č.2
3/2007
OBECNÍ LISTY
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
v koutě jako lyže, sáňky a jim podobné, na které letos nedošlo, s výjimkou několika dní na konci ledna. Počasí nám chce snad vynahradit loňskou nekonečnou zimu, kdy ještě začátkem dubna (10.4.) napadlo 10 cm sněhu. Přejme si tedy, ať po nejteplejší zimě od roku 1775 přijde jaro takové, jaké má být!
Tři měsíce utekly jako voda a druhé číslo Obecních listů je opět mezi Vámi. Zima nás letos navštívila jen velmi vzácně, naopak z jarního počasí se již radujeme od poloviny února. A to už i v prosinci a lednu leckterý trávník zdobily kvítky chudobek a někteří ptáci se ani nevydali na cestu do teplých krajin. Je příjemné, že se jistě ušetřilo na uhlí a dříví, ale čímpak nás asi překvapí příroda, která si ani nestačila pořádně odpočinout a nabrat sílu do nového roku života? To nejlépe asi ukáží měsíce sklizní… (zdroj: www.cesketradice.cz)
Zatím vše vypadá optimisticky a všichni se těšíme na jarní dny všední i sváteční. Mnozí již netrpělivě zahájili práce na svých zahrádkách, polích a v sadech a těší se z každého přírůstku. Jiní oprašují svou sportovní výstroj a výzbroj s nadějí, že nezůstane
-1-
Slovo starosty Vážení spoluobčané, dovolte mi abych Vás seznámil s posledním děním veřejné samosprávy.
Veřejná zasedání zastupitelstva Od vydání minulých Obecních listů se konaly dvě veřejné schůze obecního zastupitelstva. Bohužel musím zde uvést, že účast občanů byla velmi nízká a i z tohoto důvodu tedy podrobněji popíši body, které byly na zasedáních projednány. Na veřejném zasedání zastupitelstva, které se konalo 22.12.2006 byly projednány zejména otázky týkající se rozpočtů za rok 2006 a na rok 2007: Byl odsouhlasen upravený rozpočet za rok 2006. Celkové příjmy a výdaje byly upraveny na základě účetnictví do konce října roku 2006. Největší změny byly jak ve snížení příjmů z lomu Krušec, nákladů na elektrickou energii, tak zrušením investičních akcí. Upravený rozpočet pro rok 2006 je přebytkový, s příjmy 1.863.760,- Kč a výdaji 1.818.740,- Kč.
-2-
OBECNÍ LISTY -
-
č.2, 3/2oo7
Byl schválen provizorní rozpočet na rok 2007, který byl sestaven na základě hospodaření v předcházejících letech. Celkové příjmy a výdaje jsou navrženy následovně: příjmy 1.708.158,- Kč a výdaje 1.708.158,- Kč . Zastupitelstvo oprávnilo starostu ke schválení revize rozpočtu za rok 2006 k 31.12.2006.
První letošní veřejné zasedání zastupitelstva se konalo 2.3.2007, zastupitelé projednaly níže uvedené body: Odsouhlasili poplatky za svoz netříděného komunálního odpadu. Na základě příjmů a výdajů z odpadového hospodářství za minulý kalendářní rok a na základě zvýšení sazby za uložení odpadu na skládku o 100 Kč za tunu byly určeny tyto poplatky za svoz komunálního odpadu: o Dospělá osoba (jednotlivě) 390 Kč o Dítě, osoba nad 70let nebo držitel karty ZTP (jednotlivě) 195 Kč o Chalupář (za stavení) 430 Kč Poplatky za svoz odpadu a za psy je možno zaplatit každou středu od 19 do 21 hodin na Obecním úřadu v Ježovech do konce dubna. (Poplatky za psy zůstávají nezměněny, jsou tedy 50 Kč za psa a za každého dalšího 80 Kč). Přes mírné zvýšení poplatků bude stále obecní úřad za svoz odpadů doplácet. Zastupitelstvo projednalo a odsouhlasilo záměr změny smlouvy s provozovatelem lomu Krušec u Trnčí. Tento záměr byl projednán jednak kvůli změně sídla provozovatele, tak z důvodu možnosti rozšíření pronajímaných obecních pozemků. Zastupitelstvo schválilo záměr nákupu velkoobjemového kontejneru na plasty, který bude umístěn v Ježovech u sportovního areálu. Zastupitelstvo bylo seznámeno s upraveným rozpočtem za rok 2006 k 31.12.2006 (příjmy
-3-
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
dosáhly 1.890.640,- Kč a výdaje dosáhly 1.849.330,Kč), který následně schválilo. Tento rozpočet byl sestaven na základě skutečných příjmů a výdajů za minulý rok. Zastupitelé byly starostou seznámeni s alternativami umístění dětského hřiště u sportovního areálu v Ježovech a nakonec schválili záměr vybudovat hřiště proti vstupu do šaten. Vzhledem ke kalamitám v lesích zastupitelstvo schválilo prodej vytěženého dřeva v co nejlepším poměru nejvyšší ceny a nejkratšího času z důvodu předpokladu snížení kvality dřeva a z důvodu snížení výkupních cen dříví. Dále byli zastupitelé a občané seznámeni se závěrem auditu, který z pověření Krajského úřadu Plzeňského kraje proběhl v naší obci 13.2.2007. Nebyly nalezeny závažné neshody nebo nedostatky.
