3. Obytné budovy úvod

3. Obytné budovy – úvod

3.1 3.2 3.3 3.4

Obytné budovy - úvod

Charakteristika a terminologie lenní obytných budov lovk a obytný prostor Byt – základní jednotka obytných budov

1/79

3.1 Charakteristika a terminologie


2/79

Význam bydlení

Bydlení je jednou ze základních poteb lovka stejn jako nap. potrava. V našich podmínkách to znamená, že bydlení je jedním ze základních pedpoklad samotného pežití

Stavby pro bydlení prošly ve svém vývoji výrazným procesem – od prosté ochrany proti povtrnostním vlivm na lovka až po souasnou škálu funkcí, které byt uspokojuje

Souasné bydlení musí uspokojit nároky lovka na byt v celé šíi

Podle individuálních zálib a poteb osob, které byt obývají, jsou funkce bytu rozlišné

Byt musí být navržen a dimenzován tak, aby nepoškozoval psychický a somatický stav lovka

Byt musí umožovat optimální vývoj každého jedince

Byty pro sociální slabší skupiny nesmí snižovat jejich lidskou dstojnost


3/79

Definice dle SN 73 4301 – Obytné budovy

Obytná budova

Obytná ást budovy

ást budovy jiného úelu, obsahující byty a prostory plnící funkce domovní komunikace a domovního vybavení k tmto bytm

Bytový dm

stavba urená pro trvalé bydlení, ve které alespo dv tetiny podlahové plochy pipadají na byty, vetn plochy domovního vybavení ureného pro obyvatele jednotlivých byt (nezapoítávají se plochy spoleného domovního vybavení a domovní komunikace). lení se na bytové a rodinné domy

stavba pro bydlení, ve které pevažuje funkce bydlení, s tymi a více byty, které jsou pístupné z domovní komunikace se spoleným hlavním vstupem, pípadn hlavnímu vstupy z veejné komunikace

Rodinný dm

stavba pro bydlení, která svým stavebním uspoádáním odpovídá požadavkm na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostor urena k bydlení; rodinný dm mže mít nejvýše ti samostatné byty, dv nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví


4/79

Definice dle SN 73 4301 – Obytné budovy

Byt

soubor místností, popípad jednotlivá obytná místnost, které svým stavebn technickým uspoádáním a vybavením spluje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto úelu užívání uren. Stavebn technické uspoádání a vybavení bytu zahrnuje píslušenství, odpovídající požadavku trvalého bydlení a spolené uzavení celého bytu

Upravitelný byt

Byt zvláštního urení

Obytná místnost

ást bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která spluje požadavky zvláštního pedpisu (vyhláška .137/1998 Sb.), je urena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahou plochu 8 m2; pokud tvoí jedinou místnost, musí mít podlahovou plochu nejmén 16 m2

Píslušenství bytu

prostory, které doplují obytné místnosti a jsou ureny pro zajištní bytové komunikace, osobní hygieny, vaení a dalších funkcí, nutných pro trvalé užívání bytu


5/79

3.2 lenní obytných budov


6/79

lenní obytných budov

Podle zpsobu zalenní do urbanistické struktury a zpsobu bydlení rozdlujeme obytné budovy na typologické formy

rodinné domy bytové domy domy s bydlením kolektivního charakteru (kolektivní domy) bytové domy s vestavnou obanskou vybaveností (polyfunkní domy) integrované obytné struktury

Podle výšky zástavby rozeznáváme obytné budovy

nízké (do 4.NP) stedn vysoké (5.NP – 8.NP) vysoké (9.NP – 15.NP) výškové (16.NP a vícepodlažní)


7/79

3.3 lovk a obytný prostor


8/79

Obytný prostor

Prostor bytu a jeho jednotlivých ástí má významný vliv na psychický a somatický stav jeho uživatel

Byt navrhujeme s ohledem na poet uživatel, jejich profesní a sociální postavení a aktivity vázané na prostory bytu

Tato kriteria ovlivují velikost a prostor bytu, jejich vzájemný vztah, dimenzování a velikost hygienických prostor, poet a druh neobytných ploch a prostor bytu

Uspoádání bytu je ovlivnno nároky hygienickými, stavebn fyzikálními a spoleenskými

V souasnosti je pevážná ást prostoru bytu vnována odpoinku a spaní, stravování, osobní hygien a péi o dti

