3. PŘEDBĚŽNÁ INVENTURA VÝROBY, DISTRIBUCE, POUŽITÍ, IMPORTU A EXPORTU POPs LÁTEK

R-T&A

3.

Úvodní národní inventura POPs v ČR Část II - Výroba, použití, odpady, emisní inventura

PŘEDBĚŽNÁ INVENTURA VÝROBY, DISTRIBUCE, POUŽITÍ, IMPORTU A EXPORTU POPs LÁTEK

3.1 Úvod Hodnocení chemických látek v rámci implementace Stockholmské úmluvy v ČR vyžaduje analýzu následujících oblastí: •

• •

Které zdroje informací jsou pro hodnocení potřebné: - Legislativa - Výroba - Import/export - Použití - Zásoby, nespotřebované zásoby, kontaminovaná místa Pokud tyto zdroje informací jsou k dispozici, jak mohou být využity pro danou inventuru Jak mohou být tyto informace využity pro potřeby implementace SC

Je nutné brát v potaz, že samostatná Česká republika existuje pouze od roku 1993, to znamená, že do hodnocení musí být zahrnuta řada informací týkající se bývalého Československa.

3.2 Organochlorové pesticidy (OCPs) 3.2.1 Výroba Dva největší producenti pesticidů v bývalém Československu byly Spolana Neratovice a Chemické závody Juraje Dimitrova (CHZJD). Historie tuzemské výroby persistentních organochlorových peticidů byla zahájena v roce 1950 po ukončení výzkumu syntézy DDT VÚ agrochemické technologie v Bratislavě. O rok později byly vytvořeny předpoklady pro velkovýrobu technického HCH; od roku 1959 (podle některých zdrojů od 1956) se používal v zemědělství pouze čistý lindan (> 99 % γisomeru HCH) a jeho použití bylo omezeno na ošetřování osiva (len, řepka ozimná). Technický HCH se však i nadále používal v lesnictví. Na počátku 60. let byly prokázány první případy resistence vůči DDT (mandelinka bramborová, Leptinotarsa decemlineata), pozdějí také u jiných druhů hmyzu, např. (rape blossom beetle, Meligethes aeneus). Po těchto zjištěních výroba DDT poklesla a jeho používání bylo nahrazováno nejprve kelevanem (také chlorovaná látka), později pak chlorfenvinphosem a karbamáty. Nespotřebované zásoby byly v 50. a 60. létech shromažďovány jednotlivých JZD a v Zemědělských zásobovacích a nákupních závodech (ZZNZ) – ne pouze DDT, ale i další pesticidy. Postupně bylo nutné začít regulovat likvidaci těchto nespotřebovaných a nepoužitelných zásob OCPs.

II-1

R-T&A


3.2.2 Bývalé provozy výroby pesticidů 3.3.2.1 Výroba chlorovaných derivátů benzenu 3.3.2.1.1 Stručný popis technologie V roce 1961 byla ve Spolaně Neratovice zahájena výroba hexachlorcyklohexanu světlem katalyzovanou adicí na benzenové jádro. Vzniklý produkt obsahoval směs prostorových izomerů α, β, γ, δ, ε-1,2,3,4,5,6,-hexachlorcyklohexanu, hepta- a oktachlorcyklohexanu a dalších látek. Z hlediska použití byl insekticidně nejúčinnější složkou γ-izomer (lindan), kterého při reakci vznikalo cca 13 %. Hexachlorcyklohexan (dále HCH) se používal jako surovina pro výrobu trichlorbenzenu a různých pesticidních přípravků. Dále se používal pro přípravu přípravků na ochranu lesních porostů proti okusu zvěře, insekticidních prostředků, hlístopudných prostředků a také jako přípravek do některých barev. Ne pro všechny aplikace bylo možné, nebo vhodné používat HCH v té podobě jak vznikl adicí chlóru na benzenové jádro a proto byl γ-izomer HCH izolován ze směsi pomocí metanolu. Čistý γ-izomer byl pak prodáván pod obchodním názvem LINDAN jako pesticidní přípravek. Z izolace γ-izomeru vznikalo poměrně velké množství tzv. balastních izomerů, jejichž další použití do zemědělských přípravků bylo, vzhledem k jejich několikařádově menší účinnosti ve srovnání s γ-izomerem, nevhodné. Určitou dobu byly přebytečné balastní izomery HCH likvidovány ukládáním na skládkách, což nebylo únosné ani z ekonomického, ani z ekologického hlediska. V roce 1965 bylo proto zavedeno komplexní zpracování balastních izomerů HCH podle technologie vyvinuté Výzkumným ústavem agrochemické technologie v Bratislavě. V první fázi byly balastní izomery podrobeny dehydrochloraci louhem sodným na trichlorbenzen (resp. směs izomerů trichlorbenzenu), který byl z reakční směsi izolován přeháněním vodní parou. Trichlorbenzen pak byl zpracován katalytickou přímou chlorací na směs tetrachlor- a hexachlorbenzenu (dále jen HCB). HCB se používal při výrobě kombinovaného fungicidního přípravku k suchému moření osiva proti houbovým chorobám Agronalu H. Agronal H obsahoval 2 % organicky vázané rtuti a 10 % hexachlorbenzenu ve směsi s minerálními plnivy. Část HCB se pomocí louhu sodného převáděla na pentachlorfenolát sodný a poté na pentachlorfenol (dále jen PCP). Pentachlorfenolát sodný se prodával jako sušený a ve formě 7 - 11 % vodného roztoku. Pentachlorfenol se prodával jako sušený a jako xylenový roztok s obsahem PCP min. 23 %. PCP se rovněž používal jako jedna z účinných složek v kombinovaném insekticidním a fungicidním přípravku PENTALIDOL pro ošetření dřeva všeho druhu, konstrukcí, zábradlí, nábytku, podlah a krovů proti dřevokaznému hmyzu, dřevokazným houbám a různým druhům plísní. Tetrachlorbenzen (dále TeCBz) se působením louhu sodného přeměnil na trichlorfenolát sodný, který se buď okyselením převedl na trichlorfenol, nebo působením kyseliny chloroctové na sodnou sůl kyseliny 2,4,5-trichlorfenoxyoctové (dále jen 2,4,5-T). Reakcí sodné soli 2,4,5-T s butylalkoholem pak vznikl butylester kyseliny 2,4,5-T, který byl hlavní účinnou složkou arboricidních přípravků ARBORICID E 50 a ARBORICID EC 50.

II-2

R-T&A


Nezreagované matečné louhy se během výroby vracely zpět do předchozích stupňů, což sice na jedné straně z této technologie činilo téměř bezodpadovou technologii, na druhé straně však docházelo ke koncentrování nečistot a vedlejších produktů reakce. 3.2.2.1.2 Vedlejší produkty reakcí V době, kdy byla technologie zpracování balastních izomerů HCHs ve Spolaně zaváděna, nebylo známo, že vedlejšími reakcemi vznikají při výše uvedených syntézách ve stopových množstvích látky nebezpečné lidskému zdraví, způsobující nekrózu jater a projevující se navenek zejména výskytem chlorakné. Na příčinu problému upozornili pracovníci VŠCHT Pardubice, kterým se podařilo v literatuře a pak při osobním jednání v zahraničí zjistit údaje o podobných potížích, které se vyskytly u firmy Behring & Son v Ingelheimu. Tam se zjistilo, že při dehydrochloraci HCH a při dalším zpracování chlorovaných derivátů benzenu vznikají ve stopovém množství polychlordibenzodioxiny, mimo jiné i 2,3,7,8-terachlorodibenzo-p-dioxin (dále jen dioxin, TCDD), který se vyznačuje nejvyšší toxicitou. Při pokusu o výrobu standardu této látky pro účely kalibrace analytického stanovení koncentrací dioxinu v pracovním prostředí a v okolí výrobny se otrávil a na následky otravy zemřel pracovník VŠCHT Pardubice ing. Volf. Vzhledem k tomu, že k izolaci trichlorbenzenu bylo používáno přehánění vodní parou, jehož odvětrávání bylo vyústěno uvnitř provozní haly, došlo k postupnému zamoření pracovního prostředí a kontaminaci celé budovy Ne 42, dle současného značení A1420. Ke kontaminaci přispěla i recyklace matečných louhů, neboť tímto způsobem se dioxin, vznikající původně ve stopových množstvích, v roztocích postupně koncentroval a jeho uvolňování pak bylo při přehánění vodní parou snadnější. Po zjištění těchto skutečností bylo zpracování balastních izomerů v roce 1968 ve Spolaně zastaveno. Únik dioxinu a zasažení cca 100 pracovníků je uváděn i v literatuře zabývající se riziky spojenými s průmyslovou výrobou. 3.2.2.1.3 Stručná historie výroby Zahájení výroby HCH - 1961 Zahájení zpracování balastních izomerů - 1965 První požár HCH - 27. 1. 1967 Požár na výrobě LINDANu - 5. 8. 1968 HCH byl dále zpracován na LINDAN v Bratislavě Zastavení zpracování balastních izomerů - 1968 Druhý požár na HCH - 28. 10. 1972 - výroba již nebyla obnovena

II-3

R-T&A


3.2.2.2 Hexachlorbenzen (HCB) jako nežádoucí vedlejší produkt při výrobě perchlorethylenu ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu Ústí nad Labem 3.2.2.2.1 Úvod V průběhu 70. let se v technické praxi, zejména pro čistírenské procesy a odmašťování v kovoprůmyslu, začalo všeobecně přecházet z do té doby používaného trichlorethylenu na perchlorethylen. Tato změna byla motivována jednak ekonomickými, jednak hygienickými a toxikologickými důvody. Vzhledem k vysoké těkavosti trichlorethylenu docházelo k jeho vysokým ztrátám v technologických procesech. Vysoká těkavost byla rovněž důvodem kontaminace ovzduší v pracovním prostředí, což zvyšovalo technické nároky na udržení čistého pracovního prostředí. Trichlorethylen se vyznačuje rovněž podstatně vyšší akutní toxicitou než perchlorethylen, takže vyšší toxicita spolu s vyšší těkavostí představuje značně větší riziko omamných účinků u pracujících a vyššího výskytu následných chorob z povolání zejména vzhledem k hepatotoxicitě. U hlavního výrobce – Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem došlo ke změně této komodity v polovině 70. let. Při zavedení jinak velmi progresivního, v té době již počítačem řízeného výrobního procesu však po finální destilaci zůstával olejovito-dehtovitý zbytek, vzhledem k blíže nedefinovanému semikvalitatitnímu chemickému složení označený jako směs „HEXA“. Tento zbytek (bez bližší chemické analýzy a toxikologického zhodnocení) byl prozatímně plněn do sudů a ukládán na ohrazené podnikové skládce s předpokladem jeho likvidace spalováním jako hlavního produktu v plánované podnikové spalovně. V druhé polovině 70. let byla zpracována odborná chemická a toxikologická expertiza a návrh na způsob naložení s tímto nepříjemným a postupně se hromadícím odpadem (v té době) v řádu 1010 tun. 3.2.2.2.2 HCB jako hlavní složka odpadního produktu při výrobě perchlorethylenu Produkt z výroby perchlorethylenu (směs „HEXA“) byl podroben analytickému a toxikologickému zhodnocení. Z analýzy vyplynulo, že v olejovito-dehtovitém produktu, zbývajícím po finální destilační rafinaci perchlorethylenu jsou jako hlavní složky zastoupeny hexachlorbenzen a hexachlorethan vedle dalších minoritně zastoupených polychlorovaných sloučenin, které již nebyly individuálně isolovány a podrobně identifikovány. Obsah hexachlorbenzenu (HCB) dosahuje 90 % w/w. Bylo vysloveno podezření na možnou přítomnost TCDD, které však nebylo prokázáno analyticky (v té době nebyla vypracována separační metoda stanovení (plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu, dovolující stanovení řádově 1 ppm), ani metodou biologické analýzy na základě histologického důkazu hepatotoxicity podle změn jaterního parenchymu, které byly dříve nalezeny jako zcela specifické pro TCDD [4]. 3.2.2.2.3

Navržený způsob naložení s odpadním produktem

V rámci analyticko-toxikologické studie [1,2], jíž bylo prokázáno složení odpadního produktu z výroby perchlorethylenu a hexachlorbenzen jako hlavní složka, byla konstatována neúčelnost spalování tehdy technologicky dostupnými spalovacími procesy. Jednak by šlo (vzhledem k totálně chlorovanému produktu) o energeticky velmi náročný proces, jednak by v odplynu bylo velké množství HCl, jejíž vázání vyžaduje materiálově a konstrukčně náročné řešení. Navíc hrozící vznik PCDDs/Fs by vyžadoval spalovací režim s teplotou nad 1 200 – 1 300 °C, speciální řešení spalovací komory s dohořívacím stupněm a rychlým ochlazením spalin a další nároky, v té době tuzemskými konstruktéry a dodavateli spaloven neosvojené.

II-4

R-T&A


Bylo proto navrženo tuto složku odpadního produktu (HCB) izolovat a využít. Poměrně jednoduchou rafinací rekrystalizací bylo možno získat vysoce čistý HCB a byly navrženy k využití tři způsoby, a to export s původním agrochemickým využitím do zemí, kde (zatím) není zakázán, jako složka směsí pro zastírací dýmy v ozbrojených silách a jako prostředek pro rafinaci hliníku a jeho sloučenin. Největší množství bylo exportováno do tehdejšího SSSR, kde se HCB ještě po delší dobu používal jako herbicidní přípravek pro defoliaci před strojní (kombajnovou) sklizní bavlny zejména v Uzbekistanu. Další významné množství bylo poskytnuto ČSLA jako složka v té době zaváděných směsí do zadýmovacích prostředků pracujících na termicko-kondenzačním principu. Tento princip je založen na hoření směsi, kdy se větší část odpaří a v chladném ovzduší kondenzují aerosolové částice o vhodné velikosti, které oslabují elektromagnetické záření zejména ve viditelné části spektra. Tyto částice jsou podle složení směsí tvořeny hlavním produktem, tj. kovovými chloridy, chloridem amonným, vyššími uhlovodíky, sazemi aj. V dýmu nejstarších dýmotvorných směsí termitu s hexachlorethanem nebo tetrachlormethanem bylo možno identifikovat fosgen, směsi obsahující jako palivo (a částečně dýmotvornou složku) antracenové oleje produkují karcinogenní polyaromatické uhlovodíky. V 60. a 70. letech se (k lepším zastíracím schopnostem i s ohledem na částečné pokrytí blízké infračervené oblasti) ve světě začal v dýmotvorných směsích používat HCB. V té době narůstal požadavek na ochranu (zejména tanků) před pozorovacími, průzkumnými a zejména zaměřovacími palebnými prostředky, pracujícími v blízké infračervené oblasti. Skutečnost, že při hoření této směsi se mohou tvořit PCDDs/Fs se nepovažovala ze zdravotního a toxikologického hlediska za příliš podstatnou jak z pohledu porovnání s jinými významnějšími riziky válečných událostí, tak i proto, že jako zásada při vstupu do dýmové clony platí používání ochranných masek vzhledem k předpokladu, že dýmová clona může zastírat použití účinných chemických zbraní. V případě ochranné clony vlastního bojového vozidla žádné zdravotní nebezpečí nehrozí, neboť vozidla jsou vybavena účinným filtroventilačním zařízením. Případné poškození životního prostředí v době války je ve srovnání s jinými vlivy zanedbatelné. Nicméně, další a současné trendy ve vývoji zadýmovacích prostředků, zejména pro ochranu před multispektrálními pozorovacími, průzkumnými a zaměřovacími palebnými prostředky, i s ohledem na mírové použití při výcviku znamenaly postupný ústup od prostředků s využitím HCB. Pro využití HCB bylo navrženo ještě další řešení. Pro rafinaci hliníku a jeho slitin se do Kovohutí Břidličná dovážely z Francie tablety údajně na bázi chlorovaného produktu ethanu. Bylo navrženo využít tuto technologii rafinovaného HCB z odpadního produktu při výrobě perchlorethylenu [3]. Ze strany krajské hygienické správy v Ostravě vznikly námitky, že z HCB mohou vznikat PCDDs/Fs. Tuto námitka byla odmítnuta, neboť podobné nebezpečí by bylo srovnatelné s dosud použitým produktem. Zejména však teoretický rozbor problému ukazuje zřejmě na to, že v totálně redukčním prostředí, kdy se HCB prakticky spotřebuje v tavenině pod její hladinou (tedy bez přístupu kyslíku), není důvod pro uvedené obavy. Odpadní produkt z prvých let výroby perchlorethylenu byl rafinován a čistý HCB byl v řádově stotunových kvantech v průběhu konce 70. a prvé poloviny 80.let využit jak je uvedeno shora. Je zřejmé, že nejméně dva uvedené způsoby využití nepřipadají v současné době dlouhodobě v úvahu, nicméně praxí ověřené využití pro rafinaci s redukčním prostředím může sloužit jako teoretické i praktické východisko pro způsob likvidace čistého nebo vysoce koncentrovaného HCB a podobných sloučenin (včetně PCBs) redukčními pochody, pokud nejsou pro vysoké zředění vhodnější spalovací nebo jiné likvidační procesy.

II-5

R-T&A


3.2.3 Registrace Koncem 60. let a zvláště v 70. létech bylo použití OCPs postupně omezováno a zakazováno a tyto látky byly postupně nahrazovány jinými typy pesticidně účinných chemických látek. Kroky, které k tomu vedly, byly: • • •

Zastavení velkoplošného používání těchto látek vůči škodlivým organismům a náhrada postupy jako bylo ošetřování osiva nebo aplikací během setby Náhrada DDT organofosfáty, karbamáty, pyretroidy a regulátory růstu Regulace a zákaz používání polycyklických chlorovaných insekticidů jako byly aldrin, dieldrin a heptachlor; použití endrinu bylo omezeno na likvidaci polních myší (field-mouse Microtus arvalis) a spojeno se souhlasem pro každý speciální případ použití a omezení velkoplošného použití fungicidů na bázi HCB (hexachlorbenzen) a PCNB (pentachlornitrobenzen) používaných proti snětí obilné.

Tabulka 3-1 sumarizuje výrobu prostředků na ochranu rostlin registrovaných v bývalém Československu. Tabulka 3-1: Historické profily pro chlorované pesticidy registrované v bývalém Československu Aktivní látka: Přípravek (obsah aktivní látky)

Formulace / Výrobce

Registrován od - do

Poznámka

aldrin Aldrin (nehodnoceno)

P/

1962 - 1963 DDT

Aerosol DDT (10 %)

K / Spolana

1958 – 1973

Aerosol DL (2.5 %)

K / Spolana

1960 – 1973

lindan 1 %

EC (?) / Spolana

nehodnoceno, nejméně do 1975

lindan 7 % v lesnictví

P / CHZJD

1955 – 1958

technický HCH 2.5 %

Dibovin (10 %)

P / nehodnoceno

nehodnoceno

dezinfekce obydlí, dobytka, stájí

Duaryl (69 %)

SC / nehodnoceno

nehodnoceno

Pravděpodobně pouze vývoj, nebyl používán

Dykol (50 %)

DP / Spolana

1959 – 1973

Dynocid (5 %)

P / CHZJD

1951 – 1973

Dynol (20 %)

DKV /Spolana

1955 – 1969

P / CHZJD

1957 – 1973

V rozpouštědlech nemísitelných s vodou / nehodnoceno

nehodnoceno, používán nejméně do 1962

p-dichlorbenzen používán ve stájích, textilních skladech, dílnách

Ipsotox (2.5 %)

S / Spolana

nehodnoceno, používán nejméně do 1972

HCH techn. 8 % v lesnictví

Ipsotox Special (2.5 %)

S / Spolana

nový 1972

lindan 1 % pouze v lesnictví

nehodnoceno / Spolana

nový 1972

pentachlorfenol 3 %; pouze pro impregnaci dřevěných povrchů

Antrix (15 %) Cyklodyn (3.75 %)

Gamadyn (3 %) Holus (nehodnoceno)

Meryl N (2 %)

lindan 0.5 %

II-6

R-T&A


Lidykol (46 %)

DP / Spolana

1959 – 1973

Neraditin (10%)

P / Spolana

nehodnoceno, používán nejměně do roku 1969

Humánní hygiena

emulsion / Spolana


Humánní hygiena

Nerafum (40 %)

FK / Spolana


Humánní hygiena

Nerakain (30 %)

EC / Spolana


Pararyl (nehodnoceno)

nehodnoceno

Pilusan (10 % DDT)

nehodnoceno

Nera-emulze (30 %)

Pentalidol (2 %)

Solomitol (podobný Pentalidolu) Tridynol (20 %)

lindan 4 %

Pravděpodobně pouze vývoj, nebyl používán nehodnoceno

S / Spolana

V obilných silech; mísen s obilím (!!!)

nehodnoceno; řadu let před pentachlorophenol 5 %, lindan 0.1 %; rokem 1972, pokračovalo pouze pro impregnaci dřevěnných nejméně do roku 1975 povrchů barevnými nátěry

ve vodě rozpustná kapalina / nehodnoceno

nehodnoceno, používán nejméně do roku 1962

nehodnoceno

nehodnoceno

Podobně jako Pentalidol

V oleji; v prázných obilných silech

Dieldrin Alvit % (90 %)

MP

1960 – 1968

Dieldrex B (75 %)

MP

1962 – 1968

Povlakový přípravek (9 %)

MP

1965 - 1968

TMTD 10 %

Endrin Endrin 20 (20 %)

EC

1960 - 1983 HCH technical

Cyklo-HCH (10 %, min. 1 P / Spolana, také CHZJD % gamma)

1952 – 1970

Cyklo nebo “Cyklo Powder” (10 %)

P / CHZJD

Nehodnoceno, používán nejmébě do roku 1972

Pouze v lesnictví

Forst-Nexen (18 %, 75 % gamma)

EC / FRG

Nehodnoceno, používán nejmébě do roku 1975

Pouze v lesnictví

Ipsotox (8 %)

viz DDT

viz DDT

Viz DDT

Cyklodyn (2.5 %)

viz DDT

viz DDT

Viz DDT

Heptachlor Agronex Hepta T 30 (29 %)

MP / Celamerck / (FRG)

1970 – 1985

TMTD 30 %

Chlordane Nikdy nebyl registrován Hexachlorbenzen Agronal H (10 %) Hexachlorobenzen (25%)

MP

1961 – 1977

P

do 1977

Hg 4.5 % Půdní desinfekce (v posledních létech velmi omezené použití)

II-7


R-T&A

HCB (90 %)

DP

1959 – 1977

Vnitřní neautorizované hodnocení, ne potvrzeno

Methoxychlor Metoxychlor (10 %)

P / Spolana

1965 - 1972

Vyrobem v poměrně malém množství pro malý zájem

Metoxychlor (25 %)

EC / nehodnoceno

1965 - 1972

Metoxychlor Aerosol (15 %)

K / nehodnoceno

1965 - 1972 Mirex

Nikdy nebyl registrován Toxaphene Toxafen (10 %)

P / nehodnoceno

1958 - 1960

Melipax (10 %)

P / VEB Fahlberg-List (GDR)

1961 – 1962

EC / VEB Fahlberg-List (GDR)

1961 - 1983

Melipax 60 EC (60 %)

Vysvětlivky: DP rozptýlitelný prášek DKV kapalný rozptýlitelný koncentrát pro ředění vodou EC emulgovatelný koncentrát Kkapalný koncentrát pro aplikace bez ředění MP rozptýlitelný prášek pro ošetřování osiva Ppudr S-

roztok

VT tabletky fumigantu Šedé položky = používán v komunální hygieně nebo pro desinfekci dobytka

Pokud jde o produkovaná množství, pouze malá část dat je dostupná. Tabulka 3-2: Odhad tuzemské produkce prostředků na ochranu rostlin Aktivní látka

Produkt

Roky výroby

Množství [t]

Odpovídající vstup aktivní látky [t]

DDT Cyklodyn

1955-1958

2 325

58 125

Dynocid

1951-1974(!)

