2oo

OBECNÍ LISTY 

č.7, 7/2oo8

Věřím, že se u chaloupky rádi zastaví houbaři nebo turisté, aby si odpočinuli nebo schovali před deštěm, a že se nenajde nikdo, kdo by chtěl chaloupku, která nás stála hodně práce a nákladů, poškodit nebo zničit. -VBst.-



Tip na rodinný výlet Chtěli by jste za sportem, kulturou či odpočinkem? Navštivte nádherný Státní zámek Kozel, který je nejnavštěvovanějším památným objektem v západních Čechách. Nachází se jižně od Plzně, nedaleko od obce Šťáhlavy. Pokud se vydáte na tento zámek navštivte sportovní areál Pohoda, kde je minigolfové a pingpongové hřiště, kuželky a dětské hřiště. Areál je v krásnem prostředí u řeky, kde můžete velice dobře relaxovat a odpočívat. Kouzelné je, když kvetou rododendrony a

-23-


OBECNÍ LISTY 

č.7, 7/2oo8

azalky a jiné květiny. Kdo miluje přírodu najde zde mnoho krásy i ve velkém zámeckém parku. Zámek Kozel (původně lovecký zámeček) byl postaven na konci 18. století pro Jana Vojtěcha z Chudenic. Okolí zámku tvoří 40-ti hektarový přírodně krajinářský park, u kterého nechybí ani rybník. Je dílem S. X. France, všestranného člověka, který byl krom profese zahradníka i kreslířem, geometrem a archeologem. Zámecké divadlo bylo původně maštalí pro nejoblíbenější koně zakladatele zámku. V první polovině 19.století ji Albert Valdštejn nechal přestavět pro zábavu svých dětí na zámecké divadlo, které dnes patří k nemnoha zachovalých divadlům té doby. Do areálu zámeckých budov náleží spolu s jízdárnou, konírnou, lokajnou a kaplí, která dnes mino jiné slouží jako konzertní a svatební sál. Zde je možno si objednat civilní i církevní svatbu. Otevírací doba zámku: červenec a srpen: od 9 – 17 hodin úterý – neděle. V září a říjnu od 9- 16 hodin úterý – neděle. Otevírací doba v areálu Pohoda: červenec a srpen: od 11 – 20 hodin úterý – neděle. V září od 14 – 19 hodin úterý – neděle. Užitečné kontakty: Zámek: tel.: 377 969 040, fax 377 923 710, e-mail: [email protected] Areál Pohoda: tel.: 377 969 460, 777 799 611, [email protected] http://www.zamek-kozel.cz/ -JN-



Čtení z obecní kroniky Zápisky ježovského kronikáře pokračují, přibližuje nám „obraz obce po stránce sociální, bezpečnostní, krásy a hygieny a

-24-


OBECNÍ LISTY 

č.7, 7/2oo8

společenské“ Vybírám pár zajímavých pasáží a cituji, v lecčems se za více než 80 let mnoho nezměnilo, bohužel…: „Notorický alkoholik zde není, neboť kteří by tak mohli slouti, mají stěží na chléb – Šedivec v chudobinci. Chybou zdejší odrostlejší mládeže je, že v letních měsících schází se na návsi, kde zdržuje se dlouho do noci a zpívá. Zpočátku zpívá slušně, ale nakonec zvrhne se zpěv ve falešné hulákání, což jistě není obci ke cti…. Zdejší lid není v porovnání s okolními obcemi zaostalý, ale je velmi apatický, bez iniciativy a rozhodnosti.“

Zřejmě nejstarší dochovaná fotografie z Ježov! Pochází asi z konce 19.století a zachycuje dvoreček staré dolejší hospody. Na scéně dva pivní skauti, ten vpravo má být Jan Mlynářík (Koňák) z čp. 44. Hospůdka čp. 55 stála mezi čp. 23 a čp. 24. Snímek je dárkem F. Schejbala, vnuka majitele této hospody Matěje Kleisnera. Okomentoval dřívější kronikář Boh. Beran r. 1985.

