů pozemků v % orná p. zah., sad travní p. lesní p. vodní pl. zast. pl. ostat.pl. Celkem

Kateř. 48,53 4,37 13,47 26,44 0,84 2,40 3,95 100

Kopř. Mošn. Petř. Příb. Skotn. Štr. Trn. Záviš. Ženk. celkem 35,22 41,91 58,17 59,53 69,85 20,48 48,45 55,48 43,00 47,18 7,82 2,42 5,31 6,83 3,82 10,48 5,60 8,82 5,10 6,29 14,19 10,53 9,45 7,79 6,20 13,48 13,32 11,07 22,75 12,02 16,16 10,28 5,48 8,39 9,75 22,60 24,40 15,43 21,62 14,39 2,19 1,16 2,26 2,11 1,58 2,30 1,00 1,07 0,69 1,73 5,64 2,48 2,48 3,53 1,83 3,75 2,19 2,23 1,37 3,31 18,78 31,22 16,86 11,83 6,96 26,90 5,04 5,91 5,47 15,08 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

90,00 80,00 70,00 60,00 zem.půda

50,00

les.poz.

%

vod.pl.

40,00

zast. a ost.pl.

30,00 20,00 10,00 0,00 Kateřinice Kopřivnice Mošnov


Petřvald

Příbor

Skotnice Štramberk

Trnávka

Závišice

Ženklava

248


V řešeném území se vyskytují půdy zařazené do všech pěti tříd ochrany. Území v nížinných partiích ORP Kopřivnice je tvořeno hodnotnými, vysoce kvalitními půdami I. a II. třídy ochrany. Pozemky horších kvalit zemědělské půdy se vyskytují v kopcovitých oblastech na jihu území ORP Kopřivnice. Většina lesů v ORP Kopřivnice jsou lesy hospodářské. Nacházejí se zde rovněž lesy zvláštního určení, a to příměstský les na Pískovně (80 ha) a les na území přírodní památky Váňův kámen (oba v k.ú. Kopřivnice).

Vysvětlivky: 1: <10 %; 2: 10-20 %; 3: >20 %

Nařízením vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech NATURA 2000 na zemědělské půdě, jsou mezi „oblasti se specifickými omezeními typu S“ (ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) zařazeny také katastrální území Mniší, Klokočov u Příbora, Štramberk a Ženklava. Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie bližší podmínky poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech a v oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě.


249


Silné stránky

Slabé stránky

- na většině území příznivé klimatické a - vysoký podíl orné půdy ze zemědělské půdní podmínky pro zemědělskou výrobu půdy, - zábor vysoce bonitní zemědělské půdy pro průmyslové zóny v Kopřivnici a Mošnově Příležitosti

Hrozby

- snižování zornění zatravňováním orné půdy, - tlak na další zábory kvalitní zemědělské půdy pro podnikání a bytovou zástavbu, - zvyšování podílu lesů realizací nefunkčních prvků ÚSES, - znehodnocování půdy zvyšováním intenzity hospodaření, erozí a chemickými látkami - realizace komplexních pozemkových úprav, - dotace na údržbu luk a pastvin, na zalesňování pozemků, - pastevní chov skotu a ovcí v jižní kopcovité části území


250


3.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ORP Kopřivnice má výborné dopravní napojení na krajské město Ostravu, téměř v celé délce ve směru severojižním ji protíná silnice I. třídy č. 58. Ve směru východ – západ přetíná ORP silnice I. třídy č. 48. Územím ORP prochází 4 silnice II. třídy a 14 silnic III. třídy. V jednotlivých obcích funguje síť místních a účelových komunikací. Územím ORP Kopřivnice prochází regionální jednokolejná železniční trať č. 325 Studénka – Veřovice se zastávkami ve Skotnici, Příboře, Kopřivnici, Štramberku a Ženklavě. Před dokončením (v 1. pololetí 2015) je železniční napojení letiště Leoše Janáčka v Mošnově. V obci Mošnov se nachází mezinárodní letiště Leoše Janáčka, které zajišťuje pravidelný i nepravidelný mezinárodní i vnitrostátní provoz a je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu s dispozicí velkých skladovacích kapacit. Letištní budova je schopna odbavit za rok 1 milion cestujících. Letiště zajišťuje služby při odbavování letů všech leteckých společností. V blízkosti letiště se nachází cargo terminál, ve výstavbě je logistické centrum. Pro cyklistickou rekreaci je vymezeno 7 cyklotras a několik lokálních okruhů, pro pěší turistiku je vyznačeno rovněž několik pěších tras. Všechny obce v ORP Kopřivnice mají napojení na veřejný vodovod, případně zásobování ze studní (Štramberk – Libotín, Kopřivnice - Paseky). Vzhledem k častým záplavám v posledních letech, při kterých dochází ke znečištění vody ve studních, a na druhou stranu ke snižování hladiny spodní vody v lokalitě Štramberk – Libotín, je nutno vyřešit napojení této části na veřejný vodovod. Koncový stupeň čištění odpadních vod mají města Kopřivnice, Příbor a Štramberk, částečně jsou odpadní vody čištěny v Petřvaldu a Mošnově, nově jsou odváděny odpadní vody z části zástavby v místní části Kopřivnice – Lubina na ČOV v Kopřivnici. V ostatních obcích jsou znečištěné nebo částečně čištěné vody odváděny nesoustavnou místní kanalizací do vodotečí.

Silné stránky - území protíná silnice I/48 a silnice I/58, - dobré dopravní napojení na krajské město,

Slabé stránky - vedení průjezdné dopravy územím měst a obcí,

zastavěným

- špatný technický stav a nedostatečné šířkové uspořádání některých místních - železniční napojení na nadregionální trať komunikací, prostřednictvím regionální trati, - neúplné napojení obcí na železniční - atraktivní prostředí pro cykloturistiku, dopravu, - ve všech městech a obcích je veřejný - nedostatečné odkanalizování obcí, vodovod a realizována plynofikace - chybějící koncový stupeň čištění odpadních vod u většiny obcí - mezinárodní letiště Leoše Janáčka,


251


Příležitosti

Hrozby

- realizace obchvatů na silnici I/58 v Příboře, - odklad realizace obchvatů na silnici I/58, Skotnici, Mošnově a Vlčovicích, - zvyšování dopravního zatížení na - realizace železničního napojení Sedlnice – průtahových komunikacích, výpravna Mošnov, - absence záchytných parkovišť v turisticky exponovaných městech, - využití dotačních titulů na zlepšení veřejné infrastruktury, - rozvojem ploch pro výstavbu se bude do - vybudování tras rekreační dopravy doby realizace splaškových kanalizací (cyklotrasy, hipostezky, lyžařské běžecké v jednotlivých obcích zvyšovat počet trasy) staveb pro individuální likvidaci odpadních vod, - znemožnění rozvoje části Štramberka – Libotín v případě nemožnosti napojení na veřejný vodovod


252


3.1.7 Sociodemografické podmínky Pro dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve SO ORP Kopřivnice (sledováno od r. 1869) je charakteristický růst až do počátku 90. let 20. století, kdy započala stagnace až mírný pokles počtu obyvatel. V SO ORP Kopřivnice bylo k 31.12.2011 evidováno 41 408 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel podle pohlaví a věku mezi lety 1869 – 2011 je uveden v následujících tabulkách a grafech (zdroj ČSÚ): Tab: Historický lexikon – počet obyvatel podle sčítání lidu (přepočet na územní strukturu obcí 2005) Obec

Sčítání v roce 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

658

1991 622

2001

2011

496

538

508

585

597

596

633

553

Kopřivnice

3090

3193

3833

5309

6396

7071

7276

7829

789

815

843

833

899

859

885

891

916

771

776

713

677

694

Petřvald

1444

1430

1595

1646

1795

1634

1717

1464

1635

1639

1710

1727

1727

1 791

Příbor

6281

6546

6634

7242

8354

7811

7701

6149

7409

8378

9878

8887

8754

8 642

Skotnice

643

1980

Kateřnice Mošnov

626

1970

620

634

9689 12917 19044 24102 23747

22 825

894

901

860

926

969

901

1023

872

839

735

699

668

651

739

2352

2282

2663

3052

3366

3348

3591

3373

4028

4191

3713

3280

3408

3 385

Trnávka

540

560

535

595

625

549

707

692

743

714

700

654

680

737

Závišice

668

741

800

846

988

970

929

799

812

860

767

657

733

937

Ženklava

845

863

906

911

1028

1100

1154

1177

1059

951

898

733

847

1 024

Štramberk

Pozn.: Počet obyvatel: 1869 - obyvatelstvo přítomné civilní; 1880 až 1950 - obyvatelstvo přítomné; 1961 až 1991 - obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu); 2001 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem)

Graf: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Kopřivnice dle sčítání lidu mezi lety 1869 - 2011


253


Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích za posledních 10 let je zřejmý z tabulky a hlavně pak z grafů. Ve městech převážně pokles, v obcích nárůst, celkově za ORP nárůst až o 400 obyvatel a následně pokles o 438 obyvatel, tj. pod úroveň roku 2004. Tab: Počty obyvatel – údaje z MVČR stav k 1.1. 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Kateřinice 609 607 605 626 646 652 642 645 638 645 663 Kopřivnice 23662 23763 23693 23646 23643 23509 23366 23296 23252 23050 23021 Mošnov 676 676 671 684 683 690 709 703 703 728 726 Petřvald 1754 1759 1776 1785 1805 1811 1813 1824 1811 1821 1825 Příbor 8796 8845 8814 8817 8832 8819 8805 8787 8739 8640 8632 Skotnice 644 670 675 681 689 688 712 725 734 726 733 Štramberk 3444 3488 3483 3522 3483 3476 3450 3435 3426 3476 3459 Trnávka 665 680 690 686 695 702 713 726 739 752 751 Závišice 770 775 798 817 850 873 909 912 938 963 980 Ženklava 863 879 919 938 957 980 1008 1034 1048 1059 1055 celkem 41883 42142 42124 42202 42283 42200 42127 42087 42028 41860 41845

Kopřivnice 24000 23800 23600 23400 Kopřivnice 23200 23000 22800 22600 2004 2005

2006 2007

2008

2009 2010

2011 2012

2013 2014

Příbor 8900 8850 8800 8750 8700

Příbor

8650 8600 8550 8500 2004

2005

2006


2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

254


Štramberk 3540 3520 3500 3480 3460 Štramberk 3440 3420 3400 3380 3360 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Petřvald

1850

1800

Petřvald

1750

1700 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

1100

1050

1000

950 Závišice

900

Ženklava 850

800

750

700 2004

2005

2006


2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

255


800

750

700 Kateřinice Mošnov

650

Skotnice Trnávka

600

550

500 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Graf: Počet obyvatel v SO ORP Kopřivnice k 31.12. v letech 1995 – 2011

43 000

42 500

42 000 Řada2 41 500

41 000

12

11

20

10

20

09

20

08

20

07

20

06

20

05

20

04

20

03

20

02

20

01


20

00

20

99

20

98

19

19

19

97

40 500

256


Graf: Podíl mužů a žen v populaci v letech 1995 – 2012 21800 21600 21400 21200 21000 20800

muži

20600

ženy

20400 20200 20000 19800

19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12

19600


257


Z následující tabulky je patrný nárůst podílu obyvatelstva ve věku 65 a více let a zvyšování průměrného věku obyvatelstva. Tab: Index stáří a průměrný věk v letech 2000 – 2012 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Index stáří (65+ / 0–14) v % Průměrný věk (stav k 31. 12.)

2012

58,5 60,7

63,9

67,5

70,7

74,8

80,6

84,7

89,3

92,1

94,6

97,0

102,6

36,5 36,8

37,2

37,5

37,8

38,1

38,5

38,9

39,2

39,5

39,8

40,1

40,5

Tab: Rozložení obyvatelstva k 31.12.2011 a 31.12.2013 podle obcí a věkového složení obyvatel Obec

Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava

Celkem 2011 Celkem 2013

0-14 (2011) 0-14 (2013)

15-64 (2011) 15-64 (2013)

65+ (2011) 65+ (2013)

Index 65+/0-14

641 654 22 884 22 597 694 716 1 805 1 807 8 680 8 529 727 742 3 389 3 418 727 743 912 973 1012 1030

98 104 3 436 3 322 106 118 248 260 1 291 1 280 115 120 496 517 108 112 165 175 179 177

435 454 16 375 15 906 477 473 1 248 1 227 5 927 5 775 513 503 2 271 2 253 523 512 637 649 708 706

101 96 3 014 3 369 111 125 295 320 1 424 1 474 111 119 618 648 106 119 135 149 137 147

103,0 92,3 87,7 101,4 104,7 105,9 119,0 123,1 110,3 115,2 96,5 99,2 124,6 125,3 98,1 106,2 81,8 85,1 76,5 83,0

140 120 100 80

2011

60

2013

40 20


Tr ná vk a Zá vi ši ce Že nk la va

S ko tn ic e Š tra m be rk

P říb or

M oš no v P et řv al d

K at eř in ic e K op řiv ni ce

0

258


Níže uvedený graf je převzatý ze Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, Přílohy č. 1 – Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé ORP, kterou zpracoval Ing. Lubor Hruška – Tvrdý, Ph.D. a kolektiv v říjnu 2011. Z grafu, jehož součástí je také prognóza roku 2030, je zřejmý nárůst podílu obyvatelstva ve věku 65 a více let:

Ve správním území ORP Kopřivnice je nejvyšší podíl obyvatel nad 15 let s nejvyšším ukončeným vzděláním vyučen a střední odborné bez maturity (38,1%), což je větší než podíl v rámci celé ČR i v rámci Moravskoslezského kraje. Podíl obyvatel s nejvyšším stupněm vzdělání vysokoškolským (11,2 %) je nižší než v celé ČR, kde je 12,4 %, ale je téměř shodný s podílem v rámci Moravskoslezského kraje (11,4 %). Údaje ze SLDB 2001 – obyvatelstvo 15-leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v SO ORP Kopřivnice v procentech: Základní včetně neukončeného vzdělání Vyučen a střední odborné bez maturity Úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné Vysokoškolské Bez vzdělání

ČR

MSK

2001

2011

Rozdíl

17,4

19,3

21,9

17,6

-4,4

32,8

34,7

41,4

38,1

-3,3

30,9

29,3

29,0

32,8

3,8

12,4 0,5

11,4 0,6

7,5 0,2

11,2 0,4

3,7 0,1

Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Kopřivnice v procentech: Obec