Klidové ásti bytu jsou izolovány od prostor rušnjších

Píprava stravy, udržování poádku a istotu jsou neoddlitelnou souástí životního stylu – pro tyto innosti je poteba navrhovat potebné plochy a prostory


9/79

Prostorové poteby lovka v byt


10/79



11/79



12/79



13/79

Bydlení – zaizovací pedmty


14/79



15/79



16/79



17/79

Mikroklima obytného prostoru

Mikroklima ovlivuje myšlení a jednání lovka a je zejména vytváeno:

fyzikálními vlastnostmi prostedí chemickou a mikrobiologickou kvalitou ovzduší vlastní inností lovka

Tepelné a vlhkostní mikroklima

návrh budovy musí respektovat základní podmínky pro zajištní tepelné pohody v obytném prostoru tepelnou pohodu ovlivují tito initelé: teplota vzduchu v místnosti povrchová teplota ploch v místnosti ochlazování nohou rychlost pohybu a rozvrstvení vzduchu vlhkost vzduchu innost a obleení lidí


18/79

Mikroklima obytného prostoru – ovzduší, hluk

Ovzduší Kvalita vnjšího ovzduší výrazn ovlivuje kvalitu bydlení Ve zneištném ovzduší není možná výmna nezbytná vzduchu v byt za istý vzduch z exteriéru Nevtrané prostory ohrožují tlesné (somatické) funkce lovka Pro lovka v klidu je nutno pivést do místnosti 25 - 30 m3 hygienicky nezávadného vzduchu Proudné vzduchu v místnosti nemá pesáhnout rychlost 0,10 - 0,15 m. s-1 Vyšší rychlost proudní vzduchu v bytových prostorách psobí negativn na pohodu lovka Hluk Neúmrná intenzita zvuk rušící klid a pohodu v byt je zpsobena hlukem – proniká do bytového prostoru stnami a netsnostmi oken, hluností tech.vybavení a inností obyvatel v dom


19/79

Mikroklima obytného prostoru - osvtlení

Osvtlení Denní osvtlení

všechny obytné místnosti vetn obytných kuchyní musí být osvtleny pímo denním svtlem z hlediska denního osvtlení musíme splnit požadavky:

hloubka místnosti nejvíce 2,5 násobku svtlé výšky místnosti spodní hrana okna – parapet nejvýše 900 mm horní hrana okna – nadpraží nejmén 2200 mm okno optimáln na osu místnosti maximální vzdálenost od rohu místnosti 1500 mm (výjimku mohou tvoit ložnice) zasklení prhledným nezkreslujícím materiálem

Umlé osvtlení

pro rzné innosti v byt je teba rzných intenzit osvtlení správnou rovnomrnost osvtlení ovlivuje volba vhodných zdroj (osvtlovacích tles), barevnost povrch a zaizovacích pedmt interiéru a volba struktury povrchu materiálu


20/79

Mikroklima obytného prostoru - proslunní

Proslunní Jedna ze základních podmínek zdravého bydlení Zásadn se posuzuje každý byt jako celek Všechny byty musí být proslunny Byt je proslunn, je-li souet podlahových ploch jeho proslunných obytných místností roven nejmén jedné tetin soutu podlahových ploch všech jeho obytných místností U samostatn stojících rodinných dom, dvojdom a koncových sekcí adových dom má být souet podlahových ploch proslunných obytných místností roven nejmén jedné polovin soutu podlahových ploch všech obytných místností bytu Do soutu podlahových ploch z jedné strany proslunných obytných místností ani do soutu podlahových ploch všech obytných místností bytu se pro tento úel nezapoítávají ásti podlahových ploch obytných místností, které leží za hranicí hloubky místnosti rovné 2,3 násobku její svtlé výšky


21/79

Mikroklima obytného prostoru

Obytná místnost se považuje za proslunnou za podmínek: Pdorysný úhel sluneních paprsk hlavní pímkou roviny okenního otvoru musí být nejmén 25°, hlavní pímka roviny je pímka, která je prsenicí této roviny s vodorovnou osou

Pímé slunení záení musí po stanovenou donu vnikat do místnosti okenním otvorem nebo otvory, krytými prhlednými a barvy nezkreslujícím materiálem, jejichž celková plocha vypotená ze skladebných rozmr okna je rovna nejmén jedné desetin podlahové plochy místnosti; nejmenší skladebný rozmr osvtlovacího otvoru musí být alespo 900 mm; šíka oken umístných ve sklonné stešní rovin mže být menší, nejmén však 700 mm

