3., aktualizované vydání
Josef Kolb
Dřevostavby Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště
PP
1
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz
Josef Kolb
Dřevostavby Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště
3., aktualizované vydání
Grada Publishing
2
3
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
Josef Kolb
Dřevostavby Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště 2., aktualizované vydání v České republice (překlad 3. vydání ve Švýcarsku)
Kniha byla přeložena z originálu Josef Kolb Holzbau mit System Dritte, aktualisierte Auflage © 2010 Birkhäuser GmbH, P. O. Box 133, 4010 Basel, Switzerland Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7
[email protected], www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 4494. publikaci Překlad Ing. Bohumil Koželouh, CSc. Odpovědné redaktorky Jitka Hrubá a Věra Slavíková Sazba Grafické studio Hozák Počet stran 320 Druhé, aktualizované vydání, Praha 2011 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Translation © Grada Publishing, a.s., 2011 Cover Design © Ivan Hozák, 2011 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-4071-3 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7115-1 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7116-8 (elektronická verze ve formátu EPUB)
Předmluva
Systémová koncepce určuje strukturu dřevěných staveb. Do poloviny devadesátých let ještě stačilo znát tradiční systémy, jako jsou srubové, hrázděné a sloupkové stavby, a vypořádat se s tehdy novodobými systémy, jako byly rámové a skeletové stavby. Mezitím se situace zcela změnila: stavby jsou výrazně vyšší a také větší. K tomu přistoupily nové nosné systémy. Již nejsou důležité jenom samotné systémy nosných konstrukcí, ale také plášť budovy se stal následkem systémových řešení uzavřenou funkční nosnou soustavou, přizpůsobenou však nosné konstrukci. Totéž platí pro mezipatrové stropy a pro stěny.
Rhiner za úpravu knihy a Charles von Büren za publicistický doprovod. Díky podpoře „holz 21“, podpůrnému programu spolkového úřadu pro životní prostředí BAFU, a fondu pro podporu lesnického a dřevařského výzkumu bylo teprve vůbec možné tuto knihu realizovat. Cennou podporu mimoto poskytli Lignum (Lesnické a dřevařské hospodářství Švýcarska), Německá společnost pro výzkum dřeva (DGfH) a firmy dodavatelského průmyslu pro dřevěné stavby.
Pro úspěšnou dřevěnou stavební konstrukci je rozhodující návrh. Pod pojmem „návrh“ je třeba rozumět architektonickou koncepci, prostorové řešení a technická opatření. Významnou roli hraje včasná volba nosného systému včetně souvisejících koncepčních a konstrukčních úvah týkajících se požární ochrany a zvukové izolace. Současně je třeba uvážit systémy pro tepelnou izolaci, neprůvzdušnost a ochranu proti vlhkosti, požadavky technického vybavení budov, opatření pro trvanlivost, udržování a provoz budovy až do jejího pozdějšího odstranění. Pro stavbaře je rozhodující, aby požadavky vyplývající ze zakázky byly spojeny s možnostmi a mezemi technických koncepcí tak, že se vyvine přesvědčivý celek. Předložená kniha „Dřevostavby – systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště“ vyžaduje a podporuje takové koncepční a projektové práce. Detail musí být vždy částí celku a celek bude dokonalý jen tehdy, pokud jsou všechny detaily v souladu.
K třetímu vydání: První vydání z roku 2007 bylo během jednoho roku rozebrané. Po aktualizovaném druhém vydání (leden 2008) bylo již po dvou letech potřebné třetí vydání. Kniha Holzbau mit System (český název Dřevostavby) zřejmě vyplňuje mezeru v odborné literatuře. Od uveřejnění prvního a druhého vydání mi spontánně potvrdilo mnoho čtenářů, mezi nimi řada odborníků z praxe, že tato kniha odpovídá aktuálnímu stavu ve stavebnictví, dokonce v některých ohledech předbíhá svůj čas. Zejména tam, kde systémová představa o optimalizovaných nosných konstrukcích a energeticky vysoce účinných systémových řešeních pro pláště budov a dělicí konstrukční prvky vede k aktuálním konstrukčním návrhům.