Nejvyšší ukončené vzdělání Základní včetně neukončeného

Kateřinice Kopřivnice

Vyučen a sřední odborné bez maturity

Úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné + 2001 2011 -

2001

2011

+ -

2001

2011

+ -

23,2

17,1

-6,2

49,8

43,5

-6,3

21,1

29,4

21,1

17,6

-3,5

40,6

37,9

-2,8

30,2

33,3


Vysokoškolské

Bez vzdělání

2001

2011

+ -

2001

2011

8,3

5,9

9,7

3,8

0

0,4

3,1

7,9

10,9

3,0

0,2

0,4

259

+ 0,4 0,2


Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava

25,1

18,6

-6,5

51,5

45,6

-5,9

21,3

29,3

8,0

1,7

6,0

4,2

0,3

0,5

25,2

18,1

-7,2

40,2

38,3

-1,8

25,9

30,5

4,6

8,3

12,7

4,4

0,3

0,4

21,0

16,6

-4,4

39,6

36,2

-3,4

31,3

34,4

3,1

7,7

12,5

4,8

0,3

0,3

28,5

17,3

-11,1

47,6

47,3

-0,3

19,5

26,6

7,1

4,2

7,9

3,7

0,2

0,9

23,8

18,6

-5,1

43,2

38,1

-5,1

25,8

31,0

5,2

7,1

11,9

4,8

0,2

0,4

26,7

16,4

-10,3

46,8

45,5

-1,3

19,3

26,8

7,5

6,7

11,1

4,4

0,5

0,2

23,4

17,0

-6,

44,1

34,7

-9,4

27,0

35,2

8,2

5,3

12,9

7,6

0,3

0,3

27,6

23,4

-4,2

48,0

41,5

-6,5

20,6

26,8

6,2

3,2

7,7

4,5

0,6

0,6


260

0,2 0,1 0,0 0,7 0,2 -0,4 -0,1 0,0


Míra nezaměstnanosti v SO ORP Kopřivnice je stabilně vysoká, přesto však došlo v roce 2011 k jejímu nepatrnému poklesu na hodnotu 8,9 %. Nezaměstnanost je ve všech obcích ORP zhruba na stejné úrovni a pohybuje se v rozmezí 7,1 – 9,8 %. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Kopřivnice v procentech: Obec

Míra nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010

2007

Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava SO ORP Kopřivnice Moravskoslezský kraj Zdroj dat: MPSV; GIS0 statistika

7,5 6,7 8,0 6,5 7,7 9,5 7,0 8,4 6,3 6,1 7,0 11,8

4,0 4,9 4,2 3,9 5,6 5,6 4,5 5,7 3,7 4,9 4,9 9,1

8,0 12,7 7,4 6,9 11,5 11,3 11,5 10,2 9,4 13,8 11,9 11,7

2011 9,5 12,4 8,9 8,4 11,3 13,5 12,1 10,4 8,9 14,0 11,9 12,6

7,1 9,0 8,6 6,8 8,9 9,0 9,8 9,2 7,2 9,2 8,9 12,0

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Kopřivnice v procentech: Obec Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava SO ORP Kopřivnice Moravskoslezský kraj Zdroj dat: GISO statistika

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010

2007 2,1 3,0 2,7 2,1 3,5 2,7 2,7 2,5 2,5 2,4 3,0 5,9

1,1 1,5 0,9 1,3 2,0 1,6 1,4 0,8 1,2 0,9 1,5 4,2

0,9 1,6 1,7 1,0 2,1 0,9 1,5 1,0 1,8 1,5 1,7 3,6

2011 1,5 4,0 2,7 1,6 3,7 3,1 3,8 2,9 1,8 4,3 3,7 4,7

1,0 3,7 3,0 2,0 3,7 2,6 3,6 3,0 2,2 2,6 3,5 5,0

Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP Moravskoslezského kraje Kopřivnice Moravskoslezský kraj Zdroj dat: GISO statistika, roční průměry

2007

2008

2009

2010

2011

2,4 7,5

2,6 4,3

24,3 21,4

21,7 23,8

12,0 17,1

Na základě dohody s Českým statistickým úřadem Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přechází na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem „Podíl nezaměstnaných osob“, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstanání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny


261


dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Nový ukazatel má kvůli odlišné definici jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný. 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město

11,0 9,1 13,1 8,1 7,8 11,5

10,1 8,3 12,5 7,3 7,6 10,1

8,2 6,5 10,7 5,2 6,4 8,2

6,9 4,5 8,6 3,8 5,1 6,1

10,0 6,1 10,0 8,0 6,8 7,9

11,1 6,7 10,5 8,5 7,5 8,7

11,4 6,0 10,2 7,0 7,5 8,5

11,9 6,1 10,3 6,6 7,3 9,0

13,0 7,1 11,8 7,6 8,1 10,9

Moravskoslezský kraj

10,4

9,6

7,8

6,0

8,1

8,7

8,3

8,5

9,8

6,6

6,1

5,0

4,1

6,1

7,0

6,7

6,8

7,7

Celkem ČR

Zdroj dat: Podíl nezaměstnaných osob, zdroj MPSV

14,0

12,0 Bruntál

10,0

Frýdek-Místek Karviná

8,0

Nový Jičín Opava 6,0

Ostrava-město Moravskoslezský kraj

4,0

Celkem ČR

2,0

0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Graf: Podíl nezaměstnaných osob, zdroj MPSV 16,0 14,0 12,0 Bruntál Frýdek-Místek

10,0

Karviná Nový Jičín

8,0

Opava Ostrava-město

6,0

Moravskoslezský kraj Celkem ČR

4,0 2,0

4

X. 14

IX .1

4 VI I.1 4 VI II. 14

VI .1

4

V. 14

.1 4

IV .1

III

4

3

II. 14

I.1

3

XI I.1

XI .1

3

X. 13

3

13

IX .1

VI II.

3

VI I.1

VI .1

V. 13

0,0

Graf: Podíl nezaměstnaných osob (%), zdroj MPSV


262


Silné stránky

Slabé stránky - vysoká míra nezaměstnanosti, - relativně vysoký poměr obyvatel s nižším vzděláním - nízký podíl obyvatel s nejvyšším vzděláním vysokoškolským (oproti ČR) - nízký podíl obyvatel v předproduktivním věku - vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku

Příležitosti

Hrozby

- nové pracovní příležitosti v rozvíjející se - nedostatek místních kvalifikovaných sil pro průmyslové zóně Mošnov práci v průmyslových podnicích průmyslových zón


263


3.1.8 Bydlení Ve správním území obce s rozšířenou působností Kopřivnice bylo v roce 2001 (SLDB 2001) celkem 6154 domů, z toho 686 domů bytových. Trvale obydlených bylo 5405 domů. Z výsledků SLBD 2011 vyplývá, že v ORP Kopřivnice bylo celkem 5993 obydlených domů. Historický vývoj počtu domů je patrný z následující tabulky a grafu: Obec

Sčítání v roce 1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

94 484 134 210 855 147 434 89 125 149

70 519 131 225 868 139 450 89 129 155

94 596 132 226 835 140 439 95 135 163

101 682 139 236 937 140 465 95 149 172

105 737 145 247 975 146 473 104 152 177

114 925 165 277 1149 190 577 137 163 223

129 1172 197 335 1278 225 678 152 175 240

137 1355 179 355 1276 202 750 163 186 211

149 1500 182 388 1361 195 773 175 201 200

158 1520 186 408 1388 202 762 168 209 210

178 1843 210 462 1491 233 867 207 232 235

181 1891 212 463 1546 240 910 217 250 244

173 2037 195 452 1420 208 801 204 255 248


Pozn.: Počet domů: 1869 až 1950 - celkový počet domů; 1961 až 1980 - počet domů trvale obydlených; 1991 a 2001 - celkový počet domů; 2011 – počet obydlených domů

7 000

6 000

5 000

4 000

3 000

2 000

1 000

0 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Podle období výstavby tvoří (dle údajů ze SLDB 2001) v SO ORP Kopřivnice 50,1 % domy postavené mezi lety 1946 a 1980, přičemž všechny obce ve správním území jsou odkanalizovány a plynofikovány.


264


Období výstavby

Počet domů abs.

Počet domů %

do 1919

592

11,1

1920 – 1945

765

14,3

1946 – 1980

2678

50,1

1981 – 1990

745

13,9

1991 – 2001

567

10,6

Výstavba bytů v rodinných domech v jednotlivých obcích od roku 2006 do roku 2009 rostla a v dalších letech vlivem ekonomické situace celé společnosti klesla téměř na polovinu: Tabulka a graf: Počet dokončených bytů v rodinných domech (podle ČSÚ):

Kateřinice Kopřivnice Mošnov

2002

2003

0

0

2 -

25

22

0

0


2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 2011 2012 2013

-

0

1

2

3

3

0

2

17 -

-

29

32

40

20

17

18

26

2 -

-

1

0

4

1

1

4

1

265


Petřvald

1

2

0 -

-

3

6

0

5

2

4

4

10

11

12 -

-

7

11

14

15

11

9

3

Skotnice

1

1

4 -

-

0

0

5

0

2

3

1

Štramberk

0

3

1 -

-

6

6

7

7

4

3

2

Trnávka

0

1

1 -

-

2

3

2

4

1

1

3

Závišice

6

1

5 -

-

6

5

9

3

7

9

5

Ženklava

1

1

2 -

-

2

3

4

3

3

5

3

Celkem

44

42

56

67

87

61

51

56

50

Příbor

46

0

0

100 90

Ženklava

80

Závišice

70

Trnávka

60

Štramberk Skotnice

50

Příbor

40

Petřvald

30

Mošnov

20

Kopřivnice Kateřinice

10 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Následující tabulka je převzata z „Analýzy socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů“, kterou jako podklad pro Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje zpracoval RNDr. Milan Poledník v červnu 2013. Z této tabulky je zřejmé, že v následujících létech dojde v Moravskoslezském kraji k poklesu počtu obyvatel. Následně jsou uváděny potřeby nových bytů pro jednotlivé obce náležející do ORP Kopřivnice pro variantu optimistickou. Varianta reálná počítá s větším poklesem počtu obyvatel a tím i s menší potřebou nových bytů. V součtu za všechny obce ORP Kopřivnice se jedná v optimistické variantě o 1143 nových bytů, ve variantě reálné pouze o 713 bytů.


266


Potřeba bytů – varianta optimistická (pokles obyvatel o 58 tis. v MSK) a reálná (pokles obyvatel o cca 90 tis. v MSK) Obec Počet obyvatel s obvyklým pobytem (2011) Obyvatel v bytech (2011) Byty celkem (2011) Obydlené byty (2011) Zalidněnost bytů - os/byt (2011) Zalidněnost bytů - os/byt (2025) Obyvatelé ve stávajících bytech (2025) Obyvatelé v nových bytech při stagnaci obyvatel (2011) Potřeba nových bytů do r. 2025 vlivem poklesu zalidněnosti (2011-2025) Potřeba bytů vlivem odpadu bytů (2011-2025) Celkem nové byty do roku 2025 při stagnaci počtu obyvatel (2011-2025) Změna počtu obyvatel v bytech (2001-2011) Změna počtu obyvatel v bytech opt./r. (2011-2025) Potřeba bytů vlivem změny počtu obyvatel opt./r. (2011-25) Celkem potřeba optimist./reálná (2011-25) Počet obydlených bytů (2025) MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE

Kateř. 620

Kopř. 22.174

Mošnov 688

Petř. 1.761

Příbor 8.366

Skot. 697

Štram. 3.329

Trnáv. 719

Záviš. 895

Ženk. 972

ORP 40.221

620 271 236 2,63

21.884 9.746 9.141 2,39

686 293 247 2,78

1.737 752 667 2,60

8.277 3.805 3.371 2,46

694 298 238 2,92

3.306 1.584 1.319 2,51

716 312 265 2,70

894 374 319 2,80

969 373 323 3,00

39.783 17.808 16.126 2,47

2,45

2,23

2,59

2,43

2,29

2,72

2,34

2,52

2,61

2,80

2,30

578,2

20.406,8

639,7

647,2

3.082,8

667,7

833,7

903,6

37.098

41,8

1.477,2

46,3

117,2

558,7

46,8

223,2

48,3

60,3

65,4

2.685

14

492

15

39

186

16

74

16

20

22

894

9

343

9

25

126

9

49

10

12

12

604

23

835

24

64

312

25

123

26

32

34

1.498

0

-1.658

10

14

-408

43

-93

37

161

123

-1771

0

-995

6

8

-245

26

-56

22

97

74

0

-332

2

3

-82

9

-19

7

32

25

-1.063/ -2.359 -355 / -785

23

503

26

67

230

34

104

33

64

59

250

9.301

264

709

3475

263

1374

288

371

370

1.619,8 7.718,3

1.143 / 713 16.665

267


Pro pohodu bydlení je velice důležitá přítomnost a kvalita občanského vybavení v obci. Všechny obce ve správním území mají základní občanskou vybavenost v obci. Centry s vyšší občanskou vybaveností jsou města Příbor a Kopřivnice. Více o občanské vybavenosti je obsaženo v kapitole 3. Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území.

Silné stránky

Slabé stránky

- převažující typ bydlení v RD se zahradou - většina domů napojená technickou infrastrukturu

na

- chátrající a neobydlené domy

základní

- základní občanská vybavenost v obcích - výborná dostupnost vybavenosti

vyšší

občanské

268


Příležitosti

Hrozby

- oprava chátrajících domů

- tlak developerů na vytváření suburbií

- obydlení opuštěných budov

- v případě nadměrného vymezení ploch pro obytnou zástavbu: - ohrožení sociální stability území - zhoršení kvality bydlení - nepřipravenost technické