Pisatel nemá příliš v oblibě římsko-katolickou církev, vzhledem k jejímu jednání v našich dějinách. Varuje také před vzrůstajícím vlivem bolševického Ruska…: „naši bolševici jsou také pašáci, pracují proti republice, jsou zavíráni pro zpronevěry a

-25-


OBECNÍ LISTY 

č.7, 7/2oo8

způsobují sociálním myšlenkám nesmírné škody. Dnes je komunistická strana v rozkladu, protože její ušlechtilejší předáci pochopili, že nejde u nás provádět ruskou bolševistickou utopii, která je v praktickém životě nereálná.“ „V naší obci jsou dvě politické strany – agrární a sociálnědemokratická. Milují se jako kočka s myší a to znemožňuje, ke škodě obce, jejich spolupráci. Ale to není jen problém naší vesnice, stejná situace je i v nejvyšších politických kruzích, kde dochází k ještě větším konfliktům. Každý hledí jen ku svému prospěchu a tak třeba večer si jde lehnout jako agrárník a probudí se jako sociální demokrat.“ „V naší obci po stránce sociální nemají lidé ustláno na růžích. Je zde jen šest menších rolníků, ostatní jsou chalupnícidomkáři a dělníci. Živnostníci, z nichž je zde nejvíce zedníků, mají něco políček, aby si obživu usnadnili. Dělníci musí za prací dojíždět, nejčastěji do Plzně. Nejlépe se zde daří dvěma šenkýřům a prosperuje i kovář, který tu nedávno vystavěl novou cihelnu. Pozemková reforma, která rozdělila panství a statky šlechty mezi nemajetný venkovský lid podstatně zlepšila jeho situaci. U nás uchazeči dostali průměrně 2 ha. Panství zde v Ježovech patřilo hraběti Janu Pálfymu z Merklína. Zbytkový statek, který po rozdělení zůstal, dostal rolník z Trnčí, Jan Beran. Ten za něj dal své hospodářství a na statek připlatil.“ „O staré a nemohoucí lidi, příslušníky obce je postaráno v místním chudobinci. Dostávají příspěvky na šatstvo a obživu a něco získávají prošením.“ „Obec sama je dosti movitá, má menší peněžní kapitál, kus lesa a pozemky, které pronajímá. Na výši je tu sousedská pospolitost, přijde-li někdo o dobytek nebo vyhoří, pomáhají všichni.“ „Kvůli svépomoci zde byl založen záložní spolek Raiffaisenka. Spolek z čistého zisku koupil dva secí stroje s příslušenstvím a přispívá i na obecně prospěšné účely.“ „Obec si platí ponocného, který má v noci chodit po vsi, hlídat a troubit hodiny. Protože však není žádný dozor, píská si jak

-26-


OBECNÍ LISTY 

č.7, 7/2oo8

chce, podle nálady a počasí, takže podle něho – nechodit na dráhu! V tomhle případě platí doslova – za málo peněz, málo muziky.“ „Hasičský sbor je na svém místě, ve vsi už prokázal platné služby. Máme i polního hlídače. Četnickou stanicí patří naše obec do Červeného Poříčí.“ „Vzhled vesnice je upravený. Na staveních je vidět, že si je obyvatelé udržují v pořádku, jen někde jsou ještě došky, dvory jsou uklizené, hnojiště zakrytá, nikde neteče močůvka přes cestu. Každý domek má svoji studnu s dobrou pitnou vodou, kromě budovy školy. Ježovy tak mohou být vzorem mnohým okolním obcím.“ „Zdejší lidé mají pevné kořeny a výtečné zdraví, lidé zde umírají v poměrně vysokém věku 70-80 let na stáří. Po zdravotní stránce jsou místní pokročilí a lékaři důvěřují.“

„Po stránce společenské jsou Ježováci dosti vyspělí. Umí se pobavit jak náleží. Zábavy, zvláště taneční mají ve veliké oblibě a rozcházejí se až za ranního kuropění. Podporují i divadlo a v oblibě mají i osvětové přednášky. Mezi sebou chodí na „hrátky“ a temné hodinky, hodně čtou a mají si tak o čem povídati. Mládež se na zábavách nepere, což je jí přičítáno k dobru a i dospělí v nejnapjatějších situacích zachovávají rozvahu a hledí vše urovnat po dobrém. Celkově je zde společenský život na daleko vyšší úrovni než jinde.“ -MF-