Děkuji za podporu a povzbuzení mým spolupracovníkům Stefanu Schuppisserovi, Rico Kaufmannovi, Jakobu Studhalterovi, Ursovi Tappoletovi a Stefanu Ruschovi, kteří jako inženýři, konstruktéři a projektanti specializovaní na dřevěné konstrukce intenzivně spolupracovali na textu, konstrukčním řešení a výkresech. Za revizi rukopisu a za připomínky k technickým otázkám děkuji odborníkům na dřevo Christophu Fuhrmannovi, Bernhardu Furrerovi, Hanspeteru Kolbovi, Klausi Richterovi a Reinhardu Wiederkehrovi a specialistům na stavební fyziku a zvukovou izolaci Markusovi Zumoberhausovi, Karlu Mentimu, Georgu Stuppovi a Heinzi Weberovi a rovněž odborníkům z DGfH (Německá společnost pro výzkum dřeva) a Lignum (Lesní a dřevařské hospodářství Švýcarska). Trpělivě a přesně provázel výrobu tým vydavatelství Birkhäuser. Děkuji odbornému poradnímu sboru za odbornou kritiku a podporu, Ueli
4
Uttwill, Švýcarsko, leden 2007
Josef Kolb
Vydání v němčině jsou současně také základem pro vydání v různých jiných jazycích, mimo jiné v angličtině a francouzštině. Aktualizace proti prvnímu a druhému vydání lze vyhledat na www.holzfachbuch.ch nebo na www.holzbaumitsystem.ch. Na této adrese lze nalézt rovněž odkazy o výrobcích a producentech jakož i o vydáních v dalších jazycích. Uttwill, Švýcarsko, srpen 2010
5
Josef Kolb
1
Základy
ve vztahu k materiálu
2
Systémy dřevěných staveb Nosná struktura, konstrukční struktura, projektování
1.1 Dřevo – Přírodní konstrukční materiál s potenciálem 10 1.1.1 Pokrok má kořeny v tradici 10 1.1.2 Dřevěné stavby 13 1.1.3 Fasáda 15 1.1.4 Vnitřní výstavba 17 1.2 1.2.1 1.2.2
Ekologie, trvalé stavění 18 Dřevo – konstrukční materiál s ekologickými přednostmi 18 Koloběh a řetězec zpracování dřeva 18
1.3 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4
Návrh a konstrukce 22 Návrh a konstrukce 22 Projektování 25 Průběh procesu 27 Zabezpečení jakosti 28
1.4 1.4.1 1.4.2 1.4.3
Materiál 32 Druhy dřeva 32 Vlastnosti dřeva 33 Ustanovení pro třídění 34
2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3
Přehled systémů 38 Konstrukční systémy dřevěných staveb 38 Stěny, stropy, střechy 40 Volba konstrukčního systému 41
2.2 Výrobní procesy 42 2.2.1 Výrobní procesy ve vztahu ke konstrukčním systémům 42 2.2 2 Konstrukční principy 44 2.2.3 Výrobní úrovně vztažené na konstrukční prvky 46 2.2.4 Stavění s montážními prvky 47 2.3 2.3.1 2.3.2
Srubové stavby 50 Všeobecně 50 Další vývoj 51
2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3.
Hrázděné stavby 54 Tradice a současnost 54 Konstrukční části 56 Míra sednutí 57
2.5 2.5.1 2.5.2.