území

infrastruktury

z hlediska a

občanského

vybavení

269


3.1.9 Rekreace Rekreace je forma odpočinku nebo činnosti ve volném čase, která je nezbytná pro existenci a rozvoj fyzické a psychické energie člověka. Největší význam má však zdravotně preventivní funkce rekreace – kompenzuje negativní důsledky pracovního procesu, nevhodného životního prostředí a dalších vlivů životního stylu dnešní společnosti. Rekreace má rovněž ekonomický význam, který spočívá v realizaci kupní síly obyvatelstva a v rozvoji řady hospodářských odvětví (dodavatelská sféra). V ORP Kopřivnice se realizuje převážně rekreace každodenní (v pracovní dny po práci) a rekreace krátkodobá (ve dnech pracovního volna – min. 1 den, max. 4 dny). Rekreace pobytová (o dovolené) se realizuje především ve Štramberku, který, jako historické město s malebným okolím, je turisticky přitažlivý. Rekreace každodenní: Pro každodenní rekreaci, sloužící ke zotavení po skončení zaměstnání a školní výuky, jsou v ORP Kopřivnice příznivé podmínky. Ve všech obcích je dostatečné zázemí pro aktivní pobyt v přírodě i pro sportovní činnost. Všechny obce mají vybudovaná hřiště na fotbal, příp. volejbal, nohejbal a další sporty. Tenisové kurty jsou v Kopřivnici, Příboře, Vlčovicích, Štramberku, Mošnově, Petřvaldu, Trnávce, Závišicích a Ženklavě. Ve všech obcích jsou tělocvičny, příp. sokolovny, často spojené s fitcentrem či saunou. Koupaliště jsou v Trnávce, Kopřivnici, Štramberku a Příboru. Krytý bazén je v Kopřivnici. K rekreaci je využívána rovněž vodní nádrž Větřkovice. V zimním období jsou hřiště v Závišicích, Petřvaldu, Skotnici a Štramberku využívány jako kluziště. Ve Štramberku, Kopřivnici, Příboru, Skotnici a Mošnově fungují kynologická cvičiště, v Příboře sportovní střelnice. Velká víceúčelová sportovní centra jsou v Kopřivnici a Příboře, v Kopřivnici je zimní stadion s tělocvičnami a lezeckou stěnou, na Červeném kameni lyžařský areál. Mezi činnosti náležející do každodenní rekreace patří rovněž zahrádkaření, chovatelství, rybaření a myslivost. Zahrádkářské osady jsou v Kopřivnici, Příboru, Štramberku, Závišicích a Ženklavě. V ORP Kopřivnice jsou základní organizace různých zájmových spolků, jako např. Český rybářský svaz, Český svaz včelařů, Český svaz chovatelů poštovních holubů, Český zahrádkářský svaz, Českomoravská myslivecká jednota a další. V obcích fungují jednotky Sboru dobrovolných hasičů. V ORP Kopřivnice je kvalitně vybudovaná síť cyklotras a pěších turistických tras. Rekreace krátkodobá: Jedná se o formu krátkodobého zotavení, které je součástí režimu pracovního týdne a náplní dnů pracovního klidu s max. rozpětím 4 dnů souvislého volna. Náplní je opět aktivní pobyt ve volné přírodě spojený s turistikou, sportovní činností, zahrádkaření, chovatelství, rybaření, myslivost, chataření, návštěva pamětihodností, pasivní odpočinek ve volné přírodě a ve městech. Pro tento druh rekreace je vhodný Příbor s historickými památkami, zajímavým okolím, muzeem Sigmunda Freuda a relativně širokou možností ubytování. V Kopřivnici je Technické muzeum, Muzeum Fojtství a Muzeum v Šustalově vile, a možnost ubytování ve dvou hotelech a několika penzionech a dalších ubytovacích zařízeních. Lyžařský areál na Červeném kameni je pro krátkodobou rekreaci rovněž zajímavým cílem. Ke zvýšení jeho

270


atraktivnosti by přispěla modernizace a rozšíření areálu, především výměna stávajících vleků za sedačkovou lanovku vedoucí až na vrchol Červeného kamene a úpravu sjezdových tratí. Ve Štramberku je část historických domů používána jako chalupy, jsou zde dvě muzea a možnost ubytování v penzionech či v soukromí. Rekreace pobytová: V tomto ohledu není ORP Kopřivnice často vyhledávaným cílem. Pro pobytovou rekreaci je uzpůsoben Štramberk – autokemp s chatami a možností stanování na koupališti Libotín, a Příbor – autokemp s chatami a možností stanování na koupališti Ricco. Ve Štramberku je rostoucí trend pronajímání chalup pro pobytovou rekreaci letní i zimní.

Silné stránky

Slabé stránky

- pestrý a zajímavý ráz krajiny, - množství historických památek, muzeí a zajímavostí, - dobré podmínky pro turistiku a zvláště cykloturistiku, - vybavenost sportovišti, Kopřivnicku,

především

- poloha mimo hlavní oblasti cestovního ruchu, - málo značených a vybavených cyklostezek, - ubytování návštěvníků oblasti, - nízký potenciál pro pobytovou rekreaci

na

- tradiční akce ve všech obcích a městech (poutě, slavnosti, trhy apod.), - bohatý spolkový život, - kvalitní a pestrá nabídka aktivit pro každodenní rekreaci Příležitosti

Hrozby

- růst zájmu o domácí turistiku, - modernizace lyžařského Červeném kameni

areálu

na

- zhoršení podmínek pro rozšiřováním ploch pro průmysl

rekreaci

- rozšíření nabídky ubytování, - zkvalitňování služeb pro turisty, - dotační tituly na budování cyklistických stezek a tras

271


3.1.10 Hospodářské podmínky Na správním území ORP Kopřivnice se nachází mnoho firem, které zaměstnávají většinou obyvatelé jednotlivých obcí ORP Kopřivnice. Nejvíce pracovních míst je přímo v Kopřivnici, další jsou v Příboře a nově v podnikatelské zóně v Mošnově. Problémem pro udržení ekonomické stability území je jednostranné zaměření průmyslových podniků na automobilový průmysl a strojírenství. V případě příchodu krize do těchto odvětví by ekonomická aktivita území poklesla. Zásah krize již v minulých letech pocítil celý region a její dopady se můžou v budoucnu opakovat. Klíčem zachování ekonomické stability na celém správním území ORP Kopřivnice je podpora malého a středního podnikání, které sníží zranitelnost při dopadech ekonomické recese. Důležité je také nabídnutí pracovních příležitostí pro méně kvalifikovanou pracovní sílu, v tomto pohledu je možné využít sociálního podnikání.

Tabulka 5.2 ze SLDB 2011: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Obyvatelstvo celkem

Ekonomicky aktivní

Zaměstnaní

Z toho zaměstnanci

Z toho zaměstnavatelé

Z toho „OVČ“

Nezaměstnaní

Ekonomicky neaktivní

MSK

1 236 028

597 323

524 060

422 711

16 985

52 101

73 263

571 094

ORP Kopřivnice

41 511

20 681

18 715

15 538

488

1 649

1 966

18 864

Tabulka 13 ze SLDB 2011: Vybrané údaje podle obcí Obec


Obyvatelstvo (počet obyv.) 641 22 899 698 1800 8 691 732 3 396 721 921 1 012

Ekonomicky aktivní (počet obyv.) 309 11 528 347 924 4 319 354 1 569 374 462 495

Ekonomicky aktivní (%) 48,2 50,3 49,7 51,3 49,7 48,4 46,2 51,9 50,2 48,9

Z toho zaměstnaní (počet zam.) 287 10 369 314 857 3 915 321 1 417 341 434 460

Z toho zaměstnaní (%) 92,9 90,0 90,5 92,7 90,6 90,7 90,3 91,2 93,4 92,9

Z uvedených údajů lze usoudit, že obyvatelé Kateřinic, Trnávky a Petřvaldu využívají kratší dojezdové vzdálenosti do Ostravy a obyvatelé Závišic a Ženklavy blízkosti Nového Jičína pro své pracovní uplatnění. V těchto centrech se nabízí více pracovních příležitosti než v centru správního území ORP Kopřivnice.

272


Dalšími údaji, které dokreslují hospodářské podmínky je míra podnikatelské aktivity a počet obsazených pracovních míst v jednotlivých obcích SO ORP Kopřivnice: Obec

2004

Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava SO ORP Kopřivnice Moravskoslezský kraj

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2007 174,5 151,7 160,4 160,5 144,5 165,9 139,1 118,7 134,7 158,0 149,5 153,4

164,6 154,2 169,1 171,7 153,3 176,0 140,0 129,1 134,0 149,7 153,5 156,1

2011 176,6 160,9 152,5 175,9 158,3 184,4 160,0 148,6 140,2 156,1 160,7 161,5

Zdroj dat: ČSÚ, Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku

Obec Kateřinice

Počet obsazených pracovních míst 2010 Absolutní změna Relativní změna [%]

2007 75

86

11

14,7

Kopřivnice 11 627 10 368 Mošnov 1 268 2 721 Petřvald 276 349 Příbor 2 244 2 021 Skotnice 124 65 Štramberk 531 618 Trnávka 49 62 Závišice 39 39 Ženklava 35 66 SO ORP Kopřivnice 16 268 16 395 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12 daného roku

-1 259 1 453 73 -223 -59 87 13 0 31 127

-10,8 114,6 26,4 -9,9 -47,6 16,4 26,5 0,0 88,6 0,8

Zlepšování hospodářských podmínek představuje širokou oblast, která přesahuje možnosti územního plánování. Jedná se o makroekonomické činitelé, jako např. zdanění příjmů, regulace trhu práce, omezení pohybu za prací, a dále pak regionální problematika, jako např. místní podpora podnikání, příprava ploch pro podnikání. Ve správním území ORP Kopřivnice je vymezena řada ploch pro funkci výroby a podnikání. Největší plochy jsou v Mošnově a Kopřivnici, významné plochy jsou také v Příboře, Kateřinicích a Petřvaldě. Jisté rezervy jsou v již nevyužívaných prostorách některých bývalých výrobních provozoven, o které však není zájem pro velké finanční nároky na jejich modernizaci a případně i na odstranění starých ekologických zátěží. V následující tabulce jsou uvedeny firmy v ORP Kopřivnice s počtem zaměstnanců větším než 100:

273


Název firmy Brose CZ spol. s r.o. TATRA TRUCKS a.s. Tawesco s.r.o. Dura Automotive Systems CZ, s.r.o. Primus CE s.r.o. MAHLE Behr Ostrava s.r.o. PLAKOR CZECH s.r.o. Tafonco a.s. Erich Jaeger, s.r.o. Bang&Olufsen, s.r.o. BIKE FUN Intermational s.r.o. Taforge a.s. CROMODORA WHEELS s.r.o. KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o.

Obec Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Příbor Mošnov Mošnov Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Mošnov Štramberk

Počet zaměstnanců 2000 – 2499 500 - 999 500 – 999 500 – 999 500 – 999 500 – 999 500 - 999 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 200 – 249 200 – 249 100 - 199

Město Kopřivnice si nechalo v roce 2013 zpracovat firmou BermanGroup „Profil města Kopřivnice“, jehož součástí jsou „Vybrané socioekonomické analýzy jako podklad pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města“. Z těchto analýz jsou pro účel územně plánovacích podkladů převzaty např. tyto:

274


Lokalizace firem automobilového průmyslu a následná hospodářská specializace Kopřivnice a Frenštátu p.R. je dána především blízkosti velkých výrobců automobilů, jako jsou např. Tatra Trucks v Kopřivnici, Hyundai Motor Europe v Nošovicích, Hyundai Motor Group v Žilině, FIAT S.p.A. v Bialsko-Biale a General Motors Europe v Gliwicích. Právě geografická blízkost, dostupnost kvalifikované arelativně levné pracovní síly a tradice výroby automobilů činí z Kopřivnice velmi atraktivní místo pro firmy působící v automobilovém průmyslu.

Podle základních údajů o podnikatelské aktivitě je Kopřivnice městem s průměrnou intenzitou podnikatelské aktivity, která v čase vykazuje mírně rostoucí tendenci, zejména u právnických osob.

275


Podle údajů o spádové oblasti Finančního úřadu Kopřivnice, kam kromě 10 obcí ORP Kopřivnice patří také ¨Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Tichá, Trojanovice a Veřovice, dochází od roku 2005 k rostoucímu počtu fyzických osob i výnosů z daně z příjmů fyzických osob. Obdobné platí i pro právnické osoby, což signalizuje rostoucí aktivitu firemního sektoru. Při porovnání dojížďkových a vyjížďkových proudů lze identifikovat tři hlavní hospodářská centra okresu Nový Jičín – samotný Nový Jičín, Frenštát pod Radhoštěm a Kopřivnice. Ačkoliv okres jako celek má záporné dojížďkové saldo, tato tři města dojížďkou zaměstnance získávají, naopak ostatní města, např. Příbor a Studénka, mají spíše funkci obytnou a nekoncentruje s ev nich větší počet pracovních příležitostí – viz následující graf:

276


Silné stránky

Slabé stránky

- průmyslové zóny Mošnov a Kopřivnice s nadregionálním významem – nové podnikatelské subjekty,

- jednostranné zaměření průmyslu především na automobilový průmysl,

- relativně vysoká aktivity obyvatel,

míra

- pokles počtu obyvatel

podnikatelské

- pokles míry nezaměstnanosti, - vhodná poloha v blízkosti Ostravské aglomerace a dobré dopravní napojení na Ostravu, - více než polovina obyvatel dojíždí za prací s dojížďkovým časem do 29 minut Příležitosti

Hrozby

- možnost získání zaměstnání v podnicích - neúplné obsazení průmyslové zóny průmyslové zóny, v důsledku globální ekonomické krize, - využití prostředků z rozvojových programů - vysoká zranitelnost na dopady ekonomické pro podporu malého a středního podnikání, recese především v automobilovém regionální ekonomiky, soukromého průmyslu, hospodaření, využití - omezenost v koupěschopnosti obyvatel zemědělského potenciálu obnovitelných energií, povede k další stagnaci místního - poloha v rozvojové oblasti podnikového sektoru zaměřeného na spotřební zboží a služby

277


3.2.

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území

Pro zpracování vyhodnocení jednotlivých pilířů byly použita fakta zjištěná v 10 tématech dílčích SWOT analýz (kapitola 3.1 Vyhodnocení udržitelného rozvoje území). Následně byly pro každý pilíř stanoveny ukazatelé hodnocení územních podmínek pro každou obec na území ORP Kopřivnice. Jednotlivé ukazatelé byly bodově ohodnoceny a na základě bodového hodnocení byl vyhodnocen dobrý či špatný stav v daném pilíři a konkrétní obci v kontextu řešeného území ORP Kopřivnice.

