3 Římskokatolická farnost Děkanství Žamberk září

Farní zpravodaj 2011 / 3 září

Římskokatolická farnost Děkanství Žamberk

Váţení farníci, v tomto krásném podzimním svatováclavském čase Vám vyprošuji mnoho Boţích milostí a poţehnání. Jak dobře víme bez Boţího poţehnání marné lidské namáhání a to mě vede i k výzvě dle příkladu sv. Václava: modlete se se za ty, kteří jsou Vám svěření, vyprošujte pokoj a dobro mezi lidmi. Spolu se slovy apoštola Pavla: ať je u vás trochu křesťanské snahy druhé těšit, trochu láskyplného povzbuzení, nějaké duchovní společenství a trochu srdečné účasti, dovršte mou radost tím, ţe budete stejně smýšlet, ţe vás bude všechny pojit jedna láska, ţe budete svorní a jednomyslní. Slova konkrétní a jasná a veliká výzva pro kaţdého z nás. Děkuji všem, kteří se o to snaţí a pomáhají. P. Olda Kučera SVATÝ VÁCLAVE! Tisíc roků kráčíš dějinami, kníţe, který pokoj země miloval, dědictví své chraň, jak ţije v nás a s námi, naším štítem zůstaň časů nad vlnami v dáli mlhavé. Svatý Václave, stopy tvé se vtiskly v českém kraji, kdyţ jsi láskou slzy chudým utíral. Pečeť Tvoji všichni v srdci mají, kdo v soucitu jiným rádi pomáhají v nouzi bolavé. Svatý Václave, ruka tvoje vede k odpuštění, tou jsi odkaz víry v Boleslavi psal. Pomoz nalézati k bliţním pochopení, odstraň nesváry, kdyţ vášně zemi mění v pole krvavé. Václav Zemek

-1-

Farní zpravodaj - Žamberk

ZÁCHRANA POHÁDKOVÉ ŘÍŠE ANEB TÁBOR 2011 Za sedmero horami a sedmero řekami se nachází Slatina nad Zdobnicí. Právě sem se v sobotu 9.7. sjely děti z širokého okolí na farní tábor. Ještě ovšem netušily, co je čeká. Po prvním rozkoukání a poslední puse rodičům jsme se nejdříve seznámili a pobavili při seznamovacích hrách. Přitom nám ovšem řádně vyhládlo, takţe ţádné okolky a hurá na táborák. Kdyţ tu náhle, kde se vzala, tu se vzala, stála před námi kouzelná babička. Její návštěva nás všechny velice překvapila a tušili jsme, ţe nás nenavštívila jen tak náhodou. Naše tušení bylo správné. Babička nás totiţ přišla poţádat o pomoc pro pohádkovou říši, která se vinou zlého černokněţníka ocitla v ohroţení. Naštěstí děti mají pohádky rády a tak neváhaly a s vervou se pustily do jejich záchrany. Nebylo to ovšem nic jednoduchého. Aby černokněţníka porazily, musely splnit spoustu nelehkých úkolů. Díky tomu se poslední den mohly setkat se samotným černokněţníkem. Naštěstí se jim před tím podařilo získat vejce, v němţ byl ukryt jeho ţivot. To s ním pak vyměnily za slib, ţe nechá pohádkovou říši na pokoji. Vše tedy nakonec dobře dopadlo. Farní zpravodaj - Žamberk

-2-

Pohádková říše byla přičiněním malých táborníků zachráněna a všechny pohádky se mohly šťastně vrátit do babiččiny kníţky. Kromě úkolů na záchranu pohádek čekalo na účastníky tábora koupání, zábavné rytířské odpoledne, celodenní výlet na zříceninu hradu Velešova, výtvarné aktivity jako zdobení perníčků, batikování triček nebo malování hrníčků. Oblíbenou atrakcí bylo také lezení po laně. Největší odváţlivci mohli projevit svou statečnost na noční stezce odvahy. V programu farního tábora samozřejmě nesměly chybět mše a večerní modlitba. Tábor vyvrcholil poslední večer velkým pohádkovým rejem, při němţ se vybraní zástupci zúčastnili soutěţe Miss pohádková postava. Závěrem bych chtěla poděkovat školní jídelně ve Slatině nad Zdobnicí za to, ţe celý týden plnila naše hladové ţaludky. Díky patří také hlavní vedoucí Katce Prachařové, otci Odřichovi a všem kdo se podíleli na tom, ţe celá akce zdárně proběhla. Samozřejmě nesmím zapomenout poděkovat celému týmu tam nahoře, tj. Bohu a všem andělům stráţným, ţe nás po celý týden ochraňovali, takţe naše zdravotnice Maruška Venclová (jíţ samozřejmě také patří poděkování) nemusela řešit ţádné váţné zranění ani onemocnění. Lída Jeţdíková MISIJNÍ NEDĚLE A MISIJNÍ MOST MODLITEB Před 85 lety vyhlásil Sv. otec Pius XI. kaţdou předposlední říjnovou neděli za Misijní neděli, kterou od té doby na celém světě organizuje Papeţské misijní dílo šíření víry. Tento celosvětový den modliteb je spojený s finanční sbírkou, z níţ se pravidelně podporují projekty na pomoc nejpotřebnějším. Letošní rok připadá Misijní neděle na 23. října. V předvečer této neděle 22. října od 21 hodin se v chrámu sv. Václava v Ţamberku uskuteční jiţ potřetí Misijní most modliteb. Sejdeme se, abychom se zamysleli nad těţkým ţivotem lidí v různých zemích, zapálíme svíčky a společně se pomodlíme za misie, misionáře, chudé a trpící lidi, za šíření radosti evangelia na celém světě. Spojíme se tak se spoustou lidí, kteří se ve stejnou dobu, na různých místech scházejí k podpoře misijního úsilí. V neděli 23. října se v chrámu sv. Václava po mši svaté uskuteční misijní jarmark s nabídkou výrobků dětí i dospělých. Všichni jste srdečně zváni. Za misijní klubko Marie Souradová PAPEŢSKÉ MISIJNÍ DÍLO DĚTÍ (PMDD) Jiţ pět let funguje v naší farnosti Misijní klubko, které je součástí Papeţského misijního díla dětí, jehoţ heslem je:,,Děti pomáhají dětem“. Děti se zapojují do různých aktivit, jejichţ cílem je modlitbou, obětí, sluţbou a tvořivostí pomáhat zmírňovat bídu dětí na celém světě. Příkladem jsou misijní jarmarky, kde děti nejprve něco vyrobí a pak za dobrovolný příspěvek nabízejí ostatním. Získané finanční prostředky se odesílají do centra PMD, které je u nás ve Špindlerově Mlýně. Odtud pak putuje pomoc na projekty do různých zemí, které jsou pečlivě vybírány. Zveme děti od 6 do 15 let ke společným setkáním na faře v Ţamberku. -3-