Baloon-Frame, Platform-Frame 60 Dva základní typy 60 Sloupkové stavby dnes 61
2.6 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.6.4 2.6.5 2.6.6
Rámové stavby 62 Všeobecně 62 Konstrukční části 64 Míra sednutí 65 Konstrukční struktura a skladba stěny 66 Statika 78 Nosná konstrukce 82
2.7 2.7.1 2.7.2 2.7.3 2.7.4 2.7.5 2.7.6
Skeletové stavby 86 Všeobecně 86 Konstrukční části 88 Struktura stavby 90 Druhy skeletových staveb 94 Statika 106 Nosná konstrukce a plášť budovy 108
3
Plášť budovy, stěny, stropy Funkce, skladba vrstev, konstruování
2.8 2.8.1 2.8.2 2.8.3
Stavby z masivního dřeva 112 Všeobecně 112 Plné průřezy 114 Složené průřezy 128
2.9 Střešní nosná konstrukce 136 2.9.1 Všeobecně 136 2.9.2 Přehled nosných systémů 140 2.9.3 Krokvová střecha 142 2.9.4 Vaznicová střecha 146 2.9.5 Tradiční střešní stolice 150 2.9.6 Střešní vazníky, krokvové vazníky 152 2.9.7 Systémy vazníků s primární a sekundární nosnou konstrukcí 154 2.9.8 Statika, nosná konstrukce 156 2.10 2.10.1 2.10.2 2.10.3 2.10.4 2.10.5 2.10.6 2.10.7 2.10.8 2.10.9
Stropní nosná konstrukce 158 Všeobecně, přehled systémů 158 Statika, nosná konstrukce 160 Prováděcí detaily 164 Materiálově technické požadavky 170 Trámové stropy 172 Žebrové a skříňové stropy 174 Stropy z masivního dřeva: stropy z rostlého dřeva 176 Stropy z masivního dřeva: deskové, lepené stropy 178 Spřažené stropy ze dřeva a betonu 180
2.11 2.11.1 2.11.2 2.11.3 2.11.4 2.11.5 2.11.6 2.11.7 2.11.8
Vícepodlažní dřevěné stavby 182 Všeobecně 182 Návrh a konstrukce 184 Projektování nosné konstrukce 185 Chování s ohledem na sedání 194 Konstrukční řezy 198 Instalace 200 Výroba 200 Montáž 200
6
3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4
Základy, funkce a úkoly 202 Všeobecně 202 Plášť budovy 204 Funkce, úkoly a účinnost 208 Stavební standardy 222
3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3
Uspořádání a skladba 224 Všeobecně 224 Poloha vrstev konstrukčního prvku 225 Prostupy konstrukčním prvkem 228
3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3
Vnější stěny 234 Systémy vnějších stěn 234 Venkovní obklady 238 Vnitřní obklady 244
3.4 3.4.1 3.4.2
Šikmé střechy 246 Šikmé střechy bez tepelné izolace 246 Tepelně izolované šikmé střechy 246
3.5 3.5.1 3.5.2 3.5.3 3.5.4
Plochá střecha 254 Ploché střechy bez tepelné izolace 254 Tepelně izolované ploché střechy 255 Provádění tepelně izolovaných plochých střech 260 Sklony 261
3.6 3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.6.4
Dělicí stěny budovy, vnitřní stěny 262 Úkoly 262 Zvuková izolace dělicích stěn 263 Přenosy vedlejšími cestami 265 Konstrukční návrhy 266
3.7 3.7.1 3.7.2 3.7.3 3.7.4
Mezipatrové stropy 270 Úkoly 270 Zvuková izolace dřevěných stropů 270 Přenosy vedlejšími cestami 275 Návrhy konstrukcí 275
7
4
5
Rámcové podmínky
Příloha
Vlhkost dřeva, ochrana dřeva, protipožární ochrana
Kompetence/pravomoci, odkazy
4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3
Vlhkost dřeva 286 Všeobecně 286 Požadavky 286 Správná vlhkost při zabudování 287
5.1
Citovaná literatura, odborné instituce 310
5.2
Informace, posouzení výrobce 312
4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4
Ochrana dřeva 288 Ohrožení 288 Stavebně konstrukční ochrana dřeva 289 Povrchové ošetření a chemická ochrana dřeva 291 Nový vývoj ochrany dřeva 295
5.3 5.3.1 5.3.2 5.3.3
Předpisy, normy, katalogové listy, pracovní pomůcky 312 Švýcarsko 312 Německo 313 Evropské materiálové a výrobkové normy 313
5.4
Doplňující literatura 313
4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4
Protipožární ochrana 298 Protipožární ochrana při projektování 298 Základní pojmy 298 Požadavky 301 Konstrukce 306
5.5
Přehled obrázků 314
5.6
Znázorněné stavební objekty 315
1
Základy ve vztahu k materiálu
8
9
1.1
Dřevo – přírodní konstrukční materiál s potenciálem
Stavět ze dřeva znamená projektovat, řešit a stavět s materiálem z přírody, který stále dorůstá. Okouzlení, které vychází z lesa, a respekt, který jeho stromy vzbuzují, se přenášejí na dřevo jako materiál. Průzkumy dokládají, že u dětí je dřevo ze všech stavebních materiálů v největší oblibě. Děti mají ze dřeva radost. Jaká kritéria jsou pro tyto sympatie skutečně směrodatná, lze stěží definitivně stanovit. Je to vzhled, vůně nebo struktura? Je to povrchová teplota nebo je to vlastnost přizpůsobovat se vlhkosti? Snad všechny tyto vlastnosti společně dávají dřevu jeho jedinečný charakter. Architekti, stavitelé, řemeslníci a jejich zákazníci-investoři již po staletí staví se dřevem a tento stavební materiál a přírodní surovinu neustále nově používají, utvářejí a mění. Se dřevem se dá realizovat téměř všechno, od nábytku až po loď, od mlýnu až po dům. Dřevo poskytuje nezměrnou volnost pro navrhování a konstruování a umožňuje realizovat i neobvyklé představy. Žádný div, že četné nové konstrukční varianty vycházejí ze dřeva. Dřevo stanovuje trendy.