Podmínky pro příznivé životní prostředí Silné stránky

Slabé stránky

- krajina s výraznými přírodními a - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro krajinnými hodnotami: CHKO Poodří, ochranu lidského zdraví pro suspendované přírodní rezervace, národní přírodní částice frakce PM10 a benzo(a)pyren, památka, přírodní památky, lokality - zvýšené emise oxidů dusíku a oxidu výskytu zvláště chráněných druhů rostlin uhelnatého v územích kolem hlavních a živočichů s národním významem, silničních tahů, přírodní park, - vysoká hluková zátěž z dopravy, - z velké části zachovaná údolní niva - častý výskyt inverzních situací v území, Lubiny, - soustava rybníků v Trnávce, - 10 větších rybníků či vodních nádrží,

- zatížení vstupy dusíkem do půdy,

plošného

znečištění

- nadměrné organické znečištění Lubiny, - evropsky významné lokality Natura 2000, - aktivní sesuvy především v jižní části ptačí oblast Natura 2000, území, - 14 památných stromů, - potencionální sesuvy téměř na celém - relativně zachovalý krajinný ráz území, harmonické krajiny, zejména v jižní části - téměř celé území (kromě Kopřivnice) je ORP – Ženklava, Štramberk, Mniší vyhlášeno jako zranitelná oblast, - podle mapy radonového indexu geologického podloží náleží ORP - retenční kapacita území je omezena vlivem Kopřivnice do oblasti s nízkým až vysokého procenta zornění půdy a nově vymezených a postupně zastavovaných přechodným rizikem, ploch výrobních a podnikatelských (PZ - významné nerostné a horninové zdroje Kopřivnice a PZ Mošnov), - záplavová území řeky Lubiny a toků Sedlnice a Trnávky, která zasahují do zastavěných území, 278


- staré zátěže území v Kopřivnici, Příboru a ve Skotnici - staré skládky v území, - okolí měst a průmyslových parků je dotčeno světelným smogem, - nízký stupeň ekologické stability, - není zcela funkční ÚSES, - databáze registrovaných VKP je zastaralá a neúplná, - velká část VKP je vymezena v rámci plochy PZ Mošnov a ploch vymezených ÚPD pro bydlení, - vysoký podíl orné půdy ze zemědělské půdy, - zábor vysoce bonitní půdy pro průmyslové zóny v Mošnově a Kopřivnici Příležitosti

Hrozby

- postupná realizace opatření zlepšujících - předpokládané zvýšení intenzity silniční kvalitu ovzduší, dopravy při rozšiřování průmyslové zóny - zvýšení podílu čištěných odpadních vod v Mošnově, či jiný k přírodě šetrný způsob jejich - přechod na tuhá paliva vlivem vývoje cen likvidace, plynu a elektřiny, spalování odpadu, - realizace protipovodňových opatření na - rozšíření těžby vápence = potenciální řece Lubině, zhoršení životního prostředí obyvatel Štramberku i okolních obcí, - postupná revitalizace vodních toků, budování poldrů (míst pro řízené rozlivy - zahájení těžby černého uhlí = potenciální povodní v krajině) a jiná opatření zhoršení životního prostředí obyvatel, přispívající ke zvětšení retenční kapacity - znečištění vodních toků vypouštěním území, nečištěných nebo špatné čištěných podílu lesů realizací odpadních vod v obcích (koncový stupeň - zvyšování nefunkčních prvků ÚSES, čištění odpadních vod (ČOV) je - obnova doprovodné zeleně cest, realizace vybudován pouze v Kopřivnici, Příboru a zeleně v průmyslových zónách a Štramberku), v zastavitelných územích, - snižování zornění zakládáním TTP,

- realizací plavebního kanálu D-O-L může dojít k narušení vodního režimu,

- zachování nezastavěné nivy řeky Lubiny, - zmenšování podílu ploch trvalých travních porostů, lesa a krajinné zeleně, a tím - vybudování přeložek na komunikaci I/58 snižování retenční kapacity území, v Příboru, Skotnici, Mošnově a - tlak na další zábory kvalitní zemědělské Vlčovicích půdy pro podnikání a bytovou zástavbu, - revize VKP spojená s registrací nových - znehodnocování půdy zvyšováním významných krajinných prvků, intenzity hospodaření, erozí a chemickými - dotace na údržbu luk a pastvin, na látkami, 279


zalesňování pozemků,

- tlak rozšiřovat výstavbu na plochy VKP,

- pastevní chov skotu a ovcí v jižní - znehodnocení přírody a krajiny, např. tlak kopcovité části území na z krajinářského hlediska nevhodné vymezení nových zastavitelných ploch, nevhodné stavby, či nešetrné hospodaření v lesích atd., Pro hodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí bylo převzato 8 ukazatelů z ÚAP Moravskoslezského kraje: A - překročení imisního limitu pro 24h průměrné koncentrace PM10 v období 2007 – 2011: zde není žádná změna B - napojení obce na kanalizaci s ČOV: zde není žádná změna C - lesnatost území (podíl výměry obce %): zde není žádná výrazná změna D - podíl zastavěných a ostatních ploch (%): zde není žádná výrazná změna E - nárůst zastavěných ploch v letech 2003 – 2012 v procentech rozlohy obce F - zátěž území těžbou nerostných surovin (%): zde není žádná změna G - přírodní potenciál území (podíl výměry obce %): zde není žádná změna H – koeficient zátěže území dopravou: zde je změna pro Příbor způsobena realizací přeložky I/58 mimo území města, jinak je hodnocen také Petřvald, který je srovnatelný s Mošnovem Všechny ukazatelé byly následně ohodnoceny na sedmibodové škále. Pro ohodnocení ano/ne byly použity krajní hodnoty, pro ostatní bylo hodnocení individuální. Hodnota +3 je nejlepší, hodnota -3 nejhorší pro srovnání podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Poznámka: v následující tabulce jsou jak aktuální data, tak v závorkách údaje z roku 2012: obec Kateřinice

A ANO

B NE

body Kopřivnice

-3 ANO

-3 ANO

body Mošnov

-3 ANO

+3 NE

body Petřvald

-3 ANO

-3 ANO

body Příbor

-3 ANO

+3 ANO

body Skotnice

-3 ANO

+3 NE

body Štramberk

-3 ANO

-3 ANO

body Trnávka

-3 ANO

+3 NE

C 26,44 (26,35) +2 16,16 (16,03) 0 10,28 (10,28) -1 5,48 (5,44) -2 8,39 (8,34) -2 9,75 (9,76) -2 22,60 (22,53) +1 24,40

D E F 6,35 4,32 0,13 (6,4) (5,14) +2 +2 +3 24,42 16,58 2,80 (24,2) (13,62) -1 -2 +3 33,70 15,32 0,00 (33) (14,82) -3 -2 +3 19,34 3,07 0,00 (19,4) (3,08) 0 +2 +3 15,36 4,73 21,17 (15,3) (4,68) 0 +2 -3 8,79 3,61 5,56 (8,8) (3,61) +2 +2 +2 30,65 2,12 12,53 (30,7) (2,12) -3 +3 -1 7,23 0,72 0,00

G 6,80 -3 8,99 -2 10,66 -2 10,59 -2 6,18 -3 4,11 -3 45,17 +3 6,99

H -0,5 (-0,5) +3 0,3 (0,3) +1 0,3 (0,3) +1 0,3 (1,0) +1 1,3 (2,3) -3 0,6 (0,6) 0 -0,3 (-0,3) +3 -0,5

celkem

+3

-1

-10

+2

-9

-5

+6

280


(24,36) (7,2) (0,73) body -3 -3 +1 +2 +3 Závišice ANO NE 15,43 8,14 12,68 (15,28) (8,2) (12,77) body -3 -3 0 +2 -1 Ženklava ANO NE 21,62 6,84 5,34 (21,61) (6,9) (5,39) body -3 -3 +1 +2 +2 Územní podmínky pro příznivé životní prostředí:

+3 3,36

-3 47,19

+2 0,12

+3 47,17

+3

+3

(-0,5) +3 0,1 (0,1) +2 -0,5 (-0,5) +3

+3

+2

+8

Územní podmínky Velmi špatné Špatné Zhoršené Průměrné Zlepšené Dobré Velmi dobré

Podmínky pro hospodářský rozvoj Silné stránky

Slabé stránky

- dobré napojení ORP na dopravní - špatný technický stav a nedostatečné infrastrukturu celostátního významu: šířkové uspořádání některých komunikací, území protínají silnice I/48 a I/58, - neúplné odkanalizování obcí, chybějící železniční spojení prostřednictvím koncový stupeň čištění odpadních vod regionální trati Studénka – Veřovice, u většiny obcí mezinárodní letiště Leoše Janáčka, - vysoká míra nezaměstnanosti - realizace železničního napojení Sedlnice průmyslu - jednostranné zaměření – výpravna Mošnov, především na automobilový průmysl, - nadregionálně významný zdroj vápence a nadregionálně významný podzemní - pokles počtu obyvatel zásobník plynu ve Štramberku, - zajištění zaměstnanosti v těžebním průmyslu či při provozu podzemního zásobníku, - průmyslové zóny Kopřivnice a Mošnov s nadregionálním významem – nové podnikatelské subjekty, - zdroje technologické vody pro firmu Kotouč Štramberk a Tatra a.s. Kopřivnice, - vhodná poloha v blízkosti Ostravské

281


aglomerace a dobré dopravní napojení na Ostravu, - relativně vysoká aktivity obyvatel,

míra

podnikatelské

- na většině území příznivé klimatické a půdní podmínky pro zemědělskou výrobu Příležitosti

Hrozby

- přestavba silnice I/48 na rychlostní - odklad realizace rychlostní komunikace komunikaci R48, vybudování přeložek a R48 a úprav silnice I/58, realizace obchvatů na silnici I/58 - neúplné obsazení průmyslové zóny v Příboru, Vlčovicích, Skotnici a Mošnov, Mošnově, - nedostatek místních kvalifikovaných sil pro - možnost získání zaměstnání v podnicích práci v průmyslových podnicích nové průmyslové zóny v Mošnově, průmyslových zón - využití prostředků z rozvojových - vysoká zranitelnost na dopady ekonomické programů pro podporu malého a recese především v automobilovém středního podnikání, regionální průmyslu, ekonomiky, soukromého zemědělského hospodaření, využití potenciálu - omezenost v koupěschopnosti obyvatel povede k další stagnaci místního obnovitelných energií, podnikového sektoru zaměřeného na - poloha v rozvojové oblasti Ostrava OB 2 spotřební zboží a služby Pro hodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj bylo převzato 8 ukazatelů z ÚAP Moravskoslezského kraje: A – napojení na zásobování plynem: zde není žádná změna B – míra nezaměstnanosti dosažitelní – podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob (%): zde došlo k poklesu u všech obcí C – počet podnik. subj. na 1000 obyv. ORP: zde není žádná výrazná změna D – počet hromad. ubytovacích zařízení na 1000 obyv. obce: nejsou k dispozici nové údaje za jednotlivé obce E – úřady: zde není žádná změna F – vzdálenost ORP: zde jsou doplněny dojezdové vzdálenosti a dle nich je provedeno vyhodnocení G – vzdálenost kraj: zde jsou doplněny dojezdové vzdálenosti a dle nich je provedeno vyhodnocení H – dostupnost dálnice, rychlostní komunikace: zde není žádná faktická změna, je ale upraveno hodnocení Všechny ukazatelé byly následně ohodnoceny na sedmibodové škále. Pro ohodnocení ano/ne byly použity krajní hodnoty, pro ostatní bylo hodnocení individuální. Hodnota +3 je nejlepší, hodnota -3 nejhorší pro srovnání podmínek pro hospodářský rozvoj v rámci ORP. Bodové hodnocení “úřady”: 1 bod stavební úřad, matriční úřad, pošta 2 body úřad obce s rozšířenou působností 3 body krajské úřady Bodové hodnocení “vzdálenost ORP”: “vzdálenost kraj”:

282


5 bodů 0-5 km 0-20 km 4 body 6-10 km 21-30 km 3 body 11-15 km 31-40 km 2 body 16-20 km 41-60 km 1 bod 21-30 km Bodové hodnocení “vzdálenost dálnice, rychlostní komunikace”: 3 body velmi dobrá 2 body dobrá 1 bod zhoršená 0 bodů nedostačující Poznámka: v následující tabulce jsou jak aktuální data, tak v závorkách údaje z roku 2012: obec Kateřinice

A ANO

body Kopřivnice

+3 ANO

body Mošnov

+3 ANO

body Petřvald

+3 ANO

body

+3 ANO

Příbor body Skotnice

+3 ANO

body Štramberk

+3 ANO

body Trnávka

+3 ANO

body Závišice

+3 ANO

body Ženklava

+3 ANO

body

+3

B 6,8 (7,8) -1 8,1 (8,3) -3 6,6 (8,2) -1 5,5 (5,8) +2 6,9 (8,2) -1 8,0 (8,4) -2 7,4 (9,3) -3 8,0 (9,5) -3 4,3 (8,2) +3 6,2 (9,4) 0

C (191)

(191)

(191)

(191)

(191)

(191)

(191)

(191)

(191)

(191)

D 0,0 (0,0) -3 0,3 (0,2) -2 1,4 (0,0) +1 0,6 (0,6) -1 0,8 (0,4) 0 0,0 (0,0) -3 2,0 (1,5) +3 0,0 (0,0) -3 0,0 (0,0) -3 0,0 (0,0) -3

E 0 -3 11 +3 1 -2 3 -1 4 0 1 -2 3 -1 0 -3 0 -3 1 -2

F 11,0km (4) -2 0,0km (5) +3 12,0km (0) -2 15,0km (5) -3 5,9km (5) +1 8,0km (3) 0 3,8km (3) +2 12,0km (2) -2 3,7km (3) +2 5,7km (4) +1

G 24km (4) +2 34km (5) -2 22km (0) +2 20km (3) +3 28km (3) 0 26km (2) +1 36km (5) -2 23km (5) +2 33km (2) -1 39km (2) -3

H 1

celkem

0 1

-4

0 1

+2

+2 1

+3

+1 1

+4

+2 1

+5

+3 1

0

0 1

+2

-1 1

-7

+1 0

+2

-3

-7

Územní podmínky pro hospodářský rozvoj: Územní podmínky Velmi špatné

283


Špatné Zhoršené Průměrné Zlepšené Dobré Velmi dobré

Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území Silné stránky

Slabé stránky

- dobré dopravní napojení, zásobování - vedení průjezdné dopravy zastavěným pitnou vodou, plynofikace, územím měst a obcí, špatný technický stav a nedostatečné šířkové uspořádání - základní občanská vybavenost v obcích, některých místních komunikací, - výborná dostupnost vyšší občanské - neúplné odkanalizování obcí a chybějící vybavenosti, koncový stupeň čištění odpadních vod - převažující typ bydlení v RD se zahradou, u většiny obcí, - množství historických památek, muzeí a - vysoká míra nezaměstnanosti, zajímavostí, - relativně vysoký poměr obyvatel s nižším - dobré podmínky pro turistiku a zvláště vzděláním, cykloturistiku, - nízký podíl obyvatel s nejvyšším - vybavenost sportovišti především na vzděláním vysokoškolským (oproti ČR), Kopřivnicku, - nízký podíl obyvatel v předproduktivním - několik vodních nádrží a rybníků věku, vhodných pro rybaření i rekreaci, - vysoký podíl obyvatel v poprodukt. věku, - tradiční akce ve všech obcích a městech - záplavová území řeky Lubiny a toků (poutě, slavnosti, trhy apod.), Sedlnice a Trnávky, která zasahují do - bohatý spolkový život, zastavěných území, - kvalitní a pestrá nabídka aktivit pro - poloha mimo hlavní oblasti cestovního každodenní rekreaci ruchu, - realizace železničního napojení Sedlnice - málo značených a vybavených cyklostezek, – výpravna Mošnov, - ubytování návštěvníků oblasti, - nízký potenciál pro pobytovou rekreaci Příležitosti

Hrozby

- využití dotačních titulů na zlepšení - odklad realizace obchvatů na silnici I/58, veřejné infrastruktury, což znamená zvyšování dopravního - realizace obchvatů na silnici I/58 zatížení průtahových komunikací, v Příboru, Mošnově,