51 765

2 588.25 (neregistrován po 1973)

Gamadyn

1957-1976(!)

65 437

2 963.11 (neregistrován po 1973)

HCH technický HCH techn.

1954-1977

57 979

Snad průměrná produkce (pro izolaci lindanu a přípravků s technickým HCH)

Cyklo-Powder

1952-1970

25 310

3,543.4 Včetně údajů o HCH tech. ???

Informace týkající se technického HCH zahrnují také data o produkci lindanu. Celkem bylo vyrobeno 3 330 t lindanu, tj. kolem 5 % produkce technického HCH, i když na počátku výroby to bylo méně než 2 % (v roce 1958 bylo vyrobeno 460 t technického HCH a 7 t lindanu), zatímco ke konci výroby byla produkce lindanu kolem 10 % (1976 - 2 390 t / 223 t γ-izometu). To znamená, že použití technického HCH v různých přípravcích bylo poměrně značné, zvlaště v počátečním období výroby a poté klesalo.

II-8


R-T&A

Také údaje o trichlorbenzenu (vedlejší produkt po izolačním procesu lindanu) jsou dostupné a umožňují hrubý odhad jaké množství technického HCH bylo použito. Obrazek 3-1 ukazuje graf vývoje produkce technického HCH ve srovnání s lindanem a trichlorbenzenem; graf ukazuje, jak byl technický HCH nadále využíván, přes to, že byla zahájena výroba lindanu. Obrázek 3-2 ukazuje vývoj použití vybraných POPs pesticidů v bývalém Československu. Obrázek 3-1: Srovnání výroby technického HCH, lindanu a trichlorbenzenu Comparison of Production of HCH techn., Lindane and Trichlorobenzene 6000 HCH techn. trichlorobenzene

production (t)

5000

lindane 4000 3000 2000 1000

76 19

74 19

72

70

19

19

68 19

66 19

64 19

62

60

19

19

58

56

19

19

19

54

0

year

Obrázek 3-2: Vývoj použití vybraných POPs pesticidů v bývalém Československu 10000,0

9000,0

8000,0

DDT 15 665 tun

7000,0

lindan 61 680 tun

tun

6000,0

toxafen 9 852 tun

kelevan 671 tun

5000,0

4000,0

3000,0

2000,0

1000,0

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

1979

1978

1977

1976

1975

1974

1973

1972

1971

1970

1969

1968

1967

1966

1965

1964

1963

0,0

rok

Celostátní přehled prodeje organochlorových pesticidů je uveden v tabulkách 3-3 až 3-5.

II-9


R-T&A

Tabulka 3-3: Celostátní přehled prodeje pesticidů za léta 1963 - 1971 [1,2] Účinná látka

1963

1964

Aerosol DDT

Přípravek

DDT

1 204,0

1 083,7

1965 604,1

1966 196,1

Aerosol č. 8

DDT

-

64,7

53,6

84,8

Dykol

DDT

98,0

486,2

240,6

Dynocid

DDT

1 563,0

1 105,1

Dynol

DDT

-

Aerosol DL

DDT, lindan

Gamadyn

1967

1968

1969

1970

1971

343,4

303,1

145,6

123,8

49,4

-

-

-

-

-

315,9

262,7

307,1

106,4

150,7

159,1

779,2

1 002,3

1 261,8

814,9

734,8

555,1

417,3

60,2

12,8

5,4

2,0

-

-

-

-

304,0

328,9

976,7

270,4

168,0

260,0

222,1

304,3

101,7

DDT, lindan

5 461,3

6 360,4

5 144,9

4 202,4

2 891,8

3 362,2

4 228,6

3 234,0

1 908,7

Lidykol

DDT, lindan

113,0

215,8

263,6

197,7

186,7

255,0

135,8

102,8

205,0

Gamacid

lindan

4 248,7

4 988,0

2 774,0

590,0

487,2

602,9

656,0

872,0

599,2

Gamaryl 80

lindan

0,7

3,4

3,3

7,9

2,1

5,5

1,4

1,7

1,4

Lindafum

lindan

-

-

3,2

0,8

0,3

Lindan susp. 80

lindan

-

-

1,9

2,8

4,4

Cyklodyn

technický HCH

-

-

-

-

Melipax

toxafen

269,6

725,0

453,9

820,8

770,8

Toxafen

toxafen

-

17,5

24,3

1,4

0,7

Metoxychlor aerosol

metoxychlor

-

23,0

38,4

31,6

31,9

Metoxychlor emulze

metoxychlor

-

-

-

17,2

-

Metoxychlor popraš.

metoxychlor

-

-

-

-

Thiodan

endosulfan

-

-

Despirol 45 WP

kelevan

-

-

-

-

-

-

-

-

20,5

Despirol popraš.

kelevan

-

-

-

-

-

-

-

-

16,6

Celkem t

-

1,0

6,4

0,1

13 262,3 15 461,9 11 370,5

0,5 1,0

0,8

7 751,1

0,9

-

-

-

-

800,0

503,6

816,4

589,1

-

-

-

-

38,1

2,6

9,6

0,5

0,2

4,9

0,4

6,0

6,4

1,2

0,8

2,8

6,0

6 416,7

-

6 755,6

6 749,5

-

6,7 -

6 187,5

8,3

4 083,9

[1] A. Muška: Agrochémia 8(12), 1968, 373-378 [2] A. Muška: Agrochémia 14(2), 1974, 57-64

Tabulka 3-4: Celostátní přehled prodeje pesticidů za léta 1972 - 1979 [1] Přípravek

Účinná látka

1972 109,3

1973 84,9

1974

Aerosol DDT

DDT

Aerosol č. 8

DDT

Dykol

DDT

113,1

66,2

94,3

Dynocid

DDT

280,6

126,4

50,0

Dynol

DDT

Aerosol DL

DDT, lindan

120,9

92,1

32,3

Gamadyn

DDT, lindan

1 214,9

956,6

Lidykol

DDT, lindan

155,4

Gamacid

lindan

436,2

Gamaryl 80

lindan

0,4

1975

1976

1977

1978

1979

41,9

0,4

0,5

232,7

57,2

0,7

125,8

36,6

15,1

436,0

197,8

125,5

9,1

0,1

II-10


R-T&A

Lindafum

lindan

Lindan susp. 80, WP 80

lindan

Dymogam KS

lindan

Lidenal 82

0,1 0,1

0,3

4,1

5,5

9,7

5,3

0,6

150,0

351,0

1,0

lindan

1 211,5

1 353,8

905,1

857,8

59,8

12,9

10,3

0,7

Limacid

lindan

2,9

5,7

1,6

1,1

0,5

0,1

0,2

Supergam

lindan

1,3

6,7

1,0

418,1

377,1

303,2

236,4

324,8

369,3

291,6

80,5

97,8

103,9

92,4

68,5

2,5

Lindram 50/35 WP

lindan

Cyklodyn

technický HCH

Aerosol HCH

technický HCH

Melipax

toxafen

Melipax tekutý, 60 EC

toxafen

Melipax aerosol

toxafen

Staub

?

Toxafen

toxafen

---

Metoxychlor aerosol

metoxychlor

7,8

Metoxychlor emulze

metoxychlor

---

---


metoxychlor

0,4

0,5

Thiodan, Thiodan 35 EC

endosulfan

9,4

25,1

Despirol 45 WP

kelevan

0,5 579,9

0,4

56,0

Despirol popraš.

kelevan

Despirol aerosol

kelevan

Despirol 50 WP

kelevan

15,2

31,0

19,1

11,7

20,9

22,1

3,5

Despirol P

kelevan

81,8

141,6

109,8

56,7

80,3

35,5

0,3

Agronex Hepta T-30

heptachlor

4,0

11,7

10,0

16,5

17,0

14,0

6,0

Agronex HT 30

heptachlor

Dieldrex B

dieldrin

0,1

Endrin 20

endrin

13,6

11,2

14,3

12,5

1,7

16,9

23,0

Chlorotox

směs fenolů

1,0

---

2,0

Pentachlorfenolát Na

pentachlorfenol

2,1 4 244,5

2 183,4

1 542,3

530,2

539,9

510,3

Celkem t

---

4 512,4

6,0

369,9

[1] A. Muška: nepublikované údaje

Tabulka 3-5: Celostátní přehled prodeje pesticidů za léta 1980 - 1987 [1] Přípravek

Účinná látka

Aerosol DDT

DDT

Aerosol č. 8

DDT

Dykol

DDT

Dynocid

DDT

Dynol

DDT

Aerosol DL

DDT, lindan

Gamadyn

DDT, lindan

1980

1981

1982

1983

1984

1985

1986

1987

II-11


R-T&A

Lidykol

DDT, lindan

Gamacid

lindan

Gamaryl 80

lindan

Lindafum

lindan

Lindan susp. 80, WP 80

lindan

Dymogam KS

lindan

---

Lidenal 82

lindan

Limacid

lindan

Supergam

lindan

Lindram 50/35 WP

lindan

Cyklodyn

technický HCH

Aerosol HCH

technický HCH

Melipax

toxafen

304,2

229,3

173,1

183,0

86,3

Melipax tekutý, 60 EC

toxafen

2,6

12,1

93,8

57,0

10,5

Melipax aerosol

toxafen

Staub

?

Toxafen

toxafen

Metoxychlor aerosol

metoxychlor

Metoxychlor emulze

metoxychlor


metoxychlor

Thiodan, Thiodan 35 EC

endosulfan

Despirol 45 WP

kelevan

Despirol popraš.

kelevan

Despirol aerosol

kelevan

Despirol 50 WP

1,5

1,1

25,8

1,7

17,1

27,0

21,0

31,6

38,1

4,6 12,4

70,3

24,4

kelevan

0,5

0,2

Despirol P

kelevan

0,3

0,1

Agronex Hepta T-30

heptachlor

Agronex HT 30

heptachlor

Dieldrex B

dieldrin

Endrin 20

endrin

Chlorotox

směs fenolů

Pentachlorfenolát Na

pentachlorfenol

Celkem t

4,6

12,1

17,7

278,8

21,5

15,3

7,9

141,2

67,6

0,3

11,6

379,4

24,5

280,7

258,0

[1] A. Muška: nepublikované údaje

3.2.4 Import, export Pokud jde o export persistentních organochlorových pesticidů nebyla získaná žádná využitelná data. Z dostupných informací je zřejmé, že potřeba ochrany rostlin vyžadovala import určitých látek, ale pokud jde o export, zřejmě především v počátečním období výroby, byl velmi nízký pokud vůbec nějaký byl. Vyjímkou bylo období po zavedení poloprovozní výroby DDT a HCH byly tyto pesticidy v době korejské války vevezeny do KLDR. A k exportu organochlorových pesticidů, zřejmě na rozdíl od jiných typů pesticidů, nedocházelo ani později.

II-12

R-T&A


Hodnocení dovážených pesticidů ukazuje, že v 70. létech nebyl dovážen žádný přípravek na bázi organochlorových pesticidů1,2. Ke změně nedošlo ani koncem 70. let, kdy začala být dovážena řada aktivních látek pro přípravu různých pesticidních přípravků, ale žádná z nich nebyla na bázi OCPs. Je tedy možné konstatovat, že nejvýznamnějším dovozem týkajícím se některé z POPs, byl dovoz toxafenu a na jeho bázi připraveného přípravku Melipax z bývalé NDR.

3.2.5 Použití Pokud hovoříme o rozsahu použití persistentních organochlorových pesticidů, je nutné vědět jaké bylo jejich použití a jaké byly aplikované dávky. S vyjímkou hexachlorbenzenu, jenž byl používán jako fungicid proti plísním, byly ostatní používány jako insekticidy (endrin byl také používán jako zoocid proti polním myším). Některé z těchto látek byly také používány v lesnictví, pro ochranu dřeva a dřevěných materiálů a také v komunální hygieně. Značná množství byla použita bývalou sovětskou armádou, z čehož určité množství zůstalo na území bývalého Československa. Tabulka 3-6 shrnuje pouze hlavní použití produktů založených na bázi OCPs. Pokud jde o data týkajících se množství použitých v komunální hygieně, jsou jen hrubým odhadem, u kterého lze těžko posoudit, jak jsou přesná a jak mohou být využity pro celkovou inventuru. Tabulka 3-6: Použití výrobků na ochranu rostlin Přípravky na bázi aktivní látky

Použití v zemědělství

Ostatní použití -

aldrin

Proti v půdě žijím druhům against soil-dwelling pestsx)

DDT

Brambory, cukrová řepa, řepa, zelenina, Lesnictví, humánní hygiena, desinfekce obydlí, stájí, obiloviny, luštěniny, mák obilných sil, impregnace dřevěnných povrchů

dieldrin

Ošetřování osiva

-

endrin

Myš polní

-

HCH technický

Desinfekce půd ; od roku 1956 pouze lindane (99 % γ)xx)

hexachlorbenzen

Desinfekce půd, později pouze ošetřování osiva

-

methoxychlor

jako DDT; výroba byla dříve přerušena; omezené použití

-

toxafen

řepka, alfalfa, červený jetel

-

x)

Od roku 1956 pouze v lesnictví

registrován; velmi omezené nebo žádné použití, není nutné hodnotit

xx)

jako γ-HCH je degradován rychleji a proto někdy není považován za POP

1

Trojan V.: Pesticides imported in 1970. In: Agrochemia (CS), 10 (6), 1970, p. 184-187

2

Bednar K.: Supply of pesticides in agriculture in 1972 and its perspective for 1973. In: Agrochemia (CS), 13 (6), 1973, p.

165-167

II-13

R-T&A


Pokud jde o rychlost aplikace, závisí samozřejmě na jejím způsobu. Ve většině případů a pro většinu pesticidů byla dávka aktivní látky mezi 0,5 a 1,5 kg.ha-1, ale v některých případech mohla být aplikována i množství mimo toto rozmezí. Například doporučené dávky Aerosolu DDT byly (3) 6 l.ha1 , což odpovídá 3,6 kg.ha-1 aktivní látky; doporučená dávka Cyclo Powder byla 40 kg.ha-1 (4), což odpovídalo 6,4 kg.ha-1 aktivní látky γ-HCH, a doporučená dávka hexachlorbenzenu (používaného pro desinfekci půd) 50 kg odpovídala 12,5 kg.ha-1 HCB; na druhé straně v případě Endrin 20 byla doporučená dávka 0,5 l.ha-1 (13), což odpovídalo pouze 0,1 kg.ha-1 aktivní látky, ale endrin ´je velmi speciální případ. Odhad expertů je, že spotřeba pesticidů na hektar zemědělské půdy v současné České republice se pohybuje okolo 1 kg.ha-1, ale v 60. létech se pohybovala kolem 4 kg.ha-1 pokud ne více. Například v roce 1981 spotřeba prostředků na ochranu rostlin byla 23 650 t, jenž byly použity na ochranu území o rozloze 4 910 103 ha, což je téměř 5 kg per ha, ale lze předpokládat, že v létech, kdy se POPs pesticidy používaly velmi intenzivně, mohla být tato aplikační rychlost mnohem větší. Údaje o aplikaci mohou být užitečné pro interpretaci jak byla spotřeba pesticidů, možná více než nedostupná data o výrobě (tabulka 3-7). Tabulka 3-7: Rychlosti aplikace prostředků na ochranu rostlin Přípravek na bázi aktivní látky

Aplikační rychlost přípravku per ha

aldrin DDT

Odpovědi na aplikaci aktivní látky na ha nebo jinou jednotku

Velmi omezené nebo žádné použití, není nutné hodnotit Lišila se od jednotek do 102 kg.ha-1 v závislosti na koncentraci v přípravku5

dieldrin

Mezi 0,8 a 3,6 kg.ha-1 (Dykol resp. Aerosol-DDT)

Neexistují údaje -1

endosulfan

Maximálně 2,5 l.ha ve většině případů < 1,5 l.ha-1

Maximálně 1,1 kg.ha-1 ve většině případů < 0,55 kg.ha-1

endrin

0,5 l.ha-1

0,1 kg.ha-1

HCH technický

Lišila se v řádu 10 až 102 kg.ha-1 v zemědělství v závislosti na koncentraci v přípravku 6

Mezi 2,5 a 9 kg.ha-1 (nejvyšší hodnoty byly použity pro desinfekci půd ; v lesnictví a pro nezemědělské půdy se dávky pohybovaly mezi 3,5 a 5,6 kg.ha-1

heptachlor

Agronex hepta T 30 1,2 kg.100 kg-1 osiva pro ošetřování oviva

400 g.100 kg-1 osiva

hexachlorbenzen

50 kg.ha-1 pro desinfekci půd

12,5 kg.ha-1

metoxychlor

Omezená produkce, nehodnoceno

quintozene

Jako Brassicol-Streumittel 300-400 g.m-3 resp. 30-40 g.m-2

60-80 kg.ha-1 pro desinfekci půd

toxaphene

20-30 kg.ha-1 jako Melipax

2-3 kg.ha-1

3

List of Registered Plant Protection Products. Federal Ministry of Agriculture and Nutrition of the Czechoslovak Socialist Republic, 1972 4 Hrnciar J.: Overview on Plant Protection Production CHZJD Bratislava. In: Agrochemia (CS), 12 (6), 1972, p. 180/181 5 As to Antrix see also Note 19; the corresponding rate of DDT would be about 100 g/m3 6 In forestry used only for protection of wood damaging insects; the application rate is expressed in l/m3; in most cases between and 5 and 10 l/m3 of concentration between 2 and 7 % of preparations; can concern only solutions (Forst-Nexen and both the Ipsotoxes); corresponds e.g. to 50 g/m3 HCH techn. in case of Antrix applied at 10 L/m3 of 7 % solution as recommended

II-14


R-T&A

Tabulka 3-8 shrnuje udaje o ploše na kterou byly insekticidy používaných pro ochranu rostlin aplikovány a to pro 3 odpovídající roky uprostřed období, kdy persistentní OCPs byly registrovány, ve srovnání s rokem 1973. Tabulka 3-8: Zemědělská plocha, na kterou byly insekticidy použity Rok Plocha [ha]

1965

1966

1967

1973

361 643

392 602

393 766

464 000

Je tedy možné řící, že insekticidy byly používány ročně na plochu 400 000 ha zemědělských půd. Pokud bylo aplikováno pouze 0,98 kg.ha-1 aktivních látek, tak jako se používá u současných pesticidů 7 můžeme očekávat, že bylo aplikováno kolem 400 t aktivních látek ročně, což ovšem nebyly všechno je persistentní typy pesticidních látek. Aplikační rychlosti často mohly být větší než je uvedeno v tabulce II-4. Do předchozích úvah není zařazena aplikace na ochranu rostlin v lesnictví a komunální hygiena. Není také zahrnut fungicid HCB. Generalizovaný odhad celkového vstupu persistentních OCPs do prostředí v létech 1951–1973 činí kolem (23 roků x 400 000 kg). Je nutné znovu připomenout, že tyto látky byly používány i po roce 1973. Je to však jen velmi hrubý odhad. Tento předpoklad může být opět jen velmi zjednodušeně konfrontován s koncentracemi těchto látek naměřenými v půdách ČR a můžeme tak odhadnout, zda uvedený předpoklad je pod- nebo nadhodnocen. Pokud uvažujeme plochu České republiky kolem 78 800 km2, vstup na každý dm2 (v případě 9 200 t každého POP’s pesticidu na celou plochu) by vedl ke vstupním koncentracím kolem 8,5 µg.dm-2. To znamená – pokud vzorkujeme půdu do hloubky 1 dm a při půdní hustotě kolem 1,4 g.cm-3 – by mohla být vstupní koncentrace ve všech půdách 6 µg.kg-1. Monitoring půd prováděný ÚKZÚZ OKOR v 80. létech a zaměřený na residua DDT (včetně jeho metabolitů DDD a DDE) v půdách detekoval hladiny v řádu 1 µg.kg-1 nebo vyšší. To ukazuje na to, že vstupy byly pravděpodobně vyšší než předpoklad uvedený výše. Relativně přesný odhad je možné vzhledem k dostupným datům provést v případě endrinu (tabulka 39). I když je nutné vzít v úvahu, že data nepokrývají celé období, kdy byla tato látka registrována, je možné provést relativně dobré hodnocení použitého množství a vstupů do prostředí. Aplikační rychlost byla v případě této látky, jak již bylo řečeno 0.5 l.ha-1. Tabulka 3-9: Použití endrin proti myši polní v létech 1965-1971 Rok

Plocha zemědelské půdy chráněné Endrinem20 (20 % aktivní látky endrin)

1965

4 360

1966

32 250

1967

35 150

1968

12 170

1969

3 400

1970

13 280

Celkem 1965-1970

100 610

7

Rousek J. Cechova J.: Pesticide Consumption and the Extent of Plant Protection Product’s Treatment in the Czech Republic in 2001. State Phytosanitary Administration, Dept. of Information, Praha 2001

II-15

R-T&A


Při doporučené aplikační rychlosti to odpovídá 0.1 kg.ha-1, to znamená, že během 6 let se dostalo do půd kolem 10 t endrinu, a odhad pro celé období jeho registrace (14 roků) je 23 t. To vychází z expertních předpokladů, že v prvních létech aplikace byly vstupy vyšší, zatímco ke konci výrazně nižší vzhledem k postupnému omezování použití. Podobná data bohužel nejsou dostupná pro další pesticidy.