Provizorní rozpočet na rok 2007 Příjmy odpadové hospodářství
86.000,-
z toho: poplatek za komunální odpad příspěvek za tříděný odpad využívání odpad. systému obce právnickými osobami
68.000,17.000,1.000,-
zemědělství z toho: z lesa
144.000,144.000,-
místní hospodářství z toho: nájem z pohostinství Ježovy nájem z prostor střelnice za r. 2005, 2006
129.000,12.000,10.000,-
-4-
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
pronájem obecních pozemků úhrada z dobývacího prostoru všeobecná pokladní správa
42.000,65.000,1.342.000,-
z toho: daň z nemovitostí daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti daň z příjmů fyzických osob - zvláštní sazba daň z příjmů fyzických osob z podnikání daň z příjmů právnických osob daň z přidané hodnoty poplatek ze psů úroky z účtu dotace
215.000,267.000,15.000,60.000,300.000,480.000,5.000,200,6.958,-
z toho: dotace ze státního rozpočtu na státní správu 6.958,______________________________________________________________ Celkem příjmy 1.708.158,-
Výdaje vodní hospodářství z toho: obecní studně
2.000,2.000,-
odpadové hospodářství z toho: svoz komunálního odpadu a tříděného odpadu likvidace černé skládky svoz nebezpečného odpadu rozbor odpadní vody kanalizační pasport
147.000,92.000,15.000,15.000,5.000,20.000,-
lesní hospodářství + odborná lesní správa
113.325,-
doprava z toho: opravy a udržování míst. komunikace příspěvek na zajištění autobusové dopravy
53.720,45.000,8.720,-
školství z toho: příspěvek na dojíždějící žáky
80.000,80.000,-
-5-
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
kultura z toho: knihovna SPOZ obecní kronika občasník kulturní akce + příspěvek na pouťové atrakce
59.300,20.000,6.300,3.000,5.000,25.000,-
vnitřní správa z toho: správa odměny zastupitelstva mzda pracovníků příspěvek sdružením, mikroregionu a obcím příspěvek – Radost Merklín pojištění majetku bankovní poplatky vrácení zálohy na volby do Parlamentu ČR vrácení zálohy na volby do zastupitelstev obcí
620.813,221.632,247.000,80.000,5.000,8.500,22.000,16.000,9.050,11.631,-
požární ochrana z toho: sbor dobrovolných hasičů
10.000,10.000,-
místní hospodářství z toho: veřejné osvětlení údržba veřejného prostranství elektrická energie hřiště Ježovy nájem z pozemků – pozemek střelnice Ježovy prodejna Trnčí – el. energie, materiál splátky úvěru úroky z úvěru oprava a údržba obecního majetku
622.000,85.000,50.000,30.000,2.000,10.000,300.000,15.000,10.000,-
Investice 120.000,z toho: provoz areálu hřiště Ježovy 30.000,projekt opravy rybníka na Chlumské 20.000,dětské hřiště 50.000,oprava střechy kapličky v Ježovech 20.000,_______________________________________________________________ Celkem výdaje 1,708.158,Rozpočet je navržen jako vyrovnaný.
-6-
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
Vodní zákon Rád bych Vás ve stručnosti seznámil s hlavními dopady změny zákona o vodách 20/2004 Sb. Na základě tohoto zákona zanikají povolení na odběr vod jak z povrchových, tak z podpovrchových zdrojů, zároveň s tím jsou zrušena i povolení na vypouštění vod do vodotečí, případně do podpovrchových zdrojů s platností od 1.1.2008. Nejprve ve stručnosti proberu povolení na odběr vod, v našem případě se zaměřím na odběr vody z podpovrchových zdrojů. Zdroje, které jsou využívány výhradně pro zásobování domácností pitnou vodou: o Studny vybudované před rokem 1955 – v tomto případě se jedná o tzv. historické studny, u kterých není třeba žádat o nová povolení. o Studny vybudované mezi rokem 1955 až 2002 – v tomto případě je nutné požádat o nová povolení k odběru vody. o Studny vybudované po roce 2002 – v tomto případě zůstává platné povolení k odběru vody. Zdroje, které nejsou určeny výhradně pro zásobování domácností – je nutno žádat o nové povolení k odběru vody. Jedná se i o případy, kdy je v místě bydliště nahlášena provozovna podnikatele. Žádosti na povolení k odběru vody lze získat na Městském úřadě v Klatovech na Odboru životního prostředí, nebo stáhnout z internetu http://www.klatovy.cz/mukt/formulare.asp (pro stažení a vytisknutí lze využít např. veřejnou internetovou stanici nainstalovanou v naší obecní knihovně). Po vyplnění žádosti je nutné tento formulář s požadovanými přílohami předložit na Městském úřadě v Klatovech na Odboru životního prostředí do konce července 2007.
-7-
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
Jak jsem již uvedl, jsou zrušena i povolení na vypouštění odpadní vody. Pokud je voda vypouštěna do půdy nebo do vodoteče, je nutno požádat o nové povolení. V našich obcích je povoleno vypouštět vodu do dešťové kanalizace pouze v Ježovech, a to z domácích čistíren, případně z řádně provozovaných septiků s dočištěním. Pro ostatní případy je nutno požádat o vydání nového povolení k vypouštění (pro vydání povolení je nutno splnit základní požadavky na čištění odpadních vod), nebo zajistit vyvážení žump odbornou firmou, která zajistí řádné vyčištění odpadní vody.
Důsledky orkánu Kyril Škody způsobené lednovým orkánem Kyril postihly všechny naše občany, na obecním majetku došlo k největším škodám na lesních porostech. Polomy jsou již vytěženy, bylo získáno cca 430 m3 dřeva různé kvality. Následky této těžby se promítnou jak do tohoto roku zvýšením příjmů a výdajů na těžbu dřeva a obnovu lesa, tak do příštích let, kdy bude muset být výrazně snížena těžba dřeva.