Vlčovicích,

Skotnici

a - tlak developerů na vytváření suburbií,

284


- nové pracovní příležitosti v rozvíjející se - v případě nadměrného vymezení ploch pro průmyslové zóně Mošnov, obytnou zástavbu: - ohrožení sociální stability území, - realizace protipovodňových opatření na - zhoršení kvality bydlení, řece Lubině, území z hlediska - nepřipravenost - vybudování tras rekreační dopravy technické infrastruktury a občanského (cyklotrasy, hipostezky, lyžařské běžecké vybavení, trasy), - rozvojem ploch pro výstavbu se bude do - růst zájmu o domácí turistiku, doby realizace splaškových kanalizací v jednotlivých obcích zvyšovat počet - rozšíření nabídky ubytování, staveb pro indiv. likvidaci odpadních vod, - oprava chátrajících domů, obydlení - absence záchytných parkovišť v turisticky opuštěných budov, exponovaných městech, - dotační tituly na budování cyklistických - nárůst ubytovacích zařízení ve Štramberku stezek na úkor trvalého bydlení Pro hodnocení územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území bylo převzato 10 ukazatelů z ÚAP Moravskoslezského kraje: A – dostupnost celostátní železniční trati (km): zde je změna pro Mošnov a současně jsou doplněny vzdálenosti a dle nich je provedeno vyhodnocení B – cena pozemků pro výstavbu rodinných domů (Kč/m2): zdrojem jsou data z ČSÚ za rok 2012 C – podíl obyvatel ve věku 65+ na celkovém počtu obyvatel obce (%): zde není žádná výrazná změna D – změna počtu obyvatel (v bytech) 2001 - 2011: v ÚAP MSK jsou údaje vztažené “k bytům”, nově jsou uvedeny změny počtu obyvatel celkem jako podíl rozdílu 2014 – 2001/počet obyvatel 2014 E – podíl obyvatel s VŠ vzděláním (%): zde není žádná změna F – počet volných prac.míst na 1000 obyv. přiroz. regionu: nebylo hodnoceno G – vybavenost kultura (knihovna, kinosál, kino, muzeum, zámek nebo hrad s expozicí, divadlo, oblastní muzeum): uveden počet těchto zařízení v obci zde není žádná faktická změna, je ale upraveno hodnocení H – vybavenost zdravotnictví (nemocnice, poliklinika, odborní lékaři, léčebné lůžkové zařízení, LDN, ordinace): uveden počet druhů těchto zařízení v obci - zde není žádná faktická změna, je ale upraveno hodnocení I – vybavenost sociální služby (domov pro seniory, dům s pečovatelskou službou, domov se zvl. režimem, týdenní stacionář, odlehčovací služba): uveden počet druhů těchto zařízení v obci - zde není žádná faktická změna, je ale upraveno hodnocení J – vybavenost školství (bez ZŠ, ZŠ 1-5, ZŠ 1-9, SŠ, VOŠ): uveden počet druhů těchto zařízení v obci - zde není žádná faktická změna, je ale upraveno hodnocení Všechny ukazatelé byly následně ohodnoceny na sedmibodové škále. Pro ohodnocení ano/ne byly použity krajní hodnoty, pro ostatní bylo hodnocení individuální. Hodnota +3 je nejlepší, hodnota -3 nejhorší pro srovnání podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území v rámci ORP.

285


Poznámka: v následující tabulce jsou jak aktuální data, tak v závorkách údaje z roku 2012: obec Kat. body Kop. body Moš. body Pet. body Př. body Skot. body Štram. Body Tr. body Záv. body Žen. body

A 6,9 (1) -3 0 (1) +3 0 (2) +3 3,2 (2) 0

B 258 (275) 0 906 (345) -3 258 (275) 0 258 (275) 0

0 (1) +3 0 (1) +3 0 (1) +3 5,5 (1) -2 3,7 (1) 0 0 (2) +3

230 (288) +3 258 (225) 0 230 (275) +3 258 (275) 0 258 (275) 0 258 (275) 0

C 14,7 (15,9) +3 14,9 (13,2) +2 17,5 (16,0) -1 17,7 (16,5) -1 ( 17,3 (16,5) -1 16,0 (15,0) +1 19,0 (18,3) -3 16,0 (14,4) +1 15,3 (14,4) +2 14,3 (13,4) +3

D +6,9 (5,78) +1 -3,2 (3,83) -3 6,7 (5,82) +1 +5,4 (6,00) 0

E 9,7 (7,9) 0 10,9 (8,6) +1 6,0 (4,7) -3 12,7 (8,5) +3

F (3,98)

(2,12)

(3,98) 0 (3,98)

-1,4 12,5 (5,74) (10,1) (2,12) -3 +3 +10,9 7,9 (6,67) (6,0) (2,12) +2 -2 +1,5 11,9 (6,65) (9,6) (2,12) -2 +2 +9,5 11,1 (5,24) (8,9) (3,98) +2 +2 +2,4 12,9 (5,24) (9,6) (2,12) -1 +3 +19,7 7,7 (4,87) (5,9) (2,12) +3 -2

G 1 (1) -2 9 (9) +3 1 (1) -2 2 (3) -1

H 1 (1) 0 4 (33) +3 1 (1) 0 1 (8) 0

I 0 (0) -3 3 (1) +3 0 (0) -3 1 (6) 0

J 0 (0) -3 4 (3) +3 1 (1) -1 2 (2) +1

4 (3) +1 2 (1) -1 6 (6) +3 1 (1) -2 1 (1) -2 1 (1) -2

2 (10) +1 1 (0) 0 1 (4) 0 1 (1) 0 1 (2) 0 1 (3) 0

1 (0) 0 0 (0) -3 0 (2) -3 0 (2) -3 0 (0) -3 0 (0) -3

3 (3) +2 0 (0) -3 2 (2) 0 1 (1) -1 1 (1) -1 1 (1) -1

Celkem

-7

+12

-6

+2

+9

-3

+3

-3

-2

+1

Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území: Územní podmínky Velmi špatné Špatné Zhoršené Průměrné Zlepšené Dobré Velmi dobré

286


Shrnutí Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek byla každá obec zařazena do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Kategorie Územní podmínky zařazení Pro Pro Pro obce příznivé hospod. soudržnost ŽP rozvoj obyvatel ŽP HR SO

Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Dobrý stav

1

+

+

+

2a

+

+

2b

+

2c

Vyjádření v kartogramu

ŽP,HR,SO

Špatný stav -

+

-

ŽP,HR

SO

SO

-

+

ŽP,SO

HR

HR

-

+

+

HR,SO

ŽP

ŽP

3a

+

-

-

ŽP

HR,SO

HR,SO

3b

-

+

-

HR

ŽP,SO

ŽP,SO

3c

-

-

+

SO

ŽP,HR

ŽP,HR

4

-

-

-

-

ŽP,HR,SO

-

Legenda:

+ dobrý stav

- špatný stav

Nutno zdůraznit, že se jedná o vyhodnocení pouze v rámci ORP Kopřivnice! Ve srovnání s jinými obcemi Moravskoslezského kraje budou výsledky rozdílné! ŽP

Obec


+1 -1 -3 +1 -3 -2 +2 +1 +1 +3

HR

+ + + + + +

-2 +1 +2 +2 +3 -1 +1 -3 +1 -3

SO

+ + + + + + -

-3 +3 -3 0 +2 -2 0 -2 -1 0

Kategorie Vyjádření zařazení v kartogramu obce + + + + +

3a 2c 3b 1 2c 4 1 3a 2a 2b

HR, SO ŽP ŽP, SO + ŽP + HR, SO SO HR

287


Vyhodnocení územních podmínek pro ORP Kopřivnice:

S ohledem na výše uvedené je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení obytné funkce při minimalizaci negativních dopadů v oblasti životního prostředí. Současně je nutno řešit kvalitu ovzduší, negativní vliv dopravy a nedostatečné čištění odpadních vod: 1. Nepovolovat výstavbu staveb a zařízení, u kterých lze předpokládat, že se stanou novým významným zdrojem znečištění ovzduší.

288


2. Realizovat stavby a zařízení pro likvidaci odpadních vod za účelem zlepšení čistoty vod v území. 3. Optimalizovat trasy dopravy z hlediska eliminace negativních dopadů na životní prostředí (hluk, prašnost, bezpečí pohybu chodců a cyklistů). 4. Stanovit prostorové regulativy pro novou výstavbu s ohledem na ochranu krajiny, významné vyhlídkové body a stávající stavební dominanty v území. 5. Při vymezování nových ploch pro výstavbu, včetně staveb dopravních, řešit prostupnost krajiny. 6. V rámci zlepšení kvality bydlení a zastavení poklesu počtu obyvatel vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj bydlení v návaznosti na stávající zástavbu a omezit negativní vlivy suburbanizace. Správní území ORP Kopřivnice je z hlediska vyváženosti jednotlivých pilířů poměrně vyváženým územím. Životní prostředí v území je spíše dobré. Jedná se o zajímavou a zachovalou krajinu od nížinných oblastí CHKO Poodří až po pahorkatinné Podbeskydí, která je však ovlivněna znečištěným ovzduším. Dalším negativním faktorem je nedostatečné čištění odpadních vod v menších obcích a průjezdná doprava přes sídla v regionu. Hospodářský rozvoj je na velmi dobré úrovni. Od roku 2000 je postupně obsazováno 80 ha Průmyslového parku Kopřivnice (v k.ú. Vlčovice) a cca 200 ha pro podnikaní v sousedství mošnovského letiště. Mimo tyto nové plochy zajišťují zaměstnanost v regionu také Tatra Kopřivnice a.s. a firmy v Příboru či vápenka ve Štramberku. Podmínkou pro větší rozvoj podnikání v mošnovském areálu je vyřešení problémů se zasakováním srážkových vod. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území jsou nejslabším pilířem. Problémem je generační otázka, tj. stárnutí populace. Lze očekávat příliv nových zaměstnanců do stávajících či nově otevíraných firem v regionu, což přinese zvýšený zájem o stavební pozemky se všemi možnými pozitivními i negativními důsledky.

289


3.3

Určení problémů dokumentacích

k řešení

v územně

plánovacích

Cílem zpracování územně analytických podkladů bylo zjištění současného stavu využívání území, rozvojových záměrů, problémů a střetu zájmů v území ORP Kopřivnice. Zkoumané území plní funkci obytnou, výrobní i rekreační. Od roku 1999 došlo ke značnému rozvoji nových ploch pro výrobu především v Kopřivnici a Mošnově. Nyní se začíná projevovat zvýšený zájem o bydlení v dosahu těchto výrobních ploch. Z toho zároveň vyplývá potřeba zajištění odpovídající občanské vybavenosti. Životní prostředí na území ORP Kopřivnice je poměrně kvalitní. Výjimkou je kvalita ovzduší, která je ovlivňována zdroji ze sousedních oblastí (především se jedná o Ostravsko, Polsko). V oblasti technické infrastruktury chybí především kanalizace a koncový stupeň čištění odpadních vod v obcích či v místních částech měst. Ekonomické hledisko zde bude jedním z hlavních kritérií pro posuzování potřeb obce v oblasti technické infrastruktury. Z hlediska dopravního lze považovat za hlavní závady stav silnic I. třídy a technický stav silnic II. a III tříd a místních komunikací. I zde je nutno mít na zřeteli ekonomické hledisko a také vlastnictví jednotlivých komunikací. V průběhu let 2009 – 2014 byl vydán Územní plán Kateřinic, Územní plán Kopřivnice, Územní plán Mošnova, Územní plán Příbora, Územní plán Skotnice, Územní plán Štramberka, Územní plán Závišic a Územní plán Ženklavy. Územní plán Petřvaldu je ve fázi projednávání dle § 51 stavebního zákona, Územní plán Trnávky je ve fázi tvorby návrhu zadání.

290


Závady urbanistické

kód

název

komentář

k řešení v...

obec

katastrální území

ZU01

Centrum

Vývojem došlo k tomu, že dřívější centrum města v okolí Masarykova náměstí ztratilo svůj význam a po velkém stavebním rozvoji města v 70. létech 20. století bylo přesunuto do prostoru mezi kulturním domem a sídlem městského úřadu, které však tomuto významu architektonicky neodpovídá. Závada daná historickými souvislostmi, těžko řešitelná nástroji územního plánování.

Kopřivnice

Kopřivnice

ZU02

Centrum

Závišice

Závišice

ZU03

Tatra

Kopřivnice

Kopřivnice

ZU04

Garáže

Kopřivnice

Kopřivnice

ZU05

Kravín

Náves není zklidněný prostor, vhodný ke shromažďování osob, z důvodu průchodu ÚP silnice III/4822; náves není ani otevřený prostor díky zaplocení pozemku kolem kostela a školy. Problém k řešení v ÚP – navrhnout řešení VP. Jedná se o celý Areál Tatry s výrobními provozy a také o objekty určené a užívané pro výrobu, které se nacházejí v centru města mezi plochami občanské vybavenosti, příp. bydlení a železniční trati Studénka - Veřovice. Jedná se o nevhodně umístěné objekty průmyslové výroby v těsném sousedství centra města s občanskou vybaveností. Závada daná historickými souvislostmi, částečně řešitelná nástroji územního plánování. V důsledku postupné výstavby města se dostaly areály garáží v lokalitě Trapes a u čerpací stanice PHM z okrajových poloh do vnitřního prostoru města. Závada je dána historickými souvislostmi, těžko řešitelná nástroji územního plánování. Nevhodně umístěný zemědělský areál - bývalý kravín mezi stávajícím sídlištěm a návrhovou plochou pro bytovou zástavbu. Závada daná historickými souvislostmi, těžko řešitelná nástroji územního plánování.

Kopřivnice

Kopřivnice

ZU06

Uhelné sklady

Kopřivnice

Kopřivnice

ZU07

Ochrana před povodněmi

ÚP

Závišice

Závišice

ZU08


ÚP

Příbor

Příbor

Nevhodně umístěná provozovna s rušivými vlivy na okolní bytovou zástavbu. Závada je dána historickými souvislostmi, těžko řešitelná nástroji územního plánování. Stávající objekty pro bydlení či veřejnou infrastrukturu (cca 66 objektů) se nacházejí ve stanoveném záplavovém území, z toho 23 objektů je v aktivní zóně. Jedná se o historicky vzniklý problém. Nedostatečná protipovodňová ochrana části obytné zástavby podél vodního toku Lubina, která se nachází v záplavovém území. Závada k prověření v územním plánu. (cca 19 objektů)

stav

291


ZU09


Nedostatečná protipovodňová ochrana části obytné zástavby podél vodního toku Lubina, která se nachází v záplavovém území. Závada k prověření v územním plánu. (cca 49 objektů)

ÚP

Kopřivnice

ZU10


ÚP

Kopřivnice

ZU11


ÚP

Mošnov

Mošnov

ZU12


ÚP

Petřvald

Petřvald u N. J.

ZU13

Plynové sondy

Nedostatečná protipovodňová ochrana části obytné zástavby podél vodního toku Lubina, která se nachází v záplavovém území. Závada k prověření v územním plánu. (cca 58 objektů) Stávající objekty pro bydlení či veřejnou infrastrukturu (cca 48 objektů) se nacházejí ve stanoveném záplavovém území. Jedná se o historicky vzniklý problém. Stávající objekty pro bydlení či veřejnou infrastrukturu (cca 21 objektů) se nacházejí ve stanoveném záplavovém území. Jedná se o historicky vzniklý problém. V zastavěném území a v těsné návaznosti na něj se nacházejí plynové sondy s kruhovým bezpečnostním pásmem 150 m, které brání přirozenému rozvoji obce.