 25. – 27.7.2008 - Pouť ke cti sv. Anny a program dalších letních akcí v Chudenicích Pátek 25.7.2008 - noční oživené prohlídky Starého Czerninského zámku v Chudenicích „Návrat do renesance“ prohlídky od 20.00hod. do 24.00hod., před prohlídkami ohnivé vystoupení ŠERMDIVADLA CLATONIA (Rezervace vstupenek - tel.: 376 398 100, 724 00 75 76) Sobota 26.7.2008 - vystoupení na nádvoří ŠERMDIVADLO CLATONIA „Pazourkem a střelným prachem“ - denní prohlídky

-27-


OBECNÍ LISTY 

č.7, 7/2oo8

zámku oživeny renesanční, barokní hudbou v podání CANTATE CLATONIA - noční oživené prohlídky „Návrat do renesance“, prohlídky od 19.00hod. do 24.00hod., před prohlídkami ohnivé vystoupení ŠERMDIVADLA CLATONIA Neděle 27.7.2008 - tradiční pouť ke cti sv.Anny a sv.Jáchyma rodičů Panny Marie - v 10.00 hod. slavnostní procesí od kostela sv. Jana Křtitele ke kapli sv. Anny - v 10.30 hod. slavnostní mše svatá - denní prohlídky zámku oživeny renesanční a barokní hudbou v podání „CANTATE CLATONIA“ Úterý 30.7.2008 – od 14.00hod. na nádvoří zámku představení „Vo Honzovi pohádka“, humoreska v dobových kostýmech s věrnými replikami historických zbraní v provedení „REGO“- skupiny historického šermu Vrchlabí Sobota 2.8.2008 - „ Večer s režisérem Zdeňkem Troškou“ – nádvoří Starého Czerninského zámku v Chudenicích od 19.30 hod. - denní prohlídky zámku oživeny renesanční a barokní hudbou v podání „CANTATE CLATONIA“ Pátek 8.8.2008 - Folkový koncert Vojta „Kiďák“ Tomáško – nádvoří Starého Czerninského zámku v Chudenicích od 20.00hod. Pátek 15.8.2008 - noční oživené prohlídky zámku na motivy pohádky J. Drdy „O čertovské princezně“ od 20.00hod. do 24.00hod. (rezervace vstupenek na tel.: 376 398 100, 724 00 75 76) Sobota 16.8.2008 - šermířská a divadelní vystoupení na nádvoří zámku v provedení rytířů „Gwydyonu“ - denní prohlídky zámku oživeny renesanční, barokní hudbou v podání CANTATE CLATONIA - noční oživené prohlídky zámku na motivy pohádky J. Drdy„O čertovské princezně“ od 19.00hod. do 24.00hod Neděle 17.8.2008 - šermířská a divadelní vystoupení na nádvoří zámku v provedení rytířů „Gwydyonu“ Sobota 23.8.2008 – vystoupení na nádvoří ŠERMDIVADLO CLATONIA „Pazourkem a střelným prachem“ ve 14 hod. a v 16 hod. Neděle 31.8.2008 - poutní slavnost ke cti sv. Jana Křtitele od 9.30 hod. v kostele sv. Jana Křtitele v Chudenicích Zdroj: http://www.chudenice.klatovsko.cz/

-BK-

-28-


OBECNÍ LISTY 

č.7, 7/2oo8 

Chodské slavnosti Jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí v našem regionu je pro nadcházející letní období svatovavřinecká pouť v Domažlicích a s ní nerozlučně spjaté Chodské slavnosti. V menším měřítku se podobná akce koná každoročně v rámci klatovské pouti, kterou jistě mnozí z Vás i přes nepřízeň počasí letos navštívili. Kdo by však folklóru a pouťového veselí neměl dost, může zavítat ve dnech 8. - 10. srpna i do Domažlic. K vidění bude bohatý folklórní program mnoha českých i zahraničních souborů na několika scénách v centru města, na náměstí si budete moci zakoupit něco pro radost i užitek na jednom z největších staročeských jarmarků a na své si přijdou i milovníci dobrého jídla a pití. Podrobný program najdete v obecní vývěsce, případně na webových stránkách www.chodskeslavnosti.cz.