1.1.1 Pokrok má kořeny v tradici Stavění a jeho technika jsou založeny na tradici a zkušenosti a závisejí na různých podmínkách. Formy staveb a způsoby stavění jsou podmíněny zvyklostmi, klimatem a kulturními zvláštnostmi, především však závisejí na dostupnosti stavebních materiálů, nástrojů a stavu stavební techniky. Do nepříliš vzdálené doby se stavělo téměř výhradně s lokálně dostupnými materiály. Co je s dnešními možnostmi přepravy běžné – celosvětová dostupnost téměř všech stavebních materiálů – bylo ještě před zhruba sto lety buď nemyslitelné, nemožné nebo nákladnou výjimkou. Tradiční selské formy staveb nebo jednoduché účelové stavby živnostníků svědčí ještě dnes o těchto skutečnostech. Bylo nasnadě, že se ve skalnatých oblastech upřednostňoval přírodní kámen, v lesnatých krajinách se naproti tomu používalo dřevo, v planinách bez lesů hlína a v tropickém pralese rychle rostoucí lehké kmeny a rostliny, které jsou vhodné pro pletivo. V zemích oblasti Středozemního moře všeobecně převažují kamenné stavby, v les1.1 Obrázek na straně 9: Vysoká škola pro techniku a hospodářství Aalen, D
1.1 Lesy a stromy fascinují svou přirozenou silou
1.2
naté severní a střední Evropě dřevěné stavby. Industrializace v 19. století výrazně ovlivnila stavění a ovlivňuje ho dodnes. Vedla k novým metodám zpracování a stavění (železo, ocel, beton, plasty), jejichž vývoj byl navíc podporován výzkumem, vývojem a výukou. Byla umožněna cenově výhodná přeprava nových materiálů na velké vzdálenosti. Toto vše výrazně zatlačilo tradiční stavění. Ve stejném období došlo k rychlému přírůstku obyvatel ve městech. Souběžně s tím se rychle rozvinula technizace pracovních míst i domácností a došlo k novým a vyšším nárokům na hygienu a komfort bydlení.