Nabízíme dvě moţnosti: MISIJNÍ KLUBÍČKO -

je určené pro misionáře začátečníky (děti do 10 let) seznámení s PMDD, s pomocí chudým zemím děti dostanou misijní čísla časopisu Duha (kaţdé číslo seznamuje s vybranou zemí) moţnost získání samolepek Desatero misionáře, kartiček Kintuadi celoroční soutěţ v získávání misijních známek celoroční aktivity dle církevního roku slavnostní vstup do Misijního klubka koncem školního roku různé hry účast rodičů není nutná, ale je vítaná

MISIJNÍ KLUBKO je určené pro pokročilé misionáře (děti nad 10 let nebo mladší, které jiţ Klubko znají) - děti získají více informací o zakladatelích PMD, o misionářích, o patronech misií - zábavné hry, vtipy, kříţovky - v dubnu účast na Horském klubání ve Špindlerově Mlýně - pomoc při přípravě misijních jarmarků - celoroční aktivity dle církevního roku Schůzky budou probíhat 1x za dva týdny. Misijní klubíčko v pátek od 15:30 do 16:30 hodin. Misijní klubko v pátek od 16:30 do 18:00 hodin. Nejbliţší setkání se uskuteční 7. října na faře v Ţamberku. -

Bliţší informace získáte na faře, na webových stránkách farnosti nebo u Marie Souradové SETKÁNÍ NA FAŘE V PÍSEČNÉ Misijní krouţek v Písečné a Misijní klubko ve Slatině nad Zdobnicí uspořádalo na konci prázdnin setkání pro děti a dospělé na faře v Písečné. Krásnou atmosféru tohoto setkání zachycuje přiloţená fotografie a děti i dospělí měli ze společného odpoledne radost. Hráli jsme si, zpívali i opékali, při Farní zpravodaj - Žamberk

-4-

soutěţích jsme zachraňovali jako správní misionáři ţíznivé a hladové, zbyl i čas na popovídání a odměnění dětí misijními pexesy a skládačkami. Díky patří všem, kteří si udělali čas a do Písečné přijeli! Za pomoc s organizací chci zvlášť poděkovat Marušce Klíţové, která se misiím věnuje řadu let. Rádi bychom takových setkání připravili víc a všichni budou opět vítáni! Za misijní klubko Mgr. Bronislava Halbrštátová, Diecézní ředitelka PMD

POZVÁNÍ NA MISIJNÍ DEN Zdravím Vás jménem Papeţských misijních děl a chci Vás pozvat na Misijní den, který se bude konat v sobotu 1. 10. 2011 v Chocni! Na programu je promítání dokumentárního filmu z misijních oblastí nejchudšího pobřeţního státu Jiţní Ameriky GUYANSKÁ DIANA. Tento snímek autentickým způsobem zachycuje kontrast na

-5-


pobřeţí a ve vnitrozemí, náboţenskou a kulturní různorodost Guyany, pestrost "země rychle plynoucích vod" a představuje rozvojové projekty a působení Papeţských misijních děl. Natočen byl během výpravy o Velikonocích 2010, scénář napsal P. Jiří Šlégr. Po projekci bude beseda s kameramanem a reţisérem filmu Martinem J. Rýznarem. Pro děti je připraveno misijní soutěţení, tvoření i zpívání a součástí Misijního jarmarku bude široká nabídka nových misijních materiálů. Setkání vyvrcholí v 15 hodin mší svatou v kostele sv. Františka Serafínského, kterou bude předcházet společná příprava, aby se děti mohly aktivně zapojit do liturgie. Se všemi, kteří toto setkání v ŘKF Choceň připravují, se těšíme na Vaši účast! Kontaktujte nás, prosím, na uvedených číslech na plakátu co nejdříve, děkujeme! Mgr. Bronislava Halbrštátová, Diecézní ředitelka PMD MADRID 2011 Pár slov o letních světových dnech mládeţe v Madridu, jak si je uţila Janča B. z Líšnice. „V Kristu zapusťte kořeny, na něm postavte základy a pevně se drţte jeho víry“ píše svatý Pavel v listě Kolosanům a papeţ Benedikt XVI. si jeho slova vybral jako motto celého setkání mládeţe. Tato slova provázela předprogram v Tarragoně, český program v národním centru v Madridu, o kterých jsem jiţ mluvila dříve, ale hlavně o nich mluvil papeţ při závěrečné mši svaté na letišti. Do Madridu přijelo více neţ milión poutníků z touhy vidět Svatého otce, nástupce svatého Petra, poslechnout si jeho slova a radovat se z veselosti v jeho očích. Benedikt XVI. přijel do Madridu ve čtvrtek večer, kde ho na velkém náměstí přivítalo mnoho poutníků a zástupci Španělska a v pátek jsme se s ním mohli potkat na kříţové cestě na stejném náměstí. Mohli jsme ho vidět a nevidět. Jen malá hrstka poutníků měla moţnost podat papeţovi ruku a políbit ji. My jsme ho viděli z dálky, přesto jsme byli spokojeni. Největší setkání s ním proběhlo v sobotu večer a v neděli, kde se sešli úplně všichni poutníci z celého světa. Měli jsme celou sobotu na cestu k letišti. Do batohu jsme si vzali vše potřebné na večer, noc a neděli a vyrazili jsme vstříc další pouti za papeţem. Byl nám přidělen sektor D5, který byl naproti hlavnímu pódiu a celkem blízko. Problém pro nás byl, ţe ve čtyři hodiny, kdy jsme došli na přidělené místo, byl sektor plný a my jsme museli „bojovat“ s Italy o malou plochu k sezení. Do půl deváté jsme čekali, neţ přijede papeţ v papamobilu. Obloha nad našimi hlavami se začala zatahovat a podezřele černat. Chvíli po příjezdu papeţe se spustil silný déšť a bouřka, aţ odnesla papeţi jeho čepec. Benedikt XVI. se nechtěl vzdálit a vydrţel s námi v silné bouřce, ačkoliv sám neměl přístřešek. Obdivovala jsem ho. My jsme byli schovaní pod celtou a modlili se, aby přestalo pršet. Po deseti minutách přestalo a mohla začít adorace, kterou si všichni více uţívali, kaţdý se více modlil a cítil přítomnost Boha v ţivlech přírody. Celá adorace byla ještě úchvatnější, kdyţ po jejím skončení začalo opět pršet. Pršelo přes odjezd papeţe i nádherný ohňostroj na tmavé obloze. V noci nebyla šance odejít ze sektoru, aniţ bychom na někoho nešlápli, jak byl přeplněný. Naštěstí uţ nepršelo a my jsme mohli usínat v suchu a teple. Farní zpravodaj - Žamberk