OBECNÍ LISTY 

č.7, 7/2oo8

veselice, nechyběly kramářské boudy, vystoupení potulných herců, později i atrakce. Poutě patřily k nejvýznamnějším svátkům obce. V Domažlicích byly slaveny tři, vedle svatojánské a mariánské, to byla pouť svatovavřinecká, která se postupem doby stala nejvýznamnější. Svatý Vavřinec, národní světec Španělska a ochránce před ohněm, byl ve 3. století zaživa opečen na železném roštu, když odmítl vydat církevní poklad. Kapli na památku tohoto světce slíbili domažličtí radní vystavět po úspěšném překonání rozsáhlého požáru města v červnu 1683. Stavby se o dva roky později ujala zbožná manželka mistra mydlářského Zuzana Veselá, která poskytla i pozemky na Veselé hoře, památném vrchu, odkud staří Chodové oznamovali do vnitrozemí ohněm vpád nepřítele do země. Kaple byla slavnostně vysvěcena 10. srpna 1685. V následujících letech však chátrala, až byla zcela uzavřena. Zrušení se v rámci josefinských reforem dočkal i barokní kostel, který na jejím místě vyrostl v 60. letech 18. století. Až do poloviny 19. století sloužil objekt jako stodola. Roku 1851 byl kostel na Veselé hoře znovu vysvěcen a od té doby se datuje i sláva původně předměstské pouti, která časem zastínila i zbývající dvě - svatojánskou a mariánskou. Říkalo se jí někdy také králičí - obyvatelé chudého Bezděkova si místo tradiční husy připravovali k slavnostnímu nedělnímu obědu králičí pečínku. Poutníky, směřující k Vavřinečku, vítaly slavobrány s vycpanými kožkami králíků a nápisem: "Huž sme si ho husmažíli, huž ho táhnem z trouby ven, když ste k nám na pouť přišli, dejte si hned kousek jen“.

Něco z historie… Pouť byla původně církevní slavností, konanou na památku světce, jemuž byl objekt (kostel, kaple) vysvěcen. Od 19. století získala i zábavný charakter, po mši svaté následovala taneční

Poutě v období války Časem začali na Chodsko, popularizované dobovou literaturou, proudit i návštěvníci odjinud, přilákaní především malebností zdejšího folklóru. Chodsko představovalo v očích české veřejnosti naši velkou minulost, Chodové byli zosobněním statečnosti, národní hrdosti. To se v plné míře projevilo v srpnu roku 1939, kdy se domažlické pouti zúčastnilo na 120 000 lidí z celých Čech, včetně předních osobností kultury (Josef Hora, Karel Hašler, Jiří Mucha, Franta Kocourek, Julius Fučík...). Slavnostní mši sloužil

-29-

-30-


OBECNÍ LISTY 

č.7, 7/2oo8

kanovník vyšehradské kapituly Msgre. B. Stašek, jehož slova se stala legendární: " Co slíbíme a řekneme své matce české? Slíbíme jí a přísahati budeme v této památné chvíli jménem svým i všeho českého lidu, že ji nikdy neopustíme, nezradíme, až do posledního tlukotu srdce milovati budeme..." Tradice poutí byla obnovena po šesti letech, v roce 1945. Do města se sjelo 80 000 návštěvníků, mezi nimi řada významných osobností. Mši opět sloužil Msgre. Stašek, který se teprve krátce předtím vrátil z koncentračního tábora Dachau.