Drnholec n. L., Větřkovice u L. Vlčovice

Závišice

Závišice

ZU14

Zahrádkové osady

Kopřivnice

Kopřivnice

ÚP

Kateřinice

Kateřinice

ÚP

Kateřinice

Kateřinice

ÚP

Skotnice

Skotnice

ÚP

Skotnice

Skotnice

ÚP

Trnávka

Trnávka u N.J.

ÚP

Kateřinice, Mošnov, Petřvald, Skotnice,

Kateřinice, Mošnov, Petřvald, Harty,

ZU15 ZU16

ZU17 ZU18

ZU19

ZU20

Prstenec zahrádkových osad na úbočí Bílé hory, vzniklý historicky. Jednotlivé osady jsou pod oplocením, brány uzamčené, je výrazně snížená průchodnost území. Závada je daná historickými souvislostmi, žěžko řešitelná nástroji územního plánování. Areál bývalého Nevhodně umístěný objekt pro zemědělskou výrobu v centru obce. Závada daná statku historickými souvislostmi, těžko řešitelná nástroji územního plánování. Centrum Obec má několik objektů občanské vybavenosti, např. obecní úřad, mateřskou školku, komunitní centrum, obecní dům, požární zbrojnici, vše je však rozmístěno roztroušeně po obci. Pro posílení sociálního pilíře by bylo vhodné postupně realizovat centrum obce včetně návsi. Závada k prověření v územním plánu. Areál bývalého Nevhodně umístěný objekt pro zemědělskou výrobu v centru obce. Závada daná statku historickými souvislostmi, těžko řešitelná nástroji územního plánování. Ochrana před Stávající objekty pro bydlení či veřejnou infrastrukturu (cca 11 objektů) se povodněmi nacházejí ve stanoveném záplavovém území. Jedná se o historicky vzniklý problém. Areál bývalého Areál se nachází mezi obytnou zástavbou, příjezd k němu je po místních zemědělského komunikacích. Jedná se o urbanistickou závadu. Problém k prověření v územním družstva plánu. Záplavové Studie protipovodňových opatření zpracována Regionem Poodří vyspecifikovala plochy problémová místa v obci, která jsou při přívalových deštích ohrožená. Jedná se o některé pozemky, stavby, komunikace, které jsou zaplavovány splachy z polí nebo rozlivy z vodních toků. Tuto skutečnost respektovat v územních plánech.

Nový záměr

292


Trnávka

Petřvaldík, Skotnice, Trnávka u N.J.

Závady dopravní

kód

název

PD01

Silnice I/58

PD02

Silnice I/58

PD03

Nákladní doprava z Kotouče

PD04

Parkování

PD05

Parametry místních komunikací Cyklostezka č. 502

PD06

komentář Průjezd silnice I/58 zastavěným územím místní části Vlčovice daný historickým vývojem. Vzhledem k obecnému nárůstu dopravy těžko udržitelný stav. Závada nadmístního významu řešitelná a řešená v ZÚR a ÚP, doba realizace - výhledově. Průjezd silnice I/58 zastavěným územím Příbora, Skotnice, Mošnova daný historickým vývojem. Vzhledem k obecnému nárůstu dopravy těžko udržitelný stav. Závada nadmístního významu řešitelná a řešená v ZÚR a ÚP, doba realizace výhledově. Zatížení komunikační sítě nákladní dopravou související s výrobou firmy Kotouč, s.r.o. V současné době je náklaní doprava vedena zastavěnými územími obcí a měst, zejména pak Štramberka a Kopřivnice. V případě rozšíření výrobních záměrů firmy Kotouč Štramberk nebude stávající dopravní infrastruktura vyhovovat zvýšeným přepravním nárokům. Je žádoucí vymezit v území rezervu pro případnou novou komunikaci vedoucí mimo zastavěné území měst. Problém k prověření v územním plánu. Historické město není uzpůsobeno současným dopravním požadavkům. Je zde nedostatek parkovacích míst jak pro obyvatele města, tak pro jeho návštěvníky především v období významných událostí či akcí. Problém k prověření v územním plánu. Nevyhovující parametry místních komunikací s ohledem na návrh rozvoje obce.

k řešení v...

obec


ZÚR

Kopřivnice

ZÚR

ÚP

Mošnov, Mošnov, Příbor, Skotnice Příbor, Prchalov, Skotnice Štramberk Štramberk

ÚP

Štramberk

Štramberk

ÚP

Závišice

Závišice



Vedení cyklostezky č. 502 po silnici II/482 a po ul. K Očnímu, která je kapacitně ÚP nevyhovující. Stávající ul. K Očnímu nevyhovuje svojí šířkou společnému provozu motorových vozidel, cyklistickému a pěšímu provozu zejména o víkendech. Závada k prověření v územním plánu.

Vlčovice

stav V ÚP od r. 1995 V ÚP jednotlivých obcí je již zapracováno V ÚP řešeno

293


PD07

PD08

Parametry místních komunikací Absence chodníku

PD09

Parametry místních komunikací

PD10

Odstavování autobusů

Šířkové uspořádání některých místních komunikací přestává vyhovovat vzrůstající obslužné dopravě uvnitř bytové zástavby. Problém k prověření v územním plánu.

ÚP

Kateřinice

Kateřinice

Komunikace III/4806, III/4807 a III/4808 procházejí zastavěnou částí obce, jsou hojně užívány a je žádoucí zabezpečit bezpečnost chodců. Problém k prověření v územním plánu. Šířkové uspořádání některých místních komunikací přestává vyhovovat vzrůstající obslužné dopravě uvnitř bytové zástavby. Problém k prověření v územním plánu.

ÚP



ÚP

Trnávka

Trnávka

V obci je konečná stanice některých autobusových linek, není však vyřešeno jejich odstavování. Chybí plocha pro parkování autobusů.

ÚP

Trnávka

Trnávka u N.J.

V ÚP řešeno.

Závady hygienické včetně problémů v oblasti technické infrastruktury

kód PH01

PH02

název Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Staré ekologické zátěže

PH03

Staré ekologické zátěže

PH04

Staré ekologické zátěže

komentář Celé území ORP je oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou zde překračovány hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek.

k řešení v... ÚP

Na území města Kopřivnice je zmapováno celkem 10 lokalit starých ekologických ÚP zátěží: U Benčáku, Jezdecký areál, Skládka kalů, Pod Brdy, Pod Velovou, Přední potok, Nad Marákovými, Nad letním koupalištěm, Nohlice, Pod břehem. Dle průzkumů obsahují většinově komunální odpad. Skládka kalů byla v roce 2013 sanována. Na území obce Mošnov se dle databáze SEKM nacházejí dvě SEZ: jedna v ÚP lokalitě Malá strana (při vjezdu do obce ve směru od Skotnice východně od komunikace), druhá v lokalitě Za humny (v severní části katastru u řeky Lubiny) tato však již byla rekultivována v 90. letech 20. století. Na území obce Petřvald se dle databáze SEKM nacházejí dvě SEZ: jedna severně ÚP od hasičské zbrojnice směrem k řece Lubině, druhá na Dvorku, na hranici s k.ú. Mošnov.

obec


ORP

ORP

Kopřivnice

Kopřivnice, Větřkovice u L., Drnholec n. L., Mniší, Vlčovice Mošnov

Mošnov

Petřvald

stav

Petřvald u N. J.

294


PH05

PH06

PH07

PH08

PH09

PT01

PT02

PT03

PT04

PT05

Staré ekologické zátěže Staré ekologické zátěže Staré ekologické zátěže

Staré ekologické zátěže Staré ekologické zátěže Chybějící odkanalizování

Na území města Příbor se dle databáze SEKM nachází jedna SEZ: Příbor rozvodna.

ÚP

Příbor

Příbor

v

ÚP

Skotnice

Skotnice

Na území města Štramberk se dle databáze SEKM nacházejí čtyři SEZ: S1 – lom na Horečce, bývalá pololegální skládka komunálního odpadu, možná i nebezpečného S2 – horní okraj lesa na Kozině, dosud stále nelegálně rozšiřována černá skládka S3 – bývalá pískovna u statku, , bývalá pololegální skládka komunálního odpadu S4 – skládka Kozina, uzavřená skládka firmy Kotouč s.r.o. Na území obce Trnávka se dle databáze SEKM nachází jedna SEZ, v lokalitě Chabičov.

ÚP

Štramberk

Štramberk

ÚP

Trnávka

Trnávka u NJ

Na území obce Ženklava se dle databáze SEKM nachází jedna SEZ, severozápadně od areálu zemědělského družstva.

ÚP

Ženklava

Ženklava

V současné době je likvidace odpadních vod řešena individuálně, chybí koncové stupně čištění, chybí koncepční řešení s centrální ČOV. Problém k řešení v ÚP navrhnout odkanalizování obce, ČOV společná se sousední obcí Trnávka problém k řešení v ZÚR.

ÚP



ÚP

Kopřivnice

Vlčovice, Mniší

V ÚP obcí od r. 1996 v Trnávce a 1999 v Kateřinicích V ÚP od r. 1995

ÚP

Mošnov

Mošnov

V ÚP řešeno.

ÚP

Petřvald

Petřvald u N. J., Petřvaldík

ÚP

Příbor

Hájov

Na území obce Skotnice se dle databáze SEKM nachází jedna SEZ, jihozápadní části katastru, poblíž Prchalova.

Chybějící V současné době je likvidace odpadních vod řešena individuálně, chybí napojení odkanalizování na koncový stupeň čištění na ČOV Kopřivnice, příp. jinde. Problém k řešení v ÚP - navrhnout odkanalizování místních částí. Chybějící Nesoustavná kanalizace v délce cca 5 km, doplněná systémem příkopů a odkanalizování propustků zaústěných do vodotečí. Dochází ke znečišťování vodních toků nedostatečně čištěnými nebo nečištěnými odpadními vodami. Chybějící Nesoustavné stoky jednotné kanalizace, čištění v domovních ČOV, žumpy (cca 10 odkanalizování km). 1 km jednotné kanalizace pro cca 210 obyvatel s koncovým čištěním na mechanické ČOV. Dochází ke znečišťování vodních toků nedostatečně čištěnými nebo nečištěnými odpadními vodami. Chybějící V současné době je likvidace odpadních vod řešena individuálně, chybí koncové odkanalizování stupně čištění, chybí koncepční řešení s centrální ČOV. Problém k řešení v ÚP navrhnout odkanalizování obce.

V ÚP Příbora

295


PT06

PT07

PT08

PT09

PT10

Chybějící V současné době je likvidace odpadních vod řešena individuálně, chybí koncové odkanalizování stupně čištění, chybí koncepční řešení s centrální ČOV. Problém k řešení v ÚP navrhnout odkanalizování obce. Chybějící V současné době je likvidace odpadních vod řešena individuálně, chybí koncové odkanalizování stupně čištění, chybí koncepční řešení s centrální ČOV. Problém k řešení v ÚP navrhnout odkanalizování obce, ČOV společná se sousední obcí Mošnov problém k řešení v ZÚR. Chybějící V současné době je likvidace odpadních vod řešena individuálně, chybí koncové odkanalizování stupně čištění, chybí koncepční řešení s centrální ČOV. Problém k řešení v ÚP navrhnout odkanalizování obce, ČOV společná se sousední obcí Kateřinice problém k řešení v ZÚR. Chybějící Nesoustavná jednotná kanalizace, zaústění do vodoteče, chybí koncové stupně odkanalizování čištění, chybí koncepční řešení s centrální ČOV. Problém k řešení v ÚP – navrhnout odkanalizování obce; ČOV společná i pro sousední obec – problém k řešení v ZÚR. Vodovodní Nedostatečná kapacita vodovodního přivaděče Štramberk - Ženklava. Stávající přivaděč přivaděč pokryje potřebu obyvatel obce, nemá však dostatečnou kapacitu pro zabezpečení potřeb v rozvojových plochách.

ÚP

Příbor

Prchalov

ZÚR

Skotnice

Skotnice

ZÚR ÚP

Trnávka

Trnávka u NJ

ÚP

Závišice

Závišice

ZÚR

Štramberk, Ženklava


V ÚP Příbora

V ÚP řešeno.

Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území

kód SZZ01 SZZ02

název I/58 x produktovod I/58 x vodovodní přivaděč

komentář Vzájemný střet záměrů, resp. koridorů pro záměry přeložky silnice I/58, produktovodu Loukov - Sedlnice a vodovodního přivaděče Petřvald - Příbor. Vzájemný střet záměrů, resp. koridorů pro záměry přeložky silnice I/58 a vodovodního přivaděče Petřvald - Příbor.

k řešení v...

obec


ÚP

Skotnice

Skotnice

ÚP

Skotnice

Skotnice

stav V ÚP Skotnice V ÚP Skotnice

296


Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území

kód

název

SZL01

Sjezdovka

SZL02

I/58 x ÚAN

SZL03

I/58 x ÚSES

SZL04

I/58 x ÚSES

SZL05

I/58 x ÚSES

SZL06

Produktovod x ÚAN

SZL07

SZL09

Produktovod x stávající zástavba Napojení Kotouče Hončova hůrka

SZL10

Polní letiště

SZL08

komentář Již několik desítek let fungující lyžařský areál se sjezdovými tratěmi a lyžařskou chatou. Nedávno zda byla vyhlášena evropsky významná lokalita NATURA 2000, čímž může být omezen či znemožněn záměr rozvoje lyžařského areálu. Střet záměru s limity k prověření v územním plánu. Střet záměru s územím s archeologickými nálezy. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu. Střet záměru s vedením regionálního biokoridoru. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu. Střet záměru s vedením regionálního biokoridoru. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu. Střet záměru s vedením regionálního biokoridoru, který byl předběžně řešen ve studii proveditelnosti a účelnosti. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu. Koridor navrhovaného produktovodu z Loukova do Sedlnice zasahuje do dvou území s archeologickými nálezy. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu. Koridor navrhovaného produktovodu z Loukova do Sedlnice je ve střetu se zastavěným územím Prchalova. Prověřit v územním plánu. Záměr na vybudování nové komunikace bude v kolizi se záměry ochrany přírody, především s místy tahu chráněných obojživelníků a prvky ÚSES Revitalizace Hončovy hůrky, spočívající v opravě příjezdové komunikace, odstranění náletových dřevin, výsadbě původních dřevin, vyčištění jezírek a mokřadů a přípojce NN, bude probíhat ve významném krajinném prvku a poblíž území s archeologickými nálezy. Střety k řešení v územním plánu. Plocha je již několik let užívána jako tzv. polní letiště, požadavek na její modernizaci a výstavbu objektů s tímto spojenou je ve střetu se sousední komunikaci III/4806 a s biocentrem. Problém k prověření v územním plánu, příp. v ZÚR.

k řešení v...

obec


stav

ÚP

Kopřivnice

Kopřivnice

ZÚR

Příbor

Prchalov

ZÚR

Skotnice

Skotnice

ZÚR

Petřvald

Petřvald u N. J.