3.2.6 Skladové zásoby, nespotřebované zásoby, kontaminované lokality Likvidace nespotřebovaných zásob pesticidů probíhala v 60. a 70. létech převážně spalováním nebo skládováním za často nevhodných podmínek se strategií odkládání problému do budoucna, až se najde vhodný způsob likvidace. Protože tyto nespotřebované zásoby byly často skladovány bez dodržení jakýchkoliv bezpečnostních opatření, představovaly významný zdroj nebezpečí kontaminace prostředí. Teprve po roce 1989 se začalo s odpovídající likvidací těchto starých zásob pomocí vhodných technologií. První část byla spálena v Ingolstadtu (FRG). Podle záznamů se jednalo o 1 900 tun pesticidů nebo odpadů s pesticidy, z čehož byla 50 až 60 % POP’s pesticidů (ve většině případů DDT a HCH). K přípravě likvidace neupotřebitelných pesticidů byl v roce 1992 pořízen pro účely jejich evidence na SOR Praha počítačový program „Přípravky“. Jeho databáze obsahovala přibližně 1 700 vět. Jedna věta obsahovala informace o oblasti (bývalý kraj), okresu, přípravku, podniku, formě přípravku, množtsví, chemické látce a stavu obalu. Informace byly získány pracovníky okresních a oblastních SOR – jednalo se o informace z resortu zemědělství. SOR evidovala celkem 584 100 kg (l) neupotřebitelných pesticidních zbytků. V tomto množství byly zahrnuty zásoby přiznané pracovníkům okresních a oblastních SOR zemědělskými subjekty v roce 1991. Skutečné množství však bylo pravděpodobně vyšší, neboť v databázi nebyly zahrnuty všechny zemědělské organizace a soukromí zemědělci vlastnící tyto zásoby. Přes veškeré snahy a úsilí o snižování množství neupotřebitelných zásob v roce 1992 (spalování v Anglii), došlo k faktické likvidaci vybraných skupin neupotřebitelných pesticidů až ve druhém pololetí roku 1993. Tato likvidace byla umožněna příznivou dotační politikou MŽP ČR k vývozu nebezpečných odpadů. Jednalo se především o pesticidní zbytky na bázi DDT a HCH, které byly převzaty od zemědělských subjektů firmou AGRIO v Měšicích. Část pesticidních zbytků ve formulaci typu popraš byla prostřednictvím firmy EKO-AQUA_QUELLE vyvezena ke spálení ve spalovně GSB Ebenhausen v Bavorsku (na náklady MZe ČR). Další neupotřebitelné zbytky byly likvidovány ve spalovnách a na skládkách toxických odpadů v rámci ČR. Vybírány byly ty chemické látky, na které se vztahovaly dotace ze strany MZe ČR. Přehled neupotřebitelných zbytků pesticidů likvidovaných v roce 1993 je uveden v tabulce 3-10. Tabulka 3-10: Přehled neupotřebitelných pesticidů likvidovaných v roce 1993 Přípravek Cyclo

Množství [kg, l]

Přípravek

Množství [kg, l]

125

Hermal

Cyklodyn

71

Hexanal

404

Despirol

192

Lidenal

3 697

2 104

Lidykol

837

24 918

Lindan

61

DDT Dynocid

5 300

II-16

R-T&A

Dykol

3.2.7


286

Melipax Neraditin

12 681

Gamacid

1 451

33

Gamadyn

33 008

Milbol

18 699

Gesarol

300

Různé

733

HCH

560

Celkem

105 479

Chlorované persistentní pesticidy v odpadech

3.2.7.1

Úvod

Vedle polychlorovaných bifenylů (PCB) a látek, které vznikají jako nechtěné produkty při některých technologických procesech resp. zpracování odpadu (HCB, PCDD, PCDF) jsou nejvýznamnější skupinou persistentních organických polutantů k zákazu a omezení persistentní chlorované pesticidy. Jejich výroba, dovoz a používání bylo v České republice zakázáno počínaje rokem 1974. Lze předpokládat, že kromě kontaminace složek životního prostředí by chlorované persistentní pesticidy, vyjmenované Stockholmskou úmluvou (2001) jako persistentní organické polutanty (POP) mohly být přítomny v existujících odpadech. Proto byl jako relevantní dokument, který by měl postihnout minulé i dosavadní způsoby nakládání s odpady a perspektivu této činnosti vzat do úvahy Návrh národního plánu nakládání s nebezpečnými odpady v České republice [1], zejména jeho kapitola 10.11, týkající se agrochemikálií a pesticidů. Již v úvodu je však nutno poznamenat, že tento dokument, reflektující současnou praxi v ČR i EU, nepostihuje specifické informace o pesticidech, zahrnutých do skupiny 12 vyjmenovaných POP podle objemu Stockholmské úmluvy. K uvedené skutečnosti je zaujato stanovisko v závěru této stati. 3.2.7.2

Chlorované pesticidy v odpadech

Návrh národního plánu nakládání s nebezpečnými odpady [1] uvádí v kapitole 10.11 Agrochemikálie a pesticidy členění ve smyslu katalogových čísel platných ze Zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. na: • • •

02 01 05 Agrochemický odpad (včetně znečištěných obalů), 06 13 01 Anorganický pesticid, biocid a činidlo k impregnaci dřeva a 20 01 19 Pesticidy.

S těmito druhy odpadů ještě souvisí odpad o katalogovém čísle 07 04 01, tj. odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání organických pesticidů (kromě odpadu uvedeného shora pod číslem 02 01 05) – promývací voda. Z pohledu implementace Stockholmské úmluvy a již prvé fáze, tj. inventury, je tento stav poněkud nepřehledný, zejména pokud jde o minulost a případnou konkrétní identifikaci pesticidů v odpadech obecně a pesticidů, zahrnutých mezi POP zvláště. Pod pojem „agrochemický odpad“ se totiž zahrnují obecně znečištěné obaly od prostředků na ochranu rostlin a zlepšování půdního fondu, obaly od mořeného osiva, prací vody s obsahem znečištěných látek aj. Ostatní druhy odpadů jsou tvořeny především pesticidy. Návrh národního plánu [1] výslovně uvádí: „v minulosti se jednalo např. o chlorované uhlovodíky typu DDT, HCH atd.. Tyto látky jsou II-17

R-T&A


v současné době na seznamu látek, jejichž použití a dovoz je v ČR zakázán“. Nejsou však uvedena žádná fakta o případném výskytu těchto látek v odpadech. Uvádí se dále mj., že užití některých pesticidních látek zasahuje i do oblasti mimo ochranu rostlin, a to do oblasti osobní a komunální hygieny, deratizace, dezinfekce, stavebnictví a některé průmyslové obory. Pro tento širší rozsah přípravků, užívaných k regulaci škodlivých organismů se používá termín biocid. Část tohoto odpadu patří do „drobného nebezpečného odpadu“, produkovaného domácnostmi a malými živnostmi, který je sbírán separovaně jako součást tuhého komunálního odpadu (TKO). Kvantitativní limit je (podle praxe používané v Nizozemí) nákup ekonomickým subjektem 200 kg biocid za rok. Citovaný dokument [1] obsahuje tabulky kvantifikovaných údajů pro jednotlivé shora uvedené druhy odpadů podle katalogových čísel. Český ekologický ústav uvádí v r. 1999 sumarizovanou produkci nebezpečných agrochemických odpadů v ČR 1 256,7 t (což představuje pouhých 0,09 % z celkové tonáže nebezpečných odpadů v ČR v uvedeném roce). V dále uváděných tabulkách, srovnávajících údaje z databází ISO a Českého statistického úřadu (ČSÚ) pro jednotlivé druhy podle daných katalogových čísel lze nalézt rozdíly v rozmezí až tří řádů. Databáze ISO obsahuje údaje od 1 216 původců. ČEÚ má k dispozici seznam 34 největších producentů agrochemických odpadů, z nichž 22 představují zemědělská družstva. Kromě toho jsou mezi původci organizace produkující nebo obchodující s osivy a hnojivy. Produkce 34 největších původců představuje 79,9 % z celkové produkce odpadu. Produkce uvedených druhů odpadů není rovnoměrně rozložena na území ČR. Nejmenší produkce je v Praze, Karlovarském, Zlínském a Libereckém kraji, naopak nejvyšší v Středočeském, Ústeckém a Jihomoravském kraji. Nedostatkem ve sběru dat je skutečnost, že není důsledně odlišen odpad z výroby a spotřeby. Statistiky jsou (jako u všech odpadových komodit) zatíženy značnou chybou ve výkaznictví a různým rozměrem (kg a t) primárně vykazovaných dat podle jednotlivých databází (jíž je pravděpodobně ovlivněna následná sumarizace. Všeobecně se očekává v budoucnu vyšší produkce odpadů tohoto druhu, což souvisí s mírným nárůstem spotřeby pesticidů. Tyty trendy lze vysledovat i ze Zpráv o životním prostředí, publikovaných MŽP ČR, tabelujících údaje o spotřebě pesticidů po jednotlivých rocích (1990 – 2000), z nichž vyjímáme (tabulka 3-11): Tabulka 3-11: Vývoj spotřeby pesticidů [t.rok-1] Přípravky / Rok

1990

1995

1999

2000

Herbicidy a desikanty

6 225

2 476

2 664

2 599

Fungicidy a mořidla

1 773

970

906

1 007

Ostatní

922

336

750

696

Celkem

8 920

3 782

4 197

4 302

Z této tabulky, kterou lze považovat za věrohodnou, vyplývá, že insekticidy patří pod pojem „ostatní“, přičemž lze předpokládat, že se již ve spotřebě nevyskytovaly insekticidy, zahrnuté pod POPs, jak je formuluje Stockholmská úmluva.

II-18

R-T&A

3.2.7.3


Závěr

Reprezentativní dokument, shrnující v rámci ČR současné údaje i perspektivu o pesticidech v nebezpečných agrochemických odpadech [1] je (v souladu s nyní platnou legislativní normou, tj. Zákonem č. 185/2001 Sb., stanovujícím druhy nebezpečných odpadů a příslušná katalogová čísla) pojat v zcela obecné poloze, pokud jde o pojem „pesticidy“. Nerozlišuje kupodivu ani základní druhy (insekticidy aj.), tím méně jednotlivé insekticidy nebo jejich celou skupinu, spadající pod objem Stockholmské úmluvy. Navíc lze předpokládat, že používání alternativního neekvivalentního pojmu biocidy a jistý překryv mezi pojetím jednotlivých druhů agrochemických odpadů, jak jsou ze zákona vymezeny katalogovými čísly a nepochybně i (pouze jednoletá) praxe ve výkaznictví podle zákona vede k pochybnostem o validitě vykázaných údajů za rok 1999. Dokument [1] však uvádí jeden významný fakt: „Je třeba objasnit druh a nebezpečnost skladovaných odpadů. Před několika lety proběhla inventarizace odpadních pesticidů. Ze skladů zemědělských podniků a zemědělských správ byly odstraněny staré zásoby pesticidů, které již nebylo možno aplikovat. Ty byly zneškodněny spalováním. Vzhledem k výše uvedenému množství skladovaných odpadů je třeba zjistit, zda se v zemědělských podnicích tyto druhy odpadů vyskytují a jak jsou zabezpečeny proti úniku do prostředí“. K této povšechné informaci nejsou uvedeny žádné další dokumenty. Pravděpodobně nelze upravit členění katalogu agrochemických nebezpečných odpadů, ač by bylo nepochybně žádoucí další podrobnější členění pesticidů podle účelu. Z pohledu implementace Stockholmské úmluvy se navrhuje ověřit cestou správy MZeČR, zodpovídající za rostlinolékařskou péči, a to na základě věrohodné dokumentace, zda, kdy a jak byly veškeré zásoby persistentních chlorovaných pesticidů (POP ve smyslu Stockholmské úmluvy) skladované jak u územních zemědělských správ, tak u zemědělských závodů nevratně zlikvidovány. 3.2.7.4 Literatura [1] DHV CR, MEURS, Český ekologický ústav: Návrh národního plánu nakládání s nebezpečnými odpady. Praha 2002

3.2.8 Závěry V současné době není snadné zpětně provádět inventuru organochlorových POP pesticidů. Řada potřebných údajů o výrobě, použití, distribuci, skladování je nedostupných nebo obtížně dostupných a zpětná rekonstrukce vede v některých případech pouze k k odhadům. Přesto se podařilo získat základní přehled o výrobě , distribuci a aplikacích OCPs. Problémem zůstavají staré, nespotřebované zásoby, jenž se místně mohou vyskytovat a jenž nebyly důsledně zlikvidovány v minulých létech (viz kapitola 4). Je to mimo jiné také důsledek příslušné legislativy existující v 50. a 60. létech, jenž nedefinovala dostatečně přesná pravidla pro manipulaci, skladování a likvidaci nespotřebovaných zásob těchto látek a přípravků. Relativně dobrá situace je v případě zemědělských aplikací, kde existenci dřívější centralní evidence je zpětná rekonstrukce situace i když s určitými problémy, přesto však možná. Horší je situace pokud jde o dostupnost informací o aplikacích v komunální hygieně nebo lesnictví.

II-19


R-T&A

3.3 Polychlorované bifenyly (PCBs) 3.3.1 Úvod Pod tento název řadíme velkou skupinu látek, odvozených od bifenylu (difenylu). Bifenyl je aromatický uhlovodík, v němž jsou jednoduchou vazbou spojena dvě benzenová jádra. Bifenyl lze získat pyrolýzou benzenu, působením kovů na halogenbenzeny nebo zahříváním diazoniových solí s benzenem, kromě toho je obsažen i v černouhelném dehtu, produktech pyrolýzy ropy a v ropných frakcích (teplota varu 255 - 265 °C). Jde o látku velice reaktivní, lze ji nitrovat, sulfonovat, halogenovat (chlorace, bromace). Významné použití mají především chlorované deriváty bifenylu polychlorované bifenyly (PCBs). PCBs představují skupinu 209 izomerů se sumárním vzorcem C12H10-nCln , kde počet atomů chloru je jedna až deset, přičemž je statisticky nepravděpodobný vznik kompletní směsi během chlorace bifenylu. V souladu s tím nebyla ve všech známých technických směsech potvrzena přítomnost asi 20 kongenerů. Jednotlivým kongenerům byla dle názvosloví IUPAC přiřazena pro snažší orientaci čísla. Tento systém navržený Ballschmitrem a Fischerem je uveden v tabulce 3-12. Tabulka 3-12: Systematické číslování kongenerů PCBs Číslo

Struktura

Monochlorbifenyly

Číslo

Struktura

Číslo

Struktura

Číslo

Struktura

52

22'55'

107

233'4'5

161

233'45'6

1

2

53

22'56'

108

233'45'

162

233'4'55'

2

3

54

22'66'

109

233'46

163

233'4'56

3

4

55

233'4

110

233'4'6

164

233'4'5'6

56

233'4'

111

233'55'

165

233'55'6

Dichlorbifenyly 4

22'

57

233'5

112

233'56

166

2344'56

5

23

58

233'5'

113

233'5'6

167

23'44'55'

6

23'

59

233'6

114

2344'5

168

23'44'5'6

7

24

60

2344'

115

2344'6

169

33'44'55'

8

24'

61

2 345

116

23 456

9

25

62

2 346

117

234'56

170

22'33'44'5

10

26

63

234'5

118

23'44'5

171

22'33'44'6

11

33'

64

234'6

119

23'44'6

172

22'33'455'

12

34

65

2 356

120

23'455'

173

22'33'456

13

34'

66

23'44'

121

23'45'6

174

22'33'456'

14

35

67

23'45

122

2'33'45

175

22'33'45'6

15

44'

68

23'45'

123

2'344'5

176

22'33'466'

69

23'46

124

2'3455'

177

22'33'4'56

70

23'4'5

125

2'3456'

178

22'33'55'6

Trichlorbifenyly 16

22'3

Heptachlorbifenyly

II-20


R-T&A

17

22'4

71

23'4'6

126

33'44'5

179

22'33'566'

18

22'5

72

23'55'

127

33'455'

180

22'344'55'

19

22'6

73

23'5'6

181

22'344'56

20

233'

74

244'5

128

22'33'44'

182

22'344'56'

21

234

75

244'6

129

22'33'45

183

22'344'5'6

22

234'

76

2'345

130

22'33'45'

184

22'344'66'

23

235

77

33'44'

131

22'33'46

185

22'3455'6

24

236

78

33'45

132

22'33'46'

186

22'34566'

25

23'4

79

33'45'

133

22'33'55'

187

22'34'55'6

26

23'5

80

33'55'

134

22'33'56

188

22'34'566'

27

23'6

81

344'5

135

22'33'56'

189

233'44'55'

28

244'

Pentachlorbifenyly

136

22'33'66'

190

233'44'56

29

245

82

22'33'4

137

22'344'5

191

233'44'5'6

30

246

83

22'33'5

138

22'344'5'

192

233'455'6

31

24'5

84

22'33'6

139

22'344'6

193

233'4'55'6

32

24'6

85

22'344'

140

22'344'6'

33

2'34

86

22'345

141

22'3455'

194

22'33'44'55'

34

2'35

87

22'345'

142

22'3456

195

22'33'44'56

35

33'4

88

22'346

143

22'3456'

196

22'33'44'56'

36

33'5

89

22'346'

144

22'345'6

197

22'33'44'66'

37

344'

90

22'34'5

145

22'3466'

198

22'33'455'6

38

345

91

22'34'6

146

22'34'55'

199

22'33'4566'

39

34'5

92

22'355'

147

22'34'56

200

22'33'45'66'

Tetrachlorbifenyly

93

22'356

148

22'34'56'

201

22'33'455'6'

Hexachlorbifenyly

Oktachlorbifenyly

40

22'33'

94

22'356'

149

22'34'5'6

202

22'33'55'66'

41

22'34

95

22'35'6

150

22'34'66'

203

22'344'55'6

42

22'34'

96

22'366'

151

22'355'6

204

22'344'566'

43

22'35

97

22'3'45

152

22'3566'

205

233'44'55'6

44

22'35'

98

22'3'46

153

22'44'55'

45

22'36

99

22'44'5

154

22'44'56'

206

22'33'44'55'6

46

22'36'

100

22'44'6

155

22'44'66'

207

22'33'44'566'

47

22'44'

101

22'455'

156

233'44'5

208

22'33'455'66'

48

22'45

102

22'456'

157

233'44'5'

49

22'45'

103

22'45'6

158

233'44'6

50

22'46

104

22'466'

159

233'455'

51

22'46'

105

233'44'

160

233'456

Nonachlorbifenyly

Dekachlorbifenyl 209

22'33'44'55'66'

II-21

R-T&A


Polychlorované bifenyly se vyrábějí katalytickou chlorací bifenylu při 150 °C v kontinuálním nebo vsádkovém zařízení za katalýzy železnými hoblinami nebo chloridem železitým. Při výrobě vzniká směs chlorovaných sloučenin, proto se produkt dále čistí rafinací. Chlorace neprobíhá do všech poloh stejně ochotně, z celkového množství 209 kongenerů jich ve významnějším množství vzniká asi 120 (tabulka 3-13). Tabulka 3-13: Názvosloví, počet izomerů a obsah chloru v izomerních skupinách PCBs Strukturní vzorec

Název (-chlorbifenyl)

Počet izomerů

Číslování dle IUPAC

% Cl

Počet izomerů identifikovaných v komerčních směsích

C12H9Cl

mono

3

1-3

18,79

3

C12H8Cl2

di

12

4-15

31,77

12

C12H7Cl3

tri

24

18-39

41,3

23

C12H6Cl4

tetra

42

40-81

48,65

41

C12H5Cl5

penta

46

82-127

54,3

39

C12H4Cl6

hexa

42

128-169

58,93

31

C12H3Cl7

hepta

34

170-193

62,77

18

C12H2Cl8

okta

12

194-205

65,98

11

C12HCl9

nona

3

206-208

68,73

3

C12Cl10

deka

1

209

71,1

1

PCBs byly poprvé syntetizovány v roce 1881 a komerčně se začaly vyrábět v roce 1929. Výroba byla celosvětově omezována od konce 60. let. U nás se PCBs vyráběly v CHEMKO Strážské - jejich výroba byla zastavena až k 31.12.1983. V Československu bylo vyrobeno přes 20 000 tun PCBs. Dosavadní světová produkce PCBs se odhaduje na 1,5 milionu tun. Předpokládá se, že z tohoto množství již 31 % uniklo do prostředí, 65 % se dosud využívá v uzavřených systémech a pouze 4 % byla likvidována ve spalovnách. Tato skupina látek se používala jako plastifikátory, dieletrika, hydraulické kapaliny, média na výměnu tepla, látky zabraňující hoření, součásti tiskařských tuží, barev, pesticidů.

3.3.2 Výroba PCBs PCB se nikdy nevyráběly jako samostatné kongenery, základní technická směs vždy obsahovala množství dalších chlorovaných bifenylů a příměsi takových látek jako jsou dioxiny a dibenzofurany. Sériová výroba je založena na chloraci bifenylu a následné separaci a čištění požadovaných frakcí. Chlorace se provádí za tepla v tavenině bifenylu suchým chlorem za katalytického účinku železných pilin nebo FeCl3. Teplota chlorace by neměla přesáhnout 150 °C. Stupeň chlorace je v zásadě určen délkou reakčního času (zpravidla 12 až 36 hodin). Aby se surový produkt zbavil příměsí (HCl, zbytky katalyzátoru) dočišťuje se praním s roztokem alkalického hydroxidu a vakuovou destilací. Na čiření se používají hlinky a následná filtrace. Do distribuce se dodávaly pod různými technickými názvy, jejich přehled je uveden v tabulce 3-14.