Počátky chodských slavností V letech 1946-49 se ještě uskutečnily chodské pouti na svatém Vavřinečku, provázené bohatým folklórním programem. Po roce 1948 přestala být církevní forma slavnosti žádoucí, ačkoli pro svou zakořeněnost nemohla být zrušena. V následujících letech se tedy hledala její nová tvář - v srpnu 1951 se připomínalo výročí bitvy u Domažlic, v níž roku 1431 zvítězili husité nad křižáky. V dalších letech měla akce charakter dožínkových slavností. Většinu programu tvořily pořady estrádního typu, klesal zájem návštěvníků, rekordně nejnižší účast zaznamenali pořadatelé roku 1954. Roku 1955 se uskutečnil první ročník Chodských slavností. V prvních pěti letech existence se akce profilovala jako přehlídka folklórních souborů z české etnografické oblasti. Celé

-31-


OBECNÍ LISTY 

č.7, 7/2oo8

slavnosti probíhaly v politickém duchu rodícího se socialismu. Podle dobového letáku bylo jejich úkolem „ukázat tisícovým masám návštěvníkům Chodska tento kraj v nové podobě – po deseti letech života v lidově demokratické republice“. Už v roce 1956 se počet návštěvníků vyšplhal opět na rekordních 80 000. V následujícím roce se trvalou součástí programu stalo vystoupení dětských souborů. V roce 1958 proběhla poprvé soutěž o návrh plakátu Chodských slavností. Mezi 34 výtvarníky uspěl pražský J.Turek. V tomto roce přivítaly Chodské slavnosti také prvního zahraničního hosta, lužickosrbský soubor z východoněmecké Chotěbuzi. V roce 1959 následovala po Chodských slavnostech dvoudenní konference o problémech národopisu v české etnografické oblasti. Budovatelská léta Chodských slavností V 60. letech převzalo organizaci Chodských slavností plzeňské Krajské kulturní středisko. V důsledku toho v programu převládly pořady estrádního typu, operní a operetní představení. V letech 1963-1967 byl termín konání slavností přesunut na červencový Den pohraniční stráže, což mělo ještě více potlačit původní náboženský charakter svátku. Roku 1964 Československá televize poprvé v přímém přenosu odvysílala jeden z pořadů Chodských slavností, pásmo Hu nás na Chodsku. V roce 1965 předcházela chodským slavnostem pětidenní filmová přehlídka. V následujícím roce bylo součástí oslav odhalení pomníku pohraničníka. V roce 1968 se konání Chodských slavností vrátilo na původní srpnový termín, oslavy se přesunuly z města na Vavřinec. V letech 1968-69 byla součástí oficiálních oslav i tradiční svatovavřinecká pouť, slavnostní mši celebroval českobudějovický biskup. Na sklonku 60. let padl mj. neúspěšný návrh, aby se slavnosti konaly pouze jednou za pět let. Období normalizace na počátku 70. let posílilo ideový podtext oslav. V roce 1971 se staly Chodské slavnosti součástí rozsáhlých oslav domažlického milénia. V roce 1976 připomínaly sté výročí narození hudebního skladatele Jindřicha Jindřicha, jemuž byla odhalena busta na náměstí Svobody. V roce 1977 se na programu Chodských slavností poprvé objevilo Dudácké štandrle, dodnes jeden z

-32-


OBECNÍ LISTY 

č.7, 7/2oo8

nejoblíbenějších pořadů, které se o dva roky později stalo součástí hlavního programu. Rozkvět Chodských slavností V 80. letech došlo k rozkvětu Chodských slavností. Tomu napomohlo postupné uvolňování společenských poměrů i fakt, že místní organizátoři měli volnější ruku při sestavování programu, který tak mohl být zaměřen více na národopis a byl oproštěn od ideových podtextů a dobových hesel. V roce 1985 odvysílala Československá televize první polovinu hlavního pořadu Sláva Chodsku. Tento rok byl také organizátory mylně považován za jubilejní třicátý ročník Chodských slavností. Protože na svůj omyl přišli až v průběhu rozsáhlých příprav oslav tohoto jubilea, svévolně prohlásili první ročník Chodských slavností v roce 1955 za nultý. Porevoluční vývoj Chodských slavností Počátkem 90. let se do oficiálního programu slavností vrátila tradiční svatovavřinecká pouť. V porevolučním období, které přineslo řadu nových podnětů, zájem veřejnosti o folklór značně poklesl. To se podepsalo i na návštěvnosti a organizaci Chodských slavností, jejichž program v roce 1991 obsahoval pouhé dva pořady. Situace se zlepšila v polovině 90. let. Od roku 1996 se program rozšířil do tří dnů. Přibyly nové pořady (Dostaveníčko s vypravěči, Národní přehlídka dudáků, Přespolní dudácké muziky…) i nová pódia (v zahradě Chodského hradu, v Baldovské ulici…). V posledních letech je kladen stále větší důraz na folkloristické pořady. Chodské písničky, tance, lidová vyprávění i ukázky lidové tvořivosti lákají do Domažlic stále více návštěvníků. (Zdroj: http://www.chodskeslavnosti.cz/cs/historie/)