-6-

Papeţ projíţděl mezi sektory, mladí mu mávali a on jim ţehnal. Síla tohoto okamţiku se nedá popsat. Milión lidí skanduje Bene-dikto, jásá nadšením a za okamţik ztichne a poslouchá promluvu papeţe, který mluví o slovech svatého Pavla. O víře, která je darem od Boha, není to jen bezduché přijetí abstraktních pravd, ale důvěrný vztah s Kristem. Vyzývá všechny, abychom si nenechali Krista sami pro sebe, neboť kdo pozná Krista, nemůţe nedat jej poznat druhým. Papeţ chtěl, abychom se nebáli říct, ţe chceme následovat Krista, nechat se jím vést. Poslal všechny mladé do celého světa hlásat evangelium. Modlí se za nás, abychom zakořenili v Kristu a drţeli se jeho víry. Atmosféra celého setkání se nedá popsat. Papeţ Benedikt XVI. byl od nás daleko, ale zároveň nám byl velmi blízko. Kdo mohl pohlédnout do jeho očí, viděl lásku a radost, která strhne kaţdého. Benedikt XVI. je člověk, který je na správném místě a měli bychom ho obdivovat. Měla jsem strach z jeho návštěvy, ale nadchlo mě jeho nadšení, ochota, obětavost, touha být s mladými, oslovit je, ale nejvíce jeho láska k nám. Jedeme zpět domů fyzicky vyčerpáni, ale v touze ţít z duchovní síly toho setkání, kterou jsme mohli načerpat a šířit dál naše nadšení. Jana Brůnová STŘÍPKY Z ČASU, KTERÝ UPLYNUL … Minulostí nejsou jen stavební památky, proběhlé události nebo ţivotopisy slavných a známých lidí, ale také náš jazyk, kterým se dříve mluvilo a psalo. Ke svátku svatého Václava, kterému je zasvěcen náš farní chrám, jsme z publikace Františka Ekerta – Církev vítězná: Ţivoty svatých a světic Boţích, svazek třetí, v Praze 1896, vybrali krátkou ukázku, která tehdejší psanou češtinou tohoto světce připomíná. Posuďte, jak se náš jazyk a svět kolem nás za uplynulých 115 roků změnily. Sv. Václav, mučedník, dědic a přední patron český. V dějinách českých není osobnosti druhé, kteráţ by v paměti i v srdci národa našeho byla tou měrou utkvěla, jako svatý Václav. Desáté století ubíhá jiţ od té doby, kdy vlasť naše byla posvěcena velikými cnostmi a mučednickou krví tohoto apoštolského, otcovského kníţete, a podnes pouhá vzpomínka na něho hýbe mocně srdcem kaţdého věrného Čecha a budí v něm city a úmysly nejšlechetnější. Sv. Václav (staroslovansky Vešteslav, staročesky Vjaceslav) narodil se asi r. 903. jakoţto nejstarší syn Českého kníţete Vratislava I. z manţelky jeho Drahomíře. Kdyţ povyrostl v pacholíka, dal otec na něm vykonati postřiţiny. Tento obřad býval v národech slovanských, obrácených na víru od svatých bratří Cyrilla a Methoděje, konán po způsobu církve řecké, kteráţ nařizovala, aby hochům po přijaté svátosti sv. biřmování byly postřiţeny vlasy. Postřiţiny byly na kněţici Václavu vykonány v chrámu Panny Marie na hradě Praţském. Dobrý a blahověrný biskup s veškerým duchovenstvem odslouţiv nekrvavou oběť novozákonní, ujal se pacholíka a postaviv ho na stupně před oltářem, blahoslavil jej řka: “Hospodine, Boţe israelský, poţehnej dítěti tomuto, jako jsi poţehnal všem spravedlivým svým, Abrahamu, Isáku a Jakubu, a korunoval jsi pravověrné císaře, rovné apoštolům, Konstantina a Helenu.“ A tak byl se ţehnáním kněţic postřiţen od duchovenstva i některých muţů z přítomného pansva a počal prospívati milostí Boţí. -7-


Kníţe Vratislav chtěje Čechům zůstaviti následníka na trůnu moudrého a zboţného, staral se o pečlivou výchovu prvorozence svého Václava. Nad pacholíkem bdělo bedlivé oko ovdovělé kněţny Ludmily. Slovanský kněz Pavel byl mu výborným učitelem. A kněţic maje jiţ v chlapeckém věku bystrý rozum učil se velmi dobře a činil prospěch ve vzdělání křesťanském i ve vědomí národním. Roku 921., kdyţ kníţe Vratislav zemřel, bylo Václavu teprv osmnáct let. Dědic trůnu jsa tedy nezletilý nemohl ještě zemi samostatně vládnout. I ujala se poručnictví nad syny (pozn. Václavem a Boleslavem) a prozatímního vladaření ovdovělá Drahomíř. Vladařka Drahomíř poskvrnivší se násilnou smrtí sv. Ludmily zavdala podnět k nebezpečným třenicím v zemi, jimiţ i váţnost trůnu zlehčena jest. Za vlády její rozbujely se vášně zemských vladyk, jejichţ řáděním octl se kníţecí rod český u velikém nebezpečenství. Byltě mezi kníţaty z rodu Přemyslova a vladykami ostatních čeledí v Čechách za dlouhý čas svazek dosti volný, a jednotliví vévodové vytrhovali se rádi z poslušenství kníţecího. Pokud ţil kníţe Vratislav, nešlo jim po vůli, neboť pevná ruka jeho drţela na uzdě choutky těchto pánův a zachovávala v jednotě kmeny téhoţ národa jim bezprostřeně poddané. Ale kdyţ po smrti kníţete Vratislava vládla nerozváţná Drahomíř, pokusili se někteří vladykové o zjevnou vzpouru proti Přemyslovcům, aby rozšířili panství svoje. Tou měrou hrozil Čechům týţ osud, jímţ zasaţeni a vyhubeni byli nesvorní kmenové Slovanů polabských. Za těchto zmatků ujal se roku 923 dvacetiletý kníţe Václav otcovského trůnu v Praze. Kníţectví jeho, ztenčené sobeckými podniky domácího panstva, octnuvší se na kraji záhuby, mohlo uniknouti dalších osudných pohrom jen opatrností moudrého a rázného panovníka, jakýmţ sv. Václav skutečně byl. Vybral J. Schröffel KAPLIČKA SV. ARCHANDĚLA MICHAELA V HOUKOVĚ – VÝROČÍ VYSVĚCENÍ Na jaře roku 2009 jsme se sešli, myšleno naše osazenstvo-obyvatelé Houkova, spolu s panem farářem Oldou Kučerou /nyní jiţ vikářem/ při venkovním posezení. Byla totiţ spousta duchovních otázek, které jsme od našeho pana faráře potřebovali zodpovědět. Padaly otázky, odpovědi, povídali jsme a najednou přišla řeč i na to, ţe jiţ dlouho přemýšlíme o kapličce. O naší Kapličce, kapličce zde na Houkově.