Čtěte, prosím, vývěsní tabule V závěru svého příspěvku Vás chci upozornit na vývěsní tabule obecního úřadu v jednotlivých obcích. Doporučuji se občas u těchto tabulí zastavit, protože jsou na nich průběžně aktualizovány nejdůležitější informace. Bohužel musím uvést, že při komunikaci s občany neustále zjišťuji, že vývěsky jsou čteny nepozorně, jsou-li vůbec čteny. -PK-
-8-
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
Tříkrálová sbírka 13. ledna 2007 proběhla v Chlumské a v Ježovech Tříkrálová sbírka, kterou organizovala Římskokatolická farnost Švihov (od 1. ledna 2005 svým územím zahrnuje obce: Balkovy, Bezpravovice, Bíluky, Biřkov, Červené Poříčí, Dehtín, Dolany, Chlumská, Chudenice, Ježovy, Jíno, Kaliště, Kámen, Kamýk, Kokšín, Křenice, Lhovice, Lučice, Malechov, Měčín, Mezihoří, Nedanice, Nedaničky, Petrovice, Přetín, Radkovice, Řakom, Slatina, Stropčice, Svrčovec, Trnčí, Třebýcina, Třebýcinka, Vícenice, Vosí, Vřeskovice. Dekretem plzeňského biskupa Františka Radkovského farnosti Chudenice, Dolany, Měčín, Vřeskovice zanikají a stávají se součástí farnosti Švihov). Sbírka byla ohlášena i v Trnčí, ale vzhledem k nepřízni počasí byli Tři králové (chudenické děti) tak vyčerpáni, že již neměli sílu v pochůzce pokračovat. Vybrána byla částka 2.010,50 Kč (v loňském roce to bylo 2.243 Kč). Celkem tato charitativní akce v naší farnosti vynesla 92.118 Kč. Vybrané prostředky podpoří aktivity Charity České republiky v oblasti Klatovska: Domov pokojného stáří v Klatovech, Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni v Klatovech, pečovatelskou službu v Plánici, Chudenicích, Švihově, Dolanech, Měčíně a osobní asistenci těžce zdravotně postižených v oblasti Klatovska. Na tyto cíle je určeno 65% vybraných prostředků. Dalších 30% je určeno na podporu projektů sociální a humanitární pomoci a dalších aktivit Charity ČR v plzeňské diecézi. 5% bylo použito na náklady spojené s organizací Tříkrálové sbírky. Oblastní charitě Klatovska sbírka vynesla 385.121,67 Kč. Všem, kteří koledníkům otevřeli dveře a přispěli do jejich kasičky, patří velké poděkování.
OBECNÍ LISTY
Sbor dobrovolných hasičů v Ježovech slaví 105 let 2. ledna 1902 byl v Ježovech na valné hromadě občanstva, svolané panem starostou M. Klaisnerem, založen Sbor dobrovolných hasičů. Přítomný řídící učitel Václav Malý objasnil důležitost a potřebu sboru pro obec a vybídl přítomné, aby osvědčili, že jsou si důležitostí sboru vědomi. Za činné členy se přihlásilo 24 občanů a 3 za přispívající členy. Stanovy sboru připravil p. Malý a poté byly jednohlasně schváleny. Dále se přistoupilo k volbě činovníků. Zvoleni byli: předseda - Václav Klaisner velitel - Karel Kadera podvelitel - Václav Königsmark ostatní výbor - Václav Malý - Ondřej Klaisner - Jan Klaisner - Václav Baxa - Josef Řezníček náhradníci - Matěj Paleček - Josef Hájek jednatel - Václav Malý pokladník - Josef Benýr dozorce náčiní - Josef Hlávka přehlížeči účtů - Martin Paleček - Matěj Bauer trubač - Václav Baxa Několik důležitých dat z historie sboru: 3. leden 1902
-BK-
Září 1902
-9-
č.2, 3/2oo7
- usnesení obecního zastupitelstva o zakoupení šestnácti obleků a výzbroje - pořízení stříkačky, knihy protokolů a pamětní knihy
-10-
OBECNÍ LISTY Říjen 1902 25. leden 1903 2. únor 1903 19. července 1903 30. srpen 1907
č.2, 3/2oo7
- sbor se připojuje k Župě přeštické a tím k Svazu jednot hasičských zemských - první hasičský ples v hospodě U Harmáčků - účast na požáru v Otěšicích - vysvěcení stříkačky - účast na požáru v Biřkově
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
V rámci oslav 105. výročí založení sboru proběhne v naší obci Okrsková soutěž, která se bude konat 19. května na hřišti. Soutěžit se bude v požárním útoku a ve štafetě 4 x 100 metrů. Přijďte podpořit naše borce! -VBml-
NAŠI JUBILANTI (v posledním čtvrtletí)
Jana Sikytová, 50 let, Ježovy Dana Kučerová, 60 let, Ježovy Karol Jersák, 65 let, Ježovy Josef Šrámek, 81 let, Ježovy Karel Bauer, 83 let, Ježovy Františka Slámová, 84 let, Trnčí SRDEČNĚ BLAHOPŘEJEME !
Sbor dobrovolných hasičů Ježovy ve svých začátcích.
Do roku 1914 se činnost sboru točila okolo vybírání příspěvků, nákupu hasičského náčiní, pravidelně se konaly plesy, členové se scházeli na valných hromadách, zástupci se zúčastnili několika župních srazů. Tolik o založení a o činnosti sboru do roku 1914. V příštím čísle Obecních listů se budeme věnovat historii ježovských hasičů v průběhu světových válek.