Slunení záení musí po stanovenou dobu dopadat na kritický bod v rovin vnitního zasklení ve výšce 300 mm nad stedem spodní hrany osvtlovacího otvoru, ale nejmén 1200 mm nad úrovní podlahy posuzované místnosti


22/79

Mikroklima obytného prostoru - proslunní

Obytná místnost se považuje za proslunnou za podmínek: Výška slunce nad horizontem musí být nejmén 5° (dne 1.bezna 7.10 - 16.50 hod. SE a dne 21.ervna 4.30 - 19.30 hod. SE)

Pi zanedbání oblanosti musí být dne 1.3 a 21.6 doba proslunní nejmén 90 minut. Požadovanou dobu proslunní pro den 1.3. lze nahradit bilancí, pi které je mimo pestupné roky celková doba proslunní ve dnech od 10.2 do 21.3 vetn 3600 minut (jedná se o 40 dní s prmrnou dobou proslunní 90 minut)

Venkovní zaízení a pozemky v okolí obytných budov sloužící k rekreaci jejich obyvatel, mají mít alespo polovinu plochy oslunnou nejmén 3 hodiny dne 1.bezna


23/79

Požadavky SN 73 4301 na proslunní

Stanovení kontrolního bodu a úhlu neefektivního dopadu sluneního záení


24/79

Oslunní prelí domu

Teoretický as oslunní prelí domu v závislosti na orientaci ke svtovým stranám dne 1.4. (14.10.)


25/79


Teoretický as oslunní prelí domu v závislosti na orientaci ke svtovým stranám dne 24.6.


26/79


Max.pípustný odklon prelí smrem JV pro úinné oslunní


Odklon prelí smrem SV pro úinné oslunní

27/79


Odklon prelí smrem JV pro úinné oslunní 3 hodin v období biologické úinnosti


28/79

Barva v prostoru

Barevnost povrch interiéru (stny, podlahy, stropy) spolu s barevností nábytku a barvy umlého osvtlení ovlivuje pohodu obytného prostedí Barevnost psobí na psychickou stránku lovka, a to pozitivn i negativn Barvy myjí velký význam pi vytváení svtelné pohody interiéru Vlastností barev je schopnost odrážet svtlo a tímto spoluvytváet úinnost interiéru Píklady odrazivosti nkterých barev na stn:

bílá nová bílá starší krémová ržová svtle modrá svtle zelená tmav zelená a rumlková tmav ervená a hndá


80% 75% 70% 42% 45% 50% 20% 16% 29/79

3.4 Byt – základní jednotka obytných budov


Charakteristika Funkce bytu – druhy inností, zónování Dispozice bytu – dispoziní prvky, zónování Druhovost byt – velikostní hledisko, formy byt, promnlivost byt Zaíditelnost byt Bytový standard 30/79

Charakteristika bytu

SN 73 4301 Obytné budovy charakterizuje byt jako: soubor místností, popípad jednotlivá obytná místnost, které svým stavebn technickým uspoádáním a vybavením spluje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto úelu užívání uren. Stavebn technické uspoádání a vybavení bytu zahrnuje píslušenství, odpovídající požadavku trvalého bydlení a spolené uzavení celého bytu

Poskytuje ochranu ped nepohodou, zabezpeuje soukromí rodiny a jejím jednotlivým lenm možnost odpoinku, spánku, vzdlávání, spoleenského a rodinného života, pípravy a konzumace jídel, uskladnní rzných pedmt, osobní hygieny a hygieny prostedí.

Místnosti s hlavní funkcí – obytná místnost Místnosti s vedlejší funkcí – píslušenství Pomocné prostory – domovní vybavení Komunikaní prostory


31/79

Charakteristika bytu – obytná místnost

SN 73 4301 Obytné budovy charakterizuje obytnou místnost: ást bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která spluje požadavky zvláštního pedpisu (vyhláška .137/1998 Sb.), je urena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahou plochu 8 m2; pokud tvoí jedinou místnost musí mít podlahovou plochu nejmén 16 m2

Musí být pímo osvtlená a vtraná okny, kterou je možno dostaten vytápt

Nesmí být bezprostedn pístupná z domovní komunikace a pokud je urená pro spaní, nesmí sloužit jako jediný prchod do další místnosti i píslušenství bytu