-8-

Myšlenku připomněli Vláďa Pánek a druhý náš soused Radim Gajdoš, řečený Bamba. Pan farář v tu chvíli oţil a reagoval více neţ pohotově. Začalo se uvaţovat o realizaci našeho dlouhodobého snu, naší výše jmenované stavby. Výhodou byl připravený materiál v podobě trámků, zpracovaný ve vězení v Pardubicích pod dohledem psychologa pana Milana /kamaráda pana faráře/. Trámky byly na podzim převezeny do Houkova a uskladněny u Gajdošů. Dřevo dodal baron J. M. Parish. Pan Milan zajistil i obrazy malované akademickým malířem /a také úţasnou hudbu při vysvěcení/. Dne 8. 5. 2010 v 9 hodin se začalo s vykopáním základu a následným jeho vybetonováním na pozemku pana Pánka. Na tomto díle a materiálu se podíleli obyvatelé Houkova. Ovšem velkou zásluhu na realizaci stavby má náš pan farář Oldřich Kučera, který obstaral, zajistil a sponzoroval většinu materiálu. Postupně jsme o volných dnech a víkendech sloţili trámky. Zapadaly nebývalou přesností. Jako poslední byla na řadě střecha, která se nám ještě nepodařila do dnešního dne celá dodělat. Přesto se dne 2.10.2010 konalo vysvěcení Kapličky, zasvěcené Svatému Archandělu Michaelovi. Vysvětil ji P. Oldřich Kučera za účasti široké veřejnosti. V náš velký den bylo krásné počasí, všichni jsme měli radost ze společného díla, které se zdařilo. Nyní ještě čekáme na Mistra Artura Gábriše, ten má spolu s Mirkem Martincem velkou zásluhu na vedení stavby od začátku aţ do konce. Momentálně je třeba ještě dokončit poměďování střechy a vyplnit otvory oken vitráţí od Jany Gajdošové.

-9-


Rok od vysvěcení kaple bude na Houkově posvícení se mší svatou, vedené panem vikářem Oldou Kučerou, 1.10.2011 v 16h. Věříme, ţe kaplička bude těšit nejen nás, ale i poutníky a naše potomky! text Iveta Fejkelová, fotografie Ludmila Dvořáková SPONZOŘI: P. Oldřich Kučera, Artur Gábriš, baron J. M. Parish, Radim a Jana Gajdošovi, rodina Novákova, rodina Fejkelova, rodina Pánkova, Mirek Martinec spolu s maminkou Marií, rodina Kumpoštova, Lucie Štefková ROZHOVOR Není to tak dlouho, co se v našem kostele začal objevovat vysoký mladý muţ a zapojil se aktivně do ţivota farnosti. Po dotazech několika farníků: “Kdo to je?“ jsem se rozhodla, ţe to bude on, koho vám v dalším rozhovoru představíme. Sice nejprve odmítal se slovy: „To ne! Nejsem Ţamberák, ale pouze naplavenina.“ Jsem moc ráda, ţe nakonec souhlasil. Jmenuje se Roman Moskva. Odkud pocházíš? Jakou školu jsi vystudoval? Pocházím z Dobratic, které se nacházejí na severním okraji Beskyd a jsou asi 4 km od v posledních letech mediálně známých Nošovic. Po základce jsem nastoupil v září 1989 na gymnázium do Místku. Toto období mi při pohledu zpět připadá naprosto úţasné – po „sametové“ revoluci se otevíraly nové moţnosti. Např. jsme s farností procestovali značný kus Evropy a mám pocit, ţe všichni okolo byli plni elánu, nadšení a ochoty nezištně udělat něco pro druhé. Po gymnáziu jsem studoval učitelství matematiky a dějepisu na Slezské univerzitě v Opavě. Co Tě přivedlo do Ţamberka? Na výšce jsem potkal svou budoucí ţenu Jitku, která pochází z Nekoře, a kdyţ jsme v Opavě končili školu, tak jsme se dohodli, ţe bychom mohli začít někde na „zelené louce“ – Jitka našla místo na základce ve Zlatých Horách, já v nedaleké Osoblaze a po půl roce jsem přešel taky do Zlatých Hor. Mám moc rád hory a přírodu a musím říct, ţe v tomto ohledu jsou Zlaté Hory překrásným místem. Po sedmi letech jsem cítil, ţe to chce změnu, protoţe pracuju na jednom místě uţ příliš dlouho. V té době zrovna hledali učitele na automobilce v Ústí. Nastoupil jsem tam s tím, ţe to provizorně zkusíme, no a po roce jsme koupili byt v Ţamberku. Vyrůstal jsi v tradiční křesťanské rodině? Ministroval jsi? Nejsem si jistý tím, co se skrývá za označením tradiční křesťanská rodina. Z mamčiny strany téměř všichni do kostela chodili, taťka měl a má světonázorový pohled materialistický. Ministroval jsem od dětství, ale zásadní vliv na můj vztah k Bohu měl zřejmě P. Alois Peroutka, který nastoupil do naší farnosti v roce 1985. Přesto, ţe to bylo ještě za komunistického reţimu (a i StB tohoto „Patera“, jak jsme mu tenkrát říkali, kontrolovala), podařilo se mu aktivizovat farníky a vytvořit ve farnosti spolčo mladých. Farní zpravodaj - Žamberk

