OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
Jílková, Andrea Mikulášová a Václava Valešová. Za krásného letního počasí předvedly, že své umění přes prázdniny vůbec nezapomněly. Po jejich vystoupení se mohli všichni zúčastnění vydat na prohlídku školy. Mezi hosty jsme přivítali paní JUDr. Jaroslavu Havlíčkovou, vedoucí odboru školství Plzeňského kraje, pana Mgr. Karla Křenka, školního inspektora a PaedDr. Václava Petruse, starostu města Švihova . Hosté si se zájmem prohlíželi zejména dobové fotografie a kroniky. Mnozí s radostí poznávali své spolužáky a učitele. Často symbolicky usedli do své lavice. Měli možnost srovnání vybavenosti školy dnes a v období jejich školní docházky. Rádi jsme v prostorách školy uvítali i naše bývalé kolegy: pana ředitele Ladislava Jiráka, paní učitelku Marii Machovou st., Anežku Pavezovou, Petru Kulhánkovou, Květu Tykalovou, Naděždu Valečkovou, Marii Hořkou. Po celé odpoledne vládla ve škole příjemná atmosféra. Počet návštěvníků i zájem o slavnostní setkání nás, organizátory-současné zaměstnance školy, velice potěšil. O moudrosti: „Vědomosti získané v dětství jsou stejně pevné, jako kdybys je vryl do pamětního kamene.“
OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
Základní škola Švihov pořádá ve školním roce 2008/2009: AKCE PRO RODIČE A VEŘEJNOST 25. 11.2008 od 16,30 hod. Valná hromada Unie rodičů, třídní schůzky od 16,00 hod. Burza středních škol a učilišť k volbě povolání od 16,00 hod. v respiriu předvánoční prodejní výstava knih 5. 2. 2009 od 12,45 hod. Zápis dětí do 1. ročníku 28. 4. 2009 od 16,30 hod. Třídní schůzky Unie rodičů Podle přání rodičů - beseda s odborníkem TRADICE ŠKOLY Září Přespolní běh Půty Švihovského pro žáky školy v období adventu Vánoční turnaje ve volejbale, přehazované a vybíjené, o mikulášskou berličku pro žáky školy čtvrtek 18.12. 2008 Vánoční strom - pásmo vánočních koled pro širokou veřejnost – v kostele březen-duben Velikonoční sportovní soutěže pro žáky školy 6. 6. 2009 Švihovské hudební léto - 36.ročník pro širokou veřejnost (sobota - hlavní program na hradě) květen-červen Školní sportovní olympiáda ke Dni dětí Vzájemná návštěva škol Švihov-Wilting -JS-
Pozvánka na koncert „Večer filmových melodií“
Koncert se koná v neděli 23.11.2008 v kulturním domě ve Švihově od 16.30 hodin.
-17-
-18-
-JS-
OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
Představí se Pošumavský Big Band pod vedením Jaroslava Pletichy. Orchestr je známý z úspěšného muzikálu Dáma na kolejích, který v Těchonicích uvedl v sezóně 2008 ochotnický spolek Zmrzlík. S orchestrem vystoupí pěvecký sbor Fialky. Jako hosté účinkují absolventi plzeňské konzervatoře a taneční skupina pod vedením Martina Čabrady. Na programu jsou skladby z českých i zahraničních filmů a populární melodie z televizní obrazovky: Noc na Karlštejně, Dáma na kolejích, Moulin Rouge, Rocky, Kdyby tisíc klarinetů. Koncert je věnovaný 90. výročí vzniku Československa. Pořadem provází František Kubaň. Vstup volný! - MÚ Švihov-
Běleč, vlastně správně Bělč Všichni ho známe, blízko ho máme a cesty k němu vedou určitě z Ježov, Trnčí i Chlumské, tak proč si neudělat rodinný „vejšlap“ právě do Bělče. Je krásný v jakékoli roční době a když bude počasí přát, tak proč ne třeba i v zimě. Až na vrchol je to docela fuška, vždyť měří 712 m. Ale rozhled nás moc nenadchne, protože kolem dokola jsou samé statné stromy. Chtělo by to rozhlednu, alespoň dřevěnou. Ale co není, může být? Informační tabule v přírodní rezervaci Bělč, foto MS.