-11-
Březen - měsíc knihy a internetu - v Obecní knihovně v Ježovech Obecní knihovna v Ježovech má dlouholetou tradici. Navštěvují ji jak dospělí čtenáři, tak i mládež a děti. Je zde velmi dobrý výběr knih i časopisů, protože knihovna kromě vlastních nabízí i nejnovější tituly, které zajišťuje na základě spolupráce s Městskou knihovnou v Klatovech. Ta jedenkrát za čtvrtletí odveze přečtené
-12-
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
soubory knih a přiveze knihy nové. V knihovně se tak během roku vymění 640 kusů knížek. Z nich si malí i velcí čtenáři mohou vybrat, co je zajímá a baví. Dospělí čtou nejraději romány nebo detektivky, ale i naučná a historická díla. Děti a mládež zajímají spíše komiksy, encyklopedie nebo dívčí románky. Od poloviny února letošního roku je v naší knihovně v rámci dotovaného (EU, ČR, Plzeňský kraj a obec) projektu „Internetizace knihoven v Plzeňském kraji“ nainstalován počítač s internetem, barevnou tiskárnou, kopírkou a skenerem. Proto Obecní knihovna v Ježovech od 1.3.2007 rozšířila pracovní dobu ze dvou hodin týdně na čtyři hodiny, a to v pondělí od 17 do 19 hodin a ve středu rovněž od 17 do 19 hodin. V tomto čase si mohou všichni občané přijít do knihovny nejen půjčit knihy a časopisy, ale i cokoliv najít na internetu, vytisknout, naskenovat či okopírovat. Půjčování knih a časopisů je bezplatné a používání internetu včetně ostatních služeb je zatím také zdarma. Proto by jich měli občané co nejvíce využít!
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
A tak vás všechny do knihovny srdečně zveme, ať už na zapůjčení hezké knížky nebo surfování po internetu. -JaB-
Úspěšnou hokejovou sezónu vystřídá kopaná Sportovní klub Ježovy v těchto dnech vzpomínal na předsedu klubu pana Jana Sysla, který by se 14. února dožil 58 let. Sportovní klub Ježovy má k dnešnímu dni celkem 86 členů, z toho je zaregistrováno na kopanou 48 členů a na lední hokej 38 členů. Bohužel činných je pouze polovina. Lední hokej se blíží do závěrečné časti letošní sezóny a je v tabulce stále na prvém místě. SKUPINA III.C
Obecní knihovna v Ježovech má také od 1.3.2007 novou knihovnici, paní Ilonu Kozákovou, která po šestnácti letech vystřídala paní Jaroslavu Bláhovou. Knihovna je nově vybavena skříňkami, židlemi apod., protože staré zařízení už potřebovalo obnovit, aby se čtenářům i ostatním návštěvníkům v knihovně líbilo a rádi ji navštěvovali. Pro menší děti jsou připraveny i hry, pastelky, omalovánky, puzzle a další zábava.
-13-
5.3.2007
Kopaná se bude teprve rozjíždět. Sezóna v kopané začíná 14. dubna 2007 na domácím hřišti se Sokolem Běšiny od 16:30 hod.
-14-
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
Rozpis jednotlivých zápasů je vyvěšen na vývěsné tabuli u OÚ Ježovy. Také bude vyvěšen v Trnčí a na Chlumské. Před začátkem sezóny sehrajeme přátelská utkání na hřištích Sokola Chocomyšl a Radkovice. Na domácím hřišti sehrajeme zápasy se: Sokolem Nalžovské Hory 17.3.2007 od 15:00 hod., Sokolem Radkovice 31.3.2007 od 15:00 hod. a Sokolem Bolešiny 7.4.2007 od 15:00 hod.
myslivecký bál, kde se opět všichni sešli v hojném počtu. K pobavení hrál pan Bezvoda a zpěvem ho doprovázela paní Babková, tančilo se až do rána. Akce se samozřejmě zdařila jako každý rok. Dále se u nás zastavili a zahráli harmonikáři, ale na této akci už byla účast podstatně slabší. I mladí uspořádali zábavu. Co možná každý neví, i u nás existuje místní kapela. Účast byla velká. Na Zlatého slavíka to zatím není, ale když to kluci rozjedou, tak to za to stojí. Posledním kulturním zážitkem byl večer s dvojicí muzikantů Lovci rytmů, ale zájem veřejnosti opět nebyl veliký.
Sportovní klub Ježovy srdečně zve všechny příznivce kopané k povzbuzení domácího týmu!
-JB-
-MN-
Co nám přinesla letošní zima Letošní zima rozdělila lidi na dva tábory. Na ty, kteří měli radost, že letošní spotřeba paliva nebyla tak drastická a neměli starost s odklízením sněhu jako loňského roku, a ty, kteří vyhlíželi z okna sněhové vločky, aby konečně vytáhli svoje prkýnka na sjezdovky nebo postavili strážného domu - sněhuláka. Ale co nám zima připravila, asi nikdo nečekal a to byl silný vítr, který dosahoval síly orkánu, měl jméno Kyril a přehnal se nad naší republikou 18. ledna. Je až s podivem, co všechno napáchal, za své vzala nejedna střecha a to i typu Bramac, vzduchem létalo vše, co mu přišlo do cesty. Smutný pohled je i na lesy, kde škody jsou velké a je vytěženo na kolik let dopředu. Nejsme v našich podmínkách na tyto jevy zvyklí, ale příroda je mocnější a oplácí nám, jak se k ní chováme. Tak si asi budeme muset zvyknout na její vrtochy i do budoucna. Poněkud veselejšími událostmi v zimní sezóně bylo několik málo společenských akcí, které u nás proběhly. Začátkem ledna to byl již tradiční
-15-
„Poslechněte, lidé, našeho hlasu, v tomto přeradostném, veselém času…“ Opět nám po roce přicházejí Velikonoce, jsou to svátky jara a pro křesťany nejvýznamnější svátky v roce. K těmto svátkům se váže mnoho tradic. I u nás se některé dodržují, po všechny léta se u nás např. chodí s řehtačkami. Jak všichni víme, na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní kostelní zvony, které odlétají do Říma a znovu zazní až na Bílou sobotu. Proto děti procházejí vesnicí a hlas zvonů nahrazují „racháním“ řehtačkami, klepadly a trakaři. Začíná se chodit na Zelený čtvrtek v podvečer, na Velký pátek ráno, odpoledne a opět v podvečer a na Bílou sobotu, kdy se děti nejvíce těší se na koledu (chození „po vejcích“), se jde brzy ráno. Běda nějakému spáči, který si rád přispí, pak mu kaprál strhne vajíčka i peníze. V sobotu se řehtáči zastaví u každého domu a zazpívají písničku : „Ó ty nevěrný Jidáši, co jsi to učinil, že jsi svého Mistra židům prozradil.