Nemá být trvale urena ke spaní víc jak dvou osob

Hloubka obytných místnosti osvtlených pouze z užší strany max.2,5 násobku svtlé výšky, resp. 2,3 násobku


32/79


Minimální svtlé výšky obytné místnosti:

bžné podlaží podkroví

bytový dm

rodinný dm

2,60 m

2,50 m

2,30 m (2,55 m)

2,30 m

Místnosti se zkosenými stropy musí mít výšku 2300 mm min. nad polovinou podlahové plochy – je vymezena pomyslnou rovinou kolmou k rovin podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1300 mm nad podlahou

Spodní hrana stešních oken umístna nejvíce 1100 mm nad podlahou

Tvar místnost, velikost a umístní oken, dveí musí umožnit vybavení místnosti potebným nábytkem dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt


33/79


Výškové uspoádání podkroví obytných budov


34/79

Charakteristika bytu – píslušenství

SN 73 4301 Obytné budovy charakterizuje píslušenství jako:

prostory, které doplují obytné místnosti a jsou ureny pro zajištní bytové komunikace, osobní hygieny, vaení a dalších funkcí, nutných pro trvalé užívání bytu

Neslouží výhradn k bydlení

Pro jednotlivé velikostní skupiny a formy odpovídá píslušný poet a skladba píslušenství bytu

V každém byt musí být navrženo píslušenství: vstupní pro vaení pro uskladnní potravin pro osobní hygienu pro umístní záchodové mísy pro uložení úklidových pedmt


35/79

Funkce bytu

Byt je souhrn prostorových celk, jejichž úelem je plnit funkce bydlení Funkce byt, bydlení a vedení domácnosti zahrnuje velmi složitou soustavu dílích funkcí – jejich rozsah, nápl a vzájemné vztahy jsou promnné nejen historicky, v závislostech na spoleenském vývoji nebo míst, ale i podle individuálních poteb obyvatel Byt je tvoen (jako finální výrobek) jednotou tí hmotných komponent: provozn dispoziním ešením investorským vybavením mobilním vybavením, zejména nábytkovým Jednota tchto komponent vytváí souhrn užitných hodnot, schopných uspokojit poteby obyvatel, které souhrnn nazýváme bydlením Žádná z tchto složek není schopna existovat sama o sob a jejich trojjedinost lze sledovat zptn až do nejprimitivnjších stadií vývoje bydlení


36/79

Funkce bytu – druhy inností v byt

Základní funkce bydlení:

odpoinek osobní hygiena styk (len rodiny, mimo rodinu) pracovní innost výroba jídel konzumace jídel odstraování neistoty údržba skladování doprava (horizontální, vertikální) v bytovém dom

Obecn bydlení má ti základní funkce:

funkci biologickou funkci hospodáskou funkci spoleenskou


37/79


Funkce bytu


38/79


Základní funkce bydlení


39/79


Dispoziní a prostorové uspoádání inností v byt


40/79

Funkce bytu – zónování

Provozní vazby bytových místností a prostor lze podle jejich inností zalenit do jednotlivých funkn provozních zón

Podle toho, v kterém denním ase se uritá innost uskuteuje, dlíme dispozici na:

denní zónu noní zónu

Do denní zóny adíme vstupní komunikace, obývací pokoj, pracovnu, jídelnu, hygienické zaízení, hospodáské vybavení Denní zóna je spolenou zónou a dlí se na ásti spoleenské a hospodáské Do noní zóny adíme ložnice, koupelny, šatny Noní zóna je zónou soukromou V dalším dlení dispozice mžeme byt rozdlit na zónu rodi a zónu dtí


41/79


Základní schéma zónování


42/79


Zónování bytu a rodinného domu horizontální vertikální


43/79

Dispozice bytu – dispoziní prvky

Z dispoziních prvk se skládají prostory, místnosti a celé objekty Jednou z hlavních podmínek vytváení správných skladebných prvk je urení jejich rozmr – znalost proporcí lovka a jeho nárok na prostor ve stoje, v sed, leže, pi chzi Kvalitní bytová dispozice vzniká vhodnou volbou druhu místností a jejich funkní náplní Spojování jednotlivých provozních prostor a jejich vzájemným azením vytváíme dispozice byt Dispozice bytu vyžaduje, aby provoz bytu byl efektivní, plynulý a pravidelný Dispozice bytu musí sledovat vývojové trendy bydlení, i když nerozlun souvisí s tradicí Tradice má velký vliv na formu bydlení, a tudíž na formu dispozice bytu Nutnost harmonicky slouit tradiní požadavky s požadavky novými kladenými na moderní dispozici bytu