-19-
OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
Cesty jsou v Bělči schůdné i sjízdné na kole a když se vydáme po některé z cest, narazíme na krásné skalní útvary. Menší pod názvem „Samohrd“ je u cesty opravdu sám a asi je na to hrdý. Budeme-li pokračovat po cestě, vlevo od nás asi 500m se tyčí „Kazatelna“. Možná, že tu opravdu někdo někdy kázal. Při troše fantazie uvidíme hlavu ženy „kazatelky“. Vydáme-li se jinou cestou, narazíme na různá jezírka a tůňky. Vlevo na fotografii skalní útvar „Kazatelna“, srpen 2008, foto MS.
Bělč je od roku 1955 vyhlášen přírodní rezervací, zejména pro asi 160 let staré porosty buků lesních. Bučina je ponechána samovolnému vývoji, aby byla udržena charakteristická skladba lesa. Nalezneme zde mnoho chráněných druhů rostlin i živočichů. Jmenujme např. kyčelnici devítilistou, lilii zlatohlávka, náprstník velkokvětý, bažanku vytrvalou, konvalinku vonnou ad. Ze živočichů hnízdí v chráněném území čáp černý, vyskytují se zde např. krahujec obecný, jestřáb lesní, holub doupňák, kalous ušatý, kukačka obecná, krutihlav obecný, několik druhů budníčků a pěnic aj., můžeme se zde setkat také s lasicí kolčavou, lasicí hranostajem a dalšími. No prostě, v Bělči je to pohoda a klid. Tak šťastný návrat! -MS, BK-
-20-
OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
Po roce Vánoce … Vánoce jsou sice ještě daleko, ale už nyní bych ráda oslovila všechny děti, jejich rodiče a nabídla jim možnost si opět vyrobit nějakou tu ozdobu na obecní vánoční strom. Po zkušenosti z loňského roku, kdy silný vítr roznesl spoustu ozdob po celé návsi, je třeba si nějaké ještě přidělat, jen je třeba myslet na vhodnost materiálu. Někteří již mají mnoho nových nápadů, na které se samozřejmě těšíme. Ideální je lehký kov, drátky, proutky, dřevo, plast atd. Záleží jen na fantazii a možnostech. Společně se sejdeme tedy v obecní knihovně 24.11. a 26. 11. od 17. do 19. hod., cokoliv si můžete přinést, nějaký drobný materiál a pracovní pomůcky budou v knihovně k dispozici. Kdo chce, si může ozdoby vyrobit doma a přinést je do knihovny, nebo rovnou pak na vánoční strom. U vánočního stromu se sejdeme první adventní neděli, a to 30. 11. v 17. hod., kdy se opět modře rozsvítí a bude zdobit naši náves až do Tří králů. Ráda bych připomněla, že tato pozvánka platí i pro děti z Trnčí, Chlumské, ale i pro všechny ostatní, kteří mají chuť se jakkoli podílet.
OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
budova z 18. století dříve sloužila jako fara, dnes je doslova od sklepení po půdu nacpaná exponáty muzea. V podkroví se krčí největší pohyblivý betlém u nás. Ježíškovi tam přináší dary Karel IV., šašek královského dvora i Tomáš Garrigue Masaryk. Také exprezident Václav Havel „přispěl svou troškou do mlýna“ – v roce 2006 zapůjčil k vystavení betlém, zdobený stříbrem a perletí. Tento výjimečný vánoční dárek dostal od Jásira Arafata. Otevírací doba Leden–březen: so, ne
Vstupné
10:00 – 17:00
Dospělí
45,- Kč
Duben–listopad: út – ne 10:00 – 17:00
Děti, studenti, důchodci 30,- Kč
Prosinec: denně
Rodinné vstupné
10:00 – 17:00
90,- Kč
Kontakt Adresa: Karlštejn 11, 267 18 Tel.: +420 311 681 385 E-mail:
[email protected]
Nejkrásnější betlém na světě
Tentokrát jsme pro Vás připravili tip na předvánoční rodinný výlet. Karlštejnské Muzeum betlémů dýchá historií. Barokní
Karlštejnské podhradí se může pyšnit největším pohyblivým betlémem v Česku. Rozkládá se na ploše 80 m2 a kromě obřího modelu Karlštejna jej zdobí šestačtyřicet dřevěných figur. Vyprávění Karlštejnské pohádky, ozývající se z dobře ukrytých reproduktorů, doplňují tlumené tóny české hymny. Mámivý hlas vás přesvědčí, že se Ježíšek narodil v jeskyni pod Karlštejnem, s dary za ním přišel kromě sv. Václava i Masaryk a vínkem mu na zdraví připíjela Bílá paní. Uvidíte tlupu husitů, jak se hrne k hradní bráně; rolníky s Buškem z Velhartic v čele, kterak
-21-
-22-
-IK-
Tip na rodinný výlet Muzeum betlémů
OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
připravují vinobraní; i prosté ženy, peroucí v potoce prádlo. Postavičky jsou vyřezávané ze dřeva a oblečené v dobových kostýmech.