- 10 -

Proţívali jsme dohromady věci církevní i světské a myslím, ţe právě toto společenství nás uchránilo před neřádstvem a zároveň nám dávalo skvělé záţitky. Jsi sportovec. Kterému sportu dáváš přednost a který Tě nikdy nelákal? Sdílí toto nadšení pro sport i manţelka? Jak uţ jsem uvedl, miluju hory a přírodu. Proto mě nejvíc baví pobyt v tomto prostředí, coţ mi umoţňuje VHT, turistika a orientační běh. Poslední dvě jmenované aktivity provozujeme společně celá rodina (na VHT jsou děti ještě trochu malé, ale myslím, ţe to brzy přijde ). Ze sportovních her mám nejraději volejbal. A který sport mě nikdy nelákal? Baví mě snad skoro všechny výzvy, při nichţ se hýbu (čím více, tím lépe) a při nichţ je třeba překonat překáţky, ale rozhodně se těţko srovnávám s tím, kdyţ někdo „nehraje fér“. Vyzkoušel jsi uţ některé adrenalinové záţitky, nabízené různými firmami? Máš nějaký záţitek, na který nikdy nezapomeneš? Ano, adrenalinové záţitky jsem jiţ vyzkoušel – třeba zorbing je rozhodně zajímavá zkušenost. Ale adrenalinové záţitky, na které nikdy nezapomenu, mám spíš z toho, co mi přinesl ţivot (ne uměle vyvolané nebo koupené) a nejčastěji v sobě zahrnují vztahy k jiným lidem, takţe je nejsem schopen srozumitelně a krátce popsat – jak říká jeden pedagogický psycholog: „Zkušenost je nepřenosná“. Učitel...není to v dnešní době také trochu adrenalinové povolání? Osobně raději pouţívám zaměstnání, protoţe mám pocit, ţe označení „povolání“ přisuzuje učitelství znaky, které jsou zavádějící. A adrenalin? Kdyţ učitel zkouší dělat nejen tradiční věci, tak ano. Musím však přiznat, ţe za těch pár let, co učím, zakouším, ţe je čím dál těţší děcka motivovat k jakékoliv činnosti (v průměru, u jednotlivců to stále ještě jde ), nebo-li je stále více těch, kteří přichází s postojem: „bavte mě“. Chtěl jsi být vţdy učitelem nebo jsi jako dítě měl jiné sny? Např. hasič, pilot nebo kněz? Asi jako většina jsem měl spoustu snů (a hlavně kaţdou chvíli jiné), ale čím dál víc ve mně uzrávalo přesvědčení, ţe chci dělat s dětmi, resp. s mládeţí, takţe to přes tábory a podobné aktivity postupně vyústilo ve studium učitelství. Hodně se mluvilo o sexuální výchově na školách. Co si o tom myslíš? Z čeho jsi čerpal informace a poučení v dospívání Ty? Jsem pro sexuální výchovu na školách, protoţe můţe doplnit chybějící anebo nefunkční sloţku této výchovy v některých rodinách. Přitom je však jasné, ţe výuka - 11 -


v kaţdé oblasti a zvlášť v této, bude v nejlepším případě taková, jaký je její učitel. Proto by se rodiče měli o tuto výuku zajímat a vyjadřovat se k ní. Navíc škola můţe v tomto směru skutečně jen vyučovat – výchova zůstává na rodinách. Já jsem v náctiletém věku měl štěstí na zmiňovaného Patera a pod jeho vedením jsem načetl dost především od manţelů Trobischových. Z čeho máš radost a co Ti dělá starosti? Radost mám z čehokoli, co se podaří – ať uţ doma (ţena, děti), ve farnosti, v práci nebo ve sportu (letos se nám podařily štafety na mistrovství Moravy v orienťáku ). A mrzí mě, ţe farníci neproţívají společenství více při různých aktivitách mimo mši svatou – v kostele i mimo něj. Byl bych rád, kdyby se nám dařilo dělat více věcí společně. Děkuji Ti za rozhovor. Přeji vše dobré do tohoto školního roku Tobě, Tvé rodině i Tvým ţákům. Eva Šípková SVĚDECTVÍ O POUTI K BOŢÍMU MILOSRDENSTVÍ 2011 DVA ŠIMONI NA CESTĚ Poslední týden v červenci jsem se zúčastnila pěší pouti k Boţímu milosrdenství do Slavkovic u Ţďáru nad Sázavou. Letos se tato pouť konala jiţ potřetí z Fulneku, ale pro rozrůstající se počet poutníků vyšel jeden proud také z Říčan u Prahy. Během 7 dnů jsme proti proudu řeky Sázavy zdolali přibliţně 165 km velmi krásnou krajinou pod vedením polských pallotinů – otce Tomáše a Artura. A jak vypadal den poutníka? Během cesty jsme se modlili Korunku k Boţímu milosrdenství, růţenec a také jiné modlitby, zpívali, poslouchali přednášky a část cesty jsme putovali jen tak v tichosti. Byl také čas pro rozhovory. Centrem kaţdého dne bylo slavení Eucharistie buď ve farnostech, kde jsme přespávali, ale i na poutních místech zasvěcených Panně Marii nebo svaté Anně. Na naší cestě leţel také sázavský klášter, Číhošť či Zelená Hora. Otec Tomáš na jaře projel předem trasu na kole, a zajistil obědy buď v restauracích, nebo nám je vařil řidič doprovodného vozu Milan. Poutník s sebou musí mít spacák, karimatku, ešus, popřípadě stan na první noc. Bagáţ a pitná voda jsou převáţeny autem. Na zádech jsme nesli jen věci potřebné na cestu. Asi po kaţdých 5 km byla půlhodinová pauza na občerstvení a odpočinek. Noclehy byly pro nás vţdy překvapením. Bylo na kaţdé farnosti, jak se o nás postará. Někde se na výzvu pana faráře přihlásily jen 3 rodiny a vzali si nás domů klidně i deset, jednou jsme spali v penzionu, v poslední farnosti nás uţ málem půlili, kolik bylo zájemců. Na začátku jsme se měli rozdělit po 3-5 do skupinek a zvolit si za patrona nějakého světce. Bylo zajímavé pak sledovat různé souvislosti v rodinách, kam nás o. Tomáš přidělil. Kromě toho, ţe se o nás velice pěkně starali, mohli nám na lístku svěřit i své úmysly a prosby. My jsme je pak spolu s našimi prosbami přednášeli Bohu před modlitbou Korunky. Do Slavkovic jsme z obou směrů doputovali v pátek po obědě na setkání poutníků, ale i těch, kteří s námi neputovali. V 15 hodin jsme uţ všichni slavili Hodinu milosrdenství a v 16.00 mši svatou. Večerní program zahrnoval setkání poutníků, nechybělo ani společné zpívání k oslavě Boha a sdílení. V noci pak byla během adorace v kostele Boţího Farní zpravodaj - Žamberk