ZÚR

Kopřivnice

Vlčovice

V ÚP od roku 1995

ÚP

Příbor

Příbor, Prchalov

V ÚP Příbora

ÚP

Příbor, Skotnice

ÚP

Štramberk

ÚP

Skotnice

Příbor, Prchalov, V ÚP Skotnice Příbora i Skotnice Štramberk V ÚP Štramberka Skotnice V ÚP Skotnice

ÚP

Trnávka, Mošnov

Trnávka, Mošnov

Nový záměr

V ÚP Mošnova

297


SZL11

přivaděč x ÚSES

SZL12

přivaděč x ÚSES

SZL13

přivaděč x stávající zástavba

Střet záměru vodovodního přivaděče Petřvald - Příbor s vedením regionálního biokoridoru. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu. Střet záměru vodovodního přivaděče Petřvald - Příbor s vymezeným regionálním biocentrem. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu. Záměr vodovodního přivaděče Petřvald - Příbor je ve střetu se zastavěným územím Skotnice a Prchalova. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu.

ÚP

Mošnov

Mošnov

V ÚP Mošnova

ÚP

Mošnov

Mošnov

V ÚP Mošnova

ÚP

Skotnice, Příbor

Skotnice, Prchalov

V ÚP Příbora i Skotnice

Ohrožení území včetně problémů v oblasti ochrany přírody

kód

název

PP01

Přívalové srážky

PP02

RZ Mošnov

PP03

Zajištění průchodu zvěře

komentář Při intenzivních přívalových srážkách dochází k soustředěným odtokům z polí a luk do zastavěné části obce, navrhuje se dobudování poldrů; k prověření v ÚP. Potencionální ohrožení hydrologických poměrů výstavbou v Rozvojové zóně Mošnov Zástavba podél silnice III/4806 v obci Kateřinice téměř bezprostředně navazuje na zástavbu podél této silnice v obci Trnávka. Mezi hranicemi zastavěného území v těchto obcích je vzdálenost cca 150 m. Hrozí spojení zástavby v těchto obcích a zamezení možného průchodu zvěře. Problém k řešení v územním plánu.

k řešení v...

obec


ÚP

Kateřinice

Kateřinice

ZÚR

Mošnov, Petřvald

Mošnov, Harty

ÚP



stav

V ÚP Kateřinic od roku 2012

298


Problémy k řešení v ÚPD v členění po jednotlivých obcích Kateřinice

kód ZU15 ZU16

PD07

PD08

PH01

PT01

PP01 PP03

název

komentář

k řešení v...

Areál bývalého Nevhodně umístěný objekt pro zemědělskou výrobu v centru obce. Závada daná ÚP statku historickými souvislostmi, těžko řešitelná nástroji územního plánování. Centrum Obec má několik objektů občanské vybavenosti, např. obecní úřad, mateřskou ÚP školku, komunitní centrum, obecní dům, požární zbrojnici, vše je však rozmístěno roztroušeně po obci. Pro posílení sociálního pilíře by bylo vhodné postupně realizovat centrum obce včetně návsi. Závada k prověření v územním plánu. Parametry Šířkové uspořádání některých místních komunikací přestává vyhovovat ÚP místních vzrůstající obslužné dopravě uvnitř bytové zástavby. Problém k prověření komunikací v územním plánu. Absence Komunikace III/4806, III/4807 a III/4808 procházejí zastavěnou částí obce, jsou ÚP chodníku hojně užívány a je žádoucí zabezpečit bezpečnost chodců. Problém k prověření v územním plánu. Oblast se Celé území ORP je oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou zde překračovány ÚP zhoršenou hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. kvalitou ovzduší Chybějící V současné době je likvidace odpadních vod řešena individuálně, chybí koncové ÚP odkanalizování stupně čištění, chybí koncepční řešení s centrální ČOV. Problém k řešení v ÚP navrhnout odkanalizování obce, ČOV společná se sousední obcí Trnávka problém k řešení v ZÚR. Přívalové Při intenzivních přívalových srážkách dochází k soustředěným odtokům z polí a ÚP srážky luk do zastavěné části obce, navrhuje se dobudování poldrů; k prověření v ÚP. Zajištění Zástavba podél silnice III/4806 v obci Kateřinice téměř bezprostředně navazuje ÚP průchodu zvěře na zástavbu podél této silnice v obci Trnávka. Mezi hranicemi zastavěného území v těchto obcích je vzdálenost cca 150 m. Hrozí spojení zástavby v těchto obcích a zamezení možného průchodu zvěře. Problém k řešení v územním plánu.

obec


stav

Kateřinice Kateřinice Kateřinice Kateřinice

Kateřinice Kateřinice

Kateřinice, Kateřinice, Trnávka Trnávka ORP

V ÚP řešeno.

ORP

Kateřinice, Kateřinice, Trnávka Trnávka

V ÚP obcí od r. 1996 v Trnávce a 1999 v Kateřinicích

Kateřinice Kateřinice Kateřinice, Kateřinice, Trnávka Trnávka


299


Kopřivnice

kód

název

ZU01

Centrum

ZU03

Tatra

ZU04

Garáže

ZU05

Kravín

ZU06

Uhelné sklady

ZU09


ZU10


ZU14

Zahrádkové osady

komentář

k řešení v...

Vývojem došlo k tomu, že dřívější centrum města v okolí Masarykova náměstí ztratilo svůj význam a po velkém stavebním rozvoji města v 70. létech 20. století bylo přesunuto do prostoru mezi kulturním domem a sídlem městského úřadu, které však tomuto významu architektonicky neodpovídá. Závada daná historickými souvislostmi, těžko řešitelná nástroji územního plánování. Jedná se o celý Areál Tatry s výrobními provozy a také o objekty určené a užívané pro výrobu, které se nacházejí v centru města mezi plochami občanské vybavenosti, příp. bydlení a železniční trati Studénka - Veřovice. Jedná se o nevhodně umístěné objekty průmyslové výroby v těsném sousedství centra města s občanskou vybaveností. Závada daná historickými souvislostmi, částečně řešitelná nástroji územního plánování. V důsledku postupné výstavby města se dostaly areály garáží v lokalitě Trapes a u čerpací stanice PHM z okrajových poloh do vnitřního prostoru města. Závada je dána historickými souvislostmi, těžko řešitelná nástroji územního plánování. Nevhodně umístěný zemědělský areál - bývalý kravín mezi stávajícím sídlištěm a návrhovou plochou pro bytovou zástavbu. Závada daná historickými souvislostmi, těžko řešitelná nástroji územního plánování. Nevhodně umístěná provozovna s rušivými vlivy na okolní bytovou zástavbu. Závada je dána historickými souvislostmi, těžko řešitelná nástroji územního plánování. Nedostatečná protipovodňová ochrana části obytné zástavby podél vodního toku ÚP Lubina, která se nachází v záplavovém území. Závada k prověření v územním plánu. (cca 49 objektů) Nedostatečná protipovodňová ochrana části obytné zástavby podél vodního toku ÚP Lubina, která se nachází v záplavovém území. Závada k prověření v územním plánu. (cca 58 objektů) Prstenec zahrádkových osad na úbočí Bílé hory, vzniklý historicky. Jednotlivé osady jsou pod oplocením, brány uzamčené, je výrazně snížená průchodnost území. Závada je daná historickými souvislostmi, žěžko řešitelná nástroji územního plánování.

obec


stav






Kopřivnice Drnholec n. L., Větřkovice u L. Kopřivnice Vlčovice


300


PD01

Silnice I/58

PD06

Cyklostezka č. 502

PH01

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Staré ekologické zátěže

PH02

PT02

SZL01

SZL05

Průjezd silnice I/58 zastavěným územím místní části Vlčovice daný historickým ZÚR vývojem. Vzhledem k obecnému nárůstu dopravy těžko udržitelný stav. Závada nadmístního významu řešitelná a řešená v ZÚR a ÚP, doba realizace výhledově. Vedení cyklostezky č. 502 po silnici II/482 a po ul. K Očnímu, která je kapacitně ÚP nevyhovující. Stávající ul. K Očnímu nevyhovuje svojí šířkou společnému provozu motorových vozidel, cyklistickému a pěšímu provozu zejména o víkendech. Závada k prověření v územním plánu. Celé území ORP je oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou zde překračovány ÚP hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek.

Na území města Kopřivnice je zmapováno celkem 10 lokalit starých ekologických zátěží: U Benčáku, Jezdecký areál, Skládka kalů, Pod Brdy, Pod Velovou, Přední potok, Nad Marákovými, Nad letním koupalištěm, Nohlice, Pod břehem. Dle průzkumů obsahují většinově komunální odpad. Skládka kalů byla v roce 2013 sanována. Chybějící V současné době je likvidace odpadních vod řešena individuálně, chybí napojení odkanalizování na koncový stupeň čištění na ČOV Kopřivnice, příp. jinde. Problém k řešení v ÚP - navrhnout odkanalizování místních částí. Sjezdovka Již několik desítek let fungující lyžařský areál se sjezdovými tratěmi a lyžařskou chatou. Nedávno zda byla vyhlášena evropsky významná lokalita NATURA 2000, čímž může být omezen či znemožněn záměr rozvoje lyžařského areálu. Střet záměru s limity k prověření v územním plánu. I/58 x ÚSES Střet záměru s vedením regionálního biokoridoru, který byl předběžně řešen ve studii proveditelnosti a účelnosti. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu.

Kopřivnice Vlčovice

V ÚP od r. 1995

Kopřivnice, Kopřivnice, Štramberk Štramberk

ORP

ORP

ÚP

Kopřivnice Kopřivnice, Větřkovice u L., Drnholec n. L., Mniší, Vlčovice

ÚP

Kopřivnice Vlčovice, Mniší

V ÚP od r. 1995

ÚP


Nový záměr

ZÚR

Kopřivnice Vlčovice

V ÚP od roku 1995

301


Mošnov

kód

název

ZU11


ZU20

Záplavové plochy

PD02

Silnice I/58

PH01


PH03

PT03

SZL10

SZL11 SZL12

komentář Stávající objekty pro bydlení či veřejnou infrastrukturu (cca 48 objektů) se nacházejí ve stanoveném záplavovém území. Jedná se o historicky vzniklý problém. Studie protipovodňových opatření zpracována Regionem Poodří vyspecifikovala problémová místa v obci, která jsou při přívalových deštích ohrožená. Jedná se o některé pozemky, stavby, komunikace, které jsou zaplavovány splachy z polí nebo rozlivy z vodních toků. Tuto skutečnost respektovat v územních plánech.

k řešení v...


stav

ÚP

Mošnov

Mošnov

ÚP

Kateřinice, Mošnov, Petřvald, Skotnice, Trnávka Mošnov, Příbor, Skotnice ORP

Kateřinice, Nový záměr Mošnov, Petřvald, Harty, Petřvaldík, Skotnice, Trnávka u N.J. Mošnov, Příbor, V ÚP Prchalov, Skotnice jednotlivých obcí je již zapracováno ORP

ÚP

Mošnov

Mošnov

ÚP

Mošnov

Mošnov

V ÚP řešeno.

ÚP

Trnávka, Mošnov

Trnávka, Mošnov

V ÚP Mošnova

ÚP

Mošnov

Mošnov

V ÚP Mošnova

ÚP

Mošnov

Mošnov

V ÚP Mošnova

Průjezd silnice I/58 zastavěným územím Příbora, Skotnice, Mošnova daný ZÚR historickým vývojem. Vzhledem k obecnému nárůstu dopravy těžko udržitelný stav. Závada nadmístního významu řešitelná a řešená v ZÚR a ÚP, doba realizace - výhledově. Celé území ORP je oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou zde překračovány ÚP hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek.

Na území obce Mošnov se dle databáze SEKM nacházejí dvě SEZ: jedna v lokalitě Malá strana (při vjezdu do obce ve směru od Skotnice východně od komunikace), druhá v lokalitě Za humny (v severní části katastru u řeky Lubiny) - tato však již byla rekultivována v 90. letech 20. století. Chybějící Nesoustavná kanalizace v délce cca 5 km, doplněná systémem příkopů a odkanalizování propustků zaústěných do vodotečí. Dochází ke znečišťování vodních toků nedostatečně čištěnými nebo nečištěnými odpadními vodami. Polní letiště Plocha je již několik let užívána jako tzv. polní letiště, požadavek na její modernizaci a výstavbu objektů s tímto spojenou je ve střetu se sousední komunikaci III/4806 a s biocentrem. Problém k prověření v územním plánu, příp. v ZÚR. přivaděč x Střet záměru vodovodního přivaděče Petřvald - Příbor s vedením regionálního ÚSES biokoridoru. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu. přivaděč x Střet záměru vodovodního přivaděče Petřvald - Příbor s vymezeným regionálním ÚSES biocentrem. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu.

obec

302


PP02

RZ Mošnov

Potencionální ohrožení hydrologických poměrů výstavbou v Rozvojové zóně Mošnov

ZÚR

Mošnov, Petřvald

Mošnov, Harty

303


Petřvald

kód

název

ZU12


ZU20

Záplavové plochy

PH01

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Staré ekologické zátěže Chybějící odkanalizování

PH04

PT04

SZL04

I/58 x ÚSES

PP02

RZ Mošnov

komentář

k řešení v...

obec


Stávající objekty pro bydlení či veřejnou infrastrukturu (cca 21 objektů) se nacházejí ve stanoveném záplavovém území. Jedná se o historicky vzniklý problém. Studie protipovodňových opatření zpracována Regionem Poodří vyspecifikovala problémová místa v obci, která jsou při přívalových deštích ohrožená. Jedná se o některé pozemky, stavby, komunikace, které jsou zaplavovány splachy z polí nebo rozlivy z vodních toků. Tuto skutečnost respektovat v územních plánech.

ÚP

Petřvald

Petřvald u N. J.

ÚP

Celé území ORP je oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou zde překračovány hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek.

ÚP

Kateřinice, Mošnov, Petřvald, Skotnice, Trnávka ORP

Kateřinice, Mošnov, Petřvald, Harty, Petřvaldík, Skotnice, Trnávka u N.J. ORP

Na území obce Petřvald se dle databáze SEKM nacházejí dvě SEZ: jedna severně od hasičské zbrojnice směrem k řece Lubině, druhá na Dvorku, na hranici s k.ú. Mošnov. Nesoustavné stoky jednotné kanalizace, čištění v domovních ČOV, žumpy (cca 10 km). 1 km jednotné kanalizace pro cca 210 obyvatel s koncovým čištěním na mechanické ČOV. Dochází ke znečišťování vodních toků nedostatečně čištěnými nebo nečištěnými odpadními vodami. Střet záměru s vedením regionálního biokoridoru. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu. Potencionální ohrožení hydrologických poměrů výstavbou v Rozvojové zóně Mošnov

ÚP

Petřvald

Petřvald u N. J.