Ve 20. století bylo dřevo požadováno zejména v období krize na konci dvacátých a začátku třicátých let a během obou světových válek 1914–1918 a 1939–1945. Omezené zdroje vedly k používání domácí a snadno dostupné stavební suroviny. Na začátku 21. století se dřevo stalo takovým konstrukčním materiálem, který odpovídá trendům vhodným pro stavební praxi. Po konzumní vlně padesátých až osmdesátých let následovalo období hledání podstatného. Zpomalený průběh hospodářského vývoje vedl k zjednodušení architektury i konstrukce a často k minima-
1.2 Dřevo poskytuje volnost pro navrhování a umožňuje tak ukázkovou architekturu. Obytný dům ve Stuttgartu, D
10
11
1.1
100%
Dřevo – přírodní konstrukční materiál s potenciálem
Dřevo
90%
4 Věže
80%
3 Vynalezení lepeného lamelového dřeva
70% 60%
5 Velkoprostorové letadlo „Spruce Goose“
1 Stavitel Grubenmann
50%
7 Ekologie Technika Architektonické řešení
40% 30%
2 Statika dřevěných konstrukcí
20% 10% 0% 1700
1800
1900
6 Materiály na bázi dřeva
2000
1.3
lizovaným řešením. Současně výrazně vzrostly technické požadavky. Stavění úsporné na energii a příznivé pro životní prostředí má nicméně splňovat vysoké nároky obyvatel na komfort. Novodobá kultura dřevěných staveb Dnešní dřevěné stavby nemají už nic společného s historickými stavebními systémy, dřívějšími chatami nebo se stavěním pro sociálně slabší vrstvy. Také se neomezují na obytné domy nebo halové konstrukce. Nové je, že dřevěné stavby jsou úspěšné na základě komplexního technického vývoje a konstrukčních metod, ale také díky lepšímu porozumění pro samostatnou aktuální architekturu. Dřevěné stavby učinily skok od čisté řemeslné výroby k racionálním výrobním procesům v závodě, k efektivní industrializaci pomocí polotovarů a přesné a rychlé montáži na staveništi. Z tradičního tesařství se stal závod, který spojuje procesy projektování řízené počítačem s precizními nástroji řízenými robotem. Z dříve řemeslně vyráběných jednotlivých částí se staly konstrukční prvky s předem stanovenými požadavky a definovanou jakostí, které lze na staveništi v nejkratší době a rozměrově přesně spojovat do celku.
1.3 Používání dřeva a vývoj dřevěných konstrukcí od r. 1700 [1], [2]
1 Mosty velkých rozpětí a dřevěné konstrukce navržené stavitelem Grubenmannem 2 Nosné dřevěné konstrukce lze řešit pomocí statiky stavebních konstrukcí 3 Od r. 1906: Vývoj a patentování lepeného dřeva (Hetzerův konstrukční systém), dnešní název lepené lamelové dřevo
Přitom nelze podceňovat příspěvek architektů. Přední zástupci nové kultury dřevěných staveb přispěli k přirozenému (nekřečovitému) vztahu k přírodnímu konstrukčnímu materiálu. Pro ně se staly dřevěné konstrukce samozřejmostí a úspěšně je používají pro stavby, které odpovídají dnešním podmínkám. Nové pojetí staveb a nová kultura dřevěných staveb tak sjednocují konstrukci s návrhem, který je zaměřen na jednoduchá a současně efektivní řešení a pomáhá dnešním stavbám k novým dimenzím.
4 Jako příklad: Radiokomunikační věž ze dřeva v Erdinger Moos, Horní Bavorsko, D, 1932 až 1983, výška 150 m 5 „Spruce Goose“, velkoprostorové letadlo ze dřeva, jehož rozpětí křídel 97,5 m nebylo dodnes překonáno 6 Použití různých materiálů na bázi dřeva jako desek
7 Okolo r. 2000: Všeobecné vlivy na ekologii, techniku a navrhování vedou po poklesu konjunktury v druhé části 20. století ke zvýšenému používání dřeva
1.5
věných staveb vedly kromě toho ke změnám při vydání nových předpisů protipožární ochrany. Ještě asi před deseti lety byly větší dřevěné stavby výjimkou. Dnes zaznamenávají vícepodlažní nebo velkoobjemové dřevěné stavby i v hustě osídlených městských oblastech trvale vzestupný trend. U obytných domů je dřevo již po desetiletí v úspěšném kurzu. V oblasti nízkoenergetických a pasivních domů dřevěné stavby udávají směr. Moderní obytné domy jsou technicky vyzrálé a zcela odpovídají takovému obytnému standardu, který se v budoucnosti očekává.