- 12 -

milosrdenství příleţitost k soukromé modlitbě. Místo ke spánku se našlo také. V sobotu v 10.00 jsme slavnostní mší svatou, jejímţ celebrantem byl o. Marek Dunda, děkovali milosrdnému Bohu za všechny milosti, které nám během naší pozemské pouti dává. Ráda bych se s vámi ještě podělila o jeden úsměvný záţitek z poslední etapy putování říčanského proudu. Po prohlídce krásné baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše jsme se měli přesunout jen o kousek dál na Zelenou Horu, na níţ se tyčí poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, který je unikátním uměleckým dílem geniálního českého architekta s italskými předky Jana Blaţeje Santiniho-Aichla, a kde pro nás byl připravený „oběd v trávě“. Rozhodla jsem se, ţe v čele průvodu ponesu státní vlajku, coţ byla nejlehčí věc, v jejímţ nesení se kromě kříţe, obrazu Boţího Milosrdenství a ozvučení poutníci střídali. Brzy se ale ukázalo, ţe jsem jako astmatik své síly přecenila. Nebyli jsme ještě ani v polovině kopce, a protoţe jsem nasazenému tempu nestačila s dechem, vlajka se začala propadat do středu našeho pelotonu. Tu se najednou po mé pravici objevil Šimon z Cyrény v podobě poutnice tety Oliny. Bafla mě pevně pod křídlem a soucitně vytáhla aţ nahoru. Tam na nás čekalo doprovodné vozidlo s řidičem Milanem, který jakmile uviděl naši dvojici s vlajkou, střelhbitě přiskočil k tetě Olině, aby jí pomohl z druhé strany. Ale aby byla patrná pointa, měla bych se zmínit o našem vzhledu. Já vypadám jako vysoké mladé děvčátko (i kdyţ podle občanského průkazu dávno nejsem) a teta Olina se snad neurazí, kdyţ ji popíšu jako o dvě hlavy menší důchodkyni. Bratr Milan, druhý Šimon na mé cestě, asi hned nechápal, proč jsme se obě začaly smát. Z jeho pohledu to totiţ vypadalo, ţe já pomáhám do kopce tetě Olině, ale ve skutečnosti to bylo naopak. Milan stejně jako Šimon vlastně netušil, komu svým milosrdným skutkem pomáhá. Olina zase nenasměrovala své kroky jinam, kdyţ uţ mi dýchala na záda, a tím, ţe se připojila ke mně, musela změnit své plány. My lidé jsme odkázaní si vzájemně pomáhat, ať uţ modlitbou, obětí, dobrým skutkem, slovem, trpělivým snášením nebo jen úsměvem (Mt 25,40). Nakolik pomůţeme my, natolik bude pomoţeno nám. Moţná ne hned, ale Pán Jeţíš velkoryse pamatuje na kaţdý náš dobrý skutek. A pokud vedle sebe zrovna nemáte ţádného lidského Šimona, věřte, ţe vaším nejlepším Přítelem je Bůh sám. Stejně jako na této naší pouti do Slavkovic, vede nás ţivotem, stará se o nás a všemoţně nám pomáhá milostmi. Je vţdy s námi, věrný, milující, odpouštějící a můţe náš kříţ nesený spolu s ním učinit smysluplným. Jsem moc ráda, ţe jsem se mohla této pouti zúčastnit. Jiţ před jejím začátkem jsem zaţívala Boţí milosrdenství, kdyţ mě kamarádka upozornila, ţe začíná o den dříve, neţ si myslím, a ţe se mi bez mého přičinění Pán postaral o přenocování v Praze, abych mohla jít od začátku a začít tak slavením Eucharistie se svatou Brigitou. Papeţ Benedikt XVI., ještě coby kardinál Ratzinger o ní napsal, ţe putovala ve šlépějích Boha, který vstoupil do našich stop. My jsme na kaţdém kroku měli příleţitost prokazovat i přijímat skutky milosrdenství, ať uţ mezi sebou tak i od našich dobrodinců, před kterými se s díky skláním. Také jsme s důvěrou mohli kráčet nejenom za naším bratrem Karlem, který nás celou cestu bezpečně navigoval, obrazem s nápisem „Jeţíši, důvěřuji Ti!“, ale hlavně za cílem našeho ţivota, za milosrdným Jeţíšem. Pokud bych na závěr měla shrnout, co pro mě bylo na celé pouti nejtěţší, tak to nebyly ani bolesti těla, rozmary počasí nebo nevyspání, ale samotný konec – loučení, které jsem dojetím vůbec nezvládla. Při noční adoraci mě napadla myšlenka, kterou podobnými - 13 -


slovy vyjádřil P. Dunda při závěrečné mši svaté: „Pane, nejsem hodna mít tak skvělé bratry a sestry…“ Kdosi tam řekl, ţe hned po první pouti věděl, ţe uţ je na poutích navţdy závislý. Tak i já mám ten pocit. Chcete-li, pojďte za rok s námi. poutnice Jitka Fišerová MILOSRDENSTVÍ BOŢÍ, PRŮVODCE VŠECH LIDÍ VŢDY A VŠUDE, DŮVĚŘUJEME V TEBE!

MISIJNÍ KALENDÁŘ GUYANA – ZEMĚ RYCHLE PLYNOUCÍCH VOD Milí přátelé misií! Připravili jsme pro Vás další vydání misijního kalendáře, který se stal jiţ tradičním průvodcem po nejrůznějších misijních zemích různých kontinentů. Prostřednictvím tohoto kalendáře naváţeme na loňský kalendář o Surinamu a navštívíme sousední zemi Guyanu v Jiţní Americe. Zde prezentované fotografie a informace pochází z misijní cesty, jak ji v rámci mezinárodní spolupráce Papeţských misijních děl (PMD) podnikla tříčlenná skupina: národní ředitel PMD a fotograf P. Jiří Šlégr, novinář z Radia Proglas Filip Breindl a kameraman Martin Rýznar. Hlavním smyslem vydávání tohoto kalendáře je podpořit misie: práci biskupů, kněţí, řeholníků, řeholnic, jak místních tak i misionářů, kteří hlásání evangelia a pomoci potřebným v misiích obětují svůj ţivot. Na stránkách kalendáře proto v tomto ohledu představíme místní situaci. Abychom poznali ty, kterým pomáháme a samozřejmě, ţe nezapomeneme ani na nejrůznější zajímavosti o místních obyvatelích a jejich krásné zemi. V neposlední řadě chceme, aby se prostřednictvím kalendáře upevňovalo naše přátelství se všemi, kteří k misiím patří. Věříme, ţe se nám za pomoci Vašich modliteb i finančního přispění podaří odpovídat na prosby o tolik potřebnou pomoc, které z Guyany i dalších misijních zemí přichází. Z našeho kalendáře se dají vystřihnout pohledy, to abyste mohli kaţdý měsíc někoho potěšit či obdarovat. Jestli se Vám kalendář líbí, můţete si jich objednat více pro své přátele a známé. Je moţné si ho u nás téţ zamluvit, abyste kaţdé jeho další vydání dostali hned „z první ruky“. Na závěr si Vám dovolujeme popřát, aby kaţdý den roku 2012 byl naplněn poţehnáním, štěstím, radostí a nebeským pokojem. Doufáme, ţe právě k tomu stránky kalendáře přispějí. S úctou a s vděčností, pracovníci PMD. Jménem chudých a potřebných v misiích Vám za jakoukoliv pomoc upřímně děkujeme! Misijní kalendáře jsou k dispozici také v kostele ve Slatině nad Zdobnicí, Líšnici a Písečné a na mé adrese. Nabízet se budou také v Ţamberku na misijním jarmarku, který je plánovaný po mši svaté na Misijní neděli. Bronislava Halbrštátová, Diecézní ředitelka PMD, 51657 Slatina nad Zdobnicí 309 email: [email protected] BIŘMOVÁNÍ 2012 Opět připomínáme, ţe od letošního podzimu začne příprava na biřmování pod vedením p. Oldy Kučery, které by mělo vyvrcholit ke konci tohoto školního roku. Farní zpravodaj - Žamberk - 14 -