44/79

Dispozice bytu – orientace ke svt.stranám

Diagram sluneního svitu bhem roního období


45/79


Diagram orientace obytných místností


46/79


Orientace ke svtovým stranám s píkladem ešením provozu


47/79


Píklad dispozice jednopodlažního bytu s respektováním svt.stran a provozu


48/79

Dispozice bytu – provozní vztahy

Provozem nazýváme lidskou innost, která probíhá v uritém prostoru, pro tento úel vytvoeném Každá innost vyžaduje uritý provozní prostor, který bývá doplován prostorem provozním Provoz celých provozních komplex budov oznaujeme jako celkový provoz (nap.provoz rodinného i bytového domu) Každý byt má svj vlastní speciální provoz, každá místnost a prostor jednotlivých byt má dílí provoz Komunální vybavenost bytového domu (prádelna apod.) mají provoz doplkový Každý provoz bytu probíhá v životním prostoru Špatn navržený a zaízený provozní prostor zpsobuje mnohé nesnáze – zbytené zacházení, ohýbání, kížení pracovního pohybu, zbytené délky komunikací apod. Dobrý provoz musí respektovat souhrn všech inností funkcí, životní styl a návyky lidí


49/79


Problematika bydlení se základní filozofickou myšlenkou naplnní hygienických požadavk ve stavební architektue a urbanismu se stává ústední otázkou funkcionalismu

Hlavní draz je kladen na hygienické a sociální zásady, nové materiály a technologie, zásady standardizace, ekonomie a zevšeobecnní zpsob a forem bydlení

Obytná architektura je chápána jako reforma všech složek, které s bydlením souvisejí, a proto se na základ przkum a nejrznjších dat se sestavují požadavky, které znamenají základ vdy o bydlení

Cílem je ešit byt nikoli pouze jako skupinu prostorových jednotek, ale jako domov

V této oblasti jedním z prvních eských architekt, který se zabýval otázkou teorie bydlení, funkcí a provozem, byl významný eský teoretik architektury Karel Honzík

V tomto období funkcionalismus je zavedena vdecká typologie a provozní analýza


50/79


Základní požadavky dobrého provozu:

vstupní prostory a obývací pokoj

provozní propojení kuchyn a jídelny

neprchodnost ložnice rodi

oddlení ložnic dtí rzných pohlaví

provozní spojení ložnic a lázní, WC apod.


51/79


Provozní vztahy


52/79

Dispozice bytu – diagram vztah

Po zpracování programu pistupujeme k ešení zásadního rozložení jednotlivých provoz, provozních celk, komunikací v dispoziním ešení Ke grafickému zpracování tchto provozních vztah se zpracovává grafické schéma provozu, grafické schéma je podrobnjší grafické znázornní provozu Na grafu jsou znázornny jednotlivé funkní skupiny, místnosti a prostory ve vzájemné vazb a pohyb provozu a jeho smr Nkdy schématicky znázorujeme velikost jednotlivých místností a prostor, jejich vstupy, prchodnost apod. Na grafu jsou provozy místností a prostory situovány již ke svtovým stranám nebo píjezdovým komunikacím apod. Pomocí tvaru a velikosti jednotlivých políek (obdélník a kruh) lze snadno vyznait hlavní a vedlejší pomocné provozy Grafické schéma je pomocným orientaním návodem pi vlastním architektonickém ešení dispozice


53/79



Grafické znázornní provozu bytu 54/79



Grafické znázornní provozu bytu

55/79


Diagram prostorových vztah

Dispozin provozní vztahy lze znázornit na vztahovém diagramu. Je sestaven v síovém grafu, kde svisle pod sebou jsou seazeny jednotlivé provozní místnosti a prostory. V polích diagonální šachovnice názorn zjistíme provozní vztahy jednotlivých místností a prostor


56/79

Druhovost byt

Byty lze tídit podle rzných hledisek, kterými se typologie zabývá Významnými hledisky jsou: hledisko velikostní – velikostní kategorie formy byt – hlediska odvozena z prostorov dispoziního uspoádání byt, ze socioprofesní píslušnosti a majetkoprávních vztah uživatel, které mají vliv na ešení rzných forem byt Velikostní kategorie

Velikostní ešení byt vyplývá z poteby bydlení rzn velkých rodin Do 05/2004 SN 73 4301 urovala velikostní kategorii dle potu osob, pro které byl byt uren Nová norma z 06/2004 velikostní ešení uruje podle potu obytných místností


57/79

Druhovost byt – kategorie bytu Základ.skup. Malé Stední

Velké

Vel.kat

Poþet osob

Min.poþet obyt.míst.