II-22


R-T&A

Tabulka 3-14: Obchodní preparáty PCBs Obchodní název

Producent

ALOCLOR, PYROCLOR

Monsanto Industrial Chemicals Co., USA, Velká Británie

PYRANOL

Geneva Industries, USA

CLOPHEN, BLACOL

Bayer A.G., FRG

CROPHENE

DSW-VEB, NDR

PHENOCLOR,PYRALENE

Prodelec, Francie

FENOCLOR, PYRALENE

S.A. Cros, Španělsko

SOVOL, SOVTOL

SSSR

KANECHLOR

Kanegatuchi Chemical Co., Japonsko

SANTOTERM, AROCLOR

Mitsubishi-Monsanto-Chemical, Japonsko

FENCLOR APIROLIO, DK

Itálie

DELOR, HYDELOR, DELOTHERM Československo

Při seriové výrobě vznikají i vedlejší produkty, jejichž obsah a charakter se mění dle podmínek výrobního procesu. V různých technických směsích byly detekovány polychlorované dibenzofurany (PCDFs), polychlorované quaterfenyly (PCQs), případně polychlorované naftaleny (PCNs). V AROCLORech byly detekovány tetra- až hexa-CDF na hladinách 0,8 až 2 ppm, v evropských produktech se tyto koncentrace pohybovaly okolo 10 ppm (tabulka 3-15). Tabulka 3-15: Koncentrace PCDFs a PCQs [ppm] v různých technických směsích PCBs a pro srovnání obsahy v kontaminovaných vzorcích rýžového oleje PCBs

PCDFs

PCQs

KC-400

33

209

KC-400

20 - 510

690 - 31 000

Aroclor 1242

0,15 - 4,5

Aroclor 1254

0,2 - 5,6

Clophen A60

8,4

Phenoclor DP-6

13,6

Delor 102

3,05

Delor 103

2,88 - 42,5

Delor 103

17,9

Delor 104

3

Delor 105

15,9 - 26,6

"Yusho" rýžový olej

7,4

866

"Taichung" rýžový olej

0,27

40

II-23

R-T&A


3.3.3 Použití PCBs Použití PCBs je možné rozdělit na použití v otevřených a uzavřených systémech. Za otevřené považujeme ty, ze kterých úniky PCBs nelze zachytit a jejichž používání ve svém konečném důsledku vede ke kontaminaci prostředí. Ve většině zemí byla v letech 1970-73 přijata opatření na omezení případně zrušení těchto způsobů aplikace PCBs. Mezi otevřené systémy můžeme zařadit také použití plastifikátorů na bázi PCBs, bezuhlíkový kopírovací papír, lubrifikanty, tuže, impregnační materiály, barvy, lepidla, vosky, aditiva do cementů a omítek, materiály na mazání odlévacích forem, materiály pro odlučovače prachu, těsnící kapaliny, inhibitory hoření, imerzní oleje a pesticidy. Použití PCBs v uzavřených systémech představují chladící kapaliny v transformátorech, dielektrické kapaliny v malých a velkých kondenzátorech, ohnivzdorné a teplonosné antikorozní hydraulické kapaliny v důlních zařízeních a vakuových pumpách, teplonosná média. V současné době je známa řada úniků z těchto uzavřených systémů do prostředí, především vlivem netěsností. Problém také představují malé kondenzátory, které nejsou recyklovatelné a stávají se tak velice nebezpečným odpadem. V současné době představují nezanedbatelné sekundární zdroje znečištění prostředí spalovací procesy a především znovuvytěkávání PCBs ze sedimentů velkých vodních systémů, kam se před léty dostaly atmosférickou depozicí nebo přímými úniky do vod. V případě stabilních sloučenin nedojde při spalování za nízké teploty a doby prodlení k destrukci organických látek přítomných ve vzduchu nebo v palivu takže například měření obsahu polychlorovaných bifenylů (PCBs) v kouřových plynech v kotli spalujícím uhlí ukázala na skutečnost, že jejich koncentrace byly shodné s koncentracemi z volného ovzduší. To dokazuje, že PCBs vstupují do spalovacích procesů z okolního vzduchu a nevznikají během vlastního spalování. Přehled zdrojů PCBs uvádí tabulka 3-16.

3.3.4 Výroba a použítí PCBs v bývalém Československu V letech 1959-1984 byly PCBs vyráběny na východním Slovensku v Chemku Strážské. Celková výroba dosáhla hodnoty více než 21 000 tun, z čehož asi polovina byla exportována především do východní Evropy. Podrobné členění výroby, která tak jako v ostatních výrobních jednotkách produkovala vždy směsi polychlorovaných bifenylů zde pod komerčním označením Delor, Hydelor a Deloterm, je uvedeno v tabulce 3-17. Z tabulky je také patrné časové rozpětí výroby jednotlivých typů PCBs. V tabulce 3-17 jsou uvedena množství PCBs uvedené výrobcem Chemko Strážské jako výrobky vyrobené v létech 1959 až 1984 a tabulce 3-18 obchodní názvy tohoto výrobce.

II-24


R-T&A

Tabulka 3-16: Zdroje PCBs PRIMÁRNÍ ZDROJE VSTUPU PCBs DO PROSTŘEDÍ Uzavřené systémy - chladící kapaliny v transformátorech - dielektrické kapaliny ve velkých a malých kondenzátorech - teplonosná media - ohnivzdorné a teplonosné antikorozní hydraulické kapaliny v důlních zařízeních a vakuových pumpách - použití mazadel Otevřené systémy: - použití plastifikátorů na bázi PCBs - bezuhlíkový kopírovací papír - lubrifikanty - tiskařské barvy - impregnanční materiály - barvy - lepidla - vosky - aditíva do cementů a omítek - materiály na mazání odlévacích forem - materiály používané pro výrobu odlučovačů prachu - těsnící kapaliny - inhibitory hoření - imerzní oleje - pesticidy - skládky odpadů - spalování odpadů - pevné a kapalné materiály obsahující PCBs - laminátovací činidla - těžké oleje - samolepící pásky - balící papír - recyklovaný papír SEKUNDÁRNÍ ZDROJE VSTUPU PCB DO PROSTŘEDÍ - revolatilizace ze sedimentů a půd - odpařování z aplikovaných barev

II-25


R-T&A

Tabulka 3-17: Množství PCBs [t] uváděné výrobcem Chemko Strážske jako výrobky vyrobené v létech 1959 až 1984 (obchodní úsek, Chemko Strážske) Množství [t] Rok

Delor

Hydelor

Delotherm

ČSSR

Export

ČSSR+ export

103

104

105

106

103

104

30

1959

-

-

-

3,9

-

-

-

-

3,9

-

3,9

1960

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1961

-

-

-

2,3

-

-

-

-

2,3

-

2,3

1962

-

-

-

1,5

-

-

-

-

1,5

-

1,5

1963

-

-

-

39,8

-

-

-

-

39,8

-

39,8

1964

-

-

-

97,0

-

-

-

-

97,0

-

97,0

1965

-

-

-

103,2

-

-

-

-

97,2

6,0

103,2

1966

-

-

-

163,2

-

-

-

-

108,2

55,0

163,2

1967

144,8

-

-

207,5

-

-

-

-

257,3

95,0

352,3

1968

120,4

-

-

204,6

-

-

-

-

275,0

50,0

325,0

1969

102,2

-

-

180,4

-

-

-

-

251,6

31,0

282,6

1970

129,3

8,2

84,4

181,8

15,0

-

-

-

399,7

19,0

418,7

1971

208,0

-

151,1

69,6

-

-

-

-

317,7

111,0

428,7

1972

311,3

33,2

5,3

162,2

-

-

-

48,8

373,8

187,0

560,8

1973

308,8

-

24,4

203,2

35,3

1,2

-

57,6

429,5

201,0

630,5

1974

919,4

-

-

218,2

-

22,2

14,9

39,9

497,6

717,0

1 214,6

1975

1 058,1

-

-

311,3

17,1

19,8

-

184,3

778,6

812,0

1 590,6

1976

1 103,3

-

-

225,3

34,7

16,7

-

267,0

677,0

970,0

1 647,0

1977

1 298,9

-

-

350,6

8,8

-

-

292,3

900,6

1050,0

1 950,6

1978

1 263,7

-

-

301,1

19,6

-

-

405,6

1 009,0

981,0

1 990,0

1979

1 437,4

-

-

247,3

15,3

0,3

-

268,8

957,1

1012,0

1 969,1

1980

1 408,4

-

-

320,9

23,2

2,5

-

288,2

1 079,2

964,0

2 043,2

1981

1 427,9

-

-

214,4

12,9

-

-

158,0

882,2

931,0

1 813,2

1982

1 480,8

-

-

248,5

25,0

-

-

223,3

1 166,6

811,0

1 977,6

1983

1 378,9

-

-

300,5

-

8,2

-

122,9

974,5

836,0

1 810,5

1984

38,9

-

-

22,4

-

4,6

-

-

35,9

30,0

65,9

Celkem

14 140,5

41,4

265,2

4 380,7

206,9

75,5

14,9

2 356,7

11 612,8

9 869,0

21 481,8

%

65,8

0,19

1,23

20,39

0,96

0,35

0,07

10,97

54,06

45,94

100,00

Z tabulky vyplývá, že celkově se prodalo 21 482 tun výrobků na bázi PCBs vyrobených v Chemku, z nichž se 9 869 t (46 %) exportovalo (zejména do bývalé NDR). Zbytek, t.j. 11 613 t byly využity v bývalém Československu. Největšími odběrateli technických směsí na bázi PCBs v bývalém Československu byli podniky Barvy a laky Praha (Delor 106/80 X), ZEZ Žamberk (Delor 103) a ČKD Praha (Delor 103, Hydelor). Delotherm odebíraly zejména různé stavební organizace.

II-26

R-T&A


Tabulka 3-18: Obchodní názvy finálních výrobků na bázi PCBs z Chemko n.p. Strážské Výrobek

Charakteristika

Delor 103

rafinovaná směs di- až pentachlorbifenylů s převahou trichlorbifenylů

Delor 103 S

jako Delor 103, avšak se sníženým obsahem vyše chlorovaných bifenylů

Delor 104

směs tri- až hexachlorbifenylů s převahou tetrachlorbifenylů

Delotherm DH

nerafinovaný Delor 103

Delotherm DK

na bázi Deloru 104

Hydelor 103

směs rafinovaného Deloru 103, minerálního oleje, antioxidantu a mazací přísady

Hydelor 104

jako Hydelor 103, avšak místo Deloru 103 se používal Delor 104

Hydelor 30

na bázi Deloru 103

Hydelor 137

na bázi Deloru 103

Delofet O-2

na bázi Deloru 104

Delor 105

směs tetra- až oktachlorbifenylů s převahou pentachlorderivátů

Delor 105 T

jako Delor 105, avšak s přísadou trichlorbenzénu nebo toluénu

Delor 106

směs tetra- až oktachlorbifenylů s převahou hexachlorderivátů

Delor 106/80 X

jako Delor 106, avšak s přísadou xylénu (4:1)

Delorit

výrobek na bázi polychlorovaných terfenylů (PCTs sa vyráběly chlorácí destilačních zbytků z výroby PCBs)

V následující tabulce 3-19 je uvedeno použití jednotlivých výrobků z Chemka Strážske. Tabulka 3-19: Použití výrobků z Chemka Strážské Výrobek

Použití

Delor 103

V elektrotechnickém průmyslu jako impregnační a elektroizolační kapalina při výrobě silových kondenzátorov, v menším množství jako nehořlavý izolant a přenášeč tepla do transformátorov vyšších výkonů. Byl to výrobek s největším exportem (většinou do bývalé NDR). Aby se dosáhla úroveň limitů navrhovaných medzinárodní elektrotechnickou komisií (IEC), po r. 1975 výzkum Chemka vyvíjel úpravu technologie chlorace za účelem snížení obsahu penta- a vyše chlorovaných bifenylů v elektrotechnických kapalinách. Tento typ Deloru měl označení Delor 103 S

Delor 104

Během krátké doby se vyráběl a používal jako náplň do kondenzátorů

Delotherm DH

Médium na přenos tepla v zařízeních gumárenského a dřevařskeho průmyslu, v zařízeních na výrobu papíru, lepenky, asfaltových hmot, v hutích a ocelárnách. Využití nacházel hlavně tam, kde existovalo zvýšené nebezpečí vzniku požárů nebo výbuchu. Tento výrobok byl použitelný do teploty 250 °C

Delotherm DK

Použití jako v případě Delothermu DH, avšak až do teplot 270 °C

Hydelor 103

K přenosu síly v různých hydraulických zařízeních (hydraulické obsluhy generátorů v tlakových plynárnách, stroje na tlakové lití, válcovací a slevárenské stroje, apod.)

Hydelor 104

Mazání kyslíkových turbokompresorů

Hydelor 30

Vyvinutý na ovládání hydrauliky plynárenských pecí v Kombinátu na zpracování hnědého uhlí ve Vřesové

Hydelor 137

Náhrada hořlavých kapalin v hydraulice strojů v uhelných dolech

Delofet O-2

Mazací tuk pro kyslíkové ventily. Jeho celková výroba ale nečinila víc než 0,5 t

II-27


R-T&A

Delor 105 a 105 T

Vyráběly sa v 4-letých obdobích jako přísada náplně do transformátorů (později byly nahrazovány Delorem 103)

Delor 106/80 X

Používal se jako přísada při výrobě syntetických barev, kde tvořil složku zvyšující adhézi nátěrových hmot a regulujúcí tvrdost nátěru. Výrazně se snižovala i hořlavost nátěrové hmoty. Výlučným odběratelem byly Barvy a laky n. p. Praha (výroba barev s obsahem PCBs sa realizovala zejména v závodě v Uherském Hradišti). Za účelem snížení viskozity se před expedicí Delor 106 ředil xylénem v poměru 4:1. Označení a použití nátěrových hmot obsahujících PCBs je uvedeno v tabulce II-20. Výroba tohoto produktu byla zahájena ještě v r. 1961 z dováženého bifenylu, neboť se nepodařilo včas spustit do provozu výrobu bifenylu pro problémy s reaktorem. Chlorací bifenylu na parametry Deloru 106 z vlastního bifenylu byla zahájena až v r. 1963 a jeho výroba pokračovala až do ukončení výroby chlorovaných bifenylů v r. 1984. Chemko se už v r. 1980 snažilo zastavit dodávku tohoto produktu podniku Barvy a laky na základě literárních údajů o nízké biodegradabilitě vyše chlorovaných bifenylů, avšak pro odpor odběratelů a prohranou arbitráž se muselo v dodávkach pokračovat, protože bezdevízová náhrada za tento produkt nebyla k dispozici.

Delorit

Přísada do tavných lepidel v dřevařském prumyslu a součást flegmatizátoru tříštivých výbušnin. Lepidlo mělo obchodní název TRIMETO. Celkově sa na jeho výrobu použilo přibližně 10 t PCTs. Flegmatizátor tříštivých výbušnín sa vyráběl jen pro speciální výrobu v Chemku

Tabulka 3-20: Přehled nátěrových hmot s obsahem PCBs vyráběných v bývalém Československu Označení

Typ

Obsah PCB [%]

H 1000

chlorkaučukový lak

18

H 2001

chlorkaučukový email

16

H 2008

email na pontony

4

S 1815

polystyrenový lak

7

S 2363

epoxyesterová barva

2

S 2802

polyurethanová základní barva

3

S 2803

polyurethanový email

5

S 2850


18

S 2851


14

S 2993

speciální sanitární barva

8-14

Výrobky firmy CHEMKO š.p., Strážské od roku 1959 do roku 1984, kdy byla výroba Delorů ukončena, využívalo více než 200 československých organizací, jež se svými výrobními závody a pracovišti tvoří již nyní nedešifrovatelnou uživatelskou databázi. V současné době totiž neexistuje žádná dokumentace, pomocí níž by bylo možno centrálně zjistit množství odebraná jednotlivými organizacemi a způsob jejich použití. Tuto myšlenkovou databázi uživatelů lze pouze kombinovat s centrálními statistikami, které byly pořizovány naposledy v letech 1988/89. Výsledky tohoto statistického šetření jsou uvedeny v tabulce 3-21. Z tabulky je však patrno, jak rozdílným způsobem jednotlivé resorty a úřady státní správy k požadavkům vlády přistupovaly a tedy jak ošidné by bylo tyto výsledky nekriticky přejímat ve výpočtech zatížení jednotlivých oblastí České republiky.

II-28


R-T&A

Tabulka 3-21: Inventarizace zdrojů PCBs v jednotlivých resortech bývalé ČSR Zařízení v roce 1989 v provozu s PCBs Resort

Kapaliny

Transformátory

Teplonosné

Hydraulické

[kg]

[kg]

Kondenzátory

[ks]

[kg]

[ks]

Ostatní

[kg]

[kg]

2 600

FMV

169

44

8 810

244

FMPE

250

81

200 713

39 761

284 350

60 203

507 154

51 720

9 730

22 250

1 556

8 895

608

1 481

11 300

637

3 080

3 000

2 690

3 190

585

3 835

MP

77 258

45 435

270

132 677

32 025

91 071

1 222

MZVž

76 062

1 123 238

2 338

498 192

26 707

62 927

122 223

79 609

11 900

38 080

370

1 762

7 512

FMHSE FMDS

10 110

FMZO

MSV ČSR MVŽP

48

12 900

MLVD

2

MOCR

ČSSD

100

9 206

ČSVD

20

16 595

ČSDR

100

4

12

3

100 14

125

296

3 062

1 492

6 246

938

12

40

3 125 370

StČ KNV 16 800

20 760

3 698 42

20 348

ZČ KNV SČ KNV

1 409

220

Praha

JČ KNV

81 791

9 120

MZSV

4 825

36 000

VČ KNV

538

1 792

1 973 15 600

5 744

157

10 073

182

18 120

3 037

13 024

5 513

92

22 081

1 623

3 748

423

JM KNV

1 105

11 171

4 415

911

2 360

48

SM KNV

179

50 268

40 425

2 708

28 079

200

II-29


R-T&A

Pokračování tabulky 3-21: Nátěrové hmoty s PCBs Resort

Nespotřebované nátěrové hmoty

Použité nátěrové hmoty

Zařízení

kg

kg

ks

FMV

1 500

FMPE

2 762

FMHSE FMDS

Odpady s PCBs

MVŽP

kg

2 400

2 424

30 926

49 512

3 072

18 275

3 580

309

590

5

20

1 570

485

2 546

39 777

23

285

399

4 605

9 110

48 091

91

MP

26 200

1 000

1 566

MZVž

74 757

24 806

1 401

MLVD

5 160

MOCR MZSV

kg 45

FMZO

MSV ČSR

Ostatní

140

50

4 940

5

322 856

20 450 149 396

500

1 125

23

55 36

ČSSD ČSVD

56

212

1 305

4 650

41

350

746

ČSDR

Praha

1 129

StČ KNV

600

1 650

JČ KNV

518

2 540

2 720 34

ZČ KNV

150

14 180 95

SČ KNV

2 259

131

909

VČ KNV

4 121

1 066

167

1 150

JM KNV

5 214

570

22

103

SM KNV

1 468

60

250

905

I když výroba PCBs byla v průmyslových zemích zahájena již v roce 1929 a v Československu v 50tých letech, byly polychlorované bifenyly uznány jako významný environmentální kontaminant až na sklonku šedesátých let a to až po popisu několika vážných havárií. Prakticky v téže době naopak v bývalém Československu došlo k nárůstu výroby. Oficiálně byla výroba PCBs ukončena ke 30. 4. 1983, vzhledem ke zpracovávání zásob je však toto datum pouze orientační. Dalším příkladem mohou být transformátory s polychlorovanými bifenyly. Používání PCBs v transformátorech bylo zakázáno již v roce 1977, zákaz se však nevztahoval na zařízení, která již byla uvedena do provozu. Studie o výrobě a rozšíření PCBs v životním prostředí se značně rozšířily v 70-tých letech. Tehdy byly také odhaleny nebezpečné vlastnosti polychlorovaných bifenylů. V 80-tých letech byla odhadnuta celková světová produkce na cca milion tun. Z toho tedy tvoří výroba v CHEMKO Strážské jen asi 2%. Výroba byla v ČSFR oficiálně ukončena v dubnu 1984. Tento rok je považován za oficiální rok

II-30

R-T&A


ukončení československé produkce. K inventarizaci zdrojů PCBs v průmyslu, která byla provedena k 31.3.1986 přiznávaly československé podniky 10 335 tun PCBs. Poslední inventarizace zdrojů byla potom provedena ještě na území bývalé ČSFR v roce 1989. Politika ochrany životního prostředí v zemích OECD se vydala cestou přísného omezení zdrojů emisí PCBs již v druhé polovině 70-tých let. V roce 1983 pokleslo v těchto zemích použití PCBs o 20 procent oproti roku 1973. V roce 1985 byla poslední zemí západní Evropy, která ještě produkovala PCBs, Francie. Na druhé straně, právě v těchto letech východní Evropa zaznamenává rozvoj produkce PCBs. Současné emise PCBs jsou dány jejich předchozím použitím v průmyslových aplikacích a jsou rovněž obrazem stavu a úspěšnosti likvidace PCBs na skládkách či jinými vhodnějšími způsoby podle legislativy jednotlivých zemí. Z toho je zřejmé, že provedení dokonalé inventarizace zdrojů má prvořadý význam neboť ve vztahu k životnosti (poločasu rozpadu) PCBs jsou jejich dlouhodobé emise stále v prostředí významné. Provedení inventarizace předpokládá popsání významných i méně významných zdrojů se zvláštním zřetelem na otevřené a uzavřené systémy. Uzavřené systémy mohou přecházet do otevřených systémů pouze díky mimořádným okolnostem nebo haváriím. Například hydraulické kapaliny mohou pronikat do jiných složek životního prostředí a kontaminovat například podzemní vody, pokud jsou užity v důlním nebo vysoce propustném prostředí, nebo unikat z důlního prostředí ventilací přímo do ovzduší. Podobných cest průniku do životního prostředí můžeme teoreticky popsat mnohem více. Výsledkem je potom kumulace PCBs v jiné složce životního prostředí, která vytváří příhodné podmínky pro tuto kumulaci (významná je např. tuková tkáň savců), což je prvotní příčina jejich rizikovosti pro člověka. Za jeden z důležitých zdrojů emisí PCBs do ovzduší je pokládáno jejich odpařování z aplikovaných barev. Dalšími zdroji uvolnění do ovzduší jsou i emise z plastikářského průmyslu (změkčovadla), případně otevřeného spalování. Někteří autoři předpokládají jako velmi důležité zdroje spalovny odpadů, skládky, úniky z transformátorů a kondenzátorů, různé průmyslové provozy a jejich odpadové produkty. Velmi důležitým zdrojem kontaminace životního prostředí je i skládkování malých elektronických zařízení, obsahujících plněné kondenzátory, jejichž skládkové zabezpečení není nejlepší a vždy hrozí nekontrolovatelné vylití jejich obsahu s podílem PCBs. Hlavní možné zdroje kontamince ovzduší polychlorovanými bifenyly představují následující děje: -

odpary PCBs ze starších otevřených systémů (aplikované barvy, nátěry, ochrana dřeva, změkčovadla, teplonosné kapaliny atd.), odpary z provozovaných, likvidovaných či skládkovaných transformátorů, kondenzátorů, hydraulických systémů a zařízení obsahujících vysoké objemy PCBs (v ČSFR to bylo v roce 1990 okolo 10 500 tun), odpar PCBs ze skládek a odplyny ze spaloven komunálního odpadu, odpar PCBs z venkovního prostředí (z otevřených ploch), jako je například při použití odpadových olejů kontaminovaných PCBs v dopravě, odpary ze skládkovaných odpadů, které byly uskladněny jako suché deponie průmyslových odpadů, možné odpary PCBs z uzavřených systémů (jako nejméně pravděpodobné zdroje kontaminace).