-16-
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
Za to jsi se oběsil, že jsi Boha neprosil. Na Zelený čtvrtek v zahradě jali, na Veliký pátek ukřižovali, na Bílou sobotu z kříže sundali, do nového hrobu jej uložili.“ Potom se pořádně řehtačkami zařehtá a pomlázkou se každá hospodyňka vyšlehá. Racháče hospodyňka podaruje vajíčky od kropenaté slepičky. Také cestou s řehtačkami se děti staví u každého křížku a v duchu si řeknou svou modlitbičku. Tato tradice by měla být výsadou chlapců, ale moderní doba dává prostor i děvčatům.
Ježovští „racháči“ ve 20. letech 20. století (v pozadí chalupa „U Krištofů“).
--Dříve byl ještě s koledou v našem kraji spojen jeden zvyk. Když si chlapci po ranním sobotním rachání uložili doma své tratárky, ustrojili se do svátečních šatů. Jeden z nich se oblékl za Jidáše a vzal si kožený váček. Některý hoch vzal košík na vejce, jiný na hrách a vydali se na obchůzku po vsi. Chudší stavení minuli. Vešli
-17-
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
do světnice, jen Jidáš zůstal za dveřmi. Pozdravili a zazpívali písničku o nevěrném Jidášovi, která se zpívá dodnes. Potom jeden přečetl evangelium připadající na tento den, za to přinesla hospodyně koledníkům vejce, někdy hrách. V tu chvíli otevřel dveře Jidáš, cinkal penězi ve váčku a dožadoval se také nějakého peněžitého dárku. Když hoši obešli ves, vše si rovným dílem rozdělili jako dnes (viz Č. Zíbrt: Veselé chvíle v životě lidu českého. Vyšehrad, Praha 2006, s. 238). Tento zvyk zřejmě souvisel s tradiční dětskou velikonoční hrou „honění Jidáše“, kterou chlapci i děvčata hráli na Zelený čtvrtek a Velký pátek po mši kolem kostela a byla jimi velmi oblíbena. Vyvinula se z původních pašijových her a je v českých zemích doložena již od 16. století. Jak je vidět, jsou velikonoční zvyklosti v našem kraji velmi prastaré a tradiční a je dobře, že se stále udržují a předávají dalším generacím. Jsou již obvyklé pouze na vesnicích na širším Plzeňsku. (-BK-) --Která tradice u nás naopak nově nachází místo, je chození s pomlázkou na Velikonoční pondělí, a to je pro řadu lidí pěkný horor. To když parta pořízků vtrhne do domu s pomlázkami, někdy maxipomlázkami a sešlehá nejednu sukni. Už aby byl další rok, který bude přestupný, tradice se tak obrátila a i děvčata měla šanci si pořádně zamrskat. Letos jim pouze zbývá použít voňavku s pořádně těžkou vůní nebo koledníky polít studenou vodou, pak je podarovat vajíčky malovanými či čokoládovými, popřípadě kořaličkou. S pomlázkou, která by měla být vyzdobena stužkami, se chodí, aby děvčata a nejen ta byla po celý rok zdravá, pilná a veselá. Tak snad se najde koledníček, který zavítá a posílí nás na celý rok. VESELÉ VELIKONOCE, KRÁSNÁ MALOVANÁ VAJÍČKA A MNOHO KOLEDNÍKŮ PŘED VRÁTKY! -JB-
-18-
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
Čtení z obecní kroniky Ve svém příspěvku naváži na předchozí číslo Obecních listů a podrobněji se vrátím k zápisům z kroniky z období 1. světové války. Ta zasáhla život našich přímých předků daleko drsněji, protože se jí přímo na bojišti zúčastnilo mnoho našich dědů a někteří z nich zaplatili válečné běsnění svým životem. Přiblížím Vám tedy nejdůležitější a snad i nejzajímavější události v obci z let 1914-1916.
1914 – Začaly zde první rekvizice. Z bývalého velkostatku byly zabrány 2 páry koní, 1 kůň od J. Harmáčka a 2 vozy. Zdejší obec dodala armádě 25 vojáků a v témže roce už byli 3 z nich raněni. 1915 – Stoupla drahota, pro zajímavost uvedu některé ceny v korunách: kráva - 1 600, hřebice - 2 000, vůl - 2 000, hříbě 800, podsvinče - 60, koza - 70, husa - 5, kachna - 3,50, 1 kg másla 4,50, 1 l piva – 36 hal. Byly zavedeny chlebenky. V obci byly stále prováděny soupisy zásob obilí a mouky, žňová komise sepisovala výměru osetých a osázených pozemků a proběhla neúspěšná sbírka kovů. Aprovizační komise zřídila skladiště „přebytků“ v obchodě pana Harmáčka. Lze však říci, že obecní úřad si počínal rozumně a lidé si navzájem vypomáhali. V červenci byla císařským nařízením zabavena sklizeň. I školní děti musely válečnému hospodářství napomáhat – šily prádlo, cupovaly látky na obvazy, sbíraly ostružinové listy jako náhražku čaje, kopřivy na ošacení. Ve velkém bylo zabavováno železo na výrobu zbraní. Pro zajímavost přidávám ještě soupis hospodářského zvířectva v obci a přiznám se, že mě množství dobytka překvapilo, myslím, že nebudu sama. Napočítáno bylo: 60 kusů hovězího do 1 roku stáří, 147 krav, 15 volů, 1 býk, 137 vepřového, kobyl 15 kusů, 6 hříbat a 30 koz. Ve zdejší obci bylo na sklonku roku jen málo čísel, z nichž by nebyl někdo na vojně. Dosud padl jediný – Josef Balák.