I.

1

1

II.

2

2

III.

3

3

IV.

4

3

IV.d

4

4

V.

5

4

VI.

6

4

VI.d

6

5

BD s terasami, mezonetové domy,

VII.

7

5

rodinné domy

VIII.

8

5

VIII.d

8

6

pavlaové a chodbové BD

sekní adové BD, bodové, vžové

Velikostní kategorie byt dle SN 73 4301 Obytné budovy (01/1989)


58/79

Druhovost byt – kategorie bytu

Funkní využití obytné místnosti Obývací pokoj bez stolování

Obývací pokoj se stolováním

Obývací pokoj bez stolování a 1 lžkem Obývací pokoj se stolováním a 1 lžkem

Min. pl. Charakteristika bytu 16 m2

byt s 1 a 2 obytnými místnostmi

18 m2


20 m2

byt s více než 4 obytnými místnostmi

16 m2


21 m2


24 m2

byt s více než 4 obytnými místnostmi

16 m2


20 m2

byt s 3 obytnými místnostmi

18 m2


Velikostní kategorie byt – nová SN 73 4301 Obytné budovy (06/2004) velikostní ešení bytu uruje podle potu obytných místností


59/79

Druhovost byt – kategorie bytu

Podle rozsahu základního píslušenství se byty také rozdlují do ty kategorií, ve smyslu vyhlášky .176/1993 Sb.:

I. kategorie

II. kategorie

bez ÚT se základním píslušenstvím s ÚT a ásteným základním píslušenstvím

III. kategorie

všechny obytné místnosti jsou vytápny ÚT a mají základní píslušenství

bez ÚT s ásteným základním píslušenstvím s ÚT bez základního píslušenství

IV. kategorie

Bez ÚT a bez základního píslušenství


60/79

Druhovost byt – formy byt

Formy byt – hlediska

Prostorov dispoziní ešení

Funkní zónování, oddlování a sluování funkcí

Umístní podle druhu obytné budovy

Socioprofesní píslušnost uživatele

Majetkoprávní vztah uživatele k bytu

Zpsob užívání


61/79


Prostorov dispoziní ešení Jednopodlažní byt

byt umístn v jednom podlaží s dispoziním uspoádáním chodbovým nebo halovým chodbový dispoziní typ bytu – komunikaní páteí je chodba, z níž jsou pístupny tém všechny další prostory bytu halový dispoziní typ bytu – centrum dispozice zpravidla halový obytný pokoj, z nhož jsou tém pístupny všechny další hlavní místnosti bytu


62/79



Pedsíový typ bytu

Halový typ bytu

63/79


Pedsíový typ bytu

Halový typ bytu

Píklad dispozic podlaží bytových dom rzných forem byt


64/79


Prostorov dispoziní ešení

Byt vícepodlažní nebo víceúrovový

prostory bytu jsou rozdleny do dvou i více podlaží mezonetový typ bytu – dvoupodlažní, ešený v rámci bytového domu. Prostory zpravidla rozloženy do zón (zóna spoleenská a zóna klidová). Komunikaním jádrem je schodišt v pedsíni i halovém obývacím pokoji vícepodlažní nebo víceúrovový typ bytu – zpravidla v rodinném dom

Píklad mezonetového bytu


65/79


Hledisko funkního zónování, oddlování a sluování funkcí

Forma bytu je málo diferencována

hlavním obývacím prostorem je obývací pokoj s kuchyským koutem – soustedny funkce bydlení, stolování, vaení a drobné domácí práce forma bytu má snížené nároky na vaení a vyžaduje kvalitní technické zaízení vhodné pro malé velikostní kategorie (souasný trend velkých BJ)

Forma bytu, v nmž stolování sloueno s vaením

z obývacího pokoje vylouen jídelní stl, možno zde umístit lžko funkce bydlení pemístna do kuchyn, ložnice pístupny z pedsín forma bytu je prostorov velmi úsporná, v obytných místnostech mohou být lžka a v kuchyni se sousteuje vtšina funkcí vhodné pro stední kategorie