II-31


R-T&A

Tabulka 3-22: Hlavní zdroje PCBs v České republice [2] Lokalita

Závod

Poznámky

I. Užití výměníků tepla obsahujících PCBs Praha 4, 5

IPS-13

Rožmitál pod Třemšínem

SSZ Karlovy Vary

Klecany

SSZ Praha

Chleby-Nymburk

Silnice Praha

Turnov, Semily, Mladějov

Silnice Hradec Králové

Bochov, Dobršín, Letkov, N. Hospoda, Holostřevy

Silnice Plzeň

Letkov, Chodová, Planá

SSZ Praha

Žerovice, Babice

Tatra Olomouc

uzavřený systém, ročně přidáváno 200-250 kg Deloru 103

II. Užití PCBs k plnění transformátorů a kondenzátorů Praha

ČKD Praha

Bystřany u Teplic

Elektrochemické závody

Tušimice, Lodice, Chomutov, Hrdlovice, Severočeský hnědouhelný region Jiřetín Žamberk

ZEZ

Kopřivnice

Silnice

Ostravice

Severomoravské dřevařské závody

Valašské Meziříčí

Urxovy závody

Brno

JEZ

výroba transformátorů, ročně použito 370-430 t Deloru 103

III. Výroba barev obsahujících PCBs Praha

Barvy Laky

Kralupy nad Vltavou

Barvy Laky

Uherské Hradiště

Colorlak IV. Hydraulické systémy obsahující PCBs

Vřesová

Palivový kombinát

Uničov

Uničovské strojírny

Delotherm používán jako kapalina do převodovek výtahů

3.3.5 Polychlorované bifenyly (PCBs) v odpadech 3.3.5.1 Úvod Polychlorované bifenyly a terfenyly (PCBs/PCTs) vznikají chlorací bifenylu nebo terfenylu. Jde o technické směsi kongenerů s olejovitou nebo voskovitou konzistencí, které jsou stálé vůči oxidaci a

II-32

R-T&A


zvýšeným teplotám, nerozpustné ve vodě, podle stupně chlorace odolné vůči ohni a vyznačují se dobrou tepelnou vodivostí. Proto se vyráběly ve velkém množství a používaly jako náplně některých uzavřených, zejména elektrotechnických zařízení, především kondenzátorů a transformátorů, vakuových čerpadel, hydraulických systémů, nebo jako průmyslové teplonosné kapaliny všude tam, kde byla vyžadována nehořlavost, vysoká dielektrická konstanta resp. nízká elektrická vodivost a chemická stálost. Kromě uzavřených systémů byly PCBs/PCTs užívány jako plastifikátory nátěrových hmot, těsnicí hmoty, přísady do tiskařských barev, kopírovacích papírů a pesticidů. PCBs a PCTs představují směs kongenerů nebo roztoky (směsi) v parafinových olejích a jiných organických kapalinách. Po zastavení jejich výroby a dovozu a zákazu používání v r. 1984 se s nimi můžeme setkat kromě nezlikvidovaných zásob v odpadech různého druhu, což je předmětem této statě, která charakterizuje a kvantifikuje odpady s obsahem PCBs/PCTs a zabývá se způsoby jejich likvidace. Tato kapitola se ve stati o odpadech o údaje Návrhu národního plánu zabývá nakládání z nebezpečnými odpady [1]. 3.3.5.2 Polychlorované bifenyly v České republice V bývalém Československu byly PCBs vyráběny v n. p. Chemko Strážske pod označením Delor 103 (chlorace do 30 %), Delor 105 a Delor 106 (chlorace do 60 %). PCTs nebyly vyráběny, mohly být pouze dovezeny jako součást elektrotechnických zařízení. Výroba PCBs byla zastavena na jaře 1984 a jeho celková produkce (od roku 1959) byla 21 500 t. Do Československa byly ojediněle dováženy jako součást investičních celků transformátory s náplní PCBs. Podle expertních odhadů toto množství nepřevýšilo 5 % obsahu Deloru 103, sumárně užitého v náplních elektrotechnických zařízení. Z celkového množství 21,5 kt PCBs připadalo podle údajů výrobce ca 75 % na Delor 103, přičemž vyvezeno bylo ca 30 % produkce (jak v čisté chemikálii, tak v zařízeních). V Československu mohlo být užito ca 10 – 11 kt Deloru 103. Jestliže budeme předpokládat, že v ČR zůstalo po rozdělení ČSFR 2/3 všech zařízení a zásob Deloru 103, znamená to, že celkové množství, užité jako náplň elektrotechnických, vyhřívacích a hydraulických zařízení může být 7 – 8,5 kt čistých PCBs včetně dovozů. Toto množství bylo zředěno jednak v primárních kapalinách (PCBs byly míseny s chlorbenzeny, chlorparafiny aj.). Kromě primárního odpadu (kapaliny, vyřazená zařízení) vzniklo velké množství sekundárních odpadů únikem kapalin obsahujících PCBs do okolního prostředí (zemina, stavby, nezajištěné skládky pevného odpadu aj.) PCBs byly vědomě i nevědomě míseny s odpadními oleji a vraceny při odběru olejů. Při předpokládaném úniku 5 % a ředícím poměru 1:1 000 (tedy průměrné koncentraci PCBs v sekundárních odpadech 100 ppm) by podle velmi hrubého odhadu mohlo vzniknout ca 0,5 milionu t olejů, stavebních odpadů, zeminy aj, kontaminované PCBs. Část zařízení byla prodána do zahraničí nebo vyvezena s cílem zneškodnění. Je evidentní, že ani známé informace o celkovém množství „čistého“ PCBs, pravděpodobně použitého na území ČR nelze použít pro odhad počtu zařízení, kontaminovaných PCBs, kde z charakteru jejich funkce docházelo k manipulaci s provozní kapalinou v rámci běžné pravidelné údržby. Protože „zařízení obsahující PCBs“ je ve smyslu Směrnice Rady 96/59/EC každé zařízení, které „obsahuje PCBs“ (tj. i směsi nad 50 ppm PCBs), pak se důsledným uplatněním této směrnice se takovým zařízením stává i zařízení s minerálním olejem, kontaminovaným PCBs (nad 50 ppm). Možnost takové kontaminace je velmi reálná a je nasnadě, že jejich majitelé a provozovatelé většinou stav olejové náplně z pohledu možné kontaminace PCBs vůbec neznají. Proto přesnější plánování bude možné na základě připravované inventury ve smyslu implementace zákona o odpadech.

II-33

R-T&A


3.3.5.3 Polychlorované bifenyly v odpadech v České republice a způsoby nakládání s nimi PCBs/PCTs lze nalézt kromě vyřazených „uzavřených“ zařízení s náplní PCBs/PCTs v různých druzích odpadů, které jsou uvedenými látkami kontaminovány. Jedná se o široké spektrum odpadů, a to, kovový šrot, papír, plasty, zeminu a stavební odpad (beton, zdivo, dřevo, nátěry aj.). Způsob jejich zneškodnění je závislý na druhu a složení odpadového materiálu a obsahu PCBs/PCTs. Zásadně jsou takové odpady klasifikovány jako nebezpečné odpady, které svým charakterem nebo kumulací svých nebezpečných vlastností představují mimořádné riziko pro životní prostředí a podléhají zpřísněnému režimu (§ 3 odst. 3. Zákona č. 125/1997 Sb.). Nakládání s kapalinami obsahujícími PCBs a zařízeními obsahujícími PCBs náleží do působnosti Zákona č. 157/1998 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích (ve znění pozdějších předpisů). V letech 1995-1997 byl v ČR ohlášen vznik 24,3 tisíc t těchto odpadů ( po jednotlivých létech: 1995 – 5,7 tisíc t, 1996 – 15,1 tisíc t, 1997 – 3,5 tisíc t). Nejvíce byly zastoupeny vyřazené přístroje a provozní prostředky s obsahem PCBs (celkem 14,7 tisíc t, tj. 60 %). Od roku 1998 platí nový katalog odpadů. Podle něj byl ohlášen vznik 11,4 tisíc t odpadů s PCBs, z čehož 96,5 % byla elektrotechnická zařízení, tj. transformátory a kondenzátory, obsahující PCBs. Je nutno upřesnit, že tato zařízení obsahují 10 – 30 % w/w PCBs (zbytek tvoří především kovy, dále plasty, papír apod.). Základní zásadou nakládání s odpady obsahujícími PCBs/PCTs je prevence vzniku sekundárních opadů, které vznikají kontaminací inertních olejů, zemin a stavebních materiálů aj. technickými kapalinami s obsahem PCBs. Pokud jde o užívání uzavřených elektrických zařízení (transformátorů, kondenzátorů), která obsahují PCBs, je zásadně upraveno platnými technickými normami. Jedná se o EN 50 195 (uzavřená elektrická zřízení obsahující PCB a dále o EN 50 225 (uzavřená elektrická zařízení obsahující oleje s možnou kontaminací PCB). Tyto normativní předpisy, které mají charakter euronorem odpovídají principu nejlepší dostupné technologie (BAT – Best available technique) pro uvedená zařízení. V ČR náleží odpady s obsahem PCBs/PCTs ve smyslu Zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. mezi vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení ( ve smyslu § 26 uvedeného zákona). Povinnosti při nakládání s PCBs, odpady s obsahem PCBs a zařízeními, která obsahují PCBs, jsou uvedeny v § 27 citovaného zákona. Nutno dále uvést, že kromě zákona o odpadech se nakládání s těmito látkami řídí dále Vyhláškou MŽP č. 384/2001 Sb. O nakládání s polychlorovanými bifenyly. Tato vyhláška mj. specifikuje: • • •

způsob označování zařízení obsahujících PCBs a podléhajících evidenci způsob označování dekontaminovaných zařízení evidenci zařízení a látek s obsahem PCBs a způsob jejich ohlašování

3.3.5.4 Vybrané odpady s obsahem PCBs Podle návrhu národního plánu nakládání s nebezpečnými odpady byly mezi vybrané odpady s obsahem PCBs zařazeny dva základní druhy odpadů, a to hydraulický olej s obsahem PCBs a dále izolační a teplonosné kapaliny s obsahem PCBs.

II-34

R-T&A


3.3.5.4.1 Hydraulický olej s obsahem PCBs Tato komodita s katalogovým číslem 13 01 01 je označena jako Hydraulický olej s obsahem PCB a/nebo PCT. V roce 1999 bylo ohlášeno 7,5 t. Jeho hlavním zdrojem jsou hydraulická zařízení zvláště v horkých provozech a dolech, přičemž je pravděpodobná kontaminace jiných hydraulických kapalin, později dolévaných do zařízení. Podobně jako u další komodity bylo možno při konečném projednání návrhu národního plánu nakládání s nebezpečnými odpady konstatovat zřejmě neúplné ohlášení těchto druhů odpadů na úrovni krajů. Je pozoruhodné, že nebyl hlášen výskyt těchto odpadů v Moravskoslezském, Ústeckém a Pardubickém kraji, kde je možno jejich vznik oprávněně očekávat. Je pravděpodobné, že při hlášení došlo k záměně s teplonosnými a izolačními kapalinami s obsahem PCBs (viz dále). O způsobu nakládání v r. 1999 lze nalézt tyto údaje podle ČEÚ: • • •

Skladování 0,8 t Solidifikace, vitrifikace, bitumenace 22,0 t Celkem 22,8 t

Podle údajů z ISO je nejdůležitější způsob nakládání solidifikace (96,6 %). Není však zřejmé, jak mohou být tyto odpady solidifikovány. Autorský kolektiv [1] je považuje buď za chybu v hlášení nebo nezákonný způsob manipulace (smísení s nějakým substrátem). Tento způsob se nepovažuje za odpovídající BAT. U daného materiálu nebyl uskutečněn dovoz a vývoz. V databázi ISWO jsou údaje od 13 původců, kteří představují 100 % produkce odpadu. Jedná se však většinou o malé firmy, které nepatří k významným uživatelům hydraulických zařízení. Navíc je možná i záměna s jinými technickými kapalinami neznámého původu a složení. 3.3.5.4.2 Izolační a teplonosný olej s obsahem PCBs Tato komodita s katalogovým číslem 13 03 01 je definována jako Izolační a/nebo teplonosný olej a jiná podobná kapalina s obsahem PCB a/nebo PCT. V roce 1999 bylo ohlášen vznik 19,2 t tohoto materiálu. Jeho hlavním zdrojem jsou transformátory, kondenzátory, vyhřívané duplikátorové nádoby (v dřívější době také obalovny živičné drti). Při zhodnocení podkladů pro návrh republikového plánu nakládání s nebezpečnými odpady bylo možno konstatovat, že odpad izolačních a/nebo teplonosných olejů s obsahem PCBs nebyl rovnoměrně evidován ve všech krajích, a to i přesto, že se tyto kapaliny nepochybně díky rozšířenému využívání elektrických zařízení (kondenzátory u velkých třífázových elektromotorů) mohou vyskytovat prakticky všude. O způsobech nakládání vypovídá údaj za rok 1999: • • • •

Spalování s využitím tepla Skladování Vývoz odpadu Celkem

2,6 t 15,0 t 1,1 t 18,6 t

II-35

R-T&A


Podle [1] bylo celkové množství tohoto odpadu (tj. 18,6 t) vyvezeno do Nizozemí. Údaj za jediný rok odpovídá implementaci nového zákona o odpadech. Předpokládáme však, že tento prvý údaj, opírající se o hlášení „zdola“ je zatížen značnou chybou, vzhledem k různé úrovni pořádku a evidence jak u původců, tak u orgánů státní správy a samosprávy. Navíc nelze vyloučit (je spíše pravděpodobné), že část této komodity byla zlikvidována neadekvátním způsobem, takže je mimo evidenci. To vyplývá z porovnání nesmírně asymetrických údajů z jednotlivých krajů, kdy kolísání mnohonásobně překračuje směrodatnou odchylku podle běžných statistických principů, jak ukázaly odborné semináře věnované jednotlivým fázím vypracování návrhu národního plánu nebezpečných odpadů. Předpokládáme, že po další fázi, tj zpracování návrhů krajských plánů dojde k dalšímu zpřesnění, které umožní reálnější sumarizaci údajů na celorepublikové úrovni. Tato poznámka je ovšem obecně relevantní i pro předcházející i další komoditu. Pokud jde o hlavní původce odpadu tohoto katalogového čísla, databáze ISO obsahuje údaje od celkem 34 původců. Přitom platí, že produkce odpadů u 17 největších původců představuje 61,1 % z celkové produkce tohoto odpadu. Množství tohoto odpadu se v období 2002 - 2010 několikanásobně zvýší díky nutnosti inventarizace a povinnosti zneškodnění do roku 2010. 3.3.5.4.3 Transformátor nebo kondenzátor s obsahem PCBs Uvedená komodita s katalogovým číslem 16 02 01 je definována jako Transformátor s obsahem PCB a/nebo PCT a/nebo kondenzátor s obsahem PCB a/nebo PCT. V roce 1999 vzniklo 265,4 t tohoto odpadu. Jeho hlavním zdrojem, v daném případě původcem jsou energetické závody a rozvodny – transformátory, kondenzátory u velkých elektromotorů. Je nasnadě, že transformátory a kondenzátory s obsahem PCBs se vyskytují ve všech krajích. Podobně jako u předchozích komodit však dosud nebyly všechny zdroje bilancovány. O způsobu nakládání s tímto druhem odpadu za rok 1999 vypovídá přehled (podle ČEÚ): -

Skladování Třídění Vývoz Celkem

181,3 t 0,4 t 202,0 t 383,6 t

Nejběžnější způsob nakládání je vývoz a dále skladování s předpokladem následného vývozu. Podle databáze EVIPO, vedené u ČEÚ bylo v roce 2000 vyvezeno 212,36 t do SRN. Pokud jde o původce, databáze ISO obsahuje údaje od 198 původců. Přitom produkce 23 největších původců v ČR představuje 74,6 % z celkové produkce tohoto druhu odpadu. Upřesnění předpokládané produkci odpadů s obsahem PCBs/PCTs pro další období bylo cílem inventury provádění v roce 2002 (viz kapitola 3.3.6). 3.3.5.5 Prevence vzniku sekundárních odpadů při užívání PCBs Je nepřípustné doplňovat úniky náplní do uzavřených systémů. Zařízení musí být umístěna v uzavřených prostorách (pro zamezení přístupu nepovolaných osob), viditelně označena a pravidelně II-36

R-T&A


kontrolována, přičemž o kontrolách musí být vedeny záznamy. Personál, přicházející do styku se zařízeními obsahujícími PCBs musí používat ochranné pomůcky (rukavice, brýle, respirátor). Sekundární odpady (zemina, sorpční prostředky jako vapex aj,, technické tkaniny, pracovní oděvy a rukavice kontaminované PCBs musí být shromažďovány jako nebezpečný odpad v uzavřených kovových kontejnerech. 3.3.5.6 Způsoby zneškodnění PCBs a odpadů obsahujících PCBs Nejběžnější způsob nakládání s evidovanými odpady, obsahujícími PCBs, je v České republice skladování (80,4 %), spalování s využitím tepla (13,9 %). Vzhledem k tomu, že dosud neexistuje kapacita na přepracování těchto odpadů, významným způsobem odpadového hospodářství je vývoz. Zatím lze předpokládat, že skladované množství bude vyvezeno, nebude-li k dispozici taková technologická kapacita. Pro zneškodnění PCBs a odpadů s obsahem PCBs existuje řada technologických postupů, jejichž aplikace je závislá na složení výchozího odpadového produktu. Podle povahy jde o destrukci PCBs/PCTs (termickou, chemickou, mikrobiální) nebo rekuperaci (separace nebo selektivní chemická reakce), tj. dekontaminaci odpadů obsahujících PCBs/PCTs (kovy, zemina, oleje aj. V některých případech může být po odstranění náplně dekontaminováno celé zařízení (transformátor, kondenzátor, hydraulické zařízení) a s jinou náplní používáno nadále. Podrobněji jsou jednotlivé technologii popsany v Části VIII. 3.3.5.6.1 Destrukční technologie s vysokými teplotami Univerzální a nejpoužívanější metodou zneškodňování odpadů s obsahem PCBs je incinerace (zejména pokud jsou PCBs obsaženy v hořlavé matrici (kontaminované oleje). Při nízkých koncentracích PCBs (do 30 ppm) jsou kontaminované oleje žádoucím palivem pro cementárny. Nejužívanější metodou je incinerace při teplotách vyšších než 1 200 °C při dobách zdržení 2 s za přebytku kyslíku (přídavek 6 % v/v na výstupu). Některá zařízení užívají čistý kyslík. Pro spalování materiálu s obsahem PCBs je nutná druhá spalovací (dohořívací) komora a rychlé ochlazení spalin k snížení koncentrace vzniklých polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů (PCDDs/Fs). Ze spalin se alkalickým vypíráním odstraňuje chlor resp. chlorovodík. Spaliny musí být dále čištěny sorpcí na aktivním uhlí, které se pak zpracovává jako sekundární nebezpečný odpad. Řada realizovaných konstrukčních řešení splňuje tyto podmínky pro kapaliny, tuhé odpady, zeminu, čistírenské kaly aj. při účinnosti nad 7 x 9, tj. 99,99999 %, zajišťující emise PCDDs pod 0,007 ng.m-3 s údajnými náklady méně než 1 EUR.kg-1 PCBs. Perspektivní a v současné době již realizované technologie pro vysoce toxické látky, vhodné i pro PCBs představují např. vysokoteplotní plasma (plasma-torch technology), rozklad v tavenině kovů (molten-metal-technology) a superkritická oxidace. 3.3.5.6.2 Selektivní destrukční technologie Separace, izolace a selektivní destrukce umožňuje recyklaci části odpadu. K tomu připadají do úvahy různé separační procesy (sorpce, extrakce a následné chemické, resp. mikrobiální metody rozkladu. K nejužívanějším náleží alkalická dehalogenace PCBs/PCTs (katalytická nebo nekatalytická reakce s alkalickými kovy) a tzv. proces CDC, založený na reakci s alkalickými polyethylenglykoláty. K tomuto typu reakcí náleží i katalytická dehydrochlorace vodíkem, katalyzovaná paladiem nebo II-37