Podmínkou pro biřmování je věk minimálně 18 let. Hlaste se u pana faráře, abychom mohli co nejdřív začít! VLAK JANA PAVLA II. V HRADCI KRÁLOVÉ Dne 25. září 2011 přijel do naší diecéze poutní Vlak Jana Pavla II. Ve stopách blahoslaveného papeţe mu byl zastávkou i Hradec Králové. Tento moderní vlak byl postaven v Polsku na počest bl. Jana Pavla II. a slouţí k dopravě poutníků i jako pojízdná audiovizuální expozice, připomínající ţivot a dílo prvního slovanského papeţe. Vlak poţehnal při své návštěvě Polska v roce 2006 papeţ Benedikt XVI. Vlak přijel z Maďarska do Starého Města u Uherského Hradiště a po dvoudenní zastávce v Olomouci pokračoval do Hradce Králové, kde byl veřejnosti přístupný v neděli 25. září od 9.00 do 17.00 hodin. Odtud vlak jel dále do Prahy a Staré Boleslavi. Cesta papeţského vlaku je první svého druhu v naší zemi. V Hradci Králové připomněla návštěvu papeţe bl. Jana Pavla II. v roce 1997. Sestavila Marie Souradová ÚSMĚV Úsměv nestojí nic, ale udělá mnoho. Obohacuje ty, jimţ patří a neubírá těm, kteří ho dávají. Nikdo není tak bohatý, aby se bez něj obešel a nikdo není tak chudý, aby se jím nestal bohatší. Trvá chvilenku a někdy se na něj vzpomíná celý ţivot. Je pojítkem přátelství, je útěchou unavenému, tvoří štěstí a dobrou vůli v ţivotě. A nesmějí-li se lidé na tebe, jsou velice unaveni a věř, ţe nikdo nepotřebuje úsměvu více, jak ten, který sám nemůţe dát. (autor neznámý)

- 15 -


ZÁPIS Z JEDNÁNÍ PASTORAČNÍ RADY KONANÉ DNE 9.9.2011 Přítomni: Otec O. Kučera, T. Jeţdík, V. Matyáš, A. Dostálková, M. Halbrštátová, M. Faltus, M. Jägerová, J. Kladivo Omluveni: L. Jedlinský, P. Tůma Neomluveni: A. Bříza, P. Zářecký Po obvyklém zahájení modlitbou O. Oldřich poděkoval za všechny práce a aktivity, které v uplynulém prázdninovém období proběhly v kostele, na faře a při běţném chodu farnosti. Pánům Matyášovi, Kladivovi a Píčovi poděkoval za zhotovování stříšek na dřevo na farní zahradě a všem, kteří se podílejí na kultivaci prostředí kolem kostela, zvl. p. V. Jedličkovi. Poděkování zaznělo i za všechny práce, které tzv. nejsou vidět, ale bez kterých se běţný chod farnosti neobejde - varhaníků, kostelníků, akolytů, ministrantů, zhotovování vývěsek atd. O. Oldřich si všech těchto činností velmi váţí a chce i ostatní k nim povzbudit. V červenci se v naší farnosti uskutečnila děkovná mše sv. ţamberského rodáka P. Josefa Mazury při příleţitosti jeho 25. výročí kněţského svěcení. Na tuto slavnost se sjelo několik stovek pozvaných hostů z jeho bývalých farností. Naše farnost se podílela na výzdobě a částečně na přípravě pohoštění a hudebním doprovodu, za to všechno patří díky. Další rozsáhlé děkování patřilo: - Organizátorům, varhaníkům, muzikantům a zpěvákům za hudební doprovod při slavnostech, zvláště při poslední poutní slavnosti sv. Rozálie. Se slavnostními bohosluţbami byl po mnoho let spojován i dirigent p. Vilém Majvald, jehoţ nečekaný odchod nás v těchto dnech bolestně zasáhl. Chrámový sbor se zúčastní smuteční slavnosti s písní Nabucco. O. Oldřich vyjádřil za všechny věřící svoji úctu a poděkování p. Majvaldovi za nadšení a čas, kterým obdarovával Boha a všechny kolem. - Za hudební doprovod dětské mše sv. v kapli sv. Rozálie, spojené se ţehnáním aktovek, dětem a rodičům, kteří se na ní podíleli. - Za hudební doprovody ve farnostech všem anonymním muzikantům, kteří často ozvláštňují tyto mše sv. Ţamberáci pak děkují především varhaníku p. Petru Buryškovi a Janu Dostálovi, jehoţ houslové vstupy jsou pokaţdé milým překvapením a důstojnou oslavou Boha. - Organizátorům a dětem z letního dětského tábora, který se opět uskutečnil na faře ve Slatině nad Zdobnicí. Tomáš Jeţdík doplnil některé podrobnosti – zúčastnilo se 36 dětí, celý týden provázelo pohádkové téma, děti se zúčastnily noční hry. Tábor se moc vydařil, zásluhy na tom mají skvělí vedoucí, pěkné počasí, chutné jídlo z jídelny a v neposlední řadě modlitby a Boţí poţehnání, které jej provázelo. V souvislosti s novým školním rokem probíhá přijímání přihlášek na náboţenství, učit bude p. Stanislava Brůnová ve středu, /pokud se nenajde jiný vhodný termín/, na faře. Vzdělávací program pro středoškoláky je v jednání s p. R.Moskvou. Od října bude probíhat příprava na biřmování, dostatečný počet zájemců /věková hranice 18 let/ přijme tuto svátost z rukou p. biskupa Vokála v příštím roce v Ţamberku. Pokud bude zájemců málo, příprava proběhne zde, ale biřmování by bylo společné s biřmovanci v Hradci Králové. Farní zpravodaj - Žamberk