Vyřezávaná historie V Muzeu betlémů je pohybujících se exponátů několik. Máme-li je připočíst k těm „obyčejným“ statickým, napočítáme jich dohromady na padesát. Všichni dřevění či dokonce chleboví a cukroví Ježíšci, obklopení Josefy, Mariemi a hýkajícími osly, mají velkou historickou hodnotu. Betlémy jsou staré až sto padesát let; nejstarší exponát je z 18. století. Ten vystihuje Ježíška v poněkud kompromitující situaci – při obřízce. Součástí betlému je i židovský velekněz.
Dobrou chuť! Člověk by nevěřil, jak mu návštěva Muzea betlémů podráždí chuťové buňky. O vánočních svátích je celá budova provoněná čerstvým perníkem. Napečených betlémů je tu hned několik; svou „perníkářskou čest“ na Karlštejně tradičně obhajují Pardubičáci. Ve sklepení je po celý rok zpřístupněna vinařská výstava, která informuje o historii tohoto omamného řemesla na Karlštejnsku. (Zdroj: http://www.hrad-karlstejn.com/muzeum-betlemu.php)
A komu by se nechtělo načerpat předvánoční atmosféru až na Karlštejně, je možné navštívit bližší výstavy a expozice s vánoční tematikou, např. v klatovském Vlastivědném muzeu dr. Hostaše (26. 11. - 22.12. 2008 „Vánoční hody vítejme“ – stravování našich předků od adventu do Tří králů) či v přeštickém Domu historie Přešticka (25.11.2008 – 6.1.2009 „Prvorepublikové Vánoce“) . -BK-
OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
Čtení z obecní kroniky A nyní se dostáváme k událostem roku 1925. V tomto roce byla založena obecní kronika a tak bude nyní dění ve vsi zaznamenáváno chronologicky. V únoru sehráli žáci zdejší školy divadelní představení „Honza v zakletém zámku“. Diváci se ani nemohli vejít do sálu u Harmáčků a z výtěžku byly zakoupeny knihy a obrazy pro místní školu. V roce 1924 byl odhlasován tzv. restrikční zákon, kterým se nařizovalo - v rámci úspor ve státní správě – propustit 10% státních zaměstnanců. Do praxe byl uveden v r. 1925. Jen tak mimochodem, byla by to značná úspora i v dnešní době, ale toho se určitě nemusíme obávat, vždyť kdo je víc než státní úředník? Národní shromáždění zrušilo mnohé církevní svátky, mezi nimi i svátek svatého Jana Nepomuckého. 6.července slavili místní památku upálení Mistra Jana Husa. Na „Vostrém vrchu“ byla zapálena hranice a pronesen slavnostní projev a účastníci zazpívali státní hymnu. V neděli 30. srpna uspořádala omladina dožínkovou slavnost, selky vyšly v krojích, na Drahách držel řeč občan Procházka - o robotě, o dřívějším a dnešním postavení rolníků. Slavnost skončila taneční zábavou. Výtěžek byl zaslán do Spáleného Poříčí na pomoc postiženým katastrofální povodní. V srpnu převládlo nebývale mokré počasí. Ze všech krajů naší republiky jsou hlášeny obrovské povodně a na Plzeňsku je nejvíce postiženo právě Spálené Poříčí. 28. října proběhla ve škole oslava 7. výročí založení samostatné České republiky (v těchto dnech, považme, se konají velké oslavy již 90. výročí vzniku ČSR!). A co přinesl rok 1926? V první polovině roku se konalo několik oslav, např. narozeniny T. G. Masaryka, oslavy 1. května jako Svátku práce, padesátileté výročí úmrtí F. Palackého a přednáška na téma „Slavnost míru“ čs. Červeného kříže.