R-T&A


platinou. U uvedených typů reakcí byly dosaženy náklady, pohybující se kolem 1 EUR.kg-1 odpadu. Udávají se rovněž možnosti fotolyzy a mikrobiálního rozkladu (voda, zeminy), termickou desorpcí nebo extrakcí (zemina, kovy). Dechlorace kapalných odpadů, kontaminovaných PCBs sodíkem je metoda, která by měla být využita v ČR. Neprodukuje žádné toxické látky, je nedestruktivní ve vztahu k dekontaminovanému materiálu a je provozně a investičně nenáročná, ovšem nevýhodou je snadno zápalný kov, reagující se vzdušnou vlhkostí, proto vyžaduje bezpečnostní opatření (manipulace se sodíkovou disperzí v inertní atmosféře). Tato metoda byla v zahraničí dovedena do fáze komerčně využitelné technologie – např. Ontario Hydro, Meyers aj. Existující mobilní zařízení jsou využívána pro reklasifikaci (tj. regenerace kontaminované náplně elektrotechnických zařízení) s obsahem nad 500 ppm PCBs. Tento proces byl vyvinut i v ČR. Byl postaven a ověřen poloprovoz, který je připraven pro komerční využití s perspektivou především pro zneškodňování kontaminovaných olejů s obsahem do ca 8 000 ppm v elektrických zařízeních, které budou podle předpokladu představovat určující podíl odpadů s PCBs. Nepochybná výhoda této metody, s provozovanou mobilní jednotkou spočívá v možnosti nasazení přímo na dekontaminované zařízení, což výrazně sníží environmentální rizika plynoucí z převozu kontaminovaných zařízení. Navíc, v kombinaci s filtračním a regeneračním postupem může proběhnout komplexní údržba elektrotechnického zařízení (transformátoru). Další technologií je proces BCD, založený na dehydrochloraci (za NaOH, Na2CO3) za přítomnosti katalyzátoru v protonodonorním prostředí, probíhající za teplot kolem 360 °C a za zvýšeného tlaku v dusíkové atmosféře. Výhodou je možnost zpracovávat kapaliny o vysoké vlhkosti a obsahu PCBs až do 15 % w/w a zpracování tuhých odpadů (vnitřních prostor elektrotechnických zařízení). Netvoří se žádné meziprodukty, nevýhodou je práce v dusíkové atmosféře za zvýšeného tlaku. 3.3.5.7 Předpokládaná produkce odpadů obsahujících PCBs/PCTs Je zřejmé, že produkce (evidovaných) odpadů bude mít v následujících létech vzrůstající tendenci, přičemž půjde v zásadě o krátkodobý růst. Přesné údaje budou známy na základě provedené inventarizace zařízení s obsahem PCBs, která proběhne na základě Zákona č. 185/2001 Sb. Nelze však očekávat, že např. množství evidovaných hydraulických kapalin by mělo přesáhnout 5 % z celkového množství. Je zřejmě účelné (vzhledem k možnostem záměny při inventurách) aby hydraulické kapaliny byly bilancovány spolu s izolačními a teplonosnými kapalinami. Jak je neznačeno shora, při plánované komplexní inventarizaci zařízení s obsahem PCBs budou nepochybně zjištěna další zařízení, která překračují legislativně stanovený limit (50 ppm) a jejich držitelé budou nuceni řešit jejich odstavení z provozu a zneškodnění. Tak se dostanou další zařízení do kategorie odpadů s PCBs. Kromě toho je možno předpokládat, že při řádné inventarizaci budou objevena zařízení s PCBs mimo provoz, popřípadě různé zásobníky s kontaminovanou kapalinou. Protože podle Směrnice Rady 96/59/EC musí být zařízení obsahující PCBs vyřazena z provozu, dá se předpokládat, že zejména ke konci období (v prvé dekádě 21 století) může množství odpadních kapalin s vysokou koncentrací PCB (10 000 ppm), určených k likvidaci dosáhnout až několika desítek kt, přičemž se bude jednat především o elektrotechnická zařízení. 3.3.5.8 Národní implementační plán nakládání s odpady, obsahujícími PCBs Za klíčové problémy současného stavu odpadů s PCBs/PCTs jsou považovány mj. nepřesnosti v evidenci (resp. dosud neúplná evidence), neinformovanost držitelů, nezajištěný separovaný sběr, možnost záměny s jinými olejovitými kapalinami, nevhodné skladovací prostory, chybějící zařízení na II-38

R-T&A


zpracování elektrotechnických zařízení, která nelze dekontaminovat zejména incineračními procesy bez předešlé demontáže a separace kovových částí. V návrhu národního plánu nakládání s nebezpečnými odpady byly definovány tři shora uvedené odpadové proudy s obsahem PCBs, které spolu úzce souvisejí. Proto se navrhuje integrovaný návrh plánu pro všechny tři uvedené proudy. Plán pro zařízení by měl obsahovat: a) Inventuru (zařízení obsahující PCBs podléhající evidenci jsou definována Zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., § 26, způsob evidence včetně vzoru evidenčního listu je stanoven Vyhláškou MŽP č. 384/2001 Sb. o nakládání s PCBs. b) Logistiku (shromažďování, přepravu, laboratorní kontrolu). c) Odhad adekvátnosti kapacit pro spalování, resp. regeneraci oleje (včetně mezní koncentrace PCBs pro regeneraci). d) Plán nakládání se sekundárními odpady kontaminovanými PCBs, které vzniknou při vyřazování a likvidaci zařízení (nikoliv historicky vzniklou kontaminací). Návrh národního plánu nakládání s nebezpečnými odpadu obsahuje návrh technicko-organizačních zásad nakládání s odpady, obsahujícími PCBs/PCTs: • •

•

•

Držitelé zařízení, obsahující PCBs jsou povinni zabránit úniku náplně do okolního prostředí, zařízení viditelně označit a zamezit přístup nepovolaných osob. Je doporučeno převzít EN 50 195 a EN 50 225 jako BAT pro prevenci vzniku sekundárních odpadů. Všechna zařízení musí být evidována a držitelem pravidelně kontrolována (mechanické poškození, těsnost). Inspekce je prováděna vizuálně v tříměsíčních intervalech. V přítomnost vlhkých skvrn na zařízení nebo na podlaze musí být rozhodnuto o vyřazení zařízení. Opravy zahrnující dolévání uniklých náplní jsou zakázány. Všechny odpady vzniklé při inspekci, údržbě a demontáži zařízení musí být uchovávány v uzavřených prostorách stejně jako vyřazená zařízení. Vyřazená zařízení a kontejnery s odpady musí být pravidelně kontrolovány, aby nedocházelo k úniku do okolního prostředí (odpařování, vymývání dešťovou vodou). Za standardní techniku, která může sloužit jako srovnávací, je vzato spalování při teplotách vyšších než 1 200 °C (doba zdržení 2 s, pro odstranění PCDDs/Fs ze spalin).

Rozhodovacími kriterii (multikriteriální analýzy) jsou: i. ii. iii. iv. v. vi.

Provozní kapacita zařízení, Destrukční účinnost (%), Vznik a charakter sekundárních odpadů, Emise do ovzduší a vod, Univerzálnost (vhodnost pro různé typy odpadů. Riziko havárie.

Pomocnými kriterii jsou investiční a provozní náklady, mobilita zařízení (odpadá transport a rizika s ním spojená), schopnost regenerace a NIMBY syndrom (postoj veřejnosti je v případě spaloven obvykle negativní). Návrh národního plánu nakládání s nebezpečnými odpady stanoví pro odpady s obsahem PCBs/PCTs také nezbytné specifické úkoly pro veřejnou správu: •

Provádět inspekci držitelů zařízení a odpadů, osob přepravujících zařízení s obsahem PCBs a těch, kdo nakládají s odpady obsahujícími nebo kontaminovanými PCBs (Krajské úřady, ČIŽP).

II-39

R-T&A

•


Provést revizi souhlasů. Při provozování konkrétního zařízení musí být posouzena vhodnost užité metody a zařízení pro daný typ odpadu, způsob nakládání s vzniklými sekundárními odpady a odpadními vodami, emise do ovzduší, riziko požáru nebo exploze (např. sodíkové metody) s následnou kontaminací okolního prostředí (Krajské úřady, MŽP).

3.3.5.9 Závěry a návrhy Dosud vypracované podklady a informace, na základě nichž byl rozsáhlým kolektivem a několikastupňovým připomínkováním a projednáním spolu s experty a zainteresovanými organizacemi sestaven Národní plán nakládání s nebezpečnými odpady jsou v části odpadů obsahujících PCBs/PCTs významnou součástí inventury a národního akčního plánu ve smyslu implementace Stockholmské úmluvy. Vzhledem k tomu, že plnění Zákona č. 185/2001 Sb. a Vyhlášky MŽP č. 384/2001 Sb. předpokládá dopracování inventury odpadů s obsahem PCBs/PCTs jak je uvedeno shora v odstavci „Národní implementační plán nakládání s odpady obsahujícími PCBs“, doporučuje se uvedené informace v další fázi vypracování Inventury a národního akčního plánu implementace Stockholmské úmluvy doplnit a upřesnit na základě definitivní verze Národního plánu nakládání s nebezpečnými odpady, který vznikne s vstřícným využitím krajských plánů nakládání s nebezpečnými odpady, jimiž bude upřesněn seznam původců i kvantifikované údaje o produkci tří základních proudů odpadů s obsahem PCBs/PCTs. 3.3.5.10 Literatura [1] DHV CR, MEURS, Český ekologický ústav: Návrh národního plánu nakládání s nebezpečnými odpady, Praha 2002. [2] K. Velek, I. Holoubek, I. Kučerová, O. Velek, J. Holovacký, J. Kohoutek, J. Petrik: Koncepce nakládání s odpady a zařízeními obsahujícími polychlorované bifenyly (PCBs), pro MŽP ČR, listopad 1995, 251 s.

3.3.6 Inventarizace PCBs realizovaná v roce 2002 3.3.6.1 Rámcová specifikace problematiky inventarizace PCBs 3.3.6.1.1 Úvod Česká republika jako kandidát členství v EU je povinna v souladu s implementačním plánem Směrnice Rady 96/59/ES ke zneškodňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCBs/ PCTs) přijmout opatření ke zneškodnění PCBs a provést celkovou dekontaminaci nebo zneškodnění zařízení obsahujících PCBs do roku 2010. Prvním krokem pro splnění tohoto ustanovení musí Česká republika provést podrobnou inventarizaci všech zařízení s obsahem PCBs větším než 5 litrů. Inventarizace PCBs bude základem pro stanovení další strategie definitivního odstranění PCBs. Zajištěním evidence zařízení s obsahem PCBs v České republice dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů, byl pověřen v souladu s implementačním plánem směrnice Rady 96/59/EEC, o zneškodnění polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCBs/

II-40

R-T&A


PCTs), Ministerstvem životního prostředí ČR Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka v Praze. 3.3.6.1.2 Legislativní rámec problematiky PCBs • •

• •

Směrnice Rady 96/59/EC o odstraňování PCBs a PCTs Vyhláška MŽP ČR č. 391/2000 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP ČR č. 302/1998 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky odborné způsobilosti a postup při jejím ověřování, postup prokazování zdravotní způsobilosti, postup při udělování a odnímání autorizace, seznam vybraných nebezpečných látek a přípravků, jejichž dovoz a vývoz je možný pouze se souhlasem Ministerstva životního prostředí, obsah žádosti o dovoz a vývoz a způsob a podrobnosti vedení evidence a oznamování nebezpečných chemických látek a přípravků, její příloha č. 9 k vyhlášce č. 302/1998 Sb. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Vyhláška MŽP v dohodě s MZ ČR č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monomethyltetrachlordifenylmethanem, monomethyldichlordifenylmethanem, monometyldibromdifenylmethanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg.kg-1 (o nakládání s PCBs).

3.3.6.2 Evidence PCBs podle vyhlášky č. 391/2000 Sb. Pokus o evidenci zařízení s kapalnou náplní, jež obsahuje či může obsahovat PCBs, byl učiněn novelizací vyhlášky č. 302/1998 Sb. – prováděcímu předpisu k zákonu č. 175/1998 o chemických látkách a přípravcích. Ustanovení § 9a vyhlášky č. 391/2000 Sb. MŽP ČR zavedlo evidenci PCBs obsažených v zařízení a také definici PCBs. Formou evidence byl Evidenční list. Účelem evidence podle výše uvedených předpisů bylo zahájení inventarizace zařízení s možným obsahem PCBs podle Směrnice Rady 59/96/ES. Jejím zajištěním se překlenulo období do platnosti nového zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. a jeho prováděcích předpisů, které požadavky na inventarizaci zařízení s obsahem PCBs uvedené směrnice transponují důsledněji. 3.3.6.2.1 Výsledky evidence PCBs podle vyhlášky č. 391/2000 Sb. Ke dni 31. 12. 2001 bylo v rámci evidence PCBs podle vyhlášky č. 391/2000 Sb. na 5 575 kusech evidenčních listů evidováno celkem 16 136 zařízení, z toho 1 660 transformátorů, 11 228 kondenzátorů a 2 611 zařízení označených jako ostatní. Celkový obsah provozních kapalin s obsahem PCBs z těchto evidovaných zařízení – stejně jako další údaje - nebylo možné přesně zjistit. Důvodem byla skutečnost, že subjekty, které formulář uvedený v příloze č. 9 b) k vyhlášce č. 302/1998 Sb. vyplňovaly, nepovažovaly všechny zde uvedené položky jako povinné, ale pouze orientační a uváděly pouze ty údaje, které jim byly známy. 3.3.6.3 Inventarizace PCBs podle vyhlášky č. 384/2001 Sb. 3.3.6.3.1 Spolupráce na přípravě vyhlášky MŽP o nakládání s PCBs navazující na zákon o odpadech Byl připraven odborný návrh textu vyhlášky a předán legislativnímu odboru MŽP. Jednalo se zejména o zpracování problematiky odběru vzorků, analytického stanovení PCBs (výběr rozhodčích

II-41

R-T&A


analytických metod, definování obsahu PCBs v provozních kapalinách, zajištění kvality analytických výsledků pro potřeby evidence a další) a návrhu evidenčního listu. Po projednání a úpravách v odborném a legislativním odboru MŽP a v legislativní radě vlády ČR byla vyhláška schválena a vydána dne 17. října 2001 s účinností od 1. 1. 2002. Je potřeba konstatovat, že po uvedených úpravách ze strany poslanecké sněmovny a parlamentu došlo ve výsledném znění vyhlášky k některým změnám ve srovnání s předloženým odborným návrhem textu vyhlášky. 3.3.6.3.2 Zavádění vyhlášky MŽP č. 384/2001 o nakládání s PCBs do praxe Při zavádění uvedené vyhlášky do praxe se projevily problémy, které byly konzultovány. Jednalo se např. o vyjasňování podmínek pro registraci a evidenci laboratoří a certifikovaných pracovníků oprávněných vzorkovat zařízení a látky s PCBs. Proběhla příprava kurzů a následného certifikačního řízení pro pracovníky zajišťující odběry vzorků provozních kapalin zařízení a látek obsahujících PCBs. Pro odbor odpadů MŽP ČR bylo vypracováno krátké hodnocení o problémech při stanovení koncentrace PCBs v provozních kapalinách zařízení a látkách, které se projevily v souvislosti se změnou v evropské Směrnici EN 12766-2 z července 2001. Ve shodě s § 2 vyhlášky MŽP č. 384/2001 a Sdělením odboru odpadů MŽP (publikováno ve Věstníku MŽP ČR) je prováděna registrace laboratoří oprávněných provádět analytická stanovení PCBs v zařízeních a látkách pro účely evidence PCBs ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Vytvoření sítě registrovaných analytických laboratoří oprávněných provádět stanovení PCBs v olejích a izolačních kapalinách je založeno na pravidelně se opakujících mezilaboratorních porovnávacích zkouškách (MPZ) celostátního rozsahu. 3.3.6.3.3 Úkoly řešené v roce 2001 na pracovišti CeHO v oblasti problematiky PCBs/PCTs Úkol: Výzkum pro OODP MŽP v oblasti problematiky PCBs (1121) Hlavní řešitel: Ing. Jiřina Barchánková Dílčí úkoly: Analytická činnost (1121.01) (řešitel Ing. Vladimír Kužílek (sekce 22)), Inventarizace PCBs - část A (1121.02) (řešitel Ing. Petr Tušil (sekce 26)), Inventarizace PCBs - část B (1121.03) (řešitel Ing. Jiřina Barchánková) Projekt byl řešen ve třech dílčích úkolech. První z nich byl zaměřen na ověřování analytických metod stanovení PCBs v olejích a izolačních kapalinách. Byla provedena validace pomocí standardů, referenčních materiálů a různých typů reálných vzorků. V rámci úkolu byl připraven návrh postupu při odběru vzorků pro zjišťování obsahu PCBs v minerálních olejích pro účely evidence PCBs a ve spolupráci s ASLAB byla uspořádána mezilaboratorní porovnávací zkouška stanovení PCBs v minerálních olejích. V části věnované evidenci zařízení podle vyhlášky č. 391/2000 Sb. a přípravě inventarizace byly shromážděny technické podklady pro vypracování návrhu postupu odběru vzorků provozních kapalin ze zařízení s obsahem PCBs a podléhajících evidenci podle § 26 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a to včetně hydraulických důlních zařízení a průmyslových zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou (jako jsou duplikátory, obalovny silniční drti apod.). Úkol: Výzkum pro OODP MŽP v oblasti evidence (1127) Hlavní řešitel: Ing. Kateřina Poláková Dílčí úkol: Příprava podkladů pro zavedení inventarizační databáze PCBs a její realizace ve struktuře relační databáze (DÚ 1127.02) (řešitel Ing. Kateřina Poláková)

II-42

R-T&A


Cílem úkolu bylo připravit podklady pro zavedení inventarizační databáze zařízení s objemem náplně větším než 5 l a koncentrací PCB větší než 50 mg.kg-1 do prostředí relační databáze s využitím aplikací datového modelu HEIS VÚV (nástrojů Oracle a jeho aplikací), realizovat elektronickou formu dotazníků a evidenčních listů, realizovat uživatelská prostředí databází a případně na vzorku dat spustit ověřovací provoz. Úkol: PCBs/PCTs (VaV 720/5/01) Řešitelé: Ing. Jiřina Barchánková, Ing. Vladimír Kužílek, Ing. Petr Tušil Období řešení: 2001 až prosinec 2004 Dílčí úkoly: Analytické činnosti spojené s evidencí PCBs v zařízeních, materiálech a odpadech (DÚ 01) (řešitel Ing. Vladimír Kužílek), DÚ02 Vzorkování látek s PCBs ve skládkách, starých zátěžích a odpadech (DÚ 02) (řešitel Ing. Petr Tušil), DÚ 03 PCBs ve skládkách a starých zátěžích (DÚ 03) (řešitel Ing. Jiřina Barchánková) V DÚ 01 pokračovalo ověřování variant přečištění vzorku a odstranění tzv. rušivých látek před vlastním analytickým stanovením a testování analytického postupu. DÚ 02 byl zaměřen na navržení monitoringu a postupů odběrů vzorků ze skládek a starých ekologických zátěží pro účely evidence a odstranění zařízení a látek s obsahem PCBs. DÚ 03 PCBs se zabýval přítomností PCBs ve skládkách a starých zátěžích. Popis možností výskytu PCBs v životním prostředí ČR. Zdroji informací pro zjištění obsahu PCBs ve skládkách a starých ekologických zátěžích byly databáze starých ekologických zátěží (SESEZ - seznam starých ekologických zátěží), informační systém o odpadech (ISO), statistické informace, odbory výkonu státní správy a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). 3.3.6.3.4 Úkoly řešené v roce 2002 na pracovišti CeHO v oblasti problematiky PCBs/PCTs Úkol: Výzkum pro OODP MŽP v oblasti problematiky PCBs (4121) Hlavní řešitel: Ing. Jiřina Barchánková Dílčí úkoly: Analytická činnost (4121.01) (řešitel Ing. Vladimír Kužílek (sekce 22)), Inventarizace PCBs - část A (4121.02) (řešitel Ing. Petr Tušil (sekce 26)), Inventarizace PCBs - část B (4121.03) (řešitel Ing. Jiřina Barchánková) Cílem úkolu bylo pokračování v procesu inventarizace PCBs v ČR. Jedna část úkolu byla zaměřena na analytické činnosti. Byla vytvořena síť laboratoří oprávněných provádět stanovení PCBs v provozních kapalinách a látkách obsahujících PCBs. Pokračovala validace metod stanovení PCBs v olejích a izolačních kapalinách. Společně s ASLAB byly připraveny a vyhodnoceny mezilaboratorní porovnávací zkoušky týkajících se stanovení PCBs v olejích a izolačních kapalinách. V další části úkolu pokračovaly činnosti související s inventarizací PCBs. Byla provedena odborná rešerše biodegradačních postupů jejíž cílem bylo kriticky zhodnotit jednotlivé biodegradační technologie odstraňování PCBs z různých environmentálních médií. Byla zhodnocena možnost spalování PCBs ve spalovně nebezpečných odpadů v Ostravě a využití cementáren k destrukci PCBs. Dále byl vypracován návrh metodického pokynu „Odběr vzorků z „maloolejových vypínačů“ vysokého napětí za účelem inventarizace zařízení s PCBs“. Úkol: Výzkum pro OODP MŽP v oblasti evidence (4127) Hlavní řešitel: Ing. Kateřina Poláková Dílčí úkol: Tvorba, správa a provoz inventarizační databáze PCBs ve struktuře relační databáze (DÚ 4127.02) (řešitel Ing. Kateřina Poláková) Cílem úkolu bylo zpracovat již připravené výstupy zprávy úkolu 1127 za rok 2001, následná realizace elektronické formy evidenčního listu a dotazníku, realizace uživatelského prostředí a spuštění ověřovacího provozu na vzorku dat. II-43

R-T&A


Činnosti navazovaly na práce provedené v rámci úkolu č. 1127, jehož řešení probíhalo v roce 2001, a týkaly se především příjmu, kontroly a zpracování zasílaných Evidenčních listů zařízení a látek s obsahem PCBs, poskytování konzultačních služeb v této problematice a tvorby detailně zpracovaných a pravidelně aktualizovaných internetových odkazů na adrese http://ceho.vuv.cz. Dále byly vytvořeny nové formuláře, které umožňují splnit požadavek § 39 odst. 7 zákona č. 185/2001 Sb. a také dobrovolnou možnost evidovat i ta zařízení, na něž se povinnosti vyplývající ze zákona nevztahují, ale problematiky se výrazně dotýkají. 3.3.6.4 Výsledky a výstupy 3.3.6.4.1 Referenční laboratoř pro stanovení PCBs 1. 9. 2001 byla zahájena činnost Referenční laboratoře pro stanovení PCBs v olejích, izolačních kapalinách a složkách životního prostředí. V rámci této činnosti byla v pilotním měřítku připravena mezilaboratorní porovnávací zkouška (MPZ) pro stanovení PCBs v olejích, které se zúčastnily čtyři laboratoře z ČR. Výsledky MPZ byly vyhodnoceny a byla konstatována relativně dobrá připravenost zúčastněných laboratoří k tomuto typu analýz. Možné příčiny některých odlehlých výsledků byly konzultovány s jednotlivými laboratořemi. Referenční laboratoř se napojila také na mezinárodní systém posuzování způsobilosti laboratoří a koncem roku 2001 se zúčastní MPZ organizované I.I.S. (Institute for Interlaboratory Studies, The Netherlands) formou poštovně doručených testovacích vzorků. Příprava analytických metod pro zjišťování obsahu PCBs v minerálních olejích v rámci evidence zařízení obsahujících PCBs V roce 2001 byl připraven analytický postup stanovení PCBs v minerálních olejích. V roce 2002 pokračovalo testování analytického postupu jak z hlediska ověření validačních parametrů (opakovatelnost, reprodukovatelnost, meze stanovitelnosti a další), tak z hlediska tzv. výtěžnosti metody. Testování probíhalo také na řadě reálných vzorků, které byly odebrány přímo v oblasti tzv. starých zátěží s vysokou kontaminací PCBs. 3.3.6.4.2 Akreditace laboratoří oprávněných k provádění analýz v rámci inventarizace PCBs Ve spolupráci se Střediskem pro posuzování způsobilosti laboratoří (ASLAB) byly připraveny a realizovány mezilaboratorní porovnávací zkoušky (MPZ) týkající se stanovení PCBs v minerálních olejích. Laboratoře úspěšně absolvující MPZ tvoří základ sítě laboratoří zajišťujících celostátní evidenci zařízení a látek obsahujících PCBs. Mezilaboratorní porovnávací zkoušky jsou technicky a organizačně velice náročné akce. První MPZ týkající se stanovení PCBs v minerálních olejích se konalo v listopadu 2001, další dvě v květnu a listopadu 2002. Celou přípravu zajišťuje VÚV T.G.M. Praha, přičemž jednotlivé činnosti jsou rozděleny následovně: • Středisko pro posuzování způsobilosti laboratoří (ASLAB) - gestor celé akce, zajišťuje organizační a administrativní záležitosti

II-44

R-T&A

•


Referenční laboratoř pro stanovení PCBs v olejích, izolačních kapalinách a složkách životního prostředí - zajišťuje technické a odborné záležitosti (příprava testovacích vzorků a jejich ověření, konzultace v rámci vyhodnocovacího semináře atd.)