- 16 -

Z důvodu neustálého sniţování finančních sbírek bude v nejbliţší době zavedeno opět do praxe vybírání po lavicích. O slavnosti sv. Václava bude poutní mše sv. ráno. Od října budou pokračovat hodiny katechismu pro dospělé. V menší míře, ale dosud, trvá obtěţující kyberšikana O. Oldřicha, především elektronickou cestou. Opakovaně se objevuje i na webových stránkách farnosti, kde anonymní uţivatel pravděpodobně zneuţívá různá příjmení či přezdívky a píše slabomyslné texty k osobě O. Oldřicha. Vzhledem k neomezené dostupnosti těchto stránek ze strany kteréhokoliv uţivatele PC, není vhodné prezentovat tímto způsobem na veřejném místě interní záleţitosti farnosti, a proto se rozhodl v nejbliţší době sekci Návštěvní kniha na tomto místě zrušit. Zároveň vyzývá všechny, kteří mají jakékoliv otázky, připomínky, problémy atd., aby se na něho obrátili osobně a nepodíleli se na vytváření atmosféry podezřívání a nedůvěry ve farnosti. Od této doby O. Oldřich stanovil, ţe veškeré texty, které se budou na stránkách do různých sekcí zařazovat, musí projít jeho schválením, zadání bude provádět Marta Marešová nebo Marie Jägerová. Ţamberk P. baron Parish zajistil na své náklady opravu stropu v presbytáři v zámecké kapli Nanebevzetí P. Marie. Po dobu opravy budou sobotní mše sv. v kostele sv. Václava. V kostele sv. Václava byly doplněny na kříţovou cestu restaurované ozdoby. Pokračuje restaurování lavic a oltáře 14 pomocníků, financování velkým dílem podpořil Pardubický kraj a Město Ţamberk, bude moţné provést i další opravu fasády. V říjnu bude dokončena oprava soch sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava, umístěné před kostelem. Farnost má malou finanční spoluúčast. Písečná Předpokládaná oprava věţičky se v letošním roce z finančních důvodů neuskuteční. Původní rozpočet 200 000 Kč se z důvodu rozsáhlé hniloby materiálu výrazně překročí, odhaduje se na 500 000 Kč, proto je nutné práce rozloţit na delší období. Byla dokončena oprava kříţové cesty /poděkování farníků O. Oldřichovi za zajištění/, dosud nebyl uskutečněný přesun pískovcových desek ze hřbitova do kostela. /Ţádost ze strany zástupkyň Písečné, aby bylo včas na tuto akci upozorněno, kvůli zabezpečení vnitřku kostela před prachem./ Probíhá oprava barokního okna nad sakristií a přelaďování mikrofonů. Slatina nad Zdobnicí Pracuje se na poloţení dlaţby v presbytáři a novém chodníku u kostela. Práce na restaurování oltáře se svatostánkem je z finančních důvodů letos zastavena. L. Jedlinský s dalším ochotným pracovníkem pracoval na opravě poškozených pláten kříţové cesty podle doporučení restaurátorů. Oběma patří velké poděkování. Helvíkovice Zaměstnanec biskupství prováděl ve hřbitovní kapli ohlášený videozáznam interiéru, který bude slouţit jako dokumentace. V této souvislosti O. Oldřich upozornil na nutnost předchozí domluvy s duchovním správcem, pokud by i v jiných farnostech kdokoliv chtěl takovýto videozáznam pořizovat. Líšnice Ţádost na Ministerstvo pro místní rozvoj o příspěvek na opravu varhan - 17 -


Další pastorační rada proběhne za 2 měsíce. O. Oldřich Kučera předseda pastorační rady DĚTSKÝ PŘÍLOŢNÍČEK


- 18 -

Marie Jägerová sekretářka pastorační rady

VÝROČÍ POSVÍCENÍ V NAŠICH FARNOSTECH Písečná, Kameničná Helvíkovice

2.10. 9.10.

16.10. 23.10.

Slatina nad Zdobnicí Líšnice, Ţamberk

KALENDÁŘ AKCÍ:

Pravidelné akce Název

Dny konání

Začátek

Nejbližší termín

Katechismus pro dospělé

pondělí - 1x za 2 týdny

po večerní mši svaté

7.11., 21.11.

Náboženství

středa - každý týden

13:00 - 14:30

5.10., 12.10.

Mše svatá pro děti

čtvrtek - 1x za měsíc

v 17:30 na Rozálce

6.10.

Misijní klubíčko a klubko

pátek - 1x za 2 týdny

od 15:30 a od 16:30

7.10., 21.10.

Modlitby matek

pondělí - 1x za 2 týdny

v 9:00 v Písečné

10.10., 24.10.

Plánované akce Název

Termín

Místo

Výročí posvěcení

sobota 1.10. v 16:00

kaple na Houkově

Misijní den

sobota 1.10. 10 - 15 hod

Choceň

Madrid 2011 - promítání

neděle 9.10. ve 14:00

fara Žamberk

Drakiáda

nedělě 16.10. ve 14:00

louka nad Albertinem

Misijní most modliteb

sobota 22.10. ve 21:00

chrám sv. Václava v Žamberku

Misijní jarmark

neděle 23.10. po mši sv.

chrám sv. Václava v Žamberku

Farní silvestr

sobota 26.11.

fara Žamberk

Děkujeme všem, kdo napsali své příspěvky do tohoto čísla Farního zpravodaje. Těší nás, ţe máte zájem o zkvalitnění našeho občasníku. Další písemné příspěvky můţete vhazovat do schránky umístěné v kostele nebo posílat e-mailem na níţe uvedenou adresu. Čtvrté letošní číslo bude mít uzávěrku v listopadu a vyjde v prosinci. Ţádáme Vás – přispěvatele, kteří posíláte příspěvky emailem, abyste texty formátovali málo. Text psaný velkými písmeny, odstavce mezerníkem, odráţení textu pomocí tabelátoru, … zbytečně přidělává práci při zpracování. Technické náklady na výtisk Farního zpravodaje činí 5 Kč. Dobrovolné příspěvky na jejich úhradu můţete vhazovat do kasiček k tomu určených přímo v kostele. Členové redakční rady Farního zpravodaje jsou: Ondřej Jäger, P. Oldřich Kučera, Roman Moskva, Jaroslav Schröffel a Marie Souradová. Zpravodaj byl vydán díky dobrovolným příspěvkům aktivních farníků. Svoje připomínky a příspěvky můţete zasílat na email: [email protected]; www.farnostzamberk.cz - 19 -


3 Římskokatolická farnost Děkanství Žamberk září

Recommend Documents