-23-
-14-
OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
Počasí (duben, květen, červen) bylo silně deštivé. Lidé nemohli do polí, hrozila neúroda. Potok na vsi se rozvodnil natolik, že se ani nedal přejít. Silné povodně byly hlášeny v celé Evropě. Svátek Mistra Jana Husa byl v tomto roce patřičně oslaven. Večer vyšel od školy průvod s lampiony, děvčata v selských krojích a za zpěvu vlasteneckých písní všichni dorazili k hranici na Vostrém vrchu. Po slavnostním projevu o významu Mistra Jana Husa došlo na vypalování raket, zapálení bengálských ohňů. Pak si lidé zazpívali národní hymnu a spokojeně se rozešli. Počasí: po deštích, které ustaly v červnu, přišla veliká sucha, zaschlo obilí i brambory. Navíc zde řádily nemoci dobytka, mnoho občanů přišlo o vepře, krávy a dva i o koně. Mnozí díky tomu pochopili důležitost očkování. 24. října napadl na bláto první sníh a za 4 dny uhodil silný mrazík, který překvapil mnohé hospodáře. Dne 28. prosince bylo sehráno divadelní představení „Cikánova nevěsta“ ve prospěch pomníku padlým v I.světové válce. A perlička nakonec, cituji: „Místní kovář p. Václav Bárta koupil od potulného kramáře J. Šlehofera chalupu, která ale už byla na spadnutí. Obec mu něco přidala, neboť byla ráda, že se zbaví nepohodlného souseda, který i kradl a měl četnou rodinu, která by připadla obci na obtíž a způsobila daleko větší výdaje. Od kováře odkoupila chalupu obec, rozbourala ji a rozprodala v dražbě. Tím se zbavila jistě velkých obtíží a výdajů a může býti mistru kovářskému vděčna“. -MF-
Podzimní tradice a zvyky škubání husí a draní peří Ke koloritu dřívější vesnice neodmyslitelně patřila hejna hus. Svědčilo to o tom, že tehdejší hospodáři byli dobří
-25-
OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
ekonomové. Jadrná krmiva se krmila hlavně koňmi, tažným dobytkem, prasaty a drůbeží. Husa má malé nároky a většinu života jí vystačí pouze pastva. Při velkém počtu dětí v rodinách (průměrně 5) musela matka své potomky vybavit peřinami, a proto se husy pro peří
Na snímku paní M. Baxová z Ježov při již téměř zapomenuté činnosti – škubání husy, září 2008, foto MF.
škubaly několikrát za rok. První škubání čekalo kejhalky v 10 týdnech stáří, další se opakovala po 6 týdnech. Den před škubáním se husy zahnaly do rybníka, aby si dobře vypraly peří a na noc se zavřely do čistě podestlané ohrady. Vlastní škubání prováděla hospodyně v sedě, v nějakém uzavřeném prostoru. Husu si přidržovala mezi koleny a vytrhané peří dávala do větší nádoby. Do zimy, do doby draní, zůstalo peří v dobře uzavřených papírových pytlích, zavěšených na půdě. Z důvodu získání více podškubů, se husy na maso zabíjely až v pozdním podzimu, poslední byly určeny až na dobu Vánoc. Před zabitím se husy nutno přikrmovaly zrním, kvůli lepší kvalitě masa.
-26-
OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
Ale nejvíce používanou metodou k získání správného protučnění masa a dosažení větší velikosti jater, bylo tzv. „šlejškování“. Šlejšky byly válečky o délce asi 5 cm, které se dělaly z obilních šrotů smíšených s vroucí vodou. Usušily se většinou v troubě kamen, (to krásně provonělo celé stavení) a při cpaní do volete se musely namočit, aby huse nepoškrábaly krk a snáze vklouzly do jícnu. Podle vytrávení se husa šlejškovala několikrát za den, v průměru asi 3 týdny. Z takto vykrmené husy se při pečení vypeklo lahůdkové sádlo a vytvořila nahnědlá křupavá kůrčička. Na pouti či posvícení, kdy se do stavení hospodáře sjeli příbuzní, pečená husa s houskovým či bramborovým knedlíkem a zelím, na svátečním stole té doby, nesměla chybět. (Zdroj:sweb.cz/druhanov/zemed20.htm)
Peřina plná prachového peří byla odedávna součástí života člověka a každé děvče bylo rádo, pokud se mohlo pochlubit svým budoucím věnem, které obsahovalo peřinu. Nadrat peří do takové peřiny však nebylo jednoduchou a rychlou záležitostí. Hospodyně po celé léto pečlivě sbírala a ukládala každé pírko peří a pilně škubala či podškubávala husy, aby měla na podzimní dračky peří dostatek. Když skočila práce na polích a nastaly delší podzimní večery, snášela se vždy část uchovávaného peří z komory či půdy do světnice, kde se sešli ženy a dívky ať už příbuzenského stavu nebo sousedky. Do světnice přinesli v hrnci a na stůl rozprostřeli jen tolik peří, kolik ho mohli za večer zvládnout. Pokud by nějaké peří zůstalo do druhého dne nesedráno, znamenalo to, že by se hospodyni nepovedly housata. Zbylé pápěrky se nesměly