-BK-

 Muzeum techniky a řemesel v Kolovči


OBECNÍ LISTY 

č.7, 7/2oo8

řemesel v Kolovči. Při zpáteční cestě z Domažlic se můžete na 1-1,5 hodiny zastavit právě tam. Muzeum techniky a řemesel s výstavní plochou 800 m2 a více než 4500 exponátů patří mezi největší a nejobsáhlejší muzea svého druhu v Česku. V expozicích jsou zastoupena všechna tradiční řemesla a živnosti, které se nacházely na vesnici. V současnosti se v muzeu nachází více než 25 kompletních řemeslných dílen a živností a jejich počet se každoročně zvyšuje. Návštěvníci mohou zhlédnout například tyto řemeslné dílny - řeznickou, pekařskou, cukrářskou, ševcovskou, truhlářskou, kolářskou, kloboučnickou a kožešnickou, kartáčnickou, sedlářskou, krejčovskou. Ze živností zaujme holičství a kadeřnictví, hostinec, řeznický obchod a tkalcovna. Dále je k vidění expozice hodin a hracích strojů, kočárků a hraček, elektropřístrojů, zařízení kuchyně, praní a žehlení, zpracování mléka a hasičská zbrojnice. Součástí prohlídky je i stále vyrábějící hrnčířská dílna a možnost nákupu keramiky. Jednou ze zajímavostí je světoznámý kolovečský mlýn na přemílání starých bab na mladá děvčata.

Otevírací doba muzea březen – říjen / denně 9.00 – 18.00 listopad – únor / denně 9.00 – 15.00 Otevírací doba keramiky denně 9.00 – 18.00 (Zdroj: http://www.muzeum-kolovec.wz.cz/index_muzeum_czech.html)

V souvislosti s článkem o historii a konání Chodských slavností ještě doplňujeme malou pozvánku do Muzea techniky a



-33-

-34-

-BK-


OBECNÍ LISTY 

č.7, 7/2oo8


OBECNÍ LISTY 

č.7, 7/2oo8

A na závěr něco pro zábavu hlavně našich nejmenších ☺.

Děkujeme všem, kteří do tohoto čísla občasníku přispěli nebo poskytli zajímavé materiály a fotografie. Přejeme Vám všem krásné léto, pohodové prázdniny a dovolenou, mnoho krásných zážitků z cest! Příští číslo Obecních listů vyjde v říjnu, předem děkujeme za další podněty, informace, příspěvky a fotografie.


-35-

Občasník vychází pod záštitou OÚ Ježovy v nákladu 115 výtisků. Redakce: Ing. Pavel Křivohlavý Ph.D., PhDr. Barbora Křivohlavá, Marie Frantová. Přispěvatelé tohoto čísla: Ilona Kozáková, Václav Beran st, Václav Beran ml., Jitka Neubauerová, Miroslav Neubauer, Milada Slámová Příspěvky, inzerci či jakékoli informace, týkající se společenského dění, které byste chtěli otisknout v příštím čísle (vyjde koncem října 2008), prosím včas předejte někomu z členů redakce nebo zašlete na naší e-mailovou adresu: [email protected]. © PhDr. Barbora Křivohlavá, 2008.

-36-