-19-
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
1916 – V lednu bylo opět nařízeno provést soupis všech zásob potravin a neexistující přebytky odevzdat. I obyvatelstvo vesnice začalo trpět nouzí. Od 1. dubna byly přidělovány poukazy na cukr – 1 kg na osobu, ovšem nepoctiví obchodníci toho zneužívali. Podle vzoru Německa byl u nás zaveden letní čas, ale na vesnici se příliš neujal. Podle soupisu osevné plochy Ježovy měly: 36 ha ozimé pšenice, 1,75 ha jarní pšenice, 58 ha žita, 27 ha ječmene, 34 ha ovsa, 4,5 ha hrachu, 4 ha koňského bobu, 1,5 ha viky, 6 ha krmné směsky, 43 ha jetele, 38 ha brambor, 54 ha trvalých luk, dočasných 7 ha, řepy, zelí, máku aj. 5 ha. Propagovala se kukuřičná mouka, ale u hospodyněk se příliš neujala, alespoň dobytek po ní tloustl. Stále stoupala drahota, cena dobytka v porovnání s rokem 1915 byla jednou tak vysoká. Zdejší obec se zachovala čestně, o nikom se neví, že by prodával za maximální ceny. O své chudší občany se starala a tak byla vzorným příkladem pro ostatní. V listopadu umírá císař František Josef II. V tomto roce jsou úředně zjištěni další padlí - Karel Kadera, Gustav Berka a Václav Zedník. Jiní upadli do zajetí. -MF-
Jarní pranostiky Duben: - prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj - mokrý duben, hojnost ovoce - když duben laškuje, bývá mnoho sena i obilí - je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě - co duben našetří, to květen spálí Květen: - chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají - na mokrý květen přichází suchý červen
-20-
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
- suchý květen – mokrý červen - déšť sv. Žofie (15. 5.) švestky ubije - deštivý květen – žíznivý říjen
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
Slovo pašije (latinsky passio) znamená utrpení. Pašijemi jsou nazývány zprávy evangelistů o utrpení a smrti Ježíše Krista, předčítané nebo zpívané o Pašijovém, Svatém, Tichém, Velikonočním neboli Velkém týdnu. Takto je nazýván poslední týden velikonoční postní doby, který předznamenává vyvrcholení liturgického roku. Prvním dnem Pašijového týdne je Květná neděle, oslavující triumfální Ježíšův vjezd do Jeruzaléma, kterým zveřejnil své spasitelské poslání. Věřícími byl mohutně vítán zelenými ratolestmi (olivovými či palmovými, proto se také někdy užívalo názvu Palmová neděle). Podle této události jsou dosud součástí
liturgických oslav Květné neděle průvod věřících kolem kostela a svěcení zelených a kvetoucích ratolestí symbolizujících život, naději a vítězství. Ve střední Evropě se velké oblibě těšily vrbové proutky, protože byly snadno dostupné a zároveň nejvíce připomínaly biblické olivové proutky. V našich zemích se ratolestem přezdívalo podle vzhledu huňatých jehněd kočičky, klokoče či košťata. Tradice žehnání ratolestí zaujímala důležité postavení již v rituálních oslavách příchodu jara v předkřesťanských dobách. Víra v magickou sílu posvěcených ratolestí byla natolik silná, že ještě na počátku 20. století se jako lék proti nemocem jedly poupata a výhonky posvěcených větviček, jako ochrana před bouřkou a krupobitím se posvěcené ratolesti zastrkávaly za kříže a svaté obrazy ve světnicích, ve tvaru kříže se zapichovaly do polí, nebo se používaly jako zaručený prostředek proti hmyzu, škůdcům a škodné. V lidovém prostředí byla Květná neděle jedním z nejpůvabnějších dnů předvelikonočního času a váže se k ní snad nejvíce magických praktik. Vedle svěcení kočiček bylo zvykem si na mši obléknout něco nového, čímž bylo zaručeno, že každý bude po celý rok „kvést“. Hospodyně tento den nepekly, aby se nezapekl květ, v sadě by se tak neurodilo ovoce. Zelenými ratolestmi se z domu vymetala neřest. Květná neděle také byla prvním dnem, kdy se podle staré lidové víry otevíraly cesty k pokladům. Řezal se vrbový proutek, který měl pomoci člověku nalézt vejce černé slepice, neboť podle pověry černá slepice s bílou chocholkou snáší zlaté vejce. Pokud se podaří vajíčko najít, musí se zahrabat do slámy. Před půlnocí se vyjme z úkrytu a zanese na křižovatku. Když se položí na zem a zamává se nad ním vrbovým proutkem uříznutým o Květné neděli, zjeví se člověku duch a vyplní mu každé přání. Následující dny - pondělí, úterý a středa jsou považovány za všední dny pašijového týdne. V některých oblastech byly spojovány s názvy jako Modré pondělí, Šedivé úterý a Sazometná středa, jejichž význam je dnes vysvětlován značně mlhavě. Označení „Modré pondělí“ vzniklo snad tím, že se na pondělí přenášela
-21-
-22-
Červen: - často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom bývá - jak červen teplem září, takový bude i měsíc září - prší-li na sv. Petra a Pavla, bude mnoho myší a urodí se hodně hub - je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno - jaký červen, takový prosinec -MF-
„Proto vám zpíváme pomlázku, abyste vzpomněli na lásku, kterou k nám měl Pán Ježíš, když on ten přetěžkej nesl kříž…“ aneb Pašijový týden
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