66/79


Forma bytu s pracovní kuchyní, samostatnou jídelnou a obývacím pokojem

Forma bytu s kuchyní s píležitostním stolováním

obdobná provozní charakteristika jako u bytu se sloueným stolováním s vaením, ale funkce vaení, stolování a bydlení jsou lépe diferencovány ložnice oddlené a mají samostatný vstup z chodby výhodné pro vyšší kategorie

jídelní stl umístn v obývacím pokoji nebo jídeln obývací pokoj kumuluje funkci bydlení (pop. i spaní) a stolování je v samostatné jídeln

Forma bytu pedstavuje dokonalou diferenciaci funkcí

obývací pokoj bez lžek a sluuje jen funkci bydlení, pop. stolování vhodné pro vyšší kategorie


67/79


Hledisko umístní podle druhu obytné budovy

Byty v nižších podlaží

Byty ve vyšších podlaží

zpravidla ešeny pro vícelenné rodiny – vyšší velikostní kategorie bytu nebo pro dchodce a zdravotn postižené uživatele

ešeny z vtší ásti pro malé a stední velikostní kategorie bezpenostní úpravy z hlediska technického, požární bezpenosti, psychického psobení (vyšší parapety, vhodné uspoádání zábradlí apod.)

Byty v rodinných domech

mají pednosti – výhody, ale i nevýhody specifické odlišnosti zejména rodinných dom na venkov pro zemdlce


68/79


Hledisko pechodnosti a stálosti užívání

Trvalý byt – primární

byt plní základní funkci bydlení rodin nebo jednotlivc

Pechodný byt – sekundární

byt, který mže mít uživatele primárního bytu navíc z rzných dvod forma individuálního rekreaního bydlení pohotovostní byt (služební) byt v peovatelské služb


69/79

Druhovost byt – promnlivost byt

Pi neustále zmn v potu i velikostní skladb domácnosti se mní požadavek na byty Prmrná velikost domácnosti se po obsazení byt rychle zvtšuje Roste poet domácností generaním vývojem – dlením domácnosti Z toho vyplývá požadavek na výstavbu byt s promnlivou plošnou velikostí Metoda promnlivosti bytu uruje optimální dispoziní ešení bytu transformací na jiné dispoziní varianty Ideálním ešením je promnlivost dosažením variabilitou a elesticitou Variabilita bytu – metoda dispoziní tvorby bytu, která pomocí pemístitelných píek a stnového nábytku umožuje zvyšovat nebo snižovat poet místností a prostor pi zachování obytné plochy bytu Elasticita bytu – velikostní zmna bytu se realizuje pomocí elastických dispozic byt Zásada spoívá ve spojení (provozn) dvojice pružných byt (sousedících), nap.ze tí byt ti byty rzných velikostních kategorií


70/79

Zaíditelnost byt

Zaíditelnost byt

ešení každého bytu, pdorysný tvar jeho místností, poloha oken, dveí, topných a otopných tles apod. musí umožovat funkn správné umístní základního zaízení bytu Každý byt musí být ešen tak, aby mohl být vybaven základním zaízením pro urený poet osob Jednotlivé požadavky jsou pedmtem SN 73 4305 Zaíditelnost byt

Názvosloví SN 73 4305 Zaíditelnost byt

Základní zaízení bytu souhrn nezbytného nábytku a ostatních zaizovacích pedmt pro pedpokládaný poet osob Doplkové zaízení bytu nábytek a jiné zaizovací pedmty doplující základní vybavení bytu Zabudované zaízení bytu zaízení bytu pevn instalované v byt (vestavné skín, pevné kuchyské zaízení apod.) Úložný prostor bytu souhrn objemu úložného nábytku a komor, sloužících k uskladnní pedmt osobní poteby a pedmt domácnosti


71/79

SN 73 4305 – Zaíditelnost byt

Základní zaízení bytu podle velikostní kategorie bytu dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt


72/79


Skladebné pdorysné rozmry základního zaízení bytu dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt


73/79


Rozvržení úložného prostoru dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt


74/79


Nejmenší dovolené šíky prchod v byt dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt


75/79


Nejmenší dovolené šíky prchod v byt dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt


76/79

3. Obytné budovy úvod

Recommend Documents