Ke dni 31. 1. 2003 bylo registrováno 31 oprávněných laboratoří. 3.3.5.6.3 Odběry vzorků provozních kapalin Pro účely vypracování metodiky odběru vzorků ze zařízení s obsahem PCBs byly shromážděny technické podklady, na základě kterých byly stanoveny postupy a podmínky pro odběry vzorků. 3.3.6.4.4 Certifikace osob pověřených prováděním odběrů v rámci inventarizace PCBs Vzhledem k důležitosti zabezpečení standardního postupu při odběrech vzorků z různých druhů zařízení a z prostředí pro účely analytického stanovení obsahu PCBs a pro splnění podmínky § 2 odst. 2 vyhlášky č. 384/2001 Sb. byl připraven systém školení (kurzů) a udělování certifikace pro osoby, které mohou vzorky odebírat. Odbor odpadů MŽP ČR pověřil uspořádáním těchto kurzů pracoviště VÚV T.G.M. Stěžejním tématem náplně kurzů vzorkování vzorků s PCBs je výuka správných postupů vzorkování z: o o o o

elektrozařízení (transformátory, tlumivky, vypínače, kondenzátory, vakuová čerpadla a další el. zařízení plněná teplonosnou kapalinou), hydraulických důlních zařízení, průmyslových zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou, jednodruhových skládek, starých zátěží.

Bylo připraveno 8 440 vzorkovacích lahviček pro odběry vzorků provozních kapalin. Lahvičky byly upraveny tak, aby odpovídaly požadavkům na odběr vzorků s obsahem PCBs a aby byly zabezpečeny proti zneužití. V prosinci 2001 byl uspořádán první kurz vzorkování pro účely evidence zařízení a látek s obsahem PCBs, v roce 2002 další tři kurzy – v březnu, dubnu a září. Téměř všichni absolventi vzorkařského kurzu byli certifikováni a požádali si o přidělení identifikačního čísla vzorkaře. Ke dni 31.1.2003 bylo registrováno 72 odběrářů oprávněných provádět odběry z elektrických i neelektrických zařízení alátek a 11 odběrářů oprávněných provádět odběry z neelektrických zařízení a látek. Znalostní předpoklady účastníků kurzů Osoby, které budou odebírat vzorky z elektrozařízení, musí splňovat následující požadavky: elektrotechnické vzdělání a kvalifikaci dle vyhlášky č. 50/78 Sb., § 6 a vyšší, nejméně 5 let praxe v odběrech vzorků olejů z elektrozařízení vysokého napětí (VN) a velmi vysokého napětí (VVN) a zdravotní způsobilost. Osoby, které budou odebírat vzorky z elektrozařízení mimo provoz (již trvale odpojených), dalších zařízení, zemin a jednodruhových skládek musí splňovat následující požadavky: středoškolské vzdělání, praxe v odběru vzorků zemin, půdy, odpadů nebo zařízení minimálně 1 rok nebo praxi v bezprostředně souvisejících oborech a zdravotní způsobilost. II-45

R-T&A


3.3.6.4.5 Evidence podle vyhlášky č. 384/2001 Sb. Podpůrné činnosti v rámci evidence podle vyhlášky č. 384/2001 Sb. Z finančních prostředků přidělených k plnění úkolů řešících tuto problematiku byly v letech 2001 a 2002 provedeny práce, které bylo možné zajistit v závislosti na rozsahu dané problematiky, pracovních kapacit a množství a kvalitě dodávaných dat. Internet V souvislosti se zajištěním co nejvyšší informovanosti veřejnosti o systému inventarizace PCBs včetně procesu evidence PCBs byl zřízen odkaz PCB / PCT v rámci internetových stránek sekce CeHO, v současnosti s adresou http://ceho.vuv.cz/ nebo absolutní adresací: http://ceho.vuv.cz/CeHO_Lokalni.html . Celková nabídka dílčích odkazů byla tvořena se záměrem co nejtransparentněji nastínit výše zmíněný proces. Jedná se o tyto odkazy: • • • • • • • • • • • • • •

Jak řešíme problematiku PCBs/PCTs ? (Příloha č. 9) Odborná skupina PCBs (Příloha č. 10) Desatero pro inventarizaci PCBs (Příloha č. 11) Nejčastější dotazy kladené v souvislosti s prováděním inventarizace zařízení s obsahem PCBs Logistický model inventarizace zařízení s obsahem PCBs (Přílohy č. 12, 13 a 14) Evidence PCBs - listinná forma (Příloha č. 15) Evidence PCBs - elektronická forma ve formátu ".xls" (Příloha č. 16) Evidence PCBs - elektronická forma ve formátu ".txt" (Příloha č. 17) Evidence PCBs v zařízeních s objemem provozní kapaliny menším než 5 litrů elektronická forma ve formátu ".xls" (Příloha č. 18) Laboratoře oprávněné k provádění analýz v rámci inventarizace PCBs ("Kód laboratoře") a Osoby pověřené prováděním odběrů v rámci inventarizace PCBs ("Identifikační číslo osoby provádějící odběr") (Příloha č. 19) Abecední seznam provozních kapalin na bázi PCBs (kód druhu provozní kapaliny 9) (Příloha č. 20) Metodický pokyn k odběru vzorků z "maloolejových vypínačů" vysokého napětí za účelem inventarizace zařízení s PCBs dle § 26, 27 a 39 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (Příloha č. 22) Hlášení o změně vlastnických vztahů pro inventarizaci zařízení a látek podle § 39 odst. (7) zákona a zařízení, u nichž se prokazuje neexistence PCBs podle § 27 odst. (7) zákona (Příloha č. 5) Způsob vyplňování formuláře Hlášení o změně vlastnických vztahů pro inventarizaci zařízení a látek podle § 39 odst. (7) zákona a zařízení, u nichž se prokazuje neexistence PCBs podle § 27 odst. (7) zákona) (Příloha č. 6)

II-46

R-T&A


Všechny odkazy jsou aktualizovány průběžně, a to vždy podle potřeby. Související informace je možné najít také pod jiným odkazem stránek CeHO, a to pod odkazem VaV, granty a tam pod odkazem VaV PCB / PCT pro MŽP ČR (Příloha č. 21) (absolutní adresace http://ceho.vuv.cz/ ). V průběhu roku 2002, kdy byl proces inventarizace zdárně započat, byly provedeny změny ve stanovení připraveného systému tak, aby byla splněna dikce vyhlášky, podle níž se neexistence PCBs prokazuje ministerstvu na Evidenčním listu. Proto se původní plán na evidenci těch zařízení, která ke 31. 3. 2002 PCBs prokazatelně obsahovala nebo koncentrace PCBs v náplni nebyla známa a prohlášením výrobce zařízení se neexistenci PCBs v hermetizované náplni nepodařilo vyloučit, změnil na evidenci všech zařízení, která byla k 31. 3. 2002 vlastněna či provozována ze zákona povinnými subjekty, a to i tehdy, že by bylo k 1. 4. 2002 zařízení předáno oprávněné osobě k odstranění. Díky výše zmíněnému faktu tak rapidně stoupl počet Evidenčních listů, které bylo (je a bude) nutné přijímat a zpracovávat, i když se jedná o případy jinak než odběrem prokázané neexistence PCBs v náplni. Zároveň s množstvím došlé evidence se zvyšovalo množství Evidenčních listů špatně (věcně i logisticky) či neúplně vyplněných, často tak, že jejich vypovídací schopnost byla minimální, a bylo následně potřeba učinit kroky k objasnění alespoň některých položek. Velká část údajů se samozřejmě týká i případu, kdy se stále čeká na odběr a tudíž - i když je znám objem náplně - stále ještě není možné prokázat (ne)existenci PCBs v náplni. Zvýšené množství záznamů, které by měla databáze pojmout, a počet variant, kterými je možno neexistenci PCBs v náplni prokázat, a dále pak fakt, že evidovány budou i záznamy z takzvané malé a nepovinné evidence, přiměly pověřenou organizaci rozšířit počet číselných kódů v položce Registrační číslo evidenčního listu. Protože však bylo možné tento systém publikovat pouze na internetu, subjekty, které se řídí výhradně dikcí vyhlášky, nemají možnost se připojit na internet nebo se neinformovaly telefonicky, se tímto faktem neřídily. Proto je tato změna zakotvena v návrhu textu Způsob vyplňování formuláře Evidenční list pro inventarizaci zařízení a látek podle § 39 odst. (7) zákona a zařízení, u nichž se prokazuje neexistence PCBs podle § 27 odst. (7) zákona (Příloha č. 4). Znění je následující: LIST Č. 1 Registrační číslo evidenčního listu – první čtyřčíslí je identifikační číslo osoby provádějící odběr vzorku (číslo přidělené resortním pracovištěm pověřeným organizací evidence po získání personální certifikace) / vícečíslí tvoří pořadové číslo vzorkovnice. V případě, že není prováděn odběr vzorku a existenci PCBs prokazuje pouze provozovatel nebo vlastník (držitel), první čtyřčíslí se řídí dle následující tabulky / vícečíslí bude přiděleno První čtyřčíslí

Způsob prokázání

identifikační číslo osoby provádějící odběr vzorku / pořadové číslo vzorkovnice

Analytickým stanovením po 1. 1. 2002 (v registrované laboratoři rozhodčí analytickou metodou dle DIN 51527 nebo ČSN EN 61619), což znamená, že údaje "Identifikační číslo osoby provádějící odběr" a "Kód laboratoře" znáte

9999/……

Odečtením ze štítku nebo čestným prohlášením výrobce zařízení i s originální (stávající) náplní a ještě nevíte, zda náplň PCBs obsahuje, anebo víte, že náplň PCBs obsahuje

8888/……

Analytickým stanovením před 1. 1. 2002 (v laboratoři se zavedeným a posouzeným systémem jakosti dle ČSN EN 45001 nebo ČSN EN ISO 9001 rozhodčí analytickou metodou dle DIN 51527), což znamená, že údaje "Identifikační číslo osoby provádějící odběr" a "Kód laboratoře" jste ještě neznali

7777/……

Odečtením ze štítku nebo čestným prohlášením výrobce zařízení i s i i ál í ( á jí í) á l í í ž á lň PCB b h j

II-47

R-T&A


originální (stávající) náplní a víte, že náplň PCBs neobsahuje

Některé subjekty započaly s prováděním inventarizace v podniku s prodlevou, neboť si stanovily postup odběrových prací a zároveň učinily kroky k zajištění dodržení požadovaného datového standardu, a proto stále jediné, co je známo, je údaj o vlastníkovi nebo provozovateli zařízení (jeden vyplněný list 0 případně list 1 Evidenčního listu). Listinná evidence Nedopatřením se do tisku Sbírky sice dostala „špatná“ verze Evidenčního listu než ta, která byla navrhovaná Odbornou skupinou PCBs jako finální a logisticky správná, tento fakt však nevylučuje možnost přijmout ručně či strojem vyplněné fotokopie Evidenčního listu. Následující činnosti probíhaly kontinuálně v průběhu roku 2002: 1. 2.

3.

Příjem listinné evidence formou poštovních zásilek na adresu VÚV T.G.M. – CeHO, Podbabská 30, 160 62 Praha 6. Vizuální kontrola každého Evidenčního listu v listinné podobě a vedení poznámek o věcných či formálních chybách. V případě minimální vypovídací schopnosti poskytnutých údajů je zasilatel kontaktován s doporučením, jaké informace je ještě povinen dodat a popřípadě v jaké podobě zaslat vyplněné Evidenční listy ještě jednou tak, aby splňovaly alespoň minimální požadavky na věcnou a formální správnost poskytnutých údajů tak, aby byl možný jejich převod do elektronické podoby ve formátu „.xls“. V průběhu oprav věcných a formálních chyb v zaslané evidenci je veden ruční písemný zápis s údaji o zařízeních.(jedná se převážně o následující položky: Výrobní číslo zařízení / jiná identifikace, Kód / Hermetizace zařízení, Druh provozní kapaliny, Množství provozní kapaliny [kg] /Způsob zjištění a Zařízení obsahuje PCB.)

Elektronická evidence Následující činnosti probíhaly kontinuálně v průběhu roku 2002: o o o o

o

Tvorba a úpravy programu pro převod sad evidenčních listů ve formátu „.xls“ nebo „.txt“ do formátu „.txt“, ve kterém bude prováděno zapracování záznamů do databáze. Příjem elektronické evidence na e-mailové adrese [email protected], a to ve formátu „.xls“ nebo „.txt“. Uložení příloh na harddisk do adresáře s názvem subjektu, který inventarizaci provádí. V případě, že inventarizaci provádí provozovatel, začíná název adresáře příznakem „P_“. Vizuální kontrola každého Evidenčního listu ve formátu „.xls“ a případná oprava věcných či formálních chyb. Opravený formulář je uložen pod identickým názvem, pouze s příznakem „POLAKOVA_“ a takto zaslán zpět zasilateli s doporučením, aby byl opravený Evidenční list uložen (již bez příznaku) na místo původního Evidenčního listu a tento opět zaslán na určenou e-mailovou adresu. Tyto zaslané soubory jsou opět uloženy na místo původních, chybně vyplněných a sada opravených souborů s příznakem je smazána. Tím je docíleno, že obě strany – zasilatel i příjemce – mají stejnou verzi Evidenčních listů. V průběhu oprav věcných a formálních chyb v zaslané evidenci je veden ruční písemný zápis s klíčovými údaji o jednotlivých zařízeních.(jedná se o následující položky: Výrobní číslo zařízení / jiná identifikace, Kód / Hermetizace zařízení, Druh provozní kapaliny, Množství provozní kapaliny [kg] /Způsob zjištění a Zařízení obsahuje PCBs.)

II-48

R-T&A

o


Vizuální kontrola souborů zápisů Evidenčních listů ve formátu „.txt“ a v případě zjištění věcných či formálních chyb kontaktování zasilatele s instrukcemi vedoucími k odstranění nedostatků. Následný příjem opravených souborů Evidenčních listů pod stejným názvem. Tyto zaslané soubory jsou opět uloženy na místo původních, chybně vyplněných.

V souvislosti se zjištěním, že nejvíce 100 %ního PCBs se nachází v náplních tzv. malých zařízení, která díky malému obsahu provozní kapaliny ve své náplni nesplňují evidenční podmínky, vznikla elektronická podoba Malého evidenčního listu pro inventarizaci zařízení a látek nad rámec povinností § 39 odst. (7) zákona a zařízení mimo § 27 odst. (7) zákona. Vyplnění formuláře je vzhledem k ustanovení zákona nepovinné a zcela dobrovolné, nevyplnění nepodléhá žádným sankcím. Formulář pro vedení této evidence existuje pouze v elektronické podobě ve formátu „.xls“ a získat jej lze pod odkazem PCB / PCT v rámci internetových stránek sekce odpadů (CeHO), v současnosti s adresou http://ceho.vuv.cz/ nebo absolutní adresací http://ceho.vuv.cz/CeHO_Lokalni.html . V souvislosti s plánovanou novelou zákona o odpadech a ustanovením § 39 hlášení změn v evidovaných skutečnostech vznikl i formulář Hlášení o změně vlastnických vztahů pro inventarizaci zařízení a látek podle § 39 odst. (7) zákona a zařízení, u nichž se prokazuje neexistence PCBs podle § 27 odst. (7) zákona (příloha č. ? k vyhlášce č. ?/200? Sb.), jehož existence ve formě listinné i elektronické podoby by bylo vhodné uvést jako součást novely vyhlášky č. 384/2001 Sb. Formulář by měl sloužit ke sledování změny majitele nebo provozovatele (ne formou předání oprávněné osobě k odstranění) k určitému datu nebo časovému úseku. Zároveň by – po převodu do formátu „.txt“ a následném převodu do databáze – mohl sloužit jako vázaná informace k záznamu o zařízení se sledováním časové posloupnosti. Formuláře pro vedení evidence PCBs a materiály pro osvětu Výstupem dílčího úkolu 1127.02 za rok 2001 byly podklady pro zavedení inventarizační databáze PCBs do prostředí relační databáze s využitím aplikací datového modelu HEIS VÚV (nástrojů Oracle a jeho aplikací), případně realizovat elektronickou formu evidenčního listu, realizovat uživatelské prostředí inventarizační databáze a na vzorku dat spustit ověřovací provoz. Byly to: • •

•

Evidenční list pro inventarizaci zařízení a látek podle § 39 odst. (7) zákona a zařízení, u nichž se prokazuje nepřítomnost PCBs podle § 27 odst. (7) zákona (příloha č. 2 k vyhlášce č. 384/2001 Sb.) – listinná a elektronická forma Způsob vyplňování formuláře uvedeného v příloze č. 2 k vyhlášce č. 384/2001 Sb. (Evidenční list pro inventarizaci zařízení a látek podle § 39 odst. (7) zákona a zařízení, u nichž se prokazuje neexistence PCBs podle § 27 odst. (7) zákona) - návod na vyplnění formuláře Evidenční list pro inventarizaci zařízení a látek podle § 39 odst. (7) zákona a zařízení, u nichž se prokazuje nepřítomnost PCBs podle § 27 odst. (7) zákona (příloha č. 2 k vyhlášce č. 384/2001 Sb.) – seznam položek a jejich formát v relační databázi dle datového standardu HEIS VÚV

Výstupem dílčího úkolu 4127.02 za rok 2002 byly další podklady pro navazující činnosti potřebné k objasnění problematiky evidence PCBs a k realizaci uživatelského prostředí inventarizační databáze PCBs ve formě internetových stránek a na nich umístěných dokumentů, které slouží mj. k získávání dat. Jsou to: •

Způsob vyplňování formuláře uvedeného v příloze č. 2 k vyhlášce č. 384/2001 Sb. (Evidenční list pro inventarizaci zařízení a látek podle § 39 odst. (7) zákona a zařízení, u nichž se prokazuje neexistence PCBs podle § 27 odst. (7) zákona) - návod na vyplnění formuláře (pro rok 2003 se změnami)

II-49

R-T&A

• •

• • • •


Hlášení o změně vlastnických vztahů pro inventarizaci zařízení a látek podle § 39 odst. (7) zákona a zařízení, u nichž se prokazuje neexistence PCBs podle § 27 odst. (7) zákona (příloha č. ? k vyhlášce č. ?/200? Sb.) – listinná a elektronická forma Způsob vyplňování formuláře uvedeného v příloze č. ? k vyhlášce č. ?/200? Sb. (Hlášení o změně vlastnických vztahů pro inventarizaci zařízení a látek podle § 39 odst. (7) zákona a zařízení, u nichž se prokazuje neexistence PCBs podle § 27 odst. (7) zákona) – návod na vyplnění formuláře Malý evidenční list pro inventarizaci zařízení a látek nad rámec povinností § 39 odst. (7) zákona a zařízení mimo § 27 odst. (7) zákona – elektronická forma Způsob vyplňování formuláře (Malý evidenční list pro inventarizaci zařízení a látek nad rámec povinností § 39 odst. (7) zákona a zařízení mimo § 27 odst. (7) zákona) – návod na vyplnění formuláře LOGISTICKÝ MODEL EVIDENCE PCBs – nehermetizovaná zařízení LOGISTICKÝ MODEL EVIDENCE PCBs – hermetizovaná zařízení

3.3.6.5 Výsledky evidence podle vyhlášky č. 384/2001 Sb. K získávání dat o zařízeních a látkách s obsahem PCBs s dokumenty, které slouží k získávání dat. Jsou to: • • •

Evidenční list pro inventarizaci zařízení a látek podle § 39 odst. (7) zákona a zařízení, u nichž se prokazuje nepřítomnost PCBs podle § 27 odst. (7) zákona (příloha č. 2 k vyhlášce č. 384/2001 Sb.) – listinná forma Evidenční list pro inventarizaci zařízení a látek podle § 39 odst. (7) zákona a zařízení, u nichž se prokazuje nepřítomnost PCBs podle § 27 odst. (7) zákona (příloha č. 2 k vyhlášce č. 384/2001 Sb.) – elektronická forma Malý evidenční list pro inventarizaci zařízení a látek nad rámec povinností § 39 odst. (7) zákona a zařízení mimo § 27 odst. (7) zákona – elektronická forma

Stav evidence podle vyhlášky č. 384/2001 Sb. ke dni 31.1.2003 popisují následující kapitoly. 3.3.6.5.1 Listinná evidence Evidenční listy jsou rozděleny do dvou základních skupin: 1) evidenční listy, kterými je prokázána neexistence PCBs v zařízeních zaslalo 82 subjektů, přičemž z původního počtu 86 už 4 subjekty (tj. 4,6 %) provádějí evidenci v elektronické podobě 2) evidenční listy, kterými je prokázána existence PCBs v zařízení nebo (ne)existence není prokázána vůbec, zaslalo 210 subjektů. Převod listinné evidence do elektronické podoby Původní počet subjektů provádějících evidenci PCBs v listinné podobě (kde PCBs bylo prokázáno nebo nebylo prokázáno, zda je PCBs přítomno) byl 258. V období od července do prosince 2002 začalo 29 subjektů (tj. zhruba 10 %) evidovat zařízení s možným výskytem PCBs v elektronické podobě. Z tohoto počtu 11 subjektů prokázalo neexistenci PCBs v zařízení (většinou analytickým stanovením) a 18 subjektů obsah PCBs buď prokázalo nebo dosud ne.