po Květné neděli část jejích privilegií jako volného dne a chasa nemusela vykonávat všechny práce, dodržoval se o něm klid, ticho a mlčenlivost a podávaly se jen postní pokrmy. Význam pojmenování druhého dne Pašijového týdne jako Šedivého úterý zůstává zahalen tajemstvím. Třetí den byl označován jako Sazometná či Smetná středa, protože se prý o ní vymetaly komíny a hospodyně vymetaly od sazí stavení. V dobách otevřených ohnišť a černých kuchyní se saze usazovaly na stěnách příbytků, a proto se začerněné zdi jednou za čas oškrábaly a obílily vápnem. Zvyk uklízet stavení o Sazometné středě zůstal po staletí zachován a hospodyně smýčily a uklízely, aby vše bylo čisté a náležitě přichystané k velikonočním oslavám. Někdy byla v našich zemích označována Sazometná středa jako středa Škaredá. Podle jednoho z historických výkladů to bylo proto, že se o ní Jidáš, Kristův zrádce, na svého Mistra škaredil. Podle lidové víry se každý, kdo by se o tomto dni mračil, potom škaredil po všechny středy v roce. Zelený čtvrtek je prvním svátečním dnem velikonočního týdne. Tématem večerní liturgie je Poslední večeře, při níž Ježíš ustanovil tajemství eucharistie (proměna chleba a vína v Tělo a Krev Ježíše Krista při mši, Nejsvětější Svátost oltářní) a myl apoštolům nohy, dále počátek jeho utrpení, modlitba v Getsemanské zahradě a zajetí. Pojmenování Zelený čtvrtek nejspíše pochází z německého Gründonnerstag (v překladu Zelený čtvrtek), grienen znamená plakat (v dřívějších dobách o tomto dni církev přijímala plačící kajícníky k pokání). Podle jiných názorů vznikl název tohoto dne podle zelené barvy mešních rouch, jichž o tomto dni kněží užívali. Zelený čtvrtek byl dříve spojován s řadou lidových zvyků a obyčejů. Měla se v tento den jíst zelená strava (špenát, různé druhy zelí), aby byl člověk celý rok zdráv. Protože kostelní zvony toho dne až do velikonoční noci umlkaly (rovněž varhany, připomíná se tím ticho a rozjímání Ježíše v Getsemanské zahradě), věřili mnozí, že pokud se v okamžiku,
kdy zvony zvoní, cinká penězi, nerozkutálejí se a vydrží celý rok. Jinde se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši. Oblíbená o Zeleném čtvrtku byla hra „honění Jidáše“. S obřadem umývání nohou snad souvisel zvyk časného vstávání a chození ke studánkám a potokům, kde se celá rodina pomodlila a všichni se omyli vodou, což mělo tělo ochránit proti nemocem po celý rok. V některých krajích je tento zvyk spojován až s Velkým pátkem. Na Zelený čtvrtek hospodyně před východem slunce zametly dům. Smetí se odnášelo za humna či na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. Kdo prý před východem slunce snědl pečivo nebo chléb s medem, byl bezpečný před uštknutím hadů a žihadly vos a sršňů či jakoukoli otravou. Peklo se obřadní pečivo, kterému se přezdívalo jidáše. Připravovaly se z lepšího kynutého těsta, měly tvar stočeného provazu, nebo spletených lan připomínajících oprátku, na níž se svědomím týraný Jidáš po zradě Krista oběsil. Jidáše se jedly pokapané medem. Někde se házel do studní chléb namazaný medem, aby se v nich celý rok držela voda. Odpoledne bylo zakázáno pracovat. Po západu slunce vykropil hospodář svěcenou vodou z nového, dosud nepoužívaného hrnečku dům i jeho okolí. Velký pátek je připomínkou událostí posledního dne života Ježíše Krista. Pojmenování se vžilo pro veliká, vznešená a svatá tajemství, jichž si téhož dne křesťané připomínají, totiž umučení a smrt Ježíše Krista a vykoupení lidstva. Nejsmutnější den v liturgickém roce je den přísného půstu. Při mši je uctíván Boží hrob a kříž, na němž byl Ježíš ukřižován, připomínají se všechna zastavení křížové cesty, někdy se po jejím vzoru konají procesí. Vše se koná v tichosti zvonů i varhan, kostely nejsou vyzdobeny, kněží na znamení Kristovy krve prolité na kříži jsou oblečeni do červených rouch. Lidová představivost spojila Velký pátek s vírou v nadpřirozené bytosti, kouzla a čáry. Snad k nejrozšířenějším představám patřila víra, že se otevírá cesta k pokladům ukrytým pod zemí. Na takových místech hořelo světélko, vykvétalo kapradí nebo ze země vycházela zvláštní záře. V našich zemích se také věřilo, že se na několik hodin otevírala hora Blaník a rytíři se vyjížděli přesvědčit,
-23-
-24-
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
zda zemi nehrozí nějaké nebezpečí. Řada pověr byla spojena s vírou v čarodějnice a hledáním ochrany před uhranutím. Na Velký pátek se nemělo nic půjčovat z domácnosti, protože s takovými předměty by se dalo čarovat. Především na dojačku a sítko k cezení mléka měly hospodyně dávat bedlivý pozor, pokud chtěly chránit krávy před nečistými silami. Nesmělo se hýbat zemí, proto se nepracovalo na poli ani v sadu. Nesmělo se prát prádlo. Pradleny by místo do vody namáčely prádlo do Kristovy krve. O Bílé sobotě se neslaví mše a kromě pomazání nemocných se nekonají jiné svátosti (svatby, pohřby apod.). Věřící se v motlitbě a postu připravují na oslavu Veliké noci, očekávaný okamžik Kristova vzkříšení. Název tohoto dne je zřejmě odvozen od bílých rouch, do kterých se oblékají čekatelé na křest (katechumeni). V tento den se totiž tradičně uděluje svátost křtu, zejména dospělým, kteří nebyli pokřtěni jako nemluvňata. V našich zemích si do počátku 20. století udržela tradici slavnost Vzkříšení Páně, jež spočívala v odpoledním procesí kolem kostela, kde byl vystaven Boží hrob. V současnosti se mše konají po soumraku, aby byla