1.4
1.1.2 Dřevěné stavby Programy pro podporování dřeva a dřevěných konstrukcí realizované během osmdesátých a devadesátých let přinášejí výsledky. Široce založený a propojený výzkum a vývoj vedl k výraznému pokroku. Nové materiály na bázi dřeva, moderní spojovací prostředky, racionální metody zpracování a efektivní zdvíhací a přepravní zařízení umožňují nové formy pro stavění se dřevem. Díky vzdělávacím programům pro podporu dřeva v různých evropských zemích a spolehlivým pomůckám pro projektanty a uživatele ve formě informačních, projekčních a výpočetních podkladů, výrazně vzrůstá kvalita dřevěných konstrukcí. Koordinované aktivity dřevařského průmyslu s ohledem na vývoj požárně bezpečnějších dře1.4 Současná srubová stavba. Školní budova a víceúčelové zařízení. St. Peter, CH
Technický vývoj dřevěných staveb se prosadil také u vícepodlažních staveb. Kancelářské a administrativní budovy, domy pro více rodin nebo školy ze dřeva se staly vážnou alternativou k dosud převládajícím materiálům. Početné realizace to působivě ukazují. Racionálně lze typy dřevěných staveb podle normalizovaných předpisů a návrhů (podle definované osobní a věcné ochrany) provádět jako čtyř až šestipodlažní budovy. U vícepodlažních staveb je vedle požadavků na protipožární ochranu třeba uvážit také technické aspekty jako únosnost, stavební fyziku, zvukovou izolaci a ochranu proti povětrnosti. V dalších kapitolách jsou k tomu obsáhlé informace.
1.5 Moderní návrh fasády. Univerzitní klinika, Tübingen, D
12
13
?
1.1
Dřevo – přírodní konstrukční materiál s potenciálem
1.6
1.8
1.7 1.6 Vzhled nosné konstrukce ze dřeva, loděnice v Minneapolis, USA
1.7 Bezbariérové přechody zevnitř směrem ven. Obytný dům ve Stuttgartu, D
1.8 Výzkum a vývoj nových dřevěných konstrukcí, nosné chování, ETH Zürich, CH [3]
1.9
1.1.3 Fasáda Pro architektonický výraz budovy jsou společně s návrhem fasády rozhodující zelená plocha, tvar a velikost. Fasáda dává budově tvář, jejímu návrhu se meze téměř nekladou. Často se hledala závislost mezi nosnou konstrukcí a obkladem fasády: dřevěná stavba se měla i směrem ven ukázat jako dřevěná. To je dnes překonáno. Dřevěné stavby se obkládají i jinými materiály. Naopak stavba z pálených cihel nebo z betonu může mít fasádu ze dřeva. V rostoucí míře se používají kombinace, v nichž jsou nosné prvky skeletové stavby z oceli nebo ze železobetonu a stěny ohraničující prostor a plášť budovy jsou z dřevěných elementů s vysokou izolační schopností. Zásada, že chytrá konstrukce a volba materiálu vyhovují architektonicky náročnému návrhu, platí jako dříve. Pro nosnou konstrukci i pro dílce ohraničující prostor a pro plášť budovy se mají používat takové materiály, které nejlépe odpovídají základním požadavkům. Fasádu lze uvažovat ve značné míře nezávisle na konstrukčním systému nosné konstrukce. Proto je dále probrána nosná struktura a konstrukční struktura (část 2) nezávisle na skladbě vrstev pláště budovy a vnitřních konstrukčních prvků (část 3). Tímto způsobem může být nalezena ideální syntéza mezi nosnou konstrukcí a pláštěm. Úloha navrhnout optimální nosnou konstrukci a tuto nosnou konstrukci opatřit optimálním pláštěm (vnější stěny a střecha) a uvést ji do souladu s vnitřními stěnami a stropy, je tím ulehčena. Dřevo utváří po staletí zevnějšek staveb a staré stavby ukazují trvanlivost dřevěných fasád. V poslední době jsou obklady fasád ze dřeva u architektů a investorů opět oblíbené. Novodobé obklady se projevují pohledově zcela jinak než tradiční typy bednění. Různé druhy dřeva, povrchového opracování a úpravy rozměrů a tvaru průřezu umožňují velkou variabilitu při navrhování.
1.10
1.11 1.9 až 1.11 Dřevo v nosných konstrukcích, novodobá technologie i výraz nosných konstrukcí
1.9 Filigránská zakřivená nosná konstrukce obložená sklem. Zemské zastupitelství v Berlíně, D
14
1.10 Velká dřevěná stavba školní budovy v Mirecourt, F
15
1.11 Trvalé zastřešení působivé velikostí a řešením, postavené pro Expo 2000 v Hannoveru, D