II-50

R-T&A


Prokazování neexistence PCBs V období od července do prosince 2002 prokázalo 24 subjektů (tj. necelých 10 %) z celkového počtu 258, že jejich zařízení neobsahují PCB (většinou analytickým stanovením, případně čestným prohlášením výrobce). Z toho 11 subjektů již eviduje v elektronické podobě, 13 dosud v listinné. Protokoly o odstranění Během loňského roku zaslalo protokoly o odstranění zařízení s PCBs 6 subjektů (tj. 2,3 %) z celkového počtu 258. Celkový počet protokolů o odstranění v listinné podobě je ale vyšší, a to 14, neboť některé subjekty (celkem 88) zaslaly pouze protokol o odstranění, nikoliv celý evidenční list. 3.3.6.5.2 Elektronická evidence Evidenční listy, které byly doposud zpracovány a které se staly podkladem pro zpracování výsledků uvedených v kapitole 4.2.3., zaslalo na e-mailovou adresu [email protected] celkem 118 subjektů, z toho 113 subjektů zaslalo Evidenční listy jak tzv. „malých zařízení“ (zařízení s objemem provozní kapaliny menším než 5 litrů) tak těch zařízení, na které se vztahují povinnosti vyplývající z § 39 zákona č. 185/2001 Sb. Pouze 5 subjektů dobrovolně zaevidovalo pouze „malá zařízení.“ Celkový počet subjektů, které splnily či průběžně plní evidenční povinnost elektronickou formou, se zvyšuje každým dnem, neboť jsou soubory zasílány na výše uvedenou e-mailovou adresu průběžně. Pravděpodobně však tento počet nepřesáhne číslo 200, neboť ve většině případů se zhruba od poloviny loňského roku nejedná o evidenci novou, ale pouze o zasílání opravených či doplněných údajů o zařízeních, která byla zaevidována v prvním čtvrtletí roku 2002. Elektronická evidence ve formátu „.xls“ Evidenční listy, které se staly podkladem pro zpracování výsledků, patří do skupiny souborů, které byly z poštovního serveru uloženy na harddisk a zpracovány v souladu s výše uvedeným postupem. Elektronická evidence ve formátu „.txt“ Tento formát evidence volí především velké firmy z oblasti energetiky, které využily možnosti „vlastními silami“ zhotoveným programem převést údaje z již existující provozní dokumentace do požadovaného formátu. Podrobné výsledky této části evidence budou známy až po zpracování údajů pomocí databázové aplikace. Navíc se v drtivé většině – řádově desetitisících evidovaných zařízení (převážně transformátorů) – jedná o analyticky prokázanou neexistenci PCBs v náplni.

II-51

R-T&A


3.3.6.6 Celkový přehled zpracovaných údajů Celkový přehled zpracovaných výsledků uvádí tabulka 3-23: LISTINNÁ EVIDENCE PCBs Zařízení obsahuje PCBs: Ano Druh zařízení

Kód druhu zařízení

Počet kusů 52

Hmotnost náplně [kg]

Hmotnost náplně [t]

176 435

176,435

Výkonový transformátor

10

Tlumivka

11

0

Reaktor

12

0

Transformátor elektrofiltru (odlučovač)

13

0

Průchodka

14

0

Přepínač odboček (v transformátoru)

15

0

Přístrojový (měřící) transformátor napětí (PTN)

16

0

Přístrojový (měřící) transformátor proudu (PTP)

17

0

Přístrojový (měřící) transformátor kombinovaný (PTK) – napětí + proud

18

0

Kondenzátor (DZ)

20

Kondenzátorová baterie (MZ)

21

0

Motor (MZ)

22

0

Rozvaděčová skříň (MZ)

23

0

Vypínač

25

0

Ostatní elektrická zařízení s kapalným dielektrikem

30

0

Hydraulické důlní zařízení

40

0

Vakuové čerpadlo

50

0

Průmyslové zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou (duplikátor, obalovna drti apod.)

60

0

Jiné zařízení

70

0

Nádrž s provozní kapalinou s PCBs

81

0

Cisterna s provozní kapalinou s PCBs

82

0

13 291

281078,55

281,07855

II-52

R-T&A


Sud s provozní kapalinou s PCBs

83

0

Jiný způsob uskladnění provozní kapaliny s PCBs

90

0

Celkem

13 343

457 513,55

457,51355

Zařízení obsahuje PCBs: dosud se zjišťuje Kód druhu zařízení

Druh zařízení

Počet kusů




10

1 209

1 774 352

1 774,352

Tlumivka

11

35

36 870

36,87

Reaktor

12


13

Průchodka

14

0


15

0


16

21

2502

2,502


17

33

2987

2,987


18

16

600

0,6

Kondenzátor (DZ)

20

6 529

49 370,4

49,3704


21

0

Motor (MZ)

22

0


23

0

Vypínač

25

1164

33 764,88

33,76488


30

1 655

640 858,1

640,8581


40

1 057

247 953,5

247,9535

Vakuové čerpadlo

50


60

3

1 070

1,07

Jiné zařízení

70

243

67 855

67,855


81

4

2 850

2,85


82


83


90

Celkem

0 15

9 815

9,815

0

0 1

340

0,34 0

11 985

2 871 187,88

2 871,18788

Elektronická evidence PCBs ve formátu ".xls" Zařízení obsahuje PCBs: Ano

II-53

R-T&A


Druh zařízení


Počet kusů




10

23

32 633

32,633

Tlumivka

11

2

3 191

3,191

Reaktor

12

0


13

0

Průchodka

14

0


15

0


16

0


17

0


18

0

Kondenzátor (DZ)

20


21

0

Motor (MZ)

22

0


23

0

Vypínač

25

0


30

0


40

0

Vakuové čerpadlo

50

0


60

0

Jiné zařízení

70

0


81

0


82

0


83

0


90

0

Celkem

1 684

1 709

11 060,4

46 884,4

11,0604

46,8844

Zařízení obsahuje PCBs: dosud se zjišťuje Druh zařízení


Počet kusů 232

Hmotnost náplně [kg] 361 409



10

361,409

Tlumivka

11

0

Reaktor

12

0

II-54

R-T&A



13

Průchodka

14


15

2

2 000

2


16

6

480

0,48


17

0


18

0

Kondenzátor (DZ)

20


21

Motor (MZ)

22


23

Vypínač

25

205

4 729

4,729


30

10

1 487

1,487


40

0

Vakuové čerpadlo

50

0


60

0

Jiné zařízení

70


81

0


82

0


83

0


90

0

Celkem

18

10 179

10,179 0

188

3 593

3,593 0

1

200

0,2 0

7

669

11 750

395 827

11,75

395,827

Elektronická evidence PCBs ve formátu ".txt" Výsledky budou známy po zpracování databázovou aplikací.

3.3.6.7 Plánované činnosti pro rok 2003 o

Příjem elektronické evidence na e-mailové adrese [email protected] , její zpracování do formátu „.txt“, případně oprava došlých Evidenčních listů se zpětným zasláním opravených formulářů zasilateli a následným zpracováním. (Trvalá činnost do té doby, dokud nebudou Evidenční listy ke každému zařízení vyplněny kompletně, tzn. v případě existence PCBs v náplni včetně listu č. 3 Evidenčního listu, v případě neexistence PCBs v náplni až do listu č. 2 Evidenčního listu včetně.)

II-55

R-T&A

o

o o o o o


Příjem listinné evidence formou poštovních zásilek na adresu VÚV T.G.M. – CeHO, Podbabská 30, 160 62 Praha 6, převod Evidenčních listů do elektronické podoby ve formátu „.xls“, a to včetně oprav formálních a věcných chyb a následné zpracování do formátu „.txt“. Případné úpravy programu pro převod dat na Evidenčních listech z formátu „.xls“ nebo „.txt“ do formátu „.txt“. Tvorba programu pro převod dat uvedených na Malých evidenčních listech a na Hlášení o změně vlastnictví z formátu „.xls“ do formátu „.txt“. Dokončit převod zpracovaných Evidenčních listů z formátu „.txt“ do databáze. Návrh uživatelského prostředí databáze pro všechny tři evidence. Vlastní realizace uživatelského prostředí inventarizační databáze, ověřovací provoz inventarizační databáze na vzorku získaných dat, případné úpravy uživatelského prostředí nebo elektronické formy evidenčního listu.

3.3.6.8 PCBs ve skládkách a starých zátěžích Vzhledem k výborným vlastnostem se PCBs používaly v mnoha odvětvích národního hospodářství. Když se začalo mluvit o rizicích plynoucích z používání PCBs, začalo se s jejich likvidací, mnohdy nekontrolovanou a někdy také nelegálními způsoby. Důsledkem těchto činností (používání i likvidace) jsou staré zátěže a rozptýlení PCBs v životním prostředí. Dosavadní informace o PCBs v životním prostředí jsou jen útržkovité a v převážné míře nahodilé. Ty zdroje, od kterých se čekalo nejvíce (Informační systém o odpadech - ISO), jsou zcela nepoužitelné, což je dáno především nevhodnou konstrukcí celého systému. 3.3.6.8.1 Vzorkování a monitoring látek s PCB ve skládkách, starých zátěžích a odpadech Požadavky dané Implementačním plánem se vztahují také na staré zátěže a skládky. Pro první pilotní lokalizaci těchto zátěží bylo použito údajů z databáze SESEZ (Systém evidence starých ekologických zátěží). V případě starých ekologických zátěží (SEZ) se v určitých případech sledují účelově koncentrace rizikových kontaminantů v zeminách a podzemních vodách. Jedná se ovšem pouze o „privatizační“ SEZ nebo jiné specifické případy (kontaminace po bývalé Sovětské armádě nebo zvláštní individuální případy). Z této databáze lze vybrat lokality u kterých byl zjištěn výskyt PCBs, a současný stav sanace těchto lokalit. Z databáze bylo vybráno 15 lokalit, kde byl zjištěn výskyt PCBs v koncentracích nad 50 mg.kg-1. Při provádění odběrů vzorků ze starých ekologických zátěží, skládek atd. lze doporučit využívat podmínky a postupy stanovené v Metodickém pokynu odboru odpadů MŽP ČR ke vzorkování odpadů z roku 2001. Monitoring skládek se v současné době – pomineme-li monitoring průsakových vod - omezuje pouze na sledování složení dovážených odpadů na skládky a složení vzniklých plynů na skládkách. Tvorbu a postavení monitoringu skládek a starých ekologických zátěží z hlediska zjištění obsahu PCBs je potřeba prakticky nově vytvořit na základě cílů, stanovených zákonem. Byly poskytovány odborné konzultace týkající se problematiky analytického stanovení PCBs, evidence zařízení, odběru vzorků apod. V červnu 2002 byl pracovištěm VÚV T.G.M. zorganizován pracovní seminář pro pracovníky firem, kteří mají na starosti evidenci zařízení s obsahem PCBs. Téma semináře byla především evidence zařízení, nejasnosti a problémy při vyplňování evidenčních listů a diskuse. II-56

R-T&A


3.3.6.8.2 Návrh metodiky odběru vzorků z „maloolejových vypínačů“ vysokého napětí za účelem inventarizace zařízení s PCBs Na základě prvních zkušeností z průběhu evidence zařízení vyplynula potřeba zjednodušit odběr vzorků z tzv. „maloolejových vypínačů“ vysokého napětí. Z tohoto důvodu byl vypracován návrh Metodického pokynu odběru vzorků z „maloolejových vypínačů“ vysokého napětí za účelem inventarizace zařízení s PCBs (Příloha č. 22). Ten byl po vnitřním připomínkovým řízení na MŽP ČR přijat a zveřejněn jako Sdělení OODP MŽP ČR. Je rovněž uveřejněn pod odkazem PCB / PCT v rámci internetových stránek sekce CeHO, v současnosti s adresou http://ceho.vuv.cz/ nebo absolutní adresací http://ceho.vuv.cz/CeHO_Lokalni.html . 3.3.6.9 Odstraňování PCBs Součástí úkolů řešených v rámci inventarizace byla i literární rešerše zaměřená na problematiku PCBs z hlediska orientace světového výzkumu, se zvláštním zřetelem na metody odstranění PCBs. V oblasti likvidace PCBs jsou výzkumně dominantní procesy alkalické, které jsou účinné a technologicky realizovatelné do té míry, že zvláště sodíkové technologie byly již aplikovány v průmyslovém měřítku. Jako další v pořadí následují procesy termické a biodegradační, které však nejsou nejúčinnější a nutno je kombinovat s podpůrnými procesy. Obecně lze konstatovat, že biodegradační metody jsou investičně i provozně málo nákladné (v porovnání s fyzikálně-chemickými metodami), ale vyžadují dlouhé časové období nutné pro odbourání PCBs na určité cílové hodnoty, přičemž se ukazuje, že existují prahové koncentrace PCBs, pod které již nelze předpokládat další odbourávání. Rovněž metody fotochemické nelze dosud považovat za zvládnuté, i když si je autoři patentů chválí. Zvláště u biodegradačních a zčásti i u fotochemických procesů se nikdo příliš nezamýšlí nad problematikou oxidačních metabolitů s bohatě diverzifikovanými funkčními skupinami naprosto neznámých fyziologických účinků. Nadějné jsou dále hydrogenační procesy, které zachovávají uhlovodíkovou surovinu, ostatní pokusy je nutno považovat spíše za úvodní výzkumné práce či za taktické kroky patentujících komerčních výzkumníků. 3.3.6.9.1 Informace o možnostech spalování PCBs ve spalovně NO v Ostravě V rámci řešení tohoto úkolu 4121 proběhla exkurze ve spalovně nebezpečných odpadů (NO) v Ostravě, která je v současnosti majetkem společnosti EKOTECHNIEK-EAST s.r.o., která je členem belgického konsorcia SITA. Spalovna byla postavena v areálu podniku Moravské chemické závody, a.s. za účelem odstranění vlastních odpadů vznikajících při výrobě. Je umístěna v prostoru severní průmyslové zóny Ostravy. Spalovna je určena pro bezpečné odstraňování nebezpečných odpadů. Za tímto účelem má povolené mísení odpadů. Umožňuje spalovat kapalné, kašovité, pastovité i pevné odpady. Z hlediska škodlivin je určena pro spalování všech nebezpečných odpadů včetně vysoce stabilních organických látek s obsahem chloru a vysokým obsahem síry. Koncentrace Cl ve vsázce odpadu je však prozatím limitována koncentrací 12 kg Cl2/hodinu (to znamená, že nelze spalovat pouze halogenované oleje, je nutné spoluspalování dalších odpadů). Dalším limitujícím faktorem je výhřevnost odpadu. II-57

R-T&A


V současné době jsou ve spalovně přijímány a spalovány kondenzátory o objemu od 1 litru do 6 litrů náplně s obsahem PCBs. Zneškodňují se tak, že se dopraví do pece bez úpravy (nedrtí se). Kondenzátory obsahují některé hliníkové součásti, které mohou způsobovat spalovně problémy (zejména na elektrofiltru), může se stát, že bude jejich příjem a zneškodnění omezen. Spalovna není připravena pro odstraňování transformátorů. Jedná se zejména o předúpravu odpadu před vlastním spalováním, např. demontáž, drcení, mletí apod. Rozhodnutím MŽP ze dne 29. 6. 2000 byla spalovně udělena autorizace pro sběr, výkup a odstranění NO s obsahem PCBs. V současné době se zvažuje možnost spalování kontaminované zeminy PCB z areálu podniku Nová Huť a.s. 3.3.6.9.2 Přehled spalování PCB v ČR - cementárny Tato kapitola je zaměřena na získání poznatků možností využití cementáren k destrukci PCBs. V ČR i v zahraničí byly prováděny spalovací zkoušky s látkami obsahujícími PCBs již od poloviny 80-tých let minulého století. Základní poznatky jsou následující: • • • •

• • •

• • •

cementářská pec je vhodným zařízením k destrukci vysoce stabilních organických látek, vč. PCBs, námitky pramení z obav o udržení kvality produktu (cementu), na příznivé emisní výsledky spoluspalování odpadu v cementářské peci má vliv řádné řízení provozu, zahrnující i znalost vlastností přidávaného odpadu (možnosti vyloučit nevhodnou dodávku) a dozor nad dodržováním pravidel a ověřených postupů, zásadní předností destrukce (odstraňování) PCBs v cementářské peci je okolnost, že nevznikají žádné zbytky, které by bylo třeba dále, někdy obtížně, přepracovávat a deponovat, což se, bez jakékoliv újmy na životní prostředí, dále příznivě projevuje na investičních i provozních nákladech, nejčastěji vyslovované obavy z emisí PCDDs/Fs se ukazují jako nedoložené, naopak, emise těchto látek je zřetelně nižší, než lze obvykle dosáhnout čištěním spalin, rovněž v ČR byly již v minulosti vedeny pokusy s využitím cementářské pece k účelu odstranění některých obtížných odpadů a též s kladnými výsledky, opakovaná emisní měření v cementárnách v ČR, prováděná z důvodu spalování tzv. alternativních paliv, sice bez mimořádně vysokého obsahu PCBs, ale s přítomností prekursorů vzniku PCDDs/Fs, ukazují na trvale nízkou koncentraci těchto látek ve spalinách, ani změna v požadavcích na emise cementáren v případě spoluspalování odpadu (podíl na tepelném příkonu do 40 %) nemusí vyvolat nepřekonatelné překážky a znamenat odmítnutí tohoto způsobu odstraňování odpadu, především vysoce stabilních organických látek, nezbytnou (obvykle ale samozřejmě plněnou) podmínkou nezávadného odstraňování vysoce stabilních organických látek je řádné vedení celého technologického procesu. Proti jiným postupům má využití cementářské pece „pojistku“: kvalitu cementu; novými předpisy se při spoluspalování odpadu zvyšují náklady na monitorování emisí.

3.3.6.10 Nejasnosti legislativy Centrum pro hospodaření s odpady (CeHO) existovalo od 1. 9. 2001 jako oddělení odpadů Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a později od 1. 1. 2002 jako samostatná

II-58

R-T&A


sekce ústavu. Je významným partnerem odborné veřejnosti i v oblasti řešení PCBs s cílem jejich odstranění se zřetelem k ustanovením a požadavků Směrnice Rady EU 96/59/EC. Toto pracoviště se stalo i ministerstvem pověřeným pracovištěm pro aplikaci některých, právními předpisy stanovených kroků k dosažení zmíněného cíle. Na základě četných dotazů jsou analyzovány právní předpisy, hledá se jejich hlavní smysl i detailní významy a hledají se cesty řešení tam, kde nejsou očividné a snadno identifikovatelné (možnost různých výkladů textů, skryté souvislosti apod.). Výzkumný ústav ani jeho Centrum pro hospodaření s odpady nejsou ani určeny ani kompetentní k podávání výkladů obecně právních předpisů; otázky tohoto druhu musí přenášet na ústřední orgán státní správy v oblasti odpadového hospodářství. Nejsou to jen záležitosti výkladů, ale také zavedení rozumné, účelné a jednotné praxe při aplikaci nových právních předpisů. Považujeme za jednoznačně nezbytné, aby o všech otázkách, problémech a nejasnostech, které se vyskytují s pokračující inventarizací, bylo bezprostředně informováno MŽP. Seznam používaných zkratek MŽP ČR – Ministerstvo životního prostředí České republiky OODP – Odbor odpadů ministerstva VÚV T. G. M. – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka CeHO – Centrum pro hospodaření s odpady PCBs – polychlorované bifenyly PCTs – polychlorované terfenyly VaV – projekt vědy a výzkumu DÚ – dílčí úkol MPZ – mezilaboratorní porovnávací zkouška HEIS VÚV – Hydroekologický informační systém VÚV T. G. M. jako dílčí informační systém Hydroekologického informačního systému České republiky (HEIS ČR) ASLAB - Středisko pro posuzování způsobilosti laboratoří SEZ – stará ekologická zátěž SESEZ - Systém evidence starých ekologických zátěží NO – nebezpečné odpady

II-59

3. PŘEDBĚŽNÁ INVENTURA VÝROBY, DISTRIBUCE, POUŽITÍ, IMPORTU A EXPORTU POPs LÁTEK

Recommend Documents