zachována symbolika Veliké noci. Nejprve kněz vysvětí oheň rozdělaný před kostelem, zapálí od něho velikonoční svíci (paškál) se slovy. „ Ať slavné Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění“. Oheň symbolizuje lásku a sílu Ducha svatého. Velikonoční svíce je znamením vzkříšeného Krista, „pravého světla, které osvěcuje každého člověka“. Každý, kdo je na mši přítomen si může od paškálu zapálit svou svíci. Následuje čtení o celém velikonočním tajemství o Zmrtvýchvstání Páně, dále křest katechumenů a obnova křtu a smytí všech hříchů všem přítomným věřícím. Slavnostní bohoslužba končí eucharistií. Většina zvyků na Bílou sobotu souvisela s obřadem svěcení ohně. V našich zemích bylo zvykem uhasit tento den všechna ohniště. Hospodyně oheň znovu zapalovala hořící třískou nebo polínkem přineseným z ohniště, které kněz před kostele požehnal. Bílá sobota byla posledním dnem přípravy na oslavu Božího hodu velikonočního. Uklízela se stavení, nakupovalo se maso
na božíhodovou pečeni a hospodyně pekly a smažily všechno, co se mělo objevit na nedělním stole. Velmi starým zvykem je pečení beránka. Původně se jednalo o jehněčí pečeni, od 19. století, kdy chov ovcí v našich zemích značně poklesl, je tradicí pečení beránka ze sladkého těsta. Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční již z křesťanského hlediska není tak významným dnem jako předchozí tři dny. Podobně jako následující pondělí jsou slaveny mše, které nesou poselství Veliké (sobotní) noci, radosti ze zmrtvýchvstání Ježíše Krista. S nedělí bývalo hlavně spojeno svěcení velikonočních pokrmů. Zpočátku se k svěcení nosily vejce a maso, symbolizující obětovaného velikonočního beránka, později chléb, různé druhy sladkého velikonočního pečiva, voda, víno a kořalka. Název Boží hod velikonoční (podobně jako Boží hod vánoční a svatodušní) se vysvětluje jako označení času (hod nikoli jako hody, ale hodina, čas), který má člověk zvlášť pozorně zasvětit Bohu. K tomuto dni se dnes neváže mnoho zvyků, dříve se konala jedna z nejoblíbenějších lidových zábav – inscenování velikonočních her. První den po zázračném zmrtvýchvstání se nesl ve znamení radosti a veselí. V některých oblastech se připravovala malovaná vajíčka pro pondělní koledníky. Podobně tomu bylo i o Velikonočním pondělí. Snad proto, že s tímto dnem nebyly spojené žádné zvláštní liturgické obřady, vrcholily o něm lidové oslavy a vázalo se k němu množství zvyků a obyčejů, z nichž mnohé přežívaly ještě z předkřesťanských dob. Křesťanská věrouka jim jen vtiskla nový význam a začlenila je do svých svátků. K nejstarším zvykům spojeným s Velikonočním pondělím patřilo „chození s pomlázkou“, spojené s rituálním omlazováním. Mladí chlapci brzy ráno obcházeli před ranní mší stavení a všechny dívky a ženy šlehali zelenými proutky, aby „neuschly“. Velikonočnímu pondělí se proto přezdívalo Mrskaný pondělek nebo Pomlázkové hody. Obchůzka byla spojena s koledou a mladíci byli za vykonanou službu odměněni vejci, pečivem, drobnými mincemi a někdy i kořalkou či vínem. Šlehání čeledi
-25-
-26-
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
OBECNÍ LISTY
č.2, 3/2oo7
a členů domácnosti patřilo k povinnostem hospodáře. Věřilo se, že kdo byl vyšlehán, nebude do příštích Velikonoc líný, pomalý a nedochvilný. Šlehání nebylo ale jen výsadou mužů, ženy a děvčata mohly mládencům omlazení oplatit následující den, o prvním velikonočním úterý. Součástí velikonoční pomlázky bylo v některých krajích vzájemné oblévání vodou. Studená sprcha čekala na každého, kdo zaspal, nebo si chtěl po velikonoční vigílii (sobotní večerní mši) přispat. Koledníci ale nechodili jen s pomlázkou nebo putýnkou vody, u každého domu zpívali velikonoční koledy a přednášeli různé říkanky. Koledu nedostávali jen koledníci, obdarována byla i čeleď, obecní sluhové, faráři, učitelé a hrobníci. Dalším zvykem spjatým s Velikonočním pondělím bylo „chození si pro nevěstu“, kdy mladí muži v doprovodu družby navštěvovali domácnost, odkud si chtěli odvést nevěstu a oficiálně žádali rodiče o ruku své vyvolené. (V. Vavřinová: Malá encyklopedie Velikonoc. Libri, Praha 2006) -BK-
Děkujeme všem, kteří do tohoto čísla Obecních listů přispěli a jsme rádi, že počet přispěvatelů vzrůstá. Mnohostranná a vzájemná informovanost občanů je hlavním cílem našeho občasníku, a proto jsou příspěvky různého zaměření vítány. Znovu připomínáme, že je možno otisknout také inzerci či reklamu. Vítáme všechny nápady a připomínky, které lze sdělit ústně komukoli z redakce či písemně zaslat na e-mailovou adresu:
[email protected] (doposud jí bohužel nikdo nevyužil). Těšíme se na třetí číslo Obecních listů a spolupráci s některými z vás! -redakce-
-27-
Občasník vychází pod záštitou OÚ Ježovy v nákladu 115 výtisků. Redakce: Ing. Pavel Křivohlavý Ph.D., PhDr. Barbora Křivohlavá, Jitka Balá, Marie Frantová. Přispěvatelé tohoto čísla: Václav Beran ml., Jaroslava Bláhová, Miroslav Neubauer. Příspěvky, inzerci či jakékoli informace, týkající se společenského dění, které byste chtěli otisknout v příštím čísle (vyjde koncem června 2007), prosím včas předejte někomu z členů redakce nebo zašlete na naší e-mailovou adresu:
[email protected]. © PhDr. Barbora Křivohlavá, 2007.
-28-