-27-
OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
házet do kamen, protože by byly husy hubené. Nesměly se ani házet za vrata, protože by se husy nedržely doma. Pápěrky se dávaly na jednu hromadu, to aby se prý housata držela v houfu. Ženu, která by překročila pápěrky by začaly bolet zuby a bolet hlava. O pápěrky se postarali chudší lidé, kteří si jimi plnili polštáře pro sebe. Přišel-li někdo do stavení, kde dralo peří, měl několik peříček sedrat, aby měl štěstí při chovu hus. Stejně tak měl učinit v zájmu rodinného chovu každý mužský ve stavení, kde dračky probíhaly. Po sedrání pro ten večer přineseného peří se postavil hrnec, v kterém bylo přineseno peří dnem vzhůru. Nesměl se však vyklepat a vyčistit dříve, než bylo všechno peří sedráno, protože by prý v ten okamžik všechna housata byla chromá. Dralo se každý den kromě soboty. Draní peří v sobotu nevěštilo nic dobrého. Jednalo se o pověry týkající se chovu hus, ale také se prý při sobotním draní peří rozmnožilo mnoho dotěrných much ve stavení. Při práci si vypravovaly pohádky, pověsti, různé příhody a hádanky aby práce lépe ubíhala. Poslední večer se nazýval „doderky“. Té „dračce peří“, které zbylo v ruce poslední pírko všichni říkali „pápernice“ a toto označení jí obyčejně zůstalo až do dalšího draní. Součástí doderek byla malá hostina, kterou hospodyně vystrojila jako poděkování za odvedenou práci. Na Chodsku platilo pořekadlo: „Do Martina dere, po Martinu přede“, což znamenalo, že draní peří muselo být dokončeno do svátku sv. Martina, protože po tomto dni následovala další práce a to předení (přástky). V oblastech, kde se nepředlo, probíhali dračky do vyprázdnění zásob, třeba po celou zimu. Hospodyně peřiny plněné peřím velmi často větrali. Věděli, že jim slunce příliš nesvědčí, protože vysušuje tuk v peří a peřiny pak mohou začít zapáchat. Proto je větrali ve stínu a pokud možno v průvanu. (Zdroj: http://www.ceske-tradice.cz/cz/k2,33,167-dracky/c268-dracky-a-doderky/) -MF, BK-
-28-
OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
„Ptačí tajenka“ A na závěr nám pro zábavu paní Milada Slámová z Chlumské připravila sérii „Ptačích tajenek“, které budeme postupně otiskovat. V první tajence se nám podle slov autorky objeví jméno „skoro domácího ptáka“, dovoluji si napovědět, že má šedohnědou barvu ☺
Na závěr dovolte, abychom Vám popřáli hezké poslední dva měsíce roku 2008, vlídný podzim a pozvolný příchod zimy, pokojný advent a vánoční svátky a do nového roku 2009 hodně zdraví, štěstí, pohody a spokojenosti.
K sváteční atmosféře doufejme znovu přispějí rozsvícené a ozdobené obecní vánoční stromy, u kterých se alespoň z některými z Vás uvidíme.
Nad stránkami Obecních listů se znovu setkáme již v novém roce, v lednu 2009. Děkujeme opět všem, kteří se na vydání tohoto čísla podíleli a těšíme se na milou spolupráci a nové nápady v příštím roce. -redakce-
-BK-
-29-
-30-
OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
OBECNÍ LISTY
č.8, 10/2oo8
Fotodokumentace z oprav komunikace v Trnčí:
Snímky poskytla firma Silnice Klatovy, a.s., říjen 2008.
-31-
Občasník vychází pod záštitou OÚ Ježovy v nákladu 115 výtisků. Redakce: Ing. Pavel Křivohlavý Ph.D., PhDr. Barbora Křivohlavá, Marie Frantová. Přispěvatelé tohoto čísla:, Václav Beran ml., Ilona Kozáková, Kateřina Ledecká, Miroslav Neubauer, Milada Slámová, Mgr. Jaroslava Suchá. Příspěvky, inzerci či jakékoli informace, týkající se společenského dění, které byste chtěli otisknout v příštím čísle (vyjde koncem ledna 2009), prosím včas předejte někomu z členů redakce nebo zašlete na naší e-mailovou adresu:
[email protected]. © PhDr. Barbora Křivohlavá, 2008.
-32-