ÚP

Petřvald

Petřvald u N. J., Petřvaldík

ZÚR

Petřvald

Petřvald u N. J.

ZÚR

Mošnov, Petřvald

Mošnov, Harty

stav

Nový záměr

304


Příbor

kód

název

ZU08


PD02

Silnice I/58

PH01


PH05

PT06

SZL02

I/58 x ÚAN

SZL06

Produktovod x ÚAN

SZL07

Produktovod x stávající zástavba přivaděč x stávající zástavba

SZL13

komentář

k řešení v...

obec


stav

Nedostatečná protipovodňová ochrana části obytné zástavby podél vodního toku ÚP Lubina, která se nachází v záplavovém území. Závada k prověření v územním plánu. (cca 19 objektů) Průjezd silnice I/58 zastavěným územím Příbora, Skotnice, Mošnova daný ZÚR historickým vývojem. Vzhledem k obecnému nárůstu dopravy těžko udržitelný stav. Závada nadmístního významu řešitelná a řešená v ZÚR a ÚP, doba realizace - výhledově. Celé území ORP je oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou zde překračovány ÚP hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek.

Příbor

Příbor

Mošnov, Příbor, Skotnice ORP

Mošnov, Příbor, V ÚP Prchalov, Skotnice jednotlivých obcí je již zapracováno ORP

Na území města Příbor se dle databáze SEKM nachází jedna SEZ: Příbor rozvodna.

ÚP

Příbor

Příbor

V současné době je likvidace odpadních vod řešena individuálně, chybí koncové stupně čištění, chybí koncepční řešení s centrální ČOV. Problém k řešení v ÚP navrhnout odkanalizování obce. Střet záměru s územím s archeologickými nálezy. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu. Koridor navrhovaného produktovodu z Loukova do Sedlnice zasahuje do dvou území s archeologickými nálezy. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu. Koridor navrhovaného produktovodu z Loukova do Sedlnice je ve střetu se zastavěným územím Prchalova. Prověřit v územním plánu.

ÚP

Příbor

Prchalov

ZÚR

Příbor

Prchalov

ÚP

Příbor

Příbor, Prchalov

V ÚP Příbora

ÚP

Příbor, Skotnice

Příbor, Prchalov, Skotnice


ÚP

Skotnice, Příbor

Skotnice, Prchalov V ÚP Příbora i Skotnice

Záměr vodovodního přivaděče Petřvald - Příbor je ve střetu se zastavěným územím Skotnice a Prchalova. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu.

V ÚP Příbora

305


Skotnice

kód ZU17 ZU18

komentář

Areál bývalého statku Ochrana před povodněmi

Nevhodně umístěný objekt pro zemědělskou výrobu v centru obce. Závada daná historickými souvislostmi, těžko řešitelná nástroji územního plánování. Stávající objekty pro bydlení či veřejnou infrastrukturu (cca 11 objektů) se nacházejí ve stanoveném záplavovém území. Jedná se o historicky vzniklý problém. Studie protipovodňových opatření zpracována Regionem Poodří vyspecifikovala problémová místa v obci, která jsou při přívalových deštích ohrožená. Jedná se o některé pozemky, stavby, komunikace, které jsou zaplavovány splachy z polí nebo rozlivy z vodních toků. Tuto skutečnost respektovat v územních plánech.

ZU20

Záplavové plochy

PD02

Silnice I/58

PH01


PH06

PT07

SZZ01 SZZ02

k řešení v...

název

I/58 x produktovod I/58 x vodovodní přivaděč

v

V současné době je likvidace odpadních vod řešena individuálně, chybí koncové stupně čištění, chybí koncepční řešení s centrální ČOV. Problém k řešení v ÚP navrhnout odkanalizování obce, ČOV společná se sousední obcí Mošnov problém k řešení v ZÚR. Vzájemný střet záměrů, resp. koridorů pro záměry přeložky silnice I/58, produktovodu Loukov - Sedlnice a vodovodního přivaděče Petřvald - Příbor. Vzájemný střet záměrů, resp. koridorů pro záměry přeložky silnice I/58 a vodovodního přivaděče Petřvald - Příbor.


stav

ÚP

Skotnice

Skotnice

ÚP

Skotnice

Skotnice

ÚP

Kateřinice, Mošnov, Petřvald, Skotnice, Trnávka Mošnov, Příbor, Skotnice ORP

Kateřinice, Nový záměr Mošnov, Petřvald, Harty, Petřvaldík, Skotnice, Trnávka u N.J. Mošnov, Příbor, V ÚP Prchalov, Skotnice jednotlivých obcí je již zapracováno ORP

ÚP

Skotnice

Skotnice

ZÚR

Skotnice

Skotnice

ÚP

Skotnice

Skotnice

V ÚP Skotnice

ÚP

Skotnice

Skotnice

V ÚP Skotnice

Průjezd silnice I/58 zastavěným územím Příbora, Skotnice, Mošnova daný ZÚR historickým vývojem. Vzhledem k obecnému nárůstu dopravy těžko udržitelný stav. Závada nadmístního významu řešitelná a řešená v ZÚR a ÚP, doba realizace - výhledově. Celé území ORP je oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou zde překračovány ÚP hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek.

Na území obce Skotnice se dle databáze SEKM nachází jedna SEZ, jihozápadní části katastru, poblíž Prchalova.

obec

306


SZL03

I/58 x ÚSES

SZL07

Produktovod x stávající zástavba Hončova hůrka Revitalizace Hončovy hůrky, spočívající v opravě příjezdové komunikace, odstranění náletových dřevin, výsadbě původních dřevin, vyčištění jezírek a mokřadů a přípojce NN, bude probíhat ve významném krajinném prvku a poblíž území s archeologickými nálezy. Střety k řešení v územním plánu. přivaděč x Záměr vodovodního přivaděče Petřvald - Příbor je ve střetu se zastavěným stávající územím Skotnice a Prchalova. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním zástavba plánu.

SZL09

SZL13

Střet záměru s vedením regionálního biokoridoru. Zůstává jako střet s limity k prověření v územním plánu. Koridor navrhovaného produktovodu z Loukova do Sedlnice je ve střetu se zastavěným územím Prchalova. Prověřit v územním plánu.

ZÚR

Skotnice

Skotnice

ÚP

Příbor, Skotnice

Příbor, Prchalov, Skotnice


ÚP

Skotnice

Skotnice

V ÚP Skotnice

ÚP

Skotnice, Příbor

Skotnice, Prchalov V ÚP Příbora i Skotnice

307


Štramberk

kód

název

PD03

Nákladní doprava z Kotouče

PD04

Parkování

PD06

Cyklostezka č. 502

PH01


PH07

PT10

Vodovodní přivaděč

SZL08

Napojení Kotouče

komentář Zatížení komunikační sítě nákladní dopravou související s výrobou firmy Kotouč, s.r.o. V současné době je náklaní doprava vedena zastavěnými územími obcí a měst, zejména pak Štramberka a Kopřivnice. V případě rozšíření výrobních záměrů firmy Kotouč Štramberk nebude stávající dopravní infrastruktura vyhovovat zvýšeným přepravním nárokům. Je žádoucí vymezit v území rezervu pro případnou novou komunikaci vedoucí mimo zastavěné území měst. Problém k prověření v územním plánu. Historické město není uzpůsobeno současným dopravním požadavkům. Je zde nedostatek parkovacích míst jak pro obyvatele města, tak pro jeho návštěvníky především v období významných událostí či akcí. Problém k prověření v územním plánu. Vedení cyklostezky č. 502 po silnici II/482 a po ul. K Očnímu, která je kapacitně nevyhovující. Stávající ul. K Očnímu nevyhovuje svojí šířkou společnému provozu motorových vozidel, cyklistickému a pěšímu provozu zejména o víkendech. Závada k prověření v územním plánu. Celé území ORP je oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou zde překračovány hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek.

k řešení v...

obec


ÚP

Štramberk

Štramberk

ÚP

Štramberk

Štramberk

ÚP

Kopřivnice, Kopřivnice, Štramberk Štramberk

ÚP

ORP

ORP

Štramberk

Štramberk



Štramberk

Štramberk

Na území města Štramberk se dle databáze SEKM nacházejí čtyři SEZ: ÚP S1 – lom na Horečce, bývalá pololegální skládka komunálního odpadu, možná i nebezpečného S2 – horní okraj lesa na Kozině, dosud stále nelegálně rozšiřována černá skládka S3 – bývalá pískovna u statku, , bývalá pololegální skládka komunálního odpadu S4 – skládka Kozina, uzavřená skládka firmy Kotouč s.r.o. Nedostatečná kapacita vodovodního přivaděče Štramberk - Ženklava. Stávající ZÚR přivaděč pokryje potřebu obyvatel obce, nemá však dostatečnou kapacitu pro zabezpečení potřeb v rozvojových plochách. Záměr na vybudování nové komunikace bude v kolizi se záměry ochrany ÚP přírody, především s místy tahu chráněných obojživelníků a prvky ÚSES

stav V ÚP řešeno

V ÚP Štramberka

308


Trnávka

kód

název

komentář

Areál bývalého zemědělského družstva Záplavové plochy

Areál se nachází mezi obytnou zástavbou, příjezd k němu je po místních komunikacích. Jedná se o urbanistickou závadu. Problém k prověření v územním plánu. Studie protipovodňových opatření zpracována Regionem Poodří vyspecifikovala problémová místa v obci, která jsou při přívalových deštích ohrožená. Jedná se o některé pozemky, stavby, komunikace, které jsou zaplavovány splachy z polí nebo rozlivy z vodních toků. Tuto skutečnost respektovat v územních plánech.

PD08

Absence chodníku

PD09

Parametry místních komunikací Odstavování autobusů Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Staré ekologické zátěže Chybějící odkanalizování

Komunikace III/4806, III/4807 a III/4808 procházejí zastavěnou částí obce, jsou hojně užívány a je žádoucí zabezpečit bezpečnost chodců. Problém k prověření v územním plánu. Šířkové uspořádání některých místních komunikací přestává vyhovovat vzrůstající obslužné dopravě uvnitř bytové zástavby. Problém k prověření v územním plánu. V obci je konečná stanice některých autobusových linek, není však vyřešeno jejich odstavování. Chybí plocha pro parkování autobusů. Celé území ORP je oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou zde překračovány hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek.

ZU19

ZU20

PD10 PH01

PH08

PT01

PT08

Na území obce Trnávka se dle databáze SEKM nachází jedna SEZ, v lokalitě Chabičov.

V současné době je likvidace odpadních vod řešena individuálně, chybí koncové stupně čištění, chybí koncepční řešení s centrální ČOV. Problém k řešení v ÚP navrhnout odkanalizování obce, ČOV společná se sousední obcí Trnávka problém k řešení v ZÚR. Chybějící V současné době je likvidace odpadních vod řešena individuálně, chybí koncové odkanalizování stupně čištění, chybí koncepční řešení s centrální ČOV. Problém k řešení v ÚP navrhnout odkanalizování obce, ČOV společná se sousední obcí Kateřinice problém k řešení v ZÚR.

k řešení v...

obec


ÚP

Trnávka

Trnávka u N.J.

ÚP

Kateřinice, Mošnov, Petřvald, Skotnice, Trnávka Kateřinice, Trnávka

Kateřinice, Mošnov, Petřvald, Harty, Petřvaldík, Skotnice, Trnávka u N.J. Kateřinice, Trnávka

ÚP

Trnávka

Trnávka

ÚP

Trnávka

Trnávka u N.J.

ÚP

ORP

ORP

ÚP

Trnávka

Trnávka u NJ

ÚP


ZÚR ÚP

Trnávka

ÚP

stav

Nový záměr

V ÚP řešeno.

V ÚP obcí od r. 1996 v Trnávce a 1999 v Kateřinicích

Trnávka u NJ

309


SZL10

PP03

Polní letiště

Plocha je již několik let užívána jako tzv. polní letiště, požadavek na její ÚP modernizaci a výstavbu objektů s tímto spojenou je ve střetu se sousední komunikaci III/4806 a s biocentrem. Problém k prověření v územním plánu, příp. v ZÚR. Zajištění Zástavba podél silnice III/4806 v obci Kateřinice téměř bezprostředně navazuje ÚP průchodu zvěře na zástavbu podél této silnice v obci Trnávka. Mezi hranicemi zastavěného území v těchto obcích je vzdálenost cca 150 m. Hrozí spojení zástavby v těchto obcích a zamezení možného průchodu zvěře. Problém k řešení v územním plánu.

Trnávka, Mošnov

Trnávka, Mošnov


V ÚP Mošnova


310


Závišice

kód

název

ZU02

Centrum

ZU07


ZU13

Plynové sondy

PD05

Parametry místních komunikací Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Chybějící odkanalizování

PH01

PT09

komentář

k řešení v...

Náves není zklidněný prostor, vhodný ke shromažďování osob, z důvodu ÚP průchodu silnice III/4822; náves není ani otevřený prostor díky zaplocení pozemku kolem kostela a školy. Problém k řešení v ÚP – navrhnout řešení VP. Stávající objekty pro bydlení či veřejnou infrastrukturu (cca 66 objektů) se ÚP nacházejí ve stanoveném záplavovém území, z toho 23 objektů je v aktivní zóně. Jedná se o historicky vzniklý problém. V zastavěném území a v těsné návaznosti na něj se nacházejí plynové sondy s kruhovým bezpečnostním pásmem 150 m, které brání přirozenému rozvoji obce. ÚP

obec


Závišice

Závišice

Závišice

Závišice

Závišice

Závišice

Závišice

Závišice

ORP

ORP

Závišice

Závišice

stav

Nevyhovující parametry místních komunikací s ohledem na návrh rozvoje obce. ÚP Celé území ORP je oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou zde překračovány hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Nesoustavná jednotná kanalizace, zaústění do vodoteče, chybí koncové stupně ÚP čištění, chybí koncepční řešení s centrální ČOV. Problém k řešení v ÚP – navrhnout odkanalizování obce; ČOV společná i pro sousední obec – problém k řešení v ZÚR.

V ÚP řešeno.

311


Ženklava

kód PH01

PH09

PT10

název Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Staré ekologické zátěže Vodovodní přivaděč

komentář

k řešení v...

obec


Celé území ORP je oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou zde překračovány hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek.

ÚP

ORP

ORP

Na území obce Ženklava se dle databáze SEKM nachází jedna SEZ, severozápadně od areálu zemědělského družstva.

ÚP

Ženklava

Ženklava

Nedostatečná kapacita vodovodního přivaděče Štramberk - Ženklava. Stávající přivaděč pokryje potřebu obyvatel obce, nemá však dostatečnou kapacitu pro zabezpečení potřeb v rozvojových plochách.

ZÚR

Štramberk, Štramberk, Ženklava Ženklava

stav

312

3. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kopřivnice 2014

Recommend Documents